Šepot koní

Ahoj všichni! Po dlouhé době jsme si pro Vás připravili další vydání časopisu Šepot koní.
Jelikož se úplně změnili „reportéři“, změnily se i ostatní věci-design,témata…Taky je tu další
novinka a tou je zaměření časopisu vždy na nějaké písmeno. Od daného písmene se bude
odvíjet řada témat a reportáží (př. Plemena+nejznámější plemeník, koňská legenda,
zajímavosti,jména). Dále budete v každém čísle nacházet rubriky:
-Příprava na předvedení plemen
-Kůň a jeho řeč
-Rozhovory
-Koňské svátky
-Reportáže
Snažili jsme se pro Vás udělat časopis co nejzajímavější, takže nečekejte např. u
plemen nějaký veliký a rozsáhlý popis, ale najdete u nich spíš zajímavosti
(rekordy atd.), to samé i u příprav na předvedení…
Toto vydání je zaměřené na písmeno:
Stručný popis plemene:
Achaltekinský kůň patří historicky mezi nejstarší plemena. Tito koně jsou prastarými
potomky proslaveného íránského chovu v nížinách Nisai. Již tehdy prosluli jako koně
"nebeští". Byli tak vzácní, že se jejich ukořistění stalo i motivem válečných akcí.
Achaltekinec je pokládán za nejčistšího potomka íránských - perských koní. Z dochovaných
archeologických nálezů se stáří plemene odhaduje na pět tisíc let. Existují domněnky, že
achaltekinský kůň ovlivnil vývoj arabského koně a tím i anglického plnokrevníka.
Zajímavosti:
Plemeno je proslulé svou tvrdostí, vytrvalostí a schopností zdolávat dlouhé jízdy v písčitém a
pouštním terénu. Nejslavnější zkouškou jejich vytrvalosti byla jízda z Ašchbádu do Moskvy,
kterou absolvovali v roce 1935 achaltekinští a jomudští koně. Trasa měřila celkem 4128 km, z
toho 960 km vedlo pouští. Cesta trvala 84 dní, s denním průměrem 50 km. Tento skvělý
výkon nebyl nikdy dorovnán, natož překonán. Achaltekinštní koně jsou schopni urazit dlouhé
vzdálenosti při minimální spotřebě vody.
Jsou výjimeční svou ojedinělostí, elegancí a také povahou a náklonností k člověku. Turkméni
své koně již jako mladé zavírali do malých ohrad, či jam, kde na ně lidé házeli kamení, křičeli
a plašili je a jen majitel koně mohl přijít a koně napojit či nakrmit. Tak se ve zvířeti vyvinulo
pevné pouto ke svému pánu a mnohdy byl ochoten bojovat za jeho život. Tradiční turkmenská
metoda chovu koní nezahrnovala ustájení. Koně byli před chladnými nocemi chráněni
plstěnými přikrývkami. Pro zachování kondice se koně krmili dietně, potravou s vysokým
obsahem bílkovin a malou dávkou objemného krmiva. Tradičním krmením jsou například
granule ze sušené vojtěšky, hrudky z ovčího tuku, vajec, ječmene a kvatlamu (smažených
těstových placek).
Úvodem...
Americký honácký kůň, krátce zvaný quarter, ale leckdy popisovaný s nadsázkou jako slavný nebo
proslulý koloniální čtvrtkařský závodník, se poprvé v chovu objevil v 17. století ve Virginii a v dalších
osadách východního pobřeží. Tento vysoce vyhraněný typ je vedle morgana nejstarším americkým
plemenem. Ve skutečnosti je sice starší než morgan, který se objevil až koncem 18. století, ale
morgan je nejstarší doložené plemeno. Registr morganů byl poprvé zveřejněn v roce 1894, kdežto
Americká
asociace
pro
quartery
se
ustavila
teprve
v
letech
1940
1941...
Vysvětlení názvu:
Plemeno dostalo název podle dostihu na čtvrt míle, kterým se bavili jeho chovatelé ve volných chvílích.
Původně šlo o koně všestranného, využívaného jak pro zemědělskou práci na ranči tak také pro
tolik oblíbené čtvrtkové dostihy. V dnešní době, kdy už není využití koní v zemědělství tak častým
jevem, jsou quarteři populární zejména ve westernových disciplínách, kde uplatní svou rychlost a
obratnost a své příznivce najdou i ve stále oblíbenějším rekreačním ježdění. O jeho popularitě svědčí i
přes
tři
miliony
koní
zapsaných
v
registru
AQHA.
