abstrakta ke stažení

stránky ČSLR
15
Česká společnost pro léčbu rány pořádá ve spolupráci
s Fakultou zdravotnických studií Univerzity Pardubice
IX. celostátní kongres s mezinárodní účastí
na téma: mezioborová spolupráce při léčbě
ran a kožních defektů
termín: 27.– 28. ledna 2011
místo konání: Univerzita Pardubice
Za předsednictvo výboru ČSLR
Záštitu nad kongresem přijali
MUDr. Milada Franců, Ph.D.
Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie,
FN Brno-Bohunice
hejtman Pardubického kraje
Mgr. Radko Martínek
prof. MUDr. Alena Pospíšilová, CSc.
Dermatovenerologická klinika, FN Brno-Bohunice
rektor Univerzity Pardubice
prof. Ing. Miroslav Ludwig, CSc.
prim. MUDr. Ivo Bureš
Geriatrické centrum Pardubické krajské nemocnice a. s.
Program konference
čtvrtek 27. 1. 2011
Edukace pacientů s chronickými ránami
Markéta Koutná
Poradna pro léčbu rány, KARIM, 1. LF UK a VFN, Praha
Aula
9.00 –9.30
slavnostní zahájení
9.30 –11.05
předsedající: Milada Franců,
Markéta Koutná
Možnosti edukace ve wound managementu
Jan Stryja1, Andrea Pokorná2
1
Nemocnice Podlesí a. s.
2
Katedra ošetřovatelství, LF MU Brno
Zpráva o ČSLR
Milada Franců
Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie, FN Brno-Bohunice
Dekubitus – indikátor kvality ošetřovatelské péče na národní úrovni
Nina Müllerová
Centrum řízení kvality, FN Plzeň
EWMA 2010 – Get the Timing Right
Jan Stryja
Nemocnice Podlesí a. s.
Je možné odmítnout pacienta?
Jiří Černý
Středisko zdraví s. r. o., Dobříš
HOJENÍ
RAN
© 2011 GEUM www.geum.org /hojeni
MEDIÁLNÍ PARTNER KONFERENCE
1/2011 HOJENÍ RAN
stránky ČSLR
16
11.15–12.50
předsedající: Lenka Veverková, Lenka Šeflová
Porovnání vlivu Traumacel Biodress, vlhké terapie a klasické terapie na produkci matrixových metaloproteináz a TNF-α
(pilotní studie)
Jana Franková, Veronika Pivodová, Jitka Ulrichová
Ústav lékařské chemie a biochemie, LF UP Olomouc
Ústav molekulární a translační medicíny, LF UP Olomouc
Topical silver-impregnated dressings and the importance of
the dressing technology
Matthias Johannes (Hans) Hoekstra
Burns Research Institute (foundation BRI), Beverwijk, the Netherlands
Možnosti použití mikromycety Pythium oligandrum na hnisající rány
Karel Mencl1, Ivo Bureš2, David Stuchlík3
1
Oddělení klinické mikrobiologie, Pardubická krajská nemocnice, a. s.
2
Geriatrické centrum, Pardubická krajská nemocnice, a. s.
3
Kožní oddělení, Pardubická krajská nemocnice, a. s.
Současné postavení, moderní trendy a perspektivy oboru hyperbarická medicína
Michal Hájek
Centrum hyperbarické medicíny, Městská nemocnice Ostrava
15.10–16.50
Klinické sledování efektu terapie kombinace kyseliny hyaluronové a koloidního stříbra
Dominika Diamantová
Kožní oddělení, Vojenská nemocnice, Olomouc
Liečba chronických ulcerácií rôznej etiológie obohatenou
plazmou – PRP
Hana Zelenková, Júlia Stracenská
DOST, Svidník, Slovensko
Jak využívat sterilní sety v každodenním ošetřování ran
Hervé Million
Laboratoires Paul Hartmann, Châtenois, Francie
13.20–15.00
předsedající: Jan Stryja, Hana Pekárková
Biologické účinky omega-3 a omega-6 mastných kyselin a jejich vliv na hojení rány
Alica Hokynková1, 3, Milada Franců1, Zdeněk Wilhelm2, Břetislav Lipový1, 3
1
Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie, FN Brno
2
Fyziologický ústav, LF MU Brno
3
Lékařská fakulta MU Brno
Vliv vysokomolekulárního hyaluronanu na expresi markerů
ovlivňujících proces hojení ran na in vivo modelu miniprasete
Radka Weinfurterová, Zuzana Valentová, Jan Kučera, Lucie
Vištejnová, Karol Švík, Pavel Klein
Contipro Group, Dolní Dobrouč
Glukóza a její působení v tkáni
Vladimíra Fejfarová, Alexandra Jirkovská
Centrum diabetologie, IKEM, Praha
Novinky v diagnostice a léčbě diabetu
J. Brož
Diabetologické centrum, 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha
Aktuality v podiatrické péči
Alexandra Jirkovská, Michal Dubský
Centrum diabetologie, IKEM, Praha
Chirurgické přístupy v léčbě syndromu diabetické nohy s minimálním klinickým dopadem
Bedřich Sixta, Petr Herdegen
Centrum diabetologie, IKEM, Praha
Subanalýza skupiny pacientů s diabetes mellitus v rámci studie MOET
K. Roztočil
Klinika transplantační chirurgie, IKEM, Praha
Pedální by-pass v léčbě diabetické nohy
