hostovská přednáška Ing. František Vichta, MD ČR

Transkript

Požadavky na systém
veřejné dopravy
V České republice
František Vichta
odbor veřejné dopravy
Ministerstvo dopravy České republiky
Ministerstvo dopravy
Systém veřejné dopravy
• podle zásad dopravní politiky České republiky má veřejná doprava
plnit úlohu účelné alternativy k individuální automobilové dopravě,
má pro společnost význam nejen sociální, ale také prostorový,
environmentální a přispívá k rovnoměrnému regionálnímu rozvoji,
přispívá k zajištění mobility obyvatel jako jedné z důležitých
podmínek harmonického rozvoje společnosti,
• veřejnou dopravu lze provozovat na komerčním základě, v
dominantní části však ve většině evropských států vyžaduje zásah
orgánu veřejné správy – objednatele veřejné dopravy jehož cílem je
zajistit poskytování služeb obecně vyšší četnosti a/nebo kvality, než
by umožnily tržní mechanismy (nařízení EP a Rady č. 1370/2007),
• na základě toho definuje § 3 zákona č. 194/2010 Sb. o veřejných
službách, účinného od 1.7.2010, dopravní obslužnost jako
zabezpečení dopravy po všechny dny v týdnu především do škol, k
orgánům veřejné moci, do zaměstnání, zdravotnických zařízení, k
uspokojení kulturních, rekreačních a společenských potřeb.
2
Příklad relace PrahaPraha-Severozápad
po modernizaci železniční trati
nabídka intervalového spojení
výrazné nárůsty cestujících
Index změny počtu přepravených osob 2002-2008 (2002 = 100 %)
400
369
350
325
304
300
250
%
228
200
188
184
152
166
150
109
100
127
83
72
50
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
rok
Praha –veřejné
Ústí nad Labem
– Teplice
je negativní vývoj oblasti
dopravy Praha
nezbytný?
3
Situace v okolních státech
Rakousko
•
regionální dopravu objednávají jednotlivé spolkové země
•
„Verkehrsverbund“
Verkehrsverbund“ (dopravní svaz): „um den Anforderungen eines gut funktionierenden
Systems zu entsprechen und damit verbunden die Benützung von öffentlichen Verkehrsmitteln für
den Öffentlichen PersonennahverkehrsPersonennahverkehrs- (ÖPNV) Kunden zu erleichtern, wurden im Laufe der
letzten Jahrzehnte neue Kooperationsformen im österreichischen öffentlichen PersonennahPersonennah- und
Regionalverkehr eingeführt:
eingeführt: Der Hamburger Verbundvertrag vom November 1965 ("Nur eine
Fahrkarte und ein Fahrplan für ganz Hamburg") war das Vorbild für ein derartiges Modell in
Österreich. Jedoch wurde erst am 3. Juni 1984 der Verkehrsverbund OstOst-Region (VOR) in Wien
und Umgebung in Betrieb genommen;
genommen; d
durch
urch die Ausweitung des Verkehrsverbundes Graz auf die
gesamte Steiermark, ist Österreich seit 1. März 1997 das einzige Land der Welt mit einer
(BMVIT 2009)
flächendeckenden Verbundlandschaft (…)“
•
financování: pro regionální dopravu poskytuje Bundesministerium für
Verkehr, Innovation und Technologie (BMVIT) příspěvky individuálně až do
50% , v souladu se zákonem o veřejné dopravě ((Bundesgesetz
Bundesgesetz über die
Ordnung des öffentlichen PersonennahPersonennah- und Regionalverkehrs,
Regionalverkehrs, Öffentlicher
Personennah-- und Regionalverkehrsgesetz 1999: ÖPNRV
Personennah
ÖPNRV--G 1999).
4
Příklad integrovaného dopravního systému v ČR a v Rakousku
© KORDIS Brno
© OÖVV Linz
5
Tarifní integrace
Příklad systému „ch
„ch--direct“
•
•
cestování veřejnou dopravou na jediný
jízdní doklad, nikoli jen v rámci dopravních
svazů
rozdělování příjmů z jízdného – do roku
2005 SBB AG, od roku 2005 organizace
„Verband öffentlicher Verkehr“ (sdružení
cca 130 švýcarských dopravců)
„Ein weiterer Vorteil des DV ist das Fehlen der
Reservationspflicht und damit der Fahrtbindung. Im Gegensatz
zu manchen ausländischen Bahnen sind die Fahrausweise des
Schweizerischen DV auf einen bestimmten Tag ausgestellt, an
welchem der Kunde wählen kann, wann er die Fahrt antritt.
Dies erlaubt den Fahrgästen die gewünschte Flexibilität und
