Pt_10)_annexe_TŘETÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA VR O

Transkript

EVROPSKÁ UNIE
Výbor regionů
TŘETÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA
VR O STRATEGII EVROPA 2020
ŘÍJNA 2012 • ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA
CS
Obsah
1. 2. Hlavní závěry a doporučení ............................................................................................................... 4 Úvod ..................................................................................................................................................... 6 2.1 Strategie Evropa 2020 a nová správa ekonomických záležitostí EU ...................................... 6 2.2 Evropský semestr a politický cyklus strategie Evropa 2020 ................................................... 7 2.3 Výbor regionů a strategie Evropa 2020 .................................................................................... 8 2.4 Metodologická poznámka a pokyny ke čtení............................................................................ 9 3. Současné trendy a výzvy pro města a regiony EU: co vyplývá ze statistik .................................. 13 3.1 Situace místních a regionálních orgánů v oblasti plnění cílů strategie Evropa 2020.......... 13 3.2 Dopad dluhové krize na nižší úrovně správy a možný dopad na dosažení cílů strategie
Evropa 2020........................................................................................................................................... 21 3.3 Návrh ukazatele regionálního výkonu pro cíle strategie Evropa 2020 ................................ 24 4. Řízení strategie Evropa 2020 a její dopad na tvorbu politiky v EU na místní a regionální
úrovni ......................................................................................................................................................... 25 4.1 Viditelné přínosy a výzvy plynoucí z provádění strategie Evropa 2020............................... 25 4.2 Stěžejní iniciativy a národní programy reforem na rok 2011: přidaná hodnota pro tvorbu
politiky na místní a regionální úrovni ................................................................................................. 28 4.3 Národní programy reforem na rok 2012: nadále doména celostátních vlád....................... 30 4.4 Jak se má strategie Evropa 2020 financovat: stanovisko místní a regionální úrovně ........ 32 4.5 Spolupráce na základě partnerství? Zatím ne, ale objevují se první vlaštovky .................. 34 4.6 Na cestě k roční analýze růstu na rok 2013 ............................................................................ 34 5. Příspěvek regionů a měst k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění..... 35 5.1 Znalost strategie Evropa 2020 a jejích stěžejních iniciativ a jejich vnímání ....................... 35 5.2 Inteligentní růst – rozvoj hospodářství založeného na znalostech a inovacích.................... 38 5.3 Udržitelný růst – na cestě ke konkurenceschopnějšímu a ekologičtějšímu hospodářství
účinně využívajícímu zdroje ................................................................................................................ 39 5.4 Růst podporující začlenění – hospodářství s vysokou mírou zaměstnanosti přináší
hospodářskou, sociální a územní soudržnost...................................................................................... 42 6. Přílohy................................................................................................................................................ 45 6.1 Seznam zkratek a kódů zemí.................................................................................................... 45 6.2 Stanoviska VR související se strategií Evropa 2020, jež byla přijata v letech 2011–2012 .. 45 6.3 Seznam respondentů průzkumů platformy pro monitorování strategie Evropa 2020....... 47 6.4 Seznam případů: průzkum na téma Strategie Evropa 2020: co se děje v praxi?
(verze 2012)............................................................................................................................................ 50 6.5 Seznam členů platformy pro monitorování strategie Evropa 2020 – srpen 2012 ............... 52 Předmluva ke třetí monitorovací zprávě Výboru regionů
o strategii Evropa 2020
Ramón Luis Valcárcel Siso, předseda VR a předseda vlády
autonomní oblasti Murcie
Strategie Evropa 2020 členským státům EU umožňuje obnovu růstu,
který má být inteligentní, udržitelný a podporující začlenění, má
odpovídat specifické situaci každého regionu EU a probíhat v kontextu
posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Proto jsem strategii
Evropa 2020 učinil politickou prioritou mého mandátu předsedy Výboru
regionů.
Z této zprávy vyplývá, že strategie Evropa 2020 za dva roky od svého
zahájení skutečně přinesla kladné výsledky, zejména nalezení „společné
řeči“ mezi všemi úrovněmi správy a také odvahu stanovit si na místní a regionální úrovni ambicióznější
cíle politiky. Tu a tam se začíná objevovat spolupráce několika úrovní správy, zaměřená na cíle strategie
Evropa 2020, za čímž lze nepochybně spatřovat kladný vliv zkušeností s partnerstvím fungujícím v rámci
politiky soudržnosti.
Tato zpráva však rovněž svědčí o chybějící koordinaci mezi jednotlivými nástroji politik, ke které je třeba
přičíst nedostatečné finanční zdroje vyčleněné na cíle strategie Evropa 2020. Ve zprávě se také konstatuje
naléhavá potřeba administrativního zjednodušení a posílení provozní kapacity místních a regionálních
orgánů veřejné správy. Zpráva rovněž ukazuje, že v kontextu hospodářské krize, veřejného dluhu a politik
ke stabilizaci eura jsou místní a regionální výdaje většiny místních a regionálních orgánů velmi citelně
zasaženy. Chtějí-li se místní a regionální orgány zaměřit na sociální protikrizová opatření, musí drasticky
snížit investice určené k podpoře růstu.
Víceúrovňová koordinace, jež je podmínkou úspěchu strategie Evropa 2020, zdaleka není běžnou praxí,
a nemůže tedy ani ovlivnit národní programy reforem. Je tedy třeba, aby EU v příští roční analýze růstu
a ve specifických doporučeních adresovaných jednotlivým zemím aktivně povzbuzovala různé úrovně
správy ke společné činnosti.
Souběžně se zveřejněním třetí monitorovací zprávy o strategii Evropa 2020 Výbor regionů zahájil
hodnocení sedmi stěžejních iniciativ této strategie. Od prosince 2012 do března 2014 se uskuteční série
sedmi konferencí, jejichž závěry budou tvořit jádro příspěvku VR určeného summitu evropských měst
a regionů v roce 2014, který bude příležitostí k vyvození závěrů pro přezkum strategie Evropa 2020
v polovině období.Srdečně Vás zvu k účasti na tomto analytickém a diskusním postupu, neboť Evropa
může být vybudována pouze zdola nahoru.
Předmluva ke 3. monitorovací zprávě VR o plnění strategie Evropa 2020
Michel Delebarre, člen VR, politický koordinátor Platformy pro monitorování strategie
Evropa 2020, starosta města Dunkerk a senátor
Třetí monitorovací zpráva VR o plnění strategie Evropa 2020 je
příspěvkem k nutným úvahám nad stavem strategie Evropa 2020
a z širšího pohledu nad stavem řízení hospodářských záležitostí na
úrovni Evropské unie.
V historické chvíli, kdy hospodářská politika Evropské unie
závisí na obtížné kombinaci přísného omezení veřejných výdajů
a návrhů strukturálních reforem, jež by měly napomoci růstu
(liberalizace, reforma trhu práce, důchodová reforma), nám místní
a regionální orgány připomínají, že nelze pokračovat v ambiciózní
strategii zaměřené na růst, pokud současně nebudou rozpočtové prostředky na její provádění
na úrovni Evropské unie.
Je rovněž třeba, aby kvalitní výdaje, jež umožní připravit hospodářskou obnovu,
nepadly za oběť požadavku po nezbytném snížení veřejného dluhu. Vlastně je rovněž
nezbytná vysoká míra nezaměstnanosti, a to za účelem konsolidace rozpočtů a oživení
ekonomiky při současném zachování objemu spotřeby a zapojení vyššího počtu osob do
financování sociálního státu.
Strategie Evropa 2020 se svými třemi pilíři, vybavená náležitými finančními
prostředky, musí zůstat na prvním místě žebříčku politických priorit Unie, aby bylo skutečně
dosaženo inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění.
K zajištění úspěchu strategie Evropa 2020 v souvislosti s evropským semestrem, novým
nástrojem pro koordinaci politik EU a členských států, je třeba posílit demokratické zapojení
občanů prostřednictvím parlamentů, územněsprávních celků a sociálních partnerů.
1.
Hlavní závěry a doporučení
Výbor regionů se pevně zavázal, že bude napomáhat úspěchu strategie Evropa 2020 podporou
inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění na místní a regionální úrovni v celé Evropské
unii. Nejdůležitějším cílem VR je každoroční monitorování jejího provádění a dopadu na místní úrovni,
přičemž důraz klade na to, že je třeba, aby všechny úrovně správy spolupracovaly na základě partnerství,
neboť jen tak bude moci strategie Evropa 2020 splnit očekávané cíle.
V této třetí monitorovací zprávě o strategii Evropa 2020 VR tlumočí své názory před zveřejněním roční
analýzy růstu na rok 2013, již má Evropská komise předložit v listopadu 2012. Výsledky monitorování
shrnuté v této zprávě vycházejí z průzkumů, které provedla platforma VR pro monitorování strategie
Evropa 2020, ze dvou studií vypracovaných externími subjekty a z příspěvků některých národních
delegací ve VR. VR toto monitorování v následujících dvou letech ještě rozšíří s ohledem na přezkum
strategie Evropa 2020 v polovině období, jenž proběhne v roce 2014.
Čeho se dosud podařilo dosáhnout
Stále se zlepšuje obeznámenost místních a regionálních orgánů v EU se strategií Evropa 2020. Po dvou
letech od svého zahájení tato evropská strategie s velmi širokým záběrem poskytuje platformu
a „společný jazyk“ dialogu, v němž místní a regionální orgány komunikují spolu navzájem a s dalšími
úrovněmi správy (celostátní, unijní) i s příslušnými zúčastněnými stranami a koordinují svoji činnost
(oddíl 5.1).
Cíle strategie Evropa 2020, které byly stanoveny na vnitrostátní úrovni, považuje většina respondentů
nejnovějšího průzkumu VR za vhodná pro svá území (oddíl 5.1) a z případových studií, které se opírají
o materiál z praxe, vyplývá, že stěžejní iniciativy této strategie povzbudily místní a regionální orgány
k tomu, aby na své specifické potřeby reagovaly stanovením ambicióznějších cílů v různých politických
oblastech (oddíl 4.2 a oddíly 5.2 až 5.4). V některých případech strategie Evropa 2020 slouží jako rámec
celkového politického plánování na regionální úrovni (oddíl 4.1). Respondenti rovněž zdůraznili, že velký
význam má výměna zkušeností a procesy učení.
Řada iniciativ založených na různých formách víceúrovňové správy (oddíl 4.5) kromě toho ukazuje, že
příslušné subjekty si stále více uvědomují, že má-li se projevit přidaná hodnota strategie Evropa 2020,
města a regiony musí koordinovat a integrovat své politiky s politikami ostatních úrovní správy.
Pochopení této skutečnosti nepochybně napomohly konkrétní příklady víceúrovňové správy v rámci
politiky soudržnosti, která je rovněž hlavním zdrojem financování politik souvisejících se strategií Evropa
2020 (oddíl 4.4).
Výzvy
Monitorování provedené VR ukázalo, že strategie Evropa 2020 čelí řadě vážných omezení a výzev.
V prvé řadě na veřejné rozpočty na celostátní a místní úrovni velmi negativně dopadají hospodářská krize
a úsporná opatření, která mají stabilizovat eurozónu. Zatímco soukromé investice stagnují, veřejné výdaje
se v rostoucí míře zaměřují na krátkodobé intervence, které mají zmírnit dopad krize na trh práce a na
nejslabší sociální skupiny, a dlouhodobé cíle tak ustupují do pozadí (oddíly 3.2 a 4.1).
Navíc stále není běžně rozšířena víceúrovňová koordinace a správa: přestože bývají častěji konzultovány
různé subjekty z řad místních a regionálních orgánů, o národních programech reforem strategie
Evropa 2020 dosud rozhodují hlavně celostátní vlády. Strategie Evropa 2020 proto nepřináší užitek
plynoucí z koordinace a integrace politik ani se jí nedaří zohledňovat různé sociálně-ekonomické situace
a přizpůsobovat se jim (oddíly 4.3 až 4.5).
Na úrovni EU byla identifikována řada omezení daných nedostatečnou koordinací různých politických
nástrojů, nedostatkem zdrojů na financování politik souvisejících se strategií Evropa 2020 a potřebou
zjednodušit administrativu a podpořit budování správních kapacit na regionální a místní úrovni (oddíly
4.4 a 4.5).
Nejnovější průzkum VR také upozornil na nedostatečné ztotožnění
decentralizovaných úrovní správy se strategií Evropa 2020 (oddíl 4.1).
občanů
a nejnižších
Doporučení s ohledem na roční analýzu růstu na rok 2013
Tyto závěry ukazují, že roční analýza růstu na rok 2013 by se měla zaměřit na tyto priority:
1.
v prvé řadě na podporu růstu prostřednictvím společných opatření, dostatečné finanční pomoci
a vhodného legislativního rámce;
2.
na zavedení partnerství mezi různými úrovněmi správy a víceúrovňové správy, a to zejména při
přípravě národních programů reforem na příští rok;
3.
na přijetí společného strategického rámce pro strukturální fondy a na využití smluv o partnerství,
které jej budou provádět na úrovni členských států, jako příležitosti k tomu, aby celostátní vlády,
regiony a města společně jednaly a použily veškeré dostupné zdroje koordinovaně
a integrovaným způsobem, a strategie Evropa 2020 tak přinesla co největší užitek;
4.
na zajištění dodatečného financování strategie Evropa 2020. Za tímto účelem je třeba se zabývat
těmito rozpočtovými otázkami:
a. rozpočet EU by si měl zachovat rozumnou výši a politika soudržnosti by měla mít k dispozici
dostatek prostředků a i při zaměření na nejpotřebnější regiony by se měla vztahovat na
všechny regiony;
b. vnitrostátní rozpočty, jež zůstávají největším zdrojem veřejných prostředků, by se měly
v mezích možností co nejvíce zaměřit na strategii Evropa 2020;
c. místní/regionální rozpočty nesmí klesnout pod určitou mez, aby se mohly podílet na strategii
Evropa 2020;
5.
na posílení komunikace s občany a zainteresovanými subjekty s cílem posílit jejich ztotožnění se
strategií Evropa 2020.
2.
Úvod
2.1
Strategie Evropa 2020 a nová správa ekonomických záležitostí EU
1
Strategie Evropa 2020 , tj. strategie EU pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, byla
zahájena v roce 2010 jako nástupce Lisabonské strategie a liší se od ní zejména ve čtyřech ohledech:
•
•
•
•
1
2
3
4
stanovuje širší cíle nejen z hlediska konkurenceschopnosti, ale také z hlediska začlenění
a udržitelnosti;
pružněji zohledňuje konkrétní situaci jednotlivých členských států: vlády členských států byly
2
vyzvány, aby si stanovily vlastní vnitrostátní cíle, kterými přispějí k realizaci hlavních cílů EU ;
3
v rámci tří hlavních pilířů bylo zahájeno sedm stěžejních iniciativ , které pomohou se zaměřením
a koordinací příslušných politik EU a členských států;
4
tematický přístup doplňují průřezové politiky , jejichž cílem je dokončit jednotný trh, poskytnout
finanční prostředky na investice do růstu a prosadit větší otevřenost mezinárodních trhů.
Více
informací
o strategii
Evropa
http://ec.europa.eu/europe2020/index_cs.htm.
2020
naleznete
na
jejích
oficiálních
internetových
stránkách:
Cíle EU a jednotlivých členských států viz: http://ec.europa.eu/europe2020/europe-2020-in-a-nutshell/targets/index_cs.htm.
Podrobnosti o stěžejních iniciativách strategie Evropa 2020 viz: http://ec.europa.eu/europe2020/europe-2020-in-a-nutshell/flagshipinitiatives/index_cs.htm.
Viz: http://ec.europa.eu/europe2020/europe-2020-in-a-nutshell/eu-tools-for-growth-and-jobs/index_cs.htm.
