GM Open Club: autoklub nejen pro fandy General Motors :: Corvette

GM Open Club: autoklub nejen pro fandy General Motors :: Corvette

GM Open Club: autoklub nejen pro fandy General Motors :: Corvette
Historie legendárních vozů corvette
 
Nejemotivnější, nejznámější a rozhodně nejúspěšnější americký sportovní vůz, jehož
prodej už přesáhl jeden milion kusů. A také jediné auto, které časem neztratilo svou
tvář. Nestala se z něj plytká napodobenina sebe sama v dobách někdejší ztracené
slávy.
Na začátku všeho stál Harley Earl, chlapík, který měl na svědomí americký chrom a
okázalost. Hlavní designér GM, otec Cadillacu Eldorado, blázen do sportovních aut a
majitel několika MG a Jaguárů. A právě o Jaguáru XK 120 se šušká, že měl být jakýmsi
vzorem pro budoucí Corvettu. Earl totiž toužil po tom nabídnout zákazníkům i ryze
sportovní vůz. Po dlouhých měsících přemlouvání, dohadování a ekonomických analýz
dostal projekt zelenou. Nesl kuriózní jméno "Opel sports car".
Palubní desky všech generací tak jak šly po sobě -1.1958-62,
2.1963-67,3.1968-82,4.1984
V lednu 1953 se na newyorské Auto rámě představil prototyp XP 122. Byla to
bomba,ohlas předčil všechna očekávání. Nízký bílý kabriolet s laminátovou karoserií a
červeným interiérem byl něčím úplně jiným, než co byli Američané zvyklí potkávat na
silnicích. Žádný dvoutunový kolos připomínající výsledky hamburger-cocacolové stravy,
ale svižný, téměř evropský design karoserie. Koncem června sjela z pásu první
Corvette, její jméno napadlo fotografa.
1. Rok 1958 přinesl dvojitá světla,
2. Od roku 1961 se Corvette přestala zubit,
3. Kulatý zadek první generace,
4. Stingray ročník 1964,
5. Vzácný Stingray Coupé z prvního roku výroby.
6. Poslední ročník původního modelu se pozná podle pěti otvorů v blatnících,
7. Sldeplpes se daly objednat na přání,
8. Corvette třetí generace,
9. Nejbrutálnějši Corvette L-88,
10. Stingray po prvním faceliftu,
11. Model 1980 s ostrými nárazníky,
12. Fantastická Corvette ZR-1
Stingray od roku 1964 nemá mřížky na kapotě a kupé zmizelo tak typické dvojité zadní
okno.
V roce 1954 zmizela raketoidní světla z prvního roku výroby. Byl to krok zpátky?
Ostré rysy třetí generace jsou nadčasově krásné.
První vozy byly spíš ruční práce než velkosériová výroba. Corvette se prodávala v bílé
barvě s červeným interiérem a pod kapotou měla šestiválec s objemem 3,9 litru,
spřažený s dvoustupňovou automatikou Powerglide. Výkon 155 koní sice nevypadá na
papíře špatně, ale ve skutečnosti byl právě motor velkou slabinou. Od takového auta s
tak sexy figurou by člověk čekal spíš pořádný osmiválec. Zvlášť když jsme v Americe. A
to byl taky hlavní důvod, proč se jich prvním rokem prodalo jen 183 z 314 vyrobených.
Pravdou je, že díky laminátové karoserii a fortelnému podvozku jich přes 250 dodnes
jezdí. První prototyp měl ve znaku překřížený károvaný americký prapor, ale americké
předpisy neumožňovaly použít státní vlajku v obchodní značce, a tak se změnila na
červenou se znakem GM a lilií. Pan Chevrolet byl totiž Francouz.
O rok později dostala Corvette modrý, červený a černý lak a novou vačkovou hřídel. Ta
přidala nějakých pět koní a hlavně zvýšila pružnost motoru, takže se na šedesát mil
(96 km/h) dostala za jedenáct vteřin. Ale ještě pořád to nebylo ono.
Ta správná změna přišla až v roce 1955, postaral se o ni další nadšenec do rychlých
aut, Zora Arkus-Duntov. Tvary prototypu představeného na Motoramě 1953 mu
učarovaly. O to víc ho mrzela situace pod kabátem. Napsal šéfkonstruktérovi
Chevroletu Edu Golemu, že by moc rád pomohl udělat z Corvetty auto, které jezdí tak,
jak vypadá. Přidal výkresy a výpočty.Na vedení Chevroletu to udělalo docela slušný
dojem a Zoro se stal členem konstrukčního týmu. A tak vznikl legendární small-block.
Byl to osmiválec s objemem 4,3 litru, který měl výkon 195 koní. Corvettu, vážících
1228 kilogramů, dokázal rozhýbat na šedesát mil za 8,7 sekundy. Nový boční nápis