Jistě není bez zajímavosti, že mnoho koňských hvězd stříbrného plátna patří právě mezi quarter
horse. Snad nejznámějším případem je hřebec Docs Keepin Time. Samotné jméno vám
pravděpodobně mnoho neřekne, dokud nevzpomeneme jeho nejslavnější film, Krasavec Beuty. Už
víte? Ano, vraník a jeho strastiplná cesta životem. Ale nejen to, tento kůň ztvárnil také roli Blacka v
populárním seriálu Černý hřebec, Gullivera ve filmu Zaříkávač koní a objevil se v řade televizních
reklam a klipů. Přitom samotný příběh Docs Keepin Timea by mohl být dobrým námětem pro film,
původním "povoláním" čtyřnohé hvězdy byly totiž právě dostihy, ve kterých příliš nevynikal.
chovná klisna AQH
Něco o něm
,,Cookie" je reiningový hřebec, který se narodil v roce 2001 v Itálii ve stáji RD Horses, která
byla domovem i jeho otce Genuine Redskina (+ 2003), vítěze prestižní NRHA Derby Open v
USA z roku 1990 a pravého bratra Shining Sparka - jednoho z nejžádanějších reiningových
plemíků v USA v současnosti. Cookieho matkou je chovná klisna z Arceseho chovu Arc Docs
Cassiopea po Surprise Enterprise (AQHA World Champion Senior Reining), který se do
historie zapsal i jako otec potomků, kteří patří k reiningové sportovní špičce v dnešní době
(nejen v Evropě).
Cookieho předci :
Hřebce jsme dovezli do České Republiky jako ročka v roce 2002. Vybírali jsme ho velmi
uvážlivě, tehdy z osmi odstavených hřebečků. Jeho původ, charakter i stavba těla se jevily
velmi slibně!
Sportovní karieru odstartoval Cookie jako tříletý v roce 2004 a hned ukázal, že má pro reining
velké nadání …
Ve sportovní sezoně 2005 jako čtyřletý už zaznamenal mnoho úspěchů. Závodil v České
republice pod hlavičkou ČJF a WRC v disciplině Reining Amater i Junior a po celý rok se
umisťoval na předních místech (viz výsledky 2005). Svoji úspěšnou závodní sezónu završil
titulem Mistr České Republiky ČJF Reining Amater, a také za rok 2005 získal titul ČJF ,,Kůň
roku“ Reining Amater. V srpnu 2005 se zúčastnil ECQH - Evropského šampionátu plemene
QH, kde ve třídě Reining Amateur All Ages obsadil 21.místo z celkového počtu 64
startujících. V této soutěži patřil jako čtyřletý mezi nejmladší koně a byl tady předveden už na
pákovém udidle.
V říjnu 2005 startoval na prestižní NRHA Breeders Futurity v německém Kreuthu jako jediný
z ČR. I tady se hezky prezentoval a jen z důvodu nešťastné chyby v prvním kole se nedostal
do finále a skončil i tak na hezkém 29.místě (z celkového počtu 79 startujících).
V roce 2006 pak Cookie zazářil na červnové NRHA Breeders Derby v Německu, kdy se stal
jako pětiletý ve třídě NRHA Limited Non Pro vítězem a nechal tak za sebou všechny ostatní
evropské dvojice!
Mezi další velké úspěchy tento rok patřilo například vítězství na AQHA Show na Nové
Americe v Reiningu Amateur a 3.místo v Reiningu Junior nebo vítězství v NRHA SBH Open
ve Štěnovickém Borku. Kompletní výsledky jsou uvedeny níže.
Na jaře 2006 také přišli na svět první Cookieho potomci, jeden hřebeček a tři kobylky.
Zatím nejúspěšnějším rokem byl pro hřebce ten loňský 2007, kdy prvním rokem startoval v
kategorii Reining Senior. Se svým jezdcem Romanem Zimmermannem splnili kvalifikaci na
Mistrovství Evropy FEI v Reiningu, kdy pak v létě ve francouzském Mooslague hrdě
reprezentovali ČR a skončili v týmech z 12 zemí na 6. místě s druhým nejlepším skore v
týmu. Pouze jedna příčka je dělila o postup do Finále jednotlivců ME (skončili 19).
V září 2007 na Mistrovství ČR ČJF se Cookie stal už podruhé Mistrem ČR v Reiningu
Amater a v Reiningu Senior získal Bronzovou medaili.
V Reiningu Amater ČJF se pro rok 2007 stal už podruhé ,,Koněm roku"!
Loňský rok během účastí na NRHA shows vyhrál Cookie tři Pewter Trophy a na loňské
podzimní NRHA ,,Slide & Smile" se stal vítězem Lawson Bronze Trophy NonPro, kde skvěle
obstál v těžké konkurenci dvojic, které přijeli ze zahraničí! Po skončení show mu byl
slavnostně udělen titul NRHA Czech Champion za nejvyšší vyhranou částku na soutěžích
NRHA Czech v ČR v závodní sezoně 2007.
