Informátor 2/2013 - Slezská diakonie

Sociálně-právní ochrana dětí
str. 6
DUHOVÝ DŮM Ostrava
str.9
Fotografka Dita Pepe
str. 13
2/2013
informátor
1
úvod
Pochvala na pracovníky BETEZDY, domova pro osoby s postižením
Venku všechno kvete, po dlouhé zimě je tady
nádherné jaro a brzy přijde i léto.Teplo a sluníčko
přínáší optimismus do našich srdcí.
Ve Slezské diakonií máme za sebou období mnoha
aktivit a úsílí. Dokončujeme projekt “Učící se
organizace”. Probíhala školení a vzdělávání
v oblasti managementu. Velký počet středisek
prošel konzultacemi a audity v oblasti kvality.
Také proběhl finanční audit. Začátkem dubna jsme
otevřeli nové středisko DUHOVÝ DŮM v Ostravě.
Novou aktivitou ve Slezské diakonií je Program
pro pěstounské rodiny. Těmto rodinám Slezská
diakonie věnovala svou pozornost i v minulosti.
Stále klademe důraz na dobré rodinné vztahy,
na rodinu, jako významnou instituci pro výchovu
dětí a mladé generace. Je to jedna z priorit,
na které Slezská diakonie staví své služby. Tématu
rodiny a navazujících služeb je věnován i tento
Informátor.
“Šťastná rodina, není ničím jiným,
než předčasným nebem.”
(úryvek dopisu věnovaný paní ředitelce klientem domova Slezské diakonie panem Žigou)
Vážená paní Filipková,
chválím paní vedoucí Morcinkovou za to, že dělá kvalitní práci, věnuje
se klientům, že vyřizuje všechny akce – všechny výlety. Vyřizuje všechny
sponzorské dary, jsme rádi, že je a že u nás ráda pracuje.
Dále chválíme Renatku Kubišovou za její kvalitní práci.
Je šikovná na práci a pilná na všechno.
Chválím všechny vychovatele – pracovníky. Chválím Romanu Mazurovou,
že je hodná na klienty, uctivá a dělá kvalitní práci. Chválíme Irenku
Valachovou, která se mnou nakupuje. Chválíme také Zdenku Nogovou,
že se stará dobře o klienty. Chválím Petra Vávru, že se stará o zahradu
a údržbu BETEZDY (kdykoli nám opraví televizi).
Chválím také velmi Míšu. Vyrábí s náma hodně výrobků. Dále také novou
pracovnici Ivetku za všechno, že dělá dobrou práci, věnuje se všem, aby
chodili na vycházky.
Chválím Janku Sikorovou, že koupila nánukovou dortu
a že se dobře stará o Jirku Sikoru a že vyřizuje doktory.
Také chválím Danku Oblukovou, že se stará o klienty dobře,
je hodná na všechny klienty.
Miroslav Žiga, 12. května 2013
BIBLICKÝ ÚVOD
„Chlapce našla faraonova dcera,
dala mu jméno Mojžíš
a vychovala ho.
(Bible pro nejmenší)
„Faraónova dcera jí poručila:
„Odnes to dítě, odkoj mi je a já ti
zaplatím.“
Žena vzala dítě a odkojila je.
Když dítě odrostlo, přivedla je
k faraónově dceři a ona je přijala
za syna. Pojmenovala ho Mojžíš.“
Ex 2, 9- 10
Příběh o Mojžíšovi patří určitě k těm nejznámějším
biblickým příběhům. Vlastní matka Mojžíšova musí
kvůli nepříznivým poměrům v egyptské krajině
opustit své sotva několik měsíční dítě ze své péče.
Určitě však oba rodiče prožívali strach i smutek,
ale předpokládám, že se taky modlili.
Někteří dnešní rodiče by se v tak hrozivé situaci,
v jaké byli Amram a Jochebed, raději rozhodli nemít
další dítě. Uprostřed hrozby zabití dítěte ze strany
faraona, zůstali rodiče v bázni a respektu před
Hospodinem a dalšímu svému dítěti dali šanci
narodit se. Z tohoto dítěte pak vyroste jeden
z největších Božích mužů v historii. To je první
moment, který nás Bible na základě tohoto
příběhu učí – přes těžké vnější okolnosti dát dětem
šanci narodit se.
Bůh nejenže zachránil Mojžíše, ale za první jeho
výchovu bylo jeho vlastní matce dokonce
zaplaceno od samotné faraonovy dcery. Ten faraon,
který přikázal usmrtit izraelské syny, teď povoluje
svoji dceři, aby platila za odchování izraelského
chlapce. Stalo se něco, co by si tito rodiče ani
nevysnili. To je druhý moment ponaučení - Bůh
se postará o slabé, bezbranné, zvláštním
a mocným způsobem.
Současně nám Boží slovo na tomto místě
potvrzuje, že „odchování“, odkojení a výchova
dítěte v raném dětství v teple domova, v bezpečí
a lásce jsou nenahraditelné. Pokud je to jen trochu
možné, měly by se maminky věnovat svým dětem
od útlého dětství. Potvrzují to v dnešní době
i mnohé psychologické výzkumy. Důležité je, aby
uvýchovy byly i otcové. Za další vodítko bych
z tohoto příběhu označila ochotu a vůli matky
i otce „pustit“ dítě do další - jiné výchovy nebo
pustit je na školy. Možno by si některá matka řekla,
že přece jen u ní bude jejímu dítěti nejlépe. Tak ať
nikam neodchází. Jochebet moc dobře věděla,
že nemůže překážet Božím plánům a po jisté době
dítě pustila k faraónově dceři. Ta se o něho starala
jako o vlastní dítě, protože pravděpodobně vlastní
děti neměla, takže Mojžíš byl v dobré „pěstounské
péči“. Čteme: „ Tak se Mojžíšovi dostalo nejlepšího
egyptského vzdělání a vyrostl z něho výmluvný
a schopný muž“(Sk 7,22). Velmi mu v tom pomohli
i sourozenci – Mirjam a Aron, avšak nejdůležitější
bylo Boží povolání a pak Boží „výchova“.
A tak, jestli jsme rodiče, pěstouni, sourozenci, staří,
či křestní rodiče, nebo zaměstnanci diakonie,
modleme se za dobrou výchovu dětí a odevzdávejme je ve svých modlitbách do Božích rukou.
ThDr. Miriam Prášilová, PhD.
pastorační pracovnice ve Slezské diakonii
aktuality
autor článku ThDr. Miriam Prášilová, PhD.
Diakonická bohoslužba pro pracovníky
Pod tímto názvem se uskutečnila 18.4. 2013
bohoslužba pro zaměstnance Slezské Diakonie
v Bruntále a Krnově. Nazvali jsme ji i bohoslužba
děkovná. Poděkování bylo hlavním odkazem
a zaznělo několikrát z kázání předsedajícího
představenstva Slezské Diakonie - Jiřího Kalety.
K poděkování se připojilo vyjádření povzbuzení,
ocenění práce, kterou zaměstnanci dělají
a duchovní podpora i na základě biblických textů
z Ř 12,9: Láska nechť je bez přetvářky.“ 1 Tes 5,11:
„Proto se navzájem povzbuzujte a buďte jeden
druhému oporou, jak to již činíte.“ V Bruntále tak
zazněla slova o tom, kolik je dnes padělků a falešných, nepravých věcí kolem nás a my máme tu
výsadu usilovat o tu pravou lásku, o ty pravé
vztahy a skutečný zájem o člověka v diakonické
práci.
V příjemné atmosféře diakonického střediska
si účastníci bohoslužby mohli vzít čaj, nebo kávu
a zaposlouchat se do písní, biblických textů,
modliteb a vyznání víry, přemýšlet, nechat se
22. duben patří každoročně naší Zemi. Pracovníci
terénního programu STREETWORK ON LINE Karviná
pořádali společně s uživateli služby k této
příležitosti akci zaměřenou na úklid venkovních
prostor v sociálně vyloučené lokalitě v Karviné 6,
kde je služba dětem ve věku od 6 do 16 let
poskytována. (Jana Ondrušková, ON LINE Karviná)
Sužba doprovázení
inspirovat, nebo se taky zapojit do zpívání
a modliteb, a tak načerpat povzbuzení pro svoji
práci.
Zážitek společné bohoslužby v Bruntále a v Krnově
byl inspirací a možností takovéto setkání
zopakovat a taky nabídnout takovou příležitost
diakonické bohoslužby i na dalších místech
pro pracovníky ve Slezské diakonii.
Bembajzfest ve Slezské diakonii
Za zorganizování povedené sportovní akce patří
velké poděkování pracovníkům Slezské diakonie,
Dobrovolnická služba doprovázení pomáhá
osobám v terminálním stádiu nemoci v domácí
nebo institucionální péči, ale i pozůstalým v období
vyrovnávání se se ztrátou svého blízkého. Můžou
využít návštěv vyškoleného dobrovolníka, a také
čerpat z Příručky, jež slouží jako manuál pro osoby
pečující o nemocného v terminální fázi nemoci.
V období truchlení je možnost setkávání pro
pozůstalé v rámci podpůrné skupinky SLZA, jejíž
pilotní běh proběhl na Jablunkovsku.
V případě zájmu kontaktujte manažerku projektu
paní Mgr. Hanu Adamčíkovou
na tel: 731 600 313,
e-mail: [email protected].
Poděkování
Slezská diakonie, středisko KARMEL Tichá děkuje
lékařům z Kopřivnice zdravotnického zařízení
Therápon 98, a.s. – Poliklinika, díky kterým mohou
uživatelé střediska již druhým rokem pravidelně
navštěvovat krytý bazén v Kopřivnici a užívat si
plně vodních radovánek.
ilustrační foto
Nadační den v Tiché
Celé dopoledne bylo plné napínavých soubojů
a krásných výměn. O celkovém pořadí
nerozhodovaly jenom body, ale doslova každý
míček. O tom, že si turnaj všichni užili, svědčí slova
mnoha účastníků o příjemně strávené sobotě
a dobrém pocitu z férového sportovního chování
všech hráčů, a hodnot, které jsou pracovníkům
Slezské diakonie vlastní a které se také během
turnaje projevily – respekt, rozvíjení týmové
spolupráce, odpovědnost, láskyplné vztahy……
Další turnaj se uskuteční koncem října
tohoto roku. Tímto zveme všechny, aby neváhali
a turnaje se účastnili. Informace budou včas
uveřejněny na internetové stránce
www.slezskadiakonie.cz .
