Tento projekt byl spolufinancován ze zdrojů EU v

Transkript

Tento projekt byl spolufinancován ze zdrojů EU v
Tento materiál je vydán v rámci projektu „Vítejte v Orlických horách“,
který je spolufinancován Evropskou Unií a Královéhradeckým krajem.
Od 3. června do 28. září opět jezdí víkendové cyklobusy do Orlických hor.
Provoz zajišťují firmy Audisbus, Orlobus,
ČSAD a některé vlaky ČD přepravující
kola. Bližší informace naleznete na plakátech a prospektech, které obdržíte na
všech informačních místech samostatně,
ale i jako přílohu k těmto novinám.
Pohled na hlavní hřeben Orlických hor s obcí Deštné v Orlických horách v popředí
Tento projekt byl spolufinancován ze zdrojů EU v rámci iniciativy
Interreg III A prostřednictvím Euroregionu Glacensis
O názvu Sudety
Pohled na hřeben Orlických hor z úrodného podhůří
Vážený čtenáři,
protože čtete tyto řádky, předpokládáme,
že zřejmě máte zájem o Orlické hory, ať již
jako jejich návštěvník, či stálý obyvatel. Děkujeme vám za vaši důvěru a přejeme hezké
počtení.
Při vzniku těchto novin si redakční rada vytyčila nelehký úkol. Co nejvíce vás informovat o Orlických horách a dění v nich. Je jasné,
že co do množství informací nechceme nahrazovat již existující průvodce, ale přesto
budeme rádi, když vám naše noviny pomohou a na následujících stránkách naleznete
zprávy, které vás budou zajímat.
Možná že dnes, v době počítačů a internetu, se mohou zdát noviny přežitkem, ale přesto se domníváme, že pár novinových listů
zastrčených někde v batohu je přece jenom
na hřebeni hor přístupnější než počítač.
Snad s výjimkou nejmodernějšího laptopu
nebo notebooku s bezdrátovým přenosem.
Ale řekněme si upřímně, kdo by se s ním
na hory tahal? Proto alespoň v koutku duše
doufáme, že naše snažení přece jen bude
něco platné.
Hned v úvodu ale musíme sebekriticky
přiznat, že všichni přispívající jsou patrioty
tohoto krásného koutu naší vlasti, a proto
vás prosíme, abyste omluvili naše někdy až
přílišné nadšení, s jakým propagujeme naše
hory a jejich podhůří. (Ale že je u nás krásně, co?)
Táhlý modravý pás Orlických hor se zvedá
na severovýchodě východních Čech. Rozkládá se v těsné blízkosti hranice s Polskem
v délce přes 50 km ve směru severozápad
- jihovýchod. Jejich nepříliš vysoké vrcholy
s táhlými hřbety, připomínající krásné ženské boky, jim dávají specifickou krásu. Každý
návštěvník si ji zřejmě najde v něčem jiném.
Někdo bude nadšen, možná až dojat zádumčivostí pralesa Bukačka, jiný bude obdivovat nádherné výhledy do podhůří na české či polské straně. Třetí bude zase uchvácen
krásou zachovalé lidové architektury nebo
pískovcových barokních soch dochovaných
na mnoha místech našeho regionu. A čtvrtý
si najde něco úplně jiného.
Protože bychom měli, jak říká pan doktor
R. Hrušínský ve filmu „Vesničko má středisková“, vědět, do čeho jdeme, dovolte nám
na úvod alespoň malé zeměpisné přiblížení.
Trocha zeměpisu
Orlické hory mají výrazný sklon na polskou
stranu, zatímco na straně české se zvolna
snižují až do úrodného Polabí, které tvoří
Orlická a Východolabská tabule. Tento charakter a sklon je dán jeho vznikem - rozlámáním a vzpříčením zemské kry. (pozn.:
Dobře tento charakter uvidíte, budete-li stát
na vrcholu Šerlich nad Masarykovou chatou
a podíváte se směrem k Velké Deštné)
Geologicky jsou hory součástí orlicko - kladského krystalinika. Setkáváme se i s názvem
orlicko-sněžnické krystalinikum. Geomorfologicky patří do Sudetské soustavy (podsoustava Střední Sudety) a můžeme je rozdělit
do tří částí: Deštenská hornatina, Mladkovská vrchovina a Bukovohorská hornatina.
Deštenská hornatina je severozápadní,
nejvyšší a plošně nejrozsáhlejší část Orlických hor. Hřeben tvoří od severu Vrchmezí
(1084 m), Šerlich (1027 m), Malá Deštná
(1090 m), Velká Deštná (1115 m - nejvyšší hora Orlických hor), Jelenka (1097 m),
Koruna (1099 m), Homole (1001 m), Tetřevec (1043 m), Kunštátská kaple (1035 m)
a Anenský vrch (995 m). Severovýchodní
příkrý svah je založen na zlomové tektonické
linii. Jihozápadní svahy vybíhají rozsochami,
např. Sedloňovský vrch (1050 m), Maruša
(1042 m) a Zakletý (991 m), oddělenými
přítoky horní Bělé, Zdobnice a Říčky. Hlavními horninami jsou krystalické břidlice (ruly
a svory), vzácněji kvarcity a krystalické vápence. V Orlickozáhorské brázdě se zachovaly křídové sedimenty.
Mladkovská vrchovina je nejmenší a nejníže položenou částí Orlických hor. Odděluje
hornatinu Deštenskou od Bukovohorské.
Nadmořská výška zde kromě nejvyšších vrchů Adam (765 m) a Studený (720 m) nepřesahuje 700 m. Hřbet Orlických hor zde
protíná Divoká Orlice romantickým údolím
tzv. Zemské brány a Tichá Orlice v blízkosti
Studenské skály.
Bukovohorská hornatina představuje východní výspu Orlických hor, oddělenou hlubokým údolím již vzpomínané Tiché Orlice.
Červenovodské sedlo (815 m) ji dělí na severní část, které dominuje Suchý vrch (995 m),
a jižní část s Bukovou horou (958 m), která
dala této části jméno.
Naše pohoří má sourozence v Polsku Bystřické hory (Góry Bystrzyckie). Protože se na ně budeme často při svých
cestách dívat, trochu si je přiblížíme.
Tvoří jeden z nejrozsáhlejších horských masivů Sudetské geomorfologické soustavy, do které patří
i Orlické hory, s nimiž se táhnou
rovnoběžně. Jsou od nich odděleny na severozápadě úzkým
a hlubokým údolím Bystřice
Dušnické a na jihozápadě malebnou rozlehlou dolinou Divoké
Orlice. K východu a severovýchodu klesají do údolí Nysy Kladské
a do Kotliny Kladské. Nejvyšší
horou je Jagodna (978 m), další
Dobrovolný svazek obcí Region Orlické hory vznikl v roce 1992 s cílem chránit
a podporovat společné zájmy obcí, zejména spolupracovat při obnově a rozvoji venkova,
koordinovat činnost v oblasti cestovního ruchu a podporovat hospodářsko-sociální
a kulturní rozvoj v severozápadní části Orlických hor a podhůří. Sdružuje celkem 29
členských obcí: Bačetín, Bartošovice v Orlických horách, Bohdašín, Borová, Bystré, Česká
Čermná, Deštné v Orlických horách, Dobré, Dobřany, Chlístov, Janov, Javornice, Kounov,
Liberk, Lukavice, Nový Hrádek, Ohnišov, Olešnice v Orlických horách, Orlické Záhoří,
Osečnice, Pěčín, Podbřezí, Rokytnice v Orlických horách,
Říčky v Orlických horách, Sedloňov, Slatina nad Zdobnicí, Sněžné,
Val, Zdobnice.
DSO společně realizoval řadu úspěšných projektů, mezi něž patří
např. Cyklobusy do Orlických hor, Cyklotrasy Orlických hor,
Trasy pro lyžařskou turistiku Orlických hor
(údržba a značení běžeckých tras), Horská informační centra,
ale i např. „Putování Kačenčinou pohádkovou říší“.
Ve spolupráci s Euroregionem Glacensis a RDA Rychnov
nad Kněžnou jsme se naučili čerpat peníze
z evropských rozvojových fondů, spolupracujeme
s polskými partnery a těšíme se, že budeme i nadále úspěšní a v našem regionu to bude vidět ke spokojenosti všem,
kteří tu žijí, ale i těch, kteří náš krásný kraj navštíví.
senátorka Václava Domšová,
předsedkyně
Dobrovolného svazku obcí
Region Orlické hory
vrcholy Lomnická Rownia (896 m), Czerniec
(891 m), Smolna (865 m) a Wolarz (850 m).
Bystřické hory jsou ploché, porostlé lesem
s četnými rašeliništi.
Podorlická pahorkatina, neboli Podorlicko,
je mnohem širší než samotné pohoří, což je
samozřejmě dáno geologickým vývojem. Na
západě se zvolna snižuje až k Týnišťské kotlině a Třebechovické křídové tabuli.
Tato pahorkatina začíná vrchem Dobrošov
u Náchoda a její směr je přibližně určen linií
Dobrošov - Nové Město nad Metují - Slavětín
nad Metují - České Meziříčí - Třebechovice
pod Orebem - Týniště nad Orlicí - Borohrádek
- Choceň - Ústí nad Orlicí - Letohrad - Jablonné nad Orlicí - Lichkov. Podíváme-li se na
hřeben Orlických hor z podhůří, vidíme zřetelně, jak výrazné svahy, vytvářející uzavřená
údolí, postupně přecházejí do ploché České
tabule a Polabských tabulí.Z hlediska geologické stavby zde nacházíme obdobné horniny jako ve vrcholových partiích. Přidávají se
fylity, amfibolity a zelené břidlice. Zajímavý
je tzv. novoměstský fylit, tvořící v Pekelském
údolí časté zlomy s výrazným vrásněním.
V nižších partiích se už prosazuje období křídových moří, především opukami a slínovci,
mnohdy překrytými vrstvami spraší. V okolí
Třebechovic pod Orebem, Týniště nad Orlicí
a Borohrádku se setkáváme se zbytky pískovců a mohutnými slojemi písků a štěrkopísků.
Za zmínku stojí dvě geologické odchylky, a to
gabrodiorit - Špičák u Deštného v Orlických
horách a granodiorit - okolí Nového Hrádku,
Olešnice v Orl. horách a lom u Litic.
Zájemcům o podrobnější informace doporučujem odborné publikace, jako např.
Příroda Orlických hor a Podorlicka, Zbyněk
Roček a kol.
Budete-li cestovat po polské straně
Orlických hor, asi vás překvapí časté užívání názvu Sudety pro oblast našich severních pohraničních hor (od Lužických
až po Jeseníky). I u nás najdete v odborné
literatuře začlenění Orlických hor buď do
Krkonošsko–jesenické soustavy, nebo do
Sudetské geomorfologické soustavy. Mezi
českou veřejností má slovo Sudety poněkud neblahý význam, ale je to význam
pouze historický nikoli zeměpisný. Jak to
tedy vlastně je?
Původ slova Sudety není zcela jednoznačně vysvětlen, ale převážná většina odborníků se přiklání k názoru, že pochází
z keltštiny. Slovo Sudéta má gramatický
základ sud – kanec a příponu –éta, což
znamená les. Původní význam tedy zněl
„les kanců“ nebo „les divokých sviní“.
V některých pramenech dokonce nalezneme i odkaz na literaturu. V roce 150 našeho letopočtu (nalezneme i r. 130) použil
geograf Claudius Ptolemaios na své mapě
střední Evropy označení „Sudéta óre“ pro
oblast Krušných hor a přilehlých horstev.
Ve svém spise Geographica Hyphegesis pak
používá výraz „Sudéta Montés“. Vzhledem k tomu, že největšího rozmachu dosáhla keltská sídla, tzv. oppida, na našem
území ve 2. a 1. st. př. n. letopočtem, lze
předpokládat, že názvy přežily mezi obyvatelstvem, které zůstalo na našem území
do doby Ptolemaiovy.
S názvem „Sudetská soustava“ se v moderní době setkáváme v orografickém členění Československa z r. 1945, které zpracoval prof. Hromádko, i v práci V. Häuflera,
J. Korčáka a V. Krále z roku 1960.
Dnes se v odborné literatuře setkáme
s oběma názvy. Jak s Krkonošsko-jesenickou, tak Sudetskou soustavou. Inu, ani
zeměpisné názvy to nemají lehké.
Mapa Orlických hor se všemi 29 obcemi.
M ALÉ POVÍDÁNÍ O HISTORII O RLICKÝCH HOR
V historii nesehrály Orlické hory významnější roli, kterou by se natrvalo zapsaly do dějin.
Nebyl pro ně dlouho ani jednotný trvalý název. První společný název pro tyto hory zaznamenává v polovině 17. století Bohuslav Balbín
a nazývá je horami Slezskými. Alois Jirásek se
zmiňuje o tom, že se těmto horám říkalo hory
Kladské. Skutečně asi nejstarší známý název
nacházíme v zemských deskách ze 16. století. Nejsevernější část pohoří se nazývala hory
Frymburské, podle hradu Frymburk u Nového
Hrádku. Hlavní hřeben je nazýván Vrchmeze
a jihovýchodní část hory Kunštátské. Později
se pro střední část, tzn. Vrchmeze a hory Kunštátské, ujal název Kačenčiny hory. Setkáváme
se s ním hlavně v různých kronikách v podhůří. Zachytila jej i Božena Němcová v Babičce
a Alois Jirásek v Pamětech. Oba shodně připomínají pověst o Krakonošových záletech za milou Kačenkou. A kdo je ona „milá Kačenka“?
Mladá a krásná dívka, princezna Orlických
hor. Spravedlivá a dobrotivá. Své hory spravuje rozvážně, poctivým řemeslníkům a dobrým
lidem pomáhá, ale nepoctivce, lajdáky a povaleče tvrdě trestá. Mladá paní našich hor se
zalíbila Krakonošovi, ale jí se nelíbí on, starý
mrzout. Krásná dívka tedy Krakonošovy nabídky odmítá, sice jemně a citlivě, ale vládce
sousedních hor se cítí uražen. A tak v kronikách nacházíme poetické lidové vysvětlení
častých větrů vanoucích v této oblasti: vítr od
Krkonoš - Krakonoš jde za Kačenkou, vítr od
Orlických hor (silný, prudký, nárazový vítr,
provázen častými polomy) - Kačenka odmítla
Krakonoše, ten se zlobí a vrací se domů. Pokud
se při návratu rozpláče, rozvodní se horské potoky a řeky. Více se dočtete v knize „Pohádky
z Orlických hor“ (I. a II. díl).
Opustíme-li kroniky a pohádky a začteme-li se do archivů, zjistíme, že jednotlivé části
hor se často nazývaly podle panství - tedy hory
Frymburské, Opočenské, Rychnovské, případně Černíkovické. Název Orličí, později O r l i c
k é hory zavedl F. X. Zippe v přehledu Královéhradeckého kraje, psaného pro Sommerovu
Topografii Čech z r. 1836. Soudí se, že vycházel
z názvů řek, které hory z obou stran obtékají,
i když ani jedna nepramení v jejich masivu.
Archeologické nálezy dokazují, že podhůří
Orlických hor bylo osídleno již v paleolitu
(starší době kamenné). Důkazy si můžeme
prohlédnout v Městském muzeu v Dobrušce,
ve sbírkách Jana Klena - kamenné nástroje,
soška medvěda, zdobený mamutí kel a jiné.
Řada dalších nálezů, dokonce i římského původu (Krčín u Nového Města nad Metují, Týniště nad Orlicí), svědčí o využívání této oblasti jako významné obchodní stezky do Kladska.
Přibližně tisíc let před naším letopočtem žil
v této oblasti lid popelnicových polí (v Čechách i ve Slezsku).
Z této doby je poprvé doloženo silné osídlení okresu Rychnov nad Kněžnou. Především
mladší doba bronzová je zastoupena bohatě.
Nejlépe byla na našem území prozkoumána
pohřebiště. Jako příklad můžeme uvést Třebešov (153 hroby), Kostelec nad Orlicí (170
hrobů, z nichž část patří už do doby železné),
Dobruška, Domašín u Černíkovic. Hroby obsahovaly několik nádob. Jedna z nich zastávala funkci popelnice, v ostatních byly uloženy
milodary. Vzácně byly objeveny i milodary
bronzové - drobné ozdoby, některé poškozené
žárem. Byla nalezena i zemědělsky zaměřená
sídliště, např. Doudleby nad Orlicí, Dobruška,
Kostelec nad Orlicí, Opočno, Třebešov aj. Významná byla hradiště, zatím zjištěna ve Velké
Ledské a na Chlumu v Mělčanech u Dobrušky.
Podle nálezů můžeme říci, že zde zřetelně vystupuje kultura lužická (1300 - 1000 let př. n.
l.) a slezskoplátenická (1000 - 700 let př. n. l.),
která zde přetrvala do doby železné. Jak jsme
již uvedli, do doby železné přešla plynule kultura slezskoplátenická.
Přestože je v této době známo osídlení východních Čech Kelty, nálezy, které by dokazovaly jejich vliv na náš region, jsou ojedinělé.
Sídliště z tohoto časového úseku jsou známa
z Bolehoště, Českého Meziříčí, Doudleb nad
Orlicí, Kostelce nad Orlicí a Třebešova. Některá
z těchto sídlišť postupně přežívala až do období kolem přelomu letopočtu, kdy se začal projevovat vliv Germánů a Říma. Na konci čtvrtého století našeho letopočtu začíná období,
které nazýváme stěhováním národů. Vrcholí
v šestém století našeho letopočtu příchodem
Slovanů na naše území.
V prvním tisíciletí našeho letopočtu zde žil
pravděpodobně (dle nálezů) slovanský kmen
Charvátů. Historicky je doloženo panství Slavníkovců, které sahalo ze středních Čech přes
Kladsko až hluboko do Slezska. Po vyvraždění
Slavníkovců r. 995 připadlo panství Přemyslovcům a od té doby zůstalo součástí českého
státu.
První místo, které máme v podhůří písemně
doloženo, je Opočno, a to roku 1068. I když
je první zmínka o Opočně spojena s významným aktem celostátního významu - volbou
biskupa na Dobeníně, nesmíme ji ztotožňovat
s počátky města. Podle historiků se spíše jednalo o hradiště, pravděpodobně z přelomu 10.
a 11. století, (podle J. Ptáčka se pravděpodobně
jednalo o slovanské správní hradisko) zatímco
město se vyvíjelo později, více až ve 14. století. Přesto zůstává Opočno jedním z nejstarších, písemnými prameny doložených sídlišť
v podhůří Orlických hor. Zřejmě ve 13. století byl založen cisterciácský klášter Svaté pole
(písemné zprávy jsou podle Jaroslava Lásky
z roku 1273 - věrohodnost dřívějších zpráv se
zkoumá), který byl za husitských válek zničen
roku 1420. Dnešní obec Klášter nad Dědinou
připomíná místo, kde jmenovaný klášter stával. Jeho původní obyvatelé, mniši, se podíleli
na zřizování osad v podhůří i na církevní správě v osídlované oblasti.
Další samostanou kapitolou jsou obchodní
stezky, které přecházely přes hory na třech
místech: u Náchoda, v Olešnici v Orl. horách
a mezi obcemi Deštné v Orl. horách a Kunštát.
Procházela tudy stezka Kladsko - Polská, Bystřická a odbočka stezky Trstenické. Specifický
význam měly stezky, zvláště pak jejich strážnice (Rovné, Ohnišov) při obraně země. Z té
doby pocházejí i počátky hradů v podhůří. Některé jsou již v troskách - Dobřany, Výrov u Nového Města nad Metují, Potštejn, Litice, Frymburk u Nového Hrádku - a na místech jiných
Dobová litografie zámek Rychnov nad Kněžnou od Johana
Venuta z roku 1818
stojí honosné zámky - Rychnov nad Kněžnou,
Opočno, Náchod. Některé můžeme navštívit,
abychom si udělali představu o jejich mohutnosti a uvědomili si, že s jejich vznikem začíná
kolonizace našich hor. První vlnu tvořili obyvatelé vzpomínaných hradů, a to především
lid rodu Drslaviců z Plzeňska, který osídlil severní části hor (Dobřany, Opočno, Frymburk),
a lidé pánů z Drnholce, kteří založili Rychnov
nad Kněžnou (asi před r. 1258). Druhá vlna
probíhá ve 14. století za vlády Karla IV. Osídlení dosahovalo až k úpatí samých hor s výběžky v oblasti Deštného a Rokytnice.
Husitské hnutí Orlické hory příliš nezasáhlo.
Výrazněji se projevilo v podhůří, zvláště v okolí Třebechovic pod Orebem a Opočna.
Za panování Jiřího z Poděbrad došlo k uklidnění situace v zemi a znovu se obnovila pozice
měst. Období do třicetileté války znamenalo výrazné hospodářskospolečenské změny,
většinou k lepšímu. Jednalo se o rozvoj těžby
a širšího využití dřeva (horské oblasti), sklářství (okolí Deštného), textilnictví (soukenický
cech v Rychnově nad Kněžnou) a zpracování
železa (Nový Hrádek a Olešnice v Orlických
horách - hamry, Skuhrov nad Bělou - hamr
u obce Hamernice).
Vzestup moci měšťanstva v období renesance reprezentuje především dobrušská radnice
z druhé poloviny 16. století s věží vysokou
45 m. Tato stavební dominanta starobylého
městečka je dokladem městské samosprávy.
Je škoda, že se nedochovala alespoň část některého města v jeho čistě renesanční podobě.
Pozdější barokní přestavby, a zvláště rozsáhlé
a časté požáry způsobily, že se tvářnost sídel
zcela změnila a my dnes nacházíme podobu
podloubí a „podsíní“ renesančních domů
pouze v Novém Městě nad Metují.
Do oblasti hor tvrdě zasáhla bělohorská bitva
a následná tuhá rekatolizace. Zde stačí připomenout díla Aloise Jiráska. Husitská myšlenka
však v lidech žila i nadále, o čemž svědčí lidová povstání v roce 1628 a následně v 18. století
až po revoluční rok 1848.
Sedmnácté století prudce zabrzdilo dosavadní rozvoj měšťanstva. Řada panství byla zkonfiskována a předána cizí šlechtě, která neměla
zájem na rozvoji měst, spíše podporovala rozvoj vlastních statků a sídel. Roku 1668 byl přestavěn tzv. starý zámek v Kostelci nad Orlicí.
V letech 1655 - 61 probíhá rozsáhlá barokní
úprava zámku v Novém Městě nad Metují pod
vedením Carla Luraga. Byla zahájena velkolepá a nákladná barokní přestavba rychnovského zámku pod vedením architekta Santiniho
v letech 1713 - 1727.
Rekatolizační snahy se projevily především
v rozmachu církevního stavitelství a sochařství. Právě koncem 17. století a v průběhu 18.
století byla v našem okrese postavena převážná
většina kostelů, často monumentálních rozměrů. Připomeňme si alespoň barokní přestavbu
kostela Nejsvětější Trojice u zámku v Rychnově nad Kněžnou, provedenou Janem Santinim
v letech 1712 - 15, nové kostely v Deštném,
Českém Meziříčí a jiných místech. Největší
stavbou této doby je kapucínský klášter v Opočně, postavený v letech 1676 - 77 pod vedením
architekta Minelliho. Baroko nám zanechalo
i celou řadu kamenných plastik, se kterými
se budeme setkávat ma svých cestách krajem.
Připomeňme si alespoň jména některých tvůrců: rodinu Pacáků (žáků Matyáše Brauna), dílnu Mělnických z Vamberka, Ondřeje Deckera
z Hradce Králové a rodáka z Liberka, Filipa
Jakuba Prokopa, působícího později ve Vídni
a spíše se už prosazujícího v klasicismu.
V 18. století se začínají projevovat barokní
vlivy v charakteru některých městských staveb, např. v Opočně a Rokytnici v Orl. horách,
ale také i v lidové architektuře. I když byly již
mnohé přestavěny, nacházíme ukázky původní barokní lidové architektury např. v Olešnici v Orl. horách, Deštném v Orl. horách, Rokytnici v Orl. horách, Sedloňově, Dobřanech
a dalších místech podhůří. Velmi výrazným
obdobím v dějinách našeho regionu je národní obrození. Zde je na místě připomenout
lidové písmáky, kronikáře, kantory a všechny
ty drobné bezejmenné postavičky, které měly
podíl na obnově českého jazyka. Za všechny
připomeňme alespoň některé: František Vladislav Hek (1769 - 1847), kupec v Dobrušce, známý z díla Aloise Jiráska jako F. L. Věk. Michal
Silorád Patrčka (1787 - 1838), kupec v Solnici,
rovněž známý z románu F. L. Věk Josef Liboslav
Ziegler (1782 - 1846), kněz v Dobřanech, přítel
a spolupracovník Josefa Dobrovského.
Magdalena Dobromila Rettigová (1785 1845), žena magistrálního rady v Rychnově
nad Kněžnou, autorka první české kuchařky.
František Martin Pelcl (1734 - 1801), rodák
rychnovský, první profesor českého jazyka
a literatury na Karlově univerzitě. Josef Mnohoslav Roštlapil (1801 - 1888), kněz v Opočně a Dobrušce, účastník Slovanského sjezdu
v Praze r. 1848 spolu s Janem Karlem Rojkem,
knězem z Nového Města nad Metují.
Rozklad feudálního systému a rozvoj nových forem práce se v naší oblasti prosazoval
opožděně. Příčinou byl především zemědělský charakter oblasti a monopol velkostatků
v Opočně, Rychnově nad Kněžnou, Černíkovicích, Borohrádku, Častolovicích a v Rokytnici
v Orl. horách. Teprve v šedesátých letech 19.
století vznikají první textilní továrny kapitalistického charakteru, jako např. v Rychnově nad
Kněžnou, Solnici, Náchodě a v jiných mís-
Základní zásady pohybu
v horách
Nikdy se nechlubte, že jste hory pokořili.
Pokořit horu nelze. Vždycky bude silnější
a dokáže nás o tom lehce přesvědčit. Buďme šťastni, že nás hora přijala a ukázala
nám svou krásu.
Zásada horolezců a vysokohorských turistů
Orlické hory nejsou žádné velehory, ale
i přesto dovedou být zlé a ukázat svou
skutečnou sílu. Proto doporučujeme
dodržování následujících zásad.
1. Zvažte výkonnost, zdatnost a současnou trénovanost svou i přátel, se kterými
se vydáváte na túru. Nepřeceňujte se.
2. Podle povětrnostní situace vybírejte
výlety.
3. Ve své výzbroji a výstroji nezapomeňte na dobré obutí a náhradní oblečení.
Vyplatí se pláštěnka nebo dobrá bunda.
Nezapomeňte, že jste v horách.
