Řijen 2012 ( 2 MB) - Vítejte na webu KIC Ivančice

Řijen 2012 ( 2 MB) - Vítejte na webu KIC Ivančice

�ÍJEN 2012
ŘÍJEN 2012
Ivančický
zpravodaj
Ivan�ický
zpravodaj
ROČNÍK XLI
RO�NÍK XLI
Obr. č. 1
100 let od postavení školy v Řeznovicích
a 231 let od zahájení tamní školní výuky (více na str. xy)
100 let od postavení školy v �eznovicích
(více na str. 10)
1
17. 9. 2012 na školním stadionu
(více na str. 53)
Atletický čtyřboj mládeže
VÝSLEDKY PROJEDNÁNÍ
ZASTUPITELSTVA
města Ivančice na zasedání konaném dne 20. srpna 2012
Zastupitelstvo města Ivančice
A) SCHVALUJE
*** výši prostředků veřejné finanční podpory a Smlouvy o poskytnutí dotace dle
přiložené tabulky
Číslo
smlouvy
Žadatel
Účel
Částka
38/2012
HZS JmK Ivančice
II. etapa odsávání
výfukových zplodin
50 000,- Kč
43/2012
PhDr. Věra Jelínková
Správce židovského
hřbitova
Příspěvek na rekonstrukci
elektrorozvodů včetně
instalace zabezpečovacího
zařízení
25 000,- Kč
*** rozpočtové opatření č. 9
*** záměr prodeje pozemku st.1023 o výměře 19 m2 v k.ú.Kounické předměstí
*** prodej pozemku p.č.1585/39 – ost.plocha o výměře 87 m2 v k.ú.Letkovice
podle geom. plánu č.370-189/2012 za 150,- Kč/m2 do společného jmění manželů
J. a Š. Krejčí, Ivančice
*** prodej pozemku p.č.1585/38 – ost.plocha o výměře 62 m2 v k.ú.Letkovice
podle geom. plánu č.370-189/2012 za 150,- Kč/m2 do společného jmění manželů
J. a P. Krejčí, Ivančice
*** prodej pozemku p.č.2595/40 – zahrada o výměře 359 m2 v k. ú. Kounické
předměstí za 100,- Kč/m2 a prodej pozemku st. 740 o výměře 16 m2 v k. ú.
Kounické předměstí za 500,- Kč/m2 do společného jmění manželů Ing. D. a P.
Dvořáčkových
3
B) NESCHVALUJE
*** udělení souhlasu s umístěním stavby „Nákupní centru Aventin – Retail Park
Ivančice“ na pozemcích p. č. KN 590/1 (PK 592/1, PK 591, PK 590, PK 589,
PK 588) KN 3196, KN 3110/2 (PK 592/1), KN 592/3 (PK 592/3), vše v k. ú.
Ivančice, dle výkresu č. D2 Celková a koordinační situace
*** aby 2. místostarosta byl neuvolněným členem zastupitelstva s tím, že odměna za výkon funkce zohlední reálné náklady funkce a předvolební sliby ČSSD.
*** zrušení funkce druhého místostarosty a rozdělení jeho pracovní náplně mezi
ostatní radní
**** revokaci usnesení ze dne 15. 11. 2010 tak, že 2. místostarosta je neuvolněným členem zastupitelstva a neschvaluje měsíční odměnu pro 2. místostarostu
jako neuvolněného člena zastupitelstva ve výši 16 660,- Kč (60% rozpětí upraveného nařízením vlády)
*** návrh na 2. místostarostu jako neuvolněného s tím, že nežádá zastupitelstvo
o schválení žádné odměny
C) BERE NA VĚDOMÍ
*** připomínky p. Vavrouška k zápisu z 3. zasedání zastupitelstva konaného dne
25. 6. 2012 s tím, že:
• Připomínku ohledně výrazu vykřikl
– považuje za opodstatněnou; tento výraz se nahrazuje výrazem řekl, v tomto
smyslu se provádí oprava textu zápisu
• Připomínku ohledně toho, že v zápisu není zachyceno, že p. Vavroušek navrhl místo poskytnutí prostředků TJ Sokol Němčice poskytnout příspěvek
Základní škole Ivančice-Němčice, ta sportovní vybavení zakoupí a toto TJ
Sokolu Němčice zapůjčí
– považuje za opodstatněnou; do zápisu se doplňuje p. Vavroušek navrhl místo poskytnutí prostředků TJ Sokol Němčice poskytnout příspěvek Základní
škole Ivančice-Němčice, ta sportovní vybavení zakoupí a toto TJ Sokolu
Němčice zapůjčí, v tomto smyslu se provádí oprava textu zápisu
• Připomínku ohledně toho, že v zápisu je uvedena doba, za kterou si město,
resp.,školy „odužívají“ peníze darované městem TJ Sokol Němčice, avšak
tento údaj na zasedání nezazněl
– považuje za opodstatněnou; tento údaj na 3. zasedání zastupitelstva dne 25. 6.
2012 nezazněl; v tomto smyslu se provádí oprava textu zápisu.
D) UKLÁDÁ
*** Mgr. Musilovi projednat případnou další finanční pomoc s PhDr. Věrou
Jelínkovou, správkyní židovského hřbitova.
4
Z USNESENÍ RADY MĚSTA
Ve zveřejněných výpisech jsou vypuštěny osobní údaje ve smyslu z.č. 101/2000 Sb.
(zákon o ochraně osobních údajů) v platném znění.
19. schůze
konaná dne 20.8.2012
Ö Družstvo POOSLAVÍ Nová Ves
- návrh na spolupráci v oblasti
bioodpadu vznikajícího při
údržbě veřejné zeleně ve městě
a ze zahrad občanů
RM schvaluje Dohodu o budoucí
spolupráci s družstvem POOSLAVÍ
Nová Ves, IČ 25560310, o ukládání
bioodpadů vznikajících při údržbě
obecních ploch a ze zahrad občanů
v kompostárně družstva.
Ö Smlouva č. 120120404 o pronájmu pozemků p.č. ZE 2016/1
a 2016/2 v k.ú. Letkovice
RM schvaluje Smlouvu č.
120120404 o pronájmu pozemků p.č.
ZE 2016/1 o výměře 4 417 m2 a 2016/
2 o výměře 1 233 m2 v k.ú. Letkovice,
nájemce POOSLAVÍ Nová Ves, družstvo, IČ 25560310, nájemné 0,40 Kč/
m2/rok + každoroční zvyšování o státem přiznanou míru inflace. Smlouva
je uzavřena na dobu neurčitou.
Ö Smlouva č. 120120403 o pronájmu části pozemku p.č. ZE 1930/
1 v k.ú. Budkovice
RM schvaluje Smlouvu č.
120120403 o pronájmu části pozemku
p.č. ZE 1930/1 o výměře 260 m2 v k.ú.
Budkovice, nájemce K. M., Brno,
nájemné 10,- Kč/m2/rok + každoroční
zvyšování o státem přiznanou míru
inflace. Smlouva je uzavřena na dobu
neurčitou.
Ö Smlouva č. 120120402 o pronájmu části pozemku p.č. ZE 2607/
2 v k.ú. Kounické Předměstí
RM schvaluje Smlouvu č.
120120402 o pronájmu části pozemku
p.č. ZE 2607/2 o výměře 240 m2 v k.ú.
Kounické Předměstí, nájemce V. Ch.,
Staré Město u Uherského Hradiště,
nájemné 10,- Kč/m2/rok + každoroční
zvyšování o státem přiznanou míru
inflace. Smlouva je uzavřena na dobu
neurčitou.
Ö Smlouva č. 120120407 o pronájmu části pozemku p.č. 402/1
– zahrada v k.ú. Alexovice
RM schvaluje Smlouvu č.
120120407 o pronájmu části pozemku
p.č. 402/1 – zahrada o výměře 198 m2
v k.ú. Alexovice, nájemce M. R., Ivančice, nájemné 5,- Kč/m2/rok + každoroční zvyšování o státem přiznanou
míru inflace.
Ö Smlouva č. 120120406 o pronájmu části pozemku p.č. 402/1
– zahrada v k.ú. Alexovice
RM schvaluje Smlouvu č.
120120406 o pronájmu části pozemku
5
p.č. 402/1 – zahrada o výměře 192 m2
v k.ú. Alexovice, nájemci manželé J.
a J. T., Ivančice, nájemné 5,- Kč/m2/
rok + každoroční zvyšování o státem
přiznanou míru inflace.
Ö Smlouva č. 120120405 o pronájmu části pozemku p.č. 402/1
– zahrada v k.ú. Alexovice
RM schvaluje Smlouvu č.
120120405 o pronájmu části pozemku
p.č. 402/1 – zahrada o výměře 210 m2
v k.ú. Alexovice, nájemce A. H., Ivančice, nájemné 5,- Kč/m2/rok + každoroční zvyšování o státem přiznanou
míru inflace.
Ö Záměr pronájmu části pozemku
p.č. ZE 3163/3 v k.ú. Ivančice
RM schvaluje záměr pronájmu
části pozemku p.č. ZE 3163/3 o výměře 8 m2 v k.ú. Ivančice (jedná se
o prostor před prodejnou Dětský textil
Cipísek na Komenského nám. 18).
Ö Veřejně prospěšné práce s poskytnutím příspěvku od Úřadu
práce Brno-venkov
RM bere na vědomí informaci
o možnosti požádat o příspěvek na
veřejně prospěšné práce a pověřuje
tajemnici jednat s Úřadem práce Brno-venkov o uzavření dohody o vytvoření 4 pracovních příležitostí na dobu
určitou v rámci veřejně prospěšných
prací.
20. schůze
konaná dne 3.9.2012
Ö Žádost o finanční příspěvek na
babybox
RM schvaluje poskytnutí daru z rezervy rady ve výši 5.000,- Kč Občanskému sdružení Babybox pro odložené
děti – STATIM, IČ 27006891, Praha
na babybox v Nemocnici Milosrdných
bratří, Polní ul. č. 3 v Brně.
Ö Smlouva č. 120120408 o nájmu
části pozemku p.č. 402/1 v k.ú.
Alexovice
RM schvaluje Smlouvu č.
120120408 o nájmu části pozemku
p.č. 402/1 o výměře 184 m2 v k.ú.
Alexovice, nájemci manželé L. a I.
M., Ivančice, nájemné 5,- Kč/m2/rok +
6
každoroční zvyšování o státem přiznanou míru inflace. Smlouva je uzavřena
na dobu neurčitou.
Ö Záměr pronájmu nebytového
prostoru – klubovny ve sklepě
objektu č.p. 154 na pozemku p.č.
303 v k.ú. Řeznovice
RM schvaluje záměr pronájmu
nebytového prostoru – klubovny ve
sklepě objektu č.p. 154 na pozemku
p.č. 303 v k.ú. Řeznovice. Prostor
klubovny má výměru 29,3 m2.
Ö Pořízení malé komunální techniky z finančního daru od sdružení
ENERGOREGION 2020
RM schvaluje nákup zahradního
traktoru JOHN DEERE X 305R od
firmy AGROSERVIS TRADING a.s.,
Višňové 358, IČ 25511700, v celkové
ceně 142.570,- Kč vč. DPH s příspěvkem finančního daru od sdružení
ENERGOREGIONU 2020 ve výši
82.000,- Kč. Vybíráno ze 4 nabídek na
základě průzkumu trhu. Bude hrazeno
ze schváleného rozpočtu odboru technického a investičního 2012.
Ö Dotace pro příspěvkovou organizaci KIC Ivančice
RM uděluje souhlas příspěvkové
organizaci Kulturní a informační
centrum Ivančice k přijetí finančních
prostředků od Jihomoravského kraje
na 18. slavnosti chřestu 2012 ve výši
150.000,- Kč a na zkvalitnění práce
informačního centra v Ivančicích ve
výši 32.000,- Kč a zároveň RM schvaluje příslušné Smlouvy o poskytnutí
dotace z rozpočtu Jihomoravského
kraje.
Ö MŠ Chřestová Ivančice – povolení výjimky z počtu dětí
RM souhlasí s udělením výjimky
z počtu dětí pro Mateřskou školu
Chřestová Ivančice, okres Brno-venkov, a to 28 dětí na třídu pro školní
rok 2012/2013.
21. schůze
konaná dne 7.9.2012
Ö Jmenování členů a náhradníků
hodnotící komise pro výběr
„V 000368 – úvěr města Ivančice“
RM jmenuje dle návrhu předloženého odborem plánovacím a finančním členy a náhradníky hodnotící
komise pro výběr „V 000368 – úvěr
města Ivančice“ ve složení: Ing. Ladislav Peška, Mgr. Lenka Mrajcová,
Ing. Antonín Moravec, pí Alena Kahúnová, Mgr. Radek Musil; náhradníci
Ing. Bohumil Smutný, JUDr. Růžena
Chládková, p. Pavel Fajks, Mgr. Jana
Heřmanová, Ing. Ivana Krejčová.
Uzavírka ulice Oslavanské do 31.10.2012
Vážení spoluobčané, v souvislosti s akcí „Zlepšení kvality vody v řekách
Jihlava a Svratka nad nádrží Nové Mlýny“ se prodlužuje termín úplné uzavírky
ulice Oslavanské od křižovatky Mřenkové po křižovatku Za Ústavem, V Lánech.
Díky příslibu Jihomoravského kraje má být v uvedené části provedena finální
úprava silnice na ulici Oslavanské dle nového projektu. Vlastní uzávěra, místo
původně uvedeného 15. září, má být podle sdělení zástupců Jihomoravského
kraje do 31. října 2012.
7
Návštěvnost ve Dnech evropského dědictví
Ve dnech 8.–9. září 2012 proběhly v Ivančicích Dny evropského dědictví.
Návštěvnost otevřených památek byla následující:
Chrám Nanebevzetí Panny Marie
290
Kaple sv. Jakuba
140
Kostel sv. Trojice
230
Kostel Řeznovice
230
Památník A. Muchy
160
Židovský hřbitov
135
Hospic sv. Josefa v Rajhradě informuje
Dům léčby bolesti s hospicem sv. Josefa v Rajhradě pořádá u příležitosti Světového dne hospicové a paliativní péče (13. října) tradiční benefiční akci „Koláč
pro hospic“ a doprovodné akce, jejichž cílem je pozitivním způsobem seznámit
veřejnost s hospicovou problematikou, informovat o tom, co je hospicová a paliativní péče, komu hospice slouží a jak mohou hospice pomoci občanům a občané
jim.
Dne 4. října 2012 proběhne tradičně v centru měst Brna, Rajhradu a Židlochovic již jedenáctý ročník akce „Koláč pro hospic“. Součástí prezentace
na stáncích je veřejná sbírka, při které je pro dárce za dobrovolný příspěvek
odměnou a poděkováním sladký koláč. Výtěžek sbírky je použit výhradně na
nákup léků pro těžce a nevyléčitelně nemocné pacienty hospice. Tyto léky
umožní poskytnutí špičkové paliativní léčby bolesti a pomohou pacientům prožít poslední chvíle života co nejdůstojněji a snesitelněji. Akce se každým rokem
setkává s velkým zájmem veřejnosti a podporou významných firem a institucí,
což ukazuje, že hospicová a paliativní péče o nevyléčitelně nemocné vstupuje
do povědomí a těší se přízni. Pozitivní ovlivňování veřejného mínění o tomto
tématu je pro nás možná ještě důležitější než samotná výše věnovaných finančních prostředků.
Záštitu nad akcí převzali hejtman Jihomoravského kraje JUDr. Michal Hašek, primátor města Brna Bc. Roman Onderka a starosta městské části Brno
– střed Mgr. Libor Šťástka.
V neděli 23. září v 10 hodin 2012 bude na hřišti TJ Tatran Kohoutovice v Brně – Kohoutovicích odehrán na podporu rajhradského hospice benefiční fotbalový zápas zdravotníků Svatoanenské fotbalové ligy proti fotbalovému mužstvu
Arsenal Kohoutovice. Výtěžek z této akce bude použit na nákup kompenzačních
pomůcek – audioportů – pro špatně slyšící klienty hospice, které přispějí k zachování co nejvyšší kvality života.