Ve zkratce
Den Země
autor článku Lada Rakowská
O tom, že je badminton - jeden z nejrychlejších
raketových sportů, velmi oblíben i u pracovníků
Slezské diakonie, jsme se mohli opět přesvědčit
na již 2 a 3. badmintonovém turnaji Slezské
diakonie ve čtyřhře smíšených dvojic.
Dne 13. 4. 2013 se sportovní hala SOŠ Třineckých
železáren zaplnila 14 dvojicemi, které chtěly
smysluplně prožít svůj volný čas a zdravě si
zasoutěžit. Další turnaj pak proběhl 1. června 2013.
Přihlásit se mohli všichni příznivci tohoto sportu
z řad pracovníků různých středisek Slezské diakonie
společně se svými rodinnými příslušníky a přáteli.
2
Také v letošním roce připravuje středisko Slezské
diakonie KARMEL Tichá ve spolupráci s obecním
úřadem Tichá a místním mysliveckým sdružením
„Hubert“ další, již 4. ročník akce „NADAČNÍ den
obce Tichá“. Budeme rádi, když nás podpoříte
a když se zúčastníte!
Darujte nábytek
střediska BETHEL Třinec a dalších středisek Slezské
diakonie. Do turnajů se zapojili také zástupci dalších
organizací: Policie ČR, Gymnázia Třinec, MěÚ
Jablunkov, D 5, a.s., Skanska a.s., kterým patří dík
také za pomoc, kde zrovna bylo třeba, čímž přispěli k
bezproblémovému průběhu celé akce.
Oslovujeme občany a firmy na území obce Orlová
s žádostí o darování nábytku, který je v některých
domácnostech či firmách nadbytečný. Uživatelům
azylového domu Slezské diakonie, HANNAH Orlová
by jistě posloužil. Zařízení se potýká především
s nedostatkem: židlí, stolů, lehkých skříní, postelí,
komod a dalších úložných prostor. Případní dárci
mohou využít kontaktu tel.: 731 682 235.
3
aktuality
autor článku Mgr. Lenka Klepáčová
BIKE FUN to není jen výroba kol…
V loňském roce se konal v obci Tichá již 3. ročník
Nadačního dne obce, který se koná na podporu
jednoho ze středisek Slezské diakonie, a to
střediska KARMEL Tichá. V tomto středisku jsou
poskytovány sociální služby domova pro osoby se
zdravotním postižením a denního stacionáře.
K těm, kdo podpořili tuto výše zmíněnou akci,
patřila mimo jiné, i společnost BIKE FUN
International s.r. o. Tato firma na Nadačním dni
prezentovala svá jízdní kola, ale také v rámci
tohoto Nadačního dne finančně podpořila
středisko, a tak umožnila, aby se klienti zúčastnili
rekreačního pobytu, který se konal v kopřivnickém
skautském centru Vanaivan. Tento pobyt si klienti
náležitě užili – pořádali výlety do blízkého okolí,
využívali k aktivitám místní sportovní areál,
navštívili město Kopřivnice, měli možnost posedět
u grilování. Můžeme říct, že pobyt přispěl k utužení
vazeb a přátelských vztahů těchto klientů a k jejich
psychické pohodě. Proto bychom chtěli tímto
poděkovat výše jmenované firmě za finanční
podporu této akce.
autor článku Monika Banotová, převzato z tisku
Velikonoční program dobrovolníků
zahřál u srdce
Jako každým rokem, tak i letos uspořádala 4. dubna
2013 dobrovolnice Slezské diakonie, paní Irena
Szymoniková se společenstvím Sympatiků Radio
Marya z kostela Svatého Alberta v Třinci a s paní
Beatou Krainovou, učitelkou, a žáky páté třídy
Církevní základní školy v Třinci vystoupení pro
uživatele Sociálních lůžek a pacienty Oddělení
ošetřovatelské péče Nemocnice Třinec s názvem
„Goiczek“. Program byl věnovaný tradicím
a lidovým zvykům v našem regionu.
Všem účinkujícím patří velké díky.
Pokud byste měli také zájem se zapojit
do dobrovolnické činnosti v Nemocnici Třinec,
prosím kontaktujte paní Moniku Banotovou,
tel.: 734 516 300, [email protected] .
Ve zkratce
Mezinárodní
dobrovolnictví
EDYN (Ecumenical diaconal year network ) je síť
organizací 15 evropských zemí a USA, která dává
šanci mladým lidem pro účast na dlouhodobé
dobrovolnické službě v zahraničí. Hostitelské
projekty jsou většinou zastoupeny diakonickými
aktivitami s poměrně širokým spektrem cílových
skupin, doplněné o vzdělávací projekty a komunitní aktivity s minoritami. Tato síť je jedinečnou
příležitostí k výměně dobrovolníků a jejich podpoře
v průběhu celého roku. Je společným zájmem
podporovat osobní růst a učení mladého člověka.
Ve výboru EDYNU, který má na starost řízení sítě
a zabezpečení rozvoje, má Slezská diakonie svého
vedoucího pracovníka – Janu Adameovou, která
byla jednohlasně zvolena Valným shromážděním
v listopadu 2012 na období tří let.
V případě zájmu o službu mezinárodního
dobrovolnictví kontaktujte koordinátorku
Zuzanu Hartmannovou, tel.: 558 764 342,
e-mail: [email protected]
Dobrovolnický program je financován
Ministerstvem zdravotnictví ČR a Nadací OKD.
autor článku Mgr. Lucie Protivanská
Dobrovolníci dostali svá osvědčení
Dobrovolnictví v civilní ochraně města Třince má
za sebou další kapitolu. Nový devítičlenný tým
úspěšně ukončil základní kurz a připojil se k první
skupině dobrovolníků, jejíž členové se aktivně
zapojují do dění ve městě a jsou schopni v případě
potřeby pomoci krizovému štábu města.
„Líbí se mi, že jsme takový pestrý tým - advokát,
maminka na mateřské dovolené, lidé pracující
v sociálních službách. Někteří kolegové mají už řadu
zkušeností z terénu. Já zatím studuji a z nabízených možností dobrovolnictví jsem si vybrala právě
tuto, protože mi připadá taková nevšední a akční, “
popisuje dobrovolnice Beáta Sikorová.
Dobrovolníci se dozvěděli o systému krizové
připravenosti v ČR i konkrétně ve městě Třinci
a vyslechli od lektorů zkušenosti ze zásahů
jednotek Integrovaného záchranného systému.
Seznámili se se základní činností Hasičské stanice
v Třinci a prakticky si vyzkoušeli, jak provádět
v terénu první pomoc.
„Určitě bych řekla, že informace, které jsem se jako
dobrovolník dozvěděla, jsou cenné i v běžném
každodenním životě. Semináře mě naučily být
vnímavější a jistější v tom, že se nebojím přidat se
k pomoci, když se něco děje,“ říká Jana Rádlová,
členka prvního týmu dobrovolníků.
Měšto Třinec společně s Adrou a Slezskou diakonií
bude hledat další možnosti, jak výcvik dobrovolníků
ještě zkvalitnit. Tento běh projektu se uskutečnil
díky finanční podpoře Nadace OKD a Města Třinec.
Spolupráce
s Norimberkem
Etické otázky spojené s poskytováním sociálních
služeb jsou často velmi složitým a vícestranným
tématem, proto pracovníci Slezské diakonie
přivítali seminář Prof. Dr. Barbary Städtler-Mach
z Norimberku, která se jako ředitelka Institutu pro
gerontologii a etiku dlouhodobě věnuje problematice křesťanské etiky. Paní profesorka navštívila
také středisko Slezské diakonie EBEN-EZER, kde
diskutovala s pracovníky o nových výzvách a vizích
pro sociální služby v organizaci. Seminář k etice byl
dalším krokem v rámci vzájemné spolupráce
Slezské diakonie a Evangelické vysoké školy
v Norimberku. Užší spolupráce byla navázána
v roce 2012 a pro příští období jsou připravovány
další aktivity, které přispějí k rozvoji kvality služeb
zejména pro seniory s poruchami paměti.
(Mgr. et Ing. Romana Bélová)
aktuality
autor článku Bc. Halina Mihulková
Kariéra v sociálních službách?
Dávno není pravdou, že organizace poskytující
sociální služby nemohou nabídnout atraktivní
pracovní podmínky, profesní růst či motivovat
zajímavými benefity a koneckonců i finančním
ohodnocením. Organizace, jako je Slezská
diakonie, má zcela určitě schopnost obstát
v konkurenci jiných zaměstnavatelů, a proto
se i letos společně s několika dalšími poskytovateli
sociálních služeb díky podpoře Magistrátu Města
Ostravy zúčastnila Veletrhu pracovních příležitostí
Kariéra Plus, který již několik let pořádá VŠB-TUO
pro absolventy nejen ekonomických či technických,
ale také humanitních oborů.
Stánek sociálních služeb studenti aktivně a cíleně
vyhledávali a jejich počet rok od roku stoupá.
Vždyť nabídka pro uplatnění znalostí a schopností
a možnost seberealizace je vskutku pestrá.
Vedle příležitosti zaměstnání na pozici sociálních
pracovníků či v manažerských pozicích návštěvníci
projevili zájem o absolvování stáží a psaní
diplomových prací. Nezřídka se i studenti
technických oborů zajímali o práci v naší organizaci
či alespoň o dobrovolnické aktivity, ať už v ČR či
zahraničí.
Je neoddiskutovatelné, že zájem o práci ve Slezské
diakonii stále roste, což je patrné nejen z veletrhu,
ale svědčí o tom rovněž množství uchazečů, kteří
se aktivně hlásí na výběrová řízení, zasílají
životopisy či se osobně ucházejí o pracovní
uplatnění. Mnozí z nich se vracejí dokonce
poněkolikáté. Zájem o práci v naší organizaci
a spokojenost stávajících zaměstnanců (o které
vypovídá i vyhodnocení nedávno provedeného
dotazníku spokojenosti) svědčí o tom, že Slezská
diakonie je nejen poskytovatelem kvalitních
sociálních služeb, ale je také kvalitním zaměstnavatelem, který si cení svých zaměstnanců
a neustále pracuje na tom, aby pro své zaměstnance vytvořila zdravé a příjemné pracovní prostředí
a aby lidé v organizaci byli skutečně spokojeni.