Od NRHA USA pak tento rok obdržel Cerificate of Merit - za dosažené výsledky od počátku
své sportovní kariéry.
Loňský rok se po Rdh Genuine Cookie narodilo celkem pět potomků. Jedna klisna a čtyři
hřebečci.
Rdh Genuine Cookie je dnes v roce 2008 už sedmiletý reiningový plemeník.
Má dokonalé atletické schopnosti a dobrou pracovitou povahu. Je velmi ochotný, klidný a
povahově vyrovnaný. Je veselý a zdravý, má souměrnou osvalenou atletickou postavu s
mohutnou zádí. Je to velký sportovec s obrovským srdcem.
Letos během roku očekáváme narození už třetí generace Cookieho potomků.
Letošní rok bude hřebec opět závodit v sedle se svým jezdcem, trenérem a majitelem
Romanem Zimmermannem v soutěžích NRHA, ČJF a AQHA doma i v zahraničí.
Pár fotek :
V rubrice „jména“ jsme si pro Vás připravily vždy 5 nejhezčích koňských jmen od daného
písmena- dnes od „A“. Dále zde najdete i svátky jmen na celý červenec….
Hřebci:
Aquilas
Afterglow
Apple Pie
Age of Beauty
AppleJack
Klisny:
Artic Bay
Aurora
Alouette
Angel's Glory
Argenta
Svátky koňských jmen na ČERVENEC:
1 Eliot
2 Darka
3 Aktiv
4 Byrlad
5 Státní svátek - Cyril a Metoděj
6 Státní svátek - upálení Jana Husa (1415)
7 Karsit
8 Glorion
9 Luneta
10 Corrado
11 Dolly
12 Filipa
13 Amindas
14 Ekipa
15 Floreta
16 Barchat
17 Dále
18 Sára
19 Vatava
20 Arlot
21 Carlon
22 Fantazie
23 Diva
24 Eser
25 Citin
26 Arlingto
27 Siera
28 Vapeta
29 Tanganika
30 Kairo
31 Lancelot
Prezentace Fríské krásy
Stejně důležité jako u lidí je důležité i „oblečení“ koní – mají mít bílou předváděcí uzdečku
bez nánosníku, jednoduché udidlo a bílé vodítko s řetízkem ( hříbata a Mladí koně do 3 let
mohou mít bílou předváděcí ohlávku)Bílá barva na černém koni pěkně zdůrazní linii hlavy a
nedeformuje její tvar.
Upravená čerň
Neméně důležitá je samostatná příprava koně – umytí, vykartáčování srsti do vysokého lesku ,
načernění kopyt, vyčesávání a případné zastřižení rousů, zastřižení chloupků na bradě a
ušních boltcích.U fríských koní se hříva ani ocas nezaplétají , Pouze hříva se načeše na jednu
libovolnou stranu .Tří letí a starší koně by měli být okováni alespoň na přední kopyta ,aby se
minimalizovalo podklouznutí při předvádění na mokré trávě .
Trojúhelník a chrastítko
Kůň je posouzen jak v klidu (exteriér) a v kroku(s vodičem ujde pomyslný trojúhelník) Tak i
v klusu(po směru hodinových ručiček). Obvyklá jsou 2-3 kola, kůň se totiž musí dostat do
tempa a alespoň jednu dlouhou stranu klusat pravidelně.
Cval je u Fríských koní nežádoucí, při na cválání ihned vodič zbrzdí do klusu .Kromě vodiče
je přítomen ještě „naháněč“ s bičem a chrastítkem, který koně pobízí ze zadu .
Je důležité ,aby předvádějící uměl sladit svůj pohyb s pohybem koně a běžel dostatečně
rychle,aby „rozjetého“ koně nebrzdil.
-Drží se stájí úporně jako pavučiny-mýty a omyly týkající se ježdění, chovu, nemocí a
ošetřování koní. Ani trenéři a veterinární lékaři nejsou vůči nim imunní. (A je to tak
doopravdy?)
Nasedat se musí vždy z levé strany!
Doopravdy je úplně jedno ze které strany na koně nasedáme. To, že se tradice nasedání
z levé strany stále dodržuje, má jen jeden důvod: většina lidí jsou praváci, takže jejich
pravá strana je šikovnější, než levá. Nasedat z leva nebo vést koně pravou rukou je tedy
v zásadě snadnější. Kromě toho má tato tradice původ ve vojenském jezdectví- šavle
visela vojákovi na pravém boku, nasedalo se proto v leva.
Lehký klus šetří koně!
Lehký klus doopravdy šetří především jezdce. Klus mu nepůsobí takové otřesy, jestliže
se každý druhý klusový krok zvedne ze sedla!
Rychlý, dlouhý klus koně uvolní!
