čalamáda - SVČ Bájo Česká Skalice

Č AL A MÁ DA
ČALAMÁDA
S m ě s
z a j í m a v é h o
č t e n í
v e
v y s m á t é m
Vyšlo ve Středisku volného času Bájo Česká Skalice v dubnu 2009
MILÍ ČTENÁŘI,
naše osmé číslo Čalamády vychází
v hezkém jarním období, kdy
na zahrádkách vyrůstají první
rostlinky. Je to ideální období pro
zakládání vlastních záhonků, ačkoliv
v rozhovoru s Terezií Netrestovou se
dozvíte, že začít se dá vlastně
kdykoli. Co na záhonek zasadit?
Pokud vás přesvědčí krátký Mirkův
výklad, tak kupříkladu tulipán.
Narozdíl od růže nemá trny, takže se
nemůžete
píchnout a
usnout
na dlouhé roky, jako se to stalo jedné
princezně. Pro pěstitele - začátečníky
doporučujeme (ve shodě s odbornicí
paní Hanou Koukolovou) také nákup
nenáročných kaktusů. Nacvičíte
si manipulaci s trny v pohodlí svého
pokoje. A pro koho ani tohle není,
může se vydat do Ratibořic, kde
pokvete vzácný strom liliovník
tulipánokvětý nebo se v Dubně
obdivovat krásným
chráněným
orchideím. Pobyt v přírodě vás jistě
inspiruje ke kresbě rostlinných
motivů. Upečte si dobrou placku
a pusťe se do toho. Návody
a recepty najdete na straně sedm.
A co dále? Svůj kompost přihlaste
do soutěže Miss kompost, v zelenině
si kupte novou náplň do banánové
slupky, nechte zabalit kilo máku, ale
hlavn ě
si
po ch utn ávejt e
na Čalamádě. Pěkné jaro přeje
Martina
Foto: Eliška Fischerová
n á l e v u
|
Číslo 8
PRÁCI DÁVÁM JEDNIČKU
Práce v oboru zahradní a krajinná tvorba Terezii Netrestovou baví.
Vymýšlí a vytváří zahrady i části krajin. Své nápady nejprve maluje
(na papír nebo do počítače) a potom přímo na místě také realizuje
(pracuje se s rýčem a lopatou, sází a seje).
Pro Terezii Netrestovou (na fotografii s dcerkou Andělkou) je práce zároveň příjemným koníčkem.
Zahradní a krajinná tvorba
Jaký je vlastně název vaší profese?
Tvořitel zahrad a krajin?
Takhle se to právě asi říci nedá. Já o sobě
říkám, že jsem zahradnice, i když vím,
že termín není úplně přesný.
Kde berete nápady?
Něčím přispějí zákazníci, kteří mají své
představy a požadavky. Potom o jejich
p ř e d s t av á c h m l u v ím e , vy tv á ř ím e
kompromis. Někdy jsem ovšem raději, když
mám volné pole působnosti. Důležité je,
když se návrh líbí zákazníkům, a pokud
se líbí i mně, je to ještě lepší.
A co inspirace v časopisech nebo
na internetu?
Abych se přiznala, pracuji spíše podle
svého.
Baví vás vaše práce? (Známkujte
od 1= nejlepší do 5 = nejhorší)
Určitě jedna, ale kdybych byla ve velkém
pracovním vytížení, tak bych potom dala
třeba dvojku.
Jaké nejčastější objednávky máte?
Jestli je více soukromých zahrad nebo
veřejných prostranství? Možná tak půl
na půl.
Jak jsou vaše realizace fyzicky náročné,
pracujete sama nebo potřebujete
pomocníka - muže?
Dříve jsem si myslela, že vše zvládnu sama,
ale poznala jsem, že práce, které jsou
spojené především s přípravou (rytí, ...) jsou
velmi fyzicky náročné a vyžadují nejméně
jednoho muže.
Č AL A MÁ DA
Co by nemělo na žádné zahradě
chybět?
V ideálním případě by neměl chybět
strom, ale protože jsou dnes zahrádky
menší a ještě menší, tak to mnohdy nejde.
Na každou zahrádku se ale vejde
kompostér, sud na sbírání dešťové vody,
která je měkká.
Terezie Netrestová
Po střední škole vystudovala Vyšší
odbornou školu zahradnickou – obor
zahradní a krajinná tvorba. Své
povolání vykonává přibližně od roku
1999. Její realizace můžete vidět
i v blízkém okolí (v Říkově,
v Bohuslavicích, v Broumově atd.) Je
vdaná, má dvě děti: Jáchyma a Andělu.
Momentálně je na mateřské dovolené.
Co je na vaší práci obtížné?