Strategie Evropa 2020 je rovněž součástí reakce Evropské unie na hospodářskou a finanční krizi
a následnou krizi státních dluhů v eurozóně. Ve skutečnosti se EU pustila do důkladné revize své správy
ekonomických záležitostí již v roce 2008 s cílem:
•
•
•
•
•
2.2
udržet stabilitu eurozóny poskytnutím finanční podpory členským státům, které čelí vážným
problémům se státním dluhem. Dočasný Evropský nástroj finanční stability (EFSF) bude brzy
nahrazen trvalým Evropským mechanismem stability;
posílit fiskální odpovědnost členských států, zejména těch, které jsou členy eurozóny,
a prostřednictvím Paktu o stabilitě a růstu, Paktu euro plus a fiskální úmluvy zesílit dohled EU;
podpořit strukturální reformy, zejména prostřednictvím strategie Evropa 2020, aby se snížila
makroekonomická nerovnováha, zvýšila konkurenceschopnost a vzniklo více lepších pracovních
míst;
prostřednictvím paktu pro růst podpořit růst;
ozdravit finanční sektor, a připravit tak cestu pro bankovní unii v EU.
Evropský semestr a politický cyklus strategie Evropa 2020
Klíčovým nástrojem koordinace této nové správy ekonomických záležitostí je evropský semestr, jenž
probíhá vždy v první polovině roku. Členským státům umožňuje plánovat koordinovaně rozpočtové,
makroekonomické a strukturální politiky podle hlavních směrů EU. V současnosti se politický cyklus
strategie Evropa 2020 odvíjí v rámci semestru takto:
•
•
•
•
•
v listopadu Komise zveřejní jako úvod roční analýzu růstu, v níž zhodnotí aktuální stav strategie
Evropa 2020 a strukturální a rozpočtové politiky a navrhne hlavní směry provádění strategie
Evropa 2020 na nadcházející rok;
na svém jarním zasedání v březnu přijme Evropská rada na základě roční analýzy růstu hlavní pokyny
a priority, kterými se mají členské státy řídit;
v dubnu členské státy současně předloží své národní programy reforem strategie Evropa 2020
a programy stability či konvergenční programy, aby vynikla potřeba koordinace fiskálních
a strukturálních politik;
na konci května Komise zveřejní návrh specifických doporučení pro jednotlivé země, která pak
Evropská rada schválí na svém červnovém zasedání a přijme na svém červencovém zasedání;
v druhé polovině roku země EU do svých ročních rozpočtů promítnou pokyny a závazky, které přijaly
na úrovni EU.
2.3
Výbor regionů a strategie Evropa 2020
Výbor regionů strategii Evropa 2020 přivítal, protože se nezaměřuje pouze na kvantitativní, ale také na
kvalitativní růst (růst by měl být inteligentní, udržitelný a podporovat začlenění) a protože může být
pružně přizpůsobována situaci v jednotlivých zemích. VR v několika stanoviscích přijatých od roku
5
6
2010 , v mnoha prohlášeních svého vedení a v závěrech několika schůzí opakovaně zdůraznil, že
strategie Evropa 2020 přinese očekávané výsledky pouze tehdy, pokud:
•
•
•
•
bude přizpůsobena konkrétním regionálním a místním podmínkám, což zahrnuje využití regionálně
uzpůsobených ukazatelů;
bude připravována a prováděna na základě spolupráce v rámci partnerství všech úrovní správy, mimo
jiné za využití nástrojů víceúrovňové správy, s cílem lépe ji přizpůsobit místním a regionálním
podmínkám, porozumět její potenciální synergii a systémovým účinkům a posílit ztotožnění občanů
a všech příslušných zúčastněných stran s cíli strategie;
bude se doplňovat s politikou soudržnosti, avšak se zřetelem k tomu, že politika soudržnosti musí
plnit své poslání stanovené ve Smlouvě;
bude dostatečně financována, aby mohla neutralizovat dopad hospodářské a dluhové krize na
regionální a místní rozpočty.
7
Kromě stanovisek ke stěžejním iniciativám a dalším konkrétním tématům předložil VR zásadní návrh,
aby za účelem přípravy a provádění strategie Evropa 2020 všechny příslušné úrovně správy vytvořily
územní pakty jako praktický nástroj víceúrovňové správy. Výbor regionů navíc nejen podporuje návrh
8
společného strategického rámce , jenž má zhospodárnit a usměrnit využití strukturálních fondů
v programovém období 2014–2020, ale domnívá se, že tento rámec bude také účinným nástrojem
podpory víceúrovňové správy strategie Evropa 2020 – v souladu s tím, nakolik budou priority politiky
soudržnosti při plnění jejího úkolu stanoveného ve Smlouvě (přerozdělovat prostředky) zaměřeny na cíle
strategie Evropa 2020.
S ohledem na tyto skutečnosti si VR stanovil za úkol, že bude v průběhu politického cyklu strategie
Evropa 2020 hájit v EU pohled místních a regionálních orgánů tím, že do tohoto cyklu aktivně vstoupí
v třech nejdůležitějších fázích: před přijetím roční analýzy růstu (prohlášení předsednictva o roční analýze
růstu a monitorovací zpráva VR o strategii Evropa 2020), před jarním zasedáním Rady (územní dialog)
5
6
7
8
Seznam stanovisek VR týkajících se strategie Evropa 2020 je uveden níže v příloze.
Podrobnosti viz sekce „Activities“ na internetových stránkách platformy pro monitorování strategie Evropa 2020:
http://www.cor.europa.eu/europe2020.
Úplný seznam stanovisek a usnesení VR k této věci je uveden v příloze.
Komise navrhuje, aby v programovém období 2014–2020 strukturální fondy (EFRR, ESF, EZFRV a EMFF) reguloval společný
strategický rámec. Viz Prvky společného strategického rámce na období 2014–2020, pracovní dokument útvarů Komise, Brusel,
14. 3. 2012, SWD(2012) 61 final.
a před přijetím specifických doporučení pro jednotlivé země (schůzka politického vedení VR s předsedou
Evropské rady). V diagramu na konci této kapitoly se nachází přehledné shrnutí politického cyklu
strategie Evropa 2020 a úlohy VR v něm.
Na podporu svého příspěvku ke strategii Evropa 2020 VR zřídil platformu pro monitorování strategie
Evropa 2020, kterou tvoří více než 160 regionů a měst ze všech členských států EU a která je nástrojem
sloužícím k tomu, aby vyhodnocoval způsob a rozsah zapojení místních a regionálních orgánů do
politického cyklu strategie Evropa 2020 a umožňoval jim v rámci politického procesu strategie vyjadřovat
vlastní požadavky. Prostřednictvím schůzí regionálních a místních zástupců a odborníků a konzultací
členů platformy a dalších místních a regionálních orgánů platforma shromažďuje věcně podložené
9
informace. O průběhu a výsledcích této činnosti informuje na svých internetových stránkách .
2.4
Metodologická poznámka a pokyny ke čtení
10
Monitorovací zprávu o strategii Evropa 2020 VR každoročně zveřejňuje od roku 2010 . První dvě
zprávy se v evropské interinstitucionální diskusi dočkaly širokého uznání. Předkládaná třetí zpráva se
opírá o výsledky činnosti platformy pro monitorování strategie Evropa 2020. Vychází zejména
z informací z první ruky získaných prostřednictvím:
•
•
•
•
•
ročního obecného průzkumu o strategii Evropa 2020: „Strategie Evropa 2020: co se děje v praxi?“,
verze 2012 (dále jen průzkum platformy za rok 2012);
průzkumu mezi národními delegacemi ve VR o přípravě národních programů reforem na rok 2012;
tematických průzkumů týkajících se politik na podporu malých a středních podniků, na podporu
sociálních inovací a návrhu společného strategického rámce politiky soudržnosti;
územního dialogu 2012, který se konal dne 13. června 2012;
11
dvou studií vypracovaných externími smluvními subjekty .
Především mezi dubnem a červencem 2012 Výbor regionů prováděl rozsáhlé posouzení aktuálního stavu
provádění strategie Evropa 2020 s cílem zhodnotit, zda strategie v druhém roce své existence:
•
9
10
11
přinášela městům a regionům EU přidanou hodnotu, a to z dvojího hlediska: a) zda dostatečně
zohlednila jejich rozdílné situace a potřeby a b) zda jim umožnila stanovit si ambicióznější politické
programy, než jaké by si vytvořily bez ní;
www.cor.europa.eu/europe2020.
Předchozí verze zprávy jsou dostupné na adrese: http://portal.cor.europa.eu/europe2020/Pages/Publications.aspx.
Dosahuje strategie Evropa 2020 výsledků? Předběžná analýza obecného průzkumu VR o strategii Evropa 2020 za rok 2012, jež má
být k dispozici začátkem roku 2013, a O úloze místních a regionálních orgánů v národních programech reforem pro strategii Evropa
2020, říjen 2012; obě studie budou dostupné na adrese: http://portal.cor.europa.eu/europe2020/Pages/Publications.aspx.
•
byla prováděna v rámci partnerství všech příslušných úrovní správy, jak předpokládá teze uvedená
v kapitole 2 této zprávy, podle níž víceúrovňová správa založená na takovém partnerství je nezbytnou
podmínkou pro dosažení cílů strategie Evropa 2020.
Toto posouzení provedla platforma pro monitorování strategie Evropa 2020 na základě výše uvedeného
průzkumu za rok 2012. Otázky se týkaly toho, zda specifické cíle pro respondentovu zemi byly vhodné
také pro jeho oblast a zda strategie Evropa 2020 a národní programy reforem podnítily respondenty, aby
12
si stanovili ambicióznější cíle a ambicióznější příslušné politiky . Průzkum vycházel ze studie
zveřejněné na jaře 2012, která na základě osmi případových studií vyhodnocovala, jakým způsobem
13
strategie Evropa 2020 utvářela tvorbu politiky na regionální a místní úrovni . Kromě toho byla
14
provedena textová analýza národních programů reforem doplněná a upřesněná informacemi získanými
15
od národních delegací ve VR s cílem posoudit, zda a jakým způsobem byly místní a regionální orgány
zapojeny do přípravy nových národních programů reforem na rok 2012, které byly předloženy v polovině
16
dubna .
Výsledek tohoto úsilí je zpracován takto:
•
12
Kapitola 3 obsahuje přehled základních statistických údajů o jednotlivých regionech a ukazuje, do
jaké míry jednotlivé regiony EU NUTS II zaostávají za cíli strategie Evropa 2020 pro danou zemi
(oddíl 3.1). Podává souhrnné informace o stavu veřejných rozpočtů nižších celků, které čelí
hospodářské krizi a omezením plynoucím z politiky fiskální konsolidace (oddíl 3.2), a navrhuje
zavedení ukazatele regionálního výkonu k monitorování pokroku v plnění strategie Evropa 2020.
Průzkumu se zúčastnilo čtyřicet místních a regionálních orgánů ze 17 členských států (11 obecních, 6 provinčních, 18 regionálních
a 4 ze sdružení měst a regionů). I přesto, že se průzkumu nezúčastnily místní a regionální orgány z deseti členských států a velké
množství odpovědí pocházelo z několika konkrétních zemí, geografické rozdělení přispěvatelů je dostatečně vyvážené, neboť zahrnuje
regiony a města ze všech významných oblastí EU. Seznam respondentů je uveden v příloze. Všechny příspěvky jsou dostupné na
adrese:
http://portal.cor.europa.eu/europe2020/ClosedSurveys/Pages/InvitationtotakepartinthesurveyonEurope2020what'shappeningonthegrou
nd2012Edition.aspx.
13
14
15
16
Is Europe 2020 delivering? A preliminary enquiry to the CoR general overview survey on Europe 2020 for 2012 (Dosahuje strategie
Evropa 2020 výsledků? Předběžná analýza obecného průzkumu VR o strategii Evropa 2020 za rok 2012), RIMAS, Vídeň,
Ekonomická univerzita, vypracováno na základě rámcové smlouvy CDR/ETU/96/2012.
On the role of the local and regional authorities in the Europe 2020 National Reform Programmes (O úloze místních a regionálních
orgánů v národních programech reforem pro strategii Evropa 2020), Ecologic institute, Berlín, vypracováno na základě rámcové
smlouvy CDR/ETU/96/2012.
Průzkumu se účastnily tyto národní delegace ve VR: delegace Rakouska, Kypru, České republiky, Dánska, Finska, Francie, Německa,
Irska, Itálie, Lotyšska, Litvy, Lucemburska, Malty, Nizozemska, Polska, Rumunska a Švédska. Delegace Belgie, Spojeného království
a Řecka předložily písemná prohlášení, ale nevyplnily dotazník.
Národní programy reforem na rok 2012 jsou dostupné na adrese: http://ec.europa.eu/europe2020/europe-2020-in-yourcountry/index_cs.htm.
•
Kapitola 4 analyzuje, jak respondenti průzkumu platformy pro monitorování strategie Evropa 2020
za rok 2012 pohlížejí na strategii Evropa 2020 a přidanou hodnotu, kterou jim přináší (oddíl 4.1)
prostřednictvím stěžejních iniciativ a národních programů reforem (oddíl 4.2). Shrnuje rovněž
výsledky zkoumání o zapojení místních a regionálních orgánů do přípravy národních programů
reforem (oddíl 4.3), a to na základě provedeného průzkumu a informací od národních delegací ve VR.
V oddíle 4.4 jsou uvedena jejich stanoviska k tomu, jak by se měla strategie Evropa 2020 financovat,
zatímco oddíl 4.5 se věnuje tomu, do jaké (bohužel omezené) míry různé úrovně správy spolupracují
na základě partnerství.
•
Kapitola 5 ukazuje, jak města a regiony EU oceňují strategii Evropa 2020, pokud jde o její cíle
a stěžejní iniciativy (oddíl 5.1), a jak přispívají k dosažení cílů stanovených v rámci tří hlavních pilířů
této strategie (oddíly 5.1 až 5.4).
•
Kapitola 6 obsahuje věcné přílohy a vysvětlivky.
CdR 1944-2012_10_00_TRA_ANN EN-freelance/JV/ml
.../...
3.
Současné trendy a výzvy pro města a regiony EU: co vyplývá ze statistik
17
Evropská komise
V sedmé zprávě o pokroku v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti
v listopadu 2011 předložila první komplexní přehled o tom, jak evropské regiony plní cíle strategie
Evropa 2020. Zpráva posuzovala, kolik jednotlivým regionům EU (NUTS II) chybělo ke splnění
vnitrostátních cílů strategie Evropa 2020 v období 2008–2010, a stanovila pro každý region základní
parametry, které by se měly použít při vypracování, monitorování a hodnocení jejich strategií
regionálního rozvoje. Konstatovala rovněž, že ne všechny regiony mohou dosáhnout vnitrostátních cílů
strategie Evropa 2020: některé regiony prostě dělí od dosažení cílů příliš velká vzdálenost, takže není
realistické, že by ji do roku 2020 překonaly, u jiných regionů by dosažení cíle nevyžadovalo žádné
podstatné zlepšení, například v důsledku sdružování výzkumu a vývoje v rámci klastrů. Ve zprávě proto
zaznělo důrazné sdělení, že místní a regionální orgány musí samy definovat své rozvojové strategie tak,
aby řešily konkrétní slabé stránky a využily přednosti daného území. Evropská komise sice nezveřejňuje
každoročně zprávu o tom, jak jednotlivé regiony plní cíle strategie Evropa 2020, na internetových
18
stránkách GŘ REGIO jsou však dostupné aktualizované grafické přehledy .
Výbor regionů je přesvědčen, že úspěch strategie Evropa 2020 do značné míry závisí na jejím dopadu na
místní a regionální úrovni, což ukazuje na potřebu průběžného monitorování pokroku v plnění strategie
v praxi. Takový aktuální přehled by nám umožňoval:
• identifikovat základní regionální vývojové tendence, které by mohly ukazovat, zda se mění
vzdálenost, která dělí regiony od plnění cílů;
• identifikovat regiony, které dosáhly největšího pokroku, a regiony, které nejvíce zaostávají;
• identifikovat obecný profil plnění strategie Evropa 2020 v praxi.