tech. Přesto ale domácká textilní výroba ještě
dlouhou dobu tvořila zdroj příjmů místních
obyvatel a v mnoha chalupách zpíval stav ono
známé „na cukr, na kafe“. Postupně nové výrobní formy pronikly i do jiných oborů, např.
do železářství (slévárna ve Skuhrově) a stuhárenství (Dobruška).
V sedmdesátých a osmdesátých letech devatenáctého století se v kraji objevily železniční
koleje, které přinesly další oživení obchodu
a průmyslu. (14. ledna 1874 Hradec Králové Týniště nad Orlicí - Lichkov, 25. července 1875
Choceň - Broumov, i když nejmladší podorlická lokálka Opočno - Dobruška vyjela na trať
teprve až 1. listopadu 1908)
Velmi výrazně zasáhla do historie i tvářnosti našeho regionu druhá polovina třicátých
let 20. století. Na obranu proti hitlerovskému
Německu byla budována pevnostní linie po
celé délce Orlických hor. Tuto linii tvořily jak
malé „sruby“, tak i velké pevnostní objekty
jako Dobrošov, Hanička, Adam, Bouda. Stavba
zasáhla krajinu budováním sítí zákopů a přístupových komunikací. Mnichovský diktát
však celé Orlické hory odtrhl od republiky
a značně omezil život regionu. Do odboje proti fašismu se zapojili obyvatelé hor i podhůří.
Někteří jako přímí účastníci bojů mimo území
republiky na všech frontách v Evropě a Africe,
jiní jako příslušníci odboje vnitřního, zvláště
v okolí Týniště n. Orlicí a Borohrádku. Jako
příklad uveďme generála Karla Klapálka, rodáka z Nového Města nad Metují, který prošel
boji ve Francii, Africe a na Dukle, interbrigadistu Vendelína Opatrného z Týniště n. Orlicí,
který padl při osvobozování východního Slovenska 31. 10. 1944 nebo manžele Kašparovy,
Václav (popraven 6. 1. 1943 v Brandenburgu)
a Růžena (umučena 14. 8. 1943 v Osvětimi),
z Petrovic u Týniště n. Orlicí, kteří ve své hájovně poskytovali útulek řadě osob stíhaných
gestapem. Válka krutě postihla i židovské občany našeho okresu. Převážná většina z nich byla
deportována a umučena. Například v Dobrušce celá obec židovská (40 osob) od čtyřletých
dětí až po penzisty, v Rychnově nad Kněžnou
bylo deportováno 124 Židů. Začátkem roku 1945 zahynul v koncentračním táboře
rychnovský rodák, spisovatel Karel Poláček.
Předložit čtenáři kompletnější historii regionu by jistě znamenalo napsat knihu, a protože
jsme chtěli pouze maličko dějepisu, doporučujeme zájemcům o bližší poznání bohaté
historie našeho kraje muzea v Rychnově nad
Kněžnou, Dobrušce, Novém Městě nad Metují,
Vamberku a Deštném v Orl. horách, popř. další literaturu.
-jlu-
není motocykl nebo auto, nemá motor.
Záleží na vaší síle a současné zdatnosti.
7. Při cestách na kole respektujte označení
prudkých sjezdů a ostrých zatáček.
8. Správa CHKO OH v Návštěvním řádu
zakazuje pohyb horských kol na cestách
bez asfaltového povrchu.
9. Přesto, že výlety v podhůří jsou méně
náročné, doporučujeme i tam dobrou
přípravu a dodržování uvedených zásad
s tím, že v nouzi se spíše obrátíte na
Policii ČR nebo na číslo 155 zdravotnické
záchranné služby.
Při potížích v horách
volejte Horskou službu
Deštné v Orlických horách
tel.: 494 663 152, mobil: 606 725 102-3
Říčky v Orlických horách
tel.: 494 595 735, mobil: 606 725 100
4. Zapisujte se do knihy túr nebo informujte vedoucího chaty o plánovaném
cíli svého výletu a předpokládaném čase
návratu.
Čenkovice
tel.: 465 391 100, mobil: 606 725 101
5. V případě, že nemůžete dorazit na
místo svého ubytování včas nebo máte
komplikace na cestě, snažte se telefonicky
informovat chatu nebo Horskou službu.
tel.: 602 385 555
6. Nechoďte nikdy sami! V případě nehody nemáte nikoho, kdo by zavolal pomoc. Doporučujeme minimálně tříčlenné
skupinky návštěvníků. Pohybujete-li se na
kolách, nezapomínejte na technický stav
svého dopravního prostředku. Pozor, kolo
Dispečerská linka tísňového volání:
- propojeno s linkou 150, 155, 158
K A Č E N Č I NA
P O H Á D KOVÁ Ř Í Š E
Malebným koutem severovýchodních Čech jsou Orlické hory.
Oblé vrcholy hor nevzbuzují
strach jako příkré stráně Krkonoš,
ale spíše navozují příjemný pocit
něžné krásy. Příroda, často i nedotčena lidskou rukou, hrady,
zámky i dřevěné příbytky horalů
vás naladí tak, že často čekáte, že
z roubené chaloupky vyjde starý
písmák z Jiráskových románů,
či prostá kořenářka z pohádek.
A možná, budete-li mít štěstí, potkáte i samu paní hor, princeznu
Kačenku, jak se prochází se svým
sousedem a přítelem Krakonošem. Ale pozor, oba jsou to mocné pohádkové bytosti a mohou
se zjevovat v nejrůznějších podobách.
Celičký kraj je plný pohádek,
které zapsali B. Němcová, J. Š. Kubín, J. Jech, A. Špinler, V. Šplíchal,
J. Lukášek a další autoři. Pohádkové postavičky najdeme snad
v každé vsi. To vše vedlo Dobrovolný svazek obcí Region Orlické
hory v září roku 2002 k vyhlášení
„Kačenčiny pohádkové říše“, která si dala za cíl zpříjemnit našim
návštěvníkům, a hlavně jejich dětem pobyt pohádkou. Turisté se
tak mohou setkat s Kačenkou při
slavnostech, jako je např. Rozloučení se zimou, v letních měsících
tavení skla dřevem, ale také i s jinými „pohádkovými obyvateli“
Orlických hor. Ať už při zmíněných slavnostech, či v pohádkových emblémech horských obcí,
které navrhla výtvarnice Jarmila
Haldová, či na jídelních lístcích
našich pohostinských zařízení
nebo i jinde.
Snahou projektu i všech, kteří se
o „Kačenčinu pohádkovou říši“
starají, je přiblížit návštěvníkům
nejenom kraj, ale i jeho pohádky,
další lidovou slovesnost, ale i pohostinnost místních horalů.
Aby se cítili
„U nás jako v pohádce“
TIP NA LÉTO
Blíží se léto, čas prázdnin a dovolených,
mnozí z nás se chystají do zahraničí, nebo
plánují pobyt v některém z tuzemských rekreačních středisek. Pro ty, kteří se z jakýchkoli důvodů nikam nechystají, a přesto by
rádi strávili prima dovolenou, mohu z vlastní zkušenosti doporučit následující tip.
Již dlouho jsme si s rodinou říkali, že
by nebylo špatné lépe poznat naše krásné
Orlické hory. V rámci svého rozhodnutí jsme
velice uvítali vznik projektu - Vandrování po
Kačenčině pohádkové říši. V dostatečném
předstihu před termínem dovolené jsme
si zakoupili Vandrovní knížky s návodem
a se seznamem razítkovacích a kolkovacích
míst. (Vandrovní knížka stojí 60,- Kč
a může si ji zakoupit buď každý člen rodiny zvlášť, nebo rodina jednu dohromady.)
Na základě seznamu razítkovacích a kolkovacích míst byl naší rodinou po večerech
vypracován podrobný rozpis trasy s předpokládaným počtem ujetých kilometrů na
každý den. Dále jsme si vypsali zajímavosti,
které stojí za to zhlédnout (betlém, muzea,
galerie, opevnění atd.). V neposlední řadě
jsme si zamluvili přenocování na vybraných místech našeho vandrování.
Nastal den D, hodina H. Za ranního kuropění jsme odhodlaně šlápli do pedálů.
Za prvním razítkem jsme nemuseli moc
daleko. Frymbulína nám do Vandrovní
knížky natiskli doma na Novém Hrádku
v prodejně potravin pana Grima. Zároveň
jsme si zde zakoupili sušenky a pití na cestu
a k razítku nám přibyl i první kolek. A pak
jsme již polykali kilometry a obdivovali některá nám dosud neznámá místa Orlických
hor. Část trasy (Orlické Záhoří - Bartošovice) vedla i Polskem. Pro větší názornost
a představu o trase předkládám následující
tabulku.
Na dokreslení celého našeho putování je
na vedlejší straně ukázka z našeho „Palubního deníku“.
List z našeho palubního deníku
Ukázka pohádkového listu
Pravidla pro získání cen
za vandrování po „Kačenčině pohádkové říši”.
• Zakoupit si Vandrovní knížku (její cena je 60,- Kč)
• Při zakoupení Vandrovní knížky oddržíte letáčky s instrukcemi, kde hledat „razítkovací místa“ a kde můžete získat „kolky“
• Do vandrování je zapojeno 29 obcí v Orlických horách. Pro získání jednotlivých cen je nutno do vaší Vandrovní knížky získat nejméně 18
jejich razítek a zároveň obdržíte pohádkový list navštívené obce
• Při putování můžete navštívit kulturní zařízení a další služby, ve kterých za každých utracených 150,- Kč získáte kolek s logem těchto subjektů. V kulturních zařízeních získáte jeden kolek do každé Vandrovní knížky za zakoupení vstupenky (jeden kolek - jedna vstupenka - jedna
Vandrovní knížka)
• Vandrovní knížku můžete pomalu plnit razítky i kolky postupně, její platnost je omezena prostorem pro razítka a vylepování kolků.
Prodejní a razítkovací místa Vandrovních knížek
Bližší informace získáte v níže uvedených informačních centrech:
Informační centrum Nové Město nad Metují
Informační centrum Deštné v Orl. h.
Na Zádomí 1226 + U Zázvorky 1210
v budově zdravotního střediska
tel.: 491 470 289 a 491 470 331 - garant projektu
tel.: 494 663 289
Informační centrum Rokytnice v Orl. h.
Náměstí T. G. M. naproti kostelu
tel.: 494 595 326
CHKO ORLICKÉ HORY
Příroda Orlických hor
Michal Gerža
Plochý hřeben Orlických hor s hlubokým údolím Bělé.
Foto J. Mocek.
Nejspíš jste se s nějakou charakteristikou
Orlických hor již setkali. Nevím jak vy, ale
já, pokud nedržím zrovna přísně odborný
materiál, se o nich v úvodních větách často
dočítám, že jsou malebné. To ostatně říká
o těch „svých“ horách každý patriot. Co to
však může vlastně znamenat? Když je porovnáme s jinými českými horami, tak nejsou
ani nejvyšší, ani největší, ani nejstrmější, ani
nejdivočejší, ani nejrozmanitější, ani nejzachovalejší. Někdo by mohl říci, že vynikají
maximálně svou průměrností. Jiný však, že
jsou tak akorát, zkrátka malebné. Tato malebnost byla příčinou toho, že zde byla v roce
1969 vyhlášena na ploše 204 km2 Chráněná
krajinná oblast (CHKO) Orlické hory.
I přes celkovou chudost květeny a zvířeny
se v Orlických horách vyskytuje řada zajímavých druhů. Z rostlin je to např. koprníček
bezobalný, který zde má severní hranici svého rozšíření (severněji se nikde na světě nevyskytuje), či druhy rostoucí na rašeliništích
- tzv. glaciální relikty (např. kyhanka sivolistá). To jsou druhy, jež zde zůstaly jako pozůstatky z přírody poslední doby ledové. Na
rašeliništích rostou i masožravé rostliny rosnatka okrouhlolistá a tučnice obecná (Takže
radši nesahat! Anebo vůbec do rašelinišť nechoďte, abyste neměli okousané boty). Tučnice roste v Orlických horách na třech lokalitách a v celých východních Čechách pak už
jen na jedné další lokalitě v Krkonoších. Za
zmínku stojí i bledule jarní. Ta má totiž v Orlických horách jedno z nejbohatších nalezišť
v České republice. Ze zajímavých živočichů
lze vidět (či spíše slyšet) vzácného ptáka
chřástala polního. Za pozornost stojí i výskyt
bobra evropského. Ten byl v minulosti jako
většina velkých savců vyhuben, ale po vysazení v 90. letech 20. století na polské straně
hor se opět rozšířil po Divoké Orlici. Souvisle
se vyskytuje zmije obecná. Podrobný ento-
Zmije obecná. Foto J. Hájek.
Velká Deštná. Foto J. Mocek.
Pojďme si ale Orlické hory a jejich přírodu přiblížit více. Tvoří je především protáhlý
a plochý hřbet s nadm. výškou okolo 1000 m
bez výraznějších vrcholů (nejvyšším je Velká
Deštná - 1115 m n. m.). Směrem k jihozápadu
(do Čech) se hřeben svažuje spíše mírnějšími
svahy, které jsou však rozříznuty hlubokými
údolími potoků Olešenky, Bělé, Zdobnice,
Říčky a Divoké Orlice (Zemská brána). Divokost těchto údolí - strmost svahů a četné
skalní útvary ostře kontrastují s mírným hřebenem. Na opačnou stranu na severovýchod
(do Polska) hřeben spadá prudčeji do širokého a plochého údolí Orlickozáhorské sníženiny. Údolí je tvořeno rozsáhlými loukami
a pastvinami a jeho osu tvoří jedinečně zachovalá Divoká Orlice. Je jakousi zvětšeninou
oblasti Jizerky v Jizerských horách.
Flóra a fauna Orlických hor je v porovnání s jinými českými horami poměrně chudá.
Může za to právě jejich „průměrnost“ - nízká nadmořská výška, nepříliš výrazný reliéf
a poměrně jednotvárná geologická stavba
s převahou metamorfovaných hornin nejstarších geologických období. Před příchodem člověka hory pokrýval smíšený les
s převahou buku. Zbytky těchto smíšených
horských porostů se zachovaly např. v přírodní rezervaci (PR) Sedloňovský vrch a národní přírodní rezervaci (NPR) Bukačka, kterými prochází naučná stezka (NS) „Okolím
Deštného“, či v NPR Trčkov nacházející se
při NS Bedřichovka. V nekonečném horském
pralese se vzácně vyskytovala bezlesá očka
rašelinišť. Jedním z nich je přírodní památka
(PP) U Kunštátské kaple na trase NS „Po hřebeni Orlických hor“.
mologický průzkum odhalil bohatství hmyzu. Byly zde dokonce objeveny i zcela nové
druhy hmyzu pro vědu.
Když se však po Orlických horách procházíte dnes, zdaleka nespatříte ani souvislý, ani
smíšený hvozd. Lesy dnes pokrývají přibližně 70 % CHKO a tvoří je převážně smrkové
monokultury. Při osidlování hor začal les
ustupovat a přibližně od 18. století jsou zbývající smíšené lesy nahrazovány smrkovými porosty. Za to může moudrá panovnice
Marie Terezie, která zavedla kromě povinné
školní docházky i lesnický patent. Ten nařizoval povinnost při těžbě dřeva opětovnou
výsadbu (do té doby paseky zarůstaly samovolně) a pro tyto účely se začal používat především smrk. Když však dnes procházíte po
hřebeni, většinou nespatříte ani ty smrkové
kultury. Hory postihla v 80. letech minulého
století imisní kalamita a nepůvodní smrkové
monokultury z velké části odumřely. No alespoň nic nepřekáží ve výhledu do kraje. Listnaté a smíšené lesy se zachovaly především
v hlubokých říčních údolích a v severní části
hřebene (od Masarykovy chaty k Vrchmezí).
Zbývající plochu CHKO tvoří především
louky a pastviny. Většinou se jedná o zemědělsky využívané chudší porosty. Dochovaly
se však i zachovalé louky, které unikly odvodnění a intenzivnímu využívání. Na nich
se vyskytuje množství vzácných druhů rostlin, jako např. orchideje prstnatec májový,
Výsadba nového remízu ve volné krajině. Foto M. Vašek.
Masožravá rosnatka okrouhlolistá. Foto J. Hájek.
pětiprstka žežulník či téměř vyhynulý vstavač mužský. Řada těchto ploch je dnes zvláště chráněna. Jsou to např. PR Bedřichovka
a PR Trčkovská louka, které se nacházejí při
NS Bedřichovka.
O ochranu přírody a krajiny v CHKO pečuje Správa CHKO Orlické hory se sídlem
v Rychnově nad Kněžnou. V roce 2005 realizovala opatření na zlepšení stavu přírody
v hodnotě téměř 1,7 mil Kč. K jejím typickými činnostem patří sečení zachovalých luk,
vysazování remízů a alejí ve volné krajině,
obohacování lesů o listnáče a jedli, tvorba
tůní aj. Správa CHKO také zřizuje naučné
stezky (v současnosti má čtyři) a informační
panely u zvláště chráněných ploch.
NAUČNÉ STEZKY
CHKO Orlické Hory
nice mezi Bartošovicemi v Orlických horách
a Čihákem do Klášterce nad Orlicí, osady
zvané Amerika.
Josef Kučera a Michal Gerža
NAUČNÁ STEZKA OKOLÍM DEŠTNÉHO
Umístění:
Naučná stezka Okolím Deštného se nachází
v CHKO Orlické hory u obce Deštné v Orlických horách. Je přístupná pouze v létě.
Popis trasy:
Naučná stezka začíná na konečné autobusu u hotelu Orlice v Deštném v Orlických
horách - Zákoutí. Pokračuje po silnici směr
Šerlich a odbočuje vlevo na silnici k Šerlišskému mlýnu. Asi po 500 m odbočuje vpravo přes říčku Bělou na žlutou turistickou
cestu a souběžně s ní pokračuje na hřeben
Orlických hor k Masarykově chatě na Šerlichu. Odtud pokračuje po hřebenové cestě
souběžně s červenou turistickou cestou - Jiráskovou horskou cestou - přes NPR Bukačka
na křižovatku lesních cest pod Polomským
kopcem. Stezka zde odbočuje vpravo k Vrchmezí, odkud se musíme vrátit zpět. Z křižovatky pod Polomským kopcem pokračuje
po lesní silnici do PR Sedloňovský vrch, dále
po této silnici kolem Sedloňovského Černého kříže. Ve druhé ostré pravotočivé zatáčce
odbočuje vlevo k modré turistické cestě a po
ní pokračuje zpět do Deštného v Orlických
horách, kde končí ve středu obce u kostela
na zastávce autobusů.
Délka trasy: ca 3 km
Tématika zastávkových panelů:
1. Chráněná krajinná oblast Orlické hory
2. Přírodní rezervace Zemská brána
3. Most na Divoké Orlici
4. Geomorfologie Zemské brány
5. Květena Zemské brány
6. Pašerácká lávka
7. Lusthaus
8. Historický vývoj skladby lesa
9. Lesní ptactvo
10. Klasifikace lesních porostů
11. Ryby Divoké Orlice
12. Objekt lehkého opevnění
13. Obnovní prvky
14. Pohraniční opevnění ČSR
15. Pobřežní vegetace
16. Divoká Orlice
17. Ledříčkova skála
18. Savci lesních porostů
19. Zvířena Divoké Orlice
20. Přírodní rezervace Zemská brána
21. Ochrana stromové zeleně
22. Chráněná krajinná oblast Orlické hory
Délka trasy: ca 15 km
Tématika zastávkových panelů:
1. Deštné - Zákoutí (Obec Deštné)
2. Květena Orlických hor
3. Šerlich 1015 m (Pohled do Polska)
4. NPR Bukačka
5. Vrchmezí 1084 m (Turistika)
6. Lesy Orlických hor
7. Černý kříž (Opevnění)
8. Deštné - Národní dům (Ochrana přírody)
Na hřbetu Orlických hor, pod vrcholem Šerlichu, ve výšce 1015 m stojí Masarykova chata, která byla vystavěna v roce 1925 Klubem
českých turistů v Hradci Králové. Jsou od ní
pěkné výhledy do podhůří Orlických hor, ke
Králickému Sněžníku i do přilehlých polských
území, zvláště do pramenné oblasti Divoké
Orlice - rezervace Topieliska. Poblíž chaty je
vybudován i turistický hraniční přechod.
Cestou z Deštného procházíme nejdříve okolím říčky Bělé, která je upravena po povodni
z roku 1998. Pak odbočíme podle bezejmenného přítoku a stoupáme převážně lesem
k Masarykově chatě na Šerlichu. V potoce můžeme pozorovat malé vodopády, tůně a různé
peřeje. Poblíž Vrchmezí procházíme kolem
pramenné oblasti Bělé. Je zde umístěna deska
s nápisem „Prameniště řeky Bělé“.
V národní přírodní rezervaci (NPR) Bukačka, která je nazývána botanickou zahradou
Orlických hor, se vyskytuje řada chráněných
a ohrožených druhů rostlin, mezi nimi i kapradina žebrovice různolistá. Louky v rezervaci se pravidelně od roku 1980 kosí pro udržení jejich druhové pestrosti. V lesích si můžete
všimnout oplocení i individuálních oplůtků,
ve kterých rostou listnaté dřeviny (buk, javor, jeřáb) i jedle. Tím dochází ke změně
současné smrkové monokultury na smíšený,
přírodě blízký les.
Podobný pralesovitý lesní porost, jako je
v NPR Bukačka, nalezneme i v přírodní rezervaci (PR) Sedloňovský vrch. Bohatství
rostlinných druhů je zde však chudší, protože zde chybí horské louky.
Zde procházíme po lesní silničce zvané Bunkrovka, která byla vybudovaná před 2. světovou válkou k výstavbě a zásobování pevnostních objektů, které jsou vidět v okolí.
Jsou to převážně objekty lehkého opevnění,
tzv. řopíky. Ty sloužily jako kryt pro kulomet
a jeho obsluhu.
Cestou můžeme potkat celou řadu různých
druhů hub. Od hřibovitých přes lupenité až
ke dřevokazným.
Z vyhlídky pod Kamenným vrchem se naskýtá krásný pohled na protilehlý vrch Špičák,
kde se v minulosti těžilo gabro. Pod ním se
rozkládá osada Víska a Ošerov. Další vyhlídka je nad obcí Deštné v Orl. horách, odkud
je pěkný pohled na obec a její okolí.
Cestou procházíme kolem několika kamenných plastik z 18. a 19. století.
NAUČNÁ STEZKA ZEMSKÁ BRÁNA
Umístění:
Naučná stezka Zemská brána se nachází ve
stejnojmenné přírodní rezervaci, v průlomovém údolí Divoké Orlice v jihovýchodní části
chráněné krajinné oblasti Orlické hory.
Popis trasy:
Jedná se o obousměrnou trasu naučné stezky. Vede údolím Divoké Orlice od mostu sil-
Letecký pohled na Orlické hory. Foto J. Mocek.
Svou procházku po naučné stezce Zemská
brána začneme u malého parkoviště při silnici z Bartošovic v Orl. horách do osady Čihák. Z mostu, který byl vybudován italskými
dělníky v letech 1900 - 1903 a zrekonstruován a rozšířen v roce 2004, vidíme balvanité
řečiště Divoké Orlice, která v tomto místě
proráží hřbet Orlických hor a vtéká do vnitrozemí Čech. Bude nás provázet celou naučnou stezkou.
Nejtěžším úsekem naučné stezky procházíme hned po odbočení ze silnice. Obloukem musíme přejít rozčleněnou migmatitovou stěnu, která se vypíná do výšky 25
metrů nad hladinu Divoké Orlice. Potom se
dostaneme zase blíže k řece a po Pašerácké
lávce přejdeme na její pravý břeh, po kterém
půjdeme až do Klášterce nad Orlicí - osady
zvané Amerika. Úsek mezi mostem a lávkou
není určen pro cykloturisty. Pašerácká lávka
sloužila k pašování z průmyslově rozvinuté
Německé říše do zaostalejšího Rakouska-Uherska. Od toho i její název. Několikrát
změnila svoji podobu. Tato nová lávka byla
vybudována v roce 2002 potom, co předchozí vzala v roce 2000 velká voda.
Dále pokračujeme po lesní cestě a za několik málo metrů dojdeme k místu, kde roste keř
tisu červeného. Na tomto místě stával v letech 1830 - 1936 empírový lovecký zámeček,
nazývaný Lusthaus, který nechal vystavět Jan
Parish, majitel žamberského panství. Cesta
nás vede dále lesem, ve kterém si můžeme
všimnout několika způsobů hospodaření. Provází nás především smrk ztepilý. Všimneme si
i jiných druhů dřevin, jako je buk lesní, javor
horský nebo v zamokřených místech olše lepkavá. Pozorný návštěvník jistě objeví i vzácnější jedli bělokorou. Z bylin si můžeme na jaře
prohlédnout chráněnou bleduli jarní, v létě
žlutě kvetoucí kamzičník rakouský nebo bíle
kvetoucí pryskyřník platanolistý. Z ptáků pak
skorce vodního, konipasa horského nebo volavku popelavou. Vzácně i ledňáčka říčního.
Cestou procházíme kolem několika pevnostních objektů, které byly vybudovány
v letech 1937 - 1938.
Turistická značka i panel naučné stezky
nás upozorní na Ledříčkovu skálu. Jedná se
o skalní hřebínek se stěnou vysokou až 15
metrů, spadající do nivy Divoké Orlice. Ve
stěně je malá jeskyňka, ve které podle pověsti bydlel loupežník Ledříček, přezdívaný
Jánošík Orlických hor.
Po necelém kilometru vyjdeme z lesa
u malé roubené chaloupky. Je to ukázka orlickohorské lidové architektury, která přetrvala, díky chalupářům, až do současnosti.
Pomalu vcházíme do osady Amerika, která
patří k obci Klášterec nad Orlicí. Tady naučná
stezka končí. Můžeme se vrátit stejnou cestou
zpět nebo použít cestu kolem Horní hájovny
a pak po červené značce na parkoviště.
Celá naučná stezka prochází přírodní rezervací Zemská brána, která byla vyhlášena
v roce 1987 pro ochranu a zachování významných skalních útvarů původního řečiště Divoké Orlice a krajinného prostředí. Rozkládá se na výměře 88,22 hektarů.
NAUČNÁ STEZKA
PO HŘEBENI ORLICKÝCH HOR
Umístění:
Naučná stezka Po hřebeni Orlických hor se
nachází ve vrcholové partii Orlických hor
mezi Šerlichem a Mezivrším, ve střední části
chráněné krajinné oblasti Orlické hory.
Popis trasy:
Jedná se o obousměrnou trasu naučné stezky,
rozlišenou pro pěší a cyklisty. Vede po hřebeni
Orlických hor souběžně s Jiráskovou horskou
cestou od parkoviště v sedle pod Šerlichem při
silnici z Deštného v Orlických horách do Mezivrší, při silnici z Říček do Černé Vody.
porůznu spatřit dřevěné trojnožky obalené
pletivem, chránící před okusem zvěří mladé