Pro mne je těžké ocenit svoji práci. Jak
ohodnotit čas, který strávím přemýšlením.
Někdy to jde lehce, jindy zase nápady
nepřicházejí ... A dále je někdy těžké
komunikovat se zákazníkem.
Co se vám na vaší práci líbí?
Mám ráda, když mi jde práce od ruky,
nápady přicházejí… .
Zakládání zahrádek
Kdy je vhodné zahrádku zakládat.
H lav ní
t erm íny
js ou
ja r o
a podzim. Rostliny se dnes kupují
v kontejnerech (v květináčích), takže
pokud je příznivé počasí, můžete začít
v podstatě kdykoliv po celou dobu
sezóny.
Na co se musí při zakládání zahrady
myslet?
Nejprve se musí zjistit účel využití (zda
chcete pěstovat jahody, nebo plavat
v bazénu), dále se přihlíží k velikosti
zahrady, ke světovým stranám, zda-li je
ve svahu, nebo v rovině. Důležité také je,
zda se majitelé zahrady chtějí o rostlinky
starat, záhonky okopávat, udržovat.
Při zakládání zahrady je nutné brát
ohled na její uživatele. Jaký je rozdíl
mezi zahradou okrasnou a zahradou
pro děti?
Do zahrad, které navštěvují malé děti,
nepatří nic trnitého, ostnatého,
jedovatého. A ač se to neví, jedovatých
rostlin je hodně, například dnes hojně
vysazované tůje. V zahradě to musí být
jednoduché, s větší plochou trávníku.
Jaká jsou největší úskalí při zakládání
zahrad?
Někdy bývá problém u novostaveb, kdy
se při stavbě dostane do země všelijaký
odpad. Ten se při zakládání zahrady musí
z místa odvážet.
Jaké jsou časté chyby při zakládání
zahrady?
Lidi si nakoupí v okrasné školce nějaký
stromek, který se jim líbí, neuvědomí
si ale, že ten brzy vyroste, takže jim
potom stíní, překáží a oni zase složitě
přemýšlejí, jak se ho zbavit. Proto je
důležité si plán zahrady dopředu
promyslet.
Co zahradám nejvíce škodí?
V městských parcích škodí psi. Pokud se
několik pejsků vyčůrá na keřík, keř
zežloutne a uschne. Proto je vhodné
dopředu zabudovat v parku patníky.
Kde rostliny pro výsadbu berete?
Já všechny rostliny nakupuji. V České
Skalici v okrasné školce pana Hrabíka
a dále třeba v Litomyšli, kde se nachází
jedna z největších školek nejen v České
republice, ale možná i v celé střední
Evropě.
Podléhají zahrady módě? Jaké budou
letošní trendy?
Zahrady určitě podléhají módě, když
si prohlédnete starší časopisy, určitě
poznáte nějaké rozdíly. Dnešní trendy
směřují k přírodnějším stylům
Vlastní zahrada
Máte svoji zahradu? Jaká je?
Já jsem typický příklad rčení o kovářově
kobyle, která chodí bosa. Protože bydlíme
v bytovém domě, máme zahrádku
společnou. Před domem je trávník,
za domem zeleninové záhonky.
Využíváme také koutek s pískovištěm. Ale
máme i kompost a sud na vodu ☺!
Jak by vypadala vaše zahrada snů?
Takovou zahradu si umím představit
docela dobře. Na velkém pozemku
je ovocný sad, ve kterém místo sekačky
spásá trávu ovečka, pro děti nějaké
hřišťátko. Nesmím zapomenout ani
na přírodní jezírko, ve kterém se dá koupat,
aniž by se do něj musela přidávat bazénová
chemie. Rostou v něm rostliny, které vodu
čistí.
Jaké rostliny patří mezi vaše oblíbené?
Líbí se mi snad všechny rostliny: kytičky,
keře... . Hodně ráda mám ovocné stromy,
třeba okrasné jabloně nebo hrušně. Jsou
maličké, mají drobné plody a vejdou se
do každé zahrádky.
Zeleň v České Skalici
Co říkáte zeleni v České Skalici?
Nejsem spokojená s tím, jak se ořezávají
stromy. Nenajdete tu žádný pořádný park,
dětská hřiště a hlavně zde chybí koncepce,
jak tuto problematiku řešit. Zlepšovat by se
toho dalo hodně.
Jaké změny byste pro naše město
navrhovala?
Ocenila bych, kdyby pro město pracoval
odborník, který by měl tuto oblast
na starost. Určoval by směr, kterým se má
město dále ubírat. Konkrétně by navrhoval
kde a co sázet, staral se o to, aby zelených
ploch spíše přibývalo než ubývalo.
Jak byste zdokonalila českoskalické
náměstí?