Tato kapitola proto přinese na základě nejnovějších údajů za období 2009–2011 nástin toho, jak si místní
a regionální orgány vedou ve vztahu k cílům strategie Evropa 2020 (oddíl 3.1). Pokusí se rovněž tato
zjištění uvést do souvislosti se zjištěními o stavu financí nižších celků a o dopadu současných úsporných
opatření (oddíl 3.2). Nakonec předloží argumenty pro zavedení ukazatele regionálního výkonu, jenž by
mohl poskytovat užitečné informace o stavu plnění cílů strategie Evropa 2020 v evropských regionech
a o jejich vyhlídkách v této oblasti (oddíl 3.3).
3.1
Situace místních a regionálních orgánů v oblasti plnění cílů strategie Evropa 2020
Začneme-li klíčovými cíli strategie Evropa 2020, z údajů, jež jsou k dispozici na úrovni NUTS II 19 ,
můžeme zjistit další informace o klíčových cílech a ukazatelích. Přestože podstatné údaje jsou k dispozici
17
18
19
http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docoffic/official/reports/interim7/interim7_en.pdf.
http://ec.europa.eu/regional_policy/information/brochures/pages/country2012/index_en.cfm.
Pro DE, FR, NL, PT, RO, UK byly údaje o ohrožení chudobou a o materiální deprivaci k dispozici jen za celý členský stát a pro BE,
EL a HU jen za regiony NUTS I.
.../...
až do roku 2011, některé z nich pokrývají jen období do roku 2009 nebo 2010. Není proto možné získat
úplný a aktuální přehled o situaci na místě. To ztěžuje monitorování pokroku v plnění strategie Evropa
2020 na místní a regionální úrovni. Dostupné údaje však mohou poskytnout prvotní přiblížení situace na
těchto úrovních.
Osoby ve věku 30–34 let s vysokoškolským vzděláním
Nejnovější údaje ukazují, že regionální rozložení vysokoškolského vzdělání v Evropě se v poměru
k národnímu cíli strategie Evropa 2020 významně změnilo. I přes určitý pokrok však národní cíle
strategie Evropa 2020 v této oblasti zůstávají pro mnohé regiony EU velkou výzvou.
Osoby ve věku 18–24 let, které předčasně ukončily školní docházku
Rozložení osob, které předčasně ukončily školní docházku a odbornou přípravu, v jednotlivých regionech
NUTS II ukazuje, že i když v některých regionech je patrné určité zlepšení, vyskytují se v Evropě velké
.../...
regionální rozdíly. Snížení vysoké míry předčasného ukončování školní docházky je klíčovým úkolem
pro regiony ve Španělsku, Itálii, Rumunsku, Maďarsku a Řecku. Vysoká míra předčasného ukončování
školní docházky má rovněž určitý vztah k míře nezaměstnanosti mladých lidí v těchto zemích. Nebudouli učiněna žádná další opatření, je jisté, že cíl strategie Evropa 2020, který si uvedené země v této oblasti
naplánovaly, nebude splněn.
Výdaje na výzkum a vývoj v procentech HDP
Z dostupných údajů za rok 2009 vyplývá, že ve většině evropských regionů zůstala míra investic do
výzkumu a vývoje v poměru k HDP stejná, nebo se dokonce zvýšila. Pouze u regionů v Lotyšsku, jež
byly zasaženy finanční krizí dříve než v jiných zemích, je již z dostupných údajů patrný pokles výdajů na
výzkum a vývoj. Celkový podíl výdajů na výzkum a vývoj v procentech HDP Evropské unie nepatrně
vzrostl z 1,9 % v roce 2008 na 2 % v roce 2009. Vzhledem ke klíčové úloze veřejného sektoru ve
.../...
výdajích na výzkum a vývoj zejména v méně rozvinutých regionech lze očekávat, že tato čísla se
následkem krize v nadcházejících letech zhorší.
Aktualizované regionální mapy výdajů na výzkum a vývoj v Evropě potvrzují, že mezi evropskými
regiony nadále přetrvávají velké rozdíly ve výdajích na výzkum a vývoj. Stále existuje velký počet
regionů, zejména ve Španělsku a Portugalsku, ale také v jiných zemích, které zaostávají za evropskými
nebo národními cíli strategie Evropa 2020 v této oblasti. Vzhledem ke klíčové úloze investic do výzkumu
a vývoje pro zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti je třeba při zohlednění místního potenciálu
a podmínek vyvinout mnohem intenzivnější úsilí.
.../...
Míra zaměstnanosti v regionech
V období 2000–2008 ve většině regionů EU velkou měrou vzrostla regionální míra zaměstnanosti.
V následujících letech lze až na několik výjimek (např. Německo a Švédsko) pozorovat podstatný pokles
míry zaměstnanosti, a to zejména v zemích, které byly nejvážněji postiženy současnou dluhovou krizí. Od
dosažení cíle strategie Evropa 2020 stanoveného na 75 % se mnohé evropské regiony vzdálily. Nejvážněji
postižené regiony se nacházejí na jihu Španělska a Itálie, v Řecku a ve východoevropských zemích.
Míra nezaměstnanosti
Regionální struktura nezaměstnanosti v Evropské unii hodně vypovídá o dopadu přetrvávající
hospodářské a finanční krize a jejích současných výzvách. Z 271 regionů NUTS II v EU-27 mělo
v roce 2011 44 regionů míru nezaměstnanosti nejvýše 4,8 %, což je polovina průměru EU-27. Naproti
.../...
tomu v 17 regionech dosahovala míra nezaměstnanosti nejméně 19,2 %, což je dvojnásobek průměru EU27: jednalo se o 10 španělských regionů, čtyři francouzské zámořské departementy a tři regiony v Řecku.
Průměrná míra nezaměstnanosti mladých lidí ve věku 15 až 24 let činila v roce 2011 v EU-27 21,4 %.
Rozdíly v míře nezaměstnanosti mladých lidí mezi jednotlivými regiony jsou však velmi markantní. Ve
více než třech čtvrtinách regionů EU-27 dosahovala míra nezaměstnanosti mladých lidí nejméně
dvojnásobku celkové míry nezaměstnanosti.
Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti, jež se definuje jako procento nezaměstnaných, kteří jsou
nezaměstnaní nejméně jeden rok, dosáhl v roce 2011 pro celou EU-27 43,1 % a značně se mezi
jednotlivými regiony lišil. V 60 regionech byla více než polovina nezaměstnaných bez práce nejméně
12 měsíců.
.../...
Ohrožení chudobou nebo vyloučením
S ohledem na nejnovější údaje o obyvatelstvu ohroženém chudobou za rok 2010 lze konstatovat, že na
regionální úrovni obecně nedošlo k žádné zásadní změně v celkovém ohrožení chudobou a vyloučením.
Je však třeba uvést, že některé členské státy, například Francie a Německo, poskytly pouze celostátní
údaje a jiné země, například Irsko, Spojené království a Švédsko, si v této oblasti nestanovily národní cíle.
.../...
Index HDP na jednoho obyvatele
Nejčerstvější dostupné údaje z roku 2009 o HDP na jednoho obyvatele v Evropské unii na regionální
úrovni ukazují, že země, které velmi brzy zasáhla finanční a hospodářská krize, zaznamenaly
nejvýraznější pokles HDP ve srovnání s předchozím rokem. Týká se to například Litvy (–7 %), Lotyšska,
Irska a Estonska (všude –5 %).
Index HDP na jednoho obyvatele v přepočtu k průměru EU byl oproti hodnotám z roku 2008 nižší ve
124 z 271 regionů NUTS II Evropské unie. Tyto hodnoty však také ukazují, že v některých členských
státech, například ve Francii, se výrazný pokles HDP na jednoho obyvatele v přepočtu k průměru EU
zastavil, zatímco v jiných regionech, např. ve Spojeném království a irských regionech, se pokles podařilo
pouze zpomalit.
Kromě toho lze konstatovat, že většina regionů NUTS II v nových členských státech dosáhla většího
pokroku než mnohé jiné regiony, což také souvisí s dopadem politiky soudržnosti v těchto zemích. Plný
dopad současné krize se v údajích na regionální úrovni zatím neodrazil, což je třeba pečlivě sledovat.
Vezmeme-li v úvahu všechny uvedené údaje, lze učinit tyto závěry:
•
•
•
Regiony v jižní Evropě v současnosti čelí největším problémům v plnění cílů strategie Evropa 2020
na místní úrovni.
Regiony v dalších částech EU rovněž musí zintenzivnit své úsilí v řadě oblastí, např. v investicích do
výzkumu a vývoje a vysokoškolského vzdělání, aby udržely krok s cíli strategie Evropa 2020.
Dopad hospodářské a finanční krize se začíná pomalu projevovat i ve statistikách z nižší než
celostátní úrovně, a to především v oblasti nezaměstnanosti, vývoje HDP a ohrožení chudobou.
.../...
3.2
Dopad dluhové krize na nižší úrovně správy a možný dopad na dosažení cílů strategie
Evropa 2020
20
Evropská komise nedávno zveřejnila „Zprávu o veřejných financích v EMU“ , v níž poprvé věnuje
velký prostor analýze stavu a vývoje financí v nižších správních celcích Evropské unie.
Zpráva poukázala na to, že výdaje nižších správních celků ve většině členských států EU v posledních
letech stále rostly, jak je patrné z následující tabulky, nicméně značné rozdíly mezi členskými státy
přetrvávaly. Výdaje nižších správních celků ve Španělsku a Švédsku dosahují více než 45 % celostátních
výdajů a v Dánsku 60 %, čímž značně přesahují průměr EU, který činí téměř 29 %.
20
http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/european_economy/2012/pdf/ee-2012-4.pdf.
.../...
Výdaje nižších správních celků celkově odpovídají za téměř dvě třetiny veřejných investic v EU a jsou
zaměřeny na poskytování místních nebo regionálních veřejných statků.
.../...
Zároveň však průměrný veřejný dluh nižších správních celků za celou EU činí 6,5 % HDP a v období
2007 až 2010 se až na určité výjimky (např. Německo a Španělsko) podstatně nezměnil.
Z následujícího grafu je patrné, že k tomu, aby mohly správní orgány nižších celků provádět svoji činnost,
pro ně mají klíčový význam přímé převody prostředků od celostátní vlády. V roce 2010 pocházelo
v 16 členských státech více než 50 % zdrojů na výdaje nižších správních celků z převodů. Z grafu je
patrné, že v období 1995 až 2010 tyto převody v nových členských státech prudce vzrostly, zatímco
v mnohých členských státech EU 15 se významně snížily a nahradily je jiné zdroje.
.../...
Závěry:
•
místní a regionální orgány v EU hrají klíčovou úlohu v poskytování služeb a investic, které ovlivňují
úsilí o dosažení cílů strategie Evropa 2020;
•
výdaje nižších správních celků jsou rostoucí měrou zasaženy hospodářskou krizí a úspornými
21
opatřeními přijatými na celostátní úrovni. Pokud jde o příjmovou stránku, nejnovější údaje ukazují,
že příjmy rozpočtů nižších celků se v roce 2011 ve srovnání s rokem 2010 téměř nezměnily (+0,2 %),
a to zejména kvůli radikálnímu snížení převodů z celostátní úrovně (o 4,9 % v roce 2011 ve srovnání
s nárůstem o 6 % v roce 2010). Tyto převody tvořily v roce 2011 44,1 % z celkových vnitrostátních
zdrojů;
•
pokud jde o výdajovou stránku, po deset let trvajícím vzestupném trendu výdaje nižších celků již
druhý rok za sebou klesaly (v roce 2011 o 0,2 %, v roce 2010 o 0,1 %). V důsledku nutnosti zachovat
v období krize sociální výdaje musely být místní veřejné investice v roce 2010 sníženy o 7,6 %
a v roce 2011 o 6,6 %;
•
dostupné údaje za rok 2011 ukazují, že tento trend bude pokračovat. Pokračující úsporná opatření
a přísnější správa ekonomických záležitostí zahrnující zvýšenou kontrolu veřejných rozpočtů
zmenšují prostor pro místní politiku.
3.3
Návrh ukazatele regionálního výkonu pro cíle strategie Evropa 2020
Z předchozích odstavců vyplynulo, že některé regiony EU stále značně zaostávají v plnění příslušných
národních cílů strategie Evropa 2020 a že hospodářská krize a politika fiskální konsolidace tuto situaci
ještě zhoršují.
Zda bude možné na místní a regionální úrovni splnit cíle strategie Evropa 2020, velmi závisí na
potenciálu a budoucím výkonu měst a regionů. Zaměříme-li se pouze na rozdíl mezi cílem a současným
stavem, nezískáme tím dostatečně plastický obraz.
Výbor regionů proto navrhuje vytvořit na základě dostupných údajů Eurostatu ukazatel regionálního
výkonu, jenž může doplnit tento obraz o porozumění tomu, jaký mají místní a regionální orgány potenciál
v budoucnu plnit cíle.
Dostupné údaje by se mohly seskupit kolem klíčových cílů strategie Evropa 2020 (inteligentní
a udržitelný růst podporující začlenění) a některých mikroekonomických a makroekonomických
21
Dexia, Finances publiques territoriales dans l'Union Européenne (Místní a regionální veřejné finance v Evropské unii),
červenec 2011.
.../...
ukazatelů. Ukazatel výkonu by u každého regionu NUTS II ukazoval, zda ve vztahu k cílům strategie
Evropa 2020 dosáhl zlepšení, stagnuje nebo se zhoršil.
Tento ukazatel by se mohl využít také jako kritérium pro porovnávání jednotlivých regionů NUTS II
v Evropě a k identifikaci toho, které regionální strategie v Evropě úspěšně podporují růst
a konkurenceschopnost.
4.
Řízení strategie Evropa 2020 a její dopad na tvorbu politiky v EU na místní a regionální
úrovni
4.1
Viditelné přínosy a výzvy plynoucí z provádění strategie Evropa 2020
Dva roky po zahájení strategie Evropa 2020 90 % respondentů průzkumu VR uvádí, že je „zcela“ nebo
„do značné míry“ s touto strategií obeznámeno.
Odpovědi respondentů na otázku, jaké jsou „hlavní příležitosti a výzvy plynoucí z provádění strategie
Evropa 2020 na místní a regionální úrovni“, ukazují, že potenciál, který strategie nabízí, je spojen
s odpovídajícími výzvami.
Nejobtížnější výzvy v prvé řadě přináší hospodářská, finanční a fiskální krize a její dopad na veřejné
rozpočty. Několik respondentů zdůraznilo její závažné následky pro zaměstnanost, a zejména
zaměstnanost mladých lidí. Strategie Evropa 2020 nebude fungovat bez čerstvého přísunu soukromých
a veřejných investic, ale ani veřejný ani soukromý sektor v současnosti neinvestuje. Zatímco soukromé
investice navzdory současným velmi nízkým úrokovým mírám stagnují, restriktivní fiskální politika nutí
regiony a města snižovat své rozpočty a odkládat dlouhodobé investice, jež jsou potřebné ke zvýšení
konkurenceschopnosti a vytvoření nových pracovních míst.
Respondenti uvádějí, že navzdory kritické situaci a bolestným dopadům přetrvávající finanční
a hospodářské krize se snažili udělat vše pro to, aby „maximálně využili omezené prostředky“. Z jejich
odpovědí však plyne, že pokud se neobnoví růst, hrozí, že strategie Evropa 2020 bude jako motor bez
paliva.
.../...