8
V pátek 12. října pořádá Hospic sv. Josefa v Rajhradě, Hospic sv. Alžběty
v Brně a Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP veřejné promítání filmu
„Life before death“ – Život na konci života – několikanásobně oceněný dokument
o pacientech v terminálním stadiu nemoci. Po filmu následuje beseda s předními
českými odborníky na paliativní péči. Cílovou skupinou tohoto promítání jsou
především studenti Masarykovy univerzity, ale i široká veřejnost. Akce se koná
v sídle Veřejného ochránce práv v Brně od 16 hodin, vstup je zdarma.
Na uvedené akce Vás srdečně zveme a děkujeme za Vaši podporu.
Ing. Hana Bělehradová
PR asistent a sbírková koordinátorka OCH Rajhrad
PERSEFONA je občanské sdružení poskytující odborné sociální, právní a psychologické poradenství obětem domácího násilí, sexuálního násilí a znásilnění. Jsme tu také pro
ty, kteří se obětem uvedeného příkoří snaží pomoci.
Aktuálně jsme rozšířili naše služby v Ivančicích o další poradenský den v měsíci, kdy
kromě již zavedeného čtvrtého pondělí v měsíci v době od 14:00 do 18:00 hodin, probíhá
poradenství také každou druhou středu v měsíci v době od 9:00 do 13:00 hodin ve Středisku
volného času, Komenského náměstí 12.
Do konce roku 2012 jsou to tyto termíny:
12. 9. a 24. 9., 10. 10. a 22. 10., 14. 11. a 26. 11, 12. 12.
První konzultace s klientem probíhá s terénní sociální pracovnicí, která v případě potřeby
zprostředkuje další konzultaci klienta s právničkou nebo psycholožkou Persefony o.s.
Na konzultaci v uvedených termínech je možné přijít bez objednání, ale jistější je se telefonicky objednat na mobilní lince 737 834 345 nebo na pevné lince 545 245 996 v pracovní dny
v čase 9–17 hod.
Přijďte se poradit, jsme tu proto, abychom vám podali pomocnou ruku.
Nabízíme pomoc, podporu a bezpečný prostor pro váš příběh.
Poradenské služby poskytujeme v rámci projektu Přijdeme až k vám 2 – zlepšení místní dostupnosti služeb obětem domácího násilí, znásilnění a sexuálního zneužívání. Projekt je financován z ESF
prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR a je realizován od června 2011 do května 2014
Kontakty: sídlo organizace: Persefona o. s., Jiráskova 8, 602 00 Brno
Mobilní linka: 737 834 345, pevná linka: 545 245 996
E-mail: [email protected], internet: www.persefona.cz
9
100 roků školní budovy v Řeznovicích
(viz obrázek na titulní straně obálky)
Školství v Řeznovicích má dlouholetou historii. To pramení ze snah císaře
Josefa II., který prosazoval školství i malých obcích. Po zrušení nevolnictví
r. 1781 byla v Řeznovicích z panského dvora, který byl u kostela, zřízena díky
náboženskému fondu fara a škola.
Původní škola byla jednotřídní a patřila k ní i jedna světnice a komora jako
byt pro učitele. Do školy chodily děti z Řeznovic, Hrubšic, Biskoupek, Alexovic,
Polánky, Budkovic a Letkovic
Největší změnou prošla budova v roce 1881, kdy byla upravena na školu
dvoutřídní. Během dalších let byly postupně zřizovány školy v sousedních obcích, takže počet žáků v řeznovické škole klesal. Od roku 1897 chodili do školy
pouze žáci z Řeznovic a Hrubšic.
Před rokem 1912 se v Řeznovicích vyučovalo v této budově pod kostelem.
V roce 1894 muselo dojít k nejdůležitějším opravám školy, která byla ve
velmi špatném stavu. Opravovala se především střecha, protože do tříd zatékalo.
Školní rada se začala zabývat návrhy na stavbu nové školy.
Nová budova měla stát uprostřed obce, mezi Dolní a Horní vsí. Ke stavbě
školy byly nabídnuty tři pozemky. Pozemek Jana Fučíka se jevil jako nejvhodnější a manželé Fučíkovi pozemek obci prodali za 2 214 Korun. Dne 20. srpna
10
1911 byla zadána stavba nové školy staviteli Františku Ryšavému z Ivančic za 38
000 Korun. Stavět se začalo v dubnu 1912, na začátku prázdnin již byla budova
postavena a pokryta střechou.
Další informace je z Farní kroniky Řeznovic: „Nová trojtřídní škola posvěcena 29. září 1912 místním farářem Josefem Přinosilem za přítomnosti dvou
ivančických kněží. Farář Přinosil též promluvil příhodnou řeč o úkolu a významu
školy, jakož i o povinnostech rodičů vůči škole.“
Vyučování v nové školní budově začalo 5. října 1912.
Další události týkající se školy jen heslovitě:
Dne 3. května 1919 byla uspořádána stromová slavnost, při které byly zasazeny před školou dvě „Lípy svobody“.
Dne 13. června 1928 uvítali žáci školy pana prezidenta T.G. Masaryka
a 7. října stejného roku se konala slavnost kladení základního kamene pomníku
místním padlým vojákům ve válce.
Během 2. sv. války žáci i učitelé konali osvětovou činnost, hráli divadlo, vařili polévku pro chudé děti. 11. května 1945 se ve škole začalo opět vyučovat.
Ve školním roce 1948/49 byla v přízemí místo první třídy zřízena mateřská
školka a místnost dřívější šatny byla upravena na učebnu.
V období let 1960-69 docházelo ve škole k řadě úprav a oprav, byl také postaven byt ředitele školy.
Ve školním roce 1974/75 byla provedena generální oprava budovy, škola
byla přestěhována do náhradní místnosti v zámku v Hrubšicích.
Od školního roku 1981/82 byla při škole zřízena školní družina.
Od školního roku 1991/92 docházelo k mnoha opravám a úpravám. Postupně došlo k úpravám vnějšího okolí školy – vybudování trávníků kolem školy,
zúrodnění školní zahrady, vytvoření školního hřiště. Ve školním roce 1992/93
se podařilo vybavit kulturní sál tělovýchovným zařízením, díky jemuž mají děti
výborné podmínky pro tělesnou výchovu a zájmové aktivity. Pravidelně pořádá
škola vánoční koncert v kostele, vánoční jarmark, vynášení smrtky, oslavu Velikonoc.
Od školní roku 1993/94 realizuje škola výchovně vzdělávací program „Obecná škola“. Současně byla do budovy převedena MŠ z Hrubšic.
V roce 1997 proběhla na škole komplexní inspekce s velice pozitivním
hodnocením, orientační inspekce v roce 2001 dospěla k závěru, že celkově má
kvalita vzdělávání i řízení školy vynikající úroveň.
Součástí vzdělávacího procesu je i výuka hry na flétnu pro všechny děti od
5 let, plavecký výcvik, škola v přírodě spojená s výukou lyžování. S realizací
projektu Obecné školy projevila o práci školy řada učitelů a ředitelů nejen z České republiky, ale i z jiných zemí. Školu také v roce 1999 navštívil velvyslanec
Spojených Států John Shattuck.
11
V rámci zájmového předmětu Zdraví životní styl se dětí učí žít ve společnosti
a v přírodě. Ve výčtu dalších projektů bychom mohli pokračovat, ale jedná se již
o události nedávné, které si mohou čtenáři připomenout.
Do další stovky provozu školy přejeme kolektivu učitelů i zaměstnanců
pevné zdraví a mnoho úspěchů v jejich činnosti. Žákům pak získání vědomostí
i osobních vlastností nutných pro další studia a v životě.
Jiří Široký, tel. 776 654 494
POUŽITÉ PRAMENY:
Farní pamětní kniha – Řeznovice
Ivančický zpravodaj – různá čísla
Společenská kronika
BLAHOPŘEJEME
Dne 13. října oslaví 80. narozeniny
pan Josef Procházka
Všechno nejlepší, hodně zdraví a štěstí přeje
dcera Ivana s rodinou
Dne 10. října oslaví 70. narozeniny
pan Ondrej Vilman
Všechno nejlepší, hodně zdraví a štěstí přejí
manželka, syn Pavel a dcera Dana s rodinami
12
ZŠ TGM
Indiánský rok
V letošním roce budou žáci 3. A po celý rok poznávat přírodu, její proměny.
Kdo rozumí tomuto prostředí lépe než indiáni? Proto jsme si je zvolili jako motivační průvodce celým rokem. Svým domovem jsou nám vzdálení, jejich zásady
by nám však měly být blízké.
Vyšli jsme z moudrých myšlenek Omahů, kteří si z generace na generaci
předávají své zkušenosti a mezi nimi i tuto moudrou radu:
„Laskavost znamená vlastní vůlí ovládat svá slova a chování, aby nikoho
nezranily.“
Za motto roku jsme si zvolili tato slova:
„Uč se ovládat svá slova a chování, aby nikoho nezranily!“
Kdo jsou Omahové?
Původně osídlovali jižní část severoamerických prérií. Kočovali, lovili bizony, sbírali lesní plody. Dokázali si mnohé plodiny i vypěstovat. Dnes žijí jen ve
vyhrazených rezervacích.
13
Protože bylo letošní září ve znamení slunce, rozhodli jsme se rozloučit s ním
stylově. Vyrobili jsme si k tomuto účelu lebku bizona, kterou používali lakotští
Siouxové při obřadu loučení se sluncem jako poděkování za potravu, kůži, stany
a kosti pro výrobu různých pracovních nástrojů.
My touto cestou také děkujeme slunci za jeho energii, teplo a světlo. Kéž
provází naše kroky ještě mnoho dalších dní v novém školním roce.
I když jsme ve škole teprve pár týdnů, krůček po krůčku rozšiřujeme své
školní vědomosti a základní znalosti o indiánech. Kromě bizoních masek jsme si
hráli se symboly na stopaře, všímáme si změn v přírodě, příprav krajiny – živočichů i rostlin na zimu, což se nám promítá do učiva prvouky. Indiánské prostředí
naší třídy a jejího okolí má na nás prozatím uklidňující účinky. Snad nám síla
a vytrvalost indiánů dodá odvahu na nelehkou pouť za poznáním po celý rok.
Za kolektiv dětí 3. A Mgr. Jarmila Loudová
14
Základní škola Vladimíra Menšíka
…už nám to zase začalo!
Prázdniny utekly jako voda a nastal čas povinností – nový školní rok 2012/
2013. Slavnostní zahájení na ZŠ V. Menšíka Ivančice proběhlo 3. září tradičně
na nádvoří ivančické radnice. Sešli se zde nejen žáci a jejich učitelé, ale i rodiče
a příbuzní školáků.
Nejdříve proběhla oficiální část, zástupce MěÚ v Ivančicích pan místostarosta Mgr. Radek Musil a zástupkyně SVČ Simona Chabinová přivítali všechny
přítomné. Následoval projev pí ředitelky Lenky Vokurkové, která popřála dětem
úspěšný školní rok. Připomněla také zdařilou renovaci budovy II. stupně na
Růžové ulici, vybudování multimediálních učeben ve všech třídách celé školy
a výměnu starých počítačů za nové v obou počítačových učebnách. Zmínila také
dvě významné změny, kterými vychází vstříc především žákům a jejich rodičům.
Vzhledem k tomu, že na školu dochází spousta žáků dojíždějících z okolních
vesnic, došlo ke zkrácení polední přestávky a přestávky mezi odpoledním vyučováním tak, aby nikdo neměl problém s dopravou. Dopolední vyučování zůstává
neměnné.
15
Druhou změnou bude model třídních schůzek ve čtvrtletí a ve třičtvrtletí. Budou probíhat formou žák – rodič – učitel. Důvod je prostý – sami žáci dostanou
příležitost vyjádřit se tzv. on-line k jejich prospěchu a chování.
Poté paní zástupkyně J. Štorková představila žáky první třídy. Každý prvňáček, kterého vyzvala na pódium, kde na něj čekala pí učitelka Marie Machová
– třídní 1. třídy, byl obdarován tričkem, kornoutkem s bonbony, balónkem
a balíčkem školních potřeb z rukou deváťáků. Maminky těchto malých školáků
dostaly jako poděkování, že škole svěřily své dítko, růži. Po celou dobu je sledovali a povzbuzovali kamarádi z mateřské školky Chřestová, kteří na jejich místě
budou stát příští školní rok. Pod pódiem na děti z 1. třídy čekalo ještě jedno překvapení. Pracovnice kosmetické společnosti Mary Kay pod vedením Ing. Lindy
Měrkové všem namalovaly na obličej různé motivy.
Slavnostněji prožívali první zářijové dopoledne i šesťáci, kteří přecházeli z 1.
na 2. stupeň. Byli slavnostně dekorováni stužkou s nápisem „Pro někoho malý
krok, pro nás velký skok.“
Zahájení školního roku bylo obohaceno vystoupením žáků I. stupně. Mohli
jsme vyslechnout hru na flétnu, zpěv i recitaci. O hudební doprovod se starala
Růženka Horáková.
Na závěr popřála paní ředitelka školákům úspěšný start do nového školního
roku, rodičům pevné nervy a se všemi přítomnými se rozloučila slovy: „Školní
výsledky jsou sice důležité, ale mnohem důležitější je šťastné dítě.“
Lenka Vokurková
Adaptační pobyt 5. třídy
Páťáci jako první z naší školy jeli na adaptační pobyt. Středu pátého a čtvrtek
šestého září si užívali na faře v Čučicích. Areál i budova byly pěkné, prostorné,
okolí plné přírody, klidu a pohody.
Hned po příjezdu, obhlídce farních prostor a ubytování v pánské i dámské
ložnici jsme se vrhli do víru her a zábavy.
Hráli jsme si na seznamování, s provázky, s čísly, vymýšleli jsme si
vlastní pravidla třídy, zábavu jsme zažili s toaletním papírem a pochodem
po Čučicích, zastavili jsme se na zmrzku, hráli jsme fotbal i házenou, ochutnávali jsme plody farní zahrady (ořechy a jablka), opékali jsme si špekáčky
a první den jsme zakončili noční hrou s duchy. Říkáte si, že jsme toho zažili
hodně? Však nás program a pěkné počasí natolik unavilo, že jsme hned po
večerce všichni usnuli.
Ráno nás sice probudil déšť, ale než jsme se nasnídali a zahráli si hru na
otázky v místnosti, už se na nás sluníčko opět usmívalo. Poslední hra mohla začít. Jmenovala se scrable a pomocí posbíraných písmen jsme skládali podstatná
16
jména (jen si někteří nemohli vzpomenout, cože to podstatná jména jsou – ach ty
prázdniny). Nakonec jich některá družstva vymyslela i přes čtyřicet.
Nyní už nezbývalo než vše uklidit, sbalit, naobědvat se a vyrazit směrem
k Ivančicím.
Myslím si, že jsme si pobyt skutečně užili, seznámili a skamarádili jsme se
s novými spolužáky, poznali jsme se v jiném než „třídním“ prostředí a všem bylo
fajn. Ostatně jak se vyjadřovali žáci, si můžete přečíst.
Velké poděkování patří také pracovníkům SVČ Ivančice paní Simoně Chabinové a Slávkovi Pokornému. Za dobré jídlo patří náš dík místním kuchařkám.