rostliny listnatých dřevin. Lesní prostředí by
tak měly obohatit například jeřáb, bříza, buk
či javor. Příkopy podél cest jsou oblíbeným
místem výskytu nejvýrazněji kvetoucí byliny
na tomto území, náprstníku červeného.
V rovinatých polohách širokého hřbetu hor
příroda na dvou místech vytvořila vrcholová
rašeliniště s výskytem vzácných rostlinných
a živočišných druhů. Lokality jsou chráněny
jako přírodní rezervace Jelení lázeň a U Kunštátské kaple. Naučná stezka prochází okolo
obou rezervací, informace o nich se nacházejí na panelu č. 9. Vstup do nich není povolen. Na vrcholu Homole míjíme mrazový
srub, tvořený rulovými balvany.
Jedinou stavbou na horském hřebenu byla
po dlouhou dobu Kunštátská kaple. Nejprve dřevěná, od 19. století kamenná kruhová
stavba prošla v posledních letech důkladnou
opravou. Vchod je nyní opatřen uzamčenou
mříží. Opodál kaple na důležité křižovatce
Pěticestí se nachází dřevěný přístřešek Horské služby s možností nouzového ukrytí několika osob před nepřízní počasí a občasnou
obsluhou. Větší prostor i pohodlí v případě
náhlého zhoršení počasí poskytuje přístřešek
Horské služby pod Velkou Deštnou (zde je
také občasné občerstvení). Možnost stravování i noclehu pak nabízí Masarykova chata
na Šerlichu. Tím je výčet staveb doprovázejících trasu naučné stezky téměř vyčerpán. Zůstává poslední typ, vyskytující se zde ovšem
v desítkách exemplářů. Železobetonové pěchotní pevnůstky, tzv. řopíky, vybudované
v letech 1937 až 1938, jsou rozesety v souvislých liniích ve vzdálenosti umožňující vzájemnou ochranu po hřebeni od Mezivrší po
Tetřevec. Další pokračování staveb v oblasti
Velké Deštné již nebylo po mnichovském
diktátu realizováno. Jedním z důsledků výstavby opevnění byl vznik vojenských zásobovacích cest, tzv. „bunkrovek“.
Trasa naučné stezky je připravena ve dvou
větvích. Cyklistická stezka využívá v plné
míře lesních asfaltových komunikací. Pěší
větev vede od Mezivrší po zpevněné lesní
cestě, mezi Kunštátskou kaplí a panelem
č. 7 Nad Čertovým dolem pak po lesní pěšině nevhodné pro cyklisty. Severní část pěší
trasy je shodná s cyklistickou, až v samém
závěru pěšáci klesají od Malé Deštné k parkovišti pod Šerlichem úzkým chodníkem
v místech bývalého hraničního průseku.
že abychom ji prošli celou, musíme jednu
z větví projít tam i zpět. V krásné okolní přírodě to však jistě nebude na obtíž. Od chaty
Bedřichovka se vydáme cestou dolů směrem
k Divoké Orlici. Cestou míjíme zastavení
věnované volně rostoucí zeleni. Přímo u panelu je skupinka mohutných javorů, které
kdysi lemovaly dnes již zaniklou cestu. Podél silničky, po které procházíme, jsou nové
výsadby jilmů, kterými Správa CHKO Orlické
hory krajinu obohacuje o volně rostoucí zeleň. Dále pokračujeme až ke břehům Divoké
Orlice, kde je informační tabule o jejích obyvatelích. Nejzajímavějším je bezesporu bobr
evropský. V Orlických horách byl vyhuben,
ale v 90. let 20. století se na Divokou Orlici
opět vrátil.
Od řeky se vrátíme zpět k Bedřichovce
a odtud pokračujeme po žlutě značené turistické stezce směrem k osadě Trčkov.
Další zastavení je věnované revitalizacím
v krajině - zde především obnovováním napřímených vodních toků a vytvářením nových vodních ploch přírodního charakteru.
Několik desítek metrů za panelem si můžeme
prohlédnout kaskádu rybníčků, která byla
dokončena v roce 2005. Dále pokračujeme
Většina návštěvníků Orlických hor se vydává za poznáním přírody a sportovně zaměřenou rekreací do nejvýše položených partií. Již od roku 1921 prochází podél celého
hřebene červeně značená Jiráskova stezka.
V úseku mezi Šerlichem a Mezivrším je turistická cesta doprovázena deseti zastaveními
s jedenácti tabulemi naučné stezky Po hřebeni Orlických hor.
Trasa naučné stezky prochází nejvyššími polohami Orlických hor v rozmezí nadmořských
výšek 930 metrů na Mezivrší až 1115 metrů
na Velké Deštné. Návštěvníkům se díky tomu
naskýtá mnoho příležitostí k dalekým výhledům přes okolní údolí na sousední pohoří,
například Králický Sněžník či Krkonoše.
Okolí stezky tvoří výhradně lesní pozemky.
Původní bukosmrkový prales se již nezachoval, nejblíže k němu má zbytek porostu na
Komářím vrchu, chráněný ve stejnojmenné
přírodní rezervaci. Smíšený porost v minulých stoletích nahradily vysázené kulturní
smrčiny, které v závěru 20. století zdecimovalo množství škodlivin obsažených v ovzduší. Nejvíce odumřelých smrkových porostů
je dosud k vidění v oblasti Tetřevce, jinde
již byl usychající les odtěžen. Na holinách
byly vysázeny znovu nové smrky ztepilé, ale
kromě nich také místně nepůvodní dřeviny borovice kleč či smrk pichlavý. V porostu lze
Letecký pohled na Orlické hory. Foto J. Mocek.
NAUČNÁ STEZKA BEDŘICHOVKA
Umístění:
Naučná stezka Bedřichovka se nachází
u stejnojmenné osady při silnici ze Šerlichu
směrem k Orlickému Záhoří.
Popis trasy:
Naučnou stezku tvoří dvě větve, takže abyste ji prošli celou, musíte jednu větev projít
tam a zpět. Z velké části je vedena po žlutě
značené turistické stezce a většinou vede po
místní asfaltované komunikaci. Nástupním
místem můžete zvolit chatu Bedřichovku
nebo můžete přijít po žluté turistické stezce
od Masarykovy chaty na Šerlichu.
Délka trasy: 3 km
Tématika zastávkových panelů:
1. Divoká Orlice a její obyvatelé
2. Volně rostoucí zeleň
3. Přírodní rezervace Bedřichovka
4. Revitalizace v krajině
5. Ptačí oblast Orlické Záhoří - lokalita
soustavy NATURA 2000
6. Historie
7. Přírodní rezervace Trčkovská louka
8. Národní přírodní rezervace Trčkov
Oblast kolem osad Trčkov a Bedřichovka
lze nazvat zapomenutým koutem Orlických
hor. Dochovala se zde krásná příroda, v níž
je umístěna naučná stezka Bedřichovka.
Její délka je 3 kilometry, a protože větší část
vede po místní asfaltové komunikaci, je velmi dobře přístupná. Naučná stezka se drží
hesla „lépe jednou viděti než dvakrát čísti“.
Proto se texty na tabulích omezují jen na
krátké komentáře k jednotlivým obrázkům,
které jsou hlavním nositelem informací. Kromě toho se však návštěvníci mohou s popisovanými jevy seznámit bezprostředně
v blízkosti jednotlivých panelů.
Svou cestu po stezce zahájíme u chaty
Bedřichovka. Sem můžeme dorazit i autem
či autobusem. Stezku tvoří dvě větve, tak-
Michal Gerža
Český národ si vyzouvá pohorky a houfně
nasedá na kolo. Obliba tohoto způsobu trávení
volného času neustále stoupá (musím se však přiznat, že já mám pohorky zatím pevně přirostlé)
a je potřeba se vyrovnávat s jeho „švary i nešvary“. To znamená především vytvoření kvalitního
mapového materiálu pokrývajícího celý region
Orlických hor a podhůří, kvalitní značení cest
v terénu a organizaci cyklobusů. Na druhou stranu se od cyklistů očekává ohleduplnost k pěším
turistům a respektování značení cest (pokud je
cesta pro cyklisty vyznačená jako zakázaná, má
to vždy své odůvodnění). Některé z těchto předpokladů příjemné a bezproblémové turistiky fungují více, některé méně.
Vlnou cykloturistiky je zasažena i Správa
chráněné krajinné oblasti (CHKO) Orlické hory.
Ne snad že by svůj vozový park nahradila stroji značky Author, ale podílí se na vytváření sítě
cyklistických stezek a sama se snaží cykloturistiku v Orlických horách zatraktivnit. Cyklistickým
lákadlem je naučná stezka „Po hřebeni Orlických
hor“, kterou Správa CHKO vytvořila ve dvou
větvích - pěší a cyklistické. Cyklistická vede po
lesních asfaltových
TŮŇ NA PODLESÍ
cestách, má méně
Chráněná krajinná oblast Orlické hory
převýšení a její délka je 19 km.
Druhá naučná cyklistická stezka by se
mohla nazvat „revitalizační“. Správa
CHKO ji vytvořila
v roce 2005 podél
silnice mezi Orlickým Záhořím a Neratovem. Tato stezka
Jeden z panelů při silnici mezi však vznikla trochu
Orlickým Záhořím a Neratovem. náhodou. V minulém roce jsme podél této silnice umístili čtyři informační panely (letos přibude pátý). V průběhu
roku jsme mnohokrát měli příležitost vidět, jak
se u nich zastavují především skupinky cyklistů.
Až tehdy jsme si uvědomili, že panely podél silnice vlastně tvoří naučnou stezku, a to vhodnou
především pro cykloturisty. Teď konečně k tomu,
proč jsem ji nazval revitalizační. Slovo revitalizace lze přeložit jako „znovuoživení“. Znovuoživovací může být každá jízda na kole (i když asi jak
pro koho), zde je to však myšleno ve vztahu k přírodě - obnovování přírodních prvků v krajině.
Informační panely jsou umístěny v místech, kde
Zemědělská vodohospodářská správa ve spolupráci se Správou CHKO Orlické hory od 90. let 20.
století provedla několik revitalizací - navrátila
regulované potoky do přírodní podoby a vytvořila
několik tůní. Většina drobných toků v Orlických
horách byla totiž v 60. - 70. letech minulého století tvrdě zregulována - napřímena a zahloubena
nebo zcela svedena do podzemních drenáží. Tím
došlo ke zničení prostředí pro živočichy a rostliny
(včetně okolních mokřadů) a ke zrychlení odtoku
vody z krajiny. To přináší nebezpečí především při
vydatnějších deštích, kdy zrychleným odtokem
může ve větších tocích prudce stoupnout průtok
a vzniknout povodeň. Jak je toto téma v posledních letech aktuální. Navrácením drobných toků
do přírodního stavu se znovu vytvoří vhodné
prostředí pro organismy. Obrovský význam má
i vyrovnání průtoků, což znamená, že se voda
v krajině zadrží a odtéká rovnoměrně a pomalu
- ideální prevence před povodněmi. V neposlední řadě přírodní toky v krajině působí mnohem
příjemnějším dojmem než přímé kanály. A to je
na území chráněné krajinné oblasti, kam míří
spousty turistů a rekreantů, jistě významné. Na
informačních panelech se dozvíte např. o důsledcích regulací, způsobech revitalizací a živočiších
a rostlinách vázaných na vodní prostředí.
Stojaté vody jsou v Orlických horách celkem vzácným
úkazem. Nebylo tomu tak ale vždy. V minulosti býval
skoro u každého stavení malý rybníček či nádržka.
V těchto drobných stojatých vodách se hojně vyskytovali obojživelníci, četný hmyz a vodní rostliny.
Dnes, kdy tyto malé vodní plochy téměř neexistují,
se pro obojživelníky a další živočichy vytvářejí nová
prostředí. Od 90. let. 20. století Správa CHKO Orlické hory vytvořila v horách již několik desítek tůní.
Tůň na Podlesí na jaře a v roce 2004. Větší tůně, jako je tato, jsou tvořeny pomocí velké mechanizace. Tato na Podlesí vznikala ve dvou etapách. Spodní část vznikla v roce 2000, horní v roce 2003.
Obojživelníci nalézají nové tůně již první rok po jejich vytvoření a hned je využívají k rozmnožování.
Drobné vodní tůňky, jako je tato na Velké louce, se tvoří pomocí trhaviny. Tento způsob se používá na silně podmáčených místech, kam se nedostane mechanizace.
Skokan hnědý (Rana arvalis) je našim nejhojnějším obojživelníkem. Na rozdíl od skokana zeleného, který se zdržuje
převážně ve vodě, se většinou pohybuje na souši.
S čolkem horským (Triturus alpestris) se lze často setkat nejen v tůních a rybníčcích, ale často i ve větších kalužích
a v kolejích naplněných vodou. Samečci mají v době rozmnožování do oranžova nápadně zbarvené bříško.
Čolek obecný (Triturus vulgais) je v Orlických horách méně častý než čolek horský. Ve vodě žije jen na jaře, v době
rozmnožování. Čolek horský se tam vyskytuje po většinu roku.
Vydala Správa ochrany přírody - Správa CHKO Orlické hory. Autoři fotografií: J. Hájek 3, J. Hlásek 2, J. Mocek 3. Text: M. Gerža. Grafický design M. Kaválek. Digitální zpracování dat Reklamní studio Kazi. Tisk Fotonova Hronov.
Bobr se živý listím, větvičkami a výhonky pobřežnívh dřevin.
Na jaře a v létě se pase i na okolní vegetaci. Především na
podzim, kdy tvoří zásoby na zimu, kácí i mohutné stromy,
které směřuje tak, aby padly korunou do vody. Foto J. Hájek.
k zastavení věnovanému ptákům žijícím na
okolních loukách a pastvinách. Nejzajímavější
je celoevropsky ohrožený chřástal polní, který
PR Trčkovská louka a upolín evropský. Foto J. Hájek.
Délka trasy: Pěší: ca 15 km, cyklo: ca 19 km.
Tématika zastávkových panelů:
1. Sedlo pod Šerlichem
(Zvláště chráněná území)
2. U Jelení lázně (Lesy Orlických hor)
3. Na Velké Deštné
(Počátky turistiky v Orlických horách)
4. Na Velké Deštné (Vývoj Orlických hor)
5. Sedlo pod Velkou Deštnou
(Flóra Orlických hor)
6. Valinův pramen (Vodohospodářské poměry)
7. Nad Čertovým dolem
(Vývoj osídlení Orlických hor)
8. Na Tetřevci (Fauna na hřebeni Orlických hor)
9. U Kunštátské kaple
(Přírodní památka „U Kunštátské kaple“)
10. Na Pěticestí (Sport v Orlických horách)
11. Na Mezivrší
(Chráněná krajinná oblast Orlické hory)
Cyklostezka jako
revitalizace
se na jaře a v časném létě ozývá hlasitý zpěvem. Jeho populace je zde natolik významná,
že okolí Orlického Záhoří bylo vyhlášeno evropsky významnou ptačí oblastí. Dále stezka
vede kolem panelu informujícího o historii
osídlení v okolních obcích a k přírodní rezervaci Trčkovská louka. Zde se seznámíme
nejen s květenou, ale i se vznikem drobných
tůněk pro obojživelníky a vodní hmyz. Tůňky
vytváří Správa CHKO Orlické hory pomocí trhaviny. K jedné vás od panelu zavede vyšlapaná pěšinka. Naučná stezka končí na hranici
národní přírodní rezervace Trčkov. Rezervace
byla zřízena k ochraně původního horského
smíšeného pralesa a je i jedním z nejvýznamnějších entomologických nalezišť v Orlických
Jeden z revitalizovaných potoků při silnici těsně před dokončením v roce 2004. Foto J. Mocek.
Uměle vytvořená tůňka. Foto J. Hájek.
horách. Dále pak můžeme pokračovat po
žluté turistické značce směrem na Šerlich
a k Masarykově chatě.
Důležité zásady pro návštěvníky:
•nechodíme mimo značené cesty
•nerozděláváme otevřený oheň
•chováme se tiše, nenarušujeme klid a neplašíme zvěř
•odpadky odnášíme s sebou a neodhazujeme je po okolí
•nepoškozujeme přírodu, netrháme květiny
•nepoškozujeme panely naučné stezky
Správa CHKO Orlické hory
Dobrovského 332,
516 01 Rychnov nad Kněžnou
tel.: + 420 494 539 541,
fax: + 420 494 539 540
e-mail: [email protected]
www.orlickehory.ochranaprirody.cz
Tentýž potok a tůně o rok později. Foto J. Mocek.
Tahákem panelů umístěných u jednotlivých
potoků jsou letecké fotografie,a to z 50. let 20.
století - původní přírodní podoba před regulací
a z 80. let - již zregulovaných (napřímených).
Takže pokud rádi šlapete do pedálu, tak
vezměte kolo a přijeďte se zrevitalizovat do
Orlických hor.
Naučná stezka
po lehkém opevnění
v okolí Olešnice
v Orlických horách
Naučná stezka po lehkém opevnění v okolí Olešnice v Orlických horách
vás na své trase seznámí s technickými
daty i historií lehkých objektů. Na trase potkáte čtyři lehké objekty (řopíky)
vzor 36. Tyto objekty byly postaveny
v roce 1936, jak napovídá i jejich název. Lehké opevnění vz. 36 bylo stavěno s velkou pravděpodobností podle
některého z mnoha typů lehkých pevnůstek na Maginotově linii ve Francii.
Jako první oblast výstavby pevnůstek
vz. 36 vůbec bylo řešeno opevnění
Orlických hor. Tyto objekty se vyznačují tím, že byly stavěny v době, kdy
ještě nebyla hotova celková koncepce
obrany státu proti hrozbě fašistického
Německa. Později, po vytvoření celko-
vé obranné koncepce, se začaly stavět
lehké objekty vz. 37. Lehkých objektů
vz. 36 bylo postaveno poměrně málo
(v oblasti od Krkonoš po Mladkov 126
objektů) a mnoho z nich bylo za války
zničeno německou armádou.
Ze značené trasy lze odbočit ke zrekonstruovaným pevnostním objektům: dvěma lehkým objektům vzor
37 a dvěma těžkým objektům NS-47
(Jaroslav) a NS-48 (U stodol) - pěchot-
ní objekt tvrze Skutina, kde je součástí
prohlídky návštěva podzemí.
Nadšení „bunkráci“ se snaží tyto objekty co nejvíce přiblížit původnímu
stavu.
Stezka nabízí také krásnou procházku přírodou Orlických hor, naskytne se
vám na ní několik nádherných výhledů na Olešnici i vzdálenější okolí. Při
dobré viditelnosti můžete dohlédnout
například na větrné elektrárny na Novém Hrádku, na Ostaš, polský Lewin
Klodzki a Kudowu-Zdrój nebo až do
Krkonoš.
Naučná stezka je určena pro pěší
turistiku. Vstup do všech bunkrů je na
vlastní nebezpečí! Trasa prochází Chráněnou krajinnou oblastí Orlické hory.
Chovejte se tiše a nerušte zvěř! Neničte
přírodu odhazováním odpadků!
Než se vydáte na cestu, doporučujeme prohlédnout si mapku, která vám
usnadní orientaci v terénu. Na mapě
jsou vyznačeny také další bunkry
v okolí, ke kterým značená trasa nevede, ale můžete se k nim vydat sami.
http://naucnastezka.olesnice.net
0rlickohorská řemesla
Tavení skla dřevem
v Deštném v Orlických horách
– letos již XV. ročník.
České země jsou v evropském povědomí stále
ještě spojovány se sklářstvím. Sklářská tradice
za více než 700 let, co se sklo u nás vyrábí ve
velkém, je opravdu úctyhodná.
Sklářství, mělo v předindustriálním období veliký vliv na vývoj naší krajiny. Plameny
sklářských pecí ukojily svůj hlad na stovkách
a tisících stromů. Výrobci potaše pak zužitkovali to, co po dřevařích zůstalo v nepřístupných
terénech či vzdálených místech. Celému procesu, který do pohraničních hor přiváděl lidi, se
říká „sklářská kolonizace“. Dnes již v horách
ohně skláren nehoří a jen málokterý sklář má
„plamennou pec na otop dřevem“. A protože
lidská paměť je velmi ošidná záležitost, musíme se k poznání této prastaré technologie přiblížit pomocí experimentální archeologie.
Sklářské experimenty nejsou ani v zahraničí
časté z důvodů velké technologické náročnosti
a nutné interdisciplinární spolupráce. A právě
v Deštném v Orlických horách se zdařil malý
zázrak. Díky nezměrné aktivitě Václava Šplíchala, zakladatele a ředitele Muzea zimních
sportů, turistiky a řemesel v Deštném v Orlických horách, se podařilo získat pro náš region skláře a skvělého člověka Zdenka Andrese.
Huťmistr Andres pak sestavil tým lidí, kteří
nelitují času, práce a peněz a přijíždějí do
Deštného.
Od roku 1990 bylo provedeno již 14 experimentálních taveb v zahradním areálu Muzea
zimních sportů, turistiky a řemesel v Deštném
v Orlických horách. Muzeum dokumentuje sklářství v tomto regionu od jeho počátků
v 16. století až po jeho zánik v roce 1911. Technologický experiment je výsledkem kolektivní
spolupráce sklářských historiků, sklářů, tavičů, technologů pod vedením huťmistra Zdeňka Andrese z Nového Boru .
Sklářská pec Magdalena je postavena z šamotových cihel na základě obecné rekonstrukce
barokní sklárny na otop dřevem a byla několikráte přestavována podle řešené problematiky.
Experimentální tavby řeší především otázky
způsobu otopu a typu dřeva, řešení topeniště,
spotřebu materiálu a technologické detaily.
V průběhu let se z interního technologické-
ho experimentu stává velká prezentační akce,
kterou navštěvuje během jediného víkendu
kolem 2500 lidí. Ohřátí pece na teplotu kolem
1250 st. Celsia trvá z důvodů ochrany pece
a vložených sklářských pánví zhruba tři dny.
Do procesu experimentu vstupují nové a nové
faktory, vlivy technického a přírodního rázu,
na které experimentátoři musí rychle reagovat. Může prasknout pánev, teplota nestoupá
dle požadavků, topeniště se příliš zapopeluje.
Dřevo pro otop je štípáno na tzv. šejty - tenké
a 50cm dlouhé štěpiny. Použité palivo, smrk,
bříza a buk, musí být nejméně rok proschlé.
K dosažení především vyšších teplot je třeba
kombinovat tvrdé dřevo se smrkem a břízou.
Sklářský kmen je vyráběn ze starých střepů
a nutných chemických přísad a taví se kolem
dvaceti hodin. Po dvaceti hodinách je sklovina tvárná a ke slovu se dostávají skláři, kteří
z roztavené hmoty za pomoci sklářských píšťal
formují před zraky diváků tvarové repliky historických nádob. Tato část, která nemá ovšem
s experimentem příliš společného, je z hlediska
popularizace velmi důležitá. Ze všech lesních řemesel dokáže právě sklářství oslovit velké množství diváků. Je velmi zajímavé sledovat rozžhavenou pec, šlehající plameny a skláře formující
horkou sklovinu do předurčeného tvaru.
Sklářský experiment v Deštném v Orlických
horách představuje mimo jiné velkou popularizační akci pro širokou veřejnost. Účast
návštěvníků dokládá velký zájem veřejnosti
o technologické a archeologické experimenty.
A tak se letos ve dnech 4.- 6. srpna již po
patnácté rozhoří plameny v peci Magdalena,
aby potěšily milovníky lidského umu.
B. Dragoun
Zajímavá místa v Orlických horách
Přírodní památka
Louky u České Čermné
Přírodní památka Louky u České Čermné
o výměře 3,30 ha (bez ochranného pásma)
byla zřízena vyhláškou Okresního úřadu
Náchod v roce 1993 na katastrálním území
obce Česká Čermná. Předmětem ochrany
je zachování ekosystému přirozených a polopřirozených lučních a mokřadních společenstev s výskytem ohrožené rosnatky
okrouhlisté (Drosera rotundifolia).
Přírodní památku tvoří pramenné území
s vlhkými až podmáčenými loukami se
zbytky nevápnitých mechových slatinišť
na jižním okraji obce. Památka se nachází
na mírném svahu v rozmezí nadmořských
výšek 532 až 546 m.
Vegetace a flóra: Vegetace luk přírod-
ní památky je tvořena pestrou mozaikou
několika společenstev vyvíjejících se především v závislosti na úživnosti (trofii)
a vodním režimu stanoviště. Prolínají se
zde společenstva s pcháčem bahenním
(asociace Polygono-Cirsietum palustris),
s pcháčem potočním (as. Cirsietum rivularis), porosty ostřice zobánkaté (as. Caricetum rostratae), ostřice řízné (as. Caricetum
gracilis), společenstvo se skřípou lesní (as.
Scirpetum sylvaticae) a nevápnitá mechová slatiniště (as. Caricetum goodenowií).
Na sušších místech se vyskytují podhorské
smilkové trávníky (svaz Violion caninae).
Louky s pcháčem potočním (as. Cirsietum
rivularis) mají těžiště rozšíření v oblasti
Karpat, zde ve východních Čechách se nacházejí na západní hranici svého rozšíření.
Nejvzácnějším typem vegetace PP Louky
u České Čermné jsou nevápnitá slatiniště,
která hostí i řadu
ohrožených druhů rostlin a živočichů, především
silně ohroženou
rosnatku okrouhlistou
(Drosera
rotundifolia). Dříve bylo toto společenstvo velmi
rozšířené, vlivem
meliorací a nadměrného hnojení
však rychle ustuKohoutek luční.
puje.
Květena přírodní památky je tvořena především druhy vlhkomilnými. K nápadným
druhům patří pcháč bahenní (Cirsium palustre), pcháč potoční (Cirsium rivulare),
rdesno hadí kořen (Bistorta major) aj. Společenstvo nevápnitých slatinišť je tvořeno
především suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium) a nízkými ostřicemi, které svým vzhedem připomínají trávy.
Jsou to např. ostřice obecná (Carex nigra),
a ostřice prosová (Carex panicea). Typický
pro toto společenstvo je výskyt rašeliníků
(Sphagnum sp.) a rosnatky okrouhlisté