P. Janata
Chirurgické oddělení, nemocnice Jičín
17.00–18.45
Od základního výzkumu ke klinické aplikaci – pěnové krytí
Hans Smola
Paul Hartmann AG, Heidenheim, Německo
Transkutánní kyslík ve strategii léčby syndromu diabetické
nohy a ischemické choroby dolních končetin
Robert Ston, Jan Štukavec, Elena Šilhová
Chirurgická klinika, 3. LF UK a FN Královské Vinohrady,
Praha
HOJENÍ RAN 1/2011
předsedající: Vladimíra Fejfarová,
Anna Kulakovská
předsedající: Ludomír Brož,
Marie Melicharová
Chirurgická léčba defektu diabetické nohy
P. Janata
Chirurgické oddělení, nemocnice Jičín
Venózní problematika u pacientů s diabetes mellitus
Pavlína Pihová
Interní klinika, 2. LF UK a FN Motol, Praha
© 2011 GEUM www.geum.org /hojeni
stránky ČSLR
Prevence recidivy dekubitů u spinálních pacientů po plastice
Lia Vašíčková1, Milada Franců2
1
Spinální jednotka, Traumatologické centrum, FN Brno-Bohunice
2
Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie, FN Brno-Bohunice
Kožní defekty v neobvyklé lokalizaci – kalcifylaxe – kazuistika
Martina Horáková1, Lumír Pock2, Ivo Bureš3, Eva Husáková3
1
17
Péče o kůži – radioterapie, stomie, operační rána
I. Krbová
Chirurgické oddělení, FN Motol, Praha
Management ošetrovania open abdomen
Daniela Karasová1, 2, ubomíra Ježová1
1
Ústav ošetrovatestva, JLF UK, Martin, Slovensko
2
I. septická JIS, I. chirurgická klinika, MFN, Martin, Slovensko
Záchytný systém Flexi-Seal
Kateřina Hašová1, Andrea Vilímková2
Kožní oddělení, Pardubická krajská nemocnice
2
Dermatohistopatologická laboratoř Doc. MUDr. Lumír Pock,
CSc., s. r. o., Praha
3
Geriatrické centrum, Pardubická krajská nemocnice
Anesteziologicko-resuscitační klinika, FN Ostrava
Chirurgické oddělení, Bohumínská městská nemocnice, a. s.;
Ústav urgentní medicíny a forenzních oborů, LF OU, Ostrava
Využití larev Lucilia sericata v léčbě chronických defektů –
kazuistiky
Daniel Stehlík, Iveta Hatalová, Bohumil Zálešák, Martin Molitor, Ivo Menšík, Radovan Boča
Oddělení plastické a estetické chirurgie, FN Olomouc
Sestry v akci
Ivana Kocourová, Markéta Kročilová, Hana Ammerová, Ludmila Jarošová
Centrum pro léčbu rány, Chirurgická klinika, 3. LF UK a FN
Královské Vinohrady, Praha
Lyellův syndrom: odlišné osudy stejné diagnózy
Břetislav Lipový1, Hana Řihová1, Markéta Hanslianová2, He-
Komplexný prístup k liečbe chronickej rany dolnej končatiny na autoimunitnom podklade
Katarína Kasalová, Melinda Martinská
Klinika geriatrie a Doliečovacie oddelenie, UN Bratislava –
Špecializovaná geriatrická nemocnica Podunajské Biskupice,
Slovensko
lena Ondrášková3, Nora Gregorová1, Alica Hokynková1, Iva
Hufová1, Ivan Suchánek1
1
Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie, FN Brno
2
Oddělení klinické mikrobiologie, FN Brno
3
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, FN
Brno
1
2
13.20–14.35
Hojení ran s podporou myofasciální-manuální lymfodrenáže
(M-MLD) v komplexní terapii
Anna Loskotová1, 2, Ivan Suchánek1
1
Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie, LF MU a FN Brno
2
SALVE centrum – Klinika rehabilitace, Vysoké Mýto
Posluchárna A2
11.15–12.45
předsedající: Ivo Bureš, Markéta Koutná
Uplatnění metod Evidence Based Medicine v léčbě chronických ran z pohledu sester specialistek v geriatrii
Andrea Pokorná1, Romana Mrázová2
1
Katedra ošetřovatelství, LF MU, Brno
2
Vysokomýtská nemocnice, Vysoké Mýto
Netradiční hojení ran
Iveta Hatalová, Daniel Stehlík
Oddělení plastické a estetické chirurgie, FN Olomouc
Řešení kožních postradiačních reakcí
Petra Dopiráková, Zuzana Gřibová
Onkologická klinika, FN Ostrava
© 2011 GEUM www.geum.org /hojeni
předsedající: Dominika Diamantová,
Andrea Pokorná
Dekubit…
Miroslava Sedláková
Chirurgická ambulance, Podhorská nemocnice a. s., Bruntál
Na startu ulcus cruris v domácí péči
Kamila Vargovská
Charitní pečovatelská a ošetřovatelská služba, Charita, Frýdek-Místek
Rány a příroda (alternativní léčba dekubitů)
Šárka Dalíková
LDN, Ostrava-Radvanice
Porucha hojení operační rány u pacienta po kardiochirurgickém výkonu
Jana Grulichová, Radka Čtvrtníčková, Martin Šimek
Kardiochirurgická klinika, FN Olomouc
Syndrom diabetické nohy u dialyzovaných pacientů, kde končí naše možnosti?