Jitka Štorková
„Adaptační pobyt se mi líbil, protože jsme hodně soutěžili. Byl tam i dobrý
oběd. Byla také velká zábava a nejlepší byla hra s čísly.“
Aneta
„Bylo to tam dobré a hodně her a bavilo mě to. Od jedné holky jsem dostala
telefonní číslo. Večer to bylo super. Bylo to tam prostě bomba.“
Danka
„Moc se mi to líbilo. Seznámila jsem se s Klárkou a Dankou. Hry byly super.“
Peťka
17
„Líbil se mi film a stezka odvahy. A ještě hra s toaleťákem. Dobře jsem se
bavil, možná mě nějaké hry nebavily, ale bylo to fajn.“
Robin
„Byla to legrace. Hráli jsme hry. A nejvíc mě bavilo to, že jsme šli po vesnici
s toaleťákem a sbírali vlajky s podpisy. Bylo to super. Čučice jsou moc hezká
vesnice.“
Verča
„Líbily se mi hry, dobře se mi spalo a nejlepší ze všeho byl fotbal, a jak jsme
měli noc pro odvážné a taky jak jsme psali o sobě.“
Pepa
„Líbily se mi hry i noční hra. Myslím, že mě holky vzaly za kamošku. Hodně
se mi to tam líbilo.“
Klárka
„Líbily se mi všechny hry a to, že jsme mohli hrát fotbal. A bylo dobré, že
jsme opékali špekáčky.“
Tomáš
Mně se líbilo to, že jsem se seznámila s novými žáky. Přineslo mi to zkušenost,
že si máme pomáhat a když se k sobě budeme chovat hezky, tak se budeme kamarádit a budeme k sobě upřímní a milosrdní. Z adaptačního pobytu mám super
pocit a bylo to super.“
Lea
Den, kdy září Světlušky
V úterý 11. září se konal letos už 10. ročník celonárodní charitativní sbírky
„Den, kdy září Světlušky“, pořádané Nadačním fondem Českého rozhlasu. Do
měst naší republiky se vydali dobrovolníci v kostýmech světlušek nabízet „světluščí“ tykadla, píšťalku nebo náramek s logem nadace. Každý, kdo si koupil některý z předmětů, přispěl nevidomým dětem a dospělým na speciální pomůcky,
jako jsou mluvící počítače či optické lupy, na vodicí psy nebo osobní asistenci
pro zrakově postižené děti integrované do běžných škol.
Na naší škole se akce ujala třída 9. B a její žáci se po dvojicích vypravili do
ulic města a do místních škol s kasičkami a prosbou o příspěvek. Na Palackého
náměstí od 9 do 15 hodin pracovnice SVČ nabízely kolemjdoucím tytéž předměty a dětem ukazovaly, jak je těžké zvládnout bez pomoci zraku běžné činnosti,
jako například chodit, číst, počítat peníze, zapnout si košili, nalít vodu do kelímku nebo rozeznat různé předměty a materiály.
Jana Kračmarová
„Myslím, že charitativní akce „Světluška“ je dobrá věc. Líbilo se mi, že lidé
byli ochotní přispět, pár lidí se za námi i rozběhlo. Hodně jsme toho prodali.“
Sabča Ryšavá
18
„Lidé někdy řekli, že nemají peníze, ale našli se i tací, kteří přispěli velmi
štědrými finančními obnosy. Sice jsme neměli plnou kasičku, ale snad se vybere
dost peněz, aby to nevidomým alespoň trochu pomohlo.“
Bára Šicová
„Šla jsem na „Světlušku“ s nadšením, ale bohužel se nám stalo, že na nás
byli někteří lidé nepříjemní. Říkali, že nemají peníze, i když šli nakupovat. Kdyby
ale měli dítě, které je nevidomé, dívali by se na to úplně jinak.“ Iveta Husárová
„Akce mi pomohla, sblížit se s lidmi, kteří přispěli, i když sami mají málo.
Moc se mi to líbilo a zažili jsme i plno legrace.“
David Freisleben
Adam Hložek – nejlepší fotbalista ZŠ V. Menšíka Ivančice,
nejlepší hráč a nejlepší střelec turnaje E.ON Junior Cup 2012
Adam navštěvuje v tomto školním roce čtvrtou třídu ZŠ V. Menšíka v Ivančicích. Kamarádský, skromný, v kolektivu velmi oblíbený kluk, který se s nadšením pouští do všech úkolů a ochotně pomáhá i svým spolužákům je i mimořádně
nadaným fotbalistou.
Od dětství se věnuje veškerým sportům,
ale nejvíce času tráví na fotbalovém hřišti
s míčem. S tréninky začal již v pěti letech
na místním stadionu, kde se mu zpočátku
věnoval jeho tatínek Zbyněk Hložek. Později přešel k výbornému mládežnickému
trenérovi panu Jaroslavu Stejskalovi. V této
době již poznali jeho fotbalový talent i trenéři FC Zbrojovka Brno, kde v posledních
dvou letech nastupoval v střídavých utkáních. Na začátku nové fotbalové sezóny
přešel na hostování do tohoto týmu. Své fotbalové umění získává nejen pravidelnými tréninky, ale i individuální přípravou s osobními trenéry.
Adam se společně se svým týmem zúčastnil 8. a 9. září 2012 velkého finále
celorepublikového fotbalového turnaje v Otrokovicích pod názvem E.ON Junior Cup 2012. Svým výkonem a 28 střelenými brankami udělal radost nejen
trenérům a spoluhráčům, ale i naší škole. Za vítězství v kategorii nejlepší hráč
a nejlepší střelec věnovala společnost E.ON částku 50 000 Kč, kterou naše
škola použije na energeticky úsporná opatření.
Milý Adame, děkujeme Ti za skvělou reprezentaci školy a přejeme mnoho
fotbalových úspěchů i nadále.
Mgr. Klára Vacková, ZŠ V. Menšíka Ivančice
19
Základní škola Široká 42
Po stopách naší minulosti aneb
Cesta z Ivančic na Pražský hrad
Na konci minulého školního roku se žáci a pedagogové ivančické ZŠ, která
má svoje sídlo na ulici Široká 42, zúčastnili celorepublikové soutěže s názvem
Kouzlo starých příběhů, kterou u příležitosti Evropského roku aktivního stárnutí
a mezigenerační solidarity vyhlásila Česká rada dětí a mládeže. Cílem této soutěže bylo přiblížit dětem historii prostřednictvím besed se staršími spoluobčany
a získané informace dále zpracovat do příběhů. Celkem se do soutěže přihlásilo
50 škol z celé republiky. Žáci zmíněné školy, ke kterým se později také připojila
skupinka studentů z ivančického gymnázia, získali v této soutěži krásné 2. místo.
Odměnou jim byla návštěva Pražského hradu, kterým je provázeli příslušníci
Hradní stráže.
Na počátku tohoto úspěchu byla beseda pro žáky ZŠ s ivančickou občankou
paní Marií Abrahámovou, která velice poutavou formou seznámila všechny
přítomné se svým životním příběhem. Paní Marie přišla na svět v nacistickém
vězení při bombardování Berlína během II. světové války. Její rodiče byli za
spolupráci s partyzány zatčeni a vězněni, otec byl popraven. Malá Maruška byla
dána na převýchovu do německé rodiny a se svojí maminkou se setkala až po
válce. Beseda se setkala s velkým ohlasem u posluchačů, děti vytvořily pěkné
koláže k besedě a ve škole se toto téma živě probíralo. Rozhodli jsme se ve spolupráci pokračovat.
20
Na návrh paní Abrahámové byl za finanční podpory našeho města, Svazu
bojovníků za svobodu Brno a ZO Ivančice, památníku v Lidicích zorganizován
autobusový zájezd do Lidic.
Zde se k tomuto projektu připojilo také 8 studentů ivančického gymnázia.
Díky paní Abrahámové jsme tak měli všichni možnost navštívit po 70 letech
od vypálení Lidic tato místa a dozvědět se spoustu informací od pamětníků těchto tragických událostí. Celým památníkem nás provázela paní Marie Šupíková,
která jako desetiletá dívenka prožila tuto tragedii. Ve svém emotivním vyprávění
se s námi podělila o řadu vzpomínek a zážitků. Během této naší návštěvy jsme
se měli možnost také osobně setkat s dalšími žijícími pamětníky těchto událostí.
Byl to pro nás neopakovatelný zážitek, který lze jen těžko popsat. Celá návštěva
na nás velice silně zapůsobila a nesmazatelně se nám vryla do paměti.
Společně s námi navštívila Lidice také ivančická handicapovaná malířka
Tamara Valešová, která lidickému památníku věnovala svůj obraz s názvem
Utrpení a naděje, za který patří Tamaře náš velký dík.
Poté následovala další etapa projektu, ve které jsme prostřednictvím vlastních
zážitkových deníků, besed v hodinách zpracovávali všechny získané informace.
Výsledkem naší práce byly obrazové materiály, které byly vystaveny v prostorách ZŠ a také v místní knihovně. Všechny tyto materiály byly posléze zaslány
do již zmíněné celostátní soutěže, kde oslovily soutěžní porotu a my jsme získali
krásné 2. místo.
21
Díky této výhře jsme měli jedinečnou možnost navštívit společně s Hradní
stráží Pražský hrad. Tato exkurze se uskutečnila ve středu 27. 6. 2012. I přes
brzký odjezd po 4. hod. ranní jsme se všichni ráno sešli na nádraží a celí natěšení
se vydali vstříc Praze. A stálo to za to.
Společně s členy Hradní stráže jsme si prohlédli výstavní expozice v Prašné
věži, katedrálu sv. Víta (i místa, která jsou turistům běžně nepřístupná), jako
čestní hosté jsme měli možnost být přítomni slavnostnímu střídání stráží na I.
nádvoří Pražského hradu. Dále jsme vystoupali na vyhlídkovou věž a z ptačí
perspektivy si prohlédli naše hlavní město, dále následovala prohlídka Starého
královského paláce.
Večer jsme se potom znaveni a plni dojmů a zážitků vraceli vlakem domů.
Všichni jsme rádi za tuto možnost zajímavé návštěvy Prahy a věříme, že
v budoucnu se nám opět podaří další taková hezká akce.
Děkujeme všem za pomoc a podporu. Největší dík patří paní Marušce Abrahámové, které tímto také moc děkujeme a těšíme se na další spolupráci.
Mgr. Dagmar Káčerková a Mgr. Ludmila Marková
Moje osudová 1. září
O letošním 1. září jsem byl v Brně a stal se svědkem toho, jak město prožívá
začátek nového školního roku. Drobotinu jsem neviděl. Ostatně v centru je jen
jedna základka. Zato mládeží pubertálního věku se to jen hemžilo. Jeho sváteční
ustrojení nesvědčí o nedostatku, naopak reflektuje výkřiky současné módy, zejména u dívčí sekce. Při nabídce nevšedních vizuálních prožitků na to mládí se
mi vybavili jejich páni profesoři za katedrou. Mají se opravdu na co těšit, až se
potkají se slečnami ve třídě, protože se budou moct na co dívat, přesněji řečeno
budou mít příležitost dívat se spíše na to, čeho se na pohled nedostávalo. Inu,
taková je doba.
Ale to jsem se i já bezděky dostal do zajetí vzpomínaných zážitků a odbočil
od úmyslu napsat novou drobničku. Je taky o prvních zářijových dnech, ale jiných, v jiné době. Omlouvám se.
Počítám-li správně, pak den 1. září vstoupil do mého života 55krát. Bylo to
14krát v letech, která jsem prožíval před katedrou a 41krát s roky za katedrou.
22
Když už jsem u toho bilancování, pak nejstarším mým žákům táhne pomalu na
osmdesátku. Nevím, kolik z nich ještě žije, a proto se ptám sám sebe: „Je to bilance k chlubení?“ Sotva. A přece…
Jeden z těch prvních mých žáků, který bydlí nedaleko, Tonda, se pravidelně
ozývá. Měl těžký výtok z ucha, pro který ztrácel sluch, a proto přišel k zápisu do
přípravky v našem ústavu. Měl proti svým dvanácti spolužákům, kteří se sešli
z polovice Moravy, výhodu. Týden co týden, v pátek, když byl ve městě trh, přišel někdo z rodičů na návštěvu. Bylo mi těch ostatních dětí líto, protože to nebylo
jako dnes s týdenním odjezdem. Děti jezdily domů jen jednou za rok o Vánocích.
Tak se stalo, že ti šestiletí ani své rodiče už nepoznali.
Tondova týdenní návštěva se neobešla bez dárků. Musel jsem zakročit, když
jejich hodnota kvůli Tondovým požadavkům rostla. Rodiče se urazili. Po letech,
když se objevily složité vztahy, přiznali chybu a přišli se žádostí o radu, jak z toho. Společně jsme uspěli.
Tonda byl nejlepší žák. Byl i nejlepší učeň. Vyučil se nástrojařem v takové
kvalitě, že mohl zastávat ve výrobě kteroukoli manipulaci. Stal se vedoucím
pracovní čety slyšících. Třebaže bylo jeho pracoviště blízko našeho ústavu,
nikdy k nám nepřišel. Zřejmě se styděl za to, čím nás obšťastňoval. Až přišel
den D.
Oslavovali jsme stoleté výročí naší školy. Sjeli se i bývalí žáci, jak to obvykle
bývá. Viděl jsem mezi nimi i Tondu. Sledoval jsem ho. Všiml jsem si, že neopomenul žádnou příležitost dostat se do mé blízkosti. Stalo se, že jsme se doslova
střetli ve dveřích na dvůr. Podal jsem Tondovi ruku a uvítal ho jakoby nic. Byl
zcela zmaten a od té chvíle mně byl doslova v patách.
Čas postoupil. Přišla návštěva – Tondova maminka. Doma byly zase problémy, ale jiné. Maminka, vdova, měla starost, co bude, až tu nebude. Zase jsem
vstoupil do hry. Našel jsem Tondovi nevěstu. Pohlednou Zdeničku, postiženou
jako on. A byla ruka v rukávě. Byl jsem na jejich svatbě za svědka s povinností
tlumočit ve znakové řeči obřad i jejich manželský slib. Tonda založil rodinu
a ujal se nemovitého jmění jako správný hospodář, jako starostlivý otec.
Narodily se dvě slyšící děti. Chlapec je na vysoké škole. Bude stavařem.
Dcerka letos maturuje na zdravotní škole. Maminka se tohoto štěstí nedožila, ač
by si zasloužila trochu radosti aspoň na konci svého putování,
Tonda, když mám narozeniny, tak přijede na kus řeči. Učitel a žák, dva dědci
v družné zábavě. To musí být na ně pěkná podívaná. Přes svou hluchotu odezírá
Tonda perfektně, mluví srozumitelně. Zajímá ho všechno kolem, nejméně politika. Užívá si důchodu v rodinném kruhu a má radost, že nikdo není postižen jako
on ztrátou sluchu, která osudově poznamenala jeho život.
Uzavírám vyprávění otázkou položenou v úvodu: „Je to bilance k chlubení?“
23
Moudrá slova k volbám
Politik je člověk, s jehož politikou nesouhlasím.
V opačném případě je to státník.
L. George
Abyste jednali moudře ve prospěch státu,
musíte hodně naslouchat a málo mluvit.
A. J. Richelieu
Politikové jsou jako koně.
Nedokážou jít rovně bez klapek na očích.
A. France
Politici ani nemilují, ani nenávidí. Řídí je zájmy, ne city.
Politik je člověk, kterého dobře platíme,
aby nás stále přesvědčoval, jak se máme dobře.
Lidé pochybují o tom, co říkáte, ale uvěří tomu, co uděláte.
Politik je člověk, který slíbí,
že postaví most i tam, kde není řeka.
Tou hlavní zásadou politika je – být zvolen.
Do politiky vstupuje stále stejný druh lidí: s touhou po moci,
mít talent moc si udržet a schopnost konstruktivně lhát.
Šplhal vysoko, vysoko, zespoda se nepodšprajcoval
a padl hluboko, hluboko.
Jen když je koryto. Svině se již najdou.
D. S. Chesterfield
P. Kovačevič
K. Světlá
N. S. Chruščov
H. Kemelman
J. Kašpar
Německé přísloví
F. Rabelais
Gaudeamus igitur…
Martina a Pohádkové Pimprlatérium
Ve dnech 12.–19. září 2012 se konal pod záštitou České komise pro UNESCO a Rady Královéhradeckého kraje již 22. ročník festivalu Jičín
– město pohádky. Hlavními mediálními partnery
byly Český rozhlas 2 Praha, Právo a časopisy Sluníčko a Mateřídouška. Patronem festivalu se stal
známý herec Jiří Lábus. Protože v letošním roce
24
vzpomínáme sté výročí narození Jiřího Trnky, dostal festival onen kouzelný
podtitul Pohádkové Pimprlatérium a byl tematicky směřován k bohaté tradici
českých loutek i loutkářů.
