Učební osnova předmětu

Transkript

1
Střední odborná škola Emila Holuba, s. r. o., Brno
Adresa:
Dukelská 65, 614 00 Brno
Zřizovatel:
Mgr. Eliška Hávová
Název ŠVP:
Veterinářství
Kód a název oboru vzdělávání:
43-41-M/01 Veterinářství
Stupeň poskytovaného vzdělávání:
střední vzdělávání s maturitní zkouškou
Délka a forma studia:
čtyřleté denní studium
Jméno ředitelky:
Mgr. Lenka Nováková
Kontakty pro komunikaci se školou:
Zdena Zabijaková
Tel.: 543 250 428
E-mail: oaeh@oaeh
Web: www.oaeh.cz
Platnost ŠVP:
……………………………
razítko / datum
1. 9. 2009
……………………………
podpis ředitele
2
Profil absolventa ................................................................................................................... 3
Charakteristika školního vzdělávacího programu .................................................................. 6
Učební plán školního vzdělávacího programu ...................................................................... 9
Transformace rámcového školního programu do školního vzdělávacího programu ............ 10
Učební osnovy předmětů .................................................................................................... 12
Český jazyk a literatura ...................................................................................................... 13
Anglický jazyk ..................................................................................................................... 20
Německý jazyk ................................................................................................................... 32
Základy společenských věd ................................................................................................ 40
Fyzika ................................................................................................................................. 48
Biologie .............................................................................................................................. 52
Chemie ............................................................................................................................... 67
Matematika ......................................................................................................................... 76
Informační a komunikační technologie ............................................................................... 87
Tělesná výchova ……………..................................................................................................95
Ekonomika ....................................................................................................................... 101
Anatomie a fyziologie zvířat .............................................................................................. 107
Chov zvířat ....................................................................................................................... 111
Výživa a dietetika zvířat .................................................................................................... 119
Základy veterinární péče…………………………………………………………………………. 123
Reprodukce zvířat ............................................................................................................ 128
Nemoci zvířat ................................................................................................................... 132
Laboratorní technika ......................................................................................................... 137
Biologická technika ........................................................................................................... 144
Instrumentář ..................................................................................................................... 150
Hygiena a technologie potravin ........................................................................................ 158
Praxe ................................................................................................................................ 163
Kynologie ......................................................................................................................... 172
Německý jazyk (nepovinný) ……………………………………………………………………...175
Francouzský jazyk………………………………………………………………………………….178
Botanika ........................................................................................................................... 183
Popis materiálních a personálních podmínek realizace školního vzdělávacího programu . 186
Vzdělávání žáků se speciálními potřebami a žáků mimořádně nadaných ..........................191
Charakteristika spolupráce školy a sociálních partnerů .................................................... 196
Popis realizace rozvoje klíčových kompetencí a začleňování průřezových témat do ŠVP ..201
Autorský kolektiv ŠVP ...................................................................................................... 206
3
Střední odborná škola Emila Holuba, s. r. o.
Adresa:
Zřizovatel:
Název ŠVP:
Stupeň poskytovaného vzdělání:
Platnost ŠVP:
Veterinářství
střední vzdělání s maturitní zkouškou
1. 9. 2009
1. Profil absolventa
Absolventi veterinárního vzdělávacího programu jsou kvalifikovanými středoškolskými pracovníky,
kteří se uplatní především v oblasti péče o zvířata, a to nejen na veterinárních klinikách, ale rovněž na
farmách, v útulcích pro opuštěná zvířata, v ZOO, v živočišných a zemědělských podnicích nebo také
na hygienických stanicích. Pokud absolvent půjde do praxe, může vykonávat funkce středních
technicko-administrativních a správních pracovníků v různých oblastech hospodářství. Absolvent je
rovněž připraven ke studiu na vysoké škole v přírodovědných oborech, zejména veterinářství,
zemědělství, hygiena, biologie, chemie. Z tohoto důvodu jsou příslušné předměty dotovány zvýšeným
počtem vyučovacích hodin, k čemuž nás vede skutečnost, že 80% studentů se každoročně hlásí na
vysoké školy.
Odborné kompetence
Absolvent v oblasti výkonu své profese:
a) vykonává a organizuje pracovní činnost při chovu zvířat, tzn.
 uplatňuje kladný vztah a zodpovědný přístup ke zvířatům (zabezpečuje ochranu zvířat před
týráním včetně uplatňování prvků welfare),
 kontroluje dodržování zoohygienických podmínek v chovu zvířat,
 navrhuje vhodné technologické postupy pro jednotlivé druhy a kategorie zvířat,
 organizuje pastvu,
b) vykonává a organizuje veterinární činnosti, tzn.
 asistuje při veterinárních zákrocích v chovech zvířat a ve veterinárních zařízeních
 asistuje při aplikaci léčiv,
 léčí nemocná a zraněná zvířata pod vedením veterinárního lékaře,
 odebírá biologické vzorky a provádí dílčí vyšetření,
 zajišťuje desinfekci, dezinsekci a deratizaci,
c) vykonává veterinární dozor a zabezpečuje hygienické požadavky při zpracování produktů
živočišného původu, tzn.
 respektuje biologickou a chemickou podstatu procesů probíhajících v organismech rostlin a
živočichů při stanovování a následné realizaci vhodných technologických postupů,
 vyvozuje adekvátní opatření při pěstování rostlin, chovu zvířat, zpracování zemědělských
produktů a péči o životní prostředí,
 vykonává specifické činnosti, např. základní ošetřování malých a velkých zvířat a dodržování
hygienických podmínek při chovu či hospitalizaci,
 zná, respektuje a dodržuje základní hygienická pravidla pro zajištění nezávadnosti u potravin
a surovin živočišného původu,
 orientuje se ve struktuře a funkci mikroorganismů a uplatňuje zásady týkající se prevence
onemocnění a ochrany prostředí,
 provádí laboratorní analýzu biologických materiálů (parazitologická diagnostika, vyšetření krve
a moči, trusu a punktátu),
d) dbá na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn.
 má přehled o nemocech a nebezpečných nákazách u skotu, prasat, koní, masožravců a
drůbeže,
 zná a dodržuje základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a
požární prevence,
e) usiluje o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb, tzn.
 chápe kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku,
4

f)
dodržuje stanovené normy a předpisy související se systémem řízení jakosti zavedeným na
pracovišti,
jedná ekonomicky a v souladu se strategií trvale udržitelného rozvoje, tzn.
 orientuje se v legislativě vztahující se k chovu zvířat a welfare, dotačnímu systému a politice
Evropské unie,
 efektivně hospodaří se svými finančními prostředky,
 nakládá s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na
životní prostředí.
Klíčové kompetence
Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni se efektivně učit, řešit běžné pracovní
i mimopracovní problémy, zformulovat svůj názor a aby si dokázali stanovovat přiměřené cíle
osobního rozvoje a uznávali hodnoty a postoje podstatné pro život v demokratické společnosti.
a) Kompetence k učení
Absolvent by měl
 využívat ke svému učení různé další informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí,
 znát možnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání,
 ovládat různé techniky učení.
b) Kompetence k řešení problémů
Absolvent by měl
 spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi,
 uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení.
c) Kompetence komunikativní
Absolvent by měl
 vyjadřovat se přiměřeně k účelu jednání a komunikační situaci,
 formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, jazykově správně,
 zpracovávat administrativní písemnosti, pracovní dokumenty i souvislé texty na běžná
i odborná témata,
 chápat výhody znalosti cizích jazyků pro životní i pracovní uplatnění, být motivován
k prohlubování svých jazykových dovedností v celoživotním učení,
 využívat cizí jazyk v osobní i odborné komunikaci na úrovni středního vzdělání s maturitou.
d) Kompetence personální a sociální
Absolvent by měl
 reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany druhých
lidí, přijímat radu i kritiku,
 přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům,
nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým,
 mít odpovědný vztah ke svému zdraví, pečovat o svůj fyzický i duševní rozvoj, být si vědom
důsledků nezdravého životního stylu a závislostí,
 pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností,
 přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním mezilidským
konfliktům.
e) Kompetence občanského a kulturního povědomí
Absolvent by měl
 uvědomovat si vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu a tolerantně přistupovat k identitě
druhých a v rámci multikulturního soužití respektovat jejich práva,
 uznávat hodnotu života, uvědomovat si odpovědnost za vlastní život.
f)
Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám
Absolvent by měl
 vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli,
 znát obecná práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců,
 rozumět podstatě a principům podnikání, mít představu o právních, ekonomických,
administrativních, osobnostních a etických aspektech soukromého podnikání,
 jednat odpovědně a přijímat odpovědnost za svá rozhodnutí a jednání.
g) Kompetence matematické
5
Absolvent by měl
 efektivně aplikovat matematické postupy při řešení různých praktických úkolů v běžných
situacích,
 správně používat a převádět běžné jednotky,
 číst a vytvářet různé formy grafického znázornění.
h) Kompetence využívání prostředků IKT a práce s informacemi
Absolvent by měl
 pracovat s osobním počítačem a běžným základním a aplikačním programovým vybavením,
 komunikovat elektronickou poštou,
 získávat informace z internetu,
 uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů.
Způsob ukončení vzdělávání a potvrzení dosaženého vzdělání
Vzdělávání je zakončeno maturitní zkouškou, která se připravuje a organizuje podle platných předpisů
MŠMT. Certifikátem je maturitní vysvědčení. Žáci oboru Veterinářství budou skládat státní maturitní
zkoušku z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka (AJ, NJ) nebo matematiky. V profilové části
maturitní zkoušky vykonají žáci praktickou zkoušku z veterinární prevence. Dále si musí zvolit dva
předměty z následující nabídky: aplikovaná biologie, chemie, chov a výživa zvířat, hygiena a
technologie potravin. Zkouška bude probíhat ústní formou před maturitní komisí. Povinností každého
žáka je na konci 3.ročníku odevzdat odbornou seminární práci na zadané téma, jejíž součástí je
prezentace s obhajobou v 1. pololetí 4. ročníku.
6
Adresa:
Zřizovatel:
Název ŠVP:
Platnost ŠVP:
Veterinářství
1. 9. 2009
2. Charakteristika školního vzdělávacího programu
Podmínky pro přijetí ke studiu
Do prvního ročníku oboru veterinářství jsou přijímáni uchazeči, kteří splnili povinnou školní docházku,
doložili zdravotní způsobilost potvrzenou lékařem a kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro
přijetí. Podmínky pro přijímací řízení pro daný školní rok stanoví ředitel školy a zveřejní je nejpozději
do konce ledna příslušného roku.
Od začátku platnosti ŠVP, tj. od školního roku 2009/2010 budou uchazeči přijímáni bez přijímacích
zkoušek na základě následujících kritérií:
1. Vypočítá se průměr známek z obou pololetí 8. ročníku a z prvního pololetí 9. ročníku.
2. Uchazeči budou seřazeni dle dosaženého průměru.
3. Do přijímacího řízení budou zařazeni pouze ti uchazeči, jejichž průměr známek nepřekročí průměr
pro daný školní rok stanovený ředitelkou školy.
Zdravotní způsobilost
Do studijního oboru mohou být přijímáni chlapci a dívky s dobrou funkcí orgánů pohybové a nervové
soustavy. Uchazeči by neměli trpět chronickými chorobami oběhové soustavy vylučující středně
těžkou zátěž nebo přecitlivělostí kůže a dýchací soustavy, poruchami mechanismu imunity a
alergiemi. Posouzení zdravotního stavu uchazeče o vzdělávání provádí příslušný registrující lékař na
základě Přílohy č.2 k nařízení vlády č.211/2010 Sb.
Celkové pojetí vzdělávání
Usilujeme o to, aby se vzdělávání na naší škole nevztahovalo pouze k vědění a poznávání, tedy
k rozvíjení rozumových schopností, ale i k osvojování sociálních a dalších dovedností, duchovních,
morálních a estetických hodnot a žádoucích vztahů k ostatním lidem i ke společnosti jako celku,
k emociálnímu a volnímu rozvoji.
V rovině teoretického vyučování budou ve větší míře využívány moderní metody výuky pomocí nových
didaktických pomůcek a moderní techniky. Pojetí výuky by mělo směřovat k větší univerzálnosti,
flexibilitě, kreativitě a reflexi mající na zřeteli principy celoživotního učení, které minimalizuje rizika na
trhu práce. Z důvodů této strategie je výuka orientována k
 metodám problémového výkladu,
 heuristickým metodám,
 výzkumným metodám,
které patří mezi metody produktivní a kladou důraz na rovnováhu mezi aktivitou učitele a aktivitou
žáka.
Ke vzdělávání ve školním vzdělávacím programu je v rámci podmínek vlastní školy využíváno i školní
veterinární učebny, kde žáci od 3.ročníku vykonávají část své praxe.
Do výuky bude zahrnuta realizace projektů, které by měly ještě více respektovat provázanost a
aplikaci jednotlivých předmětů na konkrétní úkol z praxe a propojení s reálným životem. Škola je
zapojena do následujících projektů:
 Recyklohraní – projekt pod záštitou MŠMT MŽP, (www.recyklohrani.cz),
 Sběrné nádoby do veřejných institucí a zejména do školských zařízení – projekt Evropského
fondu pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu Infrastruktura, (www.opzp.cz),
 Člověk a ekologie - vlastní projekt školy,
 Učím se vědecky pracovat – ročníková práce,
 Časopis,
 Učíme se v estetickém prostředí.
7
Organizace výuky
Doba ŠVP je 4 roky a doba vyučování ve školním roce je 40 týdnů (ve 4. ročníku 36 týdnů), celkem
156 týdnů – denní forma vzdělávání.
Výuka všeobecně vzdělávacích předmětů (např. cizích jazyků, informačních a komunikačních
technologií) probíhá ve speciálně upravených a vybavených učebnách, kde jsou žáci děleni na
skupiny. Na skupiny se dělí i v odborných předmětech (např. laboratorní technika, biologická technika)
a pracují v laboratořích. Ostatní výuka probíhá v kmenových třídách, v každé z nich je k dispozici
dataprojektor.
Praktická výuka se kromě praxí ve školní veterinární učebně zabezpečuje v rámci dalších činností, a
to formou učební nebo individuální odborné praxe, která činí 19 týdnů za celou dobu vzdělávání. V
době školních prázdnin si případně žáci nahrazují praxi, kterou z různých důvodů neabsolvovali
během školního roku. Poměrnou část individuální praxe během školního roku si žáci zajišťují sami.
(Další podrobnosti viz předmět Praxe)
V rámci rozvoje komunikačních dovedností žáci sami jednají se zástupci firem o uzavření dohody pro
výkon odborné praxe na základě Smlouvy o zajištění praktického vyučování žáků. O průběhu praxe si
žáci vedou podrobné záznamy v deníku praxe, kde dokumentují průběh praxe, výčet vlastních
činností. Deník podléhá kontrole vyučujících a je součástí hodnocení v předmětu Praxe.
Poměrná část odborné praxe je vykonávána souběžně s teoretickým vyučováním ve formě praxe
učební. Práce žáků jsou určovány podle potřeb daného podniku. Žák musí provádět přidělenou práci
v normovaném množství a kvalitě tak jako kmenový zaměstnanec. Ve všech čtyřech ročnících
vykonávají žáci odbornou praxi ve skupinkách nebo jednotlivě. Jako pracoviště žáků slouží veterinární
učebna, stáje, chovatelské podniky, obchody s veterinárním zbožím, sklady krmiv a potravinářské
podniky. Učební praxe je vedena vždy pod dozorem vyučujícího. Výuka je realizována výkladem
učitele nebo odborníka z daného navštíveného podniku. Uplatňuje se také řízená diskuse mezi žáky a
zaměstnanci podniku.
Žáci také rok a půl pracují na ročníkové práci, která se zabývá konkrétním přírodovědným
tématem. Témata si volí buď sami, nebo jim jsou přidělena. Důležité je, aby se práce skládala jak
z části teoretické, tak i praktické. V 1. pololetí čtvrtého ročníku potom svoji práci obhajují a představují
ostatním studentům a vyučujícím a splní tak jednu z podmínek pro připuštění k maturitě.
V průběhu výuky dochází k prohloubení zejména praktických dovedností a ke skloubení teorie
s praxí. Výuka praxe postupuje od jednoduchých úkonů k úkonům složitějším. Cílem je zafixovat
základní pracovní činnosti v souvislosti s pracovním výkonem, technologicky správným postupem,
dodržením hygienických i bezpečnostních předpisů a ochranou životního prostředí. Dbá se na
ekologické chování a jednání. Žáci jsou vedeni k samostatné práci a zodpovědnosti ke splnění cílů.
Pokud někdo nesplní úkol řádně, svědomitě a pečlivě, poškozuje zaměstnavatele a v důsledku toho
i sám sebe.
Hodnocení žáků
Žáci jsou hodnoceni průběžně v celém klasifikačním období, a to kombinací individuálních zkoušení,
písemných testů, písemných prací, seminárních prací, projektů, referátů a praktických činností dle
klasifikačního řádu školy. Toto hodnocení je pro rodiče zveřejněno v internetové podobě, kam mají na
základě přiděleného hesla umožněn přístup.
Do vyššího ročníku žák postupuje, prospěl-li na konci pololetí příslušného roku ze všech povinných
předmětů stanovených školním vzdělávacím programem. Nelze-li žáka hodnotit na konci 1.pololetí,
náhradní termín určí ředitel školy tak, aby hodnocení za 1.pololetí bylo provedeno nejpozději do konce
června. Nelze-li žáka hodnotit na konci 2.pololetí, náhradní termín určí ředitel školy tak, aby hodnocení
za 2.pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Není-li žák
hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl. Pokud žák neprospěl na konci 2.pololetí ze 2 povinných
předmětů, koná z nich opravnou zkoušku, a to nejpozději do konce příslušného školního roku
v termínu stanoveném ředitelem školy formou komisionální zkoušky. Žák neprospěl, pokud úspěšně
nevykoná opravnou zkoušku nebo se k jejímu konání nedostaví. Ze závažných důvodů může ředitel
školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky, nejpozději do konce září následujícího
školního roku.
Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku.
Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný vyučovací předmět. Učitel oznamuje žákovi
výsledek každé klasifikace a má za povinnost do týdne ji zapsat do elektronického výkazu na internet.
Výsledná známka není čistým aritmetickým průměrem, je v ní zohledňována práce žáka za celé
pololetí stejně jako jeho spolupráce s vyučujícím, aktivita a postoj k předmětu.
Stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta a pojmy uceleně, přesně a plně chápe vztahy mezi nimi.
Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Myslí logicky správně, zřetelně se
u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je přesný a výstižný. Umí
8
vyvozovat od konkrétního k abstraktnímu a výsledky jeho činnosti jsou kvalitní. Je schopen
samostatně studovat texty.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta a pojmy v podstatě uceleně, přesně a plně chápe vztahy mezi
nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti, a to samostatně nebo dle
menších podnětů učitele. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti a výstižnosti.
Výsledky jeho práce jsou bez podstatných nedostatků. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí
studovat texty.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti při osvojování požadovaných poznatků, faktů a definic
nepodstatné mezery. Při vykonávání intelektuálních a praktických činnosti projevuje nedostatky a
dopouští se chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení podle podnětů učitele. Jeho myšlení je
vcelku správné, ale mále tvořivé s nedostatky v logice. V kvalitě jeho výsledků se projevují častější
nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti při osvojování poznatků závažné mezery. Při provádění
intelektuálních a praktických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování
osvojených poznatků se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů
je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní i
písemný projev vykazuje závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Při samostatném
studiu má značné obtíže. Závažné chyby dovede s pomocí učitele opravit.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované poznatky neosvojil, má v nich závažné mezery. Jeho dovednost vykonávat
požadované intelektuální a praktické činnosti má velmi podstatné nedostatky. Při výkladu a hodnocení
jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost
myšlení. V ústním i písemném projevu má závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí
učitele.
Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při vzdělávání a požární prevence
BOZ a PO je zabezpečována na začátku každého školního roku proškolením všech žáků a
seznámením s jejich právy a povinnostmi vyplývajícími ze školního řádu školy. Zvláštní pozornost je
pak věnována poučení týkající se práce na jednotlivých specializovaných učebnách školy.
V návaznosti na toto školení jsou žáci dále vzděláváni v hodinách TV zaměřených na brannou
přípravu. BOZ a PO je dále na naší škole zabezpečována prostřednictvím našeho externího
pracovníka – specialisty na metodiku a aplikaci předpisů o PO a BOZ.
Vzdělávání směřuje k tomu, aby se žáci naučili dodržovat podmínky BOZ a zodpovědně pečovali
o své zdraví. Aby přijali a respektovali odlišnosti a rozdíly mezi lidmi, a to bez pocitů vlastní
nadřazenosti či ohrožení, s vědomím jedinečných hodnot vlastní osobnosti a minimalizovalo se tak
riziko šikany.
9
Adresa:
Zřizovatel:
Název ŠVP:
Platnost ŠVP:
Veterinářství
1. 9. 2009
3. Učební plán školního vzdělávacího programu
Povinné předměty
Hodiny 1.r.
2.r.
3.r.
4.r.
Zkratka
Jazykové a estetické vzdělávání
24
Český jazyk a literatura
13
3
3
3
4
ČJL
Cizí jazyk (AJ /NJ)
11
3
3
3
2
AJ / NJ
Společenskovědní vzdělávání
6
Základy společenských věd
6
2
2
2
ZSV
Přírodovědné vzděl. a aplikovaná biologie
24
Fyzika
2
2
FYZ
Biologie
11
3
3
3
2
BIO
Chemie
11
3
3
3
2
CHE
Matematické vzdělávání
11
Matematika
11
3
3
3
2
MAT
Vzdělávání v informačních a kom. tech.
4
Informační a komunikační technologie
4
2
1
1
IKT
Vzdělávání pro zdraví
8
Tělesná výchova
8
2
2
2
2
TV
Ekonomické vzdělávání
3
Ekonomika
3
2
1
EKO
Chov zvířat a doprava v zemědělství
19
Anatomie a fyziologie zvířat
6
3
3
ANF
Chov zvířat
9
3
2
3
1
CHZ
Výživa a dietetika zvířat
4
2
2
VDZ
Veterinární prevence
19
Základy veterinární péče
1
1
ZVP
Reprodukce zvířat
2
2
REP
Nemoci zvířat
7
3
4
NZV
Laboratorní technika
4
1
1
2
LT
Biologická technika
3
1
1
1
BT
Instrumentář
2
1
1
INS
Hygiena a technologie zprac. živ. produktů
7
Hygiena a technologie potravin
7
3
3
1
HTP
Povinně volitelné předměty
Seminář z matematiky / AJ
2
2
Ms/AJs
Seminář z biologie
(2)
(2)
BIOs
Seminář z chemie
(2)
(2)
CHEs
Seminář z chovu a výživy zvířat
(2)
(2)
CHZs
Seminář z hygieny a technologie potravin
(2)
(2)
HTPs
CELKEM
131
30
33
35
33
Praxe (počet hodin za rok)
180 180 188
38
PRA
Nepovinné předměty
Kynologie
1
KYN
Druhý cizí jazyk (NJ, FJ )
1
1
1
NJ2/FJ2
Botanika
1
BOT
Poznámkový aparát
– Žáci se učí buď anglický, nebo německý jazyk jako maturitní předmět a mohou si zvolit i druhý cizí
jazyk v rámci nepovinných předmětů.
– Ve 4. ročníku si žáci volí 2 maturitní semináře z nabídky – Biologie, Chemie, Chov a výživa zvířat,
Hygiena a technologie potravin a další seminář ze společné části MZ.
– Estetické vzdělávání je realizováno v předmětu Český jazyk a literatura.
– Doprava v zemědělství se realizuje v předmětu Chov zvířat (3. ročník)
10
Veterinářství
1. 9. 2009
Adresa:
Zřizovatel:
Název ŠVP:
Platnost ŠVP:
4. Transformace rámcového školního programu do školního vzdělávacího programu
ŠVP
RVP
Vzdělávací oblasti
a obsahové
okruhy
Jazykové a estet.
vzdělávání
Český jazyk a
estet. vzděl.
Cizí jazyk
Společ.vědní vz.
Přírodovědné
vzdělávání a
aplik.biologie
Matemat.vzděl.
Vzděl. v IKT
Vzděl. pro zdraví
Ekonomické vzd.
Doprava v zem. a
chov zvířat
Veter.prevence
Hyg.a zákl.
zprac.živ.prod.
Minimální
počet
vyučovacích
hodin týdně
celkem
Počet
vyučovacích
hodin týdně
celkem
Celkový
počet hodin
za celou
dobu
vzdělávání
Využití
disponibilních
hodin
Český jazyk a lit.
13
413
3
10
5
7
AJ/NJ
Základy společ. věd
Fyzika
11
6
2
355
198
66
1
1
6
Biologie
11
355
11
Chemie
Matematika
IKT
TV
Ekonomika
Anat. a fyziol. zvířat
Chov zvířat
Výživa a diet. zvířat
Zákl. veterinární péče
Nemoci zvířat
Reprodukce zvířat
Laborat.technika
Biol.technika
Instrumentář
11
11
4
8
3
6
9
4
1
7
2
4
3
2
355
355
132
256
99
198
293
124
33
215
58
124
95
66
HTP
7
227
0
2
(2)
2
(2)
2
(2)
58
2
58
2
58
2
131
4 191
5a5
8
4
8
3
2 a 15
18
7
Vyučovací předmět
Povinně volitelné
maturitní semináře
Matematika
AJ / NJ
Biologie
Chemie
Chov zvířat a zoot.
Hygiena a tech. potr.
Disponibilní hod.
CELKEM
Praxe (počet
hodin za celé
studium)
25
128
540
3
0
0
0
2
1
28
Individuální
360
Učební
Celkem
226
586
(46)
11
Poznámkový aparát
– praxe konají žáci během školního roku v délce 19 týdnů za celé studium, 586 hodin znamená 19
týdnů po 5 pracovních dnech – 6 hodin denně + 16 hodin ve školní veterinární učebně
Přehled využití týdnů v období září až červen
Činnost
Vyučování
Individuální praxe
Učební praxe
Závěrečné zkoušky
Časová rezerva
Celkem týdnů
1. ročník
33
4
2
2. ročník
33
4
2
3. ročník
33
4
2
1
40
1
40
1
40
4. ročník
29
1
4
2
36
Poznámka:
Do tabulky se započítávají pouze týdny praxe, které má vždy celý ročník společně, navíc se ještě
účastní praxí po dvojicích, kdy ostatní žáci mají běžné vyučování.
12
Adresa:
Zřizovatel:
Název ŠVP:
Platnost ŠVP:
5. Učební osnovy předmětů
Veterinářství
1. 9. 2009
13
Obor vzdělávání : 43-41-M/01 Veterinářství
Forma vzdělávání: denní
Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 413
Platnost: od 1. 9. 2009
1. Pojetí vyučovacího předmětu
Obecné cíle
Jazykové a estetické vzdělávání vychovává žáky ke kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na
rozvoji jejich duchovního života. Obecným cílem je rozvíjet komunikační kompetenci žáků, naučit je
užívat jazyka jako prostředku k dorozumívání a myšlení, k přijímání, sdělování a výměně informací na
základě jazykových a slohových znalostí, dále utvářet kladný vztah k materiálním a duchovním
hodnotám, snažit se přispívat k jejich tvorbě a ochraně. Vytvořený systém kulturních hodnot pomáhá
formovat postoje žáka a je obranou proti snadné manipulaci a intoleranci.
Literární výchova kromě výchovy ke čtenářství, rozboru a interpretace uměleckých děl vede
i k celkovému přehledu o hlavních jevech v české a světové literatuře.
Charakteristika učiva
Předmět se zaměřuje na zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností, na komunikační a
slohovou výchovu, na práci s textem, na literaturu a ostatní druhy umění a kulturu.
Učivo obsahuje literární teorii a historii, percepci, reprodukci a interpretaci textu, stylistiku, gramatiku,
poznatky o neliterárních druzích umění a kultuře.
Pojetí výuky
Výuka navazuje na vědomosti a dovednosti žáků ze základní školy, jazykové učivo se opakuje a
prohlubuje. Literární učivo seznamuje žáky s literární historií a celkovým kulturně historickým pozadím
jednotlivých epoch. Velmi často se zařazuje práce s textem, která je východiskem rozvoje mnoha
klíčových kompetencí.
Vedle tradičních metod se využívá samostatné práce individuální i skupinové, společné četby
literárních děl, dramatizace vhodných textů, projektového vyučování (i v rámci mezipředmětových
vztahů), společné návštěvy filmových a divadelních představení, diskuse na aktuální společenská a
kulturní témata, mluvních cvičení, tvořivých aktivit.
Hodnocení výsledků
V předmětu ČJL se hodnotí obsahová správnost a použití gramatických a stylistických prostředků, a to
v projevu ústním i písemném. V písemném projevu je hodnocena i pravopisná správnost. Důraz se
klade na porozumění textu a schopnost vyhledat informace. Zkoušení je písemné, formou testů,
širokých odpovědí na otázky, slohových prací, esejistických zpracování přečtených knih. Ústní
zkoušení probíhá formou individuálního dialogu s učitelem, referátu a prezentace skupinových prací.
V případě referátu a prezentace je hodnocení učitele doplněno hodnocením spolužáků, případně
sebehodnocením.
Přínos k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat
Z charakteru předmětu i z uvedených cílů vyplývá značný podíl na rozvoji většiny klíčových
kompetencí, zejména kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní kompetence, personální
a sociální, občanské kompetence a kulturní povědomí a kompetence pracovat s informacemi a
využívat informační technologie.
Kompetence k učení
Žák by měl:
- mít pozitivní vztah k učení, ovládat různé techniky učení, umět vyhledávat informace o autorech a
jejich dílech, pracovat s různými druhy textů – literárními i neliterárními, poslouchat mluvené
14
projevy učitele, spolužáků i např. herců, pořizovat si poznámky, umět hodnotit práci druhých i svoji
a přijímat hodnocení své práce.
Kompetence k řešení problémů
Žák by měl
- porozumět jádru problému, získat informace k řešení, navrhnout různá řešení, uplatnit různé
metody myšlení, spolupracovat při řešení problému s jinými lidmi.
Komunikativní kompetence
Žák by měl
- používat přiměřené jazykové prostředky v různých mluvených a psaných projevech,
- zejména cvičit schopnost mluvit spisovným jazykem aktivně se účastnit diskuzí, umět zformuloval
svůj názor, vyslechnout odlišný názor, zachovávat kulturu projevu.
Personální a sociální kompetence
Žák by měl
- reálně posoudit své fyzické a duševní možnosti, stanovit si reálné životní cíle, kriticky zvažovat
názory a postoje druhých, pracovat v týmu, přispívat k dobrým vztahům k okolí.
Občanské kompetence
Žák by měl
- respektovat práva druhých, chovat se v souladu s normami, zajímat se o společenské dění,
chránit životní prostředí, uznávat hodnotu svého národa.
Kompetence k pracovnímu uplatnění
Žák by měl
- umět vhodně komunikovat se zaměstnavateli, získávat informace o pracovních příležitostech,
umět napsat životopis a motivační dopis.
Matematické kompetence
Žák by měl
- nacházet matematické vztahy v běžných životních situacích, umět vytvářet grafické znázornění
různých jevů.
Kompetence využívat IKT
Žák by měl
- umět pracovat se základním programovým vybavením, vyhledávat a kriticky hodnotit informace
z internetu, komunikovat elektronicky.
Průřezová témata zahrnutá v předmětu
1. Občan v demokratické společnosti
 komunikace, vyjednávání, řešení konfliktů
 společnost x jedinec
 kultura, náboženství
 historický vývoj
 masová média
 morálka, svoboda, tolerance, solidarita
2. Člověk a životní prostředí
 současné globální, regionální a lokální problémy rozvoje a vztah člověka k prostředí
3. Člověk a svět práce
 informace jako kritéria rozhodování o další profesní a vzdělávací dráze, vyhledávání a
posuzování informací o nabídce povolání, trhu práce
 písemná a verbální sebeprezentace při vstupu na trh práce, sestavování žádostí a odpovědí na
inzeráty, psaní životopisů, průvodních motivačních dopisů, přijímací pohovory
4. Informační a komunikační technologie
 vyhledávání informací
 využití výukových programů
 zpracování vlastního textu
Mezipředmětové vztahy
Prostřednictvím práce s texty z nejrůznějších oblastí je propojenost s ostatními předměty velmi pestrá,
zejména se týká základů společenských věd, cizích jazyků, biologie a IKT.
15
2. Rozpis výsledků vzdělávání a učiva / 1. ročník 3 hodiny týdně, celkem 99 hodin
Výsledky vzdělávání
Žák
 dokáže rozlišit spisovný jazyk, hovorový jazyk,
dialekty a stylově příznakové jevy
 ve vlastní komunikaci volí prostředky adekvátní
komunikační situaci
 vysvětlí základní zákonitosti vývoje češtiny
 aplikuje zásady správné výslovnosti
 v písemném projevu uplatňuje znalosti českého
pravopisu
 odhaluje a opravuje jazykové nedostatky a
chyby
 rozliší funkční styly, dominantní slohový postup
 vhodně používá slohové postupy typické pro
prostě sdělovací styl (pozvánka, inzerát dopis,
anketa, vyprávění)
 přednese připravené mluvní cvičení na osobní
téma
 vyjadřuje se gramaticky a věcně správně,
jasně, srozumitelně
 dokáže získat informace z různých zdrojů
 má přehled o denním tisku, časopisech
 má přehled o knihovnách
 uvádí argumenty dokládající význam umění pro
člověka
 rozezná umělecký text od neuměleckého
 vystihne charakteristické znaky různých
literárních textů
 konkrétní díla klasifikuje podle druhů a žánrů
 uvede příklady kulturního přínosu starověkých
civilizací
 popíše
základní
změny
společnosti
ve středověku a raném novověku
 rozezná typické znaky umění pro jednotlivá
období od počátku do konce 18. století
 zařadí typická díla do jednotlivých směrů
 při rozboru textu uplatňuje znalosti z literární
teorie
 čte s porozuměním i text psaný starší češtinou
 reprodukuje několik citátů z antického období
 vypráví biblický příběh a příběh z antické
mytologie
 napíše o obsahu a formě zvoleného
renesančního díla
 ve skupině
předvede
úryvek
vybraného
Shakespearova dramatu
 napíše eseje o přečtených knihách z literatury
 20. a 21. století
 rozliší lidovou tvorbu od ostatní literatury
 zná nejdůležitější kulturní instituce
Učivo
Zdokonalování jazykových vědomostí a
dovedností
 národní jazyk a jeho útvary
 jazyková kultura
 vývojové tendence spisovné češtiny
 zvukové prostředky a ortoepické normy
 hlavní principy českého pravopisu
Komunikační a slohová výchova
 funkční styly, slohotvorní činitelé, slohové
útvary
 vyjadřování ústní i písemné, odpovídající
komunikační situaci, připravené, formální i
neformální
 projevy prostě sdělovací (základní znaky a
útvary)
Práce s textem a získávání informací
 informatická výchova, knihovny a jejich služby,
noviny, časopisy a jiná periodika, internet
 druhy a žánry textu
 zpětná reprodukce textu
 práce s různými příručkami pro školu a
veřejnost
Literatura a estetické vzdělávání
 literatura a ostatní druhy umění, poznávání
dějin
 základní pojmy literární vědy (literární druhy a
žánry)
 obsah a forma literárního díla
 starověk, kulturně historické pozadí, ostatní
umění, literatura (důraz na antickou kulturu a
Bibli)
 středověk, kulturně historický vývoj Evropy a
písemnictví na našem území (eposy, kroniky,
legendy, písně, satiry)
 renesance a humanismus, kulturně historický
vývoj,
jiná
umění,
literatura
italská,
francouzská, anglická, čeští humanisté
 baroko, kulturně historické pozadí, další umění,
literatura stručně, J. A. Komenský
 klasicismus, osvícenství, preromantismus,
kulturně
historické
pozadí,
literatura
francouzská, italská, anglická, německá
 individuální četba nabídnutých děl ze současné
literatury
Kultura
 kulturní instituce v ČR a v regionu
 lidové umění
16
Žák
 v písemném i mluveném projevu využívá
poznatků z tvarosloví
 uplatňuje znalosti ze skladby při tvorbě
vlastních textů
 odhaluje a opravuje jazykové nedostatky a
chyby
 v písemném projevu uplatňuje znalosti českého
pravopisu
 ve vlastním projevu volí adekvátní jazykové
prostředky
 vyjadřuje se věcně správně, jasně a
srozumitelně
 vhodně se prezentuje
 přednese referát o vybrané knize
 sestaví popis, charakteristiku
 předvede výklad zvoleného tématu ze svého
oboru
 samostatně
zpracovává
informace
z dostupných zdrojů
 rozumí obsahu textu
 pořizuje z odborného textu výpisky, dělá si
poznámky z přednášek
 vysvětlí význam revolucí a boje za občanská a
národní práva
 objasní vznik novodobého českého národa
 popíše vztahy Čechů a ostatních národností
 charakterizuje proces modernizace společnosti
a koloniální expanzi
 zařadí typická díla do jednotlivých uměleckých
směrů a období
 zhodnotí význam konkrétních autorů
 konkrétní díla klasifikuje podle základních
druhů a žánrů
 zpracuje esej o přečtené knize ze současné
literatury
 zpracuje a přednese referát o knize vybrané
z období romantismu a realismu
 najde zejména v básnickém textu tropy, figury
a rozebere formální stránku básně
 uzná hodnotu uměleckého díla
Učivo
dovedností
 gramatické tvary a konstrukce (tvarosloví)
 větná skladba, druhy vět z gramatického a
komunikačního hlediska
 komunikační situace a strategie
 vyjadřování přímé, monologické, formální a
připravené
 projevy prostě sdělovacího a odborného stylu
 popis, charakteristika, referát, výklad
 literatura faktu a umělecká literatura
Práce s textem a získávání informací
 orientace v textu, rozbor z hlediska sémantiky,
kompozice a stylu
 získávání informací z odborného textu (osnova,
resumé)
 práce s jazykovými příručkami
Literatura a ostatní druhy umění
 novověk – 19. století, velké občanské revoluce,
národní hnutí, postavení minorit, modernizace
společnosti – technický pokrok, urbanizace,
koloniální
expanze,
sociální
struktura
společnosti, postavení žen
 období národního obrození s důrazem na
významná díla 3. a 4. generace
 význam divadla pro NO i pro současnost
 rozbor formální stránky básnických textů
 specifika básnického jazyka
 romantismus v evropské literatuře a ostatních
uměních,
historicko-společenské
pozadí,
literatura
anglické,
německá,
francouzská,ruská
 realismus v evropské literatuře, zejména
anglické, francouzské, ruské
 2. polovina 19. století v českém umění –
hudba, malířství,
 tvorba májovců, ruchovců, lumírovců
 venkovská a historická realistická próza a
drama
 četba vybraných současných autorů
 četba a interpretace autorů z probíraného
období
Kultura
 ochrana a využívání kulturních hodnot
17
Učivo
Žák
 se řídí zásadami správné výslovnosti
 dokáže odhalit nedostatky slyšeného projevu
z hlediska správné výslovnosti, tvarosloví
skladby a stylistiky
 odhalí a opraví nedostatky písemného projevu
 používá adekvátní slovní zásobu včetně
odborné terminologie





argumentuje a obhajuje svá stanoviska
dokáže klást otázky a formulovat odpovědi
vyjadřuje postoje neutrální, pozitivní a negativní
sestaví základní projevy administrativního stylu
vytvoří ve skupině časopis na zvolené téma
 projevy administrativního a publicistického stylu
(formální dopis, životopis, zpráva, rozhovor,
komentář, recenze)
 grafická a formální úprava jednotlivých
písemných projevů (zejména zpracování na
počítači)
Práce s textem
 získávání a zpracování informace
(především odborného a uměleckého)
 transformace textu do jiné podoby
 četba a interpretace uměleckého textu
 práce s příručkami
 pořizuje z textu výpisky
 vypracuje anotaci
 pozná typická výtvarná a literární díla patřící
k jednotlivým uměleckým směrům
 zná představitele jednotlivých směrů
 vyjádří vlastní prožitky z daných uměleckých
děl
 pochopí uměleckou hodnotu moderního umění,
neodsuzuje nepochopitelné
 odhalí smysl symbolů ve vybraných dílech
 recituje zvolenou báseň
 popíše vliv společenských událostí na tvorbu
 vytvoří dadaistickou báseň, kaligraf, koláž
 vyzkouší metodu automatického psaní
 navštíví divadelní představení
 zpracuje referát vybraného díla z 1. poloviny
20. století
 odhalí postupy při tvorbě reklamy
 ve skupině
vytvoří
vlastní
reklamu
antireklamu
 navštíví výstavu obrazů, vyjádří svoje dojmy
dovedností
 zvukové prostředky a ortoepické normy
 tvoření slov, stylové rozvrstvení a obohacování
slovní zásoby
 terminologie
a
z textu
 evropská a česká společnost 2. pol. 19. století,
hudba, malířství
 moderní umělecké směry (impresionismus,
symbolismus, dekadence,secese)
 prokletí básníci, česká moderna, buřiči
 společnost v 1. pol. 20. století, historický vývoj
a vliv na umění
 avantgardní umělecké směry (futurismus,
dadaismus,
kubismus,
expresionismus,
surrealismus), propojení literatury s výtvarným
uměním
 představitelé jednotlivých směrů, další autoři
(poezie francouzská, německá, ruská a
americká)
 světová próza 1. pol. 20. stol. (odraz 1. světové
války, literatura francouzská, německá, ruská,
anglická, americká)
 světové drama téhož období
 česká
meziválečná
poezie
(vitalismus,
poetismus, surrealismus, spirituální proud)
Kultura
 funkce reklamy a propagačních prostředků
 ochrana a pochopení kulturních hodnot
18
Žák
 v písemném i ústním projevu uplatňuje znalosti
z pravopisu, tvarosloví a skladby
 pracuje s nejnovějšími normativními příručkami
 orientuje se v soustavě jazyků
 nahradí běžné cizí slovo českým ekvivalentem
 na základě znalostí z literární teorie rozebere
umělecký text po stránce obsahové i formální
 vyjadřuje svůj názor ústně i písemně
 je schopen tolerovat odlišné názory a
formulovat argumenty
 přednese delší připravené a kratší nepřipravené
mluvní cvičení
 zjišťuje potřebné informace z dostupných
zdrojů, přistupuje k nim kriticky
 samostatně zpracovává informace
 pořizuje výpisky z textu, dělá si poznámky
z přednášek
 vypracuje anotaci
 rozezná umělecký text od neuměleckého
 text interpretuje a hodnotí
 zhodnotí význam autora a díla
 na základě četby získá přehled o moderní
literatuře a ostatních uměleckých dílech
 porovná různá zpracování téhož díla (kniha,
film, divadelní hra)
 vypracuje referát o světovém a českém díle
 2. pol. 20. století
 vytvoří si seznam přečtených děl k maturitní
zkoušce
 orientuje se v nových druzích umění, na
základě vlastního výběru je schopen kriticky
hodnotit nová díla
 při rozboru textu uplatňuje znalosti z literární
teorie
 zařadí typické dílo k uměleckému směru a
období
 samostatně se pokouší vytvořit kratší umělecké
dílo
Učivo
dovedností
 zdokonalování jazykové kultury
 postavení češtiny mezi ostatními evropskými
jazyky
 obohacování slovní zásoby o cizí slova
 nejpoužívanější tvary slov a větné konstrukce
 umělecký styl (rozbor, interpretace)
 úvahový slohový postup
 diskuse na aktuální téma
 grafická a formální úprava písemných projevů
 řečnické projevy
Práce s textem
 opakování všech postupů při práci s textem
 společenská situace v meziválečném období
 česká meziválečná próza (odraz 1. sv. války,
psychologická,
demokratický
proud,
experimentální, pražská německá)
 Osvobozené divadlo
 společenská situace ve světě po 2. sv. válce a
její vliv na umění, vývoj hudby, výtvarného
umění, filmu a literatury
 světová literatura 1945-1989 (odraz 2. sv.
války, existencialismus, neorealismus, beat
generation,
postmodernismus,
magický
realismus, sci-fi a fantasy)
 světové drama
 česká próza a poezie 1945-1989
 (odraz 2. sv. války, skupina 42, undergroundoví
autoři, experimentální poezie, oficiální literatura,
exilová, samizdatová)
 vývoj českého dramatu po válce, významná
divadla, film
 společenský vývoj po roce 1989, současné
tendence v umění
 současná
světová
literatura
(aktuálně
doplňované informace)
 česká současná literatura, aktuální tendence a
mladí autoři
19
 poznává a toleruje kulturní projevy ostatních
národností
 chová se podle společenských norem
 je schopen poznat estetickou hodnotu
uměleckých děl i věcí denní potřeby
 rozpozná kýč
 odhalí propagační triky reklamy
složí úspěšně maturitní zkoušku
Kultura
 kultura národností na našem území
 společenská kultura chování, odívání
 estetické normy využívané v běžném životě
20
Anglický jazyk
Obor vzdělávání: 43-41-M/01 Veterinářství
Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 355 + 58
Platnost: 1. 9. 2009
Obecný cíl předmětu
Cíle a výstupní požadavky na žáky v anglickém jazyce (1.cizí jazyk) jsou formulovány RVP na
referenční úrovni B1 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (The Common European
Framework of Reference for Languages), což znamená, že se jedná o jazykovou úroveň stupně mírně
pokročilí a středně pokročilí. Požadovaná vstupní úroveň žáků je A2, což předpokládá základní úroveň
znalostí. Cílem studia předmětu anglický jazyk je připravit žáky na život v multikulturní společnosti tak,
aby se jej mohli aktivně účastnit a využívat tak svých kompetencí jak na úrovni obecné, tak
i komunikativní, aby byli schopni v cizím jazyce řešit komunikační situace každodenního života ústně
i písemně, domluvit se v cizojazyčném prostředí, porozumět pracovním postupům, zpracovat
informace ze zahraniční literatury týkající se oboru vzdělávání. Obecné kompetence pak zahrnují
zejména znalost reálií, společenské kultury a dovednosti sociokulturního chování.
Řečové dovednosti
V uvedené kategorii žák prokazuje dovednosti v oblasti osobní, společenské, vzdělávací a profesní.
Dokáže komunikovat v různých situacích každodenního života v projevech mluvených i psaných na
všeobecná i odborná témata. K prokázání těchto dovedností dále patří čtení a práce s textem, včetně
textu odborného, překlad a poslech s porozuměním monologických i dialogických projevů.
Jazykové prostředky
Žák si produktivně osvojí lexikální prostředky včetně ustálených slovních obratů v minimálním rozsahu
přibližně 600 lexikálních jednotek za rok při hodinové dotaci 400 hodin za studium.
Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce
Žáci jsou vedeni k tomu, aby se dokázali písemně i ústně vyjadřovat k tématům souvisejícím s jejich
životem (např. dům a domov, každodenní život, volný čas, zábava, jídlo a nápoje, cestování,
mezilidské vztahy…) Je podporována interakce jak ve dvojici, tak ve skupině na nejrůznější témata,
např. sjednání schůzky, objednávka služby….Při této činnosti je důraz kladen i na jazykové funkce,
např. obraty při zahájení a zakončení hovoru, vyjádření prosby, pozvání…
Poznatky o zemích
Součástí výuky jsou reálie anglicky mluvících zemí probírané v kontextu znalostí o České republice a
odborná témata.
Pojetí výuky
Předmět se vyučuje v 1. – 3. ročníku 3 hodiny týdně a ve 4. ročníku 2 hodiny týdně + 2 hodiny seminář
z AJ. Používaná učebnice Maturita Solutions - pre – intermediate pro 1. a 2. ročník. Longman
Maturita Activator pro 3. a 4. ročník.
Formy výuky zahrnují frontální, skupinové, týmové, individuální a projektové vyučování. Metody
využívané ve výuce tohoto předmětu jsou dialogické, diskuzní, dramatické a diagnostické – didaktické
písemné testy. Při výuce se procvičují všechny čtyři dovednosti – čtení, psaní, mluvení a poslech. Do
výuky jsou zařazeny prvky budující povědomí o zdvořilostních normách cizího jazyka a chování
v prostředí, kde společenství tento jazyk užívá jako jazyk mateřský.
Hodnocení výsledků žáků
Předmětem hodnocení je zejména pokrok v rozvoji řečových dovedností, hlavně postupné
zdokonalování ústního projevu a schopnost vyjádřit srozumitelně a plynule myšlenky v cizím jazyce.
Kromě krátkých průběžných testů, je na konci každé lekce zařazen didaktický test ověřující znalosti a
zvládnutí dané látky. Hodnotí se samostatný mluvený projev i konverzace ve dvojicích. Přihlíží se
k aktivitě v hodinách a domácím úkolům.
21
Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat
Žák by měl:
- mít pozitivní vztah k učení, ovládat různé techniky učení, umět vyhledávat informace,
pracovat s různými druhy textů, poslouchat mluvené projevy, pořizovat si poznámky,
umět hodnotit práci druhých i svoji a přijímat hodnocení své práce.
Žák by měl
- porozumět jádru problému, získat informace k řešení, navrhnout různá řešení, uplatnit
různé metody myšlení, spolupracovat při řešení problému s jinými lidmi.
Žák by měl
- používat přiměřené jazykové prostředky v různých mluvených a psaných projevech,
aktivně se účastnit diskuzí, umět zformuloval svůj názor, vyslechnout odlišný názor,
zachovávat kulturu projevu, pochopit důležitost cizího jazyka pro komunikaci ve světě.
Žák by měl
- reálně posoudit své fyzické a duševní možnosti, stanovit si reálné životní cíle, kriticky
zvažovat názory a postoje druhých, pracovat v týmu, přispívat k dobrým vztahům
k okolí.
Občanské kompetence
Žák by měl
- respektovat práva druhých, chovat se v souladu s normami, zajímat se o společenské
dění, chránit životní prostředí, uznávat hodnotu svého národa.
Žák by měl
- umět vhodně komunikovat se zaměstnavateli, získávat informace o pracovních
příležitostech, chápat požadavek zaměstnavatelů na znalost cizích jazyků.
Žák by měl
- nacházet matematické vztahy v běžných životních situacích, umět vytvářet grafické
znázornění různých jevů.
Kompetence využívat IKT
Žák by měl
- umět pracovat se základním programovým vybavením, vyhledávat a kriticky hodnotit
informace z internetu, komunikovat elektronicky, používat výukové programy pro cizí
jazyky.
Výuka anglického jazyka se dotýká všech 4 průřezových témat, což se projevuje zejména
v následujících oblastech:
 komunikace
 jednotlivec a společenské skupiny, kultura
 soudobý svět
 masová média
 současné globální problémy a vztah člověka k životnímu prostředí
 soustava školního vzdělání
 trh práce a profesní příprava
 informační a komunikační technologie
22
Žák
 s vizuální oporou rozumí popisu osoby
 rozumí textu pojednávající o volném čase
mladých lidí ve Velké Británii
 rozumí rozhovoru mladých lidí o jejich volném
čase
 rozumí čtenému, populárně-naučnému textu o
módě, módních trendech a vzhledu mladých
lidí
 popíše osobnost známého člověka
 popíše vzhled jiné osoby
 vyjádří, co se mu líbí a co nelíbí
 vyměňuje si názory s kamarádem o povaze lidí
 napíše svůj osobní profil
Učivo
1. lekce
Slovní zásoba:
vzhled a charakter osoby, koníčky a zájmy
Gramatika:
přídavná jména, negativní předpony, modifikační
příslovce, přítomný čas prostý vs. přítomný čas
průběhový, sloveso + infinitiv/gerundium
Výslovnost:
intonace v otázkách
2. lekce
 rozumí čtené zprávě ze sportovního utkání
 rozumí textu o historii a popisu sportovní
události ve slyšené i čtené formě
 rozumí čtenému i slyšenému rozhovoru
mladých lidí o jejich aktivitách v uplynulých
dnech
 s vizuální oporou pojmenuje běžné sporty
 zeptá se na detailní informace ze slyšeného
textu o historii jednoho závodu
 stručně popíše sportovní událost
 pomocí slovní nápovědy formuluje otázky pro
interview se sportovcem
 povídá si s kamarádem o tom, co dělali
v uplynulých dnech
 ústně stručně referuje o minulé události
 napíše neformální poděkování za dárek
Slovní zásoba: sport, volný čas
Gramatika: minulý čas prostý vs. minulý čas
průběhový
Výslovnost: koncové „-ed“
3. lekce
 rozumí popisu města či venkova
 podle instrukcí najde cíl své cesty
 rozumí popisu turisticky zajímavého místa na
letáku
 s vizuální oporou popíše prostředí venkova
nebo města
 vysvětlí směr cesty a zeptá se na něj
 popíše vzhled ideálního města či venkova
 vyjmenuje výhody a nevýhody bydlení
ve městě či na venkově a vyjádří se k nim
 zeptá se jiné osoby na způsob a místo jejího
bydlení a na podobné otázky odpoví
 popíše obrázky s městskou tématikou
 napíše blog o dovolené
Slovní zásoba: město a venkov, předložky
pohybu, složená slova
Gramatika: počitatelná a nepočitatelná
podstatná jména, členy, neurčitá zájmena,
vyjádření množství
Výslovnost: určitý člen “the”
4. lekce
 pomocí nápovědy identifikuje filmové žánry
 rozumí v slyšeném textu o jakém filmovém
žánru se mluví
 rozumí krátké biografii herce/herečky
 vystihne hlavní body ve čteném i slyšeném
textu o předávání filmových cen a o
kaskadérech
 rozumí obsahu výtahu z filmu
 stručně vyjádří svůj názor na zhlédnutý film
Slovní zásoba: filmové žánry, přídavná jména
popisující film, typy TV programů
Gramatika: přídavná jména zakončena na “-ed”
a “-ing”, 2. a 3. stupeň přídavných jmen,
srovnávání
Výslovnost: oslabená výslovnost slov ve větě
23
porovná dva filmy
vystihne hlavní myšlenky a hlavní body filmu
vyměňuje si s kamarádem své názory na film
koupí si lístky do kina osobně i po telefonu
požádá o zopakování informace, pokud ji
nepostihne
 vytvoří stručnou recenzi na film, který zhlédl





