Marketingova strategie OHP 2011 - Destinační společnost Orlické

Transkript

Tento projekt je spolufinancován z prostředků ERDF prostřednictvím
Euroregionu Glacensis
Marketingová strategie
cestovního ruchu
Orlických
a Bystřických hor
CZ.3.22/3.3.02/09.01388
Návrhová část
Zadavatel:
Orlické hory a Podorlicko
Panská 1492
516 01 Rychnov nad Kněžnou
Zhotovitel:
Enterprise plc, s. r. o.
Tichá 463
721 00 Ostrava – Svinov
&
Ing. Petr Kratochvíl
poradenství v cestovním ruchu,
Podkrkonošská 351,
199 12 Praha 9 - Dolní Počernice
Ostrava, květen 2011
Enterprise plc, s.r.o.
Marketingová strategie cestovního ruchu Orlických a Bystřických hor
Návrhová část
Obsah:
1 Návrhová část – východiska pro strategii ................................................................ 3
1.1 Dovybavení infrastruktury................................................................................ 3
1.1.1 Dopravní dostupnost destinace .......................................................................3
1.1.2 Podpora obnovení tradiční řemeslné výroby ...................................................4
1.1.3 Budování infrastruktury pro pěší a cykloturisty, lyžařské sporty a vodní
turistiku ........................................................................................................................4
1.1.4 Budování infrastruktury pro rodiny s dětmi a handicapované ..........................4
1.2 Zdrojové tuzemské a zahraniční oblasti a cílové skupiny................................ 5
1.3 Strategie řízení a koordinace tvorby turistických produktů .............................. 8
1.3.1
1.3.2
1.3.3
Fázování tvorby turistických produktů..............................................................8
Návrh metodiky pro přípravu a vývoj nových produktů cestovního ruchu........8
Řízení a koordinace tvorby turistických produktů ..........................................14
1.4 Hlavní produkty pro destinaci Orlické hory a Podorlicko ............................... 14
1.4.1
1.4.2
1.4.3
1.4.4
První klíčová skupina - Léto a aktivní turistika ...............................................14
Druhá klíčová skupina - Zimní radovánky......................................................15
Třetí klíčová skupina - Tradice a řemesla ......................................................15
Čtvrtá klíčová skupina - Specifické mimosezónní produkty ...........................15
1.5 Marketingové nástroje při prodeji (nabídce) komerčních turistických
produktů ................................................................................................................ 16
2 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Orlických horách a Podorlicku .................... 19
2.1 Vize, teze a cíle destinace Orlické hory a Podorlicko.................................... 19
2.1.1
2.1.2
Strategické teze .............................................................................................19
Hlavní cíle ......................................................................................................20
2.2 Hlavní strategické priority .............................................................................. 21
2.2.1
2.2.2
Výčet hlavních strategických priorit................................................................21
Přehled navržených opatření pro dosažení strategických priorit ...................22
2.3 Opatření pro dosažení strategických priorit................................................... 23
2.3.1 Strategická priorita A. Regionální turistické produkty dojmové a komerční ...23
2.3.2 Strategická priorita B. Organizace a financování aktivit, a vzdělávání
v oblasti cestovního ruchu .........................................................................................24
2.3.3 Strategická priorita C. Marketingové aktivity a informační systém.................35
2.3.4 Strategická priorita D. Podpora rozvoje infrastruktury pro využití turistického
potenciálu destinace..................................................................................................44
3 Marketingový plán cestovního ruchu destinace Orlické hory a Podorlicko ............ 45
3.1 Akční plán na období 2011 – 2013................................................................ 45
3.2 Marketingový mix společných turistických produktů destinací Orlické hory a
Podorlicko a Powiatem Klodzkim .......................................................................... 49
3.2.1
3.2.2
3.2.3
3.2.4
Společný marketingový plán Kladska, Orlicka a Podorlicka ..........................49
Koncepce společných produktů cestovního ruchu.........................................52
Koncepce komplementárních produktů cestovního ruchu .............................54
Implementace, financování a propagace společných produktů .....................57
3.3 Marketingový mix turistických produktů destinace Orlické hory a Podorlicko 58
Příloha č.1 .................................................................................................................. 75
Enterprise plc, s.r.o. & Ing. Petr Kratochvíl
Strana 2 (celkem 76)
Návrhová část
1 Návrhová část – východiska pro strategii
Na základě výstupů z analýzy, na základě zadání zadavatele a na základě zkušeností zpracovatele
jsou pro zpracování strategie rozpracovány následující východiska:
1.1 Dovybavení infrastruktury
Tato Marketingová strategie si neklade za cíl vyvolat soustředění na velké investice do infrastruktury.
Současná situace v destinaci by takové aktivity dostala pouze do stavu jejich evidování, bez reálných
předpokladů na vlastní realizaci příslušnými investory. Současně si dává destinace za hlavní cíl
rozvoj cestovního ruchu za předpokladu respektování udržitelného rozvoje. Přesto analýza ukazuje
na některé nedostatky a jejich zařazení do strategie zdůrazní hlavní problémy spojené
s nedostatečnou infrastrukturou. Především se jedná o problémy související s větším komfortem při
pobytu turistů v Orlických horách a Podorlicku.
1.1.1 Dopravní dostupnost destinace
Snaha a plány o zintenzivnění spolupráce s destinací Bystřické hory je negativně ovlivněna
nedostatečným přístupem českých hranic z polské strany. Polský turista k nám přijíždí převážně
automobilem a vlastně neexistence dostupných tranzitních silnic mezi Bystřickými horami a Orlickými
horami a Podorlickem zavede polské turisty převážně na Náchodsko, do Kladského pomezí. Strategie
nenavrhuje a ani nemůže navrhovat řešení investiční, ale upozorňuje na tento zásadní problém a tím
chce přispět k iniciaci politického tlaku na polskou stranu k odstraňování dané bariéry. V rámci
jednání s polskou stranou by mělo být předmětem jednání i požadavek české strany na označení
cykloturistických tras na polském území. V rámci společných produktů za účelem pohybu turistů na
české i polské destinaci je nezbytné mít vyrovnané podmínky pro orientaci turistů v terénu.
Přístupnost je však i problémem i z české strany. Kvalita dopravní infrastruktury a mobilita v destinaci
je v současnosti největší slabinou Orlických hor a Podorlicka jako celku. Tato slabina výrazně
omezuje využití potenciálu území a negativně ovlivňuje životní úroveň obyvatel. Bez zásadního,
celoplošného a nadčasového řešení není šance zastavit negativní trendy a docílit ekologicky
udržitelný rozvoj. Cestovní ruch, potenciální příležitost pohybu turistů v kvalitním životním prostředí,
nebude dominantní formou k zajištění ekonomické prosperity destinace, ale bude hrát významnou roli
(podobně jako v našem národním hospodářství, kde zaujímá druhé až třetí místo), ale je nutné jej
maximálně podporovat. Na dopravní dostupnost závisí i dynamika rozvoj cestovního ruchu, ale na
straně druhé nesmí snížit kvalitu destinace z hlediska životního prostředí.
Technický stav silničních komunikací trvale klesá, i když stoupá počet individuálně cestujících turistů
s využitím automobilů. Kritické je především zimní období, které je pro ni téměř hlavní sezónou.
Horské klimatické podmínky a stav komunikací (úzké cesty, velké sklony a prudké zatáčky) zvyšují
nároky na údržbu a přes veškerou snahu a náklady není zaručena trvalá sjízdnost. Zlepšením silniční
infrastruktury se zlepší poměry i pro hromadnou autobusovou dopravu. Využití skibusů a cyklobusů
s odjezdy od parkovišť v městech by mohlo odlehčit destinaci v náporu osobních automobilů.
Nezbytná je ale současná optimalizace a zkvalitnění parkovacích ploch pro individuální i autobusovou
dopravu.
Řešením může být modernizace stávající železniční tratě Častolovice – Solnice, Opočno – Dobruška,
Doudleby n.O. – Rokytnice v O.h. Cílem projektu Dráhy Orlických hor je propojit tyto nezávislé úseky
a na tento páteřní systém navázat další dopravní a doplňkové služby, které plošně zlepší kvalitu
území.
Návrhová část
1.1.2 Podpora obnovení tradiční řemeslné výroby
Oživování a obnovování řemeslných dílen a jejich zpřístupnění turistické veřejnosti je příležitostí pro
destinaci. Podhůří je tradičním územím s řemeslnou výrobou a vytváření řemeslných „tras“ mezi
provozovnami jsou v současnosti atraktivním tématem. Tradiční řemeslná výroba je také zdrojem
námětů pro tvorbu regionálních suvenýrů. Základem bude vytvoření katalogu řemeslníků, kteří jsou
ochotni do svých provozoven nechat vstoupit turisty a podělit se s nimi o základní informace o daném
řemeslu, popř. jim umožnit některé dílčí činnosti vykonat vlastníma rukama. Destinace na sebe může
vzít část propagačních aktivit ke zviditelnění práce řemeslníků a tím i k zvýšení jejich obratu a
v případě naplnění fondu cestovního ruchu nebo jiným způsobem získaných finančních zdrojů může
aktivity podpořit granty.
V rámci infrastruktury bude provedena analýza možností budovat ve vybraných městech a místech
soustředěného cestovního ruchu „řemeslné uličky“, kde by byly nabízeny výrobky k prodeji, ale
někteří řemeslníci by tam měli trvale či dočasně po dobu sezóny svá pracoviště.
1.1.3 Budování infrastruktury pro pěší a cykloturisty, lyžařské sporty a
vodní turistiku
Nutnost podpory rozvoje všech služeb pro cykloturisty vychází z cíle destinace orientovat se stále
více na aktivní turisty. Tato klientela zatím v destinaci nemá dostatek nabídek, pro využívání svého
„dopravního prostředku“ a také k utracení peněz, které si do destinace přivezla. V současné době je
cykloturistům k dispozici pouze široká síť značených cyklotras, služby „přátelské“ k cykloturistům však
podél tras většinou chybí. Téměř úplně chybí síť občerstvení, ubytovacích zařízení pro střední třídu
se službami pro cykloturisty, chybí půjčovny a opravny kol, odpočívadla a cyklopartneři. Pokud bude
chtít region v budoucnu nabízet kvalitní turistický produkt „dovolená na kole“, je existence všech výše
jmenovaných služeb základní podmínkou jeho prosperity. Z pohledu drobné infrastruktury je potřeba
orientovat se budování odpočívadel, které umožní i rodinám s dětmi přerušit své putování a blíže
poznávat přírodní a poznávací zajímavosti destinace. Pokud budou mít cyklotrasy i svá jména, pokud
budou tematické, pak i tato odpočívadla mohu být stavěna v souladu s těmito názvy a tématy. První
kroky jsou učiněny u pojmenování některých vyznačených a doporučených tras v rámci projektu
Kačenina říše. Z marketingového hlediska lze takto daleko účinněji působit na pozvání rodin s dětmi
do destinace.
Takto vybavená infrastruktura pro cykloturisty je plně využitelná i pěšími turisty. Toto tvrzení platí
především v tom případě, že odpočinková místa budou budována na křižovatkách cyklo a pěších tras.
Pěší turisté uvítají sportovní koutky s kladinami, bradly, činkami apod., vše z přírodních materiálů.
V zimním období je třeba dále zkvalitňovat vybavení lyžařských areálů, s důrazem na rychlost
odbavení a absorpční schopnost kapacit. Důležité je i vybavení pro případy nevhodného počasí pro
lyžování a také pro letní sezónu, např. bobová dráha, lanový park, dětský park. Důraz však je třeba
klást i na běžecké trasy, u kterých budou budovány přístřešky proti nepohodě. Samozřejmostí je
systém pravidelné údržby běžeckých stop.
V destinace se tradičně využívají pro aktivní turistiky i vodní toky, především Orlice. Podmínky pro
využívání toků jsou však na takové úrovni, že vznikají problémy jednak vodákům (splavnost,
infrastruktura u vodního toku na nízké úrovni), tak u správců a ochránců přírody a samospráv (vodáci
hledají místa k přenocování, místa pro vstup a zajištění lodí apod.). Destinace vytvoří databázi
potřebných kroků ke splavnění a vybraných toků a zkvalitnění jejich nabídky pro vodáky a doplní tak
již realizovaný projekt Vodácká řeka Orlice.
1.1.4 Budování infrastruktury pro rodiny s dětmi a handicapované
Zajištění pohybu rodin s dětmi v destinaci Orlické hory a Podorlicko vyžaduje investice do
infrastruktury. Jedině tak lze tuto destinaci zařadit mezi tradiční destinace, kam tato cílová skupina
jezdí a tj. Šumava, Krkonoše, Jižní Čechy a Jižní Morava. V destinaci by měl být dostatek
ubytovacích zařízení uzpůsobených pro pobyty rodin s dětmi, především malými (dětské postýlky,
sedačky, dětská jídla, hračky, dětské koutky, odpadkové koše na použité pleny, také možnost
přípravy jídla pro děti, zajištění nebezpečných míst, striktní oddělení a označení rizikových míst a míst
pro kuřáky). Mohou to být i netradiční formy, které přilákají rodiny s dětmi (např. nocování v týpý,
vigvamu, iglú, táboráky…). Ubytovací zařízení vybavená pro rodiny s dětmi by tak měla být označena.
V restauracích je třeba mít k dispozici kromě vhodného jídla a velikostí porcí ve vybavení provozoven
především dětské židličky na krmení, koutek s hračkami, kam lze dítě během jídla odložit, příp.
vyhrazené místo pro matky na kojení, přebalovací pulty na toaletách. Přepravci musí připravit úložné
Návrhová část
prostory na kočárky, vozíky, kola, dostatečné pokrytí spoji na vytížených trasách nebo ve vytížených
časech, spolehlivé a navazující spoje s dostatečným časovým prostorem na přestup. Provozovatelé
turistických atrakcí v destinaci by měli nabízet atrakce zajímavé pro děti (zábavní parky, koupaliště,
hřiště, farmy, projížďky na koních ad.). Atrakce by měly být bezpečné. K ostatním službám pro tuto
cílovou skupinu náleží hlídání dětí, např. pokud s dětmi cestuje jen jeden rodič nebo pokud si rodiče
chtějí od svých ratolestí odpočinout a strávit nějaké chvilky jen ve dvou. Ke komplexnějšímu vyžití
přispívají půjčovny sportovního vybavení s vybavením pro děti (dětská kola, sedačky, vozíky, tažné
tyče, nosiče, lyže, kočárky).
Cestování handicapovaných turistů vyvolává potřebu analýzy vhodnosti destinace přijmout tuto
cílovou skupinu návštěvníků a turistů. Analýzu dostupnosti turistických cílů je účelné stanovit pro
cílové skupiny handicapovaných, a to
A – Vozíčkáři
B – Pohybově omezení
C – Nevidomí, se zbytky zraku (slabozrací) D – Neslyšící, se zbytky sluchu
Na základě analýzy vytvořit systém propojených turistických cílů, které jsou vhodné pro
handicapované nebo budou pro ně v těchto sílech podmínky vytvořeny. Ve spolupráci se školami a
dalšími subjekty lze i zajišťovat průvodcovské služby s asistencí. K opatřením umožňujícím pohyb
handicapovaných po destinaci přispívá bezbariérovou objektů pro vozíčkáře, expozice umožňující
hmatem seznamovat se s exponáty či využití audiovizuálních prostředků pro neslyšící a nevidomé.
Připravenost destinace pro pohyb handicapovaných turistů je na průměrné úrovni. K propagaci
destinace v této oblasti je vhodné uspořádat „bezbariérové dny“, kdy bude k dispozici dostatečný
počet asistentů a cílová skupiny s jejich doprovodem se bude moci seznámit s vhodnými turistickými
cíli a tím ověřovat skutečný stav a šířit dobré jméno destinace mezi svými známými. Zástupci měst by
měli jednat s Českými drahami s. p., aby všechna nádraží v destinaci byla postupně upravována tak,
aby handicapovaní nejen na vozících mohli přijet do destinace i vlakem.
1.2 Zdrojové tuzemské a zahraniční oblasti a cílové skupiny
(rozdělení zdrojového trhu destinace do relativně homogenních skupin např. podle druhu
cest, druhu zákazníka atd.)
Vzhledem k současnému stadiu rozvoje cestovního ruchu v Orlických horách a Podorlicku a se
zohledněním období recese vlivem celosvětové finanční krize, budou podpořeny především ty cílové
skupiny turistů a návštěvníků a zdrojové destinace, které jsou nyní nejčetnější či nejvýznamnější.
Odpovídá to i zkušenosti některých cestovních kanceláří (např. ATIS), že získání turisty k opakované
návštěvě destinace je cca sedmkrát levnější, než získání nového turisty. Podle Pavla Řehulky,
odborníka na marketing, platí obecně pravidlo, že získání nového zákazníka je šestkrát dražší, než si
udržet stávajícího.
Návštěvníci a turisté, zahraniční nebo domácí, kteří již do destinace přijíždějí:
Z pohledu důvodů návštěvy byly v daném období pro turistickou oblast OHP typické zejména:
Důvody návštěvy
zima
mimosezóna
léto
Turistika a sport
61%
24%
23%
Poznání
24%
24%
Relaxace
11%
16%
24%
S turistickou oblastí mají návštěvníci spojeny následující nejlákavější aktivity:
Nejlákavější aktivity
zima
mimosezóna
Pěší turistika
38%
38%
Lyžování, zimní sporty
74%
Krásná příroda
26%
32%
Návštěvy sportovních akcí
1,2%
-
léto
22%
19%
-
Segmentace geografická:
Domácí turista
z toho
ze vzdálenosti
Pardubický kraj
Královéhradecký kraj
Praha
do 100 km
nad 100 km
Zahraniční turista
z toho
Polsko
ostatní (Slovensko, Německo a Kanada)
Návrhová část
96%
29%
24%
8%
50%
50%
4%
2,7%
1,3%
Segmentace z hlediska struktury návštěvníků:
•
se středoškolským vzděláním s maturitou,
•
ve věku 35 až 49 let,
•
jeho průměrná denní útrata je 201,- až 500,- Kč,
•
a to zřejmě proto, že do regionu přijíždí na jeden den a nenocuje zde,
•
v letním období přijíždí zde opakovaně (destinaci navštívil již nejméně třikrát)
•
přijíždí s partnerem, partnerkou, či se známými,
•
v restauračních zařízeních se stravuje jen občasně.
Podle využitého dopravního prostředku:
• Automobilem (70 – 80%)
• Vlakem (až 23% v mimosezóně)
Cílové skupiny, které převažují v současné době a budou respektovány pro rok 2011:
Tematická oblast:
Turistika a sport (v zimním období přes 60 %)
Poznávací turistika
Relaxace, odpočinek.
•
•
•
Struktura:
•
Lidé ve věku 35 až 50 let, převážně cestující s partnerem či známými (odpovídá cílové skupině
„prázdné hnízdo“, tj. střední a starší věk, po odchodu dětí z rodiny nebo bezdětní)
•
Turisté „střední“ náročnosti (např. vyhledávající max. 3* ubytování)
Hlavní zdrojové destinace v Česku:
•
Pardubický kraj
•
Královéhradecký kraj
•
Praha
•
Jihomoravský kraj s důrazem na Brno.
Zdrojové destinace v zahraničí:
Polsko
Slovensko
Německo.
•
•
•
Pravidlo, že je racionální oslovovat již oslovené, by také mělo platit u partnerských měst a obcí v
destinaci.
Cílové skupiny, které budou uspokojovány v letech 2012 – 2013,
tj. po naplňování opatření z této strategie a tím i na základě systematické přípravy na oslovení a
uspokojení poptávky těchto cílových skupin (nad rámec používaných v roce 2011):
Tematická oblast:
Incentivní cestovní ruch
Pobyt na venkově, na samotách, agroturistika
•
•
Návrhová část
Struktura:
•
Školní mládež
•
Rodiny s dětmi do 15 let
•
Senioři
•
Speciální – klienti využívající dárkové poukázky „na zážitky“
Zdrojové destinace v Česku:
Středočeský kraj - část Polabí (jako přirozená spádová oblast mezi Prahou a destinací, což může
zjednodušit marketing a také jej zlevnit)
•
Jižní Morava (i jako příprava na otevření nového silničního tahu z Brna přes Svitavy)
•
Zdrojové destinace v zahraničí:
•
Polsko (nejen z pohraničí, ale i z vnitrozemí a zastavovat turisty projíždějící z Polska do Prahy)
•
Slovensko
•
Německo (Sasko).
Charakteristiky nejbližších zahraničních turistů:
Poláci:
•
jezdí individuálně a automobilem na jeden den
•
chválí kvalitu služeb, kvalitní silniční síť, levnější stravování
•
občas nám vytknou menší vstřícnost k Polákům jako lidem
•
v současné době jsou stále třetí největší zdrojovou destinací, a počet turistů stoupá
Slováci:
především návštěva příbuzných či známých, obchodní cesta a rekreace a zábava
jezdí individuálně a automobilem
neberou Česko jako zahraničí
v současné době jsou stále šestou největší zdrojovou destinací, a počet turistů stoupá
•
•
•
•
Němci:
německá mládež - organizované cesty za poznáním, např. jako doplněk k jejich cestě do Prahy
(bude vždy větším tahákem)
•
mladé dvojice bez dětí – přijíždějí za zábavou a odpočinkem, nadprůměrně utrácejí
•
senioři – jezdí za poznáním nebo za odpočinkem
•
turisté motivovaní historickými vazbami obou zemí a příbuzenskými vazbami
•
konstatují, že v regionech je nedostatek kvalitních hotelů vyšší úrovně a nedostatečná péče o
klienty
•
v současné době jsou stále největší zdrojovou destinací, ale počet turistů klesá.
•
Samostatnou cílovou skupinu tvoří subjekty, které ovlivňují „prodejnost“ turistického potenciálu
destinace (tzv. ovlivňovatelé), a to jsou:
• touroperátoři
• cestovní agentury nabízejí „zážitkové pobyty“
• novináři
• vydavatelé map a průvodců.
Motivace v marketingu destinace (hlavní motivační faktory v návštěvě destinace)
Na základě formulace vize a strategických cílů vyplynula tato strategie motivace návštěvy
zahraničních i tuzemských návštěvníků a turistů v destinaci Orlické hory a Podorlicko. Převažující
důvod návštěvy do budoucna:
1. Turista přijíždějící za aktivním vyžitím sportovního zaměření. Tento turista přijede využít
především horského rázu destinace, kde hledá sportovní outdoorové vyžití. Půjde o turistu
jednotlivce nebo pár, spíše středního věku a rodiny s dětmi. Nevyhledává vysokou cenovou
úroveň ubytování a podobných služeb.
2. Turista, který přijede za zdravím, relaxací a odpočinkem. Jde především o hosta střední či
starší generace, který v destinaci zůstane více dnů. Hledá pobyty na samotě, jednoduché
prostředí s využití místních tradic a doprovodné služby, které doplní jeho pobyt.
Návrhová část
3. Turista přijíždějící za kulturními a společenskými akcemi. Destinaci Orlické hory a Podorlicko
vyhledává spíše kvůli osobnostem, gastronomii a řemeslům. Krátkodobý návštěvník, jehož
návštěva je cíleně zaměřená na určitou akci.
4. Turista přijíždějící za poznáním, přírodními, historickými a vojenskými památkami. Jde o
turistu hledajícího zajímavé atraktivity, které odlišují tuto destinaci od ostatních lokalit v
Česku. Jde o méně náročného turistu v mladším a středním věku, i s rodinou.
1.3 Strategie řízení a koordinace tvorby turistických produktů
1.3.1 Fázování tvorby turistických produktů
Turistický potenciál destinace tvoří základ jeho nabídky a stanovuje konkurenceschopnost destinace
na trhu cestovního ruchu. Z pohledu turisty je produktem komplexní zážitek, který získá návštěvou
vybrané destinace a ten zážitek ovlivňuje soubor služeb, který využije turista při využití turistického
produktu již od záměru využít nabídku, zajistit si ji, od chvíle kdy opustí domov až po chvíli, kdy se do
něho zase vrátí. A i potom je podstatné, jak pracuje s dojmy, s dokumentací a jak šíří své zkušenosti
do svého okolí.
Při tvorbě turistických produktů se uplatňují tyto fáze:
1. Fáze zavádění produktu
Zde se turista musí dozvědět o novém produktu. Tato role připadá u komplexnějších produktů
destinace především na OCR, u ostatních na podnikatelích, kteří je trh uvádějí. Trh cestovního ruchu
nemůže pokrýt nabídka jedné destinace. Je nutné definovat část trhu, pro kterou je nabídka produktů
destinace určena. Produkt destinace má být navržen tak, aby uspokojil specifické potřeby a přání
určité skupiny zákazníků. Potenciální turisté porovnávají produkty na základě nepřímých informací od
cestovních kanceláří a agentur, známých, přátel a médií.
2. Fáze růstu
Tuto fázi charakterizuje proniknutí na trh a získání dobrého jména. Stoupá objem prodeje, ale
potenciální turista musí být stále přesvědčován.
3. Fáze vyzrávání
Poptávka je nasycena, tzn., že turisté alespoň jednou navštívili destinaci. Roste konkurence a
úspěšné produkty jsou napodobovány. Dochází ke zvýrazňování a připomínání destinace a jejich
produktů a používané marketingové nástroje se snaží udržet podíl na trhu. Destinace musí brát v
úvahu vnější vlivy, které působí na poptávku v cestovním ruchu a musí na ni pružně reagovat.
Produkt může být zkvalitňován a ceny upravovány. Ve fázi vyzrávání bude nutná modifikace produktu
co do komplexnosti i do hloubky a detailu obsahu. Vždy se musí nejprve zjistit příčiny klesající
poptávky, pak na ně reagovat. Např. jde o změnu hotelového stravování na individuální přípravu jídel
z důvodu vyšší pružnosti a nižších nákladů.
4. Fáze ústupu a nahrazení produktu
Z řady nabízených produktů některé nenajdou na trhu odpovídající pozici, konkurence připraví
podobné produkty v zajímavější podobě, subjekty participující na realizaci produkty zaniknout apod.
Nastává rozhodnutí, zda produkty zásadně inovovat nebo je utlumit. Nízký zájem o produkty, které se
dříve uplatnili na trhu a vlastně se „okoukaly“, není třeba dále udržovat a ani není ostudou je
zlikvidovat. Vždy je však nezbytné ústup z trhu řídit a i poslední turista, který jej využije, musí dostat
příslušnou nabídku, co do obsahu i kvality.
1.3.2 Návrh metodiky pro přípravu a vývoj nových produktů cestovního
ruchu
Příprava „turistických produktů/balíčků“ je komplikovanou záležitostí, zejména z pohledu nutnosti
zainteresovat do takovýchto aktivit různé skupiny subjektů, resp. managementů těchto subjektů. Na
přípravě a zejména na následné realizaci by měli zpravidla participovat:
a) veřejně-správní instituce, zejména municipality
b) cestovní kanceláře
Návrhová část
c)
d)
e)
f)
g)
h)
i)
j)
ubytovatelé
stravovatelé
provozovatelé atraktivit
organizátoři akcí
dopravci
asociace, sdružení a jiné společenstva z dané oblasti (např. Klub českých turistů, ……, atd.)
reklamní, inzertní agentury
výrobci (zejména produktů charakteru suvenýrů nebo místních specialit), poskytovatelé
služeb (navazujících na služby cestovního ruchu) a obchodníci (zejména provozovatelé
maloobchodu)
k) atd.
Vzhledem k často ne zcela totožným zájmům bývá proto velmi náročné sestavení společných
produktových nabídek. Nejlepší cestou je proto začít od jednodušších produktů, na kterých se ověří
schopnost vzájemné komunikace a spolupráce.
Jako určitý úvodní materiál pro management, mající na starost rozvoj produktů cestovního ruchu
v destinaci, je předložen nástin metodiky přípravy turistických produktů:
1.3.2.1 Struktura turistického produktu
Při přípravě produktů by měly být posouzeny a vzaty v úvahu následující fakta:
1. Charakteristiku cílové skupiny klientů
2. Marketingový název produktu – měl by být jednoduchý, dostatečně lákavý a srozumitelný pro
cílovou skupinu
3. Charakteristiku produktu z pohledu:
a. Určení – např. propagace regionu, vícedenní rekreace atd.
b. Náročnosti (délka tras, převýšení, teplota vody, fyzická náročnost, náročnost terénu,
náročnost na vybavení atd.)
c. Využitelnosti – roční období, počasí, atd.
d. Dostupnosti – dopravní, časová
4. Zajištění a dostupnost hlavních atraktivit – např. otevírací doba a přístupnost hradů, zámků,
muzeí, rozhleden atd.
5. Zajištění a dostupnost doplňkových a alternativních atraktivit – např. provoz bazénů, fit
center, heren, organizace kulturních a sportovních aktivit atd.
6. Zajištění přímých / základních služeb (kdo?, kde?, kdy?, jak?)
a. Stravování
b. Ubytování
c. Občerstvení
d. Doprava / přeprava
e. Doplňkové služby (sauna, bazén, fit centrum, tenisové kurty atd.)
f. Informační služby (včetně řešení jazykových bariér)
g. Průvodcovské služby (včetně řešení jazykových bariér)
h. Servis a možnost zapůjčení pomůcek, výstroje atd. (cykloservis, půjčovna lodí atd.)
7. Nepřímé služby
a. Dostupnost, resp. zajištění základního sortimentu spotřebního zboží - otvírací doba
obchodů a požadovaný sortiment (liší se nároky místních obyvatel a návštěvníků),
možnost využití prodejních automatů atd.
b. Dostupnost, resp. zajištění finančních služeb (bankomaty, směnárny, příjem
platebních karet atd.)
c. Místa odpočinku (odpočívadla, toalety atd.)
d. Servis typu - praní prádla, pošta, internet
e. Zdravotnické služby
f. atd.
8. Základní cena produktu / orientační rozmezí nákladů pro zákazníky
9. Nejefektivnější forma prezentace produktu (možno řešit ve spolupráci se specializovanými
agenturami)
a. Propagace, reklama – zajištění potřebných tiskovin, letáků atd.
b. Internet
c. Přímé oslovení cílových skupin, spolků, družstev, asociací
d. Katalogy cestovních kanceláří
Návrhová část
e. Výstavy a veletrhy
f. PR kampaně
g. atd.
10. Forma dostupnosti / prodeje produktu
a. Přímý prodej
b. Katalogový prodej
c. Elektronický prodej (internet)
d. Prodej přes cestovní kanceláře nebo jiné zprostředkovatele
e. Výstavy a veletrhy
f. Telefonické / faxové objednávky
g. atd.
11. Způsob zajištění a získávání zpětné vazby od klientů o „důvodech“ příjezdu, spokojenosti se
službami, vhodnosti forem a způsobů dopravy a spokojenosti s ní atd.
a. Dotazníky – přes ubytovatele, stravovatele, informační centra, provozovatele atraktivit
b. Kampaňovitá šetření a průzkumy spokojenosti
c. Ankety
d. Osobní oslovení
e. Sledování návštěvnosti – přes provozovatele
f. atd.
12. Produkt manažer – odpovědná osoba za přípravu a realizaci produktu
Je samozřejmé, že míra naplnění všech uvedených požadavků bude vždy závislá na náročnosti a
složitosti produktu. Principem produktů destinace Orlické hory a Podorlicko bude, že k základnímu
produktu budou vždy přiřazeny doporučení pro návštěvu turistických cílů v okolí hlavních motivátorů
návštěvy destinace, např. „pokud jste ubytováni v Rokytnici, doporučujeme navštívit pevnost X,
restauraci Y, půjčit si kolo v Z a projet cyklotrasu ZZ“.
1.3.2.2 Základní podmínky přípravy produktů
Pro přípravu a následnou realizaci produktu je vždy nutné zajistit:
1. informovanost dotčených subjektů (municipality, podnikatelské subjekty, svazy, spolky a
sdružení atd.),
2. participaci na přípravě (v rámci pracovní skupiny, společné workshopy s ostatními partnery
atd.)
3. akceptaci konečné podoby produktu (může mít i podobu smluvní)
4. spoluúčast na marketingu produktu (finanční, časová, prostorová, materiální atd.)
5. plnou podporu při realizaci (zajištění kvality poskytovaných služeb, odpovídající určení,
prezentaci produktu a očekáváním klientů)
6. management celého procesu (odpovědnosti, pravomoci atd.)
7. financování – způsob financování přípravy a realizace produktu a participace na přínosech.
1.3.2.3 Specifikace vybraných cílových skupin
Od roku 2012 se bude destinace zaměřovat i na cílové skupiny, které doposud nepatřily
k dominantním. Při tvorbě turistických produktů dojmových i komerčních je účelné se zaměřit na
některá specifika těchto cílových skupin.
Nabídka pro seniory
Specifické rysy cestujících seniorů lze charakterizovat takto:
• Jsou ochotni připlatit si za kvalitnější službu,
• cestují i mimo hlavní turistickou sezonu,
• často nakupují dopředu (ideální pro nabídky typu „first minute“),
• očekávají důkladnou organizaci cesty bez stresujících situací,
• často cestují s vnoučaty nebo s jiným doprovodem,
• jen výjimečně objednávají služby po internetu,
• jsou rizikovější z hlediska možných zdravotních obtíží a úrazů.
Návrhová část
Dovolené seniorů již nejsou jen lázeňské pobyty, popřípadě odpočívání v klidných hotelových
komplexech. Senioři chtějí také aktivně odpočívat a udržovat se tak ve fyzické i duševní kondici.
Ubytovací zařízení by jim proto měla poskytnout dostatek sportovního vyžití – ideální je plavání v
bazénu, cvičení v posilovně a pěší nebo cyklistické výlety, ale zároveň také určitý komfort
odpovídající potřebám jejich věku. Nabídka by též měla zahrnovat kulturní aktivity a možnosti
poznávání. Z hlediska přístupnosti by měla být samozřejmostí bezbariérovost celého ubytovacího
zařízení.
Pro cílovou skupinu seniorů budou připraveny turistické produkty s těmito parametry:
• Tři varianty podle tématu
o poznání jedné dominantní zajímavosti (představení vybrané památky, návštěva
kulturní akce, relaxační aktivita, vzdělávací akce – interaktivní přednáška o české
historii ve vztahu k destinaci); výběr konkrétních zajímavostí lze provést variantně,
podle poptávky a v závislosti na aktuálních podmínkách;
o poznávání turistických cílů v destinaci; výběr konkrétních cílů, doplňkových aktivit
(např. přednášek) lze provést variantně, podle poptávky a v závislosti na aktuálních
podmínkách; podmínkou je zajištění dopravy pro skupiny a na trase bude ubytování
ve více místech;
o relaxační pobyty v destinaci (výlety do přírody, sportovní aktivity, přednášky o
životním stylu, návštěvy měst, hradů a zámků apod.);
• Tři varianty délky pobytu:
o Dvoudenní (víkendový)
o Tří a ž čtyřdenní (prodloužený víkend, ale i během všedních dnů v týdnu)
o Týdenní (především u relaxačních pobytů)
• Programy by měly mít vždy jeden základní model, který by byl nabízen, a současně by byly
připraveny varianty s různými fakultativními aktivitami. Především je třeba produkty členěny
ještě pro „individuální klienty“ (senior s doprovodem – partner, děti, vnoučata, přáteli, tzv.
kompaktní malá skupina) a pro skupiny (klienti se vzájemně vidí poprvé, či jsou z jednoho
místa, z jednoho spolku apod.).