stellt bei einem sehr dichten Schweizer Fahrplan (bis 10-min
Takte in Agglomerationen in Stosszeiten) eine absolute
Notwendigkeit dar.“
„Bemerkenswert ist, dass der Begriff «Direkter Verkehr» im
Publikum gänzlich unbekannt ist, und das Phänomen des
durchgehenden Tarifs mit kumuliertem Distanzrabatt den
Fahrgästen so selbstverständlich ist, dass nur öV-Insider seine
Bedeutung kennen.“
Schweizerische Bundesbahnen
rok 1948
§ 5 Finanzierung und Verteilung
I/11 Situace v okolních státech
Německo
•
Zákon o regionalizaci veřejné dopravy z
27.12.1993 (Gesetz zur Regionalisierung des
öffentlichen Personennahverkehrs,
Regionalisierungsgesetz - RegG),
RegG), objednávka
dopravy je přenesena na jednotlivé spolkové
země, jejichž způsob objednávky se výrazně
odlišuje.
•
Zákon (naposledy novelizovaný v roce 2007)
stanoví konkrétní částky z výnosu spotřební
daně z pohonných hmot, které stát předává
pevným rozdělením regionům (navyšuje se od
roku 2008 o 1,5% ročně).
•
Další dopravní služby financují jednotlivé země
a obce z vlastních finančních zdrojů.
(1) Den Ländern steht für den
öffentlichen Personennahverkehr aus dem
Mineralölsteueraufkommen des Bundes für
das Jahr 2008 ein Betrag von 6 675
Millionen
Euro zu.
(2) Der Betrag für das Jahr 2008 steigt
ab dem Jahr 2009 um jährlich 1,5 vom
Hundert.
(3) Die in den Absätzen 1 und 2
festgelegten Beträge werden nach
folgenden
Vomhundertsätzen auf die Länder
verteilt:
Baden-Württemberg 10,44
Bayern 14,98
Berlin 5,46
Brandenburg 5,71
Bremen 0,55
Hamburg 1,93
Hessen 7,41
Mecklenburg-Vorpommern 3,32
Niedersachsen 8,59
Nordrhein-Westfalen 15,76
Rheinland-Pfalz 5,24
Saarland 1,32
Sachsen 7,16
Sachsen-Anhalt 5,03
Schleswig-Holstein 3,11
Thüringen 3,99
(4) Von den nach Absatz 1 oder Absatz 2
in Verbindung mit Absatz 3 festgelegten
Jahresbeträgen wird je ein Zwölftel zum
15. eines jeden Monats überwiesen.
7
Německo - Bavorsko
V Bavorsku:
•
objednává železniční dopravu státem zřízený organizátor, společnost
Bayerische Eisenbahngesellschaft Gmb
GmbH a vypisuje na zajištění drážní
dopravy jednotlivá nabídková řízení,
•
okresy, v řadě
autobusovou dopravu v Bavorsku objednávají jednotlivé okresy,
případů tvoří dopravní svazy podobně jako v Rakousku
•
místní dopravu objednávají jednotlivá města,
města, zpravidla se rovněž podílejí na
činnosti dopravních svazů.
Srovnání vývoje IAD a VD v Bavorsku 1997/2005
MVV und VGN
Bayern (Rest)
oskm/(x) den
1997
2005
760.000
997.500
334.000
418.000
mil. OA/(x) den
1997
2005
12,00
13,72
13,70
17,13
8
Německo - Bavorsko
9
Německo - Sasko
V Sasku je veřejná doprava objednávána a financována prostřednictvím
účelových sdružení objednatelů, které odpovídají jednotlivým oblastem
regionální dopravy (tzv. „Nahverkehrsräume
„Nahverkehrsräume“)
“)
oblasti reg. dopravy:
•
VVO
•
ZVON
•
VMS
•
MDVV
•
VV Vogtland
10
Komunitární právo v oblasti veřejné dopravy
Výběr dopravce (článek 5 nařízení 1370/2007)
Veřejné zakázky na služby
služby,, jak jsou definovány ve směrnici 2004/17/ES nebo
ve směrnici 2004/18/ES, v přepravě cestujících autobusem či tramvají se
zadávají v souladu s postupy stanovenými podle uvedených směrnic,
pokud tyto smlouvy nemají podobu koncesí na služby, jak jsou
definovány v uvedených směrnicích.
Smlouvy o veřejných službách podle tohoto nařízení:
•
standardní způsob výběru: nabídkové řízení
•
výjimky umožňující přímé zadání:
•
vnitřní provozovatel
•
malá zakázka
•
zakázka v mimořádné situaci
•
zakázka na železnici
Postup přijatý pro nabídkové řízení musí být otevřený všem provozovatelům, spravedlivý a musí
dodržovat zásady transparentnosti a zákazu diskriminace.
diskriminace. Po předložení nabídek a případném
předběžném výběru může dojít za dodržení uvedených zásad k vyjednáváním
vyjednáváním,, jejichž účelem je
upřesnit, jak nejlépe splnit specifické nebo komplexní požadavky.
11