Některé věci se měnit mohou a některé ne.
Nic nesvedeme se stávající komunikací
a zřejmě ani s tím, že velkou část náměstí
zabírá parkoviště. S druhou, zelenější
půlkou by se ale něco dělat dalo. Podle
mého názoru by opravdu mohla sloužit
jako odpočinkové místo pro místní občany
i návštěvníky města. Od silnice by měla být
oddělena zelení a postupně osázena
mladými (neřezanými) stromy.
Jaké lokality v okolí České Skalice jsou
z hlediska rostlinné vegetace zajímavé?
Hodně zajímavá místa jsou v Ratibořicích
nebo v Dubně. V Dubně žije velké množství
živočichů, roste mnoho vzácných rostlin,
například orchidejí. Proto se tam louky
ručně kosí. Nejde jen o to, že se na místa,
která jsou obklopená lesem, nedostane větší
technika. Tyto luční květiny potřebují
ke svému růstu chudší, nehnojenou půdu.
Po kosení se tedy musí tráva shrabat
a odvézt, aby se do půdy nedostaly živiny,
které by podpořily růst plevelných druhů
na úkor těch vzácných.
Za rozhovor poděkovali: Nicol, Kateřina, Jiří, Miroslav a fotografka Martina
2
Č AL A MÁ DA
KOMIKS: PODIVNÉ PŘÍBĚHY
3
Saturn
Družice zachytila zajímavé
obrazy z vesmíru z planety
Saturn. Záběry ze dne
10. 2. 2007. Je divné,
že zachytila i zvuky...
Kdo to je?
Vetřelče!
Ááá ...
Protivník!
To se dalo čekat!
svist
Výmysl!
buch
Nazdar!
Ááá … pomoc!
Hello!
Cha cha cha cha ...
Já jsem
se snad
zbláznil!
KO NEC
Fotí a píše: Matyáš Horký
U příležitosti čtyřistaletého výročí použití hvězdářského dalekohledu Galileo Galileiem je prohlášen rok 2009 Organizací
Spojených národů Mezinárodním rokem astronomie. V Matyášově komiksu se dozvíte, co se může stát, když se ve zprávách
objeví zmínka o životě na jiných planetách.
Hyjé.
Č AL A MÁ DA
4
PÍŠEME: BÁSNIČKY A PŘÍBĚHY
Anna Horká, 8 let
Nicol Jará, 14 let
Zahrádka, zahrádka, zahrádečka,
Jo, to bylo dávno. To jsem ještě měla vánoční prázdniny. A tak jsem se rozhodla, že
přijmu pozvání na výšlap spolu s jedním oddílem z Jaroměře. V pátek ráno jsem se plna
očekávání probudila, přichystala si svačinu, zkontrolovala vybavení batohu, skládající se
z brýlí, peněženky, klíčů a mé milované kapesní kudly a poté jsem vyrazila směr nádraží
ČD.
Cesta uběhla celkem pokojně. Sníh ani moc nebyl, nikoho nežádoucího jsem
nepotkala. Po příchodu na nádraží jsem si zakoupila jízdenku, zastrčila si ji
do zadní kapsy u kalhot, usadila se na lavičce a už jsem jen čekala na příjezd
vlaku směr Hronov. Když asi po pěti minutách přijel, nastoupila jsem
do třetího kupé, pozdravila ostatní spolujezdce a propadla čilé diskuzi. Ale co
čert nechtěl, do tvrdé reality jsem byla vtažena blížícím se průvodčím. Začala
jsem hledat jízdenku, avšak nemohla jsem ji najít. Prohledala jsem jednu
kapsu, druhou kapsu, prohledala jsem batoh, peněženku. Začínám pomalu
panikařit a říkám si, jak to dopadne. Když jsem se rozhlédla po ostatních
a chtěla vidět jak se tváří, můj pohled padl na osobu X. A z toho pohledu,
který ve mně vyvolal mírný nervový otřes, jsem se rozpomněla, že jízdenku
mám v zadní kapse u kalhot. Průvodčí mi natiskl razítko a cesta poklidně pokračovala až
do Hronova, kde jsme stopli pěškobus a vydali se dál, dál, dál ... až do Rtyně.
udělala jsem si dokolečka
věneček z krásných kytiček.
Bylo v něm hodně barviček.
Utrhla jsem si je na paloučku,
chodila jsem tam potichoučku,
polehoučku.
Zpívala jsem si krásně
Ilustrace: Anna Horká
a všechno bylo tak jasné.
Kateřina Čápová, 11 let
STRASTIPLNÝ VÝLET
Tereza Lachmanová, 12 let
Před několika lety, když mi bylo asi osm let se taťka s mamkou rozhodli, že vyrazíme
na kolo. Já a sestra jsme byly proti. Bohužel jsme
musely jet. Nakonec jsme byly rády.
