Aktualizace ANAG

Transkript

Aktualizace ANAG

DAŇ Z PØIDANÉ HODNOTY
s komentáøem
10. aktualizované vydání (leden 2016)
1. aktualizace k 1. 8. 2016
Nařízení vlády č. 361/2014 Sb.,
o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby
pro použití režimu přenesení daňové povinnosti,
ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb.
Vláda nařizuje podle § 92f zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění
zákona č. 360/2014 Sb.:
§1
Předmět úpravy
Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje stanovení
dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti.
§2
Stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedených v příloze č. 6 k zákonu o dani
z přidané hodnoty pro uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti
(1) Režim přenesení daňové povinnosti se použije při
a) převodu povolenek na emise skleníkových plynů podle zákona upravujícího podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů,
b) dodání certifikátů elektřiny,
c) dodání elektřiny nebo plynu soustavami nebo sítěmi obchodníkovi vymezenému
v § 7a odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty; za obchodníka se pro účely režimu
přenesení daňové povinnosti považuje také osoba, jejímž předmětem podnikání je
přenos elektřiny, distribuce elektřiny, obchod s elektřinou, činnost operátora trhu,
přeprava plynu, distribuce plynu, uskladňování plynu a obchod s plynem za podmínek stanovených energetickým zákonem.
(2) Režim přenesení daňové povinnosti se použije u zdanitelného plnění, kterým
je dodání vybraného zboží, pokud celková částka základu daně veškerého dodávaného
vybraného zboží překračuje částku 100 000 Kč.
(3) Vybraným zbožím se pro účely odstavce 2 rozumí
a) obiloviny a technické plodiny, včetně olejnatých semen a cukrové řepy, které jsou
uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 10 nebo kapitole 12,
b) kovy, včetně drahých kovů, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 71 a třídě XV, s výjimkou zboží,
1. které je uvedeno pod kódy nomenklatury celního sazebníku 7101 až 7105,
7108 20 00, 7113 až 7118, 7302, 7309 00 až 7312, 7315 až 7326, 7415 až 7419,
7507, 7508, 7611 až 7616, 7806 00, 7907 00 00, 8007 00 80, 8101 99 90, 8102 99 00,
8103 90 90, 8104 90 00, 8105 90 00, 8106 00 90, 8107 90 00, 8108 90 60, 8108 90 90,
1
8109 90 00, 8110 90 00, 8111 00 90, 8112 19 00, 8112 29 00, 8112 59 00, 8112 99,
8113 00 90,
2. kterým je odpad a šrot z hafnia (celtia), který je uveden pod kódy nomenklatury
celního sazebníku 8112 92 10,
3. které je uvedeno pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitolách 82 a 83,
4. na které se vztahuje zvláštní režim podle § 90 zákona o dani z přidané hodnoty,
5. na které se použije režim přenesení daňové povinnosti podle § 92c zákona o dani
z přidané hodnoty,
c) mobilní telefony, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku
8517 12 00 nebo 8517 18 00,
d) integrované obvody, jako jsou mikroprocesory a centrální procesorové jednotky,
uvedené pod kódem nomenklatury celního sazebníku 8542 31 a desky plošných spojů
osazené těmito obvody, které jsou dodávány ve stavu před zabudováním do výrobků
pro konečné uživatele,
e) přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat, která jsou uvedena pod kódy
nomenklatury celního sazebníku 8471 30 00,
f) videoherní konzole, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku 9504.
(4) Kódem nomenklatury celního sazebníku se pro účely tohoto nařízení rozumí
číselné označení zboží uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném
znění.
(5) Pokud se plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, a plátce, pro kterého bylo
zdanitelné plnění uskutečněno, dohodnou písemně, že na zdanitelné plnění, kterým je
dodání vybraného zboží s celkovou částkou základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží nižší, než je částka uvedená v odstavci 2, použijí režim přenesení daňové
povinnosti, považuje se toto plnění za zdanitelné plnění podléhající režimu přenesení
daňové povinnosti.
§3
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015, s výjimkou
a) ustanovení § 2 odst. 2 až 4, která nabývají účinnosti dnem 1. dubna 2015, a
b) ustanovení § 2 odst. 3 písm. a), pokud jde o cukrovou řepu, které nabývá účinnosti
dnem 1. září 2015.
Poznámka k nařízení vlády č. 361/2004 Sb.
1)
Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty.
Směrnice Rady 2010/23/EU ze dne 16. března 2010, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném
systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o volitelné a dočasné používání mechanismu přenesení
daňové povinnosti ve vztahu k poskytnutí některých služeb s vysokým rizikem podvodů.
Směrnice Rady 2013/43/EU ze dne 22. července 2013, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném
systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o volitelné a dočasné používání mechanismu přenesení
daňové povinnosti ve vztahu k dodání některého zboží a poskytnutí některých služeb s vysokým
rizikem podvodů.
***
Nařízení vlády č. 361/2014 Sb. nabylo účinnosti dne 1. ledna 2015,
nařízení vlády č. 155/2015 Sb. nabylo účinnosti dne 1. července 2015,
nařízení vlády č. 11/2016 Sb. nabylo účinnosti dne 1. února 2016.
***
2
Komentář k nařízení vlády č. 361/2014 Sb.,
o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby
pro použití režimu přenesení daňové povinnosti
Vláda ČR svým nařízením č. 361/2014 Sb. ze dne 22. 12. 2014 stanovila, u kterého dodání zboží nebo u kterého poskytnutí služby plátce použije režim přenesení daňové
povinnosti. Od doby vydání tohoto nařízení vlády došlo již ke dvěma změnám, a to nařízením vlády č. 155/2015 Sb. a nařízením vlády č. 11/2016 Sb. V roce 2016 dojde ke třetí
změně (u některých služeb elektronických komunikací), a to pravděpodobně nejdříve
od 1. 9. 2016.
Nejprve si ale řekněme, na jakém základě došlo k vydání tohoto nařízení.
Ve směrnici Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (směrnice
o DPH) je v článku 193 stanoveno, že povinnost odvést daň má osoba povinná k dani
uskutečňující zdanitelné dodání zboží nebo poskytnutí služby, s výjimkou případů, kdy
daň odvádí jiná osoba podle článků 194 až 199b a článku 202.
V článku 194 je pak stanoveno, že uskutečňuje-li zdanitelné dodání zboží nebo poskytnutí služby osoba povinná k dani, která není usazena v členském státě, v němž je
daň splatná, mohou členské státy nařídit, že osobou povinnou odvést daň je pořizovatel
nebo příjemce. V zákoně o DPH se jedná o případy uvedené v § 108 odst. 1 písm. c)
body 1 až 3, tj. povinnost plátce nebo identifikované osoby přiznat daň, pokud jim bylo
osobou neusazenou v tuzemsku poskytnuto plnění s místem plnění v tuzemsku, jedná-li
se o:
• poskytnutí služby podle § 9 až § 10d,
• dodání zboží s instalací nebo montáží, nebo
• dodání zboží soustavami nebo sítěmi.
Jedná se o plnění uskutečněná „přes hranice“ v rámci Evropské unie.
Nás ale zajímá v souvislosti s nařízením č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády
č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb., tzv. tuzemský reverse charge, kdy se přenáší povinnost přiznat daň u určitých plnění z poskytovatele plnění na příjemce plnění
v případech, kdy je místo plnění v tuzemsku.
Pro úplnou informaci uvádím, že konkrétní plnění, u nichž se režim přenesení
daňové povinnosti použije u plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněných plátcem,
jsou uvedena jednak v článku 199 směrnice o DPH a dále v článku 199a téže směrnice.
V článku 199 směrnice o DPH jsou uvedena plnění, u kterých členský stát může
stanovit, že osobou povinnou odvést daň je osoba pořizovatele zboží nebo osoba příjemce služby, a to trvale. Členský stát je oprávněn použití režimu přenesení daňové
povinnosti stanovit přímo na základě směrnice, toto rozhodnutí nepodléhá žádnému
souhlasu ze strany členských států Evropské unie a Evropské komise. V případě ČR jsou
obecná ustanovení o tomto režimu uvedena v § 92a zákona o DPH, a pokud jde o konkrétní plnění, v současné době se jedná o plnění uvedená v § 92c zákona o DPH (dodání
zboží uvedeného v příloze č. 5 k zákonu o DPH – odpady, šrot), v § 92d zákona o DPH
(dodání nemovité věci v případě, že plátce uplatňuje daň podle § 56 odst. 5 zákona
o DPH, tj. dobrovolně zvolí uplatnění daně po skončení zákonem stanovené pětileté
3
lhůty pro povinné zdanění) a v § 92e zákona o DPH (poskytnutí stavebních nebo montážních prací).
Poznámka: V návrhu novely zákona o DPH, která je součástí návrhu zákona, kterým se
mění některé zákony v oblasti daní s navrhovanou účinností od 1. ledna 2017 a který je
v současné době po projednání ve vládě ČR předložen Poslanecké sněmovně, se zavádí
použítí režimu přenesení daňové povinnosti i na zbývající plnění uvedená v článku 199.
Jedná se o poskytnutí pracovníků pro stavební a montážní práce, dodání zboží poskytovaného jako záruka jednou osobou povinnou k dani jiné osobě povinné k dani při
realizaci záruky, dodání zboží po postoupení výhrady vlastnictví nabyvateli a výkon tohoto práva nabyvatelem a dodání nemovitosti dlužníkem z rozhodnutí soudu v řízení
o nuceném prodeji.
V článku 199b (na rozdíl od článku 199 směrnice o DPH) jsou uvedena plnění,
u nichž členské státy mohou do 31. 12. 2018 stanovit, a to na dobu alespoň 2 let, že osobou povinnou přiznat daň je osoba povinná k dani, která je příjemcem plnění, jedná-li
se o dodání zboží nebo o poskytnutí služby uvedené dále v tomto článku. Z hlediska
tuzemského zákona o DPH je možnost uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti
na příjemce plnění u těchto druhů zboží a služeb dána ustanovením § 92f zákona o DPH
s tím, že plátce při dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedených v příloze č. 6 k zákonu o DPH jinému plátci použije režim přenesení daňové povinnosti tehdy, stanoví-li
tak vláda nařízením.
Na základě zmocnění uvedeném v § 92f zákona o DPH pak vláda svým nařízením
č. 361/2014 Sb. a dalšími nařízeními č. 155/2015 Sb. a č. 11/2016 Sb. stanovila konkrétní
druhy zboží a služeb, u nichž se režim přenesení daňové povinnost dočasně použije.
Při předložení návrhu zákona, kterým byl do zákona o DPH doplněn § 92f a příloha č. 6
k zákonu nebylo stanoveno časové omezení, nicméně se s tímto časovým omezením
počítá a podle dalšího vývoje pak případně dojde k úpravám.
Pravidlo, že u konkrétních druhů zboží a služeb je možné použít režim přenesení daňové
povinnosti podle § 92f zákona o DPH, bylo stanoveno v několika termínech postupně:
• s účinností od 1. 1. 2015 při převodu povolenek na emise skleníkových plynů (v podstatě nešlo o novou položku, ale jednalo se pouze o přesun ze samostatného paragrafu zákona do přílohy č. 6 k zákonu a tím i do nařízení vlády);
• s účinností od 1. 4. 2015 pro obiloviny a technické plodiny včetně olejnatých semen,
kovy včetně drahých kovů, mobilní telefony, integrované obvody, přenosná zařízení
pro automatizované zpracování dat (notebooky a tablety) a videoherní konzole;
• s účinností od 1. 9. 2015, pokud jde o cukrovou řepu;
• s účinností od 1. 7. 2015 pro dodání obilovin a technických plodin, včetně olejnatých
semen a cukrové řepy, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku
v kapitole 10 nebo kapitole 12;
• s účinností od 1. 2. 2016 pro dodání elektřiny a plynu obchodníkovi a pro dodání
certifikátů elektřiny.
Zrekapitulujme si, jak byl reverse charge postupně uplatňován u jednotlivých položek a které hlavní problémy se vyskytly s praktickou aplikací a jak byly tyto problémy
řešeny.
4
Obecná pravidla pro uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti
Na úvod je nutné konstatovat, že pro plnění, u kterých se režim přenesení daňové povinnosti aplikuje podle nařízení vlády, platí obecně obdobná pravidla a povinnosti jako pro
plnění, pro která byl režim přenesení daňové povinnosti již zaveden ještě před schválením nařízení vlády. Tento režim platí pouze pro dodání uskutečněná mezi plátci s místem plnění v tuzemsku, přičemž povinnost přiznat a zaplatit daň má plátce, pro kterého
bylo uvedené zdanitelné plnění v tuzemsku uskutečněno (příjemce plnění).
Povinnost podat správci daně výpis z evidence pro účely DPH elektronicky
Povinnost podat správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání výpis z evidence
pro účely DPH elektronicky platila do 31. 12. 2015. Tato povinnost byla zrušena s účinností zavedení kontrolního hlášení, které tyto údaje obsahuje, tj. od 1. 1. 2016.
Vymezení plnění pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti v roce 2015,
konkrétní případy aplikace režimu s ohledem na stanovený limit v Kč pro plnění
Podstatným problémem zejména v případech, kdy režim přenesení daňové povinnosti platí pouze na vymezenou část zboží a služeb, je vlastní určení, na které zboží,
popř. služby se režim přenesení daňové povinnosti vztahuje, jak z hlediska popisu, tak
i zatřídění konkrétního zboží do nomenklatury celního sazebníku, která se používá pro
účely DPH.
Další praktické problémy vyplynuly ze zavedení limitu na výši plnění (100 000 Kč).
U položek uvedených v nařízení vlády č. 361/2014 Sb. byla u vybraného zboží stanovena podmínka, že režim přenesení daňové povinnosti se použije u zdanitelného plnění,
kterým je dodání vybraného zboží, pokud celková částka základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží překračuje částku 100 000 Kč. Toto omezení bylo mimo jiné
stanoveno proto, že v nařízení vlády jsou uvedeny některé druhy zboží (zejména mobilní telefony, notebooky, tablety a videoherní konzole), které jsou běžným spotřebním
zbožím, jež nakupují ve velkém objemu i fyzické osoby – nepodnikatelé, a pro prodejce
by bylo velkým problémem ověřovat, zda je nákup proveden fyzickou osobou – podnikatelem nebo nepodnikatelem.
Dalším důvodem pro stanovení limitu v Kč bylo i to, že ke zneužití nákupu a dalšího
prodeje zboží k daňovým podvodům v řetězcích daňových subjektů dochází při vyšších
částkách.
Z těchto důvodů Informace GFŘ k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti
na vybraná plnění v letech 2015 a 2016 obsahovala konkrétní ustanovení a postupy, jak
řešit problémy týkající se možností řešení sporných případů zařazení plnění, dále zálohových plateb poskytnutých před zavedením režimu přenesení daňové povinnosti, postupů v souvislosti se stanoveným limitem pro aplikaci režimu u vybraného zboží, např.
stanovení celkové částky základu daně, zálohových plateb, postupu při změně hodnoty
dodávaného zboží po přijetí zálohové platby, opravy základu daně u plnění v režimu
přenesené daňové povinnosti a při uplatnění množstevních bonusů a jiných slev.
5
Možnosti řešení sporných případů zařazení plnění
Těmito možnostmi bylo jednak využití právní fikce na základě dohody mezi poskytovatelem a příjemcem plnění na straně jedné a závazné posouzení na straně druhé.
Dohoda mezi poskytovatelem a příjemcem plnění
Je-li při praktické aplikaci obtížné u plnění vymezených na základě § 92f zákona o DPH
nařízením vlády č. 361/2014 Sb. posoudit, zda s ohledem na charakter konkrétního
plnění byly naplněny podmínky pro uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti,
a obě strany (poskytovatel i příjemce plnění) na základě důvodného předpokladu, že
na zdanitelné plnění se tento režim vztahuje, jednají ve shodě a uplatní režim přenesení
daňové povinnosti v rozsahu všech zákonem definovaných povinností, pak je aplikována právní fikce, že dané plnění režimu přenesení daňové povinnosti podléhá (viz § 92f
odst. 2 zákona o DPH).
Pro tento účel se má za to, že poskytovatel plnění splní zákonné podmínky použití
režimu přenesení daňové povinnosti tím, že vystaví daňový doklad, ve kterém uvede
údaj „daň odvede zákazník“ podle § 29 odst. 2 písm. c) zákona o DPH (od 1. 1. 2016 splní
povinnosti spojené s kontrolním hlášením).
Příjemce plnění splní zákonné podmínky použití režimu přenesení daňové povinnosti tím, že doplní výši daně v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty (od 1. 1. 2016
splní povinnosti spojené s kontrolním hlášením) a příslušnou daň přizná.
Závazné posouzení
To, zda se obecně při poskytnutí určitého zdanitelného plnění použije režim přenesení
daňové povinnosti nebo ne, je předmětem závazného posouzení (§ 92h zákona o DPH).
Lze tedy požádat GFŘ o závazné posouzení určitého zdanitelného plnění pro účely použití režimu přenesení daňové povinnosti.
Poznámka: Pokud jde o problémy spojené s limitem 100 000 Kč na plnění, pro něž platí
režim přenesení daňové povinnosti, ty byly ve velké míře odstraněny nařízením vlády
č. 11/2016 Sb., kterým byl do § 2 doplněn odstavec 5, podle něhož platí, že dohodne-li
se písemně plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, a plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění uskutečněno, že na zdanitelné plnění, kterým je dodání vybraného zboží
s celkovou částkou základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží nižší, než je
částka 100 000 Kč, použijí režim přenesení daňové povinnosti, považuje se toto plnění
za zdanitelné plnění podléhající režimu přenesení daňové povinnosti. Jedná se tedy
o „dobrovolné“ uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti i při nižší než stanovené
částce za zdanitelné plnění v Kč.
Všechny informace vydané k problematice režimu přenesení daňové povinnosti,
tj. i k těm případům stanoveným nařízením vlády č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády
č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb., jsou zveřejněny na internetové adrese