(Drosera rotundifolia), která roste především na rašeliníkových kopečcích (bultech). V suchomilnějších porostech se vyskytuje např. hvozdík kropenatý (Dianthus
deltoides), zvonek okrouhlistý (Campanula
rotundifolia) a mateřídouška vejčitá (Thy-
mus pulegioides). Na pohled nápadnými
druhy lokality jsou např. krkavec toten
(Sanguisorba officinalis), kohoutek luční
(Lychnis floscuculi),
přeslička
mokřadní (Equisetum fluviatile),
přeslička
lesní
(Equisetum sylvaticum), blatouch
bahenní (Caltha
palustris) a kozlík
dvoudomý (Valeriana dioica).
Ohniváček černočarý.
Fauna: Lokalita
nebyla doposud podrobněji faunisticky prozkoumána. Z bezobratlých je zde význačný
výskyt motýlů např. vřetenušek (Zygaena
sp.), zelenáčka šťovíkového (Adscita statices)
a ohniváčků (Lycaena sp.). Obojživelníci
jsou zastoupeni ropuchou obecnou (Bufo
bufo), skokanem hnědým (Rana temporaria), čolkem obecným (Triturus vulgaris)
a čolkem horským (Triturus alpestris). Ze
třídy plazů v území žije užovka
obojková (Natrix
natrix) a ještěrka
živorodá (Zootoca
vivipara). Z ptáků
se vyskytuje strnad obecný (Emberiza citrinella),
pěvuška
modrá Vřetenušky na chrastavci.
(Prunella modularis) a další druhy, vzácně sem zaletuje lovit
včelojed lesní (Pernis apivorus). Zimním
hostem bývá ťuhýk šedý (Lanius excubitor).
V travních porostech se zdržují drobní hlodavci a v mimozimním období sem zaletuje i několik druhů netopýrů, např. netopýr
brvitý (Myotis emarginatus). Z dalších savců se pravidelně vyskytuje srnec evropský
(Capreolus capreolus), zajíc polní (Lepus
europaeus) a kuna skalní (Martes foina).
Josef Vrána
(text odstavce fauna a fotografie), ostatní text převzatý z informačního panelu se svolením autorů.
Česká Čermná - louka se suchopýrem.
Blatouch bahenní.
• Židovský hřbitov založen patrně kolem
roku 1700, poslední
velká oprava proběhla
v letech 1993-95.
• Domek Prokopa
Diviše - zde se roku 1698 narodil vynálezce uzemněného
bleskosvodu.
Autocamping - ubytování v chatkách, karavanech, stanech, dětské hřiště.
Vstup na koupaliště v Žamberku.
Židovský hřbitov v Žamberku.
Zastávka č. 1
• Žamberk - město v údolí Divoké Orlice.
• Kunvald - je nevelká obec nazývaná kolébkou Jednoty bratrské. Roku 1457 byla založena bratrem Řehořem. V letech 1649 - 1670 byl
biskupem Jednoty bratrské humanista, myslitel a pedagog Jan Amos Komenský. V domku
• „Na sboru“ se nachází pamětní síň J. A. Komenského. S odchodem často pronásledovaných
bratří z vlasti je spjata pověst o lípě, která vyrostla ze tří polosuchých větviček a která tu stojí již
několik století. (Tel.: 465 619 261 - zprávce
Zastávka č. 2
• Odborný léčebný ústav Albertinum.
Zastávka č. 3
• Dymlovský rybník.
Tyršova rozhledna na Kapelském vrchu.
Výletní okruh městem
Žamberk:
Interiér pivovaru v Žamberku.
Trasa je nenáročná, vhodná pro pěší i cyklisty
s malými dětmi, pro dětské kočárky, vozíčkáře
Délka trasy: asi 8,5 km
Zastávková místa:
• Tyršova rozhledna na Kapelském vrchu
(468 m n. m.) z roku 1932, vysoká 20 m, při
výborné viditelnosti lze spatřit pouhým okem
Krkonoše. Přístupná V. - X.
• Kostel sv. Václava - nejstarší zmínka o něm
je z r. 1352. V r. 2000 a 2001 byly ve věžích
zavěšeny nové zvony, které byly pořízeny z veřejné sbírky a daru J. Parishe.
Budova Městského muzea v Žamberku.
• Městské muzeum - založeno v r. 1911, nyní
umístěno v budově Kateřinského špitálu. Ve
stálé expozici najdete původní Erxlébenovu
lékárnu, výstavu hraček, betlem...
Rodný dům Prokopa Diviše v Helvíkovicích.
• Zámecký park - zřízen pravděpodobně v 19.
stol., v anglickém stylu. Dnes slouží k odpočinku a procházkám.
• Zámek - první písemnosti o stavbě jsou
z roku 1575. Na nádvoří jsou krásné pískovcové portály, v přilehlé zámecké kapli se konají
komorní koncerty a bohoslužby. Zámek je nepřístupný.
• Radnice - klasicistní budova z 1810 zdobená pískovcovým schodištěm a znak města nad
vstupem. Od r.1814 zde sídlí zástupci města.
• Mariánské sousoší - morový sloup ze 17. stol.
je monumentální pískovcová stavba uprostřed
náměstí.
• Kašna z pískovce - zdobená bronzovou sochou Nymfy a Kentaura od Fr. Rouse.
• Divišovo divadlo - budova z roku 1926,
stánek kulturního dění ve městě (film, divadlo, koncerty).
• Kaplička Pod Suticí - kaplička na soutoku
Divoké Orlice a Rokytenky.
Zajímavá místa na trase:
Koupaliště - plavecký a dětský bazén, tři tobogány, vířivky, občerstvení
Sportovní areál - tenisové kurty, minigolf, fotbalový stadion
Československé
předválečné
opevnění
Severní hranice naší republiky byla po
roce 1933, kdy se k moci v Německu dostal Adolf Hitler, ve vážném nebezpečí.
Němečtí obyvatelé, kteří bydleli při severní
hranici a v řadě případů tvořili většinu obyvatelstva v dané oblasti, požadovali připojení k Německé říši.
Armáda tehdejšího Československa se
musela připravit na obranu, což v případě
polohy a tvaru republiky nebylo nijak jednoduché. Rozhodnutí padlo na výstavbu
předválečného železobetonového opevnění, které mohlo vyvážit početní nevýhodu
naší armády. Dalšími důvody bylo to, že
opevnění stavěla většina tehdejších evropských států a v Němcích panovaly obavy
z opevnění, které v nich byly zakořeněny
po jejich zkušenostech z bojů první světové války, především bojů u francouzského
Verdunu.
Hanička - pěchotní srub R-S 76 02. Foto L. Vávra.
Orlické hory jsou v tomto směru skutečnou raritou. Je to jeden z prostorů, který byl
v roce 1938 z velké části dokončen a krom
samostatných pěchotních srubů zde čekaly
na nepřítele čtyři dělostřelecké tvrze, což
byly pilíře obrany daného úseku. Přestože
byly tyto pevnosti poškozeny během války
nepřátelským dělostřelectvem a později
nájezdem n. p. Kovošrot, mají i dnes své
nezapomenutelné kouzlo a ukazují odhodlání našeho lidu v roce 1938 naši republiku
bránit.
Kromě několika samostatných pěchotních srubů, které jsou návštěvníkům zpřístupněny pouze o některých víkendech, lze
tyto objekty nalézt na www.armyfort.com.
Hanička pancéřové věže na R-S 76. Foto L. Vávra.
U nás se nacházejí dvě dělostřelecké tvrze, během letní sezóny se stálou otevírací dobou.
První z nich je dělostřelecká tvrz Hanička, která se nachází 7 kilometrů od Rokytnice v Orlických horách. Byla stavěna v letech
1936 - 38 pražskou firmou Ing. Bedřich Hlava
Praha. V roce 1938 byla stavebně dokončena,
a přestože část jejího vnitřního vybavení ještě
chyběla, byla připravena k boji. Za okupace
byla poškozena německým dělostřelectvem
a později n. p. Kovošrot. I přesto byla pevnost
od roku 1969 provozována pro veřejnost. V roce 1975 byla zabrána tehdejším federálním
ministerstvem vnitra a začala být přestavována
na válečné pracoviště pro tento resort pod krycím názvem Kahan. V roce 1995 byla policií ČR
opuštěna a nyní je pomníkem nejen odhodlání a zrady roku 1938, ale také nesmyslností
minulého režimu při pokusu o vybudování
válečného pracoviště. Návštěvníkovi může tak
poskytnout pohled hned do dvou etap vývoje
našeho státu a přiblížit dějiny, na které bychom
neměli zapomínat. Bližší informace získáte na
www.hanicka.cz
Druhou pevností zpřístupněnou veřejnosti
je dělostřelecká tvrz Bouda, která se nachází
asi 6 kilometrů od Těchonína. I tato pevnost
Bouda vchodový objekt K-S 22A. Foto L. Vávra.
Sportovní letiště - vyhlídkové lety
Více informací: Informační středisko v Žamberku tel.: 465 612 946
e-mail: [email protected], www.zamberk.cz
Naučná stezka
Žamberk - Kunvald
Délka naučné stezky je 4,5 km a vede ze Žamberka po zelené turistické značce do Kunvaldu.
Z centra města Žamberk, resp. z Masarykova náměstí se dostanete na začátek naučné
stezky ulicí Hlubokou, přes most a dále ulicí
Albertovou. Za pivnicí „Na kopečku“ odbočíte
vpravo a cesta vás dovede již po zelené turistické značce k odbornému léčebnému ústavu
Albertinum.
Naučná stezka vás seznámí nejen s řadou
zajímavostí, rostlinstvem a živočišstvem, ale
i s významnými rodáky zdejšího kraje. Značný
podíl na vzniku stezky má Český svaz ochránců přírody v Žamberku, který dal podnět ke
zpracování textů a provedl osazení informačních tabulí. Městský úřad Žamberk získal část
financí na krytí nákladů. Finanční pomoc poskytlo Město Žamberk a referát ŽP Okresního
úřadu v Ústí nad Orlicí. Na grafické úpravě
informačních tabulí a realizaci stezky se podílelo Sdružení obcí a měst Orlice.
byla stavěna v letech 1936 - 38 a konkurz na
její výstavbu vyhrála firma Ing. Zdenko Kruliš
Praha. Podobně jako Hanička byla v roce 1938
stavebně dokončena, ovšem část jejího vnitřního vybavení zase chyběla. V období okupace byla poničena Němci, kteří odtud vytrhávali pancéřové zvony, které pak odváželi na
své opevnění. Její zpřístupnění pro veřejnost
začíná rokem 1990. Tato pevnost se do současnosti zachovala takřka v původním stavu,
především pro svou značnou vzdálenost od
kvalitních komunikací. Dokonale zachovalé
podzemí ukáže návštěvníkovi obří prostory, které měly vojsku zajistit dostatek zásob
pro boj v obklíčení i po několik měsíců. Bližší
informace o této pevnosti můžete nalézt na
www.bunkry.cz/bouda
Návštěvníkovi Orlických hor, který se rozhodne seznámit s historií před rokem 1938
i s výzbrojí poválečné armády ČR, rozhodně
můžeme doporučit Vojenské muzeum v Králíkách, kde se nachází zcela unikátní sbírka
vojenské techniky, zbraní a střeliva. Ve všech
zmíněných zařízeních si návštěvník může zakoupit nejen literaturu spojenou s naší historií, ale i řadu suvenýrů, které budou jistě milou vzpomínkou na návštěvu Orlických hor.
Zastávka č. 4
• Avifauna rybníka Dymlov a povodí Rokytenky.
Zastávka č. 5
• Orlické hory.
Zastávka č. 6
• Geologie a geomorfologie.
Zastávka č. 7
• Rokytenka.
Zastávka č. 8
• Profesor PhDr et MUDr. František Bílek,
DrSc. (1885 - 1972).
Na trase je umístěno 8 zastávkových panelů.
Více informací: Informační středisko v Žamberku tel.: 465 612 946
e-mail: [email protected], www.zamberk.cz
Naučná stezka Žamberk – Kunvald.
Tvrz Bouda - interiér překladiště. Foto L. Vávra.
Vojenské muzeum v Králíkách najdete na
www.armyfort.com
Návštěvníci u šachty pro dělovou věz objektu K - S 22 tvrze Bouda. Foto L. Vávra.
K pramenům Divoké Orlice
Je paradoxem, že ani Tichá ani Divoká Orlice
nepramení v Orlických horách. Tichá se rodí na
západních svazích Jeřábu (1003 m) v Hanušovické vrchovině, Divoká v okolí „Rašelinišť pod
Zielencem“ v Bystřických horách. A aby to bylo
ještě složitější, v Orlických horách, na severovýchodních svazích Malé Deštné (1090 m), pramení Dušnická Bystřice, která obtéká celé Bystřické
hory a na jižním předměstí Kladska se vlévá do
Kladské Nisy. Na našem výletě půjdeme k prameni jen jedné řeky - Divoké Orlice.
Popis výletu začneme pod severními svahy
Malé Deštné na rozcestí, kde se spojují tři cesty od města Duszniki Zdrój (Lázně Dušníky), od vsi
Zieleniec a od vsi Mostowice, kde je hraniční přechod do Orlického Záhoří pro auta do 3,5 tuny. Na
rozcestí se dostaneme od přechodu u Masarykovy
chaty jedině pěšky (je pouze pro pěší a lyžaře, ne
pro cyklisty!) napřed po modré a od kraje Zielence po červené značce. Na kole sem můžeme přijet
od přechodu u chaty Čihalka nad Olešnicí v Orl.
h. po silnici přes vesnici Zieleniec či od přechodu
Orlické Záhoří - Mostowice. Autem sem dojedeme
prakticky ze všech směrů, ovšem pokud jedeme
z Lázní Dušníky, je lepší jet přes Zieleniec - cesta
od lázeňského areálu podél říčky Dušnická Bystřice je v jednom úseku jednosměrná (provoz tam je
povolen jen ve směru „po proudu“).
Ať už jsme se dostali na rozcestí jakkoliv, pokračujeme dále po silnici na Lázně Dušníky, k níž
se brzy zleva připojí potůček Dušnická Bystřice.
Asi po půldruhém kilometru dojdeme (či na kole
dojedeme) k autobusové zastávce, u níž silnici
kříží zelená značka ze Zielence k rašeliništím. Pěšky můžeme jít strmou stezkou přímo do kopce,
na kole se můžeme stoupání vyhnout serpentinou mírnější silničky. Na okraji rašelinišť je pak
odpočívadlo se srubem a s ohništěm, kde si
můžeme odpočinout a sníst své první občerstvení. Pokračujeme dál po zelené značce, u níž od
tohoto místa nacházíme panely naučné stezky
a brzy dojdeme k místům, kde uvidíme po obou
stranách cesty rašelinná jezírka. Zbývá dodat
správné názvy - rašeliniště na sever od naší cesty
se jmenuje Topielisko (český název nemá - v překladu znamená přibližně místo, kde je možno se
utopit), na protilehlé straně pak Czarne bagno
(Černé bahno). Zbývá ještě dodat, že cesta vede
přibližně po rozvodí dvou moří - Topielisko odvodňuje Dušnická Bystřice do Baltského, Černé
bahno Divoká Orlice do Severního moře. Brzy
dojdeme k odbočce směřující vlevo. Ta nás zave-
Vyhlídková věž v Topielisku.
de k vyhlídkové věži, z níž je dnes vyhlídka velmi
omezená kvůli vzrostlým stromům. Pokračujeme-li dále po zelené, dojdeme po chvíli k potoku,
který podtéká pod cestou směrem do Černého
bahna. U něj odbočuje po proudu naučná stezka
do míst, kde se můžeme seznámit s tím, jak vypadá rašelinná louka, pokrytá jen několika málo
břízami. Panely naučné stezky nás seznámí s bohatou květenou, jejíž některé zástupce můžeme
vidět i z cesty. Obejdeme okruh a po návratu na
zelenou značku po ní pokračujeme až do míst,
kde se značka lomí vpravo. Zde je začátek (či
konec) naučné stezky a několik stylových laviček
k odpočinku.
V tomto místě opustíme zelenou značku a budeme pokračovat širokou neznačenou cestou,
která pokračuje ve směru cesty, po níž jsme přišli
z rašelinišť. Po její levé straně teče potok, který
jsme již viděli jako přítok do rašeliniště. Ten je na
některých panelech u cesty označen jako Orlica.
Asi po jednom kilometru neznačená cesta končí
na silničce, po níž vede modrá značka. Zde stojí za
to zajít asi 100 m vlevo, kde potok, označený jako
Orlica podtéká cestu a všimnout si, kolik vody jím
protéká. Vrátíme se na rozcestí a pokračujeme silničkou po modré značce. Asi po 300 m přejdeme
další potok, který má podstatně méně vody než
první. Toto jsou jediné dva přítoky, které napájejí rašeliniště Černé bahno. Který z nich však je
Orlice? Severnější a podstatně vodnatější je jako
Orlice označen jen na některých tabulích naučné
stezky. Jižnější, s menším množstvím vody, je však
jako Orlice označen na řadě polských i na některých našich mapách.
Po dalším asi půl kilometru se k modré připojí
zprava zelená, kterou jsme opustili u rašelinišť.
Asi 100 metrů před jejich spojením stojí za to zajít po sotva znatelné cestě vpravo do lesa, trochu
se rozhlédnout a zastavit se u kamenné nádržky, v níž je tzv. Twarde Źródlo (Tvrdý pramen).
Najdeme ho zde, nenechme se mýlit většinou
českých map, které jej umisťují úplně jinam. Na
tomto rozcestí máme možnost pokračovat vlevo
Místo, kde na Zbojnické hoře začíná svůj tok Divoká Orlice.
Z naučné stezky.
100 let traťe Doudleby - Vamberk - Rokytnice
V letošním roce oslaví trať Doudleby - Vamberk - Rokytnice sté výročí od
počátku provozu.
První jednání o této trati spadá do roku
1896, kdy vstoupilo město Vamberk do jednání s městem Rokytnicí v Orlických horách o zřízení místní dráhy. Měla být připojena v Doudlebách na severozápadní dráhu
Praha - Lichkov. Důvodem byla značná zaostalost v rozvoji řemesel i průmyslu a bídná
životní úroveň obyvatelstva především na
Rokytnicku. Cesta k zahájení stavby byla
velmi zdlouhavá a komplikovaná, protože
narážela na nedostatečnou finanční podporu těchto staveb.
Lokomotiva řady 310 na rokytnickém nádraží.
Dne 25. srpna 1899 byla uzavřena smlouva s inženýry Janem Kodlem a Ludvíkem Hamrem na vypracování podrobného projektu. Čas plynul, avšak kvůli vleklým sporům výstavba železnice nezapočala. Teprve v lednu 1905 bylo vypsáno zemským výborem v Praze výběrové řízení na stavbu této dráhy.
Stavba byla zadána firmě Ing. Zdenko Kruliš sídlící v Praze na Vinohradech. Se stavbou
bylo započato v dubnu 1905 a ještě téhož roku se ukázalo, jak složitým úkolem stavba
dráhy ve skutečnosti bude. Na jedné straně stavby se dělníci prali se skálou, na druhé
u Doudleb se brodili neúnosným podložím a močálištěm. Jen vůle a dřina lidí vyrovnávaly vlny zpoždění a pojmy jako Pekelec, Rybná a Pěčín zůstaly navždy vryty dělníkům
této stavby do paměti.
Slavnostní otevření dráhy proběhlo 14. října 1906 za nadšené účasti mnoha obyvatel
ze širokého okolí v Doudlebách, kde byla trať slavnostně vysvěcena. Při výstavbě dráhy
Doudleby - Vamberk - Rokytnice bylo zároveň dosaženo dobudování tisícího kilometru
zemských drah v Čechách. Dráhu od jejího vzniku provozovala Společnost místní dráhy
Doudleby - Vamberk - Rokytnice ( úřední zkratka LBDWR/MDDVR ). Od 1. 1. 1925 byla
trať zákonem č. 156 zestátněna.
Zvláštní význam měla dráha v letech 1936 - 38, kdy se po ní vozily tisíce tun oceli,
písku, cementu a dalšího materiálu na výstavbu našeho opevnění tehdejší hranice s Německem. Na trati se vystřídalo mnoho typů lokomotiv i motorových vozů, z nichž nelze
nevzpomenout legendární motoráčky řady M 131, které ovládly řadu menších tratí po
druhé světové válce.
Město Rokytnice v Orlických horách při
příležitosti oslav 100 let dráhy připravuje
rozsáhlou výstavu v prostorách auly místní
základní školy, která bude probíhat od 4.
července až do vlastních oslav dráhy, které
proběhnou 16. září 2006. Na tuto výstavu
srdečně zveme všechny milovníky železnic.
Bližší informace o výstavě a vlastních oslavách dráhy naleznete na stánkách města
http.//www.rokytnice.cz případně se můžete informovat na rokytnickém infoservisu
tel.: 494 595 326,
e.mail [email protected]
L. V. 2006 Motorák řady 152 na rokytnickém nádraží.
až k vlastním pramenům Orlice nebo se vrátit
na rozcestí, odkud jsme vyšli (vpravo). Pokud
je hezké počasí a dobrá viditelnost, stojí za to
si k pramenům Orlice zajít, je to jen něco málo
přes tři kilometry (tam i zpět). Půjdeme tedy po
spojených značkách, modré a zelené. Asi po 300
metrech odbočuje vlevo neznačená lesní silnička,
na kterou zahneme. Asi po dalších 300 metrech
dojdeme k mostku, zpod něhož vytéká slabý potůček či spíše stružka. Jen při dostatku vody je
znát, že přitéká z příkopu po pravé straně cesty.
Zde je tedy pramen té Orlice, která je vyznačena
v mapách. Po dalších 300 metrech přejdeme další
můstek s obdobným praménkem. To je však jen
jeden z přítoků Orlice, vyznačené na panelech.
Pokračujeme dál (opět asi 300 - 400 metrů) až
k plochému vrcholu Zbojnické hory (Zbojnicka
Góra, 828 m), kde se nám za stromy objeví vlevo rozsáhlá paseka. Cestou, která k ní odbočuje,
přejdeme asi 100 metrů a přijdeme ke dvěma
betonovým můstkům. Zamíříme mezi nimi na
paseku a dojdeme k místu, kde se stékají celkem
tři malé potůčky. To je místo, které je považováno
za počátek toku Orlice podle panelů naučné stezky i podle vodohospodářské správy (Inspektorat
gospodarki wodnej) v Kladsku. Nechci soudit,
na starých mapách není jako Orlice uveden ani
jeden z těchto přítoků. Ale potůček stékající od
vrcholu Zbojnické hory je jednak vodnatější, jednak jeho pramen leží ve větší nadmořské výšce.
A do doby, než vyrostou stromky, vysazené na
pasece, je odtud kouzelný výhled na celý hřeben
Orlických hor. Paradoxní je, že tato zdrojnice není
podchycena na žádné z našich ani polských map
a její průběh bude odpovídat skutečnosti až na
3. vydání mapy KČT č. 27 - Orlické hory.
Vrátíme se odtud až na křižovatku u Tvrdého
pramene a budeme pokračovat dále po zelené.
Až značka zahne vpravo k rašeliništi, půjdeme
dál přímým směrem po neznačené silničce. Po
zhruba 150 metrech přejdeme říčku, jejíž voda je
(řečeno s básníkem) chladná a tmavá, jen oproti Nezvalově Svratce není kalná. Tmavou vodou,
která vytéká z rašelinišť, dohlédneme krásně až
na dno. Zde stojíme u toku, který je Orlicí beze
všech pochyb, je tak označován i na nejstarších
mapách. Půjdeme po cestě dál a asi po 1,5 km
dojdeme k rozcestí, kde jsme zanechali auto. Je
samozřejmé, že pěší či cyklisté si mohou cestu
změnit a prodloužit podle svých představ. Bystřické hory nabízejí doslova nekonečné množství
výletů, ale o nich až příště.
Celá trasa popisovaného výletu je na mapě KČT
č. 27 - Orlické hory a při doporučeném okruhu
z rozcestí pod Malou Deštnou ujdeme přibližně
9 km, při odbočce k prameni na Zbojnické hoře
pak 12 km.
Autor textu a fotografií Jan Hégr
Sdružení
Villa Nova Uhřínov
Sdružení Villa Nova Uhřínov - středisko
experimentální
archeologie a regionálních dějin
v Uhřínově pod
Deštnou si klade
za cíl vybudovat fungující centrum experimentální archeologie s různými aspekty tohoto oboru. V souladu s historickým pozadím regionu
je budovaný archeologický skanzen kladen do
13.-14. století. K tomuto cíli získalo sdružení
cca 7 ha pozemků a základnu.
Budovaný archeologický skanzen je kladen v souladu s historickým pozadím regionu do 13.-14. století. Do těchto dnů v něm stojí dva domy různého
typu (polozemnice - rekonstrukce ze 13.-14. století),
hospodářský objekt (rekonstrukce podle Boskovické
bible), pokusná políčka, hrnčířský okrsek, stodůlka,
chlév, kolomazná pec, kovárna, chlebová pec a pozůstatky několika izolovaných pokusů (výroba dřevěného uhlí, potaš, výroba dehtu). Od roku 1999
se provádí ve skanzenu experimentálně středověké
zemědělství - pěstování starých odrůd zemědělských
plodin středověkým způsobem. Jelikož tento způsob
hospodaření je v některých směrech mnohem citlivější k přírodním zdrojům, lze na něm demonstrovat ekologické vztahy mezi jednotlivými ekosystémy
a závislost lidské populace na přírodních zdrojích.
Kromě vědeckých účelů je skanzen využíván pro
školní i mimoškolní archeologickou a ekologickou
výchovu, která je interpretována na základě odborných znalostí z obou oborů. Děti mají možnost seznámit se prostřednictvím přednášek s teoretickými
základy archeologie, ekologie, biologie a dozvědět se
více o středověkém způsobu života a hospodaření.
-DragounSkanzen je otevřen celoročně, (prohlídka bez průvodce).
Prohlídky s průvodcem
Otevřeno: V., VI. a IX. pouze o víkendech 9.00
- 17.00 hod.,VII. a VIII.: po-pá: 9.00 - 17.00 hod.
Vstupné: dobrovolné
tel.: 494 598 010, 602 936 946
email: [email protected],
web: villanova.webpark.cz
Mimo stanovené termíny je možno nás kontaktovat
a pro větší počet lidí domluvit individuálně čas komentované prohlídky.
Obec Podbřezí
a židovská obec Skalka
Podbřezí je velmi stará obec, která je zmiňována již během 14. století, kdy zde stávala
v místě dnešního zámeckého areálu Skalka tvrz
s hospodářskými budovami. Od 17. století žila
v obci silná židovská komunita, ale již v roce
1863 byla uzavřena pro nedostatek žáků nejen
židovská škola, ale i synagoga, která byla roku