Poděkování za potravinovou sbírku
Chtěla bych proto moc poděkovat všem, kdo se
jakkoliv podíleli a budou i nadále podílet na této
naší společné akci. Děkuji za vaši pomoc, solidaritu
a štědrost.
Ve zkratce
Projekt „Učící se“
Slezská diakonie ukončen
autor článku Pavla Golasowská
SOCIÁLNÍ ASISTENCE v Třinci, jejímž zřizovatelem
je Slezská diakonie, vyhlásila od března do 30. 4.
2013 potravinovou sbírku pro potřebné rodiny
s dětmi na třinecku. Jedná se o rodiny, které
jednak z důvodu zpoždění sociálních dávek a také
z důvodu nedostatečného finančního příjmu mají
problémy se zajištěním potravin pro děti. Sbírka
se setkala s velkým ohlasem veřejnosti, neboť
do 26. 4. 2013 nám ochotní dárci donesli celkem
300 kg potravin v celkové hodnotě cca 20 000,- Kč.
Potravinami bylo ke konci dubna obdarováno více
než 20 třineckých rodin. Vzhledem k velké hmotné
i sociální nouzi rodin jsme se rozhodli sbírku
prodloužit do 30. 6. 2013, kdy dárci mohou
i nadále nosit potraviny na adresu Frýdecká 136,
Třinec (budova bývalé evangelické fary).
V dalších měsících chceme těmto rodinám nabídnout kluby společného vaření, při němž využijeme
právě darované potraviny. Tato společná činnost
bude podporovat jejich návyky a dovednosti
a povede ke stmelení rodiny formou zážitku ze
společně přichystaného jídla společného stolování.
4
Projekt „Učící se“ Slezská diakonie ukončen
Přehoupli jsme se přes dva roky realizace a náš
projekt „Učící se“ Slezská diakonie, který zajišťoval
vzdělávání nejen našim pracovníkům, skončil.
Celkem jsme v rámci akreditovaných vzdělávacích
kurzů za dva roky proškolili 544 pracovníků a vydali
1231 kusů osvědčení. Vybraná skupina pracovníků
se také zúčastnila 16 odborných stáží v rámci
organizací soc. služeb po celé ČR. Projekt byl
úspěšně ukončen závěrečnou konferencí na téma
„Kvalita je cesta“, která proběhla v květnu v hotelu
KAM v Malenovicích. Děkujeme jak všem
účastníkům, tak zapojeným organizacím
za přispění k úspěšné realizaci projektu.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
Vzdělávání pro
pěstounskou činnost
Vzdělávací středisko Slezské diakonie od letošního
roku připravuje vzdělávání pro pěstounskou
činnost. Veškeré informace budou umístěny
na webu Slezské diakonie.
V případě dotazů se na nás kontaktujte
na e-mail: [email protected].
Daniela Czyžová, tel.: 734 417 702
Hledáme dobrovolníky pro
BETANII Komorní Lhotka,
domov pro seniory
Středisko BETANIA Slezské diakonie nabízí
příležitost pro dobrovolnictví všem zájemcům
starším 15 let. Dobrovolníci se věnují našim
uživatelům (seniorům) a pomáhají vyplnit jejich
volný čas např. vyprávěním, ručními pracemi,
doprovody na procházku apod. Vždy záleží na tom,
co dobrovolník umí a co ho baví. Naši uživatelé
budou vděční za společnost milého člověka.
Dobrovolníkům nenáleží finanční odměna, ale
získávají nové zkušenosti, kontakty, cítí se být
užiteční apod. Dobrovolníkům kompenzujeme
náklady na dopravu do střediska a zpět.
Rádi přivítáme nové dobrovolníky.
V případě Vašeho zájmu nás prosím kontaktujte
telefonicky 558 694 267, 558 694 239,
e-mail: [email protected]
nebo osobně Slezská diakonie,
středisko BETANIA , Komorní Lhotka 151
(žlutá budova)
5
aktuality
autor článku Mgr. Lenka Klepáčová
Poděkování za „barevný domov“
Koncem loňského roku jsme mohli vyslovit tuto
větu: „Budeme malovat. Skvělé!“
Že jde o spoustu práce a starostí? Tak to nám vůbec
nevadilo! Byli jsme potěšení, že díky finanční
podpory frenštátské firmy Siemens jsme mohli
začít zvelebovat náš domov - středisko Slezské
diakonie KARMEL Tichá. Malovali jsme za plného
provozu, skoro všechny prostory, takže pomalu
a postupně a práce jsme ukončili před nedávnem.
Můžeme říct, že je to super pocit. Stěny v celém
středisku jsou vymalovány různými odstíny, které
nás a především naše klienty vždy povzbudí
a příjemně naladí.
Chtěli bychom proto poděkovat firmě Siemens,
která nám na malování poskytla finanční
prostředky a panu malíři Jiřímu Zátopkovi, který
nám opravdu profesionálně vymaloval.
autor článku Mgr. Lenka Klepáčová
Poděkování
Děti v Africe už mají lavice
Děkujeme všem, kteří přispěli na sbírku Slezské
diakonie určenou k nákupu oken a lavic do školy
ve vesnici Dongobesh v Tanzanii. Sbírka probíhala
od října do ledna letošního roku.
Za čtyři měsíce trvání sbírky se podařilo vybrat
téměř 2000 USD (v tanzanských šilincích částka
dosáhla výše 3 027 000 TZS).
Díky částce se podařilo nakoupit 55 ks lavic a oken
včetně dopravy.
„Našim dětem darované lavice udělaly obrovskou
radost, jak dokazují i úsměvy na jejich obličejích
na fotografii. Rovněž jsme velice vděční za způsob,
jakým chápete naše potřeby a za širokou míru
podpory, kterou nám věnujete. Vaše podpora naší
duchovní službě je nepopiratelná – sami víte, že
jsme měli jen pár lavic a ve srovnání s minulostí je
nynější dostatečný počet lavic opravdovým
požehnáním", uvedl M. Tango, ředitel školy.
Ne pro všechny je koupelna samozřejmostí
V dubnu 2013 byl na ulici Zeyerova 18, Bruntál,
zahájen provoz hygienického filtru. Tato událost by
se nemusela zdát tak významnou, kdyby člověk
nevěděl jak dlouhá cesta k tomu vedla. O tuto
službu již po řadu let usilovala naše organizace
Slezská diakonie z toho důvodu, že citelně chyběla.
Na azylové domy Bethel a Chana v Bruntále se
opakovaně obraceli ženy a muži, kteří žijí
bezprostředně na ulici, aby se mohli vysprchovat a
v rukách si přeprat pár svých věcí. Dočasně jim bylo
možno vycházet vstříc, ale čas ukázal, že je tato
situace dlouhodobě neudržitelná. Z toho důvodu
byla pro nás skvělá správa, že město Bruntál se
rozhodlo projekt podpořit a dnes již mají lidé bez
domova možnost této služby bezplatně využít
každé pondělí a středu od 8.00 do 12.00 hod. První
návštěvnicí byla paní V., která po sprše a vyprání
nazvala službu požehnáním, které je pro ni doslova
darem z nebes. Nemusí již nyní obcházet své
známé a prosit je, jestli může využít jejich
koupelnu. Průměrně za týden službu nyní využijí 4
osoby. Hygienický filtr byl otevřen v přízemí Domu
s pečovatelskou službou, kde je samostatný vchod
a původně byl tento prostor určen právě k tomuto
účelu. A co vše zde mohou příchozí nalézt? Kromě
usměvavé paní Adély, která má nyní filtr na
starosti, mohou využít sprchy, wc, pračky a
obnošené ošacení z šatníku. Věříme, že tento počin
bude velkým přínosem pro lidi, pro které není
koupelna samozřejmostí.
autor článku Timea Torzsa
Kreslení se zahraniční dobrovolnicí
Ahoj. Jsem Timi z Maďarska (Nudná fakta: je mi 22
let a studovala jsem psychologii v Budapešti).
Od září bydlím v Třinci a svůj čas trávím jako
dobrovolnice v Jordánu (sociálně aktivizační služba
pro seniory s duševním onemocněním). Tady každý
den je jiný, aktivita a uživatelé se den ode dne
mění, takže vždycky jsou nové, zajímavé okamžiky
a situace. Co mě teď nejvíc baví to je kreslení
s klienty, a ty kresby potom ráda dávám na stěnu
kuchyně. (Doufám, že to není ažaž, ještě si nikdo
nestěžoval.)
Jeden klient vždycky říká, že chodí do Jordánu pro
inspiraci, protože každý ma svůj mínus a plus, a od
každého se můžeme ňeco naučit . Souhlasím s tím,
já jsem se tady taky hodně naučila od lidí ( a ne
Žáky v Dongobeshi podpořili sbírkou také žáci
ZŠ v Dolních Domaslavicích. (Na snímku při
prezentaci o Tanzánii, kterou pro žáky připravil
pastor Michal Klus).
jenom česky), a moc se teším na další měsíce.
Kdo ví, co se ještě naučím, možna i skloňování
podstatných jmen, ale to pochybuju ..
téma
6
Cti duši svého dítěte,
cti duši dětí svých,
cti duši budoucích pokolení.
T. G. Masaryk
Sociálně-právní ochrana dětí
Nedílnou součástí některých středisek Slezské diakonie je sociálně-právní ochrana dětí. Sociálně-právní
ochrana dětí je cílená činnost, která zahrnuje zejména zajištění práva dítěte na jeho příznivý vývoj a řádnou
výchovu, ochranu oprávněných zájmů dítěte a působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny.
Je upravena zejména zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.
Sociálně-právní ochrana dětí byla prvně institucionalizována v roce 1863, kdy byl
vydán říšský zákon domovský č. 105 říšského zákoníku. Tato právní norma
obsahovala vymezení péče o výživu a výchovu chudých dětí i péči
o zanedbávané děti v zařízeních určených pro jejich nápravu. Výkon takto
stanovené sociálně-právní ochrany zajišťovaly na své náklady obce. Po 1. světové válce se sociálně-právní ochrana dětí stala předmětem státního zájmu
a některé povinnosti přešly na okresní a zemská ústředí péče o mládež. Rozvoj
péče o děti byl přerušen rokem 1938, ale okresní péče o mládež a zemská ústředí
působila, byť i s omezenými možnostmi a aparátem, po celou dobu okupace.
Další vývoj ochrany dětí byl poznamenán změnou společenských podmínek.