www.f inancnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-pridane-hodnot y/
informace-stanoviska-a-sdeleni/rezim-preneseni-danove-povinnosti
6
Informace GFŘ
k aplikaci režimu přenesení daňové
povinnosti u dodání elektřiny, plynu a dodání certifikátů elektřiny
č. j.: 2375/16/7100-20118-012884
Nařízení vlády č. 11/2016 Sb., které nabývá účinnosti dne 1. 2. 2016, mění nařízení vlády
č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu
přenesení daňové povinnosti, ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. Změna příslušného nařízení vlády spočívá mimo jiné v zavedení režimu přenesení daňové povinnosti na dodání certifikátů elektřiny a dodání elektřiny a plynu soustavami nebo sítěmi
obchodníkovi vymezenému v § 7a odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané
hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), za obchodníka se
pro účely režimu přenesení daňové povinnosti považuje také osoba, jejímž předmětem
podnikání je přenos elektřiny, distribuce elektřiny, obchod s elektřinou, činnost operátora trhu, přeprava plynu, distribuce plynu, uskladňování plynu a obchod s plynem
za podmínek stanovených zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický
zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“), v souladu s § 2
odst. 1 písm. c) nařízení vlády č. 11/2016 Sb.
1.
Dodání plynu a elektřiny
Dodáním daného zboží soustavami nebo sítěmi se rozumí dodání elektřiny sítěmi
a dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nacházející se
na území EU anebo jakékoli sítě k takové soustavě připojené. Sem patří i dodání plynu,
který se nachází v zásobnících pevně spojených s přepravní či distribuční soustavou.
Předpokladem je, že daný zásobník je součástí této přepravní či distribuční soustavy. Je
na plátci, aby tuto skutečnost náležitě doložil.
Při neoprávněném odběru elektřiny či plynu obchodníkem se jedná o zdanitelné
plnění – dodání zboží dle § 13 zákona o DPH. Také u tohoto plnění se při naplnění všech
zákonných podmínek uplatní režim přenesení daňové povinnosti.
1.1
Vymezení osoby obchodníka
Režim přenesení daňové povinnosti se uplatní, pokud je plátcem dodávána elektřina
nebo plyn obchodníkovi, který je plátcem a místo plnění je v tuzemsku (místem plnění
při dodání plynu a elektřiny soustavami nebo sítěmi obchodníkovi je místo, kde má
tento obchodník sídlo nebo kde má provozovnu, které je toto zboží dodáváno – § 7a
Obchodníkem je osoba povinná k dani, která nakupuje elektřinu či plyn zejména
za účelem jejich dalšího prodeje a jejíž vlastní spotřeba tohoto zboží je zanedbatelná.
7
Za obchodníka je tedy nutno považovat subjekt, který je držitelem licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem1) udělené Energetickým regulačním úřadem
na základě energetického zákona, a to bez ohledu na to, že elektřinu nebo plyn používá
pro vlastní spotřebu.
Režim přenesení daňové povinnosti se uplatní i v situaci, kdy odběratel elektřiny
bude mít od Energetického regulačního úřadu pouze licenci na obchod s plynem. Stejně
tak se tento režim uplatní i v případě, že odběratel plynu bude mít od Energetického
regulačního úřadu jen licenci na obchod s elektřinou. Pro účely uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti není tedy rozhodující, na jaké zboží (plyn nebo elektřina) byla
licence vydána.
S ohledem na fungování trhu s plynem a elektřinou a v souladu s § 2 odst. 1 písm. c)
příslušného nařízení vlády je nezbytné za obchodníka s plynem a elekřinou považovat nejen držitele licence na obchod s elektřinou nebo plynem, ale také subjekty, které
se obchodování účastní jen za účelem zajištění samotného fungování trhu s elektřinou
nebo plynem a jejichž činnost je ekonomicky a technicky s těmito trhy spojena. Jedná
se o některé činnosti ve smyslu § 3 odst. 1 energetického zákona, a to přenos elektřiny,
distribuci elektřiny, činnost operátora trhu, přepravu plynu, distribuci plynu a uskladňování plynu. Samotný trh by totiž bez těchto činností nemohl existovat, nehledě na to, že
účtování těchto služeb je obvykle součástí ceny elektřiny nebo plynu.
Mezi obchodníky, na které se vztahuje režim přenesení daňové povinnosti, se tak
řadí i subjekty, které mají od Energetického regulačního úřadu přidělenou licenci v oblasti konkrétního předmětu podnikání v energetických odvětvích (např. na distribuci
elektřiny, distribuci plynu, přenos elektřiny, přepravu plynu, uskladňování plynu). Předmětem režimu přenesení daňové povinnosti budou pouze zdanitelná plnění poskytnutá
těmto subjektům, která jsou spojena s dodáním elektřiny či plynu.
Mimo jiné se jedná i o společnosti, které mají výhradní postavení na trhu s elektřinou či plynem – OTE, a. s. (dále jen „operátor trhu“), ČEPS, a. s. (provozovatel přenosové
soustavy) a NET4GAS, s. r. o. (provozovatel přepravní soustavy)2).
Pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti je tedy zásadně rozhodující osoba
odběratele – obchodníka. Účel využití předmětného zboží nebude mít žádný vliv na použití daňového režimu. Jak je již výše zmíněno, režim přenesení daňové povinnosti bude
aplikován také v situacích, kdy osoba splňující definici obchodníka nakoupí elektřinu
nebo plyn pro vlastní spotřebu.
Finanční správa České republiky upozornila před zavedením režimu přenesení
daňové povinnosti na dodání plynu a elektřiny na riziko podvodů na dani z přidané
hodnoty při obchodování s tímto zbožím (podrobněji viz http://www.financnisprava.
cz/cs/dane-a- pojistne/novinky/2015/upozorneni-na-podvody-v-oblasti-dph-6848). Plátce
1)
2)
Samostatnou přílohou této Informace je pro účely usnadnění aplikace režimu přenesení daňové povinnosti tabulka Udělené licence, s údaji o držitelích licencí na obchod s elektřinou a plynem. Finanční
správa bude v úvodní fázi zavedení režimu přenesení daňové povinnosti v pravidelných týdenních
intervalech zveřejňovat aktualizaci těchto informací v závislosti na datech poskytnutých Energetickým
regulačním úřadem.
Upozorňujeme, že všechny udělené licence ERÚ, včetně licencí v oblastech jako jsou např. distribuce
elektřiny, distribuce plynu, přenos elektřiny, přeprava plynu, uskladňování plynu jsou rovněž zveřejněny na http://www.eru.cz/cs/vyhledavac-licenci.
Licence na činnosti operátora trhu, licence na přenos elektřiny a licence na přepravu plynu, jsou vydávány Energetickým regulačním úřadem jako výlučné licence za podmínek stanovených energetickým
zákonem.
8
daně, který nakupuje a prodává předmětné zboží bez potřebné licence vydané nebo
uznané Energetickým regulačním úřadem, naplňuje vědomostní test „věděl nebo mohl
vědět“ o možném podvodu na dani z přidané hodnoty s možností neuznání nároku
na odpočet daně při správě daně. Tento vědomostní test může naplnit i plátce, který
nakupuje plyn nebo elektřinu od plátce nemajícího potřebnou licenci.
1.2
Stanovení základu daně
V režimu přenesení daňové povinnosti se základ daně stanoví dle obecných principů
zákona o DPH. V souladu s ustanovením § 36 odst. 1 zákona o DPH je základem daně
vše, co plátce jako úplatu obdržel nebo má obdržet za uskutečněné zdanitelné plnění,
včetně částky na úhradu spotřební daně, od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, bez daně za toto zdanitelné plnění.
Základ daně dále zahrnuje i vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro kterou
je uskutečňováno zdanitelné plnění, při jeho uskutečnění (§ 36 odst. 3 písm. c) zákona
o DPH). Za vedlejší výdaje lze při splnění zákonných podmínek pokládat např. náklady
na distribuci elektřiny nebo plynu, systémové služby, činnost zúčtování operátorem
trhu, atd.
Vedlejší výdaje, které jsou fakturovány společně v přímé souvislosti s uskutečněným zdanitelným plněním (dodání elektřiny nebo plynu), tedy vstupují do základu daně a na celé plnění se tak uplatní režim přenesení daňové povinnosti a to
bez ohledu na výši úplaty za související plnění, která jsou považována za vedlejší plnění.
Co se týká opravy základu daně u zdanitelného plnění, které bylo uskutečněno
před zavedením režimu přenesení daňové povinnosti, je třeba vycházet z obecné úpravy
obsažené v § 42 zákona o DPH. V případě opravy základu daně a výše daně, která je
považována za samostatné zdanitelné plnění, se uplatní režim zdanění platný ke dni
povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění, tj. běžný režim zdanění.
1.3
Plnění nepodléhající režimu přenesení daňové povinnosti
U některých plnění mohou v praxi nastat situace, kdy se režim přenesení daňové povinnosti nebude na trhu s elektřinou či plynem aplikovat. Může se jednat o následující
případy dodání elektřiny či plynu, např.:
• obchodníkovi, který není plátcem,
• plátci, který nenaplní definici obchodníka, včetně plátce, který dodává elektřinu nebo
plyn v souvislosti s nájmem nemovitostí.
Stejně tak u plnění, která nemají charakter dodání zboží, nýbrž poskytnutí služby
– např. likvidace elektřiny nebo plnění ve vazbě na mimotoleranční odchylku, nebude
režim přenesení daňové povinnosti na trhu s elektřinou či plynem uplatněn3).
2.
Dodání certifikátů elektřiny
2.1
Vymezení dodání certifikátů elektřiny
V obecné rovině lze konstatovat, že certifikát elektřiny je obchodovatelný a je určen
např. k prokázání určitého množství či podílu elektřiny vyrobeného z obnovitelných
3)
V této souvislosti odkazujeme na závěry z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne 14. 10. 2015 – příspěvek 460/16.09.15: Uplatnění daně z přidané hodnoty u odchylek
elektřiny a plynu způsobených subjekty zúčtování – str. 14.
9
zdrojů energie nebo k potvrzení nároků účastníků trhu s elektřinou na úspory energie
v důsledku opatření ke zvýšení energetické účinnosti.
Dodáním certifikátů elektřiny se v současných podmínkách na trhu s elektřinou
v ČR rozumí převod záruk původu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo záruk původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla podle zákona
č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „zákon o podporovaných zdrojích energie“)4). Záruka původu slouží k prokázání
původu elektřiny vyrobené buď z obnovitelných zdrojů, nebo z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla. Hodnota záruky původu odpovídá množství takto vyrobené elektřiny, které bylo dodáno do elektrizační soustavy České republiky za období
jednoho, dvou, tří, šesti nebo dvanácti kalendářních měsíců.
Na základě žádosti výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla je záruka původu vydávána v elektronické podobě operátorem trhu na účet výrobce vedený v evidenci záruk
původu. O vydání záruky původu lze požádat nejpozději do 12 kalendářních měsíců
od uskutečnění výroby a dodávky elektřiny5).
Záruka původu může být vedena v evidenci záruk původu na účtu výrobce elektřiny
z obnovitelných zdrojů, výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla nebo obchodníka s elektřinou (dále jen „držitel účtu“).
Evidence záruk původu provozovaná operátorem trhu umožňuje elektronickým
způsobem převod záruky původu vedené na účtu držitele záruk původu mezi výrobci
elektřiny nebo obchodníky s elektřinou v rámci České republiky. Převodce provede příkaz k převodu záruky původu, pokud ji příjemce nepřijme do 30 dnů, záruka původu
zůstane na účtu převodce.
Evidence záruk původu také umožňuje elektronickým způsobem uplatnění záruky
původu z obnovitelných zdrojů pro prokázání původu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů a dodané zákazníkovi v České republice. Uplatnění záruky původu se realizuje prostřednictvím evidence záruk původu tak, že se k příslušné záruce původu přiřadí zákazník, kterému byla elektřina, k níž se vztahuje záruka původu, dodána.
Převod záruky původu je považován za poskytnutí služby. V tomto směru je
třeba upozornit na skutečnost, že režim přenesení daňové povinnosti se vztahuje pouze
na převod záruky původu a nikoliv na její první vydání operátorem trhu.
3.
Obecné povinnosti vztahující se k uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti
Pro plnění, u kterých se režim přenesení daňové povinnosti bude nově aplikovat, platí
obecně obdobná pravidla a povinnosti jako pro plnění, pro která byl již režim přenesení daňové povinnosti zaveden.
4)
5)
Pojem „záruka původu“ je třeba vykládat v duchu legislativní zkratky uvedené v § 45 odst. 1 zákona o podporovaných zdrojích energie. Úprava „převodu záruky původu“ je obsažena v § 45 odst. 4
písm. b) téhož zákona.
Podmínky pro vydávání záruk původu z obnovitelných zdrojů energie a elektřiny z vysokoúčinné
kombinované výroby elektřiny a tepla upravuje vyhláška č. 403/2015 Sb., o zárukách původu elektřiny
z obnovitelných zdrojů energie a elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla,
ve znění pozdějších předpisů.
10
Při naplnění podmínek režimu přenesení daňové povinnosti u dodání elektřiny nebo plynu obchodníkovi a dodání certifikátů elektřiny se na předmětná zdanitelná plnění vztahují zejména povinnosti uvedené v ustanoveních § 92a, § 108 odst. 1
písm. g), § 29 odst. 2 písm. c) zákona o DPH a také povinnosti v oblasti kontrolního
hlášení definované v § 101c a násl. zákona o DPH.
V režimu přenesení daňové povinnosti je plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění
s místem plnění v tuzemsku uskutečněno (příjemce plnění), povinen přiznat daň ke dni
uskutečnění zdanitelného plnění (§ 92a odst. 1 zákona o DPH). K úplatám před uskutečněním zdanitelného plnění (zálohovým platbám) se nepřihlíží. Pokud byla přijata
zálohová platba před uskutečněním zdanitelného plnění a zároveň před účinností režimu přenesení daňové povinnosti pro výše zmíněná plnění, režim přenesení daňové
povinnosti se neaplikuje zpětně na již přiznanou daň z přijaté zálohové platby.
Při výpočtu hodnoty, na kterou se použije režim přenesení daňové povinnosti, se
dle § 92a odst. 4 zákona o DPH vychází ze základu daně stanoveného podle obecného
pravidla v § 37a odst. 1 zákona o DPH (zjednodušeně hodnota doplatku za výše zmíněné
plnění po zavedení režimu přenesení daňové povinnosti pro toto plnění bude podléhat
režimu přenesení daňové povinnosti).
V situaci, kdy základ daně ze zálohy přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění
(a před zavedením režimu přenesení daňové povinnosti) převýší konečnou úplatu
za dané plnění, vyúčtování přeplatku proběhne v běžném režimu, neboť fakticky dochází k vrácení části zálohy.
Podle § 92f odst. 2 zákona o DPH mají-li plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění,
a plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění uskutečněno, důvodně za to, že toto zdanitelné plnění podléhá režimu přenesení daňové povinnosti, a tento režim k tomuto
plnění použijí, považuje se toto plnění za zdanitelné plnění podléhající režimu přenesení daňové povinnosti. Bude-li v souvislosti se zavedením režimu přenesení daňové
povinnosti na výše zmíněná plnění sporné jednoznačně stanovit, zda byly naplněny
podmínky pro uplatnění tohoto režimu a obě strany (poskytovatel i příjemce plnění)
uplatní tento režim v rozsahu všech zákonem definovaných povinností (nezbytné je
zajistit splnění všech povinností nejen poskytovatelem plnění, ale i příjemcem plnění),
bude aplikována právní fikce, že dané plnění režimu přenesení daňové povinnosti
podléhá.
V souvislosti s povinností podat kontrolní hlášení dle § 101c zákona o DPH vykazuje plátce v příslušném oddílu kontrolního hlášení jako poskytovatel nebo příjemce
plnění v režimu přenesení daňové povinnosti mj. kód předmětu plnění. Jednotlivá
plnění spadající do tohoto režimu jsou v aplikaci elektronického podání Kontrolní hlášení na Daňovém portálu Finanční správy zadávána pod následujícími kódy: 18 – dodání certifikátů elektřiny, 19 – dodání elektřiny soustavami nebo sítěmi obchodníkovi,
20 – dodání plynu soustavami nebo sítěmi obchodníkovi.
Bližší informace o obecných pravidlech a povinnostech spojených s aplikací tohoto režimu jsou k dispozici na Internetu Finanční správy na následujícím odkazu:
http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-pridane-hodnoty/
informace- stanoviska-a-sdeleni/rezim-preneseni-danove-povinnosti.
11
Informace GFŘ
k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti na vybraná plnění
v letech 2015 a 2016
č. j.: 2552/15/7100-20116-011073
ve znění Dodatku č. 1, č. j.: 39648/15/7100-20118-012884
a Dodatku č. 2, č. j.: 10852/16/7100-20118-01288411)
Z důvodu boje proti daňovým podvodům využila Česká republika možnost danou
směrnicí Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, v platném znění, a počínaje dnem 1. 4. 2015 rozšířila postupně výčet
plnění, při jejichž poskytnutí je použit režim přenesení daňové povinnosti. Toto rozšíření bylo součástí novely2) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“) a nařízení vlády č. 361/2014 Sb., ze
dne 22. 12. 20143), o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu
přenesení daňové povinnosti, zveřejněném v Částce 143 Sbírky zákonů (dále jen „nařízení vlády č. 361/2014 Sb.“), které z množiny plnění stanovených v příloze č. 6 zákona
o DPH vymezuje ta, na která se režim přenesení daňové povinnosti aplikuje.
Toto nařízení bylo novelizováno nařízením vlády č. 155/2015 Sb., ze dne 15. 6. 2015,
zveřejněném v Částce 64 Sbírky zákonů (dále jen „nařízení vlády č. 155/2015 Sb.“),
kterým se mění nařízení vlády č. 361/2014 Sb. Počínaje dnem 1. 7. 2015 byla tímto
nařízením rozšířena aplikace režimu přenesení daňové povinnosti o další komodity,
a to v oblasti obilovin, technických plodin a olejnatých semen.
Ve vazbě na zjištění daňových úniků u obchodování s elektřinou a plynem bylo