5. lekce
 s vizuální oporou rozliší a pojmenuje druhy
obchodů
 z rozhovoru rodilých mluvčích pozná, v jakém
obchodě se nachází
 vystihne hlavní body čteného, populárně
naučného textu o londýnských centrech
nakupování
 vystihne hlavní body slyšených reklam
 uvede, do jakých obchodů rád/nerad chodí
 zeptá se kamaráda, jak dlouho něco trvá
 vyhledá konkrétní informaci v populárněnaučném textu o internetovém obchodu
 diskutuje s kamarádem, jaký dárek koupit
svému blízkému
 vyměňuje
si
informace
s vrstevníkem
o nakupování online
 reklamuje v obchodě vadné zboží
 napíše formální dopis - stížnost
Slovní zásoba: nakupování, peníze, zvláštní
příležitosti, budovy, v obchodě
Gramatika: předpřítomný čas, minulý čas vs
předpřítomný čas, otázka „Jak dlouho?“
Výslovnost: čísla v cenách
Žák
 pojmenuje elektronické přístroje a přiřadí k nim
jejich funkci
 rozumí smyslu rozhovoru dvou lidí na dovolené
o zamýšlené činnosti
 vystihne
obsah
jednotlivých
odstavců
populárně naučného textu o facebooku
 rozumí hlavní myšlence slyšeného textu
o reklamě na prodej elektroniky
 vystihne hlavní myšlenku v krátkém naučném
textu o detektoru lži
 stručně vyjádří, co zamýšlí dělat v dané situaci
či v nadcházejících chvílích
 vyhledá informace ve čteném, populárněnaučném textu o netradičních způsobech
dopravy
 vyjádří svůj názor na užitečnost některých
vynálezů
 odmítne nebo přijme pozvání na společenskou
akci
 napíše krátký vzkaz
 rozliší a pojmenuje různé druhy vzájemných
pozdravů lidí a běžných gest
 rozumí slyšenému textu o chování lidí
v různých zemích
 rozumí čtenému textu o Vánocích v jiných
zemích
Učivo
6. lekce
Slovní zásoba: elektronické přístroje, místa
Gramatika: frázová slovesa, vyjádření
budoucího děje, nulový kondicionál, vyjádření
„snad“, „možná“
Výslovnost: “going to”
7. lekce
Slovní zásoba: gesta, sociální aktivity, pozvání,
rady
Gramatika: frázová slovesa, slovesa „muset“,
„nesmět“, „nemuset“, podmínkové věty
1. kondicionál
Výslovnost: „will“, „won´t“
24
 pochopí text o pověrách
 pochopí hlavní myšlenku a doplní text písně
o pověrách
 vystihne hlavní body textu o Aprílu
 vede se spolužákem rozhovor o dávání a
přijímání dárků
 vyhledá konkrétní informace v populárněnaučném textu o rodinných oslavách Dne
díkuvzdání v USA (z předešlé edice učebnice)
 vypráví o neobvyklých svátcích a jejich
oslavách
 zformuluje radu a doporučení v rozhovoru s
kamarádem
 napíše krátký dopis kamarádovi, ve kterém ho
pozve na oslavu narozenin
 napíše krátký dopis kamarádovi, ve kterém
přijme nebo odmítne pozvání na večírek
8. lekce
 s vizuální oporou pojmenuje hlavní přírodní
katastrofy
 rozumí hlavnímu tématu krátkého projevu
v rozhlasu
 rozumí slyšenému i čtenému krátkému textu
nebo větám navrhujícím řešení globálních
problémů
 vystihne hlavní body naučného textu o
recyklování
 pojmenuje hlavní problémy v ČR
 navrhne, jak by šlo zlepšit životní prostředí
v jeho okolí
 vyjádří své přání změnit současný stav či
situaci
 vyměňuje si s kamarádem názory, co by dělali
za jistých podmínek či situací
 sdělí své názory ö potřebných změnách
v místě bydliště v krátkém eseji
Slovní zásoba: přírodní katastrofy, životní
prostředí a jeho ochrana
Gramatika: přípony podstatných jmen,
2. kondicionál, I wish..
Výslovnost: “should”, “shouldn´t”, “would”,
“wouldn´t”
9. lekce
 pojmenuje běžné zločiny a projevy vandalismu
s vizuální oporou
 pochopí, o jakém zločinu se v rozhovoru lidí
baví
 rozumí krátkému čtenému textu o neobvyklém
zločinu
 rozumí hlavním bodům textu o Robinu
Hoodovi; vyhledá v něm konkrétní informace
 pochopí hlavní myšlenku populární zprávy o
kyberzločinu
 gramaticky správně formuluje sled událostí a
jeho činností během dne
 vyjádří svůj názor na detektivky
 reprodukuje něčí sdělení
 vyhledá konkrétní informace ve čteném nebo
slyšeném textu či rozhovoru o trestním činu
 vyměňuje si s kamarádem své názory na
počítačové viry a jejich tvůrce
 nahlásí na policejní stanici krádež
 vypovídá na policejní stanici
 sdělí sled událostí v písemném vyprávění
Slovní zásoba: zločin a zločinci, výpověď o
zločinu
Gramatika: tvorba podstatných jmen pomocí
přípon, hovorové výrazy
Výslovnost: intonace zdůrazněného slova
ve větě
10. lekce
 pojmenuje žánr literatury nebo druh publikace
podle stručného popisu
 rozumí slyšeným dotazníkovým otázkám
Slovní zásoba: publikace, knihy a texty, fikce,
oddělení v knihkupectví
25
 pochopí hlavní myšlenku a hlavní body textu
slyšené a čtené písně
 vyhledá konkrétní údaje v čteném životopise
W. Shakespeara
 stručně charakterizuje známého českého
spisovatele a jeho tvorbu
 nahradí v textu vybraná slova vhodnými
synonymy
 vyhledá v textu hovorové výrazy a vysvětlí je
běžnými slovy
 vyhledá detailní informace v recenzi knihy
 simuluje interview se známým spisovatelem
 domluví si schůzku s přítelem
 napíše neformální dopis o knize
Gramatika: trpný rod v přítomném čase, trpný
rod v ostatních časech
Výslovnost: přízvuk ve slovech
Učivo
Žák
 orientuje se ve zkouškových strategiích
 aplikuje vhodné zkouškové strategie
 upevňuje a rozvíjí receptivní, produktivní,
interaktivní a mediační řečové dovednosti
 používá vhodnou slovní zásobu k danému
tématu
 umí pracovat s textem dle zkouškových
dovedností
 je
schopen
řešit
úlohy
jazykové
kompetence, správně používat slovní
zásobu a mluvnici, umí používat vhodné
jazykové prostředky
 dokáže řešit poslechový subtest vztahující
se k danému tématu
 umí
vytvořit
písemnou
práci
dle
zkouškových dovedností
 dokáže hovořit k danému tématu dle
zkouškových zadání
Zkouškové strategie ke státní maturitní
zkoušce
pozn. Tučně označené informace o kompetencích
žáka se vztahují ke všem tematickým kapitolám
v uvedené učebnici.
 rozumí textu a rozhovoru o životní úrovni lidí
v různých zemích světa
 rozumí textu z časopisu pro mladé lidi týkající
se vzhledu a povahy
 rozumí rozhovoru o budoucnosti lidí
 rozumí rozhovoru na téma ideální partner
 tvoří, rozliší a používá různé mluvnické
prostředky vyjadřující časy
 popíše osobnost a vzhled sebe a jiného člověka
 vyjmenuje a popíše volnočasové aktivity
 charakterizuje rodinné a přátelské vztahy
 vede rozhovor a diskutuje na téma lidé a volný
čas
 napíše
neformální
dopis
s popisem
a
vyjádřením názoru na blízkou osobu
People, family and relations, social life
Slovní zásoba: osobní informace, povaha,
vzhled, oděvy a doplňky, volnočasové aktivity
Gramatika: opakování časů
26
Home, home town
 rozumí inzerátu na bydlení
 rozumí
populárně-naučnému
textu
o alternativním bydlení
 rozumí rozhovoru lidí, kteří hledají bydlení
 rozumí
instrukcím
k umístění
objektů
v místnostech
 rozlišuje a umí správně použít vazbu
there is / there are v běžných komunikačních
situacích
 tvoří, rozliší a používá modální slovesa, umí
vyjádřit zákaz a nutnost
 popíše své současné bydlení
 vypráví o Brně
 charakterizuje
své
představy
bydlení
v budoucnosti
 s vizuální oporou popíše místo spojené
s bydlením
 vyjmenuje výhody a nevýhody společného
bydlení
 diskutuje o bydlení
 napíše inzerát s popisem bydlení
 rozumí informacím o školním vzdělávacím
systému v ČR a GB
 pojmenuje vyučovací předměty
 rozumí textu o změnách ve škole
 rozumí textu o speciální zahraniční škole
 rozumí rozhovoru mezi dvěma studenty
ve škole
 rozumí rozhovoru mezi učiteli o školních
záležitostech
 tvoří, rozliší a používá modální slovesa, umí
vyjádřit míru pravděpodobnosti
 popíše vzdělávací systém v ČR a GB
 uvede rozdíly mezi vzdělávacími systémy
 popíše školní rok a typické aktivity spojené
s výukou
 simuluje rozhovor s kamarádem o plánovaném
jazykovém kurzu na zahraniční škole
 přijme nebo odmítne návrh na realizaci
jazykového pobytu v zahraničí
 napíše formální žádost o informace ke studiu
na zahraniční škole
 pojmenuje národní svátky USA, GB, ČR
 rozumí textu o zvycích a oslavách národních
svátků
 rozlišuje specifika zvyklostí při oslavách
národních svátků
 rozumí základním historickým a společenským
kontextům, které souvisí s národními svátky
 zná, rozlišuje a umí správně vyjádřit
přivlastňovací výrazy
 vyjmenuje symboly a zvyky národních svátků
 popíše a porovná charakteristiky jednotlivých
svátků v daných zemích
 s vizuální oporou popíše své zkušenosti
s oslavami svátků
 vede rozhovor a diskutuje o zvyklostech při
oslavách národních svátků v USA, GB a ČR
 napíše krátkou zprávu o zvycích při oslavách
národních svátků
 rozumí textu o letních brigádách
Slovní zásoba: částí domu, typy domů a bytů,
velikost a stav domů a bytů, místo bydlení, nájem
bytu, domácí práce
Gramatika: vazba there is/there are, modální
slovesa
Reálie a odborná témata: domov, bydlení, rodné
město, Brno
School, Czech and British system of
education, communication, foreign languages
Slovní zásoba: typy škol, místa ve škole, lidé ve
škole, vyučovací předměty, školní objekty,
přihlašování a ukončování školní docházky,
studium, zkoušky, studenti a učitelé
Gramatika: modální slovesa – spekulace
Reálie a odborná témata: škola, vzdělávací
systém ČR a GB
National holidays
Slovní zásoba: symboly svátků, oslavy, festivaly
Gramatika: přivlastňovací zájmena, selves
Reálie a odborná témata: národní svátky USA,
GB, ČR
Work
Slovní zásoba: povolání, charakteristika
27
 rozumí populárně naučnému textu o hygieně na
pracovišti
 rozumí rozhovoru o zaměstnání a pracovních
podmínkách
 rozumí rozhovoru dvou přátel o události
v novém zaměstnání
 vyjmenuje a použije slovesa s gerundiem a
infinitivem
 vyjmenuje a popíše různá zaměstnání
 popíše, která zaměstnání by si chtěl / nechtěl
vyzkoušet a zdůvodní proč
 vyplní dotazník o svých hodnotách ve vztahu
k práci a zaměstnání
 popíše svůj vztah k práci v kanceláři, uvede
výhody a nevýhody
 vede rozhovor a diskutuje na téma zaměstnání
 simuluje interview při žádosti o zaměstnání
 napíše žádost o zaměstnání
 sestaví CV
zaměstnání, hledání zaměstnání, práce a peníze,
zaměstnanost, v zaměstnání, bez práce, lidé v
zaměstnání
 rozumí základním výrazům na téma jídlo a
vaření
 rozumí populárně-naučnému textu o školním
stravování v zahraničí
 rozumí úryvku z románu o situaci v restauraci
 rozumí rozhlasovému pořadu na téma
stravování a zločin
 rozumí rozhlasovému pořadu o neobvyklé
restauraci
 umí vytvořit a vhodně použít tázací dovětky
v běžných komunikačních situacích
 zná, rozlišuje a umí použít správně předložky
 popíše oblíbená / neoblíbená jídla
 uvede kategorie dělení potravin
 popíše kvalitu a kvantitu potravin
 popíše postup pří přípravě pokrmu
 uvede různé typy stravování
 charakterizuje zdravé / nezdravé stravování
 simuluje rozhovor s přáteli o plánované party
 argumentuje, předkládá návrhy a domluví se na
kompromisu při plánování občerstvení pro
hosty party
 napíše krátkou zprávu o pozvání na piknik
Food
 rozumí popisu turisticky zajímavého místa v GB
a Londýně
 rozumí populárně-naučnému textu o GB a
Londýně
 zná zásady tvorby přítomných časů, rozlišuje
mezi větou oznamovací, tázací a zápornou, umí
je správně používat v komunikačních situacích
 s vizuální oporou popíše památky a zajímavá
místa GB a Londýna
 vyjmenuje důležité a známé geografické pojmy
týkající se GB a Londýna
 charakterizuje a popíše základní geografické,
ekonomické a kulturní informace týkající se GB
a Londýna
 vede rozhovor nad plánkem města
 vyměňuje
si
informace
s kamarádem
o zajímavých místech v GB a Londýně
 napíše krátký popis a charakteristiku Londýna
Great Britain, London
Gramatika: větné vzory
Reálie a odborná témata: zaměstnání a CV
Slovní zásoba: typy jídla, charakteristika jídel,
příprava pokrmů, kvantita a balení potravin, typy
stravování
Gramatika: tázací dovětky, předložky
Reálie a odborná témata: jídlo, zdravý životní
styl
Slovní zásoba: památky, doprava, geografické
útvary
Gramatika: přítomné časy
Reálie a odborná témata: Velká Británie,
Londýn
Shopping and services
 rozliší a pojmenuje druhy obchodů
 z rozhovoru rodilých mluvčích pozná, o jaký
obchod se jedná
Slovní zásoba: typy obchodů, nakupování,
stížnosti, služby, reklama, trh
28
 rozumí populárně-naučnému textu o různých
typech reklamy
 rozumí textu z časopisu o módě pro děti a
o speciální obchodní značce
 rozumí rozhovoru dvou zákazníků diskutujících
o speciální obchodní značce
 roztřídí podstatná jména počitatelná a nepočitat
elná a dokáže správně vyjádřit jejich množství
 používá člen určitý, neurčitý a nulový
 uvede oblíbené / neoblíbené obchody
 uvede druh zboží a přiřadí je k odpovídajícímu
obchodu
 vyhledá a sdělí správnou odpověď na základě
vyslechnuté stížnosti na téma nakupování
 popíše oblíbenou / neoblíbenou reklamu
Gramatika: podstatná jména, množství, členy
Reálie a odborná témata: nakupování, podávání
stížnosti
 simuluje rozhovor se spolužáky na téma, jaký
dárek koupit svému učiteli
 uvádí pozitiva a negativa návrhů
 argumentuje a navrhuje řešení při vybírání
vhodného dárku
 napíše stížnost
Travelling
 rozliší a pojmenuje různé typy dopravy a
dopravních prostředků
 rozumí textu o různých způsobech cestování a
jednodenním výletě v zahraničí
 rozumí rozhovoru s cestovatelem a vyprávění o
cestování v minulosti a současnosti
 zná zásady tvorby minulých časů, rozlišuje
mezi větou oznamovací, tázací a zápornou, umí
je správně používat v komunikačních situacích
 popíše různé typy dopravy
 popíše různé typy cestování a dovolených
 uvede výhody a nevýhody různých typů
cestování
 stručně popíše svoji nedávnou dovolenou a
popíše události během cesty
 vede rozhovor s kamarádem o cestování a
dovolených
 napíše pohlednici z dovolené
 rozumí textu o základních charakteristikách
anglicky hovořících zemí (Kanada, USA,
Austrálie)
 rozumí popisu turisticky zajímavého místa
v dané zemi
 zná zásady tvorby časů, rozlišuje mezi větou
oznamovací, tázací a zápornou, umí je správně
používat v komunikačních situacích
 tvoří, rozlišuje a používá různé mluvnické
prostředky
 s vizuální oporou popíše zajímavá místa
v Kanadě, USA a Austrálii
 vyjmenuje důležité a známé geografické pojmy
týkající se uvedených zemí
 charakterizuje a popíše základní geografické,
ekonomické a kulturní informace týkající se
Kanady, USA a Austrálie
 uvede místa, která by v dané zemi chtěl
navštívit
 s vizuální oporou prezentuje referát o
uvedených zemích
 vyměňuje
si
informace
s kamarádem
o zajímavých místech v Kanadě, USA a
Slovní zásoba: typy dopravy, cestování,
ubytování, dovolená, nehody
Gramatika: minulé časy
Reálie a odborná témata: dovolená a cestování
Canada, USA, Australia
Slovní zásoba: geografické pojmy,
charakteristika zemí
Gramatika: souhrn gramatických jevů –
opakování učiva z daného ročníku
Reálie a odborná témata: Kanada, USA,
Austrálie
29
Austrálii
 napíše
referát,
ve kterém
informuje
o základních údajích a turisticky zajímavých
místech uvedených zemí
2. Rozpis výsledků vzdělávání a učiva / 4. ročník 2+2 hodiny týdně, celkem 116 hodin
Učivo
Žák
tématu
dovedností
 je
schopen
řešit
úlohy
jazykové
 napíše písemnou práci dle zkouškových
dovedností
v uvedené učebnici.
Culture and free time
 rozumí textu o výtvarném díle a krátkým
textům o známých režisérech
 rozumí rozhovoru teenagerů o volném čase
 rozumí vyprávění na téma zábava a volný čas
 rozumí zásadám tvorby budoucího času a umí
rozlišit plánovaný děj a okamžité rozhodnutí
 objasní zásady tvorby předpřítomného času a
dokáže je uplatnit v komunikaci
Slovní zásoba: hudba, literatura, divadlo, film,
media, výtvarné umění
Gramatika: vyjádření budoucnosti, předpřítomné
časy
Reálie a odborná témata: social life, British and
American culture
 popíše výtvarné dílo
 uvede známé kulturní akce a doporučí některou
 dokáže uplatnit zásady tvorby budoucího času
v komunikaci
 vyměňuje
si
informace
s kamarádem
o kresbách na ulici, oblíbeném hudebním žánru
a kulturní akci
 napíše pozvánku na kulturní akci
 rozumí textu o základních informacích
k tématům ČR, Praha a Brno
 rozumí popisu turisticky zajímavého místa
v dané lokalitě
 zná a umí správně použít vhodné předložky
 rozlišuje a umí vhodně používat vztažné výrazy
ve vedlejších větách
 zná, rozlišuje a umí správně a vhodně použít
spojovací výrazy v běžných komunikačních
situacích
 s vizuální oporou popíše zajímavá místa v ČR,
Czech Republic, Prague, Brno
Slovní zásoba: geografické pojmy, památky,
instituce, doprava
Gramatika: předložky, vztažné věty, spojky
Reálie a odborná témata: Czech Republic,
Prague, Brno
30
Praze a Brně
 vyjmenuje a charakterizuje geografická a
kulturní specifika týkající se ČR, Prahy a Brna
 popíše lokalitu a popíše cestu na určité místo
 napíše
referát,
ve
kterém
informuje
o základních údajích a turisticky zajímavých
místech ČR, Prahy a Brna
Sport
 rozpozná relevantní / irelevantní informace
v textu o sportovcích
 vyhledá specifické informace v textu o nových
sportech
 rozezná
specifické
informace
v dialogu
studentů o sportech
 rozumí hlavním myšlenkám rozhovoru lékaře a
sportovce
 rozumí kulturním specifikům anglicky mluvících
zemí
 zná, rozlišuje a správně používá zásady tvorby
předminulých časů v komunikačních situacích
 popíše svůj vztah ke sportům
 vyjmenuje a popíše různé sporty
 shrne informace o konkrétní sportovní akci
 sdělí informace o sportovní události
 vyzve k vyjádření názoru
 rozvine argumentaci
 shrne řešení problému
 napíše neformální dopis s návrhem na účast na
sportovní akci
Slovní zásoba: sporty, náčiní, sportoviště,
sportovci
Gramatika: předminulé časy, souslednost
Reálie a odborná témata: kulturně sportovní
akce v anglicky mluvících zemích
 rozumí krátkým populárně naučným textům
o medicínské problematice
 rozumí specifickým informacím a vybere
relevantní / irelevantní informace z textu
 rozumí rozhovoru dětí na téma zdraví
 rozumí vyprávění o zdravém životním stylu
 zná zásady tvorby podmínkových vět, rozliší a
používá podmínkové věty 1. i 2. typu
 popíše lidské tělo, různé nemoci a jejich
symptomy
 vyjádří názor na zdravý životní styl
 vysvětlí co považuje za důležité
 s vizuální oporou popíše situaci se zdravotní
tematikou
 vyjádří své názory
 rozvine argumentaci na téma zdraví
 vyjádří souhlas / nesouhlas
 srovná, posoudí a diskutuje o zdraví
 napíše krátkou zprávu
Health and diseases
 rozumí popisu specifického přírodního prostředí
a počasí
 vyhledá
specifické
informace
v textu
o globálním oteplování
 rozumí specifickým informacím z rozhlasového
pořadu o zvířatech
 rozumí názorům mluvčích v rozhovoru
o životním prostředí
 zná, rozlišuje a správně používá trpný rod a
vazbu have sth. done
 popíše
problematiku
ochrany
životního
prostředí a globálních problémů lidstva
 uvede podrobnosti
 vysvětlí své názory proč považuje určité
problémy za důležité
Nature, environment, problems of mankind
Slovní zásoba: nemoci, zranění, symptomy,
orgány, léčba, zdravotní péče, zdravý a nezdravý
životní styl
Gramatika: podmínkové věty - typ 1 a 2
Reálie a odborná témata: Health, Illness,
Human body
Slovní zásoba: počasí, přírodní katastrofy,
životní prostředí
Gramatika: trpný rod, vazba have sth. done
Reálie a odborná témata:
Environmental problems, Social problems and
social help
31
 s vizuální oporou popíše situaci spojenou
s danou problematikou
 vyzve k vyjádření názoru na akci k ochraně
životního prostředí
 reaguje na sdělené názory
 napíše neformální dopis, kde popíše přírodní
charakteristiku své země
 shromáždí specifické informace z více krátkých
textů
 rozumí hlavním bodům z textů k tematice
Animal world
 rozlišuje a tvoří přídavná jména a příslovce, zná
zásady stupňování, které dokáže správně
použít
 sdělí specifické informace
 shrne a využije
předložené faktografické
informace ke klasifikaci zvířat
 s vizuální oporou popíše vybrané živočichy
 vyjádří vlastní názor na problematiku volně
žijících a domácích zvířat
 diskutuje o problematice
 srovnává a posuzuje řešení problému
 napíše referát o zvířatech ve volné přírodě
Animal world
 rozumí
krátkým populárně vědeckým
a
odborným textům
 vyhledá specifické informace z relevantních
textů
 zná, rozlišuje a správně používá gramatické a
jazykové funkce odpovídající základní úrovni
SMZ (B1)
 používá lexikální prostředky včetně vybrané
frazeologie
 používá základní pravidla o stavbě slov, vět a
nadvětných celků
 postihne hlavní body vztahu lidí se zvířaty
 s vizuální oporu klasifikuje a popíše nemoci
zvířat
 sdělí specifické informace k problematice
 diskutuje o problematice vztahů lidí a zvířat
 popíše a vyjádří vlastní zkušenosti s nemocemi
zvířat
 napíše článek o vztazích lidí a zvířat
Relationship – people and animals
Animal diseases
 rozumí
krátkým populárně vědeckým a
odborným textům o zemědělství
 vyhledá v textu specifické informace
 zná, rozlišuje a správně používá gramatické a
jazykové funkce odpovídající základní úrovni
SMZ (B1)
 používá lexikální prostředky včetně vybrané
frazeologie
 používá základní pravidla o stavbě slov, vět a
nadvětných celků
 s vizuální oporu popíše prostředí rostlinné a
živočišné výroby
 vysvětlí problematiku zemědělství a chovu
zvířat
 vyhledá specifické informace z textů k dané
problematice
 shrne a využije získané specifické informace
 diskutuje o problematice
 napíše referát o praxi v zemědělství
Slovní zásoba: charakteristické skupiny zvířat,
části těla zvířat, domácí zvířata, divoká zvířata
Gramatika: přídavná jména, příslovce
Reálie a odborná témata: Classification of
animals, Pets, Wild animals, Animal body parts
Slovní zásoba: vztahy mezi zvířaty a lidmi,
asistenční zvířata, zvířata v práci, nemoci zvířat
Reálie a odborná témata: Realtionships –
people and animals, Animal diseases
Agriculture, Plants and countryside
Slovní zásoba: zvířata v zemědělství, chov,
práce v zemědělství, rostlinná výroba, plodiny,
produkty zemědělství, rostliny, části rostlin a
stromů, typy krajiny
Reálie a odborná témata: Farming, Breeding,
Plants and countryside
32
Německý jazyk
Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 355+58
Obecné cíle předmětu
Výuka německého jazyka navazuje na jazykové znalosti získané na základní škole, rozšiřuje je a
směřuje k dalšímu jazykovému a profesnímu zdokonalování. Klade důraz na motivaci žáka, jeho
zájem o studium cizího jazyka a přípravu na život v multikulturní Evropě. Důležité je využití
multimediálních programů a internetu. Komunikativní jazykové kompetence umožní dorozumění v
běžných situacích každodenního života, jazykové znalosti přispívají k úspěšnému uplatnění na trhu
práce, studiem německého jazyka se žák učí také toleranci k hodnotám jiných národů. Vzdělávání
v německém jazyce směřuje k dosažení úrovně B 1 Společného evropského referenčního jazykového
rámce.
Učivo je zaměřeno na komunikaci v německém jazyce. Jazykové prostředky představuje zvuková
stránka jazyka, pravopis, slovní zásoba a gramatika. Tematické okruhy, komunikační situace a
jazykové funkce se vztahují k oblastem osobního, společenského a pracovního života. Zahrnují rovněž
poznatky z kultury, národních zvyků a tradic. Učivo je dále zaměřeno na zvládnutí základních znalostí
z oblasti veterinární medicíny.
Pojetí výuky
Pojetí výuky zohledňuje individuální vzdělávací potřeby žáků, vede žáky k osvojení různých technik
samostatného učení a k individuální práci odpovídající jejich schopnostem. Uplatňují se dialogické
slovní metody, týmová práce a kooperace, diskuze, písemný projev. Důraz je kladen na kultivovaný
mluvený projev a potřebu dorozumět se s rodilým mluvčím.
Metody vyučování
Důraz je kladen na motivaci žáka a jeho zájem o studium cizího jazyka jako přípravu na život v
multikulturní Evropě. Osvojené kompetence napomáhají i dobrému uplatnění žáků na trhu práce.
Cílem je dosáhnout takových komunikativních jazykových kompetencí, aby se žák dorozuměl
v běžných situacích každodenního života.
Hodnocení výsledků vzdělávání
Hodnotí se výsledky na základě numerické klasifikace podle Klasifikačního řádu. Žák je hodnocen
průběžně během pololetí. Předmětem hodnocení jsou komplexní jazykové dovednosti, prověřované
průběžně ústně i písemně. V projevu se hodnotí zvuková stránka, lexikální obsah, aplikace
gramatických pravidel, pohotovost, samostatnost a plynulost.
Pomůcky
Základní pomůckou je učebnice SPRECHEN SIE DEUTSCH I, II, doplňující materiál tvoří odborné
texty z praxe, časopisy, názorné výukové materiály, CD, DVD a využití internetu.
Vzdělávání v cizím jazyce směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí.
33
Mezipředmětové vztahy :
V německém jazyce žáci využívají znalosti z českého jazyka, ZSV, biologie, IKT, TV.
Žák je veden k vyjadřování, které je přiměřené účelu jednání a komunikační situaci, vhodné prezentaci
v souladu s pravidly německého kulturního prostředí, ke srozumitelné a souvislé formulaci myšlenek a
aktivní účasti v diskuzi, formulaci a obhajování názorů a postojů a respektování názorů druhých.
Personální kompetence
Žák je veden k tomu, aby se efektivně učil a pracoval, využíval zprostředkované znalosti a zkušenosti,
sebekriticky vyhodnocoval dosažené výsledky, přijímal radu a kritiku, stanovoval si cíle podle svých
osobních schopností a dále se vzdělával.
Sociální kompetence
Žák je veden k tomu, aby přijímal a zodpovědně plnil svěřené úkoly, dovedl pracovat v týmu a
nepodléhal předsudkům a stereotypům v přístupu k jiným lidem a kulturám.
Žák je veden k tomu, aby dokázal uplatnit jazykové vzdělání na trhu práce, splnit požadavky
zaměstnavatele na jazykovou gramotnost a dokázal se seberealizovat při vstupu na trh práce. Výuka
cizích jazyků přispívá k realizaci průřezových témat.
Občan v demokratické společnosti
Žák je veden k tomu, aby se orientoval v působení masových médií a uměl jednat s lidmi, diskutovat a
hledat kompromisní řešení, respektoval tradice a společenské zvyklosti, aktivně vystupoval proti
projevům nesnášenlivosti a xenofobie.
Žák je veden k tomu, aby využíval internet pro vyhledávání doplňujících informací a aktuálních údajů
ze společenského dění v zemích dané jazykové oblasti a využíval on-line učebnic pro domácí
samostudium.
34
Žák
 rozumí seznamovacímu rozhovoru
 se vyjadřuje ústně i písemně k tématu
osobního života a rodiny
 představuje členy rodiny, kamarády a
spolužáky, hláskuje jména a příjmení.
 reprodukuje seznamovací rozhovor
 dokáže sestavit věty v přítomném čase, použít
osobní zájmena v 1. pádě a vytvořit otázku
 napíše krátký osobní profil
 rozumí textu o rodině
 popíše členy rodiny
 pojmenuje jejich povolání a koníčky
 popisuje svůj denní program, program na
víkend či prázdniny
 vede monolog i dialog na téma rozvrh hodin,
trávení volného času
 vyskloňuje podstatná jména se členem určitým
i neurčitým v jednotném čísle, tázací a osobní
zájmena a použije je ve větě, zvládne používat
předložky se 3.a 4. pádem a vytvořit zápor.
 napíše neformální dopis o své rodině
 porozumí textu na téma stravování
 vystihne hlavní body slyšeného rozhovoru
v restauraci
 popíše oblíbená, neoblíbená jídla a nápoje
 používá přivlastňovací zájmena a silná slovesa
v přítomném
čase,
rozkazovací
způsob
pravidelných sloves a určí čas.
 vede rozhovor v obchodě
 popíše svoje stravovací návyky
 rozumí inzerátu na bydlení
 vystihne hlavní myšlenky čteného i slyšeného
textu o stěhování
 popíše svůj pokoj a ostatní místnosti v bytě
 vede dialog na téma bydlení
 napíše inzerát na pronájem bytu či domu
 zapojí se do dialogu na téma bydlení mladých
lidí, bydlení dříve a dnes
 používá vazbu „es gibt“,vytvoří množné číslo a
používá předložky s 3. a 4. pádem a modální
slovesa
 dokáže se vyjádřit ústně i písemně ke všem
probraným tématům a použít probranou
gramatiku
 rozumí textu o trávení volného času
 zdůvodní význam sportu pro zdraví
 představí své oblíbené kulturní aktivity
 popíše svůj vztah ke sportu
 použije
slovesa
s odlučitelnými
a
neodlučitelnými předponami a zvratná slovesa
Učivo
1. lekce
Osobní údaje, představení
osobní zájmena v 1. pádě, časování sloves
v přítomném čase, vykání, pořádek slov
v oznamovací a tázací větě
2. lekce, 3. lekce
Rodina, denní program
skloňování podstatných jmen, osobní zájmena ve
3.a 4. pádě, tázací zájmena, zápor, předložky se
3. pádem, předložky se 4. pádem
4. lekce
Nákupy, jídlo a nápoje
přivlastňovací zájmena, časování silných sloves,
rozkaz, určování času
5. lekce, 6. lekce
Dům a domov-popis bytu, nabídka v inzerátu
vazba es gibt, množné číslo, předložky se 3. a 4.
pádem, modální slovesa
7. lekce - opakovací
Opakování slovní zásoby a gramatiky
z předešlých lekcí
8. lekce
Využití volného času, sport a zábava-aktivní a
pasivní odpočinek
slovesa s neodlučitelnými předponami, slovesa
s odlučitelnými předponami, zvratné sloveso
v přítomném čase
35
v přítomném čase.
 Domluví
si
s kamarádem
společnou
volnočasovou aktivitu
 napíše krátký text o slavném sportovci
 rozumí textu o rodinné dovolené
 pochopí hlavní myšlenky slyšeného rozhovoru
lidí, kteří se seznámí na dovolené
 dokáže koupit jízdenku
 vede rozhovor s úředníkem za přepážkou
 orientuje se v plánu města
 doporučí turistovi návštěvu významných
památek svého bydliště
 dokáže správně vystupňovat přídavná jména i
příslovce, používá souřadicí spojky v souvětích.
 napíše neformální dopis kamarádovi o svém
městě/vesnici
9. lekce
Cestování a doprava-druhy dopravních
prostředků
stupňování přídavných jmen a příslovcí,
zeměpisné názvy, souřadicí spojky
Učivo
Žák
 rozumí textu o studiu v zahraničí
 pojmenuje vyučovací předměty a povolání
 seznámí se s naším a německým školským
systémem
 charakterizuje svou školu
 hovoří a napíše o svých plánech do budoucna
s použitím přítomného času
 vede s kamarádem rozhovor o oblíbených
předmětech
 používá pravidelná i nepravidelná slovesa
v préteritu.
Opakování učiva předešlého ročníku
10. lekce
Vzdělání a plány do budoucna - školský systém u
nás a v Německu, práce, kariéra.
préteritum
 rozumí textu o návštěvě divadla a kina
 vystihne hlavní myšlenky slyšeného textu o ND
 diskutuje
se
spolužáky
o
kulturních
programech ve sdělovacích prostředcích
 představí nabídku kulturních akcí v místě
svého bydliště
 vyjádří se vlastními slovy o kulturním životu v
Německu
 zhodnotí zhlédnutý film a divadelní představení
 napíše o oblíbené osobnosti kulturního života
 používá pravidelná a nepravidelná slovesa
v perfektu.
11. lekce
Kultura a kulturní život
 film a divadlo
 oblíbená četba
Kulturní život v Německu
perfektum pravidelných sloves, perfektum
nepravidelných sloves
 pojmenuje obvyklá domácí zvířata
 vysvětlí, proč lidé chovají domácí zvířata
 popíše svoje oblíbené zvíře a chov mazlíčků
 vede jednoduchý rozhovor ve veterinární
ordinaci
Odborné téma: Domácí zvířata
 rozumí textu o návštěvě lékaře
12. lekce
36
 rozumí slyšenému rozhovoru lékaře a pacienta
 popíše lidské tělo
 pojmenuje obvyklé nemoci a symptomy nemocí
 vyjádří názor na zdravý životní styl
 reprodukuje konverzaci lékaře s pacientem
 napíše krátký text o svém zdravotním stavu
 dovede vytvořit budoucí čas, používá vedlejší
věty.
Zdraví a nemoci -popis potíží, u lékaře, lidské
tělo, budoucí čas, slovosled ve vedlejší větě
 rozumí textu na téma mezilidské vztahy
 rozumí rozhovoru při náhodném setkání
 charakterizuje jednotlivé osoby
 napíše krátký inzerát na seznámení
 používá slovesné vazby a zájmenná příslovce
 v rozhovoru žádá o pomoc náhodného
kolemjdoucího
13. lekce, 14. lekce
Mezilidské vztahy, lidské vlastnosti
slovesné vazby, zájmenná příslovce
Žák