Nejdůležitějším přínosem strategie Evropa 2020 je, že všem úrovním správy a také ostatním příslušným
zúčastněným stranám poskytuje „společný jazyk“, kterým spolu mohou hovořit o růstu a pracovních
22
místech. Několik případových studií ukazuje , že společná vize je zásadním přínosem pro analýzu potřeb
zemí, regionů a měst a pro posouzení politických cílů a opatření potřebných k jejich uspokojení. Někteří
respondenti však uvedli, že má-li tento společný jazyk přerůst do společně prováděných opatření, je
zapotřebí zvýšit informovanost občanů EU i nejnižších decentralizovaných úrovní veřejné správy o cílech
a politikách strategie Evropa 2020. Současná nedostatečná informovanost vede k velmi nízké míře
převzetí odpovědnosti.
Druhým přínosem strategie Evropa 2020 je, že stimuluje užší koordinaci mezi tvorbou politiky na místní
úrovni a vyššími úrovněmi správy. Nejzřetelněji je to vidět u strukturálních fondů: příslušná nařízení
poskytují víceúrovňový mechanismus koordinace (a také finanční nástroj, který přiláká celostátní, místní
i soukromé finanční prostředky), jenž je potenciálně pro mnohé regiony a města zcela nezbytný
k realizaci politických cílů spjatých se strategií Evropa 2020. Dalším argumentem ve prospěch tohoto
názoru je skutečnost, že strukturální fondy pomáhají strategii Evropa 2020 získat pružnost, kterou
potřebuje, aby se mohla přizpůsobit různorodým sociálně-ekonomickým podmínkám v celé EU. Možnosti
využití tohoto přístupu ilustrují Dánská fóra pro růst, strategie Vlámsko v akci a regionální strategie
Velkopolského vojvodství.
Strukturální fondy samozřejmě plně poskytnou svůj potenciál strategii Evropa 2020 až v příštím
programovém období (2014–2020), neboť právě probíhající programy (2007–2013) byly navrženy ještě
před zahájením strategie.
22
Dosahuje strategie Evropa 2020 výsledků? (viz výše pozn. 11).
.../...
Dánská fóra pro růst, Dánsko
Regionální fóra pro růst byla vytvořena ve všech pěti dánských regionech (Severní Jutsko, Střední Jutsko,
Jižní Dánsko, Zealand, Region hlavního města) a jedno navíc na ostrově Bornholm. Tato fóra byla
zřízena, aby monitorovala regionální a místní podmínky pro růst a vytvořila regionální podnikatelskou
strategii opírající se o regionální průmyslovou specializaci a specifické parametry. Na základě této
strategie předkládají fóra pro růst regionálním radám doporučení týkající se využití zdrojů, jež region
vyčlenil na rozvoj podnikání, a vládě doporučení týkající se využití strukturální fondů EU. V uplynulých
letech fóra pro růst předložila návrhy týkající se činností pro rozvoj podnikání v oblastech, jako jsou
například inovace, vzdělávání v oblasti podnikání a cestovní ruch, v hodnotě 1 miliardy DKK, z toho
téměř 0,5 miliardy DKK ze strukturálních fondů EU. http://www.danmarksvaekstraad.dk/english
Vlámsko v Akci, Belgie
Cílem strategie Vlámsko v akci (ViA) je pozvednout Vlámsko mezi pět nejlepších evropských regionů
v celé řadě hospodářských, ekologických a sociálních ukazatelů. Tato strategie byla začleněna do koaliční
dohody a vlámská vláda plní svůj závazek, že bude ViA plně provádět a že během svého funkčního
období (2009–2014) dosáhne podstatného pokroku v plnění cílů Paktu 2020. Širokou veřejnou podporu si
zajistila prostřednictvím Paktu 2020. Tento pakt převádí ViA do 20 konkrétních cílů a spolupodepsalo jej
zhruba sto organizací občanské společnosti. Aby vláda splnila svůj závazek, že bude tento plán účinně
provádět, zahájila různé iniciativy, například kulaté stoly ViA, jichž se účastní zainteresované subjekty ze
všech odvětví a oblastí politiky, zřídila řídicí skupinu Via a určila 143 ukazatelů, pomocí nichž se plnění
Paktu 2020 monitoruje. http://vlaandereninactie.be/
Regionální strategie pro Velkopolské vojvodství, Polsko
V současné době ve Velkopolském vojvodství probíhá práce na aktualizaci rozvojové strategie vojvodství
do roku 2020 s cílem zajistit, aby tato strategie co nejvíce zohlednila okolnosti související s příležitostmi
a výzvami, které přináší strategie Evropa 2020 a její stěžejní iniciativy. Při práci na regionálním
operačním programu pro nový finanční výhled na období 2014–2020, která právě začíná, budou
zohledněny také předpoklady a cíle strategie Evropa 2020. Rozvojová strategie vojvodství je z tohoto
hlediska v určitém smyslu pokračováním strategie Evropa 2020 na regionální úrovni a budoucí regionální
operační program, jenž je nástrojem pro provádění regionální strategie, bude jedním z nástrojů strategie
Evropa 2020. http://iw.org.pl
Zdroj: průzkum platformy za rok 2012
.../...
Podle některých respondentů existují nejméně dva závažné problémy, které bude nutné překonat, aby se
provádění strategie Evropa 2020 v praxi mohlo uskutečnit:
•
•
4.2
Za prvé, národní programy reforem obecně nejsou výsledkem partnerství mezi všemi úrovněmi
správy. Jak uvedeme podrobně v následujícím odstavci, celostátní vlády při přípravě národních
programů reforem na rok 2012 ve většině případů místní a regionální orgány opět pouze
konzultovaly. Tento přístup není v souladu s víceúrovňovým partnerstvím, jež je nezbytné k dosažení
součinnosti (v každé konkrétní oblasti politiky) a systémových účinků (plynoucích z integrace
odvětvových politik založené na koordinaci mezi různými úrovněmi správy).
Za druhé, měla by se důrazněji prosazovat a dodržovat zásada subsidiarity. Někteří respondenti
uvedli, že jejich členské státy přijaly rozhodnutí, která měly přenechat městům a regionům,
především pokud jde o stanovení cílů, které budou přizpůsobeny konkrétním místním podmínkám.
V důsledku toho v některých případech byly stanoveny národní cíle, které neodrážejí specifické
regionální a místní situace, což místním a regionálním orgánům přináší zbytečnou zátěž. Na toto bylo
například poukazováno v případě Katalánska a nejvzdálenějšího regionu EU (autonomní oblast
Madeira). Celkově se podíl respondentů, kteří uvedli, že národní cíle jejich země jsou „vhodné“ pro
území spravované jejich orgánem, pohybuje od maxima 63 % (energetická účinnost) až po minimum
23
33 % (VaV) . Zdá se tedy, že existuje ještě velký prostor pro pružnější uplatnění cílů v rozdílných
podmínkách.
Stěžejní iniciativy a národní programy reforem na rok 2011: přidaná hodnota pro tvorbu
politiky na místní a regionální úrovni
Respondenti průzkumu platformy za rok 2012 byli požádáni, aby zhodnotili své znalosti o stěžejních
iniciativách a národních programech reforem přijatých v roce 2011 a význam těchto iniciativ a programů.
Nepatrně více než polovina respondentů konstatovala, že pět ze stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020
(SI) jim „do značné míry“ pomáhá „zavádět ambicióznější politické cíle / politická opatření“.
Zohledníme-li také respondenty, kteří odpověděli, že SI jim pomáhají jen „v omezeném rozsahu“, pak
téměř všichni respondenti uznali, že SI měly alespoň nějaký pozitivní dopad na jejich tvorbu politiky. Je
to dáno tím, že SI nabízejí možnost zaměřit se na potřeby a související politické cíle konkrétních území.
Rovněž téměř polovina respondentů si myslí, že k „vyobrazení specifické situace“ jejich území by bylo
zapotřebí použít jiné ukazatele a cíle.
Pokud jde o národní programy reforem (NPR) a konkrétně o to, do jaké míry „povzbudil NPR vaší země
na rok 2011 váš regionální či místní orgán, aby zaváděl ambicióznější politické cíle / politická opatření“,
49 % respondentů jej považovalo za užitečný „v omezeném rozsahu“ a 19 % za užitečný „do značné
míry“.
23
Podrobnější analýza toho, jak respondenti vnímají stěžejní iniciativy, viz kapitola 5 níže.
.../...
Do jaké míry povzbudil NPR vaší země na rok 2011 váš regionální či místní orgán, aby zaváděl ambicióznější politické
cíle / politická opatření?
8%
19%
24%
49%
Substantially
To a limited extend
Not at all
Can't say
Obr. 4.1 – Zdroj: průzkum za rok 2012 Strategie Evropa 2020: co se děje v praxi?
(celkem 37 odpovědí, 3 respondenti neodpověděli)
Tato odpověď, která je podstatně méně uspokojivá než v případě SI, zřejmě souvisí s nedostatečnou
24
mírou zapojení místních a regionálních orgánů do přípravy NPR na rok 2011 . Dánské národní sdružení
obcí uvedlo:
„je těžké rozhodnout, zda [opatření, která obce podnikají pro růst a tvorbu pracovních míst] jsou
důsledkem NPR a cílů strategie Evropa 2020, nebo zda by je dánská vláda zavedla tak či tak“.
V několika případech respondenti konstatovali jasnou pozitivní souvislost mezi svými politikami a NPR.
Týkalo se to dvou polských regionů: Mazovieckého vojvodství a Velkopolského vojvodství, jejichž
rozvojové strategie jsou sladěny s národní strategií regionálního rozvoje, a ta je zase spojena s polským
NPR. Týkalo se to rovněž sdružení ESÚS zahrnujícího regiony Galicie a Severní Portugalsko (podpora
výrobních odvětví a služeb), regionu Murcía (podpora malých a středních podniků a podnikání)
a Korutanska (různé druhy opatření odvětvové podpory se alespoň částečně koordinují mezi spolkovými
zeměmi a spolkovou vládou, a to i prostřednictvím individuálních dohod se spolkovými zeměmi).
24
Viz Druhá monitorovací zpráva VR o strategii Evropa 2020, prosinec 2011, jež
http://portal.cor.europa.eu/europe2020/news/Pages/2ndCoRMonitoringReportonEurope2020.aspx.
je
dostupná
na
adrese
.../...
Počet respondentů, kteří se domnívali, že specifická doporučení EU pro jednotlivé země (CSR) na rok
2011 „do značné míry“ odrážejí jejich místní či regionální potřeby, byl také skromný (18 %), zatímco
téměř dvě třetiny konstatovaly, že CSR je odrážela „v omezeném rozsahu“. Tento výsledek není nutné
chápat jako nesouhlas s doporučeními pro jednotlivé země jako takovými: dvě třetiny respondentů tvrdí
to, že CSR věnují malou pozornost specifickým potřebám jejich regionů, i když jinak navrhují obecné
cíle, které jsou pro jejich území bezesporu užitečné. Z některých dalších komentářů je zřejmé, že
problémem CSR se zdá být to, že neposkytují podněty pro jednotlivé regiony.
4.3
Národní programy reforem na rok 2012: nadále doména celostátních vlád
Vzhledem k tomu, že primárním a nejdůležitějším vnitrostátním dokumentem pro strategii Evropa 2020 je
25
národní program reforem, VR provedl analýzu 27 NPR na rok 2012 předložených v dubnu 2012 s cílem
vybrat všechny prvky, které je vhodné hodnotit:
•
•
zda a do jaké míry byly místní a regionální orgány zapojeny do jejich přípravy;
kvalitu NPR z hlediska toho, nakolik splňují požadavek Komise, aby objasnily, jak jsou místní
a regionální orgány zapojeny do přípravy a provádění strategie Evropa 2020, jak jsou se strategií
26
Evropa 2020 seznamováni občané a jakým způsobem byly šířeny osvědčené postupy .
Toto hodnocení bylo na základě souboru standardizovaných odpovědí na 14 dotazníkových otázek, které
vypracoval pověřený odborník, převedeno na bodové hodnocení (viz graf níže): čím vyšší součet bodů,
tím více informací bylo v NPR předloženo nebo tím více byly místní a regionální orgány do strategie
Evropa 2020 zapojeny. Nejvyššího počtu bodů dosáhly Belgie, Francie a Spojené království, nejméně
bodů Slovinsko, Portugalsko, Estonsko, Řecko a Litva, které místní a regionální orgány takřka
ignorovaly. Ve srovnání s rokem 2011 se celkový obraz ve většině členských států podstatně nezměnil,
v Rakousku, Itálii, Lotyšsku a Polsku došlo ke zlepšení, v Rumunsku, Španělsku, Maďarsku, Slovensku
a některých dalších státech nebylo zaznamenáno zhoršení.
25
26
On the role of the local and regional authorities in the Europe 2020 National Reform Programmes – analysis of 2012 National
Reform Programmes, (O úloze místních a regionálních orgánů v národních programech reforem pro strategii Evropa 2020 – analýza
národních programů reforem na rok 2012), Ecologic Institute, Berlín/Washington, a WU/RIMAS, Vídeň, 31. července 2012. Členské
státy, které dostávají finanční pomoc od EU a MMF (Řecko, Irsko, Portugalsko), nemusely v roce 2012 předložit nový NPR. Přesto
určitý program předložily, byl však zaměřen především na provádění programů fiskální konsolidace dohodnutých v souvislosti
s programem finanční pomoci.
Jinými slovy tato analýza sekundárních dat zahrnovala posouzení dokumentů jako takových a toho, jak charakterizovaly úlohu
místních a regionálních orgánů ve vnitrostátním provádění strategie Evropa 2020. Nebylo hodnoceno jejich skutečné zapojení.
.../...
Obr. 4.2: Hodnocení 27 národních programů reforem na základě toho, jak podrobně informují o zapojení místních a regionálních
orgánů do strategie Evropa 2020, přičemž členské státy jsou řazeny podle celkového počtu bodů získaných za odpovědi na
otázky 1 až 11 týkající se NPR 2012 – maximálně bylo možné získat 19 bodů (převzato z publikace: On the role of the local and
regional authorities in the Europe 2020 National Reform Programmes – analysis of 2012 National Reform Programmes (O úloze
místních a regionálních orgánů v národních programech reforem pro strategii Evropa 2020 – analýza NPR za rok 2012), Ecologic
Institute, Berlín/Washington a WU/RIMAS, Vídeň, 6. srpna, 2012).
Hlavní výsledky analýzy lze shrnout takto:
•
•
•
•
27
pokud jde o provádění, 24 z celkem 27 NPR se zmiňovalo o úloze místních a regionálních orgánů,
přičemž je charakterizovalo jako partnery, a 23 NPR se jim věnovalo ve zvláštních odstavcích nebo
oddílech;
pokud jde o přípravu NPR na rok 2012, zde situace je situace zásadně odlišná. Podle národních
27
delegací ve VR, které odpověděly na průzkum , ve většině případů konzultovaly celostátní vlády
místní a regionální orgány na základě politické vůle, tj. nebyly povinny se na ně obrátit (ve
12 případech, zatímco povinnost konzultovat existovala jen ve čtyřech případech). Místní a regionální
orgány, které byly zapojeny do přípravy, se účastnily činnosti odborných pracovních skupin nebo
v závěrečné (sedm zemí) a střední fázi (šest zemí) přípravy NPR předložily dokumenty;
polovina respondentů průzkumu platformy za rok 2012 (tj. jednotlivé místní a regionální orgány)
uvedla, že do tohoto procesu nebyly vůbec zapojeny;
na otázku, do jaké míry byl příspěvek místních a regionálních orgánů zohledněn, pouze dvě národní
delegace uvedly, že jejich názor byl „do značné míry“ vzat v potaz. V sedmi zemích mělo
Příspěvky do této analýzy spočívající v odpovědi na průzkum provedený v dubnu a květnu 2012 poskytlo sedmnáct národních
delegací ve VR.
.../...