• Prodej produktů bude cílený na církevní spolky, kluby seniorů, prostřednictvím časopisů,
formou obsahu křížovek, soutěží apod. Důležitým nástrojem může být i spolupráce
s městskými úřady, které mohou svým občanům – seniorům doporučit výlety.
Nabídka pro handicapované návštěvníky a turisty
Destinací s nabídkou pro handicapované turisty je v Česku jen několik (např. Český Krumlov).
Většina cílů v destinaci Orlické hory a Podorlicko ještě má pro pohyb těchto turistů řadu bariér.
Jednak jsou dané „drobnými schůdky“ a teprve postupně se tyto nedostatky odstraňují, anebo se
jedná o cíle, které svým historickým charakterem ani v budoucnu neumožní pohyb handicapovaných
po jejich interiérech.
Při snaze vyhranit destinaci ve prospěch této cílové skupiny je nezbytné provést analýzu současného
stavu. Výsledkem by měla být databáze zařízení, která jsou podle jednotlivých typů postižení vhodná
pro segmenty handicapovaných a která mohou být do databáze zařazeny po provedení drobných
úprav. Předpokladem jsou i nezbytné úpravy dopravní infrastruktury - na železničních a autobusových
nádražích (uvedeno v odst. 1.1.4).
K propagaci destinace pro tuto cílovou skupinu a také pro praktické ověřování situace v praxi lze
využít akci s pracovním názvem „Bezbariérový den“, které bude organizován každoročně vždy ve
vybraném termínu, který se bude opakovat. V prvém roce by měla být akce pořádána v několika
městech a následně přidávat další místa destinace. Ověření organizace akce by bylo v jednom místě
lépe vyhodnotitelné a poznatky by sloužily pro zkvalitnění akce a byly poskytnuty dalších zájemcům
z destinace. V rámci bezbariérové dne budou pro účastníky vstupy do objektů zdarma, k dispozici
bude řada asistentů pro usnadnění orientace účastníků akce ve městě i pro případné zajištění vstupu
do objektů, které zatím nemají bezbariérový přístup. Také mohou být užiteční při zajištění účastníků
akce při využívání aktivit, které vyžadují asistenci (např. koupaliště, bobová dráha).
Účelné je vybrat z cílové skupiny handicapovaných ještě jejich segment, na který se bude destinace
při přípravě nabídky soustřeďovat, např. vozíčkáři a neslyšící. Těmto segmentům pak je třeba
přizpůsobit i nabídku turistického potenciálu.
Návrhová část
Nabídka pro rodiny s dětmi
Rodiny s dětmi tvoří v Česku zajímavou cílovou skupinu turistů a návštěvníků (pro Orlické hory a
Podorlicko je velkou příležitostí). Způsob trávení volného času je u této skupiny odlišný v návaznosti
na věk dětí. Lze rozlišit rodiny s dětmi nechodícími, které vyžadují speciální logistiku ve vazbě na
kočárky a děti vyžadují živé podněty, dynamické zážitky. Chodící předškolní děti jsou zvídavé, na vše
si chtějí sáhnout, vše prozkoumat. Děti školou povinné na prvém stupni jsou zvědavé, ale zatím
neudrží dlouho pozornost a tak je třeba nabízet krátké a pestré nabídky, jak z oblasti poznávání, tak
z oblasti pohybových aktivit. Rodiny s dětmi navštěvující druhý stupeň základní škola jsou již schopné
vnímat i „výukové“ programy, především doplňující školní osnovy. Pohyb s využitím zajímavých
pomůcek je však dominantní. A starší děti již s rodiči jezdí s malou chutí nebo jen v případě skutečně
„cool“ akcí a atraktivit a o dobrých zážitcích pak hovoří jako „bylo to hustý“.
K principům přípravy nabídky pro tuto cílovou skupinu patří např.:
• interaktivní prohlídky zahrnující nenápadné vzdělávací aktivity, kde děti řeší nějaké úkoly a
rodiče jim pomáhají, resp. řeší úkoly na svojí intelektuální úrovni,
• vytvářet „průvodce pro uspěchaného návštěvníka“, který humornou formou seznamuje
s nejvýznamnějšími prvky jednotlivých cílů (zkušenost z Muzea v Jičíně),
• nabízet různé podoby prohlídek uzpůsobené na míru jednotlivým návštěvnickým segmentům
– jiný výklad pro děti, jiný pro seniory, tzn. oddělit děti od rodičů a k tomu přizpůsobit logistiku
prohlídek,
• zapojovat do prohlídek aktivizační prvky např. možnost si něco vyzkoušet, nabízet
kostýmované prohlídky s „divadelně“ pojatým výkladem, kde průvodce hraje historickou roli,
aktivizovat návštěvníky do role průvodců pro ostatní a využívat jejich zájem o pamětihodnosti
(výstupem z prohlídky není vždy pro turisty odborný výklad, ale to jak je pojat a na to lze i
dopředu upozornit),
• u vybraných turistických cílů vytvářet dětské koutky a prostor pro uložení kočárků, popř.
hlídání dětí,
• vytvářet produkty, které mohou děti s rodiči ve formě her dlouhodobě sledovat a po splnění
několika dílčích stupňů mohou získávat odměny; cílem je přimět rodiny k opakovaným
návštěvám destinace a nabídnout jim celé spektrum turistického potenciálu vhodného pro
tuto cílovou skupinu
Hlavní zjištění o rodinách cestujících s dětmi, která vyplývají z výzkumů agentury CzechTourism jsou
tato:
• Typická dovolená je letní dovolená, nejčastěji v Česku a rodiny si ji většinou organizují sami
(zejména pokud mají starší děti). Rodiče s malými dětmi, častěji než v jiných segmentech,
dovolenou nemají.
• Pro rodiny s malými dětmi je cestování obtížnější (děti to jednak nebaví, ale také z finančních
důvodů), a proto většinou vyrážejí na jedno místo, odkud podnikají krátké výlety do okolí.
Dovolenou tráví hlavně na chatách nebo chalupách, dopravují se převážně autem s celou
rodinou. Velkou důležitost pro ně má cena dovolené (matky jsou často doma s malými dětmi
a rodiny tak mají nižší příjem).
• Cestování s dětmi školního věku je snadnější a tak rodiny mohou cestovat na delší
vzdálenosti a dovolenou trávit aktivnějším způsobem. Více provozují pěší turistiku,
cykloturistiku, navštěvují hrady a zámky, tráví čas u vody. I u této skupiny převažuje dovolená
v Česku a ubytování na chatě nebo chalupě.
• Za ideální dovolenou rodiny s dětmi považují dovolenou v létě, na horách, kdy zejména
odpočívají, provozují turistiku, příp. sport, poznávají přírodu, historické památky. Ideální
ubytování je na chatě, chalupě nebo v hotelu. Asociace dovolené u rodičů s dětmi jsou: být
jako rodina pospolu, zábava, odpočinek a něco si užít, pohoda, sluníčko. Dobře strávená
dovolená, která optimálně trvá 2 týdny, je spojována: s rodinou, příjemnými lidmi kolem,
pěkným počasím a zážitky; s tím, když se nikomu nic nestane; s dostatkem peněz, aby
nebylo nutné se omezovat.
• Volný čas – víkendy, prodloužené víkendy – tráví rodiny pohromadě. Rodiče svůj čas
většinou přizpůsobují dětem. Jezdí na chatu či chalupu, podnikají výlety na hrady, zámky,
památky nebo sportují (cyklistika, lyže).
• U atraktivnosti turistických regionů byla zaznamenána zajímavá diametrální odlišnost, kdy
regiony hodnocené jako atraktivnější pro rodiny s dětmi předškolního věku jsou méně
přitažlivá pro rodiny s dětmi školního věku a naopak regiony přitažlivé pro tuto skupinu jsou
•
•
•
•
Návrhová část
méně atraktivní pro rodiny s malými dětmi. Rozdíly jsou však jen velmi malé.
Nejatraktivnějšími oblastmi jsou Jižní Čechy, Šumava, Jižní Morava a Krkonoše, s větším
odstupem následuje Český ráj, přičemž tato přitažlivost je o něco větší u rodin s dětmi
předškolního věku.
Pokud jde o důležitost faktorů při výběru místa dovolené, u obou typů rodin dominuje cenová
dostupnost (významnější pro rodiny s dětmi předškolního věku), osobní bezpečnost, životní
prostředí a klimatické podmínky. U rodin s malými dětmi mají velkou roli také ubytovací
možnosti. Z informací jsou nejvýznamnější informace o místních atrakcích a zajímavostech,
informace o cenách služeb, možnostech a kvalitě ubytování a informace o místních
turistických a cyklistických stezkách.
Nejčastějšími aktivitami na dovolené jsou pobyty u vody, vycházky do přírody, pěší výlety,
prohlídky památek, nadstandardní jsou také poznávací výlety (hlavně u rodin s dětmi
předškolního věku), návštěvy kulturních akcí, kempování, společenská setkání, cykloturistika
nebo horská turistika.
Přes 40 % rodičů s dětmi předškolního věku se domnívá, že nabídka služeb cestovního ruchu
jim umožňuje provozovat oblíbené volnočasové aktivity jen napůl. Dalších necelých 40 % se
domnívá, že téměř všechny.
Zhruba 40 % rodin upřednostňuje dovolenou střídavě v zahraničí a v Česku, o něco méně
pak pouze v Česku. Hlavními motivy pro dovolenou „doma“ je přání prožít ji v klidu a pohodě
a mít na všechno dost peněz (tedy snadnější organizační zajištění a lepší cenová
dostupnost), dále jsou to ohledy na zájmy a možnosti partnera, ale i ušlechtilé přání poznat
nová místa v naší zemi.
Nabídka pro studenty – mladé lidi
Specifické rysy cestujících mladých lidí lze charakterizovat takto:
• mladí lidé cestují častěji,
• navštěvují více destinací a objevují nové,
• utrácejí za cestování více než kterákoliv jiná skupina,
• využívají více internet při plánování své cesty a rezervacích služeb,
• jsou hladoví po nových zkušenostech a informacích,
• jsou odvážní, neodradí je ani hrozba terorismu, přírodních katastrof či epidemií.
Na cesty se mladí lidé vydávají nejčastěji po zakončení určitého studijního cyklu, před startem
profesní kariéry nebo při změně zaměstnání. Jeho hlavní motivací je poznávat jiná místa a kultury,
dalšími důvody jsou pak rekreace a zábava. Většina mladých lidí cestuje za nějakým účelem, tím
může být např. zdokonalení jazykových dovedností, dobrovolnická činnost, práce nebo studium.
Obvykle se mladí vydávají na jednu kratší a jednu delší cestu ročně. Nejdůležitějším zdrojem
informací je pro ně pochopitelně internet, dále rodina a známí. Ve větší míře než jiní turisté využívají
internetu také k rezervacím. Nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje plány mladých cestovatelů, je
cena. Je nutné si však uvědomit, že v destinaci tráví více času než běžný turista. Zdá se, že Česko je
ve světovém kontextu poměrně oblíbenou destinací (nachází se ve 2. desítce navštěvovaných zemí).
Pokud se jedná o baťůžkáře, zaujímá Česko dokonce devátou pozici.
Destinace prozatím nenabízí dostatek akční, aktivní a adrenalinové nabídky pro mladou generaci.
K principům přípravy nabídky pro tuto cílovou skupinu patří např.:
• vytvářet produkty podporující studium mladé generace, především v oblastech architektury,
historie a přírody; na ploše několika desítek čtverečných kilometrů se lze seznámit s několika
architektonickými slohy, s řadou historických témat (např. vojenství), s radou přírodních
zajímavostí – chmelince a vinohrady, Tisá skála atp.; ve spolupráci s vysokými školami
vytvořit dostatečně pestrou nabídku produktů tak, aby vyhovovali rámcovým vzdělávacím
programům a odpovídali potřebám vysokých škol; cílovými skupinami budou i studenti ze
zahraničí
• připravit pobyty pro výuku češtiny pro zahraniční zájemce a popř. pro výuku cizích jazyků pro
domácí studenty a zájemce; typicky výukový program doplňovat podle charakteru zaměření
kurzů nabídkou kulturních akcí, prohlídek turistických cílů, využíváním sportovišť atp.; pro
výuku zajišťovat postupně stabilní prostory, které bude možné vybavovat i odpovídající
technikou
• pro školní mládež vytvářet programy podle jednotlivých stupňů výuky.
Návrhová část
1.3.3 Řízení a koordinace tvorby turistických produktů
Proces přípravy, výběru, tvorby regionálních turistických produktů, které umisťuje destinace na trhu
cestovního ruchu je v gesci organizace cestovního ruchu - OCR. V destinaci by měla být hlavním
subjektem, která má komplexní přehled o turistických produktech. Z tohoto pohledu je nezbytné aby:
• Iniciovala vznik regionálních turistických produktů ve smyslu této strategie a následně
zpracovaných jejich projektů ve smyslu akčního plánu
• Iniciovala zapojení podnikatelských subjektů a turistických cílů k zapojení do jednotlivých
produktů a prováděla na základě jejich nabídek výběr služeb (podle předem zvolených
pravidel), které budou začleněny do produktů jako nosné i jako náhradní
• Koordinovala prosíťování služeb v jednotlivých produktech a dbala na poměr hlavních a
doplňkových služeb vzhledem k segmentům cestovního ruchu, pro které jsou určeny
• Organizovala schvalovací proces konečné podoby produktů
• Navrhovala a realizovala marketingové aktivity k prosazení a udržení produktů na trhu
Role OCR je nezastupitelná především u tzv. dojmových produktů. U formy komerčních produktů je
role především koordinační. V prvé fázi by měla OCR vyhlásit výzvu na soustředění produktů
jednotlivých podnikatelských subjektů, popř. jejich skupin. Takto zpracované produkty auditovat podle
připravené metodiky. Následně vytvořenou databázi turistických programů a produktů zpracovat do
katalogu, který bude nabídnut cestovním kancelářím, cestovním agenturám a agenturám nabízející
na trhu „zážitky“. Pokud se nebudou prodávat prostřednictvím své vlastní či participující cestovní
kanceláře (viz odst. 1.5) pak je nezbytné zajistit dostatečnou prodejní síť i prostřednictvím TIC
v destinaci a také v dalších destinacích.
1.4 Hlavní produkty pro destinaci Orlické hory a Podorlicko
Produkty pro destinaci jsou na základě požadavku zadavatele členěny do čtyř klíčových skupin a to:
• Léto a aktivní turistika
• Zimní radovánky
• Tradice a řemesla
• Specifické mimosezónní produkty
Tyto klíčové produkty jsou nosné pro marketing destinace. V rámci nich jsou dále specifikovány
jednotlivé dílčí produkty, zaměřené na podporu propagace hlavního produktu, spojené již
s konkrétními akcemi.
1.4.1 První klíčová skupina - Léto a aktivní turistika
Jedná se o jeden z typických a zároveň dominantních produktů destinace. V destinaci je velké
množství přírodních zajímavostí, řada kulturních pamětihodností, množství pěších a cyklotras,
cyklostezek i in-line stezek a míst, kde je dominantní klid, pohoda a jednoduchost. Při jejich dobré
propagaci a vytvoření navazujících aktivit mohou být příležitostí pro přilákání většího počtu spíše
krátkodobých návštěvníků, u kterých je potenciál jejich návratu do destinace v budoucnosti.
Návrh marketingových produktů vztahující se ke klíčovému produktu Léto a aktivní turistika, které
budou rozvíjeny a souvisí s marketingovou propagací destinace:
• Dovolená na venkově – agroturistika, venkovská turistika, pobyt na farmě
• Poznávací turistika - hrady, zámky, historická města, příroda, gastronomie
• Aktivní turistika - letní dovolená, pěší turistika, cykloturistika, aktivity u vody, sportovní aktivity
• Toulky přírodou – naučné stezky, přírodní lokality
• Dovolená s dětmi
• Databáze objektů a subjektů s potenciálem pro využití v cestovním ruchu
• Kalendář akcí
• Informační a rezervační regionální systém
• Spojení vybraných atraktivit společným příběhem
• Propagační materiály
Návrhová část
1.4.2 Druhá klíčová skupina - Zimní radovánky
Jedná se o nejvýznamnější produkt destinace. V destinaci jsou vhodné podmínky pro zimní
radovánky, ale především pro sportovní vyžití. Terény si najde jak lyžař-začátečník, tak zkušený lyžař.
Při jejich dobré propagaci a vytvoření navazujících aktivit mohou být příležitostí pro přilákání většího
počtu turistů s délkou pobytu jeden až čtyři dny, u kterých je potenciál jejich návratu do destinace
v budoucnosti. Návrh marketingových produktů vztahující se ke klíčovému produktu Zimní radovánky,
které budou rozvíjeny a souvisí s marketingovou propagací destinace:
• Aktivní turistika – zimní dovolená, lyžování, pěší turistika, sportovní aktivity
• Databáze lyžařských reálů
• Kalendář sportovních a společenských akcí
• Propojení skibusy
1.4.3 Třetí klíčová skupina - Tradice a řemesla
Jedná se o jeden z produktů destinace, který má historický základ, ale není v současné době
intenzivně nabízen. Jedná se jednak o určitý stupeň nepřipravenosti provozovatelů, ale také o kvalitu
nabídky, její provázanost a odpovídající propagaci. Odpovídá současným trendů v rozvoji cestovního
ruchu, kdy lidé touží po poznání, vrací se k jednoduchým věcem, zvyšuje se jejich touha po
sebevzdělávání. Produkty využívají cílové skupiny, které uspokojují svého koníčka, a tudíž věnují
problémům větší pozornost i v dostatečném času, aby problém poznaly. Tzn., že se jedná i o základ
pobytu turistů na více dnů.
Návrh marketingových produktů vztahující se ke klíčovému produktu Tradice a řemesla, které budou
rozvíjeny a souvisí s marketingovou propagací destinace:
• Vojenská historie
• Pobyty „na samotě“
• Církevní památky
• Databáze vybraných atraktivit v oblasti regionálních tradic a řemesel
• Databáze řemeslníků vstřícných k návštěvám turistů v jejich zařízeních
• Databáze ubytovatelů v chalupách na odlehlých místech
1.4.4 Čtvrtá klíčová skupina - Specifické mimosezónní produkty
Jedná se o jeden z produktů destinace, který má vysloveně komerční charakter. Odpovídá
současným trendům v rozvoji cestovního ruchu, kdy lidé touží po zážitcích, dávají poukázky na tyto
služby jako dárky svým přátelům a firmy se snaží upevnit pracovní kolektivy či je vzdělávat mimo
sídla a pracovišť svých firem. Produkty vyžadují velmi profesionální přístupu ke klientům a každý
provozovatel služeb plně odpovídá za obchodní úspěch svůj a tím i celé destinace.
Návrh marketingových produktů vztahující se ke klíčovému produktu Specifické mimosezónní
produkty, které budou rozvíjeny a souvisí s marketingovou propagací destinace:
• Incentivní cestovní ruch
• Teambuildingy
• Databáze vybraných zážitkových aktivit
• Databáze zařízení zajišťující incentivní cestovní ruch a teambuildingy
Návrhová část
1.5 Marketingové nástroje při prodeji (nabídce) komerčních
turistických produktů
Při prodeji regionálních turistických produktů se uplatňují principy rozšířeného marketingové mixu
v oblasti služeb, ke kterým patří:
• Produkt označuje nejen samotnou službu, ale také sortiment, kvalitu, design, image výrobce,
značku a další faktory, které z pohledu turisty rozhodují o tom, jak produkt uspokojí jeho
očekávání něco zažít
• Cena je hodnota vyjádřená v penězích, za kterou se produkt prodává. Zahrnuje i slevy,
termíny a podmínky placení
• Místo uvádí, kde a jak se bude produkt prodávat, včetně distribučních cest, dostupnosti
distribuční sítě, pestrosti nabídky a dopravy
• Propagace říká, jak se turisté o produktu dozvědí (od přímého prodeje přes public relations,
reklamu a podporu prodeje).
• Lidé mají ve službách i v destinaci podstatnou roli; přímo ovlivňují asociace turistů o chování
destinace vůči nim
• Balíčky služeb jsou pro turisty ztvárněním turistického potenciálu destinace do prodejné
podoby
• Tvorba programů pomáhá podnikatelům lépe se uplatnit na trhu a zaujmout turisty
• Spolupráce všech subjektů v cestovním ruchu je nezbytná a složitá díky rozdílnosti jejich
individuálních zájmů
• Politika a veřejné mínění jsou pro destinaci důležitým faktor, který může mít větší vliv, než
činnost managementu destinace
V rámci této strategie jsou jednotlivé faktory respektovány a uváděny v příslušných odstavcích a
kapitolách. V reakci na aktuální potřebu připravit distribuční cesty pro zajištění prodeje regionálních
turistických produktů a tím i naplňování jednoho hlavního cíle strategie - Zvyšování ekonomické
výtěžnosti z cestovního ruchu ve prospěch podnikatelských subjektů a turistických cílů - je právě tato
problematika z pohledu zajištění prodeje produktů dále rozpracována.
Ekonomická výtěžnost cestovního ruchu v regionech je přímo úměrná i prodejnosti jejich turistického
potenciálu formou turistických produktů. Jedná se o produkty především pro individuální turisty
(domácí i zahraniční formou fakultativních nabídek), pro cestovní kanceláře, pro incentivní cestovní
ruch, pro obchodní návštěvy v regionech atp. Oblast domácího cestovního ruchu si zatím u
cestovních kanceláří nezískala potřebnou autoritu, která je ovlivněna nižší mírou zisku oproti
příjezdovému a výjezdovému cestovnímu ruchu. Taktéž k tomu přispívá nestandardní chování
některých subjektů při tvorbě cen (především ubytovacích zařízení).
Absenci cestovních kanceláří nabízejících turistický potenciál turistických regionů a oblastí někde
nahrazují turistická informační centra a regionální organizace cestovního ruchu (destinační
managementy). V současné době se zaměřují na nabídku jednorázových výletů (doporučení) a
v některých případech i nabídku prodávají, resp. prodávají jednotlivé služby.
Oficiálnímu prodeji turistických produktů však stojí v cestě také zákon č. 159/1999 Sb., který definuje
turistický produkt k prodeji, resp. zájezd jako předem sestavená kombinace alespoň dvou z
následujících služeb, je-li prodávána nebo nabízena k prodeji za souhrnnou cenu a je-li služba
poskytována po dobu přesahující 24 hodin, nebo když zahrnuje ubytování přes noc,
a) doprava,
b) ubytování,
c) jiné služby cestovního ruchu, jež nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část
zájezdu nebo jejichž cena tvoří alespoň 20 % souhrnné ceny zájezdu.
K zajištění prodejnosti turistických produktů destinace Orlické hory a Podorlicko lze využít několika
možností:
a. Založit vlastní cestovní kancelář
b. Spolupracovat s vybranou/ými cestovní kanceláří
V obou případech vytvořit prodejní místa z turistických informačních center, vybrané sítě ubytovacích
kapacit apod.
Návrhová část
Varianta a.
Tyto varianta se na první pohled jeví jako racionálnější z následujících důvodů:
• Cestovní kanceláře nemají zájem o tvorbu a prodej produktů domácího cestovního ruchu a
nabídku fakultativních výletů pro zahraniční turisty
• Cestovní kanceláře neznají detailně destinaci, neznají komponenty produktů a tím jim nevěří
• Cestovní kanceláře se obávají rizika a nemají dobré zkušenosti s regionálními nabídkami i
s obsahem doposud připravených produktů turistickými informačními centry a organizacemi
cestovního ruchu; nabídka není totiž detailní, zapojení podnikatelé nebyli s obsahem
produktů ztotožněni, aktuálnost informací měla rezervy atp.
Na druhou stranu řešení vyžaduje zřídit cestovní kancelář ve smyslu zákona č. 159/1999 Sb. a
k tomu je nezbytné:
• Zvolit zakladatele cestovní kanceláře, popř. rozšířit činnost Destinační společnosti Orlické
hory a Podorlicko
• Zpracovat podnikatelský plán
• Zajistit zákonné pojištění cestovní kanceláře proti úpadu
• Získat koncesi na činnost cestovní kanceláře
• Zajistit personální obsazení cestovní kanceláře
Cestovní kancelář bude administrovat turistické produkty vytvářené a prodávané regionálními
subjekty (TIC apod.), které se stanou cestovními agenturami navázanými převážně na tuto cestovní
kancelář. Cestovní kancelář pro administraci regionálních turistických produktů bude založena
s těmito základními cíly:
• Vytvořit pro regionální subjekty přispívající k rozvoji cestovního ruchu v turistických regionech
a oblastech prostředí pro prodej regionálních turistických produktů – zájezdů tak, aby byl plně
respektován zákon č. 159/1999 Sb.
• Náklady na činnost této cestovní kanceláře minimalizovat (soustředit se především na účely
zúčtovacího procesu a vyřizování případných reklamací) a pokrýt je podílem z prodeje
turistických produktů, popř. z příspěvků regionálních partnerů či úhrady jejich specifických
služeb na základě objednávek regionálních subjektů.
K činnostem cestovní kanceláře patří:
• Spolupráce na přípravě produktů s regionálními partnery
• Převzetí dokumentace o produktech do systému
• Vypracování metodiky oceňování produktů (vazba CA-CK-popř. ostatní CK)
• Zavedení účetních položek do systému
• Účetnictví (včetně partnerů, jako formální místo)
• Fakturace služeb partnerů a fakturace přípravy produktů TIC apod.
• Místo pro reklamace
• Minimalizovat náklady na lidské zdroje – využívání outsorsingu
• Společný internetový portál a jejich cestovních agentur s nabídkami produktů
• Internetový prodej produktů
• Společná propagace produktů
Subjekty, které budou chtít prodávat regionální turistické produkty/zájezdy si pořídí živnostenské
oprávnění pro cestovní agenturu, což je nyní živnost volná. Řada turistických informačních center již
má živnostenské oprávnění na některou z volných činností a tak není třeba ani investovat 1000,- Kč
do zřízení živnostenského oprávnění, což musí udělat ty subjekty, které v této činnosti začínají. Na
cestovní agentuře v podobě odpovídající tomuto projektu leží tyto činnosti:
• Příprava turistického produktu
Příprava základní nabídky turistických produktů (cca 3-5 za každou cestovní agenturu), které
vzniknou s metodickou podporou CK . Náklady spojené s přípravou produktů hradit ze zdrojů
zřizovatelů TIC popř. s využitím některého dotačního titulu
• Nasmlouvání partnerů (forma mandatářské smlouvy od cestovní kanceláře)
• Zpracování dokumentace turistického produktu
• Stanovení prodejní ceny (i ve variantách)
• Předání dokumentace cestovní kanceláři
• Vlastní propagace produktu
• Fakturace se zákazníky
Návrhová část
Výběr zapojených turistických informačních center a dalších subjektů do prodejního systému na
základě jejich zájmu a připravenosti vložit do systému turistické produkty (odhad cca 10 pro první
etapu – rok 2011, cca dalších 15 pro druhou etapu – rok 2012)
Varianta b.
Tato varianta vyžaduje vstup nového partnera – existující cestovní kanceláře. Výhodou je jeho
zkušenost v činnosti cestovní kanceláře a eliminace kroků spojených se založením vlastní cestovní
kanceláře. Nevýhodu bude, že spolupráci mohou ovlivnit skutečnosti, které jsou popsány v úvodu této
aktivity. Výhodnější stav by nastal, pokud by se vybraná cestovní kancelář již orientovala na prodej
turistických produktů regionálního charakteru, či by spolupracovala s obdobnou destinací.
V obou případech bude třeba vybudovat základní databázi turistických produktů. Jejich obsahová
stránka bude zaměřená na hlavní témata destinace a jejich hlavními iniciátory budou provozovatelé
turistických cílů, poskytovatelé primárních i doplňkových služeb v cestovním ruchu. Jednou z variant
řešení úkoly je vyhlásit výzvu na náměty produktů od podnikatelů a následné jejich vhodné
prosíťování, kterou zrealizuje s jednotlivými podnikateli OCR. Výstupem se stane nabídkový katalog
produktů, kde každá z nabídek bude obsahovat:
• Název produktu
• Popis činností podle jednotlivých dnů
• Termíny čerpání (sezonní, víkendový…a přesná data)
• Cena produktu, popř. jednotlivých fakultativních služeb
• Místo čerpání služeb s popisem potenciálu jeho okolí
• Způsob a formy ubytování a stravování
• Způsob dopravy
Dokreslující informací o produktu jsou fotografie s důrazem na zážitek, který turista nákupem
produktu získá.
Na základě vypracovaných podkladů bude vytvořen materiál “Programy pro touroperátory“, který
zahrnuje souhrn nabízených produktů. Vhodné je tento materiál doplnit o „Manuál pro touroperátory“,
který poskytne touroperátorům dostatek dalších informací o produktech, resp. o turistickém potenciálu
celé destinace. K obsahu patří:
• Popis turistických cílů – pamětihodností a atraktivit
• Nabídka přírodních zajímavostí
• Nabídka ubytovacích a stravovacích kapacit
• Nabídka sportovního využití a relaxačních nabídek
• Nabídka významných akcí
Informace jsou doplněny o technické informace typu: kde jsou parkoviště, kam lze zajet autobusem,
kde jsou veřejná WC, otevírací doby, webové stránky cílů a organizátorů a kontakty apod.
Distribuce obou tiskovin bude realizována individuálním jednání s každým touroperátorem (osobním
či písemným). Hromadná jednání s více touroperátory jsou neúčinná vzhledem k jejich vzájemné
konkurenci. Tiskoviny lze využít jako podklad i pro „krajské“ OCR, kraje, agenturu CzechTourism a
popř. další subjekty, u kterých je předpoklad, že vybrané atraktivity využití při sestavování svých
nabídek (což bývá za větší územní celky).
Tato forma prodeje turistický produktů je v současné době diskutována společně s turistickou oblastí
Kladské pomezí. Roli cestovní kanceláře pro prodej turistických produktů turistických destinací chce
na sebe vzít Informační centrum Broumovska. Při realizaci jejich záměru by bylo racionální využít
tento subjekt i pro prodej komerčních turistických produktů destinace Orlické hory a Podorlicko.
Návrhová část
2 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Orlických horách a
Podorlicku
2.1 Vize, teze a cíle destinace Orlické hory a Podorlicko
Znění vize:
„Orlické hory a Podorlicko staví na svém přírodním turistickém potenciálu a
tradicích horské a podhorské oblasti, které nabízí tak, aby získávalo stále
významnějšího postavení na trhu cestovního ruchu. Návštěvníci a turisté
přijíždějí za turistikou a sportem, inspirací a aktivním odpočinkem, protože
zde mají k dispozici odpovídající atraktivní zázemí. Harmonicky se vyvíjí
vztahy mezi místními obyvateli, podnikateli, samosprávami a turisty, s cílem
maximalizovat ekonomickou výtěžnost z cestovního ruchu.“
2.1.1 Strategické teze
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Orlické hory a Podorlicko jsou turistickou destinací s vlastní identitou v oblasti sportovních a
poznávacích aktivit
Destinace je považována za výraznou značku na trhu cestovního ruchu v tuzemsku a
v sousedních zemích a je také „povinným cílem“ pro domácí turisty
Cestovní ruch je významným ekonomickým faktorem rozvoje regionu
Cílem je zajistit trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu založený na citlivém využívání zdrojů
oblasti a na preferenci kvality
Orlické hory a Podorlicko se profilují jako rekreační, turistická oblast oslovující jak dlouhodobé,
tak krátkodobé návštěvníky
Hlavními cílovými skupinami jsou milovníci přírody, turistiky a aktivní sportovci; stále více
destinaci navštěvují rodiny s dětmi, návštěvníci se zájmem o kulturu a historii a účastníci
incentivního cestovního ruchu
Třebaže jsou Orlické hory a Podorlicko oblastí s dominující českou klientelou, pobyty
zahraničních turistů se prodlužují, především turistů z Polska
Ubytovací a stravovací zařízení nabízejí deklarovaný kvalitativní standard (založený na
certifikaci) a zdůrazňují v nabídce regionální prvky (chalupy, regionální gastronomii)
Při sestavování nabídek se destinace především orientuje na oblasti přírody a krajiny, sportu a
volného času, kulturu a tradice a v těchto oblastech nabízí i odlišnosti od ostatních destinací
Orlické hory a Podorlicko jsou destinací s nabídkou produktů, včetně unikátních, které mají
vyvážený poměr mezi cenou a kvalitou nabídky, jsou s pobytem v destinaci velice spokojeni, rádi
se vracejí i na delší pobyty a oblast doporučují svým známým k návštěvě a dovolené
Při rozvoji nabídek je brán ohled na požadavek zachování přírody a krajiny a charakteru
městských i venkovských sídel
Vedle tradičních forem podporuje destinace i nové a z hlediska oblasti vhodné formy cestovního
ruchu, např. agroturistiku, naučné a vzdělávací pobyty (ekoturistiku), incentivní cestovní ruch,
pobyty rodin s dětmi a školní mládeže
Rozvoj cestovního ruchu v Orlických horách a Podorlicku je realizován v úzké součinnosti se
sousedním polským regionem Bystřické hory
Destinace Orlické hory a Podorlicko stále vytváří podmínky pro její lepší využívání mimo hlavní
turistické sezóny
Destinace nabízí motivační systémy, které vyvolávají u turistů poptávku po opakovaných
návštěvách destinace
Koordinace aktivit a řízení cestovního ruchu v Orlických horách a Podorlicku je na vysoké úrovni
a je zajišťována profesionálním týmem odborníků. Organizace cestovního ruchu zajišťuje plné
spektrum činnosti regionální organizace cestovního ruchu za podpory všech zainteresovaných
subjektů veřejného i soukromého sektoru
•
•
Návrhová část
Průběžně a v dostatečné míře jsou zajišťovány finanční zdroje na realizaci marketingové
koncepce ve spolupráci s místními podnikateli, s kraji a s využitím dotačních titulů, sponzorů
apod.
V rámci vzdělávacích aktivit připravují podnikatelé v Orlických horách a Podorlicku kvalifikované
síly pro profese v oblasti cestovního ruchu
Destinace je ve stadiu mírného růstu vývoje, který byl v posledních dvou letech negativně ovlivněn
dopadem finanční krize. Východiska pro stanovení dalších směrů budou tudíž vycházet z toho, s čím
si turisté spojují destinaci - jednoznačně se sportovními a poznávacími aktivitami - a tak je nezbytné
využít této asociace, bez výrazných investic (je nedostatek vlastních zdrojů) a tím přispívat k vyšší
ekonomické výtěžnosti z oblasti cestovního ruchu. Je třeba:
• podporovat úspěšná témata,
• odstraňovat kritické problémy,
• stabilizovat chování a management destinace,
• více podporovat současné hlavní cílové skupiny návštěvníků a turistů a tradiční zdrojové
destinace.