vydáno nové nařízení vlády č. 11/2016 Sb., ze dne 13. 1. 2016, zveřejněné v Částce 4
Sbírky zákonů (dále jen „nařízení vlády č. 11/2016 Sb.“), kterým se mění nařízení
vlády č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. Tímto nařízením došlo
s účinností od 1. 2. 2016 mimo jiné k rozšíření působnosti režimu přenesení daňové
povinnosti na dodání certifikátů elektřiny a dále pak na dodání elektřiny nebo plynu
soustavami nebo sítěmi obchodníkovi vymezenému v § 7a odst. 2 zákona o DPH.
Za obchodníka se pro účely režimu přenesení daňové povinnosti přitom považuje také
osoba, jejíž předmět podnikání je podrobně specifikován v § 2 odst. 1 písm. c) tohoto
nařízení.
V platnosti zůstává bez věcných změn režim přenesení daňové povinnosti pro
všechna dosud v zákoně o DPH definovaná plnění, tj. pro dodání zlata (§ 92b), dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 zákona (§ 92c), převod povolenek na emise skleníkových plynů (zde došlo pouze k technické úpravě, resp. kontinuální pokračování
režimu přenesení daňové povinnosti pro převod povolenek na emise skleníkových plynů
od 1. 1. 2015 stanoví nařízení vlády č. 361/2014 Sb.4) a pro poskytnutí stavebních nebo
montážních prací (§ 92e).
1)
2)
3)
4)
Doplněný text je označen tučně a kurzivou.
Zákon č. 360/2014 Sb.
ve znění Sdělení MV o opravě tiskové chyby zveřejněné v Částce 3 Sbírky zákonů 2015
Současně došlo ke zrušení původního časového omezení platnosti režimu přenesení daňové povinnosti
pro převod povolenek na emise skleníkových plynů (do 1. 7. 2015).
12
Pro plnění, u kterých je režim přenesení daňové povinnosti aplikován nově, platí
obecně obdobná pravidla a povinnosti jako pro plnění, pro která byl již režim přenesení
daňové povinnosti zaveden.
Tento režim platí pouze pro dodání uskutečněná mezi plátci s místem plnění v tuzemsku, přičemž povinnost přiznat a zaplatit daň má plátce, pro kterého bylo uvedené
zdanitelné plnění v tuzemsku uskutečněno (příjemce plnění)5).
Plátci uskutečňující nebo přijímající plnění v tomto režimu mají od 1. 1. 2016 povinnost podat elektronicky správci daně kontrolní hlášení (§ 101c a násl. zákona o DPH),
které zcela nahrazuje výpis z evidence pro účely daně z přidané hodnoty. Plátce,
který je právnickou osobou, podává toto hlášení za kalendářní měsíc (a to do 25 dnů
po skončení kalendářního měsíce). Plátce, který je fyzickou osobou, je povinen podat
kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
Poskytovatel plnění v režimu přenesení daňové povinnosti vykazuje v příslušném
oddílu kontrolního hlášení DIČ odběratele, evidenční číslo daňového dokladu, datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně a kód předmětu plnění. Odběratel
kromě těchto údajů uvádí v hlášení navíc daň a namísto DIČ odběratele vyplňuje DIČ
dodavatele. Přehled kódů, pod kterými jsou jednotlivá plnění spadající do předmětného
režimu vykazována v roce 2016, je uveden v příloze č. 1 této Informace.
Podrobnější informace o obecných pravidlech a povinnostech spojených s tímto režimem jsou k dispozici na Internetu FS: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-pridane-hodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni/rezim -preneseni-danove-povinnosti.
1.
Vymezení plnění pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti
1.1
Účinnost v roce 2015
Podle § 92f odst. 1 zákona o DPH použije plátce při dodání zboží nebo poskytnutí služby
uvedených v příloze č. 6 zákona o DPH plátci režim přenesení daňové povinnosti, pokud
tak vláda stanoví nařízením. Plnění, u kterých je režim přenesení daňové povinnosti
uplatňován, vymezují ust. § 2 odst. 2 a násl. nařízení vlády č. 361/2014 Sb., ve znění
nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb., následovně6).
Režim přenesení daňové povinnosti se použije u zdanitelného plnění, kterým je
dodání vybraného zboží, pokud celková částka základu daně veškerého dodávaného
vybraného zboží překračuje částku 100 000 Kč.
5)
6)
Pokud příjemce plnění bude vystupovat při pořízení zdanitelného plnění jako osoba nepovinná k dani,
tj. bude pořizovat zdanitelné plnění výlučně pro soukromou potřebu, nebo výlučně pro plnění, které
není předmětem daně, uplatní se běžný režim zdanění. V takovémto postavení může být např. obec,
která pořizuje plnění pro potřeby související výlučně s její činností při výkonu veřejné správy (§ 5
Výjimkou je ovšem dodání elektřiny nebo plynu soustavami nebo sítěmi obchodníkovi dle § 2 odst. 1
písm. c) nařízení vlády č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády
č. 11/2016 Sb., u kterého účel využití tohoto zboží není rozhodující pro aplikaci režimu přenesení
daňové povinnosti. Blíže viz „Informace GFŘ k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti u dodání elektřiny, plynu a dodání certifikátů elektřiny“, č. j.: 2375/16/7100-20118- 012884, zveřejněná
dne 27. 1. 2016 na Internetu FS.
Jak je již zmíněno v úvodu, ust. § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 361/2014 Sb. umožnilo od 1. 1. 2015 kontinuální pokračování režimu přenesení daňové povinnosti pro převod povolenek na emise skleníkových
plynů. Limit 100 000 Kč se na převod povolenek na emise skleníkových plynů nevztahuje.
13
Vybraným zbožím se přitom rozumí (pro aplikaci režimu přenesení daňové
povinnosti musí být podle nařízení vlády č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády
č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb., splněno slovní vymezení zboží a zároveň jeho vymezení příslušným kódem nomenklatury celního sazebníku7):
a) obiloviny a technické plodiny, včetně olejnatých semen a cukrové řepy, které
jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 10 nebo kapitole 12.
U tohoto zboží je režim přenesení daňové povinnosti aplikován s účinností
od 1. 7. 20158) s výjimkou cukrové řepy (kód nomenklatury celního sazebníku 1212 91),
kde účinnost nastala dnem 1. 9. 2015.
V kapitole 10 se jedná o komodity, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury
celního sazebníku 1001 (pšenice a sourež), 1002 (žito), 1003 (ječmen), 1004 (oves),
1005 (kukuřice), 1006 (rýže), 1007 (zrna čiroku), 1008 (pohanka, proso a lesknice
kanárská, rosičky, merlík chilský, triticale a ostatní obiloviny).
V kapitole 12 jsou zařazeny komodity pod kódy nomenklatury celního sazebníku 1201
(sójové boby, též drcené), 1202 (podzemnice olejná, nepražená ani jinak tepelně neupravená, též loupaná nebo drcená), 1203 00 00 (kopra), 1204 00 (lněná semena,
též drcená), 1205 (semena řepky nebo řepky olejky, též drcená), 1206 00 (slunečnicová semena, též drcená), 1207 (ostatní olejnatá semena a olejnaté plody, též
drcené), 1208 (mouka a krupice z olejnatých semen nebo olejnatých plodů, kromě
hořčičné mouky a krupice), 1209 (semena, plody a výtrusy k setí), 1210 (chmelové
šištice, čerstvé nebo sušené, též drcené, v prášku nebo ve formě pelet; lupulin), 1211
(rostliny a části rostlin, včetně semen a plodů, používané zejména ve voňavkářství,
ve farmacii nebo jako insekticidy, fungicidy nebo k podobným účelům, čerstvé nebo
sušené, též řezané, drcené nebo v prášku), 1212 (svatojánský chléb, chaluhy a jiné
řasy, cukrová řepa a cukrová třtina, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo sušené, též
v prášku; ovocné pecky a jádra a jiné rostlinné produkty, včetně nepražených kořenů
čekanky druhu Cichorium intybus sativum, používané zejména k lidskému požívání,
jinde neuvedené ani nezahrnuté), 1213 00 00 (sláma a plevy, nezpracované, též pořezané, pomleté, lisované nebo ve formě pelet), 1214 (tuřín, krmná řepa, jiné krmné
kořeny, seno, vojtěška (alfalfa), jetel, vičenec ligrus, kapusta kadeřavá krmná, vlčí
bob, vikev a podobné pícniny, též ve formě pelet).
Je-li příslušné zboží uvedeno pod 4místným nebo 6místným kódem nomenklatury celního sazebníku, režim přenesení daňové povinnosti se vztahuje také
na všechny podpoložky do úrovně 8místného kódu dle příslušného právního
předpisu (příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87). Režim přenesení daňové povin7)
8)
Kódem nomenklatury celního sazebníku se rozumí číselné označení zboží uvedené v příloze I nařízení
Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění, která je v plném znění dostupná na adrese: https://www.celnisprava.
cz/cz/clo/sazebni-zarazeni-zbozi/spolecny-celni-sazebnik-es/Spolen%20celn%20sazebnk%20EU%20
platn%20pro%20rok%202016/NEK1754-2015.pdf.
S účinností od 1. 4. 2015 do 30. 6. 2015 byly u této kategorie vybraným zbožím obiloviny a technické plodiny, včetně olejnatých semen a cukrové řepy, uvedené pod kódy nomenklatury celního
sazebníku 1005 (kukuřice), 1201 (sójové boby též drcené), 1205 (semena řepky nebo řepky olejky,
též drcená), 1206 00 (slunečnicová semena, též drcená), 1207 50 (hořčičná semena), 1207 91 (maková semena), 1209 10 00 (semena cukrové řepy) nebo 1212 91 (cukrová řepa). (Z režimu přenesení
daňové povinnosti byla v tomto období vyjmuta cukrová řepa s kódem nomenklatury celního sazebníku 1212 91.).
14
nosti se tak např. aplikuje na zboží označené pod kódem 1209 (semena, plody a výtrusy k setí) se všemi konkrétně specifikovanými podpoložkami, tzn. např. na zboží
s kódem 1209 24 00 (semena lipnice luční).
Technickou plodinou je pro účely aplikace režimu přenesení daňové povinnosti
plodina, kterou není možné běžně bez dalších úprav použít ke konečné spotřebě.
Jedná se o meziprodukt (surovinu), který je zpracováván, aby mohl být v dalších
fázích výroby použit pro různé účely (potravinářské, farmaceutické, kosmetické,
technické, aj.). Komodity vymezené v kapitole 12 celního sazebníku lze všeobecně
podle jejich charakteru zařadit buď jako olejnatá semena, nebo technické plodiny
(popř. cukrovou řepu), a tedy režim přenesení daňové povinnosti bude uplatněn
u všech položek této kapitoly.
b) kovy, včetně drahých kovů, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury
celního sazebníku v kapitole 71 a třídě XV, s výjimkou zboží, které je sice v kapitole 71 a třídě XV, ale je nařízením vlády č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády
č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb., negativně vymezeno vybranými kódy
a kapitolami nomenklatury celního sazebníku nebo se jedná o zboží, které již podléhá
režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92c zákona o DPH či zboží, na které se
vztahuje zvláštní režim podle § 90 zákona o DPH.
Vymezení kovů, včetně drahých kovů, na které se režim přenesení daňové povinnosti vztahuje již s účinností od 1. 4. 2015, a to podle vybraných kódů z kapitoly 71 a třídy XV nomenklatury celního sazebníku, je uveden v příloze č. 2 této
Informace.
Vzhledem k dosavadní aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti na dodání zlata
(ust. § 92b odst. 1 písm. a) zákona o DPH, podle kterého je režim aplikován pouze
na zlato o ryzosti 333 tisícin nebo vyšší) upozorňujeme, že do tohoto režimu dle § 92f
zákona o DPH spadá mimo jiné také dodání zlata (včetně zlata pokoveného platinou),
netepaného nebo ve formě polotovarů nebo prachu, které je uvedeno pod kódem nomenklatury celního sazebníku 7108 (s výjimkou zlata měnového – kód 7108 20 00),
a to bez ohledu na ryzost dodávaného zlata.
c) mobilní telefony, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku 8517 12 00 nebo 8517 18 00.
U tohoto zboží je režim přenesení daňové povinnosti aplikován s účinností již
od 1. 4. 2015.
d) integrované obvody, jako jsou mikroprocesory a centrální procesorové jednotky,
uvedené pod kódem nomenklatury celního sazebníku 8542 31 a desky plošných
spojů osazené těmito obvody, které jsou dodávány ve stavu před zabudováním
do výrobků pro konečné uživatele.
od 1. 4. 2015.
e) přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat, která jsou uvedena pod
kódy nomenklatury celního sazebníku 8471 30 00, jako jsou např. notebooky či
tablety.
od 1. 4. 2015.
15
f) videoherní konzole, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku 9504.
od 1. 4. 2015.
1.2
Účinnost v roce 2016
1.2.1 Dodání nemovité věci
Režim přenesení daňové povinnosti se podle § 92d zákona o DPH použije při dodání
nemovité věci plátci, pokud plátce, který nemovitou věc dodává, uplatní daň podle
§ 56 odst. 5 zákona o DPH (tj. plátce se rozhodne využít zákonnou možnost uplatnit
daň při dodání nemovité věci jinému plátci, které by jinak bylo považováno za osvobozené plnění), a to s účinností od 1. 1. 2016.
1.2.2 Dodání elektřiny nebo plynu a dodání certifikátů elektřiny
Na základě § 92f odst. 1 zákona o DPH je dále rozšířen okruh zboží a služeb, na které
se vztahuje režim přenesení daňové povinnosti. S účinností od 1. 2. 2016 se dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) a c) nařízení vlády č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády
č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb., uplatňuje režim přenesení daňové
povinnosti u následujících plnění:
• dodání certifikátů elektřiny, kterým se v současných podmínkách na trhu s elektřinou v ČR rozumí převod záruk původu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo
záruk původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla
podle zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, ve znění pozdějších předpisů,
• dodání elektřiny nebo plynu soustavami nebo sítěmi obchodníkovi vymezenému
v § 7a odst. 2 zákona o DPH; za obchodníka se pro účely režimu přenesení daňové
povinnosti považuje také osoba, jejímž předmětem podnikání je přenos elektřiny,
distribuce elektřiny, obchod s elektřinou, činnost operátora trhu, přeprava plynu,
distribuce plynu, uskladňování plynu a obchod s plynem za podmínek stanovených
zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy
v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon),
ve znění pozdějších předpisů.
U výše uvedeného zboží a služeb9), jež dle § 92f zákona o DPH nově podléhají
režimu přenesení daňové povinnosti, se nesleduje výše základu daně u zdanitelného
plnění. Na rozdíl od vybraného zboží specifikovaného v § 2 odst. 3 nařízení vlády
č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb.,
se při aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti u těchto plnění tedy k limitní
částce 100 000 Kč nepřihlíží.
Podrobnější údaje k zavedení režimu přenesení daňové povinnosti v oblasti
obchodu s elektřinou, plynem a certifikáty elektřiny, jsou uvedeny v materiálu
„Informace GFŘ k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti u dodání elektřiny, plynu a dodání certifikátů elektřiny“, č. j.: 2375/16/7100-20118-012884, zveřejněné dne 27. 1. 2016 na Internetu FS na adrese: http://www.financnisprava.cz/
9)
Zatímco elektřina a plyn, které jsou dodávány soustavami nebo sítěmi výše definovanému obchodníkovi, jsou podle § 4 odst. 2 písm. e) zákona o DPH považovány za zboží, převod záruky původu
odpovídá svým charakterem poskytnutí služby.
16
cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-pridane-hodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni/
rezim-preneseni- danove-povinnosti.
2.
Možnosti řešení sporných případů zařazení plnění
2.1
Právní fikce na základě dohody mezi poskytovatelem a příjemcem plnění
Pokud bude při praktické aplikaci obtížné u plnění vymezených na základě § 92f zákona
o DPH nařízením vlády č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb., obecně posoudit, zda s ohledem na charakter konkrétního
plnění byly naplněny podmínky pro uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti,
tj. např. nebude zřejmé, zda dané plnění spadá pod konkrétní výše uvedené položky
pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti, a obě strany (poskytovatel i příjemce
plnění) budou na základě důvodného předpokladu, že na zdanitelné plnění se tento
režim vztahuje, jednat ve shodě a uplatní režim přenesení daňové povinnosti v rozsahu
všech zákonem definovaných povinností, bude aplikována právní fikce, že dané plnění
režimu přenesení daňové povinnosti podléhá (§ 92f odst. 2 zákona o DPH).
Stejně tak v případě nejasností ohledně limitní částky (100 000 Kč) pro uplatnění
režimu přenesení daňové povinnosti, kdy je problematické určit, zda limit u daného
zdanitelného plnění byl již dosažen či nikoli, je dána s účinností od 1. 2. 2016 možnost
sjednání písemné dohody mezi plátcem, který uskutečnil zdanitelné plnění, a plátcem, pro kterého bylo zdanitelné plnění uskutečněno, o použití režimu přenesení
daňové povinnosti i v případě, že celková částka základu daně veškerého dodávaného
vybraného zboží limit pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti nepřekročí
(§ 2 odst. 5 nařízení vlády č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb.
a nařízení vlády č. 11/2016 Sb.). Předpokladem využití této fikce je opět jednotný
postup poskytovatele i příjemce plnění.
Jak vyplývá z výše uvedeného, proto, aby dané zdanitelné plnění bylo v těchto sporných případech považováno za plnění podléhající režimu přenesení daňové povinnosti,
je nezbytné zajistit faktické použití tohoto režimu, které představuje naplnění všech zákonných podmínek pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti, a to nejen poskytovatelem ale zejména také příjemcem plnění.
Pro tento účel se má za to, že poskytovatel plnění splní zákonné podmínky použití
režimu přenesení daňové povinnosti, jestliže vystaví daňový doklad, ve kterém uvede
údaj „daň odvede zákazník“ podle § 29 odst. 2 písm. c) zákona o DPH a splní povinnosti
spojené s kontrolním hlášením (§ 101c a násl. zákona o DPH).