Komunitární právo v oblasti veřejné dopravy
Kompenzace za provozování veřejných služeb v přepravě cestujících nebo za
plnění tarifních závazků stanovených v obecných pravidlech vyplacené v
souladu s tímto nařízením jsou slučitelné se společným trhem. Tyto
kompenzace jsou osvobozeny od povinnosti předchozího oznámení podle
čl. 88 odst. 3 Smlouvy.
Smlouva o založení Evropského Společenství:
•
podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo z veřejných prostředků,
které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují
určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod
mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem, nestanovínestanoví-li tato
smlouva jinak.
•
s touto smlouvou jsou slučitelné podpory, které odpovídají potřebě
koordinovat dopravu nebo které představují náhradu za určitá plnění
související s pojmem veřejné služby.
→ podpory poskytované podle nařízení o veřejných službách jsou apriorně
slučitelné se společným trhem
12
III/5 Zákon o veř. službách v přepravě cestujících
Základní oblasti úpravy
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
vymezení dopravní obslužnosti
stanovení příslušných orgánů
zakotvení dopravního plánování a podpora IDS
stanovení minimálních standardů kvality a bezpečnosti
nastavení způsobu výběru dopravce v nabídkovém řízení
způsob výpočtu kompenzace
posouzení finančního zajištění dopravní obslužnosti
ochrana investic do vozidel
upřesnění podmínek přímého zadání veřejné služby
určení orgánů dozoru, kontroly a dohledu
Vrstvy veřejné dopravy – multimodální přístup
přepravní segment A (aglomerační doprava): rychlé spojení
významných středisek nadregionálního významu (zejména krajská
města), expresní přepravní segment,
přepravní segment B (rychlá regionální doprava): rychlé spojení
významných regionálních středisek cca 5-20 tis. obyvatel, v závislosti
na poloze v územní struktuře, typicky vlaky kategorie R/Sp na
významných koridorových tratích,
přepravní segment C (páteře regionálních systémů): regionální spojení
tvořící páteř regionální dopravy v území (typicky linky příměstské
dopravy),
přepravní segment D (plošná regionální obsluha): regionální spojení
tvořící základ veřejné dopravy, ekonomicky vysoce problematické v
rozptýleném osídlení („problém poslední míle“).
Strategie podpory dopravní obsluhy území (2006)
14
Objednatelé veřejné dopravy
v roce 2005 proběhla rozsáhlá regionalizace veřejné regionální
dopravy, v jejímž důsledku bylo dosaženo třístupňového modelu
zajišťování dopravní obslužnosti:
• stát zajišťuje dopravní služby vlaky celostátní dopravy, které mají
nadregionální nebo mezinárodní charakter (v praxi zejména vlaky
kategorie R a Ex, popřípadě EC, přepravní segment A/B),
• kraje zajišťují v samostatné působnosti regionální dopravní
obslužnost ve svém územním obvodu (a se souhlasem jiného kraje
i v jeho územním obvodu) a to drážní i silniční dopravou (přepravní
segment B/C/D),
• obce zajišťují v samostatné působnosti dopravní služby místního
charakteru (například městská hromadná doprava, účelové linky
významné pro obec), se stanovenými pravidly při zajišťování
obslužnosti mimo území obce (přepravní segment C/D).
15
Zákon o veř. službách v přepravě cestujících
Dopravní plánování (§
(§ 5 zákona)
•
Cílem dopravního plánování je vytvářet podmínky pro hospodárné,
efektivní a účelné zajišťování dopravní obslužnosti a vzájemnou
spolupráci státu, krajů a obcí při této činnosti.
činnosti.
•
Dopravní plánování zajišťují Ministerstvo dopravy a kraje
území.
prostřednictvím plánu dopravní obslužnosti území.
•
Plán dopravní obslužnosti území se pořizuje na dobu nejméně 5 let a
obsahuje zejména
a) popis zajišťovaných veřejných služeb v přepravě cestujících,
kompenzace,
b) předpokládaný rozsah poskytované kompenzace,
c) časový harmonogram uzavírání smluv o veřejných službách a postup
při uzavírání těchto smluv,