Časový horizont na realizaci celkové vize je 5 - 7 let. Důraz této marketingové strategie by měl být
v následujícím období 2 - 3 let kladen především na:
• koordinaci aktivit a řízení cestovního ruchu v destinaci, včetně akumulace finančních zdrojů
na rozvoj
• mobilizaci podnikatelů a samospráv ke spolupráci mezi sebou a s Destinační společností
Orlické hory a Podorlicko a to na základě postupně získávané vzájemné důvěry,
• rozvoj a prodej turistických produktů uplatnitelných na trhu cestovního ruchu jako základního
a nezbytného nástroje zvýšení ekonomické výtěžnosti z cestovního ruchu,
• rozvoj marketingových aktivit s důrazem na využití cestovního ruchu i v mimosezónním
období a v zajišťování větší prosperity podnikatelů,
• zvýšení kvality služeb a pracovních sil.
2.1.2 Hlavní cíle
•
•
•
Zvyšování ekonomické výtěžnosti z cestovního ruchu ve prospěch podnikatelských subjektů a
turistických cílů
Rozvoj cestovního ruchu v souladu s principy trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu, tj. s
přihlédnutím k šetrnému využívání přírodních a kulturních hodnot respektování udržitelného
rozvoje
Růst konkurenceschopnosti destinace v cestovním ruchu s důrazem na zkvalitňování
poskytovaných služeb a jejich komplexnosti, na využívání silných stránek destinace za použití
racionálních a moderních marketingových nástrojů
Návrhová část
2.2 Hlavní strategické priority
Motto:
Orlické hory a Podorlicko – balzám pro vaše smysly
2.2.1 Výčet hlavních strategických priorit
Regionální turistické produkty dojmové a komerční
Organizace a financování aktivit, a vzdělávání
v oblasti cestovního ruchu
Marketingové aktivity a informační systém
Podpora rozvoje infrastruktury
turistického potenciálu destinace
pro
využití
Návrhová část
2.2.2 Přehled navržených opatření pro dosažení strategických priorit
Vize:
Orlické hory a Podorlicko staví na svém přírodním turistickém potenciálu a tradicích horské a
podhorské oblasti, které nabízí tak, aby získávalo stále významnějšího postavení na trhu
cestovního ruchu. Návštěvníci a turisté přijíždějí za turistikou a sportem, inspirací a aktivním
odpočinkem, protože zde mají k dispozici odpovídající atraktivní zázemí. Harmonicky se vyvíjí
vztahy mezi místními obyvateli, podnikateli, samosprávami a turisty, s cílem maximalizovat
ekonomickou výtěžnost z cestovního ruchu.
Motto: Orlické hory a Podorlicko – balzám pro vaše smysly
Hlavní strategické priority:
A. Regionální turistické produkty dojmové a
komerční
B. Organizace a financování aktivit, a
vzdělávání v oblasti cestovního ruchu
Opatření:
A. 1. Regionální turistické produkty s Powiatem
Klodzkim
A. 2. Regionální turistické produkty, aktivity a
služby
A. 3. Zvyšování atraktivnosti realizovaných akcí
a doplňování spektra kulturního vyžití
Opatření:
B. 1. Dobudování organizace cestovního ruchu
destinace
B. 2. Koordinace činností subjektů v oblasti
cestovního ruchu v destinaci i mimo ni
B. 3. Tvorba finančních zdrojů pro destinační
řízení a marketing cestovního ruchu
B. 4. Optimalizace sítě turistických
informačních center
B. 5. Podpora zvyšování kvality služeb
D. Podpora rozvoje infrastruktury pro
využití turistického potenciálu destinace
C. Marketingové aktivity a informační
systém
Opatření:
C.1. Propagace značky destinace a produktů
Opatření:
C.2. Komunikační strategie
D. 2. Podpora obnovení tradiční řemeslné
výroby
D. 3. Budování infrastruktury pro pěší a
cykloturisty a lyžařské sporty
C. 3. Podpůrné marketingové aktivity
C. 4. Informační a rezervační systém
D. 1. Dopravní dostupnost destinace
D. 4. Budování infrastruktury pro rodiny s dětmi
a handicapované
Návrhová část
2.3 Opatření pro dosažení strategických priorit
2.3.1 Strategická priorita A. Regionální turistické produkty dojmové a
komerční
Priorita řeší základní podmínku rozvoje destinace a to je docílit dostatečného spektra turistických
produktů, které najdou uplatnění na trhu cestovního ruchu. Jednak se jedná o tzv. dojmové produkty,
které jsou neprodejné za konkrétní cenu, ale dávají turistům orientaci v nabídce destinace (např.
lyžování v Orlických horách, Orlické cyklo&in-line království) a jednak o komerční (prodejné) turistické
produkty nabízené cestovními kancelářemi, formou poukázek na zážitky apod., ve smyslu zákona
č.159/1999 Sb.
2.3.1.1 Opatření A.1.: Regionální turistické produkty s Powiatem Klodzkim
Destinace Orlické hory a Podorlicko sousedí s destinací Powiat Klodzki (Zemia Klodzka) v Polsku a
toto sousedství vyvolává zájem o spolupráci. Má být příčinou zvýšeného pohybu obyvatel obou
destinací mezi sebou, ale především motivací pro obyvatele dalších částí Česka a Polska k návštěvě
a pobytu v obou předmětných destinacích. Pouze minimální procento turistů přijede do destinací
z důvodu toho, že se jedná o Orlické hory a Podorlicko a Klodzko. Poptávku je nezbytné vyvolat
přípravou zajímavých a trhu cestovních ruchu uplatnitelných turistických produktů. Potenciál obou
destinací není shodný, avšak v řadě témat lze nalézt příbuzné prvky. Především se jedná o:
• Tradice, technika a rozvoj – technické památky OHP a Klodzka
• Tajemné pevnosti a rozhledny – pevnosti středověku a novověku
• Na kolech a lyžích – lyžařské, cyklistické a pěší tratě v Bystřických a Orlických horách
• Divoká příroda – společné přírodní dědictví Bystřických a Orlických hor
2.3.1.2 Opatření A.2.: Regionální turistické produktů, aktivity a služby
Výběr turistických produktů destinace Orlické hory a Podorlicko vychází z analýzy turistického
potenciálu destinace a zvolených cílových skupin návštěvníků a turistů. Produkty jsou popsány
v podobě námětů, které budou rozpracovány do projektů. Produkt je na trhu prezentován jednak ve
formě dojmové, která slouží pro jednoznačné pojmenování souboru aktivit na dané téma a jednak
produkty prodejnými, které si turista nakupuje s prodejní síti za konkrétní cenu. Každý konkrétní
produkt (výběr turistických cílů a jejich propojení trasami, formy dopravy a nabídky služeb) kompletuje
zpracovatel nabídky (OCR, TIC, touroperátor atd.) na základě svého obchodního záměru a konkrétní
poptávky.
Produkty pro destinace jsou na základě požadavku zadavatele členěny do čtyř klíčových skupin a to:
Tyto klíčové produkty jsou nosné pro marketingovou propagaci destinace. V rámci nich jsou dále
specifikovány jednotlivé dílčí produkty, zaměřené na propagaci hlavního produktu, spojené již
s konkrétními akcemi.
2.3.1.3 Opatření A.3.: Zvyšování atraktivnosti realizovaných akcí a doplňování
spektra kulturního vyžití
K prodloužení pobytu v destinaci chybí dostatek kulturního, společenského či jiného vyžití. Destinace
sice pořádá a nabízí kolem 40 kulturních a společenských akcí a dalších zhruba 30 sportovních
celostátních nebo nadregionálních akcí a mimo to v mnoha obcích dodržují různé lidové tradice, jako
jsou masopusty, poutě, posvícení, pálení čarodějnic apod., ale chybí dominantní akce s návštěvností
okolo 10 tis. účastníků. Jako motivátor k pobytu v jakékoliv destinaci slouží i jednorázové, ale
v minimálně roční periodicitě se opakující akce, které jsou organizovány pro tisícovky návštěvníků a o
nichž se tudíž mediálně hovoří, nejen ve formě pozvánky, ale i o průběhu a dopadu akcí. Podstatným
Návrhová část
prvkem těchto akcí je forma celoměstských či oblastních slavností, s maximálním zapojením
podnikatelských subjektů a využíváním rozmanitých služeb. V destinaci lze řadit
k nejnavštěvovanějším akcím mistrovské soutěže v lyžování. Bohužel není vedena ani přesná
evidence návštěvnosti jednotlivých akcí a tudíž nelze detailněji vyhodnocovat jejich ekonomický
dopad na destinaci. I když z pohledu ubytovatelů bývá výhodnější pořádat více menších akcí, je
otázkou, zda jsou ale jejich účastníky místní obyvatelé nebo skuteční turisté. A tato cílová skupina
přijíždí většinou jen na výrazně popularizované akce, typu Cihelna v Králíkách. Příležitostí je např.
podpořit rozvoj akce Homolské schody. Během hlavní letní sezóny je potřebné organizovat
v destinaci zpočátku 1 akci s návštěvností 5 – 10 tis. lidí a postupně rozšířit počet akcí tak, aby každý
červen, červenec, srpen a září se taková akce organizovala a turistům nabízela. Jednou v alternativ
takové akce je zorganizovat „Týden otevřenosti Kačenčiny říše“, kdy by turistické cíle nabízely různé
bonusy, např. by bylo všude poloviční vstupné či zdarma, organizovaly by se minijarmarky apod.
V zimě by taková akce měla být organizována v návaznosti na nejvýznamnější sportovní (lyžařské)
akce. Nesmí narušit hlavní sportovní program, ale měla by být dalším důvodem delšího pobytu turistů
v místě konání akce. Jedná se o důležitý marketingový nástroj ke zviditelnění destinace, kde mohou
podnikatelé zvýšit své tržby.
Základním předpokladem je provedení analýza současného spektra akcí v destinaci a vybrat z nich
takové akce, které by se mohly stát při vhodné podpoře a zacílení jejich organizace nosnými
v destinaci. Druhou alternativou je zorganizovat zcela novou akci. Současní organizátoři mohou být
totiž konzervativní, nebudou mít zájem překonat dosavadní zvyklosti či nebudou mít kapacity na
rozšiřování akcí. Produkování takových akcí by mohl a měl být jeden z finančních zdrojů pro
destinaci, resp. pro marketingové činnosti OCR.
Destinace by také měla koordinovat termíny konání akcí, a také souvisejících společných
marketingových aktivit k jejich propagaci, na základě odsouhlaseného plánu. Nemělo by docházet
k tříštění počtu účastníků akcí organizování jedné či více akcí v jednom víkendu. Také propagace
každé akce zvlášť je finančně náročnější, než společný marketing a tomu také odpovídá účinnost
pozvání u turistů.
Plnění tohoto opatření má řadu indikátorů, které umožní jeho úspěšnost posuzovat (např. počet
pořádaných kulturních a společenských akcí nad 1000 účastníků, počet účastníků akcí, náklady akcí
v přepočtu na jednoho účastníka, počet turistů v ubytovacích zařízeních v době akcí).
2.3.2 Strategická priorita B. Organizace a financování aktivit, a
vzdělávání v oblasti cestovního ruchu
Zahraniční, a v posledních letech již i domácí zkušenosti, ukazují na nezbytnost rozvoj cestovního
ruchu v destinaci organizovat, řídit, rozvíjet, podporovat a kontrolovat z jednoho místa. Pouze tak lze
docilovat vyšší ekonomické výtěžnosti z cestovního ruchu. K uznání této skutečnosti v destinaci
Orlické hory a Podorlicko došlo ustavením Destinační společnosti Orlických hor a Podorlicka (OCR)
v dubnu 2009. Vývojová fáze OCR byla poměrně hektická a nyní, v zaváděcí a počínající růstové fázi,
se projevují některé nedostatky. V praxi je patrná jeho krátká doba činnosti a orientace na vlastní
existenční problémy. Růstová fáze OCR tudíž musí směrovat především k získání důvěry jak u
subjektů samosprávy, tak především u podnikatelských subjektů. Stav je o to složitější, že tyto
subjekty ještě činnost OCR ve prospěch destinace a tím i pro vlastní prospěch nezaznamenaly a
vlastně téměř každý pracuje samostatně.
2.3.2.1 Opatření B.1.: Dobudování organizace cestovního ruchu destinace
Orlické hory a Podorlicko
Zahájená činnost OCR vyžaduje především získání vyšší autority u subjektů cestovního ruchu
v destinaci. Platí to však i naopak, tyto subjekty by měly podpořit činnosti OCR a to nejen morálně,
ale i tím, že tuto organizaci pověří řešením některých svých marketingových aktivit a budou se podílet
na společných marketingových aktivitách destinace a to i ve finanční podobě.
Řešení situace podporují tyto aktivity:
B. 1.1. Organizace cestovního ruchu v destinaci Orlické hory a Podorlicko
B. 1.2. Realizace šetření o profilu návštěvníků každé tři roky
B. 1.3. Realizace průběžného sledování návštěvnosti
B. 1.4. Návrh doplňkových šetření
Návrhová část
2.3.2.1.1
B. 1.1. Organizace cestovního ruchu v destinaci Orlické hory
a Podorlicko
Pro města a obce v destinaci je cestovní ruch odvětvím, které již vyvolalo potřebu zřídit regionální
organizaci cestovního ruchu (destinační management). Rozvoj cestovního ruchu se předtím
realizoval spontánně nebo v rámci činností mikroregionů, tj. mikroregion Rychnovsko a Region
Orlicko-Třebovsko. Města a obce nemají ve svých strukturách zřízeny pracoviště s gescí za rozvoj
cestovního ruchu a to je příležitostí eliminovat případné duplicity v činnostech OCR a radnic. Všechny
činnosti spojené s rozvojem cestovního ruchu budou města a obce řešit především prostřednictvím
OCR.
Doposud prováděné činnosti OCR však nelze považovat za potřebné spektrum činností, které má
subjekt tohoto typu zajišťovat. Spektrum těchto činnosti by mělo být především rozšířeno o monitoring
všech aktivit cestovního ruchu (ubytování, návštěvnost turistických cílů, návštěvnost a ohlas akcí
atp.), o koordinaci spolupráce všech „hráčů“ na trhu cestovního ruchu v destinaci s cílem naplnit
přijímaní strategických opatření do praxe a především o přípravu a zajišťování prodejnosti turistických
produktů.
Vymezená destinace Orlické hory a Podorlicko
Rozvoj cestovního ruchu je podmíněn existencí vhodného potenciálu, který má výrazný teritoriální
aspekt a je vázán na krajinný systém. Přírodní i lidskou činností vytvořený potenciál, je rozmístěn
nerovnoměrně a kvalitativně různorodě, přičemž se obvykle liší i v rámci velkých územních celků.
Destinace cestovního ruchu je přirozeným celkem, který má z hlediska podmínek rozvoje cestovního
ruchu jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací.
Tento přístup platí i pro Orlické hory a Podorlicko, které naplňují potřebné charakteristické rysy
územního celku, a to:
• přitažlivosti - primární nabídka cestovního ruchu, která množstvím, kvalitou a atraktivitou
vyvolává návštěvnost (přírodní, kulturně – historický potenciál) – destinace s bohatou
historickou a přírodní nabídkou s výjimečnými terény pro aktivní cestovní ruch
• přístupnost služeb - všeobecná infrastruktura, která umožňuje přístup do regionu, pohyb
za atraktivitami regionu – dopravní dostupnost je dobrá a to různými způsoby dopravy
• komfort - infrastruktura cestovního ruchu, které umožňují pobyt v regionu a využití jejich
atraktivit (ubytovací, hostinská, sportovně – rekreační, kulturně – společenská a jiná
zařízení) – v zásadě je splněno pro nejpočetnější cílovou skupinu návštěvníků destinace,
i když rezervy jsou v kvalitě ubytovacích služeb, pestrosti nabízených doplňkových služeb
a rovnoměrného kulturního vyžití
• turistické produkty - připravené produktové balíčky - budou připravovány se
zohledněním potenciálu destinace jako nezbytný nástroj ekonomické výtěžnosti destinace
• aktivity - rozmanité aktivity – jejich současné spektrum umožňuje připravit produkty
Přínosy cestovního ruchu pro Orlické hory a Podorlicko
Cestovní ruch má významný přínos pro destinaci. Pozitivní působení cestovního ruchu v sociálněkulturní oblasti se v místech projevuje:
• vytvářením pracovních míst a podporou sociálního rozvoje
• prostřednictvím kulturně – výchovné funkce cestovního ruchu, kdy se lidi kontaktují a
vnitřně se navzájem obohacují, více si rozumí a ztrácejí předsudky
• zvyšováním životního standardu místních obyvatel, kdy mohou využívat zařízení,
vybudovaná pro návštěvníky destinace
• prostřednictvím záchrany kulturních tradic, historie, tradičních řemesel apod.
• zainteresováním místních obyvatel na ochraně přírodních a kulturních hodnot, stimulací
jejich pocitu hrdosti na tradice a historii.
V ekonomické oblasti je pozitivní vliv cestovního ruchu na Orlické hory a Podorlicko markantní
především
• ve zvyšování tržeb prostřednictvím cestovního ruchu
• prostřednictvím daní a poplatků, které zvyšují příjmy do městského a obecních rozpočtů
• v oblasti podpory rozvoje malého a středního podnikání
• ve zvyšování zaměstnanosti
• v oblasti stimulování investic do místní infrastruktury.
Návrhová část
Negativní dopady rozvoje cestovního ruchu Orlické hory a Podorlicko
V souvislosti s uvedeným je možné vyčlenit tři nejdůležitější oblasti, na které může mít cestovní ruch
v místech negativní dopad, a to:
•
životní prostředí - především v případě, kdy počet návštěvníků města překročí míru únosnosti a
životní prostředí ztratí schopnost vypořádat se s nadměrným využíváním, což může vést nejen k
jeho oslabení, ale i k jeho zničení – v nejbližším období není předpoklad pro naplnění tohoto
ohrožení
•
sociálně-kulturní oblast - změní se systém hodnot a chování místních obyvatel, čímž je ohrožen
původní způsob života (změny často nastávají i ve struktuře komunity, rodinných vztazích,
v tradičním životním stylu a morálce, cestovní ruch může způsobit změny v místní komunitě a
hodnotách prostřednictvím přímého a nepřímého kontaktu návštěvníků s obyvateli města)
•
ekonomická oblast - dopady rozvoje cestovního ruchu se v destinaci projevují prostřednictvím
skrytých nákladů, které vznikají jako následek rozvoje cestovního ruchu.
Pozitivní dopad ustavení Destinační společnosti Orlické hory a Podorlicko
Zkušenosti ze zahraničí dokazují, že strategické plánování a management rozvoje cestovního ruchu
v zájmu dosažení cílů jsou pro území klíčové. Je třeba, aby ti, kteří jsou odpovědní za rozvoj území,
mysleli integrovaně a ne jenom operativně řešili problémy rozvoje cestovního ruchu. Všichni
zainteresovaní v území, včetně obyvatel, by měli mít stejný cíl – ochránit zdroje, které dané území
dělají výjimečným a přitahují návštěvníky.
Řízením cestovního ruchu v daném území rozumíme soubor technik, nástrojů a opatření používaných
organizací cestovního ruchu (OCR) při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci,
rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v území za účelem dosažení jeho udržitelného
rozvoje a zachování konkurenceschopnosti na trhu.
Součástí řízení destinace je
• návštěvnický management, tj. soubor řídících technik a nástrojů, používaných OCR za účelem
usměrňování toků návštěvníků a ovlivňování jejich chování (přístupový management, cenová
politika, zonace, budování informační bodů, zpracování etických kodexů a kodexů chování
podnikatelských subjektů a návštěvníků, pořádání seminářů a výchovně vzdělávacích akcí)
• model limitů přijatelné změny, tj. stanovení únosného zatížení území a využívání indikátorů
udržitelného rozvoje cestovního ruchu
• spektrum rekreačních příležitostí, které zahrnuje lokalizační předpoklady (geografické, přírodní,
kulturně-historické, ostatní antropogenní), realizační předpoklady (infrastruktura cestovního
ruchu, dostupnost a ostatní infrastruktura) a selektivní předpoklady (demografické, sociální a
ekonomické charakteristiky návštěvníků) rozvoje cestovního ruchu v území.
V turisticky zajímavém území je tudíž potřebné, aby fungovala organizace, která bude iniciovat a řídit
celý proces rozvoje cestovního ruchu ve spolupráci se soukromým i veřejným sektorem a místními
obyvateli. Takovou organizaci Orlické hory a Podorlicko již má a nyní bude záviset na stupni podpory
všech subjektů v destinaci této organizace, resp. činností OCR ve prospěch rozvoje cestovního ruchu
destinace. V současné době mají v Česku takové organizace např. Český ráj, Krkonoše či Slovácko a
svoji roli si obhájily.
Podstatným prvkem je, aby města a obce nerozvíjela cestovní ruch samostatně, ale v součinnosti
s OCR. Tomu by měl odpovídat i tok finančních zdrojů. Na společné aktivity by měly poskytovat
finanční zdroje ze svých rozpočtů, protože tím dochází k jejich zhodnocování a vyšší účinnosti
marketingových aktivit. Podobně to platí i pro podnikatelské subjekty.
Koordinace zájmů všech zainteresovaných stran je jednou z podmínek nekonfliktního rozvoje
cestovního ruchu v destinaci. Předpokladem úspěšné koordinace je
• systematická a kontinuální spolupráce všech účastníků cestovního ruchu
• podnikatelské myšlení zainteresovaných subjektů
• znalost společných zájmů
• integrace aktivit samospráv a podnikatelů v cestovním ruchu při řízení rozvoje potenciálu
cestovního ruchu v destinaci
• stanovení společných cílů
• vytvoření organizačních předpokladů pro realizaci společných zájmů a dosažení
společných cílů.
Dosažení cílů cestovního ruchu v dynamicky se měnícím prostředí je možné jen pomocí kvalitně
zpracovaných strategických plánů. OCR musí mít funkční organizační strukturu a další podmínky pro
Návrhová část
činnost, aby mohla Marketingovou strategii cestovního ruchu Orlických a Bystřických hor úspěšně
implementovat.
Úlohy Destinační společnosti Orlické hory a Podorlicko
Po rozhodnutí o organizační struktuře OCR je nutné vytvořit základní pravidla pro participaci na
rozhodování, plán činnosti a stanovit termíny plnění. OCR sehrává roli koordinátora naplňování
marketingové strategie destinace. Spektrum úloh OCR je popsáno v analytické části.
V následujícím období 2 let by se měla Destinační společnost Orlické hory a Podorlicko soustředit na:
• vytváření podmínek pro naplňování strategického dokumentu (vytváření pracovních skupin,
aktivizace dobrovolníků, nevládních organizací, atp.),
• koordinaci spolupráce subjektů cestovního ruchu z veřejného i soukromého sektoru
v rámci destinace jaké základ jednotného postupu při rozvoji cestovního ruchu v destinaci a
získání důvěry mezi sebou,
• iniciace tvorby turistických produktů a vytváření podmínek pro prodej komerčních turistických
produktů,
• monitoring rozvoje cestovního ruchu a jeho dopad na destinaci (permanentní analýza trhu, potřeb
a požadavků návštěvníků, pozitivní i negativní dopady rozvoje cestovního ruchu),
• přípravu krizového scénáře (pro případ živelních pohrom, omezování veřejné hromadné dopravy,
apod.).
Nejdůležitějším úkolem je pohloubení komunikace s regionálními subjekty působících v cestovním
ruchu a získání vzájemné důvěry při realizačních postupech v rozvoji cestovního ruchu v destinace.
Jak vytvářet finanční prostředky na činnosti zajišťované Destinační společnosti Orlické hory a
Podorlicko
Organizace cestovního ruchu potřebuje na vykonávání své činnosti finanční prostředky. Vytvářet je
může především z těchto zdrojů:
• příspěvky zakladatelů
• výnosy z vlastní podnikatelské činnosti (obchodní marže z prodeje literatury, suvenýrů,
organizování akcí, z prodeje produktových balíčků apod.)
• příspěvky od obcí a měst (nemusí mít jen finanční podobu, může jít i o bezplatný pronájem pro
akce apod.)
• delimitace finančních prostředků měst a obcí, popř. podnikatelů na realizaci svěřených a
objednaných aktivit u OCR
• příspěvky od orgánů krajské samosprávy a orgánů veřejné správy
• místní poplatky (zákonem stanovené poplatky, například lázeňský poplatek, z ubytování, z
parkování, za hrací automaty apod.)
• granty
• fondy EU
• Strukturální fondy EU – Evropský fond regionálního rozvoje (podpora malého a středního
podnikání, zlepšování infrastruktury, prosazování produktivních investic a pokračování místního
rozvoje), Evropský sociální fond (aktualizace a modernizace dovedností pracovní síly a pěstování
podnikatelské iniciativy), Evropský zemědělský garanční a podpůrný fond (rozvoj venkovské
turistiky).
Za tímto účelem se vytváří finanční fond, který mimo jiné vytváří prostor pro dofinancování
projektů s přispěním strukturálních fondů či zajištění akumulace finančních zdrojů.
Města a obce v destinaci by do fondu cestovního ruchu měla přispívat kromě příspěvků např.
poplatky z ubytování a dále prominutím nájemného OCR v městských prostorech. Výše fondu by
měla mít svoji maximální hodnotu, které může dosáhnout v rámci jednoho kalendářního roku.
Výjimkou bude případ, kdy bude rozhodnuto o naakumulování kapitálu pro potřeby dofinancování
projektů ze strukturálních či jiných fondů. Obdobným způsobem by měly přispívat i další subjekty.
2.3.2.1.2
Návrhová část
B. 1.2. Realizace šetření o profilu návštěvníků každé tři roky
Sestavení strategického dokumentu s návrhy opatření, která povedou k dosažení stanovených cílů,
se neobejde bez následného kroku, kterým je průběžný monitoring toho, nakolik jsou opatření v
destinaci realizována, nakolik jsou účinná a zda přinášejí kýžený efekt.
Efekt se nejzřetelněji projeví v profilu návštěvníků, který zahrnuje následující charakteristiky:
• počet návštěvníků
• struktura návštěvníků
• délka pobytu
• hodnocení navštívené lokality (spokojenost, pozitiva, negativa, návrhy na zlepšení)
• loajalita (ochota opakovaně se vracet a místo doporučit ostatním)
Efektivní monitoring by měl být založen na následujících podmínkách:
• pravidelnost a dlouhodobost, za optimální považujeme sledování vývoje každý třetí rok
• z časového hlediska neměnná základní metodika sledování
• detailní analýza zjištěných dat
• aplikace zjištěných informací do praxe
Rámcová představa o realizaci monitoringu:
• Termín: 1x za 3 roky
• Metoda: Statistické šetření mezi návštěvníky
• Cílová skupina: tuzemští i zahraniční návštěvníci, a to bez ohledu na to, zda se v místě
zastavili jen na velmi krátkou dobu nebo zde tráví několik dní. Jde o osoby, které v destinaci
dlouhodobě nežijí, nepracují nebo nestudují. Důvod pobytu může být jakýkoli, k hlavním pak patří
turistika a pracovní návštěvy. Samostatnou cílovou skupiny by měli tvořit respondenti z Polska a
destinace Bystřické hory.
• Metoda sběru dat: individuální face-to-face dotazování prováděné na různých místech v
turisticky atraktivních lokalitách. Jde o metodu, která má dobrou návratnost, umožní cílený
kontakt s osobami patřícími do cílové populace a zejména dává možnost oslovit „jednodenní“
návštěvníky, kteří by jinak ze vzorku úplně vypadli. Dotazování bude prováděno podle pevně
strukturovaného dotazníku. Základní metodou sběru dat je náhodný reprezentativní výběr
prováděný na místech dotazování.
o Velikost vzorku: cca 500 respondentů
Výzkum je možné provádět „na dvakrát“ – v turistické špičce (300 respondentů) a v turistickém
sedle (200 respondentů).
• Dotazník: Tazatelé budou mít k dispozici dotazník v několika jazykových verzích (angličtina,
němčina, polština). Dotazník v češtině bude sloužit i pro návštěvníky ze Slovenska. Dotazník
bude tematicky pokrývat všechny sledované okruhy otázek. Těmito tématy jsou zejména:
o Důvody návštěvy místa a účel pobytu
o První nebo opakovaná návštěva
o Zdroje informací, ze kterých čerpali před cestou
o Délka pobytu
o Způsob ubytování
o Kolik peněz v místě utratí
o Struktura výdajů
o Spokojenost s jednotlivými stránkami pobytu
o Přitažlivost místa
o Vůle dané místo znovu navštívit nebo je doporučit svým známým
o … a další podle potřeb jednotlivých památek
• Délka dotazníku - naše doporučení: dotazník by neměl být delší než 15 minut.
• Orientační cena (závislá na délce dotazníku, počtu dotázaných, formě závěrečné zprávy, počtu
prezentací) takového výzkumu se pohybuje okolo 150 000 – 200 000 Kč.
2.3.2.1.3
Návrhová část
B. 1.3. Realizace průběžného sledování návštěvnosti
Základním kontrolním prvkem pro monitorování úspěšnosti (i neúspěšnosti) přijímaných opatření, ale
také pro ověřování dopadu vývoje v cestovním ruchu na návštěvnost destinace Orlické hory a
Podorlicko je sledování návštěvnosti, obsazenosti ubytovacích kapacit a ekonomické výtěžnosti.
Problém je o to aktuálnější, protože destinace se rozkládá na území dvou krajů, za které agreguje
data Český statistický úřad, ale za destinaci Orlické hory a Podorlicko ne a ani nelze předpokládat, že
by se tak v dohledné době stalo. Z provedené analýzy vyplývá, že návštěvnost jednotlivých objektů se
nesleduje a to ani podle počtu prodaných vstupenek. Podobně je tomu u akcí. Městské úřady
nesledují poplatky z ubytování, vlastně je většinou ani nevybírají. Dobře sledovaným údajem je počet
obsloužených návštěvníků v turistických informačních centrech. Podstatnou podmínkou pro validitu
sbíraných dat je stabilita metodiky sběru. Především u vstupného do objektů se metodika někdy mění
a pak jsou čísla zkreslená. V destinaci je řada turistických cílů, které může turista a návštěvník
navštívit během jednoho dne a tudíž nelze ze součtu těchto údajů přímo odvozovat celkovou
návštěvnost destinace. Je třeba odvozovat celkovou návštěvnost destinace ze zpracovaných modelů,
které však lze odvodit až na základě vytvoření určitého počtu bodů v časových řadách. Je tudíž
nezbytné stanovit jednotnou metodiku sledování návštěvnosti a to na základě kombinací několika
vybraných kritérií.
K sledování návštěvnosti lze využít i kamerových systémů a to především v zimních střediscích.
V současné době využívají některé lyžařské areály kamerový systém pro svoji propagaci a prezentaci
na televizním kanálu ČT2 v rámci programu Panorama. Tyto kamery poskytují tzv. dojmové (žánrové)
obrázky a pro potřeby monitoringu návštěvnosti jsou nepoužitelné. Některé webové kamery nabízejí
snímky z měst na http://kamery.ttnet.cz/, z kterých se využívá obraz i na webových stránkách
Orlických hor a Podorlicka. Kamerový systém lze však využít i pro sledování dynamiky návštěvnosti
zvoleného prostoru. Příkladem je rakouské měst Wels, jehož způsob sledování lze dokumentovat na
http://www.stadtmarketingwels.at/stmwels/site/306362188539299133_306385494910895524~306385859177809319~3050096
06189318262_305009606189318262,de.html.
Umístěním
kamer
na
tradičních
místech
soustředěného pohybu turistů umožní objektivní sledování návštěvnosti. Nelze očekávat přehled o
absolutním počtu návštěvníků, lze ale sledovat návštěvnost v závislosti na denní a roční době, získat
přehled o vlivu počasí na návštěvnost apod. Po určité době může být vysledována případná závislost
mezi návštěvností turistických cílů a sledovaným počtem osob pomocí kamerového systému.
Doporučení pro následující období:
• Vytvořit metodiku a realizovat systém vyhodnocování návštěvnosti s tím, že zvolený způsob, který
bude domluven s jednotlivými správci objektů, se nebude měnit po dobu min. pěti let. Výběr
objektů bude zahrnovat hlavní turistické cíle v destinaci.
Mezi sledované objekty začlenit např. Hrad Potštejn, Dělostřeleckou tvrz Hanička, rozhlednu
Vrbice, Muzeum řemesel Letohrad, Lanová dráha Říčky, Muzeum hraček v Rychnově nad
Kněžnou, počet lyžařů na vlecích, počet ubytovaných v deseti vybraných ubytovacích zařízeních,
počet cykloturistů na vybraných cyklotrasách …
U většiny objektů lze monitoring realizovat na základě prodaných vstupenek, u některých by bylo
nezbytné vytvořit monitorovací systém – tj. u sledování cykloturistů. Vhodnou techniku
v současné době nabízí několik firem, speciálně pro cyklotrasy a cyklostezky např. Partnerství
o.p.s. (http://www.partnerstvi-ops.cz/p-12414).
Frekvenci sběru dat stanovit vždy k poslednímu dni v měsíci s tím, že v zimním období budou
objekty s typicky letní nabídkou ze sledování vyřazeny a naopak. Operativně zpracované
výsledky dodat k maximálnímu spektru podnikatelských subjektů v regionu. Každé tři měsíce
(podle ročních období) pak provádět komplexní vyhodnocení, sloučení všech sledovaných
způsobů.
• Využívat k monitoringu i návštěvnost koupališť a kulturních akcí s vědomím určitého zkreslení
daného především tím, že místa jsou výrazně navštěvována domácími obyvateli.
• Posuzovat výši poplatků z ubytování, k čemuž je potřeba zintenzívnit (zpopularizovat) jeho výběr
a zpřesnit jejich výkaznictví.
• Zvážit zařazení do monitoringu i poplatků z parkovného. Vliv parkování místních obyvatel lze
eliminovat, resp. kvantifikovat na základě dlouhodobého sledování dynamiky vývoje ve vztahu k
sezónnosti, k termínům konání kulturních a sportovních akcí, apod.
• Využít nový prvek sledování návštěvnosti místa – kamerový systém.
• Sledovanost prodeje jednotlivých turistických produktů.
2.3.2.1.4
Návrhová část
B. 1.4. Návrh doplňkových šetření
Výzkumy a šetření je nezbytné provádět renomovanými agenturami za účelem získání objektivních a
validních informací. Orientační šetření lze však realizovat si vlastními silami destinace a pro tento účel
jsou navrhována tato šetření:
• Doplňkové šetření na výstavách cestovního ruchu s cílem získávat od respondentů (odborné
veřejnosti) reakci na atraktivnost destinace Orlické hory a Podorlicko. Šetření provádět na
výstavách na území Česka po celé republice v období leden až duben příslušného kalendářního
roku.
• Provést šetření v turistických informačních centrech s cílem získávat od respondentů (turistů a
návštěvníků) reakci na to, která atraktivita je nejvíce zaujala a která aktivita je motivovala
k návštěvě destinace. Šetření provádět každý třetí měsíc (leden, duben, červenec, říjen)
příslušného kalendářního roku.