Příjemce plnění splní zákonné podmínky použití režimu přenesení daňové povinnosti tím, že doplní výši daně v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty dle § 92a
odst. 2 zákona o DPH, splní povinnosti související s kontrolním hlášením na základě
§ 101c a násl. zákona o DPH, a příslušnou daň přizná.
2.2
Závazné posouzení
Určení, zda se obecně při poskytnutí určitého zdanitelného plnění použije režim přenesení daňové povinnosti nebo ne, je předmětem závazného posouzení (§ 92h zákona
o DPH). V případech přetrvávajících nejasností tak existuje možnost požádat Generální
finanční ředitelství o závazné posouzení určitého zdanitelného plnění pro účely použití
režimu přenesení daňové povinnosti.
17
Žadatel musí uvést popis daného zdanitelného plnění (v žádosti lze uvést vždy
pouze jedno zdanitelné plnění) a návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení
(§ 92i zákona o DPH). Procesně řízení o závazném posouzení upravují ust. § 132 a § 133
zák. č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů. Podání žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení v dané oblasti podléhá správnímu poplatku
ve výši 10 000 Kč podle zák. č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů.
3.
Zálohové platby před zavedením režimu přenesení daňové povinnosti
V režimu přenesení daňové povinnosti je plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění
s místem plnění v tuzemsku uskutečněno (příjemce plnění), nadále povinen přiznat
daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Také pro plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti (poskytovatel plnění), je pro vykázání plnění v tomto režimu rozhodující den uskutečnění daného zdanitelného plnění.
K úplatám před uskutečněním zdanitelného plnění (zálohovým platbám) se v režimu
přenesení daňové povinnosti nepřihlíží, tyto se zahrnují do celkové úplaty za dané zdanitelné plnění, ale v daném režimu poskytovateli plnění nevzniká povinnost přiznat daň
z přijaté zálohové platby, ani nevzniká povinnost při přijetí zálohové platby vystavit
daňový doklad (pro vystavení daňového dokladu je opět rozhodující den uskutečnění
zdanitelného plnění).
Pro situace, kdy je přijata zálohová platba před uskutečněním zdanitelného plnění
(a zároveň před účinností režimu přenesení daňové povinnosti pro určitý typ plnění),
ze které vznikla povinnost přiznat daň, přičemž k uskutečnění daného zdanitelného
plnění dojde až po zavedení tohoto režimu, bylo v souvislosti s rozšířením režimu
na nové typy plnění zavedeno s účinností od 1. 1. 2015 pravidlo (§ 92a odst. 4 zákona
o DPH), podle kterého se nebude v dané situaci aplikovat režim přenesení daňové povinnosti zpětně na již přiznanou daň z přijaté zálohové platby. Pro tyto případy se při
výpočtu hodnoty, na kterou se použije režim přenesení daňové povinnosti, vychází ze
základu daně stanoveného podle obecného pravidla v § 37a odst. 1 zákona o DPH. Základem daně je rozdíl mezi celkovou úplatou za dané zdanitelné plnění bez daně (celkovým
základem daně za dané zdanitelné plnění podle § 36 odst. 1 zákona o DPH) a součtem
částek zálohových plateb přijatých před zavedením režimu přenesení daňové povinnosti, snížených o daň přiznanou z těchto zálohových plateb (souhrnu základů daně
podle § 36 odst. 2 zákona o DPH). Takto vypočtený základ daně může být i ve výši 0.
Př.: Plátce A obdrží od svého odběratele (rovněž plátce) dne 13. 3. 2015 úplatu (zálohovou
platbu) ve výši 130 000 Kč včetně daně. K uskutečnění zdanitelného plnění (dodání
mobilních telefonů) dojde až 30. 4. 2015, tj. po zavedení režimu přenesení daňové
povinnosti pro mobilní telefony. Zároveň s uskutečněním plnění je poskytnuta zbývající platba ve výši 170 000 Kč (bez daně). Plátce A splnil svou daňovou povinnost
a ke dni přijetí zálohové platby přiznal tuto transakci na ř. 1 daňového přiznání (základ daně ve výši 107 432 Kč a související daň ve výši 22 568 Kč) za příslušné zdaňovací období v běžném režimu, tj. mimo režim přenesení daňové povinnosti. Na ř. 25
daňového přiznání plátce A uvede hodnotu 170 000 Kč (hodnotu doplatku bez daně).
Daň z hodnoty základu daně (170 000 Kč) dopočítá odběratel a uvede ji na řádku 10
daňového přiznání.
18
Pokud by ve výše uvedeném příkladu došlo pouze k obměně výše plateb, tj. zálohová platba včetně daně by činila např. 50 000 Kč a doplatek (bez daně) by činil
např. 70 000 Kč, tj. doplatek by samostatně nepřevyšoval limit stanovený pro aplikaci
režimu přenesení daňové povinnosti 100 000 Kč pro toto vybrané zboží, bude se postupovat obdobně, jako je uvedeno výše, tj. plátce A přizná ke dni přijetí zálohové platby
tuto skutečnost na ř. 1 daňového přiznání (tj. v tomto případě základ daně ve výši
41 320 Kč a související daň ve výši 8 680 Kč) za příslušné období (jedná se o období
před zavedením režimu přenesení daňové povinnosti). Na ř. 25 plátce A uvede hodnotu 70 000 Kč, tj. hodnotu doplatku bez DPH. Daň z hodnoty 70 000 Kč dopočítá
odběratel (a uvede na ř. 10 daňového přiznání).
4.
Postupy v souvislosti se stanoveným limitem pro aplikaci režimu u vybraného zboží
4.1
Stanovení celkové částky základu daně
Pro stanovení celkové částky základu daně při dodání vybraného zboží (limit 100 000 Kč,
při jehož překročení se aplikuje režim přenesení daňové povinnosti) může být určující
celková částka základu daně uvedená na daňovém dokladu za zdanitelné plnění, a to
v souhrnu za veškeré dodávané zboží splňující definici vybraného zboží (zboží uvedené
v bodě 1. pod písm. a) až f)).
Pokud nastane situace, kdy bude na jednom daňovém dokladu uvedeno více druhů
vybraného zboží (spadajícího věcně pod více různých písm. a) až f)), budou se základy
daně těchto různých druhů zboží pro určení hodnoty limitu sčítat. Může tak dojít např.
k situaci, kdy při uvedení více než jednoho druhu vybraného zboží na jednom daňovém
dokladu bude režim přenesení daňové povinnosti aplikován při překročení celkové
částky základu daně na všechny druhy vybraného zboží, ačkoli u (jednoho či více) jednotlivých druhů zboží základ daně samostatně nepřekročí limitní hodnotu. V kontrolním hlášení by jednotlivé druhy zboží uvedené na jednom daňovém dokladu měly být
deklarovány samostatně (pod samostatným kódem předmětu plnění), a to v hodnotě
základu daně pro jednotlivý druh zboží.
Pro situace sporných či nejednoznačných případů lze režim přenesení daňové povinnosti použít za použití právní fikce na základě dohody mezi poskytovatelem a příjemcem plnění (§ 92f odst. 2 zákona o DPH a § 2 odst. 5 nařízení vlády č. 361/2014 Sb.,
ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb.), a to za předpokladu splnění všech zákonných povinností pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti na straně dodavatele i odběratele (viz bod 2.1).
Nutno upozornit na skutečnost, že některá jednání plátců mohou být posouzena
jako jednání s cílem vyhnout se aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti. Pokud
např. dodavatel vystaví několik daňových dokladů (popř. několik kupních smluv) pro
jednoho odběratele s uvedením stejného dne uskutečnění zdanitelného plnění, hodnota
základu daně na jednotlivých dokladech (popř. kupních smlouvách) přitom nepřekročí
stanovený limit 100 000 Kč, ale v souhrnu za všechny daňové doklady (kupní smlouvy)
bude tato hodnota základu daně překročena, přičemž tento dodavatel neuhradí daň
na výstupu, může správce daně danou situaci vyhodnotit (a to vždy v závislosti na všech
okolnostech konkrétního případu) jako jednání s cílem vyhnout se aplikaci režimu
19
přenesení daňové povinnosti a může mj. přistoupit k posouzení oprávněnosti souvisejícího nároku na odpočet daně odběratele.
4.2
Zálohové platby
V případě využití zálohových plateb u dodání vybraného zboží je pro správnou aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti nezbytné předem znát celkovou dohodnutou
hodnotu základu daně vybraného zboží. V tomto případě se jedná o jedno zdanitelné
plnění ve smyslu nařízení vlády č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb.
a nařízení vlády č. 11/2016 Sb. Pokud hodnota základu daně vybraného zboží přesáhne
určený limit, budou se aplikovat pravidla pro režim přenesení daňové povinnosti (zálohové platby se nebudou zdaňovat, rozhodující pro zdanění transakce bude datum uskutečnění zdanitelného plnění).
V opačném případě se budou při splnění zákonných podmínek aplikovat pravidla
běžného režimu (se zdaněním přijatých zálohových plateb). Zálohové platby se tedy
neposuzují pro účely stanovení limitu samostatně, ale zahrnují se do celkové hodnoty
základu daně pro dané zdanitelné plnění.
Př.: Plátce A se dohodl s plátcem B (objednávka, smluvní ujednání) na dodání mobilních
telefonů a videoherních konzolí (přitom základ daně pro mobilní telefony je 80 000 Kč
a pro videoherní konzole 90 000 Kč). Zároveň bylo domluveno poskytnutí zálohové
platby před uskutečněním plnění, a to v měsíci květnu 2015 ve výši 80 000 Kč, zbývající platba bude uhrazena ke dni uskutečnění plnění v měsíci červenci 2015.
Vzhledem k celkové hodnotě plnění budou v daném případě aplikována pravidla režimu přenesení daňové povinnosti (celková dohodnutá hodnota základu daně vybraného zboží je celkem 170 000 Kč a přesahuje tak stanovený limit). Tj. plátce A nemá
v daném režimu povinnost přiznat v daňovém přiznání přijatou úplatu (zálohovou
platbu) ke dni jejího přijetí, ale vzniká mu povinnost přiznat hodnotu daného plnění
(v celkové výši 170 000 Kč) až ke dni uskutečnění zdanitelného plnění (ř. 25 daňového
přiznání). Není nutno přitom ani rozlišovat, ke kterému druhu zboží se zálohová
platba vztahuje. Ke dni uskutečnění zdanitelného plnění je také vystaven daňový doklad na obě položky zboží s hodnotou plnění a údajem „daň odvede zákazník“ (§ 29
odst. 2 písm. c) zákona o DPH). Plátce B mimo dalších povinností přizná základ
daně (ve výši 170 000 Kč) a vypočtenou daň (v daném případě za použití sazby 21 %)
ke dni uskutečnění zdanitelného plnění (ř. 10 daňového přiznání za příslušné zdaňovací období).
4.3
Postup při změně hodnoty dodávaného zboží po přijetí zálohové platby
V praxi nelze vyloučit situaci, že bude hodnota objednaného zboží přesahovat stanovený limit a z přijatých zálohových plateb nebude z tohoto důvodu přiznána daň. Hodnota zboží, které bude nakonec skutečně dodáno, však bude pod stanoveným limitem,
například z důvodu momentálního nedostatku zboží na skladě u dodavatele nebo kvůli
následné změně objednávky odběratelem. Při uskutečnění plnění se v takovém případě
uplatní běžný režim, přičemž do základu daně musí být zahrnuty i dříve nezdaněné
zálohy. Důvod nezdanění zálohových plateb v příslušném zdaňovacím období je plátce
povinen prokázat.
Př.: Plátce objednal u prodejce elektroniky notebooky v hodnotě 120 000 Kč. Zaplatil
zálohu 50 000 Kč, kterou prodejce elektroniky nezdanil, neboť na základě údajů
20
v objednávce předpokládal, že celá transakce proběhne v režimu přenesené daňové
povinnosti. Odběratel však těsně před dodáním zboží objednávku snížil na hodnotu 90 000 Kč. Zdaněno bude proto v běžném režimu, základ daně se stanoví
ve výši 90 000 Kč, tj. včetně nezdaněné zálohové platby. Dodavatel bude připraven
doložit správci daně, že původní objednávka přesáhla limit, což jej opravňovalo k nezdanění zálohové platby.
Nelze vyloučit ani situaci, kdy plátce z přijaté zálohové platby přizná daň, neboť důvodně předpokládá, že hodnota základu daně vybraného zboží nepřesáhne stanovený
limit 100 000 Kč. K datu uskutečnění zdanitelného plnění však hodnota daného plnění
stanovený limit přesáhne a toto plnění má tedy podléhat režimu přenesení daňové povinnosti. V daném případě lze postupovat obdobně jako v případě, který je podrobněji uveden v bodě 3 této Informace (postup podle ust. § 92a odst. 4 zákona o DPH),
tj. neaplikovat zpětně režim přenesení daňové povinnosti na již přiznanou daň z přijaté
zálohové platby a při výpočtu hodnoty, na kterou se režim přenesení daňové povinnosti
uplatní, vycházet z obecného pravidla v § 37a odst. 1 zákona o DPH.
4.4
Oprava základu daně
4.4.1 Oprava základu daně u plnění v režimu přenesené daňové povinnosti
V případě opravy základu daně u plnění, u kterého byl aplikován režim přenesení daňové
povinnosti, protože byl překročen limit 100 000 Kč, a následně nastanou takové skutečnosti, které vedou ke zvýšení nebo snížení původního základu daně, musí být na opravu
aplikován režim přenesení daňové povinnosti bez ohledu na výši prováděné opravy.
Pokud tedy plátce dodal vybrané zboží v režimu přenesení daňové povinnosti (základ daně za toto zboží za zdanitelné plnění překročil stanovený limit) a následně nastanou skutečnosti, které vedou k opravě základu daně (ust. § 42 a § 45 zákona o DPH),
čímž dojde ke snížení původního základu daně (základ daně za zdanitelné plnění je
nově pod stanovený limit), bude po provedení této opravy platit nadále původně uplatněný daňový režim, tj. provede se pouze oprava základu daně (§ 42 odst. 7 zákona
o DPH), nikoli oprava původně uplatněného režimu.
Př.: Původní základ daně při dodání notebooků činil 120 000 Kč. Na základě dohody
mezi dodavatelem a odběratelem dojde ke snížení základu daně o 30 000 Kč. Protože
u původního dodání zboží byl překročen limit pro aplikaci režimu přenesení daňové
povinnosti, bude snížení hodnoty základu daně o 30 000 Kč také uskutečněno v režimu přenesení daňové povinnosti.
Obdobně bude plátce daně postupovat v případě, kdy dojde ke zvýšení původního
základu daně, u kterého byl uplatněn režim přenesení daňové povinnosti.
Př.: Původní základ daně při dodání notebooků činil 120 000 Kč. Na základě dohody mezi
dodavatelem a odběratelem dojde k navýšení základu daně o 20 000 Kč. Limit pro
aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti byl překročen již u původního dodání
zboží, navýšení hodnoty základu daně o 20 000 Kč a případné každé další navýšení
hodnoty základu daně bude podléhat režimu přenesení daňové povinnosti.
4.4.2 Oprava základu daně u plnění v běžném režimu uplatnění DPH
Pokud plátce dodal vybrané zboží v běžném režimu (základ daně za toto zboží za zdanitelné plnění nepřekročil stanovený limit a plátce uplatnil DPH na výstupu) a následně
21
nastanou skutečnosti, které vedou k opravě základu daně, čímž dojde ke zvýšení původního základu daně, uplatněný běžný režim původního plnění se již zpětně neopravuje.
Zároveň je ale nutno za účelem řádného zdanění samotné opravy daně ve správném režimu podle obecného principu stanoveného v § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 361/2014 Sb.,
ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb., prověřit celkovou hodnotu základu daně po navýšení. Pokud tato celková hodnota základu daně
(s promítnutím všech oprav) přesáhne hodnotu 100 000 Kč, bude se tato oprava základu,
při které dojde k překročení limitu a všechny následující, považovat za plnění, na které
se režim přenesení daňové povinnosti uplatňuje.
Př.: Původní základ daně při dodání videoherních konzolí činil 90 000 Kč. Na základě
dohody mezi dodavatelem a odběratelem dojde k navýšení základu daně o 60 000 Kč,
tj. celková hodnota základu daně po navýšení činí 150 000 Kč. Limit pro aplikaci
režimu přenesení daňové povinnosti byl po opravě základu daně překročen. Hodnota
navýšení základu daně – v daném případě 60 000 Kč – bude podléhat zdanění v režimu přenesení daňové povinnosti. Režim u původního základu daně, který podléhal
běžnému režimu zdanění, se již neopraví.
Př.: Původní základ daně při dodání notebooků činil 50 000 Kč. Na základě dohody mezi
dodavatelem a odběratelem dojde k navýšení základu daně o 30 000 Kč, tj. celková
hodnota základu daně po navýšení činí 80 000 Kč. Limit pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti nebyl po opravě základu daně překročen, oprava bude provedena v běžném režimu. Následně dojde k navýšení hodnoty základu daně o dalších
40 000 Kč, tj. celková hodnota základu daně činí 120 000 Kč. Hodnota navýšení základu daně – v daném případě 40 000 Kč – bude podléhat zdanění v režimu přenesení
daňové povinnosti.
4.4.3 Množstevní bonusy a jiné slevy
V případě uplatnění množstevních bonusů nebo jiných slev, které se vztahují k většímu
množství samostatných transakcí, přičemž půjde o situaci, kdy hodnota některých
z nich přesáhla stanovený limit a hodnota ostatních nikoli, lze v odůvodněných případech (např. vzhledem k charakteru zboží nelze určit, zda se sleva vztahuje na dodávku v režimu přenesení daňové povinnosti nebo dodávku v běžném režimu) využít
pro určení způsobu opravy základu daně vzájemnou dohodu mezi dodavatelem a odběratelem, na základě které obě strany shodně opravu vztáhnou buď k dodání v běžném
režimu, nebo k dodání v režimu přenesení daňové povinnosti.
Př.: Celkový objem dodávek kukuřice za rok je 1 000 000 Kč. 70 % z této částky bylo původně zdaněno v režimu přenesení daňové povinnosti, 30 % bylo zdaněno v běžném
režimu. Následně byl přiznán bonus ve výši 100 000 Kč, tento ale vzhledem k charakteru zboží nelze jednoznačně přiřadit ke konkrétnímu dodání, tj. nelze rozlišit,
zda tato byla zdaněna v běžném režimu nebo v režimu přenesení daňové povinnosti.
Odběratel s dodavatelem se dohodnou, že celková oprava základu daně bude celá
vztažena k dodávce (dodávkám) v režimu přenesení daňové povinnosti a obě strany
ve shodě takto opravu provedou.
22
Příloha č. 1
č. j.: 2552/15/7100-20116-011073
a Dodatku č. 2, č. j.: 10852/16/7100-20118-0128841)
Kódy předmětu plnění (v aplikaci elektronického podání Kontrolní
hlášení podle §101c a násl. zákona o DPH na Daňovém portálu)