•
•
•
•
•
4.4
zapojení místních a regionálních orgánů poměrně omezený vliv na konečné znění NPR, zatímco ve
28
čtyřech zemích nebyly názory místních a regionálních orgánů vůbec vzaty v potaz ;
tato konzultace nesplnila účel plného zapojení místních a regionálních orgánů do přípravy NPR,
což se netýkalo pouze šesti případů;
v šesti případech byly místní a regionální orgány zapojeny do monitorování NPR;
v pěti NPR byla u místních orgánů zmíněna souvislost s uplatňováním zásady subsidiarity
a proporcionality;
o dohodách o víceúrovňové správě se zmiňuje deset NPR (týká se to Belgie, Bulharska, Dánska,
Francie, Německa, Itálie, Nizozemska, Španělska, Švédska a Spojeného království). Úloha místních
a regionálních orgánů v těchto dohodách bývá vymezena od pouhé konzultace až po pravidelné
příspěvky v průběhu celého procesu na základě jasně stanoveného mandátu;
v 11 NPR se uvádí, že místní a regionální orgány byly zapojeny do opatření souvisejících
s hospodářskou a finanční krizí; z analýzy rovněž vyplynulo, že ve srovnání s rokem 2011 není
patrné žádné výrazné zlepšení, pokud jde o zapojení místních a regionálních orgánů do přípravy NPR.
Jak se má strategie Evropa 2020 financovat: stanovisko místní a regionální úrovně
Respondenti si uvědomují současné problémy veřejných financí na všech úrovních správy a potřebu
29
financovat úsilí o dosažení cílů strategie Evropa 2020 . Znepokojení současnou absencí růstu a dluhovou
krizí vedlo některé z nich k tomu, že se zamysleli nad celkovou výší rozpočtu EU a navrhli jeho zvýšení.
Podle některých z nich se ho má dosáhnout navýšením vlastních zdrojů EU a zejména zavedením daně
z finančních transakcí.
Pokud jde o dodatečné financování strategie Evropa 2020, někteří respondenti uvedli tyto možnosti:
•
•
•
•
•
28
29
emise projektových dluhopisů EU za účelem financování investic do infrastruktury;
zavedení nástrojů finančního inženýrství s cílem zvýšit soukromé financování investic do
infrastruktury;
zřízení veřejného fondu, jenž bude garantovat půjčky soukromým investorům;
větší využití pákového účinku strukturálních fondů EU;
větší využití partnerství veřejného a soukromého sektoru.
Tři národní delegace (ze Švédska, Polska a Dánska) uvedly, že do vypršení lhůty průzkumu neměly k dispozici konečné znění NPR,
takže jejich vliv na národní programy reforem nebylo možné vyhodnotit.
Viz kapitola 3, kde jsou uvedeny statistiky týkající se dopadu dluhové krize na nižší úrovně správy.
.../...
Respondenti věnovali hodně pozornosti otázce, jak má být financování strategie Evropa 2020 řízeno.
Nejčastěji navrhovali toto:
•
•
•
•
•
•
•
•
politika soudržnosti, jež bude hlavním kanálem pro financování strategie Evropa 2020, musí zůstat
dostupná všem regionům EU, i když se bude nadále zaměřovat na zaostalé regiony;
je nezbytné lépe koordinovat a integrovat strukturální fondy EU (v souladu s návrhem společného
strategického rámce (CSF) pro strukturální fondy, který předložila Komise a jenž se má na úrovni
členských států provádět prostřednictvím smlouvy o partnerství). To vyplynulo rovněž z průzkumu
30
o CSF , který platforma pro monitorování strategie Evropa 2020 provedla v květnu až červnu 2012:
ve většině odpovědí bylo zdůrazněno, že fondy CSF mají klíčový význam pro dosažení cílů strategie
Evropa 2020, ale současně zazněla připomínka, že je důležité, aby se přitom nezapomínalo na cíl
stanovený Smlouvou, totiž snižovat regionální nerovnováhu;
strukturální fondy by měly být spravovány flexibilně, aby se zamezilo nepružnosti při vyčleňování
prostředků: regiony a města by si měly samy moci stanovovat cíle;
komplexní problémy by se měly řešit prostřednictvím koordinace a integrace fondů CSF s prostředky
programu COSME (malé podniky) a Horizont 2020 (výzkum);
programové období 2014–2020 by mělo být využito jako příležitost k zásadnímu administrativnímu
zjednodušení, a to včetně harmonizace postupů, na jejichž základě jednotlivé fondy v praxi fungují;
vzhledem k současné rozpočtové situaci mnoha místních a regionálních orgánů by bylo užitečné,
kdyby se ze strukturálních fondů vyplácely zálohové platby;
měl by se šíře využívat nástroj globálních dotací;
prioritou by se mělo stát přesnější monitorování a hodnocení projektů financovaných z prostředků
EU.
Pokud jde o politické priority, na něž by se měly zaměřit dostupné prostředky, respondenti uvedli tyto
návrhy:
•
•
•
•
•
•
•
30
politiky zaměstnanosti (zaměstnanost mladých, odborná příprava);
výzkum a vývoj;
úvěry malým a středním podnikům financované rovněž programem COSME;
podnikání (počáteční kapitál);
obnovitelné zdroje energie;
infrastruktura;
reforma SZP.
Závěrečná zpráva o tomto průzkumu je k dispozici zde:
http://portal.cor.europa.eu/europe2020/ClosedSurveys/Pages/InvitationtotakepartinthesurveyonthenewCommonStrategicFramework20
14to2020.aspx.
.../...
4.5
Spolupráce na základě partnerství? Zatím ne, ale objevují se první vlaštovky
Na otázku, zda měli možnost připravovat/provádět strategii Evropa 2020 prostřednictvím partnerství
s celostátními vládami, dvě třetiny respondentů odpověděly záporně. Zmínili však také celou řadu pokusů
(probíhajících nezávisle na operačních programech strukturálních fondů) vypořádat se s určitými výzvami
31
prostřednictvím víceúrovňových partnerství :
•
•
•
•
•
•
•
•
konference mezi španělskou celostátní vládou a autonomními společenstvími;
dánská fóra pro růst zahrnující zástupce celostátní vlády, zástupce regionálních samospráv,
podnikatelskou komunitu a další zainteresované subjekty;
připravované územní smlouvy v Polsku, jež jsou součástí národní strategie regionálního rozvoje na
období 2010–2020;
vztahy mezi belgickou federální vládou a regiony;
Rada pro inovace maďarského ministerstva hospodářství;
dohody mezi rakouskou spolkovou vládou a rakouskými spolkovými zeměmi v oblasti energetické
politiky a ochrany klimatu;
rada, kterou vytvořila bulharská vláda za účelem přípravy smluv o partnerství na období 2014–2020;
přístup založený na koordinaci, který zvolil region Umbrie jako nástroj řízení regionálních politik.
Souhrnně řečeno, pokud jde o účast místních a regionálních orgánů na přípravě a provádění strategie
Evropa 2020, situace zůstává neuspokojivá. Objevuje se však stále více dobrých a slibných příkladů
spolupráce na základě partnerství mezi ústředními, regionálními a místními orgány.
4.6
Na cestě k roční analýze růstu na rok 2013
V odpovědi na otázku, jaké cíle související s růstem by podle nich bylo dobré vytyčit na rok 2013 v roční
analýze růstu na rok 2013, kterou Evropská komise zveřejní v listopadu 2012, respondenti v první řadě
upozorňovali na to, že v krátkodobém horizontu jsou zapotřebí politiky zaměřené na podporu růstu
32
a zaměstnanosti . V dalších upřesněních zdůraznili potřebu zajistit, aby růst byl:
•
31
32
založen na vyšší konkurenceschopnosti, jíž bude dosaženo posílením jednotného trhu, zvýšením
výdajů na výzkum a vývoj, podporou patentů a inovací, zpružněním pracovního trhu, zkvalitněním
Respondenti je popisují ve svých příspěvcích, jež jsou dostupné na adrese:
http://portal.cor.europa.eu/europe2020/Surveys/Pages/InvitationtotakepartinthesurveyonEurope2020what'shappeningontheground.asp
x.
Viz prohlášení předsednictva VR „Na cestě k roční analýze růstu 2013 Evropské komise“, jež bylo přijato dne 7. září 2012 a je
dostupné na adrese:
http://www.toad.cor.europa.eu/AgendaDocuments.aspx?pmi=ha5jDW%2bOWSG8mlVIP%2bdCXSOCK9ZHTAqqdLxAYnYqvwQ
%3d&ViewDoc=true.
.../...
•
•
•
•
vzdělávání a odborné přípravy, která zvýší kvalifikaci pracovníků, předcházením nedostatku
pracovních sil, investicemi do infrastruktury (především IKT) a podporou podnikání;
vstřícný k malým a středním podnikům, čemuž napomůže zjednodušení administrativy a normální
podmínky pro poskytování úvěrů;
udržitelný na základě toho, že cílům v oblasti klimatu a energetiky bude přiznáno ústřední místo, a to
v neposlední řadě také proto, že prostřednictvím investic do zelených energií stimulují inovace;
podporující začlenění, především zlepšením pracovních příležitostí pro nezaměstnané, zejména
mladé lidi, čelením výzvě stárnutí populace a aktivními projevy solidarity se znevýhodněnými
sociálními skupinami;
podpořen zlepšením institucionálních kapacit, což také zahrnuje modernizaci veřejné správy.
Někteří respondenti také uvedli, že k úspěšnému zvládnutí těchto výzev jsou nezbytné tyto rámcové
podmínky: přepracovaná regulace finančního sektoru; větší hospodářská a fiskální integrace v rámci
EU; diferencovaný přístup k fiskální konsolidaci; dostatečné zdroje EU pro investice na podporu růstu;
pružnost politik, která umožní zohlednit regionální rozdíly; uplatňování politiky soudržnosti na celém
území EU i tehdy, zůstane-li zaměřená na zaostalé regiony.
V neposlední řadě respondenti navrhovali, že roční analýza růstu by měla podpořit obecnější rozšíření
přístupu založeného na víceúrovňové správě nad rámec toho, co v současnosti vyžadují předpisy týkající
se politiky soudržnosti.
5.
Příspěvek regionů a měst k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění
5.1
Znalost strategie Evropa 2020 a jejích stěžejních iniciativ a jejich vnímání
Cíle strategie Evropa 2020
Z výsledků průzkumu platformy za rok 2012 vyplývá, že více než polovina respondentů se domnívá, že
pokud jde o inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, jejich NPR stanovuje vhodné cíle. Ze
všech cílů vnímá více než jedna třetina respondentů jako příliš ambiciózní cíl týkající se výzkumu
a vývoje. Mezi cíle, které velká většina respondentů (tj. více než polovina) vnímá jako převážně
„vhodné“, patří cíle týkající se míry zaměstnanosti, emisí CO2, účinného využívání zdrojů, předčasného
ukončování školní docházky a vysokoškolského vzdělání.
.../...
Do jaké míry jsou cíle vaší země týkající se strategie Evropa 2020 vhodné pro území spravované vaším
regionálním či místním orgánem?
70
60
50
40
30
20
10
0
Employment rate (in
%)
R&D in % of GDP
Too ambitious
Appropriate
Irrelevant
can't say
CO2 emission
reduction targets
Renewable energy
Not ambitious enough
Energy efficiency
Early school leaving
(reduction of energy
in %
consumption in Mtoe
Tertiary education in
%)
Reduction of
population at risk of
poverty or social
exclusion in number
of persons
Obr. 5.1 Vhodnost cílů strategie Evropa 2020 pro spravované území. Zdroj: průzkum platformy za rok 2012
.../...
Míra obeznámenosti se stěžejními iniciativami strategie Evropa 2020
33
Pokud jde o míru znalosti stěžejních iniciativ , ve srovnání s verzí průzkumu za rok 2011 zůstaly
nejznámějšími stěžejními iniciativami „Evropa účinně využívající zdroje“ a „Program pro nové
dovednosti a pracovní místa“, zatímco nejméně známou iniciativou byla „Průmyslová politika pro éru
globalizace“.
Do jaké míry znáte strategii Evropa 2020 a jejích sedm stěžejních iniciativ
2011-2012
85
75
65
55
45
35
25
Digital Agenda for
Europe
Innovation Union
Youth on the Move
resource efficient Europe
an industrial policy for
the globalisation era
an agenda for new skills
and jobs
European platform
against poverty and
social exclusion
2012
67,5
65
69,2
79,5
52,5
74,4
61,5
2011
67,4
67,4
70,7
75
54,4
69,2
64,4
Obr. 5.2: Znalost stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020. Graf znázorňuje pouze společný podíl odpovědí „zcela“ a „do
značné míry“. Zdroj údajů: Strategie Evropa 2020: Co se děje v praxi? (2011 a 2012).
Hodnocení a vnímaní stěžejních iniciativ
Zaměříme-li se na to, jak jsou stěžejní iniciativy vnímány, pokud jde o jejich příspěvek k zavádění
ambicióznějších politik a cílů, zjistíme, že za nejužitečnější jsou považovány iniciativy Digitální agenda
pro Evropu a Program pro nové dovednosti a pracovní místa. Ve srovnání s výsledky průzkumu za rok
2011 jsou stěžejní iniciativy Program pro nové dovednosti a pracovní místa, Digitální agenda pro
Evropu, Evropa účinněji využívající zdroje a Unie inovací vnímány jako užitečnější než dříve.
33
Jelikož stěžejní iniciativy spolu svou podstatou vzájemně souvisejí a podporují se, ale zároveň si zachovávají své specifické zaměření,
přispívají k plnění více cílů strategie Evropa 2020. Na dalších stranách předložíme výběr osvědčených postupů z praxe, které ukazují,
jak spolu jednotlivé cíle vzájemně souvisejí, a zároveň vyzdvihují přidanou hodnotu přístupu založeného na víceúrovňové správě, jíž
jsme se zabývali v předchozích kapitolách. Další příklady provádění politiky místními a regionálními orgány a příklady, jež byly
zmíněny v národních programech reforem na rok 2012, jsou uvedeny v kapitole 3 studie On the role of the local and regional
authorities in the Europe 2020 National Reform Programmes (O úloze místních a regionálních orgánů v národních programech
reforem pro strategii Evropa 2020), Ecologic Institute, Berlín, vypracované na základě rámcové smlouvy CDR/ETU/96/2012.
.../...
Do jaké míry vám mohou stěžejní iniciativy strategie Evropa 2020 pomoci stanovit ambicióznější politické cíle /
politická opatření? 2011–2012
70
60
50
40
30
20
10
0
Digital Agenda for
Europe
Innovation Union
youth on the move
Resource efficient
Europe
An industrial policy
for the globalisation
era
An agenda for new
skills and jobs
European platform
against poverty and
social exclusion
2012
57,9
56,4
39,5
52,6
30,8
57,9
39,5
2011
42,5
52,8
43,2
48,9
39,1
52,3
43,2
Obr. 5.3. Hodnocení stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 podle toho, nakolik povzbuzují stanovení ambicióznějších
cílů/opatření na místní úrovni. Graf znázorňuje pouze podíl odpovědí „do značné míry“. Zdroj údajů: Strategie
Evropa 2020: Co se děje v praxi? (verze 2011 a 2012).
5.2
Inteligentní růst – rozvoj hospodářství založeného na znalostech a inovacích
Smyslem priority inteligentní růst je posílit znalosti a inovace jako hnací síly budoucího růstu. Na
podporu inteligentního růstu se zaměřují tři stěžejní iniciativy: Digitální agenda pro Evropu, Unie inovací
a Mládež v pohybu. Z výsledků výzkumu platformy za rok 2012 vyplývá, že více než polovina
respondentů se domnívá, že jejich cíle NPR v oblasti inteligentního růstu jsou vhodné. Ze všech cílů
vnímá více než jedna třetina respondentů jako příliš ambiciózní cíl týkající se výzkumu a vývoje.
.../...
Dále uvádíme několik příkladů místních a regionálních příspěvků k dosažení výše uvedených cílů.