Vedle obrovského množství divadelních představení a workshopů, v rámci
kterých se loutky vyráběly, vystavovaly a hrála loutková divadla, byla vypsána
také soutěž literární – Pohádka, v níž bude vystupovat loutka (popř. bude psána
jako scénář pro loutkové divadlo). Studentka našeho gymnázia Martina Jelínková (sexta A) pro tuto soutěž v květnu napsala pohádku Dědečkovy marionety
a hned na začátku letošního školního roku jsme se dozvěděli velmi potěšující
zprávu – její práce byla oceněna spolu s texty dalších dvou účastnic této celostátní soutěže jako nejlepší (neurčuje se zde pořadí, jsou vybrány a oceněny tři
nejlepší práce). Martina si diplom a cenu za toto fantastické umístění převzala
14. září přímo v jičínské Knihovně Václava Čtvrtka.
Blahopřejeme a děkujeme Martině za vzornou reprezentaci naší školy!
PhDr. Jana Chocholáčová
25
Život novináře v osmi dnech
Koupaliště, šumění moře, tábory… To všechno k prázdninám patří. Já jsem je ale
letos chtěla strávit trochu
neobvykle a užitečně. Brouzdala jsem proto internetem
a narazila na něco skvělého.
Příležitost nejen pro české
a slovenské studenty.
ČTENÍ, PSANÍ A ŽÁDNÉ POČÍTÁNÍ! Možnost moderovat, publikovat,
debatovat, být v rádiu a v televizi. To vše a ještě mnohem, ale mnohem víc nabízí
Letní žurnalistická škola (LŽŠ) v Havlíčkově Brodě. Letošní již 8. ročník měl
na programu ne jednu, ne dvě, ale hned několik známých tváří. Ať už z České
televize, tiskových agentur, rádií či novin. Tématem byly především československé vztahy.
Představte si, že se na jednom místě sejdou lidé z médií, která denně používáme.
Neváhala jsem proto, vyplnila přihlášku o svých (ne)zkušenostech, označila
kolonku WEB (značení skupiny, ve které chcete pracovat) a 19. srpna se vydala
na cestu.
Po marném hledání (v rodině nám hold orientační smysl chybí) jsme konečně
dorazili do cíle.
Samota. Stres. Panika. Takové byly mé pocity po odjezdu rodičů.
,,Je to jen týden,“ říkám si. Jakmile přečkáte ten počáteční pocit, je pak den
ode dne lépe.
Skvělí lektoři, hosté, možnosti, učebny, nádherné město a hlavně volná ruka
při výběru témat. Po několika reportážích a článcích, které jsem vždy podložila
anketou nebo rozhovorem s místními lidmi, jsem začala mít pocit, že jsem se
opravdu něco naučila.
Po sedmi pracovních dnech se škola chýlila ke konci. Každý z nás měl na
účtu několik svých ,,děl“, která se publikovala na webu nebo v denním tisku.
Já jsem měla tu čest dělat rozhovor s Pavlom Múdrym z největší tiskové
agentury na Slovensku.
http://www.vysocina-news.cz/clanek/pavol-mudry-prima-volba-prezidentahorsi-uz-to-snad-nebude/
26
V dalších článcích jsem se věnovala cestování, našim přednáškám a mojí
pýchou je článek o připravované fontáně v Havlíčkově Brodě, který se stal hned
druhým nejčtenějším článkem týdne (hned po šéfovi)!
http://www.vysocina-news.cz/clanek/ozdobi-jedinecna-fontana-pojaponsku-a-italii-i-havlickuv-brod/
Samozřejmě, že jsem nepracovala jen já. Jeden z účastníků psal rozhovor,
který sklidil mnoho chvály. A o kom? O mně. Důvodem bylo dostat LŽŠ do povědomí více lidem. http://www.aktivnizona.cz/cs/clanky/havlickobrodska-letnizurnalisticka-skola-ocima-jeji-ucastnice-z-ivancic-209.html
Po celém týdnu beze spánku, bez pravidelného stravování (nebyl čas) a s nadbytkem kofeinu v těle následovalo závěrečné vyhlášení těch nejlepších (popravdě to byl každý, kdo celý týden přežil) a získání pracovních nabídek, kontaktů
a dárečků na památku. Poté jsme si šli ,,nacpat“ svá prázdná bříška na raut, který
byl připraven speciálně pro nás.
Těžší než kufr jsem měla hlavu. Tím chci říct, že za ten týden se opravdu dá
naučit spousta věcí. Je jen na nás, jak si ten čas rozložíme. 20 hodin práce denně
postačí. (smích)
Proto jsem ráda, že jsem se jen neválela u vody, ale využila toho, co se nám
všem nabízí.
Ráda bych proto i vás, které baví psát a mají svůj názor, do Brodu pozvala.
Poznáte tu nové lidi, naberete nové zkušenosti, zkusíte si opravdový život
novináře a okolí vás bude brát vážně v tom, co chcete v budoucnu dělat.
Třeba se potkáme na 9. ročníku. Ten se bude konat od 18. do 25. srpna
2013.
Odkaz na LŽŠ: http://www.centrumvysocina.cz/letni-zurnalisticka-skola-karla-havlicka-borovskeho.html
Na těchto stránkách můžete najít seznam hostů, kteří letní školu navštívili za
celou dobu působení. Například Václav Havel, Václav Moravec, Adéla Banášová, Pavlína Kvapilová a další.
I na Facebooku můžete najít spoustu informací, fotek a také reportáže, reklamní spoty a další videa, na kterých se podíleli účastníci Letní školy Karla
Havlíčka Borovského.
Lucie Huslíková, 6. A
27
Jsou i jiné možnosti,
jak vyjádřit potěšení žít v tomto jubilujícím městě a vzdát mu při jeho jubileu
hold.
Učinili tak neokázale i studenti Blahoslavova gymnazia nabídkou plodů
svých uměleckých vloh, k jejichž vernisáži jsme byli pozváni v pondělí 10. září
do Památníku Alfonse Muchy.
V tamním suterénu otevřel tuto aktivitu ředitel školy Radek Musil. Hned
úvodní prezentace studentů hudební a dramatické sekce s členy dramatického
kroužku vedená profesorkami Eliškou Suchánkovou a Miroslavou Šotovou přesvědčila o upřímném zájmu o tento druh uměleckého projevu. Z autorské dílny
studentů zhlédli návštěvníci vernisáže baladu O zazděné jeptišce. Autorská dílna
znamená, že scénář, hudba, texty písní i jejich dramatické ztvárnění jdou na vrub
tří desítek studentů. Představení bylo pro sklepení jako ušité. Bylo jedno ze tří
obdobných spektáklů, které měly premiéru v červnu na scéně v místním kině.
Upřímně lituji, že jsem je nezhlédl.
Jiný projev umělecké seberealizace představovaly výtvarné práce čerpající
z nových uměleckých trendů. Na rastrových kartonech zářily barevně dobře
koncipované objekty známé z digitálních snímků. Street art (tzv.pouliční umění)
se jako by jen otřelo s pocitem studu či troufalosti, co řekne veřejnost. Byla to
úsměvná expozice s podnětem vodovodního hydrantu různě vyšňořeného a ozdobeného. I z těchto výtvarných ukázek bylo patrné, že tvůrčí duch mladé generace na našem gymnáziu pulzuje s dobou a kráčí cestami hledání.
28
Zástupkyně ředitele Božena Pokorná svým studentům poděkovala. Také my,
návštěvníci této skromné výstavy, se k díkům připojujeme a přejeme studentům
i jejich gymnáziu inspirativní vstup do nového školního roku.
Jan Kouřil
KDYBY KDO HROZNY VE DNE
NEBO V NOCI KRADL
Staré viniční právo obce Řeznovic
Řeznovice mají vedle známých pamětihodností také starou tradici vinařské
obce. Podle ,,Knihy práv horenských“, která se zachovala a počíná rokem 1717,
byly vinohrady v Řeznovicích v těchto tratích: Hora v Krátkých, V Příčních,
V Sádečcích, Hora vysoká a Hora domovní nad Nivou. Polní trati osázené souvisle vinicemi se nazývaly ,,Hora“ a měly svá jména, která jim zůstala obyčejně
i po zániku vinic. Podobně jako knihy gruntovní obsahuje také kniha horenská
zápisy o prodeji a kupu vinohradu s jejich výměrami, polohou, kupní cenou a se
jmény majitelů. Zvláštní památkou jsou však články (artikule) viničního práva,
zapsané na prvních stránkách této úřední knihy. Řeznovice jako součást oslavanského panství patřily v letech 1712–1783 klášteru cisterciaček na Starém Brně.
Jejich horenské artikule byly převzaty ze starobylého práva hustopečského, kde
klášter měl vinice mnohem dřív než koupil oslavanské panství. Jsou velmi osobitým textem a bez vysvětlivek a mírné jazykové úpravy by jim nebylo vždy rozumět. Pokud by měl někdo zájem podívat se na ně v originále, může si je vyžádat
v Moravském zemském archivu v Brně. Jsou ve fondu C-17, kniha číslo 7237.
Bývalý vinohrad
Na jižních svazích za řekou u Řeznovic bývaly vinohrady. Koncem 19. století však vinné
keře, stejně jako na většině vinic na jižní Moravě, zničil révokaz.
29
PRÁVA HORENSKÁ DIEDINY RZEZNOWITZ
Maria Rosa Weegmannová, abatyše králové kláštera v Starém městě Brně
i na místě konventu svého známo činím, že jsem níže psané artikule vydala a nařídila. To pro lepší právo a řád chvalitebný, který by se v dědině Řeznovicích
držeti měl, tak jako v městě Hustopečích od předkyní mých nařízeno a vyneseno
jest. Tomu na svědomí a pro lepší toho důvěření a pevnost jsem taková práva
a nařízení má a konventu mého dědičného pečetí svou a podpisem ruky vlastní podepsala a stvrdila, jehož jest datum v klášteře Oslavanech dne 10. srpna
1717.
Horenské právo Řeznovic je sepsáno v češtině tak jak je zde bez větších
úprav uvedeno. Jen tato úvodní část je jazykově upravena a podstatně zkrácena. Následuje za ní ještě příkaz odvolávat se proti rozhodnutím horenského
soudu „k ochraně a pomoci“ jedině k vlastní vrchnosti, zatímco v předcházejících dobách bývaly odvolacím místem brněnský soud nebo horenský soud
v rakouském Falkesteinu.
1. O PRÁVU PERKMISTRA – HORNÉHO
Nařizujeme aby horný moc měl v hoře spolu se svými přísežnými horníky,
kteří v těch horách vinohrady své mají, aby též tu moc měli, jako sám horný.
Kdyby kdokoliv vinohrad svůj prodal anebo koupil a k hornému samotnému
přijíti nemohl, tehdy může přísežný horník týž vinohrad kupujícímu odevzdati,
když se hornému toliko jeho náležité dá, a praví. Potomně může horný kupujícímu do knih horenských dáti vinici zapsati a on povinen je tak jako i prodavač
každý náležité mu dáti.
Vinohradníci měli zvláštní samosprávu nezávislou na obecních orgánech.
V čele byl volený nebo vrchností jmenovaný perkmistr (bergmeister)neboli horný. Jemu podřízení byli zpravidla dva přísežní horníci (horenští konšelé), kteří
spolu s perkmisterm a případně dalšími osobami tvořili horenský soud. Měli
v pravomoci dozor nad dodržováním horenského řádu a kvalitním provádění
prací ve vinicích. Vykonávali sankce proti provinilcům a měli plně v kompetenci evidenci majitelů a všechny prodeje vinohradů a výběr poplatků. Široké
pravomoci této samosprávy, složené ze znalých místních poddaných, umožnily
lépe než panští úředníci zabezpečit řádné obdělání a produkci ze všech vinohradů. Čím větší byly sklizně, tím větší byly desátky odváděné vrchnosti.
2. O DRŽENÍ PRÁVA HORENSKÉHO DVAKRÁTE V ROCE
Tomu chceme aby dvakráte v roce právo horenské se ostavilo, nejprve na den
památky sv. Jiří (24. 4.) a podruhé na sv. Vavřince (10. 8.).
Na těchto shromážděních se „Horenské právo“ pokaždé četlo, kontrolovalo
se vlastnictví jednotlivých vinohradů a vybíral se poplatek za tuto evidenci.
30
3. KTERAK SE MAJÍ SPOLEČNĚ SCHÁZETI
Též nařizujeme, kdokoli v těch horách jaký vinohrad má, aby na již jmenované dva dny ku právu horenskému se dostavil, kdyby pak toho neučinil, tu
propadá 10 grošů bílých, je beze vší milosti dáti povinen.
Groš bílý (albus), vídeňský, český, hřivna: velmi staré peněžní jednotky
v dotyčné době již zapomenuté. Svědčí o starém původu artikulů, které se opisovaly ze starých předloh.
4. O PENÍZE HORNÉMU POVINNÉ
Ustanovujeme, aby jeden každý jménem cedulkový peníz od jednoho čtverečního achtele vinohradu tři vídeňský příčiný dal, tím se před horným a přísežnými osobami přiznává, že ten vinohrad jeho vlastní jest.
Cedulkový peníz viz artikul čís. 25. Achtel (osmina) znamená výměru jednotlivé vinice. Nebyla to však jednotná výměra. Značně se lišila podle katastrů
i podle jednotlivých viničních tratí. Velikost se uvádí mezi deseti až čtyřiceti
ary.
5. JAK SE DĚLNÍKŮM PLATITI MÁ
Nařizujeme, aby žádný vincour žádným dělníkům stran tagwerků jejich
smlouvy bez vůle rady horného a horních nejednal. Pakli by to naše nařízení
přestoupil a kolikráte by se koliv toho dopustil, tehdy pokaždé 10 grošů bílých
propadá a pán jeho tím ničím povinen býti nemá.
Vincour - majitelem vinic najatý odborný vedoucí pracovník, který mu odpovídal za veškeré práce ve vinicích, za nábor sezonních dělníků atd. Spousta
vinic v „horách“na jižní Moravě (včetně Ivančic) patřila cizím majitelům,
např. brněnským měšťanům nebo drobné šlechtě, a ti veškerou péči svěřovali
těmto vincourům. Tágwerk – stanovená mzda za denní práci.
6. O ČLOVĚKU USTÁLÉM JDOUCÍM CESTOU SVOU
Kdyby někdo někdy cestou svou šel a kůl vinohradní vzal a na něj se podpíral, tu nic nepropadá. Pakli by vzal dva nebo tři a byl při tom přistižen, že tři
toliko kolí má, propadá tomu pánu, grunt čí jest, 6 hřiven, pakli by jich více vzal
a úmyslně ukradl., ten hrdlo propadá.
Hrdlo propadá = trest smrti. Takový trest i za malé přestupky se v tomto
právu vyskytuje desetkrát, z toho dvakrát upálením (na oheň náleží, na rošt
přináleží). Jedenkrát se tu hrozí useknutím ruky. Hrozby takovými tresty v horenských regulích mají svůj původ snad až v 13. století, ne-li dříve, a tradovaly
se v některých artikulích až do poslední doby.
31
7. O TAŽENÍ KOLÍ VINOHRADNÍHO
Nařizujeme, kdyby ve vinohradě kolí již k užitku tlučeno bylo, a někdo jeden
kůl vytáhl a k užitku svému obrátil, druhému vinohradu ke škodě, hrdlo propadá.
Kolí – název pro dřevěné kolky, podpěry révových keřů. Přísné trestání za
jejich krádež se vysvětluje nedostatkem dřeva v bezlesých vinařských krajích
(tehdy tu ještě nerostl akát, který k nám byl dovezen až ve 2. pol. 19. stol.). Každé jaro se opěry uvolněné po zimě musely opravit - „tlučení kolí“.