Učivo
Zkouškové strategie ke státní maturitní zkoušce
orientuje se ve zkouškových strategiích
aplikuje vhodné zkouškové strategie
upevňuje a rozvíjí receptivní, produktivní,
používá vhodnou slovní zásobu k danému
tématu
umí pracovat s textem dle zkouškových
dovedností
je
schopen
řešit
úlohy
jazykové
dokáže řešit poslechový subtest vztahující
umí
vytvořit
písemnou
práci
dle
zkouškových dovedností
dokáže hovořit k danému tématu dle
v uvedené učebnici
Opakování učiva 2. ročníku
 pojmenuje základní jevy kulturního života
 rozumí slyšenému i čtenému rozhovoru
s filmovou hvězdou
 uspořádá anketu oblíbenosti jednotlivých druhů
zábavy
 hodnotí úlohu médií a úroveň informací
 srovnává česká a německá média.
 používá vazby sloves a dokáže vytvořit vedlejší
věty, perfektum a préteritum všech sloves
 napíše stručnou recenzi o filmu
1. lekce
Kultura – film, divadlo, masmédia
vedlejší věty, vazby sloves, préteritum a
perfektum všech sloves
37
 pojmenuje jednotlivé kusy oblečení a druhy
obchodů
 rozumí textu o módní přehlídce
 popíše podle módního časopisu módní trendy
v oblékání a posoudí, nakolik se shodují s jeho
vkusem
 porovná služby v Německu a ČR
 vede rozhovor v obchodě
 písemně vyřídí reklamaci
 vyskloňuje přídavná jména bez členu, po členu
určitém a neurčitém.
2. lekce
Nakupování, móda a oblečení, služby v Německu
a ČR
zájmena, skloňování přídavných jmen
 pojmenuje negativní jevy ve společnosti
 rozumí textu o krádeži
 vede monolog i dialog na téma postavení
člověka v současné společnosti
 reprodukuje zprávy z tisku o problémech
mladých lidí v oblasti závislosti na návykových
látkách
 používá neurčitá zájmena, řadové číslovky.
 rozpracuje písemně zprávu do příběhu
3. lekce
Problémy současné společnosti
neurčitá zájmena, řadové číslovky
 rozumí článku o Praze
 charakterizuje Českou republiku a Prahu
 dokáže porovnat zvyky a obyčeje v sousedních
zemích s českými
 popíše pozitivní a negativní stránky života na
venkově a ve městě
 používá směrová příslovce a řadové číslovky
 v dopise popíše školní výlet v ČR
4. lekce
Česká republika, Praha
řadové číslovky, směrová příslovce
 pojmenuje místa a budovy ve městě a na
vesnici
 rozumí čtenému i slyšenému textu o bydlení
 charakterizuje Brno
 diskutuje o výhodách a nevýhodách bydlení ve
městě a na vesnici/ bytě, domě
 vede rozhovor s realitním agentem
 napíše o svém vysněném bydlení
 používá závislý infinitiv na podstatném jménu,
přídavném jménu a slovesu a předložky s 2.
pádem.
5. lekce
Bydlení na vesnici a ve městě
Brno
závislý infinitiv, předložky s 2. pádem
 rozumí ukázkám z knih Tři kamarádi, Na
západní frontě klid
 hovoří o životě a díle E.M Remarqua.
 charakterizuje svého oblíbeného spisovatele a
jeho dílo
 pracuje s německým časopisem Juma a s
vybranými literárními texty a prohlubuje si znalosti
z německé literatury
6. Lekce
E. M. Remarque
Můj oblíbený spisovatel
Opakování dosud probrané gramatiky
 pojmenuje volnočasové aktivity a různé druhy
sportu
 rozumí textu o sportovní události a rozhlasové
reportáži z hokejového zápasu
 dokáže hovořit o olympijských hrách
 interpretuje rozhovor reportéra se známým
sportovcem
 vytvoří vedlejší věty vztažné, přirovnávací
způsobové věty a vedlejší věty účinkové.
7. lekce
Volný čas a sport
 letní a zimní sporty, možnosti sportovního
vyžití, historie olympijských her
vedlejší věty
 pojmenuje části těla zvířat a běžné nemoci
 popíše projevy chování u nemocných zvířat
Odborné téma : Nemoci zvířat
38
 popíše vyšetření u veterináře
 vysvětlí prevenci nemocí
uvede vlastní zkušenosti s nemocnými zvířaty
2. Rozpis výsledků vzdělávání a učiva / 4. ročník 2+2 hodiny týdně, celkem 116 hodin
Učivo
Žák
tématu
dovedností
 je
schopen
řešit
úlohy
jazykové
 napíše písemnou práci dle zkouškových
dovedností
v uvedené učebnici
Opakování učiva 3. ročníku
 charakterizuje
užitkových zvířat
způsob
chovu
jednotlivých
 rozumí textu o úrazu na horách
 pojmenuje základní druhy zranění a zopakuje si
pojmenování běžných nemocí
 pojmenuje dětské a civilizační choroby
 popíše pobyt v nemocnici
 charakterizuje různé způsoby léčby
 napíše dopis o své nejvážnější nemoci
 vede s kamarádem rozhovor o zraněních
 vystupňuje přídavná jména v přívlastku
 rozumí textu o srovnání školských systémů
u nás a v německy mluvících zemích
 charakterizuje jednotlivé školské systémy
 popíše svou školu
 napíše o svých školních letech, o plánech do
budoucna
 dokáže použít infinitivní konstrukce a modální
částice.
 Rozumí textu v časopisech Freundschaft a
Juma
 Charakterizuje
Německo,
Rakousko
a
Švýcarsko s pomocí mapy
Odborné téma : Chov zvířat
8. lekce
Nemoci, zranění
 lidské tělo, vnější popis a vnitřní orgány, dětské
nemoci, civilizační choroby
stupňování přídavných jmen v přívlastku
9. lekce
Školský systém u nás, v Německu, Rakousku,
Švýcarsku, moje škola
infinitivní konstrukce, modální částice
10. lekce
Německy mluvící země
zpodstatnělá přídavná jména, příčestí přítomné a
minulé
39
 Objasní způsob života v Německu
 používá zpodstatnělá přídavná jména bez
členu, po členu určitém a neurčitém a příčestí
přítomné i minulé.
 zopakuje si pojmenování jídel a nápojů
 rozumí textu o návštěvě restaurace
 popíše svátky v ČR a německy mluvících
zemích
 popíše přípravu oblíbeného jídla
 dokáže hovořit o vlivu špatných stravovacích
návyků na zdraví člověka
 dokáže hovořit o jídlech k různým příležitostem
a o rozdílech české a německé kuchyně
 používá konjunktiv préterita.
 rozumí textu o návštěvě cestovní kanceláře
 vyjmenuje výhody a nevýhody cestování
různými dopravními prostředky
 vede dialog o zkušenostech se silničním
provozem
 používá zlomky, desetinná čísla, procenta.
 pojmenuje jevy týkající se životního prostředí a
jeho ochrany
 popíše základní ekologické problémy
 vysvětlí, jak přispívá k ochraně ŽP
11. lekce
Jídlo a nápoje, svátky v ČR, Německu, Rakousku
a Švýcarsku
Konjunktiv préterita a opisná forma würde +
infinitiv
12. lekce
Služby a cestování
 možnosti cestování, služby v cestovním ruchu,
zlomky, desetinná čísla, procenta
Odborné téma: Životní prostředí
40
Obor vzdělávání : 43-41-M/01 Veterinářství
Obecným cílem předmětu základy společenských věd je seznámení žáka s oblastí politického,
hospodářského a kulturního života společnosti, dále pak získání základní orientace v celosvětovém
dění a ve vývoji naší společnosti. Vyučovací předmět má umožnit žáku samostatně řešit běžné situace
v občanském životě, kriticky hodnotit informace získávané z masmédií a umět si poradit i s problémy
osobního života. Vede žáka k aktivní účasti ve společenském dění. Učí ho správně pochopit obecné
pojmy, které jsou důležité k pochopení společenských jevů.
Učivo základů společenských věd je děleno do několika relativně samostatných celků.
První z nich zahrnuje témata z psychologie a sociologie, prostřednictvím kterých je žák veden
k pochopení sebe sama a k uvědomění si složité struktury lidské osobnosti. Pomáhá mu orientovat se
v náročných životních situacích, porozumět druhým lidem a umět s nimi komunikovat. Vede žáka
k tomu, aby se zajímal o problémy společnosti, v které žije, uměl k nim zaujmout vlastní kritický postoj
a k osobní zodpovědnosti při řešení etických problémů.
Druhý celek seznamuje žáky s novodobými vývojem společnosti, se základními pojmy, které umožňují
tento vývoj pochopit. Dále navazuje tématy z okruhu politologie, v rámci kterých získává základní
informace o fungování novodobého státu, o možnostech aktivního začlenění občana do
společenského dění. Učí ho orientovat se ve společenských strukturách a organizacích, vede ho
k pochopení principů a hodnot demokratického státu. Učivo je propojeno s aktuálními informacemi
z dění v naší společnosti i ve světě.
Třetí celek představuje problematiku právní výchovy. Žák se seznámí se základními rysy právního
sytému v naší republice, porozumí významu a funkci právních norem, naučí se aplikovat svoje
poznatky na konkrétní situace v praktickém životě. Dále pak v tématech mezinárodních vztahů se
seznámí s integračními procesy v současném světě, s nejdůležitějšími mezinárodními organizacemi a
jejich činností. Žák je veden k zájmu o mezinárodní dění a globální problémy lidstva.
Pojetí výuky
Těžištěm výuky je výklad učitele, který je obměňován prezentací referátů k danému tématu a
následnou diskusí. Dále jsou používány didaktické pomůcky, hlavně video, které slouží jako úvodní
informace k řešení určitého tématu. Je kladen důraz na aktivní zapojení se co největšího počtu žáků
do diskuse. Žáci jsou vedeni k tomu, aby vyslovili svůj vlastní názor, nebo řekli komentář k určité
aktuální události. Žáci samostatně nebo ve skupinách vyhledávají informace a zpracovávají je ústně i
písemně. Využívají k tomu moderní informační zdroje. Žáci jsou rovněž vedeni k tomu, aby se zapojili
do společenských aktivit a projektů. Součástí výuky jsou i návštěvy přednášek a skupinových aktivit
v různých institucích ( Muzeum romské kultury, Pedagogicko-psychologická poradna aj.).
41
Vědomosti žáků jsou hodnoceny písemnými testy, ústním zkoušením, hodnocením prezentace
referátů a hodnotí se i aktivita v diskusích. Při hodnocení písemných testů se využívá klasifikační
stupnice v návaznosti na bodový systém. Při písemném a ústním zkoušení je kladen důraz na
porozumění učivu a schopnost samostatné interpretace problému. Slovní hodnocení, sebehodnocení
a se zařazuje při prezentaci referátů a při žákovských projektech. Při jejich hodnocení bude kladen
důraz i na úroveň zpracování práce.
Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat:
1.Kompetence k učení : základy společenských věd vedou žáky k tomu, aby si dovedli najít vhodnou
motivaci k učení, byli schopni se efektivně učit, orientovali se v možnostech dalšího sebevzdělávání a
vzdělávání.(1.ročník témata vzdělávání a seberealizace)
2.Kompetence k řešení problémů : ve většině témat je žák veden k tomu, aby samostatně řešil
konkrétní situaci, aby věděl, co má dělat, jaká jsou jeho práva a povinnosti. Učí ho získávat potřebné
informace. (zejména 2. a 3. ročník témata státní správa a samospráva, soudy, občansko-právní vztahy
3.Komunikativní kompetence : žák je veden k tomu, aby uměl rozlišit a překonávat bariéry při
komunikaci, aby uměl vést dialog a psanou formou vyjádřit svůj názor. V diskuzi dovede zaujmout
vlastní postoj, připravit si argumenty a přijmout kritiku, kultivují své chování a vystupování na
veřejnosti. ( zejména 1.a 2. ročník v tématech jako jsou asertivita, partnerství a rodina, život
v současné společnosti, problémy multikulturní společnosti aj.)
4.Personální a sociální kompetence : témata i aktivity v hodině vedou žáky k tomu, aby si dovedli
vytvořit vlastní názor, zaujmout vlastní postoj, kriticky přistupovat k získaným informacím. Žáci pracují
na své schopnosti komunikovat v rámci třídy, vytvářet dobré mezilidské vztahy.(témata asertivita,
komunikace, řešení konfliktů....)
5.Občanské a kulturní kompetence : žáci si osvojují hodnoty demokratické společnosti, schopnost
participace v občanském životě, rozvíjí se u nich vědomí vlastní zodpovědnosti při řešení nejenom
osobních ale i společenských problémů, pocity vlastenectví, kladný vztah k přírodnímu a kulturnímu
dědictví. ( zejména 1. a 2.ročník - kultura, stát, principy demokracie, ústava, český stát a státní
symboly...)
6.Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat
s informacemi : součástí výuky je práce s informacemi získanými žáky z internetu, a literatury, učí
žáky kriticky přistupovat k různým zdrojům informací a uvědomit si možnost zkreslení faktů. Žáci jsou
schopni využít tyto technologie k zpracování konkrétního zadání a jeho prezentaci ve výuce.
(průběžně)
Průřezová témata
Občan v demokratické společnosti – toto téma je v podstatě součástí učiva zejména 2.ročníku, kde je
žák veden k aktivní participaci ve veřejném životě. K tomu by měl být schopen získat potřebné
informace, vytvořit si vlastní názor, zaujmout vlastní postoj. Žák je veden k tomu, aby se uměl
orientovat v různých typech institucí a organizací. Vytváří se v něm vztah k hodnotám demokratické
společnosti, stejně tak k základním etickým hodnotám. Toto téma je realizováno různými formami
školních ale i mimoškolních aktivit.
Člověk a životní prostředí – téma je realizováno v učivu, které se týká globalizace, globálních
problémů, osobnosti a formujících vlivů, vztah kultury a přírody. V tomto tématu jsou rovněž uplatněny
mezipředmětové vztahy s biologií, kde vyučující vede žáky k účasti na projektu Třídím, třídíš, třídíme.
Člověk a svět práce – realizováno v tématech vzdělávání a sebevzdělávání, profesní orientace,
komunikace, občan a obec. Žák si uvědomuje potřebu vzdělání, svou hodnotovou a profesní orientaci,
dovede se orientovat v institucích, kterých činnost souvisí s hledáním a získáním práce a řešení
problémů s tím souvisících.
Informační a komunikační technologie – kromě běžných uživatelských dovedností, které žáci uplatňují
při zpracování referátů, pracovních listů aj. občanská nauka vede žáky k uvědomění si možnosti
42
záporného vlivu masmédií na osobnost mladého člověka . Týká se to témat volného času,
komunikace mezi mladými lidmi, možnosti medií dezinterpretovat fakta.
Mezipředmětové vztahy se dále realizují hlavně s předmětem ekonomika, který na mnohá témata
přímo navazuje. V oblasti práva jsou to pracovně-právní vztahy, v oblasti politologie ekonomická
funkce státu, otázky státní regulace a deregulace, téma Evropské unie a její činnosti aj. S předmětem
informační a komunikační technologie se mezipředmětové vztahy uplatňují mimo jiné i při způsobu
zadávání testů ze ZSV.
43
Žák
 vymezí pojem osobnost člověka a dovede
vysvětlit, jak jednotlivé vlivy působí na formování
osobnosti
 porozumí, jak je jedinec ve svém vývoji závislý
na společnosti
 na příkladech z vlastní zkušenosti diskutuje o
možnosti negativních vlivů na osobnost mladého
člověka a zaujme k nim vlastní postoj
 charakterizuje typy osobnosti, které pak
dovede rozlišit v konkrétním jednání lidí
 pochopí důležitost seznámit se s patologickými
vlivy a možnostmi jak se jich vyvarovat
 diskutuje o životních postojích a hodnotách,
identifikuje motivaci svého jednání
 pochopí proces socializace jednotlivce,
diskutuje o různých sociálních rolích a vzorcích
činností, které z nich vyplývají, modeluje situace,
které s těmito rolemi souvisí
 charakterizuje formy komunikace, vysvětlí na
příkladech komunikační bariéry, pochopí
důležitost empatie, dokáže použít v praktickém
životě zpětnou vazbu
 charakterizuje asertivní jednání, dovede ho
rozlišit od agresivního a pasivního jednání,
dovede svých poznatků využít k tomu, aby se
v praxi vyhnul manipulaci
 pochopí postavení a funkce rodiny v naší
společnosti, dovede na základě informací z médií
zaujmout svůj vlastní postoj k různým situacím
v rodině
 charakterizuje druhy rodiny (nukleární, úplná,
neúplná, vícegenerační, pěstounská a adoptivní)
 zná problémy mladých lidí v sexuální oblasti a
dovede o nich vhodně diskutovat, ví, kam by se
mohl obrátit o pomoc v případě potřeby
 pochopí potřebu celoživotního vzdělávání
 dovede určit vhodné podmínky učení, najít si
vhodnou motivaci
 charakterizuje efektivní způsoby učení
 identifikuje typy stresu a jejich možné příčiny
 seznámí se se základními způsoby jejich
překonávání
 identifikuje základní společenskovědní
disciplíny
 charakterizuje život v současné české
společnosti
 dovede rozlišit vertikální a horizontální
rozvrstvení společnosti a zaujmout stanovisko,
jaké důsledky toto rozvrstvení znamená pro
jednotlivce
Učivo
Člověk v lidském společenství
 Jedinec ve společnosti
 Osobnost člověka a její vývoj
 Vlivy formující vývoj osobnosti
 Typy osobnosti
 Patologické poruchy vývoje osobnosti
 Hodnotová orientace, životní postoje, motivace
 Socializace jednotlivce, sociální role, formální a
neformální skupiny
 Komunikace
 Konflikty a jejich řešení
 Asertivita, manipulace
Vztahy, partnerství a rodina
 Rodina a její funkce
 Druhy rodiny
 Sexuální výchova a výchova k partnerství
Vzdělávání a seberealizace
 Učení, motivace, podmínky učení a jeho
efektivnost
 Psychohygiena. Význam volného času
 Stres, frustrace a deprivace
 Vědní disciplíny, jejich využití v praxi
Život v současné společnosti
 Společnost tradiční a moderní
 Sociální stratifikace společnosti
 Společenské vrstvy, elity a jejich úloha
 rozliší náboženský a vědecký přístup ke světu
 Věda a náboženství
 charakterizuje světová náboženství
 Světová náboženství : křesťanství, judaismus,
44
 uvede příklady náboženské a jiné netolerance
 na základě událostí ze světa dokáže diskutovat
o terorismu ve světě a zaujmout vlastní postoj
 charakterizuje hlavní sekty v ČR a vysvětlí,
proč může být jejich vliv negativní
buddhismus, islám, hinduismus
 Fundamentalismus a terorismus, radikalismus
a extremismus
 Sekty v ČR
 rozliší jednotlivé typy kultury a charakterizuje
multikulturní společnost
 charakterizuje masmédia ve společnosti, jejich
druhy, funkce a vliv
 rozliší fakt od názoru, uvede možnosti
dezinterpretace faktů
 interpretuje tabulky, grafy aj.
 dovede zaujmout vlastní postoj k potřebě
etických norem v médiích a politice
 Kultura, duchovní a hmotná, masová kultura,
subkultura
 Média a život v medializovaném světě
 Masmédia a jejich role v našem životě
 Interpretace a desinterpretace faktu v médiích
 Etické normy v masmédiích a politice
 Otázky svědomí a osobní zodpovědnosti
Učivo
Žák
 porozumí rozdělení světa v důsledku koloniální
expanze velmocí a jejich boje o moc
 popíše průběh 1.světové války a objasní její
dopad na nové uspořádaní vtahů mezi státy
 vysvětlí pomocí doplňujících zdrojů dopad
1.světové války na obyvatelstvo a hospodářství
 popíše vznik 1. republiky
 charakterizuje parlamentní republiku jako typ
demokratického státu
 identifikuje rysy diktatury a totalitního státu,
dovede své poznatky aplikovat na příklady
z dějin
 popíše mezinárodní vztahy v době mezi 1. a
2.světovou válkou
 objasní, jak došlo k dočasné likvidaci ČSR
 vysvětlí příčiny 2.světové války, popíše její
průběh a objasní její důsledky
 pochopí podstatu rasismu a nacionalistických
hnutí , dovede na základě práce s internetem
diskutovat o nebezpečí neonacismu
v současnosti, zvlášť v České republice
 objasní poválečné uspořádání po 2.světové
válce a jeho důsledky pro Československo
 charakterizuje stát s centrálně řízenou
ekonomikou a stát s tržní ekonomikou, pochopí
jeho fungování
 vysvětlí pojem „studená válka“ a dovede
diskutovat o jejích projevech a důsledcích
 objasní vývoj v ČSR v letech 1949 – 89
 popíše vývoj v rozvojových zemích a vysvětlí
příčiny dekolonizace
Novověk – 20. století
 Vztahy mezi velmocemi na začátku 20.stol.
 1.světová válka – pokus o nové rozdělení světa
 České země v průběhu 1.světové války,
 vznik Československa
Demokracie a diktatura
 Československo jako parlamentní republika a
totalitní režimy tohoto období (Německo a
SSSR)
 Velká hospodářská krize
 Mezinárodní vztahy v 20. a 30. letech, růst
napětí a cesta k nové světové válce
 2. světová válka – její příčiny, průběh a
důsledky
 Československo za války – 2. československý
odboj
 Holocaust a válečné zločiny
Svět v blocích
 Poválečné uspořádaní v Evropě a ve světě.
 Vytvoření 2 světových bloků
 Studená válka
 USA – světová supervelmoc jako protiváha
SSSR
 Postavení Československa a jeho vývoj po
2.světové válce
 Vývoj v třetím světě a dekolonizace
Dějiny studovaného oboru se učí v odborných
předmětech
45
 charakterizuje demokracii a objasní, jak
funguje a jaké má problémy
 charakterizuje stát a jeho základní atributy,
 uvede kořeny české státnosti a rozliší české
státní symboly a jejich význam
 na konkrétních situacích dovede určit
podmínky získání státního občanství a možnosti,
jak ho lze pozbýt
 objasní význam TGM pro vznik moderního
státu
 pochopí potřebu občanské angažovanosti
v moderní společnosti
 porozumí významu a funkci ústavy
 diskutuje o činnosti orgánů státní moci, dovede
zaujmout vlastní postoj
 identifikuje základní lidská a občanská práva a
svobody, dovede na konkrétních případech uvést
jejich porušování, ví, na které subjekty se má
v takovém případě obrátit
 rozliší státní správu a samosprávu a principy,
na základě kterých fungují
 charakterizuje strukturu územní samosprávy
 dovede uvést možnosti občanské participace
v činnosti samosprávy
 rozpozná na konkrétních příkladech
charakteristiky jednotlivých typů ideologií
 orientuje se v systému politických stran v ČR,
dovede určit jejich orientaci a preference,
diskutuje o současném dění u nás
 vysvětlí rozdíly mezi volebními systémy a
dovede popsat systém voleb v ČR
 charakterizuje znaky demokratických voleb a
dovede ze světového dění uvést příklady jejich
porušování
 rozliší aktivní a pasivní volební právo
 popíše sociální nerovnost a chudobu
ve vyspělých demokraciích
 identifikuje projevy diskriminace ve společnosti
 rozliší projevy rasismu, nacionalismu,
xenofobie na konkrétních příkladech z našeho a
světového dění a uvědomí si, jaké nebezpečí pro
soudobou společnost znamenají
 posoudí v praktickém životě, kdy je rovnost
pohlaví porušována
 identifikuje různé druhy násilí a agresivity
ve společnosti
 vysvětlí, jaké otázky řeší filozofie
 charakterizuje pojmy morálka, etika, etiketa
 rozliší konkrétní případy autonomní a
heteronomní morálky
 debatuje o praktických filozofických a etických
otázkách ( vychází ze svého života, médií a
literatury)
 porozumí funkcím morálky a etikety
 pochopí vztah mezi svobodou a zodpovědností
Člověk jako občan
 Základní hodnoty a principy demokracie
 Stát, jeho atributy
 Český stát a státní symboly, státní občanství
 T.G. Masaryk a aktivní občanství
 Ústava ČR
 Listina základních práv a svobod
 Orgány státní správy a samosprávy
 Občan a obec
 Občanská participace,
potřebné pro demokracii
občanské
ctnosti
 Politický systém, politická ideologie
 Základní typy ideologií
 Politické strany v ČR
 Volební systémy
 Sociální nerovnost a chudoba
 Rasismus, diskriminace národnostních menšin,
xenofobie
 Postavení mužů a žen, genderové problémy
 Sociálně
patologické
jevy
v soudobé
společnosti
Člověk a svět (praktická filozofie)
 Význam filozofie v životě člověka
 Etika v životě člověka
 Autonomní a heteronomní morálka
 Morálka,etika a etiketa
 Svědomí člověka
 Etika – životní postoje a hodnotová orientace
46
Učivo
Žák
 vyjádří vlastní názory na problematiku
spravedlnosti a diskutuje o ní na základě příkladů
z praxe
 identifikuje právní normy, chápe jejich funkce ve
společnosti
 rozliší jednotlivé součásti práva a problematiku,
kterou se zabývají
Člověk a právo
 Právo a spravedlnost
 Právní normy, společnost a stát
 identifikuje různé typy právních vztahů na
základě příkladů z praktického života
 charakterizuje právní subjektivitu, pochopí
právní odpovědnost různých právních subjektů
 seznámí se s orgány právní ochrany a dovede
rozlišit situace, v kterých případech se na ně
obrátit
 popíše soustavu soudů v ČR, činnost policie,
advokacie a notářství
 Právní vztahy a právní skutečnost
 rozliší různé formy vlastnictví a způsoby dědění
 dovede identifikovat situaci, kdy vzniká
závazkové právo, charakterizovat způsoby
uzavírání smluv, na základě příkladů z praxe
rozlišit jednotlivá plnění smluv, možnost jejich
zrušení
 popíše průběh občanského řízení, jeho
účastníky a rozliší případy, kterých se toto řízení
týká
 seznámí se se zákonem o rodině, s právy a
povinnostmi rodičů, s alternativními formami
soužití a přístupem společnosti k nim
 zaujímá vlastní názor na příčiny rozvodů v naší
společnosti
 vyjmenuje instituce, které se zabývají právy a
ochranou dítěte, kam se dítě může obrátit
v případech domácího násilí, charakterizuje
náhradní rodinnou péči a její formy
 objasní postupy vhodného jednání stane-li se
obětí nebo svědkem jednání jako je např.šikana,
násilí, vydírání
 Vlastnictví a právo
 charakterizuje trestní právo , rozliší trestný čin a
 přestupek, je seznámen s průběhem trestního
řízení, seznámí se s typy trestů a pochopí jejich
funkce
 charakterizuje jednotlivé druhy správního práva,
náplň jejich činnosti, identifikuje jednotlivé orgány
veřejné správy, seznámí se s průběhem
správního řízení a možnostech odvolání
 Trestní právo
 Trestné činy
 Trestní řízení
 popíše rozčlenění soudobého světa
 vysvětlí vztahy mezi vyspělými a rozvojovými
státy
 identifikuje některé příčiny světových konfliktů
 charakterizuje formy mezinárodních vztahů,
osvojí si základní pojmy jako jsou ratifikace,
bilaterální smlouva aj.
 Právní subjektivita a odpovědnost
 Orgány právní ochrany
 Soustava soudů ČR, notáři, advokáti, soudci
 Smlouvy a závazkové právo
 Občanské soudní řízení
 Rodina a manželství pohledem práva
 Děti, rodiče a náhradní rodinná péče
 Kriminalita páchaná na dětech a mladistvých
 Kriminalita páchaná mladistvými
 Správní právo
Soudobý svět
 Rozmanitost soudobého světa – civilizační
sféry a kultura, velmoci, vyspělé státy,
rozvojové země a jejich problémy, konflikty
 Mezinárodní vztahy
47
 pochopí souvislost mezi suverenitou států a
mezinárodními organizacemi, dovede uvést
kladné i záporné stránky účasti států v různých
mezinárodních organizacích
 charakterizuje OSN, jeho orgány, na
konkrétních příkladech ze světového dění
komentuje jeho činnost a význam
 charakterizuje NATO, zapojení ČR do této
organizace, její cíle a konkrétní činnost
v současné době
 popíše historický vývoj integračního procesu
v Evropě, vzniku EU
 charakterizuje hlavní oblasti integrace, zapojení
ČR do této organizace
 identifikuje orgány EU
 diskutuje o výhodách a nevýhodách účasti naší
republiky v EU
 rozliší hlavní procesy, které charakterizují
globalizaci, popíše jejich dopad na národní státy,
uvede na konkrétních příkladech, jak se projevuje
v ČR
 identifikuje globální problémy lidstva, dovede o
nich diskutovat a zaujmout vlastní postoj
 charakterizuje strategii trvale udržitelného
rozvoje, její hlavní zásady, dovede vyjádřit vlastní
názor na danou problematiku a na základě médií
uvést příklady její realizace
 Mezinárodní organizace
 OSN
 NATO
 Evropská Unie
Integrace a dezintegrace
 Globalizace
 Globální problémy
 Strategie trvale udržitelného rozvoje
48
Fyzika
Celkový počet hodin za studium: 66
Obecné cíle
Cílem fyzikálního vzdělávání je především naučit žáky využívat fyzikálních poznatků
v profesním i odborném životě, klást si otázky o okolním světě a vyhledávat k nim relevantní, na
důkazech založené odpovědi. Žák využívá fyzikálních poznatků a dovedností v praktickém životě ve
všech situacích, které souvisejí s přírodovědnou oblastí, logicky uvažuje, analyzuje a řeší jednoduché
fyzikální problémy.
Žák využívá mezipředmětové vazby nutné k tomu, aby si utvořil ucelenou představu o přírodě
a společnosti. Mezipředmětové vazby žákovi usnadňují systematizaci poznatků; napomáhají odstranit
nežádoucí dublování učiva; umožňují vytvářet dovednost syntézy i transferu poznatků a pracovních
metod z jednoho předmětu do druhého a napomáhají k vytváření obecné představy o přírodě a
společnosti.
V předmětu Fyzika jsou využívány mezipředmětové vztahy zejména s předměty (nebo jejich
částmi): biologie (Mechanika – pohyb, tlak, síly v přírodě, gravitace, Newtonovy pohybové zákony,
energie, tlak, Archimédův zákon; Termika - vznik a vedení tepla v organismu, přeměny skupenství;
Elektřina a magnetismus: vznik a šíření elektrických impulsů, ochrana člověka před úrazem
elektrickým proudem; Vlnění a optika: zvuk, negativní vliv hluku, způsoby ochrany sluchu, optická
funkce oka, korekce vad oka, rentgenové záření, Fyzika atomu – způsoby ochrany před jaderným
zářením); chemie (Termika: teplota, teplotní roztažnost látek, teplo a práce, přeměny vnitřní energie
tělesa, přeměny skupenství; Elektřina a magnetismus: elektrolýza; Fyzika atomu: atom, elektronový
obal atomu, jádro atomu, nukleony, radioaktivita, jaderné záření; jaderná energie a její využití,
způsoby ochrany před jaderným zářením), matematika (ve všech tematických celcích se využívá
matematiky jako nástroje pro řešení úloh – operace s reálnými čísly, převody jednotek,
zaokrouhlování, vyjadřování neznámé ze vzorce, úprava výrazů, dosazení do vzorce za proměnou,
procenta, trojčlenka, funkce, práce s tabulkou a grafem, čtení z grafu, řešení rovnic a nerovnic,
základy planimetrie a stereometrie, statistické vyhodnocení), tělesná výchova (pohyb, energie),
dějepis (historie objevů, životopisy vědců, významná data ve fyzice), informační technologie
(vyjádření funkčních vztahů tabulkou a grafem). Fyzika je také spjata s environmentální výchovou
(úspora energie, ochrana životního prostředí, využívání přírodních zdrojů).
Učivo je vybráno v nejjednodušší variantě C, učí se jako samostatný předmět v 1. ročníku
2 hodiny týdně.
Učivo je rozděleno do tematických celků:
 Mechanika
 Termika
 Elektřina a magnetismus
 Vlnění a optika
 Fyzika atomu
 Vesmír
Tematické celky umožní žákům pozitivní přístup k přírodě a vytvoření uceleného obrazu
o okolním světě.
Pojetí výuky
Výuka fyziky přispívá k hlubšímu a komplexnímu pochopení přírodních jevů a zákonů,
k formování žádoucích vztahů k přírodnímu prostředí a umožňuje žákům proniknout do dějů, které
probíhají v přírodě.
Výuka je vedena formou výkladu, praktickými ukázkami – demonstrační pokusy, samostatnou
prací – řešení jednoduchých úloh, práce s internetem, s literaturou a časopisy.
Tematické celky Fyzika atomu a Vesmír žáci zpracovávají převážně samostatně pomocí
referátů, které prezentují před třídou. K prohloubení tématu Fyzika atomu a Vesmír slouží exkurze do
jaderné elektrárny Dukovany a návštěva planetária.
49
Žáci jsou hodnoceni hlavně písemnými testy, při kterých se využívá klasifikační stupnice
v návaznosti na bodový systém, případně procentuální vyjádření. Hodnotí se také ústní nebo písemné
zkoušení, samostatná práce, referáty, zprávy z exkurzí a kontroly domácích úkolů. Důraz je kladen na
hloubku porozumění učivu, schopnost aplikovat poznatky v praxi, samostatně pracovat a tvořit.
Žáci jsou v rámci výuky směřováni k tomu, aby byli schopni srozumitelně a souvisle formulovat
své myšlenky, písemně si zaznamenávali podstatné údaje z textů a výkladu učitele, přijímali a
odpovědně plnili zadané úkoly. Jsou vedeni k práci s informacemi z různých zdrojů, včetně internetu,
k tomu, aby při řešení problému využívali logické a empirické myšlení a využívali svých dříve nabytých
zkušeností a dovedností.
Komunikativní kompetence:
 žáci získávají pozitivní přístup k přírodě a vytváří si ucelený obraz o okolním světě;
 žáci formulují své myšlenky, vysvětlí je a obhajují před spolužáky, reagují na jejich dotazy;
 žáci si rozvíjejí schopnost formulovat myšlenky srozumitelně a vyjadřovat se souvisle a přiměřeně
komunikační situaci v ústním projevu;
 žáci jsou schopni písemně zpracovat seminární práce s využitím vlastních znalostí, internetu a
odborné literatury;
 žáci jsou schopni písemně zpracovávat odborná témata a různé pracovní materiály, jsou vedeni k
dodržování jazykové i stylistické normy a odborné terminologie, při jejich prezentaci vystupovat v
souladu se zásadami kultury osobního projevu a společenského chování.
Personální kompetence:
 žáci jsou schopni prezentovat vědomosti a diskutovat při řešení fyzikálních problémů;
 žáci jsou schopni návaznosti na znalosti z předmětu matematika, chemie a na poznatky a
zkušenosti z odborných praxí a osobního života;
 žáci se učí přijímat hodnocení výsledků svých znalostí a dovedností i ze strany jiných lidí,
adekvátně reagovat, přijímat radu i kritiku, dále se vzdělávat, pečovat o své fyzické i duševní
zdraví.
Sociální kompetence:
 žáci jsou schopni v hodinách při řešení odborného problému pracovat v týmu a podílet se na
realizaci společných pracovních činností;
 žáci přijímají a odpovědně plní svěřené úkoly, uznávají autoritu nadřízených, přispívají k vytváření
vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobních konfliktů.
Kompetence k řešení problémů:
 žáci jsou podněcování samostatně pracovat zadáváním samostatných úkolů – řešení fyzikálních
úloh;
 žáci provádějí jednoduché pokusy, zpracovávají samostatné práce;
 žáci jsou schopni porozumět zadanému problému, určit jádro problému, získat informace k jeho
řešení, navrhnout a zdůvodnit způsob řešení, zhodnotit dosažený výsledek;
 žáci jsou schopni uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení a myšlenkové operace.
Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat
s informacemi:
 žáci vyhledávají informace pro zpracování seminární práce, získávají informace z otevřených
zdrojů, zejména pak z internetu;
 žáci jsou schopni pracovat s informacemi a to především s využitím prostředků informačních a
komunikačních technologií.
 Matematické kompetence:
 žáci jsou schopni správně používat a převádět běžné jednotky;
 žáci používají pojmy kvantifikujícího charakteru;
 žáci provádějí reálný odhad výsledku při řešení dané úlohy;
 žáci nacházejí vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, umějí je vymezit, popsat
a správně využít pro dané řešení;
 žáci jsou schopni číst a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy,
schémata apod.);
 žáci efektivně aplikují matematické postupy při řešení různých praktických úkolů v běžných
situacích.
50
Občan a společnost: žák je veden k odpovědnosti za vlastní život a zdraví; toleruje odlišné názory;
orientuje se v globálních problémech současného světa; umí jednat s lidmi, diskutovat o otázkách,
hledat kompromisní řešení; žák se orientuje v masových médiích, kriticky hodnotí danou situaci a
problematiku.
Člověk a životní prostředí: žák si vytváří úctu k živé i neživé přírodě; hodnotí sociální chování
z hlediska zdraví, spotřeby a prostředí; dbá na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci; ochraňuje
přírodu a společnost před důsledky ekologických havárií; diskutuje o způsobech zneškodňování
odpadů; využití energií, tepelných motorů, jejich účinnost; hodnotí klady a zápory různých druhů
elektráren, využití jaderné energie; diskutuje o způsobech ochrany před jaderným zářením.
Informační a komunikační technologie: žák pracuje s internetem, vyhledává potřebné informace,
využívá software pro tvorbu presentací a používá internet k dalšímu vzdělávání; získává informace pro
tvorbu seminárních prací a referátů hledáním podkladů na internetu; efektivně pracuje s informacemi,
umí je získat a kriticky vyhodnocovat.
51
Učivo
Žák:
 rozliší druhy pohybů a řeší jednoduché úlohy
na pohyb hmotného bodu;
 určí síly, které působí na tělesa, a popíše, jaký
druh pohybu tyto síly vyvolají;
 určí mechanickou práci a energii při pohybu
tělesa působením stálé síly;
 vysvětlí na příkladech platnost zákona
zachování mechanické energie;
 určí výslednici sil působících na těleso;
 aplikuje Pascalův a Archimédův zákon při
řešení úloh;
 vysvětlí význam teplotní roztažnosti látek v
přírodě a v technické praxi;
 vysvětlí pojem vnitřní energie soustavy (tělesa)
a způsoby její změny;
 popíše principy nejdůležitějších tepelných
motorů;
 popíše přeměny skupenství látek a jejich
význam v přírodě a v technické praxi;
 popíše elektrické pole z hlediska jeho
působení na bodový elektrický náboj;
 řeší úlohy s elektrickými obvody s použitím
Ohmova zákona;
 určí magnetickou sílu v magnetickém poli
vodiče s proudem;
 popíše princip generování střídavých proudů a
jejich využití v energetice;
 popíše princip a použití polovodičových
součástek s přechodem PN;
 rozliší základní druhy mechanického vlnění a
popíše jejich šíření;
 charakterizuje základní vlastnosti zvuku;
 chápe negativní vliv hluku a zná způsoby
ochrany sluchu;
 charakterizuje světlo jeho vlnovou délkou a
rychlostí v různých prostředích;
 řeší úlohy na odraz a lom světla;
 řeší úlohy na zobrazení zrcadly a čočkami;
 vysvětlí optickou funkci oka a korekci jeho vad;
popíše
význam
různých
druhů
elektromagnetického záření;
1 Mechanika
 kinematika (pohyby přímočaré, pohyb
rovnoměrný po kružnici)
 dynamika (Newtonovy pohybové zákony, síly v
přírodě, gravitace)
 mechanická práce a energie (zákon zachování
energie)
 mechanika tuhého tělesa (posuvný a otáčivý
pohyb, skládání sil)
 mechanika tekutin (tlakové síly a tlak
v tekutinách)
2 Termika
 základní poznatky termiky (teplota, teplotní
roztažnost látek)
 vnitřní energie (teplo a práce, přeměny vnitřní
energie tělesa)
 tepelné motory
 pevné látky a kapaliny (struktura pevných látek
a kapalin, přeměny skupenství)
3 Elektřina a magnetismus
 elektrický náboj (náboj tělesa, elektrická síla,
elektrické pole, kapacita vodiče)
 elektrický proud v látkách (zákony elektrického
proudu)
 magnetické pole (magnetické pole elektrického
proudu, elektromagnetická indukce)
 střídavý proud (vznik střídavého proudu,
přenos elektrické energie střídavým proudem)
 polovodiče
4 Vlnění a optika
 mechanické kmitání a vlnění (kmitavý pohyb,
vlnění a jeho šíření v prostoru)
 zvukové vlnění (vlastnosti zvuku a jeho šíření
v látkovém prostředí, ultrazvuk)
 světlo a jeho šíření (rychlost světla, odraz a
lom světla, vlnové vlastnosti světla)
 optické zobrazování (zrcadla a čočky, oko)
 elektromagnetické záření (druhy
elektromagnetického záření, rentgenové záření)
52
Biologie
Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 355 (+ 58 Biologický seminář)
Obecným cílem biologie je vytváření vědomostí a znalostí o struktuře a funkci organismů,
pochopení jejich vzájemných vztahů a vztahů mezi živou a neživou přírodou. Biologie zaměřená na
studium živé přírody, tedy i člověka, směřuje k pochopení základních zákonů přírody a k jejich
respektování. Cílem předmětu je také žákům poskytnout ucelený pohled na vztahy člověka a prostředí
a umožnit jim pochopení těchto vztahů. Prioritním cílem výuky biologie je nejen vytváření vědomostí a
dovedností, ale také formování vztahu k přírodě a jejich ochraně a k úctě životu.
společnosti.
V předmětu biologie jsou využívány mezipředmětové vztahy zejména s předměty (nebo jejich
částmi) chemie (organické a anorganické látky, energetika chemických reakcí , sacharidy, proteiny,
krevní bílkoviny, krevní barviva, metabolismus, cholesterol, oxidativní metabolismus, dýchací barviva,
pasivní transport, difůze, chemické látky a procesy v průběhu trávení, metabolismus základních živin bílkovin, cukrů, tuků, typy záření, steroidy, barviva a pigmenty, nukleové kyseliny, bílkoviny,
proteosyntéza), v odborných předmětech (prevence a léčba virových a bakteriálních onemocnění,
choroby trávicí soustavy a jejich prevence, základní pojmy pro somatologii člověka, zdraví životní styl,
prevence civilizačních a infekčních chorob, očkování, zásady hygieny, epidemiologicky významné
druhy živočichů), ZSV (vývoj a vztah vědy a náboženství, historická období vývoje člověka,
rodokmeny významných rodů a jedinců), biologické technice (teoretické vědomosti převedeny do
praktických činností, propojení informací), tělesné výchově (význam pohybu pro zdraví, první pomoc),
matematice (energetický metabolismus a jeho výpočet, využití znalostí z matematiky při řešení
genetických úloh, statistika), fyzice (pohyb částic a energie, světlo , pohyb, akce a reakce, těžiště, tlak,
vznik a vedení tepla v organismu, vznik a šíření elektrických impulsů), společenskovědním seminář
(psychologie, ontogenetický vývoj).
Biologie je také velmi úzce spojena s environmentální výchovou ( zejména ve 3. ročníku,
v rámci ekologie), která se více či méně prolíná i do ostatních vyučovacích předmětů.
Biologie je jedna z přírodních věd vycházející z poznání živé přírody a zabývá se studiem
živých soustav. Navazuje na oblast přírodovědného vzdělání. Tematické celky jsou řazeny na základě
logické posloupnosti, náročnosti, potřebnosti a mentální vyspělosti žáků. Z hlediska struktury je
nejvíce pozornosti věnováno znalostem s pochopením, aplikaci s analýzou, syntézou s hodnocením.
První ročník je věnovaný obecné biologii, zabývá se charakteristikou samotného předmětu,
obecnými vlastnostmi živých soustav. Další kapitola je věnována nebuněčným organismům, zahrnuje
učivo o prokaryotických organismech. Velká pozornost je věnována eukaryotické buňce a následně
biologii rostlin, její anatomii, organologii, fyziologii a systematickému zařazení.
Druhý ročník je věnován biologii živočichů, jejich organologii a systematickému zařazení.
Třetí ročník je v rámci biologie a aplikované biologie věnován etologii, která klade důraz na
porozumění živočichům a následně genetice a molekulární biologii. Závěr 3. ročníku je věnován
ekologii, která popisuje vztahy mezi jednotlivými probranými skupinami živočichů a vztahy mezi živou
a neživou soustavou.
Čtvrtý ročník v rámci biologie člověka klade důraz na anatomii, stavbu a funkci jednotlivých
orgánových soustav a péči o zdraví.
Náplň biologického semináře ve 4. ročníku souvisí s výukou dalších oborů a průřezových
témat. V semináři je rozvíjeno a prohlubováno další učivo biologie, které je nadstandardní a pro
ostatní žáky méně využitelné. V rámci biologického semináře potom studenti získávají podrobnější
znalosti o fyziologii rostlin, zabývají se otázkou vzniku a vývoje života na Zemi a evolucí člověka.
Rozšiřují své znalosti o další poznatky ze všech již zmíněných biologických celků a připravují se na
53
maturitu a přijímací zkoušky na vysoké školy. Je určen především maturantům z biologie a zájemcům
o biologické obory na VŠ.
V rámci RVP patří do učiva biologie také kapitoly z Aplikované mikrobiologie a parazitologie
(Viry, bakterie, patogenní houby; Cizopasní členovci, červi; Imunita, imunoprofylace; Obecná
epizootologie; Mikroskopická a serologická technika; Parazitologické diagnostické metody;
Bezpečnost práce a laboratorní řád). Toto učivo je částečně odučeno v předmětech Nemoci zvířat,
Laboratorní technika, Biologické technika a HTP.
Pojetí výuky
Výuka je realizována výkladem učitele, který je doplněn vhodnými didaktickými pomůckami,
například nástěnnými obrazy a schématy, fotografiemi a obrázky živočichů, rostlin a hub a
v neposlední řadě také živým materiálem. Tento způsob výuky je doplněn autodidaktickými metodami
při práci s učebními texty a atlasy a při týmové práci. Uplatňuje se také řízená diskuse mezi skupinami
a to zejména v tématickém celku o ekologii, kdy je potřeba obhájit názor na jednotlivá níže uvedená
témata. Při výuce jsou zadávány problémové úlohy a drobné projekty, které žáci řeší jednotlivě nebo
ve skupinách.
Součástí předmětu jsou i exkurze.
V prvním ročníku žáci navštěvují botanickou zahradu, zúčastňují se jednodenní botanické
exkurze do významných lokalit v okolí Brna.
Ve druhém ročníku si žáci prověří své znalosti na stálé výstavě ryb v Brně a na záchranné
stanici dravých ptáků v Rajhradu.
Ve třetím ročníku potom mají studenti možnost zúčastnit se přednášky na Ústavu soudního
lékařství v Brně, navštíví Mendlovo muzeum. Na konci třetího ročníku je uskutečněna týdenní
botanicko-zoologicko-ekologická exkurze, kde studenti získané vědomosti převedou do praxe.
Ve čtvrtém ročníku znalosti o evoluci člověka doplňujeme návštěvou Anthroposu, informace
získané z jednotlivých orgánových soustav člověka si prakticky ověří opět v Ústavu soudního lékařství
v Brně.
Po celou dobu studia se také mohou žáci účastnit dobrovolných přednášek a exkurzí na daná
biologická témata. Spolupracujeme s vyučujícími Přírodovědecké fakulty v Českých Budějovicích,
Brně a v Praze.
V průběhu roku jsou také pravidelně informováni o výstavách, přednáškách, exkurzích na
různá biologická témata, kterých se mohou zúčastnit ve svém volném čase.
Vědomosti žáků jsou hodnoceny písemnými testy a hromadným opakováním. Při hodnocení
písemných testů se využívá klasifikační stupnice v návaznosti na bodový systém, případně
procentuální vyjádření. Při písemném a ústním zkoušení je kladen důraz na porozumění učivu a
aplikaci teoretických poznatků na konkrétní příklady z přírody.
Slovní hodnocení, sebehodnocení a kolektivní hodnocení se zařazuje při vypracovávání a
prezentaci referátů, při práci v týmu, při žákovských projektech. Při hodnocení bude kladen důraz na
popsání a pochopení daného problému a navrhnutí jeho řešení. Při obhajobě a prezentaci projektů a
referátů bude rovněž hodnoceno zpracování práce, schopnost diskuse a vlastní obhajoba.
zkušeností a dovedností. Svým obsahem vede biologie k respektu k životu a jeho trvání jako nejvyšší
hodnotě, k úctě k živé i neživé přírodě, k ochraně životního prostředí a napomáhá chápání globálních
problémů lidstva. Žáci si také uvědomí důležitost péče o své fyzické a psychické zdraví.
 Žáci rozvíjí schopnost samostatného plánování a organizování vlastní pracovní činnosti a
následné využívání jako prostředku pro seberealizaci a osobní rozvoj.
 Žáci kriticky hodnotí pokrok při dosahování cílů svého učení a práce, přijímají ocenění, radu
i kritiku ze strany druhých, z vlastních úspěchů i chyb čerpají poučení pro další práci.
 Žáci jsou vedeni ke kritickému přístupu ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovávají a
dále je využívají při svém studiu a praxi.
 Žáci uvádí věci do souvislostí a propojují širší celky v rámci předmětu a s dalšími přírodními
vědami.
54

Žáci samostatně či ve spolupráci s ostatními žáky zkoumají přírodní jevy a děje a jejich souvislosti
s využitím různých empirických metod (pozorování, měření, experiment).
 Žáci rozpoznávají problémy, objasňují jejich podstaty a rozčleňují je na části.
 Žáci využívají svých chyb k ukázání cesty a ke správnému řešení.
 Žáci při řešení problémů uplatňují vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě
analytického a kritického myšlení využívají i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice.
 Žáci při řešení genetických úloh analyzují problém, řeší ho a interpretují výsledky.
 Žáci ověřují domněnky vyslovené na základě pokusu, pozorování nebo zkušenosti.
 Žáci formulují a kládou si otázky o průběhu a příčinách různých přírodních jevů pozorovaných
v přírodě nebo při práci v biologické laboratoři a hledají na ně odpovědi.
 Žáci hledají, navrhují a používají další metody, informace nebo nástroje, které by mohly přispět
k hledání správných odpovědí na tyto otázky více nezávislými způsoby.
 Žáci používají odborného jazyka a symbolického a grafického vyjádření informací různého typu.
 Žáci prezentují vhodným způsobem svou práci i sami sebe před známým i neznámým publikem.
 Žáci používají kultivovaný projev písemný a ústní, logické a výstižné vyjadřování.
 Žáci se motivují k aktivní spolupráci při stanovování a dosahování společných cílů.
 Žáci rozvíjí zodpovědný vztah k vlastnímu zdraví i ke zdraví druhých.
 Žáci se, díky předkládaným různým odborným materiálům, rozhodují na základě vlastního úsudku
a odolávají mediálním tlakům.
 Žáci si vytvářejí a udržují hodnotné mezilidské vztahy, založené na vzájemné úctě, toleranci a
empatii (důležitý je také pozitivní příklad ve vyučujících).
 Žáci jsou tolerantní k jiným názorům a zapojují se do aktivit směřujících k šetrnému chování
k přírodě a k vlastnímu zdraví a ke zdraví svých dětí.
Občanské kompetence a kulturní povědomí
 Žáci (na základě teoretických znalostí i praktických dovedností) neohrožují a nepoškozují přírodu
a životní prostředí.
 Žáci diskutují o zodpovědném chování v krizových situacích a v situacích ohrožujících život a
zdraví. Žáci se seznamují se zásadami poskytnutí první pomoci.
 Žáci respektují různorodosti hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí.
 Žáci řeší ekologické problémy místní i globální, upozorňují se na nebezpečí porušení rovnováhy
v přírodě a její důsledky.
 Žáci rozumí souvislostem mezi činností lidí a stavem životního prostředí.
 Žáci se cílevědomě a zodpovědně rozhodují o dalším vzdělávání a budoucím pracovním
zaměření.
 Žáci se motivují k rozvoji svého odborného potenciálu a jeho využití v osobním i profesním životě
(olympiády).
 Žáci se učí kladně hodnotit stanovení cílů, kritické hodnocení dosažených výsledků a úspěšné
dokončení zahájené aktivity (laboratorní práce, referáty).
 Žáci jsou podněcováni k aktivnímu přístupu, vlastní iniciativě a tvořivosti (práce na referátech,
prezentacích).
 Žáci při zadávání a řešení úloh vždy přesně formulují problém.
 Žáci pracují s informacemi, rozumí údajům sestavených do tabulek a grafů.
 Žáci nalézají různé varianty řešení úloh, ověřují výsledky.
 Žáci řeší úlohy a příklady, které později vedou i k samostatnému řešení problémů v praxi.
55
Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi
 Žáci zpracovávají a prezentují výsledky své práce s využitím informačních znalostí.
 Žáci využívají dostupné služby informačních sítí k vyhledávání informací, ke komunikaci,
k vlastnímu vzdělávání a týmové spolupráci, využívají nabídku informačních a vzdělávacích
portálů, encyklopedií a knihoven.
 Žáci v hodinách využívají informační technologie.
 Žáci posuzují tvůrčím způsobem aktuálnost, relevanci a věrohodnost informačních zdrojů a
informací, využívají informační a komunikační služby v souladu s etickými, bezpečnostními a
legislativními požadavky.
Průřezová témata rozvíjejí osobnostní, sociální a morální vlastnosti a potřeby žáků, zdůrazňují
multikulturní, demokratický, globální a proevropský aspekt výchovy a vzdělávání. Poskytují žákům
základní úroveň mediální gramotnosti a vedou je k pochopení důležitosti odpovědného
environmentálního jednání.
Podrobnější rozpis průřezových témat i pro předmět biologie je popsán v samostatné kapitole.
Občan v demokratické společnosti:
K tématu Člověk v demokratické společnosti přispívá biologie v oblasti komunikace – žáci jsou vedeni
k tomu, aby byli schopni diskutovat o citlivých a kontroverzních otázkách, dovedli obhájit svůj názor a
uměli objektivně zhodnotit svůj výkon a práci.
Člověk a životní prostředí:
Svým učivem přispívá biologie zejména k rozvoji průřezového tématu Člověk a životní prostředí a to
zejména v oblasti základních biologických poznatků a základů obecné ekologie. Žáci se učí poznávat
přírodu a lépe jí rozumět, uvědomovat si odpovědnost člověka za uchování přírodního prostředí a
orientovat se v globálních problémech lidstva.
Člověk a svět práce:
Žáci hodnotí sociální chování z hlediska zdraví, spotřeby a prostředí, dbají na bezpečnost práce a
ochranu zdraví při práci, orientují se v základních lidských plemenech, chápou svou vlastní
odpovědnost za své jednání.
Informační a komunikační technologie:
Při zpracování zadaných úkolů žáci využívají výpočetní techniku a tím chemie přispívá i k naplňování
obsahu průřezového tématu Informační a komunikační technologie. Žáci pracují s informacemi (jejich
vyhledávání, zpracovávání a využití), využívají softwaru při zpracování zadaných úkolů (textové
dokumenty, tabulky, grafy, prezentace).
56
Učivo
Biologie, aplikovaná biologie
Žák
Základy biologie
 určí podstatné rozdíly mezi živou a neživou
soustavou
 vyjádří vlastními slovy základní vlastnosti
živých soustav
 charakterizuje organismus jako otevřenou
soustavu
 charakterizuje zastoupení prvků,
anorganických a organických látek v živých
organismech
Vlastnosti živých soustav
 popíše buňku jako základní stavební a funkční
jednotku života
 vysvětlí rozdíl mezi prokaryotickou a
eukaryotickou buňkou
 objasní strukturu a funkci organel
prokaryotických buněk a jejich životní projevy
 objasní strukturu a funkci organel
eukaryotických buněk a jejich životní projevy
 charakterizuje rostlinnou a živočišnou buňku a
uvede rozdíly
Typy buněk
 charakterizuje jednotlivé části buněčného cyklu
 popíše obecné vlastnosti biologických
membrán
 vysvětlí podstatu buněčného metabolismu,
uvede příklady metabolických drah probíhajících
v cytoplazmě a v organelách konkrétních typů
buněk
 charakterizuje způsoby příjmu a výdeje látek
buňkou
 popíše základní typy transportů látek přes
membránu
 popíše základní osmotické jevy v buňce,
porovná vlastnosti rostlinné a živočišné buňky
v prostředí s různou koncentrací osmoticky
aktivních látek
Fyziologie buňky
 uvede základní skupiny organismů a porovná
je
Rozmanitost
charakteristika
organismů
Nebuněčné formy života – viry
 porovná základní vlastnosti virů a buněčných
organismů
 charakterizuje viry jako nebuněčné soustavy
 objasní vztah mezi virem a hostitelem
 odůvodní nutnost vazby viru na buňku
 popíše stavbu virové částice
 objasní základní průběh životního cyklu viru,
porovnají alternativy způsobu rozmnožování viru
Stavba a životní funkce virů
a
jejich
57
v hostitelské buňce
 charakterizuje způsoby šíření virové nákazy
 uvede příklady virových onemocnění a
možnosti prevence
 zhodnotí způsob ochrany proti virovým
onemocněním a metody jejich léčby
 zhodnotí pozitivní a negativní význam virů
 doplní viry o další nebuněčné částice (viroidy,
priony)
 srovná stavbu a význam virů, viroidů a prionů
Virová onemocnění
Bakterie a sinice
 charakterizuje bakterie a sinice z ekologického,
zdravotnického a hospodářského hlediska
 popíše bakteriální buňku, charakterizuje
metabolismus, rozmnožování bakterií, způsob
výživy a života
 popíše výskyt a vysvětlí význam bakterií
v přírodě, v potravinářském průmyslu a
v energetice
 vymezí bakterie z hlediska nároku na prostředí
Stavba a životní funkce bakterií a sinic
 uvede příklady bakteriálních a jiných
onemocnění a možnosti prevence
 zhodnotí možnosti a prevence vůči původcům
bakteriálních chorob
Bakteriální choroby
 uvede příklady využití bakterií člověkem
Využití bakterií
 zhodnotí význam sinic v přírodě
 rozliší významné druhy sinic způsobujících
vodní květ
 popíše preventivní opatření proti negativnímu
působení sinic na člověka
Vodní květ
Rostliny
 charakterizuje typy pletiv podle tloušťky
buněčné stěny, původu, podle schopnosti dělení
 popíše stavbu a vysvětlí funkci jednotlivých
typů pletiv
 popíše typy cévních svazků a jejich význam
 popíše vlastními slovy druhotné tloustnutí
stonku a tvorbu letokruhů
 zkusí si zdůvodnit, proč v tropických oblastech
se u dřevin letokruhy nevyskytují
 vyvodí ze znalosti vnitřní stavby, proč
jednoděložné rostliny nemají druhotné tloustnutí
Pletiva
 schématicky znázorní a popíše vnitřní a vnější
stavbu rostlinných orgánů vegetativních i
reprodukčních a vysvětlí jejich funkci
 charakterizuje stavbu, význam a šíření semen
a plodů
Rostlinné orgány
 objasní význam zelených rostlin pro organismy
žijící na Zemi, zhodnotí rostliny jako primární
producenty kyslíku
 charakterizuje základní životní funkce rostlin
 objasní způsob výživy rostlin a hospodaření
rostlin s vodou
 popíše pohlavní a nepohlavní rozmnožování
rostlin, vysvětlí význam a praktické využití
Fyziologie rostlin
58
 popíše proces oplození a opylení
 charakterizuje vodní režim rostlin
 charakterizuje pohyby rostlin
 porovná fotosyntézu a dýchání z hlediska
energie a místa
 objasní způsob rozmnožování rostlin
 charakterizují specifické znaky řas, významné
skupiny a jejich využití
 popíše postupnou adaptaci rostlin k životu na
souši
 porovná společné a rozdílné vlastnosti nižších
a vyšších rostlin
 vysvětlí hlavní fylogenetické vztahy mezi
jednotlivými odděleními rostlin
 popíše stavbu těla, způsob rozmnožování,
systém, významné zástupce a hlavní význam
mechorostů
 popíše stavbu těla, způsob rozmnožování,
systém, významné zástupce a význam plavuní,
přesliček a kapradin
 charakterizuje fylogenetický význam ryniofyt
 porovná vznik a význam výtrusů a semen,
vysvětlí evoluční význam semene
 charakterizuje stavbu, rozmnožování, systém a
významné druhy nahosemenných rostlin
významné druhy krytosemenných rostlin
 porovná charakteristické znaky a významné
druhy jednoděložných a dvouděložných rostlin
 objasní nebezpečí samovolného šíření
invazních druhů rostlin z ekologického hlediska a
dopady na druhové složení ekosystémů
 rozpozná a charakterizuje zejména
zemědělsky významné zástupce rostlin
Systém a evoluce rostlin
 zhodnotí problematiku ohrožených druhů
rostlin a možnosti jejich ochrany
Ekologie rostlin
Houby a lišejníky
 porovná společné a rozdílné znaky říše hub
s říšemi rostlin a živočichů
 charakterizuje stavbu buňky a těla houby
 vysvětlí rozdíl mezi heterotrofními a
autotrofními organismy
 charakterizuje způsob výživy hub
 objasní rozdíly mezi parazitickými,
saprofytickými a symbiotickými houbami
 vysvětlí základní způsoby rozmnožování hub
 porovná znaky typické pro jednotlivé skupiny
hub
 charakterizuje stavbu těla a způsob
rozmnožování lišejníků
 popíše princip soužití houbové a řasové
(sinicové) složky lišejníků
Stavba a životná funkce hub a lišejníků
 rozpozná a charakterizuje významné zástupce
hub a lišejníků
 objasní ekologický význam hub a lišejníků
v přírodě
 vysvětlí pozitivní a negativní vliv hub na zdraví
člověka, uvede příklady využití hub
 popíše postupy první pomoci při otravě
houbami
Význam hub a lišejníků, patogenní houby
59
Učivo
Žák
Živočichové
 rozpozná a charakterizuje zejména
zemědělsky významné zástupce bezobratlých a
obratlovců
 vysvětlí nebezpečí introdukce a reintrodukce
živočišných druhů z ekologického hlediska
Systém a
živočichů
evoluce
živočichů:
 charakterizuje na příkladech prvoky a jejich
vlastnosti, které jim umožňují přežití
v jednobuněčné formě života
 pozná charakteristické organely prvoků podle
nákresu nebo fotografie a vysvětlí jejich funkce
 charakterizuje významné zástupce prvoků a
jejich zástupce
 popíše nejvýznamnější nemoci člověka
způsobené prvoky a uvede možnosti ochrany
člověka proti těmto nemocem
Prvoci, cizopasní prvoci
 popíše uspořádání těla mnohobuněčných
živočichů
 popíše vznik ektodermu, entodermu,
mezodermu během zárodečního vývoje živočicha
 objasní význam ektodermu, entodermu a
mezodermu u konkrétních kmenů živočišné říše
 vysvětlí podstatu vzniku jednotlivých orgánů
Stavba těla mnohobuněčných živočichů
 charakterizuje a rozpozná kmeny bezobratlých
živočichů a jejich významné zástupce (houbovci,
žahavci, žebernatky, ploštěnci, vířníci, hlístice,
měkkýši, kroužkovci, členovci, ostnokožci)
 pozná a pojmenuje významné živočišné druhy
a uvede jejich ekologické nároky
 posoudí význam živočichů v přírodě a
v různých odvětvích lidské činnosti
 charakterizuje pozitivní a negativní působení
živočišných druhů na lidskou populaci
 zhodnotí problematiku ohrožených živočišných
druhů a možnosti jejich ochrany
Bezobratlí živočichové
 charakterizuje typické projevy, znaky a orgány
podkmenů, tříd a významných zástupců
strunatců (Bezčelistnatci: Kruhoústí; Čelistnatci:
Pancířníci, Trnoploutví, Paryby, Ryby, Plazi,
Ptáci, Savci)
 pozná a pojmenuje významné taxony strunatců
a jejich typické zástupce podle předložených
nákresů a fotografií
 objasní základní fylogenetické vztahy mezi
třídami suchozemských obratlovců
 určí znaky svědčící o postupné adaptaci
obratlovců k životu na souši
Strunatci
ekologie
(houbovci, žahavci, žebernatky, ploštěnci, vířníci,
hlístice,
ostnokožci)
měkkýši,
kroužkovci,
členovci,
60
Učivo
Žák
Živočichové
 charakterizuje typické projevy, znaky a orgány
podkmenů, tříd a významných zástupců savců
 pozná a pojmenuje významné taxony strunatců
a jejich typické zástupce podle předložených
nákresů a fotografií
Strunatci
Etologie
 objasní, charakterizuje základní formy chování
živočichů (Vrozené chování: Chování podmíněné
látkovou výměnou, Ochranné a komfortní
chování, Rozmnožovací a sociální chování,
Komunikace živočichů; Získané chování)
 na příkladech popíše různé formy chování
živočichů
 interpretuje a analyzuje grafické záznamy
chování živočichů a jejich reakce na různé
podněty v závislosti na změnách prostředí
Základní formy chování
Genetika a molekulární biologie:
 objasní význam genetiky
 porovná uložení genetické informace
v prokaryotické a eukaryotické buňce
Základy biologie
Dědičnost a proměnlivost
Obecná genetika
 správně používá základní genetické pojmy
 popíše stavbu chromozomů a jejich význam při
buněčném dělení
 charakterizuje a rozpozná jednotlivé fáze
mitózy a meiózy
 vysvětlí podstatu a genetické důsledky crossing
– overu
 uvede rozdíl v genetice prokaryotické a
eukaryotické buňky
 vysvětlí Mendelovy zákony a aplikuje je na
příkladech
Cytologie
eukaryotické
základy dědičnosti
buňky,
cytologické
61
 při řešení jednoduchých úloh na dědičnosti
kvalitativních znaků aplikuje Mendelovy zákony
 uvede příklady dědičnosti kvantitativních znaků
 vysvětlí dědičnost znaků pohlavně vázaných a
pohlavně ovládaných a uvede příklady
 uvede příklad dědičných chorob
 vysvětlí typy chromozomového určení pohlaví
 vysvětlí evoluční význam pohlavního
rozmnožování
 objasní podstatu procesu klonování
Dědičnost kvalitativních a kvantitativních znaků
Gonozomální dědičnost
Genetická proměnlivost
 uvede příklady různých typů mutací, příčiny
jejich vzniku a jejich následky
 zhodnotí význam mutací z hlediska evolučního
a zdravotního
 uvede příklad potenciálních mutagenů
v prostředí
Genetika populací
 objasní genetické zákonitosti v autogamické
populaci
 vysvětlí podstatu genetické rovnováhy
v panmiktické populaci
 řeší jednoduché příklady pomocí HardyWeinbergova zákona
 charakterizuje faktory narušující genetickou
rovnováhu v populaci
 vysvětlí, v čem spočívá nebezpečí
příbuzenského křížení
 uvede základní metody výzkumu genetiky
člověka
 uvede příklady dědičných chorob člověka a řeší
jednoduché příklady
 posoudí na základě předloženého rodokmenu
ohrožení potomků v případě výskytu geneticky
podmíněné choroby v rodině
 řeší jednoduché úlohy, při kterých z rodokmenu
určí typ dědičnosti sledovaného znaku a doplní
genotypy určených jedinců
 na základě slovního popisu sestaví a graficky
znázorní jednoduchý rodokmen
 objasní genové interakce
 vysvětlí princip a důsledky vazby genů –
Morganovy zákony
 vyhodnotí etické aspekty používání
biotechnologií založených na genetických
informacích organismů
Genetika člověka
Genetika mnohobuněčného organismu
Genové inženýrství,
organismy (GMO)
geneticky
Molekulární biologie
 popíše složení, strukturu a funkce nukleových
kyselin
 objasní strukturu genetického kódu
 popíše průběh replikace, transkripce a
translace
 objasní pojem genové exprese genetické
informace
 odvodí pořadí aminokyselin v peptidu při zadání
sekvence nukleotidů v DNA nebo RNA s pomocí
tabulky genetického kódu
Molekulární zákony dědičnosti
modifikované
62
 objasní praktický a vědecký význam psaní
genomu člověka a jiných organismů
 vysvětlí základní ekologické pojmy
Ekologie
 charakterizuje abiotické (sluneční záření,
atmosféra, pedosféra, hydrosféra) a biotické
(populace, společenstva, ekosystémy) faktory
prostředí
 uvede příklady druhů se širokou a úzkou
ekologickou valencí
 popíše příklady adaptací organismů na různé
abiotické faktory prostředí
 charakterizuje základní vztahy mezi organismy
ve společenstvu, uvede příklady
 uvede znaky populace a faktory ovlivňující její
početnost
 charakterizuje projevy a důsledky vnitrodruhové
a mezidruhové konkurence
 objasní význam biologické regulace jako
přirozeného řešení problémů s přemnoženými
druhy a uvede konkrétní příklady
 navrhne postupy biologické regulace vybraných
druhů přemnožených škůdců
 zdůvodní nezbytnost jednotlivých složek
ekosystému
 odvodí podmínky, za nichž je možné opětovné
vysazení vybraných druhů do oblastí, v nichž byly
vyhubeny
 definuje pojem společenstvo, uvede základní
typy společenstev
 popíše strukturu společenstva a vysvětlí, které
faktory ovlivňují charakter společenstva v dané
lokalitě
 porovná primární a sekundární sukcesi
společenstva
 charakterizuje ekosystémy a základní typy
ekosystémů střední Evropy
 určí výskyt biomů na Zemi jako přirozený
důsledek dlouhodobého působení klimatických
faktorů a změn v zemské kůře
Základní ekologické pojmy
Ekologické faktory prostředí
Ekologie populací
Ekologie společenstev a ekosystémů
 uvede příklady potravního řetězce
Potravní řetězce
 popíše podstatu koloběhu látek v přírodě
z hlediska látkového a energetického
Koloběh látek v přírodě a tok energie
 charakterizuje různé typy krajiny a její využívání
člověkem
Typy krajiny
Člověk a životní prostředí
 popíše historii vzájemného ovlivňování člověka
a přírody
 hodnotí vliv různých činností člověka na
jednotlivé složky životního prostředí
 charakterizuje působení životního prostředí na
člověka a jeho zdraví
 prokáže na příkladech, že současná situace
v životním prostředí stále více ovlivňuje činnost
lidstva a politiku států
 charakterizuje příčiny, projevy a možné dopady
poškození různých ekosystémů
 objasní souvislost mezi růstem lidské populace
Vzájemné vztahy mezi člověkem a životním
prostředím
Dopady činnosti člověka na životní prostředí
63
a vymíráním určitých druhů organismů
 uvede příklady civilizačních chorob spojených
se znečišťováním prostředím a změnou způsobu
života a možné způsoby života a možné způsoby
ochrany před nimi
 charakterizuje přírodní zdroje surovin a energie
z hlediska jejich obnovitelnosti, posoudí vliv jejich
využívání na prostředí
 uvede příklady činností, kterými lze snížit
čerpání neobnovitelných zdrojů energie a surovin
 uvede příklady alternativních, obnovitelných
zdrojů energie, které lze prakticky využívat
 popíše způsoby nakládání s odpady
 navrhne konkrétní opatření a činnosti vedoucí
ke snižování produkce odpadů
 objasní pojem globální změny, globální
problémy lidské populace
 charakterizuje globální problémy na Zemi
 vysvětlí příčinu vzniku ozonových děr a jejich
důsledky pro člověka
 vysvětlí podstatu skleníkového efektu a jeho
důsledky pro člověka a životní prostředí
 uvede základní znečišťující látky v ovzduší,
ve vodě a v půdě a vyhledá informace o aktuální
situaci
 uvede příklady chráněných území v ČR a
v regionu
 uvede základní ekonomické, právní a
informační nástroje společnosti na ochranu
přírody a prostředí
 vysvětlí udržitelný rozvoj jako integraci
environmentálních, ekonomických,
technologických a sociálních přístupů k ochraně
 zdůvodní odpovědnost každého jedince za
ochranu přírody, krajiny a životního prostředí
 na konkrétním příkladu z občanského života a
odborné praxe navrhne řešení vybraného
environmentálního problému
Přírodní zdroje energie a surovin
Odpady
Globální problémy
Ochrana přírody a krajiny
Nástroje společnosti
prostředí
na
ochranu
životního
Základy udržitelného rozvoje
Odpovědnost jedince za ochranu přírody a
2. Rozpis výsledků vzdělávání a učiva / 4. ročník 2 hodiny, celkem 58 hodin + 2 hodiny týdně
Biologický seminář (celkem 58 hodin)
Učivo
Žák:
Živočichové
 porovná stavbu a vlastnosti jednotlivých typů
tkání obratlovců, identifikuje typy tkání podle
nákresu nebo podle mikrofotografie
Tkáně
 vysvětlí význam příjmu živin a kyslíku pro
Fyziologie živočichů
64
živočichy
 přiřadí jednotlivé typy trávicích, dýchacích a
vylučovacích soustav ke konkrétním skupinám
živočichů
 srovná jednotlivé typy krevního oběhu
bezobratlých živočichů a obratlovců
 charakterizuje způsoby rozmnožování živočichů
a uvede příklady
 popíše stavbu a činnosti orgánových soustav,
řídících a koordinujících činnost organismu
Orgány a orgánové soustavy
Základy biologie
Popíše stavbu lidského těla a vysvětlí funkci
orgánů a orgánových soustav:
Biologie člověka, Zdraví a nemoc
 popíše stavbu kosti, typy kostí a typy jejich
spojení
 popíše v základních rysech kostru člověka a její
funkce
 objasní vliv hormonů a výživy na růst a vývoj
kostí
 popíše proces růstu dlouhých kostí
 objasní význam kostry a její změny v průběhu
ontogenetického vývoje
 objasní průběh regenerace kostí
 popíše stavbu kosterního svalu a princip jeho
činnosti
 porovná stavbu, funkci a význam kosterních,
hladkých svalů a srdeční svaloviny
 určí polohu významných kosterních svalů
 vysvětlí funkční propojení kosterních svalů a
kostry a jejich význam pro pohyb
Opěrná a pohybová soustava
 objasní složení tělních tekutin a jejich funkci při
zajišťování homeostáze
 vysvětlí vztah mezi krví, tkáňovým mokem a
mízou
 charakterizuje jednotlivé složky krve z hlediska
jejich stavby a funkce
 vysvětlí podstatu krevních skupin
 popíše stavbu srdce a princip jeho činnosti
 vysvětlí funkční uspořádání malého plicního a
velkého tělního oběhu krve
 popíše rozdíly ve funkce a stavbě žíly, tepny,
vlásečnice
 popíše způsob měření krevního tlaku
 objasní význam lymfatického systému
 vysvětlí rozdíl mezi mechanismy nespecifické a
specifické imunity, objasní vztah mezi antigenem
a protilátkou, popíše základní rozdíl mezi
buněčnou a látkovou imunitou
 prokáže znalost základů první pomoci při
zástavě srdeční činnosti a krvácení
Oběhová soustava a imunitní systém
 popíše stavbu a funkci jednotlivých částí
nervové soustavy
 popíše inervaci a řízení činností tělních orgánů,
popíše rozdíly mezi motorickýma vegetativním
nervovým systémem
 popíše stavbu a funkci neuronu, na obrázku
rozpozná hlavní části neuronu
 objasní základní princip synapse
 charakterizuje žlázy s vnitřní sekrecí a
Kontrolní a řídící systém organismu
65
hormony, které ovlivňují základní životní funkce
 objasní hlavní rozdíly v uvolňování hormonů
muže a ženy
 srovná hormonální a nervovou regulaci, popíše
jejich vzájemnou provázanost
 charakterizuje klidový potenciál na membráně
nervové buňky
 vysvětlí změny membránového potenciálu při
různých druzích podráždění
 zdůvodní důsledky konkrétních poškození částí
nervové soustavy
 popíše stavbu a funkci kůže a typy kožních
derivátů
 prokáže znalosti při první pomoci při poranění
kůže, popáleninách a omrzlinách
 vyhodnotí, jak se mění popálení kůže
v závislosti na teplotě prostředí, a objasní vznik
omrzlin
Kůže
 popíše stavbu a funkci smyslových orgánů a
dalších významných receptorů
 popíše vady zraku a způsoby jejich nápravy
Smyslová soustava
 popíše stavbu dýchacích cest a plic
 vysvětlí, jak se v procesu dýchání uplatňuje
soustava oběhová a jednotlivé tkáňové buňky
 popíše mechanismus vdechu a výdechu
 objasní rozdíl mezi dýcháním vnějším a
vnitřním
 popíše základní způsob transportu kyslíku a
oxidu uhličitého v krvi
 objasní podstatu nerespiračních funkcí dýchací
soustavy
 prokáže znalost účinného postupu při zahájení
neodkladné resuscitace a maximálním ohledem
na pacienta i na osobní bezpečnost
 popíše tvorbu hlasu a ochranu hlasivek před
poškozením
Dýchání a dýchací soustava
 popíše stavbu a funkci jednotlivých částí trávicí
soustavy
 popíše postup trávení a vstřebávání sacharidů,
bílkovin a tuků při jejich průchodu trávicí
soustavou
 popíše denní příjem, výdej a vstřebávání vody
 objasní význam vrátnicového oběhu
 uvede zásady zdravé výživy s ohledem na stav
organismu, zdraví a nemoc, nadměrnou fyzickou
a duševní námahu, těhotenství a stáří
Trávicí soustava a metabolismus
 objasní, jak a kde v organismu vznikají odpadní
látky a kterými orgány jsou vylučovány
 popíše stavbu a funkci vylučovací soustavy
 popíše stavbu nefronu člověka a objasní
základní děje, které zde probíhají
 objasní mechanismy podílející se na změnách
produkce moči
 objasní, jakým způsobem se vylučovací
soustava podílí na udržení homeostáze
 zdůvodní, proč patří vyšetření krve, moči a
krevního tlaku k základním lékařským vyšetřením
 posoudí některé příčiny vedoucí k produkci
moči s obsahem glukózy, bílkovin, krve,
hemoglobinu, žlučových barviv
Vylučování, vylučovací soustava, homeostáze
66
 uvede rozdíly ve stavbě a funkci rozmnožovací
soustavy muže a ženy
 popíše ovulaci a průběh menstruačního cyklu
ženy
 charakterizuje proces oplozená vajíčka a uvede
možnosti prokázání těhotenství
 popíše průběh těhotenství a uvede příklady
působení rizikových faktorů
 charakterizuje stručně jednotlivá období života
jedince, porovná rozdíly mezi nimi
 objasní stárnutí člověka jako opotřebování
buněk a tkání uvede faktory, které stárnutí
ovlivňují
Rozmnožovací soustava a vývoj člověka
Seminář z Biologie 4. ročník (2. hodiny týdně)
 porovná různé hypotézy o vzniku života a vývoji
organismů
 popíše hlavní evoluční události ve vývoji rostlin
a živočichů; zařadí tyto události do správného
geologického období
 vyjmenuje možné příčiny vzniku variability
organismů
 objasní postavení poddruhu Homo sapiens
sapiens v živočišné říši
 orientuje se ve fylogenetickém vývoji člověka
 charakterizuje význačné lidské znaky jako
výsledky hominizace a sapientace,
charakterizuje názory na vznik a vývoj života na
Zemi
Vznik a vývoj živých soustav
 popíše způsoby přeměny energie v průběhu
základních metabolických reakcí: význam ATP
 charakterizuje podstatu a schéma průběhu
fotosyntézy
 objasní závislost průběhu a intenzity
fotosyntézy na vnějších podmínkách
 zdůvodní význam fotosyntézy pro evoluci života
na Zemi, pro koloběh látek a tok energie
v biosféře
 vysvětlí význam a nezbytnost dýchání pro
organismy
 popíše jednotlivé fáze buněčného dýchání a
jejich umístění v jednotlivých částech
prokaryotické a eukaryotické buňky
Shrnutí učiva biologie
 naučí se spojovat znalosti a dovednosti
z jednotlivých biologických odvětví
 připraví se na maturitní zkoušku a přijímací
zkoušky na vysokou školu
 řeší úlohy opakující učivo probrané v povinném
předmětu biologie
 aplikuje známé postupy na složitější a nové
situace
Maturitní otázky
 vyhledává informace a využívá je pro potřeby
vlastního vzdělávání
 využívá nabídku informačních a vzdělávacích
portálů, encyklopedií k vyhledávání informací o
přírodninách a jejich vlastnostech
 posuzuje věrohodnost a aktuálnost informací
Zdroje a vyhledávání informací, komunikace
Vznik a vývoj člověka, vznik a vývoj života na
Zemi
Rozšířené biologické poznatky
67
Chemie
Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 355 + 58 v semináři
Obecným cílem chemie je poskytnout žákům základní teoretické vědomosti a intelektuální dovednosti
z obecné chemie, anorganické chemie, organické chemie a biochemie, které jsou potřebné pro
pochopení vztahů mezi strukturou látek, jejich vlastnostmi a možnostmi jejich praktického použití.
Výuka směřuje k praktickému zvládnutí chemických výpočtů, chemického názvosloví anorganických
i organických sloučenin, k porozumění pojmů, které se vztahují ke stavbě atomu, chemické vazbě,
periodické soustavě prvků, k pochopení a aplikaci základních principů chemických a biochemických
reakcí. Cílem předmětu je také žákům poskytnout ucelený pohled na vliv chemických látek na zdraví
člověka a na životní prostředí.
Žák využívá mezipředmětové vazby nutné k tomu, aby si utvořil ucelenou představu o přírodě a
společnosti. Mezipředmětové vazby žákovi usnadňují systematizaci poznatků; napomáhají odstranit
společnosti.
V předmětu chemie jsou využívány mezipředmětové vztahy zejména s předměty (nebo jejich částmi)
chemický seminář, matematika (chemické výpočty, práce s tabulkami a grafy), fyzika (jaderná chemie,
termodynamika, elektrochemie, interakce látek s elektromagnetickým zářením), laboratorní technika
(využití chemických poznatků a metod v praxi, analytická chemie), nemoci zvířat (chemické složení
léčiv), biologie (difúze, osmóza, chemické složení živých soustav, metabolické procesy, přírodní
barviva, chemie životního prostředí), výživa a dietetika zvířat (živiny, vitamíny), hygiena a technologie
potravin.
Chemie je přírodní věda, která zkoumá strukturu, vlastnosti a přeměny látek. Navazuje na oblast
přírodovědného vzdělání. Tématické celky jsou řazeny na základě logické posloupnosti, náročnosti,
potřebnosti a mentální vyspělosti žáků. Z hlediska struktury je nejvíce pozornosti věnováno znalostem
s pochopením, aplikace s analýzou, syntézou s hodnocením.
První ročník je věnován obecné chemii, zabývá se charakteristikou samotného předmětu a obecnými
zákonitostmi. Postupně jsou probírány základní pojmy, stavba atomu, chemická vazba,
termodynamika a kinetika. Velká pozornost je věnována anorganickému názvosloví a také oblasti
chemických výpočtů.
Ve druhém ročníku jsou dokončeny zbylé kapitoly obecné chemie, tj. acidobazické a redoxní reakce.
Zbylý čas je věnován anorganické chemii, tedy vlastnostem a významu jednotlivých prvků PSP a jejich
sloučenin a dále úvodu do organické chemie.
Ve třetím ročníku pokračuje výuka organické chemie přehledem uhlovodíků a jejich derivátů, jejich
vlastnostmi a významem.
Čtvrtý ročník se zabývá biochemií, která popisuje složení živých soustav a chemické procesy, které
v nich probíhají. Vědomosti získané za celou dobu studia potom žáci využijí v kapitole chemie v praxi,
kde získají přehled o možnostech využití chemických látek v různých oborech lidské činnosti, ale
i jejich vlivu na životní prostředí.
V rámci chemického semináře ve čtvrtém ročníku žáci rozšiřují své znalosti o další poznatky ze všech
již zmíněných chemických celků a připravují se na maturitu a přijímací zkoušky na vysoké školy.
Chemické poznatky jsou využívány především v předmětech laboratorní technika, biologie,
farmakologie, výživa a dietetika zvířat, hygiena a technologie potravin.
V rámci RVP patří do učiva chemie také kapitoly Metody dělení směsí a Analytická chemie. Toto učivo
je obsahem předmětu Laboratorní technika .
68
Pojetí výuky
Výuka je realizována výkladem učitele, který je doplněn vhodnými didaktickými pomůckami, například
modely sloučenin, videokazetami, obrázky, fóliemi a schématy a v neposlední řadě také
demonstračními pokusy. Tento způsob výuky je doplněn autodidaktickými metodami při práci
s učebními texty a tabulkami a při týmové práci, např. při vypracovaní referátů. Při výuce jsou
zadávány výpočetní a problémové úlohy, které žáci řeší jednotlivě nebo ve skupinách. Výuka je také
doplněna laboratorními cvičeními, při kterých si žáci vyzkouší jednoduché úlohy na probírané učivo.
Probrané učivo si studenti upevňují formou domácích úkolů.
Vědomosti žáků jsou hodnoceny písemnými testy a ústním nebo písemným zkoušením. Při hodnocení
písemných testů se využívá klasifikační stupnice v návaznosti na bodový systém, případně
procentuální vyjádření. Vždy je kladen důraz na porozumění učivu a aplikaci obecných poznatků na
konkrétní příklady. Dále se hodnotí vypracování domácích úkolů a referátů.
Slovní hodnocení, sebehodnocení a kolektivní hodnocení se zařazuje při vypracovávání a prezentaci
referátů, při práci v týmu, při žákovských projektech. Při hodnocení bude kladen důraz na popsání a
pochopení daného problému a navrhnutí jeho řešení. Při obhajobě a prezentaci projektů a referátů
bude rovněž hodnoceno zpracování práce, schopnost diskuse a vlastní obhajoba.
Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí
své myšlenky, písemně si zaznamenávali podstatné údaje z textů, přijímali a odpovědně plnili zadané
úkoly. Jsou vedeni, aby při řešení problému využívali logické a empirické myšlení a používali svých
dříve nabytých zkušeností a dovedností.
Kompetence k učení:
 Žáci jsou vedeni k pozitivnímu vztahu k učení a vzdělávání, k využívání různých informačních
zdrojů a k práci s textem, grafy, tabulkami apod.
 Řešením zadaných úkolů a problémů žáci rozvíjejí své abstraktní a logické myšlení.
 Na základě pozorování a experimentů se žáci učí vyvozovat vlastní závěry.
 Učí se pořizovat si poznámky během výkladu a ovládat různé techniky učení.
 Snaží se sami hodnotit výsledky své činnosti a přijímají hodnocení ze strany jiných lidí.
 Žáci jsou schopni porozumět zadání úkolu (výpočty, různé chemické úlohy, referáty), získat
informace potřebné k jeho řešení, navrhnout způsob řešení a zvolit prostředky pro jeho splnění.
 Dosažené výsledky kriticky zhodnotí.
 Žáci jsou vedeni k tomu, že je nutné ověřovat domněnky vyslovené na základě pokusu a
pozorování.
 Žáci formulují otázky o průběhu a příčinách různých přírodních jevů pozorovaných v přírodě nebo
při práci v chemické laboratoři a hledají na ně odpovědi.
 Při řešení některých úloh spolupracují s ostatními žáky (týmové řešení).
 Žáci používají současnou chemickou terminologii – názvosloví, vzorce, rovnice
 Žáci jsou schopni vyjadřovat se souvisle, srozumitelně a přiměřeně k situaci, účastnit se diskusí a
obhajovat své názory.
 V písemném projevu je kladen důraz na přehlednost a jazykovou správnost.
Personální a sociální kompetence:
 Žáci adekvátně reagují na hodnocení svého výkonu.
 Učí se přijímat kritiku.
 Pracují v týmu, podílejí se na realizaci společných pracovních a jiných činností.
 Přijímají a odpovědně plní svěřené úkoly.
 Přispívají k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobních konfliktů.
 Učí se toleranci a slušnému chování.
Občanské kompetence a kulturní povědomí:
 Žáci chápou význam životního prostředí pro člověka.
 Umí zhodnotit rizika, která představuje využívání různých chemických sloučenin a technologií.
 Na základě teoretických znalostí i praktických dovedností jsou žáci vedeni k tomu, aby
neohrožovali nepoškozovali přírodu a životní prostředí.
69
Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám:
 Žáci získají odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti.
 Uvědomují si význam vzdělávání a celoživotního učení.
 Žáci si osvojují aktivní přístup a aktivitu zpracováváním samostatných referátů a prezentací.
 Žáci jsou motivování k rozvoji svého odborného potenciálu a jeho využití v osobním i profesním
životě (soutěže, olympiády).
Matematické kompetence:
 Žáci využívají matematický aparát při řešení výpočtových úloh.
 Odhadují výsledek řešení dané úlohy.
 Používají různé fyzikální a chemické veličiny a jejich jednotky (včetně převodů jednotek).
 Orientují se v různých formách grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy).
Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi:
 Žáci získávají informace z otevřených zdrojů (Internet).
 Jsou vedeni k posuzování věrohodnosti těchto informací.
 Při zpracování zadaných úkolů využívají vhodný software (tvorba textových dokumentů, tabulek,
grafů a prezentací).
Podrobnější rozpis průřezových témat i pro předmět chemie je popsán v samostatné kapitole.
Občan v demokratické společnosti: Žáci jsou vedeni k tomu, aby byli schopni diskutovat
o aktuálních společenských otázkách, dovedli obhájit svůj názor a uměli objektivně zhodnotit svůj
výkon a práci.
Svým učivem přispívá chemie zejména k rozvoji průřezového tématu Člověk a životní prostředí, a to
zejména v oblasti chemie životního prostředí. Žáci se seznamují s vlivem chemikálií na životní
prostředí a s možností řešení těchto problémů, dozvídají se o způsobech výroby elektrické energie a
s riziky spojenými s jednotlivými metodami. Učí se uvědomovat si odpovědnost člověka za uchování
přírodního prostředí a orientovat se v globálních problémech lidstva.
Žáci rozvíjí písemné i verbální komunikace a chápou význam vzdělání pro život
70
Učivo
Žák
Úvod do učiva chemie
 zná předmět studia chemie, její kořeny a
postavení v systému přírodních věd
Chemie jako přírodní věda, historie chemie
Základní pojmy
 rozlišuje pojmy těleso a chemická látka
Chemické látky a jejich vlastnosti
 rozlišuje chemicky čisté látky a směsi, umí
uvést příklady různých druhů směsí
Směsi homogenní a heterogenní
 rozlišuje pojmy prvek, sloučenina, atom a
molekula
a
používá
je
ve
správných
souvislostech
Chemické prvky, sloučeniny, částicové složení
látek
 zná základní chemické veličiny (atomová
relativní hmotnost, molární hmotnost, látkové
množství) a jejich jednotky
 vypočítá s pomocí tabulky molární hmotnost
sloučeniny
 řeší jednoduché příklady na výpočet látkového
množství
Základní veličiny
množství
 vysvětlí pojem oxidační číslo, určí oxidační
číslo prvku v anorganických sloučeninách
 využívá oxidační číslo k určení vzorců a názvů
anorganických sloučenin (halogenidy, oxidy,
hydroxidy, kyseliny, soli, hydrogensoli)
 rozlišuje jednotlivé typy vzorců (souhrnný,
stechiometrický,
racionální,
strukturní,
elektronový)
Názvosloví anorganických sloučenin: chemická
symbolika, značky a názvy prvků, oxidační číslo,
vzorce a názvy jednoduchých sloučenin
 řeší příklady na výpočet procentového složení
látek a výpočet hmotnosti ze vzorce
Výpočty z chemických vzorců
a
jejich
výpočty,
látkové
Atom, PSP
 popíše stavbu atomu
 rozlišuje pojmy atom, ion, izotop, nuklid
Stavba atomu
 vysvětlí dualistický charakter částic a strukturu
elektronového obalu
 uvede jednotlivá kvantová čísla a typy orbitalů
 aplikuje pravidla pro zaplňování orbitalů při
zápisu elektronové konfigurace nepřechodných
prvků a iontů
Struktura elektronového obalu, kvantová čísla,
elektronová konfigurace
 vysvětlí pojmy radioaktivita, poločas přeměny
 charakterizuje jednotlivé typy přeměn a záření
 uvede rizika působení radioaktivního záření na
lidský organismus i možnosti jeho využití
 vysvětlí princip fungování jaderné elektrárny
Radioaktivita
 vysvětlí pojmy perioda a skupina
 předpovídá vlastnosti prvku
postavení v tabulce
podle
jeho
Periodická soustava prvků
71
 charakterizuje obecné vlastnosti nekovů a kovů
Chemická vazba
 vysvětlí vznik chemické vazby
 charakterizuje
jednotlivé
typy
vazeb
(kovalentní,
polární,
iontová,
koordinačně
kovalentní, kovová)
Chemická vazba, druhy vazeb
 uvede vlastnosti a význam slabých vazebných
interakcí
Slabé vazebné interakce
 zná jednotlivé typy krystalů a jejich vlastnosti
Krystaly
 vyjmenuje typy chemických reakcí, uvede
příklady
Chemické reakce
Klasifikace chemických reakcí
 vysvětlí rozdíl mezi chemickou rovnicí a
reakčním schématem
 zapíše chemickou reakci chemickou rovnicí
Zápis chemických
chemická rovnice
reakcí,
reakční
 dovede pomocí oxidačních čísel vyrovnat
redoxní reakce
Úprava redoxních rovnic
 ovládá výpočty z chemických rovnic
Výpočty z chemických rovnic
 vysvětlí pojem
rozpouštědlo
roztok,
rozpuštěná
látka,
Roztoky
Vlastnosti roztoků
 vyjádří
koncentraci
roztoku
pomocí
hmotnostního zlomku a molární koncentrace
 řeší příklady, popíše přípravu roztoku o dané
koncentraci
Koncentrace roztoků
Chemická termodynamika
 vysvětlí základní pojmy (soustavy látek,
stavové veličiny, termodynamický děj, vnitřní
energie)
 rozlišuje soustavu otevřenou, uzavřenou a
izolovanou
Základní pojmy
 zná základní termochemické zákony
 definuje pojmy reakční teplo, entalpie
Termochemie, entalpie
Kinetika
 definuje rychlost chemické reakce
 vysvětlí, které faktory mohou rychlost ovlivnit
 vysvětlí funkci katalyzátorů
Rychlost chemické reakce, katalyzátory
 charakterizuje
rovnovážný
charakter
chemických reakcí
 zapíše vztah pro rovnovážnou konstantu
reakce
 vysvětlí, které faktory rovnováhu ovlivňují
Chemická rovnováha
schéma,
72
Učivo
Žák
Acidobazické reakce
 vysvětlí pojmy kyselina, zásada, amfoterní
látka
 vyznačí v rovnici konjugované páry
Kyseliny a zásady, konjugovaný pár, amfoterní
látky
 chápe pH jako míru kyselosti roztoků
 umí v jednoduchých případech spočítat pH
roztoku
Výpočet pH
 popíše hydrolýzu solí a její dopad na pH
roztoku
Hydrolýza solí
Elektrochemie
 vysvětlí pojmy oxidace a redukce
 vyznačí v konkrétní rovnici oxidační a redukční
činidlo
 z polohy prvku v Beketovově řadě určí jeho
redoxní vlastnosti
Oxidace
a
redukce,
Beketovova řada
 popíše
princip
elektrolýzy
galvanického článku a akumulátoru
 uvede využití těchto dějů v praxi
Elektrolýza, galvanický článek, akumulátor
a
funkci
redoxní
potenciál,
Anorganická chemie
 charakterizuje vlastnosti vybraných s-prvků
(vodík, alkalické kovy, beryllium, hořčík, kovy
alkalických zemin) a jejich sloučenin
 zhodnotí jejich význam a využití v běžném
životě i odborné praxi
 posoudí jejich vliv na zdraví člověka a životní
prostředí
 využívá názvosloví anorganické chemie při
popisu sloučenin
s-prvky a jejich sloučeniny (oxidy, hydroxidy, soli,
…)
 charakterizuje vlastnosti vybraných p-prvků
(bor, hliník, uhlík, křemík, dusík, fosfor, kyslík,
síra, halogeny, vzácné plyny) a jejich sloučenin
prostředí
 využívá názvosloví anorganické chemie při
popisu sloučenin
 popíše vlastnosti vody
 vysvětlí pojem tvrdost vody a navrhne možnosti
jejího odstranění
p-prvky a jejich sloučeniny (oxidy, hydroxidy,
kyseliny, soli, …)
 charakterizuje vlastnosti vybraných d-prvků
(chrom, mangan, železo, měď, stříbro, zlato,
zinek, rtuť) a jejich sloučenin
d-prvky a jejich sloučeniny (oxidy, soli, komplexní
sloučeniny, …)
73
prostředí
 popíše výrobu železa
 tvoří vzorce i názvy komplexních sloučenin
Úvod do organická chemie
 zhodnotí vlastnosti atomu uhlíku významné pro
strukturu organických sloučenin
 porovná vlastnosti jednoduché, dvojné a trojné
vazby
 zapíše organické sloučeniny různými typy
vzorců
Vlastnosti atomu uhlíku a organických sloučenin,
druhy vazeb, typy vzorců
 vysvětlí pojem izomerie a uvede její druhy
 popíše princip substituce, adice, eliminace a
přesmyku
 zhodnotí význam indukčního a izomerního
efektu na vlastnosti látek
Izomerie, druhy organických reakcí, indukční a
mezomerní efekt
 uvede jednotlivé skupiny organických látek
Klasifikace organických sloučenin
Učivo
Žák
Uhlovodíky
 charakterizuje základní skupiny uhlovodíků a
jejich významné zástupce
 zhodnotí jejich využití v praxi a vliv na zdraví
člověka a životní prostředí
 tvoří jejich vzorce a názvy
 charakterizuje jejich reakce
Alkany, cykloalkany, alkeny, alkyny, areny: jejich
názvosloví, vlastnosti a význam v běžném životě i
odborné praxi
 popíše zpracování ropy, zemního plynu a
černého uhlí
 zhodnotí vliv těchto postupů na životní prostředí
Přírodní zdroje uhlovodíků
Deriváty uhlovodíků
 charakterizuje základní skupiny derivátů
uhlovodíků a jejich významné zástupce
 zhodnotí jejich využití v praxi a vliv na zdraví
člověka a životní prostředí
 tvoří jejich vzorce a názvy
 charakterizuje jejich reakce
Halogenové
deriváty,
dusíkaté
deriváty,
hydroxysloučeniny, oxosloučeniny, karboxylové
kyseliny: jejich názvosloví, vlastnosti a význam
v běžném životě i odborné praxi
 vysvětlí pojem heterocyklické sloučeniny
 rozdělí je dle typu heteroatomu a dle počtu
atomů v cyklu
 uvede význam heterocyklů a jejich souvislost
s alkaloidy
 objasní strukturu isoprenoidů
 uvede nejvýznamnější zástupce isoprenoidů a
jejich význam
Heterocyklické sloučeniny, alkaloidy, isoprenoidy
74
Syntetické makromolekulární látky
 vysvětlí pojem polymery
 uvede princip jejich vzniku
 jmenuje některé důležité syntetické polymerní
sloučeniny, jejich vlastnosti a význam
Polymerace, polyadice, polykondenzace, důležité
plasty
2. Rozpis výsledků vzdělávání a učiva / 4. ročník 2 hodiny týdně, celkem 58 hodin + 58 hodin
v semináři
Učivo
Žák
Úvod do biochemie
 popíše složení živých soustav
 charakterizuje biogenní prvky a jejich význam
pro organismus
Složení živých soustav, biogenní prvky
 objasní strukturu lipidů, sacharidů, bílkovin,
nukleových kyselin
 jmenuje významné zástupce
 zhodnotí funkci látek a jejich význam pro
organismy
Přírodní látky: lipidy,
nukleové kyseliny
sacharidy,
bílkoviny,
Dynamická biochemie
 vysvětlí pojmy difúze a osmóza
 charakterizuje druhy metabolických dějů
 uvede základní makroergické sloučeniny a
jejich význam
Základní pojmy
 objasní funkci enzymů
 uvede nejvýznamnější vitaminy a hormony a
jejich význam
Biokatalyzátory – vitaminy, enzymy, hormony
 objasní
průběh
a
význam
základních
metabolických dějů (glykolýza, Krebsův cyklus,
dýchací
řetězec,
fotosyntéza,
-oxidace,
ornitinový cyklus, proteosyntéza)
Základní biochemické děje
Chemie v praxi
 vysvětlí rozdíl mezi barvivy a pigmenty
 uvede příklady a zhodnotí jejich využití
Barviva a pigmenty
 uvede základní skupiny léčiv a jejich účinky
Léčiva
 zhodnotí význam používání chemických látek
v zemědělství (hnojiva, pesticidy)
Chemie v zemědělství
 uvede základní problémy znečištění ovzduší,
vod a půdy
 zhodnotí možnosti řešení těchto problémů
 navrhne možnosti ekologické likvidace odpadů
 porovná rizika různých metod výroby elektrické
energie
Chemie životního prostředí
 řeší příklady na výpočet pH roztoků kyselin a
zásad a na výpočet reakčního tepla
Výpočet pH, termochemické výpočty, součin
rozpustnosti
Prohloubení učiva vybraných kapitol
75
vysvětlí pojem součin
jednoduché příklady
rozpustnosti
a
řeší
Seminář z chemie
2 hodiny týdně – celkem 58 hodin
Anorganické názvosloví
 tvoří názvy a vzorce anorganických sloučenin
včetně derivátů oxokyselin
Halogenidy, oxidy, oxokyseliny, jejich soli a
deriváty, koplexní sloučeniny
Chemické výpočty
 ovládá základní i náročnější chemické výpočty
(látkové množství, výpočty z chemických vzorců,
výpočty z chemických rovnic, koncentrace
roztoků)
Řešení příkladů
Opakování učiva chemie
 orientuje se ve středoškolském učivu chemie
chápe souvislosti mezi jednotlivými kapitolami
Obecná, anorganická
biochemie
 připraví se k maturitní zkoušce
Maturitní otázky
a
organická
chemie,
76
Matematika
Celkový počet hodin za studium: 355 + 58 v semináři
Obecné cíle
Obecným cílem matematického vzdělávání je výchova přemýšlivého člověka, který bude umět
používat matematiku v různých životních situacích (v odborné složce vzdělávání, v dalším studiu,
v osobním životě, budoucím zaměstnání, volném čase apod.).