Regionální inovační partnerství – region Apulie (Itálie)
Tento projekt má podpořit vytváření technologických partnerství veřejného a soukromého sektoru pro
programy v oblasti výzkumu a inovací, aby se region Apulie mohl vypořádat s obecnými výzvami, které
strategie Evropa 2020 nastoluje svými třemi komplementárními prioritami: inteligentním a udržitelným
růstem podporujícím začlenění. Konkrétní cíle tohoto opatření jsou: integrovat místní poptávku po již
existujících technologiích a jejich nabídku; posílit využití výsledků výzkumu ve výrobním řetězci; zapojit
mladé výzkumné pracovníky a zlepšit stav životního prostředí podporou iniciativ zaměřených na
vytváření nových zelených technologií. Do 11 financovaných projektů je zapojeno 59 společností a osm
výzkumných subjektů. Celkový rozpočet činí 12 724 411,70 EUR a je financován z operačního programu
EFRR na období 2007–2013.
www.sistema.puglia.it/portal/page/portal/PianoLavoro/Partenariati Zdroj: průzkum platformy za rok 2012
Cíle iniciativy pro přenos technologií KWF – Rada pro hospodářský rozvoj Korutanska
Tento projekt má posílit a rozvinout spolupráci podniků s univerzitami a výzkumnými ústavy za
spoluúčasti vhodných subjektů financování. Výzkumná činnost bude poprvé systematizována, neboť se
bude navrhovat, strukturovat a připravovat na celostátní úrovni.
Přínos pro podniky v Korutansku: zrychlení inovačního procesu, jehož bude dosaženo účinnější výměnou
znalostí mezi vědou a průmyslem, rozšířením základních znalostí, přístupem ke kvalifikační základně pro
řešení stávajících i nových problémů a rozvojem strategických partnerství mezi univerzitami
a výzkumnými ústavy.
Projekt Deštník – město Solna (Švédsko)
Cílem projektu Deštník je navázat kontakt se všemi mladými lidmi mladšími 20 let žijícími ve městě
Solna, kteří dokončili povinnou školní docházku, ale nestudují ani nepracují a nejsou registrováni na
úřadu práce, a pomoci jim pokračovat ve studiu nebo najít si zaměstnání. Jednotlivé mladé lidi kontaktuje
instruktor, jenž je pozve na schůzku, na níž se probere jejich současná situace a vyhlídky do budoucna.
Předpokládaný výsledek: zvýší se podíl žáků ve městě Solna, kteří dokončí středoškolské studium během
čtyř let (2009/2010 70,6 %, 2010/2011 75,0 %). www.solna.se. Zdroj: průzkum platformy za rok 2012
5.3
Udržitelný růst – na cestě ke konkurenceschopnějšímu a ekologičtějšímu hospodářství
účinně využívajícímu zdroje
Smyslem priority udržitelný růst je vybudovat konkurenceschopnější nízkouhlíkové hospodářství, které
účinně a udržitelným způsobem využívá zdroje, což znamená zlepšit podnikatelské prostředí především
pro malé a střední podniky, a které pomáhá spotřebitelům činit informovaná rozhodnutí. EU podpoří
udržitelný růst prostřednictvím dvou stěžejních iniciativ: Evropa účinněji využívající zdroje a Průmyslová
.../...
politika pro éru globalizace. Výsledky průzkumu platformy za rok 2012 ukazují, že většina respondentů
považuje cíl jejich NPR v oblasti energetické účinnosti za vhodný. Pokud jde o stěžejní iniciativy, zdá se,
že Evropa účinněji využívající zdroje patří mezi těmito sedmi iniciativami k těm známějším, zatímco
stěžejní iniciativu Průmyslová politika pro éru globalizace přispěvatelé znali méně.
Dále uvádíme několik příkladů místních a regionálních příspěvků k dosažení výše uvedených cílů.
Doprava, zdraví, životní prostředí – inteligentní řešení podporující udržitelný růst městského
hospodářství – úřad maršálka Mazovieckého vojvodství, Varšava (Polsko)
Tento projekt byl vypracován, aby umožnil porovnávat a koordinovat stávající i plánované výzkumné
programy, které jsou významné z hlediska inteligentních dopravních systémů, zdraví a životního
prostředí, a také šířit osvědčené postupy a sladit opatření v oblasti nových technologií. V souvislosti s tím
bylo zřízeno sdružení, které zahrnuje regiony ze čtyř členských států: Akvitánsko a Midi-Pyrénées (FR),
Mazovsko (PL), East Midlands (UK) a Molise (IT). V každém z těchto regionů byl vytvořen výzkumný
klastr tvořený jednotkou místní samosprávy, vědeckým ústavem a podnikem (tj. model „trojité
šroubovice“). Projekt je financován sedmým rámcovým programem Evropské komise (celkový rozpočet:
3 205 802,40 EUR, 13 % poskytli partneři z mazovieckého klastru). www.theissue.eu
Salcburk 2050: klimaticky neutrální, energeticky nezávislé a udržitelné město, zemská vláda
Salcburska (Rakousko)
Cílem projektu Salcburk 2050 je vypracovat moderní hlavní energetický plán města Salcburk zaměřený
na energetickou účinnost. Dlouhodobým cílem je učinit ze Salcburku průkopníka v plnění cílů EU
v oblasti klimatu. Salcburk chce snížit emise skleníkových plynů o 30 %, vyrábět 50 % energie
z obnovitelných zdrojů a plně pokrýt energetické potřeby budov v Salcburku kombinací ústředního
vytápění a obnovitelných zdrojů energie. Spolková vláda a spolkové země se vzájemně podporují při
provádění vzájemně dohodnutých opatření v rámci svých příslušných kompetencí. www.energieaktiv.at
Aliance zaměstnanosti a životního prostředí, Bruxelles Environnement – IBGE, (Belgie)
Aliance zaměstnanosti a životního prostředí se na jedné straně snaží rozšířit nabídku místních stavebních
společností, které jsou schopny splnit nároky spjaté s novými ambiciózními energetickými normami pro
budovy. Na druhé straně se snaží uzpůsobit nabídku v oblasti odborné přípravy (odborná příprava,
rozšiřování kvalifikace, integrace nezaměstnaných) tak, aby pro tyto nové výzvy byli k dispozici
dostatečně kvalifikovaní pracovníci. Minimálním cílem je vytvořit zelená pracovní místa ve stavebnictví,
a tak „ekologizovat“ toto odvětví. Cíle strategie Evropa 2020 v oblasti klimatu, energetiky
a zaměstnanosti jsou katalyzátorem provádění Aliance zaměstnanosti a životního prostředí.
www.bruxellesenvironnement.be/Templates/Professionnels/Informer.aspx?id=32585&langtype=2060
Ecoeuskadi 2020, baskická vláda (Španělsko)
EcoEuskadi 2020 je strategií udržitelného rozvoje Baskicka do roku 2020. Strategie se v zásadě zaměřuje
na tři cíle: hospodářskou prosperitu: přechod k inovativnímu, konkurenceschopnému a ekologicky
.../...
účinnému hospodářství; ochranu životního prostředí: zlepšení kvality životního prostředí, boj proti změně
klimatu a ochrana biologické rozmanitosti; a spravedlnost a sociální soudržnost: podpora kvalitních
pracovních
míst,
vzdělání
a zdravé,
soudržné
společnosti
podporující
začlenění.
http://www.ecoeuskadi2020.net/
34
Regiony a města podporující malé a střední podniky
Místní a regionální orgány jsou obecně toho názoru, že současná finanční a hospodářská krize má na malé
a střední podniky v jejich regionu negativní dopad. Povahu tohoto dopadu navíc vnímají jako dosti
různorodou. Nejpalčivějším následkem, který respondenti uvedli, byl úbytek pracovních míst. Mezi
hlavními následky jmenovali finanční záležitosti (např. nižší investice nebo likvidita), pokles poptávky
(nižší poptávka ze strany spotřebitelů, úbytek zakázek) nebo klesající výkon (nižší výroba nebo omezení
výzkumu a vývoje). Místní a regionální orgány zavedly řadu opatření, která mají malým a středním
podnikům pomoci čelit krizi. Mezi klíčová opatření patří podpora podnikatelů a začínajících podniků,
podpora prostřednictvím poskytování informací, doporučení a poradenství a podpora inovací. Menší
důraz kladly na finanční pomoc a zjednodušení administrativy. Pokud jde o otázku, zda právní předpisy
v daném regionu nebo městě vytvářejí vstřícné prostředí pro malé a střední podniky, byl celkový obraz
dosti roztříštěný: zatímco více než třetina respondentů odpověděla, že jejich právní předpisy napomáhají
zakládání nebo rozvoji malých a středních podniků, někteří zastávali stanovisko, že u nich mají právní
předpisy určitý negativní vliv (např. obecně vysoké daně nebo konkrétně negativní vliv na zakládání
nových podniků). Mezi hlavní aspekty, v nichž jsou právní předpisy vstřícné k malým a středním
podnikům, patří daňový systém a zlepšená a zjednodušená administrativa. Změny právních předpisů
navržené na evropské, vnitrostátní a nižší než celostátní úrovni měly zejména zjednodušit a zlepšit
administrativu. Většina respondentů byla toho názoru, že je třeba se zaměřit na konkrétní politické
oblasti, má-li se malým a středním podnikům pomoci stát se na regionální úrovni konkurenceschopnější.
Více než čtvrtina z nich podporuje malé a střední podniky v oblasti inovací, výzkumu a vývoje a velký
počet respondentů jim pomáhá rovněž v oblasti odborné přípravy a vzdělávání, přístupu k financím,
internacionalizace a mezinárodní spolupráce. Jednou z priorit je zaměřit toto úsilí na určitá odvětví.
Evropské podnikatelsky zaměřené regiony (EER)
Označení Evropský podnikatelsky zaměřený region (EER) zavedl VR s cílem podpořit podnikání na
35
místní a regionální úrovni. Regiony, jimž bylo uděleno označení EER , vypracovaly návrh obnovené
34
Průzkum zahájila platforma Výboru regionů pro monitorování strategie Evropa 2020 dne 12. března 2012 a skončil dne 23. dubna
2012. Místní a regionální orgány a ostatní zainteresované subjekty ze 17 členských států EU se zapojily do průzkumu platformy pro
monitorování strategie Evropa 2020 nazvaného Regiony a města podporující malé a střední podniky odevzdáním celkem
41 dotazníků. Kompletní zpráva a jednotlivé příspěvky jsou dostupné na adrese:
http://portal.cor.europa.eu/europe2020/ClosedSurveys/Pages/InvitationtoparticipateintheSurveyonSMEfriendlyRegionsandCities.aspx.
35
Od svého vzniku bylo označení EER uděleno devíti regionům: za rok 2011 spolkové zemi Braniborsko (Německo), hrabství Kerry
(Irsko) a regionu Murcía (Španělsko); za rok 2012 Katalánii (Španělsko), regionu Helsinki-Uusimaa (Finsko) a Trnavskému
samosprávnému kraji (Slovenská republika); za rok 2013 regionu Nord-Pas de Calais (Francie), regionu Jižní Dánsko (Dánsko)
a Štýrsku (Rakousko). www.cor.europa.eu/eer.
.../...
strategie regionálního rozvoje zaměřené zvláště na rozvinutí jejich potenciálu pro podnikání, inovační
kapacity a na podporu internacionalizace podniků. V současnosti tyto regiony přijímají opatření, která
umožní provádět v jejich místních podmínkách iniciativu Small Business Act a zaměřit se na realizaci
stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020. Velký počet slibných a do budoucna orientovaných opatření
naznačuje, že označení EER nepomáhá pouze zmírnit dopad hospodářské a sociální krize, ale přispělo
také k posílení konkurenceschopnosti regionů, podpořilo zásadu „zelenou malým a středním podnikům“
a napomohlo pravidelné výměně osvědčených postupů a rozvoji společných projektů a přeshraniční
spolupráce.
Rozvojová agentura regionu Murcía, Španělsko
Aby se odstranily překážky, se kterými se potýkají malé a střední podniky, bylo zavedeno několik
opatření. Mezi ně patří poskytnutí alternativních zdrojů financování podnikatelům, zjednodušení právních
předpisů, individuální poradenství a specializované programy odborného školení a vedení pro
podnikatele, zdokonalení kompetencí podnikatelů v oblasti obchodních plánů a ekonomické kurzy.
Rada města Preston, Spojené království
Rada města Preston revidovala své procesy a postupy zadávání veřejných zakázek s cílem zjednodušit je,
aby místní podniky usilovaly o to stát se tam, kde je to možné, dodavateli místních orgánů. Městská rada
spolupracuje rovněž s obchodní komorou, a podporuje tak iniciativu Small Business Act.
5.4
Růst podporující začlenění – hospodářství s vysokou mírou zaměstnanosti přináší
hospodářskou, sociální a územní soudržnost
Cílem priority růst podporující začlenění je zvýšit míru zaměstnanosti v Evropě a zajistit, aby bylo
dostupných více kvalitnějších pracovních míst, zejména pro ženy, mladé lidi a starší pracovníky. Jde o to
pomoci lidem ze všech věkových skupin, aby byli připraveni na změny a zvládali je díky investicím do
své kvalifikace a vzdělání. Zaměřuje se na modernizaci trhů práce a systému sociálního zabezpečení.
V zájmu podpoření růstu podporujícího začlenění EU přijala dvě stěžejní iniciativy: Agendu pro nové
dovednosti a pracovní místa a Evropskou platformu pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení.
Výsledky průzkumu platformy za rok 2012 ukazují, že více než polovina respondentů považuje cíl jejich
NPR v oblasti vzdělávání za vhodný. Zajímavé je, že pro jednu třetinu respondentů je cíl v oblasti boje
proti chudobě a sociálnímu vyloučení příliš ambiciózní. Ačkoliv iniciativy Agenda pro nové dovednosti
a pracovní místa a Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení nepatří k těm
nejznámějším, většina respondentů se domnívá, že jim mohou pomoci stanovit ambicióznější politické
cíle a opatření.
.../...
Místní a regionální orgány v EU a úsilí o zvýšení míry zaměstnanosti mladých
Regiony a města podporují mnoho cílů zaměřených na zaměstnanost mladých, mimo jiné:
•
•
•
•
podpořit mladé lidi, kteří předčasně ukončili školní docházku, a mladé lidi s nízkou kvalifikací,
zejména ty, kteří jsou sociálně znevýhodněni, např. pomoci osobám s nedokončeným školním
vzděláním a dětem, které po ukončení školní docházky nemají žádnou kvalifikaci, aby určitou
kvalifikaci získali prostřednictvím odborné přípravy (Produktivní učení, Meklenbursko-Přední
Pomořansko, DE); umístit mladé lidi, osoby z řad přistěhovalců a osoby s nízkou kvantifikací na trhu
práce (Rezervoár příležitostí, Vorarlbersko, AT);
podpořit dovednosti potřebné k podnikání, např. šířit mezi dětmi na základních školách kulturu
podnikání (podporou chování a postojů, které napomáhají spolupráci, koordinaci, urovnání sporů,
řešení problémů a přijímání odpovědnosti) (Emprender en mi Escuela, region Murcía, ES);
organizovat soutěže, které odmění nejlepší inovativní podnikatelské iniciativy (Startovní pohár
Apulie, Apulie, IT);
podpořit zaměstnanost mladých výzkumných pracovníků, výzkum a přenos technologií,
např. náborem mladých lidí do inovativního projektu v rámci protikrizových opatření (rada provincie
Gipuzcoa, ES); poskytnout stipendia na postgraduální prohlubování specializace doma i v zahraničí
(úřad maršálka Kujavsko-Pomořanského vojvodství, PL; region Apulie, IT);
zlepšit komunikační nástroje zaměřené na mladé lidi, např. vytvořit internetové stránky
s informacemi o mobilitě, vzdělávání a pracovních příležitostech v EU (regionální samospráva
regionu Marche, IT; provincie Řím, IT)
Konkrétní pomoc EU byla poskytnuta prostřednictvím fondu ESF (např. v Meklenbursku-Předním
Pomořansku, DE, a v regionu Umbrie, IT), EFRR (např. ve městě Achim, DE) a označení EER
(např. regionu Uusimaa, FI). V některých případech místní či regionální orgány i po skončení financování
z prostředků EU program nadále financovaly z vlastních zdrojů, v jiných případech musel být projekt
zastaven.