8. O STÁNÍ A PRÁVU VE VINOHRADĚ
Nařizujeme také, že to místo pořed vinohradem má tak široké býti, jak člověk
a vůl může vysáhnouti a takové místo před vinohradem má tak dobře takové
právo jako vinohrad sám. Pakli by kdokoliv to místo zhanobil v čemkoliv, ten
propadá 5 hřiven nebo rukú. Jestliže by se pak přitrefilo, že by někdo před násilím a bezprávín aneb pro zlý skutek páchaný do vinohradu pro obhájení své se
schoval, ten také dobré ochrany a svobody sám užíti má, jako v nějakém městě
nebo zámku, pokud by horný aneb pořísežný jeho nepřišli a jemu spravedlnosti
nedopomohli, tu bude povinný odpovídati. Pokudž by pak někdo do vinohradů
pro nějaký spáchaný zlý skutek se schoval a utekl, ten nemá žádný tý svobody
a toho provodu tu ani nikdýž vzíti.
Právo asylu ve vinohradě obsahují horenská práva na mnoha panstvích.
Stání – volné neosázené místo – bylo nutné pro manipulaci při vinobraní.
9. O SVÁDĚ A RŮZNICI VE VINOHRADĚ
Poroučíme toto: Pokudž by se kdy dva dělníci anebo kopáči ve vinohradě
spolu slovy hanlivými, dotklivými, mezi nimiž by rouna byla, zvadili a se v hromadu neseběhli nebo nesešli, tehdy jeden každý propadá 10 grošů bílých. Pakli
by přes rounu jeden k druhému přiběhli a se bili, tudy frajunky zrušili, hrdlo
propadají. Pokudž by pak jednomu toho potřeba nastala, že by se brániti musil,
kdyby pak druhého zabil nebo zranil, a utéci nemohl, ten hornému ani tovaryšům jeho nic nepropadá, nýbrž aby se ku Pánu Bohu utekl, za hřích pokání činil
a s přáteli zabitého náležitě se urovnal.
Rouna (rúna) – starý název pro rozhraní mezi vinicemi dvou majitelů
– brázda nebo zatravněný pás. Z něm. der Rain = mez, stezka, trávník, resp.
franc. le rain´ = okraj pozemku.
10. KOMU ROUNA VE VINOHRADĚ NÁLEŽÍ
Rouna vinohradní tomu, který blíže vinohrad konce (ačkoliv obou jest) náleží.
32
11. O DOLOVÁNÍ BLÍZKO ROUNY VE VINOHRADĚ
Žádný rouny nedoluj, od rouny peň tolik státi má, co by volně mohl motykou
vinohradní protáhnouti. Pokudž by se pak kdo toho dopustil, a ke škodě rouně,
sobě k užitku doloval, tak často jak by to učinil, nám vrchnosti do kláštera 5 hřiven a hornému 12 grošů bílých položit povinen bude.
Dolování znamená hřížení – zakopávání ponechaných dlouhých prutů
(tažnů) na keři při krátkém řezu, které během jara zakoření a vznikne nová sazenice – příští révový keř. Réva se tehdy pěstovala pravokořenná. Trestné bylo
zakopávat a vést tyto pruty ze sousedovy vinice nebo vysazovat v rouně.
12. O TĚCH, JIŽ SOBĚ POD ZEMÍ PNĚ PŘITAHUJÍ
Kdyby někdo ze sousedů vinný peň pod zemí táhl a sousedu svému peň vinný
vzal, při tom přistřižen byl a to se na něj prokázati mohlo s jedním přísežným
horným nebo dvěma jinými muži, kteří by to uznati nebo usouditi mohli, ten hrdlo tratí, jsouc to věc nepoctivá, na oheň náleží. Pokud by utekl, jeho statek nebo
pozůstalost jakákoliv na vrchnost propadá. Za nevážného člověka držen býti má
a nikdo žádné právo jemu sloužiti nemá.
Jde o podobné provinění jako v předchozím odstavci. Tentokrát se myslí
zakopání celého sousedova vinného kmene s jeho vyvedením ve vlastním vinohradě, např. v místech kde provinilci chyběl keř.
13. O VYTAHOVÁNÍ NEBO VYŘEZÁVÁNÍ OBLOUKŮ
Pokavad by již vsazené pně nebo oblouky kdo vytahoval nebo vedle kořání
zespod odřezal na škodu souseda ve vinohradě, sobě pak k užitku, anebo by
oblouky prodal anebo zase vsadil do svého a v tom přistižena uznán byl, hrdlo
propadá, na rošt přináleží.
Obloukem se myslí prut větší délky ponechaný na keři, kde se obyčejně při
jarním řezu ponechávaly jen krátké čípky. Zahrnutím oblouků (hřížením) se
též rozmnožovala vinná réva.
14. KDYBY KDO HROZNY VE DNE NEBO V NOCI KRADL
Jestli by kdo někdy ve vinohradě přistižený byl, a hrozny ve dne nebo v noci
kradl, hrdlo propadá, a má za zloděje držán býti. Kterýkoliv soused by ho přistihl, tomu všichni, kteří v těch horách vinohrady mají, ku právu na mistra popravního a na všechny jiné útraty cokoliv by nad to vzešlo, rovným dílem škodu
pomoci zaplatiti povinni jsou.
Jediný případ takové popravy je známý z Hustopečí z r. 1610, kdy za krádež
hroznů byl mečem popraven tamní měšťan.
33
15. O CHODĚNÍ PO VINOHRADECH HORNÍCH
I DOLNÍCH KONCÍCH
Jestli by kdo po vinohradech dolním nebo horním koncem chodil, by pak
nic neukradl, nýbrž v úmyslu ukrást měl, přistižen jsa, za zloděje držán býti má,
hrdlo propadá.
Vstup do vinohradů byl v době sklizně velmi přísně střežen. Dokonce ani
hotař nesměl do žádného vinohradu vstoupit dál, než přes tři řádky, s výjimkou
případů, že by pronásledoval zloděje.
16. KDY SE HOTAŘI NAŘIZUJÍ
Kdy se hotaři volí a nařizují, dostatečně se jim přikázati má, aby věrnost
a pilnost zachovávali a pilní k dohlídání byli, za to se jim přeje, že mohou každý
večer, když domů z hory jdou, tři prostřední hrozny vína s sebou domů vzíti, ale
však takové hrozny otevřeně a zřetelně na ruce a ne v nádobě zakryté nésti má.
Přijda domů, takové hornému nebo jeho tovaryši ukázati má na stvrzení, že více
nic než ty tři hrozny jest vzal. Jestli by pak toho neučinil, tehdy má se k němu
do domu jíti a hledati pokudž co více vzal a do domu přinesl. Našlo-li by se co,
hrdlo propadá a právo na sobě má. Kdyby pak při boudě vinohradní mošt tlačil
nebo hrozny prodával, ovoce nebo dříví, ten podobně na hrdle trestaný bude.
Kdyby co kdo k čemu hotaře nutiti chtěl buď on na koni nebo pěšky, kudy lidem
statek jejich mocí odjímati a vzíti chtěl, při tom přistižený budouc, o hrdlo též
přijíti má.
Hotaři bývali voleni na shromáždění na více let, obyčejně o sv. Vavřinci.
Skládali zvláštní přísahu a mívali značnou pravomoc. Hotař – z něm. der Hüter (strážce,hlídač).
17. O HORNÉM
Horný má to právo, že hotaři každou sobotu košík hroznů vína, který by za
peníz nebo dva stál, jemu přinést mají a bráti mají na hoře od prvního konce
čtvrtí všech až do druhého.
18. O DOBYTKU VE VINOHRADECH
Po vinobraní mají se hory dáti volati nebo když jest obec pospolu, má se jim
v známost uvést s vědomím horných, aby svých koní, krav, sviní nebo jiných
dobytků do vinohradů nehonili. Kdyby se pak kdo tak nezachoval, propadá
hornému od velkého kusu 4 groše, od malého kusu 1 groš. Taková pokuta se
má chovati a sbírati celý rok, z toho se má hotaři potom dáti od velkého kusu po
1 groši, od malého kusu po 2 vídeňských.
Hory dáti volati – svolání majitelů vinic ke shromáždění.
34
19. O SBÍRÁNÍ LISTÍ VE VINOHRADĚ
Listí sbírání ve vinohradě má dokonce zakázáno býti, leč by kdo ve svém
vlastním vinohradě sbírati chtěl. Jestliže by pak kdo v tom postižený byl, hornému jest povinný dáti 5 vídeňských anebo českých grošů.
20. O HONĚNÍ ZAJÍCŮ A MYSLIVOSTI VE VINOHRADECH
Štvaní a honění zajíců, to se celý rok dostatečně zapovídá. Kdo by toho nařízení přestoupil, propadá 5 hřiven z toho koně, na kterém do vinohradu vjel, podle
nařízení a moci práva vinohradního.
21. CHODNÍKŮ ZÁPOVĚĎ
Po památce sv. Vavřince, když se hotaři do hor volí a dosazují, mají se ihned
všelijací neobyčejní chodníkové a stezníky zapovědíti.Pokavadž by to nařízení
někdo přestoupil, ten hornému propadá 10 grošů alb. Jestli by pak to komu horný
přehlídl a to dopustil, sv. Marii Panně a konventu vrchnosti své 5 hřiven bez
všelijaké výmluvy kolikráte se koliv toho dopustí, složiti má.
22. KDO RÝVÍ DOMŮ BY NOSIL
Vinohradní hory mají to právo – kdo vinný peň nebo rýví ze svého vinohradu
by nesl domů, má na vůli. Kdo by pak z cizího vinohradu bez povolení toho, čí
vinohrad jest, je bral a odnesl, hornému propadá 5 vídeňských.
23. O SV. SVÁTCÍCH
Svátkové apoštolští a jiných svatých, které svatá katolická církev světiti obyčej má k zachování, ve vinohradech to nejmenší dílo nedělaný se vám dostatečně
poroučí, jako i v sobotní den po poledni z díla jíti se nařizuje, Pokudžby se toho
kdo proti Božímu přikázání a mému poručení tak poslušně ne zachoval a v jakém
dosti malém díle přistižený byl, hornému jeden peníz dáti, od nás pak trestání
podle libosti vystáti má. Pokudž by pak horný to přehlídal, v tuplovanou pokutu
spadnouti má.
Téměř všechna horenská práva nařizují přísný pracovní klid ve vinicích od
sobotního poledne až do pondělí.
24. O POCESTNÝCH LIDÍ PŘÍKLADĚ
Kdyby se někdy trefilo, že pocestní lidé cestou jdouce, pro mdlobu hrozen
z vinohradu utrhl, nebo mimo řád sobě ve vinohradech kvalt a moč činil, při řádu
práv vinohradních to i co by jiného, práva vinohradská v sobě pro průchod spravedlnosti pozůstavujeme, a aby vše řádně se dálo, míti chceme.
Toto ustanovení je spolu s dovolením vzít jeden kolek na opírání pocestného (viz článek 6) jediným sociálním ustanovením v tomto právu.
35
25. OPOMÍNÁNÍ PLATŮ DO DŮCHODŮ
Vrchnosti nynější i budoucí za slušné uznáváme, a pod datum tohoto dne
to nařizujeme a zakazujeme, (poněvadž služebník náš a od nás osoby nařízené,
když se plat vinohradní od těch, kteří vinohrady v těch horách našich mají), aby
jeden každý držitel, který vinohrad v té naší hoře má, poviný byl sám osobně
anebo skrze vyslaného svého prve než-li by se sbírati mohlo, den nebo dva před
tím k hornému jíti, anebo poslati a plat ten, který nám povinný jest, služebníku
aneb vyslanému našemu dáti a spraviti, od něho cedulku vzíti a hotaři ji u hory
odevzdati. Kdo by pak toho neučinil, tomu žádnému tak nemá dopuštěno býti
sbírati, ale dokonalou pokutu v těchto našich právích horenských vyměřenou bez
všech a všelijakých vejmluv vrchnosti tuplovanou povinni býti a složiti. Protož
aby se jeden0 každý věděl před škodou jak vystříhati, má se takové naše nařízení
a právo dvakráte všem čísti.
Daňová povinnost majitelů vinic měla dvě složky. Byla to daň tak zvaná
zemní, tj. podle výměry země (pozemku), tedy každoročně stálý plat. Dále desátky z úrody ve výši podle dosažené sklizně.
26. O SBÍRÁNÍ VÍNA Z VINOHRADŮ
Poněvadž jest to obyčej a řád dobrý, nařizuji, aby jeden každý soused anebo
držitel odkudkoliv jest na terminirovaný k sbírání uložený se sbíráním čekal, tak
aby všichni spolu dílo konati mohli a sám sobě právo zarážeti nemohl. Pokudž by
ten vejstupek činiti se opovážil, buď on kdokoliv, dostatečně nařizuji, aby horný
se svými přísežnými vůz na zámek zamkli, anebo kádě a nádoby i s vínem za ním
zesekali, v trestání uvedli nad čímž pokutu sobě zachovávali.
Při všech těch artikulích každý živ býti, nimi se říditi a dle jich postupovati
má, rychtář a starší, aby to zachováváno bylo, na to dobrý pozor míti, povinni
jsou.
Actum v klášteře oslavanském dne a léta ut supra.
K tisku připravil ing. Karel Figer
Na závěr
Bude-li dnešní čtenář luštit tuto starou češtinu a zákony v dnešní době nepochopitelné, musí vědět, že má v rukou texty, které se přepisovaly podle vzorů
pocházejících možná až z 13. století s prvky ještě mnohem staršími. Viniční
zákony totiž měli Římané, byly v říši Karla Velikého (761-814) nebo v Byzanci, a předpokládá se, že i na Velké Moravě. Pěstování vinné révy bylo nutno
již tehdy ošetřit právní normou, poněvadž šlo o velmi výnosnou činnost pro
pěstitele i vrchnost (desátky). Se sestavováním viničního práva si u nás panství
36
nedělala mnoho problémů, podobně jako panovníci s jinými zákony. Drželi se
vzorů, které byly k dispozici. Tak ve viničním právu mnohé zastaralé, pro dobu
již nevhodné „paragrafy“ měly platit ještě v novověku. Proto takové věci nacházíme také na oslavanském panství. Řeznovičtí pradědečkové se třemi a čtyřmi
„pra“, kteří jsou snadno k nalezení v domácím rodokmenu, předkové mnohých
zdejších rodin hospodařících ve vinohradech podléhali zákonu, podle něhož za
ukradnutí jednoho již zatlučeného kolku z vinice měl být provinilec popraven.
Museli dvakrát do roka chodit poslouchat, zač by „propadli hrdlem“ nebo za co
by „příslušeli na rošt“. Můžeme pochybovat, že by ta krutá ustanovení byla na
Oslavansku použita a rovněž i jinde, přestože tato verze horenských práv byla na
Moravě značně rozšířena.
Na některých jiných panstvích vydali mnohem rozumnější normy. Podle těch
se za přestupky především platilo. Zajímavý příklad je právě u nás. Pro Oslavany
a Novou Ves, i když na stejném panství jako byly Řeznovice, platily jiné artikuly
mnohem humánnější povahy. Bylo tomu tak proto, že předcházející pán, hrabě
z Mollartu, vydal roku 1709 dosti mírné horenské artikuly pro všechny svoje
obce s vinicemi. Příslušné horenské knihy však shořely roku 1711. Již roku 1712
Mollart celé panství prodal starobrněnskému klášteru. Oslavanské a novoveské
artikuly se zřejmě při požáru zachránily. Nová vrchnost, představená kláštera
Maria Rosa je pro další dvě obce dala nově sepsat r. 1717. Ne však podle nedávno vydaného Mollartova textu, ale podle vlastních starých artikulí hustopečského
práva se všemi popravami atd. Jsou pro Řeznovice a Letkovice úplně stejného
znění. Jejich zápis v horenské knize je jednak v češtině, také jsou zde téměř bez
oprav, a jednak také v němčině.
Všechna horenská práva u nás zrušil císař Josef II. roku 1784, kdy vydal
„Všeobecné vinohorské zřízení pro markrabství Moravské“.
K. F.
KDE LEŽÍ HAVLOVA STUDNA?