2.3.2.2 Opatření B.2.: Koordinace činností subjektů v oblasti cestovního ruchu
v destinaci i mimo ni
Základní podmínkou rozvoje destinace je spolupráce co největší množiny subjektů a společná
realizace marketingové strategie, tzn. nasměrování marketingových aktivit stejným směrem. Specifika
destinace Orlické hory a Podorlicko je především v jeho rozložení na území dvou krajů a sousedství
s Bystřickými horami v Polsku. Tuto, na první pohled, nevýhodu by bylo potřeba změnit na příležitost
k vytváření lepších podmínek pro rozvoj destinace. V naplnění opatření by měly přispět tyto aktivity:
B. 2.1. Analýza náplně činnosti OCR, mikroregionů, sdružení a měst, MAS atp.
B. 2.2. Koordinace činností na úrovni Euroregionu a s destinací Bystřické hory
B. 2.3. Spolupráce s Královéhradeckým a Pardubickým krajem a jejich
organizacemi cestovního ruchu
2.3.2.2.1
B. 2.1. Analýza náplně činnosti OCR, mikroregionů, sdružení
a měst, MAS a ostatních zainteresovaných subjektů
Porovnat náplně činností jednotlivých subjektů, eliminovat zjištěné duplicity a volit společné postupy
pro řešení vybraných aktivit.
V destinaci pracuje několik spolků, sdružení, mikroregionů a MAS, v jejichž náplni se více či méně
objevuje cestovní ruch. Každý ze subjektů řeší problémy či se zajímá o jiný úhel pohledu na cestovní
ruch v místě svého působení a v celé destinaci. Pouze ujednocení úsilí, s cílem realizovat strategické
i operativní úkoly ve prospěch celé destinace, lze hovořit o dynamickém rozvoji cestovního ruchu
v destinaci. Je nezbytné zajistit určitou formu koordinace, dělby práce a omezit duplicitní činnosti.
Koordinační roli musí sehrát OCR, jako „nezávislý“ subjekt pro celé spektrum subjektů podílejících se
na rozvoji cestovního ruchu, ale také z důvodu, že je odpovědný za koordinaci kroků k naplňování
strategických cílů a kontrolu jejich plnění. Lze to řešit formou pracovních skupin, otevřených
diskusních fór, pravidelnými workshopy apod. Konkrétní formu si zvolí OCR v návaznosti na svoji
organizační struktury a styl komunikace s vnějším odborným prostředím. Měla by to být platforma
otevřená všem, kterým leží na mysli rozvoj cestovního ruchu v destinaci, ale zvláštní důraz musí být
kladen na způsoby a formy zapojení podnikatelů. Předmětem zájmu platformy by se mohly stát i
aktivity v oblasti kultury a sportu, které mají dopad na cestovní ruch, tzn. především kulturní a
sportovní akce.
Platformu pro vzájemnou komunikaci všech, kteří mají zájem přispět k rozvoji cestovního ruchu, lze
ponechat na volné bázi. Hrozí však nebezpečí nesystematičnosti, nezávazného chování, nahodilosti
v nasazení jednotlivých osob a řady dalších problémů. Na druhé straně nelze předpokládat, že by
jakákoliv pevná organizační struktura tyto problémy eliminovala. Cílem je, aby každý, kdo je
iniciativní, měl možnost ovlivňovat rozvoj cestovního ruchu v destinaci.
Návrhová část
2.3.2.2.2
B. 2.2. Koordinace činností na úrovni euroregionů a
s destinací Powiat Klodzki
Pokračující spolupráce s polskými partnery z Powiatu Klodzkého je příležitostí k dalšímu propojování
aktivit a rozvoji obou destinací a hledání cest k uplatnění jejich turistického potenciálu na polském a
českém trhu a následně i na trzích v Německu, případně v dalších zemích. Jednou z významných
slabých stránek regionu je absence pravidelných odborných a aktuálních informací z oblasti
cestovního ruchu. Podobně to platí v oblasti euroregionů.
Cílem projektu je informační tok „směrem dovnitř“ regionu - rychlé poskytování aktuálních informací
občanům, institucím, podnikatelům… Rychlá zpětná vazba - zlepšení toku informací mezi institucemi,
podnikateli, občany – též vzájemně permanentní kontakt s obyvateli regionu - budování trvalého
vztahu občané & instituce.
Řešením je informační zpravodaj - newsletter, vycházející v první fázi 4x ročně. Po ukončení první
fáze bude bulletin vydáván ve vyšší frekvenci, např. 6x ročně. K zájemcům bude šířen elektronickou
poštou a ve formátu pdf bude umístěn na serverech destinací. Samotná čísla periodika budou
připravována v rámci dlouhodobé koncepce ustavenou redakční radou, která se bude periodicky
scházet a připravovat detailní obsah bulletinu. Bulletin bude obsahovat informační články (rozhovory
apod.) hodnotící situaci regionu podpořené statistickými údaji a rubriky, ve kterých obyvatelé regionu
sami mohou hodnotit situaci (zkušenosti z praxe). Součástí bulletinu mohou být interaktivní rubriky –
ankety, soutěže, pozvánky na akce, reportáže z těchto akcí apod.
Cílové skupiny:
• členové sdružení
• státní správa a samospráva na území destinací
• podnikatelé v cestovním ruchu na území destinací
• TIC v destinacích
• ostatní organizace, instituce a sdružení
• ostatní zájemci z řad veřejnosti.
2.3.2.2.3
B. 2.3. Spolupráce s Královéhradeckým a Pardubickým
krajem, jejich organizacemi cestovního ruchu a sousedními
turistickými oblastmi
Vzhledem k územnímu rozložení regionu na území obou krajů a současnému rozdílnému systému
organizace cestovního ruchu v obou krajích dochází k situaci, kdy je destinace zastupována a
rozvíjena oběma kraji, ale vždy jen v hranicích příslušného kraje. Povinnosti kraje v oblasti
infrastruktury vůči svěřenému území jsou dané zákonem, ale v oblasti využívání marketingu bariéry
neexistují. Přesto dochází k absurdním situacím, kdy je každým krajem popisována (propagována)
jen ta část destinace, která spadá do příslušného kraje. Z pohledu návštěvníků i odborné veřejnosti
je destinace chápána jako přirozený celek a není možné jej dělit podle hranic krajů na dvě části.
Cílem je vybudovat takové postavení destinace, které by u obou krajů zaručovalo bezkonfliktní rozvoj
cestovního ruchu ve smyslu přijaté strategie a s cílem uplatnit rovnovážně celé své území na trhu
cestovního ruchu. Za tím účelem je třeba vyvolat jednání s Královéhradeckým a Pardubickým krajem
a vyvolat jednání s cílem uzavřít memoranda o spolupráci. Taktéž je třeba se intenzivněji zapojit do
naplňování memoranda, které oba kraje navzájem přijaly v roce 2010 v oblasti cestovního ruchu. Na
straně Královéhradeckého kraje, který nemá zatím krajskou OCR, je tento princip spolupráce mezi
turistickými regiony či oblastmi ověřen praxí. Postupují podle něj v Krkonoších i v Českém ráji.
Destinace však musí z vlastní iniciativy zajistit s krajskými partnery permanentní komunikaci nad
věcnými tématy a využívat všech výzev v ROP, popř. dalších vhodných programech a grantech
vyhlašovanými kraji.
Další smluvní vztah je nezbytné navázat s Destinační společností Východní Čechy, která působí
v roli krajské OCR na území Pardubického kraje.
Návrhová část
Mezi partnery destinace patří i množina sousedních destinací. Polská strana je předmětem zájmu i
této strategie a spolupráce se bude rozvíjet jejím naplňováním. Společné řešení projektů je
nejlepším způsobem přirozené formy rozvoje spolupráce. K dalším oblastem, které by měla
destinace Orlické hory a Podorlicko vyzvat ke konkrétní, smluvně podchycené spolupráci, jsou
oblasti Kralický Sněžník, Českomoravské pomezí a Pardubicko v Pardubickém kraji a Kladské
pomezí a Hradecko v Královéhradeckém kraji. S destinacemi Kralický Sněžník a Kladské pomezí
bude spolupráce založena především na podpoře turistických produktů. Např. vojenská historie
s oběma destinacemi či společné produkty s polskou stranou i v destinaci Kladské pomezí. Ostatní
oblasti by měly být osloveny ve věci podpory prodeje turistického potenciálu, např. formou distribuce
propagačních materiálů přes jejich TIC.
Zájem na spolupráci na všech úrovních musí především vyjádřit destinace Orlické hory a Podorlicko.
Nelze očekávat iniciativu u potencionálních partnerů. Podobně jako u prodeje turistického potenciálu
i v tomto případě platí zásada, že systematickou přípravu na realizaci musí učinit subjekt, který chce
něco změnit v rozvoji cestovního ruchu. Za destinaci by měla jednat OCR. Při jednání by měla
využívat zástupce samospráv a další osoby působících v zastupitelstvech krajů, v orgánech OCR
sousedních oblastí apod.
2.3.2.3 Opatření B.3.: Tvorba finančních zdrojů pro destinační řízení a
marketing cestovního ruchu
Pro financování rozvoje aktivit v cestovním ruchu jsou využívány prostředky z různých zdrojů. Jejich
společným rysem je však jejich malý objem a nízká atraktivita pro velké investory. K zajištění
průběžného vícezdrojového financování rozvoje cestovního ruchu v destinaci je nezbytné zřídit fond
cestovního ruchu pro financování zajímavých méně investičně náročných projektů a aktivit. Tímto
způsobem lze zajistit průběžné financování vytčených aktivit zabezpečující rozvoj cestovního ruchu a
také činnost regionální organizace cestovního ruchu. Fond také řeší problém, který u samosprávy
neumožňuje během jednoho roku naakumulovat dostatečné finance na realizace náročnějších
projektů. Sloužil by také pro spolufinancování marketingových aktivit v rámci regionu. Správcem
fondu může být regionální organizace cestovního ruchu, což nejlépe odpovídá situaci v destinaci.
Sdružování finančních prostředků musí být průkazné a legislativně zabezpečené. K tomu slouží
statut, a návrh Statutu fondu cestovního ruchu destinace Orlické hory a Podorlicko je uveden v příloze
č. 1.
Akumulace finančních zdrojů vždy vyvolává řadu negativních reakcí. Zvláště, když je subjekty mají
poskytovat, aniž by znali výstupy, na které budou prostředky využity. Také se většinou podle nich
jedná o příspěvky v poměrně vysokých částkách. Snáze se akumulují finance z drobných, pravidelně
se opakujících částek, např.:
y 90% příjmů z 3letéhoprůměru výběru poplatků za lázeňský nebo rekreační pobyt (max. 15 Kč
os. /den)
y 90% příjmů z 3letého průměru výběru poplatků z ubytovací kapacity (max. 4 Kč os. /den)
y 50% příjmů z 3letého průměru výběru poplatku za užívání veřejného prostranství (max. 10 Kč
m/den – 10x více)
y 50% příjmů z 3letého průměru výběru poplatku ze vstupného (až 20% z ceny vstupného)
y 3letý průměr výběru parkovného
y přímo od ubytovatelů např. 10 Kč z každého prodaného lůžka.
Touto formou by se také měla destinace prioritně orientovat při naplňování fondu cestovního ruchu.
Podstatný vliv na vytvoření fondu s odpovídajícím kapitálem mají podnikatelé.
V roce 2010 začala v Česku diskuse nad přijetím zákona o podpoře cestovního ruchu. Zatím je
připraven návrh jeho věcného záměru a v obsahu je také snaha řešit financování činnosti turistických
oblastí. Vzhledem k bariérám v přijímání tohoto zákona (není ochota přijímat průřezové zákony
jednotlivými národohospodářskými oblastmi a současný trend v úsporách mandatorních výdajů) nelze
předpokládat jeho brzké přijetí a tudíž ani není účelné na něj při financování destinace spoléhat.
Pokud destinace myslí rozvoj cestovního ruch vážně, nemůže čekat na přijetí zákona a musí hledat
způsoby, jak financování rozvoje cestovního ruchu řešit již v letech 2011 až 2013.
Návrhová část
2.3.2.4 Opatření B.4.: Optimalizace sítě turistických informačních center
Turistická informační centra patří mezi místa, kam návštěvník destinace zamíří nejdříve. Především
tak činí zahraniční turista. Mělo by mu zdarma poskytnout verbálně všechny důležité informace a
navázat s ním lidsky přívětivý kontakt tak, aby byl při pobytu spokojen a chtěl se vrátit. V Česku je
v současné době evidováno přes 600 turistických informačních center. Základní podmínkou
úspěšného provozování TIC je, že působí v místě soustředěného cestovního ruchu. Tzn., že tam
jezdí dostatek turistů a návštěvníků. Provozování TIC se dvěma pracovníky přijde ročně na 700 - 900
tis. Kč a zřizovatel TIC si musí uvědomit, že návratnost této investice nelze očekávat. Základní funkcí
TIC je poskytovat informace verbálním způsobem a ty nelze prodávat. Doplňkový prodej a služby
mohou snížit náklady pouze v malém procentu. V posledních letech vznikají turistická informační
místa i v obcích, kde není dostatečný pohyb turistů. Hustota TIC překvapila i odborníky na tuto
problematiku z Nizozemska, kde je síť TIC sofistikovaná s účastí státu. K velkému počtu vzniklých
TIC přispěla i možnost obcí a sdružení obcí čerpat finanční prostředky z prostředků ROP. Problémy
nastávají pro ukončení období, kdy má být prokázána a zajištěna udržitelnost projektu. Bývá
výjimkou, když takové TIC pracuje i nadále. V oblasti destinace Orlické hory a Podorlicko a v okolních
destinacích působí řada TIC. Z pohledu prostorové obsazenosti dané destinace, z pohledu územní
působnosti se jeví jako méně pokrytý prostor pouze v Říčkách v Orlických horách a Podorlicku.
Z hlediska rozložení turistického potenciálu destinace není nezbytně nutné doplňovat síť TIC
v destinaci. Akční rádius současných TIC pokrývá poptávku turistů, resp. ji i převyšuje. Ve všech
případech platí, že počet za rok obsloužených turistů by za rok měl převýšit 3 tisíce zákazníků. Kde
se tak neděje, nelze existenci TIC považovat za racionální.
Vzhledem k tomu, že v destinaci Orlické hory a Podorlicko existuje řada turistických tras, které však
mnohdy nevedou „masově“ navštěvovanými lokalitami, dá se předpokládat, že se na těchto trasách
Návrhová část
ne vždy podaří vybudovat standardní certifikovaná TIC a ani by to nebylo racionální. Přesto je třeba
těmto návštěvníkům informace na jejich trase poskytnout. Řešením by mohla být síť finančně
nenáročných informačních míst a bodů, která poskytnou zcela základní informace o dané trase a
lokalitě prostřednictvím proškolené osoby, nebo umístěním infoboxu, případně jiného technického
prostředku. Mezi informační body lze zařadit:
• poskytovatelé služeb v regionu (ubytovací zařízení, kempy, provozovatelé lyžařských
vleků, restaurace, CK, chaty a rekreační střediska atd.)
• turistické cíle a aktivity (muzea, hrady, zámky, vinotéky atd.)
• města a obce, ostatní organizace Průběžně bude zpracován generel lokalit a tras
s návrhem možného vybudování informačních míst. Prioritně budou vyčleněna místa
s okamžitým požadavkem řešení z hlediska pokrytí informačních služeb. Součástí
řešení bude také návrh technického řešení každého informačního místa, zda se bude
jednat o místo obsluhované, nebo infobox, případně místo spojené se službami
cyklopartnera. Projekt bude také řešit vyškolení „obsluhovaných“ informačních míst a
jejich technické vybavení včetně zakoupení infoboxů. Mezi potenciální informační
body lze zařadit i dnešní turistická informační centra, která nedosahují dostatečné
návštěvnosti.
Každé TIC by se mělo snažit o maximální ekonomické využití svého prostoru, avšak vždy s využitím
takových aktivit, které zvýší jejich návštěvnost. Naopak by tyto aktivity neměly převýšit základní
spektrum služeb, které má TIC nabízet, tj. poskytování verbálně poskytovaných a řadu základních
služeb zdarma. Mezi ty dobré varianty doplňkové činnosti lze zařadit např.:
•
bankomaty,
•
pronájem prostor pro školení a semináře v mimoprovozní době TIC,
•
bezobslužné infoboxy.
2.3.2.5 Opatření B.5.: Podpora zvyšování kvality služeb
Zvyšování konkurenceschopnosti destinace je přímo úměrné zvyšující se kvalitě poskytovaných
služeb. Turisté se samozřejmostí předpokládají, že služby v destinaci budou kvalitní a proto je velmi
nepříjemné, pokud při svém pobytu zjistí opak. V tom případě své negativní zkušeností šiří velkou
rychlostí mezi své známé. Tatro rychlost je vždy výrazně vyšší, než šíření pozitivních zkušeností. Je
pravda, že naopak intenzita šíření negativních poznatků naopak rychleji klesá, než intenzita šíření
pozitivních zážitků z destinace, kde trávili volný čas. V současných podmínkách je účelné věnovat se
kvalitě v tom, že destinace bude propagovat využívání různých systémů hodnocení kvality
(certifikací). Také by se měly vytvářet podmínky pro to, aby turisté byli pro místní obyvatele přátelé,
kteří přinášejí do destinace peníze a ne nežádoucí vetřelci.
2.3.2.5.1
B. 5.1. Podpora certifikace
Zvyšování kvality poskytovaných služeb je nezbytným předpokladem pro dynamický rozvoj
cestovního ruchu. V Česku je systém zvyšování kvality na začátku. Mezi nástroje patří certifikace
ubytovacích zařízení, dílčí certifikace turistických informačních služeb, certifikace „Cyklisté vítáni“ a
také získávání certifikátu ISO. Vytvářet vlastní certifikace u již certifikovaných služeb je neracionální.
Průkopníkem v kvalitě by mohlo být místní hnutí s pracovním názvem „Vítáme vás“, označující
destinaci za destinaci kvality služeb v cestovním ruchu. Označení na provozovnách symbolem tohoto
hnutí by upozorňovalo turisty, že jsou v těchto provozovnách skutečně vítáni. Majitelé provozoven se
tím současně veřejně zavazují k ukázkovému chování k turistům a poskytování pouze kvalitních
služeb. Mohou se zapojit nejen subjekty podnikající přímo v cestovním ruchu, ale i kadeřnictví,
květinářství, zubní ordinace apod. Profitovat na tomto systému samozřejmě budou i místní obyvatelé.
V destinaci podporovat zapojení do certifikačních procesů a to:
• Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení
• Doporučený standard ubytovacích služeb
o Ubytování v soukromí
o Kempy a chatové osady
•
•
•
•
Návrhová část
o Turistické ubytovny
Cyklisté vítáni
Certifikace turistických informačních center
Směrnice, kterou se stanovují požadavky a kritéria pro propůjčení ochranné známky
„ekologicky šetrná služba“ v cestovním ruchu
Kategorizace českých lyžařských středisek
2.3.2.5.2
B. 5.2. Vzdělávání podnikatelů a místních obyvatel
Rozvoj cestovního ruchu a kvalita služeb se především odvíjí od postoje místních obyvatel a
podnikatelů k turistům. Destinace navíc patří mezi tradiční „reprezentanty“ na trhu cestovního ruchu a
to především u domácí klientely. Za tím účelem je třeba jim umožnit průběžně se vzdělávat a slaďovat
společné zájmy za účelem zvýšení ekonomické výtěžnosti.
Průběžná informovanost místních obyvatel o dopadu zvýšeného cestovního ruchu na život ve městě
a o vztahu místních obyvatel k turistům (prostřednictvím místního tisku, formou besed apod.)
Semináře pro podnikatele s cíly:
•
zvyšovat atraktivitu města u turistů (propagace, pestrost nabídky, kvalita služeb, tvorba
turistických produktů apod.)
•
zajistit sladění postupů města a podnikatelů
•
zvyšovat kvalitu nabízených služeb ubytovateli, restauratéry a dalšími provozovateli turistických
cílů
Náměty na formy vzdělávacích aktivit:
• e-learning koordinovaný OCR a nabízený na webu destinace, měst a obcí a propagovaného i
prostřednictvím tiskovin na TIC
• zařazovat krátké semináře do rámcových vzdělávacích programů ve školách (také pro dospělé,
kteří si ve školských zařízeních zvyšují svoji klasifikaci nebo si doplňují vzdělání)
• rekvalifikační kurzy
Motivací k zvyšování kvalifikace v cestovním ruchu se může stát i součinnost OCR s absolventy
školení tím, že po jejich souhlasu bude jejich seznam uveřejňovat na webu a při jednání s podnikateli
je bude nabízet.
Turistický potenciál destinace dává předpoklad pro adekvátní prostředí při výchově nových
zaměstnanců hotelů a restaurací a v přípravě managementu cestovního ruchu a to formou stáží.
Současně tato aktivita přispívá k nepřímé formě propagaci destinace. Nositelem opatření jsou
podnikatelé.
Management destinace (OCR) bude vytvářet podmínky pro podporu provozování vzdělávacích
zařízení se zaměřením na cestovní ruch, např. soutěžemi mezi školami.
Vytvářet podmínky v oblasti vzdělávání u pracovníků v rostlinné a živočišné výrobě nebo těch, kteří
mají vhodné podmínky, pro získávání znalostí v oblasti agroturistiky, řemeslné výroby apod. Tento
trend je vhodný realizovat právě s této době, kdy dochází k restrukturalizaci našeho zemědělství.
Příležitostí je zajišťovat rekvalifikačních kurzy pro nezaměstnané v rámci OKEČ 55, v oblasti
obchodní činnosti a managementu cestovního ruchu a kurzů zájemců o agroturistiku a řemeslnou
výrobu. Nezbytná je spolupráce s Úřady práce působícími na území destinace.
2.3.3 Strategická priorita C. Marketingové aktivity a informační systém
Při propagaci turistického potenciálu se v Česku stále nejvíce využívají tři základní marketingové
nástroje: tiskoviny, internet a veletrhy. Dlouhodobé užívání těchto nástrojů již nepřináší adekvátní
efekt. Turistů výrazně nepřibývá a tak je aktuální zamyšlení nad využíváním nových trendů. Určitě je
prioritou internet, který jako zdroj informací při rozhodování o svém využití volného času využívá již
téměř 60% turistů. Dále lze využít přímého oslovování cílových skupin. Masové, neadresné
oslovování je překonané. A podstatné je i chování místních podnikatelů a obyvatel, jak o své destinaci
hovoří. Zdravý patriotismus je velmi účinným marketingovým nástrojem.
Návrhová část
2.3.3.1 Opatření C.1.: Propagace značky destinace a produktů
Branding destinace je založen na identifikaci destinace, jejich přínosů a klíčových atributů a aktiv, na
její diferenciaci od konkurence s využitím slovních nástrojů, obchodního známkování, designu a
propagace. Cílem je tvorba silné a jasné značky umožňující soukromé sféře zvýšit ekonomickou
výtěžnost z cestovního ruchu v destinaci.
Značka Orlické hory a Podorlicko, zaujímá ve zdrojových trzích poměrně dobré postavení a je
asociována s klidem, pohodou, a že tam není mnoho turistů. K aktivitám spojovaným s destinací patří
pěší a cykloturistika, lyžování a zimní sporty, krásná příroda, poznávání. Poměrně významné rozdíly
jsou v mysli turistů ve vnímání vlastního horského masivu a místy typu Častolovice, Dobruška a
Letohrad vůči jižní části destinace s místy Ústí nad Orlicí, Českou Třebovou a Chocní.
Destinace patří k těm, u kterých i turisté upozorňují na nedostatečnou propagaci. Pro zachování její
pozice je však třeba volit optimální poměr mezi nasazením propagačních aktivit tak, aby se destinace
nestala přelidněnou a neztratila v tomto směru své kouzlo.
Zpracování hodnotové proklamace značky destinace
a) Stanovení klíčových produktů (konkurenčních výhod):
produkt: Léto a aktivní turistika
produkt: Zimní radovánky
produkt: Tradice a řemesla
produkt: Specifické mimosezónní produkty
Takto předepsané klíčové produkty dané zadavatelem se budou složitě komunikovat
s veřejností a bude nutné hledat jiné atributy. Určitou příležitostí je komunikace na bázi
vybraných konkrétních produktů, ke kterým náleží:
•
•
•
•
•
Poznávací turistika – mix zážitků
Aktivní turistika v létě
Toulky přírodou
Dovolená s dětmi
Dovolená na venkově
•
•
•
•
•
•
Aktivní turistika v zimě
Vojenská historie
Pobyty „na samotě“
Církevní památky
Incentivní turistiky a teambuildingy
Zážitky pro každý den, pro každý víkend
b) Sestavení konkrétní prezentace klíčových produktů:
Klíčovou a na všech trzích komunikovatelnou konkurenční výhodou destinace je klid, pohoda
a krásná příroda a aktivní cestovní ruch v přírodě. Konkrétní prezentace destinace může být
založena na atributech a přínosech produktu aktivní cestovní ruch v přírodě:
atributy – zachované a krásné přírodní prostředí, moment zážitkové nostalgie umožňující únik
ze shonu všedního života, relativní nedotčenost přírody, návrat k přírodě a tradicím, ticho,
klid, pestrá nabídka pro aktivní turisty v zimě i v létě, …,
přínosy – poučení, zábava, sportovní aktivity, obohacení osobnosti, společenská prestiž,
aktivní odpočinek, relaxace, zlepšení fyzické i duševní kondice,….
Respektovat je třeba i rozdíly vnímání destinace turisty ještě před její návštěvou a po ní.
Turisté, kteří již destinace navštívili a mají reálný zážitek, hodnotí její úroveň a nabídku lépe,
než ti, kteří do ní doposud nepřijeli a jsou ovlivněni předsudky a mýty vážící se k destinaci.
Návštěvníci, kteří již destinaci jednou navštívili, z 80 – 85 % uvažují o návratu. Existuje zde
tedy velký prostor pro zlepšení a působení na pozitivní vnímání a prezentování destinace.
V budoucnu by mělo být vnímání destinace analyzováno pravidelně a následně plánovány
kroky pro pozitivní ovlivňování image.
Vnímání destinace dle vybraných kritérií:
Cena
– cenová úroveň je hodnocena na vyšší úrovni spokojenosti
Bezpečnost – je vnímána jako bezpečná, nehrozí živelné pohromy ani teroristické útoky
Kvalita
– kvalita poskytovaných služeb je hodnocena na průměrné úrovni
Návrhová část
Vzdálenost – leží ve středu Evropy, dostupná po silničních tazích s určitými problémy
v nejbližší blízkosti destinace
Budování značky destinace
Budování značky znamená sestavení jména značky, rozpracování asociací, příslibů a řízení
veškerých kontaktů značky. Současné logo destinace v sobě nese jméno značky „Orlické hory a
Podorlicko“ a obloučky vyjadřují vztah Orlicko a Podorlicko. Není zvolena varianta, aby vypovídala o
destinaci jako o produktu, o jeho atributech, přínosech a hodnotách. Součástí řízení je i zpracovaný
manuál značky s vymezením pravidel, jak a za jakých podmínek se smí značku použít. Manuál, ani
jiný dokument zatím neobsahuje kdo, a za jakých podmínek smí značku používat. V nejbližších třech
letech nebude realizována speciální kampaň s cílem umísťovat značku destinace na trzích
cestovního ruchu. Bude využito kampaní na zavádění jednotlivých turistických produktů a tím budou
vytvářeny u návštěvníků a turistů asociace s konkurenčními výhodami destinace.
Značka destinace na mezinárodní úrovni
O postavení destinace Orlické hory a Podorlicko v evropském prostředí je v této době možné pouze
diskutovat. Povědomí o destinaci je třeba utvrdit i u domácích turistů, v zahraničí zatím nemá
odpovídající jméno a to ani ve vnitrozemí sousedního Polska. Změnu postavení může ovlivnit řada
faktorů – bohatá produktová nabídka, výjimečná infrastruktura a účinný marketing. Zásadní zlom
nelze očekávat bez velkých investic do rozvoje cestovního ruchu, které však nelze v současné době
naakumulovat. Destinace se nyní soustředí na tvorbu produktové nabídky, která bude podpořena
odpovídajícím marketingem a to s maximálním důrazem na domácí klientelu.
Postupná penetrace novinek v nabídce destinace na zahraniční trhy se bude uskutečňovat pouze
prostřednictvím vyšších územních celků, resp. jejich reprezentantů. K nim patří především
Královéhradecký a Pardubický kraj a Destinační společnost Východní Čechy a jejich používané
marketingové nástroje. O vybraných tématech (produktech), které destinace nabízí na velmi dobré
úrovni, lze také zahraničí informovat prostřednictvím agentury CzechTourism a jejími využívanými
marketingovými nástroji. Pro zajištění jejich informovanosti o novinkách destinace Orlické hory a
Podorlicko je třeba mít odpovídající podklady a ty subjektům pravidelně poskytovat. Nelze očekávat,
že iniciativa bude na jejich straně, musí být na straně destinace.
2.3.3.2 Opatření C.2.: Komunikační strategie
K marketingovým aktivitám, které připravují jednotlivá města a obce v destinaci a také jednotliví
podnikatelé a provozovatelé turistických cílů a organizátoři akcí jsou zde uvedeny náměty na
komunikační sdělení a komunikační nástroje korespondující s obsahem této strategie.
Komunikační sdělení:
Při propagaci destinace bude kladen důraz zejména na jeho kulturní a přírodní rozměr a jeho
hodnotu, která uspokojí návštěvníky různých zájmových skupin.
U tuzemských návštěvníků:
• obyvatelstvo Prahy, Středočeského (část Polabí), Královéhradeckého a Pardubického kraje
• návštěvníci významných akcí v destinaci
• turisté při vícedenních pobytech na téma poznávací a aktivní turistika
• aktivní turisté s důrazem pěší a cykloturistky, lyžaře a také na in-line bruslaře a vodáky
• náhodní návštěvníci
U zahraničních turistů:
• turisté a návštěvníci Prahy
• zahraniční turisté z Polska
• jednodenní návštěvníci včetně těch, kteří přicestovali s cestovní kanceláří
Destinace bude propagována jako území, které nabízí škálu základních i doplňkových turistických
služeb a poskytuje veškeré zázemí pro jejich návštěvníky.
Komunikační nástroje:
Nástroj
Veletrhy a výstavy cestovního ruchu
v Česku
Veletrhy cestovního ruchu v
zahraničí
Hromadné sdělovací prostředky v
Česku
Hromadné sdělovací prostředky v
zahraničí
Internetové stránky
Propagační předměty a suvenýry
Propagační tiskoviny a multimédia
Propagační akce
Publicita
Tiskové konference
Direct mailing
Návrhová část
Popis
Veletržní a výstavní expozice vlastní, v rámci
Královéhradeckého a Pardubického kraje, popř. s Destinační
společností Východní Čechy a popř. partnerů (využívat i
veletrhy a výstavy na jiné nosné téma než cestovní ruch)
Veletržní expozice CzechTourism, Královéhradeckého a
Pardubického kraje a popř. partnerů (podíl na doprovodném
programu)
Prezentace v médiích s celostátní a regionální působnosti
v Česku (TV, rozhlas, tisk)
Prezentace v médiích s celostátní působností a příhraničních
regionů (Polsko, popř. další) ve spolupráci
s Královéhradeckým a Pardubickým krajem
Informace o nabídce zájmového území jako celku, s možností
operativních redakčních vstupů a formou turistických
produktů; realizováno i v polštině u vybraného spektra
informací
Drobné propagační předměty s logem; určeno pro partnery,
prodejce, samosprávy apod. Suvenýry pro „poděkování“
turistům za návštěvu.
Tiskové materiály a multimédia informující o destinaci a jeho
nabídce (vybrané i v polštině)
Famtrips a presstrips (poznávací pracovní cesty pro
touroperátory a pro novináře)
Průběžné zprávy o turistických produktech a marketingových
aktivitách
Při příležitosti zavádění nových produktů a na výstavách a
veletrzích apod.
Adresné rozesílání tiskových materiálů (partneři, cílové
skupiny, vydavatelé bedekrů apod.)
Plán propagačních aktivit (na období 2011 - 2013):
Nástroj
Internetové
stránky a
místní
sdělovací
prostředky
Internetové
stránky
Internetové
stránky
Veletrhy v
Česku
Forma
Zveřejnění dílčích částí Marketingové strategie cestovního
ruchu Orlických a Bystřických hor pro občany destinace
Webová prezentace – provést výběr webových stránek
destinace a určit jedny, které budou dominantními stránkami pro
turisty s cílem umožnit s nimi pracovat OCR a popř. dalším
subjektům formou redakčního systému; dát návštěvníkům webu
najevo, že jsou nabízeny aktuální informace, pružně reagující na
vývoj nabídky a případné změny. Vytvořit prostor pro nabídku a
prodej turistických produktů (včetně rezervace), možnost
objednání si vybraných služeb a vstupenek na vybrané akce.
Otevřít prostor pro Orlické hory a Podorlicko na sociálních
sítích; prostor je určen především pro mladou generaci, a tudíž
jeho obsah bude akční, bude volit odpovídající slovník a bude
nabízet akce
Regiontour Brno – prezentace na veletržní expozici v rámci
expozice Královéhradeckého a Pardubického kraje, popř.
s expozicí vlastní. U krajské expozice si vždy zvolit expozici
jednoho kraje, kde bude i fyzická obsluha (osobní rozsev
Orientační
termín
Duben – květen
2011
2011
Květen 2011
Leden
2011,2012
2013
Nástroj
Veletrhy v
Česku
Výstavy v
Česku
Veletrhy v
zahraničí
Public
relations
Public
relations
Propagační
tiskoviny a
multimédia
Propagační
tiskoviny a
multimédia
Tiskové
konference
Direkt
marketing
Propagační
předměty
Forma
tiskovin Kačenkou, tisková zpráva, prodej řemeslných výrobků a
regionální gastronomie, apod.) a u druhého kraje využít
prospektový servis. Podle podmínek krajů tyto varianty i měnit.
Na obou krajských expozicích se destinace bude výrazně podílet
na doprovodném programu (živé programy).
Holiday World Praha – prezentace na veletržní expozici
Královéhradeckého nebo Pardubického kraje; principy obdobné
jako u Regiontour
Regionální výstavy – Lysá nad Labem, Hradec Králové,
Olomouc – prezentace samostatnou expozicí s využitím řemesel
(z prodeje výrobků podnikatelů lze snížit náklady na expozici),
aktivním oslovením návštěvníků i zástupců médií; místa výstav
odpovídá zdrojovým destinacím v daném období pro tento plán
Veletrhy v Polsku, Německu, Slovensku v rámci expozic
Královéhradeckého nebo Pardubického kraje (na jejich náklady),
popř. Destinační společnosti Východní Čechy; samostatné
expozice destinace v zahraničí nelze považovat za racionální
krok vzhledem k rozvojovému stadiu destinace, finančních
nákladů s tím spojených a snižujícím se významem tohoto
nástroje; navíc ještě vybírat jen ty veletrhy, které jsou určeny
návštěvníkům; veletrhy pro odbornou veřejnost obsazovat pouze
obchodníky v době, kdy bude mít destinace dostatek turistických
produktů
Čtvrtletní elektronický zpravodaj distribuovaný na média,
cestovní kanceláře, vydavatele apod. informující o novinkách a
udržující pravidelné povědomí o tématu u partnerů
Informace o cestovním ruchu v destinaci do místního tisku,
pro místní obyvatele; s využitím obsahu elektronického
zpravodaje (např. certifikace, vztah obyvatel k turistům, možná
kombinace
s obsahem
současných
Kačenčiných
a
Rampušákových listů)
Všechny propagační tiskoviny realizované v tištěné podobě
umísťovat v elektronické podobě na webové stránky (doplněk
aktuálních informací) a průběžně je aktualizovat (lze použít i pro
multimédia) a dále je poskytovat partnerům v předmětném
území ve formátu, který jim po jejich úpravě umožní jejich tisk
pro potřeby daného subjektu.