Místní a regionální orgány byly při provádění projektů zapojeny do různých forem partnerství, někdy
i prostřednictvím systému víceúrovňové správy. Jako příklad lze uvést regionální fóra pro růst v Dánsku,
v nichž se sešla celostátní, regionální a městská úroveň správy za spolupráce se školami; dohody
o partnerství mezi městy (Porta Futuro zahrnující Řím a Barcelonu) a horizontální spolupráci (mezi
místními/regionálními orgány, obchodní komorou, svazy malých a středních podniků, univerzitami).
Projekt zapojení v jižním Smalandu a kraji Kalmar – Regionální rada kraje Kalmar (Švédsko)
Projekt zahrnuje vypracování metod pro včasné podchycení osob, u kterých hrozí předčasné ukončení
školní docházky, pedagogických metod, které budou těmto osobám vyhovovat, a rozvinutí
meziodvětvové spolupráce a koordinace týkající se těchto osob. Cílovou skupinou jsou mladí lidé ve věku
.../...
16 až 20 let, kterým hrozí, že zakončí středoškolské vzdělání bez získání jakékoliv kvalifikace. Evropský
sociální fond hradí polovinu celkových nákladů, které v celostátním projektu činí 10,8 milionu EUR.
Místní, regionální a celostátní orgány hradí druhou polovinu. Za obce řídí a koordinují projekt regionální
orgány, na místní úrovni jej koordinují školy. www.kalmar.regionforbund.se/sv/ Zdroj: průzkum
platformy za rok 2012
Místní akční plán Frankfurt-Slubice 2010–2020, Centrum německo-polské spolupráce FrankfurtSlubice, město Frankfurt, (Německo)
Tento projekt je založen na veřejné pracovní skupině pro německo-polskou spolupráci, která se věnuje
přeshraniční spolupráci a společnému urbanistickému rozvoji sousedících měst Frankfurt nad Odrou
(Německo) a Slubice (Polsko). Místní akční plán je zaměřen především na projekty v oblasti
infrastruktury (např. veřejná doprava, rekonstrukce historických budov), vzdělávání (např. výuka cizích
jazyků na školách, konference/semináře o přeshraničních tématech), rozvoj cestovního ruchu
(např. evropská školní turistika, nabídka přeshraniční kulturní turistiky) a hospodářský rozvoj (např.
reklama na přeshraniční místa). Projekt je spolufinancován z prostředků EU a programu EFRR pro
přeshraniční spolupráci „Polsko (Lubušské vojvodství) – Braniborsko 2007–2013“. www.frankfurtslubice.eu
Profesní dohoda 2012–2013, Vlámská vláda (Belgie )
Ve spojitosti s Paktem 2020 vlámská vláda uzavřela dne 17. února 2012 se sociálními partnery novou
profesní dohodu na příští dva roky. Každý rok investuje 25 milionů EUR s cílem dostat více osob do
práce. Profesní dohodou chce vlámská vláda iniciovat opatření, kterými povzbudí starší pracovníky
k aktivnějšímu přístupu a sníží počet osob předčasně ukončujících školní docházku. Touto dohodou činí
významný krok směrem k přizpůsobenějšímu trhu práce. Dohoda stanovuje priority dalšího rozšíření
profesní politiky s cílem usnadnit přechod do jiného zaměstnání, a tak zvýšit mobilitu.
http://www.werk.be/over-werk-sociale-economie/beleid/vlaams/akkoorden#Loopbaanakkoord
Podpora mechanismů pro zařazení do společnosti prostřednictvím hospodářské činnosti (SIAE)
a výpomocných úvazků, Generální rada departementu Ariège, (Francie)
Struktury SIAE (structures d’insertion par l’activité économique) mají dvojí úlohu: sociální
a ekonomickou. Kromě stálých zaměstnanců zaměstnávají pracovníky s cílem podpořit jejich začlenění.
Poskytují intenzivnější podporu lidem s potížemi, aby jim po absolvování integračních kroků umožnily
přístup ke stálému zaměstnání. Upravuje je dohoda se státem (prefekt – DDTEFP) a dostávají finanční
pomoc od státu, místních orgánů a Evropského sociálního fondu. Dotace ministerstva práce mají
kompenzovat úsilí spojené se zaškolováním a dohledem nad integrací zaměstnanců. Podpora, kterou
dostávají lidé se zvláštními potížemi, umožňuje připravit individualizovaný projekt. Různé druhy
pracovních smluv se uzavírají na dobu určitou a je možné je prodloužit (maximálně na 24 měsíců).
http://www.cg09.fr/v2/accueil.asp
.../...
6.
Přílohy
6.1
Seznam zkratek a kódů zemí
AGS
ALDE
SZP
VR
COM
CoM
VR
EA
EK
EER
ESÚS
EMU
EP
ELS
EU
HDP
MP
NPR
LRA
SES
VaV
MSP
SFEU
YotM
6.2
roční analýza růstu
skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu
společná zemědělská politika
Comité des Régions
sdělení
Pakt starostů a primátorů
Výbor regionů
skupina Evropské aliance
Evropská komise
Evropský podnikatelsky zaměřený region
evropské seskupení pro územní spolupráci
Evropská měnová unie
Evropský parlament
Evropská lidová strana
Evropská unie
hrubý domácí produkt
platforma pro monitorování
národní program reforem
místní a regionální orgány
Strana evropských socialistů
výzkum a vývoj
malé a střední podniky
Smlouva o fungování evropské unie
Mládež v pohybu
BE
BG
CZ
DK
DE
EE
IE
EL
ES
FR
IT
CY
LV
LT
LU
HU
MT
AT
NL
PL
PT
RO
SL
SK
FI
SE
UK
Belgie
Bulharsko
Česká republika
Dánsko
Německo
Estonsko
Irsko
Řecko
Španělsko
Francie
Itálie
Kypr
Lotyšsko
Litva
Lucembursko
Maďarsko
Malta
Rakousko
Nizozemsko
Polsko
Portugalsko
Rumunsko
Slovinsko
Slovensko
Finsko
Švédsko
Spojené království
Stanoviska VR související se strategií Evropa 2020, jež byla přijata v letech 2011–2012
Inteligentní růst
− Erasmus pro všechny – Yoomi Renström (SE/SES) (CdR 400/2011)
− Horizont 2020 (rámcový program pro výzkum a inovace) – Markku Markkula (FI/PPE)
(CdR 402/2011)
− Tvůrčí Evropa – Gábor Bihary (HU/SES) (CdR 401/2011)
.../...
−
−
−
−
−
−
Transevropské telekomunikační sítě – Alin-Adrian Nica (RO/ALDE) (CdR 399/2011)
Nástroj pro propojení Evropy – Ivan Žagar (SI/PPE) (CdR 373/2011)
Modernizace vysokoškolského vzdělávání – Mia De Vits (BE/SES) (CdR 290/2011)
Společný strategický rámec pro financování výzkumu a inovací v EU – Claude Gewerc
(FR/SES) (CdR 67/2011)
Evropský akční plán „e-Government“ na období 2011–2015 – Ján Oravec (SK/PPE)
(CdR 65/2011)
Přezkum iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu – Constance Hanniffy (IE/PPE)
(CdR 151/2011)
Udržitelný růst
− Města budoucnosti – ekologicky a sociálně udržitelná města – Hella Dunger-Löper (DE/SES)
(CdR 650/2012)
− Mechanismus monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů – Neil Swannick (UK/SES)
(CdR 87/2012)
− Návrh nařízení o programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) – Kay Twitchen
(UK/nezař.) (CdR 86/2012)
− Energetická účinnost ve městech a regionech – Brian Meaney (IE/EA) (CdR 85/2012)
− Návrh nařízení o hlavních směrech transevropské energetické infrastruktury a o zrušení
rozhodnutí č. 1364/2006/ES – Heinz Lehmann (DE/PPE) (CdR 20/2012)
− Přezkum politiky EU v oblasti kvality ovzduší a emisí – Cor Lamers (NL/PPE) (CdR 329/2011)
− Energetická účinnost – Jean-Louis Joseph (FR/SES) (CdR 188/2011)
− Příspěvek místních a regionálních orgánů EU ke konferenci OSN o udržitelném rozvoji 2012
(Rio+20) – Ilmar Reepalu (SE/SES) (CdR 187/2011)
− Evropa účinně využívající zdroje – stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020 – Michel Lebrun
(BE/PPE) (CdR 140/2011)
− Program podpory EU LIFE – další postup – Daiva Matonienė (LT/EA) (CdR 6/2011)
− Úloha místních a regionálních orgánů při podpoře udržitelného hospodaření s vodními zdroji –
Nichi Vendola (IT/SES) (CdR 5/2011)
− Priority energetických infrastruktur do roku 2020 a na další období – Michel Lebrun
(BE/PPE) (CdR 7/2011)
Růst podporující začlenění
− Program zdraví pro růst (2014–2020) – Tilman Tögel (DE/SES) (CdR 67/2012)
− Návrh nařízení o Evropském sociálním fondu – Konstantinos Simitsis (EL/SES) (CdR 6/2012)
− Program Evropské unie pro sociální změny a inovace – Enrico Rossi (IT/SES) (CdR 335/2011)
− Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) – Gerry Breen (IE/PPE)
(CdR 334/2011)
− Dětská chudoba – radní Doreen Huddart (UK/ALDE) (CdR 333/2011)
.../...
−
−
−
Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020 – Alvaro Ancisi (IT/PPE)
(CdR 247/2011)
Obnovená evropská agenda pro integraci – Dimitrios Kalogeropoulos (EL/PPE) (CdR 199/2011)
Směrem k evropské agendě sociálního bydlení – Alain Hutchinson (BE/SES) (CdR 71/2011)
Stanoviska VR související se strategií Evropa 2020, která se týkají více priorit
− Návrh obecného nařízení o fondech společného strategického rámce – Catiuscia Marini (IT/SES)
(CdR 4/2012)
− Návrh nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj – Michael Schneider (DE/PPE)
(CdR 5/2012)
− Návrh nařízení o fondu soudržnosti – Romeo Stavarache (RO/ALDE) (CdR 7/2012)
− Návrh nařízení o evropské územní spolupráci – Petr Osvald (CZ/SES) (CdR 647/2012)
− Návrh nařízení, kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy – Ivan Žagar (SI/PPE)
(CdR 648/2012)
− Návrh nařízení o přezkumu legislativního rámce pro sítě TEN-T – Bernard Soulage (FR/SES)
(CdR 8/2012)
− Úloha místních a regionálních orgánů při dosahování cílů strategie Evropa 2020 – Markku
Markula (FI/PPE) (CdR 72/2011)
− Legislativní návrhy k reformě společné zemědělské politiky – René Souchon (FR/SES)
(CdR 65/2012)
− Balíček „Odpovědné podniky“ – Satu Tietari (FI/ALDE) (CdR 14/2012)
6.3
Seznam respondentů průzkumů platformy pro monitorování strategie Evropa 2020
36
Bleskový průzkum o programu Evropské unie pro sociální změny a inovace
DE: město Achim; Stadt Frankfurt; Stadt Mülheim an der Ruhr; ES: Agentura pro místní rozvoj Alicante;
País Vasco; Asemblea de Extremadura; Parlament de Catalunya; Comunidad Autónoma de la Región de
Murcia; Sdružení evropských příhraničních regionů (AEBR); FR: Réseau des Pactes européens /
Evropské pakty; Communauté urbaine de Dunkerque; HU: INNOVA Észak-Alföld (Agentura pro
regionální rozvoj a inovace); IE: regionální shromáždění Border, Midland a Western; IT: Acli Venezia;
region Emilia-Romagna; region Lombardie (Regione Lombardia); PL: město Bialystok; bruselská
kancelář Velkopolské vojvodství; RO: rada župy Harghita; SE: město Malmö; SK: úřad Prešovského
samosprávného kraje; UK: městská rada Belfastu; skotská vláda.
36
Bleskový průzkum o programu Evropské unie pro sociální změny a inovace zahájila platforma VR pro monitorování strategie
Evropa 2020 dne 10. listopadu 2011 a probíhal do 19. prosince 2011. Odevzdáno bylo celkem 23 dotazníků od místních a regionálních
orgánů a ostatních zúčastněných stran z 12 členských států. Kompletní zpráva je dostupná na adrese:
http://portal.cor.europa.eu/europe2020/ClosedSurveys/Pages/QuicksurveyEuropeanUnionProgrammeforSocialChangeandInnovation.a
spx.
.../...
37
Průzkum „Regiony a města podporující malé a střední podniky“
AT: Vídeň; BE: Německojazyčné společenství Belgie/ Agentura pro regionální rozvoj; CR: Krapinskozagorská župa; CZ: Moravskoslezský kraj; DE: město Erlangen; Landeshauptstadt Stuttgart; Stadt Achim;
Bundesstadt Bonn; DK: region Syddanmark – Syddansk Vækstforum; EE: Kose vald; ES: Barcelona
Activa; FAMCP: Svaz městských regionů a provincií Aragonie; evropské seskupení pro územní
spolupráci Galicie – Norte Portugal (GNP-ESÚS); Alcalá de Guadaíra; Fundación Galicia Europa;
Asamblea de Extremadura; Parlament de Catalunya; Agentura pro rozvoj regionu Murcía; FI: Uudenmaan
liitto; IE: regionální shromáždění Border, Midland a Western; IT: Apindustria Venezia; provincie Řím;
region Lombardie; LT: Lietuvos savivaldybių asociacija; NL: město Eindhoven; PL: Gmina miejska
Tczew; Gdańska Agencja Rozwoju; Instytucja Otoczenia Nauki i Biznesu; Województwo Łódzkie; Urząd
Marszałkowski Województwa Warmińsko-Mazurskiego w Olsztynie; úřad maršálka Velkopolského
vojvodství; Pomorskie; SE: SALAR; Solna stad; Regionala utvecklingsledningen; region Skåne; SK:
Úrad Nitrianskeho samosprávneho kraja; Trenčínský region; UK: rada města Preston; rada města
Glasgow.
Seznam respondentů průzkumu týkajícího se nového společného strategického rámce na období 2014–
38
2020
AT: Vídeň; Amt der Kärntner Landesregierung; DE: Stadt Achim; město Frankfurt nad Odrou (Centrum
spolupráce Frankfurt-Słubice); Mnichov; Land Baden-Württemberg; Thueringer Ministerium für
Wirtschaft; DK: Kommunernes Landsforening; region Jižní Dánsko; ES: regionální vláda Aragonie; País
Vasco; Asamblea de Extremadura; Generalitat de Catalunya / Gobierno de la Generalitat de Cataluña;
Generalitat valenciana; Comunidad Autónoma de la Región de Murcia; FR: La Communauté urbaine de
Bordeaux; Communauté de Dunkerque; Pactes Locaux / PACTES; Conseil Régional Nord Pas de Calais;
HU:Fejér Megyei Önkormányzat; IT: Regione autonoma Friuli Venezia Giulia; region Umbrie; PL:
Województwo Łódzkie; Urzędu Marszałkowskiego Województwa Śląskiego; Urząd Marszałkowski;
Urząd Marszałkowski Województwa Mazowieckiego w Warszawie; Urząd Marszałkowski w Łodzi;
Urząd Marszałkowski Województwa Opolskiego; SK: Trnavský samosprávny kraj; Košický samosprávny
kraj; Prešovský samosprávny kraj; UK: rada hrabství Cornwall; Scotland Europa. Dále uvedení
respondenti přispěli do pracovního dokumentu stanoviska VR: BE: Valonsko; ES: Generalitat de
Catalunya; EU: generální sekretariát Konference okrajových přímořských regionů (CPMR); IE: irská
delegace; PL: úřad maršálka Malopolského vojvodství; SK: Prešovský samosprávný kraj.