Žák:
čte s porozuměním matematický text, správně a přesně se matematicky vyjadřuje a
argumentuje; vyhodnocuje informace získané z grafů, diagramů, tabulek a internetu;
aplikuje matematické poznatky a postupy v odborných předmětech vzdělávání;
matematizuje reálné situace, pracuje s matematickými modely a vyhodnocuje výsledky při
praktické situaci;
zkoumá a vystihuje jádro problému, v diskusi posoudí reálnost výsledků a řešení;
používá a využívá názorné pomůcky, odbornou literaturu, Internet, PC, kalkulátor, rýsovací
potřeby;
využívá matematických vědomostí a dovednosti v praktickém životě, při řešení matematických
situací, které vyžadují efektivní způsoby výpočtu a aplikaci poznatků.
společnosti.
V předmětu Matematika jsou využívány mezipředmětové vztahy zejména s předměty (nebo
jejich částmi): biologie (Řešení rovnic a nerovnic; Funkce a její průběh; Posloupnost a jejich využití;
Kombinatorika, pravděpodobnost a statistika: řešení úloh s problematikou některých částí biologie);
chemie (Řešení rovnic a nerovnic; Funkce a její průběh; Kombinatorika, pravděpodobnost a statistika:
řešení úloh s problematikou některých částí chemie); ekonomika (Posloupnost a její využití:
geometrická posloupnost a její užití, finanční matematika); fyzika (Řešení rovnic a nerovnic; Funkce a
její průběh; Statistika: řešení úloh s problematikou některých částí fyziky); informační technologie
(Funkce a její průběh; Goniometrie; Statistika: vyjádření funkčních vztahů tabulkou a grafem).
Matematika je také spjata s environmentální výchovou (Řešení rovnic a nerovnic; Funkce a její
průběh; Posloupnost a jejich využití; Kombinatorika, pravděpodobnost a statistika: řešení úloh
s problematikou některých částí environmentální výchovy).
Učivo je rozděleno do tematických celků s vzestupnou tendencí obtížnosti:
 Operace s čísly a výrazy, množiny
 Řešení rovnic a nerovnic
 Funkce a její průběh
 Goniometrie a trigonometrie
 Posloupnosti a jejich využití
 Planimetrie
 Stereometrie
 Analytická geometrie v rovině
 Kombinatorika, pravděpodobnost a statistika
Pojetí výuky
Výuka je vedena formou výkladu, diskuse, samostatné a skupinové práce. Výklad učitele je
doplněn vhodnými didaktickými pomůckami a prací s učebními texty. Je snahou, aby žáci získali
pozitivní postoj k matematice, zájem o ni a její aplikace; motivaci k celoživotnímu vzdělávání a důvěru
ve vlastní schopnosti a preciznost při práci. Ve čtvrtém ročníku je výuka matematiky doplněna pro
maturanty o seminář, který slouží k opakování, rozšíření a propojení již nabytých matematických
vědomostí a dovedností.
77
Žáci jsou hodnoceni hlavně písemnými testy, při kterých se využívá klasifikační stupnice
v návaznosti na bodový systém, případně procentuální vyjádření. Hodnotí se také ústní zkoušení,
samostatné práce a kontroly domácích úkolů. Důraz je kladen na hloubku porozumění učivu,
schopnost aplikovat poznatky v praxi, samostatně pracovat a tvořit.
své myšlenky, písemně si zaznamenávali podstatné údaje z textů, přijímali a odpovědně plnili zadané
úkoly. Jsou vedeni, aby při řešení problému využívali logické a empirické myšlení a používali svých
dříve nabytých zkušeností a dovedností.
 žáci jsou schopni vyjadřovat se přiměřeně v psaném i mluveném projevu;
 žáci jsou schopni formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle;
 žáci jsou vedeni ke snaze dodržovat jazykové i stylistické normy a odbornou terminologii;
 žáci jsou schopni se vyjadřovat a vystupovat v souladu se zásadami kultury osobního projevu a
společenského chování.
 žáci jsou připraveni odhadovat výsledky svého jednání a chování v různých situacích;
 žáci jsou vedeni učit se i na základě zprostředkovaných zkušeností;
 žáci jsou schopni přijímat hodnocení svých výsledků a způsobu jednání i ze strany jiných lidí;
 žáci jsou schopni přijímat radu i kritiku.
 žáci jsou schopni pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných
činností;
 žáci jsou schopni přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly;
 žáci jsou schopni přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobních
konfliktů.
 žáci jsou podněcování samostatně pracovat zadáváním samostatných úkolů;
 žáci jsou schopni porozumět zadanému problému, určit jádro problému, získat informace k jeho
řešení, navrhnout a zdůvodnit způsob řešení, zhodnotit dosažený výsledek;
 žáci jsou schopni uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení a myšlenkové operace.
Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi:
 žáci umí pracovat s osobním počítačem a s dalšími prostředky informačních a komunikačních
technologií;
 žáci umí získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak z internetu;
 žáci umí pracovat s informacemi a to především s využitím prostředků informačních a
komunikačních technologií.
 žáci jsou schopni správně používat a převádět běžné jednotky;
 žáci jsou schopni používat pojmy kvantifikujícího charakteru;
 žáci provádějí reálný odhad výsledku řešení dané úlohy;
 žáci nacházejí vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, umějí je vymezit, popsat
a správně využít pro dané řešení;
 žáci jsou schopni číst a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy,
schémata apod.);
 žáci aplikují znalosti o základních tvarech předmětů a jejich vzájemné poloze v rovině i prostoru;
 žáci efektivně aplikují matematické postupy při řešení různých praktických úkolů v běžných
situacích.
78
Podrobnější rozpis průřezových témat i pro předmět fyzika je popsán v samostatné kapitole.
Občan v demokratické společnosti: žák komunikuje se spolužáky, diskutuje o úlohách, způsobu
řešení; učí se tolerovat i ostatní názory.
Člověk a životní prostředí: tento celek zahrnut do řešení různých slovních úloh (slovní úlohy na
procenta, slovní úlohy vedoucí k řešení rovnic a jejich soustav, posloupnosti, kombinatorické úlohy,
statistika a pravděpodobnost).
Člověk a svět práce: žák využívá matematické znalosti a kompetence, které mu pomohou při
uplatnění na trhu práce a v profesní kariéře.
Informační a komunikační technologie: žák využívá informačních a komunikačních technologií při
výuce pro znázornění např. grafů funkcí, geometrických úloh; práce s kalkulátorem, zjednodušení
výpočtů.
79
Učivo
Žák
 třídí čísla do patřičných číselných oborů, užívá
vlastností jednotlivých oborů
Operace s čísly a výrazy, množiny
Číselné obory
 provádí
aritmetické
přirozených čísel
Přirozená čísla
operace
v množině
 zapíše rozvinutý zápis přirozeného čísla
 užívá správně pojmy násobek a dělitel čísla;
určí násobek a dělitel čísla
 užívá správně pojem nesoudělná a soudělná
přirozená čísla; určí čísla soudělná a nesoudělná
 užívá znaky dělitelnosti přirozených čísel při
určení dělitelů čísel a při řešení úloh
 užívá správně pojmy prvočíslo, číslo složené a
číslo 1; rozliší prvočíslo a číslo složené
 určuje prvočíselný rozklad čísla; provádí
prvočíselný rozklad při řešení různých úloh
 určuje nejmenší společný násobek čísel a
největší společný dělitel čísel
 používá nejmenší společný násobek čísel při
řešení slovních úloh
 používá největší společný dělitel při řešení
slovních úloh
Elementární teorie čísel
 provádí aritmetické operace v množině celých
čísel
 užívá správně pojem číslo opačné a určí číslo
opačné k danému číslu
Celá čísla
 zapíše racionální číslo ve tvaru zlomku,
desetinného
čísla
nebo
nekonečného
periodického desetinného rozvoje s vyznačenou
periodou
 používá pojem zlomku s jasnou a konkrétní
představou
 provádí krácení a rozšiřování zlomků
 určí základní tvar zlomku (racionálního čísla)
 vyjadřuje některé zlomky jako smíšená čísla a
naopak
 porovná zlomky
 provádí aritmetické operace se zlomky (sčítání,
odčítání, násobení a dělení)
 provádí aritmetické operace se složenými
zlomky
 používá pojem desetinné číslo s jasnou a
konkrétní představou
 vyjadřuje některé zlomky desetinným číslem a
naopak
 provádí aritmetické operace s desetinnými čísly
(sčítání, odčítání, násobení a dělení)
 provádí
aritmetické
operace
v množině
racionálních čísel, používá různé zápisy
racionálních čísel, znázorní racionální číslo na
číselné ose
Racionální čísla
 řeší prakticky úlohy s využitím procentového
počtu
Užití procentového počtu
80
 provádí operace s mocninami, užívá vlastností
mocnin
Druhá a třetí mocnina
 provádí
operace
s odmocninami,
vlastností odmocnin, usměrňuje zlomky
Druhá a třetí odmocnina
 provádí
aritmetické
operace
reálných čísel
 rozliší reálné a iracionální číslo
užívá
v množině
Reálná čísla
 používá základní množinové pojmy, provádí
operace s množinami (průnik, sjednocení, rozdíl)
Základní množinové pojmy a operace
 zapíše a znázorní interval
 provádí
operace
s intervaly
sjednocení)
Intervaly
(průnik,
 používá absolutní hodnotu
Absolutní hodnota reálného čísla
 provádí operace s mocninami
Mocniny s přirozeným, celým a racionálním
exponentem
 vyjadřuje neznámou ze vzorce
 určí definiční obor výrazu a hodnotu výrazu
 provádí operace s mnohočleny, lomenými
výrazy,
výrazy obsahujícími mocniny a
odmocniny
Výrazy
Mnohočleny
Lomené výrazy
 rozliší úpravy rovnic a nerovnic na ekvivalentní
a neekvivalentní
Řešení rovnic a nerovnic
 řeší lineární rovnice o jedné neznámé
 diskutuje o počtu řešení rovnice
 vyjádří neznámou ze vzorce
 řeší početně soustavu dvou lineárních rovnic o
dvou neznámých
Lineární rovnice a jejich soustavy




stanoví podmínky řešitelnosti rovnice
řeší rovnice s neznámou ve jmenovateli
diskutuje o počtu řešení rovnice
vyjádří neznámou ze vzorce
Rovnice s neznámou ve jmenovateli
 řeší lineární nerovnice s jednou neznámou a
jejich soustavy
 diskutuje o řešení nerovnice
Lineární nerovnice s jednou neznámou a jejich
soustavy
 používá rovnice a jejich soustavy pro řešení
slovních úloh
 řeší slovní úlohy o pohybu, o společné práci a
o směsích
Slovní úlohy vedoucí na lineární rovnice s jednou
neznámou, rovnice s neznámou ve jmenovateli a
soustavy dvou lineárních rovnic se dvěma
neznámými
81
Učivo
Žák
 rozliší úpravy rovnic a nerovnic na ekvivalentní
a neekvivalentní
Řešení rovnic a nerovnic
 řeší rovnice a nerovnice v součinovém tvaru
 diskutuje o počtu řešení rovnice a o řešení
nerovnice
Rovnice a nerovnice v součinovém tvaru
 stanoví podmínky řešitelnosti rovnice a
nerovnice
 řeší rovnice a nerovnice v podílovém tvaru
 diskutuje o počtu řešení rovnice a o řešení
nerovnice
Rovnice a nerovnice v podílovém tvaru
 řeší úplné i neúplné kvadratické rovnice
 diskutuje o počtu řešení rovnic
 užívá kvadratickou rovnici při řešení slovní
úlohy
 používá Viétovy vzorce pro určení kořenů
kvadratické rovnice
 rozkládá kvadratický trojčlen na kořenové
činitele
Kvadratické rovnice, vztahy mezi kořeny a
koeficienty kvadratické rovnice
 řeší kvadratické nerovnice
 diskutuje o řešení nerovnice
Kvadratické nerovnice
 užívá různá zadání funkce a používá
s porozuměním pojmy: definiční obor, obor
hodnot, hodnota funkce v bodě, graf funkce,
vlastnosti funkce
Funkce a její průběh
Základní poznatky o funkcích
 určí lineární funkci, její definiční obor, obor
hodnot a vlastnosti
 sestrojí graf lineární funkce
 využívá geometrický význam parametrů a, b
v předpisu funkce y = ax + b
 užívá pojem a vlastnosti přímé úměrnosti,
sestrojí její graf
 určí předpis lineární funkce z daných bodů
nebo grafu funkce
 určí průsečíky grafu lineární funkce s osami
soustavy souřadnic
 řeší reálné problémy pomocí lineární funkce
 využívá k řešení slovní úlohy grafu lineární
funkce
 řeší graficky soustavu dvou lineárních rovnic o
dvou neznámých užitím grafu lineární funkce
Lineární funkce
 určí kvadratickou funkci, její definiční obor,
obor hodnot a vlastnosti
 sestrojí graf kvadratické funkce
 vysvětlí
význam
parametrů
v předpisu
kvadratické funkce
 určí souřadnice vrcholu kvadratické funkce a
intervaly monotonie
 určí předpis kvadratické funkce z daných bodů
nebo grafu funkce
Kvadratické funkce
82
 určí průsečíky grafu kvadratické funkce
s osami soustavy souřadnic
 řeší reálné problémy pomocí kvadratické
funkce
 využívá k řešení slovní úlohy grafu kvadratické
funkce
 řeší graficky kvadratickou nerovnici užitím
grafu kvadratické funkce
 určí funkci nepřímá úměrnost, její definiční
obor, obor hodnot a vlastnosti
 sestrojí graf funkce nepřímé úměrnosti
 vysvětlí význam parametru v předpisu funkce
nepřímá úměrnost
 určí předpis funkce nepřímé úměrnosti
z daných bodů nebo grafu funkce
 řeší reálné problémy pomocí funkce nepřímá
úměrnost
 využívá k řešení slovní úlohy grafu funkce
nepřímé úměrnosti
Funkce nepřímá úměrnost
 určí lineárně lomenou funkci, její definiční obor,
 sestrojí graf lineární lomené funkce
 vysvětlí význam parametrů v předpisu lineární
lomené funkce
 určí průsečíky grafu lineární lomené funkce
Lineární lomená funkce
 určí mocninnou funkci
 rozlišuje jednotlivé druhy mocninných funkcí a
určí její definiční obor, obor hodnot a vlastnosti
 sestrojí graf mocninné funkce
 určí předpis mocninné funkce z grafu funkce
Mocninné funkce
 určí exponenciální funkci, její definiční obor,
 sestrojí graf exponenciální funkce
 vysvětlí význam základu a v předpise
exponenciální funkce a dokáže rozhodnout
danou monotonii funkce
 určí předpis exponenciální funkce z grafu
funkce
 určí průsečíky grafu exponenciální funkce
 řeší jednoduché exponenciální rovnice
 používá poznatky o exponenciálních funkcích
v jednoduchých praktických úlohách
Exponenciální funkce a rovnice
 určí inverzní funkci k dané funkci, její definiční
obor, obor hodnot a vlastnosti
Inverzní funkce
 využívá pojem logaritmus
 používá věty o logaritmech
různorodých úloh
při
řešení
 určí logaritmickou funkci, její definiční obor,
 sestrojí graf logaritmické funkce
 vysvětlí význam základu a v předpise
logaritmické funkce a dokáže rozhodnout danou
monotonii funkce
 určí předpis logaritmické funkce z grafu funkce
 určí průsečíky grafu logaritmické funkce
 řeší jednoduché logaritmické rovnice
Logaritmus, věty o logaritmech
Logaritmické funkce a rovnice
83
 používá poznatky o logaritmických funkcích
v jednoduchých praktických úlohách
Učivo
Žák
 správně užívá pojmy bod, přímka, polopřímka,
rovina, polorovina, úsečka, úhel (úhly – vedlejší,
vrcholové, střídavé, souhlasné), umí objekty
znázornit
 užívá s porozuměním polohové a metrické
vztahy mezi geometrickými útvary v rovině
(rovnoběžnost, kolmost a odchylka přímek, délka
úsečky a velikost úhlu, vzdálenost bodů a přímek)
 rozliší konvexní a nekonvexní útvary, popíše a
správně užívá jejich vlastnosti
 využívá poznatků o množinách všech bodů
dané vlastnosti při řešení úloh
Planimetrie
Základní planimetrické pojmy, polohové a
metrické vztahy mezi nimi
 určí objekty v trojúhelníku, znázorní je a
správně užívá jejich základních vlastností, pojmy
užívá s porozuměním (strany, vnitřní a vnější
úhly, osy stran a úhlů, výšky, těžnice, střední
příčky, kružnice opsané a vepsané)
 při řešení úloh argumentuje s využitím poznatků
vět o shodnosti a podobnosti trojúhelníků
 užívá věty o shodnosti a podobnosti
trojúhelníku v početních i konstrukčních úlohách
 aplikuje poznatky o trojúhelnících
Trojúhelníky, shodnost a podobnost trojúhelníků
 řeší úlohy v pravoúhlém trojúhelníku s využitím
Pythagorovy věty a Euklidových vět
Pythagorova věta, Euklidovy věty
 rozliší základní druhy čtyřúhelníků, popíše a
správně užije jejich vlastnosti (různoběžníky,
rovnoběžníky,
lichoběžníky),
pravidelné
mnohoúhelníky
 pojmenuje, znázorní a správně užije základní
pojmy ve čtyřúhelníku (strany, vnitřní a vnější
úhly, osy stran a úhlů, kružnice opsaná a
vepsaná, úhlopříčky, výšky), popíše a užívá
vlastnosti
konvexních
mnohoúhelníků
a
pravidelných mnohoúhelníků
 užívá s porozuměním poznatky o pravidelném
mnohoúhelníku v úlohách početní geometrie
Mnohoúhelníky
 pojmenuje, znázorní a správně užívá základní
pojmy týkající se kružnice a kruhu, popíše a užije
jejich vlastnosti
 užívá s porozuměním polohové vztahy mezi
body, přímkami a kružnicemi
Kružnice a kruh
 popíše a určí shodná zobrazení (souměrnosti,
posunutí, otočení) a užití jejich vlastností
Geometrická zobrazení, shodná a podobná
zobrazení
 aplikuje poznatky o trojúhelnících (obvod,
obsah, velikost výšky, poznatky o těžnicích a
těžišti) v úlohách početní geometrie
 užívá s porozuměním poznatky o čtyřúhelníku
Obvody a obsahy geometrických obrazců
84
(obvod, obsah, vlastnosti úhlopříček a kružnice
opsaná a vepsaná) v úlohách početní geometrie
 aplikuje metrické poznatky o kružnicích a
kruzích (obvod a obsah) v úlohách početní
geometrie
 užívá pojmů úhel, orientovaný úhel, stupňová
míra, oblouková míra
 určí základní velikost orientovaného úhlu
 vyjádří velikost úhlu v míře stupňové a v míře
obloukové
Goniometrie a trigonometrie
Úhel – míra stupňová, míra oblouková,
orientovaný úhel
 definuje goniometrické funkce v pravoúhlém
trojúhelníku a využívá tyto poznatků při řešení
pravoúhlého trojúhelníka
 dokáže zavést funkci sinus na intervalu 0,2
pomocí pravoúhlého trojúhelníka
 dokáže zavést funkci sinus v oboru reálných
čísel
 načrtne a znázorní graf funkce sinus v oboru
reálných čísel
 určí definiční obor, obor hodnot a vlastnosti
funkce sinus
Goniometrické funkce ostrého úhlu
 dokáže zavést funkci kosinus na intervalu
0,2 pomocí pravoúhlého trojúhelníka
 dokáže zavést funkci kosinus v oboru reálných
čísel
 načrtne a znázorní graf funkce kosinus v oboru
reálných čísel
funkce kosinus
Funkce kosinus
 dokáže zavést funkci tangens na intervalu 0,
pomocí pravoúhlého trojúhelníka
 dokáže zavést funkci tangens v oboru reálných
čísel
 načrtne a znázorní graf funkce tangens v oboru
reálných čísel
funkce tangens
Funkce tangens
 dokáže zavést funkci kotangens na intervalu
0, pomocí pravoúhlého trojúhelníka
 dokáže zavést funkci kotangens v oboru
reálných čísel
 načrtne a znázorní graf funkce kotangens
v oboru reálných čísel
funkce kotangens
Funkce kotangens
 používá vlastností a vztahů goniometrických
funkcí při řešení jednoduchých goniometrických
rovnic
Goniometrické rovnice
 využívá
goniometrických
vzorců
pro
zjednodušení a výpočet goniometrických rovnic
Goniometrické vzorce
 řeší praktické úlohy s užitím trigonometrie
obecného trojúhelníku (sinová věta, kosinová
věta)
Věta sinová a kosinová
 vysvětlí posloupnost jako zvláštní případ funkce
určí posloupnost: výčtem prvků, graficky, vzorcem
pro n-tý člen a rekurentně
Posloupnost a jejich využití
Základní poznatky o posloupnostech
Funkce sinus
85
 užívá vlastností posloupností
 aplikuje znalosti o funkcích při úvahách o
posloupnostech
a
při
řešení
úloh
o
posloupnostech
 určí aritmetickou posloupnost a chápe význam
diference
 užívá základní vzorce pro aritmetickou
posloupnost
 aplikuje znalosti o aritmetické posloupnosti při
řešení úloh z praxe
Aritmetická posloupnost a její využití
 určí geometrickou posloupnost a chápe význam
kvocientu
 užívá základní vzorce pro geometrickou
posloupnost
 aplikuje znalosti o geometrické posloupnosti při
řešení úloh z praxe
 rozliší aritmetickou a geometrickou posloupnost
Geometrická posloupnost a její využití
 provádí výpočty jednoduchých finančních
záležitostí a orientuje se v základních pojmech
finanční matematiky
 využívá poznatků o posloupnostech při řešení
problémů v reálných situacích
 řeší úlohy finanční matematiky
Finanční matematika
2. Rozpis výsledků vzdělávání a učiva / 4. ročník 2 hodiny týdně, celkem 58 hodin + 2 hodiny
týdně Matematický seminář (povinně volitelný), celkem 58 hodin
Žák
 charakterizuje jednotlivá tělesa
 zobrazí tělesa ve volném
promítání
Učivo
Stereometrie
Tělesa
rovnoběžném
 vysloví základní vztahy mezi body, přímkami a
rovinami
Základní vztahy mezi body, přímkami a rovinami
 určí vzájemnou polohu dvou přímek, přímky a
roviny, dvou rovin
Vzájemná poloha dvou přímek, přímky a roviny,
dvou rovin
 určí odchylku dvou přímek, přímky a roviny,
dvou rovin
Odchylka dvou přímek, přímky a roviny, dvou
rovin
 určí vzdálenost bodu od přímky a od roviny
Vzdálenost bodu od přímky a od roviny
 určí povrch a objem základních těles (krychle,
kvádr, hranol, jehlan, rotační válec, rotační kužel,
komolý jehlan a kužel, koule a její části)
s využitím funkčních vztahů a trigonometrie
Povrch a objem mnohostěnů a rotačních těles
 využívá poznatky o tělesech v praktických
úlohách
 zakreslí body do k.s.s., určí vzdálenost dvou
bodů, střed úsečky
 užívá pojem vektor a jeho umístění
 určí souřadnice vektoru a velikost vektoru
Analytická geometrie v rovině
Souřadnice bodu v rovině
Vektor v rovině
86
 provádí operace s vektory (součet vektorů,
násobení vektorů reálným číslem, skalární součin
vektorů)
 určí velikost úhlu dvou vektorů
 užívá různá analytická vyjádření přímky
v rovině (parametrické vyjádření přímky, obecná
rovnice přímky, směrnicový tvar rovnice přímky)
 určí vzájemnou polohu dvou přímek
 určí odchylku dvou různoběžných přímek
 určí vzdálenost bodu od přímky
 aplikuje v úlohách polohové a metrické vztahy
bodů a přímek
 užívá základní kombinatorická pravidla součtu a
součinu pro řešení úloh
 rozpozná kombinatorické skupiny (variace,
permutace, kombinace bez opakování), určí jejich
počty a užívá je v reálných situacích
 počítá s faktoriály a kombinačními čísly
Přímka v rovině
Kombinatorika, pravděpodobnost a statistika
Základní poznatky z kombinatoriky
 s porozuměním užívá pojmy náhodný pokus,
výsledek náhodného pokusu, náhodný jev,
opačný jev, nemožný jev a jistý jev
 určí množinu všech možných výsledků
náhodného pokusu, počet všech výsledků
příznivých
náhodnému
jevu
a
vypočítá
pravděpodobnost náhodného jevu
 řeší úlohy na pravděpodobnost s využitím
poznatků z kombinatoriky
Základní poznatky z pravděpodobnosti
 vysvětlí a používá pojmy statistický soubor,
rozsah souboru, statistická jednotka, statistický
znak kvalitativní a kvantitativní
 vypočítá četnost a relativní četnost hodnoty
znaku, sestaví tabulku četností, graficky znázorní
rozdělení četností
 rozlišuje a určuje charakteristiky polohy
(aritmetický průměr, modus, medián) a variability
(rozptyl a směrodatná odchylka)
 vyhledává a vyhodnocuje statistická data
v grafech a tabulkách
Základní poznatky ze statistiky
 naučí se spojovat znalosti a dovednosti
z jednotlivých matematických témat
předmětu matematika
 aplikuje známé postupy na složitější a nové
situace
 vyhledává informace a využívá je pro potřeby
vlastního vzdělávání
 využívá nabídku informačních a vzdělávacích
portálů k vyhledávání informací
 posuzuje věrohodnost a aktuálnost informací
Seminář z matematiky
2 hodiny týdně
Shrnutí učiva matematiky
Zdroje a vyhledávání informací, komunikace
87
Obor vzdělání: 43-41-M/01 Veterinářství
Forma studia: denní
Datum platnosti od: 1. 9. 2009
Obecné cíle vyučovacího předmětu
Obecným cílem předmětu Informační a komunikační technologie (IKT) je vytvoření klíčových
kompetencí žáků v oblasti práce s výpočetní technikou. Žáci porozumí základům IKT, naučí se na
uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným
aplikačním programovým vybavením (včetně specifického programového vybavení, používaného
v příslušné profesní oblasti). Jedním ze stěžejních témat oblasti IKT, a tedy i cílů výuky, je, aby žák
zvládl efektivně pracovat s informacemi a výpočetní technologií a komunikovat pomocí Internetu.
Podstatnou část vzdělávání v IKT představuje práce s výpočetní technikou. Výsledkem vyučovacího
procesu je žák dokonale ovládající moderní informační a komunikační technologie, umožňující jeho
další profesní a osobnostní rozvoj.
Jsou využívány mezipředmětové vazby, zejména s předměty (nebo jejich částmi) chemie
(zápis chemických vzorců a rovnic pomocí textových editorů), simulace různých chemických jevů a
procesů pomocí prezentačních nástrojů), matematika (průběhy a grafy funkcí, zápis matematických
symbolů, vzorců a rovnic), fyzika (simulace různých fyzikálních jevů a procesů pomocí prezentačních
nástrojů, zápis fyzikálních vzorců a rovnic), základy společenských věd, český jazyk a literatura,
anglický jazyk.
Učivo předmětu informační a komunikační technologie prohlubuje znalosti a dovednosti žáků
z hlediska hardwarového a softwarového vybavení počítačů. Žáci používají textové editory pro
písemný styk, vytvářejí tabulky a grafy v tabulkových procesorech, používají makra a funkce pro
zautomatizování práce, vytvářejí obrázky, upravují fotografie a videa, tvoří prezentace a publikují své
práce na internetu. Efektivně pracují s internetem, vyhledávají požadované informace na internetu,
stahují různé soubory z internetu, ukládají obrázky, využívají komunikační programy pro sdílení
informací s okolním světem, instalují software na počítače apod. Tyto vědomosti a dovednosti
využívají ve všech předmětech vyučovaných v daném oboru při vypracovávání protokolů, při
vypracovávání referátů do českého jazyka a literatury, při zpracování aktualit, ročníkových prací, při
zpracování praktických maturitních zkoušek, při odborných soutěžích jako jsou SOČ, olympiády apod.
Všechny výše uvedené kompetence umožňují žákům začlenění do společnosti, poskytují
žákům nezbytná východiska pro práci v ostatních předmětech - zpracování dat, vyhodnocení
výsledků, vyhledávání informací na internetu, zjišťování alternativních forem řešení určitých problémů.
Pojetí výuky
Výuka je organizována v učebnách výpočetní techniky. Každý žák má k dispozici svoji vlastní
pracovní stanici. Metoda výkladu je doplňována ukázkou a vlastním procvičováním učiva přímo na
počítačích. Do výuky jsou zařazeny problémové úlohy, žáci jsou vedeni k práci na projektech v rámci
probíraných tematických okruhů. Nově nabyté znalosti a dovednosti žáci využívají v diskusním fóru,
při vypracovávání referátů, ve středoškolské odborné činnosti apod. Učivo bude vysvětlováno
v opakujících se celcích, které se ve vyšších ročnících budou zaměřovat na prohlubování znalostí.
Způsob výuky volí vyučující vždy s ohledem na probírané učivo, schopnosti žáků a také pojetí
studijního oboru. Při výuce klademe důraz na rozvíjení komunikativních dovedností žáků, které jsou
podporovány v diskusích, učí se obhajovat své vlastní názory, argumentovat, vyvozovat správné
závěry. Ve výuce jsou využívány dostupné moderní výukové technologie (zobrazení vzdálené plochy,
dataprojekce, aj.).
88
Při hodnocení výsledků práce žáků se řídíme platným Klasifikačním řádem (klasifikační
stupnice, bodové hodnocení, slovní hodnocení), který je součástí Školního řádu, s přihlédnutím na
individuální odlišnosti žáků. Snažíme se žákům podávat „pomocnou ruku" při řešení problémů se
zvládnutím učiva (konzultace). Podporujeme u žáků sebereflexi, na jejímž základě se žáci učí
poznávat sami sebe, posuzovat reálně své schopnosti a nedostatky a vyvozovat z této analýzy
správné postupy pro odstranění nedostatků při učení. Žáci jsou hodnoceni tak, aby hodnocení mělo
motivační charakter. Jsou využívány písemné práce, kontrolní úkoly, popřípadě grafické práce a
žákům, kteří dosáhnou špatných výsledků, je umožněno přezkoušení, které je průběžně zařazováno
po celý školní rok. Při klasifikaci vyučující vychází nejen z výsledků písemného a ústního zkoušení, ale
i z klasifikovaných domácích úkolů a z celkového přístupu žáka k vyučovacímu předmětu.
Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat
Z hlediska klíčových kompetencí výuka informačních a komunikačních technologií rozvíjí
komunikativní kompetence (v rámci výuky IKT se žáci učí komunikovat po internetu, pracují
s textovými a tabulkovými procesory, učí se psát úřední dopisy, životopisy, vytvářet publikace, a jiné),
sociální a personální kompetence (při řešení projektů se žáci učí spolupracovat, vytvářejí sociální
skupiny), schopnost řešit problémy (problémové úlohy), kompetence využívání prostředků IKT a
efektivní práce s informacemi, kompetence k aplikaci matematických postupů při řešení praktických
úkolů. Předmět IKT představuje sám o sobě průřezové téma zasahující do všech vyučovacích
předmětů a potažmo do všech oblastí života člověka. Proto dokonalé zvládnutí tohoto předmětu je
nezbytným východiskem pro další úspěšný rozvoj osobnosti žáka a jeho další profesní růst.
 Vedeme žáky ke kritickému přístupu ke zdrojům informací, k jejich tvořivému zpracování a
využívání při studiu i jiných předmětů a v praxi,
 učíme žáky využívat výpočetní techniku ke zvýšení efektivnosti učení,
 vedeme žáky k plánování vlastního učení, ke kritickému hodnocení vlastních pokroků a poučení
z vlastních úspěchů a chyb.
 Vedeme žáky k rozpoznání problému, k objasnění jeho podstaty, k vytvoření hypotézy a k návrhu
postupných kroků při řešení problému včetně obhajoby vlastního řešení,
 vedeme žáky k využití různých postupů při řešení problémů, k nahlížení problému z různých stran,
kromě analytického a kritického myšlení vedeme naše žáky k používání představivosti a intuice,
 vedeme žáky k samostatnosti při používání počítačových aplikací a k hledání různých
alternativních metod řešení problému, zvažujeme možné klady a zápory jednotlivých variant
řešení.
Kompetence komunikativní
 Od žáků vyžadujeme jasné a kultivované vyjadřování při výuce a při prezentaci výsledků vlastní
práce žáků, učíme je vyjadřovat se srozumitelně a v logickém sledu,
 žáky vedeme k slovní interpretaci tabulek, diagramů, grafů, chceme, aby používali s porozuměním
odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu,
 učíme je prezentovat vhodným způsobem svou práci i sama sebe před publikem,
 vedeme žáky k rozboru a hodnocení vlastní samostatné práce i práce jiných žáků,
 učíme žáky využívat prostředků IT pro operativní komunikaci s okolním světem,
 vedeme žáky k tomu, aby využili dostatečného prostoru pro vyjadřování, který jim byl učitelem
poskytnut,
 od žáků vyžadujeme, aby se vyjadřovali ústně i písemně logicky, výstižně, souvisle a kultivovaně
v různých komunikačních situacích (při prezentaci výsledků vlastní práce, přednes, diskuze,…),
 naslouchali ostatním mluvčím,
 učíme je, aby uváděli věci do souvislostí a argumentovali.
Kompetence sociální a personální
 Vedeme žáky ke spolupráci ve skupině při řešení skupinových projektů, rozvíjení komunikace
ve skupině, rozdělení rolí a zodpovědnosti za splnění úkolu,
 vedeme žáky k rozhodování se na základě vlastního úsudku, odolávání společenským
i mediálním tlakům.
89
Kompetence občanská
 Žáky vedeme k vytváření vlastního názoru na vyhledané informace, k ověřování pravdivosti a
relevantnosti informací,
 vedeme žáky k respektování různorodých názorů, postojů a schopností ostatních lidí,
 žáky vedeme k pochopení důležitosti informačních technologií pro každodenní život člověka,
 od žáků vyžadujeme zodpovědný přístup k plnění zadaných úkolů, vedeme je k důslednosti,
pečlivosti a přesnosti, vedeme žáky k dokončování zahájené aktivity.
Kompetence k podnikavosti
 Vedeme žáky k cílevědomému rozhodování o dalším vzdělávání a budoucím profesním zaměření,
podporujeme získávání a kritické vyhodnocování informací o vzdělávacích a pracovních
příležitostech,
 posuzujeme a kriticky hodnotíme rizika související s rozhodováním v reálných životních situacích,
 učíme žáky orientovat se v různých oborech lidské činnosti, formách fyzické a duševní práce a
vedeme žáky k osvojení potřebných poznatků a dovedností významných pro možnost uplatnění,
pro volbu vlastního profesního zaměření a pro další životní a profesní orientaci,
 učíme žáky využívat výpočetní techniku k racionálnější organizaci práce.
základní úroveň mediální gramotnosti a vedou je k pochopení důležitosti odpovědného jednání.
Žáci jsou vedeni k tomu, aby:
 Si uvědomovali poznání úlohy informací a informačních činností a k využívání moderních
informačních a komunikačních technologií.
 Porozuměli toku informací, počínaje jejich vznikem, uložením na médium, přenosem, zpracováním,
vyhledáváním a praktickým využitím.
 Získávali schopnosti formulovat svůj požadavek a využívat při interakci s počítačem algoritmické
myšlení.
 Porovnávali informace a poznatky z většího množství alternativních informačních zdrojů, a tím
dosahovali větší věrohodnosti vyhledávaných informací.
 Využívali výpočetní techniky, aplikačního i výukového software ke zvýšení efektivnosti své učební
činnosti a racionálnější organizaci práce.
 Tvořivě využívali softwarových a hardwarových prostředků při prezentaci výsledků své práce.
 Pochopili funkce výpočetní techniky jako prostředku simulace a modelování přírodních i sociálních
jevů a procesů.
 Respektovali práva k duševnímu vlastnictví při využívání různých druhů software.
 Zaujali odpovědný, etický přístup k nevhodným obsahům vyskytujících se na internetu či jiných
médiích.
 Pracovali šetrně s výpočetní technikou.
 Rozuměli používaným termínům a dokázal je vhodně aplikovat.
 Řešili problémové úlohy a prakticky aplikovali získané vědomosti, dovednosti a postoje.
 Spolupracovali při řešení problémů.
 Uvědomovali si význam experimentu při řešení problému.
 Používali metody, které vedou žáky ke vzájemné spolupráci.
 Spolupodíleli se na chodu školy.
 Spolupracovali ve skupině.
 Zapojili se do mimoškolních aktivit v kroužcích.
 Prakticky využívali nabytých vědomostí a dovedností.
 Měli povědomí o společenské důležitosti práce.
 Využívali znalostí a zkušeností v přípravě na budoucnost a profesní orientaci.
 Posuzovali a hodnotili výsledky své činnosti.
90
Učivo
Žák
Aplikační software – textový procesor
 Bezpečnost práce, provozní řád učebny VT
 zpracovává a prezentuje výsledky své práce
s využitím
pokročilých
funkcí
aplikačního
software, multimediálních technologií a internetu;
 vytváří strukturované dokumenty s využitím
znalostí typografických a estetických pravidel;
 používá vhodné formáty a styly pro tvorbu
dokumentů (nadpisy, odstavce, seznamy, obsah,
rejstřík);
 vkládá různé objekty do dokumentu (obrázek,
tabulka, automatické tvary, symboly apod.);
 vytvoří a upravuje tabulku dostupnými
prostředky;
 upraví vzhled dokumentu a rozvrhne jej pro
tisk;
 exportuje a importuje data mezi základními a
běžně používanými formáty;
 vytváří, upravuje a uchovává strukturované
textové
dokumenty
(ovládá
typografická
pravidla,
formátování, práce se styly a
šablonami, objekty, tvoří tabulky);
 vytváří,
upravuje
textové
dokumenty
(formátování, práce se šablonami, styly, objekty,
hromadnou korespondenci, tvoří tabulky, makra);
 orientuje se v současných softwarových
prostředcích pro tvorbu prezentace;
 zná základní principy a pravidla pro tvorbu
prezentace;
 vytváří funkční prezentaci pomocí zvoleného
prezentačního programu a uplatňuje při tom
dosažené znalosti;
ovládá běžné práce s prezentačním programem
(vytváří jednoduché prezentace, učí se poznávat,
která data jsou důležitá a ty vkládá do
prezentací, učí se je řadit, prokládat textem a
prezentovat jednoduchou formou);
 ovládá základní práci v grafických editorech;
 zná základní typy grafických formátů a jejich
vlastnosti a volí vhodné formáty grafických dat;
 maluje rastrové obrázky;
 upravuje digitální fotografie;
 správně volí jednotlivé barvy a kompozice;
 volí odpovídající programové a technické
vybavení pro práci s nimi a na základní úrovni
grafiku tvoří a upravuje;
 Popis prostředí, základní funkce
 Práce se souborem (stránka, pravítka,
tabulátory), detailnější formát písma a odstavce,
nastavení stránky
 Schránka, práce s nápovědou
 Ohraničení a stínování
 Tabulky
 Odrážky a automatické číslování
 Psaní rovnic a matematických symbolů
 Hledání a nahrazování textu v dokumentu
 Automatické opravy, kontrola pravopisu
 Záhlaví a zápatí
 Kreslení, vkládání obrázků a dalších objektů
 Vytváření a používání šablon; Styly (obsah)¨
 Další funkce textového editoru – sloupce,
hypertextové odkazy
 Tisk – příprava tisku, náhled, vlastnosti
dokumentu
 Publikování – formáty dokumentů a jejich
struktura, zásady grafické a typografické úpravy
 Hromadná korespondence, formuláře
 Export a import dat, spolupráce a propojení s
dalšími aplikacemi a s Internetem
 Tvorba maker a jejich použití v textovém
procesoru
 Využití v praxi (např. tvorba životopisu,
inzerátu, blahopřání, propagačního plakátu
apod.)
Aplikační software – prezentace
 Základní principy úspěšné prezentace
 Popis prostředí a oblasti použití prezentačních
nástrojů
 Nástroje pro tvorbu prezentace, příklady
podkladů pro prezentaci
 Vkládání grafických objektů do prezentace
 Formátování snímků
 Animace objektů, nastavení efektů
 Vkládání dalších objektů do prezentace (zvuk,
video)
 Řazení snímků, přechody mezi snímky
prezentace, časování, komentáře
 Spuštění prezentace
Export prezentace
Počítačová grafika
 Úvod do grafických systémů (grafika rastrová,
vektorová, formáty komprese); Kde se používá
 Základní pojmy a principy počítačové grafiky
 Základní práce v grafických systémech
 Komprese ztrátová a bezztrátová
 Optimalizace obrázků, formáty grafiky a jejich
užití
 Práce
s formáty
grafických
souborů,
komprimované formáty a jejich vlastnosti
91
 uplatňuje základní zásady správné úpravy
grafiky (např. zarovnání, kontrast atp.);
 vysvětlí základní pojmy, dělení sítí, jejich
striktury, koncepce, topologie;
 orientuje
se
v prostředcích
současných
lokálních sítí, zná režim práce v běžných
operačních systémech;
 využívá prostředků sítě, sdílených objektů a
aplikací;
 chápe specifika práce v síti (včetně rizik),
využívá
jejích možností a pracuje s jejími
prostředky;
 poznává kompatibilitu programů a přenos dat
mezi nimi;
 rozvíjí své znalosti v oblasti počítačových sítí a
jejich zapojení a využívání, přístup na jednotlivá
místa, typy profilů a jejich omezení přístupovými
právy, druhy síťových OS;
 řeší problémy spojené s virovou infekcí, chápe
nutnost
pravidelné
aktualizace
software
i operačního systému;
 volí vhodné informační zdroje k vyhledávání
požadovaných informací a odpovídající techniky
(metody, způsoby) k jejich získávání;
 získává, zpracovává, ukládá, upravuje a
analyzuje informace získané z internetových
serverů;
 orientuje se v získaných informacích, třídí je,
analyzuje;
 vyhodnocuje, provádí jejich výběr a dále je
zpracovává;
 získává a využívá informace z otevřených
zdrojů, zejména pak z celosvětové sítě Internet,
ovládá jejich vyhledávání, včetně použití
filtrování;
 uplatní vlastní sebekázeň při prezentování
svých i cizích informací na webu;
 využívá elektronickou poštu jako aktivní
prostředek komunikace;
 komunikuje elektronickou poštou, ovládá
i zaslání přílohy, či naopak její přijetí a následné
otevření;
 využívá další funkce poštovního klienta
(organizování, plánování);
 Konverze mezi formáty
 Základní zásady práce a správné úpravy
grafických dokumentů
 Maska
 Filtry a deformace
 Výběry a koláže
 Digitální fotoaparát
 Základní typy snímačů
 Clona a čas
 Hloubka ostrosti
 Citlivost ISO
 Body, křivky, rastry a vektory
 Malování rastrových obrázků
 Vektorové kresby práce s nimi
 Základy práce s barvami a kompozicemi
 Práce s textem
 Úprava digitálních fotografií
 Možnosti prezentací grafických objektů na
Internetu
Počítačové sítě
 Charakteristika, historie, klasifikace, topologie,
koncepce
 Server a pracovní stanice, připojení k síti a její
nastavení
 Základy práce v síti, specifika práce v síti,
sdílení dokumentů a prostředků
Informační zdroje, Internet, komunikace
 Struktura celosvětové sítě Internet
 Internetový prohlížeč,
informace, práce
s informacemi, informační zdroje
 Vystavování vlastních dat na Internetu
 E–mail, organizace času a plánování, další
služby Internetu, komunikační programy (chat,
Messenger, videokonference, telefonie, FTP
apod.)
92
ovládá další běžné prostředky online a offline
komunikace a výměny dat;
2. Rozpis výsledků vzdělávání a učiva / 2. ročník 1 hodina týdně, celkem 33 hodin
Učivo
Žák
Aplikační software – tabulkový procesor
 zpracovává a prezentuje výsledky své práce
s využitím pokročilých funkcí aplikačního software
a multimediálních technologií;
 porozumí funkci a principům tabulkového
procesoru (kalkulátoru);
 používá na uživatelské úrovni tabulkový
procesor;
 vkládá do tabulek data různých typů a upravuje
jejich formát;
 vytváří vzorce, používá funkce (včetně tvorby
vlastních);
 vytváří a edituje tabulky;
 vyhledává, filtruje a třídí data;
 vytváří a edituje grafy;
 připravuje výstupy pro tisk a tiskne je;
 vkládá do tabulek objekty jiných aplikací;
 exportuje a importuje data mezi základními a
běžně používanými formáty;
 ovládá základy tvorby maker, zaznamenává a
spouští je;
ovládá složitější práce s tabulkovým procesorem
(editace, tvorba složitějších grafů, využití šablon
a funkcí, třídění a filtrování dat dle různých
hledisek,
tvorba
jednoduché
databáze,
kontingenční tabulky a grafu);
 ovládá
běžné
práce
s databázovým
procesorem (poznává jeho fungování, vkládání a
editaci dat, vložení dat z jiných programů,
vyhledává v programu potřebná data a upravuje
je pro použití v jiných programech);
 Popis prostředí, základní pojmy
 Principy a oblasti využití tabulkových editorů
 Základní operace s buňkami
 Blok, označení do bloku
 Struktura tabulek a typy dat
 Formátování tabulek; formát buňky a grafická
úprava buňky
 Vzorce, absolutní a relativní odkazy, vlastní a
vestavěné
funkce
(matematické,
logické,
statistické a další)
 Řazení, vyhledávání, filtrování a třídění dat
v tabulce
 Operace s řádky a sloupci
 Práce s listy
 Příčky – rozdělení tabulky
 Definice řady
 Vytváření a práce s grafy
 Úprava grafu a jeho provázanost s tabulkou
 Otevření, uložení souboru, šablona dokumentu
 Tisk tabulek a grafů
 Seznamy dat, kontingenční tabulky
 Export a import dat, spolupráce a propojení
s dalšími aplikacemi a s Internetem
Tvorba maker a jejich použití v tabulkovém
procesoru
Aplikační software – databáze
 Základní pojmy a principy, struktura databáze,
její modifikace, záznam, položka, oblasti použití
 Návrh databáze, její založení, vkládání dat,
import, export
 Relace, jejich typy, pravidla tvorby a použití
 Formuláře a sestavy, použití relací
 Vyhledávací odkazy, filtrování dat
 Propojování databází s dalšími aplikacemi
93
Učivo
Žák
Základy IKT
 vyjmenuje a popíše jednotlivé vývojové etapy
historie počítačů
 orientuje se v možnostech uplatnění ICT
v různých oblastech společenského poznání a
praxe
 Historie počítačů, současné trendy, využití ICT
v různých oblastech společenského poznání a
praxe
 používá počítač a jeho periferie (obsluhuje jej,
detekuje chyby, vyměňuje spotřební materiál);
 rozumí základní terminologii z oboru ICT;
 vyjmenuje
základní
jednotky používané
ve výpočetní technice a pracuje s nimi;
 vysvětlí vztah mezi hardwarem a softwarem
počítače;
 vyjmenuje základní komponenty a periferní
zařízení a vysvětlí jejich funkci;
 pracuje s informacemi (vyhledává je, třídí a
zpracovává);
 samostatně používá počítač a jeho periferie;
 orientuje se v běžném operačním systému;
 pracuje s prostředky správy operačního
systému,
na základní úrovni konfiguruje
operační systém, nastavuje jeho uživatelské
prostředí;
 rozpoznává a využívá analogií ve funkcích a
ve způsobu ovládání různých aplikací;
 vybírá a používá
vhodné programové
vybavení pro řešení běžných konkrétních úkolů;
 používá
běžné
základní
a
aplikační
programové vybavení (aplikace dodávané
s operačním systémem, dále pracuje zejména
s aplikacemi tvořícími tzv. kancelářský SW jako
celek);
 je si vědom vlivu práce s počítačem na
psychické i fyzické zdraví jedince;
 vyjmenuje ergonomické a hygienické zásady
práce s ICT;
 vysvětlí vztah mezi prostředky ICT a životním
prostředím;
 posoudí možnosti a výhody, ale i rizika
(zabezpečení dat před zneužitím, ochrana dat
před zničením, porušování autorských práv) a
omezení (zejména technická a technologická),
která jsou spojena s používáním prostředků
výpočetní techniky;
 aplikuje výše uvedené – zejména aktivně
využívá prostředky zabezpečení dat před
zneužitím a ochrany dat před zničením;
 zabezpečí počítač proti ztrátě dat a jejich
zneužití;
 řeší problémy spojené s virovou infekcí, chápe
nutnost
pravidelné
aktualizace
software
i operačního systému;
 orientuje se v běžném systému – chápe
strukturu dat a možnosti jejich uložení, rozumí a
 Hardware, software, osobní počítač, principy
fungování, části, periferie (funkce prostředků
ICT, jejich částí a periferií, technologické
inovace)
 Operační systém, jeho nastavení
 Základní a aplikační programové vybavení
 Ergonomie, hygiena a bezpečnost
s počítačem (ochrana zdraví při práci)
práce
 Prostředky zabezpečení dat před zneužitím a
ochrany dat před zničením
 Ochrana autorských práv
 Údržba a ochrana dat – správa souborů a
složek (data, soubor, složka)
94
orientuje se v systému adresářů, ovládá základní
práce se soubory (vytvoření, kopírování, přesun,
přejmenování, mazání, vyhledávání);
 rozlišuje a rozpozná základní typy souborů a
pracuje s nimi;
 rozumí principům komprese různých typů dat,
komprimuje a archivuje data;
 využívá dostupné souborové manažery a jejich
funkce;
 organizuje účelně data a chrání je proti
poškození;
 ovládá principy algoritmizace úloh a sestavuje
algoritmy řešení konkrétních úloh (dekompozice
úlohy na jednotlivé elementárnější činnosti za
použití přiměřené míry abstrakce);
 má vytvořeny předpoklady učit se používat
nové aplikace, zejména za pomoci manuálu a
nápovědy, včetně vyhledávání informací na
Internetu;
 Komprese dat a komprimační software
 Souborový manažer
 Algoritmizace
 Nápověda, manuál
95
Tělesná výchova
Platnost: od 1.9. 2009
1. Pojetí vyučovacího předmětu:
Tělesná výchova je završením povinného pohybového vzdělávání a orientuje se na upevnění a
doplnění dovedností, návyků a postojů v životě moderního člověka. Zaměřuje se na informace
vedoucí k pochopení významu a způsobu manipulace s pohybovým zatížením a na rozvoj zdravotně
orientované zdatnosti žáků.
Obecné cíle
Cíle této oblasti vzdělávání spočívají v rozvinování a podpoře postojů žáků ke zdravému způsobu
života a k odpovědnosti za své zdraví. Zejména u mládeže, která je v dnešní době vystavována řadě
nebezpečí, ( obezita z přejídání a nedostatku pohybu, kouření, drogy, hrací automaty, počítačové hry
aj.), která ohrožují jejich zdraví, mají největší význam znalosti, jak se proti tomuto bránit. Je nutné, aby
žáci již ve vzdělávacích institucích pochopili význam potřebné obrany a ochrany proti těmto
nežádoucím vlivům působícím negativně na jejich duševní a tělesný vývoj. Je důležité, aby kladně
prožívali pohybové činnosti, které si volí jako krátkodobou či dlouhodobou součást svého pohybového
režimu, pociťovali radost z pohybu a chápali ho jako prostředek duševní hygieny. Aby plně chápali
sociální role ve sportu a užívali je pro poznávání a vytváření a upevňování přátelských vztahů.
Pro rozvoj pozitivních vlastností mládeže a pro vývoj zmíněného duševního a zejména tělesného
vývoje může příkladně posloužit i tělesná výchova, která vede žáky k provádění pravidelných
pohybových aktivit upevňujících nejen jejich zdraví, ale učí je jak své zdraví chránit a jak kultivovat
jejich pohybový projev.
V hodinách tělesné výchovy si musí žáci osvojit nejen teoretické poznatky týkající se významu pohybu
pro zdraví, poznat prostředky ke zvyšování síly, rychlosti a vytrvalosti patřící k zásadám sportovního
tréninku, ale i znalosti o hygieně a bezpečnosti. Musí si osvojit znalosti o odborném názvosloví, o
pravidlech různých her, závodů a soutěží, komunikaci s kompetentním cvičitelem, který sestavuje
kondiční program a náplň souborů cvičení a navrhuje kondiční program osobního rozvoje. Zde se
jedná tedy o základní a zásadní všestranná tělesná cvičení, gymnastiku, aerobik a kondiční
programy cvičení s hudebním a rytmickým doprovodem.
Nejvíce pohybově nadaní žáci se nejen k rozvoji svých tělesných a duševních vlastností mohou
věnovat specifičtějším oborům tělesné výchovy, jako atletika, plavání, lyžování a turistice. Zde záleží
nejen na učiteli tělesné výchovy, ale především na vedení školy, má-li dostatek prostředků k realizaci
těchto sportovních činností, pohybové aktivity označené hvězdičkou (*) se realizují podle klimatických
podmínek a finanční situace žáků (jednodenní pochodová cvičení, letní vícedenní pobyty v přírodě,
zimní lyžařské výcvikové kurzy, bruslení, sebeobrana, plavání.)
Vhodné skloubení všech těchto výše uvedených sportovních aktivit realizovaných podle možností
školy rozhodně prospěje ke zvýšení fyzické schopnosti žáků, ke zvýšení jejich tělesné odolnosti a
prospěje značnou měrou k vývoji jejich fyzického a duševního zdraví.
Absolvent střední školy má vytvořen pozitivní vztah k aktivnímu pohybu má dostatečně rozvinutou
bioenergetickou kapacitu organismu a úroveň pohybových dovedností, které mu umožňují zapojovat
se do pohybových aktivit, zná základní cvičení pro přípravu organismu před pohybovou činností a po
ukončení, umí samostatně sestavit rozvíjející a udržovací kondiční program, zná základní cvičení pro
prevenci a korekci svalových dysbalancí. Využívá pohybové činnosti pro zvyšování tělesné zdatnosti,
dovede uplatňovat techniku a základy taktiky, umí reagovat na vypjaté situace ve sportu spojené se
96
zraněním a dovede ošetřit i závažné poranění a přivolat lékařskou pomoc, zná zásady údržby vlastní
výstroje, rozumí základní sportovní terminologii, umí zorganizovat a řídit jednoduché sportovní
soutěže podle platných pravidel. Předmět tělesná výchova přispívá k rozvoji klíčových kompetencí a
vytváří podmínky pro propojování poznatků z tělesné výchovy do oblasti sociální, personální,
komunikativní a do oblasti zdravého životního stylu.
Hodnocení
Žák je hodnocen za splnění 70% docházky za jedno pololetí , za aktivní účast v hodině tělesné
výchovy, za zvládnutí konkrétního cíle a za změnu vlastního výkonu, za zájem o tělesnou výchovu a
sport, za aktivitu a vztah k pohybu. Tělesná výchova je povinná pro všechny žáky školy s výjimkou
krátkodobých úlev (omezení konkrétních činností).
 umění jednat s lidmi
 upevňování mezilidských vztahů v duchu fair play
 (mezi vrstevníky, v rodině, v budoucím životě)
 umění komunikovat
 umění řešit problémy
 usilování o rozvoj zdatnosti
 znalost pojmů: morálka, odpovědnost, tolerance
2. Mezipředmětové vztahy
 biologie
97
Učivo
 rozpozná rizika poškozující zdraví
 užívá aktivně osvojované pojmy
 posuzuje vliv pracovních podmínek na zdraví
v dlouhodobé
perspektivě
a
kompenzuje
nežádoucí důsledky
Péče o zdraví
 péče o duševní zdraví
 odpovědnost za zdraví své i druhých, péče o
veřejné zdraví
 činitelé ovlivňující zdraví, životní styl, výživa
 riziková chování poškozující zdraví
Žák
 zvládá cviky, které napomáhají správnému
držení těla
 využívá cviky k rozvoji zdatnosti
 rozvíjí svalovou sílu, rychlost, obratnost a
pohyblivost
Gymnastika
 akrobacie ( kotoul vpřed, vzad, letmo a další
modifikace, stoj o rukou, přemet bokem vpravo i
vlevo, skoky z místa)
 chápe význam atletiky jako vhodné průpravy
pro jiné sporty
 užívá startovní povely
 zvládá techniku běhu i vrhu koulí
Atletika
 sprint 100 metrů
 vytrvalý běh 12 minut
 vrh koulí, hod granátem a kriketovým míčkem
 uvědomuje si zdravotní a rozvojový význam
plavání
 aplikuje zásady bezpečnosti při plavání a
pohybu v areálu bazénu, pojmenuje plavecké
způsoby, dodržuje zásady hygieny
Plavání*
 nácvik techniky jednoho plaveckého způsobu
 záchrana tonoucího nebo pomoc unavenému
plavci
 plavání 100 metrů
 skok ze startovacího bloku
 zvládá základní pravidla a aplikuje je, má
radost ze hry, snaží se o fair play jednání
 uplatňuje základní herní činnosti a kombinace,
 používá základní zásady bezpečnosti při hrách
v tělocvičně i na hřišti
 objasní taktiku hry
 zvolí vhodné obutí a oblečení
 chápe význam sportovních her pro rozvoj
herního myšlení a improvizace, uvědomuje si
důležitost základní spolupráce ve hře
Sportovní hry
 volejbal (odbití obouruč horem i spodem,
postavení při příjmu podání, nahrávka ze zóny
III, podání horem i spodem)
 streetball (driblování, technika hodu na koš,
základy herních systémů)
 florbal (nahrávka, střelba, odebírání míčku,
zpracování míčku-převzetí, tlumení, uvolňování,
nabíhání)
 ringo (technika chytání kroužku, podání,
pravidla hry s jedním nebo se dvěma kroužky)
Tělesná cvičení
 pořadová, rozcvička, kondiční a koordinační
cvičení
 vysvětlí význam pohybu pro zdraví
 vyjadřuje se podle odborného názvosloví
 komunikuje při pohybových činnostech
Význam pohybu pro zdraví
 technika a taktika
 zásady sportovního tréninku
 odborné názvosloví a komunikace
98
Učivo
Žák
První pomoc
 zvládá praktické jednání a rozhodování ve
vypjatých situacích
 prokáže dovednosti při základní zdravotnické
pomoci a základní znalosti při ošetření
zraněného, přivolá odbornou pomoc