V 50. letech 20. století spočívala sociálně-právní ochrana dětí pouze ve výkonu
tzv. hromadného poručenství a opatrovnictví. V případech, kdy bylo třeba dítě
umístit do péče nahrazující péči rodičů, bylo přijato pravidlo umísťovat děti
zásadně do kolektivní péče. Organizačně byla tato činnost svěřena Ministerstvu
spravedlnosti. Zákonem č. 2/1969 Sb., došlo ke zřízení Ministerstva práce
a sociálních věcí České republiky a do jeho působnosti je dodnes sociálně-právní
ochrana dětí začleněna. Velké změny přinesl zákon č. 359/1999 Sb., na základě
kterého je v současnosti systém sociálně-právní ochrany dětí zajišťován.
Postavení dítěte ve společnosti procházelo dlouhým vývojem. Násilí na dětech
se objevovalo již u přírodních národů. V roce 2011 bylo v ČR 34 kojeneckých
ústavů a dětských domovů pro děti do 3 let, jejichž kapacita byla 1 783 míst
a bylo v nich ke konci roku umístěno 1 428 dětí. Během roku bylo přijato 2 131
dětí, nejčastěji ze zdravotních důvodů. Propuštěno bylo během roku 2 195 dětí,
téměř 58 % do vlastní rodiny. Více než čtvrtina propuštěných dětí strávila
v ústavu více než rok. Počet dětí s nařízenou ústavní výchovou k 31. 12. 2011 bylo
7340. Toto číslo je jistě alarmující a nese se v důsledku počtu týraných,
zneužívaných a zanedbávaných dětí, kterých bylo v roce 2011 na 6414. Pokud
si tato čísla dáme do kontextu počtu sňatků v roce 2011 jichž bylo 45 137
a následovalo 28 113 rozvodů. Slezská diakonie se přes svá střediska jako jsou
sociální asistence, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, poradnu pro rodinu
a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc snaží tato čísla svým způsobem
změnit. Jako pověřená osoba k výkonu sociálně-právní ochrany dětí se snažíme
především vyhledávat děti, na které se sociálně-právní ochrana dětí zaměřuje,
věnujeme se poradenské činnosti, a též vykonáváme činnost zaměřenou
na ochranu dětí před škodlivými vlivy a na předcházení jejich vzniku. Slezská
diakonie má dále možnost působit při realizaci pěstounské péče.
Zdá se Vám, že máte doma problémové dítě? Že jeho problémové chování je
neudržitelné? Pak určitě tuto situaci řešte dříve, než se dostanete do evidence
orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Pro tyto děti má Slezská diakonie služby
jako jsou sociální asistence nebo nízkoprahové zařízení pro děti a mládež.
Naše střediska se snaží najít dětem efektivní využití volného času a přivést dítě
potažmo celou rodinu na správnou cestu zpět k harmonické rodině.
Naše střediska pro rodinu mají připravený prázdninový program možná i pro Vás.
Proto sledujte web Slezské diakonie, kde se dozvíte o našich střediscích a také
o chystaných akcích.
Mgr. Jan Motloch, Dis.
vedoucí střediska SOCIÁLNÍ ASISTENCE Karviná
7
anketa
Anketa
Položili jsme několik otázek zaměstnankyním Slezské diakonie
v souvislosti s výchovou dětí a jejich dětstvím:
1/ Jaký je Váš názor na tresty dětí?
Pokud souhlasíte s trestáním dětí, jak výchovně trestat?
2/ Životní styl v dnešní době je odlišný od toho, kterým žili naši
prarodiče či rodiče. Myslíte si, že způsob života dnes ovlivňuje
způsob výchovy našich dětí pozitivně, negativně?
3/ Jaká je Vaše nejhezčí vzpomínka na dětství?
4/ Podělíte se s čtenáři o to, jaká byla
Vaše nejoblíbenější hračka?
Jana
Kadlubcová
3 děti
1/ Když si sama vzpomínám na moje dětství,
na tresty ze strany mých rodičů vybaví se mi nějaký
ten pohlavek nebo zákaz. Tou spravedlivou doma
byla vždycky moje maminka, táta se do odměn
a trestu nijak zvlášť nezapojoval. Co je tedy pro
mne trest? Myslím si, že trest není určitě to, co
jsme si pro naše dítě vymysleli, ale to, co dítě jako
trest prožívá. Je to určitě pro ně nepříjemný,
zahanbující pocit, kterému se chce vyhnout.
Nejsem za fyzickými tresty, ale tak, jak říkával náš
děda, někdy dobře mířený pohlavek udělá víc, než
nějaké dlouhé a opakované domlouvání
a přesvědčování.
Z vlastní zkušenosti vím, že ale ve škole (a ne
jenom tam) naopak je lepší místo trestů ukázat
dětem možnost metod odměn, je to opravdu
skutečnější. Chválím dítě vždy za to co mu jde,
co umí, na co může být pyšné a ne trestám ho za to
co mu bohužel nejde i když se snaží. Trest může
špatné chování zastavit, ale odměna nám určitě
vybuduje u dítěte to správné.
2/ Děti zůstanou vždy dětmi, ale výchovy se určitě
mění. Zda dnešní způsob života ovlivňuje výchovu
pozitivně nebo negativně není na mne soudit.
Dnes je výchova v mnohých rodinách velice
rozdílná. V minulosti byla situace asi snazší.
Výchova byla po mnoho generací stejná, protože
i výchovné cíle byly podobné. Výchova byla
přípravou pro stejný svět, jako byl svět našich otců
a dědů. Na prvním místě byla vždy poslušnost již
od nejútlejšího věku, i když dítě ještě ani
nerozumělo smyslu příkazů a zákazů, ale bylo
povinné poslušností svým rodičům. Změny
v názorech na dnešní výchovu určitě souvisejí
s rychlými proměnami celé naší společnosti, s její
demokratizaci. Velký vliv se dnes klade na výkon
dítěte, důležitá změna je rovněž v novým
postavení dětství. Všimla jsem si, že dětství se stále
víc prodlužuje, nepřechází přímo do dospělosti,
jako dřív. Myslím si, že demokratická výchova je
problematičtější a vyžaduje pružnější přístup
rodičů než výchova autoritativní, která již nyní
evidentně nestačí. Vývoj dětí je dnes rychlejší, ale
současně většinou nerovnoměrnější a víc náročný.
3/ Je to takový obrázek, který se mi často promítá
hlavou ... pokoj, žáden spěch, celá rodina pospolu babička, oba dědové, vždy usměvavá máma, táta
s novinami u stolu, moje mladší sestra, náš pes
a vonicí zahrada senem a bylinkami.
)
4/ Hračka to možná nebyla, ale byly to činnosti
(hry), které jsme se sestrou a s naší kamarádkou sousedkou milovaly. Jako malé jsme si velice rády
hrávaly v kukuřičném poli. Kdysi kolem našeho
domečku, ze všech stran dnes již bývalé JZD vysazovalo každoročně kukuřici a my si s oblibou každé
léto stavěli v kukuřici domečky se vším všudy.
Čím dál od domu, tím to bylo zajímavější a víc
dobro-družné. Ráda jsem rovněž jezdila
na prázdniny k sestřenici do Bohumína. Bylo to pro
mne v té době úplné velkoměsto. Byly jsme
důležité, protože jsme si každé ráno chodily
do obchodu nakupovat něco dobrého k snídani,
chodily jsme na procházky do parku, hrály jsme
si na dvorku s kamarádkami sestřenice. Bylo to jiné
než u nás doma. Ráda jsem si rovněž se sestrou
hrála s vystřihovanými papírovými panenkami,
které jsme oblékaly do různých šatů, šatiček, sukní,
halenek. S časem jsme si je samy kreslily a vystřihovaly, vymýšlely a projektovaly různé styly
oblečení, dnes bych řekla, že jsme byly na tu dobu
velice kreativní.
anketa
8
Pavla
Golasowská
6 dětí
1/ Zástávám názor, že je dobré trestat dítě s láskou a to tak, aby dítě vědělo, za co je trestáno a aby
cítilo, že rodič jej trestá právě proto, že je má rád, že má o něj zájem a že mu na dítěti záleží. Je také
velmi žádoucí, aby byly děti hodně chváleny, mělo
by ve výchově dětí být více pochval, než trestů.
2/ Každý způsob života má svá pozitiva i negativa
a myslím si, že je tomu tak i dnes. Můj názor je, že
výchovu našich dětí můžeme ovlivnit nejvíce my
sami, rodiče, pak jsou to učitelé, vychovatelé
a v dospívajícím věku dětí parta vrstevníků. Dnešní
životní styl, který je hodně konzumní a méně
vztahový nám tu výchovu dětí vůbec neulehčuje, ba
naopak je dnes pro rodiče hodně těžké ustát nároky
dětí, které jsou masírovány reklamou a svými
vrstevníky, kteří mají často velmi dobré materiální
zázemí a děti ze sociálně slabých rodin se jim často
chtějí podobat. Je velká škoda, že média, která mají
obrovskou moc, ukazují v obrovské míře zlo,
korupci, vyděračství, které jsou prezentovány jako
hrdinské činy a toto je našim dětem předkládáno
jako vzor. Schází nám prezentace dobra a kladných
hrdinů jako životních vzorů a také se ztratila
hodnota rodiny jako soužití muže, ženy a dětí.
3/ Těch vzpomínek je určitě více, byla jsem oblíbené dítě mého táty, takže mám vzpomínky na to, jak
přichází z práce a má pro mě bonbóny nebo jak mi
koupil za vysvědčení v první třídě velkou panenku
s vlasy, ale nejvíce vzpomínám na spole-čné hry
s mou sestřenicí venku na zahradě. Vzpomínka je
o to živější, že sestřenice už není mezi námi…
4/ Nemám vzpomínky na nejoblíbenější hračku,
spíše vzpomínám na mé přání mít kočárek pro
panenky. Měla jsem jen takový maličký kovový a já
chtěla větší, který měl pružiny a panenky v něm šlo
houpat. To přání se mi splnilo až v dospělosti, kdy
jsem si užila „kočárku“ ažaž, když jsem v něm
postupně vozila mých šest dětí.
Ivana
Andrýsková
4 děti
1/ Trest je nástrojem výchovy v rukou nás rodičů
a může zafungovat pozitivně, ale stává se, že
i negativně. Myslím si, že rodič by měl zvážit, jestli
věc, za kterou chce své dítě potrestat, byla způsobena úmyslně nebo ne. Pro mě je také důležité,
aby s trestem souhlasili oba rodiče. Za známky
netrestáme. V případě, že víme, že naše dítě
na lepší známku má a na písemku či zkoušení
se nepřipravilo, domluvíme se, že se nechá
přezkoušet. Poznámky, které kluci přinesou
ze školy, si necháme od nich vysvětlit. Tělesný trest
používáme málokdy –u nás totiž nefunguje. Spíše
se domluvíme na vynechání počítačových radostí.