Květa Bečanová, Renáta Procházková, Štěpánka Bachová
Interní oddělení Strahov, VFN, Praha
1/2011 HOJENÍ RAN
stránky ČSLR
18
Využití polyuretanových pěn v hojení ran
Lenka Gavlasová
Kožní oddělení, FN Ostrava
Najčastejšie chyby v liečbe chronických ulcerácií
Hana Zelenková, Júlia Stracenská
DOST, Svidník, Slovensko
Jak připravit validní kazuistiku
Andrea Pokorná1, Romana Mrázová2
1
Katedra ošetřovatelství, LF MU, Brno
2
Vysokomýtská nemocnice, Vysoké Mýto
Bércové vředy a jiné chronické rány infekční etiologie
Alena Pospíšilová
Dermatovenerologická klinika, LF MU a FN Brno
12.15–14.20
Pátek 28. 1. 2011
Aula
9.00–10.20
předsedající: Dominika Diamantová,
Božena Jelínková
Kvalita života jako významný aspekt během léčení rány
Karel Bartík
Oddělení cévní chirurgie, Nemocnice Na Homolce, Praha
Moderní přístup k léčbě meningokokové sepse – kazuistika
Iva Hufová1, 3, Jan Maláska2, Břetislav Lipový1, 3, Jitka Vokurková1, 3, Nora Gregorová1, Alica Hokýnková1, 3, Pavel Kobzík1
Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie, FN Brno
2
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, FN
Brno
3
Lékařská fakulta MU, Brno
1
Systémové a lokální faktory podílející se na vzniku a obtížném hojení ran – možnosti jejich ovlivnění
Luboš Sobotka
Klinika gerontologická a metabolická, LF UK a FN Hradec
Králové
Hydrobalance, redukce bolesti a antimikrobiální účinek –
vědecké poznatky a aspekty při používání vlhkého krytí s celulózovými vlákny (Suprasorb X a Suprasorb X + PHMB)
Michael Schmitz
Výzkumný ústav, Lohmann & Rauscher, Rengsdorf, Německo
10.30–11.45
předsedající: Alena Pospíšilová, Andrea Pokorná
Použití tkáňové expanze v korekci posstraumatické alopecie
Nora Gregorová, Břetislav Lipový, Ivan Suchánek, Iva Hufová, Alica Hokynková, Pavel Kobzík
Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie, FN Brno
How to improve management of abdominal wounds and of peristomal skin disorders?
Rosine van den Bulck
Clinic Edith Cavell, Brusel, Belgie
President of European Council of enterostomatherapy ECET
HOJENÍ RAN 1/2011
předsedající: Lenka Veverková, Milada Franců
Chronická rána a infekce
Litvik Radek
Kožní oddělení, LF OU a FN Ostrava
Zaostrené na ošetrujúce materiály s obsahom striebra
Júlia Stracenská
DOST – Dermatovenerologické oddelenie stacionárneho typu,
Svidník, Slovensko
Mikrobiologické metody pro hodnocení nových postupů při
ošetřování ranných infekcí
V. Toršová
Antibiotické středisko, Zdravotní ústav v Ostravě
Léčba komplikovaných ran
L. Veverková, I. Jurnečková, Z. Chovanec, R. Tejkalová, M.
Kábela, J. Korbička, J. Žák
I. chirurgická klinika, LF MU a FN u sv. Anny; Mikrobiologický ústav, Brno
Bakteriální kolonizace bércového vředu v dermatologické
ambulanci
Helena Němcová, Anna Snopková
Dermatovenerologická ambulance a stacionář, Nemocnice Sokolov
Význam hyperbarické oxygenoterapie v léčbě nehojících se
ran a těžkých infekcí
Michal Hájek1, Miroslav Koliba2
1
Centrum hyperbarické medicíny, Městská nemocnice Ostrava
2
I. interní oddělení, Městská nemocnice Ostrava
Rutinní MRSA screening u pacientů s chronickou ranou
Pavel Kobzík1, Břetislav Lipový1, Markéta Hanslianová2, Iva
Hufová1, Alica Hokynková1, Nora Gregorová1, Martin Fiala1
1
Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie, FN Brno
2
Oddělení klinické mikrobiologie, FN Brno
Odběr vzorku na mikrobiologické zpracování z rány v chirurgické praxi – srovnání stěrové a otiskové metody
Zdeněk Chovanec1, Lenka Veverková1, Miroslav Votava2, Jiří
Svoboda2
1
I. chirurgická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně
2
Mikrobiologický ústav LF MU a FN u sv. Anny v Brně
© 2011 GEUM www.geum.org /hojeni
stránky ČSLR
19
Postery
Podiatrická péče – „za minutu dvanáct“?