ošetření jednoduchých úrazů
ošetření úrazů a zlomenin
zajištění životně důležitých orgánů
odsun zraněného
přivolání odborné pomoci
práva a povinnosti v případě nemoci a úrazu
rozvoj
Gymnastika
 akrobacie (kotouly, přemet stranou vlevo a
vpravo, rondat, stoj na rukou, rovnovážné
polohy)
 uplatňuje základní techniku běhu i vrhu, chápe
význam atletiky jako vhodné průpravy pro jiné
sporty, užívá základní startovní povely
Lyžování*
Základy sjezdového a běžeckého lyžování a
snowboardování
Zásady chování při pobytu na horách
 provádí základní způsoby házení a chytání
míče, využívá pravidla her , chápe význam
sportovních her pro rozvoj myšlení a herních
dovedností, chápe smysl hry fair-play a hráčské
funkce ve hře, spolupracuje s kolektivem.
Atletika
 vytrvalý běh 20 minut
 vrh koulí (koulařská gymnastika – vrh z místa,
sun, spojení sunu a vrhu)
 skoky do výšky a do dálky
 osvojí si význam úpolových sportů pro
sebeobranu a znalosti názvů úpolových sportů,
výstroje a vybavení, zvládá základní postoje,
úchopy a vyproštění z držení, uvědomuje si
následky zneužití bojových činností, dodržuje
zásady bezpečnosti.
Sportovní hry
 volejbal (přihrávka horem a spodem
obouruč, vrchní podání, herní kombinace
s nahrávačem v zóně III)
 streetball (různé způsoby přihrávek, trestný
hod, další způsoby uvolňování)
 florbal (přihrávky na krátkou a dlouhou
vzdálenost, střelba na branku, činnost brankáře
– chytání a vyrážení přízemních a polovysokých
střel)
 badminton
 aktivně si osvojuje pojmy
 poskytuje základní dopomoc
 využívá gymnastických cviků pro
zdatnosti a pro správné držení těla
 dodržuje základní pravidla bezpečnosti
Sebeobrana*
 průpravné úpoly (přetahy, přetlaky, úpolové
odpory, pády vzad a kotoulem přes rameno,
střehové postoje, obrana proti škrcení, obrana
proti úchopům zápěstí)
 zvolí vhodné oblečení a výstroj pro konkrétní
pohybovou činnost,
 dokáže poskytnout záchranu a dopomoc
 uplatňuje zásady regenerace, kompenzace,
relaxace
Tělesná cvičení
cvičení
Výzbroj, výstroj, údržba
 hygiena a bezpečnost, vhodné oblečení,
záchrana a dopomoc, regenerace a
kompenzace, relaxace
99
Žák
 zvládá různé sociální role v osvojovaných
činnostech,
 poskytne první pomoc a přivolá lékaře, užívá
pojmy: osobní hygiena, aktivní zdraví, zdravý
životní styl
 zdůvodní význam zdravé výživy a správných
stravovacích návyků
 aplikuje techniku pohybů a aktivně osvojované
pojmy,
 cvičí podle slovních pokynů
 využívá cvičení, která napomáhají správnému
držení těla
 chápe význam běhu pro rozvoj zdatnosti
 změří a zapíše výkony v osvojovaných
disciplínách
 prokáže znalost základních technik vrhu koulí
 užívá základní startovní povely
 provádí herní činnosti a kombinace
 chápe význam sportovních her pro rozvoj
dovednosti a tvořivosti
 popíše techniku a taktiku hry, různé povrchy
hřišť
 vysvětlí specifika hygieny a bezpečnosti při hře
 chápe bruslení jako pohybovou i společenskou
činnost, získá informace o výstroji a ošetření
bruslí a ví, že bezpečnější je bruslení na umělých
kluzištích
Učivo
Hygiena a bezpečnost
 základní zásady bezpečného pohybu
 první pomoc při drobných poraněních
 význam hygiena při pohybových aktivitách
 různé funkce pohybu ve zdravém životním stylu
 výživa a stravovací návyky
Gymnastika
 akrobacie (přemety stranou, stoj o rukou,
rondat, různé skoky na místě i z místa)
Atletika
 vytrvalý běh 25 minut v terénu
 vrh koulí
Sportovní hry
 volejbal (herní kombinace – postavení při
příjmu podání, herní činnosti – podání
spodní,svrchní, přihrávka, nahrávka, smeč)
 streetball (herní systémy- obranný, útočný,
herní činnosti – střelba, vhazování, přihrávka,
krytí útočníka s míčem, bez míče)
 florbal (utkání na zmenšeném hřišti 3 proti 3)
 badminton
Bruslení*
 jízda vpřed a vzad
 odšlapování vřed
 zatáčení překládáním
změna směru z jízdy vpřed na vzad
Tělesná cvičení
cvičení
100
Žák
 rozpozná hrozící nebezpečí a ví, jak se
doporučuje na ně reagovat
 popíše úlohu státu při ochraně životů
obyvatelstva za mimořádných událostí
 rozvíjí svalovou rychlost, sílu, obratnost a
pohyblivost, chápe význam atletických činností,
zná pravidla atletických soutěží, pomáhá při
přípravě soutěže pro nižší ročníky, zapíše a
změří výkony, připraví start běhu a vydá povely
pro start
 rozumí základním pravidlům sportovních her,
uvědomuje si význam her pro rozvoj herních
dovedností a tvořivosti, zaznamená výsledky
utkání, pomáhá při rozhodování, uplatňuje zásady
fair play jednání, chápe roli v družstvu
 si uvědomuje , že turistika je vhodná celoroční
pohybová činnost, naplánuje jednoduchou trasu,
volí správné oblečení, zvládá první pomoc při
vážnějších poraněních a zavolat odbornou
pomoc
Učivo
Zásady jednání v situacích osobního ohrožení
a za mimořádných událostí
 základní úkoly ochrany obyvatelstva (varování,
evakuace)
 mimořádné události (krizové situace, živelní
pohromy)
 partnerské vztahy, lidská sexualita
 prevence úrazů a nemocí
 mediální obraz krásy lidského těla
Atletika
 atletický trojboj ( sprint 400 metrů, vytrvalý běh
20 minut, vrh koulí)
Sportovní hry
 volejbal ( utkání na zmenšeném hřišti podle
oficiálních pravidel, odbíjení obouruč vrchem za
sebe, vrchní čelné podání ve výskoku, nahrávka
ze zóny II podél sítě, blok, dvojblok, smeč, ulití
 streetball (utkání na zmenšeném hřišti
s menším počtem žáků, herní systémy – rychlý
protiútok, útok, obrana, střelba po pohybu, útočná
kombinace založená na akci „hoď a běž“)
 florbal (utkání na zmenšeném hřišti 2:2, 3:3,
přihrávka, střelba, řešení situace jeden proti
jednomu.
Turistika a sporty v přírodě
 pěší turistika
pohybové hry v přírodě
Tělesná cvičení
cvičení
101
Ekonomika
Žáci se seznámí se základními ekonomickými pojmy, pochopí pojem trh a fungování tržního
mechanismu. Osvojí si základy ekonomického myšlení a obchodně podnikatelské aktivity. Pochopí
pojem podnik, jeho funkce a základní rozdělení podniků. Rozliší základní podnikové činnosti a znají
jejich obecnou charakteristiku.
Dokáží začlenit podnik do systému národního hospodářství a pochopí vztahy podniku k vnějšímu
okolí. Cílem je porozumět struktuře národního hospodářství, posoudit dopady inflace,
nezaměstnanosti a zahraničně obchodní politiky na národní hospodářství, umí spočítat hrubý domácí
produkt. Umí se orientovat v aktivitách EU. Znají mezinárodní ekonomické a finanční instituce. Rozumí
fungování hospodářské politiky státu.
Dalším navazujícím cílem je osvojení si základního ekonomického myšlení, orientace ve finančním
řízení, znalost zdrojů financování podnikových činností a schopnost zhodnotit výhody a nevýhody
jejich použití. Znají strukturu finančního trhu, činnost bank a pojišťoven. Orientují se v daňové
soustavě České republiky, především v oblasti daně z příjmů, i v oblasti systému sociálního a
zdravotního pojištění.
V rámci rozvíjení vlastních podnikatelských aktivit je cílem učiva, zvládnutí manažerských a
marketingových činností při řízení provozů hospodářských subjektů na různých úrovních.
V afektivní oblasti směřují žáci k uplatňování podnikatelské etikety a k praktickému využívání
osvojených poznatků v praxi.
Učivo se vyučuje ve 2. ročníku 2 hodiny a ve 3. ročníku 1 hodinu týdně.
Ve 2. ročníku obsahuje základní ekonomické pojmy, objasnění pojmů makroekonomie,
mikroekonomie, ekonomika, trh, rozdělení trhů, tržní subjekty, nabídku, poptávku, cenu a fungování
tržního mechanismu. Žáci objasní 3 základní ekonomické otázky a chování jednotlivých subjektů na
různých trzích. Pochopí pojem konkurence a její rozdělení.
Žáci jsou seznámeni s pojmem podnikání. Jsou schopni rozlišit jednotlivé právní formy podnikání a
charakterizovat jejich základní znaky. Učivo obsahuje základní normy, kterými se podnikání řídí
(živnostenský zákon a obchodní zákoník), žáci se zaměří na posouzení vhodné formy podnikání pro
obor, kterému se v budoucnu chtějí věnovat, včetně podnikatelského záměru a zakladatelského
rozpočtu.
Žáci vysvětlí způsoby založení a zániku podniku. Pochopí jednotlivé činnosti, které v podniku probíhají
a jejich charakteristiku. Rozliší jednotlivé druhy majetku v podniku, orientují se v účetní evidenci
majetku, rozliší jednotlivé druhy nákladů a výnosů, řeší jednoduché výpočty výsledku hospodaření.
Orientují se v odpovědnosti za škody ze strany zaměstnance a zaměstnavatele. Součástí výuky je
učivo o marketingu a managamentu a využití jejich nástrojů při řízení provozu hospodářských subjektů
různých úrovní.
Ve 3. ročníku učivo zahrnuje mzdovou soustavu a zákonné odvody. Žáci se orientují v zákonné
úpravě mezd, provádí mzdové výpočty v oblasti mezd i sociálního a zdravotního pojištění včetně
zákonných odvodů z mezd.
Navazující látkou je daňová soustava ČR, žáci rozlišují princip přímých a nepřímých daní, na základě
daňové evidence jsou schopni vyhotovit přiznání k dani z příjmů FO, k DPH. Dále učivo zahrnuje
finanční řízení a zdroje financování majetku firmy. Žák získá základní informace o peněžním a
kapitálovém trhu, zejména o cenných papírech. Seznámí se s platebním stykem, umí použít
nejběžnější platební nástroje. Orientuje se v produktech pojišťovacího trhu.
Žáci si osvojí učivo o procesu fungování národního hospodářství, činitelů, kteří ho ovlivňují (HDP,
inflace, nezaměstnanost, platební bilance), na to navazující hospodářské politice státu (monetární,
fiskální, sociální, zahraničně-obchodní). Učivo vyústí mezinárodní ekonomickou integrací a zařazením
ČR v EU, členstvím v mezinárodních finančních institucích (MMF , Skupina světové banky). Pojetí
učiva odpovídá tomu, co požadují:
102
-
rámcový vzdělávací program
standard finanční gramotnosti
maturitní katalog Občansko a společenskovědního základu
Pojetí výuky
Výuka probíhá v učebně částečně formou frontálního a částečně formou skupinového vyučování
(sociálně-komunikativní učení). Žáci jsou vedeni k praktickému využívání osvojených poznatků,
ke sledování aktuální ekonomické situace v ČR a v EU. Základem výuky je výklad učitele. Výuka je
doplňována referáty žáků zpracovanými na zadaná ekonomická témata, s prostudováním odborné
literatury, odborného tisku a aktuálních statistických informací z internetu. Spojení teorie a praxe
vychází z učebních a odborných praxí, výuka směřuje k tomu, aby žáci pracovali poctivě, svědomitě a
přesně, jsou vedeni k tomu, aby součástí odborných praxí byl jejich zájem o náklady zemědělské
výroby, daňové zatížení zemědělců, cenovou politiku a problémy odbytu zemědělských výrobků,
neboť ekonomická situace zemědělců úzce souvisí s oborem Veterinářství.
písemných testů se využívá klasifikační stupnice v návaznosti na bodový systém. Při písemném a
ústním zkoušení je kladen důraz na porozumění učivu a aplikaci teoretických poznatků na konkrétní
příklady .
referátů, při práci v týmu. Při hodnocení bude kladen důraz na popsání a pochopení daného problému
a navrhnutí jeho řešení. Při prezentaci referátů bude rovněž hodnoceno zpracování práce.
Žáci jsou v rámci výuky směřováni k tomu, aby byli schopni srozumitelně a souvisle formulovat své
myšlenky a aktivně se účastnit diskusí, zaznamenávat podstatné myšlenky a údaje z textů, vystupovat
a vyjadřovat se v souladu se zásadami projevu a chování, přijímat odpovědnost za svěřené úkoly při
tvorbě referátů , zpracování aktualit a samostatných prací. Dokáží využít ekonomické informace při
praktické výuce v oboru Veterinářství a dovedou vyhodnotit výsledky hospodaření na jednotlivých
provozních úsecích. Znají význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční a společenské
ohodnocení.
Žáci jsou
 schopni vyjadřovat se přiměřeně v psaném i mluveném projevu;
 schopni formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle;
 vedeni ke snaze dodržovat jazykové i stylistické normy a odbornou terminologii;
 schopni se vyjadřovat a vystupovat v souladu se zásadami kultury osobního projevu a
společenského chování.
 připraveni odhadovat výsledky svého jednání a chování v různých situacích;
 vedeni učit se i na základě zprostředkovaných zkušeností;
 schopni přijímat hodnocení svých výsledků a způsobu jednání i ze strany jiných lidí;
 schopni přijímat radu i kritiku.
 schopni pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností;
 schopni přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly;
 schopni vytvářet pozitivní mezilidské vztahy a předcházet konfliktům
Kompetence k pracovnímu uplatnění:
Žáci
 mají zodpovědný postoj k budoucí profesi i vzdělávání, uvědomují si význam celoživotního
vzdělávání
 mají přehled o trhu práce, mají představu o požadavcích zaměstnavatele
 umí vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli,
 rozumí principům podnikání
 podněcování samostatně pracovat zadáváním samostatných úkolů;
 schopni porozumět zadanému problému, určit jádro problému, získat informace k jeho řešení,
navrhnout a zdůvodnit způsob řešení, zhodnotit dosažený výsledek;
 schopni uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení a myšlenkové operace.
Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat
s informacemi:
103







Žáci umí:
pracovat s osobním počítačem a s dalšími prostředky informačních a komunikačních
technologií;
získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak z internetu;
pracovat s informacemi a to především s využitím prostředků informačních a komunikačních
technologií.
Žáci:
jsou schopni používat pojmy kvantifikujícího charakteru;
žáci nacházejí vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, umějí je vymezit,
popsat a správně využít pro dané řešení;
žáci jsou schopni číst a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy,
schémata apod.);
žáci efektivně aplikují matematické postupy při řešení různých praktických úkolů v běžných
situacích.
Dominantními průřezovými tématy v rámci tohoto předmětu jsou témata:
 Občan v demokratické společnosti - realizace bude spočívat ve vytvoření demokratického
prostředí ve třídě, které povede k vzájemnému respektování se, spolupráci a dialogu
 Člověk a svět práce – v rámci učebních a odborných praxí budou využívány a ověřovány
poznatky z teoretické výuky
 Informační a komunikační technologie – realizace tohoto tématu bude spočívat ve
zdokonalování schopnosti žáků efektivně používat prostředky informačních a komunikačních
technologií (při vytváření výstupů tématických celků – samostatných prací, testů ,referátů).
 Učivem se prolíná i průřezové téma Člověk a životní prostředí, zaměřuje se zejména na
omezenost materiálových a energetických zdrojů (vzácnost), na ekonomické nástroje, které
povedou k řešení environmentálních problémů a rozvoje v oboru Veterinářství.
104
Učivo
Žák
 používá a aplikuje základní ekonomické pojmy
 na příkladu popíše
fungování tržního
mechanismu
 posoudí vliv ceny na nabídku a poptávku
 vyjádří formou grafu určení rovnovážné ceny
 stanoví cenu jako součást nákladů, zisku a
DPH
 vysvětlí, jak se cena liší podle zákazníků, místa
a období
 rozpozná běžné cenové triky a klamavé
nabídky
 posoudí vhodné formy podnikání pro obor
Veterinářství
 vytvoří podnikatelský záměr a zakladatelský
rozpočet
 orientuje se v právních formách podnikání a
dovede charakterizovat jejich základní znaky
 orientuje se ve způsobech ukončení podnikání
 na příkladu popíše základní povinnosti
podnikatele vůči státu
 má přehled o principech podnikání v EU
 zná cíle a členění neziskových organizací v NH
 rozlišuje jednotlivé druhy majetku
 orientuje se v účetní evidenci majetku
 rozliší jednotlivé druhy nákladů a výnosů
 řeší jednoduché výpočty výsledku hospodaření
 řeší jednoduché kalkulace ceny
 na příkladech vysvětlí a porovná druhy
odpovědnosti za škody ze strany zaměstnance a
zaměstnavatele
 na příkladu ukáže použití nástrojů marketingu
v oboru Veterinářství
 charakterizuje části procesu řízení a jejich
funkcí
Podstata fungování tržní ekonomiky
 Ekonomika, ekonomie
 potřeby, statky, služby, spotřeba, životní
úroveň
 výroba, výrobní faktory, hospodářský proces
 trh, tržní subjekty, nabídka, poptávka, zboží,
rovnovážná cena, úloha zisku v tržním
systému
 zboží, cena, DPH
Podnikání
 právní předpisy pro podnikání, podnikající
osoby, rozlišení na FO a PO
 podnikání, právní formy – živnostenský zákon
 podnikatelský záměr
 podnikání podle obchodního zákoníku
 obchodní společnosti
 povinnosti podnikatele vůči státu
 zánik podniku
 podnikání v rámci EU
 neziskové organizace
Podnik, majetek podniku a hospodaření
podniku
 struktura majetku, jeho zdroje financování
 oběžný majetek: členění, zásoby, materiál,
velikost objednávky, nákup materiálu, účetní
evidence materiálu
 dlouhodobý majetek: členění, kapacita,
způsoby pořízení, opotřebení, vyřazení
 náklady: členění, kalkulace ceny, prodejní
cena v obchodním podniku
 výnosy: růst výnosů
 zakladatelský rozpočet
 výsledek hospodaření podniku: zisk, ztráta
 druhy škod a možnosti předcházení škodám,
odpovědnost zaměstnance a odpovědnost
zaměstnavatele
 marketing - podstata marketingu, marketingový
plán, průzkum trhu, produkt, cena, distribuce,
propagace, prodejní činnost
 managament – historie, složky řízení,
plánování, organizování, rozhodování, vedení lidí
a motivace zaměstnanců, kontrola
105
Učivo
 orientuje se v zákonné úpravě mezd a provádí
mzdové výpočty, zákonné odvody
 vypočte sociální a zdravotní pojištění
zaměstnance, zaměstnavatele
 vypočte daň z příjmu u zaměstnance
 orientuje se v dávkách nemocenského pojištění
Mzdy, zákonné odvody
 mzdová soustava, složky mzdy, mzdové
předpisy
 dávky nemocenského pojištění
 daně z příjmů: FO a PO
 systém sociálního a zdravotního zabezpečení
 mzdová evidence
Žák
 orientuje se v právech a povinnostech
zaměstnance a zaměstnavatele
 vyhledá příslušnou právní úpravu v zákoníku
práce
 orientuje se v možnostech ukončení
pracovního poměru
 orientuje se v soustavě daní, v registraci
k daním
 dovede vyhotovit daňové přiznání, např. k DPH
 rozliší princip přímých a nepřímých daní
 vede daňovou evidenci pro plátce i neplátce
DPH
 charakterizuje finanční trh a jeho jednotlivé
subjekty
 používá nejběžnější platební nástroje
 smění peníze podle kurzovního lístku
 orientuje se v produktech pojišťovacího trhu
 vybere nejvýhodnější pojišťovací produkt
s ohledem na své potřeby
 vysvětlí způsoby stanovení úrokových sazeb a
rozdíl mezi úrokovou sazbou a RPSN
 orientuje se v příjmech a výdajích osobního
rozpočtu, řešení deficitu a přebytku domácího
rozpočtu, předlužení a možnosti oddlužení
Zákoník práce
 znaky práce, trh práce
 získání zaměstnání
 pracovní poměr, pracovní smlouva
 dohody o pracích konaných mimo pracovní
poměr
 pracovní podmínky stanovené zákonem
 práva a povinnosti zaměstnance a
zaměstnavatele, kolektivní vyjednávání,
kolektivní smlouva
 ukončení pracovního poměru
 ztráta zaměstnání, evidence na úřadu práce,
podpora v nezaměstnanosti
Daňová soustava
 přímé a nepřímé daně
 správa daní a poplatků
 daň z přidané hodnoty
 daně z příjmů: srážková daň, daň z příjmu
zaměstnanců, daň z příjmů OSVČ, daň z příjmů
PO
 osobní daně
 daňová evidence
Finanční trh
 charakteristika, instituce působící na fin.trhu
 peníze, hotovostní a bezhotovostní platby
 SIPO, platební karty, elektronická peněženka,
kurzovní lístek ČNB, platební styk v národní a
zahraniční měně
 ceny produktů na finančním trhu: úrokové
sazby, úročení vkladů a úvěrů, úroková míra,
bankovní a jiné poplatky
 finanční produkty určené k ukládání peněz:
bankovní vklady, stavební spoření, penzijní
připojištění, cenné papíry
 možnosti výpůjčky peněz: účelové úvěry,
neúčelové úvěry
 proces poskytnutí úvěru
 úvěr od splátkových společností
 pojištění: životní a jiné
 pojistná smlouva
Osobní finance (domácí)
 příjmy a výdaje osobního rozpočtu
 přebytky a schodky domácího rozpočtu
 majetek a závazky domácnosti
 zdroje osobního financování
 zjištění rizik, druhy investování
 řešení deficitu domácího rozpočtu
106
 předlužení a možnosti jeho řešení
 oddlužení
 vysvětlí význam ukazatelů vývoje národního
hospodářství ve vztahu k oboru Veterinářství
 objasní příčiny a druhy nezaměstnanosti
 vysvětlí podstatu inflace a její důsledky na
finanční situaci obyvatel a na příkladu ukáže jak
se bránit jejím nepříznivým důsledkům
 srovná úlohu velkých a malých podniků
v ekonomice státu
 na příkladech vysvětlí příjmy a výdaje státního
rozpočtu
 charakterizuje důležitost evropské integrace
 zhodnotí dopad členství v EU
Národní hospodářství a EU
 struktura národního hospodářství
 činitelé ovlivňující úroveň národního
 hrubý domácí produkt
 nezaměstnanost
 inflace
 platební bilance
 státní rozpočet
 Evropská unie
107
Celkový počet vyučovacích hodin na studium: 198
1. Pojetí vyučovaného předmětu
Tento předmět umožňuje získat orientaci v anatomii a fyziologii všech druhů domácích a
hospodářských zvířat. Žáci se seznámí s obecnými základy i mezidruhovými rozdíly s přihlédnutím k
využití získaných znalostí v navazujících předmětech, jako je výživa a dietetika zvířat, chov zvířat,
nemoci zvířat a hygiena a technologie potravin. Žáci se učí používat odbornou terminologii.
Vyučovaný předmět směřuje k tomu, aby žáci pochopili základní fyziologické procesy fungování živých
organizmů a pomocí odborné terminologie dokázali popsat jednotlivé části a orgány zvířete. Při
praktických cvičeních musí získat manuální zručnost při pitvě a naučit se dodržovat základní pracovní
postupy a hygienické předpisy.
Výběr učiva vychází z obsahového celku Chov zvířat rámcového vzdělávacího programu.
Pojetí výuky
Vzhledem k rozsahu učiva je předmět zařazen do 1. a 2. ročníku studia. Předmět je rozčleněn na
obecnou část, kde se žáci seznámí se základními úvodními pojmy a přehledem histologie. Poté
následuje část speciální, která je rozdělena na jednotlivé orgánové soustavy. Kromě anatomie
popisné je vždy vysvětlena fyziologická funkce systému. Na konci 2. ročníku prokazují žáci své
vědomosti formou ústní zkoušky před komisí.V průběhu výuky je žákům opakováno a zdůrazňováno,
že zvládnutí anatomie a fyziologie je naprosto nezbytné pro výuku navazujících předmětů
ve 3.a 4. ročníku studia.
Hodnocení se zakládá na kombinaci ústního a písemného projevu s přihlédnutím k výsledkům na
praktických cvičeních, kde se posuzuje využití teoretických poznatků. Hodnotí se především hloubka
porozumění a zvládnutí učiva a schopnost samostatné práce. Známka ze zkoušky na konci 2. ročníku
má stejnou váhu jako všechny ostatní známky za 2. pololetí. Pokud žák zkoušku neudělá v prvním
termínu, má možnost ji jednou opakovat (do konce klasifikace za 2. pololetí).
Kompetence k učení – žák umí používat své znalosti při získávání informací z odborné literatury a
internetu, písemně si zaznamenávat podstatné údaje z textů a z výkladu učitele.
Komunikativní kompetence - žák je schopen vyjadřovat se přiměřeně k dané problematice a vhodně
komunikovat v ústním a písemném projevu s použitím odborného medicínského názvosloví; formuluje
slovní projev srozumitelně, přehledně a souvisle.
Personální a sociální kompetence – žák je schopen obhajovat své názory a respektovat názory
druhých, umí přijímat rady i kritiku a hodnocení svých výsledků. Je schopen dávat do souvislosti a
využívat znalosti z ostatních odborných předmětů a zapojovat se do diskusí.
Kompetence k řešení problémů – je schopen samostatně řešit zadané úkoly a nastalé problémy a při
jejich řešení využívat logického myšlení a využívat již získané vědomosti, umí na řešení problémů
spolupracovat s ostatními.
Kompetence k pracovnímu uplatnění - žák využívá získané informace a odborné znalosti k
úspěšnému využití praktických dovedností na budoucích odborných pracovištích, aktivně se
přizpůsobuje měnícím se pracovním podmínkám v hospodářských provozech.
Kompetence využívat prostředky IKT - žák využívá internetu k získávání informací, umí kriticky
hodnotit obsah, umí zpracovat svoje texty na počítači, komunikuje elektronicky.
108
Člověk v demokratické společnosti - získává smysl pro zodpovědnost, morální a estetické cítění,
uvědomuje si význam, účel a užitečnost vykonávané práce.
Člověk a životní prostředí – využívá svých znalostí a vědomostí k utváření postojů a hodnot
směřujících k ochraně životního prostředí a ke zdravému životnímu stylu, uvědomuje si vztah člověka
k přírodě a ke zvířatům
Informační a komunikační technologie – pracuje s počítačem a využívá možnosti internetu, využívá a
aplikuje své znalosti z informačních technologií pro zvyšování svých vědomostí a znalostí.
109
Žák
 rozumí oboru anatomie a fyziologie zvířat,
rozlišuje pojmy ,,anatomie, fyziologie, morfologie“
 vyloží historii anatomie a fyziologie zvířat
 orientuje se v anatomickém názvosloví
 popíše povrch těla, vymezí krajiny a určí jejich
vzájemnou polohu
 charakterizuje jednotlivé druhy tkání
 objasní funkci a význam pohybové soustavy
 objasní morfologii, vývoj a strukturu kostí
 rozpozná a popíše kostní spoje
 popíše kosti hlavy, trupu a končetin
 objasní význam a funkci svalové soustavy
 popíše morfologii a strukturu svalu
 rozpozná jednotlivé svaly hlavy, trupu a
končetin
 objasní fyziologii pohybu
 objasní význam a funkci trávící soustavy
 charakterizuje morfologii a funkce orgánů
trávící soustavy
 orientuje se ve zvláštnostech trávících soustav
různých druhů hospodářských zvířat
 rozumí fyziologii příjmu potravy, přežvykování
a zvracení
 dokáže
popsat
fyziologii
trávení
v předžaludcích
 charakterizuje procesy trávení v tenkém i
tlustém střevě
 objasní rozdíly v trávení monogastrických a
polygastrických zvířat
 vysvětlí funkci, význam a morfologii jater,
žlučníku, slinivky břišní
 objasní procesy metabolismu bílkovin, tuků,
cukrů, vody, minerálních látek
 a vitamínů
 orientuje se v problematice termoregulace a
přeměny energie
 objasní funkci a význam dýchací soustavy
 popíše morfologii a strukturu dýchacích cest
 rozliší mezidruhové rozdíly
popíše fyziologii dýchání
 objasní funkci a význam oběhové soustavy
 popíše složení a funkce krve
 popíše stavbu srdce a vysvětlí jeho funkci
 charakterizuje funkci a význam cévní soustavy,
rozlišuje její složky
 vysvětlí funkci a význam mízní soustavy
 popíše morfologii a funkci jednotlivých orgánů
Učivo
Úvod do předmětu
Anatomie a fyziologie
Organismus, jeho stavba a činnost
 anatomické názvosloví
 směry, roviny a krajiny těla
Pohybová soustava
 funkce a význam pohybové soustavy
 morfologie a struktura kostí, vývoj kostí
 spoje kostí
 kostra hlavy, trupu, končetin
 funkce a význam svalové soustavy
 morfologie a struktura svalu
 tvary svalů, pomocná svalová ústrojí
 svaly hlavy, trupu, končetin
 fyziologie pohybu
Trávící soustava, přeměna látek a energií
 funkce a význam trávící soustavy
 morfologie a funkce jednotlivých orgánů trávící
soustavy
 mezidruhové rozdíly ve skladbě trávící
soustavy
 fyziologie příjmu potravy (přežvykování,
zvracení)
 fyziologie trávení v předžaludcích
 fyziologie trávení v tenkém a tlustém střevě
 rozdíly v trávení monogastrů a polygastrů
 žlázy trávící soustavy (játra, žlučník, slinivka
břišní)
 metabolismus
základních
živin,
vody,
minerálních látek a metabolismus vitamínů
 termoregulace a přeměna energie
Dýchací soustava
 funkce a význam dýchací soustavy
 morfologie a struktura dýchacích cest
 mezidruhové rozdíly
 fyziologie dýchání
Oběhová soustava
 funkce a význam oběhové soustavy
 složení, funkce a význam krve
 srážení krve, krevní skupiny, míza
 stavba a funkce srdce
 cévní soustava
 mízní soustava (slezina, mízní uzliny, mandle)
110
mízní soustavy
Učivo
Žák
 vysvětlí funkci a význam vylučovacího ústrojí
 popíše a rozliší orgány močové soustavy, jejich
uložení a funkci
 objasní mezidruhové rozdíly vylučovacího
ústrojí
 rozumí fyziologické podstatě tvorby
a vylučování moči
 objasní funkci a význam kůže
 popíše skladbu kůže
 charakterizuje kožní útvary
 zná význam, funkci a stavbu samčího
pohlavního ústrojí
 vymezí mezidruhové rozdíly samčí reprodukční
soustavy
 zná význam, funkci a stavbu samičího
pohlavního ústrojí
 vymezí rozdíly samičí reprodukční soustavy
 objasní fyziologii rozmnožování
 popíše proces oplození, březosti, vývoje
zárodku, plodu a charakterizuje plodové obaly
 vysvětlí význam endokrinních žláz
 charakterizuje jednotlivé žlázy
 zná význam a funkci jednotlivých hormonů
 objasní uložení, stavbu a funkci centrální
nervové soustavy
 popíše funkci a stavbu mozku a míchy
 charakterizuje obvodové nervy
 rozliší nervstvo sympatické a parasympatické
 orientuje se v pojmech (reflex, podráždění,
útlum, stres, adaptace) a objasní příčiny jejich
vzniku
 popíše stavbu a funkci jednotlivých smyslových
orgánů
 zná význam jednotlivých smyslových orgánů
 popíše stavbu a funkci orgánových soustav
ptáků
 vymezí rozdíly mezi savci a ostatními druhy
zvířat
Vylučovací ústrojí
 funkce a význam vylučovacího ústrojí
 orgány močového ústrojí
 fyziologie tvorby a vylučování moči
Kožní soustava
 funkce a význam kůže
 stavba kůže
 kožní útvary
Reprodukční soustava
 samčí pohlavní soustava (funkce, skladba,
fyziologie)
 samičí pohlavní soustava (uložení, stavba,
funkce)
 fyziologie rozmnožování
 oplození, březost, vývoj, plodové obaly
Endokrinní žlázy
 obecná charakteristika žláz s vnitřní sekrecí
 hypofýza, epifýza
 štítná žláza, příštitná tělíska, brzlík
 slinivka břišní
 nadledvinky
 pohlavní a placentární hormony
Nervová soustava
 CNS (uložení, stavba, funkce)
 stavba mozku
 stavba míchy
 obvodové nervy
 vegetativní nervová soustava
 fyziologie nervové soustavy
Smyslová soustava
 zrakové ústrojí
 sluchové ústrojí
 čichové a choťové ústrojí
 kožní receptory
Anatomie a fyziologie ptáků, ryb a včel
 stavba a funkce orgánových soustav
111
Chov zvířat
Obor vzdělávání 43-41-M/01 Veterinářství
Celkový počet hodin za studium: 293 + 58 v semináři
Obecným cílem tohoto předmětu je vytváření vědomostí o podstatě, principech a obecných
zákonitostech chovu převážně hospodářských zvířat, o technologiích chovu a získávání produktů
živočišné výroby.
Úkolem daného předmětu je poskytnout poznatky o chovu hospodářských zvířat, s jejich potenciálními
užitkovými možnostmi a zdravotně nezávadného získávání kvalitních živočišných produktů.
Jsou zde využívány mezipředmětové vztahy zejména s předměty jako anatomie a fyziologie zvířat,
výživa a dietetika zvířat, reprodukce zvířat, biologie, hygiena a technologie potravin, nemoci zvířat,
které žákům při využití vědomostí z těchto odborných předmětů umožní pochopit komplexně odbornou
problematiku chovu daných druhů zvířat.
Chov zvířat je jeden z odborných předmětu vycházející z toho, že osvojení si těchto poznatků je
nutným předpokladem pro úspěšné zařazení a vykonávání povolání, pro které jsou žáci připravováni.
Navazuje na oblast přírodovědného vzdělání. Tématické celky jsou řazeny na základě logické
posloupnosti, náročnosti, potřebnosti a mentální vyspělosti žáků. Z hlediska struktury je nejvíce
pozornosti věnováno znalostem a pochopením, aplikaci s analýzou, syntéza s hodnocením.
Předmět je zařazen od prvního do čtvrtého ročníku.
První ročník je věnován obecné zootechnice. Zabývá se charakteristikou samotného předmětu,
obecnými pojmy, domestikací zvířat, morfologickými, fyziologickými a produkčními vlastnostmi zvířat,
evidencí v chovu, označováním zvířat, hodnocením exteriéru, etologií, welfare zvířat a velká pozornost
je věnována asanaci a zoohygieně v chovu.
Druhý ročník navazuje na znalosti obecné zootechniky a velká pozornost je věnována plemenářské
práci. Dále navazují chovy jednotlivých druhů hospodářských zvířat. V tomto ročníku se jedná o chov
skotu, kde jsou kapitoly věnované odchovu telat, chovu jalovic, dojnic, býků, technologiím ustájení,
krmení a hygienickému získávání mléka. Dále jsou probrána nejvýznamnější plemena skotu. Poté
následuje chov prasat, ovcí a koz. Závěr druhého ročníku je věnován mechanizaci v zemědělství.
Třetí ročník je věnován chovu drůbeže, kachen, hus, perliček, pštrosů, holubů, dále koní,
kožešinových zvířat, včel, ryb a netradičních druhů zvířat. Součástí výuky je teoretická příprava
k získání řidičského průkazu.
Čtvrtý ročník se zabývá chovem zájmových zvířat. Pozornost je věnována nejčastěji chovaným
druhům jednotlivých zájmových zvířat, jejich krmení, rozmnožování, ale hlavně způsobům ustájení a
zacházení. V tomto ročníku je probrán chov psů, koček, hlodavců, členovců, fretek, exotického
ptactva a ZOO.
Všemi tématy prolíná legislativa vztahující se k chovu zvířat a k welfare, k dotačnímu systému a
politice Evropské unie. Pozornost je věnována rozdílům mezi konvenčním a ekologickým
zemědělstvím
V rámci maturitního semináře z chovu zvířat si žáci zopakují, zafixují a rozšíří své znalosti o další
poznatky ze všech již zmíněných celků, připravují se na maturitu a přijímací zkoušky na vysoké školy.
112
Pojetí výuky
schématy, fotografiemi a obrázky plemen a technologií, časté jsou prezentace a samozřejmě
konkrétní pomůcky. Uplatňuje se také řízená diskuse mezi skupinami a to zejména o způsobu chovu,
rozdílech mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím a respektování welfare zvířat. Při výuce jsou
zadávány problémové úlohy a drobné projekty, které žáci řeší jednotlivě nebo ve skupinách. Výuka je
také doplněna exkurzemi do zemědělských podniků a chovů. Ve 3.ročníku žáci školy absolvují výuku
a výcvik řízení motorových vozidel.
písemných testů se využívá klasifikační stupnice v návaznosti na bodový systém. Při písemném a
ústním zkoušení je kladen důraz na porozumění učivu a aplikaci teoretických poznatků na konkrétní
příklady, vyjadřování a správné používání odborných výrazů.
referátů, při práci v týmu, při žákovských projektech. Při hodnocení je kladen důraz na popsání a
pochopení daného problému a navrhnutí jeho řešení. Při obhajobě a prezentaci projevů a referátů je
rovněž hodnoceno zpracování práce, schopnost diskuse a vlastní obhajoba.
komunikovat v ústním a písemném projevu; formuluje slovní projev srozumitelně, přehledně a
souvisle.
druhých, umět přijímat rady i kritiku a hodnocení svých výsledků. Je schopen dávat do souvislosti a
Kompetence k řešení problémů – žák je schopen samostatně řešit zadané úkoly a nastalé problémy a
při jejich řešení využívat logického myšlení a využívat již získané vědomosti.
Kompetence k pracovnímu uplatnění - žák využívá získané informace a odborné znalosti pro úspěšné
využití praktických schopností na budoucích odborných pracovištích, aktivně se přizpůsobuje
k měnícím se pracovním podmínkám v hospodářských provozech.
Odborné kompetence:
Vykonává činnosti spojené s chovem hospodářských zvířat – celodenní péče, výživa, welfare. Žák dbá
na bezpečnost práce a ochranu zdraví při zacházení se zvířaty - chrání vlastní zdraví i zdraví svých
spolupracovníků dodržováním zásad bezpečnosti práce, zná a dodržuje základní právní předpisy
týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Průřezová témata:
uvědomit si význam, účel a užitečnost vykonávané práce.
směřujících k ochraně životního prostředí a ke zdravému životnímu stylu, uvědomovat si vztah člověka
Informační a komunikační technologie – pracuje s počítačem a využívá možnosti internetu, využívá a
113
Učivo
Žák
 vysvětlí základní úkoly a povinnosti organizace
při zajišťování BOZP
 zdůvodní úlohu základního dozoru
 dodržuje ustanovení BOZP
 uvede základní bezpečnostní požadavky při
práci se stroji a dbá na jejich dodržování
 při obsluze a údržbě strojů postupuje v souladu
s předpisy
 uvede příklady bezpečnostních rizik
 poskytne první pomoc při úrazu a uvede
povinnosti
pracovníka
a
zaměstnavatele
v případě pracovního úrazu
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci,
hygiena práce, požární prevence
 řízení
bezpečnosti práce
v podmínkách
organizace a na pracovišti
 pracovně právní problematika BOZP
 bezpečnost technických zařízení
 definuje základní zootechnické pojmy
 objasní význam zootechniky
 zná rozdělení zootechniky
Obecná zootechnika
 základní zootechnické pojmy
 význam zootechniky
 rozdělení zootechniky