Do sporů mezi sourozenci většinou nezasahujeme
a necháme řešení na nich.
2/ Na tuto otázky neumím odpovědět jednoznačně. Na jedné straně byla dřívější výchova přísnější
a možná účinnější. Zato si mnozí z nás neuměli
udělat svůj vlastní názor na věc, neodvážili
se nesouhlasit nahlas s rodiči či vychovateli,
bez přemýšlení přebrali jejich názor, protože jiné
přemýšlení nebylo dovoleno. Za jiné názory
se kritizovalo. Někteří v koutku duše rebelovali, jiní
převzali názor s tím, že není o čem diskutovat.
Škola takové prostředí nabízela především.
Myslím si, že dřívější generace ovlivnila unifikace
názorů, která byla spojena s ideologií minulého
režimu. Dneska děti umějí říct svůj názor, dovolit
si nesouhlasit s dospělými (někdy to i zabolí).
Stává se, že způsob, kterým nám svůj odlišný názor
sdělují, není úplně slušný a vůči rodičům vhodný.
Záleží asi na tom, jakou úctu jsme si k sobě
navzájem vybudovali. Ta by měla být oboustranná.
3/ Můj tatínek byl často služebně na cestách.
Za socialismu bylo mnoho nedostatkového zboží.
Jedním z nich byly banány. Ty jsem milovala. Můj
tatínek mi je skoro vždycky z takové služební cesty
přivezl.
4/ Neměla jsem nejoblíbenější hračku. Hrála jsem
si hodně s panenkami. Dělala jsem také ráda ruční
práce – i s babičkou. Stříhala jsem staré punčochy,
ze kterých babička háčkovala papuče. Čistila jsem
petržel, kterou babička prodávala na trhu.
Pomáhala jsem jí vyrábět různé dekorace
z chemlonu. Když mi bylo asi pět let, šly jsme
s maminkou do města. Já jsem měla v kabelce
klubíčko vlny, v ruce jehlice a kde to bylo možné,
sedla jsem si a snažila se v uvozovkách plést.
Pak jsem dostala dětský pletací stroj.
Program pro pěstounské rodiny ve Slezské diakonii
S lednovou novelou zákona o sociálně-právní
ochraně dětí se Slezská diakonie vrátila se svými
aktivitami do oblasti služeb pro pěstounské rodiny.
Zákon o sociálně-právní ochraně dětí umožňuje
pěstounům čerpat podporu, která jim pomáhá
zvládat péči o děti, ale posouvá také jejich činnost
do roviny profesionální podpory dětem, které
přicházejí ze sociálně složitého prostředí nebo
z institucionální péče a přinášejí si s sebou mnohá
traumata a problémy. Program pro pěstounské
rodiny ve Slezské diakonii navazuje do jisté míry
na dříve získané zkušenosti, ale vnímáme také
příležitost k rozvoji aktivit nových. Program pro
pěstounské rodiny je zatím realizován v 9 městech
Moravskoslezského kraje, přičemž konkrétní
aktivity v každém městě koordinuje pověřený
odborný pracovník. Slezská diakonie jako pověřená
osoba nabízí jak možnost uzavření dohod přímo
s pěstouny, tak realizaci vybraných činností
subdodavatelsky pro odbory sociálně-právní
ochrany dětí měst.
Slezská diakonie vytvořila pro pěstounské rodiny
komplexní a vzájemně provázaný program
podpory, který umožňuje zajištění krátkodobé
péče o děti, poskytuje poradenské, podpůrné
a terapeutické aktivity realizované odborníky,
přináší pěstounům nabídku vzdělávacích aktivit
v rámci formálního i neformálního vzdělávání
(včetně víkendových pobytů) a děti z pěstounských
rodin mohou využít také připravovaných letních
aktivit. Hlavním principem našich služeb je důraz
na přirozenost podpory tak, aby byl co nejméně
narušen běžný chod domácnosti a fungování
přirozené rodinné sítě. Program pro pěstounské
rodiny byl pro rok 2013/2014 podpořen ze zdrojů
Nadace OKD v rámci projektu Rodina je šance, což
umožní připravit kvalitní a zajímavé služby
s důrazem na podporu sociálního začleňování dětí
v náhradní rodinné péči.
Mgr. et Ing. Romana Bélová
náměstkyně pro sociální práci
9
představujeme novou službu
DUHOVÝ DŮM Ostrava
DUHOVÝ DŮM Ostrava je zařízením sociálních služeb, které vzniklo
za finanční podpory Evropského fondu pro regionální rozvoj
a Statutárního města Ostravy. Toto zařízení se nachází na území
městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky na ulici
Klostermannově. Jedná se o zařízení sociálních služeb, jehož
provozovatelem je Slezská diakonie.
V DUHOVÉM DOMĚ jsou poskytovány sociální
služby lidem s mentálním, tělesným a kombinovaným postižením. Konkrétně jsou to tři druhy
sociálních služeb – domov pro osoby
se zdravotním postižením, denní stacionář
a odlehčovací služba.
Zařízení je rozděleno na dvě části – jednu část tvoří
prostory denního stacionáře, druhá část je tvořena
apartmánovými domy, kde je poskytována služba
domov pro osoby se zdravotním postižením
a odlehčovací služba.
Služba domov pro osoby se zdravotním postižením
je určena pro lidi s těžkým tělesným a kombinovaným postižením ve věku od 18 do 50 let (věk
pro přijetí klienta do služby). Kapacita služby je
18 uživatelů, kteří obývají jednolůžkové apartmány s kuchyňským koutem, vlastním sociálním
zařízením a terasou. Cena poskytované služby je:
180,- Kč za ubytování, 150,- Kč za celodenní stravu
a příspěvek na péči v plné výši.
Odlehčovací služba je určena lidem s mentálním,
tělesným a kombinovaným postižením a pečujícím
osobám. Cílovou skupinou jsou lidé ve věku
od 1 roku do 60 let (věk pro přijetí klienta do
služby). Kapacita služby je 6 uživatelů. Odlehčovací
služba je poskytována ve dvoulůžkových
apartmánech s kuchyňským koutem, vlastním
sociálním zařízením a terasou. Odlehčovací službu
lze poskytovat nejdéle 3 měsíce. Cena poskytované
služby je: 170,- Kč za ubytování, 150,- Kč za stravu,
úhrada za péči ve výši 60,- Kč za 1 hod., od 15. dne
pobytu 50,- Kč za 1 hod.
Provozní doba služby domova a odlehčovací služby
je nepřetržitá. Péče je poskytována sociálními
pracovníky, pracovníky v sociálních službách
a zdravotními sestrami. V zařízení je k dispozici
také fyzioterapeut.
Denní stacionář nabízí své služby lidem s mentálním, tělesným a kombinovaným postižením.
Cílovou skupinou jsou lidé ve věku od 15 do 50 let
(věk pro přijetí klienta do služby). Kapacita služby
je 54 uživatelů. V prostorách stacionáře je k dispozici multifunkční místnost s audio-vizuálním
a pc koutkem, čtyři pracovny – arte, košíkářská
a keramická pracovna, pracovna pro nácvik
sebeobslužných činností a sociálních kompetencí,
dvě relaxační místnosti a dvě rehabilitační
místnosti. Cena poskytované služby je: 30,- Kč
1 hod., 115,- Kč za stravu (v rozsahu snídaně,
svačina, oběd, svačina).
Provozní doba stacionáře je v pracovních dnech
od 6.30 do 17.00 hod. Ve stacionáři poskytují péči
sociální pracovník, pracovníci v sociálních
službách, k dispozici je fyzioterapeut, zdravotní
sestra, speciální pedagog a psycholog.
V nabídce fakultativních služeb zařízení je např.
svoz uživatelů či rehabilitace.
Mgr. Nikol Šimíková
vedoucí střediska DUHOVÝ DŮM Ostrava
rozhovor
10
U příležitosti slavnostního
otevření DUHOVÉHO DOMU
nechyběli kromě jeho nových
obyvatel a rodičů také zástupci
magistrátu a představitelé
Slezské diakonie. Dovolili jsme
si položit Mgr. Janě Rovňákové,
vedoucí odboru Magistrátu
města Ostravy, několik otázek:
1. Na jedné schůzce jste hovořila
o tom, že DUHOVÝ DŮM je myšlenka
samotných lidí s postižením, či
opatrovníků nebo rodičů dětí
s nějakým handicapem. Dá se tedy
říci, že se splnilo přání či vize
zkvalitnit život lidí s postižením?
Ano. Rodiče byli iniciátory myšlenky na komplex
služeb. Ztráceli jasný okamžik v budoucnosti, kdo
a jak se postará o jejich děti, když oni nebudou
moci. Byť to, co vzniklo, (DUHOVÝ DŮM) je jiné, než
původní myšlenka. Jejich představa byla vytvořit
obrovský komplex zařízení včetně zdravotnického
zařízení a domu pro seniory. Tedy komplexu, kde by
našli všechny služby pohromadě. Nicméně jsme
moc rádi za to, co máme. Tedy dá se říci, že sen
se splnil.
Co se týká dalších vizí, domnívám se, že v Ostravě
je rozsáhlá síť sociálních služeb, a to díky
komunitnímu plánování. Kapacita sociálních služeb
je dostatečná, chybí zařízení pro lidi se zvláštními
potřebami včetně zdravotně postižených. Nicméně
hlavní ambicí je udržet kvalitu stávajících služeb,
a to s ohledem na finančně nestabilní situaci.
2. Proč jste si vybrali jako poskytovatele služeb v DUHOVÉM DOMĚ
zrovna Slezskou diakonii?
Hledali jsme poskytovatele, který má zkušenosti
s poskytováním sociálních služeb na Ostravsku
a s danou cílovou skupinou a jeho služby jsou
v dobré kvalitě. A Slezská diakonie zkušenosti má,
poskytuje služby v dobré kvalitě a rovněž personál,
který jsme mohli poznat v jiných službách, je veden
tak, že na prvním místě je klient. Jeho přání
a potřeby.
3. Poprosím Vás o trochu fantazie.
Prosím, přeneste se do roku 2018 tj.
o pět let později. Jak podle Vás
vypadá DUHOVÝ DŮM?