Monika Kučerová, Alena Stříbrská, Vladimíra Fejfarová
Podiatrická ambulance, IKEM, Praha
Tecasorb v praxi
Vladimíra Šípková, Tajana Ježková
Ambulance chronických ran, Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou, Praha
Dokumentace chronické rány v domácí péči – Charity olomoucké arcidiecéze
Pavla Kudlová1, Dagmar Remešová2, Zlata Veselská3
1
Ústav ošetřovatelství, Institut zdravotnických studií FHS, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
2
Charita Šumperk
3
Charita Olomouc
)ZESP5BD†VESxVKFTVDIÁ
S¹OZWMILÁBFYTVEVKÅDÅS¹OZ
EPTUBUFÀOÄTVDIÁ
)ZESP5BD†q
ÒÀJOOÄIZESBUVKFJBCTPSCVKF
/07*/,"
)ZESP5BD†KFQPMZVSFUBOPWÁLSZUÅ
TIZESPHFMPWPVWSTUWPVLUFS¹EÅLZ
UFDIOPMPHJJ"RVB$MFBSEPL¹xFBLUJWOÄ
IZESBUPWBUQSPTUÐFEÅS¹OZ1PMZVSFUB
OPWÁK¹ESP[¹SPWFÊÒÀJOOÄBCTPSCVKF
FYTVE¹UBV[BNLOFIPVWOJUÐNBUF
SJ¹MV)ZESP5BD†QÐFETUBWVKFWZTPDF
VOJWFS[¹MOÅÐFtFOÅQSPMÁÀCVTVDIÕDI
JFYTVEVKÅDÅDISBO
7ÕIPEZ
pTQPKFOÅQPMZVSFUBOPWÁQÄOZBIZESPHFMV
pIZESPHFMTUFDIOPMPHJÅ"RVB$MFBSBLUJWOÄIZESBUVKFS¹OV
pQPMZVSFUBOPW¹WSTUWBSZDIMFBCTPSCVKFQÐFCZUFÀOÕFYTVE¹U
pWIPEOÕQSPTVDIÁJFYTVEVKÅDÅS¹OZ
pa*OJUJBM5BDLnQSPTOBEOPVBQMJLBDJCF[QÐJMFQFOÅLS¹OÄ
pKFEOPEVDI¹WJ[V¹MOÅLPOUSPMBBCTPSQÀOÅLBQBDJUZ
pWÕUFÀO¹LPNCJOPWBUFMOPTUTLPNQSFTJWOÅUFSBQJÅ
© 2011 GEUM www.geum.org /hojeni
7ÅDFJOGPSNBDÅOBKEFUFOB
XXXIBSUNBOOD[XXXMFDCBSBOZD[
OFCPOB[¹LB[OJDLÁMJODF
1/2011 HOJENÍ RAN
stránky ČSLR
20
Abstrakta
Abstrakta přednášek i posterů jsou řazena abecedně podle
příjmení prvního z autorů. Do přehledu nebyla zařazena abstrakta, která nebyla dodána do data uzávěrky sborníku.
KVALITA ŽIVOTA JAKO VÝZNAMNÝ ASPEKT BĚHEM
LÉČENÍ RÁNY
Karel Bartík
Oddělení cévní chirurgie, Nemocnice Na Homolce, Praha
Ošetřování defektů je někdy velmi zdlouhavé a jejich hojení nevede vždy k úplnému zhojení, někdy defekty oscilují, jejich velikost a charakter se během léčení mění a taktika
léčení se mění rovněž. Hospitalizace, by indikovaná, není
ve většině případů možná a nemocný musí absolvovat léčení
ambulantní formou a v domácím prostředí.
Současně je třeba – s ohledem na prostředí ve kterém se
nemocný pohybuje, jaké jsou jeho fyzické a sociální možnosti, je-li odkázán na pomoc druhé osoby, žije-li sám nebo s rodinou – pomoci nemocnému dodržovat denní režim na úrovni té kvality života, která mu poskytuje psychickou a sociální
pohodu.
SYNDROM DIABETICKÉ NOHY U DIALYZOVANÝCH
PACIENTŮ, KDE KONČÍ NAŠE MOŽNOSTI?
Květa Bečanová, Renáta Procházková, Štěpánka Bachová
Interní oddělení Strahov, VFN, Praha
15–25 % diabetiků je postiženo syndromem diabetické
nohy. Z toho gangréna vznikne asi u 4–10 %, amputace je nutná u 0,5–1 %, což je třicetkrát více než u nediabetiků.
Diabetická noha je stav, při kterém jsou postiženy cévy
a nervy dolních končetin. Příčinou postižení je diabetes
mellitus, který je současně jednou z nejčastějších komplikací chronického selhání ledvin.
V důsledku postižení cév a nervů vzniká nejčastěji vřed
na plosce nohy, nebo gangréna na prstech dolních končetin.
Rozhodující je včasné zahájení léčby na specializovaném
pracovišti, které se zabývá nejenom bezprostředním ošetřováním vředů.
Na našem pracovišti se zabýváme problémem diabetické
nohy u dialyzovaných pacientů. Vyhodnotily jsme některá
data, která vám přiblíží jak závažnou komplikací je diabetes
pro pacienty s chronickým postižením ledvin.