1951 přestavěna a sloužila účelům obce. Poslední pohřeb na židovském hřbitově se uskutečnil
v roce 1924. Ten naleznete asi 200 m od zámku
proti proudu Zlatého potoka, který při povodni
v roce 1998 hřbitov těžce poškodil, ale během
dvou let se podařilo uvést celý komplex do původního stavu. Po roce 1989 se obec snažila
opravit a zachovat také synagogu, ale tato snaha
se setkala s nezájmem jak ze
strany vyšších orgánů samosprávy, tak také ze
strany židovské obce.
Proto byla prodána
a dnes je z ní po
rozsáhlé a náročné
rekonstrukci sídlo
firmy.
www.podbrezi.cz
KAM NA VÝLETY
,,U nás jako v pohádce,,, vžitý slogan pro
Orlické hory a Rychnovsko je pro návštěvníky
pozvánkou k pobytu a zároveň je také příslibem, že v této oblasti se určitě n u d i t nebudete. Nabídka je pestrá , každý si může vybrat
ať již aktivní dovolenou, odpočinek, poznávání či romantiku. Malebnost Orlických hor, přívětivá příroda, pohoda - to vše vybízí jak k rodinné dovolené, tak i k individuální turistice.
Atraktivnost prostředí ještě znásobuje možnost
vycestovat díky hraničním přechodům do sousedního Polska. Snadná dopravní dostupnost,
třeba prostřednictvím cyklobusů a skibusů,
vám pobyt zpříjemní také.
Lákavá je i nabídka turistických zajímavostí v podhůří našich, vlastně Kačenčiných hor.
Připravili jsme pro vás přehled míst, která jistě obohatí váš pobyt v Orlických horách.
ROZHLEDNY
Vrbice - Obec Vrbice na Rychnovsku
Z třicetimetrové vysoké dřevěné stavby, která byla
otevřena dne 15. 4. 2006, se nabízí výhled na Kunětickou horu, okolí Pardubic a Hradce Králové, ale
i na Sněžku a vrcholky Orlických hor. Rozhledna se
nachází na návrší zvaném Kastel nad obcí Vrbice
u silnice III. třídy - 4 km od Kostelce nad Orlicí.
Hlavní turistická sezóna: otevřeno denně
Návštěvu rozhledny je možno dohodnout předem
na tel. č. 494 547 244, 494 547 190
V případě nepříznivého počasí bude rozhledna
uzavřena.
Osičina
Rozhledna Osičina (telekomunikační stožár určený pro mobilní telef. sítě T-Mobile) je 54 m vysoká
a nalézá se při silnici mezi obcemi Vojenice a Záhornice, přibližně 8 km od Opočna. Rozhledna
nabízí nejen krásný výhled na celé Orlické hory,
Kralický Sněžník, Železné hory, Krkonoše, Sněžku,
Kunětickou horu, ale také menší občerstvení.
Přístupná: od I. IV. - XXXI. X.: so, ne,
svátky od 9.30 - 12.00 a od 13.00 - 18.00
Rozhlednu je možné navštívit i v jiné dny
a období po telef. domluvě nebo e-mailem.
tel.: 604 638 058,
e-mailem: [email protected]
www.rozhledna.kvalitne.cz
MUZEA A GALERIE
Muzeum hraček v Rychnově nad Kněžnou.
Skuhrov nad Bělou, dřevěná rozhledna postavená v roce 2001
Rozhledna ve Skuhrově nad Bělou
Dvoupatrová rozhledna byla postavena v roce 2001. Poskytuje pohled nejen do malebného
skuherského údolí, ale i na panorama Orlických
hor. Altánek u parkoviště je vítaným místem pro
občerstvení. Tradičně se zde konají srpnové Letní
Mutinovy slavnosti.
Rozhledna je volně přístupná.
Tyršova rozhledna - Žamberk
Rozhledna zvaná Rozálka stojí na Kapelském vrchu (468 m n. m.), postavená byla v roce 1932
podle vzoru jihočeské rozhledny Hýlačky. Je vysoká 20 m, běžně jsou z ní vidět hřebeny Orlických
hor, Králický Sněžník, Buková hora a Suchý vrch,
Czarna góra v Polsku, za příznivých povětrnostních podmínek jsou vidět i hřebeny Krkonoš. Je
součástí výletního okruhu městem.
Přístupná: víkendy: květen - říjen
denně 15. 6.- 15. 9., 10.00 - 17.00
tel.: 465 612 946,
Informační středisko Žamberk
www.zamberk.cz; e-mail: [email protected]
Suchý vrch - rozhledna
Ve výšce 995 m n. m. stojí rozhledna Suchý vrch,
odkud můžete spatřit Šerlich, Králický Sněžník,
Kladsko, Hrubý Jeseník s Pradědem a za dobrých
podmínek také Sněžku.
Přístupná: každý víkend, o prázdninách denně
10.00 - 17.00
tel.: 602 405 691
Vrch Val u Králík
Nedaleko areálu králického kláštera u Dolní Hedeče stojí v nadmořské výšce 788 m železná radiokomunikační věž a zároveň rozhledna. Za hezkého
počasí je z 34 m vysoké stavby (vyhlídka o 12 m
níže) vidět na Králický Sněžník, Orlické hory a Jeseníky.
Rozhledna je celoročně volně přístupná.
Rozhledna na Dobrošově
KČT Náchod a provozovatel chaty Střední škola
hotelnictví a cestovního ruchu Hronov vás zvou
k návštěvě chaty. Je zde pro vás připravena stylová restaurace s rozhlednou.
Přístupná: X. - XI.: út, st, čt: 12 - 18
pá, so: 10.00 - 22.00, ne: 10.00 - 18.00
V. - IX.: út, st, čt: 10.00 - 21.00,
pá, so: 10.00 - 22.00, ne: 10.00 - 20.00
tel.: 491 520 185
e-mail: [email protected]
Štefanova vyhlídka na Velké Deštné
Na nejvyšší hoře Orlických hor se tyčí nejmenší
rozhledna toho pohoří. Dřevěná rozhledna ve tvaru pyramidy byla postavena roku 1992 náchodskými skauty. Věnovali ji místnímu hajnému panu
Štefanovi, a proto se jí říká Štefanova vyhlídka.
V roce 2003 byla již poničená a byla nahrazena
také dřevěnou, o něco vyšší vyhlídkou.
Rozhledna je celoročně volně přístupná.
Muzeum hraček v Rychnově nad Kněžnou
Přibližuje život dětí v období 1880-1960, v jejich
světě hraček. Ucelená sbírka panenek s porcelánovou hlavou, obrázkové knihy, dobové fotografie.
Otevřeno: út -pá: 10.00 - 12.00 13.00 - 16.00
so, ne: 13.00 - 16.00
Prohlídku muzea v mimoprac. dobu je možno domluvit na tel.: 603 193 122,
nebo 732 781 228
www.muzeumhracek.wz.cz
[email protected]
Muzeum v Dobrušce
Výstava Židé v dějinách Dobrušky, mikve - židovská rituální očistná lázeň z 18. století. Součástí
prohlídky je videofilm v české, anglické a německé verzi.
Otevřeno: V., VI. a IX: v pracovní dny od 8.00 do
15.00 hodin
VII. a VIII.: denně mimo pondělí od 9.00 do 17.00
hodin
tel.: 494 629 667, 494 629 668
e-mail: [email protected]
www.mestodobruska.cz/muzeum
Muzeum zimních sportů, turistiky a řemesel
Deštné v Orlických horách
V expozici muzea se návštěvníkům představuje historická výbava zimních sportů, uvedena je
i dokumentace dosažených výsledků sportovců.
Zaujme i expozice sklářství, historie Deštného
a exponáty ,které přiblíží řemesla Orlických hor.
Stálou expozici doplňují proměnné tématické výstavy.
Každoročně jsou pořádány Sklářské dny - Tavba
skla dřevem.
Otevřeno celoročně: út, čt-ne: 9.00 - 17.00
st: 9.00 - 20.00
Lze domluvit individuální termín mimo otevírací
dobu - pro větší skupiny osob.
tel.: 494 663 139, 602 936 946,
e-mail: [email protected]
Muzeum a galerie Orlických hor Rychnov n. K.
Umístěno v Kolowratském zámku
I. patro: muzeum - tématické výstavy z rozsáhlé
muzejní sbírky, která mimo jiné obsahuje i nábytek, vzácné cechovní památky a velkou sbírka tzv.
orlického skla.
II. patro: galerie - kromě stálých expozic Malíři
Orlických hor proměnné výstavy i umělců současných.
II. nádvoří: Hladíkova síň, stála expozice sochaře
Karla Hladíka
Otevírací doba: V. - VIII. - út.- ne
9.00 - 13.00 14.00 - 17.00
X. - XI. - út - ne 9.00 - 13.00, 14.00 - 16.00
so, ne 9.00 - 13.00 14.00 - 16.00
expozice muzea: 494 535 894
galerie: 494 534 015
www.moh.cz
Ornitologická expozice
- Památník Karla Plachetky
Expozice představuje ucelenou ornitologickou
sbírku obsahující zástupce 255 ptačích druhů.
Vystaveno je na 700 preparovaných exemplářů.
Sbírka je výsledkem celoživotní práce Karla Plachetky (1877 - 1961), rodáka z Bedřichovky v Orlických horách
Jiráskova 2, areál bývalých kasáren v Rychnově
nad Kněžnou.
Regionální židovské muzeum Podorlicka
Památník Karla Poláčka - synagoga Rychnov nad
Kněžnou
Dokumentuje historii židovství v Podorlicku a zároveň přibližuje život rychnovského rodáka, spisovatele a humoristy Karla Poláčka.
V prostorách synagogy jsou uváděny i koncerty
a recitály hudebníků.
otevřeno: V.- IX. út - ne 9.00 - 12.00, 13.00 - 17.00
tel. 494 533 173, www.moh.cz
Městské muzeum Žamberk
V budově Kateřinského špitálu z roku 1845 je
umístěno muzeum se stálými expozicemi věnovanými dějinám města, významným osobnostem
regionu (vynálezci bleskosvodu Václavu Prokopu
Divišovi, zakladateli české chirurgie Dr. E. Albertovi, žamberskému rodáku Petru Ebenovi....) Součástí prohlídky muzea je instalace Erxlébenovy
lékárny z 90. let 19. století s původním zařízením.
Zajímavá a cenná je sbírka dokumentující vývoj
lidových a uměleckých řemesel podhůří Orlických
hor. Mimo jiné jsou v muzeu připomenuty památky na žamberskou komunitu židů a expozice
I. a II. světové války.
Přístupné: V. - X, út - pá 9.00 - 12.00; 13.00 - 16.00
so, ne: 14.00 - 17.00
kontakt: tel.: 465 611 678
www.zamberk.cz
e-mail: [email protected]
Městské muzeum Letohrad
Stálé expozice muzea jsou věnovány historii města
Kyšperku, jak se Letohrad až do roku 1950 jmenoval, tradici výroby sirek a významným osobnostem
města. Velice cenným exponátem jsou Napoleonovy saně, na kterých v roce 1812 prchal z Ruska.
Součástí prohlídky jsou i exponáty, dokumentující
život měšťanstva i prostého lidu v Kyšperku, vývoj
řemeslné výroby a obchodu. Zřejmě nejzajímavější část expozice představuje kolekce lidových krojů
z Čech, Moravy i Slovenska.
Přístupné: celoročně 8.30 - 16.00
tel.: 465 622 092, infocentrum
e-mail: [email protected]
kontakt: www.letohrad.cz
Výstavní síň Jablonné nad Orlicí
V rekonstruovaném pozdně empírovém tzv. Matyášově domě si návštěvníci mohou prohlédnout
expozici věnovanou historickému vývoji města
s ukázkami předmětů denní potřeby domácností a malých hospodářství s připomínkou dnes již
zaniklých zdejších řemesel. Další část seznamuje
s místním rodákem, bratrským kazatelem Janem
Figulem Jablonským, zetěm J. A. Komenského.
Kdysi bohatý spolkový život města je dokumentován řadou dobových fotografií.
Přístupné: celoročně
Infocentrum Jablonné nad Orlicí
Výstavní síň Jablonné nad Orlicí
tel.: 465 641 371
e-mail: [email protected]
www.jablonné.cz
Muzeum řemesel v Letohradě.
Muzeum řemesel Letohrad
V komplexu bývalého velkostatku kyšperského
panství, přestavěného v roce 1750 z původního
dřevěného dvora, je umístěno největší muzeum
starých řemesel v České republice. V expozici
o třech podlažích s celkovou plochou 720 m2 si
mohou návštěvníci prohlédnout kompletně dobově vybavené dílny, většinou z období let 1890
až 1930, s výrobky truhlářů, kovářů, sedlářů, kolářů, tkalců, kartáčníků.... (40 ucelených expozic
řemesel). Součástí prohlídky je i zařízená stará
školní třída nebo četnická stanice. Původní stáj
byla upravena na Galerii Na Sýpce, ve které jsou
pořádány tématické výstavy. V areálu je i stylová
restaurace a sklepní vinárna.
Muzeum řemesel Letohrad
Nový dvůr 143, 561 51 Letohrad
tel.: 465 622 160
email: [email protected]
www.muzeumremesel.cz
otevřeno: IV. - X. denně 9.00 - 17.00
XI. - III. po-pá 9.00 - 17.00
Vojenské muzeum - Dělostřelecká tvrz Hanička
7 km od Rokytnice v Orlických horách.
Vstupní expozice, v podzemí technologicky plně
- Vybavený úkryt. Odborný výklad dokumentuje
fungování celé stavby.
- Šest povrchových objektů, které jsou postupně
propojeny v podzemí.
- 1 500 m chodeb a sálů, až 36 m pod povrchem.
- Teplota v podzemí 8 st. Celsia. Doporučuje se
teplé oblečení a vhodná turistická obuv.
Otevírací doba: V - VI. so, ne, sv 9.30 - 14.00
VI. mimo po 10.00 - 14.00
VII.- VIII. mimo po 9.30 - 17.00
IX. - X. so, ne, sv 9.30 - 14.00
V případě zájmu lze telefonicky dohodnout mimo
otevírací dobu.
tel. 494 595 393, 736 752 218
e-mail: [email protected]
www.hanicka.cz
Dělostřelecká tvrz Bouda
Dělostřelecká tvrz Bouda (nachází se 6 km od Těchonína) byla vybudována v letech 1936 - 1938
jako součást československého pevnostního systému na obranu proti Německu. Jako jediná z pěti
stavebně dokončených tvrzí je zpřístupněna veřejnosti. Je skvělou ukázkou toho, jak se Československá republika připravovala na svoji obranu
a je nejmohutnějším prvkem pevnostní linie budované po celé délce státní hranice. Byla vybudována na stejnojmenném kopci nad obcí Těchonín,
v těžce přístupném terénu na sestupném hřebenu
ze Suchého vrchu (995 m). Tvrz je komplexem pěti
objektů, tzv. srubů, které propojuje rozsáhlý systém chodeb a sálů (délka 1,5 km).
Náročnost: fyzicky vysoce náročné, téměř 200
schodů dolů a 366 schodů nahoru, prostředí je
vlhké a chladné.
Trasy měří v podzemí zhruba 1500 m, na povrchu
asi 1000 m.
Otevírací doba: V., VI., IX.: po - ne
11.00, 13.00, 15.00
VII. - VIII.: po - ne 11.00 - 16.00
X.: so, ne, svátky 11.00, 13.00, 15.00
Jiří Hořák (správce tvrze), tel. +420 777 647 114
Délka prohlídky: 120 - 140 min.
Jazyková vybavenost: česky (anglické a německé
texty).
Vojenské muzeum Králíky
Ojedinělé muzeum, vybudované v bývalém zemědělském areálu, leží uprostřed rozsáhlého
a mohutného pásma československého opevnění
z období let 1935-38. Stálá expozice se věnuje
historii naší armády od roku 1918 do současnosti
s důrazem na budování Králické pevnostní oblasti. K vidění jsou zde ukázky munice, ručních i těžkých zbraní a vojenské výstroje. Na volné ploše je
vystavena těžká bojová a vojenská technika.
tel.: 465 632 466; www.armyfort.com;
e-mail: [email protected]
otevřeno: celoročně 10.00 - 16.00 hod.
(zavřeno pouze ve dnech 24., 25., 26 a 31. XII.,
1. I. a na Velikonoční pondělí).
Městské muzeum Králíky
Založeno v roce 1907. Expozice - dějiny města,
řezbářství, varhanářství, přírodovědná expozice
- ojedinělé početné sbírky nerostů, brouků, motýlů, ptáků a savců. Součástí muzea, které sídlí na
Velkém náměstí, je také informační centrum.
tel.: 465 631 117; www.muzeumkraliky.cz;
e-mail: [email protected]
otevřeno: celoročně út - so 9.00 - 16.00,
v sezóně + ne 12.30 - 17.00
Muzeum krajky Vamberk
Město Vamberk v podhůří Orlických hor je významným krajkářským střediskem s tradicí paličkování krajek starou přes tři staletí. Historii i současnost ručně paličkované krajky přibližuje stálá
expozice muzea, která provází návštěvníka vývojem krajky v českých zemích od počátku 18. st. do
současnosti. Muzeum Vamberk pro vás připravilo
novou expozici Česká krajkářská tvorba z let 1980
- 2005.
Otevřeno: denně kromě pondělí (od 1. IV. - XI.)
IV. - X.: út-ne: 9.00 - 12.00, 13.00 - 16.00
V., IX.: út-ne: 9.00 - 12.00, 13.00 - 17.00
XI. -III.: zavřeno
Jiný termín návštěvy je možný po předchozí dohodě.
Vstup do muzea a prodej vstupenek v prodejně
Martina - 494 541 518, 777 225 587
[email protected],
[email protected],
[email protected], www.moh.cz
Městské muzeum Nové Město nad Metují
Expozice „Z šatníků a truhel našich předků“
je doplněna dobovým nábytkem, seznámíte se s historií Nového Města nad Metují. Sál
řemesel vám představí tiskařství, hodinářství,
ševcovství, tkalcovství a modrotisk. „Příroda regionu“ seznamuje s neživou a živou přírodou
okolí města.
tel.: 491 472 119, 491 470 289
e-mail: [email protected]
otevírací doba: X. - IV. 13.00 -16.00
V. - IX. 9.00 - 12.00 a 13.00 - 17.00
KAM NA VÝLETY
Galerie Zázvorka Nové Město nad Metují
Lapidárium, které sloužilo dříve jako hladomorna. V první patře vystavují novoměstští malíři,
nachází se zde i kinosál, kde je možno zhlédnou audiovizuální program o Novém Městě nad
Metují a jeho okolí. Ve druhém patře se střídají
krátkodobé výstavy. Je zde i „Měšťanský betlém“
od umělecké řezbářky Jarmily Haldové. Součástí
prohlídky je i výstup na věž Zázvorku, odkud je
zajímavý výhled ze střílen.
tel.: 491 470 331
e-mail: [email protected]
otevírací doba: X. - IV. 9.00 - 12.00
a 13.00 - 16.00
V. - IX.
9.00 - 12.00 a 13.00 - 17.00
poskytuje to nejpůvabnější prostředí.
Otevírací doba: VII. - VIII.: od 9.00 do 11.30,
od 12.30 - 18.00
poslední prohlídka zámku začíná v 16.45
V., VI., IX.: od 9.00 do 11.30, od 12.30 - 17.00
poslední prohlídka zámku začíná v 15.45
IV., X.: od 9.00 - 11.30, od 12.30 - 16.0
poslední prohlídka zámku začíná v 14.45
Zámek je uzavřen v pondělí a den následující
po státním svátku, připadne-li tento na pondělí.
V XI. až III.
Veškeré další informace vám rádi poskytneme na
tel.: č. 494 668 216,
e-mail: [email protected],
http://www.npu.cz
Památník Jarmily Haldové a obce Sedloňova
V malé horské vesničce schoulené v údolí potoka žije ve svém domku Jarmila Haldová, známá
ilustrátorka, řezbářka a organizátorka kultury.
V jarních měsících tohoto roku byla v bývalé škole
otevřena expozice věnovaná jejímu dílu. Expozice
je přístupná vždy o víkendech a nebo na požádání na Obecním úřadě v Sedloňově.
tel.: 494 660 306, mobil: 724 179 126
Kolowratský zámek Rychnov nad Kněžnou
Barokní zámek, jehož základní kámen byl položen
v roce 1676, tvoří dominantu města. V interiéru se
nachází mnoho sbírek, z nichž jsou nejcennější
velké soubory kolowratské obrazárny, knihovny
a unikátní sbírka skla.
V zámku je umístěno Muzeum a galerie Orlických
hor i obřadní síň města.
Otevírací doba:
V. - IIX.: út - ne, svátky: 9.00 - 12.00 13.00 - 17.00
IX.: út - ne: 9.00 - 12.00, 13.00 - 16.00
X. - IV.: so, ne, svátky: 9.00 - 12.00, 13.00 - 16.00
Poslední prohlídky vždy hodinu před uzavřením
zámku.
tel.: 494 534 916
Hrad Litice
Nad stejnojmennou obcí se tyčí zřícenina hradu
Drslaviců z 13. století. Vybrali si příhodné místo,
skalnatý ostroh obtékaný ze tří stran řekou Orlicí.
Mezi majiteli byli později např. králové Václav II.
a Jiří z Poděbrad, který jej nechal přestavět na jeden z nejmocnějších hradů té doby.
Přístupný: V. - VIII., út - ne 9.00 - 17.00 hodin, duben, září a říjen víkendy a svátky 9.00-16.00
tel.: 603 232 212 kastelán,
[email protected],
http://hrad.litice.sweb.cz
PROJEĎTE SE NA KONI
ORLICKÝMI HORAMI
saních. Jízdárna se nachází v centru obce Deštné
v Orl. h., naproti sjezdovkám Marta I. a II. Farma svou činnost směřuje k vysoce specializovanému oboru, chovu drezúrních koní, jejich výcviku
a odchovu hříbat. Jízdárna má dobré zázemí,
prostornou venkovní pískovou jízdárnu a malou
krytou jízdárnu. Výuka na jízdárně probíhá pod
dohledem zkušených cvičitelů. Jízdárna je v provozu celoročně, v červenci a srpnu denně, jinak
po dohodě. Vždy je lépe se na hodině ježdění domluvit předem.
Ing. Eva Kotyzová
517 91 Deštné v Orlických horách 424
e-mail: [email protected]
Tel.: 494 663 218, 731 570 626
www.http:cermanovi.cz/destna/destnauvod.htm
Jezdecký klub Farma pod Lípou a jezdecký oddíl
Wiyrhanea v Rokytnici v Orlických horách nabízí
návštěvníkům vyjížďky na koních. Milovníkům
koní a přírody je tak umožněno poznávat krásná
místa zdejšího kraje z koňského sedla.
Jiří Pácha - mobil: 603 372 560, 603 536 408
517 61 Rokytnice v Orlických horách
Manželé Svobodovi z Hradčan (část obce Pěčín),
nabízí netradiční vyjížďky koňským vozem po horách v období červen - září. Individuální ceny po
dohodě.
Svobodovi z Hradčan
517 57 Pěčín čp. 162
tel.: 494 595 345, 737 114 577
www.svobodovi.cz
Tábořiště Vochtánka, westwernový program.
Památník Marie a Vojtěcha Sedláčkových v Javornici.
Památník Marie a Vojtěcha Sedláčkových
v Javornici
Galerie Vojtěcha Sedláčka a Marie Sedláčkové
v Javornici představuje ateliér a byt obou umělců.
Vedle obrazů jsou zde krajky a návrhy krajkových
motivů, ve stodole kočáry, do kterých malíř zapřahal koně a vyjížděl malovat. V roce 2004 byla
v Památníku instalována výstava obrazů lidového umělce Josefa Korejze - Blatinského. Dům
s ateliérem najdeme v obci u silnice ve směru na
Žamberk.
Otevírací doba: V. - IX.: od 9.00 do 17.00 mimo po.
Obecní úřad v Javornici - tel.: 494 545 135
Památník - tel.: 494 545 172
mobil: 732 650 634, 736 134 693
Obrazárna ve Slatině nad Zdobnicí
Prohlédnout si zde můžete obrazy, kresby a grafiky regionálních umělců a zakladatelů galerie
- A. Krčmáře, M. Holého, Leoše a Jana Kubíčka
- mistrů, kteří ve zdejším kraji tvořili a nalézali
bohatou inspiraci. Jsou zde vystavována i díla A.
Piepenhagena a M. Švabinského.
Otevírací doba: po-pá: 7.00 - 15.00
V jinou dobu je možná prohlídka pouze po předchozí dohodě - p. Pleslová - tel.: 494 594 820
HRADY A ZÁMKY
Zámek v Novém Městě nad Metují.
Zámek Nové Město nad Metují
Byl postaven v roce 1501 stejně jako město a je nedílnou součástí Městské památkové rezervace. Poslední stavební úpravy zámecké zahrady a zámku
byly provedeny architektem Dušanem Jurkovičem.
Z tohoto období můžete zhlédnout autentické interiéry ve stylu secese a art deco. V blízkém okolí
zámku upoutávají naši pozornost barokní sošky
od Matyáše Bernarda Brauna. Terasy a francouzská zahrada jsou spojeny dřevěným krytým přechodem ve stylu lidových staveb.
Otevírací doba: IV. - IX.: út - pá - po předchozí
objednávce, so -ne: 9.00 -16.00
V., VI., IX: út-ne: 9.00 -16.00
VII. - IX.: po-ne: 9.00 -17.00
X. - III.: denně po předchozí objednávce
tel.: 491 470 523
e-mail: [email protected]
Zámek Opočno
Památkové zóně města Opočna dominuje velký
renesanční zámek, obklopený rozlehlým parkem se vzácnými dřevinami a oborou. V expozicích zámku lze obdivovat unikátní sbírku zbraní,
knihovnu i obrazárnu. Pořádání koncertů na nádvoří zámku se stalo již tradicí stejně jako mezinárodní setkání sokolníků, jemuž prostředí zámku
Zámek Častolovice.
Výcvik jezdců v jezdeckém klubu Adam.
Zámek Častolovice
Pozdně renesanční zámek z let 1588 - 1644 byl
postaven na místě původní vodní tvrze. Místnosti
expozice jsou zařízeny v různých stylech, které vytvářejí pocit, že život na zámku se nezastavil. Také
pořádání koncertů a dalších významných kulturních a společenských akcí zejména v Rytířském
sále, vtiskují zámku pečeť pohody a krásy.
Díky květinovému osázení i atmosféře na nádvoří zámku, rozlehlé oboře s bílými daňky, mini zoo
a v neposlední řadě i dětskému koutku patří zámek Častolovice mezi nejnavštěvovanější místa na
Podorlicku. Majitelkou je paní Diana Sterbergová.
Otevírací doba: 29. IV. - 17. IX.: út - ne: 9.00 18.00 (zavřeno je každé pondělí, pokud není státním svátkem)
tel.: 494 323 646
www.zamek.castolovice.cz
Zámek Doudleby nad Orlicí
Renesanční zámek postavený v roce 1590 podle italského vzoru. Jedinečně malebný účinek je
vyvolán sgrafitovou výzdobou tzv. Kobercového
vzoru. Z období baroka jsou v prvním patře zachovány nástropní malby. Roku 1809 byl za zámkem zřízen park v anglickém stylu.
Otevírací doba: V. - X.: 9.00 - 17.00 (zavřeno je
každé pondělí, pokud není státním svátkem)
tel.: 494 383 420
Zámek Kostelec nad Orlicí
Hrabě Josef Kinský si v letech 1829 - 1833 dal postavit na okraji města nové sídlo - empírový zámek, který je obklopen rozsáhlým anglickým parkem. Vzácné dřeviny i květinová výsadba vytvářejí
neopakovatelnou atmosféru plnou pohody, harmonie a klidu. Výhled až na potštejnský hrad od
jezírek s lekníny a rybičkami je vyhledávaným
místem pro odpočinek.
Zámecký park je přístupný celoročně, zámek je
zatím uzavřen.
Zámek Letohrad
Raně barokní zámek byl postaven na místě původní tvrze v letech 1680 - 1685. V přízemí a druhém patře je štuková výzdoba. Stálá expozice je