Plnění podle § 92f zákona o DPH a nařízení vlády č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb.
11 – převod povolenek na emise skleníkových plynů
12 – obiloviny a technické plodiny (zboží uvedené v části 1., oddílu 1.1, ve třetím odstavci, písm. a) této informace)
13 – kovy, včetně drahých kovů (zboží uvedené v části 1., oddílu 1.1, ve třetím odstavci,
písm. b) a v příloze č. 2 této informace)
14 – mobilní telefony (zboží uvedené v části 1., oddílu 1.1, ve třetím odstavci, písm. c)
této informace)
15 – integrované obvody a desky plošných spojů osazené těmito obvody (zboží uvedené
v části 1., oddílu 1.1, ve třetím odstavci, písm. d) této informace)
16 – přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat (zboží uvedené v části 1.,
oddílu 1.1, ve třetím odstavci, písm. e) této informace)
17 – videoherní konzole (zboží uvedené v části 1., oddílu 1.1, ve třetím odstavci, písm. f)
této informace)
18 – dodání certifikátů elektřiny (služby uvedené v části 1., oddílu 1.2, pododdílu 1.2.2
této informace)
19 – dodání elektřiny soustavami nebo sítěmi obchodníkovi (zboží uvedené v části 1.,
oddílu 1.2, pododdílu 1.2.2 této informace)
20 – dodání plynu soustavami nebo sítěmi obchodníkovi (zboží uvedené v části 1.,
oddílu 1.2, pododdílu 1.2.2 této informace)