HOJENÍ
RAN
HOJENÍ RAN 1/2011
ČASOPIS, KTERÝ SPOJUJE
HOW TO IMPROVE MANAGEMENT OF ABDOMINAL
WOUNDS AND OF PERISTOMAL SKIN DISORDERS?
Rosine van den Bulck
Clinic Edith Cavell, Brussels, Belgie
President of European Council of enterostomatherapy ECET
Stomas are not wounds but peristomal skin disorders may
require a specific assessment prior to appliances and dressings selection.
In spite of a wide range of stoma appliances, ET nurse’s
counselling, skin disorders around the stoma are still a significant:problem affecting 30 % of colostomy patients, 60 % of
urostomates and ileostomates (Carey et al., Surgery 1993).
The peristomal skin is not only exposed to feces, urine and
intestinal mucus, it is also exposed to adhesive materials used
in ostomy appliances which also causes disorders at times.
Therefore, we must have a good understanding of wound management and constantly monitor the condition of stoma and
skin in which appliances are applied for long term.
The common causes of complications are poor surgical
conditions, abdominal distension, pre operative radiotherapy, recurrence of primary disease inappropriate skin care.
Most of these above complications will impair pouch adhesion and consequently cause leakage and skin disorders due
to contact of effluents on to the skin.
Skin disorders may also be due to internal causes. In order
to identify the cause, it is essential to look for changes in the
patient’s condition when skin disorders occur.
The first steps in the management of peristomal skin are to
assess the skin damages, to identify the cause and if this can
be done, efforts should be made to eliminate it.
If these basic rules are not observed and if care just relies
on treatment of symptoms the problem will become more
complex.
Actually, a clear understanding of healing mechanisms and
a knowledge of dressings characteristics are very helpful to
assess and manage peristomal skin disorders and surgical
wounds when the skin is traumatized or when the wound is
left to heal by secondary intention.
The healing process may be improved by the appropriate use of modern dressings such as hydrocolloids, hydrofibers, alginates…
New modern “synthetic” dressings are used:
to offer optimal healing conditions;
to isolate the wound;
to protect the wound from contamination and maceration;
to control exudate;
to prevent frequent appliances removals;
to remain several days on the wound to promote healing.
Modern dressings are commonly used on wounds but it is
known from experience that such dressings, in comparison
of skin barriers, cream, powders will promote better healing,
when used to manage peristomal skin disorders.
© 2011 GEUM www.geum.org /hojeni
stránky ČSLR
However, at the present time, there is no ideal dressing to
manage wounds or peristomal skin disorders.
It is thus important:
to have a good knowledge of dressings mechanisms;
to assess the patient, the stoma and the peristomal skin
disorders;
to identify and eliminate the cause of skin problems;
to select the most appropriate dressing and appliances;
to decide which is the best procedure to be applied.
JE MOŽNÉ ODMÍTNOUT PACIENTA?
Jiří Černý
Středisko zdraví s. r. o., Dobříš
Každý občan ČR má právo na ochranu zdraví. Jedním
z práv pojištěnců zdravotních pojišoven je svobodná volba lékaře. Jaké jsou však možnosti druhé strany poskytující zdravotní péči?
Podle zákona č. 48/1977 Sb. je možné odmítnout pacienta
v ambulantní sféře pouze ze dvou důvodů:
a) nadměrná pracovní zátěž lékaře, který by mohl ohrozit
přijetím dalšího pacienta kvalitu poskytované péče;
b) přílišná vzdálenost místa trvalého nebo přechodného
pobytu pojištěnce pro výkon návštěvní služby.
Na základě ustanovení § 2 Etického kodexu České lékařské komory má lékař právo odmítnout péči o nemocného je-li přesvědčen, že se nevytvořil potřebný vztah důvěry mezi
ním a pacientem. V takovém případě je však zajistit vhodný
postup v pokračování léčby.
Zákon č. 48/1997 Sb. stanoví i povinnosti pacienta, mj. poskytnout součinnost při zdravotním výkonu a kontrole průběhu léčebného procesu a dodržovat lékařem stanovený
léčebný režim, dodržovat opatření směřující k odvrácení nemocí a vyvarovat se jednání, jehož cílem je vědomé poškození vlastního zdraví. V tomto zákoně však chybí sankční
ustanovení, které by definovalo postihy proti pacientům porušujícím tato ustanovení.
Jedním z opatření, které by alespoň částečně mohlo řešit současný stav, kdy je lékař téměř bezmocný proti problémovému pacientovi, je informace o možnosti ukončení léčby z etických důvodů (ztráta důvěry) v případech, kdy dojde
k závažnému porušení léčebného režimu. Tuto informaci obdrží pacient spolu se základními pokyny k léčebnému režimu
před zahájením léčby a souhlas projeví podpisem.
21
Současná nabídka převazových materiálů nám umožňuje
zajistit nejvyšší komfort v péči o ránu a současně snížit časovou náročnost práce sestry u převazu.
V našem příspěvku prezentujeme kazuistiky péče o ránu
přípravky na přírodní bázi Revamil hydrofilní gel a Chitoskin.