d) harmonogram a způsob integrace,
integrace, pokud se stát a kraje podílejí na
organizaci integrovaných veřejných služeb v přepravě cestujících.
•
Plán dopravní obslužnosti území pořizovatel zveřejní způsobem
umožňujícím dálkový přístup
přístup..
•
Dopravní plánování vychází z páteřních spojů veřejné drážní osobní
dopravy při zajišťování dopravní obslužnosti.
16
Zákon o veř. službách v přepravě cestujících
Integrované veřejné služby v přepravě cestujících ((§
§ 6 zákona)
Integrované veřejné služby: integrované veřejné služby v přepravě cestujících
podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství. Požadavek
na jednotnou informační službu je splněn, pokud je zajištěno poskytování
informací o jednotném jízdním řádu a tarifu na jednom místě.
Organizátor
•
Kraje a obce mohou samostatně nebo společně založit právnickou osobu
pro plnění úkolů při zřizování a organizaci integrovaných veřejných služeb
v přepravě cestujících.
•
Organizátor může být pověřen, aby jménem kraje nebo obce uzavíral
smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících na určeném území a
u určených druhů dopravy.
dopravy.
•
Majetkovou účast v organizátorovi může mít pouze kraj nebo obec.
•
Organizátor nesmí provozovat veřejnou drážní osobní dopravu nebo
veřejnou linkovou dopravu.
dopravu.
17
Objednávka dálkové železniční dopravy
18
Dálková a nadregionální doprava
• podle § 4 odst. 1 zákona o veřejných službách objednatelem
Ministerstvo dopravy pouze v oblasti železnice, vlaky celostátní
dopravy, které mají nadregionální nebo mezinárodní charakter
• zásadní úloha pro dopravní systém v České republice (odlišná
situace od západoevropských zemí, výnos z průměrné přepravy
cca. 0,8-1,2 Kč/oskm => kompenzace 113 Kč/vlkm u průměrného
vlaku dálkové dopravy)
• objednávka vlaků expresního segmentu (v případě mezinárodních
vlaků též EC, zapojení mezinárodních vlaků do vnitrostátní obsluhy)
a obslužného (druhého přepravního) segmentu (rychlík)
• integrovaný taktový jízdní řád – Švýcarsko 1982, později Rakousko,
Německo (základní zásady: intervalová doprava, linky v totožné ose
symetrie cca. X:58-X:00), na radiálách v zásadě 60´, na tangentách v
zásadě 120´, na modernizovaných tratích dvoustupňová obsluha
19
20
Linky dálkové železniční dopravy (rok 2011)
21
Regionální a místní doprava
• podle § 3 zákona o veřejných službách v samostatné působnosti
krajů, financování v případě autobusové dopravy z rozpočtů krajů, v
případě drážní dopravy kombinovaným způsobem (z regionálních
rozpočtů se státním příspěvkem),
• sjednocení všech oborů dopravy pod jednoho objednatele –
podpora integrovaným dopravním systémům: rakouský příklad
pokrytí celého území IDS (pojem „Verkehrsverbund“), příklad
švýcarského systému Direkter Verkehr,
• důležitá horizontální provázanost jednotlivých vrstev veřejné
dopravy.
Významnou součástí místní (obecní) doprava, městská hromadná doprava, služby
doplňující regionální dopravní obslužnost podle územního principu, významná část
dopravní obslužnosti v ČR, kompenzace v souhrnné výši na základě dostupných
statistických údajů převyšují 14 700 mil. Kč, 19 velkých městských dopravních podniků,
často dlouhodobě vnitřní provozovatel.
22
Klíčové dokumenty v oblasti dálkové dopravy
Plán dopravní obslužnosti území
•
•
•
podle § 5 odst. 2 jsou plán dopravní obslužnosti povinny zpracovat
Ministerstva dopravy a kraje,
s ohledem na nutnost koncepce (dopravního řešení a jeho
finančního zajištění) obsahuje popis objednávaných dopravních
služeb, předpokládanou výši kompenzace, časový harmonogram
uzavírání smluv o veřejných službách a příp. postup integrace
veřejných služeb,
MD: připravena pracovní verze dokumentu – rozšířeno o analýzu
přepravních vztahů, a o dopady do oblasti infrastruktury, neboť
dlouhodobé dopravní plánování musí být kvalitně provázáno s
otázkou rozvoje infrastruktury