Kalendář kulturních akcí se stručným popisem turistického
potenciálu zájmového území (sportovní, kulturní, společenské a
veletržní či výstavní akce) vždy s půlročním předstihem před
zahájením kalendářního roku; distribuci zajistit přes portál
destinace a direkt mailem na TIC, CK, CzechTourism, Kudy
z nudy atp.
Tiskové konference
Čtyřikrát ročně, vždy k významné akci, zavedení nového
produktu apod.; tiskovou zprávu distribuovat na celostátní média
Adresné rozesílání propagačních tiskovin na nové produkty
podle cílových skupin spotřebitelů; databanku vytvářet za
součinnosti podnikatelů a turistických cílů v destinaci, ze zdrojů
výstupů ze soutěží apod.
Zajistit výrobu suvenýrů a podpořit jejich prodej; na základě
soutěže zajistit výrobu tří typů suvenýrů podle jejich cenové
hladiny.
Suvenýry mohou obsahovat logo destinace, budou prodávány
v destinaci, včetně sítě partnerů (obchodní marže do fondu
cestovního ruchu)
Návrhová část
Orientační
termín
Únor
2011,2012,
2013
Leden až
duben 2011 (na
základě
vyhodnocení
volit
pokračování
v dalších
letech)
2011,2012,
2013
Od
05/2011,
kdy vyjde nulté
číslo
každé čtvrtletí
od 06/2011
Od 4/2011
7/2011
7/2012
7/2013
2011 až 2013
2011 až 2013
Soutěženo
7/2011
Vyrobeno
12/2011
Nástroj
Forma
Propagační
akce
Prezentace v turistických informačních centrech regionů
Praha, Středočeského, Královéhradeckého a Pardubického
kraje; rozesílat tzv. set (balíček) obsahující leták + plakátek +
CD rom s informacemi
Propagační
tiskoviny a
multimédia
Propagační
akce
Katalog pro cestovní kanceláře – katalog obsahující krátký
popis míst, nabídku akcí a především technické informace pro
potřeby touroperátorů
Famtrips a presstrips – představení turistického potenciálu
živě touroperátorům (tuzemským i polským) a novinářům (i ve
spolupráci s CzechTourism); aktivity každoročně střídat; snažit
se o zařazení destinace do obdobných akcí jiných subjektů
Oslovovat partnerská města měst v destinaci s nabídkou
pobytů v destinaci
Nabídka školám na školní výlety do destinace a se studijní
pomůckou o vybraných aktivitách v destinaci (např. vojenská
historie, přírodní zajímavosti, pobyt významných osobností
v destinaci)
Direkt mailing
Direkt mailing
Hromadné
sdělovací
prostředky
Odborné
časopisy
Hromadné
sdělovací
prostředky
Propagační
tiskoviny a
multimédia
Publicita
Propagační
akce
Publicita
Hromadné
sdělovací
prostředky
Propagační
tiskoviny a
multimédia
Propagační
Plošná inzerce
Série 4 plošných inzerátů v celostátním tisku v tuzemsku
s nabídkou produktů; ze zkušenosti ostatních regionů je
nejvstřícnější ke spolupráci MF Dnes a také Právo; jejich
čtenářská obec nejvíce odpovídá struktuře „cestovatelů“
Prezentace činnosti Destinační společnosti Orlické hory a
Podorlicko (rozsah ½ strany; cíl – nabídka spolupráce, PR
subjektu)
Měsíční soutěž pro posluchače celostátního rozhlasu o
znalostech destinace – z uživatelského pohledu – hlavní ceny:
víkendový pobyt
Zapojit se do projektu Výlety s Českým rozhlasem Praha – viz
http://www.rozhlas.cz/vylety/about/ a Toulky českou minulostí –
viz http://www.rozhlas.cz/toulky/portal/.
Vytvoření filmu o turistickém potenciálu destinace okolí v délce
5 – 7 minut a spotu v délce 30 sekund; nosným tématem zvolit
protiklad aktivního cestovního ruchu a pohody „na samotě“
Doplnění fotobanky vlastními silami, z vyhlášených fotosoutěží
na internetu i nákupem od profesionálů (výjimečně pro velké
plochy a několik snímků na titulní strany tiskovin)
Každoročně organizovat jednu zimní a jednu letní promoakci
pro partnery (např. ples nebo lyžařské „pseudozávody“ v zimě a
raut s hudebním vystoupením či akce typu „Hry bez hranic“
v létě)
Podpora prezentace místních spolků a sdružení a
propagace jimi pořádaných akcí – forma grantového systému
Motivovat televizní stanice k vytvoření pořadu o turistickém
potenciálu destinace a to jednak jako samostatného pořadu,
ale především v rámci tematických seriálů, které budou
produkovat. Příkladem jsou současné pořady typu Toulavá
kamera, Rozhlédni se člověče atp.
Na silnicích spojující destinace Orlické hory a Podorlicko a
Bystřické hory (česko-polská hranice) instalovat cedule
s poděkováním za návštěvu destinace (nelze řešit dopravními
značkami IS23 a IS24b).
Označit destinaci na vnitrostátních silnicích, na hranicích při
Návrhová část
Orientační
termín
5/2011
na základě
vyhodnocení
rozhodnout o
pokračování či
inovaci aktivity
2011,2013
2011 - 2013
2011 - 2013
2011
(v omezené
míře),
2012 - 2013 (s
kompletní
nabídkou)
6/2011 -3
2011 - 2012
6/2011
6/2013
2012
2011
2011 - 2013
2012 -2013
2011 - 2013
2012
2013
Nástroj
Návrhová část
Orientační
termín
Forma
tiskoviny a
multimédia
vjezdu do destinace, resp. v „hraničních“ obcích jako vítací
cedule. Lze řešit doplňkovou cedulí k označení obce (podobně
jako v Poodří), nelze řešit dopravními značkami IS23 a IS24b.
Propagační
Připravit a distribuovat „prezentační balíčky“ k využití 2011 - 2013
tiskoviny a
v turistických cílech na území destinace jako základní a
multimédia
jednotný propagační set (distribuovat balíček popř. i na TIC
v Královéhradeckém a Pardubickém kraji); neslouží k distribuci
turistům, ale pro potřeby zajištění informační základy k
obsluhám těchto zařízení
Pozn.: Každý turistický produkt bude mít zpracovanou samostatnou zaváděcí a reklamní kampaň.
2.3.3.3 Opatření C.3.: Podpůrné marketingové aktivity
Zacílení jednotlivých nástrojů bude odpovídat cílovým skupinám uvedených v odstavci Segmentace
trhu.
C. 2.1. Zpracování koncepce a vydávání zpravodaje (bulletinu) destinace
C. 2.2. Zajištění výroby a širokého prodeje upomínkových předmětů pro návštěvníky a turisty a pro
významné hosty v několika variantách odpovídajících cílovým skupinám turistů.
2.3.3.3.1
C.3.1. Zpracování
(newsletteru) destinace
koncepce
a
vydávání
zpravodaje
Základním předpokladem rozvinutí spolupráce subjektů v cestovním ruchu v destinaci je dostatek
informací. I současná situaci ukazuje na absenci komunikace. Subjekty nemají stejnou východiskovou
základnu o způsobech rozvoje cestovního ruchu v destinaci. Řešením problému mohou být společná
koordinační jednání, pravidelné telefonní rozhovory či i konferenční hovory na bázi Skype, společný
zpravodaj, odborné workshopy apod. Akce, které vyžadují osobní účast, bude složité koordinovat
v čase, aby účast na nich byla dostatečná, telefonické rozhovory zase neumožní šíření informací
mezi celé spektrum podnikatelských subjektů. Forma zpravodaje je náročná jak na výrobu, tak na
distribuci. Za racionální způsob lze považovat formu newsletteru. Jde o operativní nástroj, dostane se
ke všem, kdo využívají mailovou poštu (ani nemusí hledat na internetu), může pružně reagovat na
potřebu a je ekonomicky velmi příznivý. Nákladem je vlastně redakční příprava na české i polské
straně a vklad textů a obrázků do připravené šablony. Tento způsob i za optimálních podmínek naučí
obě strany komunikovat a oslovovat subjekty, které se podílejí na rozvoji cestovního ruchu. Půjde o
dvě formy:
• interní newsletter - pro podnikatele v destinaci, pro samosprávy a obyvatele, apod.
Je určen pro mobilizaci činností subjektů v destinaci na realizaci marketingové strategie a jejich
dílčích aktivitách, představuje platformu pro výměnu názorů na rozvoj destinace a zabezpečuje
průběžnou informovanost o připravovaných aktivitách a také jejich vyhodnocování, motivuje
občany k podpoře cestovního ruchu a zapojování se do realizovaných akcí a aktivit.
• externí newsletter - pro novináře, vydavatele map a bedekrů, pro touroperátory, apod.
Je určen pro předávání informací o dění v destinaci vně destinace odborné veřejnosti, informace
o nových produktech, o akcích, o formách řízení destinace, o dosažených úspěších (např. získání
cen, zvýšení počtu turistů).
Newsletter jako nástroj budování pozice na trhu
Základní specifikace:
• hromadný e-mail zasílaný registrovaným uživatelům
• systém správy registrovaných uživatelů (postupné oslovování všech potencionálních partnerů
v jakékoliv databázi s nabídkou odběru a tím přechod do databáze registrovaných uživatelů)
• umožňuje uživateli přihlásit /odhlásit odběr informací - novinek
• rozhraní pro vytváření a odesílaní newsletterů (na webu by mohl být archiv newsletterů)
•
•
Návrhová část
ochrana proti webovým robotům
zpracování:
o varianta: html + načtení obrázků ihned při zobrazení
9 nevýhoda: omezení na jednoduchou grafiku
9 výhoda: při zobrazení není potřeba nic potvrzovat
o varianta: obrázek + text z obrázku pod obrázkem
9 nevýhoda: zmatení uživatele možným zobrazením zdvojeného textu
o varianta: formát pdf
9 lze jednoduše vytisknout
Cíle:
• zaujmout partnery k pravidelnému sledování nabídky a činností
• vytvářet z odběratelů ambasadory (propagátory) destinace
• vytvořit u partnerů zájem o získání dalších informací o činnosti destinace
Parametry:
• příjemnou, vlídnou a přívětivou formou oslovit partnery
• ukázat, jak může být destinace partnerům ku prospěchu
• informovat je o novinkách z produkce destinace a podnikatelů v ní působících
• distribuce jednou za jeden až dva měsíce (častější frekvence by spotřebitele „otrávila“, což se
stává především po přijmutí několika čísel, menší frekvence vede ke ztrátě soustředěnosti)
• tři až čtyři strany
• formát pdf
• sazba, ne jen soubory ve tvaru word či html
• 4-8 článků + sloupek informací
Mimořádný newsletter:
V případě mimořádně významné události lze vydat mimořádné číslo newsletteru v nezbytně nutném
rozsahu. Např. při krizové situaci (sněhová kalamita), výrazném snížení permanentek v lyžařských
centrech. Ve smyslu marketingových záměrů lze vydat i tematické newslettery a to buď v rámci
standardní řady, nebo jako mimořádné číslo. Např. informace o nových produktech.
Zajištění obsahové přípravy:
K zajištění obsahu bude ustaven pracovní tým, v jehož plné kompetenci je obsahová příprava
newsletterů.
2.3.3.3.2
C.3.2. Zajištění výroby a širokého prodeje upomínkových
předmětů pro návštěvníky a turisty a pro významné hosty
v několika variantách odpovídajících cílovým skupinám turistů
Téměř celorepublikovým problémem je nedostatek suvenýrů charakterizující turistické destinace či
vybrané turistické cíle. Suvenýr by měl plnit i roli připomínající nosná propagační témata při dodržení
určité míry vkusu. V tomto směru má destinace šanci předčit konkurenční destinace a upoutat na
sebe pozornost i nástrojem, který navíc přináší finanční zdroje na její marketingové aktivity. Za tímto
účelem by měla destinace Orlické hory a Podorlicko, resp. její OCR, vyhlásit soutěž o nejlepší návrh
suvenýrů a to pro tři cílové způsoby využití:
• Suvenýry (dárky) k udržení zájmu turistů, kteří již Orlické hory a Podorlicko navštívili. Rozdávat je
jako poděkování za návštěvu, a to v hotelích, restauracích, na akcích (snažit se je distribuovat
návštěvníků města a turistům např. za odpověď na vybranou otázku). Totéž uskutečnit pro
obchodní návštěvy všech firem působících na daném území. Distribuovány by měly být nejlépe
zdarma, po distributorech však požadovat zprávy o počtu rozdaných suvenýrů, popř. podrobnější
informace, které by umožnily vyhodnocovat dopad opatření. Za účelem vyšší kontroly provádět
distribuci k partnerům po menších dávkách a monitorovat tím i soulad s celkovou návštěvností
města.
• Suvenýry k prodeji za „rozumnou cenu“ na úrovních 60 – 80 Kč, 150 - 200 Kč a 250 – 300 Kč.
Měly by vyjadřovat potenciál a Orlických hor a Podorlicka. Námět a tvar suvenýru přizpůsobit
vybraným cílovým skupinám (např. školní mládež, aktivní turisté, milovníci historie a přírody).
•
Návrhová část
Dárkové předměty pro významné návštěvy destinace, měst, obchodní kontakty apod. Tyto
předměty by měly být ve vyšší ceně a vyšší náročnosti. Kromě volné a řízené distribuce je lze
pustit i do vybrané prodejní sítě.
Soutěž hradit z prostředků měst a obcí, popř. ještě se sdružením finančních prostředků od vybraných
partnerů působících v destinaci. V další etapě destinace vyhlásí na své náklady soutěž na zajištění
výroby suvenýrů a dárků. Destinace podpoří výrobce spoluprací na zajištění prodejní sítě (TIC a
turistické cíle ve správě města a motivační nástroje pro další prodejní místa). Součástí monitoringu
návštěvnosti předmětného území bude evidence prodaných a rozdaných suvenýrů a dárků.
Vhodnou alternativou by bylo, kdyby destinace nakupovala od výrobce v etapách suvenýry a
dárky a sama bylo „velkoprodejcem“. Ze zvolené marže by bylo možné obohacovat fond cestovního
ruchu. Taktéž by bylo možné praktikovat osvědčené pravidlo, že nejlepší kontrolou obchodního
procesu je kontrola „korunou“ – přes účetnictví.
2.3.3.4 Opatření C.4.: Informační a rezervační systém
Význam internetu jako celosvětového informačního média v současnosti stále vzrůstá. Domácí i
zahraniční potenciální návštěvníci destinací ve vzrůstající míře vyhledávají informace potřebné pro
svůj pobyt zde. Množství informací, které nás obklopují, se stávají určitou bariérou při rozhodování o
cílech využívání volného času. Kde informace nalézt, seznámit se s nimi, vybrat nejpotřebnější, ověřit
jejich aktuálnost, vyhodnotit je, přijmout rozhodnutí, nakoupit produkty. Cena informací a jejich
přístupnosti stoupá také v oblasti cestovního ruchu. Turista se nyní nejvíce rozhoduje podle internetu
a dává přednost takovým nabídkám, které jsou přehledné, pravdivé, kompletní a tím mu šetří čas.
V tomto směru má destinace Orlické hory a Podorlicko před sebou dosti volného prostoru, současnou
situace nelze považovat za životaschopnou. Existence funkčního turistického internetového serveru
bezpochyby napomůže rozvoji cestovního ruchu v destinaci.
2.3.3.4.1
C. 4.1. Budování datového skladu regionálního informačního
systému
Budování internetového portálu je výstupem procesu sběru a zpracování informací, které musí být
shromážděné na jednom místě, v jednotném formátu, v datovém skladu. Pouze tato forma využívání
informací umožní jejich průběžnou aktualizaci s minimálními náklady a v aktuální podobě předávání
informací na všechna distribuční místa, jak v síti informační bodů destinace, tak i u partnerů mimo
destinaci.
2.3.3.4.2
C. 4.2. Vybrat hlavní portál o destinaci
Nabídka turistického potenciálu se objevuje na mnoha internetových adresách. Při zadání názvu
destinace „Orlické hory a Podorlicko“ získáte nabídku přes 7. tisíc odkazů, při zadání zkráceného
názvu „Orlické hory“ získáte dokonce přes 580 tis. odkazů. Podstatné je, aby se hlavní portál
destinace objevoval na předním (neplaceném) místě. Z tohoto důvodu je nezbytné soustředit úsilí na
výstavbu jednoho portálu, který bude optimalizován a získá si odpovídající postavení. Turisté tak
budou mít zjednodušenou cestu k pozvání nejaktuálnější a nejkomplexnější nabídky turistického
potenciálu destinace a nabídky jejich turistických produktů, včetně možnosti zakoupit si je, či alespoň
rezervovat si pobyt.
2.3.3.4.3
C. 4.3. Vybudování rezervačního systému služeb
Základní pravidlo obchodu, že pokud zákazník vstoupí do prodejny, musí si něco koupit, i když není
k dispozici produkt, který si původně přišel koupit, platí i pro internetový portál. Pokud portál nabízí
krásy destinace, ale turista si nebude moci tuto „krásu“ zakoupit ve formě zážitku – produktu, pak je
úsilí destinace o zvyšování ekonomické výtěžnosti z cestovního ruchu nenaplňováno. A pokud je
Návrhová část
k dispozici produkt, který si turista vybral, je třeba mu jej prodat či alespoň pobyt zarezervovat.
V aktivity bude zpracována koncepce technického a organizačního řešení rezervačního systému.
Uskutečnění projektu bude spočívat v oslovení podnikatelských subjektů, zájmových organizací a
veřejných institucí působících v destinaci s výzvou zapojení se do rezervačního systému. Bude
zajištěna široká obchodní spolupráce se všemi subjekty a budou shromážděna aktuální data
(kontakty, kapacita, cenové relace atd.). Součástí řešení projektu bude také řešení aktualizace a
správy rezervačního systému.
Dlouhodobě (od roku 1994) je v záměrech Ministerstva pro místní rozvoj ČR realizovat národní
informační a rezervační systém. V rámci projektů agentury CzechTourism, s využitím prostředků
z IOP, byla plánována další snaha o vytvoření takového systému. Řešení tohoto problému však má
na národní úrovni mnoho bariér (jednou z nich je problém veřejné podpory) a tudíž byla i vyhlášená
výběrová řízení na zpracování prvotní analýzy situace v Česku zrušena. Vzhledem k tomu, že
náklady na pořízení rezervačního systému pro potřeby turistické destinace typu Orlické hory a
Podorlicko dosahují několika desítek tisíc korun, není racionální čekat na řešení, které v nejlepším
případě může přijít za 5-7 let. Každý den vzniká řada rezervačních systémů, protože jejich tvůrci
chtějí aktivně profitovat ze svých aktivit.
2.3.3.4.4
C. 4.4.
destinace
Označení cedulemi na hranicích a na hranicích
Informační systém destinace nezahrnuje pouze elektronické zpracování informací. Jde také o
orientační systémy v terénu, které plní jak roli orientační, tak roli propagační. Turistické značení
pěších a cyklotras a jejich údržbu zajišťují jejich investoři a správci, popř. je správou pověřen Klub
českých turistů. Pro rozvoj cestovního ruchu v destinaci je v současné době aktuální potřeba dvou
typů značení:
• Vítací cedule - orientační značení destinace Orlické hory a Podorlicko
při vjezdu po silnicích. Umístit je u značek označující hraniční obce destinace např. ve formě
názvu a loga destinace (na stejných cedulích z druhé strany může být text s poděkování za
návštěvu destinace – i když bude na druhé straně silnice, než je zvykem). Lze řešit doplňkovou
cedulí k označení obce (podobně jako v Poodří), nelze řešit dopravními značkami IS23 a IS24b.
• Cedule s poděkováním za návštěvu na silnicích spojující destinace Orlické hory a Podorlicko a
Bystřické hory (česko-polská hranice) na české straně (nelze řešit dopravními značkami IS23 a
IS24b).
Vzhledem k tomu, že tento typ orientačního (propagačního) značení není součástí Metodického
pokynu Ministerstva dopravy ČR – Označování kulturních a turistických cílů na dálnicích a silnicích,
bude náročnější prosadit instalaci značení u orgánů Policie ČR. Příklad turistické oblasti Poodří však
naznačuje průchodnost tohoto řešení.
2.3.4 Strategická priorita D. Podpora rozvoje infrastruktury pro využití
turistického potenciálu destinace
Popis opatření k řešení této priority je uveden v odst. 1. 1. a zahrnují:
• Dopravní dostupnost destinace
• Podpora obnovení tradiční řemeslné výroby
• Budování infrastruktury pro pěší a cykloturisty a lyžařské sporty
• Budování infrastruktury pro rodiny s dětmi a handicapované
Návrhová část
3 Marketingový plán cestovního ruchu destinace Orlické
hory a Podorlicko
3.1 Akční plán na období 2011 – 2013
Akční plán vychází z obsahu marketingové strategie a navrhuje časové rozložení realizace opatření
do nějbližších třech let. Každý z úkolů plánu bude vyžadovat konkrétní zadání s určením
odpovědnosti za jeho plnění, stanovení časového harmonogramu a také finanční vyjádření. Destinace
si tento navržený Akční plán rozpracuje do detailů s využitím znalostí konkrétních podmínek na jejich
realizaci. Akční plán destinace bude záviset na personálním obsazením OCR, za stupni aktivního
zapjení subjektů cestovního ruchu, na podpoře samospráv atp.
Prvním úkolem navrženého Akční plánu tudíž je:
Rozpracovat navržený Akční plán do konkrétní podoby v podmínkách destinace Orlické hory a
Podorlicko. Zpracovatelem bude Sdružení Orlické hory a Podorlicko.
2011
A.1
A.2
01. Zpracovat projekt společného turistického produktu destinací Orlické hory a
Podorlicko a Powiatem Klodzkim „Na kole a na lyžích“ a realizovat jej tak, aby byl
v praxi využíván od zimní sezóny 2011/2012
02. Zpracování metodiky tvorby dojmových a komerčních turistických produktů
03. Vytvoření systému podpory tvorby turistických produktů (školení podnikatelů,
databáze produktů a jednotlivých aktivit, výzvy k zapojování do produktů, vytváření
vývojových a provozních týmů atp.)
04. Zpracovat projekty jednotlivých 11 turistických produktů destinace Orlické hory a
Podorlicko
05. Vytvořit a uvést do praxe turistický produkt Aktivní turistika – zimní verze,
06. Uskutečnit výzvu podnikatelům a TIC k soustředění jejich nabídek služeb a již
připravených turistických produktů do společné databáze, dodané informace
zpracovat do formy datového skladu a jejich obsah analyzovat a vytvořit z nich
základní nabídku turistických produktů a nabídku služeb, které lze začleňovat do
připravovaných turistických produktů destinace
07. Zorganizovat famtrip a presstrip – představení turistického potenciálu živě
touroperátorům (tuzemským i polským) a novinářům (i ve spolupráci s CzechTourism);
snažit se o zařazení destinace do obdobných akcí jiných subjektů
08. Připravit systém prodeje komerčních turistických produktů
A.3
09. Provést analýzu akcí konaných každoročně v destinaci, vytvořit seznam kritérií pro
rozčlenění akcí dle důležitosti pro rozvoj cestovního ruchu
10. Navázat osobní kontakty mezi zástupci OCR a pořadateli těchto akcí a provést
analýzu jejich ochoty spolupracovat a v případě potřeby upravovat např. termíny
konání, případně podpořit společný marketing
11. Realizovat promo akci s Generali pojišťovnou, a.s. a Vambereckou krajkou s.r.o.
B.1
12. Aktualizace organizační struktury OCR (ve vztahu k personálnímu posílení) a
dovybavení materiálně technické základny OCR
13. Zpracovat metodiku průběžného sledování návštěvnosti destinace a dalších
doplňkových šetření
14. Začít realizovat sledování návštěvnosti s tím, že prvé výstupy budou k 30. 6. 2011 a
následně každý měsíc nebo každé 3 měsíce
15. Připravit doplňková šetření na výstavách a veletrzích od roku 2012
16. Definovat obsah činností OCR zajišťovaných v současnosti a harmonogram
absorbování dalších činností podle jednotlivých let
B.2
B.3
B.4
B.5
Návrhová část
17. Oslovovat individuálně podnikatelé a získávat je ke spolupráci s OCR; cílem je zajistit
vzájemnou informovanost a budování důvěru v činnost OCR
18. Zajistit pro pracovníky OCR školení s oblasti turistických produktů, výzkumů a šetření
a komunikačních dovedností.
23. Analyzovat náplně činností všech dominantních subjektů působících v destinaci
v oblasti cestovního ruchu a zahájit eliminaci duplicit
24. Vytvořit systémovou komunikační platformu se všemi subjekty rozvíjející cestovní ruch
v destinaci a vzájemně mezi nimi, resp. mezi zástupci jednotlivých podnikatelských
skupin, provozovatelů turistických cílů, samospráv a atp.
25. Monitorovat naplňování Memoranda o spolupráci mezi kraji ve vztahu ke společnému
území Orlických hor a Podorlicka; vyvinout snahu o získání členství v pracovní
skupině, která naplňuje Memorandum
26. Rozvíjet partnerství s pojišťovnou Generali – v rámci spolupráce bude připraven
výhodný balíček pojištění pro podnikatele, klienti Generali při uzavření pojištění obdrží
slevy na služby v destinaci a bude realizován společný marketing na akcích u
partnerů
28. Analýza možností OCR produkovat vlastní akce s cílem získávání finančních zdrojů
od roku 2012
29. Monitorování dotačních titulů, které by bylo možné využít pro realizaci opatření této
strategie (např. nová výzva MPSV „Vzdělávejte se pro růst“)
30. Aktivně se zapojit do přípravy zákona o cestovním ruchu s cílem obhajovat pozice
turistických regionů a oblastí
31. Vypracovat vizi „Informačního centra budoucnosti“, které je přívětivé turistům,
poskytuje širokou škálu turistických služeb, je nositelem dobrého jména a myšlenky
destinace
32. Zpracovat (ve spolupráci s A.T.I.C. ČR) pracovní náplně pracovníků turistických
informačních center jako podklad pro vyjednávání s jejich zřizovateli
33. Realizovat první část motivačního programu pro TIC
34. Zpracovat projekt vzdělávání v cestovním ruchu pro podnikatele i místní obyvatele
s důrazem na e-learning
35. Realizovat semináře s podnikateli s cílem většího zapojení jejich provozoven do
certifikací
36. Realizovat pracovní semináře na téma destinační řízení a ochrana přírody
C.1
37. Zpracovat manuál, který definuje kdo a za jakých podmínek smí používat logo
destinace
38. Připravit prodej turistických produktů tak, aby byl jejich prodej zahájen v listopadu
2011
39. Zajistit prezentaci destinace na výstavách a veletrzích – Regiontour Brno (v rámci
expozic Královéhradeckého a Pardubického kraje), Holiday World Praha (v rámci
expozic Královéhradeckého a Pardubického kraje), Lysá nad Labem, Hradec Králové,
Olomouc (s využitím vlastní expozice) a veletrhy v Polsku, Německu, Slovensku
v rámci expozic Královéhradeckého nebo Pardubického kraje (na jejich náklady),
popř. Destinační společnosti Východní Čechy
40. Zajistit plošnou inzerci - série 4 plošných inzerátů v celostátním tisku v tuzemsku
s nabídkou produktů
41. Připravit měsíční soutěž pro posluchače celostátního rozhlasu o znalostech destinace
z uživatelského pohledu
42. Doplnit fotobanku vlastními silami, z vyhlášených fotosoutěží na internetu i nákupem
od profesionálů (výjimečně pro velké plochy a několik snímků na titulní strany tiskovin)
C.2
43. Zveřejnění dílčích částí Marketingové strategie cestovního ruchu Orlických a
Bystřických hor pro občany destinace
44. Provést analýzu území z hlediska nabídky trávení volného času pro osoby
s handicapem ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci
45. Připravit a dodat informace o cestovním ruchu v destinaci do místního tisku, pro
místní obyvatele – čtvrtletně
46. Zorganizovat tiskové konference – čtvrtletně (k významné akci, k zavedení nového
produktu apod.)
47. Prezentovat destinaci v turistických informačních centrech regionů Praha,
C.3
C.4
Návrhová část
Středočeského, Královéhradeckého a Pardubického kraje; rozesílat tzv. set (balíček)
obsahující leták + plakátek + CD rom s informacemi
48. Oslovovat partnerská města měst v destinaci s nabídkou pobytů v destinaci
49. Organizovat letní a zimní promoakci pro partnery
50.
51. Vyhlásit soutěž o návrh suvenýrů a propagačních předmětů pro destinaci
52. Připravit a realizovat čtvrtletní elektronický zpravodaj distribuovaný na média, cestovní
kanceláře, vydavatele apod. informující o novinkách a udržující pravidelné povědomí
o tématu u partnerů
53. Umísťovat všechny propagační tiskoviny realizované v tištěné podobě v elektronické
podobě na webové stránky (doplněk aktuálních informací) a průběžně je aktualizovat
(lze použít i pro multimédia) a dále je poskytovat partnerům v předmětném území ve
formátu, který jim po jejich úpravě umožní jejich tisk pro potřeby daného subjektu
54. Motivovat televizní stanice k vytvoření pořadu o turistickém potenciálu destinace a to
jednak jako samostatného pořadu, ale především v rámci tematických seriálů, které
budou produkovat
55. Vybrat webové stránky destinace, které budou dominantními stránkami pro turisty
s cílem umožnit s nimi pracovat OCR a popř. dalším subjektům formou redakčního
systému
56. Otevřít prostor pro Orlické hory a Podorlicko do sociálních
57. Analyzovat nabídky rezervačních systému, vybrat jej, pořídit a zprovoznit na webu
destinace
58. Zajistit datový sklad a aktualizovat jeho obsah
D.1
D.2
D.3
D.4
66. Iniciovat u městských samospráv analýzy podpor tradiční řemeslné výrobě, včetně
lokalit pro jejich trvalý prodej
67. Iniciovat správce cyklo a pěších tras k výstavbě drobné infrastruktury; monitorovat
údržbu lyžařských stezek; podpořit projekt na revitalizaci vodního toku Orlice
68. Zajistit zpracování analýzy turistických cílů pro potřeby handicapovaných turistů
69. Oslovit na základě analýzy provozovatele turistických cílů a vyzvat je k potřebným
úpravám
2012 - 2013
A.1
A.2
A.3
01. Vytipovat další priority v přípravě společných produktů. Zpracovat projekty zbývajících
dvou produktů v roce 2012
02. Realizovat společně s Kladskem jeden produkt v roce 2012 a zbylé dva produkty
v roce 2013.
03. Vytvořit a uvést do praxe turistické produkty Poznávací turistika – mix zážitků, Pobyty
na samotě a Incentivní turistika a teambuildingy
04. Vytvořit zbývající sedm produktů podle projektů, rozložené do dvou let
05. Připravit katalog pro cestovní kanceláře – katalog obsahující krátký popis míst,
nabídku akcí a především technické informace pro potřeby touroperátorů a
distribuovat Katalog pro cestovní kanceláře pro rok 2013
06. Organizovat famtrips a presstrips – představované aktivity každoročně střídat
07. Podporovat systematická systém prodeje komerčních turistických produktů
08. Analyzovat návštěvnosti akcí a vytipovat několika z nich, které budou podporovány
s cílem zajistit jejich návštěvnost na úrovni 10. tis. návštěvníků
09. Připravit kalendář kulturních, sportovních a společenských akcí neregionálního a
regionálního významu vždy k 30. 6. na další rok
10. Podporovat prezentace místních spolků a sdružení a propagace jimi pořádaných akcí
forma grantového systému
11. Vytvořit kalendář kulturních, sportovních a společenských akcí neregionálního a
regionálního významu se stručným popisem turistického potenciálu zájmového území
(sportovní, kulturní, společenské a veletržní či výstavní akce) k 30. 6., na další
kalendářní rok; distribuci zajistit přes portál destinace a direkt mailem na TIC, CK,
CzechTourism, Kudy z nudy atp.
B.1
B.2
B.3
B.4
Návrhová část
12. Zpracovat metodiku monitoringu profilu návštěvníka (zatím lze využívat monitoring
agentury CzechTourism, pokud řeší všechny otázky, které destinace pro svoji činnost
potřebuje; v opačném případě odpovědi na chybějící otázky získat vlastním
průzkumem)
13. Realizovat sledování návštěvnosti každý měsíc nebo každé 3 měsíce
14. Zpracovat metodiku doplňkového šetření v TIC od roku 2013
15. Pokračovat v analýze náplně činností všech dominantních subjektů působících
v destinaci (především nově vzniklé subjekty) v oblasti cestovního ruchu a
odstraňovat duplicity
16. Vyhodnocovat spolupráci s destinací Powiat Klodzki a přijímat opatření k zvyšování
dynamiky vzájemné spolupráce
17. Připravit a uzavírat smluvní vztahy o spolupráci s kraji, DSVC a sousedními
turistickými oblastmi (v závislosti na vstřícnosti druhých stran)
18. Vytvořit podmínky pro vznik fondu cestovního ruchu vrcholící přijetím jeho statutu tak,
aby začal být naplňován od roku 2012
19. Aktivizovat získávání finančních zdrojů do fondu cestovního ruchu
20. Vyhledávat donátory z oblastí mimo cestovní ruch
21. Zpracovat analýzu a případně projekt na budování informačních míst a bodů jako
doplněk sítě turistických informačních center
B.5
22. Podporovat prosazování zásad kvality podle celostátně platných normativů (reakce na
projekty připravované MMR ČR)
23. Zpracovat další témata pro systém vzdělávání v cestovním ruchu pro podnikatele i
místní obyvatele s důrazem na e-learning
C.1
24. Prezentovat distribuční místa produktů destinace
25. Zajistit prezentaci destinace na výstavách a veletrzích – Regiontour Brno (v rámci
expozic Královéhradeckého a Pardubického kraje), Holiday World Praha (v rámci
expozic Královéhradeckého a Pardubického kraje), Lysá nad Labem, Hradec Králové,
Olomouc (s využitím vlastní expozice) a veletrhy v Polsku, Německu, Slovensku
v rámci expozic Královéhradeckého nebo Pardubického kraje (na jejich náklady),
popř. Destinační společnosti Východní Čechy – na základě výsledků lze lokality
upřesnit či změnit
26. Zajistit plošnou inzerci - série 4 plošných inzerátů v celostátním tisku v tuzemsku
s nabídkou produktů
27. Připravit měsíční soutěž pro posluchače celostátního rozhlasu o znalostech destinace
z uživatelského pohledu - 2013
28. Doplnit fotobanku vlastními silami, z vyhlášených fotosoutěží na internetu i nákupem
od profesionálů (výjimečně pro velké plochy a několik snímků na titulní strany tiskovin)
29. Vytvořit film o turistickém potenciálu destinace okolí v délce 5 – 7 minut a spotu
v délce 30 sekund; nosným tématem zvolit protiklad aktivního cestovního ruchu a
pohody „na samotě“ 2012
30. Zpracovat krizový komunikační manuál, tedy scénář pro případ skutečné krize
31. Zorganizovat tiskové konference – čtvrtletně (k významné akci, k zavedení nového
produktu apod.)