Celé dopoledne jsme jeli krásnou krajinou.
Při zpáteční cestě jsme už byli velmi unaveni.
Bohužel na nás ještě čekal obří kopec.
Konečně jsme se vyškrábali nahoru. Mysleli jsme,
že cesta končí. Ale ne! Děs, hrůza! Musíme jet ještě
dolů.
Rozjedu se a vprostřed nevyberu zatáčku. Přelítnu
přes řidítka a jedu po asfaltu až na kraj silnice. Bum bác! Sestra slyší rámus. Otočí
se a padá také. Ležíme na silnici úplně pobité. Moje ruka sedřená, koleno naražené. Au.
Ještě, že nám rodiče pomohli.
Domů jsme nakonec dojeli. Celé tělo mě dlouho bolelo a jizva je vidět ještě dnes.
Mám já knížku obrázkovou,
FERDA A KARAFIÁTY
Magdaléna Kynčlová, 12 let
KDYŽ MŮJ POKOJ ROZKVÉTÁ
Kdy můj pokoj rozkvétá?
- Od podzimu do léta!
Všechny čtyři roční doby,
kytky voní – pokoj zdobí.
Co kytka, to krásný květ,
jen ať to ví celý svět!
ILUSTRACE
v které ilustrace je.
Jak obr na výlet chtěl jet.
Do vagonu se nevešel,
autobus byl moc malý,
jeho sedmimílové boty mu však stačí.
Obešel celý svět tam i zpět.
I u mě se zastavil na pokec.
Vyprávěl mi, jak to tam za humny vypadá,
že u nich je rajská zahrada.
Vyprávěl mi, jak to tam za humny vypadá,
že i jablko u nich od stromu daleko padá.
Vyprávěl mi, že král dá půlku
princezny
a celé království tomu,
kdo draka si ochočí k tomu.
Ilustrace: Tereza Lachmanová
Ilustrace: Nicol Jará
TOUR DE NEVIMCO
Nicol Jará, 14 let
Panebože, ty slimáci, to je fakt šílený. To nám byl Kryštof Kolombus fakt dlužnej.
Brambory se stejně jíst nedaj a takovou chamraď nám k tomu dovezl. Člověk by řekl,
že mu alespoň ty karafiáty chutnat nebudou, ale ne. Sežraná celá zahrada, včetně těch
krarafiátů.
Tak jsem došla pro Vanish na slimáky (důvěřuj růžové, zapomeň na slimáky)
a rozsypala jsem ho po celé zahrádce. Vyjdu druhý den ráno na zahrádku, všude jak
po boji, plno mrtvých slimáků. Nejsem sadista, ale tohle je „fine“. Tak jsem pustila
králíka Ferdu, aby se trochu provětral a začnu sbírat slimáky. Karafiáty i ostatní květena
je naštěstí zubožená uplně stejně jako včera, ani o trochu více.
Skončím s prací pohřebáka a jdu se nasnídat a popovídat si s mamkou o tom,
co budeme dnes dělat. Na Ferdu jsem uplně zapomněla. Po půl hodině se vracíme a já si
uvědomuji svou chybu. Je to v pohodě, Ferda jen ožral sousedům mrkve. To moc nevadí.
Začaly jsme s mamkou přesazovat kytky a vtom, co mé poloslepé oči nevidí. Ferda si
hoduje na zbytcích karafiátů. Na to, aby se mi to zdálo, jsem moc blízko, takže je to fakt.
My si celou dobu mysleli, že chudáky karafiáty ožírají slimáci
a on to náš Ferda. Pachatel přistižen při činu! Všem slimákům se
moc omlouváme a doufáme, že postačí mimosoudní vyrovnání
za újmu na cti.
Foto: Lucie Řeháková
Ilustrace: Kateřina Čápová
VĚNEČEK
Č AL A MÁ DA
5
POHÁDKA: O ŠÍPKOVÉ RŮŽENCE
Šípková Růženka se píchla o trn, usnula a s ní celé království. Spala, spala a spala a zakleté království
nikdo ne a ne objevit. Takto zakletá čekala sto ... stovky let, až jednou nalezl krásnou dívku neznámý
mladík. Nebyl to princ, žádní princové v té době už totiž téměř nežili. Dívku políbil obyčejný mladík
a ta se po procitnutí nestačila divit...
,,Ó, přešlechetný princi, jak se ti jen odvděčím za to, že jsi mě
vysvobodil z mého prokletí? Smíš mě políbit a vzít si mě
za ženu.'' Princezna se sebou byla velmi spokojená, přednesla
to hezky, ale odpověď princova ji poněkud zaskočila: ,,Holka,
co blbneš, vždyť je mi teprve dvacet a nejsem žádnej princ, ale
Pepa Alojs, a nikoho si brát nebudu!'' Chudák pricnezna.