Revamil hydrofilní gel je připraven ze 100% čistého lékařského medu, je určen pro ošetřování jak ran chronických tak
akutních. Rychlé zhojení rány je dosaženo kombinací vlhkého prostředí rány, antibakteriálních vlastností a protizánětlivých účinků. Revamil má reprodukovatelně velké množství
vlastností, které jsou funkční při ošetřování rány.
Med pro použití v přípravcích Revamil je vyráběn speciální metodou v kontrolovaných podmínkách ve vlastní správě.
Nejdůležitější vlastnosti přípravku Revamil jsou:
dokonale se dostává do rány;
antibakteriální ochrana;
zklidňuje ránu;
zvlhčuje prostředí rány;
neutralizuje zápach z rány;
žádné zbytky v ráně;
snižuje bolest;
bez alergických reakcí;
hygienický;
efektivní proti kmenům MRSA.
Chitoskin – přírodní polysacharid, který se nachází ve skeletech korýšů, buněčné stěně hub a kvasnicích:
má velkou absorpční schopnost;
použití jak pro akutní tak nehojící se rány;
vhodný k léčbě ran s vysokým obsahem exsudátu a rány
infikované;
aplikace přímo do rány;
vysoká podpora granulace;
hemostatikum.
KLINICKÉ SLEDOVÁNÍ EFEKTU TERAPIE KOMBINACE
KYSELINY HYALURONOVÉ A KOLOIDNÍHO STŘÍBRA
Dominika Diamantová
Kožní oddělení, Vojenská nemocnice, Olomouc
Prezentace výsledků klinické studie prováděné na kožním
oddělení Vojenské nemocnice Olomouc na podzim 2010. Cílem studie bylo zmapování efektu terapie kombinace kyseliny hyaluronové a koloidního stříbra v léčbě chronických ulcerací.
ŘEŠENÍ KOŽNÍCH POSTRADIAČNÍCH REAKCÍ
RÁNY A PŘÍRODA (ALTERNATIVNÍ LÉČBA DEKUBITŮ)
Šárka Dalíková
LDN, Ostrava-Radvanice
Péče o kůži chronicky nemocných pacientů patří stále
k prioritám v ošetřovatelském procesu. Důslednou prevencí
se však ne vždy zcela podaří eliminovat vznik dekubitů.
© 2011 GEUM www.geum.org /hojeni
Petra Dopiráková, Zuzana Gřibová
Onkologická klinika, FN Ostrava
Nedílnou součástí dnešní onkologie je radioterapie. Jedním z nežádoucích účinků této léčby, který se nemalou mírou
podílí na fyzickém i psychickém stavu pacienta, je poškození
kůže provázené zarudnutím, olupováním a následným poško-
1/2011 HOJENÍ RAN
22
zením pokožky až 3. stupně. Díky dnešním trendům moderního vlhkého hojení se tyto nežádoucí kožní reakce zvládají
léčit v krátkém čase a bez bolesti, což pacienti vnímají velice pozitivně.
Také díky dlouhodobému výzkumu těchto nežádoucích reakcí byla pod názvem R1 a R2 vyvinuta zcela nová, revoluční
technologie pro prevenci a ošetřování kůže při léčbě radioterapií. Pomocí Lactokine Fluid podporuje rychlou regeneraci kožních buněk poškozených zářením. Blahodárně působí již při vzniklém narušení kožní integrity. Minimalizuje
reakce způsobené podrážděním pokožky a urychluje obnovu
jejího přirozeného stavu. Lactokine Fluid má výrazný protizánětlivý účinek a podporuje rovnoměrnou pigmentaci pokožky. R1 a R2 se snadno aplikuje několikrát za den dle příbalového letáku.
GLUKÓZA A JEJÍ PŮSOBENÍ V TKÁNI
Vladimíra Fejfarová, Alexandra Jirkovská
Centrum diabetologie, IKEM, Praha
Vlivem akutních i chronických poruch metabolismu glukózy dochází u nemocných s diabetem k poruše procesu hojení ran. Řada faktorů, které ovlivňují hojení ran (bylo jich popsáno více než 100), je u pacientů s diabetes mellitus určitým
způsobem modifikována.
Chronická dekompenzace napomáhá rozvoji ischemické
choroby dolních končetin (ICHDK), neuropatie a dalších abnormalit, které systémově mění jednotlivé fáze procesu hojení ran. Na podkladě chronické dekompenzace diabetu dále
dochází k poruše funkcí imunitních buněk (porucha specifického i nespecifického imunitního systému) podílejících se
na reparačních procesech a k tvorbě pozdních produktů glykace (AGE), které ovlivňují hojení ran přímo reakcí s některými komponentami procesu hojení nebo nepřímo přes diabetickou neuropatii nebo angiopatii.