32. Oslovovat partnerská města měst v destinaci s nabídkou pobytů v destinaci
33. Organizovat každoročně jednu zimní a jednu letní promoakci pro partnery
34. Zajistit výrobu suvenýrů
35. Zajistit prodej suvenýrů ve vlastní síti a v síti partnerů
36. Suvenýry mohou obsahovat logo destinace, budou prodávány v destinaci, včetně sítě
partnerů (obchodní marže do fondu cestovního ruchu)
37. Připravit a distribuovat „prezentační balíčky“ k využití v turistických cílech na území
destinace jako základní a jednotný propagační set (distribuovat balíček popř. i na TIC
v Královéhradeckém a Pardubickém kraji)
38. Připravit a distribuovat „prezentační balíčky“ k využití v turistických cílech na území
destinace jako základní a jednotný propagační set (distribuovat balíček popř. i na TIC
v Královéhradeckém a Pardubickém kraji)
39. Motivovat televizní stanice k vytvoření pořadu o turistickém potenciálu destinace a to
C.2
C.3
C.4
D.1
D.2
D.3
D.4
Návrhová část
jednak jako samostatného pořadu, ale především v rámci tematických seriálů, které
budou produkovat
40. Zajistit zpracování projektu informačních cedulí na silnicích, včetně předpokládaného
finančního krytí
41. Na silnicích spojující destinace Orlické hory a Podorlicko a Bystřické hory (českopolská hranice) instalovat cedule s poděkováním za návštěvu destinace (nelze řešit
dopravními značkami IS23 a IS24b) – 2012
42. Označit destinaci na vnitrostátních silnicích, na hranicích při vjezdu do destinace,
resp. v „hraničních“ obcích jako vítací cedule
43. Zajišťovat lobbing s cílem otevřít diskuse nad řešením:
• dopravní dostupnosti po silnici a po značených cyklotrasách z polské strany
• dopravní dostupnost po silnicích a železnici z vnitrozemí
• podporovat projekt Dráhy Orlických hor
44. Iniciovat u městských samospráv analýzy podpor tradiční řemeslné výrobě, včetně
lokalit pro jejich trvalý prodej
45. Propagovat podporu řemeslné výroby a provést syntézu výstupů z analýz
46. Iniciovat správce cyklo a pěších tras k výstavbě drobné infrastruktury; monitorovat
údržbu lyžařských stezek
47. Prezentovat výstupy monitoringu a novinek v infrastruktuře
48. Doplnit upravené turistické cíle do programů a produktů pro segmenty
handicapovaných turistů
3.2 Marketingový mix společných turistických produktů destinací
Orlické hory a Podorlicko a Powiatem Klodzkim
3.2.1 Společný marketingový plán Kladska, Orlicka a Podorlicka
Na základě vývoje situace na polské straně byl původní záměr společného marketingového plánu
Orlických hor a Podorlicka na české straně a Bystřických hor na polské straně rozšířen a vznikla tím
takto vyrovnaná situace z pohledu rozlohy obou částí, pokrývající nyní na polské straně celé území
Kladska.
3.2.1.1 Vize a cíle
Vize pro Marketingovou strategii Kladska a Orlických hor a Podorlicka vychází z dílčích strategií obou
částí. Kladsko jsou turistické zdroje Sudet. Zdroje minerálních vod v lázních, zdroje turismu v této
části Polska (nejstarší lázeňské místo Lądek-Zdrój z 1241 r.), zdroje aktivního cestovního ruchu.
Orlické hory a Podorlicko jsou regionem s nádhernou a zachovalou přírodou, krásnou venkovskou a
horskou přírodou. Dominujícími produktovými řadami jsou Léto a aktivní turistika, Zimní radovánky a
Tradice a řemesla.
Pro region Orlicko-Kladsko jsou cíle pro společný marketingový plán tyto:
• ve spolupráci s místní a hospodářskou samosprávou, turistickými sdruženími a podniky
zpracovat balíček turistických produktů spojujících nabídku Orlicka-Kladska:
o o společné turistické produkty,
o o komplementární turistické produkty,
• zpracování koncepce positionningu regionu Orlicko-Kladsko v Polsku a v Česku,
• vybudování modelu partnerství zapojujícího do implementace produktů a informační kampaně
místní a hospodářskou samosprávu a firmy ze sektoru cestovního ruchu.
3.2.1.2 Vazba na národní strategické dokumenty
Navržené cíle vycházejí z následujících národních strategických dokumentů:
Návrhová část
- polské dokumenty:
• Marketingová strategie Polska v sektoru turistiky na léta 2008 – 2015,
• Směry rozvoje turistiky do roku 2015,
• Rámcová strategie propagace Polska do roku 2015.
Podle Marketingové strategie Polska v sektoru turistiky na léta 2008 – 2015 jsou prioritní turistické
produkty pro český trh: hory, prázdninové pobyty u moře a v regionech s velkým počtem jezer,
městská a kulturní turistika. Podle citované Strategie je český trh jedním z prioritních trhů a
marketingové akce by se na tomto trhu měly soustředit na:
• rozvoj turistických produktů (specializovaných, značkových),
• efektivní marketingové kampaně na českém trhu,
• vytvoření funkčního a efektivního systému turistických informací ke zlepšení kvality
komunikace a obsluhy turistů.
Na zakázku Polské turistické organizace vznikla v roce 2010 práce Turistický trh Česka obsahující
návrhy positioningu polských turistických produktů na českém trhu pro vybrané cílové skupiny (hlavně
mladí lidé 19 – 34 let a rodiny s dětmi 35 – 54 let). Podle průzkumů Eurostatu jsou obyvatelé České
republiky ze států tzv. Visegrádské skupiny turisticky nejaktivnější a ukazatel turistické aktivity v roce
2009 činil 53,7 % (v Polsku 36,1 %). Až 76 % cest Čechů je spojeno s turistikou a odpočinkem. Podle
Turistického institutu pouze 1 % zahraničních dlouhodobých cest (více než 4 noci) Čechů se týkalo
Polska 1 . V roce 2009 se dlouhodobých zahraničních cest zúčastnilo 4 541 000 Čechů.
„Z průzkumů provedených Turistickým institutem v roce 2009 roku (Bartoszewicz W., Skalska T.:
Zahraniční příjezdová turistika do Polska v roce 2009, Turistický institut, Varšava 2010) vyplývá, že
Polsko navštěvuje poměrně homogenní skupina českých turistů. Jedná se převážně o osoby ze dvou
věkových skupin – do 34 let (25 %) a 35-44 let (34 % všech návštěv). Průměrná délka pobytu
statistického obyvatele České republiky činí 2,4 noci celkem v sezóně a 2,1 noci mimo hlavní sezónu.
Základními motivy návštěv jsou pracovní nebo služební cíle, jejichž podíl činil téměř 40 % a typická
turistika s celkovým podílem 23 %. Obyvatelé Česka při plánování svých pobytů v naší zemi je
rozhodně častěji organizují vlastními silami, jako hlavní ubytovací objekty jsou voleny hotely (uváděné
každým druhým návštěvníkem z Česka).“ 2
- české dokumenty:
• Strategie rozvoje České republiky (2006),
• Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007–2013
• Prováděcí dokument ke Koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007–2013
• Konsolidovaný plán podpory cestovního ruchu na léta 2010/2011.
3.2.1.3 Strategické produktové trhy
Strategické produktové trhy jsou takové formy turismu, které jsou pro turistický ruch v regionu OrlickoKladsko prioritní. Analýza společného potenciálu na základě zpracovaných strategií rozvoje turistiky
dovoluje určit tři následující strategické produktové trhy pro region Orlicko-Kladsko:
• kulturní a poznávací turistika spojená se společným historickým dědictvím: hrady, zámky,
pevnosti a fortifikace, muzea, poutní místa, štoly, podzemí, města, lidová kultura, města, akce
a události, kuchyně,
• aktivní turistika založena na cyklotrasách, pěších turistických značkách spojujících obě
oblasti, lyžařských stanicích a běžkařských tratích,
• poznávací a přírodovědná turistika spojená s existencí chráněnými oblastmi (CHKO Orlické
hory, přírodní park Bystřické a Orlické hory, Národní park Stolové hory, chráněná krajinná
oblast Králický Sněžník, chráněná krajinná oblast Soví hory.
3.2.1.4 Koncepce marketingového positioningu
Positioning má za cíl zpracovat předpoklady odlišení turistické nabídky regionu OrlickoKladsko mezi
konkurenčními přeshraničními regiony na česko-polských, česko-německých, polsko-slovenských a
česko-slovenských hranicích. Region soupeří o turisty s oblastmi: polské a české Krkonoše,
jesenicko-niský region, hlubčicko-krnovský region, opavsko-ratibořský region, Saské Švýcarsko –
1
Údaje za rok 2009 na základě práce Zahraniční příjezdová turistika do Polska v roce 2009
(Zagraniczna turystyka przyjazdowa do Polski w 2009 r.), Turistický institut, Varšava 2010.
2
Český turistický trh (Rynek turystyczny Czech), Polská turistická organizace, 2010.
Návrhová část
České Švýcarsko, polské a české Beskydy, polské a slovenské Tatry, region Bílých Karpat.
Jmenované regiony mají společné vlastnosti dané horskou a podhorskou polohou, bohatým
kulturními historickými památkami.
Vzájemný potenciál Orlicka-Kladska se vzájemně posiluje a doplňuje: propojení lyžařských a
cyklistických tras poskytuje možnosti pro aktivní turistiku na obou stranách regionu. Kladsko má
omezený přístup k vodě, má však lázně. Orlicko a Podorlicko mají přehradu Pastviny, vojenské
památky, hrady a zámky. V obou regionech se nacházejí významné památky spojené s řemeslem a
průmyslovým dědictvím, na jejichž základě se budou stavět společné produkty. Orlicko-Kladsko by
mělo umísťovat svou turistickou nabídku v Polsku a Česku se zdůrazpováním mimořádné
rozmanitosti dané posilováním a vzájemným doplňováním potenciálů:
• zde je vše kromě moře – místo moře máme vodu v podobě 5 lázní, přehrady Pastviny, Divoké
Orlice a
• Kladské Nisy, dalších kladských vodních nádrží: Stronie Śląskie, Radków, Dzikowiec,
• výhodou je reliéf území a poloha v sousedství 9 pohoří,
• Orlicko-Kladsko se vyznačuje divokým charakterem Bystřických a Orlických hor, jiný než
přelidněné krkonošské, beskydské a tatranské trasy.
Region Orlicko-Kladsko je:
• rekreační, sloužící zdraví a kráse (kladský region je lázeňký),
• rozmanitý (také region Orlicko a Podorlicko se dělí na 2 části: horskou část Orlicka a
Podorlicko položené níže nad Orlicí a v Týnišťské kotlině),
• tajuplný, ještě neobjevený,
• vytvářející možnosti pro aktivní turistiku, rekreaci a sport. Orlicko-Kladsko: se zaujetím u
zdrojů tajemství.
3.2.1.5 Cílové skupiny – příjemci společného marketingového plánu
Turistická nabídka regionu OrlickoKladsko bude adresována:
• individuálním turistům (nezadaní, páry, skupiny přátel a známých, rodiny s dětmi, senioři,
individuální návštěvníci z řad podnikatelů),
• skupinám turistů (zájezdy a firemní pobyty, konference a školení, školní výlety, sportovní
soustředění, dětské tábory, školy v přírodě, poznávací zájezdy seniorů, poutě).
Turistické segmenty pro nabídku turistických produktů a propagační sdělení odpovídající
identifikovaným strategickým produktovým trhům:
• dobrodruzi a stoupenci adrenalinových sportů – aktivní turistika a sport: pěší turistika,
cyklistika, vodácká, jezdecká, lyžování, adrenalin a extrémní sporty, účast na sportovních
podnicích,
• objevitelé historických a kulturních záhad – kulturní a poznávací turistika: dějiny, hrady,
zámky, muzea, pevnosti, kulinární turistika, účast na kulturních akcích,
• zájemci o přírodu – poznávací a přírodovědná turistika: odhalování přírodních tajemství,
přírodovědné vzdělávání, přírodovědná poznávací turistika.
Doplpkové segmenty:
• lázeňský a odpočinkový – lázeňská nabídka Kladska může být atraktivní pro českého
návštěvníka,
• kulturní a náboženský (sakrální a poutní turistika),
• milovníci odpočinku v tichu a klidu (odpočinková turistika, turistika na venkově a ekoturistika),
• podnikatelský – aktivní (obchodní turistika),
• sentimentální.
V každém segmentu lze vyčlenit:
• z hlediska věku:
o mladí lidé do 34 let,
o lidé středního věku (35 – 54 let),
o senioři (přes 55 let),
• z hlediska délky pobytu:
o jednodenní výletníci (nepřespávají) - návštěvníci,
o krátkodobé pobyty během týdne,
o víkendové pobyty a prodloužené víkendy,
o dlouhodobé pobyty 5 – 8 dní a 9 – 13 dní,
o dlouhé pobyty (přes 14 dní),
•
Návrhová část
z hlediska bydliště:
o obyvatelé příhraničních oblastí Polska a Česka žijící do 100 km od regionu OrlickoKladsko (asi 1,5 h cesty autem) – jednodenní návštěvník (také víkendový),
o obyvatelé Polska a Česka žijící do 300 km (asi 5 h cesty autem) – víkendový
návštěvník (přijíždějící také na delší pobyty),
o obyvatelé ostatních oblastí Polska a Česka žijící ve vzdálenosti přes 300 km – turista
na delší pobyty nebo projíždějící, např. do Prahy,
o obyvatelé východních a jižních spolkových republik Německa,
o obyvatelé pobaltských států (Lotyšsko, Litva, Estonsko) a Rusové.
3.2.2 Koncepce společných produktů cestovního ruchu
Společné produkty vycházejí z myšlenky využití silných stránek obou částí území a společné nabídky
vytypovaných „přeshraničních” společných produktů.
3.2.2.1 Technika, tradice – technické památky orlicko-kladského pohraničí
Preferovaný druh turismu
Kulturní a poznávací turismus včetně vzdělávacího turismu, průmyslových a technických objektů,
vojenských objektů.
Filozofie fungování produktu
Hlavní myšlenka: přeshraniční region Orlicko-Kladsko spojuje společná historie, minulost a
materiální dědictví utvářejí přítomnost a budoucnost.
Hlavní motivace k využití produktu: poznávání dějin a ekonomických tradic regionu.
Vlastnosti značkového výrobku: návrat k tradicím, zajímavost, objevování (historie, kultury, tradic).
Cílový příjemce: objevovatelé záhad dějin a kultury, dále kulturní a náboženský, sentimentální.
Doba nabídky produktu: tento produkt může být celoročního charakteru. Vrchol aktivity však bude
připadat na období jaro až podzim, zejména víkendy a prodloužené víkendy.
Na čem bude produkt založen
Klíčové atrakce:
•
na polském území: Muzeum papírenství v Dušníkách, Stezka mizejících řemesel a skansen v
Lázních Chudoba, Filumenistické muzeum v Kladské Bystřici, důl v Rychlebech, Hornické
muzeum v Nové Rudě, mosty a viadukty (Levín, město Kladsko, Nová Ruda), podzemní turistická
a naučná trasa ve starém uranovém dole v Kletně, sklárny ve Szczytné, Sklárny Violetta ve
městě Stronie Śląskie, sklárny v Polanici, Muzeum minerálů Strojič Śląskie, železniční tratě s
historickými nádražními budovami a viadukty (Kladsko – Chudoba a Kladsko – Wałbrzych),
Tovární komplex bavlněné tkalcovny v Krosnowicích, Muzeum hraček v Chudobě, pohyblivý
betlém (Varta, Vambeřice a Chudoba), Kladská pevnost, opevnění v Bystřických, Stolových a
Vartských horách,
•
na českém území: Muzeum řemesel Letohrad, pivovary (Žamberk, Staročeský pivovárek v
Dobrušce), Alba, mlýn Mara, nádraží v Kostelci nad Orlicí, Muzeum krajky ve Vamberku,
Muzeum železářské výroby ve Skuhrově, Muzem hraček v Rychnově, stálá expozice
českotřebovských betlémů v Třebechovicích, pevnost Bouda, pevnost Hanička, pevnost Skutina.
V součanosti organizované akce a události řadící se k produktu – česko-polský výstava betlémů
(obec Kladsko), Slavnosti papíru – Lázně Dušníky, Dny kladské pevnosti, Léto jeskynních lidí (Stronie
Śląskie), Pevnostní jarmark (Kladsko), Řemeslnická sobota (Letohrad), Svátky dřeva (Žamberk),
Dividílkování (Rychnov nad Kněžnou), Výstava betlémů (Rychnov nad Kněžnou), Svatováclavské
slavnosti (Dobruška), Poláčkovo léto (Rychnov n. K.), Regionální výstava betlémů z kraje Orlických
hor, Svátky dřeva v Žamberku, Mezinárodní hudební festival v Letohradě, Jablonský medvídek v
Jablonném n. Orlicí, Čermenské folklorní slavnosti (Dolní Čermná), Orlické cyklo & in-line klání (podél
Tiché Orlice), Jabkáncová pouť , Svátky skla (Deštné v OH).
Podprodukty (návrhy):
•
záhady orlickokladských tradic – trasa technických památek cílově značená a zahrne Kladsko,
Orlicko a Podorlicko; trasa se bude moci absolvovat autem, na kole a částečně i vlakem, bude se
skládat z těchto prvků:
o orlickokladská železnice: zahrnovala by historická nádraží Kladska, Orlicka a
Podorlicka, viadukty v Levíně, Kladsku, Ludvíkovicích, prohlídka regionu podél trasy,
možnost projížďky vlakem z Kladska do Mezilesí a odtamtud přes Jablonné,
Letohrad, Ústí nad Orlicí do Rychnova nad Kněžnou,
o trasa řemeslnických tradic: označení, vyznačení vzdáleností a doby jízdy z místa na
místo; objekty na trase: Muzeum papírenství v Dušníkách, Skansen a stezka
Návrhová část
mizejících řemesel v Lázních Chudoba, Filumenistické muzeum v Kladské Bystřici,
Sklárny Sudety ve Szczytné, Sklárny Violetta Stronie Śląskie, sklárny v Polanici,
Tovární komplex bavlněné tkalcovny v Krosnowicích, Muzeum řemesel v Letohradě,
pivovary (v Žamberku, Staročeský pivovárek v Dobrušce), Alba, Muzeum krajky ve
Vamberku, Muzeum železářské výroby ve Skuhrově, o doly a štoly, opevnění,
podzemí: označení, vyznačení vzdáleností a doby jízdy z místa na místo; objekty na
trase: Důl v Rychlebech, Hornické muzeum v Nové Rudě, podzemní turistická a
naučná trasa ve starém uranovém dole v Kletně, Kladská pevnost, opevnění v
Bystřických, Stolových a Vartských horách, pevnost Bouda, pevnost Hanička,
pevnost Skutina,
•
orlicko-kladské permanentky – navštivte jedno muzeum, v dalším obdržíte zajímavý dárek / slevu
na vstupném; permanenty by platily v následujících objektech: Papírna a Muzeum řemesel,
pohyblivé betlémy, Muzeum krajek a Stezka mizejících řemesel; permanentky by byly k dostání u
místních touroperátorů,
•
pociťte historii – pobytové balíčky v orlickokladském regionu – balíček obsahující ubytovací a
gastronomické služby, nabídku prohlídky technických památek; byl by k dostání u místních
touroperátorů, kteří by měli zájem o spolupráci a také přímo v ubytovacích zařízeních,
•
průmyslové vzdělávání EduIndustry – popularizace znalostí o technických památkách regionu
OrlickoKladsko:
o vytvoření a aktualizace česko-polské podstránky o technických památkách (např.
na webu http://www.orlickehory-cz.info, http://www.ziemiaklodzka.pl),
o seznámení s technickými památkami obyvatele příhraničních oblastí (také lepší
poznání turistickou branží),
o lekce živé historie v muzeích, přístupné turistům,
o interaktivní prohlídky muzeí na trase technických památek,
o vydání publikace – katalogu technických památek regionu OrlickoKladsko včetně
mapy,
•
technické tradice věčně živé – vytvoření kalendáře akcí v technických památkách (jmenované
výše) a propagace tohoto kalendáře v obcích regionu OrlickoKladsko, v turistických informacích,
ubytovacích zařízeních:
o tématická spoluúčast na akcích: např. příprava balíčku k vánočním tradicím a s
nimi spojeným akcím u betlémů, Slavnosti papíru – řemeslnická sobota,
o pořádání nové pravidelné akce: řemesla regionu OrlickoKladsko, která by
obsahovala prohlídku muzejních objektů, ukázku výrobních metod za starých dob,
slavnosti řemesel a konala by se o víkendech od dubna do října.
Čím se produkt vyznačuje
Rozmanité technické památky a jejich současná podoba fungování: pivovary, papírny, mlýny, doly,
hutě (sklárny), tovární komplexy, betlémy.
3.2.2.2 Lyže, kolo – lyžařské trasy, cyklotrasy, trasy orlicko-kladského
pohraničí
Preferovaný druh turistiky
Aktivní turistika a sport.
•
Hlavní myšlenka: lyžařské a cyklistické trasy existují na obou stranách Orlických hor a jsou
propojeny do přeshraniční sítě dostupné po celý rok.
•
Hlavní motivace k využití produktu: aktivní trávení volného času, sportování v kontaktu
s tajuplnou přírodou OrlickoKladska.
•
Vlastnosti značkového výrobku: náruživost, rozmanitost, rekreace, přírodní charakter, svěžest.
•
Cílový příjemce: dobrodruzi a stoupenci adrenalinových sportů, také podnikatelský – aktivní a
odpočívající v tichu a klidu.
•
Doba nabídky produktu: lyžování – zima, cykloturistika od brzkého jara do pozdního podzimu,
s důrazem na oživení na jaře a na podzim.
Klíčové atrakce:
•
na polském území: lyžařská střediska v Zieleoci a na Černé hoře, vleky v okolí města Stronie
Śląskie (Kamienica, Bielice), Lázní Landek, Sokolce/Rzeczky, lyžařské trasy na Jamrozowé
Polaně a v Chudobě, cyklistické trasy), pěší značky, běžkařské tratě v Národním parku Stolové
Návrhová část
hory, v oblasti Masívu Králického Sněžníku, Lázní Landek a Kladské Bystřice (ve Spalené),
biathlonové trasy na Jamrozowé Polaně,
•
na českém území: lyžařská střediska (Červená Voda - Šanov, Výprachtice, Cotkytle –
Janoušov, Lanškroun – Kypuš, České Petrovice, Jablonné nad Orlicí, Čenkovice, Bedřichovka,
Dlouhopovice, Pastviny, Ski centrum Říčky v Orlických horách, komplex v Deštném v Orlických
horách - SPORTprofi, TENDR s.r.o, vlek na Špičáku), běžkařské trasy (Deštné v Orlických
horách, Dlouhopovice, Čenkovice, Buková hora - Suchý vrch, Jiráskova horská cesta atd.);
•
produkt by byl založen na akcích partnerských obcí město Kladsko, Lázně Dušníky, Kladská
Bystřice, Levín (existuje asi 160 km připravených běžkařských tratí v Orlických horách).
•
V současnosti organizované akce a události zapadající do produktu: Polské klasifikační
závody v biatlonu (Jamrozowa Polana), Mistrovství Polska seniorů, Mistrovství Polska juniorů BA,
HP, SBS (Jamrozowa Polana), Cyklo Glacensis, Bike Chalenge – mezinárodní závody MTB
(Jamrozowa Polana), Mistrovství Polska seniorů letním biathlonu (Jamrozowa Polana),
Mezinárodní závody psích spřežení (Jamrozowa Polana), Závody psích spřežení Šediváčkův
long v Orlických horách, Paralelní slalom (Malák).
•
běžkaření po OrlickoKladsku: důkladná katalogizace běžkařských tras Kladska a Orlicka (s
uvedením vzdálenosti, obtížnosti, odpočinkových míst, atrakcí po cestě),
o vydání průvodce a mapy s běžkařskými trasami v regionu Orlicko-Kladsko,
o ve spolupráci s ubytovacími objekty příprava nabídky pro běžkaře,
o zpracování systému certifikace objektů a míst vhodných pro běžkaření,
•
zdolejte zimní vrcholy – nabídka ski-active na lyžařských stanicích OrlickoKladska:
o orlickokladská lyžařská karta – permanentní a slevová karta dovolující používat
vybrané vleky a stanice regionu během jedné lyžařské sezóny; jde o to, aby se
lyžovalo na obou stranách hranic,
o ski&spa – nabídka pobytových balíčků v OrlickoKladsku spojující lyžařskou rekreaci
s pobytem ve spa; nabídka by byla připravena ve spolupráci s lyžařskými stanicemi,
objekty spa a lázepskými podniky,
o zpracování katalogu objektů přívětivých vůči lyžařům – katalogizace a
zpracování systému certifikace ubytovacích objektů přívětivých k lyžařům, které by
byly doporučovány v katalogu lyžařských středisek regionu,
o orlicko-kladský skibus – v zimní sezóně zprovoznění skibusu, který bude jezdit
mezi lyžařskými stanicemi regionu OrlickoKladsko,
•
podívejte se na mistry sportu – nabídka účasti na sportovních akcích a závodech na obou
stranách Orlických hor (např. podívejte se na psí spřežení na Jamrozowé Polaně a Šediváčkův
long); nabídka by obsahovala ubytování, stravování, přepravu na místo akce a účast na ní a byla
by založena na společném kalendáři sportovních podniků,
•
Big-Chalenge – na kole OrlickoKladskem:
o přeshraniční poznávací trasa na kole OrlickoKladskem – příprava návrhů
prohlídky regionu na kole: zpracování tématických tras (lázně, sakrální památky,
přírodní zajímavosti, muzea), popis, uvedení vzdáleností a možností prohlídky,
o bike-friendly – katalogizace a zpracování certifikačního systému ubytovacích
objektů,
o zprovoznění portálu pro cyklisty na kole OrlickoKladskem – konzistentní
dvojjazyčná prezentace tras na obou stranách Orlických hor,
o rozvoj nabídky cyklobusů v Orlických horách a Podorlicku o Kladsko –
navázání spolupráce s českými dopravci a rozšíření nabídky o celé Kladsko nebo
zprovoznění nového lokálního dopravce,
•
orlicko-kladská cyklistika – zpracování kalendáře existujících cyklistických akcí v pohraničí a
doplnění o informace z cykloturistiky,
•
orlickokladské cyklobalíčky – balíček obsahující ubytovací služby, gastronomické, nabídku
prohlídky regiony cyklotrasami; balíček by byl dostupný a k zakoupení v cestovních kancelářích a
v ubytovacích zařízeních.
Kombinace cyklistických a lyžařských tras, výskyt lyžařských středisek na obou stranách Orlických
hor, které jsou v provozu nezávisle na bývalých hranicích.
3.2.3 Koncepce komplementárních produktů cestovního ruchu
Posláním těchto produktů je jejich vzájemné doplňování a vytváření tak dostatečně širokého portfolia
společné nabídky produktů.
Návrhová část
3.2.3.1 Jezme, pijme: orlické pivo a kladský pstruh – chuť pohraničí
Kulturní a poznávací turistika.
•
Hlavní myšlenka: Kladsko je země kladského pstruha a Česko je proslulé pivem vařeným v
malých místních pivovarech. Produkt se bude skládat také z dalších tradičních jídel
OrlickoKladska.
•
Hlavní motivace k využití produktu: poznání kuchařské kultury, chutí a kulinárních šlágrů
regionu.
•
Vlastnosti značkového výrobku: poznávání OrlickoKladska skrz kuchyni, zajímavost, chuť k
životu, potřeba zážitků, zaujetí.
•
Cílový příjemce: objevitelé tajemství historie a kultury, také milovníci ticha a odpočinku plus
sentimentální.
•
Doba nabídky produktu: po celý rok – akce mají oživit fungování na jaře a na podzim.
Klíčové atrakce: pivovary Žamberk a Dobruška, revír pstruhů v chovatelských rybnících (např. Zlatý
pstruh) a řekách (Divoká Orlice, Kladská Nisa, Dušnícká Bystřice), restaurace podávají tradiční
kladské pokrmy (např. Ve starém mlýně), Galerie Kladská pevnost – obchodní centrum s
chutí/vkusem.
V současnosti organizované akce a události zapadající do produktu: Festival kladského pstruha,
vaření s hvězdami, Pivní slavnosti a Peliny fest, lokální slavnosti chutí, Poland Culinary Vacations.
•
kladský pstruh v orlickém pivě – zpracování předpisů za účasti místních kuchařů na pstruha
v pivě (např. pstruh v pivním těstíčku ze speciálního tmavého piva ze Žamberku – Žamberecký
kanec, pstruh v české verzi připravený Robertem Makłowiczem během Kulinárních cest v
Kladsku) a uvedení do stravovacích zařízení,
•
trasa pstruhů a piva – vyznačení, označení a popsání kulinární trasy Orlicko-Kladska, jež by
obsahovala pivovary v Žamberku a Staročeský pivovárek v Dobrušce, loviště a smažírny pstruhů,
restaurace mající v nabídce pstruhy; trasa by zahrnovala prohlídku pivovaru v Dobrušce,
propagovala by také další výjimečná jídla Kladska, Orlicka a Podorlicka,
•
Certifikace pohostinských zařízení na trase – rámci propagace produktu popisování, certifikace a
doporučování podniků, jež servírují pstruhy v českém pivě,
•
pijete–jíte-jedete – kulinární cestování autem po Orlicko-Kladsku; dostupnost českého
nealkoholického piva v prodeji v Orlicko-Kladsku a prezentace možnosti bezpečné prohlídky
regionu autem s pitím piva:
o degustace českých nealkoholických piv v Kladsku,
o příprava a popsání pohostinských zařízení při turistických atrakcích, kde je možné se
napít nealkoholického piva,
o propagace chuti českého nealkoholického piva a proniknutí s informací k polským
pivním labužníkům, kteří přijedou do Kladska, na výlet autem a ochutnat české
nealkoholické pivo,
•
festival piva a pstruhů – organizace nové přeshraniční akce nebo zahrnutí tohoto tématu do dvou
dosud organizovaných akcí,
•
orlicko-kladská kuchyně – webové stránky nebo podstránky informující o produktu a které by
zároveň byly částí produktu: na webu by se sbíraly kuchařské předpisy Orlicko-Kladska,
připomínaly by se a prezentovaly kulinární tradice, informace potřebné k využití produktu.
Název napovídá místo vzniku produktu a nevšední kulinární zážitky.
3.2.3.2 Orlické hrady a kladské kostely
Kulturní a poznávací turismus.
Hlavní myšlenka: na polské straně nejsou hrady (jsou zříceniny), na české straně zase není takové
bohatství kostelů jako v Kladsku, což dohromady dává komplementární potenciál.
Hlavní motivace k využití produktu: objevování historie a jejích tajemství, poznávání památek (pro
polského turistu mohou být zajímavé hrady, pro českého turistu lázně, příroda Bystřických hor,
postindustriální památky, polská kuchyně).
Vlastnosti značkového výrobku: zaujetí, tajemnost, zastavení času, kontemplace o památkách.
Návrhová část
Cílový příjemce: objevitelé tajemství historie a kultury, kulturní a náboženští, také milovníci
odpočinku v tichu a klidu.
Doba nabídky produktu: tento produkt může být celoročního charakteru. Vrchol aktivity však bude
připadat na období jaro až podzim.
Klíčové atrakce:
•
na polském území: bazilika Matky Boží ve Vambeřicích, františkánský kostel a klášter v Kladsku,
kostel Nanebevzetí Pany Marie v Kladsku, Kostnice v Lázních Chudoba, Kalvárie ve
Vambeřicích, Vartě, kostel sv. Kateřiny v Jesenici (Stary Wielisław), Kostel sv. Petra a Pavla v
Lázních Dušníky, kostel Michala Archanděla v Kladské Bystřici, dřevěné kostely v Nové Bystřici,
Zalesie a Kamenném Potoce (Kamieoczyk), poutní místo na hoře Všech svatých a kostel na hoře
sv. Anny v Nové Rudě, kostel v Nové Vsi, kostel Božího těla v Mezilesí, poutní místo v Lázních
Landek, poutní místo na Jehlové hoře (Igliczna), poutní místo ve Vartě (Bardo), zřícenina hradu
Homole, Šnalenštejn (Szczerba) a Karpno (Karpieo), Ratno Dolne, zámek v Trzebieszowicích
(hotel ****), zámek v Bożkowě, zámek v Żelaznu,
•
na českém území: hrad a zámek Potštejn, zámek Doudleby nad Orlicí, zámek Kostelec nad
Orlicí, zámek v Opočnu, zámek Rychnov nad Kněžnou, zámek Letohrad, zámek Chocep, zámek
Brandýs nad Orlicí, zámek Častolovice, hrad Lanšperk, zámek Litice, zámek Tatenice, zámek
Žampach, zámeček u Rudoltic, letní rezidence nad údolím Zlatého potoka, kostel sv. Jana
Křtitele v Rohenicích, kostel sv. Trojice v Rychnově, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově,
kostel na Homoli, kaple Matky Boží třikrát podivuhodné se studánkou zázračné vody v Rokoli.
V současnosti organizované akce a události zapadající do produktu: Týden kultury pohraničí
(město Kladsko), festivaly varhanní hudny v kladských kostelech, Dividílkování (Rychnov nad
Kněžnou), Orlická brána (Žamberk), Jablonský medvídek (Jablonné n. Orlicí), Mezinárodní hudební
festival (Letohrad), Čermenské folklorní slavnosti (Dolní Čermná), Den Regionu Orlicko – Třebovsko.
•
moc a víra – vlastivědná trasa hradů, zámků, sakrálních památek a míst kultu OrlickoKladska: katalogizace, označení a popsání objektů na trase s uvedením vzdáleností, doby jízdy
(autem nebo na kole); trasa se bude odkazovat na vztah mezi světskou a duchovní mocí, povede
společnou historií Orlicko-Kladska v různých dobách,
•
hrady věčně živé – hrady, zámky OrlickoKladska otevřené a přístupné po celý rok (zde se
projevují akce obcí obnovující ruiny hradů):
o společný kalendář orlickokladských akcí obsahující tématické akce konající se během
celého roku, které jsou spojené s hrady, historií,
o program prohlídky hradů (také těch, v nichž jsou muzea) s průvodcem – nabídka
dostupná pro turisty v regionálních cestovních kancelářích,
o život na hradě – lekce živé historie na vybraných hradech OrlickoKladska – nabídka
dostupná turistům v regionálních cestovních kancelářích,
o hradní slavnosti – nová přeshraniční akce organizovaná každý rok na jiném hradě
nebo zámku Orlicko-Kladska představující historii pohraničních hradů, historické
tradice, dnešní život hradů,
•
zákoutí Pána Boha – zhlédněte kostely OrlickoKladska, pokus o řešení omezené přístupnosti
sakrálních památek (informace o možnostech, hodinách možné prohlídky, vstupném):
o výběr turisticky nejzajímavějších sakrálních objektů regionu, zjištění možností
prohlídky, kontaktní osoby, poplatky; popis logistických možností prohlídky (doba na
dojezd z určitých míst, prohlídka),
o zpracování podstránek věnovaných sakrálním památkám, která by byla prolinkována
na webu každé obce a průběžně aktualizována,
o prezentace historie sakrálních památek ve spolupráci s farami,
o modli se a prohlížej – po stopách zázraků: trasa poutních míst a míst kultu OrlickoKladska,
•
hudba na trase – zpracování tématického kalendáře akcí, které se konají v kostelích OrlickoKladska včetně uvedení možností prohlídky kostelů před nebo po akci,
•
cestování v čase – balíček obsahující ubytovací, stravovací služby, nabídku absolvování trasy,
nocleh v historických objektech, účast na akcích na trase, nabídka prohlídek s průvodcem.