(Uveřejněno v Židlochovickém zpravodaji v říjnu 2003)
V Židlochovicích často slýcháváme, že nejvydatnější deště přicházejí od
Havlovy studny, jindy zase že se žene bouřka od Havlovy studny1 atp. Toto
úsloví je natolik vžité, že si nelámeme hlavu nad lokalizací tohoto místa a obyčejně ukážeme rukou směrem k jihozápadu někam mezi Hrušovany a Pohořelice. V lepším případě si vezmeme mapu a marně začneme hledat nějaké
místo, které by nám ujasnilo najít pojmenování alespoň s podobným názvem.
Po chvíli zjistíme, že se namáháme zcela zbytečně.
37
Vyhledáme-li v kalendáři svátek sv. Havla, pak zjistíme, že připadá na 16.
října. Musíme se nejprve dozvědět, kdo byl svatý Havel – Gallus. Narodil se
roku 550 v Irsku a přišel na kontinent v r. 590 jako putovní mnich. V roce
612 se usadil na břehu Bodamského jezera, kde žil v poustevně a hlásal víru.
Zemřel r. 640 a je pochován v Arbonu ve Švýcarsku. Kanton a město Sankt
Gallen ve Švýcarsku podnes nesou jméno poustevníka. Vznikly ve středověku
na místě poustevny irského hlasatele víry Havla. Později byl na místě jeho
poustevny založen benediktinský klášter, který se v 8. až 11. století stal kulturním centrem celé oblasti. Odtud byla rozhodujícím způsobem spoluvytvářena
kultura Západu.2
St. Gallen leží ve Švýcarsku na břehu Bodamského jezera, tedy na jihozápad od nás. Vzdušnou čarou asi 600 km. Dalším prodloužením jihozápadním
směrem se dostaneme až k Biskajskému zálivu. Právě to je oblast, odkud k nám
často přicházejí srážky z Atlantského oceánu. Připomeňme si každoroční cyklus
střídání ročních dob: 23. září je dnem podzimní rovnodennosti. Sluneční paprsky
dopadají kolmo na rovník. Krátce po tomto období začíná tzv. babí léto. Avšak
v polovině října je už dostatečně patrné, že severní polokoule je odvrácena od
Slunce natolik, že masy vzduchu jsou už značně ochlazeny a jejich cirkulace se
mění. Přicházejí k nám podzimní deště právě z jihozápadu. Cirkulace vzdušných
proudů je poněkud odlišná od letních měsíců, kdy k nám proudil teplý (někdy
i tropický) vzduch od jihu a tak se k nám dostávají vzdušné proudy od jihozápadu a přinášejí četnější srážky. Právě na toto období poloviny října připadá v kalendáři svátek svatého Havla, se kterým se spojuje příchod podzimních dešťů. Ke
sv. Havlovi se váže mnoho lidových pranostik, které velmi pěkně charakterizují
nejen klimatické změny, ale také nabádají k posledním zemědělským činnostem:
Svatý Havel – devět počasí. Havel větrem foukává – Voršila (21. říjen) tepla
nedává. Jaký se na Havla ukazuje, taková zima se objevuje. Na Havla svatýho
poslední jablko do pytle svýho. Na svatého Havla – dobytek do chléva. Havel do
zelí zajel. (Sklizeň pozdního zelí.) Svatý Havel česnek sázel.3 Podobných pranostik na svátek sv. Havla existuje několik desítek. Meteorologické a klimatologické
jevy, mnohdy ještě navíc s důležitými agronomickými údaji, se tak dostaly do
pranostik a předávaly se nejen v písemné formě dalším generacím, ale přecházely do povědomí potomků ústním podáním.
Jihozápadní směr, odkud k nám často přicházejí bouřky se srážkami i mimo
říjen, tedy v letních měsících, zůstává spojen s říjnovým ochlazením i svatým
Havlem a odtud se zřejmě přeneslo i na zmiňovaná rčení o Havlově studni.
(Možná si ještě vzpomenete na hrozivé mraky, které se večer 18. srpna letošního roku přihnaly od jihozápadu. Celý jihozápadní obzor byl téměř nepřetržitě
osvětlen blesky. Průtrž mračen zasáhla ten večer Znojemsko a Dolní Rakousko.
Židlochovice byly této pohromy ušetřeny – u nás byly naměřeny srážky pouze
23mm.)
38
Už za necelý měsíc od svátku sv. Havla ohlašuje kalendář svátek sv. Martina (11. listopadu) a ochlazení se ještě zvýrazní: Svatý Martin přijíždí na bílém
koni.
Mgr. Karel Vavřík
1
2
3
Ustálené rčení převzaté ústním podáním a vyjadřující výskyt bouřkových
mraků na jihozápadu
Údaje o sv. Havlovi převzaty z knihy autorů Vera Schauber a Hanns Michael
Schindler Rok se svatými, vydalo Karmelitánské nakladatelství v Kostelním
Vydří 1994
Uvedená přísloví převzata z knihy Svatý Petr seno seče, svatá Anna buchty
peče aneb Česká pranostika, autoři Zdeněk Urban a Antonín Robek, vydalo
nakladatelství Arca JiMfa v Třebíči 1967
Ještě k Havlově studni
Někdy kolem roku 1995 jsem
měl cestu do Ostopovic. Čekal
jsem tam na zastávce a několik
starších žen se bavilo o včerejší
bouřce. Zaslechl jsem mimo jiné
„přišlo to od Havlovýho kopca“.
Bude to zřejmě nějaká obdoba
naší Havlovy studny.
Dodal bych k tomu, že v Ivančicích také měli nejhorší pověst
bouřky od jihozápadu. Říkalo se
„z béčího kóta“, to znamená od
Hrubšic, nad kterými obzor tvoří
jakési zákoutí. Taková blížící se
bouřka hučí zdaleka a ten zvuk
připomíná temné bučení podrážděného býka.V dnešní době už
to není příliš srozumitelné, když
člověk nežije s přírodou a není
životně závislý na počasí, aby si
pozorně všímal živelních projevů.
O příležitosti vidět a slyšet dospělého býka ani nemluvě.
Dvojice ivančických šumařů z poč. 20. stol. – Jan
Táborský a František Schwarz zvaný Šiml – byla
známá především osobitým provedením skladby
„Bóřka od Krumlova“.
Převzato z publikace Ivančice – Dějiny města
39
Sem patří i staré úsloví „bóřka od Krumlova“, ze stejného směru přicházející
a stejně zuřivá. (Malá poznámka: počátkem 20. století se pohyboval po ivančických hostincích muzikant, amatérský houslista Schwarz řečený Šiml, a za nějaký
peníz tam hrával. Jednou z jeho skladeb byla „Bóřka od Krumlova“, při které
vedle uší návštěvníků nejvíc trpěly jeho smyčec a struny.
Už jen v archivu se najdou o něm zmínky a uvádím to jenom na potvrzení, že
toto označení pro takové bouřky v Ivančicích opravdu existovalo. Dnes z křesla
před počítačem, od volantu v autě nebo z bytu s plastovými okny již tolik lidí
nesleduje, odkud jaká bouřka přišla.
Ing. Karel Figer
– ZÁPISKY (část 10.)
V roce 1929
je zima mrazivá a bez sněhu, mnoho škody nadělal mráz na ovocném stromoví, asi 50% stromů se už nezazelenalo, nejvíce utrpěly ořechy.
Začátkem července byla silná bouře s vichřicí, která lámala stromy a strhávala krytinu ze střech, místy padaly kroupy. Ve žních, které začaly 15. července,
často pršelo, pšenice v hromádkách namokla, ječmeny se musely rozvazovat
a obilí stelně porostlo, jetele v kopkách zčernaly.
Brambory se dobývaly v pěkném počasí a bylo jich dost. Podzim byl suchý,
řepa šla těžko vydobývat, bylo jí jen 40–50 q po měřici a stála jen 15,50 korun/q
Ceny obilí: pšenice 153 korun, žito 130 K, ječmen 128 K, oves 90 K, vičenec
200–250 K, vše za 1 metrický cent.
Řezníci platili 12–13 korun za 1 kg mrtvé váhy vepřového.
V listopadu zemřel důstojný pán děkan František Dundáček v Ivančicích.
Rok 1930
Je mírná zima bez sněhu, mohlo
pohodlně vozil hnůj nebo dříví.
Úroda a ceny v roce 1930:
úroda
žito
30 q/ha
ječmen
50 q/ha
oves
60 q/ha
vičence
brambory
řepa cukrovka
40
se pracovat venku, na pěkných cestách se
cena
90–100 K/q
130–140 K/q
95–97 K/q
250 K/q
21–25 K/q
14,50 K/q bez dovozného do cukrovaru
V roce 1931
bylo počasí pro rolníky nepříznivé. Řepa se urodila pěkná – 400 q/ha, ale
cena je jen 12,50 K/q.
Pšenice i žito 135 K/q, ječmen 120–140 K/q, oves 90–100 K/q.
Narostlo málo slámy, nebylo co podestlat dobytku, rolníci byli nuceni ji kupovat. Byla k dostání na velkostatku v Oslavanech. Byla z loňské sklizně, stála
25 K/q a každý dostal kolik chtěl.
Oslavanský cukrovar tento rok nepracoval, řepa se vozila na oslavanské nádraží nebo do koželužně (pozn. - dnešní Ekotex) do Ivančic. Koželužna byla delší
dobu mimo provoz. Z obou skladů se řepa vozila auty do Mor. Krumlova. Řízky
vám za mírný poplatek dováželi po domluvě až do domu.
Koncem roku přituhlo. Na Boží narození pršelo a bylo velké náledí. Lidé
se nemohli dostat ani z kostela. Josefa Čechová z č. 78 upadla hned za dveřmi
a zlomila si ruku.
V roce 1932
nedošlo v obci k žádným zvláštním událostem.
Ceny: pšenice 150 K/q, žito 80 K/q, oves 75 K/q.
Úroda řepy je jen 200 q/ha. Koncem roku byla velká mlha a ta namrzla tak,
že lámala stromy a ty vypadaly jakoby je sekerou osekal.
Rok 1933
Mlhy trvají po celý leden a přimrzají na stromech. Mnoho stromů se polámalo. V lesích se prodává fůra dříví i stavebního za 50 korun. Dřevo na topení je
ještě levnější.
Výnosy a ceny zemědělských komodit:
komodita
výnos
cena
pšenice
50 q/ha
115 K/q
žito
45 q/ha
62 K/q
ječmen
50 q/ha
65 K/q
oves
60 q/ha
60 K/q
řepa
225 q/ha
10,50 K/q
Suchý podzim způsobil přemnožení hrabošů. Ti způsobili mnoho škody na
polích s řepou, bramborách a jetelích. Kdo měl málo brambor pro dodávku na
lihovar, mohl dodat řepu.
Hraboši vyvrtali na polích samé díry a jaké to bude, vše ukáže až rok 1934.
Zpracovala Marie Bisová
41
§ PRÁVNICKÁ PORADNA §
Dotaz:
Jsem pět let vdaná na mateřské, máme dvě nezletilé děti v útlém věku.
Manžel si našel přítelkyni, odstěhoval se ze společné domácnosti a chce podat návrh na rozvod. Já s rozvodem nesouhlasím. Jak se můžu proti rozvodu bránit? Je možné rozvést manželství bez mé účasti?
Jaroslava K., Rosice
Odpověď:
Dle Zákona o rodině lze v řízení o rozvod manželství postupovat třemi způsoby. Všechny jsou zakotveny v § 24 Zákona o rodině.
Standardní rozvod je podle § 24 ZR, nesporný rozvod dle § 24a ZR - zjednodušená forma, co znamená, že oba manželé s rozvodem souhlasí a uzavřou
zákonem vyžadované dohody, což není Váš případ a nakonec ztížený způsob
rozvodu podle § 24b. V tomto případě soud bere do úvahy příčiny rozvratu
manželství. Soud v tomto případě může manželství rozvést, i když žalovaná
strana s rozvodem nesouhlasí, pokud se žalobci podaří prokázat, že je manželství
skutečně hluboce a trvale rozvráceno a že již opravdu nelze očekávat obnovení manželského soužití. Manžel, který s rozvodem nesouhlasí, by se tedy měl
v rámci soudního řízení snažit prokázat, že podmínky pro rozvod manželství dosud splněny nejsou. Pokud tedy s rozvodem manželství nesouhlasíte, nemůžete
svému manželovi zabránit, aby návrh na rozvod podal, ale můžete se proti rozvodu aktivně bránit. V 24b Zákona o rodině je stanoveno, že návrhu na rozvod,
s nímž nesouhlasí manžel, který se na rozvodu manželství porušením manželských povinností převážně nepodílel a jemuž by byla rozvodem způsobena zvlášť
závažná újma, soud nevyhoví, pokud mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch
zachování manželství. Je proto na Vás, abyste prokázala uvedené skutečnosti
předpokládané zákonem, pro které by Vaše manželství nemělo být rozvedeno.
Soud musí zjistit, do jaké míry jste odkázaná na pomoc manžela, který žalobu
o rozvod podal a do jaké míry Vaše manželství ještě plní funkci ochrany a vzájemné pomoci. Zvlášť závažná újma může spočívat například v tom, že bránící se
manžel je invalidní, nebo odkázaný na pomoc druhého manžela zejména v souvislosti se vzájemnou vyživovací povinností manželů. Za trvání manželství mají
totiž manželé vzájemnou vyživovací povinnost v takovém rozsahu, aby hmotná
a kulturní úroveň obou manželů byla v zásadě stejná. V případě rozvodu může
rozvedený manžel, který není schopen se sám živit, žádat od bývalého manžela, aby mu přispíval na přiměřenou výživu podle svých schopností, možností
a majetkových poměrů. V odůvodněných případech soud může rozvedenému
manželovi, který se porušením manželských povinností na rozvratu manželství
převážně nepodílel, a kterému by byla rozvodem způsobena vážná újma přiznat
42
proti jeho bývalému manželovi výživné ve stejném rozsahu jako je vyživovací
povinnost mezi manželi, to však nejdéle na dobu tří let od rozvodu. Pokud mají
manželé nezletilé děti, nemůže být manželství rozvedeno, bylo-li by to v rozporu
se zájmy těchto dětí. Soud tedy musí zhodnotit, jaká změna nastane pro nezletilé
děti ve výchovném prostředí a zda je v zájmu nezletilých dětí trvání či zrušení
manželství jejich rodičů.
Co se týče Vaší druhé otázky, zda je možné manželství rozvést bez Vaší účasti, sděluji, že v rámci soudního řízení je každý z manželů k jednání předvolán
samostatně. Ještě před zahájením řízení by Vám tedy měla být zaslána od soudu
kopie žaloby, ke které se můžete vyjádřit. V případě, že by Vám bránila závažná
okolnost účastnit se nařízeného jednání, máte možnost požádat soud o odročení
jednání na jiný termín tak, abyste se řízení o rozvod mohla účastnit osobně.
JUDr. Petronela Sojková, advokátka
Rosice, Brněnská 555, tel. 546413003
DEN, KDY SVÍTÍ SVĚTLUŠKY
V úterý 11. 9. 2012 se konal v České republice desátý ročník sbírky Světluška, kterou pořádá Nadační fond Českého rozhlasu. Do tohoto projektu se
zapojilo také Středisko volného času Ivančice ve spolupráci se Základní školou
V. Menšíka.
Na Palackého náměstí
jsme měli připraven stánek,
kde si zájemci mohli vyzkoušet, jak těžké je zvládnout bez pomoci zraku běžné
úkony jako například nalít
vodu do kelímku, poskládat
věž z kostek, poznávat různé
tvary a mnoho dalších. Žáci
devátého ročníku základní
školy Vladimíra Menšíka ve
dvojicích procházeli městem
43
a prodávali píšťalky a náramky, svítící ve tmě. Částka za prodej těchto předmětů
je věnována na konkrétní a přímou pomoc nevidomým a těžce zrakově postiženým dětem i dospělým z celé České republiky. Peníze z prodeje kupující vkládali
do zalepených lucerniček, které byly následně předány nadačnímu fondu.
Děkujeme všem, kteří přispěli do sbírky Světluška i žákům ZŠ VM Ivančice
za spolupráci na tomto projektu.