Tohle fakt nečekala a tak plna údivu opáčila: ,,Cožpak ty nejsi
šlechetný a udatný princ, který se pro ruku mou prodíral trním
a překonal mnoho nástrah?“ Tohle pro změnu bylo moc na
Pepu Alojse: „Ježiši, to je ale blbej vtip, dyť je jednadvacátý
století, to jsi trochu zaspala dobu, ne? Nějaký ty kytky před
bránou byly ... ale jen takovej suchej, nějakej plevel.
Že ty budeš ta slavná Šípková Růženka? Kámoš mně říkal, ať
sem nelezu, že to blbě dopadne. No, ale nechat tě tady
nemůžu, vezmu tě dom a tam se vymyslí, co dál.''
Tak se ti dva zvedli a šli domů. Princezna byla trochu
v traumatu, ale co se dalo dělat. Polibek je polibek a věštba je
věštba. No, ale jak se to ten mladík chová, to je strašné, takhle
se nechoval ani nejhorší žebrák. Došli k Pepovi domů,
princezna čekala, že jí podrží dveře, uvede jí hrdě před pana
otce a paní matku, a ono nic. Nechal jí chudáka stát
za zavřenýma dveřma, doma div, že pozdravil a už si to hrnul
do pokoje zabrat si židli, ať se princezna stará... .Tohle byla
fakt síla. Princezna to horko těžko přežila jednu noc. Druhý
den se rozhodla, že na to nemá a šla si koupit prášky na spaní.
Lehla si do postele, snědla plato prášků a usla. Činžák,
ve kterém Pepa bydlel, obrostl křovím a bylo po srandě. Snad
ten další pokus dopadne lépe.
Kateřina
Růženka se neprobudila v krásném zámku, ale v rozpadající
zřícenině. Tu její pozornost upoutá urostlý chasník: „Kdo jsi,
švarný jinochu?“ „No, jmenuji se Pepa čili stroj na průšvihy.“
„Ty mluvíš ale zvláštním nářečím, Pepo.“ divila se Růženka.
„Pojď, raději tě vyvedu ven nebo ti balvan přistane na hlavu.“
Pepa odvede princeznu z nebezpečí. Princezna se najednou
zakoktá: „A... a... co je tohle?“ „To?" nechápe Pepa. „To je
přece sídliště.“ A na náměstí, kam došli hned potom, se
Růženka vyděsí, až jí vlasy stojí ha hlavě. Před nimi –
monstrum - velká, cihlová budova. "Neboj, to je přece škola.
Tam bohužel chodím, abych se vzdělával.“ „Jé, to se ale máš!“
„Fakt? To si děláš srandu. Když tě učení tak zajímá, vezmu
tě do školy zítra ráno. To budou kluci koukat. Tak ahoj zítra
a nezapomeň!“
Jiří
Když neznámý mladík vezl princeznu Hummrem H2, tak se
princezna nestačila divit: ,,Ale to není princ a nepřijel na bílém
oři a jeho kočár je velmi rychlý, vrčí a nemá koně“. Když
vylezli z auta, princezna zase spustila: „Fuj, to je smrad! A co
jsou ty vysoké hrady? A proč je tu těch kočárů bez koní tolik?
A proč jde kouř z těch trubek?“ Princ ji pak vzal
do Hypernovy. Dveře princeznu skříply a tím začala její smůla:
Shodila regál s nejdražším vínem ve městě a viděla ji kamera!
Mladík dělal, že k ní nepatří, a udělal dobře. Hned poté
leknutím narazila do velikého pána, který nesl skleničky, a ty
se samozřejmě rozbily, veliký pán narazil plnou vahou
do minerálek a ty se svalily na chladící box, který se převrátil
a spadl na regál se strojením a následovala řetězová reakce.
Mladík raději popadl princeznu a oba „zdrhli“ do Hummera
H2 a odfrčeli. Cestou málem srazili protijedoucí účastníky
silničního provozu. Jeli rychle, zastavila je teprve srážka
s trabantem. Mladík a princezna vylezli z pomačkaného vraku
zkutáleného pod zříceninou hradu. Vešli dovnitř, ale ztratili
se nejen v chodbách, ale i sami sobě. Mladík hned
na to omdlel, a když přišel k sobě, na vše zapomněl.
A princezna? Ta se píchla a usnula. Probudila se v roce 2998.
Zachránil ji ...
Miroslav
„Á, kdo jsi?“ zeptala se Růženka, když se probudila ve věži.