37
Průzkum zahájila platforma VR pro monitorování strategie Evropa 2020 dne 12. března 2012 a skončil dne 23. dubna 2012.
Odevzdáno bylo celkem 41 dotazníků od místních a regionálních orgánů a ostatních zúčastněných stran ze 17 členských států EU
(včetně jedné odpovědi z Chorvatska, jež se stane členem EU dne 1. července 2012). Kompletní zpráva je dostupná na adrese:
http://portal.cor.europa.eu/europe2020/ClosedSurveys/Pages/InvitationtoparticipateintheSurveyonSMEfriendlyRegionsandCities.aspx.
38
Kompletní zpráva a všechny příspěvky včetně anglických překladů jsou dostupné na internetových stránkách platformy pro
monitorování strategie Evropa 2020:
http://portal.cor.europa.eu/europe2020/news/Pages/InvitationtotakepartinthesurveyonthenewCommonStrategicFramework2014to2020.
aspx.
.../...
39
Seznam respondentů průzkumu na téma Strategie Evropa 2020: co se děje v praxi? (verze 2012)
AT: Amt der Burgenländischen Landesregierung; Amt der Kärntner Landesregierung; Land Salzburg;
BE: Správa životního prostředí regionu hlavního města Bruselu; BE: Vlaamse overheid - Stafdienst van
de Vlaamse Regering Department Diensten voor het Algemeen Regeringsbeleid (DAR); DE: město
Frankfurt nad Odrou (Centrum spolupráce Frankfurt-Słubice); DK: dánské regiony; Kommunernes
Landsforening (KL); EE: Kose vald; rada venkovské oblasti Keila; ES: Diputación de Barcelona;
Gobierno Vasco, País Vasco; region Murcía; Asamblea de Extremadura; Gobierno de Catalunya; FI:
Uudenmaan liitto; FR: Conseil Général de l'Ariège; HU: Innova Észak-Alföld; IE: regionální
shromáždění BMW; IT: Comune di Lecce; region Umbrie; místní orgán Boloně Tulip Bologna ONG;
Regione Puglia; PL: Urząd Marszałkowski Województwa Mazowieckiego; Urząd Marszałkowski
Województwa Wielkopolskiego; Urząd Marszałkowski w Łodzi; Zarząd Województwa
Świętokrzyskiego; PT: Câmara Municipal de Ferreira do Alentejo; EGTC Norte de Portugal; Direção
Regional dos Assuntos Europeus e Cooperação Externa; RO: rada župy Buzau; SE: Huddinge Kommun;
Storumans kommun; město Solna; regionální rada kraje Kalmar; SK: Košický samosprávny kraj;
Prešovský samosprávny kraj; UK: městská rada Belfastu; rada města Preston; rada hrabství Cornwall.
39
Všechny příspěvky a jejich anglický překlad jsou dostupné na internetových stránkách platformy pro monitorování strategie
Evropa 2020:
http://portal.cor.europa.eu/europe2020/news/Pages/InvitationtotakepartinthesurveyonEurope2020what%27shappeningontheground.as
px.
.../...
6.4
Seznam případů: průzkum na téma Strategie Evropa 2020: co se děje v praxi? (verze 2012)
Země
Zástupce
Název politického opatření
Internetové stránky
AT
Úřad zemské vlády
Korutanska
Iniciativa pro přenos technologií KWF
www.kwf.at/?inhalt=TechnologietransferInitiative&id=3-2-3-6
AT
Salcburská zemská vláda
Salcburk 2050: klimaticky neutrální, energeticky nezávislé a udržitelné město
www.energieaktiv.at
BE
Bruxelles Environnement IBGE
Aliance zaměstnanosti a životního prostředí (L'Alliance Emploi-Environnement)
BE
Vlámská vláda
Uspořádání semináře „Vlámsko v akci a rozměr strategie Evropa 2020“ dne 21. června
2012 v Bruselu
Profesní dohoda 2012-2013
www.bruxellesenvironnement.be/Templates/Pro
fessionnels/Informer.aspx?id=32585&langtype=
2060
http://vlaandereninactie.be/home/workshopflanders-in-action-and-the-europe-2020dimension/?lang=en
http://www.werk.be/over-werk-socialeeconomie/beleid/vlaams/akkoorden#Loopbaana
kkoord
DE
město Frankfurt
Místní akční plán Frankfurt-Slubice 2010–2020, Centrum německo-polské spolupráce
Frankfurt-Slubice
DK
KL – Celostátní svaz obcí
Akční plán strategie Evropa 2020 (KL a region Jižní Dánsko)
ES
Baskická vláda
Ecoeuskadi 2020
http://www.ecoeuskadi2020.net/
Místní iniciativy v oblasti zaměstnanosti zaměřené na oživení odvětví poskytujícího
služby fyzickým osobám a jeho zkvalitnění (projekt ILOQUID)
www.diba.cat/es/web/promoeco/projectes/iloqui
d - http://comunitatiloquid.diba.cat/
Právní poradenství pro uživatele sociálních služeb (dále jen LAS)
www.diba.es/web/benestar/servei-d-orientaciojuridica
ES
ES
Rada města Barcelony
www.frankfurt-slubice.eu
Místní služba distanční péče – usnadnit závislým osobám nebo osobám s omezenou
samostatností, aby mohly žít v domácím prostředí co nejkvalitnější život
www.diba.cat/web/benestar/teleassistencia
Podpora Paktu starostů a primátorů v provincii Barcelona
www.diba.es/web/mediambient/pactealcaldes
ES
Katalánská vláda
Strategie Katalánsko 2020
Zatím nejsou funkční
FR
Generální rada departementu
Ariège
Podpora vedení místní akční skupiny Pays d’Ariège Pyrénéees
www.leader-pays-ariege.org
.../...
IT
Obec Lecce
Podpora mechanismů pro zařazení do společnosti prostřednictvím hospodářské činnosti
(SIAE) a výpomocných úvazků
Přihláška obce Lecce na nominaci Evropským hlavním městem kultury v roce 2019 –
Lecce 2019 a strategie Evropa 2020 – společná cesta
Živá laboratoř
Filmový fond (podpora audiovizuální produkce)
Zvuky Apulie
www.sistema.puglia.it/portal/page/portal/Piano
Lavoro/Partenariati
http://www.sistema.puglia.it/
http://www.apuliafilmcommission.it/
http://www.pugliasounds.it
Lepší informovaností k větší účasti – angažovaná občanská publicistika
www.europacheverra.eu
Zelené zahrady – nová strategie výroby ekologických potravin s nulovým odpadem
Doprava, zdraví, životní prostředí – inteligentní řešení podporující udržitelný růst
městského hospodářství
www.europacheverra.eu
Regionální inovační partnerství
IT
Region Apulie, úřad pro
vztahy s orgány EU
www.comune.lecce.it
IT
Tulip Bologna ONG
boloňský místní orgán
PL
Úřad maršálka
Mazovieckého vojvodství
PL
Úřad maršálka Lodžského
vojvodství
Aktualizace Strategie regionálního rozvoje Lodže na období 2007–2020
www.bip.lodzkie.pl/wps/wcm/connect/bip/bip/u
rzadmarszalkowski/programy/strategiawojewod
ztwalodzkiego/aktualizacja_strategii_rozwoju_
wojewodztwa_lodzkiego_na_lata_2007-2020
PL
Úřad maršálka
Velkopolského vojvodství
Inovativní Velkopolsko
iw.org.pl/
PL
Regionální vláda
Svatokřížského vojvodství
Přímá podpora sektoru mikropodniků a malých a středních podniků prostřednictvím
Svatokřížského regionálního operačního programu 2007–2013
www.rpo-swietokrzyskie.pl
RO
Rada župy Buzau
Strategie udržitelného rozvoje župy Buzau 2007–2013
www.cjbuzau.ro
SE
SE
město Solna
Model Solna
www.solna.se
Deštník
www.solna.se
SE
Obec Huddinge
Vhodná pracovní místa Södertörn
www.matchningsodertorn.se
SE
Obec Storuman
Krajský projekt: priority kraje Västerbotten v souvislosti se snahami v oblasti
regionálního rozvoje do roku 2014
www.regionvasterbotten.se
SE
Regionální rada kraje Kalmar
Zapojení v regionu Jižní Småland a kraji Kalmar
.../...
www.theissue.eu
6.5
Seznam členů platformy pro monitorování strategie Evropa 2020 – srpen 2012
Rakousko
Oberösterreich (Horní Rakousko)
Mörbisch am See
Steiermark (Štýrsko)
Wien (Vídeň)
Belgie
Region hlavního města Brusel
Vlaanderen (Vlámsko)
Région wallonne (Valonský region)
Deutschsprachigen Gemeinschaft Belgiens
(Německojazyčné společenství Belgie)
Bulharsko
Стара Загора (obec Stara Zagora)
Kypr
Ένωση Δήμων Κύπρου
(Svaz kyperských obcí)
Česká republika
Liberecký kraj
Olomoucký kraj
Moravskoslezský kraj
Zlín
Německo
Arnsberg
München (Mnichov)
Staatskanzlei des Landes Brandenburg
(Spolková země Braniborsko)
Dánsko
Ballerup (obec Ballerup)
Midtjylland (střední Dánsko)
Næstved (obec Næstved)
Sjælland (Zealand)
Syddanmark (jižní Dánsko)
Estonsko
Pärnu linn (město Pärnu)
Tallinn
Tartu Maavalitsus (obec Tartu)
Španělsko
Andalucía (autonomní společenství Andalusie)
Principado de Asturias (Asturské knížectví)
Barcelona (provincie Barcelona)
Castilla y Léon (autonomní společenství Kastilie
a Léon)
Catalunya (autonomní společenství Katalánsko)
Comunidad autónoma de la Región de Murcia
(autonomní společenství Murcía)
Guipúzcoa (provincie Guipúzcoa)
Madrid (město)
Madrid (region)
Navarra (region Navarra)
Puerto Lumbreras (město)
Segovia (město)
Valencia (region)
Finland
region Helsinki
Itä-Suomi (východní Finsko)
Oulun Kaupunki (město Oulu)
Pohjois-Suomi (severní Finsko)
Francie
Aquitaine (region Akvitánsko)
Basse-Normandie (region Dolní Normandie)
Bretagne (region Bretaň)
Département de la Savoie (departement
Savojsko)
Dunkerque (Dunkerk)
Île-de-France
Lorraine (region Lotrinsko)
Limousin (region)
Nord-Pas de Calais
Provence-Alpes-Côte d'Azur (region PACA)
Rhône-Alpes (region)
Řecko
Αναπτυξιακή Ηρακλείου Α.Ε. (Rozvojová
agentura města Heraklion)
Δήμος Αφάντου (obec Afandou)
Δήμος Ασπρόπυργος (obec Aspropyrgos)
Δήμος Λαμιέων (obec Lamia)
Δήμος Μυκόνου (obec Mykény)
Δήμου Τήλου (obec Tilos)
Νομαρχιακή Αυτοδιοίκηση
Δράμας-Καβάλας-Ξάνθης (prefektura DramaKavala-Xanthi)
Η Κρήτη (region Kréta)
Γραφείο Περιφερειάρχη Αττικής (region Attika)
Περιφέρεια Νοτίου Αιγαίου (region jižní Egejské
moře)
Maďarsko
Észak-alföldi régió (region Velká nížina)
Nyugat-dunántúli Régió
(region Západní Panonie)
Irsko
Border Midland and Western Region (region
Border, Midland and Western)
Dublin Region (region Dublin)
Itálie
Abruzzo
Basilicata
Comune di Bolzano (obec Bolzano)
Comune di Cremona (obec Cremona)
Comune di Firenze (obec Florencie)
Comune di Milano (obec Milán)
Comune di Morro d'Alba (obec Morro d'Alba)
Comune di Lecce (obec Lecce)
Comune di Pordenone (obec Pordenone)
Comune di Roma Capitale (obec hlavní město
Řím)
Comune di Rossano (obec Rossano)
Comune di Sora (obec Sora)
Comune di Taleggio (obec Taleggio)
Comune di Urbino (obec Urbino)
Emilia-Romagna
Langhe Monferrato
Lazio
Liguria (region Ligurie)
Lombardia (region Lombardie)
Piemonte (region Piemont)
Puglia (region Apulie)
Marche
Provincia di Arezzo (provincie Arezzo)
Provincia di Pisa (provincie Pisa)
Provincia di Roma (provincie Řím)
Provincia di Torino (provincie Turín)
Sicilia (region Sicílie)
Toscana (region Toskánsko)
Umbria (region Umbrie)
Litva
Vilniaus miesto savivaldibė
(město Vilnius)
Lotyšsko
Rīgas reģions (region a město Riga)
Lucembursko
Esch-Uelzecht (Esch-sur-Alzette)
Malta
Nadur
Nizozemsko
Delft (Delfty)
Den Haag (Haag)
Enschede
Eindhoven
Hof van Twente
Lingewaard
Noord Nederland
(provincie Severní Nizozemsko)
Provincie Gelderland
Provincie Overijssel
Polsko
Łódź (město Lodž
Ostrołęka (město Ostroleka)
Urząd Marszałkowski Województwa
Dolnośląskiego (úřad maršálka v Dolním Slezsku)
Województwo Kujawsko-Pomorskie (Kujavskopomořanské vojvodství)
Województwo Łódzkie (Lodžské vojvodství)
Województwo Małopolskie (Malopolské
vojvodství)
Województwo Opolskie
(Opolské vojvodství)
Województwo Pomorskie
(Pomořanské vojvodství)
Województwo Śląskie (Slezské vojvodství)
Województwo Świętokrzyskie (Svatokřížské
vojvodství)
Województwo Warmińsko-Mazurskie
(Varmijkso-mazurské vojvodství)
Województwo Wielkopolskie
(Velkopolské vojvodství)
Województwo Zachodniopomorskie
(Západopomořanské vojvodství)
Portugalsko
Câmara Municipal da Covilhã (obec Covilhã)
Câmara Municipal da Ferreira do Alentejo
(obec Ferreira do Alentejo)
Lisboa (Lisabon)
Madeira
Tavira
Rumunsko
Braşov (město Brašov)
Cluj-Napoca (město Kluž)
Timişoara (město Temešvár)
Švédsko
Göteborg
Jämtland
Malmö (město)
Mellersta Norrland (střední Švédsko)
Östsam
Solna (město)
Sörmland
Sveriges Kommuner och Landsting (Švédské
sdružení místních orgánů a regionů)
Västra Götalandsregionen (region Västra
Götaland)
Slovinsko
Skupnost občin Slovenije (Sdružení obcí a měst
Slovinska)
U
Slovensko
Bratislava
Košický kraj
Prešovský kraj
Trenčiansky samosprávny kraj
Trnavský kraj
Žilinský kraj
Spojené království
Belfast
Cornwall
East of England (východní Anglie)
Lancashire
Leicestershire
Nottingham
Preston City Council (rada města Preston)
South East England (jihovýchodní Anglie)
Warwickshire
West Midlands (západní Midlands)
Yorkshire & Humber (Yorkshire a Humberside)
__________
ESÚS Duero-Douro
ESÚS Pyrenees-Mediterranean

Pt_10)_annexe_TŘETÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA VR O

Transkript

Podobné dokumenty

Podzimní Benátky: Ombra, Tizian a klid

TOM. 2 / 2011 ISSN: 1804-2732 uzeum regionu Valašsko, Vsetín