Ráda bych viděla klidné spokojené klienty, kteří
nemají strach z nového, neznámého, ale pohybují
se zde jako doma. Uvolněně, přirozeně. Bude zde
panovat zcela normální krásný život.
4. Co by jste vzkázala uživatelům
a co zaměstnancům?
Uživatelům i rodičům bych vzkázala, aby
se „nebáli“ důvěřovat si navzájem se zaměstnanci.
Aby se jim podařilo a dařilo udržovat vztahy mezi
sebou propojené, založené na důvěře. Je dobře,
že s uživateli přijdou do DUHOVÉHO DOMU
i zaměstnanci, na které jsou již zvyklí.
Zaměstnancům bych přála, aby je práce
uspokojovala. Na začátku, stejně jak pro uživatele,
to pro ně nemusí být snadné, mohou nastat
situace, kdy bude třeba vydat ze sebe maximálně
lidství a profesionality, aby došlo k již zmíněné
důvěře, vzájemnému porozumění. Já bych osobně
byla spokojená, jako zaměstnanec, kdyby byli
spokojeni uživatele i rodiče. A to bych si přála, aby
byli také zaměstnanci DUHOVÉHO DOMU. Aby je
péče o uživatele naplňovala.
5. Co pro Vás osobně představuje
otevření DUHOVÉHO DOMU,
znamená to pro Vás i něco co je
završeno?
Určitě ano. Já když se do něčeho pustím, věřím ve
šťastný konec. Jsem ráda, že se náš záměr vydařil.
Jsem spokojená s poskytovatelem služeb. A přes
všechny starosti se stavbou, financemi a řadou
dalších důležitých momentů, jsem moc ráda, že
tyto služby tady máme.
6. Budete dál sledovat dění
v DUHOVÉM DOMĚ?
To si pište. (úsměv…….) Město bude financovat
provoz, proto logicky budeme sledovat dění
v DUHOVÉM DOMĚ. Ale bez ohledu na tuto skutečnost jsem zvědavá, jak se budou služby vyvíjet.
Mgr. Lenka Waszutová, Dis.
tisková mluvčí
11
představujeme
ThDr. Miriam Prášilová, PhD.
Studovala evangelickou teologii v Bratislavě, roční studium klinické pastorální péče na Torontské
Univerzitě v Kanadě, kurz supervize pro pomáhající profese v Bratislavě. Rigorózní práci vykonala v oboru
religionistiky a velký doktorát v oboru sociální práce, přičemž se věnovala pastorační oblasti a výzkumu
s dobrovolníky v nemocnici. Miriam Prášilová zastává ve Slezské diakonii funkci koordinátora duchovní
péče od dubna 2013.
Usměvavá a sympatická osoba přichází v dohodnutý čas a trpělivě odpovídá
na mé dotazy. Předávám jí propagační předměty Slezské diakonie, včetně
podložky k počítači, kde jsou sepsány hodnoty Slezské diakonie, ukazuji
Informátor a prosím ji, zda by do připravovaného čísla nenapsala úvodní biblické
zamyšlení. Slibuje a svůj slib splnila. Můžete si jej přečíst na první straně.
Nejbližší mi je hodnota osobního přístupu. To –„osobní“ a „Osoba“ Ježíše Krista
jsou pro mě něčím tak hlubokým, co způsobilo vnitřní proměnu ve mně, a s tím
osobním přístupem přicházím i do práce k člověku, s nadějí a ve svobodě, že
do toho osobního setkání s lidmi vstoupí Osoba Krista, že se nám On zjeví na
cestě.
Odkud pocházíte?
S jakými pocity přicházíte do Slezské diakonie a co byste
chtěla ve Slezské diakonii prožít?
Pocházím z města Martin na Slovensku, což je 80 km od Českého Tešína. Martinu
se u nás také říká „turčianska záhradka“, protože přes město teče řeka Turiec
obklopena Malou a Velkou Fatrou.
Kde jste pracovala před nástupem do Slezské diakonie?
Začínala jsem jako ordinovaná duchovní - evangelická kaplanka v Lučenci, jeden
rok jsem působila jako pomocná kaplanka v Torontě, pak v Evangelické Diakonii
v Bratislavě, která zastřešovala dvě pozice nemocničních kaplanek.
Krátký čas jsem byla duchovní správkyně v Teologickém domově na Evangelické
bohoslovecké fakultě a na Evangelickém lyceu, kde jsem učila i náboženství.
Nejdelší dobu jsem působila jako nemocniční kaplanka ve Fakultní nemocnici
a pak v Národním onkologickém ústavu v Bratislavě, kde jsem působila jako
školitelka a koordinátorka dobrovolníků v onkologické nemocnici.
Co děláte ve svém volném čase?
Mám ráda přírodu, vycházky, rekreačně sport, miluji kolečkové brusle. Mám
vztah k umění, ráda cestuji, poznávám nová místa a kultury. Ráda experimentuji
ve vaření. Samozřejmě k mým koníčkům patří knížky a píšu si deník. Ráda hraji
společenské hry a hry s dětmi.
Co Vy a rodina?
Zatím svou rodinu nemám. Mám příbuzné na Slovensku i na Moravě, mám
křestní dcerku v Dubaji a dobré přátele na různých místech.
Které z diakonických hodnot (ukazuji na podložku),
na kterých Slezská diakonie staví, jsou Vám osobně
nejbližší a proč?
Není to mé první setkání se Slezskou Diakonii, neboť před několika lety jsem
Slezskou diakonii navštívila v rámci služební cesty. Dokonce jsem zde přednášela
pro zaměstnance a už tenkrát jsem si uvědomila, že se mám čemu učit, protože
široké spektrum diakonické práce mne moc zaujalo. Chtěla bych prožít dobrou
spolupráci, nabídnout svoje vědomosti a jít kus cesty v dobré týmové práci.
Co přejete zaměstnancům SD z pozice své funkce?
Naději. To není falešný optimizmus, že všecko bude dobré. Znamená to, že přes
různé potíže znovu vstaneme a půjdeme s Boží pomocí a v Jeho síle dál. Přeji
zaměstnancům Slezské diakonie, aby pěstovali biblickou naději i v těžkých
časech. Buďte trpěliví, vytrvalí a očekávejte Pána Boha, mějte rádi své bližní
a mějte rádi sebe zdravým způsobem. Zůstaňte odpovědni za svoji práci.
Tento Informátor je věnován dětem - sociálně právní
ochraně a pěstounské péči, s níž SD pomalu startuje. Jak Vy
pohlížíte na výchovu dětí - jaká je role rodičů, školy, sboru
při výchově dětí?
Ve výchově dětí považuji rodinu za prioritu a právě z rodiny si odnášíme do života
silně pozitivní a zároveň silné negativní vlivy. Školu, církevní sbor vnímám jako
dobrou asistenci pro rodinu. Je Božím darem, když se dětem můžou věnovat
i staří rodiče, ti dokážou být hodně trpěliví. Často mi v nemocnici vyprávěli staří
lidi o jejich hlubokých zážitcích i traumatech z dětství. Poukazuje to na to, že
co se v mladistvém období do člověka „vloží“, to v něm zůstává a on si
na to vzpomene i ke konci života. To vzbuzuje respekt a dává velkou hodnotu
výchově dětí.
Ing. Soňa Kantorová
uživatelé Slezské diakonie
12
Básnířka z domova pro seniory
BETANIA Komorní Lhotka
Anna Wicherková se narodila 11. 2. 1922 v Petřvaldě u Karviné, pracovala jako pánská krejčová
a s manželem Jaroslavem prožila téměř 50 let společného života. Celý život zasvětila aktivní službě Bohu
a to také díky pastoru Vladislavu Santariovi. Věnovala se převážně dětem, mládeži, ale i dospělým, pro které
složila bezmála stovku básní a okolo deseti divadelních her. Mnohé se v průběhu let popůjčovaly a bohužel
nevrátily zpět svému majiteli, a proto se část nedochovala. Básně, které se však neztratily, byly v tomto roce
u příležitosti 90 let paní Vicherkové vydány ve sbírce s názvem Semínka do srdcí.
V současné době žije paní Vicherková v domově pro seniory Slezské diakonie BETANIA Komorní Lhotka,
kde i nadále skládá své básně a přání k narozeninám, svátkům, svatbám a výročím nejen ostatním
uživatelkám domova, ale také pracovníkům a známým.
1. Vaše sbírka básní se jmenuje Semínka do srdcí. Jak vás
tento název napadl?
Myslím, že každý verš má duchovní náboj, je semínkem, které se může zachytit
v našich srdcích. Sbírku jsem psala na základě Božího slova, které směřuje k Jeho
chvále a oslavě.
2. Co vás motivovalo k psaní jednotlivých básní?
Inspiraci jsem čerpala nejen z vlastního života, ale také z okolí, z novin a článků.
Podstatou je inspirace, za kterou jsem se modlila a která mi byla dána shůry
od Boha. S inspirací pak přišla myšlenka a její jasná kostra básně. Pak už to šlo
hladce. Když jsem básně nepsala, modlila jsem se za další inspiraci. Nikdy jsem
se však do psaní nemusela nutit, vše vyplynulo přirozeně.
3. Jak dlouho sbírka vznikala a pamatujete si na svou
první báseň?
Sbírka vznikala od roku 1953. První verše, které jsem napsala, nebyly nakonec
básní, ale tragické drama s názvem Dáša a Magda, které však skončí happy
endem. Myslím, že ve sboru v Třanovicích je tento příběh uchován a hrál se tam
po dlouhé roky jako divadelní představení.
6. Kdo vám pomáhal s vydáním knihy a kde ji můžeme
zakoupit?
4. Mate nějakou oblíbenou báseň? Pokud ano, která to je
a proč?
První impuls vyšel od pana Václava Hrachovce a Karla Římana, a to na počest
mých 90. narozenin. Sbírku pak vydalo Křesťanské společenství a zakoupit
si jí můžete za 120,- Kč u pana Jiřího Slámy v Karmelu ve Smilovicích.
Oblíbených básní je více, ale asi nejvíce mi k srdci přirostly tyto tři: „Dejte nám
Boha“, která je o nevěřící matce, jež rozmlouvá se svým zvídavým synem a
inspirovala jsem se zkušenostmi z vlastního života, druhá se jmenuje „Bojuj
dobrý boj víry“, která vypráví příběh o dubu, který se chtěl stát člověkem a
naříkal, že se tak nestane. Třetí báseň se jmenuje „Já nikdy nezahynu“
a pojednává o pyšné jedli, která je zlomená pod tíhou sněhu.