Domestikace
 proces domestikace
 význam domestikace
 fáze domestikace
 domestikační tabulka předků
charakterizuje proces domestikace
objasní význam domestikace
popíše a vysvětlí fáze domestikace
zná předky hospodářských zvířat
 charakterizuje
pojem
habitus,
kondice,
konstituce
 uvede typy habitu, kondice, konstituce
 aplikuje příklady habitu, kondice, konstituce
 objasní pojem temperament
 rozdělí temperament na čtyři typy
 vysvětlí
pojem
dlouhověkost,
ranost,
vzrůstnost,
 dospělost
 orientuje se v pojmech zdraví, nemoc,
odolnost, náchylnost
 orientuje se v pojmech zdraví, nemoc,
odolnost, náchylnost
 charakterizuje pojmy z produkce mléka
 uvede základní složky mléka
 zná rozdělení mléka
 charakterizuje pojmy z produkce masa
Zootechnická taxonomie
 taxonomické
pojmy
(druh,
plemeno,
rozdělení plemen, plemenný standard, linie,
rodina,
Morfologické a fyziologické vlastnosti zvířat
 habitus, typy a příklady
 kondice, typy a příklady
 konstituce, typy a příklady
 temperament
 intenzita látkové výměny
 dlouhověkost
 ranost
 vzrůstnost
 dospělost
 zdraví
 nemoc
 odolnost
 náchylnost
Fyziologické a užitkové vlastnosti
hospodářských zvířat
Pojmy z produkce mléka
 dojnost
 dojivost
 dojitelnost
 mléčnost
 složení mléka
 rozdělení mléka
Pojmy z produkce masa
 výkrmnost
 vykrmenost
 jatečná výtěžnost
114
 charakterizuje pojmy z produkce vajec
 objasní defekty vlny
 orientuje se v označování jednotlivých druhů
 zná
jednotlivé




způsoby
označování
zhodnotí význam hodnocení exteriéru zvířat
vysvětlí jednotlivé metody hodnocení exteriéru
popíše hodnocení jednotlivých částí u zvířat
uvede vady exteriéru
 orientuje se v evidenci skotu, ovcí a koz,
prasat, koní a běžců
Pojmy z produkce vajec
 snáška
 interval
 složení vejce
 funkce skořápky
Pojmy z produkce vlny
 defekty vlny, stříž
 rozdělení vlny
Označování zvířat
 význam označování
 rozdělení označování
 označování skotu
 označování ovcí a koz
 označování prasat
 označování koní
 označování běžců
Hodnocení exteriéru
 význam
 metody hodnocení exteriéru
 posuzování jednotlivých částí
 vady exteriéru
Evidence v chovu
 evidence skotu
 evidence ovcí a koz
 evidence prasat
 evidence koní
 evidence běžců
 zná historii etologie
 aplikuje význam etologie
 uvede rozdělení etologie
Etologie
 význam etologie
 historie etologie
 rozdělení etologie
 vyjmenuje pět svobod zvířat
 zná předpisy právní ochrany
Welfare
 pět svobod zvířat
 předpisy právní ochrany
 objasní význam zoohygieny
 rozdělí zoohygienu na jednotlivé skupiny
 vysvětlí
pojem
desinfekce,
desinsekce,
deratizace
 uvede etapy desinfekce
 popíše
způsoby
provádění
desinfekce,
desinsekce a deratizace
 vyjmenuje desinfekční prostředky
 vyjmenuje nebezpečný hmyz a hlodavce
Zoohygiena
 význam zoohygieny
 rozdělení zoohygieny
 asanace, stájová únava
 desinfekce
 desinsekce
 deratizace
115
Žák
 definuje pojmy plemenářské práce
 objasní význam selekce
 zná rozdělení selekce
 umí aplikovat metody plemenitby
 popíše druhy křížení
 objasní význam chovu
 zná současný stav chovu
 popíše a vysvětlí technologie odchovu a chovu
 je seznámen s mechanizačními prostředky
chovu
 uvede základní požadavky na pastvu
 zná současný stav chovu skotu
 zná základní ukazatele reprodukce
 objasní odchov telat a jalovic
 zná pojmy z produkce mléka – dojnost,
dojivost, dojitelnost, složení mléka
 rozdělí dojírny a chápe rozdíly mezi nimi
 popíše ošetřování dojnic
 orientuje se ve výkrmu skotu
 charakterizuje plemena dojná, masná
 a kombinovaná
 zná současný stav chovu prasat
 objasní význam chovu prasat
 zná základní ukazatele reprodukce
 vysvětlí hybridizační programy
 objasní odchov selat, chov prasnic, výkrm
prasat
a chov plemenných kanců
 charakterizuje plemena prasat – otcovská a
mateřská
 zná současný stav chovu ovcí
 objasní význam chovu ovcí
 popíše způsoby stříhání ovcí
 zhodnotí vlnu a její defekty
 objasní odchov jehňat
 uvede technologii ustájení ovcí v ovčínech
 zná přednosti ovčího mléka
 vyjmenuje výrobky z ovčího mléka
 charakterizuje plemena ovcí – dojná, masná a
střižná.







zná současný stav chovu koz
objasní význam chovu koz
objasní odchov kůzlat
uvede technologii ustájení koz
zná přednosti kozího mléka
vyjmenuje výrobky z kozího mléka
charakterizuje plemena koz
Učivo
Plemenářská genetika
 základní pojmy: plemenitba,
práce
 selekce - rozdělení
 odhad plemenné hodnoty
 metody plemenitby
 křížení – druhy křížení
plemenářská
Technologie chovu hospodářských zvířat
 význam chovu
 současný stav, perspektivy
 technologie odchovu a chovu
 mechanizační prostředky chovu
 pastva
Chov skotu
 současný stav, perspektivy a význam chovu
skotu
 reprodukce, růst a kontrola růstu
 odchov telat a jalovic, pastva
 produkce mléka, dojení, dojírny
 ošetřování dojnic
 výkrm skotu
 plemena dojná, masná, kombinovaná
Chov prasat
 současný stav, perspektivy, význam
 reprodukce, hybridizační programy
 odchov selat, chov prasnic
 výkrm prasat
 chov plemenných kanců
 plemena prasat
Chov ovcí
 produkce vlny, defekty vlny
 odchov jehňat
 ovčíny – technologie ustájení
 mléčná užitkovost, výrobky
 výkrm ovcí
 plemena ovcí
Chov koz
 odchov kůzlat
 technologie ustájení
 klima ve stáji
 mléčná užitkovost, sortiment výrobků
 výkrm
 plemena
116
Učivo
Žák
 zná současný stav chovu drůbeže
 objasní význam chovu drůbeže
 zná složení vejce a druhy peří
 definuje pojmy z chovu drůbeže
 popíše systémy chovu jednotlivých druhů
 vysvětlí
rozdíl
mezi
obohacenými
neobohacenými klecemi
a
 uvede význam a současný stav chovu koní
 objasní odchov hříbat
 popíše ustájení koní
 zná rozdělení plemen koní a vybraná plemena
koní
 popíše hipoterapii
 charakterizuje druhy kožešinových zvířat
chované v ČR
 objasní technologii ustájení
 uvede význam a využití kožešinových zvířat
 orientuje se ve způsobu chovu fretek
 rozliší jednotlivá chovná zařízení
 popíše krmení fretek
 popíše mechanické dopravníky, dávkovače,
doprava a manipulaci s kapalinami, pneumatické
dopravníky
 zná stroje a zařízení ke krmení objemnými,
suchými, tekutými a kašovitými krmivy
 uvede stroje a zařízení k odklizu a zpracování
chlévské mrvy, výkalů a tekutých výkalů
 objasní fyziologickou a technologickou podstatu
strojního dojení, funkční součásti dojícího stroje,
desinfekci a údržbu dojících strojů, typy dojíren,
chlazení mléka
 charakterizuje obsah pojmu veterinární péče
 uvede účel zákona a obecná ustanovení
 vyjmenuje nebezpečné druhy zvířat dle
vyhlášky
 uvede další zákony související s ochranou
zvířat
 získá
odbornou
připravenost
motorových vozidel skupiny B
k řízení
 dodržuje předpisy o provozu vozidel
 rozezná základní závady a poruchy motorového
vozidla, provádí základní údržbu a je schopen
poskytnout první pomoc při dopravní nehodě
Chov drůbeže
 vejce – složení
 peří – druhy, význam, pernice, nažiny
 pojmy: snáška, líhnivost, série, interval,
perzistence snášky
 systémy chovu slepic, krůt, kachen, hus,
perliček, křepelek, holubů a pštrosů
 obohacené a neobohacené klece
Chov koní
 význam, současný stav, perspektivy
 odchov hříbat
 ustájení koní
 plemena koní + rozdělení plemen
 hipoterapie, hiporehabilitace
Chov kožešinových zvířat
 druhy chované v ČR
 požadavky na chov
 technologie ustájení jednotlivých druhů
 význam a využití
Chov fretek
 způsoby chovu fretek
 chovná zařízení pro fretky
 krmení fretek
Mechanizace a doprava v živočišné výrobě
 význam a specifika zemědělské dopravy
 doprava a manipulace v ŽV
 stroje a zařízení ke krmení
 stroje a zařízení k odklizu a zpracování výkalů
 stroje a zařízení pro dojení a chlazení mléka
Legislativa v chovu hosp. zvířat a při
zpracování živočišných produktů
 právní předpisy ochrany zvířat proti týrání
 plemenářské práce
 veterinární péče
 význam poradenských služeb
 dotační systém
Provoz a řízení motorových vozidel
 předpisy o provozu vozidel
 teorie řízení a zásady bezpečné jízdy
 řízení vozidel skupiny B
 zdravotnická příprava a údržba vozidel
117
Učivo
 Žák
 porozumí vlivu domestikace na
využitelné vlastnosti psa
 umí zařadit jednotlivá plemena
 zná hlavní zásady technologie
krmení
 má přehled o složení krmiv pro
jednotlivé kategorie zvířat
 porozumí vlivu domestikace na
využitelné vlastnosti kočky
 umí zařadit jednotlivá plemena
 zná hlavní zásady technologie
krmení




charakterizuje kategorii hlodavci
uvede zařazení hlodavců
popíše chovná zařízení pro hlodavce
zná krmiva pro hlodavce




charakterizuje kategorii členovci
uvede význam chovu členovců
popíše zacházení a ošetřování
popíše chovná zařízení pro vybrané členovce






popíše zacházení a ošetřování
zná způsoby chovu
popíše ideální umístění a vybavení klece
objasní specifické nároky na krmení
charakterizuje kategorii pěvci
charakterizuje kategorii papoušci
 objasní zacházení a ošetřování
 popíše specifické nároky na krmení
 charakterizuje kategorii kunovití
 charakterizuje
kategorii
medvídkovití,
medvědovití
 charakterizuje kategorii cibetkovití
 charakterizuje kategorii hyenovití, psovití
 charakterizuje kategorii kočkovití
Chov psů
 domestikace a předkové psa
 význam chovu psů
 organizace FCI a UCI
 rozdělení plemen psů
 krmení psů
 nemoci psů
 canisterapie, asistenční psi
Chov koček
 domestikace a předkové kočky
 význam chovu koček
 plemena koček
 krmení koček
 nemoci koček
 felinoterapie
Chov hlodavců
 obecná charakteristika hlodavců
 zařazení hlodavců
 jednotliví zástupci hlodavců: myš,
křeček, krysa, potkan, činčila, osmák,
 chovná zařízení pro hlodavce
 krmení hlodavců
morče,
Chov členovců
 obecná charakteristika členovců
 význam chovu členovců
 systematické zařazení členovců
 chov a krmení vybraných druhů: štíři, pavouci,
pakobylky, brouci
 chovná zařízení pro členovce
Chov exotického ptactva
 výběr zdravého ptáka
 způsoby chovu okrasného ptactva
 umístění klece
 vybavení klece
 krmení ptactva
 nejčastěji chované druhy okrasných ptáků
Chov šelem
 Zacházení a ošetřování
 Specifické nároky na krmení
 Kunovití
 Medvídkovití, medvědovití
 Cibetkovití
 Hyenovití, psovití
 kočkovití
 objasní problematiku chovu jednotlivých druhů
 uvede požadavky na chov
Chov ryb, včel a netradičních druhů zvířat
 požadavky na chov
 problematika chovu jednotlivých druhů
 zná historii i současnost ZOO
ZOO
 historie a vývoj ZOO
118
 definuje význam a poslání ZOO
 rozliší organizace WAZA a EAZA




význam a poslání ZOO
současnost ZOO
ZOO ČR a SR
organizace WAZA a EAZA
 uvede význam chovu skotu a prasat
 zná technologie ustájení skotu a prasat
 charakterizuje plemena skotu a prasat
Opakování chovu skotu a prasat
 význam chovu skotu a prasat
 technologie ustájení skotu a prasat
 plemena skotu a prasat
 uvede význam chovu ovcí a koz
 zná technologie ustájení ovcí a koz
 charakterizuje plemena ovcí a koz
Opakování chovu ovcí a koz
 význam chovu ovcí a koz
 technologie ustájení ovcí a koz
 plemena ovcí a koz




uvede význam chovu drůbeže a koní
zná technologie ustájení drůbeže a koní
charakterizuje plemena drůbeže a koní
orientuje se v hipoterapii

 pracuje s odborným tiskem a rozšiřuje si tak
své znalosti z oboru
 zpracovává referáty z absolvovaných praxí
 propojí znalosti uvedeného předmětu z období
1. – 4. ročníku
 samostatně plynule prezentuje celky učiva před
ostatními seminaristy
 vysvětlí problematiku jednotlivých okruhů
předmětu
předmětu Chov zvířat a zootechnika
Opakování chovu drůbeže a koní
 význam chovu drůbeže a koní
 technologie ustájení drůbeže a koní
 plemena drůbeže a koní
 hipoterapie
Seminář z Chovu zvířat
(2 hodiny týdně, celkem 58 hodin)
Shrnutí učiva
Maturitní otázky
119
Předmět Výživa a dietetika zvířat poskytne žákům přehled základních vědomostí a znalostí týkajících
se výživy hospodářských zvířat.
Učivo souvisí s problematikou učiva v předmětech chov zvířat, biologie, anatomie a fyziologie, hygiena
a technologie potravin, nemoci zvířat a reprodukce zvířat.
Žáci získají a osvojí si obecné vědomosti, principy a pravidla, na nichž je založena výživa jednotlivých
druhů a kategorií hospodářských zvířat.
Cílem předmětu je, aby si žák uvědomil, že úroveň výživy ovlivňuje celý komplex zdraví chovaného
zvířete v kontextu se získáváním kvalitních živočišných produktů pro lidskou výživu.
Předmět Výživa a dietetika zvířat rozvíjí a upevňuje žákovy znalosti o využití metabolismu živin
včetně jejich funkcí v živém organismu. Dále seznamuje žáka s jednotlivými krmivy, uvádí jejich
charakteristiku a význam. Žáci jsou rovněž seznámeni se zákonem o krmivech a dále s krmením
jednotlivých kategorií a druhů hospodářských zvířat.
Předmět je vyučován ve 3. a 4. ročníku a je členěn do jednotlivých tematických celků.
Třetí ročník je věnován rozdělení živin a chemickému složení krmiv, kde se zabývá sacharidy, lipidy,
dusíkatými látkami, vodou, makroprvky, mikroprvky, vitaminy a antinutričními látkami. Dále je
objasněna výživová hodnota krmiv a rozdělení energie. Druhá polovina ročníku je věnována
jednotlivým krmivům, jejich významu a charakteristice. Závěrem jsou zmiňovány úpravy, skladování a
hodnocení krmiv.
Čtvrtý ročník navazuje na učivo třetího ročníku. Žáci jsou zde seznámeni se zákonem o krmivech.
Dále se předmět věnuje krmení jednotlivých kategorií a druhů zvířat, a sice skotu, ovcí, koz, prasat,
drůbeže, králíků, koní a kožešinových zvířat.
Pojetí výuky
Používaná je metoda výkladu a řízeného rozhovoru, zadávání samostatných prací s použitím odborné
literatury, názorová diskuse zaměřená na problémové prvky. Do výuky je zařazeno praktické
poznávání několika vzorků krmiv. Výuka je rovněž doplněna zpracováním referátů na různá témata
týkajících se předmětu a exkurzemi v odborných zařízeních.
Hodnocení výsledků je kombinací známek, které dostávají žáci z ústního a písemného zkoušení
včetně testů. Dále jsou zkoušeni z poznávání jednotlivých vzorků krmiv. Je přihlíženo také k aktivitě
žáka při výuce, jeho vyjadřování a používání odborné terminologie. Kladně je hodnocen také zájem
žáků o referáty.
souvisle.
jejich řešení využívat logického myšlení a využívat již získané vědomosti.
120
Odborné kompetence
Vykonává činnosti spojené s krmením hospodářských zvířat - žák je veden k tomu, aby prováděl dílčí
vyšetření. Žák dbá na bezpečnost práce a ochranu zdraví při krmení - chrání vlastní zdraví i zdraví
svých spolupracovníků dodržováním zásad bezpečnosti práce, zná a dodržuje základní právní
předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Informační a komunikační technologie – pracuje s počítačem a využívat možnosti internetu, využívá a
121
Žák
 orientuje se ve vývoji výživy
 zná významné osobnosti
 zná základní rozdělení živin
 charakterizuje jednotlivé živiny
 umí vyjmenovat důležité makroprvky a
mikroprvky
 zná funkce jednotlivých vitaminů
Učivo
Vývoj výživy
 historie a vývoj výživy
 významné osobnosti
Rozdělení živin a chemické složení krmiv
 sacharidy
 lipidy
 dusíkaté látky
 voda
 makroprvky
 mikroprvky
 vitamíny rozpustné v tucích
 vitamíny rozpustné ve vodě
 definuje antinutriční látky
 uvede rozdělení antinutričních látek
Látky antinutriční a škodlivé
 charakteristika antinutričních látek
 rozdělení antinutričních látek
 objasní výživovou hodnotu krmiv
 aplikuje stanovení stravitelnosti živin
Výživová hodnota krmiv
 výživová hodnota krmiv
 stanovení stravitelnosti živin
 uvede rozdělení energie
 definuje škrobovou hodnotu
 zná systém hodnocení N-látek
Rozdělení energie
 rozdělení energie – terminologie
 škrobová hodnota
 systém hodnocení N-látek
 charakterizuje a rozdělí krmiva
 vyjmenuje zakázané látky
 vysvětlí význam obilovin, luskovin, olejnin,
okopanin, pícnin, suchých krmiv, krmiv
živočišného původu, krmiv z potravinářského
průmyslu
 popíše biologickou charakteristiku obilovin,
luskovin, olejnin, okopanin, pícnin, suchých
krmiv, krmiv živočišného původu, krmiv
z potravinářského průmyslu
 rozpozná jednotlivé druhy obilovin, luskovin,
olejnin
 zná princip granulování a exsudace
 objasní plán potřeby krmiv
 vysvětlí podstatu a postup sestavení krmné
dávky
 popíše rozdíly v trávení monogastrů,
polygastrů, drůbeže a ryb
Krmiva
 definice krmiva
 zakázané látky
 význam, rozdělení a charakteristika
jednotlivých krmiv:
 objemná statková krmiva (pícniny, okopaniny)
 jadrná krmiva (obiloviny, luskoviny, olejniny)
 suchá krmiva (seno, sláma)
 krmiva živočišného původu
 krmiva z potravinářského průmyslu
Úpravy a skladování krmiv
 granulování
 extrudace
Analýza a hodnocení krmiv
 plán potřeby krmiv
 vzorkování
 podstata a postup sestavení krmné dávky
Trávicí soustava
 trávení monogastrů
 trávení polygastrů
 trávení drůbeže
 trávení ryb
122
Učivo
Žák
 zná a definuje Zákon o krmivech
 vysvětlí účel zákona
 navrhne vhodná krmiva pro jednotlivé kategorie
skotu
 popíše obecné zásady a cíle výživy telat,
 dojnic, jalovic, výkrmu býků a plemenných
zvířat
 stanoví zkrmované množství krmiv a
 jejich vhodnost dle kategorie
 popíše krmení jehňat a kůzlat,bahnic a koz,
chovných jehnic a koziček a plemenných zvířat
 navrhne vhodná krmiva pro jednotlivé kategorie
 zná vhodná krmiva pro selata a rostoucí
prasata, dále pro prasata určená k reprodukci,
chovné a plemenné kance
 objasní výkrm prasat
 uvede vhodná krmiva pro kuřice a nosnice
 Popíše výkrm kuřat a krůt
 zná techniku krmení a krmiva pro výkrm
masného a brojlerového králíka
 orientuje se v krmení hříbat, vysokobřezích a
kojících klisen
 zná techniku krmení koní tažných, sportovních
i dostihových
 uvede krmiva a techniku krmení lišek, nutrií a
norků.
Zákon o krmivech
 účel a znění zákona
Výživa a dietetika skotu
 technika krmení a vhodná krmiva pro:
 telata
 jalovice a dojnice
 chovné býčky a plemenné býky
 výkrm skotu
 postup při sestavování krmných dávek
 poruchy trávení
 pastva skotu
Výživa a dietetika ovcí a koz
 jehňata a kůzlata
 bahnice a kozy
 chovné jehnice a kozičky
 plemenné berany a kozly
 pastva ovcí
Výživa a dietetika prasat
- selata,
- rostoucí prasata,
- prasata určená k reprodukci,
- chovné a plemenné kance.
 výkrm prasat
Výživa a dietetika drůbeže
 kuřice a nosnice
 výkrm kuřat
 výkrm krůt
Výživa a dietetika králíků
 výkrm masného a brojlerového králíka
Výživa a dietetika koní
 krmení hříbat
 krmení vysokobřezích a kojících klisen
 krmení
koní
tažných,
sportovních
dostihových
Výživa a dietetika kožešinových zvířat
 výživa lišek, nutrií a norků
a
123
Základy veterinární péče
Platnost od 1. 9. 2009
Obecným cílem Základů veterinární péče je vytváření vědomostí a znalostí o práci ve veterinárních
ambulancích a chovech zvířat. Tento předmět má žákovi představit základní náplň práce veterinárního
lékaře a veterinárního technika s různými druhy zvířat (skot, prasata, divoká zvěř, ryby, včely, malá
zvířata, zoo zvířata, exotická zvířata, význam práce v laboratoři z hlediska ochrany zdraví zvířat a lidí).
Základy veterinární péče utváří základní obraz, náhled žáka na způsob práce s jednotlivými druhy
zvířat. Žák je seznámen s jednotlivými základními veterinárními úkony, které obnáší práce
s konkrétním druhem zvířat. Základy veterinární péče motivují žáka a již v raném období střední školy
mu umožňují na základě informací a zkušeností si vybrat oblast, která ho zajímá. Tedy už na střední
škole svým zájmem může směřovat do oblasti, ve které chce po skončení školy působit.
Pojetí výuky
Předmět je realizován v prvním ročníku výkladem o rozsahu péče o zvířata a praktickým předváděním
jednotlivých úkonů. Žáci jsou poučeni o základech bezpečnosti práce se všemi zvířaty. Výuka je
doplněna prezentacemi různých chirurgických postupů na pacientech. Žáci pracují ve skupinách,
vyhotovují referáty na zadaná témata.
Vědomosti žáků jsou hodnoceny písemnými testy, hromadným opakováním a ústním zkoušením Při
hodnocení písemných testů se využívá klasifikační stupnice v návaznosti na průměr z jednotlivých
známek. Při písemném a ústním zkoušení je kladen důraz na porozumění učivu. Hodnotí se také
projevený zájem o předmět a celou problematiku veterinářství.
referátů, při práci v týmu, při zapojování do praktických ukázek veterinárních činností
Klíčové kompetence
Kompetence k učení - žák aplikuje své znalosti při získávání informací z odborné literatury i internetu,
písemně si zaznamenává podstatné údaje z textů a výkladu učitele.
Komunikativní kompetence - žák je schopen vhodně komunikovat a vyjadřovat se v odborné
terminologii, srozumitelně se vyjadřovat při odborné diskusi a respektovat současně názory druhých,
souvisle formulovat své myšlenky.
Personální a sociální kompetence - žák je schopen pracovat samostatně, angažuje se v týmové
spolupráci při řešení zadaných úkolů, ochotně přijímá a plní zadané úkoly.
Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a efektivně pracovat
s informacemi - žák využívá k řešení problémů a zadaných úkolů informace z otevřených zdrojů a
další informační technologie.
Kompetence k řešení problémů - žák řeší samostatně běžné pracovní i mimopracovní problémy, při
řešení problémů využívá logické a empirické myšlení a svých dříve nabytých vědomostí ze základní
školy.
Kompetence k pracovnímu uplatnění - žák využívá načerpání nových osobních a odborných
předpokladů pro úspěšné využití praktických schopností na budoucích odborných pracovištích, aktivně
se přizpůsobuje měnícím se pracovním podmínkám v ordinacích i hospodářských provozech.
124
Odborné kompetence
Žák je schopen se orientovat v základní problematice zdravotního stavu jednotlivých zvířat. Je
seznámen s některými pomůckami, které se používají pro základní klinické vyšetření zvířat a pro
odběry biologického materiálu. Je schopný asistovat při aplikacích léčiv.
Žák chrání vlastní zdraví i zdraví svých spolupracovníků, dodržuje zásady bezpečnosti práce, zná a
dodržuje základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (používá ochranné
pomůcky, ...). Je si vědom rizik kontaminace životního prostředí, pracuje tedy v souladu se zásadami
ochrany životního prostředí (třídění odpadů, speciální likvidace laboratorního odpadu, ...). Je schopen
rozpoznat různá nebezpečí a je schopen vytvářet opatření vedoucí k eliminaci těchto rizik.
Usiluje o provedení práce a služeb v co nejvyšší kvalitě, chápe kvalitu práce jako významný faktor
konkurenceschopnosti a budování dobrého jména praxe, dodržuje stanovená pravidla a normy
zavedené na pracovišti, pokud jsou v souladu s jeho morálními zásadami a přesvědčením, že takto je
to správně. Žák se chová slušně, dbá na kvalitu provedené práce a na požadavky klienta.
Člověk v demokratické společnosti - žák je veden ke schopnosti:
 odborné diskuze
 obhajoby svého názoru
 upevňování si slušného chování k sobě navzájem, k pedagogům, ke klientům i všem ostatním
Člověk a životní prostředí - žák je veden:
 k rozpoznání zdraví a nemoci
 k prohlubování vztahu k ochraně zvířat, lidí a neporušenosti ekologických systémů přírody
 k orientaci v globálních problémech lidstva
Informační a komunikační technologie - žák je veden k využívání výpočetní techniky:
 při zpracování zadaných úkolů
 pro účely uplatnění se v budoucí praxi
 pro potřeby dalšího vzdělávání
125
Učivo
Žák:
 se seznámí s náplní předmětu Základy
veterinární péče
 definuje základní pojmy: klinické vyšetření
zvířete, adspekce, auskultace, palpace, perkuze
 pracuje se základními pomůckami –
fonendoskop, teploměr
 rozumí rozdílu ve veterinární péči v chovech
hospodářských zvířat a v zájmových chovech
 vysvětlí pojem hybrid a jeho význam u
 rozumí a dokáže vysvětlit význam chovu
jednotlivých druhů zvířat, rozumí rozdílům v péči
o malá zvířata a hospodářská zvířata
 chápe a dokáže vysvětlit rozdíl mezi infekčními
a neinfekčními onemocněními u zvířat
 dokáže vyjmenovat základní etiologická agens
způsobující onemocnění
 rozumí významu pitvy z hlediska diagnostiky
onemocnění
 dokáže definovat pojem vakcinace a význam
vakcinace z hlediska ochrany zvířat proti
infekčním onemocněním
 je seznámen s BOZP při práci se konkrétními
druhy zvířat
 je seznámen s tím, jak se s jednotlivými druhy
zvířat manipuluje, případně jaké nástroje se
k manipulaci používají
 je seznámen se základními nástroji a
s manipulací s nimi při pitvě
 je seznámen se způsoby chovu skotu v ČR
 definuje pojem laktace a zná jeho význam
 vysvětlí pojem kolostrální a laktogenní imunita
 dokáže popsat rozdíl v trávení polygastrů oproti
monogastrům, dokáže popsat význam bachorové
mikroflóry
 dokáže teoreticky popsat příznaky říje u skotu,
teoreticky popsat zjištění březosti u skotu
 popíše významná metabolická onemocnění
související s chybným složením krmné dávky
skotu a se stavem a kategorií dojnice
 dokáže vysvětlit význam vyšetření moči u skotu
a definuje základní parametry a jejich význam
v moči
 je seznámen se zdravotnickým materiálem
používaným u skotu pro aplikace a odběry
biologického materiálu
 je seznámen se způsoby chovu prasat v ČR
 vysvětlí pojem kolostrální a laktogenní imunita
a její význam u prasat
 definuje ALL IN – ALL OUT systém chovu
prasat
 je seznámen se způsobem krmení u prasat a
Úvod do předmětu
 obsah předmětu v našem podání, význam
předmětu
 definice základních pojmů: Klinické vyšetření
zvířete, ADSPEKCE, AUSKULTACE, PALPACE,
PERKUZE
 TRIAS
 Seznámení se základními pomůckami
využívanými při klinickém vyšetření
 Rozdíl v péči o zvířata v chovech(a jako o
jednotlivého pacienta
 Používání hybridů
 Význam chovu jednotlivých zvířat rozdíly ve
veterinárním přístupu
 Infekční (základní etiologická agens – viry,
bakterie, houby, parazité (intracelulární,
extracelulární), priony vs neinfekční onemocnění
 Význam pitvy v diagnostice různých
onemocnění
 Ochrana zvířat proti nebezpečným infekčním
onemocněním (VAKCINACE)
 BOZP obecně, BOZP v chovech zvířat a při
práci s nástroji
 BOZP při práci se skotem, prasaty, koňmi, psy,
kočkami, rybami,…
 BOZP při používání nástrojů při pitvě
(manipulace s držákem skalpelové čepelky, se
skalpelovou čepelkou, s nůžkami, s pinzetou)
Veterinární péče v chovech skotu
 Způsob chovu skotu, laktace, kolostrum a
kolostrální imunita, mléko a laktogenní imunita
 Krmení, zjišťování říje a gravidity u skotu, délka
gravidity u skotu
 Významná metabolická onemocnění skotu
 Význam screeningového vyšetření moči
v chovech dojnic
 Demonstrace zdravotnického materiálu:
 IM aplikace u skotu, SC aplikace u skotu, IV
aplikace u skotu
Veterinární péče v chovech prasat
 Způsob chovu prasat
 Krmení
 Porážková hmotnost prasat, odstav selat,
zjišťování říje a gravidity u prasat, délka gravidity
u prasat
 Demonstrace zdravotnického materiálu: Jílkova
126
s termínem denní přírůstek
 má přehled o porážkové hmotnosti prasat a
době výkrmu prasat a co znamená pojem odstav
selat
 teoreticky popíše příznaky říje u prasnice a
teoreticky popíše detekci březosti u prasnice
 je seznámen se zdravotnickým materiálem,
který se používá pro manipulaci se zvířaty, pro
aplikace a pro odběr biologického materiálu
 popíše způsob chovu drůbeže v ČR
 popíše význam používání hybridů u drůbeže,
dokáže vyjmenovat některé hybridy
 je seznámen se způsoby krmení drůbeže
 je seznámen a dokáže vyjmenovat významné
anatomické rozdíly mezi savci a ptáky
 je seznámen s významnými onemocněními
ovlivňujícími produkci masa a vajec v chovech
brojlerů a nosnic
 je seznámen s technikou pitvy u drůbeže
 prakticky provede pitvu drůbeže (bažanta,
nebo jiného druhu drůbeže) s identifikací
jednotlivých orgánů a pohlaví a všímá si
případných změn
 je seznámen se způsobem chovu ryb v ČR
 chápe význam správného zazimování ryb
z hlediska jejich zdravotního stavu
 definuje pojem zvednutí ryb v zimě a jeho
negativní působení na ryby
 dokáže popsat základní klinické vyšetření ryby
ve vodě
 dokáže prakticky provést základní vyšetření
ryby post mortem
 dokáže teoreticky popsat odběr krve u ryb
 prakticky provede pitvu s identifikací
jednotlivých orgánů a všímá si případných změn
 je seznámen s oblastí práce veterinárního
lékaře v oblasti divoké zvěře
 prakticky provede přípravu vzorků
z neznámého kusu svaloviny pro trichinoskopické
vyšetření
 praktické provedení trichinoskopie
 je seznámen se způsoby chovu a základy
veterinární péče v chovech králíků, pet králíků
 je seznámen se způsoby krmení
 je seznámen se základními preventivními
programy v chovech králíků
 prakticky provede odběr vzorků trusu na
parazitologické vyšetření
 prakticky provede flotační metodu
 prakticky provede mikroskopii vyšetřovaných
vzorků trusu
 je seznámen se způsobem chovu psů a koček
 je seznámen se základní péčí o štěňata a
koťata (frekvencí krmení, význam kvalitního
krmení pro zdravý vývoj a funkci organismu,
s odčervením a vakcinací zvířat)
smyčka…
 Základní klinické vyšetření prasat
 Videodemonstrace odběru vzorků a aplikací
 Videoprezentace: kastrace kanečků, kastrace
velkých kanců, kastrace kryptorchidních kanců
 Význam pitvy prasat z hlediska diagnostiky
onemocnění
Veterinární péče v chovech drůbeže
 Způsob chovu drůbeže
 Krmení
 Významné anatomické rozdíly ptáků oproti
savcům
 Významná onemocnění v chovech brojlerů
 Významná onemocnění ovlivňující snášku
 Praktická: pitva drůbeže (bažanta nebo jiné
drůbeže)
Veterinární péče v chovech ryb
 Způsob chovu, krmení, správné zazimování
(význam)
 Hlavní zdroje energie pro kaprovité druhy ryb
v zimě a v raném jarním období
 Základní klinické vyšetření ryb ve vodě
 Vyšetření ryb post mortem
 Praktická: pitva ryb
Veterinární péče v chovech divoké zvěře
(lesích)
 Práce veterinárního lékaře s divokou zvěří
 Prakticky: odběr vzorků (sval) na
parazitologické vyšetření, příprava vzorku,
praktické provedení trichinoskope
Veterinární péče v chovech králíků
 Způsob chovu, krmení
 Základní preventivní programy Prakticky:
Odběr vzorků (trus) na parazitologické vyšetření,
příprava vzorků (flotace), vyšetření vzorků
(mikroskopie) na přítomnost vajíček parazitů
Veterinární péče v chovech psa a kočky
 Způsob chovu, krmení
 Základní péče o štěňata a koťata
 Povinnosti chovatele
 Očkovací průkaz, petpas
127
 je seznámen s povinným očkováním u psa a
s čipováním psů a koček
 popíše a provede základní klinické vyšetření
koně
 chápe význam preventivních programů u koní,
dokáže popsat, jaké programy se u koní realizují
 je seznámen s významnými základními
onemocněními hříbat
 rozumí syndromu kolika a dokáže popsat
nejčastější příčiny tohoto syndromu
 rozumí význam pojmu nebezpečná nákaza,
epidemie, epizoocie, ohnisko nákazy
 si udělal představu o celé řadě veterinárních
opatření, která jsou realizována při výskytu
nebezpečné nákazy
 zná strukturu dozorových orgánů zabývajících
se veterinární péčí
 porozuměl modelové situaci s výskytem
nákazy na území ČR s následnou likvidací
ohniska nákazy
 vypracovává protokol s cílem zaregistrovat
atypie v chování zvířat, které souvisí s chovem
divokých zvířat v zajetí
 registruje poranění u zvířat, která mohou
signalizovat problémy v hierarchii zvířat, či
problémy v množství zvířat na jim poskytnuté
prostory
 diskutuje s pedagogem a problematice, kterou
v ZOO zaregistroval
Veterinární péče v chovech koní
 Základní klinické vyšetření koně
 Základní preventivní programy u koní
 Významná onemocnění hříbat
 Syndrom kolika
Velmi nebezpečná ONEMOCNĚNÍ ZVÍŘAT
(NÁKAZY)
 Základní pojmy: velmi nebezpečná nákaza,
epidemie, epizoocie, ohnisko nákazy, ….
 Veterinární opatření při výskytu nebezpečných
nákaz
 Struktura veterinárních autorit v ČR
(ministerstvo zemědělství, státní vet. správa
(SVS), krajská veterinární správa (KVS)
 Řešení modelové situace – vysvětlení na
praktickém příkladu
Veterinární péče v chovech zvířat a Exotů
 Návštěva Brněnské ZOO s úkoly
 Zaznamenávání patologického chování u zvířat
 Zaznamenávání poranění u zvířat
 Zaznamenávání přítomnosti vody v
napáječkách a potravy
 Hodnocení jednotlivých nálezů s pedagogem
128
Reprodukce zvířat
Obecným cílem předmětu Reprodukce zvířat je spojení poznatků pro řešení situací souvisejících
s reprodukčním aparátem samců a samic hospodářských zvířat a zvířat chovaných ze záliby.. Tento
předmět poskytuje žákům základní znalosti a dovednosti při diagnostice gravidity a poruch plodnosti,
při porodu a problémech při porodu a také při inseminaci hospodářských zvířat.
Obecným cílem předmětu je také poskytnout žákům znalosti neurohumorálního řízení reprodukce a
dále anatomie a fyziologie reprodukční soustavy. Dalším cílem je také naučit žáky odhadnout vlastní
schopnosti, samostatně řešit krizové situace a poskytovat odbornou první pomoc.
Je využíváno mezipředmětových vztahů zejména s předměty biologie, biologický seminář, chov zvířat,
anatomie a fyziologie zvířat, nemoci zvířat.
Žák se umí na základě získaných teoretických znalostí správně rozhodovat v krizových situacích a
aplikovat své znalosti v praxi.
Má základní vědomosti o stavbě samčí i samičí pohlavní soustavy, o uložení jednotlivých orgánů a
jejich funkci, o fyziologii pohlavního cyklu, vývoji zárodku, graviditě, průběhu porodu, puerperia, zvládá
péči o mládě po porodu. Zná význam, výhody, nevýhody a metody inseminace, přípravu
inseminačních dávek a manipulaci se spermatem.
Učivo předmětu vychází z obsahového okruhu Veterinární prevence Rámcového vzdělávacího
programu Veterinářství.
Pojetí výuky
Předmět je vyučován pouze ve 4. ročníku a je členěn do jednotlivých tématických celků podle průběhu
reprodukčního cyklu. V první části jsou žáci seznámeni s fyziologií rozmnožování, znají proces
oogeneze a spermiogeneze, pohlavní dospělosti, pohlavní hormony. Poté následuje samičí pohlavní
soustava, její funkce, orgány, popis schémat, dále gravidita a porod. Další část je věnována samčí
pohlavní soustavě a hodnocení ejakulátu. Závěr předmětu obeznamuje žáky s významem inseminace,
jejími výhodami i nevýhodami a také s metodami inseminace. Je kladen důraz na syntézu získaných
poznatků a na schopnost logického zdůvodnění problémů.
Vědomosti žáků jsou hodnoceny jak písemnými testy, tak ústním zkoušením. Při hodnocení
písemných testů se využívá klasifikační stupnice v návaznosti na bodový systém. Častým příkladem
písemných testů jsou popisová schémata, kde žáci popíší jednotlivé části pohlavních soustav. Při
písemném a ústním zkoušení je kladen důraz na porozumění učivu a aplikaci teoretických poznatků
na konkrétní příklady, vyjadřování a správné používání odborných výrazů.
Slovním opakováním zjišťuje učitel u žáka pochopení daného problému a termínů týkajících se
reprodukce. Sebehodnocení a kolektivní hodnocení se zařazuje při vypracovávání a prezentaci
referátů. Při obhajobě a prezentaci projevů a referátů je rovněž hodnoceno zpracování práce,
schopnost diskuse a vlastní obhajoba.
129
souvisle.
jejich řešení využívat logického myšlení a využívat již získané vědomosti.
Odborné kompetence
Žák vykonává činnosti spojené s asistencí při reprodukci hospodářských zvířat - je veden k tomu, aby
prováděl dílčí vyšetření. Žák dbá na bezpečnost práce a ochranu zdraví při vyšetřování zvířat, při
asistenci u inseminace a porodnických operací. Chrání vlastní zdraví i zdraví svých spolupracovníků
dodržováním zásad bezpečnosti práce, zná a dodržuje základní právní předpisy týkající se
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
k přírodě a ke zvířatům.
Informační a komunikační technologie – pracuje s počítačem a využívat možnosti internetu, využívá a
130
Učivo
Žák
 rozezná rozdíl mezi jednotlivými druhy
dospělostí,
 má představu o vývoji oocytů, spermií a
zárodku
 chápe neurohumorální řízení pohlavní činnosti
samců i samic
Fyziologie rozmnožování zvířat
 oogeneze a spermiogeneze
 fyziologie oplození
 dospělost - pohlavní, tělesná a chovatelská
 pohlavní hormony
 neurohumorální řízení pohlavní činnosti samců
a samic
 popíše jednotlivé orgány pohlavní soustavy
 objasní pohlavní cyklus
 umí popsat schémata pohlavní soustavy





chápe proces oplození
zná typy placent
orientuje se ve fyziologii gravidity
objasní polohy a postavení plodu
zná přesné délky březosti u jednotlivých zvířat
 orientuje se v průběhu porodu a poporodního
období
 zvládá přípravu na porod
 ovládá postupy při asistenci u porodu
 zvládá ošetření matky a mláďat po porodu





objasní funkci pohlavní soustavy
popíše jednotlivé orgány pohlavní soustavy
zná přídatné pohlavní žlázy a reflexy
popíše proces páření
zhodnotí tvary a délky pyjů jednotlivých zvířat




seznámí se s procesem spermatogeneze
umí popsat stavbu spermie
orientuje se ve složení a pH ejakulátu
zná metody hodnocení spermatu
Samičí pohlavní soustava
 funkce a rozdělení samičí pohlavní soustavy
 orgány samičí pohlavní soustavy
 pohlavní cyklus
 popis schémat samičí pohlavní soustavy
Gravidita
 proces oplození
 vývoj zárodku, plodu a plodových
 obalů
 typy placent
 diagnostika gravidity
 růst plodu
 polohy,postavení a držení plodu
 porodní cesty
 délky březosti u jednotlivých druhů
Porod
 fyziologie porodu
 příprava na porod
 průběh a fáze porodu
 vlastní porod
 puerperium
 ošetření matky a mláděte po porodu
 patologie oplození a březosti, porodu,
poporodního období
Samčí pohlavní soustava
 funkce samčí pohlavní soustavy
 stavba samčích pohlavních orgánů
 přídatné pohlavní žlázy
 pohlavní reflexy
 hormonální řízení
 páření
 tvary a délky pyjů
Ejakulát
 spermatogeneze
 stavba spermie
 složení a pH ejakulátu
 hodnocení spermatu
 technika odběru, metody vyšetření spermatu
 je seznámen s historií a významem inseminace
 zná přípravu a výrobu inseminačních dávek
 je seznámen s konzervací ejakulátu a
postupem při zmrazování
 objasní metody inseminace jednotlivých druhů
Inseminace
 historie a význam inseminace
131