Na lokální úrovni byly u diabetiků popsány abnormality
funkcí některých buněk (např. fibroblastů a keratinocytů), lokálních působků včetně růstových faktorů a proteolytických
enzymů. Dále byly prokázány poruchy uspořádání kolagenu,
abnormality epidermální bariéry, abnormální množství granulační tkáně, snížení počtu epidermálních nervů a porucha
hojení kostí. Další z hlavních příčin zpomaleného hojení ran
u diabetiků může být přítomnost infekce, která je způsobena
bakteriálními nebo mykotickými agens, někdy atypickými patogeny. K její vyšší incidenci u diabetiků přispívá nejen horší
kompenzace diabetu, ale i již zmiňovaná porucha imunitních
funkcí, dále diabetické komplikace, genetické faktory, oxidační stres, přidružené choroby, malnutrice a léky. Neuropatie
jako taková ovlivňuje i hojení na lokální úrovni, jelikož nadměrné zatížení vede zvýšením tlaku k lokální ischemii.
Závěr
Některé z uvedených faktorů, které ovlivňují hojení ran
a které mohou být modifikovány diabetem, je možné terape-
HOJENÍ RAN 1/2011
stránky ČSLR
uticky ovlivnit, zejména kompenzaci diabetu, která působí
na valnou většinu vyjmenovaných faktorů jak na lokální, tak
systémové úrovni.
Práce byla podporována výzkumným záměrem MZO00023001.
POROVNÁNÍ VLIVU TRAUMACEL BIODRESS,
VLHKÉ TERAPIE A KLASICKÉ TERAPIE NA PRODUKCI
MATRIXOVÝCH METALOPROTEINÁZ A TNF-α
(PILOTNÍ STUDIE)
Jana Franková, Veronika Pivodová, Jitka Ulrichová
Ústav lékařské chemie a biochemie, LF UP Olomouc
Ústav molekulární a translační medicíny, LF UP Olomouc
Matrixové metaloproteinázy (MMP) jsou skupinou endopeptidáz, které jsou zodpovědné za degradaci mezibuněčné
hmoty během fyziologického a patologického hojení ran. Jejich zvýšená produkce byla zjištěna při různých onemocněních, zejména při chronických bércových vředech a jiných
chronických onemocněních. Předpokládá se, že zvýšení jejich hladiny během poranění, zánětu a uzdravovacího procesu může být způsobeno zánětlivými mediátory jako je TNF-α,
IL-1, které jsou spojovány s jejich zvýšenou expresí.
Cílem naší studie bylo porovnat vliv tří typů terapií (klasická terapie, vlhká terapie a Traumacel Biodress) na produkci MMP-2, MMP-9 a TNF-α během hojení chronických bércových ulcerací.
VYUŽITÍ POLYURETANOVÝCH PĚN V HOJENÍ RAN
Lenka Gavlasová
Kožní oddělení, FN Ostrava
Úvod
Onemocnění žilního systému patří k nejrozšířenějším poruchám zdraví a odhaduje se, že asi 1 % obyvatel ve střední
Evropě má bércové vředy žilní etiologie.
Bércový vřed je patologická ztráta tkáně, projevující se
jako povrchový nebo hluboký kožní defekt v oblasti bérců.
Popisuje se u něj lokalizace, tvar, velikost, hloubka, vzhled
spodiny a charakter okrajů. Vřed může být solitární, drobný, v predilekci (nad vnitřním kotníkem) nebo plášovitý, zaujímající velkou část bérce. Kůže v okolí vředu bývá výrazně změněna v důsledku porušené trofiky z venostázy. Častou
komplikací bércového vředu je erysipel a ekzematizace periulcerózně, vzácně pak spinocelulární karcinom.
Největší část bércových ulcerací (85 %) tvoří ulcerace při
chronické žilní insuficienci, (10 %) ulcerace arteriálního původu a (5 %) ulcerace jiné příčiny.
Kazuistiky
76letý muž s vícečetnými defekty na pravé dolní končetině
(PDK) trvající 3–4 roky, vždy zhojeny na dobu asi šesti měsíců. Základní diagnóza: ulcus cruris venosus l. dextri.
© 2011 GEUM www.geum.org /hojeni
stránky ČSLR
Vedlejší diagnóza: chronická žilní insuficience (CVI) III.
stupně, Morbus hypertonicus III. stupně dle WHO, diabetes
mellitus 2. typu na dietě, stp. cévní mozkové příhodě s fatickou poruchou.
Defekty na bérci s povleklou spodinou, zapáchající, mírná
secernace, trofické změny kůže v okolí defektů, bez známek
akutního zánětu.
Defekty byly ošetřovány po dobu 11 dnů polyuretanovou
pěnou (Askina Foam) a oplachovým roztokem Prontosan. Během této doby se podařilo spodinu defektu vyčistit, ta začala mohutně granulovat a místy také epitelizovat. Pacient si
po dobu hospitalizace nestěžoval na výrazné bolesti v ráně.
Z důvodu častých recidiv defektů byla provedena probatorní
excize s výsledkem spinocelulárního karcinomu.
59letá žena s defekty na levé dolní končetině (LDK) Základní diagnóza: pyoderma gangraenosum cruris l. sinistri, ulcus
cruris venosus l. sinistri. Vedlejší diagnóza: CVI III. stupně,
Morbus hypertonicus, stp. enterorrhagiam, anemia sec., diverticulosis sigmoideae, antrální hemorhagická gastritida.