Myslím, že tyto tři básně mají hlubokou výpověď o vůli Boží a pýše, která
se Bohu protiví a jsou stěžejními básněmi celé sbírky.
5. Co je hlavním posláním sbírky a komu je určena?
Sbírka je určena úplně každému, kdo se chce přiblížit více Bohu a věřím, a že ta
semínka se mohou dotknout a zakořenit v jeho srdci aby pochopil, že….Bůh je
láska.
Tímto bych také ráda poděkovala všem, kdo se na vydání této sbírky podíleli
a Bůh ať jim požehná.
Ukázka z básně Bojuj dobrý boj víry
Zavanul větříček, zašuměl hluboký les…
Tam kdes na kraji lesa
mohutný starý dub naříká, pláče…
A v jeho koruně radostně zpívá ptáče.
Smutný dub k obloze větve své vzpíná…
proč musí na jednom místě jen stát?
Chtěl bych být člověkem…
chtěl bych tak rád, jak lidé po světě putovat.
13
nové projekty - fotografka Dita Pepe
Dita
Pepe
je česká fotografka. V letech 1994-1995
navštěvovala fotografický kurz na univerzitě Carla
von Ossietzkiho v Oldenburgu. Ve stejné době se
provdala za italského studenta psychologie.
V Německu začala fotografovat a navštěvovat
fotografický kurz. Po návratu absolvovala v roce
1998 bakalářské studium fotografie na Slezské
univerzitě v Opavě. V roce 2000 začala učit
fotografii na Střední umělecké škole v Ostravě.
V roce 2003 dokončila na Slezské univerzitě
magisterské studium fotografie. Dita Pepe
se věnovala reportážní fotografii, nyní se občasně
zabývá fotografií módy. Je autorkou cyklu
inscenované portrétní fotografie Autoportréty,
ve kterém se vyfotografovala s ženami různého
věku, charakteru i společenského postavení.
Zdroj: Wiktipedie
Dita Pepe nafotila krásné fotografie v azylových
domech pro ženy a matky Slezské diakonie
na SÁŘE ve Frýdku – Místku a v HANNAH Orlová.
V následujícím rozhovoru se dovíte, co bylo
účelem akce.
1. Co je hlavním účelem akce?
Hlavní pointa je v tom, aby se oživily základní lidské hodnoty, které dělají člověka
šťastným. Člověk, který má rád sám sebe, může pozitivně ovlivňovat sám sebe,
svoje okolí, svoje děti, a vytvářet tak lepší základy vztahů pro budoucnost.
Dnešní doba si štěstí spojuje s materiálnem. Ženy v azylových domech lze
z určitého pohledu vnímat jako neúspěšné, a to na základě toho, v jaké situaci
se právě nacházejí, že musí měnit svůj dosavadní životní styl. Nyní mají šanci
na změnu, mohou se znovu začlenit do společnosti, uzdravit svůj způsob života
a život své rodiny, jedná se totiž o matky s dětmi. Domnívám se, že fotografované
ženy úspěšné jsou, neboť se již dokázaly vymanit ze vzorců, které je táhly ke dnu,
že se ocitly v situaci, kdy si už nemohly zaplatit ani bydlení. Úspěch vidím v tom,
že si ženy uvědomují a ujasňují základní hodnoty, že se učí vybalancovat to, co je
skutečně důležité. Do souboru chci zapojit i ženy, které jsou naší společností
vnímané jako úspěšné, otázky štěstí, vztahů sama k sobě se jich ale dotýkají
také, také je řeší. Druhá rovina projektu je podpořit sebevědomí fotografovaných
žen, vybudovat pozitivní vztah ke svému tělu, ke své osobě.
2. Splnil se účel?
Víc než se předpokládalo. Odezva ze strany portrétovaných žen byla úplně jasná
a také ze strany lidí, kteří výstavu viděli - reagovali pozitivně.
3. Jaké máte pocity po absolvování focení?
Mám radost, že to má smysl.
4. Proč zrovna uživatelky azylového domu?
Zajímá mě životní fáze, kdy se člověk dostává z krize. Krizi vidím jako šanci
pro změnu, uzdravení, uvědomění si příčin, které vedly ke krizi. I když je člověk
úplně dole, nesmí to vzdát, ale vnímat tu šanci na změnu pozitivně. S příběhy
žen z azylových domů se dokážu ztotožnit a chápu, že životní okolnosti jsou
někdy nastavené tak, že vedou ke krizi. Dokážu si pedstavit, že někdy stačí málo,
že se člověk sám dostane do takové situace.
5. Co nyní s fotografiemi?
Teď plánujeme výstavy, prezentování formou putovních výstav, v budoucnu
uvažujeme o knize. Plán na výstavy ještě není přesný, budeme Vás informovat.
Počítám, že projekt se bude dělat dlouhodobě, že budu sledovat osudy žen
i nadále. Ve spolupráci s módní návrhářkou Ladou Vyvialovou vznikne i prezentace oděvů a bude se dotýkat i tématu toho, jak oděv ovlivňuje sebevnímání.
Součástí výstav budou i texty Báry Baronové, která vedla s portrétovanými
ženami rozhovory. Grafické podoby textů a plánované knihy se ujímá Milan
Nedvěd, na projektu dále spolupracují make-up artistka Eva Legutová a vlasový
stylista František Létal.
rozhovor vedla Mgr. Bára Baronová
spolupracovnice Dity Pepe
reportáž
O tom, jak probíhalo focení
v azylovém domě
14
Kadeřník Petr Bačík
Je sobotní ráno a venku před azylovým domem je už živo. S kolegyní Markétou
Fojtíkovou vystupujeme z auta a již zhruba tříletý klučina nám nabízí pomoc
s věcmi, které jsme si převezli. Domem panuje dnes velmi uvolněná atmosféra
a všichni vyhlížejí návštěvu. Po hodině se objevuje tým spolupracovníků Dity
Pepe - vlasový designer Petr Bačík, make-up artistka Eva Legutová a módní
návrhářka Lada Vyvialová. Do dvaceti minut je na místě hlavní „šefová“ dne
Dita Pepe.
Akce se rozjíždí. Paní Lada s Ditou vybírají oblečení, které bude maminkám
nejlépe sedět. Jedná se o značkové modely z tvorby Lady Vyvialové. Model
je vybrán a už první maminka míří ke paní Evě, která na základě šatů začíná
s líčením. Druhá maminka, které má rovněž vybrány šaty míří ke kadeřníkovi.
Práce s jednou maminkou jak kadeřníkovi tak kosmetičce trvají něco málo přes
hodinu. Tedy minimálně dvě hodiny příprav před finálním oblečením
do krásných šatů. Samotné focení probíhá v jednom pokoji maminky.
Atmosféra je úžasná. Ptám se na pocity jedné z maminek před samotným
focením:„Jsme moc nervózní. Skutečně se moc těšíme, nevíme, jak to bude
probíhat, máme trému, jsme zvědavé. Jsme moc vděčně, že pro nás někdo něco
takového vymyslel. Pro mnohé z nás to je splnění snů.“
Přípravy Dity Pepe před finálním focením
Celý pracovní tým a rovněž paní Dita jsou neobyčejně pohodoví a milí lidé. Dům
je naplněn radostnou atmosférou. Maminky i tým realizátoru proměny jsou
Eva Legutová líčí paní Aničku
Tým Dity Pepe, zleva: Dita Pepe, Petr Bačík, Lada Vyvialová
změnou nadšení. Obdivných pohledů se dostává maminkám nejen od svých
kolegyň, ale zejména od svých dětí, které si je zvěčňují do svých telefonů,
případně fotoaparátu. Maminky jsou nadšené a neskrývají dojetí.
Každá maminka má svůj příběh. Každá touží po uznání a dostává se do doby
dětství, kdy alespoň na chvíli, chtěla být princeznou. Pěti maminkám se sen
splnil. Jsou šťastné a jedním dechem dodávají, že na tento den do smrti
nezapomenou. Tento den pro ně představuje vybočení z každodenního
stereotypu, myšlenek na budoucnost. Potěšilo mě, že maminky jsou v našem
azylovém domě štastné a bojí se dne, kdy ho budou muset opustit. Ale rozumí
i tomu, že je to pro ně jen přechodná „stanice“, a je třeba se starat o to, kde
budou dále se svými dětmi žít a za co. Tíha odpovědnosti nutí maminky na sobě
samých pracovat. Toto focení, je svým způsobem také pohled na sebe sama, jen
z jiné perspektivy.
Tímto chci poděkovat Ditě Pepe a jejímu celému týmu za jejich přístup, ten je
neopakovatelný, ale zejména za naplnění snů několika maminek. Pevně věřím,
že když budete mít možnost zhlednout fotografie našich uživatelek před
a po proměně pochopíte hloubku myšlenky Dity Pepe a nadšení focených žen.
Pokusíme se sledovat výstavy Dity Pepe a informovat Vás o nich.
Jsou tři hodiny a my s kolegyní se loučíme s maminkami a Ditou Pepe a jejím
týmem. Jsme nadšené a také nějak vnitřně bohatší o rozměr lidského štěstí,
hloubku vcítění se do životních osudu jiných lidí.