„Ahoj. Jmenuji se Mirek.“ „A ... počkat, co je tamhle to?“ diví
se princezna, když vyhlédne z okna. „No, to je Penny market.“
„A co to je?“ „To je takový veliký obchod.“ „Že bys mi ukázal,
co v něm je?“ zaprosila dívka, protože ji velkoobchod velice
zaujal. „Tak pojď, já ti vše ukážu,“ řekl Mirek a odvedl
Růženku do obchodu. „Jak vidíš, tak je to takové velké tržiště.
Koukej, vezmeš si košík nebo vozík, vybereš si něco, co si
chceš koupit. Tady je pečivo, rohlíky, housky, chleba, koláče.
Tady si zase můžeš vybrat pití.“ „Pití? Takové barevné?“
„To je uměle zbarvené,“ vysvětluje Mirek. Najednou Růženka
uslyšela hlasité pípání. „Co to pípá?“ „To jsou pokladny, zde
vyložíš zboží na pás a zaplatíš.“ „A co jsou tyhle maličké
krabičky nad pokladnou?“ nepřestává se divit Růženka.
„To jsou cigarety.“ „Cigarety? To je také k jídlu?“ „Ne, to se
kouří a poškozuje to plíce.“ „A ...“ Růženka se chtěla dále ptát,
ale Mirek ji zadržel. „Počkej, Růženko, už je pozdě večer. Teď
už musím domů, jestli chceš, pojď se mnou a já tě sem zase
zítra přivedu a všechno ti postupně vysvětlím.“ „Tak dobře,“
řekla zvědavá Růženka, „tvou nabídku ráda přijímám.“
Ilustrace: Eliška Fischerová
Nicol
6
Č AL A MÁ DA
...TULIPÁN
...LILIOVNÍK TULIPÁNOKVĚTÝ
Rád bych vás seznámil s rostlinou, která se jmenuje
tulipán, latinsky tulipa. Tulipán patří do čeledi
liliovitých. Pochází ze střední Asie. Vyskytuje se
i v jižní Evropě, severní Africe, Číně a Japonsku.
Tulipán má mnoho odrůd a podob. Dnes je jich
známo přes sto druhů. V České republice ale není
žádný druh původní. Pokud si ho chcete pěstovat
na své zahradě, zasaďte cibulky stejného druhu
blízko u sebe, zasypte zeminou a vystavte přímému
vzduchu. Vyrostlým poupatům poskytujte dobré
osvětlení.
Li li ov n ík tuli p á n okv ět ý
(Liriodendron tulipifera L.) patří
do čeledi šácholanovitých.
Spisovatel Edgar Allan Poe ho
označuje za nejnádhernějšího
amerického lesního velikána.
Jeho koruna je široce rozložitá,
kůra tmavě hnědá , podélně zbrázděná
a zesukovatělá a kořeny hluboké. Listy má střídavě
řapíkaté, zářivě zelené. Zajímavé jsou na tomto
stromě hlavně jeho žlutooranžové oboupohlavné
květy nápadně podobné tulipánu (odtud název
tulipánokvětý), které můžeme pozorovat od května
do června. Liliovník vyžaduje slunné nebo mírně
zastíněné a teplé stanoviště, s mírně vlhkou,
humózní půdou. Ve střední Evropě je zimovzdorný.
V naší podnebné šířce dorůstá 35 m a dosahuje 300
let. V České republice je to strom vzácný, ale
v našem okolí je hned několik exemplářů, a to
v zahradě vily Čerych a v zámecké zahradě
v Ratibořicích.
připravil:
Miroslav
KOMPOSTÉR
připravila: Nicol
je nádoba (nejčastěji plastová), která slouží k ukládání bioodpadu. Můžete ho krmit
vším, co se v zemi rozloží, tedy plevelem ze zahrádky, spadaným listím, nevyužitými
částmi zeleniny, čajovými sáčky, ale i nepotištěným papírem, látkami z přírodních
materiálů apod. Pěkné komposty můžou majitelé přihlásit do soutěže Miss kompost.
(více na www.biosance.cz)
Základní pravidla kompostování:
1. Velké kusy nadrtíme.
2. Na dno kompostu dáme hrubší, vzdušný materiál. Ten ale nesmí chybět ani ve vyšších vrstvách.
3. Pestřejší skladba materiálu na kompostování je lepší.
4. Materiál dobře promícháme: vlhké se suchým, porézní s hutným, dusíkaté (mladá tráva, králičí a drůbeží trus,
bioodpad z kuchyně) a uhlíkaté (sláma, piliny, kůra, nadrobno nasekané větve..).