Defekty na LDK při přijetí k hospitalizaci byly povleklé,
páchnoucí, hojně secernující s ojedinělou granulací. Byla
upravena medikace (nasazeny kortikosteroidy) a lokálně použita vlhká terapie k ošetřování kožních defektů. Oplachy
rány byly prováděny roztokem Prontosan, na rozsáhlý defekt na bérci byla aplikována polyuretanová pěna s Ag a alginátem (Askina Calgitrol Ag) a na menší defekt nad kotníkem hydroalginát s Ag (Silvercel). Po 30denní hospitalizaci
na kožním oddělení, která byla zkomplikována mohutnou enteroragií pacientky a týdenním pobytem na jednotce metabolické péče interní kliniky, byla pacientka propuštěna do
domácí péče se zcela vyčištěnými, hojně granulujícími a epitelizujícími defekty. Byla edukována o způsobu ošetřování
kožních defektů a plně soběstačná v jeho provádění.
71letá žena s cirkulárním defektem na LDK. Základní diagnóza: ulcus cruris venosus l. sinistri. Vedlejší diagnóza: onychomycosis pedum, CVI III. stupně, Morbus hypertonicus II.
stupně dle WHO, chronická ICHS bez anginy pectoris, NYHA II, aortální, mitrální a trikuspidální regurgitace, známky
plicní hypertenze, obezita.
Pacientka byla přijata k lokální terapii bércového vředu
z důvodu neúspěchu ambulantní léčby. Defekt měl fibrinózní povlak s nekrotickými ložisky, blízké okolí defektu s erytémem a otokem. Lokálně bylo použito kromě oplachového roztoku Prontosan polyuretanové krytí s hydrogelem (HydroTac).
Během 22denní hospitalizace bylo provedeno sedm převazů s výsledkem zcela vyčištěné spodiny defektu, spodina byla
v niveau s četnými granulacemi a postupující epitelizací. Pacientka byla předána zpět do ambulance chronických ran, kam
nadále dochází. Během hospitalizace se pacientka naučila
provádět ošetřování defektu a aplikaci bandáží krátkotažnými
elastickými obinadly, kterou do té doby sama neprováděla.
Závěr
Na těchto třech kazuistikách chce autorka ukázat možnosti
aplikace polyuretanových pěn u chronických kožních defek-
© 2011 GEUM www.geum.org /hojeni
23
tů, které jsou zahrnuty mezi bércové ulcerace. U dvou prezentovaných pacientů bylo příčinou jiné onemocnění než
chronická venózní insuficience, a to spinocelulární karcinom a pyoderma gangrenosum.
Autorka chce zároveň poukázat na nesporné výhody aplikace polyuretanových pěn při léčbě bércových ulcerací. Doporučuje používání polyuretanových pěn v lokální terapii
pro typické vlastnosti daných materiálů, mezi které patří:
výborná absorpční kapacita, zachování mikroklimatu v ráně,
stimulace čištění rány, neulpívání na ráně, dobrá tvarovatelnost a snadná aplikace na ránu.
Snížením frekvence převazů, snížením množství obvazového materiálu a zamezení vzniku bolestí pacientů při převazech (snížením frekvence a množství podávaných analgetik) se stávají polyuretanová krytí, resp. materiály k vlhké
terapii, ekonomicky výhodnějšími při ošetřování kožních defektů před používáním klasických obvazových materiálů za
předpokladu důkladné diagnostiky rány a posouzení celkového stavu pacienta a jeho spolupráce při léčbě.
POUŽITÍ TKÁŇOVÉ EXPANZE V KOREKCI
POSSTRAUMATICKÉ ALOPECIE
Nora Gregorová, Břetislav Lipový, Ivan Suchánek, Iva Hufová, Alica Hokynková, Pavel Kobzík
Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie, FN Brno
Hluboké popálení vlasaté části hlavy může vést k rozvoji
posttraumatické alopecie. Tato komplikace často způsobuje
kosmetické problémy a znesnadňuje resocializaci pacienta.
Cílem rekonstrukčních výkonů u posttraumatické alopecie
je korekce těchto deformit, směřující ke zlepšení kosmetických výsledků. Rekonstrukční fáze zahrnuje výkony od drobných chirurgických korekcí přes lalokové plastiky až po tkáňové expanze.
Použití tkáňových expandérů se stalo v rekonstrukční chirurgii již standardní metodou. Jedná se o silikonové implantáty vkládané do chirurgicky preformované dutiny. Postupným
plněním fyziologickým roztokem dochází v průběhu několika
měsíců k expanzi zdravé tkáně nad expandérem a jejímu následnému využití ke krytí defektu po excizi jizevnaté tkáně.
Přednáška je koncipována formou dvou kazuistik. Jejím
cílem je obhájit metodu tkáňové expanze u řešení posttraumatické alopecie.
PORUCHA HOJENÍ OPERAČNÍ RÁNY U PACIENTA
PO KARDIOCHIRURGICKÉM VÝKONU
Jana Grulichová, Radka Čtvrtníčková, Martin Šimek
Kardiochirurgická klinika, FN Olomouc
Infekční komplikace v kardiochirurgii stále představují vážný medicínský problém spojený s nárůstem morbidity
a mortality nemocných. Tyto komplikace způsobují také neméně významný ekonomický problém spojený s nárůstem ná-
1/2011 HOJENÍ RAN