Ne. Výsledkem bude, že kůň je na předku, tvrdne v hubě, ztrácí takt a rovnováhu. Kromě toho
20 minut rychlého lehkého klusu spíše způsobí, že kůň ztuhne. Správné je zvolit tempo, kdy
kůň zůstává na lehkém přilnutí.
Jezdec má pobízet sedem!
Ne! Mnoho instruktorů učí, že když se jezdec lehce zakloní, více zatíží zadní nohy a tak ho
podpoří v pohybu vpřed. („Sedni si do něj, ať jde dopředu!“) Jezdec může koně účinně
pobízet pouze v případě, že jeho těžiště se nachází nad těžištěm koně. Jinak ho ruší v pohybu
a tlačí ho do hřbetu. Sedem tedy může jezdec koni pohyb usnadnit nebo ztížit. Sedem se ale
nepobízí. K tomu slouží holeně, případně bičík.
Lehký sed koni ulehčuje!
Jezdíme-li v lehkém sedu, kůň nenese ani o jeden gram váhy méně. Lehký sed neodlehčí ani
přední ani zadní končetiny.
V dámském sedle se vždy sedí vlevo!
Ne. Otec císařovny Sissy,nechal vybavit sedla hruškami, které se daly montovat na obě
strany. Tak jeho dcera získala dobrou rovnováhu a koordinaci.
Ostruhy nahrazují pobídku holení!
Opět ne. Ostruhy mají zvýšit citlivost koně na pomůcku holení. Je to signál jaksi navíc, nikoli
náhrada holeně. Jestliže použijeme ostruhy jako lehké potrestání, musí tomu vždy předejít
impuls od holeně. Teprve když kůň na holeně nereaguje, příjde ostruha. Tak se kůň učí
reagovat na jemnější signály holení.
Páka je ostré uždění!
Žádné udidlo není ani ostré ani jemné. Jeho účinek závisí na stupni výcviku koně a jezdce.
Každé udidlo je jen tak ostré, jaká je ruka jezdce. Páka je konstruovaná tak, že i minimální
pohyb ruky zesiluje zesiluje její účinek a sice nejen na hubu koně, ale také na týl a podbradní
řemínek. Jezdec tedy musí mít bezpodmínečně nezávislý sed, aby mohl páku používat. To
znamená, že musí být v takové rovnováze, aby se nemusel ani na okamžit přidržovat otěží.
Velkou chybou je používat páku u mladých nepřiježděných koní, a to jako brzdu.
Podle zubů se dá určit stráří koně!
I když schéma určování podle stavu zubů nechybí v žádní příručce o koních, nejde o vědcky
podloženou metodu. V jedné anglické studii měli veterinární lékaři určit stáří u 400 koní
(jejich skutečný věk znal pouze vedoucí výzkumu). V případech, že byli koně starší pěti let,
se odhad od skutečného stáří lišil až o 5 let.
Indiáni měli vyspělou jezdeckou kulturu!
To je pěkný mýtus. Nikomu se nepodsouvalo tolik citupro koně a jezdeckého umění jako
právě Indiánům. Lidé se domnívají, že pro ně byl ten kůň t nejdůležitější. Etnologové však
pro toto tvrzení nemají žádné důkazy. Koně (většinou kradení) umožnili Indiánům rychlou
přepravu. Kůň pro ně nebyl v žádném případě spřízněnou bytostí, ale užitkovou věcí, jako je
auto, které podle potřeby jede nebo čeká. Indiánský kůň musel být hlavně rychlý. Gymnastiku
po něm nikdo nechtěl. Koně při lovu nemuseli předvádět piruety, ale museli se umět přiblížit
k bizonům na dostřel indiánského šípu. V jedné známé kovbojské příručce z předminulého
století se praví: „Když pod bělochem kůň už nemohl dál, padl do ruky indiánovi. Pod ním se
nebohé zvíře plahočilo ještě dalších 30 mil.“
Jaký je Váš názor na koňské útulky? Můj je takový, že pokud už pro majitele není východiska
a koníka by neuživil, „prodejný“ už taky (třeba ze zdravotních důvodů) není, je útulek v celku
dobré řešení. Ale jaké jsou u nás v ČR útulky, na jaké úrovni? Bude se mít koník dobře?
Nebude nějakým způsobem strádat? Popř. pomůžou mu? ….Jsou to otázky na které jde těžko
odpovědět, proto je výběr útulku důležitý….
http://www.soszivotprokone.wz.cz/
http://www.nadejeprokone.cz/
http://www.regalia.karlovarsko.com/
Útulky pro koně jsou sociální zařízení, které umožňují dát koníkům druhou šanci. Většinou se
do útulků dostávají koně:
-Staří, kteří nemohli dožít u svých majitelů.
-Vážně nemocní nebo vážně zranění.
-Týraní.
-Vykoupení z jatek nebo problémoví.