Dagmar Šacherová, SVČ Ivančice
MÉ PRVNÍ ZÁŽITKY
Španělská dobrovolnice Begona Ortiz Poyato, která
pracuje v rámci Evropské dobrovolné služby ve Středisku
volného času Ivančice, pomáhala na letních táborech. Své
zážitky popisuje takto:
„Všichni účastníci si letní tábory velmi užili. Je to
důležitý fakt, ale ještě důležitější je, že se i něco nového
naučili. Nejdříve jsem se účastnila příměstských výtvarných táborů, které probíhaly v Ivančicích. Dětem jsem
pomáhala s tvořivými aktivitami, při kterých jsme společBego na výtvarném táboře
44
ně hovořili, hráli hry a stali se z nás dobří přátelé. Kreativní aktivity jsou velice
důležité pro správný rozvoj dětí, napomáhají nalézt další alternativy řešení problémů, s kterými se mohou setkat v průběhu života. Během této doby jsem měla
možnost prezentovat svou zemi tancem, zpěvem, hrami a různými aktivitami.“
Dalším táborem, který Bego absolvovala, byl sportovní tábor v Otrokovicích.
„Sportovní aktivity, spokojení účastníci a fantastický rybník, co víc si můžeme přát?“ komentovala Bego.
V Otrokovicích se také zúčastnila mezinárodní výměny mládeže. „Vzájemně
jsme si představovali kultury svých zemí, prožili spoustu zážitků a stali se z nás
velcí přátelé. Během pobytu jsme absolvovali stejné aktivity, ale zároveň jsme
se mnohé naučili jeden od druhého, v názorech jsme našli společné body a našli
jsme i mnoho společného v běžném životě i našich kulturách. Ve Španělsku také
pořádáme tábory, máme mnoho společného, naleznou se však i rozdíly, například máme stejný druh her, ale jinou povahu, jinou náplň.“
„Na táborech mě děti učily české výrazy a ptaly se na informace o Španělsku,
to bylo pro mě nejvíce potěšující. Na všechny tábory mám dobré vzpomínky,
pomohly mně pochopit, že patřím do Evropy.“ dodává Bego.
„Dobrovolník z Turecka hodnotí svůj roční pobyt v České
republice a popisuje své aktivity, kterými se zabýval v rámci své
dobrovolnické činnosti ve Středisku volného času Ivančice.“
TIME TO GO :)
What I did?
I was second coach in my organisation. I was responsible for football, basketball, handball, tenis and floorball training. But it isn´t at all... Since last October we organized more than 60 presentations about us and about our countries.
And not only in Ivancice, but also in Moravsky Krumlov, Otrokovice, Brno and
Prague. These 11 months were full of other activities. Together with other volunteers from different countries we were doing some architectural works in Jicin,
assisting to organize Bambiriada 2012, Fairytale Forest in Ivancice, Easter and
Christmas workshops and this is only small part of activities that we did.
And this summer was full of camps. I had a lot of great camps and meetings
during this summer.
45
About Czech Republic...
Ankara population is 4 million. But Ivancice population is just 10.000. Sometimes it was really hard for me. But also there was some advantages. For example
everyone knows each other. When I was walking on street everyone knows me
and they always said ´Ahoj Ozy´. This feeling was wonderful.
And about Czech Republic: For me it´s really easy to say Czech Republic is
my second homeland. I have a lot of great memories about Czech Republic. For
me the most important thing is: peoples are respect my religion. I have many friends from Czech Republic. SVC Ivancice and their staffs are excellent. I haven´t
any problem. Always they help me about everything.
About Evs...
I learnt to learn on my own responsibility. It was first time I learnt something
only for myself such as English and Czech language. It wasn´t obliged to learn
any quantity. Nobody made pressure on me. I became more secure and independent during the year of my EVS.
I learned to organize my free time. The achievement of my self-declared
aims, such as learning the Czech language, culture, way of living, getting contact
with young people from other countries, clarifying my future career and getting
experience in a new living situation, being important to my future development.
I made lots of friends from different countries and cultures. I’m more open to
friendship than I was.
I met lots of people and made a good partnership. I am able to deal with people from all kinds of different backgrounds and cultures.
I have learnt more about myself. Being EVS gave me the chance to look at
things differently. I have always considered myself as an open-minded person,
now I´m one even more. I see some opportunities for the future. I haven´t seen
before. I extended my horizons and improved in social and psychological skills.
I guess that my EVS experience can be one of the best adventures and the biggest
lesson in my life.
´life is life´ ... I have dreams about my future... Time to go for me... Ja jsem
napůl turek, napůl česko :) Ivancice is my second home … I promise I will be
back :) I love this town, I love SVC Ivancice. Thank you for everything.
Oguzhan Gursoy
46
JE ČAS JÍT
Co jsem dělal?
Byl jsem druhý trenér v mé organizaci. Spolutrénoval jsem kroužky fotbalu,
basketbalu, tenisu, házené a florbalu. Ale to není všechno. Od října jsem měl víc
než 60 prezentací pro základní a střední školy v Ivančicích, Moravském Krumlově, v Otrokovicích, v Praze a v Brně. Ve svých prezentacích jsem představoval
svoji zemi, národní zvyky a tradice a samozřejmě sebe samotného. 11 měsíců
bylo plných nejrůznějších aktivit. Společně s ostatními dobrovolníky z jiných
zemí jsme participovali při nejrůznějších pracích v Novém Jičíně. Také jsem
vypomáhal na Bambiriádě, Pohádkovém lese, na Velikonočních a Vánočních
dílnách. A to je jen malá část aktivit, do kterých jsem se zapojil. Toto léto jsem
měl plné táborů a setkání.
O České republice
Populace v Ankaře je kolem 4 miliónů. Ivančice mají pouze 10000 obyvatel.
Občas to pro mě bylo velmi těžké. Ale také to přineslo spoustu výhod. Například
každý zde zná každého. Když jsem se procházel po ivančických ulicích, každý
mě zdravil „Ahoj Ozy“…ten pocit byl báječný.
Nyní mohu říci, že Česká republika je můj druhý domov. Mám spoustu vzpomínek. Důležitou věcí pro mě bylo, že lidé respektovali mé náboženství. Mám
spoustu přátel z České republiky. SVČ Ivančice je výborná organizace. Neměl
jsem žádný problem. Vždy mi se vším pomohli.
47
O EDS
Díky Evropské dobrovolné službě jsem se naučil zodpovědnosti. Bylo to
poprvé, co jsem se dozvěděl nějaké informace v češtině a angličtině. Nebylo to
povinné, ale já jsem moc chtěl. Nikdo na mě nevyvíjel žádný tlak. Během EDS
jsem začal být více zodpovědný a nezávislý.
Naučil jsem se zorganizovat si svůj volný čas. Dosáhl jsem svých cílů, jako je
učení češtiny, poznávání jiné kultury, způsobu života, udržování kontaktů s mladými lidmi z jiných zemí, Získal jsem zkušenosti v nových životních situacích,
které jsou důležité pro moji budoucí kariéru.
Mám spoustu kamarádů z různých zemí a kultur. Jsem více otevřený a přátelský, než tomu bylo předtím.
Potkal jsem spoustu lidí a pozanal nové přátelé.
Naučil jsem se více o sobě. EDS mi dala možnost změnit pohled na spoustu
věcí.Vždycky jsem byl otevřený člověk a teď jsem ještě více. Vidím spoustu příležitostí do budoucna. Rozšířil jsem svůj obzor a zvýšil sociální a psychologické
dovednosti. Můžu říci, že EDS byla pro mě asi největším dobrodružstvím v mém
dosavadním životě.
Život je život. Mám sny o své budoucnosti. Je čas vrátit se domů. Jsem napůl
Turek, napůl Čech. Ivančice jsou mým druhým domovem. Slibuji, že se vrátím
zpět. Miluji toto město a SVČ Ivančice. Děkuji za všechno.
Oguzhan Gursoy, přeložil Jan Dvořák
Do Ivančic se sjíždí zahraniční dobrovolníci
Středisko volného času Ivančice uvítá od 1. 9. 2012 další zahraniční dobrovolníky Evropské dobrovolné služby (EDS) programu Mládež v akci. Laura
Azuara González ze Španělska bude spolupracovat na aktivitách Mateřského
a rodinného centra Klubíčko. Erika Streikiša z Lotyšska se bude zapojovat do
aktivit klubu mládeže v Nových Bránicích. Veronika Šándorová ze Slovenska se
bude zabývat přípravou volnočasových akcí pro veřejnost.
Součástí jejich aktivit bude, v rámci prezentačních akcí, také představení
kulturních a geografických odlišností, zvyků, tradic i mentality zemí, odkud
pochází.
Přínosem projektu EDS je předávání zkušeností mezi zúčastněnými organizacemi, zapojení dobrovolníků do našich aktivit i získávání nových poznatků.
Všem přejeme, ať se jim u nás líbí.
48
Akce v Městské knihovně Ivančice
Z akcí knihovny v nedávné době bychom rádi čtenářům Ivančického zpravodaje
připomněli výstavu pana
Hynka Raimanna – „Obrazy“ – která byla v knihovně
přístupná do 31. srpna a potěšila návštěvníky knihovny
krásným zpracováním přírodních motivů a scenérií
z našeho města a okolí. Po Vernisáž, vlevo malíř Hynek Raimann
dobu prázdnin si mohli rodiče i děti rovněž prohlédnout hezkou výstavku prací dětí z MŠ Chřestová z třídy
p. učitelky Šafářové. Další výstava se týká také Ivančic, jsou to netradiční fotografie pana Tomáše Navrátila – „Ivančice a okolí – trochu jinak“. Výstavu
můžete navštívit do 5. října v půjčovní dobu knihovny. Do konce října 2012
probíhá v pobočce naší knihovny v Místní knihovně v Letkovicích (na Myslivně)
výstava o historii a lidech okolo tohoto hnutí v Letkovicích. Můžete přijít každou
středu od 16–19 hod. Výstavu připravila paní Marie Bisová.
V měsíci říjnu bychom vás rádi upozornili na celonárodní akci „Týden
knihoven“, který bude probíhat od 1.–5. října 2012. V tomto týdnu se noví
Tomáš Navrátil představuje své fotografie
49
čtenáři mohou v knihovně zaregistrovat zdarma, stávajícím čtenářům budou při
vrácení „zapomenutých“ knih odpuštěny poplatky za upomínky. Na závěr tohoto
týdne vás srdečně zveme v pátek 5. října v 18 hod. do knihovny na cestovatelskou besedu s promítáním s Barborou Sládkovou – „Réunion a Mauritius“.
Bc. Blanka Odutová, vedoucí Městské knihovny Ivančice
Jako třešnička na dortu,
na kterém jsme si letos obrazně pochutnávali při oslavách 800. výročí našeho
města, se vyjímá výstava historických a současných fotografií města „Ivančice v proměnách času“, kterou nabízí k zhlédnutí Muzeum Brněnska – Muzeum
v Ivančicích v Památníku Alfonse Muchy.
Na panelech, kterými procházíme
jako promenádou po městě, se nabízejí snímky z doby dávné v konfrontaci
se snímky současnými ve zřetelném
přehledu formálním i obsahovém. Je
to názorná dokumentace toho, jak se
město rozvíjí, jak roste do krásy nejen
v exteriéru, ale i ve svém skrytém, tušeném životě.
Výstava je obohacena trojrozměrnými exponáty, jako je plastický model
města od insitního umělce Jakuba Svobody, ze zápalek vymodelovaný kostel,
historická zástava a několik torz ze sbírek lapidária.
Zvlášť vanečtí starousedlíci by si neměli nechat ujít příležitost navštívit tuto
cennou neopakovatelnou expozici, protože ta nabízí radost a potěšení vidět
místa, kde jsme bydleli, kde jsme vyrůstali, kde jsme si jako děti hráli, chodili
do školy, místa, kde jsme prožili dobrodružství, místa, která změnila svou tvář
a v našich vzpomínkách zanechala jen stopu nostalgie.
Po návštěvě výstavy jsem odcházel okouzlen minulostí. Vracel jsem se na
Hlinky, kde jsme bydleli v nájmu u paní Prštické a pak u Aldorfů, v ulici Tomáše Procházky u Mikulíků, v ulici Židovské, později Wilsonově, dnes Vávrově
u Novotných a konečně Na Volvách u Hejtmánků. Procházel jsem dům od domu
v těch lokalitách a vzpomínal, kdo v nich bydlel, jak žil. Vracel jsem se ke své
škole obecné pak gymnáziu na Komenského náměstí, na nádraží, které bylo
mým druhým domovem. Omlouvám se za příliš osobní zpověď. Chtěl bych jí
naznačit, jaký dojem zanechá výstava v pravověrném Vančákovi.
Výstava nabízí své exponáty do 21. října. Je tedy čas k jejímu zhlédnutí. Najděte si jej a nepohrdněte nabídkou k návštěvě. Ta se vám vyplatí.
Jan Kouřil
50
Letošní šíp byl „zatoulaný“
Tradice budiž zachovávány, řekli si pořadatelé Letkovského šípu, opět
determinováni výstavbou kanalizace. Díky pochopení Lesního závodu Židlochovice, polesí Moravský Krumlov, se podařilo zrealizovat mnohaletý sen
cyklistů v okolí – uspořádat časovku oborou ke Stavení. A tak 1. září nastal
ten den v kalendáři, kdy se cyklisté, tohoto pošmourného dne měli možnost se
sejít na startu Šípu, který se „zatoulal“ do obory. Trať měřila 4,8 km a byla kopcovitá. Pět kategorií tradičně vypisovaných na Šípu „letkovském“ se objevilo
i na Šípu „zatoulaném“. V kategorii Miss zvítězila členka našeho klubu Evka
Štefulíková, před oběma oslavanskými sestrami Hanou Řezáčovou a Kateřinou
Kuklínkovou. Starší kategorie žen MISSIS (nebo též láskyplně nazývaná Liebe
Hexe) nabídla napínavý souboj vítězky Aničky Burešové, která sice v cílové
rovince „vyhrožovala“, že – naposledy, s Hankou Matouškovou. Rozdíl mezi
oběma, dvě vteřiny, je do budoucna určitě hozená rukavice. Chybou lidského
faktoru (dříve se tomu říkalo blbost nebo mozkové inkoherence) nebyla Hana
na stupních vítězů. Škoda.
Pořadatelský tým Cycles Perfekta
Foto Tomáš Navrátil
51
Ale její manžel zvítězil v kategorii „Masters“ před naším členem a spolehlivým závodníkem Františkem Olšou, takže rodinný triumf se přece jen slavil.
Kategorii „Gentlemens“ jakož i celkové pořadí ovládl náš „starý známý“ Josef
Vlčan z Pocoucova, který je také ustavitelem nového traťového rekordu výkonem 10:40 min, přestože „postoupil“ do vyšší věkové kategorie. Tento borec si
naše pořadatelství tak oblíbil, že nechybí na žádném našem Šípu. Protože zvítězil
v absolutním součtu kategorií již po třetí v řadě, obdržel jako cenu pamětní číši
k 800. výročí první zmínky o městě. Kategorii „Elite“ si přišel ovládnout stylem
„veni ,vidi, vici“ oslavanský Ladislav Stratil. Ve startovním poli byli nepřehlédnutelní členové našeho klubu, nejen svými krásnými dresy, ale i co se výsledků
týče. Dámy dvakrát zvítězily, František Olša skončil druhý, třetí místa obsadili
Jitka Hečková, Zdeněk Berka (kategorie Gentlemens) a Marek Feith v kategorii
Elite, a vítěz U 18. Je potěšitelné pozorovat, jak ve vývoji své výkonnosti postupuje strmě nahoru. Třeba není daleko doba a dá o sobě vědět i na celorepublikové
úrovni. Svoji výkonnost prokázali i další osvědčení borci našeho klubu a velmi
nadějně se jeví také Petr Kremláček a David Havlíček. Úplný výsledkový servis najdete na www.cykloklub-ivancice.cz Nejmladším účastníkem byl Otakar
Košťál nejmladší, přijel s otcem i dědečkem, kteří jsou také tradičními účastníky.
Nejstarší pak, pan Remo Banti, rodák z italského Empoli žijící v Pršticích a klubově působící v Cycles Perfecta, jenž se také významně podílel sponzorsky.