o letních prázdninách otevřena denně.
Vstupné a informace v informačním centru:
tel.: 465 622 092
e-mail: [email protected], www.letohrad.cz
Hrad Potštejn
Dominantou Potštejna, jednoho z nejstarších letovisek v Čechách, jsou trosky mohutného hradu,
jehož historie začíná koncem 13. století. Byl založen rodem Drslaviců na strmém kopci nad Divokou Orlicí. V areálu hradu, který je přístupný veřejnosti, je kaple sv. Jana Nepomuckého, poslední
zastavení křížové cesty „Boží hrob“, expozice
a pamětní deska Jiráskova „Pokladu“.
Otevřeno: V. - IX.: denně
mimo pondělí 9.00 - 17.00
IV., X.: so, ne, svátky 9.00 - 16.00
Jindy po předchozí dohodě: tel.: 494 546 812,
[email protected]
Jezdecký klub Adam Deštné v Orlických horách
si vás dovoluje pozvat do Deštného v Orlických
horách, do turistického a lyžařského střediska,
kde uprostřed nádherné přírody chováme naše
koně. Začátečníci i pokročilí jezdci mohou využít
nabídky turistické jízdárny k vyjížďkám do přírody, k výuce na jízdárně a v zimě k projížďkám na
Western Vochtánka Potštejn
Veřejné letní tábořiště na břehu Divoké Orlice,
pod hradem Potštejn si získalo oblibu u široké veřejnosti. Výborná kuchyně, kde kralují kovbojské
fazole, možnost ubytování v chatkách i ve stanech, ale zejména posezení v přírodě s občertsvením, to vše získalo oblibu nejen u cyklistů a místních obyvatel. Celou sezónu jsou připraveny akce
pro děti a country a westernové akce pro mládež
i dospělé.
Rezervace na akce, ubytování a programy:
Iveta Walterová - 603 318 922
Petr Staněk - 731 149 303 - indiánské tábory (VII.
- VIII.)
www.kempcountry.rychnovsko.com
Statek U Svatého Jána - Kunvald
Projížďky na koních
Petra Zářecká, tel.: 739 074 094
TURISTICKÉ CÍLE U SOUSEDŮ
POHÁDKOVÁ ZAHRADA
vznikla začátkem 20. století díky snaze lesníka
a botanika Izydora Kriestena. Dle legendy z vděčnosti za záchranu života duchem hor Krakonošem.
Zahradu tvoří pohádkové stavby a postavy ze
dřeva, šišek a kořenů. Naleznete tu tři prameny,
které zobrazují odvěké lidské touhy, pramen lásky, mládí a radosti. Sentence zdobící budovy se
humorným způsobem vztahují k situacím každodenního života. Nejsnadněji se tu dostanete po
žluté stezce z ulice Wojska Polskiego.
U žluté turistické stezky, 30 min. od Międzygórza
Otevřeno: denně od V. do IX. : od 10.00 - 18.00
od XI. do V.: od 10.00 - 16.00
tel. (074) 813-51-56, nebo (074) 813-51-95 (PTTK
- turistická organizace)
FILUMENISTICKÉ MUZEUM
Bohatá expozice zápalkových etiket, prezentující
rozvoj technik rozdělávání ohně. Je to jediné muzeum tohoto typu v Polsku a patří k málo početné
skupině muzeí na světě, která jsou spojená s předměty pro rozdělávání ohně od nejdávnějších dob.
Muzeum vlastní přibližně půl milionu zápalkových etiket a čtrnáct set zapalovačů.
Nyní v Muzeum působí regionální oddělení, věnované především dějinám města a okolí
ul. Mały Rynek,.
Otevřeno: denně (kromě pondělí) od 8.00 - 16.00
tel.: (074) 811-06-37
www.muzeum.filumenistyka.pl
STŘEDISKO HISTORIE
A HORSKÉ TRADICE SUDET
V roce 2002 bylo u Pohádkové zahrady otevřeno
Středisko historie a horské tradice. V budově je
sbírka psaných dokumentů a ikonografie představující rozvoj cestovního ruchu v Masivu Sněžníku
od začátku 19. století do současnosti. Objekt se
nachází u žluté turistické stezky, 45 min. od centra Międzygórza.
Otevřeno denně - od V.: 10.00 - 18.00
Duszniki Zdrój, Muzeum papírenství.
MUZEUM PAPÍRENSTVÍ
Muzeum papírenství v obci Duszniki Zdrój sídlí
v papírenském mlýně ze 17. stol., který je považován za ojedinělou technickou památku. Objekt
nabízí návštěvníkům expozice věnované dějinám
papírenského průmyslu.
ul. Kłodzka 42
Otevřeno: od 1. V. do 31. X. od 9.00 - 17.00
od 2. XI. do 31. IV. od 9.00 -15.00
od úterý do neděle (v pondělí zavřeno)
tel.: (074) 866-92-48,
tel. /fax: 866-90-20;
www.muzpap.pl, e-mail [email protected]
Výhled z Bludných skal přes vrcholky Stolových hor na Orlické hory, Králický Sněžník a Jeseníky.
BLUDNÉ SKÁLY (BŁĘDNE SKAŁY)
Skalním labyrintem vedou chodníky, které vznikly
v důsledku zvětrávání pískovce. Místo, které na
nás zapůsobí svou neobvyklou atmosférou, zůstává po dlouhou dobu v paměti. Po prolézání
mezi vysokými stěnami se pro odpočinek nabízí
místa, z nichž můžeme obdivovat zajímavé skalní
útvary, často přikryté kořeny na nich rostoucích
stromů.
Národní park Stolových hor
od začátku turistické sezóny do 30. IV.: 9.00 18.00 denně
V.: 9.00 - 19.30 denně
VI., VII.: 8.00 - 20.30 denně
VIII.: 8.00 - 19.00 denně.
IX.: 9.00 - 18.00 denně.
od 1. X. do konce turistické sezóny: 9.00 -16.30
denně
tel. (074) 866-14-36
MISIJNÍ A NÁRODOPISNÉ MUZEUM
Expozice zajímavých sbírek mušlí, ozdob a exotického vybavení domácností z oblastí Oceánie,
Afriky a Jižní Ameriky.
ul. Reymonta 1
Otevřeno: denně od 8.00 - 12.00, 13.00 - 16.00
tel: (074) 868-13-17
Kudowa Zdrój - Czermna, kaple lebek
KAPLE LEBEK (KAPLICA CZASZEK)
Unikátní stavba, a to v republikovém i evropském měřítku, věnována obětem války a epidemii
v Kladském pomezí. Byla otevřena 1. listopadu
1776 díky úsilí místního faráře kněze Tomaszka
a je místem, kde je možné zamyslet se nad lidským osudem. Interiér kaple je vyložen lidskými
pozůstatky.
ul. Czermna
Otevřeno: út - ne:
V. - X.: 9.30 - 17.30 přestávka 13.00 - 14.00
X. - V.: 10.00 - 16.00 bez přestávky
tel.: (074) 866-17-54 (k sestrám),
mobil. tel.: 0605 54-09-27
POHYBLIVÝ BETLÉM
ul. Kósciuszki 101, 57-350 Kudowa Zdrój
(v soukromém domě)
Otevřeno: denně
SKLÁRNA „BARBARA“
Středisko pro výrobu barevného skla s historickými tradicemi. V poválečném období místo práce
a pořádání workschopů pro přednášející a studenty Vysoké školy výtvarných umění ve Wroclawi. Při návštěvě objektu je možné poznat práci
hutníků a v podnikové prodejně nakoupit zdejší
výrobky.
ul. Wojska Polskiego 58a
Otevřeno: po - pá: 8.00 - 16.00, so: 8.00 - 14.00
tel. (074)868-15-52
SÁŇKÁŘSKÁ DRÁHA
Přes 450 metrů dráhy, kde pokročilí sáňkaři dosahují rychlosti do 40 km/h. Místo sanic jsou kolečka
a místo sněhu ocelová dráha. Rychlost je možné
regulovat ruční brzdou. Skvělá a přitom úplně
bezpečná zábava.
ul. Bystrzycka 15
Otevřeno: denně (mimo zimu) 9.00 - 17.00
15.VI. -31. VIII.: 9. 00 - 20.00
tel. (074)869-06-47
MUZEUM LIDOVÉ KULTURY
SUDETSKÉHO POHOŘÍ
Skanzen se nachází na horském svahu bývalé
vesnice Pstrążna. Jsou zde prezentovány objekty lidové kultury, sudetské architektury (obytné
domy, zvonice, hostinec, kovářská dílna vybavená zařízením a nářadím). V létě se zde pořádají pikniky, kde je možné ochutnat v ohni pečené
brambory, domácí chléb se sádlem nebo známý
polský „bigos“.
ul. Pstrążna
Otevřeno denně, úterý - neděle: 10.00 - 18.00 tel.:
(074) 866 28 43
Požadované nahlášení
HRNČÍŘSTVÍ A PTAČÍ SVĚT,
STEZKA ZANIKAJÍCÍCH PROFESÍ
Venkovní muzeum v Kudowě-Czermné (200 m od
kaple lebek), kde je možné se seznámit s profesemi, v současné době zanikajícími, jako jsou
hrnčířství, mlynářství a kovářství a přitom mít
kontakt se pštrosy, bažanty a dalšími ptáky v minizvěřinci. Lákadlem je zde každodenně se konající pečení venkovského chleba dle ojedinělého
receptu a ochutnávky venkovského krajíce se sádlem (kolem 10.00 hod). Zajímavé jsou také ukázky keramické výroby na hrnčířském kole. Všichni
návštěvníci mají možnost vlastnoručně si výrobu
na hrnčířském kole vyzkoušet a vlastní dílo si vzít
na památku.
Bogusław Gorczyński, ul. Chrobrego 43
Otevřeno denně: 10.00 - 18.00
tel.: (074) 865 55 12
KUDOWSKÉ MUZEUM HRAČEK „BAJKA“
Nabízíme cestu do „Říše dětství“. Vzpomínky na
sladké, bezstarostné období dokazují, jak důležitou úlohu v životě každého člověka plnily hračky. Jakékoliv: plyšové, z porcelánu, dřeva, hlíny
a dokonce i litinové, plechové či cínové vždy probouzely a probouzejí pozitivní pocity. Exponáty
shromážděné Marií a Miroslawem Ozierańskými
pocházející z 19.-20. stol. určitě zaručí relaxaci
i v rodinném kruhu.
ul. Zdrojowa 41
Otevřeno od V. -VIII. otevřeno od 9.00 do 17.00
od IX. - V. otevřeno od 10.00 do 17.00
tel.:(74)867-08-05
MUZEUM ŽÁBY
Objekt se nachází u Správy Národního parku Gór
Stołowych. Sbírku Muzea tvoří více než 3000 exponátů z 20 zemí světa a 6 světadílů.
Otevřeno: po-pá: 9.00 - 17.00 hod.,
so, ne: 9.00 - 13.00
tel.(074) 866 14 36
AQUA PARK „VODNÍ SVĚT“ Kudowa Zdrój
ul. Moniuszki 2a
Otevřeno. po - pá 9.00 - 21.00
so, ne, svátky 10.00 - 21.00
tel.(074) 866 45 02
ko pod Zielencem“, cesta mokřady Czarne Bagno
- „Dusznicka Droga“ - Duszniki Zdrój
Na podobné rybě, kterou si nejprve vylovíte, si za okamžik
i velice pochutnáte.
Kladské pomezí vděčí za svou popularitu jak malebné krajině, tak i vzácně se vyskytujícímu množství zajímavostí na tak malém území. K nejpopulárnějším a nejčastěji navštěvovaným se připojily
v posledních letech další.
Lidé se vrací k rekreaci na venkově, která společně s rozvojem agroturistické základny vyústila
v postupný vznik sítě lovišť, kde se můžete věnovat rybolovu bez požadovaného rybářského povolení. V současné době takové objekty působí
na území celého Kladského pomezí a s každou
sezónou se jejich počet zvětšuje. Jsou to obhospodařené malé vodní plochy, které nabízejí lovení,
nejčastěji pstruha a kapra. Rybu vám po ulovení
vykuchají a připraví k jídlu nebo si ji můžete vzít
s sebou domů. Pokud však nemáte příliš v oblibě
takový druh rekreace, můžete si v těchto zařízeních ryby prostě jen nakoupit.
KOMERČNÍ LOVIŠTĚ
A AGROTURISTICKÉ STATKY
NABÍZEJÍCÍ LOVENÍ RYB
Bystrzyca Kłodzka
Kudowa Zdrój, vstup do lázeňského parku.
1. Duszniki Zdrój - Leżyce - Szczytna (5 km)
2. Kudowa Zdój - Błędne Skały
- začíná na ul. 1 Maja, dále pak „Cestou 100 zatáček“ u lomu červené žuly dojedete k Bludným
skalám (Błędne Skały) (9,5 km)
3. Kudowa Zdrój - Lewin Kłodzki
- z centra Kudowy ulicí 1 Maja dojedete k silnici směrem na Jerzykowice Wielkie a Jeleniów.
Následně míjíte stáčírnu vody, projíždíte kolem
hájenky a polní cestou dojedete do obce Lewin
Kłodzki (6 km)
4. Cyklostezka v okolí Kudowy Zdroje
- z ul. Zdrojowa, dále ulicí Nad Potokiem projíždíte silnici E 67 a míříte k Brzozowicím, a následně
se vracíte polní cestou k nádraží v Kudowě Zdroji
(4,5 km)
5. Lewin Klodzki - Zieleniec - Lasek Miejski - Zimne
Wody - Kozia Hala - silnice na Zieleniec (9 km)
6. Lewin Klodzki - Taszów
- trasa vede Městským lesoparkem (Lasek Miejski) kolem kaple a kalvárie, aby zamířila do Kotle
u hranice a blízkého Taszowa (5 km)
7. Szczytna - Duszniki Zdrój
- vyjíždíte málo frekventovanou ulicí Robotnicza,
cestou s krásnými vyhlídkovými místy (19 km)
Wanda Gadzińská, Dlugopole Dolne 38
tel.: (074) 813 90 26
„Młyn pod Świerkami“, ul. Młynarska 6
tel.: (074) 811 42 32
Agroturystyka, ul. Wojska Polskiego 11
Międzygórze,
tel.: (074) 813 51 59
„Zacisze“, Aleja Spacerowa 30
Kolonia Szychów,
tel. 0502 263 836
Agroturystyka, Długopole Dolne 38a
tel.: (074) 813 90 26
„Nad Potokiem“ Ponikwy 17
tel.: (074) 813 93 74
„Góry Bystrzyckie“ Nowa Bystrzyca 60
tel.: (074) 341 90 91
„Osmelakowa Dolina“ Spalona 14
tel.: (074) 811 90 39
„U Józka“, Kolonia Szychów 42
tel.: (074) 811 83 28
„Nad Orlicą“, Lasówka 52
tel.: (074) 811 90 17
„Stokrotka“, Szklarka 25
tel.: (074) 811 80 18
„Stokrotka“, Szklarka 25a
tel.: (074) 811 80 19
Duszniki Zdrój
Agroturistický statek „Relaks“
ul. Świerczewskiego 37
tel.: (074) 866 06 05
Kudowa Zdrój
„Nad strumykiem“, ul Okrzei 19,
tel.: (074) 603 892 403
„Łowisko Pstrągów“, ul. 1 Maja 91,
tel.: (074) 866 36 ??
„Pstrągi w Dolinie Stawów“, Pstrążna 9,
tel.: (074) 866 28 19
Mezi městy Kudowa Zdrój a Náchod je vedena cyklotrasa
T. G. Masaryka.
Dusznické cyklotrasy:
Č. 1 - Plac Warszawy - ul. Bohaterów Getta - Muzeum papírenství - „Pustelnik“ (kaple sv. Trojice)
- turistická chata „Pod Muflonem“ (panorama
Dusznik se Stolovými horami) - rašelinová rezervace „Torfowisko pod Zieleńcem“, naučná stezka
- Zieleniec - Duszniki Zdrój
Č. 2 - Plac Warszawy - ul. Bohaterów Getta - Muzeum papírenství - „Pustelnik“ (kaple sv. Trojice)
- turistická chata „Pod Muflonem“ - křižovatka se
silnicí ze Zielence - rašelinová rezervace „Torfowisko pod Zielencem“ - „Dusznicka Droga“ - Duszniki Zdrój
Kudowa Zdrój, Aqua park - Vodní svět
Č. 3 - Plac Warszawy - ul. Bohaterów Getta - Muzeum papírenství - „Pustelnik“ (kaple sv. Trojice)
- turistická chata „Pod Muflonem“ - křižovatka se
silnicí ze Zielence - rašelinová rezervace „Torfowis-
Dolina jezer v Pstrążnej.
Poutní místa
v Orlických horách
ČERVEN
akce:
28. 6. -
OTEVŘENÍ KAČENČINY ZAHRÁDKY – slavnostní otevření přírodní památky v Deštném
v Orl. h., informace: IC Deštné v O. h., tel.: 494 663 289
30. 6. LETNÍ DISKOTÉKA ve Valu u Dobrušky
30. 6. TANČÍME S VYSVĚDČENÍM – diskotéka pro děti na závěr školního roku na sále
v pohostinství U Rufferů v Javornici od 11,00 hodin
30. 6.- 4. 7. „HRY BEZ HRANIC“ - Lewin Klodzki-Polsko - mezinárodní setkání kolektivů mladých
hasičů v Bystrém v Orl. h. -na místním koupališti
30. 6. - 9. 7. LETNÍ INTERPRETAČNÍ KURZY – pokračování interpretačních kurzů v Opočně
pod vedením Jiřího Besperáta (housle) a Jana Škrdlíka (violoncello)
koncer t y, festivaly:
27. 6 - 8. 7.
2006 – XIII. Ročník POLÁČKOVO LÉTO – divadelní festival v netradičních prostorách
města Rychnov n. Kn., pořádaný na počest rychnovského rodáka,
spisovatele a novináře Karla Poláčka. Součástí festivalu jsou koncerty v rychnovských
kostelích a synagoze. Místo konání: zámecká jízdárna a park, kostel Nejsvětější Trojice,
synagoga. Pořadatelem je KULTURA Rychnov n. Kn., s. r. o.
Informace: tel.: 494 531 432, mobil: 603 810 775, fax: 494 532 178, www.rychnov-city.cz
Neratov
Monumentální kostel Nanebevzetí Panny
Marie v Neratově nechal vystavět hrabě Jan
Karel Nostic-Rhieneck v letech 1723 - 1733.
Byl zbudován podle plánů G.B.Alliprandiho
ve stylu baroka. Roku 1945 kostel vyhořel.
V dnešní době probíhá široce založená akce
o záchranu alespoň pozůstatků této mimořádně kvalitní architektury. Kostel najdete při
silnici Bartošovice-Orlické Záhoří.
ČERVENEC
akce:
30. 6. - 9. 7. -
Kunštátská kaple Navštívení Panny Marie
Kunštátská kaple
Navštívení Panny
Marie
Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově.
Foto L. Imlauf.
Poutní místo Homol
Nedaleko hradu Potštejn, u vesnice Lhoty
nechala hraběnka Terezie Eleonora z Ugarte
zbudovat v letech 1692 - 1696 raně barokní
kostelík Panny Marie Bolestné. Postupně zde
vznikl poutní areál se dvěma kaplemi a přístupovým schodištěm o 153 stupních a 16
odpočívadlech, lemovaný balustrovým zábradlím se sochařskou výzdobou. Počet schodů
odpovídá počtu Zdrávasů ve Velkém růženci
s 3 úvodními Zdrávasy, odpočívadla Otčenášům. Sochařská výzdoba je z 2. poloviny 18.
století. Jedná se o práci kamenické dílny rodiny Hendrichů z Litomyšle. Poutní areál je
ojedinělou středoevropskou umělecko-historickou a stavební památkou.
Homole - kamenné schodiště k poutnímu kostelu Panny
Marie Bolestné. Foto L. Imlauf.
Rokole
Poutní místo s kaplí Panny Marie Podivuhodné, vystavěné nad pramenem léčivé vody
a s kostelíkem zasvěceným Panně Marii, najdete při silnici Bohdašín - Olešnice v Orlických
horách.
Rokole - Mariánská kaple. Foto L. Imlauf.
Kunštátská kaple na Jiráskově stezce, stojící
nedaleko známého Pěticestí v sedle mezi dvěma nevýraznými vrcholy kopce nazvaného též
Kunštátská kaple, upoutá snad každého procházejícího turistu. Od roku 2005 září novotou a její interiér je vkusně upraven. Slavnostně vysvěcena byla v sobotu 18. června 2005.
Při této příležitosti o ní vyšlo v řadě novin
hodně článků, bohužel často zkreslujících její
význam a dějiny. Není se co divit, seriózní práce, zabývající se kaplí, nebyla dosud publikována. Zájemce se o jejích nejstarších dějinách
dočte až ve sborníku Orlické hory a Podorlicko
(č. 13), který vydá Muzeum a galerie Orlických
hor v Rychnově n. Kn. v létě 2006.
Vznik kaple souvisí s osídlením našich hor
dřevaři, kteří na přelomu 16. a 17. století těžili
na hřebenu hor dřevo pro potřebu kutnohorských dolů. Tyto nejstarší dějiny kaple nejsou
písemně doložené, avšak z několika nepřímých
pramenů se dá přijmout teorie, že kaple (původně dřevěná) zde stojí od roku 1671. Tento
letopočet je na podstavci sochy Pieta, jejíž kopie je v kapli. Kaple, stojící tehdy na nejvyšším
místě přímé cesty ze Zdobnice do Kunštátu
(dnes součást Orlického Záhoří), byla zřejmě
jen tzv. „prostorová modlitební kaple“ a je velmi nepravděpodobné, že by v ní bývaly slouženy
mše. První písemný doklad o ní, povolení obnovy kaple královéhradeckým biskupstvím z roku
1763, totiž výslovně uvádí, že toto povolení není
souhlasem s tím, aby zde byly slouženy mše.
Další oprava následovala kolem roku 1820,
kdy místo zchátralé dřevěné kaple byla vystavěna kamenná stavba, tehdy ještě ve stylu
klasických horských kapliček, tedy s pravoúhlou předsíňkou a s věžičkou. Teprve při další
přestavbě v letech 1868 - 69 byla vybudována
zděná kaple taková, jakou ji známe dnes, tedy
stavba kruhová. Podstatná oprava následovala v roce1907, poté, kdy kaple byla z farnosti
Kunštát převedena k farnosti Zdobnice.
O dalších opravách či přestavbách nejsou po
celé 20. století zprávy až do roku 1967. Tehdy
se zdevastovaná kaple dočkala generální opravy, kterou zajistil a financoval Okresní národní výbor v Rychnově n. Kn., ovšem jen po
stavební stránce. Další využití kaple však bylo
problematické. Uvažovalo se o tom, že by v ní
byla malá výstavní síň, stanice Horské služby,
případně že by sloužila jako Památník obětem
hor. Nic z toho se neuskutečnilo a kaple opět
chátrala. Začátkem 90. let provedli nejnutnější opravy a úklid členové Horské služby, mezi
lety 1997 a 2000 zajistil páter Josef Suchár
z Neratova obnovu střechy a od roku 2003,
kdy kaple přešla do vlastnictví obce Zdobnice,
uskutečnilo sdružení občanů Via aurea z Rychnova n. Kn. spolu s obcí Zdobnice generální
opravu celé kaple, včetně obnovy interiéru. Po
této opravě, která stála přibližně jeden milion
korun, vysvětil kapli královéhradecký biskup
Dominik Duka.
Text: Jan Hégr
LETNÍ INTERPRETAČNÍ KURZY – pokračování interpretačních kurzů v Opočně
pod vedením Jiřího Besperáta (housle) a Jana Škrdlíka (violoncello)
1. 7. DĚTSKÝ DEN spojený s opékáním prasete v Osečnici
1. - 2. 7. „NOVOHRÁDOUSKÉ SLAVNOSTI“, v rámci těchto slavností se uskuteční dne 1. 7. v kině
divadelní představení pohádky, výstava obrazů Nového Hrádku, v Písníku posezení
s opékáním selete. V neděli 2. 7. proběhne na náměstí trh lidových řemesel a různé
pouťové atrakce.
2. -7. 7. O POHÁR MĚSTA ŽAMBERK – 15. ročník cyklistického etapového závodu (2. 7. - časovka
od 9.00 – 12.30 hod., 3. 7. - okruhy městem od 15.00 až 19.00 hod., 7. 7. - horská etapa
od 9.00 do 13.00 hod.), info: ředitel závodu V. Janoušek mobil: 605 263 642
5. 7. SVĚCENÍ PRAPORU A ZNAKU obce Ohnišov. Program: v 10,00 hodin mše svatá
s posvěcením praporu a znaku v místním kostele Cyrila a Metoděje. Odpoledne sraz
rodáků a přátel obce v zahradě místní školy, tamtéž od 14,00 hodin koncert Stavostrojky.
5. 7. Tradiční „VEŘEJNÝ ZÁVOD VE STŘELBĚ NA ASFALTOVÉ TERČE“ pořádaný mysliveckým
sdružením Slatina - Rybná na brokové střelnici ve Slatině nad Zdobnicí od 9.00 hodin
v areálu na Kubovně (cesta značena od kostela). Střílí se baterie a lovecké kolo. Bližší
informace je možno získat v případě zájmu o tuto tradiční akci na mobilu: 604 265 989
8. 7. OSLAVA 60. VÝROČÍ ZALOŽENÍ HASIČSKÉHO SBORU (Lomy-Osečnice)
8. 7. 100 LET HASIČSKÉHO SBORU ve Svinné
8. 7. I. WESTERNOVÝ DEN RÁDIA OK 2006 – Western Vochánka Potštejn – od 14.00 hod
velká show kovbojů a indiánů. Nenechte si ujít ukázky kovbojského umění našich
nejlepších jezdců rodea, ukázky indiánských zvyklostí s pohřebními rituály,
výcvikem honáckých psů s ovečkami, dětské rodeo na ovečkách.Od 20.00 hod.
Hraje country skupina Makadam, v průběhu večera vás čeká soutěž v jízdě na divokém
býkovi o sud piva. Od 21.00 – Velká noční ohnivá show.
Kontakt: p. Walterová – mobil: 603 318 922
15. 7. Letní SILVESTR - Lomy (Osečnice)
15. 7. POHÁDKOVÉ ODPOLEDNE v Deštném v Orl. h.
19. - 23. 7. ZÁJEZD RODÁKŮ Z KUNČINY VSI DO ORLICKÝCH HOR – obec Zdobnice
22. 7. V Prorubkách (Liberk) se uskuteční již tradiční PRORUBSKÁ LÁVKA od 10.00 hodin.
U vodní nádrže pod bytovkami budou nejprve probíhat soutěže mládeže. Poté bude
následovat zábava a soutěže pro dospělé po celé odpoledne. Srdečně zvou pořadatelé.
22. 7. ZÁHOŘSKÝ POHÁR V MALÉ KOPANÉ v Orlickém Záhoří na místním fotbalovém hřišti
22. 7. FOTBALOVÉ UTKÁNÍ „ŽENATÍ/SVOBODNÍ“ v Olešnici v Orl. h. v areálu TJ Start
22. - 23. 7. DOBRUŠSKÝ POHÁR – Městský stadion Dobruška – 17. ročník turnaje ve futsalu,
účast cca 60 týmů z celé ČR. V sobotu kulturní program k posezení a tanci. (p. Koláčný
– mobil: 606 288 917)
24. - 29. 7. TÝDEN VE STŘEDOVĚKU – ukázky středověkých technologií výroby železa, dřevěného
uhlí, keramiky, textilu, ukázky boje, šermu a výcviku šermířů ve Villa Nova Uhřínov,
informace: Bohumír Dragoun – tel.: 494 663 139, 494 598 010
15. 7. PIVNÍ SLAVNOSTI V ŽAMBERKU – fotbalový stadion Pod Černým lesem
v Žamberku – pořádá Fotbalový oddíl Žamberk, kontakt: tel.: 465 613 763
červenc - srpen - STRAŠIDELNÉ NOČNÍ PROHLÍDKY , pořádá MIKCENTRUM Letohrad, tel.: 465 622 092
divadlo:
1. 7. O PRINCEZNĚ ZUZANĚ A DRAKU OLIZOVÁKU – divadelní představení pro děti
i dospělé v podání Karlovarského hudebního divadla,
zahradní areál Muzea Deštné v O. h. tel.: 494 663 139
8. 7. TANČÍCÍ INDIÁN – divadelní představení souboru Temno Týniště n. Orl. Volná parodie
na Labutí jezero. Zahradní areál Muzea Deštné v Orl.h. tel.: 494 663 139
15. 7. Divadelní soubor Impudici zahraje dvě hry z Dekameronu v zahradním areálu Muzea
Deštné v O. h. tel.: 494 663 139
22. 7. Pohádkové divadelní představení o Karkulce – zahradní areál Muzea Deštné v O. h.
tel.: 494 663 139
koncer t y, festivaly:
2. 7. v 19.30 h v obrazárně zámku Opočno – ÚVODNÍ KONCERT LETNÍCH INTERPRETAČNÍCH
KURZŮ – J. Besperát (housle), J. Škrdlík (violoncello), Š. Besperátová (klavír)
7. 7. v 18,00 h v Mariánském kostelíku v Opočně – ZÁVĚREČNÝ KONCERT ÚČASTNÍKŮ
INTERPRETAČNÍCH KURZŮ
8. 7. PETR BENDE se skupinou + BLADEX ROCK – od 20.00 h v přírodním areálu Pohoří
(p. Fasner – mobil: 602 669 230, www.far-agentura.cz)
15. 7. TŘI SESTRY, DEBILL HEADS, DOCTOR P.P. a E!E! – od 20.00 h v přírodním areálu Pohoří
(p. Fasner – mobil: 602 669 230, www.far-agentura.cz)
21. 7. v 19.30 h v Mariánském kostelíku v Opočně – OD GOTIKY PO BAROKO – Instrumentálně
-vokální soubor pro středověkou, gotickou a renesanční hudbu Solideo