5. K rychlejšímu nastartování tlení přimícháme zralý kompost nebo chlévský hnůj.
6. Přidáním zeminy se organická hmota naváže na jílovité minerály, čímž vzniká vysoce kvalitní humus.
7. Pravidelně kontrolujeme správnou vlhkost kompostu.
8. Správně založený kompost se začne do dvou dnů zahřívat asi na 50°C. Tím se hygienizuje - ničí se plísně,
zárodky chorob atd.
9. Vlivem tlení si materiál sedá, proto je důležité ho čas od času promíchat.
10. Čerstvý kompost získáme za 2 - 6 měsíců, vyzrálý pak za 6 - 12 měsíců.
připravila: Nicol
ANKETA: POUŽÍVÁTE KOMPOSTÉR?
V pondělí 16. března 2009 jsme se na náměstí v České Skalici zeptali
našich dospělých českoskalikých spoluobčanů, zda používají kompostér (mají
založen kompost). Na našem grafu vidíte, že odpovědi byly téměř vyrovnané.
Čtyřicet pět procent dotazovaných ve svých domácnostech kompost zatím vůbec
nepoužívá!
ne
ano
Graf odpovědí na otázku:
Používáte kompostér?
Ilustrace: Martina Horká
ŽÁROVKA, ANEB POSVÍTILI JSME SI NA ... PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN
Č AL A MÁ DA
7
REPORTÁŽ: V KVĚTINCE
Také vás zajímá, jaké květiny se nejčastěji v obchodech kupují a kdy? Pro odpovědi na tyto i další otázky jsme
se vypravili do Květinky za paní Hanou Koukolovou. A dozvěděli jsme se samé zajímavé informace. O stálé i řezané
květiny jeví zákazníci přibližně stejně velký zájem. Nejvíce se kupují růže, gerbery či chryzantémy, v květináčích
potom orchidee. Paní Koukolová nám také prozradila, že v zimě se prodávají květiny méně a když, tak hlavně stálé.
nepotřebují tolik zalévat, jsou hezké a dají se dobře kombinovat,” doporučuje majitelka Květinky. (Pozn. redakce:
Všichni jsme radou paní Koukolové nadšeni a říkáme si, že se z nás také stanou pěstitelé kaktusů. Zatím nám to ale
moc nevychází :-)).
Připravily: Nicol a Martina
Největší zájem o květiny je samozřejmě na jaře. Ale víte, jak se květiny do obchodů vlastně dostanou? „Dovážejí
se především z Holandska, kam se svážejí z celého světa,” vysvětlila nám paní Koukolová. Ale dost o květinách.
Naše všetečné otázky směřovaly i do oblasti pěstování zeleniny. Nejvíc na dračku jdou prý semínka mrkve, hrášku
a rajčat. A na závěr ještě přinášíme užitečnou radu pro zahradníky začátečníky: „Pokud začínáte, kupte si kaktusy,
Nakreslete si květinu pomocí kružítka.
Ingredience:
2 vejce
polohrubá mouka
hladká nebo hrubá mouka
3 polévkové lžíce cukru
2 špetky soli
(5 polévkových lžic kakaa)
1,5 dcl mléka
máslo
Obrázek č. 1
• píchněte kružítko do bodu 1 a nakreslete základní
kružnici
• přepíchněte kružítko na kteréhokoliv místo na základní
kružnici (v našem případě bod 2) a nakreslete uvnitř
základní kružnice část kružnice (označeno čárkami)
• přepíchněte kružítko do dalšího bodu, který protnul
základní kružnici a kružnici čárkovanou, a nakreslete
uvnitř další část kružnice (označeno tečkami)
Obrázek č. 2
• pokračujte do takovéhoto stavu
• květinu si můžete dále dokreslovat či vybarvovat
Připravila: Anna Horká
obrázek č. 2
DOBRÁ PLACKA
obrázek č. 1
KVĚTINA
Postup:
V míse rozmícháme vejce, přidáme polohrubou mouku,
aby to bylo husté jako těsto na jablkové knedlíky,
přilijeme asi 1,5 dcl mléka a přisypeme hladkou nebo
hrubou mouku a sypeme a mícháme a sypeme a …
dokud to nebude husté jako těsto na lívance. Přidáme
cukr (3 polév. lžíce), sůl (2 špetky) a můžeme i 5 lžic
kakaa. Smažíme na másle z obou stran. Mazat můžete
jahodovou marmeládou.
DOBROU CHUŤ!
Připravil: Jiří Bekr
UDĚLEJTE SI
Č AL A MÁ DA
8
TESTÍK
Pokud jste četli předcházejí stránky pozorně, nebude pro vás problém odpovědět na tyto otázky.
3.