organizace inseminace
zařízení inseminačních stanic
výběr zvířat do plemenitby
ředidla a ředění spermatu, konzervace
příprava a výroba inseminačních dávek
postup při zmrazování
Inseminace jednotlivých druhů
 inseminace skotu
 inseminace ovcí a koz
 inseminace prasnic
 inseminace klisen
132
Nemoci zvířat
Obecným cílem předmětu nemoci zvířat (dále NZ) je vytváření vědomostí a znalostí o struktuře a
funkci organismu a jednotlivých orgánů během nemoci, pochopení vzájemných vztahů mezi vnějším a
vnitřním prostředím organismu. V průběhu výuky si žáci osvojí současné poznatky o diagnostice,
léčbě a prevenci aktuálně významných nemocí.
Jsou využívány mezipředmětové vztahy zejména s předměty (nebo jejich částmi) biologie, biologický
seminář, anatomie a fyziologie zvířat, reprodukce zvířat, chemie, instrumentář, laboratorní technika
NZ se zabývají srovnáním činnosti tkání, orgánů a celého organismu v období zdraví a v období
nemoci. Důraz je kladen zejména na pochopení vnitřních vztahů a souvislostí v organismu, a to jak ve
zdravém, tak následně i nemocném. V průběhu studia NZ jsou upevňovány anatomické a fyziologické
znalosti žáků, na jejichž základě dochází k pochopení a odvozování důsledků poruch jednotlivých
orgánů (či orgánových systémů) pro organismus.
Třetí ročník je věnovaný zejména obecné patologii a patofyziologii. Dále jsou probírány základy
epizootologie a farmakologie Na tyto obecné základy se navazuje ve čtvrtém ročníku výukou speciální
patologie u jednotlivých druhů domácích zvířat. Modelovým zvířetem je pes, na kterém je vysvětlena
patologie stavů společných pro všechny druhy zvířat. Dále jsou u každého druhu probírána nejčastější
onemocnění typická pro dané zvíře, a to jak infekční, tak neinfekční etiologie. V rámci látky druhově
specifické patologie se žáci učí základy terapie, resp. látek užívaných v terapii (farmakologie). Žáci
také získávají vědomosti o zásadách prevence chorob v zajištění zdraví a bezpečnosti potravin, dále o
protinákazových opatřeních a samozřejmě o zoonózách. V průběhu třetího i čtvrtého ročníku je výuka
doplněna také prezentacemi nejčastějších a nejběžnějších klinických případů z běžné veterinární
praxe (pyometra u fen, koliky u koní, GDV, FeLUTD, mastitidy u skotu, atd.).
Pojetí výuky
nástěnnými obrazy a schématy, fotografiemi a obrázky, prezentacemi patologických změn, pitvami a
v neposlední řadě také prezentacemi reálných pacientů. Při výuce jsou zadávány problémové úlohy a
drobné projekty, které žáci řeší jednotlivě a ve skupinách. Výuka je doplněna tvorbou referátů na
různá témata, týkající se předmětu. Žáci při výuce využívají také poznatky z odborných cvičení,
exkurzí a individuální praxe, jakož i poznatků získaných při zpracování ročníkových prací.
Vědomosti žáků jsou hodnoceny písemným opakováním, dále ústním zkoušením. Hodnocena je také
práce na zadaných projektech a referátech. V hodinách jsou žáci průběžně dotazováni na orientační
otázky související s probíranou látkou či tématem. Při hodnocení písemných testů se využívá
klasifikační stupnice v návaznosti na bodový systém, případně procentuální vyjádření. Při písemném a
ústním zkoušení je důraz kladen na porozumění učivu a aplikaci teoretických poznatků na konkrétní
příklady z běžné klinické praxe.
Slovní hodnocení, sebehodnocení a kolektivní hodnocení se zařazuje nejvíce při vypracování a
prezentaci referátů, případně zadaných projektů.
133
Žáci jsou v rámci výuky směřováni k tomu, aby byli schopni srozumitelně a souvisle formulovat své
myšlenky, aby měli pozitivní vztah k učení, písemně si zaznamenávali podstatné údaje z textů a
výkladu učitele, uměli řešit problémy samostatně i v týmu, přijímali a odpovědně plnili zadané úkoly.
Měli by reálně posoudit své fyzické a duševní možnosti, zejména zvážit, zda jsou schopni vykonávat
práci veterináře. Jsou vedeni k práci s informacemi z různých zdrojů, včetně internetu, k tomu, aby při
řešení problému využívali logické a empirické myšlení a využívali svých dříve nabytých zkušeností a
dovedností
Svým učivem přispívá předmět NZ zejména k rozvoji průřezového tématu Člověk a životní prostředí a
to zejména v oblasti základních biologických poznatků a základů obecné ekologie. Žáci se učí
poznávat zdraví a nemoc, uvědomovat si odpovědnost člověka za uchování přírodního prostředí a
orientovat se v globálních problémech lidstva.
K tématu Člověk v demokratické společnosti přispívá NZ v oblasti komunikace – žáci jsou vedeni
k tomu, aby byli schopni diskutovat a aby dovedli obhájit svůj názor a uměli objektivně zhodnotit svůj
výkon a práci.
Při zpracování zadaných úkolů žáci využívají výpočetní techniku a tím NZ přispívá i k naplňování
obsahu průřezového tématu Informační a komunikační technologie.
134
Učivo
Žák:
 se seznámí s náplní předmětu NZ
 definuje základní pojmy užívané při výuce NZ
 vyjmenuje stadia (latence=inkubace,
prodromální stadium, manifestní=klinické
stadium, stadium udravení a rekonvalescence) a
typy průběhu nemoci (akutní, chronický,
subakutní, perakutní) a vysvětlí pojmy: relaps,
recidiva, rekonvalescence
 definuje pojem terapie a uvede základní typy
terapie a vysvětlí rozdíly mezi nimi
(symptomatická, kauzální, paliativní)
 se orientuje v mezioborových vztazích a dokáže
popsat, čím se daný vědní obor zabývá
 definuje pojem etiologický faktor (etiologické
agens)
 vyjmenuje etiologické faktory a popíše jejich
působení na organismus
 popíše vnitřní a vnější etiologické faktory
(biologické, chemické, fyzikální)
 vysvětlí patogenezi při působení jednotlivých
etiologických faktorů
 definuje pojmy stres a šok, vysvětlí podmínky
jejich vzniku, popíše jejich jednotlivá stadia,
zhodnotí význam stresu a vyjmenuje typy šoku
 definuje pojmy atrofie, dystrofie, nekróza,
gangréna, popíše jejich etiologii a rozdělení
 definuje pojem zánět, etiologii zánětu, význam
zánětu, jednotlivé typy zánětu
 vysvětlí pojmy hypertrofie, hyperplazie,
regenerace a reparace, nádor
 zná základní rozdělení nádorů (benigní,
maligní) a základní terapeutické možnosti v
onkologii
 orientuje se v uvedených pojmech, vysvětlí
rozdíl mezi infekčním a epizootologickým
procesem
 navrhne opatření proti šíření nákazy, popíše
preventivní opatření při nákaze
 vysvětlí význam DDD (dezinfekce, dezinsekce,
deratizace) a další postupy při likvidaci nákazy
 dále definuje pojmy imunita, imunizace, pasivní
a aktivní imunizace, patologická imunita
 vyjmenuje nejdůležitější zoonózy
 umí definovat základní pojmy a názvosloví
týkající se farmakologie
 objasní lékové formy a zásady aplikace
preparátů
Úvod do předmětu
 obsah předmětu v našem podání
 vysvětlení základních pojmů: nemoc, zdraví,
homeostáza, etiologie, patogeneze, symptom,
syndrom, stadia nemoci, diagnóza a diagnostika,
prognóza, terapie, ad.
 vědy související s oborem (patologie,etiologie,
patogeneze, patomorfologie, histopatologie,
veterinární lékařství, rostlinolékařství, nozologie,
ad.)
Etiologie a etiologické faktory
 definice pojmu etiologický faktor
 rozdělení etiologických faktorů
 vnitřní a vnější etiologické faktory
 stres, šok
Základní patologické a patofyziologické
změny a procesy
 regresivní změny
 progresivní změny
 zánět
 tumory
Základy epizootologie
 základní pojmy: imunita, infekce, invaze,
hostitel, infekční proces, druhy infekcí, pojmy
odpovídající humánní medicíně (epidemie,
pandemie), epizootologie, ohnisko nákazy, šíření
nákazy, epizootický proces, zdroje nákaz
 obranné mechanismy makroorganismu: imunita
specifická a nespecifická, antigeny, protilátky,
imunoprofylaxe
 protinákazová opatření - prevence a likvidace
nákaz
 infekce přenosné na člověka - zoonózy
Základy farmakologie
 vymezení základních pojmů: farmakokinetika,
farmakodynamika, lék, léčivo, účinek, lékopis,
receptura, atd.
 lékové formy a aplikace léků
135
 popíše reakci očekávanou a nežádoucí
 dokáže vysvětlit pojmy indikace, kontraindikace
 charakterizuje indikační skupiny léčiv a jejich
působení v organismu
 reakce na léčivý přípravek
 indikace a kontraindikace
 skupiny léčiv
2. Rozpis výsledků vzdělávání a učiva / 4. ročník: 4 hodiny týdně, celkem 116 hodin
Žák:
 formou písemného a kolektivního opakování si
ujasní dříve nabyté vědomosti
 u každého systému zopakuje základní anatomii
 popíše onemocnění, která se vyskytují u psa,
stejně jako u dalších druhů zvířat (např. srdeční,
jaterní a ledvinové selhání, poruchy krevního
oběhu, záněty dýchacího systému, diferenciální
diagnostika syndromů průjem, zvracení,
žloutenka, aj., nemoci pohybového systémuzánět kostí, kloubů, svalů, traumata - zlomeniny,
endokrinopatie, nemoci kůže - dermatitidy,
infekční onemocnění - vzteklina, antrax,
botulismus, salmonelózy, TSE, atp.)
 zná metody diagnostiky a vyšetření specifická
pro daný orgánový systém
 u každého onemocnění uvede základní
možnosti terapie (obecně)
Učivo
Zopakování nejdůležitějších poznatků a
souvislostí ze 3. ročníku
Nejčastější onemocnění jednotlivých druhů
domácích zvířat - PES
 modelové zvíře, na kterém jsou vysvětlena
všechna onemocnění vyskytující se obecně u
všech druhů zvířat
 onemocnění cévní soustavy
 onemocnění dýchací soustavy
 onemocnění trávicí soustavy
 onemocnění pohlavní soustavy
 onemocnění vylučovací soustavy
 onemocnění pohybového systému
 onemocnění endokrinního systému
 onemocnění nervového systému
 onemocnění smyslových orgánů
 onemocnění kůže a kožních derivátů
 vyjmenuje nejčastěji se vyskytující onemocnění,
typická pro psy: např. infekční - vzteklina, virová
hepatitida, leptospiróza, parvoviróza, psinka,
leishmanióza, tetanus, parazitózy, ad., neinfekční
- syndrom GDV, osteoartróza, endokrinopatie diabetes mellitus, Cushingův syndrom,
hypotyreóza, aj., pyometra-zánět dělohy, tumory
mléčné žlázy, stomatologická onemocnění, ad.
 je schopen tyto nemoci charakterizovat
etiologicky, patogeneticky, diagnosticky a
terapeuticky (terapie obecně)
 onemocnění typická pro psy (infekční,
neinfekční etiologie)
 orientuje se v onemocněních typických pro
kočky: např. syndrom FeLUTD, postinjekční
sarkomy, aortální tromboembolie, intoxikace, DM,
hypertyreóza, infekce - FIV, FeLV, FIP, komplex
kočičí rýmy, ad.
domácích zvířat - KOČKA
koně: např. neinfekční: koliky, onemocnění kopyt,
syndrom COPD, myopatie, infekce: mor koní,
vozhřivka, hřebčí nákaza, infekční anémie, virová
rhinopneumonie, chřipka, tetanus, aj.
domácích zvířat - KŮŇ
136
přežvýkavce: např. neinfekční: metabolická a
produkční onemocnění - acidóza, alkalóza,
hniloba bachorového obsahu, ketóza, dislokace
slezu, tympanie, traumatická onemocnění,
nemoci paznehtů, infekce: SLAK, mor skotu,
TBC, brucelóza, plicní nákaza, sněť šelestivá,
leukóza, IBR, IKKS, paratuberkulóza, mastitidy,
atd.
domácích zvířat - SKOT
prasata: např. MMA syndrom (mastitis, metritis,
agalakcie), myopatie, kanibalismus, nutriční
nedostatky - např. anémie, ad., infekce: mor
prasat klasický a Africký, Aujeszkyho nemoc,
nakažlivá obrna prasat, SMEDI syndrom,
červenka, sípavka, atd.
domácích zvířat - PRASE
 drobní savci - syndrom onemocnění dentice,
endokrinopatie, poruchy osrstění, mikrobiální
dysbalance, akutní nadmutí, parazitózy
 plazi - metabolická onemocnění, nutriční
nedostatky a avitaminózy, syndrom zadržené
snášky, chyby ve welfare a chovatelských
podmínkách
 ptáci - karenční stavy a avitaminózy, poruchy
snášky, škubání peří a poruchy chování, chyby ve
welfare a chovatelských podmínkách
domácích zvířat - OSTATNÍ ZVÍŘATA
CHOVANÁ ZE ZÁLIBY (drobní hlodavci, exoti,
atd.)
137
Obecným cílem laboratorní techniky je vytváření vědomostí a znalostí o práci v laboratořích.
O důležitosti laboratorních vyšetření v oblasti veterinární medicíny a o jejich využití. Žák by měl získat
přehled o druzích laboratorních vyšetření, o druzích laboratoří, o tom, co předchází laboratornímu
vyšetření i o jejich využití v konkrétních případech. Žák by měl být schopen provést jednoduchá
laboratorní vyšetření (např. cytologické posouzení odebraného vzorku, průkaz specifických substancí
v moči, ...). Laboratorní technika upevňuje a pomáhá syntetizovat poznatky získané v předchozích
disciplínách, zejména z nemocí zvířat, chemie a biologie. Klade tedy důraz na mezioborovou
spolupráci a syntézu získaných informací.
Tento předmět je zaměřen na studium laboratorních analýz, směřuje k pochopení základních úkonů
v laboratoři a k jejich provádění, rozvíjí osvojení standardních i speciálních metod laboratorní
diagnostiky. Cílem předmětu je také žákům poskytnout ucelený pohled na práci laboranta v rámci
veterinární činnosti. Prioritním cílem výuky laboratorní techniky je nejen vytváření vědomostí a
dovedností (základní úkony při práce v laboratoři), ale také formování vztahu k práci v laboratoři a
pozitivní přístup k získávání nových informací.
Jsou využívány mezipředmětové vztahy zejména s předměty (nebo jejich částmi): chemie,
instrumentář, nemoci zvířat, biologická technika, anatomie a fyziologie živočichů a hygiena a
technologie potravin.
Tento předmět vychovává žáky k trpělivé, systematické a přesné práci. Laboratorní technika je
odborný předmět vycházející z poznání biologických materiálů a zabývá se jejich analýzami. Navazuje
na oblast odborného vzdělání - veterinářství. Vyžaduje ovšem i znalosti předmětu chemie. Tematické
celky jsou řazeny na základě logické posloupnosti, náročnosti, potřebnosti a mentální vyspělosti žáků.
Z hlediska struktury je nejvíce pozornosti věnováno znalostem s pochopením, aplikace s analýzou,
syntézou s hodnocením.
Druhý ročník je věnován získání základních dovedností potřebných pro práci v laboratoři, zejména
metodám dělení směsí a technikám analytické chemie, které jsou nezbytné pro zvládnutí dalších
odborných metod.
Třetí ročník je v rámci laboratorní techniky věnován tematickému celku o využití a práci s laboratorními
a pokusnými zvířaty, k charakterizaci chovů a druhů laboratorních a pokusných zvířat a k správnému
zacházení s nimi. Další kapitola je věnována laboratorní diagnostice klinického materiálu, v tomto
případě vyšetření krve, které kladou důraz na porozumění výsledným hodnotám a schopnosti
interpretovat výsledky.
Ve čtvrtém ročníku výuka navazuje na laboratorní diagnostiku klinického materiálu (vyšetření moči,
trusu a punktátu). Dále je velká část tohoto ročníku věnována opakování probraného učiva a přípravě
na praktickou maturitu.
Začátek výuky druhého a třetího ročníku je zaměřen tak, aby žák dodržoval laboratorní řád a zásady
bezpečnosti práce v laboratoři, kde se seznámí se základními povinnostmi na odborných pracovištích.
Pojetí výuky
nástěnnými obrazy a schématy a v neposlední řadě také živým materiálem. Tento způsob výuky je
doplněn autodidaktickými metodami při práci s učebními texty a atlasy a při týmové práci. Uplatňuje se
také řízená diskuse mezi skupinami v jednotlivých tematických celcích, kdy je potřeba obhájit názor na
jednotlivá níže uvedená témata. Při výuce jsou zadávány problémové úlohy, které žák řeší jednotlivě
nebo ve skupinách. Druhou část výuky tvoří laboratorní cvičení, která probíhají v odborných
specializovaných učebnách a laboratořích školy. Při těchto cvičeních žák samostatně plní zadané
138
úkoly a následně získané poznatky zpracovává formou protokolů. Výuka je také doplněna exkurzemi
v laboratorních zařízeních.
písemných testů se využívá klasifikační stupnice v návaznosti na průměr z jednotlivých známek. Při
na konkrétní příklady z laboratorní techniky.
Součástí hodnocení je také odevzdání všech protokolů, které musí mít odpovídající úroveň (věcnou,
formální i gramatickou).
referátů a při práci v týmu. Při hodnocení bude kladen důraz na popsání a pochopení daného
problému a navrhnutí jeho řešení. Při obhajobě a prezentaci referátů bude rovněž hodnoceno
zpracování práce, schopnost diskuse a vlastní obhajoba.
Klíčové kompetence:
Komunikativní kompetence - žák je schopen se vyjadřovat k odborné problematice výstižně na
základě naučených teoretických poznatků a praktických zkušeností i ze souvisejících předmětů
(instrumentář a odborná praxe v ordinaci). Je schopen se vyjadřovat logicky, v celých větách, je
schopen do problematiky zapojit i své myšlenky a srozumitelně je obhájit. Při teoretickém výkladu si
sám zapisuje podstatné údaje z textů a výkladů učitele.
Personální a sociální kompetence - žák je schopen pracovat sám nebo ve skupině, plní zadané úkoly
a chápe logické souvislosti. Při práci ve skupině si žáci umí rozdělit práci a chápou význam a výhodu
práce v týmu. Učí se si rozdělovat práci do menších celků. Žák se takto učí i zodpovědnosti vůči sobě
samotnému a vůči dalším členům týmu. Je veden k poctivé práci a chápe rozdíl mezi kvalitou práce a
kvantitou práce. Při plnění úkolů dodržuje zásady laboratorního řádu a je si vědom ochrany zdraví u
sebe samotného a kolegů. Učí přijímat i kritiku a je seznámen i s možností neúspěchu a důležitosti
poučení se ze svých chyb. Je schopen pracovat s informačními technologiemi (osobní počítače,
dataprojektory, kamery, fotoaparáty, internet...) a je schopen efektivně využívat otevřené zdroje
informací. Nebojí se říct a obhajovat svůj názor a za svým názorem si stát. Žák se učí aktivnímu
přístupu k problematice, aktivně se zapojuje do diskuzí a když mu věci nejsou jasné, zeptá se
vyučujícího. Využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a efektivně pracovat
s informacemi - žák je veden k práci s informacemi z otevřených zdrojů, k práci s osobním počítačem
(zpracování protokolů) a s dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií.
řešení problémů využívají logické a empirické myšlení a svých dříve nabytých teoretických podkladů
z dřívějších ročníků a odborných předmětů.
Kompetence k pracovnímu uplatnění - žák získá nové osobní a odborné předpoklady a využívá
praktické schopnosti v laboratořích a na budoucích odborných pracovištích.
Matematické kompetence - žák využívá získaných matematických znalostí k různým výpočtům, které
jsou nezbytné pro řešení chemických výpočtů (koncentrace roztoků, titrační výpočty, ředění, ...). Umí
vypočítávat dávky léčiv. Používá různé fyzikální a chemické veličiny a jejich jednotky. Umí jednotky
převádět mezi sebou.
Morální kompetence – žák aktivně utváří svoji osobnost, jedná v souladu s obecně přijímanými
morálními hodnotami a s morálními hodnotami, které sám v sobě analyzuje a po té se s nimi
ztotožňuje. Nepapouškuje myšlenky ostatních lidí, používá svůj vlastní rozum a úsudek a pracuje
v souladu s osobní zodpovědností. Žák se učí respektovat život jako nejvyšší hodnotu. Vytváří si úctu
k živé i neživé přírodě a k práci ostatních lidí, je veden k ochraně a zlepšování životního prostředí a je
schopen vnímat i širší souvislosti globálních problémů celého světa.
Vykonávat a organizovat veterinární činnosti - žák je veden k tomu, aby odebíral biologické vzorky a
prováděl dílčí vyšetření.
Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci – žák chrání vlastní zdraví i zdraví svých
spolupracovníků dodržováním zásad bezpečnosti práce, zná a dodržuje základní právní předpisy
týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zabezpečuje všechna opatření k ochraně životního
prostředí, osvojí si zásady a návyky bezpečné pracovní činnosti včetně zásad ochrany zdraví,
rozpozná možnost nebezpečí úrazu a je schopen zajistit odstranění možných rizik.
Jednat ekonomicky a v souladu se strategií trvale udržitelného rozvoje - žák nakládá s materiály,
energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí.
139
 diskuze o citlivých a kontroverzních otázkách
 objektivně zhodnotit svůj výkon a práci
 k úctě živé i neživé přírody
 k ochraně životního prostředí
 k napomáhání chápání globálních problémů lidstva
 ke zodpovědnosti při likvidaci biologického vyšetřovaného materiálu
 ke zodpovědnosti při likvidaci použitých chemikálií
 při zpracování zadaných úkolů (protokoly) pracovat s běžným základním a aplikačním
programovým vybavením
140
Učivo
Žák
Úvod, bezpečnost práce
 pojmenuje základní laboratorní nádobí a
vybavení laboratoře
 zná rizika spojená s prací v laboratoři a
ochranu před těmito riziky
 podle
etikety
zhodnotí
nebezpečnost
chemikálie a způsob zacházení s ní
Vybavení laboratoře, laboratorní nádobí,
bezpečnostní pravidla
Metody dělení směsí
 ovládá základní metody dělení směsi po
teoretické i praktické stránce (objasní jejich
princip, sestaví příslušnou aparaturu a provede
praktické dělení směsi)
Filtrace, krystalizace, sublimace, destilace,
extrakce, adsorpce, chromatografie
Analytická chemie
 vysvětlí pojmy kvalitativní a kvantitativní
analýza
 provede důkazové reakce vybraných kationtů a
aniontů
 stanoví koncentraci roztoku pomocí gravimetrie
a titrace
 objasní princip základních instrumentálních
metod
Kvalitativní a kvantitativní analýza (gravimetrie,
titrace), instrumentální metody
Učivo
Žák
 vysvětlí nutnost dodržování laboratorního řádu
a zásad bezpečnosti práce v laboratořích
 zapamatuje si rozdíl mezi kvantitativním a
kvalitativním vyšetření, na příkladech doloží
význam laboratorního vyšetření
 popíše
význam
laboratorního
vyšetření
v souvislosti s dalšími obory veterinární medicíny
 pracuje v laboratoři s vědomím ochrany zdraví
a v souladu s pravidly bezpečnosti práce
 používá správně ochranné pomůcky při práci
v laboratoři
 porozumí a aplikuje třídění a speciální
podmínky likvidace laboratorních odpadů
 porozumí dělení laboratorních odpadů
 vysvětlí význam laboratorní evidence
 orientuje se v různých typech laboratoří a na
příkladech vysvětlí, čím se zabývají
Úvod do předmětu
 rozdělení a náplň předmětu
 definice
základních
pojmů
(kvalitativní,
kvantitativní vyšetření, laboratorní vyšetření,
klinické vyšetření, paraklinické vyšetřovací
metody …) a souvislost s dalšími obory
 význam laboratorního řádu
 ochrana zdraví a bezpečnost práce v laboratoři
 ochrana životního prostředí (příklady důležitosti
LV při ochraně životního prostředí, předcházení
infekcím a šíření nebezpečných nákaz,
protipožární a protichemická ochrana
 neškodné odstraňování laboratorních odpadů
 laboratorní evidence
 žádanky o laboratorní vyšetření
 kompetence veterinárních laboratoří
141
 popíše jednotlivé druhy vzorků pro laboratorní
vyšetření (rozdíly plná krev, plazma, sérum atd.)
 reprodukuje metody odběru jednotlivých druhů
vzorků u zvířat
 definuje jakým způsobem se mohou vzorky
dostávat do laboratoře
 určí rozdíly mezi laboratorním a pokusným
zvířetem
 orientuje se rámcově od kdy a k čemu se
začaly používat různé druhy laboratorních zvířat
 orientuje se v druzích laboratorních zvířat a
v základních parametrech těchto zvířat (dech
frekvence, srdeční, délka březosti, počet mláďat
ve vrhu, atd.)
 ilustruje na příkladech zásadu 3R
 interpretuje vnitřní a vnější faktory, které
ovlivňují kvalitu laboratorních zvířat
 zhodnotí a na příkladech dokumentuje
využívání alternativních metod jako možnost
náhrady použití laboratorních zvířat
 interpretuje a vysvětlit důležité body z právních
norem zabývajících se ochranou laboratorních
zvířat
 manipuluje s laboratorními zvířaty
 definuje látky, které jsou používány k anestezii
a utrácení laboratorních zvířat
 objasňuje s.c, i.m., i.p., per os u laboratorních
zvířat
 orientuje se v základním názvosloví (co je
pitva, kadaver, exitus, morbidita, mortalita)
 objasní svými slovy význam pitvy
 ovládá pitevní postup
 provede pitvu a případně odebrat vzorky
k laboratornímu vyšetření
 vytvoří pitevní protokol
 pracuje v souladu s dodržováním zásad
bezpečnosti práce v infekčním prostředí
 vymezí důležitost krve v organismu zvířete
i člověka a rozmanitost jeho funkcí (důležité
funkce popíše a vysvětlí)
 zdůvodní procesy, které se dějí v průběhu
preanalytické, analytické a postanalytické fáze
vyšetření krve a na příkladech popíše faktory,
které mohou objektivně ovlivnit výsledek
laboratorního vyšetření
 připraví krevní nátěr, provedení barvení a
provede základní cytologii na daném vzorku
 charakterizuje hematologické a biochemické
postupy
 specifikuje důležitost biochemického vyšetření
jako součást komplexu laboratorních vyšetření
krve
Diagnostické postupy prováděné ve
veterinární medicíně (význam laboratorního
vyšetření pro stanovení konečné diagnózy)
 přehled vzorků různé provenience určených
pro laboratorní vyšetřeni (krev, moč, mozkomíšní
mok a další tekutiny, …)
 metody odběrů vzorků (stěry, seškraby,
punkce, biopsie, aspirační biopsie, endoskopicky
odebírané vzorky, probatorní laparotomie a
odběr vzorků, pooperační odběr vzorků,…)
vzorky z vnějšího prostředí (podlahy, stěny,
přístroje, nástroje,….)
 transport vzorků do laboratoře
Chov a využití laboratorních zvířat
 definice základních pojmů (laboratorní zvíře,
pokusné zvíře, …)
 historie chovu a využívání laboratorních zvířat
(kdy se začaly využívat, proč se využívají, …)
 druhy laboratorních zvířat (nejčastěji používané
druhy)
 zásada
3R
(reduction,
refinement,
replacement)
 vnější a vnitřní faktory ovlivňující kvalitu
laboratorních zvířat
 podmínky chovu a péče o pokusné zvíře, druhy
chovů
 alternativní
metody
nahrazující
využití
laboratorních zvířat k pokusům (využívání
tkáňových kultur, počítačových simulací, nižších
živočichů atd.)
 právní normy související s ochranou proti týrání
pokusných zvířat (zákon na ochranu zvířat proti
týrání, veterinární zákon)
 anestezie a manipulace s pokusnými zvířaty
(způsoby anestezie a utrácení, látky k tomu
používané,
praktická
ukázka
manipulace
s pokusnými zvířaty, aplikace, ….)
Pitva laboratorních zvířat
 význam pitvy pro medicínu
druhy pitev
 spojitost pitvy s odběrem vzorků
průběh pitvy
 pitevní protokoly
Laboratorní vyšetření krve
 základní názvosloví a definice (hematologie,
plná krev, plazma, sérum, složení krve, popis
tekuté části krve a pevné části krve, popis
jednotlivých druhů buněk)
 popis důležitých funkcí krve a buněk, tvorba
krve
 technika odběru krve (základní anatomie cév,
pomůcky pro odběr krve, vlastní odběr krve)
 preanalytická, analytická, postanalytická fáze
vyšetření krve
 konzervace krve
 určování počtu bílých a červených krvinek
 zhotovování krevních nátěrů a barvení
 základy cytologie (poznat erytrocyt, neutrofilní,
eozinofilní, basofilní granulocyt, lymfocyty,
142
 na jednoduchých příkladech vysvětlí, jak může
být biochemické vyšetření důležité pro stanovení
či potvrzení diagnózy (př. selhávání jater,
selhávání ledvin, vnitřní krvácení)
monocyty)
 sedimentace červených krvinek
 určení množství hemoglobinu
 hematokrit
 sérologická technika
 základy biochemického vyšetření (k čemu
slouží, jaké informace z něho mohu získat)
Učivo
 popíše základní pojmy týkající se močového
aparátu, tvorby moči atd.
 §popíše
preanalytickou,
analytickou
a
postanalytickou fázi vyšetření moči
 Chápe význam biochemického vyšetření
z hlediska monitoringu funkcí močového aparátu
 ovládá fyzikální a chemické postupy podle
platných metodik
 vyšetří močový sediment a zaznamená
výsledky do protokolu
Laboratorní vyšetření moči
 tvorba moči
 základní pojmy (moč a její fyziologické
vlastnosti, patologie)
 základní biochemické parametry odrážející
funkci močového systému (urea, kreatinin)
 odběr moči
 konzervace moči (podmínky skladování pro
další laboratorní vyšetření)
 fyzikální a chemické vyšetření moči
 analýza močového sedimentu (mikroskopie,
barvení a interpretace laboratorního nálezu)
Žák
 provede organoleptické a mikroskopické
vyšetření trusu a zaznamená výsledky do
protokolu
 ovládá
biochemické,
mikrobiologické
a
parazitologické vyšetření podle platných metodik
 popíše základní druhy punktátu
 ovládá
chemické,
mikroskopické
a
bakteriologické vyšetření podle platných metodik
 provede fyzikální a smyslové vyšetření
punktátu a zaznamená výsledky do protokolu
 vypracuje zadané úkoly z probrané látky
 vypracuje příspěvek na daná témata
 teoreticky pojedná o vybraných tématech
z laboratorní techniky
 prakticky samostatně provádí koprologické
vyšetření
 zhotoví krevní nátěr s barvením a interpretací
jednotlivých buněk
 stanoví základní parametry při vyšetření moči
 interpretuje mikroskopický nález při vyšetření
punktátu
 interpretuje
pitvu
laboratorních
zvířat
s identifikací jednotlivých orgánů
Laboratorní vyšetření trusu
 makroskopické a mikroskopické vyšetření trusu
 chemické a bakteriologické vyšetření trusu
 parazitologické
diagnostické
metody
ovoskopické a larvoskopické vyšetření trusu
(kokcidie, isospory, eimerie, tasemnice, hlístice,
motolice)
 základy parazitologie zvířat (základní rozdělení
parazitů, názvosloví)
Laboratorní vyšetření punktátu (tekutiny
získané aspirací)
 druhy punktátu a mikroskopie
 bakteriologické a chemické vyšetření punktátu
 fyzikální a smyslové vyšetření punktátu
Příprava na praktickou maturitní zkoušku
Základní pojmy
 definice
 laboratorní řád
Diagnostické postupy prováděné ve vet.
medicíně
 vzorky pro laboratorní vyšetření
 metody odběru vzorků
 transport vzorků do laboratoře
Chov a využití laboratorních zvířat
 Druhy a chov laboratorních zvířat
 Faktory ovlivňující kvalitu lab. zvířat
 Alternativní metody nahrazující pokusy na lab.
zvířatech
 Anestezie a manipulace s lab.zvířaty
Laboratorní vyšetření krve
143
 Základní názvosloví a definice
 Technika odběru krve
 Poznávání jednotlivých buněk v mikroskopu
 Funkce buněk
 Základy biochemické vyšetření
Laboratorní vyšetření moči
 Odběr a skladování moči
 Fyzikální a chemické vyšetření moči
 Mikroskopie
a
interpretace
v močovém
sedimentu
Laboratorní vyšetření trusu
 Makroskopické a mikroskopické vyšetření trusu
 Diagnostické metody
 Základy parazitologie zvířat
Laboratorní vyšetření punktátu
 Druhy punktátu a mikroskopie
 Laboratorní, fyzikální a smyslové vyšetření
144
Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 95 hodin
Obecný cíl předmětu:
Cílem předmětu je praktická výuka, která vytváří prostor pro aplikaci vědomostí a vytváření dovedností
spojených s osvojením jednoduchých laboratorních technik. Výuka je realizována formou praktických
cvičení. Při výuce je kladen důraz na pečlivost, přesnost, na dodržování zásad bezpečnosti a hygieny
práce a na ekologické aspekty praktických činností.
Žák využívá mezipředmětové vazby nutné k tomu, aby si utvořil ucelenou představu o přírodě a
společnosti. Mezipředmětové vazby žákovi usnadňují systematizaci poznatků; napomáhají odstranit
společnosti.
Jsou využívány mezipředmětové vztahy zejména s předmětem biologie, kde biologická technika
převádí teoretické poznatky získané v daném předmětu do praxe.
Charakteristika učiva:
Tento předmět vytváří ve druhém, třetím a čtvrtém ročníku prostor pro aplikaci vědomostí a vytváření
dovedností spojených především s osvojováním jednoduchých laboratorních technik.
V rámci botaniky je zde zařazena tvorba preparátů a následné pozorování, např. vnější a vnitřní
stavby rostlinných orgánů, květní vzorce a diagramy, pozorování mitózy, pozorování stélek u řas,
determinace řas, jehličnanů, hub, krytosemenných rostlin. V rámci zoologie následně pozorování,
např. histologických preparátů, senný nálev, pozorování kroužkovců, členovců, stavba a fylogeneze
živočišných orgánů, stavba ptačího pera, poznávání hlasu ptáků. V rámci biologie člověka žáci např.
aplikují předlékařskou první pomoc, píší protokoly zabývající se optickými klamy, sluchem, zrakem,
zátěžovými testy. V rámci molekulární biologie a genetiky žáci vytváří jednoduché rodokmeny, izolují
DNA podle jednoduchých metod, naučí se vytvářet jednoduché genetické mapy, seznámí se
s metodou PCR.
Naučí se vyhodnotit výsledky své práce z hlediska kvality i kvantity a zvládají vypracovat protokol.
Pojetí výuky:
Výuka je realizovaná formou praktických cvičení v rozsahu 2 hodiny jednou za dva týdny ve druhém,
třetím a čtvrtém ročníku. Třída se při ní dělí na skupiny podle platných předpisů.
Žáci si osvojené vědomosti a dovednosti ověřují metodami pokusu a pozorováním.
V hodinách probíhá výuka formou krátkého výkladu, diskuse, skupinové i samostatné práce a zejména
laboratorními cvičeními, kde je hlavní metodou individuální či skupinová práce žáků a demonstrační
experiment. V laboratoři pracují samostatně či ve dvojících. Během výuky je prosazována snaha o
maximální využití didaktické techniky. Žáci mají k dispozici pracovní listy, pracují s textem, vyhledávají
informace.
Hodnocení výsledků žáků:
Ke kontrole vědomostí a dovedností slouží písemné zkoušení a ústní orientační zkoušení.
Z jednotlivých cvičení žák vypracuje protokol, jehož hodnocení je součástí klasifikace
Příprava žáků na praktické cvičení je v úvodu výuky ověřována orientačním zkoušením. V průběhu
práce je žák hodnocen za kvalitu provedeného úkolu.
Cílem vzdělávání v biologických praktických cvičeních je dosažení dobré úrovně v klíčových
kompetencích. (Formulovat své myšlenky srozumitelně, v písemné podobě přehledně a jazykově
správně. Efektivně se učit a pracovat, přijímat hodnocení svých výsledků, přiměřeně na ně reagovat.
Přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly. Chápat význam životního prostředí pro člověka, jednat
odpovědně, samostatně a aktivně. Orientovat se v základních pojmech biologie, pochopit principy
biologických dějů, dodržovat předpisy bezpečné práce. Získat pracovní návyky potřebné při praktické
činnosti v terénu i v biologické laboratoři. Nakládat s materiály, energiemi, odpady, vodou a dalšími
látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí a ochranu přírody).
145
 Uvádíme věci do souvislosti a propojujeme širší celky.
 Vedeme žáky k samostatnému pozorování a experimentování, porovnávání výsledků a
vyvozování závěrů důležitých i pro reálný život.
 Zadáváním referátů vedeme žáky k získávání, třídění a prezentování informací.
 Rozvíjíme schopnost samostatného plánování a organizování vlastní pracovní činnosti a následné
využívání jako prostředku pro realizaci a osobní rozvoj.
 Vedeme žáky ke kritickému přístupu ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracováváme a žáci
je dále využívají při svém studiu a praxi.
 U žáků rozvíjíme schopnost samostatného plánování a organizování vlastní pracovní činnosti a
následné využívání jako prostředku pro seberealizaci a osobní rozvoj.
 Usilujeme o to, aby žáci kriticky hodnotili pokrok při dosahování cílů svého učení a práce, přijímali
ocenění, radu i kritiku ze strany druhých, z vlastních úspěchů i chyb čerpali poučení pro další
práci.
 Uvádíme věci do souvislostí a propojujeme širší celky v rámci předmětu a s dalšími přírodními
vědami.
 Zadáváním problémových úkolů směrujeme žáky k rozpoznávání problémů, objasnění jejich
podstaty a rozčlenění na části.
 Využíváme chyby žáků k ukázání cesty ke správnému řešení.
 Při řešení laboratorních úloh učíme žáky analyzovat problém, řešit ho a interpretovat výsledky.
 Učíme žáky, že je třeba ověřovat domněnky vyslovené na základě pokusu, pozorování nebo
zkušenosti.
 Žáky vedeme k používání odborného jazyka a symbolického a grafického vyjádření informací
různého typu.
 Žáci prezentují vhodným způsobem svou práci i sami sebe.
 Od žáků požadujeme kultivovaný projev písemný a ústní, logické a výstižné vyjadřování.
 Žáky motivujeme k aktivní spolupráci při stanovování a dosahování společných cílů.
 U žáků pěstujeme zodpovědný vztah k vlastnímu zdraví i ke zdraví druhých
 Žákům předkládáme různé odborné materiály, aby se mohli rozhodovat na základě vlastního
úsudku a odolávat mediálním tlakům.
 Vlastním chováním žáky motivujeme k vytváření a udržování hodnotných mezilidských vztahů
založených na vzájemné úctě, toleranci a empatii.
 Učíme žáky toleranci k jiným názorům.
Občanské kompetence a kulturní povědomí
 Na základě teoretických znalostí i praktických dovedností vedeme žáky k tomu, aby nepoškozovali
přírodu a životní prostředí.
 Se žáky diskutujeme o zodpovědném chování v krizových situacích a v situacích ohrožujících
život a zdraví. Seznamujeme žáky se zásadami poskytnutí první pomoci.
 Žáky upozorňujeme na respektování různorodosti hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních
lidí.
 Se žáky řešíme ekologické problémy místní i globální, upozorňujeme na nebezpečí porušení
rovnováhy v přírodě a její důsledky.
 Žáky podporujeme v cílevědomém a zodpovědném rozhodování o dalším vzdělávání a budoucím
pracovním zaměření.
 Žáky motivujeme k rozvoji svého odborného potenciálu a jeho využití v osobním i profesním životě
(olympiády).
 U práce žáků kladně hodnotíme stanovení cílů, kritické hodnocení dosažených výsledků a
úspěšné dokončení zahájené aktivity (laboratorní práce, referáty).
 Žáky podněcujeme k aktivnímu přístupu, vlastní iniciativě a tvořivosti (práce na referátech,
prezentacích).
 Při zadávání a řešení úloh vždy přesně formulujeme problém.
 Učíme žáky pracovat s informacemi, rozumět údajům sestavených to tabulek a grafů.
 Podporujeme u žáků nalézání různých variant řešení úloh, vedeme je k ověření výsledků.
146

S žáky řešíme úlohy a příklady, které později vedou i k samostatnému řešení problémů v praxi.
Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi
 Žáci zpracovávají a prezentují výsledky své práce s využitím informačních znalostí.
 Žáci využívají dostupné služby informačních sítí k vyhledávání informací, ke komunikaci,
k vlastnímu vzdělávání a týmové spolupráci, využívá nabídku informačních a vzdělávacích
portálů, encyklopedií a knihoven.
 V hodinách využíváme informační technologie.
 Posuzuje tvůrčím způsobem aktuálnost, relevanci a věrohodnost informačních zdrojů a informací,
využívá informační a komunikační služby v souladu s etickými, bezpečnostními a legislativními
požadavky.
Podrobnější rozpis průřezových témat i pro předmět biologická technika je popsán
v samostatné kapitole.
Občan v demokratické společnosti:
K tématu Člověk v demokratické společnosti přispívá biologie v oblasti komunikace – žáci jsou vedeni
k tomu, aby byli schopni diskutovat o citlivých a kontroverzních otázkách, dovedli obhájit svůj názor a
uměli objektivně zhodnotit svůj výkon a práci.
Svým učivem přispívá biologická technika zejména k rozvoji průřezového tématu Člověk a životní
prostředí a to zejména v oblasti základních biologických poznatků a základů obecné ekologie. Žáci se
učí poznávat přírodu a lépe jí rozumět, uvědomovat si odpovědnost člověka za uchování přírodního
prostředí a orientovat se v globálních problémech lidstva.
Žáci hodnotí sociální chování z hlediska zdraví, spotřeby a prostředí, dbají na bezpečnost práce a
ochranu zdraví při práci, orientují se v základních lidských plemenech, chápou svou vlastní
odpovědnost za své jednání.
147
2. Rozpis výsledků vzdělávání a učiva / 2. ročník 1 hodina týdně (2 hodiny týdně jednou za
dva týdny), celkem 33 hodin
Učivo
Žák:
Mikroskopování
 Provádí úkony mikroskopické techniky
 Dodržuje bezpečnost práce a laboratorní řád
Aplikovaná mikrobiologie a parazitologie
 Mikroskopická technika
 Bezpečnost práce a laboratorní řád
 dodržuje základní pravidla bezpečnosti práce a
chování při mikroskopování
 popíše stavbu mikroskopu
 popíše jednotlivé zásady mikroskopování
 provede návrh a následně rozbor jednotlivých úloh
 použije vhodné metody pro tvorbu rostlinného
preparátu
 provede zhodnocení svého preparátu
 uvede klady a zápory daných mikroskopických
technik
 dokáže vytvořit vlastní protokol, ve kterém podle
pravidel shrne svoje vlastní výsledky
 zpracuje protokoly z daných témat
 aplikuje praktické metody poznávání přírodnin
chování při poznávání živé a neživé přírody
 praktikuje metody poznávání přírodnin – pozorování
lupou a mikroskopem (případně dalekohledem),
zjednodušené určovací klíče a atlasy, založení herbáře
a sbírek, ukázky odchytu některých živočichů,
jednoduché rozčleňování rostlin a živočichů
 použije vhodné metody pro tvorbu preparátu
technik
Botanická mikrotechnika
 buňky suknice cibule
 chloroplasty mechu
 chromoplasty šípku, mrkve, rajčete
 zásobní a asimilační škrob
 antokyany – rostlinná barviva
 pozorování aerenchymu sítiny rozkladité
 pozorování parenchymu, sklerenchymu,
kolenchymu
 pozorování listové pokožky (mikroreliéfová
metoda)
 pozorování trichomů
 pylová zrna
 vajíčko rostlin
 embryo jednoděložných rostlin
 chování rostlinných buněk v různém typu
prostředí
 pozorování jednotlivých fází mitózy
 podélný
řez
kořenem
(pozorování
kořenové čepičky)
 příčný řez kořenem
 příčný řez listem
 příčný řez stonkem jednoděložné a
dvouděložné rostliny
Poznávání rostlin a živočichů
Determinace a poznávání živé a neživé
přírody
rostliny:
 pozorování jednotlivých typů stélek u řas
 determinace mechů
 determinace řas
 stavba listu rašeliníku
 příčný a podélný řez lodyžkou mechů
 stavba výtrusnice kapradiny
 fosilní plavuně
 příčný řez oddenkem kapradiny
 krytosemenné rostliny: pozorování stavby
pestíku a tyčinky
 květní vzorce a květní diagramy
 determinace
jednotlivých
čeledí
krytosemenných rostlin
 hyfy, výtrusnice hub
 kvasinky
 houby spájivé
 řez plodnicí vřeckovýtrusé houby
 řez stopkovýtrusé houby
 řez lišejníkem
148
2. Rozpis výsledků vzdělávání a učiva / 3. ročník 1 hodina týdně (2 hodiny týdně jednou za
Učivo
Deterrminace a poznávání živé a neživé
přírody
technik
živočichové:
 stavba nálevníků
 krevní nátěr savce, krevní nátěr ptáka
 praktické poznávání schránek hlemýžďů
 pozorování kroužkovců
 pozorování vnější části pavouka
 stavba končetin pavouka
 určování pavouků podle klíče
 vnější a vnitřní stavba těla hmyzu
 stavba hmyzí končetiny
 stavba ústního ústrojí hmyzu
 stavba složeného oka
 pracovní
listy
na
poznávání
ryb,
obojživelníků a plazů.
 rybí šupiny
 fylogeneze nervové soustavy, cévní
soustavy, kostry, vylučovací soustavy,
dýchací soustavy
 stavba ptačího pera
 poznávání hlasu ptáků
Poznávání přírodnin
 student dokáže rozpoznat základní zástupce naší
fauny a flóry
 poznávání základních skupin hub, rostlin,
prvoků a živočichů
149
2. Rozpis výsledků vzdělávání a učiva / 4. ročník: 1 hodina týdně (2 hodiny týdně jednou za
Učivo
Žák
Determinace a poznávání živé a neživé
přírody
technik
živočichové:
 živočišné tkáně
 kost kompaktní – příčný a podélný řez
 chrupavka hyalinní, chrupavka elastická,
tukové pojivo
 krevní nátěr savce, krevní nátěr ptáků
 aplikuje předlékařskou první pomoc při poranění a
jiném poškození těla
technik
 vytvoří vlastní protokol, ve kterém podle pravidel
shrne svoje vlastní výsledky
Biologie člověka
Poznáváme svoje tělo
 vitální kapacita plic
 optické klamy
 antropometrie
 čich
 dermatoglyfy
 chuť
 lateralita
 sluch, zrak
 teplo, chlad
 zátěžové testy
 slepá skvrna
 první pomoc
Genetika a molekulární biologie
technik
 vytvoří vlastní protokol, ve kterém podle pravidel
shrne svoje vlastní výsledky
 PCR
 příprava
roztlakových
preparátů
polytenních chromozomů octomilky obecné
 izolace DNA z kiwi pomocí šamponu
 sestavení karyotypu člověka z fotografie
mitotických chromosomů ošetřených G
pruhováním
 idiogramy lidských chromosomů
 rodokmen
150
Instrumentář
Obecným cílem instrumentáře je vytváření vědomostí a znalostí o práci ve veterinárních ambulancích
a chovech zvířat. Tento předmět má připravit žáka na situace v oblasti chirurgie, přípravy pacienta na
operaci, asistence při operaci, manipulaci se zvířaty atd.
Žák by měl získat přehled o roli veterinárního technika v ambulanci malých zvířat (orientovat se
v používání nástrojů, základech anesteziologie, měl by si osvojit aseptický přístup k operacím, měl by
být kompetentním asistentem při operacích, měl by aktivně plnit úkoly zadané veterinárním lékařem
atd.) či v chovech hospodářských zvířat.
Instrumentář upevňuje a pomáhá syntetizovat poznatky získané v předchozích disciplínách jako jsou
anatomie a fyziologie zvířat, chov zvířat, nemoci zvířat. Klade tedy důraz na mezioborovou spolupráci
a syntézu získaných informací.
Instrumentář popisuje vývoj chirurgie od pravěku po současnost, poukazuje na vývojové trendy
v různých chirurgických oborech a současný stav chirurgie.
Žáci jsou vedeni k používání odborné terminologie. Jsou seznámeni se základními chirurgickými
nástroji, jejich používáním a ošetřováním. Žáci se učí praktickým dovednostem, jako je příprava
operačního sálu na chirurgický zákrok, asistence v průběhu operačního výkonu a pooperační péče
o pacienta. Poznávají základní přístrojové vybavení ordinace a získávají dovednosti v zacházení
s těmito přístroji. Jsou vedeni k samostatnosti při jednoduchých chirurgických úkonech. Dále jsou
poučeni o zásadách první pomoci a o podávání léků.
Pojetí výuky
Předmět je vyučován ve 2. a 3. ročníku, teoretický výklad je rozdělen na část všeobecnou a
ortopedickou. Součástí výuky jsou praktická cvičení zaměřená na získávání praktických dovedností při
zacházení se zvířaty na veterinárních klinikách a také výjezdní praxe, které slouží pro využití znalostí
a dovedností získaných ve škole během výuky teorie.
Předmět Instrumentář je realizován výkladem a praktickým předváděním jednotlivých úkonů a jejich
nácvikem na modelech. Žáci jsou poučeni o základech bezpečnosti práce se všemi zvířaty. Při
asistování u chirurgických úkonů získávají zkušenosti z týmové spolupráce. Celá výuka je doplněna
prezentacemi různých chirurgických postupů na pacientech. Z těchto prezentací žáci vyhotovují
referáty, v nichž hodnotí provedení předváděného úkonu.
Vědomosti žáků jsou hodnoceny písemnými testy, hromadným opakováním a praktickými zkouškami
v laboratoři a v ordinaci. Při hodnocení písemných testů se využívá klasifikační stupnice v návaznosti
na průměr z jednotlivých známek. Při písemném a ústním zkoušení je kladen důraz na porozumění
učivu z předmětu instrumentář.
referátů, při práci v týmu, při asistování u chirurgických zákroků na pacientovi, eventuálně na pitevním
materiálu nebo modelu.
Na konci 3. ročníku vykonají žáci zkoušku z celého učiva. Pokud neuspějí v prvním termínu, mohou
zkoušku jednou opakovat. Známka z této zkoušky má stejnou hodnotu jako všechny ostatní známky
z předmětu Instrumentář získané v 2. pololetí.
151
Komunikativní kompetence – žák je schopen vyjadřovat se k odborné problematice na základě
naučených teoretických poznatků a praktických zkušeností i ze souvisejících předmětů (LT a odborná
praxe v ordinaci). Žák je schopen se vyjadřovat logicky, v celých větách, je schopen do problematiky
zapojit i své myšlenky a srozumitelně je obhájit. Při teoretickém výkladu si sám zapisuje podstatné
údaje z textů a výkladů učitele.
Personální a sociální kompetence – žák je schopný pracovat sám nebo ve skupině, plní zadané
úkoly a chápe logické souvislosti. Při práci ve skupině si žáci umí rozdělit práci a chápou význam a
výhodu práce v týmu. Učí se rozdělovat si práci do menších celků. Žák se takto učí i zodpovědnosti
vůči sobě samotnému a vůči dalším členům týmu. Je veden k poctivé práci a chápe rozdíl mezi
kvalitou a kvantitou práce. Při plnění úkolů dodržuje zásady laboratorního řádu a je si vědom ochrany
zdraví u sebe samotného a kolegů. Žák se učí přijímat i kritiku a je seznámen i s možností neúspěchu
a důležitosti poučení se ze svých chyb. Žák je schopen pracovat s informačními technologiemi (osobní
počítače, dataprojektory, kamery, fotoaparáty, internet ...) a je schopen efektivně využívat otevřené
zdroje informací. Nebojí se říct a obhajovat svůj názor a za svým názorem si stát. Žák se učí
aktivnímu přístupu k problematice, aktivně se zapojuje do diskuzí, a když mu věci nejsou jasné, zeptá
se vyučujícího.
Morální kompetence – žák aktivně utváří svoji osobnost, jedná v souladu s obecně přijímanými
morálními hodnotami a s morálními hodnotami, které sám v sobě analyzuje a po té se s nimi
ztotožňuje. Nepapouškuje myšlenky ostatních lidí, používá svůj vlastní rozum a úsudek a pracuje
v souladu s osobní zodpovědností. Žák se učí respektovat život jako nejvyšší hodnotu. Vytváří si úctu
k živé i neživé přírodě a k práci ostatních lidí, je veden k ochraně a zlepšování životního prostředí a je
schopen vnímat i širší souvislosti globálních problémů celého světa.
Kompetence k řešení problémů – žák je schopen řešit samostatně pracovní i mimopracovní
problémy, při řešení problémů používá logické i empirické myšlení. Je schopen využít a syntetizovat
poznatky z různých předmětů.
Matematické kompetence – žák využívá získaných matematických znalostí k různým výpočtům,
které jsou nezbytné pro řešení chemických výpočtů (koncentrace roztoků, titrační výpočty, ředění, ...).
Umí vypočítávat dávky léčiv. Používá různé fyzikální a chemické veličiny a jejich jednotky. Umí
jednotky převádět mezi sebou.
Kompetence k pracovnímu uplatnění - žák využívá načerpaných poznatků a svých předpokladů
k zodpovědnému uplatnění praktických schopností v laboratořích a na budoucích odborných
pracovištích. Je schopen přijímat úkoly a plnit je podle instrukcí zkušenějších kolegů, či vedoucích
pracovníků. Práci vykonává v souladu s morálními principy a ne za každou cenu za vidinou peněz.
Žák je kompetentní k asistencím při veterinárních zákrocích v chovech zvířat a v ambulanci
veterinárního lékaře. Je schopný asistovat při aplikacích léčiv a při léčbě nemocných a zraněných
zvířat. Je schopen provádět dezinfekci prostor v ambulanci veterinárního lékaře.
Žák chrání vlastní zdraví i zdraví svých spolupracovníků, dodržuje zásady bezpečnosti práce, zná a
dodržuje základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (používá ochranné
pomůcky, ...). Je si vědom rizik kontaminace životního prostředí, pracuje tedy v souladu se zásadami
ochrany životního prostředí (třídění odpadů, speciální likvidace laboratorního odpadu, ...). Je schopen
rozpoznat různá nebezpečí a je schopen vytvářet opatření vedoucí k eliminaci těchto rizik.
Usiluje o provedení práce a služeb v co nejvyšší kvalitě, chápe kvalitu práce jako významný faktor
konkurenceschopnosti a budování dobrého jména praxe, dodržuje stanovená pravidla a normy
zavedené na pracovišti, pokud jsou v souladu s jeho morálními zásadami a přesvědčením, že takto je
to správně. Žák se chová slušně, dbá na kvalitu provedené práce a na požadavky klienta.
152
 diskuze o práci chirurgického týmu,
 obhajoby svého názoru,
 objektivně zhodnotit svůj výkon a práci.
Člověk a životní prostředí - žák se zaměřuje:
 na kvalitu pracovního prostředí,
 na vlivy pracovních činností na prostředí a na zdraví majitelů a pacientů,
 na technologické procesy,
 na materiálové a energetické zdroje,
 na likvidaci biologického materiálu.
 při zpracování zadaných úkolů pracovat s běžným základním a aplikačním programovým
vybavením,
 pro účely uplatnění se v budoucí praxi,
 pro potřeby dalšího vzdělávání.
153
2. Rozpis výsledků vzdělávání a učiva / 2. ročník 1 hodina za týden, celkem 33 hodin
Učivo
Žák:
 se seznámí s náplní předmětu instrumentář
 definuje pojem klinické vyšetření a jednotlivé
způsoby klinického vyšetření
 ví v jakém pořadí se měří TRIAS
 definuje pojem chirurgie
 charakterizuje současný stav veterinární
chirurgie, dokáže popsat rozdíly mezi chirurgiií
veterinární a humánní (respektive humánní a
veterinární medicínou)
 uvede význam přípon používaných v chirurgii
pro označení typu zákroku (-tomia,-ektomia,stomia) – umí popsat na příkladech
 stručně popíše historii chirurgie
Úvod do předmětu
 obsah předmětu v našem podání (příprava na
instrumentář 3. ročníku)
 vysvětlení základních pojmů týkající se
vyšetřování
zvířat
(klinické
vyšetření,
auskultace, palpace, adspekce, TRIAS)
 názvosloví (latinské, případně řecké označení
jednotlivých orgánů)
 přípony popisující specifický proces na
orgánech (zánět nebo nádorový proces),
případně druh operace. (-itis, - tomie, ektomie, - oma)
 definice pojmu chirurgie
 základy historie
 rozdíly mezi humánní a veterinární medicínou
 změří dechovou frekvenci pomocí adspekce
 změří srdeční frekvenci pomocí auskultace
fonendoskopem
 změří pulz pomocí palpace na a. femoralis
 provede základní klinické vyšetření psa včetně
komentářů
 změří
CRT
a
zhodnotit
tak
funkci
kardiovaskulárního systému
 vysvětlí principy vakcinace
 vyjmenuje druhy vakcín
 vypracuje ideální vakcinační schémata pro
jednotlivé druhy zvířat
 vyjmenuje druhy aplikovaných látek
 uvede základní způsoby parenterální a
enterální aplikace léčiv (per os, s.c. a i. m.),
popíše základní pomůcky pro úspěšnou infuzní
terapii, umí sestavit infuzní set
 vyjmenuje základní zobrazovací techniky
používané ve veterinární medicíně a stručně je
popsat
 chápe význam bezpečnostních předpisů a
význam hygieny z hlediska chirurgie a
z hlediska ochrany vlastního zdraví
Praktické základy klinického vyšetření u psa
 změření dechové frekvence pomocí adspekce
 změření srdeční frekvence pomocí auskultace
srdce fonendoskopem
 změření srdeční frekvence pomocí palpace a.
femoralis
 umí změřit CRT (capillary refill time)
 základy klinického vyšetření uší, oka, sliznic
dutiny ústní, spojivek, povrchových mízních
uzlin, auskultace hrudníku, palpace dutiny
břišní, palpační kontrola mléčné žlázy u feny,
kontrola sliznice pochvy, palpační kontrola
šourku (přítomnosti a struktury varlat)
Imunoprofylaxe, vakcinace, základní
vakcinační schémata u jednotlivých druhů
zvířat (pes, kočka, králík, kráva, kůň)
 definice základních pojmů (Imunoprofylaxe,
vakcinace, druhy vakcín, princip vakcinace)
 druhy vakcín (živá, mrtvá, atenuovaná,
toxoidová)
 ideální vakcinační schémata u jednotlivých
druhů zvířat (vakcinace mláďat, ideální
mezivakcinační intervaly)
 povinné vakcinace ze zákona
 základní vakcíny vs nadstandardní vakcíny
(Borelióza, Tetanus,…)
Aplikace léčiv
 druhy aplikovaných látek a důvody proč
aplikovat
 základy manipulace s injekční stříkačkou a
jehlou
 základní techniky
 enterální aplikace
 parenterální aplikace (s.c., i.m.)
Zobrazovací techniky ve veterinární medicíně
 základní zobrazovací techniky, které se
používají ve veterinární medicíně (RTG, USG,
případně CT a MRI)
 ochranné pomůcky (rukavice, plášť, ústní
rouška, čepice, kalhoty a halena)
 základní hygienické prostředky
154
 prakticky používá ochranné pomůcky
 charakterizuje pojmy Desinfekce, Asepse a
Antisepse
 vyjmenuje a používá nejčastěji používané
prostředky ve veterinární medicíně
 charakterizuje základní druhy šicích materiálů
(vstřebatelné vs nevstřebatelné, monofilní vs
polyfilní, přírodní vs syntetické)
 popíše druhy šicích jehel
 popíše nástroje používané k šití
 prakticky předvede základní druhy stehů
(křížový, pokračovací, jednotlivý uzlíčkový, U
steh horizontální)
 prakticky předvede šití různých druhů tkání
 pojmenuje jednotlivé chirurgické nástroje,
používá je a vysvětlí, k čemu se používají
 sestaví operační sety (např. břišní operační
set, atd.)
 pracuje s jednoduchými přístroji (otoskop,
zubní USG, …) – odstranit ZK a použít
elektrokauter
 obsluhuje sterilizátor (autokláv)





definuje pojem rána
popíše rozdělení ran a způsoby jejich ošetření
předvede ošetření jednoduché rány
vysvětlí principy a důvody drenáže ran
prakticky provede bandáž hrudníku, břicha a
končetin
 definice pojmů Desinfekce, Asepse, Antisepse
 nejčastěji používané prostředky ve veterinární
medicíně
Šicí materiály, osvojení si správného držení a
manipulaci s nástroji, osvojení si základní
druhy stehů
 druhy šicích materiálů
 nástroje používané k šití (jehelec, jehla,
pinzeta, nůžky, …)
 princip sutury
 základní druhy stehů
 demonstrace šicích materiálů a jednotlivých
stehů
Základy přístrojové techniky a vybavení
ordinace
 pojmenování a základní popis některých
chirurgických nástrojů
 uložení instrumentaria
 vybrané nástroje a přístroje používané pro
vyšetření
pacienta
(Otoskop
–
uši,
Fonendoskop – auskultace srdce)
Rány
 definice rány
 základní rozdělení ran
 základní principy ošetření ran
 praktická ukázka ošetření rány
 drenáž ran
 základní principy bandáže hrudníku, břicha a
končetin
155
Učivo
Žák:
 zná náplň předmětu instrumentář
 definuje pojem chirurgie
 se orientuje v mezioborových vztazích a
popíše, čím se chirurgie zabývá
 popíše historii chirurgie a důležité okamžiky,
které napomohly rozvoji tohoto oboru
 charakterizuje současný stav veterinární
chirurgie, popíše rozdíly mezi chirurgiií
veterinární a humánní (respektive humánní a
veterinární medicínou)
 vysvětlí význam bezpečnostních předpisů a
význam hygieny z hlediska chirurgie a
z hlediska ochrany vlastního zdraví
 vysvětlí význam a prakticky používá ochranné
pomůcky
Úvod do předmětu
 obsah předmětu v našem podání
 definice pojmu chirurgie a mezioborové vztahy
(Anesteziologie + chirurgie, RTG + chirurgie,
USG + chirurgie a další)
 historie chirurgie
 ochranné pomůcky
 hygienické prostředky
 chápe význam přípon používaných v chirurgii
pro označení typu zákroku (-tomia,-ektomia,stomia) – popíše na příkladech
 popíše chirurgické zákroky pro diagnostiku
 definuje jednotlivé typy chirurg. úkonů
 popíše invazivní a miniinvazivní chirurgické
zákroky a jejich rozdíly (výhody a nevýhody),
vysvětlí na příkladech
 pojmenuje jednotlivé chirurgické nástroje,
používá a vysvětlí, k čemu se používají
 sestavuje operační sety (např. břišní operační
set, atd.)
 zachází s jednoduchými přístroji (otoskop,
zubní USG, …) – odstranit ZK a použít
elektrokauter
 obsluhuje sterilizátor (autokláv)
 připraví místnost na operaci a přichystá
nástroje na sterilizaci před operací
 provádí dezinfekci prostředí a sterilizaci
nástrojů
 prakticky zná zásady aseptického přístupu a
podmínky zachování sterility při operačním
zákroku
 polohuje pacienta pro různé typy chirurgických
zákroků a připravit operační pole před
zákrokem
 popíše úlohu veterinárního asistenta v průběhu
operačního zákroku
 definuje základní pojmy a názvosloví týkající se
anestezie
 vyjmenuje indikace pro sedaci, či anestezii u
zvířat
 popíše rozdíly mezi celkovou a lokální
anestezií, inhalační a injekční, …
 vyjmenuje základní látky, které se používají pro
Základní postupy v chirurgii
 vymezení základních pojmů pro označení
zákroku na konkrétní tkáni či orgánu
 druhy chirurgických zákroků pro diagnostiku
 druhy operačních zákroků
Přístrojová technika a vybavení ordinace
 pojmenování a základní popis chirurgických
nástrojů
 uložení instrumentaria a jednotlivých přístrojů
 prezentace jednotlivých přístrojů, kterými je
ordinace vybavena (kauter, zubní USG,
otoskop, …)
Operační technika
 příprava operačního sálu a instrumentária před
chirurgickým zákrokem
 dezinfekce prostředí a sterilizace nástrojů před
operací
 příprava pacienta na operaci
 příprava personálu
 asistence při operacích
Sedace a anestezie zvířat
 vymezení základních pojmů (anestezie,
analgezie, myorelaxace, …)
 indikace pro sedaci či anestezii
 formy anestezie
 základní druhy anestetik
 vedení anestezie a její prodlužování dle
potřeby
156
sedaci a anestezii u zvířat
 vysvětlí
princip
prolongace
anestezie,
vyhodnotí hloubku anestezie u pacienta (podle
klinických ukazatelů)
 monitoruje základní životní funkce a teoreticky
reaguje na jejich změny
 popíše význam biochemického vyšetření pro
zhodnocení rizikovosti pacienta z hlediska
anestezie
 charakterizuje základní druhy šicích materiálů
(vstřebatelné vs nevstřebatelné)
 popíše druhy šicích jehel
 popíše nástroje používané k šití
 prezentuje základní druhy stehů
 prakticky provádí šití různých druhů tkání
 vyjmenuje pořadí, na jakých systémech by se
mělo začít pracovat pro zachování života
zvířete
 zaintubuje (endotracheální kanyla) pacienta za
pomoci laryngoskopu nebo bez
 vysvětlí princip tracheostomie, kanylace,
použití ambuvaku a případně základy
resuscitace
(masáž
srdce
v kombinaci
s použitím ambuvaku)
 vysvětlí použití adrenalinu a důležitost
zachování objemu v cévním řečišti a důležitost
zástavy jakéhokoli masivního krvácení
 vyjmenuje druhy aplikovaných látek
 ovládá základní způsoby parenterální a
enterální aplikace léčiv (per os, s.c., i. m., i. v.,
i.p., per rectumm…)
 popíše základní pomůcky pro úspěšnou infuzní
terapii, umí sestavi tinfuzní set
 popíše transfuzi krve u zvířat
 vysvětlí indikace a způsoby kastrace u samců,
samic
a
kryptorchidů
všech
druhů
hospodářských i domácích zvířat
 popíše metody odrohování u telat a dospělého
skotu
 vyjmenuje důvody odrohování z terapeutického
i chovatelského hlediska
 vysvětlí základní anatomii a fyziologii kopyt a
paznehtů
zdravých,
patologických,
pravidelných i nepravidelných
 popíše vznik zubního kamene, predisponující
faktory, praktické ošetření a preventivní
doporučení pro omezení vzniku zubního
kamene