Nikde v Polsku se nenachází tolik dobře dochovaných hradů a zámků, což je pro zájemce o historii v
Polsku velmi zajímavé. V Kladsku se nachází řada kostelů, které jsou společným dědictvím českopolským, což je zajímavé pro turisty české.
Návrhová část
3.2.4 Implementace, financování a propagace společných produktů
Zavádění produktu
Leadeři produktu: není organizace, která by byla lokálním touroperátorem v obou destinacích.
Efektivní implementace potřebuje zřízení takovéhoto subjektu. K implementace produktu je potřeba
vyřešit problémy:
•
dopracovat koncepci nabídek pro turistu a připravit produkt do hotové podoby ke
komercionalizaci a prodeji,
•
uvést produkt do prodeje v cestovních kancelářích.
Navrhuje se v rámci Sdružení obcí Kladska (SGZK) a Destinační společnosti Orlické hory a
Podorlicko vyčlenit buňky, které budou mít na starosti dopracovat ve spolupráci s turistickými podniky
koncepci produktů a zřídí česko-polský tým, který by byl leaderem produktů. Leader by měl na
starosti také koordinaci uvedení produktů do prodejních kanálů a koordinaci informačních činností.
Partneři: partnery budou všechny obce na území realizace produktu, veřejné instituce (železnice,
muzea, další kulturní zařízení), poniky v sektoru cestovního ruchu – měl by se pořídit seznam
podniků, které by se mohly stát partnery pro spolupráci, pozvat je na setkání a ukázat výhody, které
plynou z vytváření nabídkových balíčků a dohodnout definitivní seznam partnerů.
Hlavní implementační činnosti:
•
vytvoření vnitřní struktury řízení implementace produktů a zřízení implementačního týmu pro
každý produkt,
•
rozdělení úkolů mezi leadera a partnery, sjednání podrobného harmonogramu zavádění a
pořízení rozpočtu produktu – jednotlivých podproduktů,
•
navázání spolupráce s potenciálními externími partnery,
•
získání mediálních tváří a odborných spolurealizátorů,
•
zajištění vlastního vkladu a získání externích zdrojů,
•
ve spolupráci s ubytovacími a stravovacími zařízeními a s provozovateli atrakcí vytvořit
nabídkové balíčky.
Příprava a zavádění produktů musí nastat v letech 2011 – 2013 (3 roky). Proto byly podprodukty
navrženy tak, aby to činnosti úkoly různé obtížnosti, potřebného implementačního času a nároků na
finanční prostředky. Podprodukty by se měly realizovat souběžně:
•
zpracování kalendáře tématických akcí k produktům,
•
příprava informací o přístupnosti objektů na trase,
•
příprava nabídky prohlídky s průvodcem,
•
uskutečpování lekcí živých historií.
Uvedené trasy neexistují ve smyslu turistického produktu – jedná se o jednotlivé objekty. Realizace
tras povede k růstu poznávací (vlastivědné) hodnoty Orlicko-Kladska.
Financování
Rozpočet evropských prostředků do roku 2013 je již omezen. Obce nedisponují možnostmi
financování realizace projektů z vlastních zdrojů. Doporučuje se kombinace financí:
•
příspěvek obcí na zaměstnání a práci osob, které budou mít v obou organizacích produkty na
starosti,
•
prostředky sponzorů – firmy sponzorující kulturu a sport,
•
prostředky z programu OPPS Polsko–Česko – FMP včetně zajištění vlastního vkladu obcemi,
•
příprava na rozvoj produktů v následujícím období programování (léta 2013 – 2020).
Doporučení pro propagaci produktu
•
vytvořit webové podstránky produktu na stránkách subjektů zapojených do tvoření produktů –
Sdružení obcí Kladska a Destinační společnosti Orlické hory a Podorlicko,
•
webové stránky partnerů,
•
stránky subjektů prodávajících produkt,
•
internetový informační a rezervační systém produktů (zvláštní projekt),
•
e-mailing do odborných portálů, touroperátorů, podnikových i individuálních klientů,
•
odborné internetové portály,
•
vytvoření internetové platformy na výměnu informací na sociálních sítích (např. Facebook),
•
místní tisk v přeshraniční oblasti,
•
specializované publikace,
•
inzerce,
•
mapy,
•
GPS mapy,
•
značení tras,
•
tématické publikace o produktech,
Návrhová část
slevové kupóny a knížečky,
turistická karta.
V rámci veletržních prezentací v Polsku a Česku se v létech 2011–2012 doporučuje společně
vystupovat na následujících akcích: Regiontour v Brně, Holiday World v Praze, Glob v Katovicích,
Léto ve Varšavě, GTT v Gdaňsku, MTP v Poznani.
Za účelem budování turistického obrazu a šíření turistické nabídky Orlicko-Kladska se doporučují pro
nejbližší roky (do roku 2013) tyto činnosti:
•
vícejazyčné prožitkový prospekt, reprezentační materiály (přehlídka celé oblasti, nevýznamnější
turistické atrakce a dominanty); verze: polská, česká, německá, anglická,
•
tématické prospekty na zimní a letní období, prospekty s mapami cyklistických tras, lyžařských
tratí, doporučené výlety a s nimi spojená místa,
•
sezónní turistický zpravodaj – turistický zpravodaj vydávaný vždy na letní a zimní sezónu
s aktuálními informacemi z regionu,
•
semináře na téma brandování produktů a správy turistické destinace,
•
semináře o systémech značení turistických tras, ochrany životního prostředí v turistice pro
pracovníky turistických informací spojené s exkursemi (study tour),
•
film o turistickém potenciálu Orlicko-Kladska
•
reklamní spoty,
•
reklamní kampaň na cykloturistiku v regionu Orlicko-Kladska.
Tyto akce by měly být financovány z prostředků programu OPPS Polsko–Česko včetně FMP při
zajištění vlastního vkladu příjemci dotace.
•
•
3.3 Marketingový mix turistických produktů destinace Orlické hory
a Podorlicko
Výběr turistických produktů destinace Orlické hory a Podorlicko vychází z analýzy turistického
potenciálu destinace a zvolených cílových skupin návštěvníků a turistů. Produkty jsou popsány
v podobě námětů. Produkt je na trhu prezentován jednak ve formě dojmové, která slouží pro
jednoznačné pojmenování souboru aktivit na dané téma a jednak produkty prodejnými, které si turista
nakupuje s prodejní síti za konkrétní cenu. Každý konkrétní produkt (výběr turistických cílů a jejich
propojení trasami, formy dopravy a nabídky služeb) kompletuje zpracovatel nabídky (OCR, TIC,
touroperátor atd.) na základě svého obchodního záměru a konkrétní poptávky.
Produkty pro destinace jsou na základě požadavku zadavatele členěny do čtyř klíčových skupin a to:
V rámci nich jsou dále specifikovány jednotlivé dílčí produkty, zaměřené na propagaci hlavního
produktu, spojené již s konkrétními akcemi:
•
•
•
•
•
Poznávací turistika – mix zážitků
Aktivní turistika v létě
Toulky přírodou
Dovolená s dětmi
Dovolená na venkově
•
•
•
•
•
•
Aktivní turistika v zimě
Vojenská historie
Pobyty „na samotě“
Církevní památky
Incentivní turistiky a teambuildingy
Zážitky pro každý den, pro každý víkend
První klíčová skupina - Léto a aktivní turistika
Návrhy konkrétních produktů:
1. Produkt: Poznávací turistika - mix zážitků (hrady, zámky, historická města, příroda, aktivity,
gastronomie,…)
Produkt:
Produkt je koncipován jako program zábavně poznávací. Nabízí různorodou nabídku atraktivit regionu
a podle časového období se dá doplňovat o návštěvu kulturně společenských akcí. Produkt umožňuje
vytvářet specifické varianty odpovídající zájmu a přání klientů a také respektující jednotlivém cílové
Návrhová část
skupiny. K tomu může být využit i společný příběh za účelem vyššího vyhranění produktů na cílové
skupiny.
Cílem vytvoření produktu je popularizace atraktivit celého regionu s využitím těch nejzajímavějších
turistických cílů, tzv. regionálních top cílů. Spojením atraktivit ve formě produktové nabídky pak zvýšit
návštěvnost celého regionu, zvýšit povědomí o jeho turistickém potenciálu a také povzbudit
ekonomickou výtěžnost doplňkových služeb.
Mezi tradiční turistické cíle tohoto rázu náleží např.:
•
•
Hrady Litice, Potštejn, Framburk, Lanšperk a Žambach,
zámky v Rychnově nad Kněžnou, Častolovicích, Doudlecheb nad Orlicí, Kostelci nad Orlicí,
Opočně, Potštejně, Lanškrounu a Letohradu
• Poutní místo Homole
• města Rychnov nad Kněžnou, Vamberk, Žamberk, Ústí nad Orlicí, Dobruška, Lanškroun,
Opočno a muzea v nich působící,
• nejvýznamnější kulturní akce typu Šlitrovo a Poláčkovo léto, Rychnovská osmička, Svátky
dřeva v Žamberku.
V rámci zatraktivnění produktu by měla být nabídka pro turisty obohacena o významné přírodní
zajímavosti na trasách mezi jednotlivými hlavními cíly produktů a o zajímavé typy na gastronomické
zážitky v okolí hlavních cílů.
Produkt bude souhrnem nabídky jednotlivých poskytovatelů, kteří budou do produktů zařazeny a to
na základně kritérií, ke kterým především náleží kvalita nabízené služby a ochota provozovatel
operativně reagovat na poptávku a ekonomicky se podílet na realizaci marketingových aktivit.
Produkty mají mít varianty ve vazbě na aktuální počasí (mokrá a suchá varianta), ale i na teplotní
situaci (typicky letní, pošmournou či proměnlivou v mimosezónách). Každoročně bude úspěšnost
produktu vyhodnocována a s ohledem na stav poptávky a nárokům a přáním turistů inovována.
Cena:
Tento typ produktu bude řešen především tzv. dojmovou formou a tak cena produktu bude zahrnovat
především:
• propagaci produktu,
• upomínkové předměty,
• benefity – na základě spolupráce mezi subjekty cestovního ruchu může dojít k dohodám o
poskytování slev či jiných benefitů po dobu pobytu turisty v destinaci (vstupné do objektů,
ubytování, stravování).
Produkty v komerční formě budou postupně nabízeny cestovním kancelářím a v rámci přípravných
diskusí budou zpřesňovány ceny za jednotlivé subslužby s cílem vytvořit produkt, jehož konečná
cena bude nižší, než součet cen jednotlivých služeb.
Místo:
Produkt bude koordinován OCR, která bude vytvářet konkrétní podobu nabízeného produktu, včetně
výběru zapojených aktérů. Informace o produktech budou podávány v TIC, kde bude také distribuce
propagace produktu. V případě zájmu bude destinace (OCR, TIC či vybraní poskytovatelé služeb)
uzpůsobovat produkty s ohledem na individuální potřeby návštěvníků s promítnutím doplňkových
služeb na míru.
Komunikační mix (propagace):
Reklama: Budou vytvořeny reklamní materiály (letáčky, plakáty) k jednotlivým variantám produktu
s popisem hlavních a doplňkových služeb. Produkt bude mediálně prezentován, včetně PR formy.
E-marketing: Produkt bude nabízen v rámci jednotného internetového portálu destinace a dále bude
jeho popis prolinkován z dalších portálů nabízejících turistický potenciál Orlických hor a Podorlicka.
V několika etapách bude k nabídce produktu využita i PPC reklama na významných portálech, např.
www.seznam.cz
Podpora prodeje: Produkt bude propagován za pomoci
• jídelních lístků v restauračních zařízeních,
• v ubytovacích zařízeních,
• v zapojených objektech do produktu.
Partnerství:
Návrhová část
Partnerství bude navázáno s:
• TIC destinace,
• subjekty, které nabízejí „top“ nabídku destinace v dané oblasti,
• cestovními kancelářemi.
Cílové skupiny:
Z demografického hlediska se jedná o obyvatele Česka a Polska a dále turistů z dalších sousedních
zemí, a to o všechny věkové skupiny. Produkt bude mít několik specializovaných variant pro různé
sociální skupiny. Další cílovou skupinou jsou zprostředkovatelé prodeje (cestovní kanceláře a jejich
provizní partneři).
Konkrétní cílová skupina – segment:
• rodiny s dětmi,
• senioři,
• prázdné hnízdo,
• jednotlivci i skupiny,
• zahraniční i domácí návštěvníci a turisté,
• cestovní kanceláře.
2. Produkt: Aktivní turistika (letní dovolená, pěší turistika, cykloturistika, aktivity u vody, sportovní
aktivity,…)
Produkt:
Produkt je koncipován jako program pobytové dovolené i jako nabídka jednotlivých služeb s délkou
pobytu nezbytnou pro jejich využití v destinaci. Hlavní motivátor pobytu bude kombinován
s individuálním volnem, kdy klient tráví svůj volný čas podle vlastního uvážení a má možnost navštívit
turistické atraktivity v nejbližším okolí místa ubytování. Program je možné kombinovat s jinými
specifickými programy regionu, případně s návštěvou zajímavých lokalit v příhraniční oblasti s
Polskem.
Produkty budou zpracovány tak, aby je bylo možné nabídnout
individuálním turistům i skupinám. Budou obsahovat návrhy na trasy a
programy, náměty na služby a turistické cíle a také bude pro každý
produkt zpracován konkrétní marketingový plán. Pro vytvoření produktů
bude využito databáze atraktivit regionu, a také budou do produktů
promítnuty náměty odborné veřejnosti a zkušenosti TIC a CK. Vybrané
produkty budou také zpracovány ve variantách pro různé cílové skupiny.
Mezi tradiční turistické cíle tohoto rázu náleží např.:
• značené turistické pěší trasy,
• značené cyklotrasy a cyklo&in-line stezky,
• rozhledny,
• areály s aktivním využíváním volného času,
• přírodní a veřejná koupaliště a bazény,
• horolezecké terény ve Studeném a Mladkově a kryté horolezecké stěny
• lanová centra,
• vodácká turistika,
• propojení cyklobusy
• golfová odpaliště atp.
Do produktu jsou zahrnuty letní lokality s nabídkou sportovních i rekreačních aktivit (např. Orlické
cyklo&in-line království, Pastvinská přehrada). Pro rozsáhlejší rozvoj cestovního ruchu je v
rekreačních oblastech regionu k dispozici řada kempů, sezónních ubytovacích zařízení (chaty,
ubytovny, penziony a ubytování v soukromí) s příslušným zázemím – jejich úroveň je však značně
rozdílná a spokojenost s ní vyjadřují především méně nároční turisté, kterých je ale v Orlických
horách a Podorlicku většina. V oblasti cykloturistiky bude třeba vytvořit další tematické trasy,
pojmenovat je a pak nabízet na trhu příslušným cílovým skupinám cykloturistů. Pojmenované trasy
jsou z marketingového hlediska daleko účinnější než pouze číslované. Pro zatraktivnění pohybu na
cyklotrasách a také pro zavedení turistů k dalším zajímavým cílům mimo vyznačené trasy je účinné
využít principů geocashingu.
Návrhová část
Konkrétní výběr uskuteční koordinátor přípravy produktu, kterým by měla být OCR ve spolupráci
s vybranými cestovními kancelářemi a provozovateli vybraných turistických cílů.
Produkty budou tvořeny z nabídek jednotlivých poskytovatelů, kteří zpracují své programy na základy
výzvy OCR, v které budou stanoveny i základní kritéria zážitkových programů. Ke kritériím náleží i
kvalita nabízené služby a ochota provozovatele operativně reagovat na poptávku a ekonomicky se
podílet na realizaci marketingových aktivit. Produkty mají mít varianty ve vazbě na aktuální počasí
(mokrá a suchá varianta), ale i na teplotní situaci (typicky letní, pošmournou či proměnlivou
v mimosezónách). Každoročně bude úspěšnost produktu vyhodnocována a s ohledem na stav
poptávky a nárokům a přáním turistů inovována, produkty bez poptávky budou vyřazovány a
nahrazovány produkty novými. Nabízené spektrum produktů by mělo mít předem danou množinu
danou finančními prostředky na jejich propagaci.
Cena:
Tento typ produktu bude řešen jak tzv. dojmovou formou, tak formou komerčních produktů. K prvé
skupině náleží produkty typu pohybu po pěších a cyklotrasách, u nichž není nezbytné být na určitém
místě v určitý čas, a nevyžadují asistenci poskytovatele služeb. K ceně produktu náleží především:
• přeznačení tras podle názvů,
• náklady na vytváření her, např. s využití principů geocashingu.
Komerční produkty budou nabízeny formou zážitkových poukazů v síti prodejců těchto typů zážitků.
Patří sem nabídka lanových center, krytých horolezeckých stěn, areálů aktivní dovolené, kempů atp.
Produkty v komerční formě budou postupně nabízeny cestovním kancelářím k případnému zařazení
do jejich nabídek při prodeji destinace, cestovním agenturám a dalším prodejcům (včetně TIC
v destinaci a okolí) k přímému prodeji a také formou nabídky na portálu destinace, kde lze využít i
rezervační systém. Cenu produktu tvoří:
• nabízená cena produktu stanovená provozovatelem,
• benefity – na základě spolupráce mezi zainteresovanými subjekty cestovního ruchu může
dojít k dohodám o poskytování slev či jiných benefitů při využití služeb více poskytovatelů a
to i během delšího časového horizontu (např. letní sezóny).
Místo:
výběru aktérů dojmových produktů. OCR také uveřejní výzvu na zážitkové produkty a získaný soubor
dopracuje a povede jednání s cestovními kancelářemi uplatnit je podle jejich rozsahu do nabídky
cestovních kanceláří. Produkty, které nebudou omezeny v prodeji zákonem č. 159/1999 Sb. budou
prodávány přes cestovní agentury a jiné subjekty, které nabízení zážitkové poukazy.
Reklama: Budou vytvořeny reklamní materiály (letáčky, katalog produktů pro cestovní kanceláře)
k jednotlivým variantám produktu s popisem hlavních a doplňkových služeb a u prodejných produktů
také s cenami.
E-marketing: Produkt bude nabízen v rámci jednotného internetového portálu destinace s využitím i
jeho rezervační funkce a dále bude jeho popis prolinkován z dalších portálů nabízejících turistický
potenciál Orlických hor a Podorlicka a u zážitkových agentur.
Podpora prodeje: Produkt bude propagován za TIC v destinaci a jeho okolí, bude využit některých
produktů ve formě cen do soutěží a ve vybraných TIC v Praze.
Partnerství:
• TIC destinace,
• subjekty, které nabízejí aktivní vyžití volného času v destinaci,
• prodejci zážitkových poukazů.
Cílové skupiny:
Hlavní cílovou skupinu budou tvořit milovníci aktivního pohybu v přírodě. Milovníky letních aktivit lze
během pobytu inspirovat k návštěvě destinace v zimě, protože řada z nich svoje letní sportovní
aktivity doplňuje v zimě běžkováním na lyžích. Tento princip samozřejmě platí i naopak.
• mladší generace,
•
•
•
•
Návrhová část
rodiče s dětmi,
prázdné hnízdo,
jednotlivci i s partnerem a skupiny,
zahraniční i domácí návštěvníci a turisté.
3. Produkt: Toulky přírodou (přírodní lokality, naučné programy)
Produkt:
Orlické hory a Podorlicko jsou svým charakterem v přirozeném zorném úhlu milovníků přírody.
Množství naučných stezek, přírodních památek a zajímavosti a chráněných území je rájem pro znalce
přírody, ale i pro potencionální zájemce o tuto problematiku. Především pro tuto skupinu je účinné
umožnit jim prohlídky s průvodcem, ať již tištěným, elektronickým, anebo živým. Pozorování přírody je
spojeno s vizuálními a zvukovými vjemy, které lze zaznamenávat a zapojovat je do různých soutěží a
her. Např. lze zaslané zvuky ptáků či jelenů v říji vyhodnotit a autorům snímků sdělit o jaké ptáky se
jednalo, podobně je tomu např. u fotografií květin, bylin či brouků. Tímto interaktivním způsobem lze
získat u turistů dobré jméno a získávat z nich ambasadory destinace, kteří ji nejen znají a doporučují
ji, ale také ji hájí u veřejnosti.
Mezi tradiční turistické cíle tohoto rázu náleží následující naučné stezky a další turistické cíle, které
mohou být doplněny či upraveny při detailní přípravě produktů:
Choceňská naučná stezka
Přírodní rezervace Komáří vrch
Přírodní rezervace Modlivý důl
Naučná stezka Lanškrounské rybníky
Přírodní rezervace Neratovské louky
Naučná stezka mezi Orlicemi
Přírodní rezervace Peliny
Naučná stezka okolím Deštného
Přírodní rezervace Pod Vrchmezím
Naučná stezka okolo Orebu
Přírodní rezervace Pod Zakletým
Naučná stezka po hřebeni Orlických hor
Přírodní rezervace Rašeliniště Kačerov
Naučná stezka PhDr. Jiřího Gutha Jarkovského
Přírodní rezervace Sedloňovský vrch
Naučná stezka Sázavské údolí
Přírodní rezervace Trčkovská louka
Naučná stezka Zemská brána
Přírodní rezervace Zámělský borek
Naučná stezka Žamberk - Kunvald
Přírodní rezervace Zemská brána
Poorlická naučná stezka
Hradiska - Jablonné nad Orlicí
Přírodní geologické a vodní muzeum
Smyslově naučná stezka údolím Skuhrovského Lesní studánka v Brumbárově
Lesní studánka v Záměli
potoka
Přírodní park les Včelný
Výletní okruh městem Žamberk
Přírodní park Orlice
CHKO Orlické hory a Podorlicko
Přírodní park Suchý vrch - Buková hora
Národní přírodní rezervace Bukačka
Studánka Hastrmanka Manka v Záměli
Národní přírodní rezervace Trčkov
Stromové aleje v Chocni
Přírodní památka Čenkovička
Studenské skály - Studené u Těchonína
Přírodní památka Pod skálou - Mladějovské tisy
Sutice - Verměřovice
Přírodní památka Rašeliniště pod Pěticestím
Přírodní památka Rašeliniště pod Předním vrchem
Svídnická borovice
Přírodní památka Selský potok
Vodník Floriánek
Přírodní památka Sfinga
Vrbická studánka
Přírodní památka U kaštánku
Zámecký park Častolovice
Přírodní památka U Kunštátské kaple
Zámecký park Doudleby nad Orlicí
Přírodní památka Velká louka
Zámecký park Choceň
Zámecký park Kostelec nad Orlicí
Přírodní rezervace Bedřichovka
Zámecký park Letohrad
Přírodní rezervace Černý důl
Zámecký park Žamberk
Přírodní rezervace Hořečky
Organizované sledování jelenů v říji
Přírodní rezervace Hraniční louka
Přírodní rezervace Jelení lázeň
Produkty budou tvořeny z nabídek jednotlivých správců začleněných území a přírodních atraktivit,
kteří zpracují své programy na základy výzvy OCR, v které budou stanoveny i základní kritéria
naučných programů. Ke kritériím náleží i kvalita nabízené služby a ochota provozovatele operativně
reagovat na poptávku, ekonomicky se podílet na realizaci marketingových aktivit a poskytovat
edukativní služby ve vazbě na užívání produktů. Produkty mají mít varianty ve vazbě na aktuální
počasí (mokrá a suchá varianta), ale i na teplotní situaci (typicky letní, pošmournou či proměnlivou
Návrhová část
v mimosezónách) a dále budou obohaceny o využití moderních technických prvků (magnetofony,
kamery, GPS navigátory apod.). Každoročně bude úspěšnost produktu vyhodnocována a s ohledem
na stav poptávky a nárokům a přáním turistů inovována, produkty bez poptávky budou vyřazovány a
nahrazovány produkty novými. Průběžně budou i mapovány případné potřeby jednotlivých typů
školských zařízení na tvorbu a užití takových produktů.
Cena:
Tento typ produktu bude řešen převážně formou komerčních produktů. Budou nabízeny
prostřednictvím vzdělávacích institucí a zájmových skupin (např. portály milovníků přírody). Cenu
produktu tvoří:
• náklady na průvodce,
• náklady na techniku,
• oslovování vzdělávacích institucí.
Produkt lze nabízet i formou dojmovou, kdy nebude plně využívána služba průvodce. Návštěvník se
bude moci s nabídkou seznámit sám s to individuálně či ve skupině a nemusí vyhledat službu
průvodce. V tomto případě si může zakoupit v TIC a popř. i jiných obchodem popis produktu v jeho
připravených variantách. K ceně produktu náleží především:
• cena propagačního letáku,
• náklady na soutěže (fotografie, zvukový či filmový záznam, kresba apod.).
Místo:
výběru koordinátora přípravy produktu. K osloveným koordinátorům budou patřit pracovníci
chráněných krajinných oblastí, pracovníci lesních správ, učitelé a členové spolků přátel přírody. Na
distribuci produktů se budou podílet TIC
Reklama: Budou vytvořeny reklamní letáky v tištěné i elektronické podobě k jednotlivým variantám
produktu s popisem hlavních a popř. doplňkových služeb.
jeho popis prolinkován z dalších portálů nabízejících přírodní potenciál celé republiky. V několika
etapách budou oslovovány vzdělávací instituce a spolky milovníků přírody.
Podpora prodeje: Produkt bude propagován za pomoci soutěží o nejzajímavější fotografii, zvukový či
filmový záznam, kresbu, apod. Podpora bude prováděna i formou soutěží pro školáky, které budou
vyhodnocovány v termínech školních pololetí.
Partnerství:
• odborníky na znalosti přírodních zajímavostí,
• správce přírodních zajímavostí,
• TIC,
• spolky milovníků přírody a asociace vzdělávacích institucí.
Cílové skupiny:
Prvotní cílovou skupinou jsou milovníci přírody. K dalším cílovým skupinám patří školní mládež na
všech stupních vzdělání, spolky milovníků přírody. Třetí cílovou skupinu tvoří ostatní turisté, kteří
mohou námětu z produktů využít k pohybu v destinaci, jako doplňkový program.
• milovníci přírody ze všech věkových skupin,
• školní mládež,
• domácí návštěvníci a turisté.
4. Produkt: Dovolená s dětmi (s využitím
Kačenčiny říše)
Produkt:
Návrhová část
Pobyt rodin s dětmi je pro Orlické hory a Podorlicko jedním z hlavních přínosů. Specifika této cílové
skupiny je bohatá a závisí na věku dětí a postavení rodičů na společenském žebříčku, resp.
koupěschopnosti rodiny. Dlouhodobě se profilují Orlické hory a Podorlicko jako Kačenčina říše, které
vládne v létě Kačenka a v zimě Rampušák. Tento marketingový nástroj umožní rodičům své ratolesti
zabavit a potěšit je pohádkovým putování po horách. Jedná se o pohádkovou hru, kterou každoročně
pořádají obce sdružené v „pohádkové říši“ Orlických hor a Podorlicka. Ke hře „Putování po
Kačenčině pohádkové říši“ je třeba zakoupit Vandrovní knížku, která je k dostání v turistických
informačních střediscích a ve sdružených obcích. Do vandrovní knížky se pak sbírají jednotlivá
razítka horských obcí (celkem jich je 29) a kolky z restaurací, muzeí, kulturních zařízení atd. na cestě.
Odměnou za získání nejméně 20 razítek jsou odměny – např. hrneček, průvodce, regionální
publikace. Ceny si lze vyzvednout v regionálních turistických informačních centrech v Deštném,
Rokytnici a v Novém Městě nad Metují.
Produkt vyžaduje oživit jeho obsahovou náplň ve prospěch dalších cílových skupin. Výhodou
produktu je, že lze dobře monitorovat jeho využívání a podle požadavků a námětů účastníků (jak na
straně turistů, tak na straně provozovatelů turistických cílů) jej inovovat, rozšiřovat a popř. rušit
nezajímavé aktivity. Účelné bude zapojit do hry i využívání moderních technických prostředků, např.
geocasching, GPS, mobilní telefony apod.
Náměty na rozšíření hry:
Základní myšlenku hry – sběr razítek za účel získání výhod u provozovatelů a drobného dárku za
získání 20 razítek – rozšířit o další aktivity. Např. by držitelé Vandrovních knížek měli vstup na
všechny akce v regionu zdarma. Tím lze docílit zvyšování návštěvnosti akcí a také zvýšení jejich
ekonomické výtěžnosti vzhledem k útratám turistů za stravování, suvenýry atp. Do hry bude účelné
zapojit internet, jako základní komunikační platformu destinace s turisty. Využít lze různých
fotosoutěží, soutěží v malování obrázků, ve znalostech detailů s terénu apod. Docílí se tak
permanentní komunikace s turisty, jako jednoho z nejdůležitějších propagačních nástrojů. Do hry je
potřeba zapojit i časově omezené aktivity, které vyprovokují turisty k zamyšlení častěji do destinace
přijet. Např. kdo navštíví 10 vojenských památek za 6 měsíců, bude zařazen do slosování o
víkendový pobyt v destinaci. Za námět stojí zvážit i přenositelnost Vandrovní knížky v rámci rodiny a
její časová neomezenost. Za rok uskuteční rodiny několik víkendů a nelze předpokládat, že vždy
povedou do Orlických hor a Podorlicka, a tak je třeba systém nastavit tak, aby „nekončil“ a byl stále
živý. Přípravu produktů pro rodiny s dětmi je třeba považovat za velmi prioritní a tudíž i vyžaduje
poměrně vysokou dynamiku jejich rozvoje a to platí i pro případný rozvoj tohoto záměru na produktu
Kačenčina říše. Tento zajímavý produkt v poslední době stagnuje a začíná se vytrácet z mysli turistů.
Turistické cíle a aktivity zahrnuté do produktu:
Počet zapojených turistických cílů by se měl postupně rozšiřovat tak, aby v každém městě a obci bylo
několik možností čerpat výhody hry, to platí o místech soustředěného cestovního uchu (zimní
střediska, koupaliště apod.).
Cena:
Tento typ produktu bude řešen oběma formami, jak tzv. dojmovou formou, tak komerční (prodejnou).
Obě formy se liší především způsobem nabídky. Cenu dojmového produktu bude tvořit především:
• upomínkové a dárkové předměty (u soutěží).
Produkty v komerční formě budou postupně nabízeny v běžné prodejní síti a na internetu. Bude se
jednat především o:
• vandrovní knížky a její inovace,
• soubor propagačních tiskovin a předmětů (omalovánky, pohádkové knížky, pexesa, soubor
pohádkových postaviček jako sběratelský artikl, apod.),
• benefity – na základě spolupráce mezi subjekty cestovního ruchu může dojít k dohodám o
poskytování slev či jiných benefitů po dobu pobytu turisty v destinaci (vstupné do objektů,
ubytování, stravování, nákup propagačních tiskovin a předmětů).
Místo:
Produkt bude koordinován buď OCR, nebo vybraným subjektem. Produkt je nezbytné oživit, popř.
zvolit pro rodiny s dětmi téma nové. Značka Kačenčina pohádková říše má však již určitou hodnotu a
než se ještě více propadne, bude racionální ji oživit, než budovat značku novou. Základem je oživit
komunikace se subjekty v regionu, které nabízejí vyžití pro děti. Distribuce tiskovin a propagačních
předmětů bude probíhat na všech TIC v destinaci i okolí.
Návrhová část
Reklama: Budou vytvořeny reklamní materiály (letáčky, plakáty, suvenýry) k jednotlivým variantám
produktu s popisem hlavních a doplňkových služeb s důrazem na příběhy a zážitky.
jeho popis prolinkován z dalších portálů nabízejících turistický potenciál Orlických hor a Podorlicka
(např. portály rodinného typu a určených pro matky na mateřské dovolené). V několika etapách bude
k nabídce produktu využit i placený proklik na významných portálech, např. www.seznam.cz .
Podpora prodeje: Produkt bude propagován za součinnosti médií, formou příběhů a zážitků.
Partnerství:
• TIC destinace,
• subjekty, které nabízejí nabídku destinace vhodnou pro děti,
• objekty typu „nej“ (pro děti) či poskytující méně tradiční zážitky a mají své příběhy,
• vybrané místní školy za účelem oponentury připravených produktů.
Cílové skupiny:
Prioritní cílovou skupinou zůstane rodina s dětmi. Aktivity produktu však budou respektovat potřeby
rodin s malými dětmi nechodícími, s dětmi chodícími do 6 let, školními dětmi v základní škole, popř.
s mládeží středoškolskou. Další cílovou skupinu budou tvořit prarodiče s vnoučaty. Z demografického
hlediska se bude jednat sousední destinace (regiony), včetně polských Bystřických hor, ale také o
návštěvníky a turisty z Prahy.
• rodiny s dětmi celého spektra jejich věku (do 18 let),
• senioři s vnoučaty,
• zahraniční (polští) i domácí návštěvníci a turisté.
5. Produkt: Dovolená na venkově (venkovská turistika, agroturistika, pobyty na farmě…)
Produkt:
Charakter Orlických hor a Podorlicka je předpokladem úspěšné organizace pobytů na venkově pro
domácí i zahraniční klientelu. Celkově je tento druh cestovního ruchu na území destinace zastoupen
především koňskými farmami a jízdárnami (cca 15 zařízení). S restrukturací zemědělství je
předpokladem, že další obyvatelé budou potřebovat diverzifikovat nebezpeční propadu zemědělské
výroby a nabídnou svůj potenciál turistům.
Opatření k realizaci:
Nejprve bude třeba zpracovat databázi vhodných objektů a k tomu učinit
veřejnou výzvu v médiích, přes samosprávy obcí apod. K podpoře
propagace a také pro zajištění základních podmínek zahrnout do výzvy i
„Doporučený standard ubytovacích služeb pro ubytování v soukromí, v
kempech a chatových osadách a turistických ubytovnách“.
Cena:
Tento typ produktu bude řešen především tzv. komerční a tak cena produktu bude zahrnovat
především:
• ceny pobytů u jednotlivých farmářů,
• ceny doplňkových služeb.
Produkty v komerční formě budou postupně nabízeny cestovním kancelářím, budou nabízeny na
portálu ECEAT a na dalších portálech nabízejících produkty venkovského cestovního ruchu.
Místo:
Produkt bude koordinován OCR. Obsah produktu bude výsledkem spolupráce farmářů, odborníků na
venkovský cestovní ruch a zástupců cestovních kanceláří. Nabízet jej budou TIC, odborné portály,
šířit informace o nich budou i portály se školskou tématikou.
Návrhová část
Reklama: Budou vytvořeny reklamní materiály (letáčky, plakáty) k jednotlivým variantám produktu
s popisem hlavních a doplňkových služeb (popis činností v závislosti na využívání flóry a fauny).