22. 7. COUNTRY FESTIVAL RADIA OK S KONCERTEM - od 14.00 hod. Tomáš Linka a Přímé
Linky – čeká vás osm hodin výborné country ve Western Vochtánka Potštejn.
Více infor mací: p. Walterová – mobil: 603 318 922
28. 7. v 19.30 h v obrazárně zámku Opočno – GUITAR ARTE TRIO, BLANKA ČERNÁ – MEZZO
SOPRÁN (Jindřich Kaulfers, Ivan Šoltys, Stanislav Prokeš
výst avy:
1.- 7. - 10. 8. - VÝSTAVA UPOMÍNKOVÝCH PLÍŠKŮ NA TURISTICKÉ HOLE – Muzeum Deštné v Orl. h.
tel.: 494 663 139
4. 7. ZAHÁJENÍ VÝSTAVY K VÝROČÍ 100 LET OD ZAHÁJENÍ PROVOZU NA ŽELEZNIČNÍ TRATI
DOUDLEBY-VAMBERK-ROKYTNICE v aule rokytnické ZŠ. Výstava potrvá do 16. 9. 2006.
5. 7. - 6. 7. VÝSTAVA POHLEDNIC PANA MATUŠKY a obce Ohnišova v budově školy v Ohnišově od
9.00 - 17.00 hodin
22. - 23. 7. VÝSTAVA DROBNÉHO ZVÍŘECTVA – tradiční výstava králíků, drůbeže.
Pořádá ČSCH Skuhrov n. B., informace: IC Skuhrov n. B., tel.: 445 567 144
posvícení, pouť:
1. 7. POUŤ SVATOJÁNSKÁ v Orlickém Záhoří na místním fotbalovém hřišti
1. - 2. 7. POUŤ SV. PETRA A PAVLA – klasická pouť s houpačkami a střelnicemi v obci Dobré,
kontakt: Ladislav Michl tel.: 494 664 101
22. 7. DEŠTENSKÁ POUŤ v Deštném v Orl. h.
22. 7. POUŤOVÁ TANEČNÍ ZÁBAVA v Olešnici v Orl. h., „Občerstvení U Jungů“.
22. 7. POUŤ ve Skuhrově n. Bělou – při tradičních oslavách budete moci kromě návštěvy
houpaček, střelnice a kolotoče zhlédnout výstavu drobného zvířectva
v areálu chovatelů, na volejbalových kurtech proběhne tradiční turtnaj v odbíjené.
28. - 30. 7. ANENSKÁ POUŤ s bohatým doprovodným programem v Rokytnici v Orl. h.
akce:
4. - 6. 8. 5. 8. 5. - 6. 8. 6. 8. 11. 8. 11. - 13. 8. -
13. - 27. 8. 15. - 16. 8. 18. - 20. 8. 19. 8. 19. 8. 19. 8. 19. 8. -
19. 8. 19. 8. 19. - 20. 8. 20. 8. 20. 8. 26. 8. 26. 8. 26. 8. 26. 8. 26. 8. 27. 8. 27. 8. srpen srpen srpen divadlo:
5. 8. 13. 8. 25. - 26. 8 -
26. 8. 27. 8. koncer t y:
12. 8. 13. 8. 25. 8. -
SRPEN
9. 9. 15. 9. -
TAVENÍ SKLA DŘEVEM v Deštné v Orl. h., experimentální tavba skla v zahradním areálu
Muzea Deštné v Orl. h. tel.: 494 663 139
MUTINŮV STAROČESKÝ JARMARK ve Skuhrově n. Bělou – letní slavnosti na hradě,
již tradičně sem přijíždí spousta turistů z blízkého či vzdáleného okolí
PORCINKULE V OPOČNĚ na Kupkově nám., tradiční akce s atrakcemi a spousty stánků
HISTORICKÉ TRHY ŘEMESEL v 9,00 hodin v zámeckém parku v Opočně před
Letohrádkem ukázka tradičních lidových řemesel s možností koupě vyrobených ukázek
VELKÁ LETNÍ DISKOTÉKA v přírodním areálu za ZŠ v Podbřezí. Pořadatelem je SDH
Podbřezí, začátek ve 21,00 hodin
CIHELNA 2006 – každoroční vzpomínková vojensko-historická akce. V letošním roce
s předvedením dvou bojových ukázek - „Tak to bylo ...“ a „Tak to mohlo být ...“
- historické bitvy v prostoru československého pevnostního pásma – časově zasazené
do léta a podzimu roku 1938. Jedná se o jednu z nejnavštěvovanějších akcí s tématem
obrany státu v ČR. Info: Vojenské muzeum Králíky, tel.: 465 623 466
MEZIUM – 8. ročník Mezinárodní letní akademie. Mezinárodní umělecké dílny,
informace: tel.: 494 531 432, 608 959 183, e-mail: [email protected],
www.e-rychnovsko.cz
MEZINÁRODNÍ ZÁVODY FIS V LYŽOVÁNÍ NA TRÁVĚ ve Ski areálu Olešnice v Orl. h.
SRAZ MAJITELŮ VOZIDEL ŠKODA 1203 v letním sportovním areálu v Bystrém v Orl. h.,
pořádá Sdružení VAG-I-NOVINY
VIII. ROČNÍK TURNAJE V NOHEJBALU O POHÁR STAROSTY obce Bačetín
ZIMNÍ OLYMPIJSKÉ HRY – recesitické akce Sdružení VAG-I-NOVINY v letním sportovním
areálu v Bystrém v Orl.h.
LOUČENÍ S PRÁZDNINAMI „dětský den“- Lomy (Osečnice)
II. WESTERNOVÝ DEN RÁDIA OK 2006 – Western Vochtánka Potštejn – od 14.00 hod.
Velká show kovbojů a indiánů. Zveme Vás na příjemné westernové odpoledne s noční
show. Uvidíte ukázky přiježděnosti koní, kovbojská a indiánská vystoupení.
Více informací: p. Walterová – mobil: 603 318 922
S RUKSAKEM NA KONEC SVĚTA -fantastické obrázky z cesty po Indii, Pákistánu a okolních
zemích, vypráví manželé Sedláčkovi - muzeum v Deštném v Orl. h., tel.: 494 663 139
silniční závod BĚH ÚDOLÍM ŘEKY BĚLÉ - pořádá TJ Porkert ve spolupráci
s OÚ Skuhrov n. Bělou
VÍKEND STŘEDOVĚKÝCH TECHNOLOGIÍ – ukázky středověkých řemesel ve skanzenu
Villa Nova, kontakt: Bohumír Dragoun tel.: 494 663 139, 494 598 010
TERÉNNÍ BĚH do vrchu - Skuhrov – Deštné v Orl. h.. Pořádá TJ Porkert ve spolupráci
s OÚ Skuhrov n. Bělou
DĚTSKÝ DEN – odpoledne věnované dětem ve Valu u Dobrušky
NOHEJBALOVÝ TURNAJ v Osečnici
OSLAVY 120 LET ZALOŽENÍ SDH Bystré v Orl. h., pouťová taneční zábava
LOUČENÍ S LÉTEM + FOTBAL v Orlickém Záhoří na místním fotbalovém hřišti
„MEMORIÁL JAROSLAVA CEJNARA“ o putovní pohár obce - TJ Start Olešnice v Orl. h.
MEMORIÁL V. HAVRDY v České Čermné, 3. ročník fotbalového turnaje - sokolovna,
fotbalové hřiště
SVĚCENÍ PRAPORU Obce Bystré a SDH Bystré v Orl. h.
RYCHNOV CLASSIC MARATHON – významná sportovní akce, start: město Rychnov n. Kn.,
Pořadatelem je 3athlon club RK, informace: tel.: 604 706 605, Jan Jelínek
PIVNÍ SLAVNOSTI v pivovarském dvoře v Dobrušce s kulturním programem
(p. Svobodová – tel.: 494 620 195, [email protected],
www.pivovar.dobruska.info
PODORLICKÁ PATNÁCTISTOVKA - Městský stadion Dobruška – závody lehkoatletických
oddílů z celé ČR a ze zahraničí (ředitel závodu – Zdeněk Kupka – mobil: 608 554 405,
p. Svoboda – mobil: 606 640 553, 777 640 553)
ORLICKÝ SPRINT – závody automobilů do vrchu, pořádá A.Majšajdr,
více informací IC Skuhrov tel.: 445 567 144
16. 9. 16. 9. -
NOC NA KARLŠTEJNĚ – divadelní představení divadelního spolku Kačenka Deštné v Orl. h.
V zahradním areálu Muzea Deštné v Orl. h. - tel.: 494 663 139
DIVADELNÍ PŘEDSTAVENÍ v přírodním divadle ve Valu u Dobrušky
DIVIDÍLKOVÁNÍ aneb DIVADELNÍ JARMARK – nonstop divadelní program několika
desítek jednotlivců a souborů. Spojeno s prezentací a prodejem rukodělných výrobků.
Místo konání: Poláčkovo nám. V Rychnově n. Kn., zámecký park. Pořadatelem
je divadelní a řemeslná společnost DIVIDÍLKOVÁNÍ Déčko Rychnov nad Kněžnou,
informace: tel.: 603 204 111, Jan Šeda
DIVADLO „O HOLI“ - v Deštném v Orl. h. - představení avantgardního divadelního
souboru v zahradním areálu Muzea Deštné v Orl. h. tel.: 494 663 139
DIVADELNÍ PŘEDSTAVENÍ v přír. divadle ve Valu u Dobrušky
KONCERT PEPY NOSE – koncert známého folkového zpěváka Pepy Nose – zahradní
areál Muzea Deštné v Orl. h. tel.: 494 663 139
KONCERT DECHOVÉ HUDBY „OPOČENKA“ v přírodním areálu za ZŠ v Podbřezí.
Začátek v 15.00 hodin, pořadatelem této již 12 let trvající zdařilé tradice je SDH Podbřezí.
V 19.30 v obrazárně zámku Opočno - ARTE TRIO BOHEMIA – Tomáš Vejvoda (housle),
Vladan Kočí (violoncello), Eva Šilarová (klavír)
výst avy:
12. - 13. 8. 19. - 28. 9. -
VÝSTAVA JIŘIN v kapli na zámku Skalka. Pořadatel Karel Petr a manželé Hejzlarovi.
MISTR HÉGR, JAK HO NEZNÁTE, výstava představující méně známou tvorbu malíře
Orlických hor J. Hégra – Muzeum Deštné v Orl. h. tel.: 494 663 139
posvícení, pouť:
6. 8. V rámci POUŤOVÝCH OSLAV ve Slatině nad Zdobnicí vystoupí od 16,00 hodin
v přírodním areálu vedle zdravotního střediska se svým tříhodinovým programem
hudební skupina Surf z Blanska (Eva a Vašek). Akce je pořádána mysliveckým sdruž.
Slatina - Rybná, divadelním spolkem Hübnerová a pod záštitou obecního úřadu
ve Slatině nad Zdobnicí. O vydatné občerstvení se postarají myslivci, a také pivovar
Náchod s svým mobilním výčepním stánkem se sortimentem řádně ošetřených deseti
druhů piv vlastní výroby. V tento den bude rovněž možné v době od 14.00 - 16.00
hodin navštívit slatinskou galerii, kde je možné zhlédnout výtvarná díla umělců
působících ve zdejším kraji.
15. 8. NERATOVSKÉ POUTNÍ SLAVNOSTI – klasická církevní pouť v Neratovském kostele
tel.: 494 599 157
19. 8. POUŤOVÁ ZÁBAVA Sokol Lukavice, od 20.00 hodin
26. 8. POUŤOVÁ TANEČNÍ ZÁBAVA v obci Bystré v Orl. h.
26. - 27. 8. JABLONSKÁ POUŤ – tradiční pouťové atrakce na náměstí 5. května a v prostoru
autobusového nádraží. Pořadatel Město Jablonné nad Orlicí, info: tel.: 465 641 371,
www.jablonneno.cz, www.armyfort.com, e-mail: [email protected]
srpen –
HLAVNÍ CÍRKEVNÍ POUŤ NA HOŘE MATKY BOŽÍ U KRÁLÍK,
info: Poutní místo Hora Matky Boží, tel.: 465 631 425
ZÁŘÍ
akce:
2. 9. 2. 9. 2. - 3. 9. 8. - 10. 9. 9. 9. -
OBECNÍ SLAVNOSTI SE SVĚCENÍM PRAPORU A ZNAKU obce v Bačetíně
„ATLETICKÝ MÍTINK“ - TJ Start Olešnice v Orl. h., Občanské sdružení Pro Olešnici
Automotoklub Dobřany pořádá na závodišti U Hradu - RACCER BUGY A POHÁR SPONZORŮ
48.ročník RYCHNOVSKÁ OSMIČKA – nejstarší amatérská filmová soutěž ve východní
Evropě. Celostátní soutěž – promítání pro veřejnost. Akce se koná v Městském kinu
Rychnov n. Kn. Informace: mobil: 603 810 775
KAČENČINO LOUČENÍ S LÉTEM v Deštném v Orl. h. - Akce pro děti i dospělé
s Pohádkovým lesem
16. 9. 16. 9. 16. - 17. 9. 17. 9. 22. - 24. 9. 24. 9. 25. 9. 28. 9. září září divadlo:
24. 9. koncer t y:
8. 9. 10. 9. 15. 9. 20. 9. 28. 9. -
DNY EVROPSKÉHO DĚDICTVÍ – den otevřených dveří památek v Novém Městě n. M.
SETKÁNÍ RAMPUŠÁKŮ – setkání vládců hor s doprovodným programem v Deštném
v Orl. h., pořádá Chata Horalka, KČT Smiřice
VINOBRANÍ obce Lukavice, od 20.00 hodin
OSLAVY ZAHÁJENÍ PROVOZU ŽELEZNIČNÍ TRATI Doudleby-Vamberk-Rokytnice
v Rokytnici v Orl. h.
VELKÁ JAVORNICKÁ přehlídka různých disciplín v jízdě na koni v Javornici – Blatiny,
ranč HENRY
AKCE „BURČÁK“ - III. ročník radostného popíjení vinných produktů + kulturní program
jako překvapení – ve Valu u Dobrušky
DREZURNÍ ZÁVODY KONÍ v Deštném v Orl. h., kontakt: Eva Kotyzová te.: 494 663 218
O POHÁR SEDLOŇOVA – 36. ročník veřejného silničního běhu na 10 km,
kontakt: Jiří Šinták mobil: 723 192 369
SVATOVÁCLAVSKÉ SLAVNOSTI na náměstí F. L. Věka v Dobrušce – 3 dny plné kultury
a zábavy – průvod šermířů, bitva prusko-rakouská, jarmark lidových řemesel, představení
pro děti, výstavy, divadla, koncerty, slavnostní mše. (p. Verner – tel.: 494 623 802)
AUTOKROS - MISTROVSTVÍ ČR - pořádá Automotoklub Dobřany na závodišti U Hradu
ZLATÁ HODINKA v Osečnici
SLAVNOSTNÍ SVĚCENÍ SYMBOLŮ obce Val
slavnostní zahájení školního roku v ZŠ a MŠ ve Skuhrově n. Bělou
ORLICKÝ SPRINT – automobilový závod do vrchu ve Skuhrově n. Bělou
NĚKDO TO RÁD HORKÉ – v 19.00 hodin v KND v Opočně – další představení komedií
cyklu Opočenské divadlo Tomáše Langera. Jazzová hudební zpěvohra o trampotách
nezaměstnaných hudebníků. Hraje soubor Kolár z Police nad Metují.
JAN POSPÍCHAL-HOSLOVÝ RECITÁL – v 19.00 hodin v obrazárně zámku Opočno
– I. Konzertmeister der Wiener Symphoniker. Klavírní spolupráce Luděk Šabaka.
KONCERT SMÍŠENÉHO PĚVECKÉHO SBORU - Polyfonní sdružení Nové Město n. M.
V 17.00 hodin v kostele sv. Václava v České Čermné.
ORLICKO-KLADSKÝ VARHANNÍ FESTIVAL v Olešnici v Orl. h. - kostel sv. Máří Magdalény
v 19.00 hodin v Mariánském kostelíku v Opočně – Polyfonní sdružení Nové Město n. M.
– KOMORNÍ INSTRUMENTACE (W.A. Mozart Requiem d moll KV 626)
ORLICKO- KLADSKÝ VARHANNÍ FESTIVAL - koncert v 17.00 hodin v kostele sv. Václava
v České Čermné
výst avy:
16. - 20. 9. -
AkvaEXPO 2006 RK – XXX. Ročník výstavy akvarijních ryb a terarijních živočichů, přes
300 druhů akvarijních ryb ve 180 nádržích. Místo konání: Dům chovatelů v RK. Pořadatelem je Český svaz chovatelů, ZO Rychnov n. Kn., informace: mobil: 736 633 171,
e-mail: [email protected]
posvícení, pouť:
2. - 3. 9. ŽAMBERECKÁ POUŤ na Masarykově náměstí v Žamberku, Město Žamberk,
informace: IC Žamberk – tel.: 456 312 946
23. 9. POSVÍCENSKÁ ZÁBAVA v Osečnici
30. 9. POSVÍCENSKÁ TANEČNÍ ZÁBAVA v Javornici, od 20.00 h v pohostinství U Rufferů
30. 9. - 1. 10. - KRALICKÁ SVATOMICHALSKÁ POUŤ - Králíky
ŘÍJEN
akce:
6. - 8. 10. -
11. - 14. 10. 28. 10. 30. 10. -
říjen -
XXIII.ročník FILMOVÝ SMÍCH – významné herecké dvojice Libuše Šafránková a Josef
Abrhám. Celostátní tématický seminář lektorů a členů filmových klubů ČR a SR s účastí
veřejnosti. Každoročně je fimový smích zaměřen na významné osobnosti naší
filmové scény. Místo konání: Městské kino Rychnov n. Kn. Pořadatelem je Filmový klub
RK, informace: tel.: 603 810 775, www.rychnov-city.cz
tradiční SETKÁNÍ SOKOLNÍKŮ V OPOČNĚ a okolí – v sobotu ukázky lovu.
PLES BEZDOMOVCŮ v Bystrém v Orl. h., recesitická společenská akce
Sdružení VAG-I-NOVINY v místní hospůdce (Novotný – mobil: 606 817 998)
„ZLATÁ HODINKA“ Mše svatá v kostele Cyrila a Metoděje v Ohnišově od 9.00 hodin,
vzpomínka na zesnulé na místním hřbitově v 9.30 hodin, po skončení odchod s hudbou
do pohostinství „U potoka“. Od 10.00 hodin v pohostinství „U potoka“, sousedské
posezení, hudba.
DRAKIÁDA v Dobrušce– pouštění draků a soutěžení o nejhezčí a nejdelší ocas.
Který drak nejvýš vzlétne? Bohatý program s hudbou a opékáním
(p. Kuncová – mobil: 776 000 430)
divadlo:
3. 10. -
LIJAVEC – divadlo Járy Cimrmana se svým nesmrtelným géniem v 19.00 hodin v KND
Opočno, vstupné 300,-Kč
22. 10. NEŽERTE CLINTA EASTWOODA – v KND Opočno – komedie Opočenského divadla
Tomáše Langera. Televizní moderátor Ctibor Tlačítko a majitel stavební firmy Petr Palec
trpí po dopravní nehodě ztrátou paměti. Postupně se dozvídají skutečnosti, které je
lepší nevědět. Satirickou komedii hraje soubor Homotronní neškvor z Velkého Oseku.
Vstupné 100,-Kč.
25. 10. V 8.00 a 10.00 hodin v KND Opočno – DIVADLO PYTLÍČEK – představení pro školy
koncer t y, festivaly:
1. 10. V 16,00 hodin v Mariánském kostelíku v Opočně – VARHANNÍ KONCERT – v rámci 10.
ročníku Orlicko-kladského varhanního festivalu
říjen –
ORLICKO-KLADSKÝ FESTIVAL v Dobrušce v kostele sv. Václava
(Ing.Poláčková – tel.: 494 629 617, [email protected]
výst avy:
7. 10. - 20. 11. - S RUKSAKEM NA ZÁDECH DO ASIE – výstava fotografií manželů Sedláčkových
(Muzeum Deštné v Orl. h. - tel.: 494 663 139
posvícení, pouť:
13. - 15. 10. POSVÍCENÍ v Dobrém – posvícení s houpačkami, střelnicemi a hospodskou zábavou
14. - 16. 10. POSVÍCENÍ v Kounově
21. 10. POSVÍCENSKÁ ZÁBAVA Sokol Lukavice, od 20,00 hodin
21. 10. POSVÍCENSKÁ TANEČNÍ ZÁBAVA v Olešnici v Orl. h. - Horská bouda Čihalka,
Občanské sdružení Pro Olešnici
25. 10. POSVÍCENSKÁ ZÁBAVA a posvícenské posezení v Ohnišově
říjen POSVÍCENÍ ve Skuhrově n. Bělou – posvícení se vším, co k tomu patří, pořádá OÚ Skuhrov
L I S TO PA D
akce:
25. 11. divadlo:
5. 11. -
ADVENT v ZŠ ve Skuhrově n. Bělou při současném dni otevřených dveří.
Součástí akce je i slavnostní rozsvícení vánočního stromku a zahájení adventního času.
Více informací: IC Skuhrov tel.: 494 663 139
PODNEBÍ – v 19.00 hodin v KND Opočno – představení Opočenského divadla Tomáše
Langera. Přijdou hodní do nebe a zlí do pekla? V podnebí na božím soudě. Motto:
Kolem se rozhlížíme po viníkovi a vině a ona bydlí v zrcadle, ta svině! Černou komedii
o setkání vraha, lidožrouta a Ježíše Krista hraje soubor Koule z Brna. Vstupné 100,- Kč.
Koncer t y, festivaly:
25. 11. CELTIC CROSS – v 19.00 h v KND Opočno – pro velký úspěch opakujeme vystoupení
hudební skupiny, která vynikajícím způsobem interpretuje keltskou hudbu.
listopad DĚTSKÝ FILMOVÝ FESTIVAL, Divišovo divadlo Žamberk,
kontakt: J.Moravec tel.: 465 614 583, www.zamberk.cz
posvícení, pouť:
4. 11. POSVÍCENSKÁ TANEČNÍ ZÁBAVA v Bystrém v Orl. h., posvícenské pondělí
25. - 27. 11. TRADIČNÍ TŘÍDENNÍ POSVÍCENÍ se sobotní posvícenskou zábavou, večer pak zlatá
hodinka. Vše v hostinci Skalka v Podbřezí. Pořadatelem je SDH Skalka.
KOUPÁNÍ, VODNÍ SPORTY
DOBRUŠKA
tel.: 494 629 530
koupaliště, brouzdaliště, prolézačky,
houpačky, pískoviště
krytý bazén, sauna, posilovna
TŘEBECHOVICE POD OREBEM
tel.: 495 592 129
bazén, dětský bazén, tobogán, skluzavka
PASTVINY
tel.: 465 637 252, (465 637 494 ve dnech
20. 6.- 31. 8.)
přehrada u Žamberka
windsurfing, tenis, půjčovna loděk,
šlapadel, na místní sjezdovce půjčovna
horských koloběžek
OPOČNO
tel.: 494 668 309, 732 877 994
bazén, dětský bazén
DOBRÉ
tel.: 494 664 148
tenisové kurty, malý a velký bazén,
nohejbal aj.
TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ
tel.: 608 727 646
přírodní koupání a opalování na písčitých
plážích, nudi pláž, průlezky, houpačky
RYCHNOV NAD KNĚŽNOU
tel.: 494 535 632, 777 181 448
koupaliště ve Včelném
hřiště, skluzavky, dětský koutek
KOSTELEC NAD ORLICÍ
tel.: 494 323 344
umělá nádrž v blízkosti Orlice kruhové
brouzdaliště, prolézačky, volejbal aj.
BYSTRÉ
tel.: 494 665 121
travnatá pláž, betonové dno, skokanské
prkno aj.
AQUAPARK ŽAMBERK
tel.: 465 614 755, 465 614 905, 775 356 190
2 tobogány, kamikadze, vířivka,
plavecký a dětský bazén, venkovní kuželky, volejbalové hřiště, minigolf, tenisové
kurty, restaurace, kemp
VAMBERK - PEKLO NAD ZDOBNICÍ
tel.: 494 541 568
dětské brouzdaliště se skluzavkou,
pískoviště, prolézačky, houpačky
a další lákadla
ROKYTNICE V ORLICKÝCH HORÁCH
Volně přístupné
JABLONNÉ NAD ORLICÍ
Volně přístupné
tenisový a volejbalový kurt
KRÁLÍKY
Volně přístupné
AUTOCAMPING ROZKOŠ
tel.: 491 451 112
Přehrada u České Skalice
rybaření, jachting, windsurfing, volejbal,
nohejbal, stolní tenis
AUTOKEMP - BROUMAR OPOČNO
tel.: 494 668 309, 732 877 994
rybník
půjčovna pramic a šlapadel, petangue,
stolní tenis, volejbal aj.
AUTOCAMP ZÁKOUTÍ
DEŠTNÉ V ORLICKÝCH HORÁCH
tel.: 494 663 335, 777 100 729
volejbal, tenis, dětské hřiště aj.
AUTOCAMP ORLICE
V KOSTELCI NAD ORLICÍ
tel.: 494 323 970
ohniště, restaurace, parkoviště, hřiště
TURISTICKÁ INFORMAČNÍ CENTRA
ČENKOVICE
561 64 Jablonné nad Orlicí
tel.: 465 391 112
e-mail: [email protected]
www.orlicko.cz
Otevřeno: prosinec - březen: po - ne: 9 - 17
ČERVENOVODSKÉ SEDLO
U Červené Vody
Masarykovo nám. 166
564 01 Žamberk
tel.: 602 410 714, 603 874 843
e-mail: [email protected]
www.orlicko.cz
Otevřeno:
listopad - březen: so, ne: 8 - 16
polovina května: září - so, ne: 8 - 16
DOBRUŠKA
nám. F. L. Věka 32
518 01 Dobruška
tel: 494 629 581
e-mail: [email protected]
www.mestodobruska.cz
Otevřeno:
květen - září: denně 8 - 12, 13 -17
říjen - duben: po-pá: 8 - 12, 13 - 17, so: 9 - 12
DEŠTNÉ V ORLICKÝCH HORÁCH
Pod sjezdovkami 164
517 91 Deštné v Orlických horách
tel./fax: 494 663 289
e-mail: [email protected]
www.destne.info
Otevřeno: 9 - 12, 13 - 16
JABLONNÉ NAD ORLICÍ
náměstí 5. května 30
561 64 Jablonné nad Orlicí
tel.: 465 641 371
fax: 465 641 508
e-mail: [email protected]
www.jablonneno.cz
Otevřeno:
po - pá: 9 - 17
so: 9 - 12 (od 16. 9. - do 14. 6.)
so, ne: 9 -12, 13 - 16 (15. 6. - 15. 9.)
TURISTICKÁ INFORMAČNÍ CENTRA V
POLSKU
LETOHRAD
Václavské náměstí 77
561 51 Letohrad
tel.: 465 622 092
fax: 465 622 092
e-mail: [email protected]
www.mu.letohrad.cz
Otevřeno:
červen - srpen, po - pá: 8 - 11.30, 12.30 - 17
so: 9 - 11.30, 13 - 16.30, ne: 13 - 16.30
mimosezóna: po - pá: 8 - 11, 12 - 16, so: 8 - 11
Regionální informační centrum
57-300 Kłodzko, Plac B. Chrobrego 1
tel: (074) 867-70-07/865-89-71
fax: (074) 865-89-71
www.ziemiaklodzka.it.pl
e-mail: [email protected]
Informační centrum
57-343 Lewin Kłodzki, Plac Kościuszki 10
tel./fax: (074) 869-85-29
www.lewin-klodzki.pl
e-mail: [email protected]
NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ
Informační centrum a Městské muzeum
Na Zadomí 1226
549 01 Nové Město nad Metují
tel.: 491 472 119, 491 470 289
e-mail: [email protected]
Otevřeno:
celoročně 9 - 12, 13 - 17
NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ
Informační centrum a Galerie Zázvorka
U Zázvorky 1210
549 01 Nové Měto n. Met.
tel.: 491 470 331
e-mail: [email protected]
Otevřeno:
celoročně 9 - 12, 13 - 16
OPOČNO
Kupkovo náměstí 247
517 71 Opočno
tel.: 494 668 111
fax: 494 667 848
e-mail: [email protected]
www.opocno.cz
Otevřeno:
listopad - duben: po-pá: 9 - 11.30, 12.30 - 16
květen - říjen: po-pá: 9 - 11.30, 12.30 - 17
so, ne: 10 - 11.30, 12.30 - 16
ORLICKÉ ZÁHOŘÍ
517 64 Orlické Záhoří
tel.: 494 593 143
e-mail: [email protected]
Otevřeno:
červen - srpen, prosinec - duben
sobota: 8 - 11, 13 - 15
KOSTELEC NAD ORLICÍ
I. J. Pešiny 39
517 41 Kostelec nad Orlicí
tel.: 494 337 261
fax: 494 337 262
e-mail: [email protected]
www.orlickehory-cz.info
Otevřeno:
po - pá: 9 - 17
so: 8 - 11 (květen - říjen)
PASTVINY
564 01 Žamberk
tel: 465 637 496, červen - srpen 465 637 252
e-mail: [email protected]
www.orlicko.cz
otevřeno:
červenec, srpen - po - ne: 9 - 12, 13 - 18
od poloviny června: víkendy
KRÁLÍKY
Velké nám. 365
561 69 Králíky
tel.: 465 631 117
e-mail: [email protected]
www.muzeumkraliky.cz
ROKYTNICE V ORL. HORÁCH
nám. T. G. Masaryka 4
517 61 Rokytnice v Orlických horách
tel.: 494 595 326
fax: 494 595 326
e-mail: [email protected]
www.rokytnice.cz
Otevřeno:
po-pá: 7.30 - 11.30, 12 - 16
RYCHNOV NAD KNĚŽNOU
Svatohavelská 105
516 01 Rychnov nad Kněžnou
tel./fax: 494 539 027
e-mail: [email protected]
www.rychnovsko.cz
Otevřeno:
po-pá: 8 - 11.30, 12.30 - 17
so, ne: (VII. - IX.): 9 - 12
SKUHROV NAD BĚLOU
budova OÚ - prozatím
tel.: 494 598 248
e-mail: [email protected]
Otevřeno:
po-pá: 8 - 15
ÚSTÍ NAD ORLICÍ
Sychrova 16
562 24 Ústí nad Orlicí
tel.: 465 514 111
fax: 465 514 338
e-mail: [email protected]
Otevřeno:
po - pá: 7 - 18, so: 8 - 12
Informační středisko ORLICKA
Kostelní 446
564 01 Žamberk
tel.: 465 612 946
fax: 465 612 946
e-mail: [email protected]
www.zamberk.cz, www.orlicko.cz
Otevřeno:
Letní sezóna (16. 6. - 15. 9.)
po-pá: 8 - 12, 13 - 17
so,ne: 9 - 12 (VI. - IX.), 10 - 14 (VII.- VIII.)
Zimní sezóna: (16. 9. - 15. 6.)
po-pá: 9 - 12, 13 - 17
so, ne: 9 - 12 (X.-III. neděle - zavřeno)
Biuro Promocji Miasta
57-320 Polanica Zdrój, ul. Zdrojowa 13
tel. (074) 868-24-44
fax: (074) 868-13-01
e-mail: [email protected]
www.polanica.pl
Kancelář Svazu sněžnických obcí
(Związek Gmin Śnieżnickich)
kancelář pro propagaci obce
57-500 Bystrzyca Kłodzka, ul. Rycerska 20
tel: (074) 811-37-31
fax: (744) 865-37-07
Obecní informační a propagační centrum
57-330 Szczytna, ul. Wolności 1
tel./fax: (074) 868-33-33
www.szczytna.pl
Informační centrum, kancelář
pro propagaci města
57-540 Duszniky Zdrój, Rynek 9
tel./fax: (074) 866-94-13
www.duszniki.pl
Punkt Informacji Turystycznej
57-350 Kudowa Zdrój, ul. Zdrojowa 44
tel./fax: (074) 866-13-87
www.kudowa.pl
www.orlickehory.net
www.orlicko.cz
www.orlickehory.webz.cz
www.hrabstwo.pl
www.ziemiaklodzka.it.pl
Vydal: Dobrovolný svazek obcí Region Orlické hory se sídlem v Deštném v Orlických horách.
Redakční rada: Vedoucí redaktor Václava Domšová, PaedDr. Mgr. Josef Lukášek, PhDr. Miroslava Nováková, Zdenka Kroulíková, Lenka Jiránková,DiS, Mgr. Eva Kalousová.
Polský překlad: Karina Kurková. Grafické zpracování: Miloš Kaválek. Předtisková příprava: Reklamní studio Kazi. Tisk: Merkurtisk a.s.