Která rostlina
pro začátečníky?
a) lilie
b) kaktus
c) kapradí
pro
pěstování
2. Podle čeho odvozuje liliovník tulipánokvětý svůj název?
a) podle tvaru listů
b) podle tvaru kořenů
c) podle tvaru květů
4. Kolik druhů tulipánu dnes známe?
a) desítky
b) stovky
c) tisíce
doma
je
vhodná
Správné odpovědi: 1b, 2c, 3b, 4b
1. Který spisovatel označil liliovník tulipánokvětý největším
americkým velikánem?
a) G. Washington
b) E. A. Poe
c) F. D. Roosvelt
ČER(VE)NÁ KRONIKA ANEB RYBIČKY V TOMATU
Dne 28. února nás opustil semenáček mladého smrčku, který žil v lesní školce nedaleko
České Skalice. Semenáček Arnold podlehl po dlouhém boji těžké mrznoucí nemoci.
Statečně s ní bojoval 42 dní 23 hodin a 51 minut. Bohužel jara, které by ho spolehlivě
vyléčilo, se již nedožil. Pietní obřad se konal 3. března t. r. S láskou vzpomíná sousedka
Emílie, souded Karel a celá školka. Za redakci přejeme upřímnou soustrast.
Píše: Nicol
Přijde pán do zeleniny a ptá se: „Promiňte, ale
co je támhleto, vedle vás?“ Prodavač odpoví:
"To jsou jablka.“ „Dobrá, vzal bych si 5 kilo, ale
jestli můžu poprosit, zabalte mi každé jablko
zvlášť.“ Prodavači se to nezdá, ale zákazníkovi
vyhoví. Druhý den přijde onen zákazník znovu
a opět se ptá: „Prosím vás, co je to žluté nad
vámi?“ Prodavač odpoví: „To jsou citrony.“
„Dobrá, vzal bych si 2 kila, ale jestli můžu
poprosit, zabalte mi každý zvlášť.“ Další den
zákazník znovu přijde a znova se ptá: „Prosím
vás, co jsou támhlety modré kuličky?“
Prodavač odpoví: „To jsou borůvky.“ „Dobrá
vzal bych si litr, a jestli můžu poprosit, zabalte
každou borůvku zvlášť.“ Prodavač už je mírně
naštvaný, ale i přesto přání splní.“ Další den
opět přijde, a opět se začne ptát: „Prosím vás,
co je támhleta hromádka? Taková ta...“ Vtom
ho prodavač přeruší a říká: „Tak na to kašli, to
je mák.“
Stojí dva policisté před zeleninou a jeden
povídá. „Hele, skoč koupit dvě hlávky salátu,
někde jsem četl, že více hlav více ví.“
Do obchodu s ovocem a zeleninou přijde
holčička s banánovou slupkou. „Co si
přeješ?" ptá se paní prodavačka. „Novou
náplň."
FOTOHÁDANKA
„Ovoce jezte se slupkou“, říká doktor, „je to
daleko zdravější. Jaké ovoce máte nejraději?“
„Prosím, pane doktore, kokosové ořechy.“
a) květy jabloně
Stěžuje si jedna plavuň druhé: „Já ti vůbec
neumím plavat!“
Uhádneš, co je na fotografii?
b) květy hrušně
c) květy třešně
Potkají se dva hrášky na talíři a jeden povídá:
„Neviděli jsme se už někde?” Druhý na to:
„Jo. Myslím, že jsme byli ve stejné konzervě!”
Foto: Lucie Řeháková
IN Á C H
O R O S T L
Ilustrace: Stanislav Jungwirth, 11 let
Správná odpověď: c
VTÍPKY
ČALAMÁDA — směs zajímavého čtení ve vysmátém nálevu.
Vydavatel: Středisko volného času Bájo Česká Skalice. Vedoucí redaktorka: Mgr. Martina Horká. Redakce: Nicol Jará, Kateřina Čápová, Miroslav Vlček, Jiří Bekr.
Externí spolupracovníci: Magdaléna Kynčlová, Matyáš Horký, Anna Horká, Tereza Lachmanová. Fotografie: Eliška Fischerová, Lucie Řeháková a archív.
Ilustrace: Stanislav Jungwirth, Tereza Lachmanová, Anna Horká a archív. Jazyková úprava: Mgr. Marcela Horká Adresa: Husovo náměstí 3, 552 03 Česká
Skalice, e-mail: [email protected], telefon: 491 452 708, http://www.svcbajo.cz. Tisk: Grafické studio Grafital s. r. o. Ročník 3, číslo 8. Vychází
nepravidelně.
Uzávěrka příštího čísla: květen 2009
Příspěvky (texty, obrázky, fotografie apod.) posílejte na výše uvedený e-mail nebo odevzdávejte přímo v redakci ČALAMÁDY v Báju.