Propagován bude i na portálu ECEAT a prostřednictvím portálů oslovujících školní mládež a ženy.
Podpora prodeje: Produkt bude nabízen formou PR v médiích s popisem zážitků a praktických
dovedností získaných při pobytu na farmách.
Partnerství:
• TIC destinace,
• farmami nabízejí odpovídající služby,
• cestovními kancelářemi,
• Svaz venkovské turistiky a ECEAT.
Cílové skupiny:
Cílovými skupinami jsou v rámci domácího cestovního ruchu rodiny s dětmi, tzv. prázdné hnízdo a
senioři sami nebo s vnoučaty. V zahraničí může zaujmout produkt především manželské páry
středního a seniorského věku.
• senioři sami či s vnoučaty,
• podnikatelé,
• jednotlivci i s partnery a skupiny,
• domácí a zahraniční turisté.
Druhá klíčová skupina - Zimní radovánky
6. Produkt: Aktivní turistika (zimní, lyžování, pěší turistika, sportovní aktivity,…)
Produkt:
Produkt je koncipován jako program pobytové dovolené i jako
nabídka jednotlivých služeb s délkou pobytu nezbytnou pro
jejich využití v destinaci s důrazem na zimní pobyt. Hlavní
motivátor – lyžování - pobytu bude kombinován
s individuálním volnem, kdy klient tráví svůj volný čas podle
vlastního uvážení a má možnost navštívit turistické atraktivity
v nejbližším okolí místa ubytování. Program je možné
kombinovat s jinými specifickými programy regionu, případně
s návštěvou zajímavých lokalit v příhraniční oblasti s
Polskem. Produkty budou zpracovány tak, aby je bylo možné
nabídnout individuálním turistům i skupinám. Budou
obsahovat návrhy na nabídku sjezdového lyžování,
běžkového lyžování a dalších forem využití sněhové pokrývky
k pohybu v přírodě a v speciálně připravených sportovních areálech
v kombinaci s dalšími službami. Pro každý typ nabídky bude
zpracován konkrétní marketingový plán. K vytvoření produktů bude
využito databáze atraktivit regionu určených k využití v zimní
sezóně, a také budou do produktů promítnuty náměty odborné
veřejnosti a zkušenosti TIC a CK. Vybrané produkty budou také
zpracovány ve variantách pro různé cílové skupiny.
Turistické cíle a aktivity zahrnuté do produktu:
Do produktu jsou zahrnuty sjezdařské lyžařské areály (např. Říčky
v Orlických horách, Děsné v Orlických horách, Čenkovice a Peklák),
Návrhová část
lyžařské běžecké areály (např. mezi Bartošovicemi a chatou Čihalka, oblast Buková, Dlouhoňovice a
tratě mezi Rokytnicí v Orlických horách a Olešnicí v orlických horách), snowboardové atrakce
především v lyžařských areálech, bruslení na zimních stadionech či specifika destinace, jako jsou
trasy a závody pro psí spřežení či motoskijöring. Nabídka bude obohacena o řadu doplňkových
atraktivit vhodných pro odpočinek sportovně laděných návštěvníků a turistů, kteří nejenom lyžují, ale
také využívají pěších tras pro pobyt v přírodě v zimním období. Soustředěná nabídka je na kulturní
a společenské vyžití v odpoledních a večerních hodinách především odpovídající jednotlivým cílovým
skupinám. Pro rozsáhlejší rozvoj cestovního ruchu je v destinaci k dispozici řada ubytovacích zařízení
(chaty, ubytovny, penziony a ubytování v soukromí) s příslušným zázemím – jejich úroveň je však
značně rozdílná a spokojenost s ní vyjadřují především méně nároční turisté, kterých je ale
v Orlických horách a Podorlicku většina.
Konkrétní výběr uskuteční koordinátor přípravy produktu, kterým by měla být OCR ve spolupráci
s provozovateli sportovních areálů a zařízení a vybranými cestovními kancelářemi.
Produkty budou tvořeny z nabídek jednotlivých poskytovatelů, kteří zpracují své programy na základy
výzvy OCR, v které budou stanoveny i základní kritéria programů. Ke kritériím náleží i kvalita
nabízené služby a ochota provozovatele operativně reagovat na poptávku a ekonomicky se podílet na
realizaci marketingových aktivit. Produkty mají mít varianty ve vazbě na aktuální počasí (varianta se
sněhem i bez něj), ale i na teplotní situaci (typicky zimní mrazivá či blátivá a pošmourná). OCR
propojí nabídky s jízdními řády skibusů. Každoročně bude úspěšnost produktu vyhodnocována a
s ohledem na stav poptávky a nárokům a přáním turistů inovována, produkty bez poptávky budou
vyřazovány a nahrazovány produkty novými.
Cena:
skupině náleží produkty typu pohybu po sjezdových a běžeckých trasách. Jedná se o obecnou
nabídku tras s konkrétními popisy a důrazem na konkurenční výhody oproti ostatním areálům (cena,
dílka tratí a jejich údržba, stabilita sněhové pokrývky apod.). K ceně produktu náleží především:
• náklady na vytváření skipasů.
Komerční produkty budou nabízeny formou tematických pobytů v síti cestovních kanceláří a
prostřednictvím internetu, včetně rezervačního systému na portálu destinace. Nabídka u cestovních
kanceláří bude zaměřena na nabídku ubytování v lyžařských centrech s uvedením doplňkových
služeb a společenského a kulturního vyžití. Cenu produktu tvoří:
• nabízená cena produktu stanovená provozovatelem ubytovacího zařízení,
• cena permanentek a jízd na lanovkách a vlecích,
• cena doplňkových služeb.
Místo:
Produkt bude koordinován OCR, která bude vytvářet konkrétní podobu nabízeného dojmového
produktu, včetně výběru aktérů produktů. OCR také uveřejní výzvu na zajímavosti a atraktivity, které
by provozovatelé mohli nabídnout zimním turistům jako doplněk pro využívání volného času mimo
lyžování a ostatní zimní sporty. Komerční produkty budou nabízeny prostřednictvím cestovních
kanceláří, všechny produkty budou distribuovat TIC a jednotlivé lyžařské areály.
Reklama: Budou vytvořeny reklamní materiály (letáčky, katalogy zimní nabídky produktů pro
individuální turisty i cestovní kanceláře) k jednotlivým variantám produktu s popisem hlavních a
doplňkových služeb a u prodejných produktů také s cenami.
potenciál Orlických hor a Podorlicka a u vybraných cestovních kanceláří.
Podpora prodeje: Produkt bude propagován za TIC v destinaci a jeho okolí a ve vybraných TIC
v Praze. Využito bude i TV vysílání Panorama na ČT2, popř. portál www.holidayinfo.cz. Samostatně
budou osloveny školská zařízení za účelem nabídky lyžařských kurzů a firmy pro využití destinace
v zimním období pro účely teambuildingů.
Partnerství:
• TIC destinace,
•
•
•
Návrhová část
lyžařské areály,
provozovatelé atraktivit využitelných v zimním období,
cestovní kanceláře.
Cílové skupiny:
Hlavní cílovou skupinu budou tvořit milovníci lyžování a pohybu v přírodě v zimním období. Specifické
produkty budou připravovány pro nadšence pro sjezdové lyžování. U nich bude využití sjezdových
tratí hlavním zájmem a tak lze nabídku obohatit o několik výletů do okolí v den jejich odpočinku, či pro
dny nepříznivého počasí. Milovníky běžeckého lyžování lze během pobytu v zimě inspirovat k
návštěvě destinace v létě, protože řada z nich svoje zimní sportovní aktivity tohoto druhu doplňuje
v létě jízdou na kole. Tento princip samozřejmě platí i naopak.
• mladší generace,
• rodiče s dětmi,
• jednotlivci i s partnerem a skupiny,
• firmy a školy,
• zahraniční i domácí návštěvníci a turisté.
Třetí klíčová skupina - Tradice a řemesla
7. Produkt: Vojenská historie
Produkt:
Produkt je koncipován jako program poznávací a vzdělávací. Lze jej využívat jako jednodenní i
vícedenní trasu po vybraných objektech vojenské historie - zejména půjde o prohlídky vojenských
pevností. Program je určen turistům, kteří cestují bez zprostředkování služeb cestovními kancelářemi.
Produkt je možné nabízet samostatně, ale také ho lze začleňovat do dalších produktů, buď jako
zpestření hlavního tématu, anebo jako součást nabízeného mixu atraktivit. Produkt bude mít tudíž
několik variant a konkrétních podob odpovídajícím zvoleným cílovým skupinám zájemců.
Produkt náleží k těm, které budou vytvářeny ve spolupráci se sousedními destinacemi. Bude využito
potenciálu vojenské historie v Kralickém Sněžníku i v Kladském pomezí a vytvoření jejich spojnice
přes Orlické hory a Podorlicko je příležitostí přivést díky tomu na území destinace návštěvníky, kteří
prvotně přijíždějí do těch sousedních.
Hlavní turistické cíle a aktivity zahrnuté do produktu:
• Dělostřelecká tvrz Hanička (muzeum s vojenskou
tematikou
Město Rokytnice v O. h., Správa pevnosti Hanička,
nám. Jindřicha Šimka 3, 517 61 Rokytnice v O. h.)
• Tvrz Skutina a Pěchotní srub N-S47 „Jaroslav“u
Sedloňova
• Vojenské muzeum Králíky (Prostřední
Lipka
1,
561
69
Králíky,
www.armyfort.com)
• Pěchotní srub K-S 5 „U potoka“ - v obci
Dolní Morava, tel.: 777 027 004
• Pěchotní srub K-S 8 „U nádraží“
v Králíkách
• Dělostřelecká pozorovatelna K-S 12b „Utržený“
Červený Potok 561 69, tel.: 732 468 058, 604 407 262, 516 467 508 (po telefonické domluvě), email: [email protected]
• Pěchotní srub K-S 14 „U cihelny“
• Pěchotní srub K-S 31 „U Besídky“
• Pěchotní srub K-S 32 „Na Růžku“
• Vojenské muzeum Lichkov, kontakt: tel. 603 393 575
• Pěchotní srub K-S 37 „Rozhledna“
•
•
•
Návrhová část
Tvrz Bouda, 561 66 Těchonín, tel.: 465 632 466 (Vojenské muzeum Králíky), v
průběhu sezóny je na tvrzi trvale přítomen správce (tel.: 777 647 114)
Den sil podpory AČR – Cihelna – srpen každý rok v Králíkách
Další akce konané u jednotlivých cílů
Produkt bude realizován pod gescí jednoho subjektu (nejvhodnější je OCR) ve spolupráci
s provozovateli jednotlivých objektů a také s jejich finanční spoluúčastí.
Cena:
skupině náleží produkty typu pohybu „za vojenskou historii“ v obecné podobě. K ceně produktu náleží
především:
• zpracování jednoho či dvou motivačních témat.
Komerční produkty budou nabízeny především formou zážitkových poukazů v síti prodejců těchto
typů zážitků. Patří sem nabídka střeleb, pobytů v pevnostech, her „na přežití“ apod. Produkty v
komerční formě budou postupně nabízeny cestovním kancelářím k případnému zařazení do jejich
nabídek při prodeji destinace, cestovním agenturám a dalším prodejcům (včetně TIC v destinaci a
okolí) k přímému prodeji a také formou nabídky na portálu destinace, kde lze využít i rezervační
systém. Cenu produktu tvoří:
• benefity – na základě spolupráce mezi zainteresovanými subjekty cestovního ruchu může
dojít k dohodám o poskytování slev či jiných benefitů při využití služeb více poskytovatelů a
to i během delšího časového horizontu (např. letní sezóny).
Místo:
Produkt bude koordinován OCR, přičemž tvorba základů produktů bude soustředěna na správce
jednotlivých objektů. OCR také uveřejní výzvu na produkty s vojenskou historií a získaný soubor
dopracuje a povede jednání s cestovními kancelářemi uplatnit je podle jejich rozsahu do nabídky
cestovních kanceláří. Produkty, které nebudou omezeny v prodeji zákonem č. 159/1999 Sb. budou
prodávány přes cestovní agentury a jiné subjekty, které nabízení zážitkové poukazy.
Reklama: Budou vytvořeny reklamní materiály (letáčky, katalog produktů pro cestovní kanceláře)
k jednotlivým variantám produktu s popisem hlavních a doplňkových služeb a u prodejných produktů
také s cenami.
potenciál Orlických hor a Podorlicka a u zážitkových agentur. Budou využity i speciální portály ps
vojenskou historií doma i v zahraničí.
Podpora prodeje: Produkt bude propagován za TIC v destinaci a jeho okolí, bude využit některých
produktů ve formě cen do soutěží a ve vybraných TIC v Praze. Produkty budou nabízeny na všech
významných akcích v oblasti vojenské historie v tuzemsku i v sousedních zemích.
Partnerství:
• TIC destinace,
• správci objektů s vojenskou historií,
• prodejci zážitkových poukazů.
Cílové skupiny:
Hlavní cílovou skupinou mohou být domácí, ale i zahraniční turisté. Z demografického hlediska se
jedná o celé Česko a ekonomicky vyspělé oblasti v zahraničí (západní a střední Evropa). Jedná se o
všechny věkové skupiny obyvatel (mládež - včetně školní, ekonomicky činné obyvatele i seniory).
Specifickou cílovou skupinou budou zájemci o vojenskou historii (oslovovány by měly být kluby
vojenské historie v tuzemsku i v zahraničí). Především pro tuto cílovou skupiny by měly být
připraveny zážitkové aktivity – pohyb v uniformách, rozborka a sborka zbraní, vojenská menáž,
modelový den strážce pevnosti…, které by bylo možné také prodávat formou nevšedních zážitků
dnes tak populárními dárkovými poukazy.
•
•
•
•
Návrhová část
zájemci o vojenskou historii,
celé spektrum návštěvníků,
jednotlivci i s partnerem a skupiny,
zahraniční i domácí návštěvníci a turisté.
8. Produkt: Pobyty „na samotě“ (pobyty na venkově a v horách „daleko od civilizace“,…)
Produkt:
Jedná se o speciální nabídku pro tu část populace, která vyhledává klidnou a nerušenou dovolenou,
která se chce oprostit od každodenního shonu a zažít protiklad svému dennímu rytmu. Cílem
produktu je využití unikátní krajiny Orlických hor a místních
tradic. Obohacením nabídky produktu budou tipy na muzea a
expozice, technické památky, předvádění řemeslné výroby,…
Programy budou individuálně připravovány pro každého
zájemce. Půjde především o nabídku pobytu na samotě,
v přírodě a s minimální vazbou na dnešní civilizaci. Nabídka
bude připravena pro jednotlivce, partnery a také pro menší
kolektivy. Pro každý segment bude připraven modelový produkt,
ale především se bude jednat o nabídku připravovanou na
základě individuální poptávky či modifikaci modelových
produktů.
• Polom u Sedloňova, Zdeněk Mikeš, Sedloňov - Polom 51, 517 91 Deštné v Orlických horách,
Mobil: +420 776 163 538, email: [email protected],
• Horská chalupa U Dörnerů, Sedloňov 65, 517 91 Deštné v Orlických horách, Mobil: 603 445 217,
www.ubytovani.net/chalupaudorneru,
• Salaš Zdobnice, Zdobnice čp. 208, 516 01 Zdobnice, +420 736 753 700,
• Horská chalupa na samotě mezi obcemi Mladkov a Těchonín,
• Jaroslava Linhartová, Tel.: 739 053 307, email: [email protected].
• Výběr vhodných objektů bude proveden na základě veřejné výzvy, kterou vyhlásí OCR.
Cena:
Tento typ produktu bude řešen především tzv. komerční a tak cena produktu bude zahrnovat
především:
• ceny pobytů ve vybraných objektech,
• ceny doplňkových služeb.
Produkty v komerční formě budou postupně nabízeny cestovním kancelářím, budou nabízeny na
portálu ECEAT a na dalších portálech nabízejících produkty venkovského cestovního ruchu. Při
obohacení o prvky agroturistiky, gastronomie a relaxace mohou být tyto produkty nabízeny i
prostřednictvím zážitkových agentur.
Místo:
Produkt bude koordinován OCR. Obsah produktu bude výsledkem spolupráce provozovatelů objektů,
odborníků na venkovský cestovní ruch a zástupců cestovních kanceláří. Nabízet jej budou cestovní
kanceláře, portály vlastní destinace a portály čtené podnikateli.
Reklama: Budou vytvořeny reklamní materiály (letáčky, manuály pro cestovní kanceláře)
k jednotlivým variantám produktu s popisem hlavních a doplňkových služeb.
Propagován bude i na portálu ECEAT a prostřednictvím portálů oslovujících podnikatele.
Podpora prodeje: Produkt bude nabízen formou PR v médiích s popisem zážitků při pobytu na
samotách.
Partnerství:
•
•
•
•
Návrhová část
TIC destinace,
Provozovateli objektů na samotách,
cestovními kancelářemi,
Svaz venkovské turistiky a ECEAT.
Cílové skupiny:
Hlavní cílovou skupinou jsou domácí turisté, především z řad lidí, kteří jsou v permanentním stresu.
Další skupinu budou tvořit rodiny s dětmi, které navštěvují prvý stupeň základních škol. Účelem bude
pozvání tradic a upozorňování na odlišnosti městského a venkovského života.
• senioři sami či s vnoučaty,
• podnikatelé,
• domácí turisté.
9. Produkt: Církevní památky (sakrální cestovní ruch)
Produkt:
Orlické hory a Podorlicko jsou bohaté na drobné církevní památky.
Nachází se zde okolo třech set památkové chráněných objektů. Některé
z nich mají i nadregionální význam. Pro destinaci není církevní cestovní
ruch tím typickým motivačním druhem k návštěvě, ale pro polskou
klientelu může být vítaným doplňkem pro jejich církevní tradice a pro
českou klientelu může doplnit spektrum činností odpovídající pohodě,
klidu, relace a toulkami přírodou. Nabídku těchto památkových objektů
by bylo účelné doplnit o hry s historickým základem, k navození témat
propojující jednotlivé objekty a jako doplněk jiných produktů a využít
nabídky církevních objektů jako doplňkové programy pro návštěvníky významných akcí v destinaci.
• Poutní kaple blahoslavené Panny Marie v Dříši s křížovou cestou v Deštném,
• kostel Sv. Máří Magdalény v Deštném,
• poutní místo zvané Homole, s pozdně barokním schodištěm, které nemá obdoby v celé
střední Evropě,
• poutní místo Rokole s kaplí Panny Marie Podivuhodné při silnici Bohdašín - Olešnice v
Orlických horách,
• synagoga v Rychnově nad Kněžnou, ve které je zřízen Památník Karla Poláčka, synagoga
v Dobrušce,
• Židovský hřbitov v údolí Zlatého potoka u obce Podbřeží.
Výběr dalších vhodných objektů bude proveden při sestavování konkrétní nabídky koordinátorem
produktu, kterým by měla být OCR ve spolupráci s církevními institucemi či odborníky na danou
problematiku.
Cena:
Tento typ produktu bude řešen jako dojmový a to ve dvou až třech modifikacích. Tyto modifikace by
měly být ovlivněny především plošným rozložením církevních zajímavostí, aby mezi nimi nebyla velká
dojezdová vzdálenost. Cena produktu bude zahrnovat především:
• propagační předměty,
• ceny doplňkových her.
Místo:
Produkt bude koordinován OCR. Obsah produktu bude výsledkem spolupráce provozovatelů objektů,
odborníků na církevní cestovní ruch. Nabízet jej budou TIC, portály vlastní destinace a portály
obsahující i nabídky církevního cestovního ruchu.
Návrhová část
Reklama: Budou vytvořeny reklamní materiály (letáčky) k jednotlivým modifikacím produktu
s popisem hlavních a doplňkových služeb.
Podpora prodeje: Produkt bude nabízen formou PR v médiích s popisem zážitků a her a u církevních
spolků.
Partnerství:
• TIC destinace,
• Provozovateli církevních objektů.
Cílové skupiny:
Církevní spolky ze vzdálenějších českých regionů, individuální zájemci o církevní památky. Využít i
vyšší zájem polských občanů o církevní problematiku a propojit některé cíle z této kategorie s cíly na
polské straně hranic – v Bystřických horách.
• zájemci o církevní cestovní ruch ze všech věkových skupin,
• členové církevních spolků,
• zájemci o aktivní pohyb v přírodě,
• domácí turisté a Poláci.
Čtvrtá klíčová skupina - Specifické mimosezónní produkty
10. Produkt: Incentivní turistiky a teambuildingy (obchodní a prezentační cesty za odpočinkem)
Produkt:
Destinace Orlické hory a Podorlicko se jeví jako optimální místo pro
rozvoj malého konferenčního cestovního ruchu, resp. jeho částí a to
incentivní turistiky a organizování teambuildingů. I pro účely malých
konferencí mohou být využity atraktivní ubytovací a jiná zařízení.
Menší zařízení jsou také investičně méně náročným projektem a je
možné předpokládat jejich větší rozšíření po celé destinaci.
Nepředpokládá se v tomto směru výstavba velkých účelových
zařízení, ale využití současných kapacit, které by se přizpůsobily
speciálním potřebám této oblasti cestovního ruchu. Součástí produktu
budou také školy v přírodě a sportovní tréninkové kempy. Tento druh
cestovního ruchu vyžaduje i jiné forma oslovování potenciální klientely než běžné druhy cestovního
ruchu uvedené v navržených produktech.
Hlavní zařízení zahrnutá do produktu:
• Hotel UNO - Ústí nad Orlicí,
• Hotel Panorama – Rychnov nad Kněžnou,
• Hotel Alfa – Deštné v Orlických horách,
• Hotel Holub – Rychnov nad Kněžnou,
• Hotel Labuť – Rychnov nad Kněžnou,
• Hotel Via Ironia – Vysoké Mýto.
Konkrétní výběr zařízení uskuteční koordinátor přípravy produktu, kterým by měla být OCR ve
spolupráci s vybranými zařízeními nebo pro realizaci tohoto projektu může být vybrán speciální
subjekt. Tato varianta by více zohledňovala odlišnosti při uvádění tohoto produktu na trh. Nezbytná je
spolupráce s krajskou organizací zabezpečující kongresový a incentivní cestovní ruch (MICE) a
s příslušným útvarem agentury CzechTourism – Czech Convention Bureau.
Produkt je zacílen na malé komplexy (do 100 osob), které je možné realizovat prakticky okamžitě.
Zařízení by měla být popř. dobudována, aby se stávající ubytovací kapacity staly multifunkčními.
Obsahem projektu nebude vlastní budování těchto kapacit (to je ryze věcí podnikatelské sféry), ale
podpora financování, metodická pomoc a marketing.
Návrhová část
Základem výstavby produktu bude zpracování databáze vhodných objektů pro incentivní turistiku a
teambuildingy a dále marketingová podpora v oslovení firem a organizací. Důležitým podpůrným
nástrojem bude i rezervační systém, který umožní racionálnější využití současných kapacit
v návaznosti na obsah poptávek.
Cena:
Tento typ produktu bude řešen především podporou kandidatur jednotlivých zařízení v destinaci
v rámci výběrových řízení poptávajících firem. K ceně produktu náleží především:
• propagace produktu,
• katalog kapacit a organizátorů,
• náklady na podporu kandidatur (prezentace, jednání apod.).
Místo:
Produkt bude nabízen firmám v destinaci a v sousedních destinacích, včetně polské strany.
Distribuce nabídek bude prováděna ve smyslu „MICE HANDBOOK MICE“
(viz http://www.czechtourism.cz/kongresy/mice-handbook/).
Reklama: Bude vytvořen katalog kapacit pro firmy, pro agentury organizující konferenční a podobné
akce a popř. pro cestovní kanceláře.
potenciál Orlických hor a Podorlicka a na portálech Czech Convention Bureau.
Podpora prodeje: Produkt bude nabízen všem firmám v republice a v sousední polské destinaci.
Budou oslovovány školy a sportovní kluby a asociace.
Partnerství:
• zařízení vhodná pro realizaci produktu,
• East Bohemia Convention Bureau a Královéhradecký kraj (oddělení cestovního ruchu)
• Czech Convention Bureau.
Cílové skupiny:
Hlavní cílovou skupinu budou tvořit milovníci aktivního pohybu v přírodě. Milovníky letních aktivit lze
během pobytu inspirovat k návštěvě destinace v zimě, protože řada z nich svoje letní sportovní
aktivity doplňuje v zimě běžkováním na lyžích. Tento princip samozřejmě platí i naopak.
• firmy a organizace,
• školy,
• sportovní kluby,
• pořadatelé incentivní turistiky a teambuildingů.
Příležitostí bude oslovení polské klientely v nejbližším příhraničí. Speciální cílovou skupinu budou
tvořit partnerská města měst v destinaci a partnerské regiony v zahraničí.
11. Produkt: Zážitky pro každý den, pro každý víkend (zážitkové balíčky)
Produkt:
Trendem dnešní doby je prodej „zážitků“. Stoupající koupěschopnost obyvatelstva vyvolává poptávku
po nákupech „zážitkových poukazů“, kterými lidé obdarovávají své bližní dárky, vlastně službami
nejrůznějšího druhu, které jim přinášejí netradiční zážitky. Patří k nim masáže, lety balónem, kurzy
plavání, jízda na motokárách, kurzy kreslení apod. Potenciál Orlických hor a Podorlicka dává řadu
předpokladů k uplatnění takových zážitkových aktivit na trhu.
V rámci téma vojenské historie se může jednat o:
• Přespání ve vojenských pevnostech s výcvikem
• Rozborka a sborka vybraných zbraní
• Vojenský přesun z pevnosti na pevnost
V rámci téma poznávací turistiky se může jednat o:
• Noční prohlídky a pobyty na hradech
Návrhová část
• Zabíjačkové hody (včetně divočiny)
• Pozorování zvěře
V rámci aktivní turistiky se může jednat o:
• Jízdy na gumových kruzích po sněhu
• Přenocování v iglú
• Přelety balonem
• Rafting na vodních tocích
V rámci pobytu na venkově se může jednat o:
• Výuky vybraných řemesel
• Jízdy na koních
• Sběr lesních plodin a jejich zavařování
Opatření k realizaci:
Nejprve bude třeba zpracovat databázi vhodných aktivit a k tomu učinit veřejnou výzvu v médiích,
přes samosprávy obcí apod. Sebrané náměty od jednotlivých provozovatelů budou posouzeny
s konzultanty v oblasti prodeje zážitků a vybraný seznam nabídnut do podeje vybraných zážitkovým
agenturám, nebo bude prodáván vlastními silami či kombinací obou způsobů.
Cena:
Tento typ produktu bude řešen především podporou kandidatur jednotlivých zařízení v destinaci
v rámci výběrových řízení poptávajících firem. K ceně produktu náleží především:
• propagace produktu,
• katalog kapacit a organizátorů,
• náklady na podporu kandidatur (prezentace, jednání apod.).
Místo:
Produkt bude nabízen v TIC, na internetovém portálu destinace s využitím rezervačního systému,
v zážitkových agenturách.
• Reklama: Bude vytvořen katalog zážitků a jeho tištěná podoby může být nabídnuta i cestovním
kancelářím buď jako doplňkový program k jejich pobytům, či jako jejich samostatný katalog.
• E-marketing: Produkt bude nabízen v rámci jednotného internetového portálu destinace
s využitím i jeho rezervační funkce a dále bude jeho popis prolinkován z dalších portálů
nabízejících turistický potenciál Orlických hor a Podorlicka a budou vyhledáváni partnerské
portály s podobnými nabídkami pro výměnu jednotlivých zážitků.
• Podpora prodeje: Produkt bude nabízen všem firmám v republice a v sousední polské destinaci.
Budou využívány poukázky na zážitky jako ceny do soutěží. Formou PR budou s významnými
osobnostmi popisovány jejich zážitky z uskutečněných akcí.
Partnerství:
• TIC destinace a v Hradci Králové, v Pardubicích a v Praze,
• provozovatelé zážitků,
• zážitkové agentury.
Cílové skupiny:
Cílovými skupinami jsou v této aktivitě především zástupci střední a starší generace, které dostávají
dárky k různým životním výročím a to od svých vrstevníků, kteří jsou finančně zajištěni nebo od svých
dětí. Podle charakteru aktivity však lze očekávat odezvu i od mladší generace, především v oblasti
adrenalinových zážitků.
• firmy a organizace,
• mladší generace.
Návrhová část
Příloha č.1
Návrh statutu fondu cestovního ruchu destinace Orlické hory a Podorlicko
Destinační společnost Orlické hory a Podorlicko (dále jen OCR), je zájmové sdružení právnických
osob registrované v Rychnově nad Kněžnou, vyvíjí činnost regionální organizace cestovního ruchu
v destinaci Orlické hory a Podorlicko, rozhodl o založení
Fondu cestovního ruchu destinace Orlické hory a Podorlicko
(dále jen Fond)
1. Postavení Fondu
Fond nemá právní subjektivitu, je samostatnou a oddělenou součástí rozpočtu OCR, který zajišťuje
vedení účetnictví Fondu odděleně od vlastního rozpočtu, avšak v jeho rámci. (Pozn.: Lze řešit
samostatnou formou, ale vyvolá se potřeba složitějších administrativních kroků.)
2. Cíle Fondu
Fond shromažďuje finanční prostředky, které jsou použitelné k rozvoji destinace Orlické hory a
Podorlicko a ke spolufinancování projektů v oblasti cestovního ruchu a to v rozsahu a způsobem
schváleným Správní rada Fondu. (Pozn.: Bude vytvořena v rámci OCR jako samostatný orgán
složený ze zástupců subjektů, kteří do fondu přispívají, anebo ji může vykonávat správní rada OCR.
Členové rady jsou voleni na valné hromadě zainteresovaných subjektů.)
3. Územní vymezení
Destinace Orlické hory a Podorlicko zahrnuje území okresu Rychnov nad Kněžnou
v Královéhradeckém kraji a část území okresu Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji – viz mapa v
příloze.
4. Příjmy Fondu
Zdrojem příjmů fondu jsou prostředky
• z finančního podílu měst a obcí na rozvoji cestovního ruchu
• z finančního podílu podnikatelů v cestovním ruchu
• z dobrovolných příspěvků partnerů
• z dobrovolných příspěvků podnikatelských subjektů
• z finanční podpory státních orgánů institucí
• z grantového a dotačního řízení Královéhradeckého a Pardubického kraje
• z jiných dotací a grantů
• ze sponzorských darů
• z dodatkových příjmů
(Pozn.: Příspěvky obcí lze řešit paušální částkou na jednoho obyvatele, např. ve výši 8,00 Kč nebo se
dá řešit systémem podílu z vybraných poplatků, např.:
o 90% příjmů z 3letéhoprůměru výběru poplatků za lázeňský nebo rekreační pobyt (max.
15 Kč os. /den)
o 90% příjmů z 3letého průměru výběru poplatků z ubytovací kapacity (max. 4 Kč os. /den)
o 50% příjmů z 3letého průměru výběru poplatku za užívání veřejného prostranství (max.
10 Kč m/den – 10x více)
o 50% příjmů z 3letého průměru výběru poplatku ze vstupného (až 20% z ceny vstupného)
o 3letý průměr výběru parkovného
a pak kombinací obou způsobů. Pro rozběh fondu bude nezbytné zvolit určitě minimálně první formu.)
5. Naplňování Fondu
Naplňování fondu se v případě potřeby opírá o písemnou dohodu mezi OCR a jednotlivými
přispívateli do Fondu, která bude uzavřena vždy pro konkrétní případ.
6. Zprostředkování uzavření smlouvy
Za zprostředkování uzavření Smlouvy o zajištění podpory cestovního ruchu a propagace destinace
Orlické hory a Podorlicko a tím k naplňování Fondu přísluší tomu, kdo tuto smlouvu dohodne a
připraví s přispívatelem do Fondu odměna v rozsahu, jak ji pro příslušný rok schválí Správní rada
Návrhová část
Fondu. Za přispívatele se v tomto případě považují podnikatelské subjekty, které nejsou aktivními
partnery OCR.
7. Hospodaření Fondu
Fond hospodaří se shromážděnými finančními prostředky na základě rozpočtu schváleného,
nevyčerpané Správní radou Fondu prostředky zůstávají ve Fondu a převádějí se do dalšího roku, s
výjimkou prostředků, jejichž čerpání a použití podléhá závazným předpisem. Pokud Fond hospodaří s
prostředky, jejichž čerpání a použití podléhá pravidlům stanoveným donátorem, nebo závazným
předpisem, účtuje o jejich použití podle takových pravidel, vždy však odděleně od hospodaření s
ostatními finančními prostředky.
Fond má zřízen běžný účet v české měně u ………….
Roční příspěvek do Fondu se hradí vždy pod v. s. IČ přispívatele a to do 31. března kalendářního
roku.
8. Kontrola hospodaření s Fondem
Hospodaření Fondu podléhá kontrole ze strany Revizní komise Fondu, případně k tomu oprávněných
orgánů a institucí.
9. Orgány Fondu
Orgánem Fondu je Správa rada fondu, kterou volí Valná hromada partnerů OCR. Je tvořena
zvolenými zástupci a to tímto klíčem: předseda správní rady, 1 zástupce mikroregionu Rychnovsko, 1
zástupce Regionu Orlicko -Třebovsko, 2 zástupci za města, 2 zástupci za obce, 2 zástupci
turistických cílů, 2 zástupci ubytovatelů, 2 zástupci organizátorů akcí, pokud Valná hromada
nerozhodne jinak.
10. Působnost Valné hromady
Valná hromada schvaluje:
• program podpory cestovního ruchu v destinaci
• plán společných propagačních aktivit
• rámcový rozpočet na příslušný rok
• zprávy o plnění rozpočtu.
11. Působnost Správní rady Fondu
Správní rada Fondu schvaluje:
• operativní změny v programu podpory cestovního ruchu, včetně jeho financování. Tyto změny
předkládá nejbližší Valné hromadě
• výši odměny zprostředkovatelům smlouvy s přispívateli do Fondu
12. Úkoly Správy fondu – OCR
OCR zajišťuje:
- podklady k žádostem o dotace ze státního a územního programu regionálního rozvoje, jakož i
z prostředků Evropského společenství
- podklady pro hodnocení čerpání a použití dotací
- informace o operativním použití finančních prostředků v rámci schváleného rozpočtu
- jednání s osobami zejména z destinace Orlické hory a Podorlicko, především podnikateli,
sponzory
- jednání s představiteli Královéhradeckého a Pardubického kraje, Destinační společností
Východní Čechy, Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, s agenturou CzechTourism, s cílem
získávat jejich podporu, zejména finanční
- přípravu zpráv o činnosti a hospodaření Fondu pro Správní Radu a Valnou hromadu
13. Závěrečná ustanovení
Tento Statut nabývá platnosti dnem jeho schválení Správní radou Fondu a jeho schválením na Valné
hromadě OCR dne xx.yy.zzz

Marketingova strategie OHP 2011 - Destinační společnost Orlické

Transkript

Podobné dokumenty

Marketingová strategie pro destinaci Kladské pomezí na období do

zde

Koňské stezky

Tento projekt byl spolufinancován ze zdrojů EU v

Zima 2012 / jaro 2013

Kvantitativní a kvalitativní prostorová distribuce

Marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu ve městě Kutná

Zpravodaj 2009/2 ke stažení ZDE