Plnění podle § 92d zákona o DPH
3 – dodání nemovité věci (zboží uvedené v části 1., oddílu 1.2, pododdílu 1.2.1 této
informace)
Pro úplnost uvádíme kódy pro ostatní plnění, která podléhají režimu přenesení daňové
povinnosti dle příslušných ustanovení zákona o DPH:
1 – dodání zlata (plnění podle § 92b zákona o DPH)
4 – poskytnutí stavebních nebo montážních prací (plnění podle § 92e zákona o DPH)
5 – zboží uvedené v příl. č. 5 zákona o DPH (plnění podle § 92c zákona o DPH)
Kódy předmětu plnění v režimu přenesení daňové povinnosti dle výše uvedených ustanovení zákona o DPH jsou uvedeny v Pokynech k vyplnění kontrolního hlášení DPH zveřejněných na následujícím odkazu: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/
dane/dan-z-pridane-hodnoty/kontrolni-hlaseni-DPH/soubory-ke-stazeni.
1)
Doplněný text je označen tučně a kurzivou.
23
Příloha č. 2
č. j.: 2552/15/7100-20116-011073
a Dodatku č. 2, č. j.: 10852/16/7100-20118-012884
Vymezení kovů, včetně drahých kovů, na které se vztahuje režim
přenesení daňové povinnosti podle § 92f zákona o DPH s účinností
od 1. 4. 2015 – vybrané kódy z kapitoly 71 a položky třídy XV
nomenklatury celního sazebníku a jejich slovní specifikace (pro aplikaci
režimu přenesení daňové povinnosti musí být splněna podmínka zařazení zboží
do kódu celní nomenklatura a zároveň uvedené slovní vymezení)
Kód nomenklatury
nebo kapitola
celního sazebníku
7106
7107 00 00
7108 11 00
7108 12 00
7108 13
7109 00 00
7110
7111 00 00
Kapitola 72
7301
7303 00
7304
Popis zboží
Stříbro (včetně stříbra pokoveného zlatem nebo platinou), netepané nebo ve formě polotovarů nebo prachu
Obecné kovy plátované stříbrem, surové nebo opracované pouze
do formy polotovarů
Zlato (včetně zlata pokoveného platinou), netepané nebo ve formě
polotovarů nebo prachu, a to pouze zlato jiné než měnové, tj.:
Prach
Ostatní netepané formy
Ostatní polotovary (tyče, pruty, dráty a profily; desky; plechy
a pásy o tloušťce převyšující 0,15 mm bez podložky, ostatní)
Obecné kovy nebo stříbro plátované zlatem, surové nebo opracované pouze do formy polotovarů
Platina
Obecné kovy, stříbro nebo zlato plátované platinou, surové nebo
opracované pouze do formy polotovarů
Železo a ocel (celá kapitola kromě kódu 7204 – odpadu a šrotu
ze železa nebo oceli, přetaveného odpadu ze železa nebo oceli
v ingotech)
Štětovnice ze železa nebo oceli, též vrtané, ražené nebo vyrobené
ze sestavených prvků; svařované úhelníky, tvarovky a profily
ze železa nebo oceli
Trouby, trubky a duté profily z litiny
Trouby, trubky a duté profily, bezešvé, ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli
24
7305
7306
7307
7308
7313 00 00
7314
7401 00 00
7402 00 00
7403
7405 00 00
7406
7407
7408
7409
7410
7411
7412
7413 00 00
7501
7502
7504 00 00
7505
7506
7601
Ostatní trouby a trubky (například svařované, nýtované nebo podobně uzavírané), s kruhovým příčným průřezem, s vnějším průměrem převyšujícím 406,4 mm, ze železa nebo oceli
Ostatní trouby, trubky a duté profily (například s netěsným rámem nebo svařované, nýtované nebo podobně uzavírané), ze železa nebo oceli
Příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky (například spojky,
kolena, nátrubky), ze železa nebo oceli
Konstrukce (kromě montovaných staveb čísla 9406) a části a součásti konstrukcí (například mosty a části mostů, vrata plavebních
komor a propustí, věže, příhradové sloupy, střechy, střešní rámové
konstrukce, dveře a okna a jejich rámy, zárubně a prahy, okenice,
sloupková zábradlí, pilíře a sloupky), ze železa nebo oceli; desky,
tyče, úhelníky, tvarovky, profily, trubky a podobné výrobky ze železa nebo oceli, připravené pro použití v konstrukcích
Ostnatý drát ze železa nebo oceli; kroucené kruhové dráty nebo
jednoduché ploché dráty, ostnaté i bez ostnů, a volně kroucené
dvojité dráty, používané pro oplocení, ze železa nebo oceli
Látky (včetně nekonečných pásů), mřížovina, síťovina a pletivo
ze železného nebo ocelového drátu; plechová mřížovina ze železa
nebo oceli
Měděný kamínek (lech); cementová měď (srážená měď)
Nerafinovaná měď; měděné anody pro elektrolytickou rafinaci
Rafinovaná měď a slitiny mědi, netvářené (surové)
Předslitiny mědi
Měděný prášek a šupiny (vločky)
Měděné tyče, pruty a profily
Měděné dráty
Měděné desky, plechy a pásy, o tloušťce převyšující 0,15 mm
Měděné fólie (též potištěné nebo na podložce z papíru, kartónu,
lepenky, plastů nebo na podobném podkladovém materiálu),
o tloušťce (s výjimkou jakékoliv podložky) nepřesahující 0,15 mm
Měděné trouby a trubky
Měděné příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky (například
spojky, kolena, nátrubky)
Splétaná lanka, lana, kabely, splétané pásy a podobné výrobky,
z mědi, elektricky neizolované
Niklový kamínek (lech), slinutý oxid nikelnatý a jiné meziprodukty metalurgie niklu
Netvářený (surový) nikl
Niklový prášek a šupiny (vločky)
Niklové tyče, pruty, profily a dráty
Niklové desky, plechy, pásy a fólie
Netvářený (surový) hliník
25
7603
7604
7605
7606
7607
7608
7609 00 00
7610
7801
7804
7901
7903
7904 00 00
7905 00 00
8001
8003 00 00
8007 00 10
8101 10 00
8101 94 00
8101 96 00
8101 99 10
8102 10 00
8102 94 00
8102 95 00
8102 96 00
8103 20 00
8103 90 10
Hliníkový prášek a šupiny (vločky)
Hliníkové tyče, pruty a profily
Hliníkové dráty
Hliníkové desky, plechy a pásy, o tloušťce převyšující 0,2 mm
Hliníkové fólie (též potištěné nebo na podložce z papíru, kartónu,
lepenky, plastů nebo na podobném podkladovém materiálu),
o tloušťce (s výjimkou jakékoliv podložky) nepřesahující 0,2 mm
Hliníkové trouby a trubky
Hliníkové příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky (například spojky, kolena a nátrubky)
Hliníkové konstrukce (kromě montovaných staveb čísla 9406)
a části a součásti konstrukcí (například mosty a části mostů, věže,
příhradové sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře
a okna a jejich rámy, zárubně a prahy, sloupková zábradlí, pilíře a sloupky); hliníkové desky, tyče, profily, trubky a podobné
výrobky, připravené pro použití v konstrukcích
Netvářené (surové) olovo
Olověné desky, plechy, pásy a fólie; olověný prášek a šupiny
(vločky)
Netvářený (surový) zinek
Zinkový prach, prášek a šupiny (vločky)
Zinkové tyče, pruty, profily a dráty
Zinkové desky, plechy, pásy a fólie
Netvářený (surový) cín
Cínové tyče, pruty, profily a dráty
Desky, plechy, pásy a fólie, o tloušťce převyšující 0,2 mm (výrobky
z cínu)
Prášek z wolframu
Netvářený (surový) wolfram, včetně tyčí a prutů získaných prostým slinováním
Dráty z wolframu
Tyče a pruty, jiné než získané prostým slinováním, profily, desky,
plechy, pásy a fólie (z wolframu)
Prášek z molybdenu
Netvářený (surový) molybden, včetně tyčí a prutů získaných prostým slinováním
Tyče a pruty, jiné než získané prostým slinováním, profily, desky,
plechy, pásy a fólie (z molybdenu)
Dráty z molybdenu
Netvářený (surový) tantal, včetně tyčí a prutů získaných prostým
slinováním; prášek z tantalu
Tyče a pruty, jiné než získané prostým slinováním, profily, dráty,
desky, plechy, pásy a fólie (z tantalu)
26
8104 11 00
8104 19 00
8104 30 00
8105 20 00
8106 00 10
8107 20 00
8108 20 00
8108 90 30
8108 90 50
8109 20 00
8110 10 00
8111 00 11
8112 12 00
8112 21
8112 51 00
8112 92 10
8112 92 31
8112 92 81
8112 92 89
8112 92 91
8112 92 95
8113 00 20
1)
Netvářený (surový) hořčík, obsahující nejméně 99,8 % hmotnostních hořčíku
Ostatní netvářený (surový) hořčík
Piliny, třísky a granule, tříděné podle velikosti; prášek (z hořčíku)
Kobaltový kamínek (lech) a jiné meziprodukty metalurgie kobaltu; netvářený (surový) kobalt; prášek z kobaltu
Netvářený (surový) bismut; prášek z bismutu (ne odpad a šrot
z bismutu1))
Netvářené (surové) kadmium; prášek z kadmia
Netvářený (surový) titan; prášek z titanu
Tyče, pruty, profily a dráty (z titanu)
Desky, plechy, pásy a fólie (z titanu)
Netvářené (surové) zirkonium; prášek ze zirkonia
Netvářený (surový) antimon; prášek z antimonu
Netvářený (surový) mangan; prášek z manganu
Netvářené (surové) berylium; prášek z berylia
Netvářený (surový) chrom; prášek z chromu
Netvářené (surové) thallium; prášek z thallia
Hafnium (celtium) – netvářené (surové) a prášek z hafnia (ne odpad a šrot)
Niob (columbium); rhenium – netvářené (surové) a prášek
Indium – netvářené (surové) a prášek
Gallium – netvářené (surové) a prášek
Vanad – netvářený (surový) a prášek
Germanium – netvářené (surové) a prášek
Netvářené (surové) cermety
Odpad a šrot z bismutu, který společně s netvářeným (surovým) bismutem a práškem z bismutu spadá
pod kód CN 8106 00 10, je v seznamu zboží, u kterého se použije režim přenesení daňové povinnosti
podle § 92c zákona o DPH.
27
Změny v zákoně o DPH obsažené v zákoně,
kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb
Po dlouhém projednávání zejména v Poslanecké sněmovně byl schválen a publikován
v částce 43 Sbírky zákonů zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb. Současně s tímto
zákonem byl také projednán, schválen a rovněž v částce 43 Sbírky zákonů publikován
zákon č. 113/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona
o evidenci tržeb. Součástí tohoto tzv. „doprovodného“ zákona je i část, která obsahuje
změny zákona o DPH. Celkem se jedná o 5 bodů a 2 související přechodná ustanovení.
Pojďme si postupně projít všechny tyto změny:
Změny týkající se elektronické formy podání – účinné od 1. 5. 2016
Pro stejný okruh podání se po schválení novely zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané
hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, (dále zákon o DPH), uplatňují opatření směřující k efektivnější interakci mezi osobou, která podání činí (podatelem), a orgánem
veřejné moci (správcem daně), který je jeho příjemcem. Záměrem je efektivní využití
informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě a přijetí opatření nezbytných ke zlepšení efektivity výběru daní za účelem zamezení zneužívání a obcházení
daňových předpisů.
Pozornost je přitom zaměřena na tzv. formulářová podání (zejména daňová přiznání
a hlášení), tj. zpravidla periodicky se opakující podání obsahující soubor údajů uspořádaných v určité pevně stanovené struktuře, přičemž nejdůležitější podmnožinou formulářových podání, u kterých je základním požadavkem jejich efektivní zpracování, jsou
formulářová podání podle zákona o DPH. Tato podání se vyskytují ve vysoké kvantitě
s krátkou periodicitou podání (značné množství měsíčně i poměrně velké množství zasílaných dat obsažených v jednom podání). Patří sem daňové přiznání nebo dodatečné
daňové přiznání, kontrolní hlášení, souhrnné hlášení a jiná hlášení, přihláška k registraci a oznámení o změně registračních údajů, a to včetně příloh.
Pro dosažení požadované efektivity při zpracování formulářových podání je nutné,
aby správce daně tato podání obdržel ve formě, která takovéto účinné zpracování
umožňuje. Nestačí proto pouhé naplnění toho, že podání je učiněno elektronicky (tj. datovou zprávou), neboť samotná elektronická forma nezaručuje, že daná datová zpráva
bude zpracovatelná automatizovaným způsobem umožňujícím nasazení kontrolních
mechanismů a úsporu v podobě nižší administrativní zátěže. Je proto nezbytné, aby
konkrétní podání bylo učiněno nejen v určitém formátu a v určité struktuře (což stanoví
již současná právní úprava), ale též vhodným způsobem. Způsobem, kterým je podání
činěno, je nutné rozumět metodu zvolenou k odeslání datové zprávy ke správci daně.
V případě formulářových podání podle zákona o DPH byly do účinnosti této
novely zákona o DPH tyto způsoby obsaženy v § 71 zákona č. 280/2009 Sb., daňový
řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále daňový řád). Bylo tak možné jak odeslání
datové zprávy na elektronickou podatelnu správce daně (na adresu daňového portálu
finanční správy – www.daneelektronicky.cz), tak odeslání datové zprávy s využitím datové schránky. Zatímco při zasílání formulářového podání přes daňový portál finanční
28
správy je technicky vyloučeno podat toto podání v nesprávném formátu či struktuře,
u datových schránek toto omezení není nastaveno, což odpovídá jejich charakteru jako
maximálně univerzálního nástroje pro zasílání datových zpráv. Důsledkem je, že prostřednictvím datové schránky lze správci daně fakticky podat formulářové podání, které
nerespektuje stanovený formát nebo strukturu a které je pak v souladu s § 74 daňového
řádu označeno za vadné a podatel je vyzván k odstranění vad. Pokud tyto vady odstraní,
bere se podání, jako by bylo učiněno řádně a včas (přestože fakticky tomu tak není). Neodstranění vad pak znamená neúčinnost podání. U formulářových podání podle zákona
o DPH (zejména pak u kontrolních hlášení) by byl takovýto stav neefektivní a nežádoucí, neboť po uplynutí lhůty pro podání by nebylo jisté, kdo podal a kdo nikoliv. Nebylo by tak možné provádět okamžité zpracování získaných informací z hlediska jejich
vzájemných vazeb.
Řešením tohoto problému by mohlo být buďto vyloučení podání přes datové
schránky (což byla varianta, ze které Ministerstvo financí ČR na základě připomínek
ustoupilo), nebo změna právní kvalifikace podání, které nedodrží stanovený formát
nebo strukturu (což byla je navržená a následně schválená varianta). Na formulářová
podání uvedená v nově platném usatnovení § 101a odst. 1 a 2 zákona o DPH, která
mají chybný formát nebo chybnou strukturu, je po novele pohlíženo jako na neúčinná
podání.
Riziko případné neúčinnosti podání se v praxi vztahuje pouze na ty, kteří nevyužijí
daňový portál finanční správy, jelikož při podání přes tento portál není možné učinit
podání v nesprávném formátu a struktuře. Navíc je podavatel upozorněn na existenci
dalších chyb, které sice nebrání odeslání podání, nicméně signalizují, že podání v dané
podobě nebude ze strany správce daně shledáno jako bezchybné. Podavatel tak může
základní chyby podání opravit již v rámci procesu podávání a tyto chyby nemusí být
následně předmětem výzvy správce daně.
Daňový portál finanční správy v sobě kumuluje dvě funkce, a to vytvoření podání
ve správném formátu a struktuře (při zachování možnosti vytvořit datovou zprávu v externím programu a následně nahrát na tento portál) a odeslání podání se zvoleným
způsobem autentizace, kdy uživatelé portálu mají vedle využití obou funkcí možnost
uplatnit pouze první z nich, přičemž odeslání a autentizaci si zajistí prostřednictvím své
datové schránky. Výhodou tohoto postupu je garance dodržení předepsaného formátu
a struktury a eliminace rizika neúčinnosti podání. Tato úprava nijak nově mění okruh
podání či subjektů, u nichž by se stanovovala povinnost činit podání elektronicky. Novelou tedy nedošlo k rozšiřování povinností daňových subjektů činit podání elektronicky.