(motivační příklad: způsob realizace projektu „Bahn 2000“ v CH v úzké spolupráci provozního
a infrastrukturního plánování).
Konečný materiál k dispozici k 31.12.2011.
23
Harmonogram otevírání trhu veřejných služeb
• proces otevírání trhu v železniční osobní dopravě patří mezi priority
vlády v oblasti veřejné dopravy a je zakotven i v Programovém
prohlášení Vlády ČR (oblast doprava),
• cesta regulované konkurence,
• jednání pracovní skupiny pro otevření trhu veřejných služeb v
dálkové dopravě – rok 2010 (rozdílná otázka otevření trhu železniční
dopravy obecně a otevření trhu veřejných služeb)
• dokument pro jednání vlády, předložen k 31.5.2011
• vláda ČR schválila usnesením vlády č. 423 ze dne 8. června 2011
harmonogram postupného otevírání trhu veřejných služeb
v přepravě cestujících v oblasti dálkové a nadregionální železniční
osobní dopravy.
24
Některé významné body v případě soutěží
• nutnost střednědobého plánování (bez výhledu je obtížné stanovit
pravidla pro dopravce při plnění zakázky, s ohledem na pořízení
investičního majetku i s ohledem na stabilitu podnikání střednědobé
až dlouhodobé smlouvy - zejména úvěry na vozidla),
• soutěže nejsou samoúčelným cílem, jsou prostředkem na zvýšení
kvality veřejné dopravy a zvýšení transparence při vynakládání
veřejných prostředků (otázka určování čistého finančního dopadu v
případě přímého zadání),
• zvýšené požadavky na nutnost zachování celistvosti veřejné
dopravy, řízení základních síťových pravidel ze strany objednatele
(zejména návaznost dopravních služeb, příp. pravidla v oblasti
tarifu), míra „systémového purismu“,
• netto x brutto princip smluv.
25
Hlavní kritéria výběru provozních celků
Modernizace dopravní infrastruktury (provázání s harmonogramem velkých investičních staveb, které
budou mít vliv na změnu provozního konceptu nebo použití trakce)
Provozní a prostorová ucelenost souboru (nutnost eliminace vedení technologických a soupravových
jízd, optimalizace technických základen na zajištění provozu)
Ucelenost trakce
Optimální velikost provozního souboru (provozní soubory s dopravním výkonem zpravidla v rozsahu
1,5 – 5 mil. vlkm/rok)
Dopad do síťového charakteru zbývajícího rozsahu veřejných služeb (zachování návazností a
síťového charakteru dopravy)
Mezinárodní dohody u přeshraničních linek
Ucelenost přepravní poptávky (podobné charakteristiky přepravní poptávky a nároky na cestovní
komfort z důvodu úspory nákladů při unifikaci vozového parku)
Technické specifikace vozidel
Infrastruktura, řízení provozu
26
Harmonogram otevírání trhu veřejných služeb
1. část harmonogramu – do období platnosti jízdního řádu 2018/9
(notifikace do roku 2014)
Zahájení
plnění
Notifikace
Linky zahrnuté v provozním souboru
Trakce
Rozsah
Podíl
2013/2014
2010
R 27: Ostrava – Opava – Krnov – Olomouc
M
0,5
1,4
2014/2015
2010
R 5: Praha – Ústí n.L. – Karlovy Vary – Cheb
R 20: Praha – Roudnice n. L. – Ústí n.L. – Děčín
E
2,4
6,5
2014/2015
2011
R 14: Liberec – Pardubice
R 15: Liberec – Ústí nad Labem
M
1,6
4,3
2014/2015
2011
R 16: Plzeň – Most
M
0,5
1,2
2015/2016
2011
Ex 2 (R 18): Praha – Olomouc –
Vsetín (-Slovensko) / Luhačovice
E+M
3,7
10,1
2016/2017
2012
R 6: Praha – Plzeň – Klatovy
R 10: Praha – Hradec Králové
E
2,8
7,7
2017/2018
2013
R 9: Praha – Havlíčkův Brod – Brno
R 19: Praha – Pardubice – Česká Třebová – Brno
E
3,2
8,8
2018/2019
2014
R 21: Praha – Turnov – Tanvald
R 24: Praha – Kladno – Rakovník
M
1,8
5,0
2. část harmonogramu – v navazujícím období
27
Děkuji za pozornost
František Vichta
frantisek.vichta@
frantisek.vichta
@mdcr.cz
28

hostovská přednáška Ing. František Vichta, MD ČR

Transkript

Podobné dokumenty

Folie 1 - CLARA 2 | Sasko/Sachsen

Czech Raildays

Trasa I.: Z Vyššího Brodu do Zátoně Trasa II.: Z

Pracovní listy doprava

bundesgesetzblatt

Abfahrzeit in Znojmo

PDF ke stažení (21 stran, 0,3 MB)