Pořadatelé se nevyvarovali několika
chyb a to také proto, že se nemohli opřít
o tradiční pořadatelský sbor občanů
z Letkovic, kteří ke svému „Šípu“
přistupují aktivně, s odpovědností,
hrdostí a entuziasmem. Potěšilo, že
si cestu našli tradiční účastníci – pp.
Řezáčová, Lacko, Mohelský, Novotný,
Vlčan, Košťálové. Tři Otakarové Košťálové tak utvořili první třígenerační
výpravu, která nepochází z Ivančic.
Tou ivančickou třígenerační je rodina
Havlíčkova – matka, syn, vnuk. Vy se
ptáte, kdo přispěl k možnosti uspořádat
tradiční podnik a nepřetrhnout tak tradiční sérii. Tak tedy naše poděkování
patří Městu Ivančice, Skupině ČEZ,
Vinařství Komarov, firmě Tema Brno,
firmě Brněnka – pí Holešínská, Restauraci Dobrá chvíle, firmě Avelopa,
V kategorii Miss zvítězila Eva Štefulíková firmě Alfa Mlýny Pouzdřany, firmě
52
Drogerex, firmě Expert - Holubkovi, firmě Megatronic a v neposlední řadě SDH
Němčice. Zvláštní poděkování patří Lesům ČR, lesnímu závodu Židlochovice,
polesí Moravský Krumlov.
Tradice budiž zakládány, říkají si členové klubu Cycles Perfecta, a protože se trať líbila, už jednají o termínu k jejímu uspořádání jako pravidelného podniku zapadajícímu do portfolia jejich činnosti. Věří také, že stejně
jako v Letkovicích se budou moci opřít i o „Němčáky“ protože, jak známe
aktivitu, obětavost a invenci členů SDH Němčice, tak „Stavení“ si cestičku
k životu pro cyklisty určitě najde .
Jaroslav Pospíchal
Atletický čtyřboj
Jakou mají poprázdninovou sportovní kondici si mohli otestovat mladí atleti
při sportovním odpoledni v atletickém čtyřboji v Ivančicích. V pondělí 17. září
uspořádal Atletický klub, o.s. Ivančice, „Žákovský čtyřboj“, který se skládal
z běhu na 60 m, skoku do dálky, hodu míčkem a běhu na 400 m. Ze 33 startujících mladších a starších žáků a žákyň podala nejlepší výkon ivančická Edita
Sklenská v kategorii mladších žákyň, která zvítězila ve všech čtyřech disciplínách – 60 m za 8,25 sec., skok daleký – 438 cm, hod kriketovým míčkem – 30,75
m a v běhu na 400 m zvítězila časem 1:09,96 min.
53
Edita Sklenská z Ivančic zvítězila ve všech čtyřech disciplínách v kategorii mladších
žákyň
Ve skoku do dálky někteří žáci překvapili pěknou technikou jeho provedení
54
KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM
IVANČICE, Památník A. Muchy, tel.: 546 451 870, pořádá:
PAMÁTKY OČIMA MLADÝCH
Výstava výtvarných děl žáků ZŠ Ivančice, kteří se zúčastnili soutěže vyhlášené jako doprovodný program Národního zahájení Dnů evropského
dědictví 2012.
Kdy: 5. října (pátek) – 31. října (středa)
Kde: chodba Památníku A. Muchy
Vstupné: zdarma
HRANICKÁ PROPAST
Tajemná kráska v srdci Evropy. Multimediální pořad Pavla Nováka mladšího.
Pořad pro II. stupeň ZŠ a střední školy
Kdy: 10. října (středa) v 9.00 hodin
Kde: Kino Réna Ivančice
Vstupné: 60 Kč
HARMONIKA DUO RENÁTA A JOSEF POSPÍŠILOVI
Koncert
Kdy: 13. října (sobota) v 19.00 hodin
Kde: Kino Réna Ivančice
Vstupné: 100 Kč
Předprodej od 17. 9. 2012 v KIC Ivančice
JAROSLAV UHLÍŘ
„Hodina zpívání ve zvěřinci“
Hudební pořad pro děti MŠ, I. stupeň ZŠ a maminky s dětmi
Kdy: 17. října (středa) v 9.00 a 10.30 hodin
Kde: Kino Réna Ivančice
Vstupné: 60 Kč
55
NA MOTORCE PO ALBÁNII
Beseda s promítáním - RUDOLF FRÁŇA
Kdy: 23. října (úterý) v 18.00 hodin
Kde: Kino Réna Ivančice
Vstupné: 30 Kč
LORD OF THE DANCE
Úžasná taneční show, fantastický příběh Dobra
a Zla v překrásné pohádkové scéně, precizní taneční výkony, které proslavily irský tanec po celém
světě.
Zájezd Brno - Kajot Arena (bývalá hala Rondo).
Kdy: 29. října (pondělí), odjezd v 18.30 hodin od
Besedního domu Ivančice
Cena: 1110 Kč (vstupenka a doprava)
Více informací o tomto světovém fenoménu najdete na http://lordofthedance.webpark.cz/
POPELKA - KOUZELNÝ MUZIKÁL NA LEDĚ
Zájezd Brno - Kajot Arena (bývalá hala Rondo)
Kdy: 17. listopadu (sobota), odjezd v 16.30 hodin od Besedního domu
Cena: 710 Kč (vstupenka a doprava)
Více zde:
http://kic-ivancice.webnode.cz/kalendar-akci/
STRAŠIDELNÝ ZÁMEK
HRUBŠICE
SOBOTA 13. října 2012
od 15 do 19 hod.
56
PROGRAM KINA RÉNA
(www.kinorena.cz)
Kontakt : 546 451 469, 736 601 631,email : [email protected]
BASTARDI 3
STŘEDA 3. 10., v 18 hodin a ve 20 hodin
NEDĚLE 7. 10. ve 20 hodin
ČR, drama, délka 104 min., doporučná přístupnost 15 let,
vstupné: 90 Kč
Hrají:Tomáš Magnusek, Rudolf Hrušínský,ml., Ilona Svobodová, Jan
Tříska, Kateřina Brožová, Tomáš Topfer, Jiří Krampol, Jan Čenský
Film, který před dvěma lety šokoval veřejnost, vrcholí. Učitel Tomáš
Majer, který s největší pravděpodobností chladnokrevně pomstil smrt
své sestry, zmizel. Dopadne jej policie? Společnost? Drama, které bez
přetvářky ukazuje tvrdou realitu dnešní doby.
DOBA LEDOVÁ 4: Země v pohybu
NEDĚLE 7. 10. v 15 hodin a v 17 hodin
USA, animovaná komedie, délka 90 min., vstupné: 80 Kč
Doba ledová je doba ledová. Naši zvířecí kamarádi se vrací zpět.
Tentokrát za vše může krysoveverka, která opět neovládne chutě po
ořechu! Země se začne hýbat a naše mamutí rodinka je rozdělena.
Čeká je mega dobrodružství na které nikdy nezapomenou!
SUPERCLÁSICO
STŘEDA 10. 10. ve 20 hodin
Dánsko, komedie, délka 100 min., titulky, vstupné: 80 Kč
Hrají: Sebastián Estevanez, Paprika Steen, Andres W. Berthelsen
Komedie o jednom rozvodu, lásce, vínu a fotbalu. Christian je obchodník s vínem, ale především smolař, kterého manželka vyměnila
za argentinskou fotbalovou hvězdu. Christian přijede se synem pod
záminkou rozvodu do Buenos Aires. Chystá se získat srdce své ženy
zpět. Podaří se mu pokořit argentinského hřebce?
57
CESTA DO LESA
NEDĚLE 14. 10. v 18 hodin a ve 20 hodin
ČR, komedie, délka 90 min., vstupné: 80 Kč
Hrají: Tomáš Hanák, Boleslav Polívka, Eva Holubová,
Bára Schlesinger, Anna Linhartová, Jiří Schmitzer
Honza Marák dávno rezignoval na kariéru ,,ajťáka,, a koupil chalupu.
Kde žije s ženou Markétou, dcerou Anynou a synem Saynem. Pracuje
v lese jako dělník. Markéta se zabývá léčitelstvím. Mezi starousedlíky
patří rodina Papošova. Ludva str. má hospodářství a jeho žena je lesní
dělnice. Syn Ludva sedlačit nechce. Vystudoval vysokou školu a stal se
z něj adjunk. Jednou v lese potká ,,vílu - divoženku“….
RESIDENT EVIL: Odveta
STŘEDA 17. 10. ve 20 hodin
USA, horor, titulky, délka 115 min., vstupné: 100 Kč
Hrají: Milla Jovovich, Michaelle Rodriguez, Sienna Guillory, Shaw
Roberts, Kevin Roberts, Kevin Durand, Smrtelný virus Umbrella dál
pustoší Zemi. Jediná a poslední naděje lidské rasy v podobě ALICE,
se probouzí v srdci nejtajnější operace společnosti a odkrývá víc o své
tajemné minulosti. Alice dál pokračuje v honbě na ty, kteří šíření epidemie způsobili.
ASTERIX A OBELIX: Ve službách jejího veličenstva
SOBOTA 20. 10. v 15 hodin a v 17 hodin / NEDĚLE 21. 10. v 17 hodin
Francie, Španělsko / rodinná komedie, dabing, délka 101 min,.vstupné: 90 Kč
Hrají:Gérard Depardieu, Edouard Baer, Fabrice Luchini,
Catherine Deneuve, Danny Boon, Gotz Otto
Pod vedením Julia Caesara napadly legie Británii. Jedna vesnička
jim však odolává. Britská královna proto hledá pomoc u Galů. Asterix
a Obelix doprovází kouzelný lektvar ke královně. Vytočený Caesar se
rozhodne skoncovat s Galy navždy. Naverbuje Normanďany, známé
kruťáky, aby si s Galy poradili. Nastává nekončící honička za kouzelným lektvarem…
58
VE STÍNU
SOBOTA 20. 10. a NEDĚLE 21. 10. vždy ve 20 hodin
ČR- krimi, délka filmu 109 min., vstupné: 100 Kč
Hraji: Ivan Trojan, Sebastian Koch, Soňa Norisová, Jiří Štěpnička, Marek Taclík, Miroslav Krobot
Film je příběhem přátelství a lidské odvahy v době, kdy odvaha byla
pozvánkou na popraviště. Zarputilý kapitán Hakl je u kriminálky 25 let.
Nyní pracuje u NB. Jako stín se za ním plouží major Zenke. Oba pracují
na vykonstruovaném případu loupeže, které sehraje StB, aby odvrátilo
pozornost od národní katastrofy: měnové reformy…
HOTEL TRANSYLVANIE
STŘEDA 24. 10. v 17 hodin / SOBOTA 27. 10. v 17 hodin /
NEDĚLE 28. 10. v 15 hodin a v 17 hodin
USA, animovaná komedie pro celou rodinu, dabing, délka 100 min.
vstupné: děti 100 Kč, dospělí 120 Kč
Drákula není jen princem temnoty, je také vlastníkem hotelu, pětihvězdičkového místa, kde se mohou světová monstra jako Frankenstein,
Mumie, Vlkodlaci – dostat do bezpečného prostředí bez lidí. Drákula
má navíc dospívající dceru Mavis, kterou chce ochránit před obyčejnými smrtelníky. Jenže Mavis jako většina teenagerů chce opustit rodné
hnízdo a prozkoumávat velký svět - což Drákulu skutečně děsí!
ZEMĚ BEZ ZÁKONA
SOBOTA 27. 10. ve 20 hodin
USA, western, titulky, délka 115 min.,vstupné: 100 Kč
Hrají: Tom Hardy, Shia LaBeouf, Jessica Chastain, Jason Clarke, Gary Oldman, Mia Wasikowska
Výtečně natočená žánrová podívaná. Skvěle herecky obsazená.
Gangsterka o pověstných bratrech Bonduratových, kteří si vydělávají
na živobytí pašováním alkoholu. Spor dobra a zla. Drsňáci, slaboši,
ženy padlé i nevinné! Hlavním motivem je přerod nejmladšího bratra ze
slabošského mladíka do drsného gangstera!
59
Kam za sportem
HÁZENÁ
So
13. 10.
17.00 hod.
13.30 hod.
15.00 hod.
Ivančice – Bohunice
dorost st. Ivančice – Velká Bystřice
dorost ml. Ivančice – Dolní Cerekev
So
27. 10.
17.00 hod.
13.30 hod.
15.00 hod.
Ivančice – Maloměřice
dorost st. Ivančice – Maloměřice
dorost ml. Ivančice – Napajedla
16.00 hod.
13.15/15.30
16.30 hod.
15.00 hod.
15.30 hod.
12.45 hod.
15.30 hod.
9.00/10.45
12.45/15.00
15.00 hod.
15.00 hod.
12.15 hod.
10.00 hod.
11.15 hod.
12.00 hod.
14.30 hod.
9.00/10.45
ml. přípravka Ivančice – Modřice
dorost st./ml. Ivančice – Kohoutovice
st. přípravky Ivančice „B“ – „A“
Ivančice A – Ráječko
Ivančice B – Ochoz u Brna
Řeznovice B – Mor. Bránice B
Řeznovice A – Drásov
žáci st./ml. Ivančice – Velké Němčice
dorost st./ml. Ivančice – Křepice
Ivančice B – Babice n/Svitavou
Řeznovice A – Zakřany
Řeznovice B – Nová Ves
st. přípravka Ivančice B – Rajhrad
st. přípravka Ivančice A – Rosice
ml. přípravka Ivančice – Rajhrad B
Ivančice A – Sparta Brno
žáci st./ml. Ivančice – Baník Zbýšov
KOPANÁ
Pá
So
Pá
So
Ne
Ne
Ne
Ne
So
Ne
Ne
Ne
So
So
So
So
Ne
5. 10.
6. 10.
12. 10.
13. 10.
7. 10.
7. 10.
7. 10.
14. 10.
20. 10.
21. 10.
21. 10.
21. 10.
27. 10.
27. 10.
27. 10.
27. 10.
28. 10.
HLEDÁM DISTRIBUTORA REKLAMNÍHO TISKU
VHODNÉ PRO DŮCHODCE, ŽENY NA MATEŘSKÉ DOVOLENÉ
I STUDENTY
VOLEJTE ČÍSLO
60
733 15 65 18
61
Atletický klub, o.s. Ivančice,
vás zve na tradiční
IVANČICKOU HODINOVKU
která se koná ve čtvrtek 4. 10. 2012 v 16 hodin
na stadionu na Malovansku
IVANČICKÝ ZPRAVODAJ vydává KIC Ivančice, Palackého nám. 12, 664 91 Ivančice,
e-mail: [email protected], registrováno u MK ČR pod č. E 11378, IČ: 65268768.
Odpovědný pracovník Vít Karas, tel.: 774 110 547. Cena výtisku 20 Kč.
Tisk Gloria Rosice
62
Ivančické schody
V sobotu 22. září uspořádal Atletický klub, o.s. Ivančice, atraktivní závod
– Běh do schodů – od garáží z ulice Na Volvách k sídlišti na Kocperkách. Zaváděcího prvního ročníku se zúčastnili pouzí čtyři odvážlivci. Zvítězil oslavanský
sportovec Jiří Sedlák, který 103 schodů s převýšením 20 metrů a s celkovou
délkou tratě 120 metrů vyběhl za 37,35 vteřin. Na druhém místě se umístil ivančický atlet Richard Pokorný časem 40,74 sec. a třetí místo obsadil všestranný
sportovec Aleš Komárek (41,46 sec.). První a jediná odvážná žena, kterou namáhavý běh neodradil, byla Hana Michalčíková s obdivuhodným výkonem 57,12
sec. Všichni běžci po závodě řekli, že nejhorších bylo posledních 10 schodů, kdy
jakoby nohy nechtěly pokračovat.
Na závěr se sluší poděkovat Občerstvení p. Voborného, které všem závodníkům věnovalo příjemné pohoštění.
Posledních 10 schodů
bylo o pevné vůli
Čtyři stateční
Razantní nástup Richarda Pokorného
63
64