Mgr. Lenka Waszutová, Dis.
tisková mluvčí
Ústředí Slezské diakonie
Na Nivách 7, 737 Český Těšín
tel.: 558 764 333, fax: 558 764 301, [email protected], www.slezskadiakonie.cz
Mgr. Zuzana Filipková, Ph.D. – ředitelka, tel.: 558 764 300, [email protected]
Ing. Bronislav Kostka – provozně ekonomický náměstek, tel.: 558 764 303, [email protected]
Mgr. et Ing. Romana Bélová – náměstkyně pro sociální práci, tel.: 731 137 998, [email protected]
Mgr. Ilona Śniegoňová – Projekty a racionalizace řízení, tel.: 558 764 346, [email protected]
Mgr. Lenka Waszutová, DiS. – Personální řízení, zahraniční vztahy a PR , tisková mluvčí, tel.: 558 764 320,
[email protected]
Bc. Halina Mihulková – Personalistika a mzdy, tel.: 558 764 312, [email protected]
Ing. Monika Klimková – Kvalita v sociálních službách, tel.: 558 764 339, [email protected]
Mgr. Natálie Klusová – pastorační pracovník, tel.: 558 764 365, [email protected]
Ing. Halina Klusová – Rozpočty a rozbory, tel.: 558 764 305, [email protected]
Mgr. Lucie Protivanská – Tuzemské dobrovolnictví, tel.: 558 764 344, [email protected]
Mgr. Zuzana Hartmannová – Mezinárodní dobrovolnictví, tel: 558 764 342, [email protected]
Oblast Karvinsko
Ing. Bc. Milana Bakšová – vedoucí, tel.: 596 325 631, [email protected]
Ivona Pecháčková – ekonom oblasti, tel.: 737 240 608, [email protected]
NOCLEHÁRNA A DENNÍ CENTRUM Karviná, tel.: 596 325 700, [email protected]
EUNIKA Karviná (denní stacionář, raná péče), tel.: 605 292 991, [email protected]
HANNAH Orlová (azylový dům pro matky s dětmi), tel.: 731 670 761, [email protected]
HOSANA Karviná (domov pro osoby se zdravotním postižením, sociálně terapeutické dílny)
tel.: 596 349 535, [email protected]
ON LINE Karviná (nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, terénní program)
tel.: 731 428 974, [email protected]
SÁRA Petrovice u Karviné (dům pro ženy s dětmi v tísni), tel.: 596 361 703, [email protected]
OBČANSKÁ PORADNA Karviná, tel.: 596 323 031, [email protected]
SOCIÁLNÍ ASISTENCE (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi)
- Karviná, [email protected]
- Orlová, elokované pracoviště, [email protected]
POHODA Karviná (nízkoprahové zařízení pro děti a mládež), tel.: 596 363 538, [email protected]
KONTAKT Karviná (terénní program), tel.: 596 363 538, [email protected]
Oblast Frýdek-Místek, Třinec
Petr Wiselka – vedoucí, tel.: 558 990 413, [email protected]
Bc. Yvona Murasová – ekonom oblasti, mob.: 739 548 858, [email protected]
BETHEL Frýdek-Místek (azylový dům, sociální rehabilitace, terénní program, noclehárna,
nízkoprahové denní centrum), tel.: 558 638 709, [email protected]
BETHEL Třinec (azylový dům, nízkoprahové denní centrum, sociální rehabilitace, terénní program),
tel.: 558 334 861, [email protected]
BETHEL Třinec-Kanada (noclehárna, Šatník Třinec), tel.: 558 490 412, [email protected]
BETHEL Karviná (azylový dům, noclehárna, sociální rehabilitace, terénní program,
nízkoprahové denní centrum), tel.: 596 318 208, [email protected]
JORDÁN Třinec (sociálně aktivizační služby pro osoby s duševním onemocněním)
tel.: 558 329 880, [email protected]
NOE TŘINEC (podpora samostatného bydlení), tel.: 737 478 288, [email protected]
SÁRA Frýdek-Místek (azylový dům pro ženy, azylový dům pro matky s dětmi, noclehárna pro ženy,
sociální rehabilitace), tel.: 734 640 266, [email protected]
SÁRA Třinec (azylový dům pro ženy), tel.: 558 990 401, [email protected]
ELPIS Třinec (poradna pro oběti násilí, týrání a zneužívání), tel.: 558 320 300, [email protected]
SOCIÁLNÍ ASISTENCE (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi)
- Třinec, tel.: 558 990 402, [email protected]
- Jablunkov, tel.: 558 990 402, [email protected]
- Frýdek-Místek, elokované pracoviště, tel.: 604 223 971, [email protected]
Oblast Diakonické školství
Mgr. Dagmar Siudová – vedoucí, tel.: 558 746 618, [email protected]
MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A STŘEDNÍ ŠKOLA Slezské diakonie,
- Český Těšín, tel.: 558 746 618, [email protected]
- Bohumín, ZŠ a MŠ tel.: 733 142 422, SŠ tel.: 733 142 423
- Karviná, tel.: 737 219 383
MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA Slezské diakonie
- Krnov, tel.: 775 708 337, [email protected]
Úsek Brno
PhDr. Markéta Heroutová – vedoucí, tel.: 731 435 212, [email protected]
ELIADA Brno (osobní asistence, odlehčovací služby pro děti a mládež)
tel.: 734 437 318, [email protected]
DOREA Brno (raná péče), tel.: 734 643 234, [email protected]
Oblast Těšínsko
Mgr. Renata Sniegoňová – vedoucí, tel.: 737 212 774, [email protected]
Ing. Šárka Kullová – ekonom oblasti, [email protected], mob.: 736 525 555
ARCHA Český Těšín (chráněné bydlení), tel.: 734 369 695
BETANIA Komorní Lhotka (domov pro seniory), tel.: 558 694 267, [email protected]
BETEZDA Komorní Lhotka (domov pro osoby se zdravotním postižením),
tel.: 558 694 239, [email protected]
BETHEL Český Těšín (noclehárna, denní centrum, terénní program),
tel.: 731 682 236, [email protected]
EFFATHA Frýdek-Místek (sociálně terapeutické dílny), tel.: 734 369 695, [email protected]
EBEN-EZER Horní Žukov (domov pro osoby se zdravotním postižením, sociálně terapeutické dílny),
tel.: 558 748 008, [email protected], [email protected]
EDEN Český Těšín (denní stacionář), tel.: 558 746 844, [email protected]
LYDIE Český Těšín (denní stacionář, raná péče), tel.: 558 712 728, [email protected]
NOE Frýdek-Místek (podpora samostatného bydlení), tel.: 734 369 695, [email protected]
RÚT (sociální rehabilitace)
- Český Těšín, tel.: 731 826 808, [email protected]
- Třinec, tel.: 558 990 403, [email protected]
- Frýdek-Místek, tel.: 737 227 857, [email protected]
TABITA (osobní asistence, odlehčovací služby)
- Český Těšín, tel.: 558 713 772, [email protected]
- Třinec, tel.: 558 990 404, [email protected]
- Jablunkov, tel.: 731 625 187, [email protected]
Oblast Ostrava, Havířov
Bc. Renáta Motyková, DiS. – vedoucí, tel.: 733 142 429, [email protected]
Bc. Alexandra Frašová – ekonom oblasti, tel.: 737 262 050, [email protected]
ARCHA Ostrava (chráněné bydlení), tel.: 731 670 763, [email protected]
DORKAS Ostrava (tísňová péče), tel.: 596 613 513, [email protected]
ELIM Ostrava (pečovatelská služba), tel.: 734 769 701, [email protected]
MATEŘSKÉ CENTRUM RODINKA Ostrava, tel.: 596 633 093, [email protected]
ELIM Stonava, (pečovatelská služba), tel.: 596 420 590, [email protected]
SILOE Ostrava (centrum denních služeb a odlehčovací služby pro seniory s poruchami paměti)
tel.: 734 769 700, [email protected]
SALOME Bohumín (denní stacionář, raná péče), tel.: 732 744 426, [email protected]
SOCIÁLNÍ ASISTENCE (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi ohroženými sociální exkluzí)
- Ostrava, tel.: 734 769 703, [email protected]
- Bohumín, tel.: 734 360 326, [email protected]
KANAAN Bohumín (nízkoprahové zařízení pro děti a mládež),
tel.: 596 011 722, [email protected]
KONTAKT Bohumín (terénní program), tel.: 596 011 722, [email protected]
INTERVENČNÍ CENTRUM Havířov, tel.: 596 611 239, [email protected]
PORADENSKÉ CENTRUM Ostrava
ELPIS Ostrava (poradna pro oběti násilí, týrání a zneužívání), tel.: 734 645 275, [email protected]
OBČANSKÁ PORADNA, tel.: 734 645 275, [email protected]
PORADENSKÉ CENTRUM Havířov
KERIT Havířov (poradna pro osoby, které mají problémy se zvládaním násilí), tel.: 596 611 237,
[email protected]
OBČANSKÁ PORADNA, tel.: 596 611 237, [email protected]
PORADNA PRO RODINU, tel.: 596 611 237, [email protected]
Oblast Bruntál, Krnov, Nový Jičín
Zuzana Hazan – vedoucí, tel.: 737 226 687, [email protected]
Veronika Kmentová – ekonom oblasti, tel.: 604 137 337, [email protected]
ARCHA Široká Niva (chráněné bydlení), tel.: 737 270 538, [email protected]
ARCHA Nový Jičín (chráněné bydlení), tel.: 733 142 411, [email protected]
BENJAMÍN Krnov (denní stacionář), tel.: 733 142 447, [email protected]
BETHEL Bruntál, Rýmařov (azylový dům), tel.: 554 719 052, [email protected]
KARMEL Tichá (denní a týdenní stacionář, domov pro osoby se zdravotním postižením)
tel.: 733 142 413, [email protected]
EDEN Nový Jičín (denní stacionář), tel.: 556 729 122, [email protected]
EFFATHA Krnov (sociálně terapeutické dílny), tel.: 734 366 285, [email protected]
EFFATHA Nový Jičín (sociálně terapeutické dílny), tel.: 734 366 561, [email protected]
ELPIS Bruntál (poradna pro oběti násilí, týrání a zneužívání), tel.: 595 532 035, [email protected]
CHANA Bruntál (azylový dům pro ženy a matky s dětmi), tel.: 595 178 794, [email protected]
NINIVE Krnov (kavárna a čajovna, mateřské centrum), tel.: 737 226 687, [email protected]
NOE Krnov (podpora samostatného bydlení), tel.: 552 304 006, [email protected]
MATANA Krnov (raná péče, odlehčovací služby), tel.: 731 191 868, [email protected]
RÚT Krnov (sociální rehabilitace), tel.: 733 142 404, [email protected]
RÚT Bruntál (sociální rehabilitace), tel.: 910 806 223, [email protected]
SOCIÁLNÍ ASISTENCE Krnov, Rýmařov (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi)
tel.: 734 439 347, [email protected]
TIMOTEI Bruntál (dům na půl cesty), tel.: 595 176 770, [email protected]
Vydává Slezská diakonie. Vedoucí redaktor: Ing. Soňa Kantorová, grafická úprava: Markéta Fojtíková, korektura: Ing. Soňa Kantorová a redakční rada. Adresa redakce a administrace: Na Nivách 7, 737 01 Český Těšín
tel.: 558 764 333, fax: 558 764 301, [email protected], www.slezskadiakonie.cz. Vychází čtyřikrát ročně. Vydávání povoleno Ministerstvem kultury České republiky, registrační číslo MKČR E 12139.