Nové znění ustanovení § 101a zákona o DPH
§ 101a
a)
b)
c)
a)
Elektronická forma podání
(1) Plátce je povinen podat elektronicky
daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání,
kontrolní hlášení nebo jiné hlášení, s výjimkou hlášení podle § 19,
přílohy k daňovému přiznání, dodatečnému daňovému přiznání nebo hlášení.
(2) Pouze elektronicky lze podat
souhrnné hlášení nebo následné souhrnné hlášení,
29
b) přihlášku k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů; to neplatí pro identifikované
osoby.
(3) Podání uvedená v odstavcích 1 a 2 lze učinit elektronicky pouze datovou zprávou ve formátu
a struktuře zveřejněné správcem daně
a) podepsanou uznávaným elektronickým podpisem,
b) odeslanou prostřednictvím datové schránky,
c) s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, nebo
d) dodatečně potvrzenou za podmínek uvedených v daňovém řádu.
(4) Podání uvedené v odstavci 1 nebo 2, u kterého je povinnost učinit jej elektronicky a které
není učiněno datovou zprávou ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně, je neúčinné.
K § 101a
[1]
Věcná úprava oproti původnímu znění § 101a v odst. 1 a 2 nedoznala podstatných
změn. V úvodní části odstavce byla vypuštěna formulace „na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně“, a to z důvodu duplicity vůči daňovému řádu.
Povinnost zveřejnit elektronickou adresu své podatelny je stanovena v § 56 odst. 1
písm. b) daňového řádu. Vypuštění odkazu na elektronickou podatelnu je provedeno
v celém zákoně o DPH.
V ustanovení § 101a odst. 1 písm. b) je stanoveno, že tento text se vztahuje i na kontrolní hlášení, díky čemuž mohlo dojít k úpravě textu v § 101d. I když je výslovně zmíněno
pouze kontrolní hlášení, vztahuje se povinná elektronická forma podání též na opravné
kontrolní hlášení a následné kontrolní hlášení. Vzhledem ke skutečnosti, že souhrnné
hlášení nepodávají pouze plátci, ale také identifikované osoby, byla úprava uvedená
v § 101a odst. 1 a § 102 odst. 3 ve znění platném do 30. 4. 2016 týkající se souhrnného
hlášení převzata do odstavce 2, ve kterém není uvedeno omezení povinným subjektem.
Stejně jako doposud se povinná elektronická forma podávání nevztahuje na hlášení o dodání nového dopravního prostředku nebo na hlášení o dodání nového dopravního prostředku podle § 19.
[2]
Znění odstavce 2 je po věcné stránce shodné se zněním § 101a odst. 2 a textem uvedeným v § 102 odst. 3 ve znění účinném do 30. 4. 2016. V návaznosti na zakotvení jednotné
úpravy způsobů elektronického podávání v § 101a odst. 3 je v odstavci 2 téhož paragrafu
uvedeno, že povinná elektronická forma podání se vztahuje, stejně jako je tomu v současné době, také na následné souhrnné hlášení.
Formální změnou, ke které v tomto ustanovení došlo, je podobně jako u odstavce 1
vypuštění formulace „na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně“,
a to z důvodu duplicity vůči daňovému řádu. Povinnost zveřejnit elektronickou adresu své
podatelny je stanovena v § 56 odst. 1 písm. b) daňového řádu. Touto adresou je v případě
formulářových podání podle zákona o DPH adresa daňového portálu finanční správy
(www.daneelektronicky.cz).
[3]
Znění odstavce 3 upravuje způsob elektronického podávání formulářových podání,
jejichž výčet je obsažen v odstavcích 1 a 2. Jedná se o daňové přiznání nebo dodatečné
30
daňové přiznání, kontrolní hlášení, souhrnné hlášení a jiná hlášení, přihlášku k registraci a oznámení o změně registračních údajů, a to včetně případných příloh, které jsou
součástí těchto podání.
Text obsažený v tomto ustanovení nedopadá pouze na ta formulářová podání, která
jsou podávána povinně elektronicky, ale též na případy, kdy jsou tato podání učiněna
elektronicky na základě volby podavatele, tj. v situacích, kdy si podavatel, který dané
podání může učinit i v listinné podobě na předepsaném tiskopise, dobrovolně zvolí elektronický způsob komunikace.
Ustanovení § 101a odst. 3 nestanovuje povinnost činit podání elektronicky, pouze
upravuje způsob a formu podání, pokud je daný okruh podání činěn elektronicky. Datová zpráva bude muset (tak jako dosud) splňovat požadovaný formát a strukturu zveřejněnou za tím účelem správcem daně. V případě podání odesílaného prostřednictvím
datové schránky se požadavek na dodržení formátu a struktury z logiky věci týká pouze
zprávy (přílohy), která se do datové schránky vkládá. Dodržení formátu a struktury je
standardní požadavek, který je poplatný všem formulářovým podáním (nejen těm podle
zákona o DPH).
Zůstávají zachovány dva základní způsoby odeslání datové zprávy, a to:
– prostřednictvím daňového portálu finanční správy a
– prostřednictvím datové schránky.
Podavatel výše zmíněných formulářových podání, který využije daňový portál finanční správy, může zvolit z několika forem autentizace, tj. ověření jeho identity. Podání
mohou být autentizována za využití uznávaného elektronického podpisu, přihlašovacích
údajů datové schránky nebo dodatečným potvrzením (tj. pomocí tzv. e-tiskopisu). V případě podání odeslaného prostřednictvím datové schránky je autentizace zajištěna samotným použitím datové schránky.
První dva způsoby autentizace jsou dnes známy již z úpravy daňového řádu (srov. § 71
odst. 1 písm. a) a c) daňového řádu). Obdobné lze říci i o třetím způsobu autentizace
(tzv. e-tiskopis), který lze v daňovém řádu nalézt v § 71 odst. 3. Tento nástroj mohou
využít ti podavatelé, kteří nemohou používat předchozí způsoby autentizace a musí tak
provést podání ve dvou krocích:
– odeslání neautentizované datové zprávy,
– dodatečná autentizace prostřednictvím potvrzení (zpravidla vytištěný a podepsaný
e-tiskopis).
[4]
V návaznosti na předchozí odstavec je v odstavci 4 obsaženo výslovné pravidlo, že
formulářová podání uvedená v odstavcích 1 a 2, která nebudou zaslána elektronicky
ve správném formátu nebo struktuře, budou ex lege neúčinná. Nepůjde tak o vadu podání ve smyslu § 74 daňového řádu. Neúčinnost tudíž dopadne jak na případy, kdy je
sice dodržena povinná elektronická forma, nikoliv však formát nebo struktura, jakož
i na případy, kdy není dodržena ani elektronická forma (tím pádem ani formát a struktura). Půjde zejména o situaci, kdy je formulářové podání učiněno listinnou formou.
Výše uvedené se netýká těch podání, u nichž není stanovena povinná elektronická forma.
Pokud si podavatel, který není zákonem zavázán k elektronické formě, zvolí elektronický
způsob komunikace, pak případné nedodržení formátu nebo struktury nezpůsobí neúčinnost takového podání, ale půjde pouze o vadu podání ve smyslu § 74 daňového řádu.
31