Podobné dokumenty

Rok 2003 - Městys Nový Hrádek

Rok 2003 - Městys Nový Hrádek byly zam eny na využití p írodních materiál , pamatovalo se na zp v, recitaci, hry a tane ky. Nechyb ly samoz ejm pohádky. S podzimní pohádkou do školky zavítala op t p. Holasová, na kterou p ijal...

Více

DÁRkY - Klub zdraví Walmark

DÁRkY - Klub zdraví Walmark číslo NB9026 NB2539 NB5921 NB2709 NB6522 NB7538 NB4457 NB9661 NB5770 NB3017 NB1702 NB3706 NB7506 NB0001 NB9647

Více

rok 2006 - Městys Nový Hrádek

rok 2006 - Městys Nový Hrádek K 31. 12. 2006 m la obec Nový Hrádek 722 obyvatel. Narodilo se 11 d tí (8 d v at, 3 chlapci), zem elo 9 ob an , p ist hovalo se 19 a odst hovalo 18 obyvatel. V roce 2006 se uskute nily dvoje volby....

Více

Zpravodaj 2009/2 ke stažení ZDE

Zpravodaj 2009/2 ke stažení ZDE O Litomyšl je zcela určitě celoroční zájem. Po obnově zámeckého návrší v Litomyšli, kdy dojde k propojení zámku s regionálním muzeem a podzámčím, se zvýší pestrost služeb a atraktivita této lokalit...

Více

Léto 2011 - Orlické hory a Podorlicko

Léto 2011 - Orlické hory a Podorlicko a třetí přes městečko Brandýs nad Orlicí, Choceň až do Vysokého Mýta. V součtu se jedná o cyklostezky dlouhé téměř 60 km. Pro návštěvníky je podél stezek k  dispozici řada odpočívadel, informačních...

Více