Změna znění ustanovení § 101d zákona o DPH
§ 101d
Náležitosti a způsob podání kontrolního hlášení
(1) V kontrolním hlášení je plátce povinen uvést předepsané údaje potřebné pro správu daně.
(2) Pokud je kontrolní hlášení podáno prostřednictvím datové zprávy vyžadující dodatečné potvrzení,
musí být potvrzeno za podmínek uvedených v daňovém řádu ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení.
K § 101d
[2]
V ustanovení § 101d se odst. 2 zrušuje a dosavadní odst. 3 se označuje jako odst. 2.
Nové úpravě podávání formulářových podání, která je předmětem úpravy § 101a,
podléhá i podávání kontrolního hlášení, které je taktéž formulářovým podáním. Dochází
proto k odstranění určité „roztříštěnosti“ norem upravujících povinnost podávat tato podání v elektronické formě a jejich koncentraci do zmíněného § 101a. Další specifika kontrolního hlášení zůstávají nedotčena.

Změna znění ustanovení § 102 zákona o DPH
§ 102
Souhrnné hlášení
(1) Plátce je povinen podat souhrnné hlášení, pokud uskutečnil
a) dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě,
b) přemístění obchodního majetku do jiného členského státu,
c) dodání zboží kupujícímu při zjednodušeném postupu při dodání zboží uvnitř území Evropské unie formou
třístranného obchodu, pokud je plátce prostřední osobou v tomto obchodu, nebo
d) poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, s výjimkou poskytnutí služby,
které je v jiném členském státě osvobozeno od daně, osobě registrované k dani v jiném členském státě,
pokud je povinen přiznat daň příjemce služby.
(2) Identifikovaná osoba je povinna podat souhrnné hlášení, pokud uskutečnila poskytnutí služby
s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském
státě osvobozeno od daně, osobě registrované k dani v jiném členském státě, pokud je povinen přiznat daň
příjemce služby, a to ve lhůtě do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém bylo plnění uskutečněno.
(3) Pokud je souhrnné hlášení podáno prostřednictvím datové zprávy vyžadující dodatečné potvrzení,
musí být potvrzeno za podmínek uvedených v daňovém řádu ve lhůtě pro podání souhrnného hlášení. Údaje
o hodnotě dodaného zboží nebo poskytnuté služby se uvádějí v české měně.
(4) Souhrnné hlášení za společnost podává určený společník, který podává daňové přiznání za společnost.
(5) Souhrnné hlášení podává plátce za každý kalendářní měsíc do 25 dnů po skončení kalendářního
měsíce.
(6) Pokud plátce uskutečňuje pouze plnění podle odstavce 1 písm. d), podává souhrnné hlášení současně s daňovým přiznáním ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
(7) Pokud plátce podle odstavce 6 podává souhrnné hlášení za každé kalendářní čtvrtletí a v průběhu
kalendářního čtvrtletí uskuteční plnění podle odstavce 1 písm. a) až c), vzniká plátci povinnost v tomto kalendářním čtvrtletí za měsíce, které předcházejí kalendářnímu měsíci, ve kterém došlo k uskutečnění plnění podle
odstavce 1 písm. a) až c), povinnost podat souhrnné hlášení za každý kalendářní měsíc tohoto kalendářního
32
čtvrtletí, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém došlo k uskutečnění plnění podle odstavce 1 písm. a) až c). Tento plátce dále podává souhrnné hlášení podle odstavce 5, a to za každý kalendářní
měsíc do konce kalendářního roku, ve kterém uskutečnil plnění podle odstavce 1 písm. a) až c).
(8) Pokud plátce nebo identifikovaná osoba, kteří podali souhrnné hlášení, zjistí, že uvedli chybné
údaje, jsou povinni do 15 dnů ode dne zjištění chybných údajů podat následné souhrnné hlášení způsobem
uvedeným v odstavci 3.
(9) Správce daně údaje v souhrnném hlášení, popřípadě v následném souhrnném hlášení posoudí,
případně prověří a využije při stanovení daně. Obdobný postup uplatní ohledně údajů, které správce daně
obdrží v rámci mezinárodní spolupráce.
K § 102
[2]
V ustanovení § 102 odst. 3 se věta první zrušuje.
Nově navrhované úpravě podávání formulářových podání, která je předmětem úpravy
§ 101a, bude podléhat i podávání souhrnného hlášení, které je taktéž formulářovým podáním. Dochází proto k odstranění určité „roztříštěnosti“ norem upravujících povinnost
podávat tato podání v elektronické formě a jejich koncentraci do zmíněného § 101a. Další
specifika souhrnného hlášení zůstávají nedotčena.
Změna sazby daně u stravovacích služeb – účinné od 1. 12. 2016
V příloze č. 2 – Seznam služeb podléhajících první snížené sazbě daně se za větu
„55 Ubytovací služby.“ vkládá na samostatný řádek věta „56 Stravovací služby, podávání
nápojů, pokud nejsou jako stravovací služby osvobozeny od daně podle § 57 až 59 nebo
pokud se nejedná o podání alkoholických nápojů uvedených pod kódy nomenklatury
celního sazebníku 2203 až 2208 nebo tabákových výrobků uvedených pod kódy nomenklatury celního sazebníku kapitoly 24.“
A dále se za větu „První snížené sazbě daně podléhají služby, které odpovídají současně číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA platné od 1. ledna 2008 a výslovně
uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy.“ vkládá na samostatný řádek věta „Kódem nomenklatury celního sazebníku se rozumí kód popisu
vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku v platném znění72).“
Příloha č. 2
CZ-CPA
33.17.19
36.00.2
37
38.1
38.2
49
49.39.2
50
51
Seznam služeb podléhajících první snížené sazbě daně
Popis služby
Opravy zdravotnických prostředků uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
Opravy invalidních vozíků.
Úprava a rozvod vody prostřednictvím sítí.
Odvádění a čištění odpadních vod včetně ostatních služeb souvisejících s těmito činnostmi.
Sběr a přeprava komunálního odpadu.
Příprava k likvidaci a likvidace komunálního odpadu.
Pozemní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel.
Osobní doprava lanovými a visutými dráhami a lyžařskými vleky.
Vodní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel.
Letecká hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel.
33
55
56
59.14
81.21.10
81.22.11
86
87
88.10, 88.91
90
90, 91, 93
93.11, 93.12
93.13
93.29.11
93.29.21
96.03
96.04
Ubytovací služby.
Stravovací služby, podávání nápojů, pokud nejsou jako stravovací služby osvobozeny
od daně podle § 57 až 59 nebo pokud se nejedná o podání alkoholických nápojů uvedených pod kódy nomenklatury celního sazebníku 2203 až 2208 nebo tabákových výrobků
uvedených pod kódy nomenklatury celního sazebníku kapitoly 24.
Poskytnutí oprávnění vstupu na filmová představení.
Služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech.
Služby mytí oken prováděné v domácnostech.
Zdravotní péče vymezená číselným kódem klasifikace produkce CZ-CPA 86, pokud není jako
zdravotní služba osvobozena od daně podle § 58.
Sociální péče, pokud není osvobozena od daně podle § 59.
Domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany.
Služby spisovatelů, skladatelů, sochařů a jiných výkonných umělců, pokud se nejedná o poskytnutí oprávnění k výkonu práva dílo užít a mimo služby nezávislých novinářů, nezávislých
modelů a modelek.
Poskytnutí oprávnění ke vstupu do muzeí a jiných kulturních zařízení (na kulturní akce
a památky, výstavy, do zoologických a botanických zahrad, přírodních rezervací, národních
parků, lunaparků a zábavních parků, cirkusů, historických staveb a obdobných turistických
zajímavostí).
Poskytnutí oprávnění vstupu na sportovní události; použití krytých i nekrytých sportovních zařízení ke sportovním činnostem.
Služby posiloven a fitcenter.
Služby související s provozem rekreačních parků a pláží.
Poskytnutí oprávnění vstupu na ohňostroje, světelná a zvuková představení.
Pohřební a související služby mimo pohřebních služeb pro zvířata.
Služby tureckých lázní, saun, parních lázní a solných jeskyní.
První snížené sazbě daně podléhají služby, které odpovídají současně číselnému kódu klasifikace produkce
CZ-CPA platné od 1. ledna 2008 a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této
přílohy.
Kódem nomenklatury celního sazebníku se rozumí kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním
sazebníku v platném znění 72).
Pravidelnou hromadnou přepravou osob se rozumí přeprava osob po stanovených trasách, kdy cestující
nastupují a vystupují na předem určených zastávkách nebo místech podle předem stanovených jízdních
řádů, schválených podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě ve znění pozdějších předpisů, zákona
č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně
a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších
předpisů, zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky Ministerstva
dopravy a spojů č. 388/2000 Sb., o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy, jde-li o linkovou osobní
dopravu veřejnou.
Za služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech a služby mytí oken prováděné v domácnostech
se pro účely tohoto zákona považuje úklid v bytě nebo rodinném domě mimo prostor, které nejsou určeny
k bydlení. Za úklidové práce v domácnosti se považuje také úklid společných prostor bytového domu.
Oprávněním k výkonu práva dílo užít se rozumí oprávnění podle zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském,
o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů v platném znění.
72)
Příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném
celním sazebníku, v platném znění.
34
K Příloze č. 2
Touto změnou dochází k přeřazení stravovacích služeb ze základní sazby daně (21 %)
do první snížené sazby daně (15 %). Tato úprava se netýká stravovacích služeb poskytovaných v souvislosti s výchovou a vzděláváním (§ 57), tj. stravování žáků ve školních
jídelnách, které jsou podle zákona o DPH osvobozeny od daně bez nároku na odpočet
daně. Dále se tato úprava nevztahuje na stravovací služby poskytované v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb (§ 58) a s poskytováním sociálních služeb (§ 59), které
jsou také podle zákona o DPH osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně.
V základní sazbě daně zůstává na základě tohoto návrhu i nadále podávání alkoholických nápojů (kód nomenklatury 2203 až 2208) a tabákových výrobků (kód nomenklatury kapitoly 24). V základní sazbě daně zůstává také dodání alkoholických nápojů,
tabákových výrobků a dalšího doplňkového sortimentu, které je stále jako doposud dodáním neboli prodejem zboží.
Vzhledem k nově vkládané položce 56 dochází k zakotvení pojmu kód nomenklatury
celního sazebníku.
Čl. III
zákona č. 113/2016 Sb., kterým se mění zákony
v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb
Přechodná ustanovení
1. Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se
použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
2. Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí
účinnosti čl. II bodů 1 až 3, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije
zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. II bodů 1 až 3.
K Čl. III zákona č. 113/2016 Sb.
K bodu 1
Toto přechodné ustanovení se vztahuje k přeřazení stravovacích služeb do první snížené
sazby daně a stanovuje, že pro uplatnění daně z přidané hodnoty, jakož i práv a povinností s ní souvisejících za období před nabytím účinnosti tohoto zákona, se použijí právní
předpisy platné do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona (dosavadní
předpisy).
K bodu 2
Toto přechodné ustanovení navazuje na novelizační body spojené s úpravou elektronického podávání formulářových podání, u nichž je účinnost od 1. 1. 2016. Tímto přechodným ustanovením je zakotveno, že nová úprava § 101a zákona o DPH se použije na formulářová podání činěná za zdaňovací období roku 2016, nikoliv za zdaňovací období
dřívější.
35
DAŇ Z PØIDANÉ HODNOTY
s komentáøem
10. aktualizované vydání
Ing. Ladislav Pitner, Ing. Václav Benda
Vydalo nakladatelství ANAG
Odpovědná redaktorka Bc. Monika Metelková
Sazba Mgr. Markéta Pučoková
Autorská uzávěrka 22. února 2016
Tisk a vazba PBtisk a. s.
Dělostřelecká 344, 261 01 Příbram I
ISBN 978-80-7554-005-8
ANAG, spol. s r. o.
Kollárovo nám. 698/7, 779 00 Olomouc
tel. 585 757 411, fax 585 418 867
e-mail: [email protected]
www.anag.cz

Aktualizace ANAG

Transkript

Podobné dokumenty

G. Poháry

- Munich Personal RePEc Archive

Management v hospodářské praxi

ligotský minizpravodaj

Nákup zboží českým zákazníkem v zahraničním e

KEO-W Poplatky

1 Návrh NAŘÍZENÍ VLÁDY Č.361/2014 SB. ze dne 22.prosince

STÁHNOUT – názvy vybraných kódů s celního sazeb níku - K

CHAÍNES NEIGE ET ENVELOPPES ANTIDERAPANTES

Mechanika motorů

manuálu k programu ve formátu *

Číslo 1 - Notářská komora České republiky