definuje pojem rána
popíše rozdělení ran a způsoby jejich ošetření
předvede ošetření jednoduché rány
vysvětlí principy a důvody drenáže ran
prakticky provede bandáž hrudníku, břicha a
končetin
 monitoring základních životních funkcí a
průběhu anestezie
 rizikový pacient (kardiak, jaterní selhávání),
význam biochemie pro hodnocení rizikovosti
pacienta z hlediska průběhu anestezie
Šicí materiály
 druhy šicích materiálů
 nástroje používané k šití (jehelec, jehla,
pinzeta, nůžky, …)
 princip sutury
 základní druhy stehů
 demonstrace šicích materiálů a jednotlivých
stehů
První pomoc a léčba (ACRASH PLAN)
 základy první pomoci (pořadí, v jakých by se
měly stabilizovat jednotlivé systémy) tak, aby
se zachovaly a stabilizovaly vitální funkce
 techniky směřující k zachování základních
životních funkcí
 základy medikamentózní terapie
Aplikace léčiv
 druhy aplikovaných látek a důvody proč
aplikovat
 enterální aplikace
 parenterální aplikace
 infusní terapie (sestavení infuzního setu)
 transfuze
 další druhy aplikací….
Provedení jednoduchého zákroku
 kastrace
 odrohování
 úpravy paznehtů a kopyt
 odstranění zubního kamene srpkem či pomocí
zubního USG
Rány
 definice rány
 základní rozdělení ran
 základní principy ošetření ran
 praktická ukázka ošetření rány
 drenáž ran
 princip bandáže hrudníku, břicha a končetin
157
 definuje pojem nosokomiální infekce
 vysvětlí etiologii
 vyjmenuje zásady prevence
Nosokomiální infekce
 základní definice
 etiologická agens
 prevence
158
Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 227 + 58 seminář
Obecným cílem hygieny a technologie potravin je vytváření vědomostí a znalostí o potravinách a
surovinách živočišného původu a pochopení dodržování základních hygienických pravidel pro
zajištění jejich zdravotní nezávadnosti. Hygiena a technologie potravin je zaměřená na studium
živočišných produktů, tedy i na veterinárně-hygienické požadavky, směřuje k pochopení základních
veterinárních zákonů a k jejich realizaci. Prioritním cílem výuky hygieny a technologie potravin je nejen
vytváření vědomostí a dovedností, ale také formování vztahu k dodržování hygienických pravidel.
Jsou využívány mezipředmětové vztahy zejména s předměty (nebo jejich částmi): výživa a dietetika
zvířat, chemie, biologie, chov zvířat, nemoci zvířat.
Hygiena a technologie potravin je odborný předmět vycházející z poznání potravin a surovin
živočišného původu a zabývá se veterinárně-hygienickými opatřeními. Navazuje na oblast odborného
vzdělání - veterinářství. Tematické celky jsou řazeny na základě logické posloupnosti, náročnosti,
potřebnosti a mentální vyspělosti žáků. Z hlediska struktury je nejvíce pozornosti věnováno znalostem
s pochopením, aplikace s analýzou, syntézou s hodnocením.
Druhý ročník je věnován úvodu do hygieny a technologie potravin, zabývá se charakteristikou
samotného předmětu, obecnými vlastnostmi potravin a surovin živočišného původu. Další kapitola je
věnována přepravě jatečných zvířat, zahrnuje učivo o podmínkách přepravy.
Ve třetím ročníku je velká pozornost věnována hygieně při zpracování masa a masných výrobků,
mléka a mléčných výrobků, drůbežího masa a následně hygieně při zpracování zvěřiny. Následující
kapitoly pojednávají o hygieně jatečných derivátů a právních předpisech, které charakterizují druhy
derivátů a základní zákony týkající se problematiky veterinárně-hygienických požadavků na potraviny
a suroviny živočišného původu.
Čtvrtý ročník se zabývá v rámci hygieny a technologie potravin veterinárním dozorem. Velká
pozornost je věnována kapitole hygiena a sanitace v potravinářské výrobě, kde jsou charakterizovány
základní sanitační postupy v potravinářských závodech. Následující kapitola nákup jatečných zvířat se
zabývá podmínkami nákupu a prodeje zvířat na jatka. Další kapitoly se věnují hygieně při zpracování
mléka a mléčných výrobků, vajec, medu a ryb. Poslední kapitoly jsou zaměřeny na nebezpečí
onemocnění z potravin a příslušné právní předpisy.
V rámci hygienického semináře žáci získávají podrobnější znalosti o veterinárně-hygienických
požadavcích, zabývají se otázkou kritických bodů v potravinářských podnicích. Rozšiřují své znalosti o
další poznatky ze všech již zmíněných celků a připravují se na maturitu a přijímací zkoušky na vysoké
školy.
Poznatky z předmětu hygiena a technologie potravin jsou využívány především v předmětu:
laboratorní technika.
Pojetí výuky
nástěnnými obrazy a schématy, prezentacemi. Tento způsob výuky je doplněn autodidaktickými
metodami při práci s učebními texty a při týmové práci. Uplatňuje se také řízená diskuse mezi
skupinami v jednotlivých tematických celcích, kdy je potřeba obhájit názor na jednotlivá níže uvedená
témata. Při výuce jsou zadávány problémové úlohy, které žáci řeší jednotlivě nebo ve skupinách.
Výuka je také doplněna exkurzemi ve veterinárně-hygienických zařízeních.
159
písemných testů se využívá klasifikační stupnice v návaznosti na průměr z jednotlivých známek. Při
na konkrétní příklady z hygieny a technologie potravin.
referátů a při práci v týmu. Při hodnocení bude kladen důraz na popsání a pochopení daného
problému a navrhnutí jeho řešení. Při obhajobě a prezentaci referátů bude rovněž hodnoceno
zpracování práce, schopnost diskuse a vlastní obhajoba.
Přínosem tohoto předmětu je využití získaných teoretických podkladů z dřívějších ročníků a načerpání
nových informacích pro objasnění problematiky v hygienických otázkách.
– žák umí používat své znalosti při získávání informací z odborné literatury a internetu, písemně si
zaznamenávat podstatné údaje z textů a z výkladu učitele.
- žák je schopen vyjadřovat se přiměřeně k dané problematice a vhodně komunikovat v ústním a
písemném projevu; formuluje slovní projev srozumitelně, přehledně a souvisle.
– žák je schopen obhajovat své názory a respektovat názory druhých, umět přijímat rady i kritiku a
hodnocení svých výsledků. Je schopen dávat do souvislosti a využívat znalosti z ostatních odborných
předmětů a zapojovat se do diskusí.
– žák je schopen samostatně řešit zadané úkoly a nastalé problémy a při jejich řešení využívat
logického myšlení a využívat již získané vědomosti.
- žák využívá získané informace a odborné znalosti pro úspěšné využití praktických schopností na
budoucích odborných pracovištích, aktivně se přizpůsobuje k měnícím se pracovním podmínkám v
hospodářských provozech.
Svým učivem přispívá hygiena a technologie potravin zejména k rozvoji průřezového tématu Člověk a
životní prostředí a to zejména v oblasti biosféra v ekosystémovém pojetí. Žáci si rozšiřují znalosti o
ochraně přírody a krajiny, především v oblastech - odpady živočišného původu, konfiskáty a asanační
podniky.
K tématu Člověk v demokratické společnosti přispívá hygiena a technologie potravin v oblasti
komunikace – žáci jsou vedeni k tomu, aby byli schopni diskutovat o citlivých a kontroverzních
otázkách, dovedli obhájit svůj názor a uměli objektivně zhodnotit svůj výkon a práci.
Při zpracování zadaných úkolů žáci využívají výpočetní techniku a tím hygiena a technologie potravin
přispívá i k naplňování obsahu průřezového tématu Informační a komunikační technologie.
160
Učivo
Žák:
 objasní rozdělení a náplň předmětu
 se orientuje v mezipředmětových vztazích
a důležitých pojmech
Principy zajištění bezpečnosti potravin
 úvod do hygieny a technologie potravin
 objasní složení a nutriční hodnoty živočišných
produktů
 vyjmenuje druhy konzervace potravin a popíše
způsoby provedení
 pracuje s právními předpisy, které se týkají
veterinární péče, ochrany zvířat proti týrání,
živočišných produktů apod.
Potraviny a suroviny živočišného původu
Legislativa při zpracování živočišných
produktů
 Zákon 166/1999 O veterinární péči
 Zákon 110/1997 O potravinách a tabákových
výrobcích
 Zákon 246/1992 Na ochranu zvířat proti týrání
 Zákon 258/2000 O ochraně veřejného zdraví
 vysvětlí principy dozorové činnosti pro zajištění
bezpečnosti potravin v komplexním systému od
prvovýroby až po konečného spotřebitele
Veterinární dozor
 objasní termín jatečné zvíře
 dodržuje zásady pro přepravu
respektuje zvláštnosti jednotlivých
kategorií
 dokáže zpeněžit jatečné zvíře
Přeprava a nákup jatečných zvířat
zvířat
druhů
a
a
 BOZP masného průmyslu
 zná činnost VHS
 aktivně se podílí při kontrole výroby systémem
HACCP, aplikuje tento systém v praxi
 orientuje se v právních předpisech
 definuje strukturální složení a nutriční hodnoty
surovin a potravin živočišného původu
 popíše získávání surovin pro potravinářský a
krmivářský průmysl
 používá postupy odběru vzorků potravin,
balení, příjem v laboratoři
 samostatně
posuzuje
poživatelnost
a
bezpečnost potravin
 při hodnocení jatečných těl vychází ze znalostí
anatomie a fyziologie, aby
hodnocení bylo
úspěšné
 orientuje se v metodických návodech a
postupech a využívá je
 charakterizuje smyslové hodnocení a dokáže
zhodnotit suroviny a potraviny
 objasní
nežádoucí
a
žádoucí
změny
v procesech produktů živočišného původu
 vyjmenuje mikroorganismy způsobující kažení
produktů živočišného původu
 odhalí mikroorganismy, které jsou nezbytné při
zpracování a výrobě potravin živočišného původu
 provede
základní
laboratorní
vyšetření
produktů živočišného původu
Masokombinát, jatečné opracování zvířat
 Směrnice EU
 Dokumentace a legislativa
Praktická cvičení
 Monitoring bezpečnosti potravin
 potravní řetězec
 jednotlivé části potravního řetězce
 Kvalita potravin a surovin
 kvality a kvantita
 nutriční hodnota
 Klasifikace jatečných těl
 morfologie jednotlivých druhů jatečných zvířat
 Smyslové vyšetření
 praktické hodnocení vzorků
původu
 barva, vůně, chuť, konzistence
živočišného
Základy o mikrobiologických kriteriích
 nejčastější původci změn surovin a potravin
živočišného původu
 mikroorganismy nezbytné při potravinářských
výrobách
 základní laboratorní techniky
 ( mikroskopování, barvení a další)
161
Učivo
Žák
 definuje hygienu masa
 provádí veterinární prohlídku těl jatečních
zvířat, složení masa a zrání
 rozpozná vady masa
 na základě teoretických znalostí rozhodne o
konečném posouzení masa
 objasní skladování a konzervaci masa
Hygiena masa, technologické vlastnosti masa,
význam, konzervace
 požadavky na porážení jatečních zvířat,
chlazení, mražení, solení
 charakterizuje složení a vlastnosti mléka
 uvede hygienické podmínky prvovýroby hygieny
mléka, chlazení a transportu
 aktivně ovládá ošetření mléka v mlékárněpasterizace
 charakterizuje požadavky na mléčnou surovinu
 rozdělí a popíše jednotlivé mléčné výrobky –
sortiment výrobků
Hygiena mléka, požadavky na syrové kravské
mléko, mléčné výrobky
 prvovýroba syrového mléka
 chlazení, transport, pasterační kolona, výroba
UHT mléka
 norma na Syrové kravské mléko
 kysané mléčné výrobky
 zahuštěné mléčné výrobky
 sušené mléčné výrobky
 smetana, máslo, sýry
 definuje hygienu drůbežího masa a vajec
 popíše porážkovou linku drůbeže, ovládá
třídění vajec a transport
 charakterizuje veterinární prohlídku masa
drůbeže
 objasní aplikaci HACCP a rozdíl od hodnocení
 poráženého masa savců
 má přehled o požadavcích na vejce
 vyjmenuje zásady zpracování vajec a
vaječných výrobků
Hygiena jatečné drůbeže a vajec
 vejce, požadavky na tržní druhy
 hygiena výroby vajec
 HACCP harmonogramu porážení
drůbeže
 Směrnice ,,České slepičí vejce“
 Třídění a zpracování vajec
jatečné
Praktická cvičení:
 popíše choroby přenosné přirozenou cestou ze
zvířat na člověka a opačně, uvede na příkladech
 popíše a vysvětlí rozdíly mezi primární a
sekundární
kontaminací
 metodicky pracuje dle přiložených laboratorních
postupů
 rozvíjí osvojování analytických postupů a
rozborů vzorků potravin
 svoje poznatky a výstupy zpracuje do protokolu
 Alimentární nákazy zoonotického původu
 Veterinární dozor
Hodnocení masa
 Senzorické
 Změny tepelným ošetřením
 Vyšetření na trichinelozu
 Barvící technika
 osobní a provozní hygiena
Hodnocení mléka
 senzorické hodnocení
 příprava jogurtu
 obsah mikroorganismů u past. a nepast.mléka
 mikroorganismy důležité při výrobě kysaných
výrobků
 barvení, hustota mléka – falšování mléka
Hodnocení vajec
 druhy vajec
 senzorické
 označování
 kvalita vajec
 degradace jednotlivých částí vejce
162
 šlehatelnost bílku (index šlehatelnosti)
 alimentární nebezpečí z vajec
 barvení
2. Rozpis výsledků vzdělávání a učiva / 4. ročník 1 hodina týdně + 2 hod. seminář, 29 + 58
Učivo
Žák
 rozdělí výsekové a výrobní maso jednotlivých
jatečních zvířat
 popíše jednotlivé způsoby konzervace masa
 uvede technologický postup výroby masných
konzerv
 vyjmenuje jednotlivé druhy obalů
 charakterizuje procesy zpracování sádla a loje
 vyjmenuje druhy jatečných derivátů
 popíše
způsoby
zpracování
vedlejších
živočišných produktů
 objasní pojmy podmíněně poživatelné a
nepoživatelné maso a konfiskáty
Hygiena masa a masných výrobků
 požadavky na bourání masa
 dělení masa jednotlivých zvířat
 zásady skladování a konzervace
chlazení, mražení, solení, uzení
 výroba a rozdělení konzerv
 obaly a obalové technika
 technologie tavení a škvaření tuků
 jatečné deriváty
 rozdělí lovnou zvěř do jednotlivých druhů
 objasní postup veterinárního vyšetření zvěřiny
Hygiena při zpracování zvěřiny
 charakterizuje složení a vlastnosti rybího masa
 dodržuje zásady pro přepravu ryb a respektuje
zvláštnosti jednotlivých druhů a kategorií
 charakterizuje druhy rybích výrobků
Hygiena při zpracování ryb
 vysvětlí princip technologie zpracování medu
Hygiena při zpracování medu
 kontroluje dodržování provozní hygieny a
sanitace v potravinářském průmyslu
 zná základní principy desinfekce, dezinsekce a
deratizace
 vysvětlí pojem alimentární nákaza
 popíše zdroje a příčiny vzniku onemocnění
 charakterizuje
preventivní
opatření
proti
alimentárním nákazám
Hygiena a sanitace v potravinářské výrobě
masa,
Nebezpečí onemocnění z potravin
Seminář z Hygieny a technologie potravin
 si upevní a prohloubí znalosti získané během
studia
 samostatně
prezentuje
problematiku
jednotlivých maturitních otázek
 připraví se k maturitní zkoušce
Potraviny a suroviny živočišného původu
Technologie a zpracování masa
Maso jatečných zvířat
Konzervace potravin a surovin živoč. původu
Nákup přeprava a předporážkové ošetření
jatečných zvířat
Sanitace v masozpracujících a mlékárenských
závodech
Systém kritických bodů HACCP
Zpracování mléka
Vejce
Hygiena a technologie porážení drůbeže
Hygiena a technologie zvěřiny
Hygiena a technologie ryb
Kontaminace potravin a surovin živočišného
původu
Alimentární onemocnění bakteriálního původu
 Hygiena a technologie výroby živočišných tuků
163
Praxe
Obecným cílem předmětu Praxe je naplnit odborné kompetence absolventa (viz str. 3)
Žák by měl projít co největším počtem pracovišť, aby získal co nejširší představu o možnostech
zaměstnání po absolvování školy, a měl by získat co nejvíc požadovaných dovedností. Žák při praxi
využívá znalostí nabytých v odborných předmětech a snaží se naučit vše nové.
V 1. ročníku se žáci účastní odborných přednášek a navštěvují pod dozorem vyučujícího
odborná stanoviště jako CVČ Lužánky, přírodovědecká stanice Kamenáčky, Botanická zahrada,
Brněnské veletrhy – Propet, Vetex, gastronomický veletrh, útulek pro psy, asistenční psi, účastní se
týdenního pobytu na farmě, kde jsou pro ně připraveny praktické činnosti prohlubující praktické
dovednosti a práci se zvířaty a jsou pro ně připravené přednášky týkající se péče o jednotlivé skupiny
zvířat, myslivosti. Během školního roku žáci stráví dva týdny v CVČ Lužánky, Kamenáčky, v Zoo Brno,
Vyškov, Hodonín (po dvojicích).
Žáci 2. ročníku stráví dva týdny v přírodovědné stanici, různých zoo, na spolupracujících
farmách atd. V hodinách se učí praktickým dovednostem v rámci biologických a chemických laboratoří
a účastní se odborných přednášek. Navštěvují pod dozorem vyučujícího odborná pracoviště formou
exkurzí, kde si doplňují poznatky z předmětů Chov zvířat a Hygiena a technologie potravin. Navštěvují
výstavy (např. VETEX). Účastní se týdenní praxe na farmě, kde si prohlubují svoje znalosti týkající se
péče o zdravá a nemocná zvířata, péče o udržování dobrých životních podmínek zvířat, účastní se
přednášek týkajících se veterinárních a biologických témat.
Žáci 3. ročníku se účastní podle daného rozpisu praxí ve školní veterinární učebně pod
dozorem veterinárního lékaře. Ve výuce se učí praktickým dovednostem v rámci biologické a
laboratorní techniky, účastní se odborných přenášek. Navštěvují pod dozorem vyučujícího odborná
pracoviště formou exkurzí a Brněnské veletrhy - gastronomický veletrh, VETEX, podílí se na
zabezpečování ekologických akcí v rámci Centra volného času Brno Lužánky. Tak jako v předešlých
ročnících projdou dvěma týdenními praxemi na ekofarmě, zoo apod. a stráví společnou týdenní praxi
na farmě.
V 1. – 3. ročníku si žáci zajistí dva týdny individuální praxe na pracovištích, které je zajímají
Žáci 4. ročníku se účastní podle daného rozpisu praxí ve školní učebně pod dozorem
veterinárního lékaře. Ve výuce se učí praktickým dovednostem v rámci biologické a laboratorní
techniky a účastní se odborných přednášek. Navštěvují pod dozorem vyučujícího odborná pracoviště
formou exkurzí a ústav soudního lékařství, transfuzní oddělení FN Brno, Anthropos, Brněnské veletrhy
- gastronomický veletrh, Gaudeamus.
Obecným cílem praxe ve školní veterinární ordinaci je vytváření vědomostí a znalostí o práci
ve veterinárních ambulancích a chovech zvířat. Tento předmět má připravit žáka na situace v oblasti
chirurgie, přípravy pacienta na operaci, asistence při operaci, manipulaci se zvířaty atd. Žák by měl
získat přehled o roli veterinárního technika v ambulanci malých zvířat (orientovat se v používání
nástrojů, základech anesteziologie, měl by si osvojit aseptický přístup k operacím, měl by být
kompetentním asistentem při operacích, měl by aktivně plnit úkoly zadané vet. lékařem atd.) či
v chovech hospodářských zvířat.
Exkurze je organizační forma výuky nejčastěji uskutečňovaná jako řízené pozorování v originálních
provozních podmínkách, tudíž v takovém prostředí, které by se žákům obtížně zpřístupňovalo jiným
způsobem. Cílem exkurzí do podniků a institucí (potravinářských, chovatelských, vědeckých..) je, aby
si žáci vytvořili jasnější představy o využití nabytých vědomostí v reálném prostředí.
Při společných týdenních praxích na farmách mají žáci možnost poznat každodenní fungování
konkrétního pracoviště a získat další praktické dovednosti.
Praxe umožňuje syntetizovat poznatky získané v předchozích disciplínách jako jsou nemoci zvířat,
anatomie a fyziologie zvířat, chov zvířat, instrumentář a laboratorní technika a aplikovat je během
praktických úkolů. Klade tedy důraz na mezioborovou spolupráci a syntézu získaných informací.
164
Pojetí výuky
Poměrná část odborné praxe je vykonávána souběžně s teoretickým vyučováním ve formě praxe
učební. Práce žáků jsou určovány podle potřeb daného podniku. Žák musí provádět přidělenou práci v
normovaném množství a kvalitě tak jako kmenový zaměstnanec. Ve všech čtyřech ročnících
vykonávají žáci odbornou praxi ve skupinkách nebo jednotlivě. Jako pracoviště žáků slouží veterinární
učebna, stáje, farmy, chovatelské podniky, obchody s veterinárním zbožím, sklady krmiv a
potravinářské podniky. Učební praxe je vedena vždy pod dozorem vyučujícího. Výuka je realizována
výkladem učitele nebo odborníka z daného navštíveného podniku a přímou prací na farmě. Uplatňuje
se také řízená diskuse mezi žáky a zaměstnanci podniku.
Část praxí si žáci zařizují sami formou individuální praxe, buď tam, kde to znají, nebo jim škola
poskytne kontakt na vhodné pracoviště.
Žák je povinen se praxí účastnit a vést si podrobné záznamy do deníku praxe, který předkládá
ke kontrole pověřenému vyučujícímu po každé vykonané praxi. Hodnotí se kvalita zápisu a ve vyšších
ročnících i rozmanitost individuálních praxí. Učební praxe jsou hodnoceny vyučujícím, který přímo
praxi vyučuje nebo vykonává dozor (např. na týdenních praxích na farmách hodnotí vyučující zejména
přístup k práci a výsledek uložené práce). Součástí hodnocení je i účast na exkurzích, v případě
neúčasti musí být žákovi uložena náhradní práce (např. referát na téma exkurze, které se neúčastnil).
Pokud se žák nezúčastní společné týdenní praxe, musí ji nahradit o prázdninách dvojnásobným
počtem dní. Praxe je hodnocena známkou na vysvědčení.
Kompetence k učení - žák aplikuje své znalosti z odborných předmětů při praktických činnostech.
Nové poznatky z jednotlivých pracovišť si zaznamenává do deníku praxe, ověřuje si získané
vědomosti na internetu.
Komunikativní kompetence - žák je schopen vhodně komunikovat se zaměstnanci navštívených
pracovišť a vyjadřovat se pomocí odborné terminologie, srozumitelně se vyjadřovat při odborné
diskusi a respektovat současně názory druhých, souvisle formulovat své myšlenky, domlouvat si praxe
u různých sociálních partnerů.
Personální a sociální kompetence - žák je schopen pracovat samostatně, angažuje se v týmové
spolupráci s ostatními při řešení zadaných úkolů, ochotně přijímá a plní zadané úkoly.
Kompetence k využívání IKT – žák využívá prostředky informačních a komunikačních technologií a
efektivně pracuje s informacemi, využívá technologie k řešení problémů a zadaných úkolů.
řešení problémů využívá logické a empirické myšlení a svých dříve nabytých teoretických znalostí.
Kompetence k pracovnímu uplatnění - žák uplatňuje odborné znalosti a praktické schopnosti na
odborných pracovištích, aktivně se přizpůsobuje k měnícím se pracovním podmínkám v ordinacích i
hospodářských provozech.
 odborné diskuze
 upevňování si slušného chování k sobě navzájem, k pedagogům, ke klientům i všem ostatním
 k rozpoznání zdraví a nemoci
 k prohlubování vztahu k ochraně zvířat, lidí a neporušenosti ekologických systémů přírody
 k orientaci v globálních problémech lidstva
 při zpracování zadaných úkolů
165
2. Rozpis výsledků vzdělávání a učiva / 1. ročník – 90hodin + (60 individuální)
Učivo
Žák
 získá vhodný materiál pro aktualizaci výuky,
učivo především upevňuje a prohlubuje
 upevňuje vztah k práci a kázni, porovnávání
poznatků teoretických s praktickými, čímž
poskytuje motivaci pro lepší zapamatování, dále
přispívají k profesionální orientaci žáků
 absolvuje exkurze s návazností na studované
předměty daného ročníku
Exkurze a praxe v zoo a CVČ
 význam exkurze
 žák získá ucelené informace o druhu, pořízení,
výcviku a zařazení asistenčních zvířat formou
přednášky s praktickými ukázkami v zařízeních
pro výcvik
 asistenční zvířata
 žáci návštěvou a prohlídkou záchranných stanic
získají představu o jejich důležitosti ve vztahu
k nalezeným, poraněným atd. živočichům, včetně
otázek financování celé stanice
 speciální chovatelské stanice
 seznámí se s novými trendy v chovatelství,
zpracuje a využije informace z exkurze tématicky
zaměřené na technologie chovů a chovatele,
krmení a krmiva zvířat, veterinární přípravky a
léčiva, atd.
 ANIMAL VETEX
 seznámí se s podmínkami chovu exotických
zvířat a ohrožených druhů zvířat v zajetí a
pochopí jeho význam
 popíše podmínky chovu zvířat, které by měly
být co nejbližší přirozenému životnímu prostředí
konkrétního druhu v zoo a pozná a vyzkouší si
každodenní péči o různé druhy zvířat
 má znalosti o chovu a péči o malé savce,
obojživelníky a plazy
 chápe organizaci a význam praxe
 umí vést deník praxe
 osvojí si zásady BOZP
 umí bezpečně zacházet se zvířaty
 provede metody fixace u malých zvířat
 chápe nutnost opatření DDD
 vykonává činnosti spojené s vytvářením
optimálních chovatelských podmínek
 umí vést zootechnickou evidenci (označování
zvířat, provádět záznamy)
 je schopen posoudit kondici a konstituci zvířete
 provede posouzení ukazatelů zdraví
 výchovný cíl
 zařazení do výuky
zoologické zahrady
 krmení a ošetřování zvířat v ZOO
 etologické požadavky jednotlivých druhů zvířat
 technologie chovu zvířat v ZOO
 přírodovědné stanice, zookoutky
Praxe na farmě
 organizace praxe, význam, vedení záznamů
 poučení o BOZP
 první pomoc a hygiena práce
Zacházení se zvířaty
 nácvik bezpečného přístupu ke zvířatům,
předvádění zvířat
 fixace malých zvířat
Zoohygiena,
 opatření DDD, úprava životního prostředí
v chovech zvířat, makroklima, mikroklima
 welfare zvířat
Označování zvířat
 zootechnická evidence (stájové tabulky,
označování zvířat)
 morfologické a fyziologické vlastnosti zvířat,
166
 chápe význam pohlavní a chovatelské
dospělosti
zejména kondice, konstituce, zdraví, dospělost
 je schopen vykonávat práce v chovu drůbeže
 zná používané technologie
Chov drůbeže
 ošetřování drůbeže
 sběr a třídění vajec
 technologie chovu a ustájení
2. Rozpis výsledků vzdělávání a učiva / 2. ročník – 120 hodin + (60 individuální)
Učivo
Žák:
Exkurze:
 si prohloubí poznatky o reálné technologii
výroby na jatkách- porážka jatečného zvířete – od
usmrcení hospodářského zvířete odborným
personálem v souladu se zákonem
 popíše technologii systému jatek
 vysvětlí jednotlivé podmínky pracovních
technologií: jednotlivé úseky jatek, kde se
provádí usmrcení a následně jateční opracování
těl hospodářských zvířat, jejichž maso je určeno k
lidské spotřebě
 charakterizuje jednotlivé kroky tak jak
následují: veterinární prohlídka jatečních zvířat
jak před poražením, tak při naskladnění (očista,
omráčení, vykrvení, vykolení, prohlídka, půlení,
označení, bourání, expedice, uskladnění)
Jatky
 popíše výrobu a distribuci masných výrobků
 zná jednotlivé části výrobního podniku
 umí popsat jednotlivé výrobky dle opracování,
vstupní suroviny, přídatných složek, obalů,
jakosti, trvanlivosti, označování, expedice a
skladování
Zpracování masa – masný průmysl
 rozumí informacím o živočišné produkci, dnes
zaměřenou na zájem spotřebitele tzn. získání
trvale vysoce kvalitního a bezpečného produktu
(maso, mléko)
 charakterizuje technologie chovů k produkci (
vepřové, hovězí..) – ustájení, volba plemena,
ovlivňující faktory (genetika, věk, pohlaví, krmení)
 definuje získávání mléka: ošetření dojnic, dojící
zařízení, kontrola, chlazení a uchování,
zpeněžování a svoz mléka
 zpracuje a využije informace z exkurze
tématicky zaměřené na technologie chovů a
chovatele, krmení a krmiva zvířat, veterinární
přípravky a léčiva, atd.
Chovy produkčních zvířat
ANIMAL VETEX
 posoudí chov z pohledu zaměření produkce
Praxe na farmě
Produkční vlastnosti zvířat
 produkce mléka, masa, vajec, vlny a peří
 je schopen zhodnotit exteriér hospodářských a
zájmových zvířat a rozlišit priority exteriérů pro
jednotlivé skupiny
Hodnocení exteriéru
 exteriér hospodářských zvířat
 exteriér zájmových zvířat
167
 rozliší metody a chápe význam selekce
 je schopen navrhnout metodu plemenitby pro
daný chov
 rozumí vedení plemenářské evidence
Plemenářská práce
 selekce
 metody plemenitby
 plemenářská evidence
 je schopen vykonávat ošetřovatelské práce
 rozlišuje metody tréninku a výcviku koní
 zná způsoby ustájení a jejich odlišnosti
Chov koní
 ošetřování koní
 ustájení koní
 způsoby využití koní
2. Rozpis výsledků vzdělávání a učiva / 3 ročník – 96 hodin + (90 individuální)
Učivo
Žák
Exkurze:
 zná jednotlivé technologické operace, tak jak na
sebe navazují při zpracování mléka
v mlékárenském podniku
 umí popsat ošetření mléka od jeho příjmu až po
finální produkt – tj. mléko a mléčné výrobky
určené pro výživu člověka
 vyjmenuje jednotlivé technologické operace tak
jak navazují na sebe a důvody proč musí být
striktně dodrženy
Mlékárenský průmysl
 naučí se pracovní postupy při ošetření mléka
kozího a ovčího z pohledu zpracování malé
produkce
Zpracování mléka ovčího a kozího
 pečuje o zájmová zvířat ( hlodavci, plazi,
ptáci..), zná zásady při jejich chovu
Chovy zájmových zvířat
 využije získané informace ve výuce o historii
plemenných koní v ČR, odchovu koní, ekonomice
chovu
 popíše význam inseminace a vše co s ní
souvisí
Rozmnožovací a šlechtitelské stanice
 charakterizuje systém chovu kožešinových
zvířat, jeho význam a zná legislativní problémy
s tímto druhem chovu spojené
Kožešinová zvířata, obchodování se zvířaty
 orientuje se v krmivářské terminologii, zná
rozdíly mezi jednotlivými komponenty krmiva,
rozumí jejich významu a nenahraditelnosti, zná
vývoj výroby a distribuci minerálních a minerálněvitamínových premixů i směsí pro výživu všech
druhů hospodářských zvířat
 porovná návštěvu výstavy s minulými roky a
uvědomí si vývoj oboru
Výroba a distribuce krmiv a krmných doplňků
 popíše anatomii mléčné žlázy
 chápe princip spouštění mléka a dojení
 zná a dodržuje postupy při dojení
 chápe význam ošetření mléka po nadojení a
princip údržby dojícího zařízení
 je schopen vykonávat ošetřovatelské práce
VETEX
Praxe na farmě
Chov dojnic
 anatomie mléčné žlázy
 tvorba a uvolňování mléka
 způsoby a postupy dojení
 nácvik dojení
 údržba dojícího zařízení
168





ošetření mléka po nadojení
způsoby a techniky krmení
technologie ustájení
technologie odklizu výkalů
péče o tele a matku po narození/porodu
 je schopen vykonávat práce v chovu prasat
 zná používané technologie v chovu prasat
Chov prasat
 technologie chovu prasat
 ošetřování a krmení jednotlivých kategorií
prasat
 je schopen posoudit chov z pohledu
produkčního zaměření
 chápe rozdíl mezi dojením skotu a ovcí a koz
 dokáže posoudit ustájení a technologii krmení
Chov ovcí a koz
 produkční zaměření chovu (mléko, maso, vlna,
srst)
 technologie dojení
 technologie ustájení
 pozná krmiva a zhodnotí jejich kvalitu
 sestaví krmnou dávku
 chápe souvislosti mezi metabolickými
poruchami a chybami v krmení a výživě
Krmení – technologie a krmné dávky
 rozdělení krmiv a evidence krmivové základny
 makroskopické hodnocení krmiv
 sestavení a kontrola krmné dávky
 se seznámí s náplní práce veterinárního lékaře
 se orientuje v ordinaci a dokáže popsat význam
jednotlivých místností a co se v nich provádí
 dokáže vyjmenovat jednotlivé místnosti, které
jsou součástí veterinární ordinace a co se v nich
provádí
Veterinární učebna
 Veterinární ordinace a význam tohoto
pracoviště ve veterinární medicíně
 Význam jednotlivých místností veterinární
ordinace (čekárna, vyšetřovací místnost, šatna,
chirurgický sál, místnost se zobrazovací
technikou (USG, RTG), místnost s mikroskopem
 Dělení jednotlivých místností
 Vybavení veterinární ordinace
 Veterinární klinika (rozdíly)
 Příjem pacienta
 Vybavení čekárny
 Vážení pacienta, anamnéza, nacionále
pacienta
 Základy manipulace s pacientem
 Fixace dutiny ústní (náhubek, obvaz)
 Fixace dutiny ústní u brachycefalických plemen
 Nošení pacienta, transport pacienta na
veterinární vyšetřovací stůl v 1 nebo ve 2 lidech
 Nošení štěňat
 Fixace nespolupracujícího pacienta
 Fixace pacienta v laterální poloze
 zváží pacienta
 získá anamnézu pacienta
 získá nacionále pacienta
 nasadí náhubek
 zafixuje dutinu ústní pomocí obvazu
 umí transportovat pacienta na stůl v 1 i
ve 2 lidech
 zná a umí praktikovat zásady nošení štěňat
 fixuje nespolupracujícího pacienta
 fixuje pacienta v laterální poloze
 praktikuje zásady přetáčení pacienta na opačný
bok vzhledem k prevenci GDV (dilatace a
volvulus žaludku)
 umí manipulovat s fonendoskopem a
teploměrem, dokáže změřit dechovou frekvenci,
srdeční frekvenci a teplotu
 provádí základní klinické vyšetření a umí
upozornit na případné změny, které našel
 vyhodnotí výsledky klinického vyšetření
pacienta
 dokáže vybrat vakcínu a sestavit očkovací
schéma
 provádí odčervení zvířete
 se orientuje v očkovacím průkazu zvířete nebo
pasu
 manipuluje s vakcínou a připraví si ji k injekční
aplikaci
 umí provést úspěšně a bezpečně injekční
aplikaci vakcíny
 dokáže spočítat konkrétní dávku léčiva pro
 Základní klinické vyšetření
 pacienta, TRIAS
 Měření TRIASU (dechová frekvence, srdeční
frekvence, teplota)
 Klinické vyšetření hlavy (ucho, oči, spojivky,
dutina ústní, palpace mízních uzlin, CRT, kožní
elasticita, palpace dutiny břišní, vyšetření
pohlavních orgánů, dutina hrudní (auskultace
srdce, plicního pole), měření pulzu na a. femoralis
 Vakcinace psa a kočky, antiparazitární program
 Onemocnění očkovaná u psa a kočky (standard
vs nadstandard) – význam
 Sestavení správného očkovacího plánu
 Sestavení antiparazitárního programu
 Očkovací průkaz nebo pas jako identifikace
pacienta
 Dávkování léčiv, formy léčiv, výpočet dávky
169
pacienta
 dávky se uvádějí v mg/kg, když žák zná
koncentraci léčiva v určitém objemu léčiva, je
schopný spočítat konkrétní objem léčiva pro
pacienta
léčiva pro konkrétního pacienta
 Praktické využití znalostí z matematiky ve
veterinární medicíně (trojčlenka, procenta)
 Výpočet dávek léčiva pro konkrétního pacienta
 Převody jednotek
2. Rozpis výsledků vzdělávání a učiva / 4.ročník – 36 hodin
 zná využití v praxi, tzn. že účelem svodu je
například bonitace psů, výstava holubů nebo
aukce plemenných zvířat
Učivo
Exkurze, výstavy:
Svody (výstavy) zvířat
 využije získané poznatky ve vyučovaných
předmětech (deformace nemocí, genetické
vady..) a chápe význam této unikátní světové
sbírky
Veterinární muzeum
 popíše veterinární pitvu od písemného
záznamu, přes ohledání, odebrání vzorků
k laboratornímu vyšetření až po ukončení pitvy a
její závěr
Veterinární pitva
 umí odlišit rozdíly mezi tělem zvířete a tělem
člověka; naučí se rozdílům mezi přirozenou a
násilnou smrti
Pitva humánní (soudní)
 zná historii firmy, chápe význam výroby
veterinárních a humánních léčiv včetně léčivých
doplňků, umí popsat úsek výrobní, výzkumný i
problematiku pokusných zvířat
Výroba veterinárních léčiv a přípravků
 zhodnotí vývoj oboru za poslední čtyři roky
VETEX
 využije získaný přehled v předmětu HTP
k rozšíření studovaného učiva, týkající se
zpracovatelů potravinářského průmyslu v zemích
střední a východní Evropy, o významných
výrobcích, dodavatelích potravin a technologiích
pro potravinářské obory a veřejné stravování
z celého světa, včetně nejnovějších trendů
v potravinářských a jím příbuzných oborech
SALIMA
 vybere nástroje vzhledem k charakteru zákroku
 připraví nástroje ke sterilizaci v autoklávu a
zahájí sterilizaci
 provede předoperační vyšetření pacienta
(TRIAS, přítomnost obou varlat v šourku a
vyloučení kryptorchismu) – chápe význam
předoperačního vyšetření
 chápe význam předoperačního vyšetření krve u
geriatrického pacienta z hlediska anestezie
seduje pacienta, provádí SC nebo IM aplikaci
 je přítomen intravenózní kanylaci pacienta
veterinárním lékaře, poskytuje nezbytnou
součinnost
Veterinární učebna:
 Kastrace kocoura (ORCHIDECTOMIE)
 Výběr nástrojů pro chirurgický výkon
 Sterilizace nástrojů
 Předoperační vyšetření pacienta
 Předoperační vyšetření geriatrického pacienta
 Sedace pacienta (SC a IM aplikace)
 Intravenózní kanylace pacienta
 Příprava operačního pole pacienta
 Anestezie pacienta
 Polohování pacienta k chirurgickému výkonu
 Asistence při operaci (někteří studenti)
170
 připraví operační pole (vytrhá srst, použije a
připraví dezinfekční a antiseptické roztoky,
nepolohuje pacienta k operačnímu výkonu
 poskytuje nezbytnou součinnost při anestezii
(aplikuje intravenózně anestetikum v určeném
množství na pokyn veterinárního lékaře
provádějícího výkon
 asistuje při manipulaci s šicími materiály,
sterilním sušením a jinými pomůckami, na
požádání veterinárního lékaře je dokáže sterilně
rozbalit
 vybere nástroje vzhledem k charakteru zákroku
 připraví nástroje ke sterilizaci v autoklávu a
zahájí sterilizaci
 provede předoperační vyšetření pacienta
(TRIAS, palpační vyloučení březosti) – chápe
význam předoperačního vyšetření
 chápe význam předoperačního vyšetření krve u
geriatrického pacienta z hlediska anestezie
 seduje pacienta, provádí SC nebo IM aplikaci
 je přítomen intravenózní kanylaci pacienta
veterinárním lékaře, poskytuje nezbytnou
součinnost
 připraví operační pole (vytrhá srst, použije a
připraví dezinfekční a antiseptické roztoky,
nepolohuje pacienta k operačnímu výkonu
 poskytuje nezbytnou součinnost při anestezii
(aplikuje intravenózně anestetikum v určeném
množství na pokyn veterinárního lékaře
provádějícího výkon
 asistuje při manipulaci s šicími materiály,
sterilním sušením a jinými pomůckami, na
požádání veterinárního lékaře je dokáže sterilně
rozbalit













Kastrace kočky (OVARIOHYSTERECTOMIE)
Výběr nástrojů pro chirurgický výkon
Sterilizace nástrojů
Předoperační vyšetření pacienta
Předoperační vyšetření geriatrického pacienta
Sedace pacienta (SC a IM aplikace)
Intravenózní kanylace pacienta
Příprava operačního pole pacienta
Anestezie pacienta
Polohování pacienta k chirurgickému výkonu
Asistence při operaci (někteří studenti)
Držení děložních rohů, držení vaječníku
Vybraní studenti – sutura tkání pacienta
 dokáže vysvětlit význam infuzní terapie
 dokáže prakticky sestavit funkční infuzní set
 dokáže aplikovat SC infuzi, případně provést IV
infuzní terapii





Infuzní terapie
Význam infuzní terapie
Způsoby infuzní terapie
Infuzní set
Roztoky používané k infuzní terapii
 se orientuje ve stanovovaných laboratorních
parametrech, chápe jejich význam
 dokáže podle srovnání s referenčními
hodnotami upozornit na změny v jednotlivých
parametrech
 dokáže syntézou získaných znalostí alespoň
odhadnout, co se v organismu pacienta odehrává
 Interpretace laboratorního nálezu z krve
(biochemické a hematologické vyšetření)
pacientů z externí ambulance
 Význam jednotlivých hodnocených parametrů
z hematologie
 Význam jednotlivých parametrů z biochemie
 Interpretace konkrétních laboratorních nálezů u
pacientů
 chápe význam otoskopického vyšetření
pacienta
 umí pracovat s otoskopem
 provádí otoskopické vyšetření
 provádí odběr biologického materiálu ze
zvukovodu pacienta
 připravuje cytologický preparát, barví
cytologický preparát
 pracuje s imerzním objektivem
 orientuje se při mikroskopickém vyšetření
vzorku
 Otoskopické vyšetření zvukovodu pacienta
 Význam otoskopického vyšetření
 Manipulace s otoskopem, složení otoskopu
 Provedení otoskopického vyšetření u pacienta
 Interpretace nálezu
 Odběr vzorku pro cytologické vyšetření
 Barvení vzorku
 Mikroskopie cytologického preparátu pod
imerzním objektivem s interpretací nálezu
 umí odlišit dle nálezu infekční proces (indikace
k podání antibiotik) od jiného procesu
 umí vysvětlit rozdíl mezi benigním
 Základy cytologického vyšetření biologických
materiálů
 Definice nádorových buněk
171
(nezhoubným) a maligním (zhoubným) nádorem
 chápe princip FNAB, dokáže z takto získaného
vzorku vytvořit cytologický preparát
 prakticky vyhotoví otiskový preparát
 Benigní versus maligní novotvary
 Znaky u buněk maligních novotvarů
 Infekční proces
 FNAB (tenkojehelná aspirační biopsie) jako
jedna z možných diagnostických metod pro
identifikaci procesů probíhajících ve vzorku tkáně
 Otiskový preparát
 aktivně vybízí učitele k diskusím ohledně
jednotlivých témat
 se aktivně zajímá o věci týkající se veterinární
medicíny a ptá se kantora
 si upevňuje a osvojuje konkrétní praktické
dovednosti
 13. Individuální praxe dle požadavků žáka
 Individuální poznávání nástrojů
 Sestavení jednoduché sady nástrojů pro
konkrétní typ zákroku
 Sutura tkání (jednoduchý uzl. steh, pokračovací
steh, křížový steh)
 Perorální aplikace léčiv
172
Kynologie
Předmět kynologie umožňuje žákům široký přehled vědomostí a dovedností v oblasti historie a
organizační struktuře kynologie, výcviku, chovu a praktického použití psů a získává zkušenosti v
problematice péče o psy. Žáci získávají základní vědomosti o chovu, odchovu, výcviku a použití psů v
široké škále odvětví (sportovní kynologie, služební kynologie, canisterapie apod.).
Jsou využívány mezipředmětové vztahy zejména s předměty (nebo jejich částmi): výživa a
dietetika zvířat, anatomie, biologie, chov zvířat a nemoci zvířat.
Kynologie je odborný předmět vycházející z poznání psa z pohledu anatomického i
chovatelského, zabývá se jeho využitím a zařazením do společnosti, každodenní péčí o něj a
rozdělením plemen do jednotlivých skupin dle Mezinárodní kynologické federace. Navazuje na oblast
odborného vzdělání - veterinářství. Tematické celky jsou řazeny na základě logické posloupnosti,
náročnosti, potřebnosti a mentální vyspělosti žáků. Z hlediska struktury je nejvíce pozornosti věnováno
znalostem s pochopením, aplikace s analýzou, syntézou s hodnocením. Žáci zabývají morfologií a
anatomií psa a využívání psů v praxi (pracovní a sportovní kynologie). Studenti získávají vědomosti o
chovech psů a jejich výcviku, orientují se v péči o psa a jejich výživě.
Pojetí výuky:
Kynologie se vyučuje ve 2. ročníku, hodinu týdně jako nepovinný předmět. Při výuce dochází k
získání teoretických znalostí v návaznosti na možné praktické využití při práci s vlastními zvířaty.
Výuka postupuje od základních znalostí až po složitější využívání psů. Je realizována výkladem
učitele, který je doplněn vhodnými didaktickými pomůckami (např. schématy, videi, prezentacemi).
Tento způsob výuky je doplněn autodidaktickými metodami při práci s učebními texty a při týmové
práci. Uplatňuje se také řízená diskuse mezi skupinami v jednotlivých tematických celcích, kdy je
potřeba obhájit názor na jednotlivá níže uvedená témata.
Hodnotí se účast a aktivita žáků v hodině. Znalosti se opakují na začátku každé hodiny ve
skupinách nebo frontálně.
Žáci jsou v rámci výuky směřováni k tomu, aby byli schopni se vyjadřovat a vhodně
komunikovat v ústní i písemné formě na dané téma. Jsou vedeni k práci s informacemi z různých
zdrojů, včetně internetu, k tomu, aby při řešení problému využívali logické a empirické myšlení,
využívali svých dříve nabytých zkušeností a dovedností a poznatků z jiných předmětů (výživa a
dietetika zvířat, anatomie, biologie, chov zvířat, nemoci zvířat).
Svým učivem přispívá kynologie zejména k rozvoji průřezového tématu Člověk a životní
prostředí. Žáci si rozšiřují znalosti o ochraně přírody a krajiny, při chovu a výcviku musí postupovat s
maximálním ohledem na životní prostředí, chovat se ohleduplně a neomezovat svojí činností ostatní
občany.
K tématu Člověk v demokratické společnosti přispívá kynologie v oblasti komunikace – žáci
jsou vedeni k tomu, aby byli schopni diskutovat o citlivých a kontroverzních otázkách, dovedli obhájit
svůj názor a uměli objektivně zhodnotit svůj výkon a práci, aby získali předpoklady pro práci psovodů
u policie, hlídacích agentur apod. Je tedy třeba, aby se při kynologické práci orientovali v zákonech
našeho státu a řídili se jimi.
Při zpracování zadaných úkolů žáci využívají výpočetní techniku, a tím kynologie přispívá
i k naplňování obsahu průřezového tématu Informační a komunikační technologie.
K průřezovému tématu Člověk a svět práce přispívá kynologie zvláště tím, že žáci musí umět
využít své teoretické a praktické znalosti z výcviku v daném oboru a dodržovat platné zákony na
ochranu zvířat proti týrání.
173
Učivo
Žák
 objasní rozdělení a náplň předmětu
1. Úvod do předmětu kynologie
 orientuje se v dějinách kynologie
 popíše minulost psovitých šelem
 charakterizuje nejstaršího zástupce psů, Canis
lepophagus
 vysvětlí pojem zespolečenštění
2. Historie kynologie a původ psa







popíše morfologii psa
orientuje se ve třech základních typech psa
charakterizuje pojem držení těla
orientuje se ve vývoji a rozmístění zubů
popíše způsob držení a tvar uší
vyjmenuje způsob nesení ocasů
charakterizuje jednotlivé typy srsti
3. Vzhled psa
 popíše kostru psa
 orientuje se ve svalové soustavě psa
 charakterizuje vnitřní a smyslové orgány psa a feny
4. Anatomie psa
 vyjmenuje možnosti a místa využití psa
 popíše plemena využívaná u každé skupiny
 orientuje se v podmínkách výcviku
5. Pes a jeho využití ve společnosti
 strážní psi
 záchranářští psi
 psi v sociálních sférách
 pastevečtí psi
 definuje pojmy závod a soutěž
 popíše závody chrtů a psích spřežení
 charakterizuje soutěže v ringu, práci v poli,
překážkovou dráhu, stopování a lov a jiné zkoušky
6. Pes jako sportovec
 definuje teritorium smečky
 popíše agresivní a sexuální chování psa
 vysvětlí dorozumívání mezi psy, vývoj štěněte a
vztah mezi matkou a mládětem
 objasní pojem náhradní smečka
 popíše komunikaci s lidmi
 vysvětlí poruchy chování u jednotlivých kategorií psů
7. Pes jako součást společnosti
 pes ve smečce
 pes a člověk
 poruchy chování
 popíše základy výživy
 objasní, jak vybrat správnou potravu
 charakterizuje speciality pro jednotlivé kategorie psa
8. Výživa psa
 má přehled o každodenní hygieně psa
 ví, jak pečovat o zevnějšek psa
 popíše, co obnáší běžná zdravotní péče
9. Každodenní péče o psa
 zařadí plemena psů do skupin dle Mezinárodní
kynologické federace (F.C.I.)
10. Plemena psů
174
NĚMECKÝ JAZYK
Forma vzdělávání: denní studium
Výuka klade důraz na motivaci žáka, jeho zájem o studium cizího jazyka a přípravu na život
v multikulturní Evropě. Komunikativní jazykové kompetence umožní dorozumění v běžných situacích
každodenního života. Vzdělávání v německém jazyce směřuje k dosažení úrovně A2 Společného
evropského referenčního jazykového rámce.
Učivo je zaměřeno na komunikaci v německém jazyce. Jazykové prostředky představuje zvuková
stránka jazyka, pravopis, slovní zásoba a gramatika. Tematické okruhy, komunikační situace
a jazykové funkce se vztahují k oblastem osobního, společenského a pracovního života.
Pojetí výuky
samostatného učení a k individuální práci odpovídající jejich schopnostem. Uplatňují se dialogické
slovní metody, diskuze, písemný projev a sebehodnocení žáků. Důraz je kladen na kultivovaný
mluvený projev a potřebu dorozumět se s rodilým mluvčím.
Metody vyučování
Důraz je kladen na motivaci žáka a jeho zájem o studium cizího jazyka jako přípravu na život
v multikulturní Evropě. Cílem je dosáhnout takových komunikativních jazykových kompetencí, aby se
žák dorozuměl v běžných situacích každodenního života.
Hodnotí se výsledky na základě numerické klasifikace podle Klasifikačního řádu. Předmětem hodnocení
jsou komplexní jazykové dovednosti, prověřované průběžně ústně i písemně. V projevu se hodnotí zvuková
stránka, lexikální obsah, aplikace gramatických pravidel, pohotovost, samostatnost a plynulost. Pololetní
hodnocení shrnuje jednotlivá prověřování a samostatnou písemnou práci.
Pomůcky
Základní pomůckou je učebnice SPRECHEN SIE DEUTSCH I, časopisy, názorné výukové materiály, CD,
DVD a využití internetu.
Žák je veden k vyjadřování, které je přiměřené účelu jednání a komunikační situaci, vhodné prezentaci
v souladu s pravidly německého kulturního prostředí, ke srozumitelné a souvislé formulaci myšlenek
a aktivní účasti v diskuzi.
Žák je veden k tomu, aby dokázal uplatnit jazykové vzdělání na trhu práce, splnit požadavky
zaměstnavatele na jazykovou gramotnost a dokázal se seberealizovat při vstupu na trh práce. Výuka
cizích jazyků přispívá k realizaci průřezových témat.
Žák je veden k tomu, aby využíval internet pro vyhledávání doplňujících informací a aktuálních údajů
ze společenského dění v zemích dané jazykové oblasti a využíval on-line učebnic pro domácí
samostudium.
175
2. Rozpis výsledků vzdělávání a učiva / 1. – 3. ročník, 1 hodina týdně, celkem 99
Žák
 vyjadřuje ústně i písemně k tématu osobního života
a rodiny
 představuje členy rodiny, kamarády a spolužáky,
hláskuje jména a příjmení
 dokáže sestavit věty v přítomném čase a vytvořit
otázku.
 popisuje svůj denní program, program na víkend či
prázdniny
 vede monolog i dialog na téma rozvrh hodin, trávení
volného času
 zvládne používat předložky se 3. a 4. pádem a
vytvořit zápor
 dokáže vyskloňovat podstatná jména, tázací a
osobní zájmena a použít je ve větě.
Učivo
1 Osobní údaje
představení, životopis, osobní zájmena,
časování sloves v přítomném čase, pořádek
slov v oznamovací a tázací větě, číslovky.
2 Denní program
Skloňování podstatných jmen se členem
určitým a neurčitým v jednotném čísle,
tázací zájmena, zápor, předložky se 3.
pádem, předložky se 4. pádem, skloňování
osobních zájmen, skloňování tázacích
zájmen.
 vyjadřuje se ústně a písemně k tématům
nakupování, jídlo a nápoje, jídelníček
 objedná jídlo v restauraci
 dokáže používat přivlastňovací zájmena a silná
slovesa v přítomném čase
 používá rozkazovací způsob pravidelných sloves a
určí čas.
3 Nákupy, jídlo a nápoje
přivlastňovací zájmena, zájmeno svůj,
časování silných sloves, určování času,
rozkaz.
 dokáže popsat byt a dům
 je schopen napsat jednoduchý inzerát na
pronájem bytu či domu
 umí použít vazbu „es gibt“, vytvořit množné číslo a
používá předložky s 3. a 4. pádem.
4 Dům a domov-popis bytu, domu, nabídka
v inzerátu, vazba es gibt, množné číslo,
předložky se 3. a 4. pádem
 hovoří o prožívání volného času
 rozlišuje aktivní a pasivní odpočinek
 zdůvodní význam sportu pro zdraví
 představí své oblíbené kulturní aktivity
 dokáže použít modální slovesa v přítomném čase,
skloňovat ukazovací zájmena, umí určit čas.
 hovoří o svých školních letech a plánech do
budoucna, dokáže použít slovesa s odlučitelnými a
neodlučitelnými předponami a zvratná sloves
v přítomném čase.
 dokáže koupit jízdenku
 ovládá orientaci v plánu města
 doporučí turistovi návštěvu významných památek
svého bydliště
 dokáže správně vystupňovat přídavná jména
i příslovce
 používá souřadicí spojky v souvětích
 dokáže správně použít zeměpisné názvy.
5 Volný čas, sport a zábava, aktivní a
pasivní odpočinek, využití volného času,
časové údaje, modální slovesa, skloňování
zájmen
6
Plány
do
budoucna,
slovesa
s neodlučitelnými
a
odlučitelnými
předponami, zvratné sloveso v přítomném
čase
7 Cestování a doprava-druhy dopravních
prostředků, možnosti cestování, stupňování
přídavných jmen a příslovcí, zeměpisné
názvy, souřadicí spojky
176
 dovede se vyjádřit ústně i písemně k tématům
z oblasti zaměření studijního oboru
 je schopen vyprávět o svých školních letech,
o plánech do budoucna
 dovede vytvořit vlastní životopis
 dokáže použít modální slovesa v préteritu.
8 Životopis, vzdělání a plány do budoucna školský systém u nás, možnosti vzdělávání,
préteritum modálních sloves
 je schopen hovořit na téma nemoci, návštěva
lékaře, dokáže popsat svůj zdravotní stav a poradit
při obtížích, je schopen vést dialog v lékařské ordinaci
 dovede vytvořit budoucí čas, používá vedlejší věty
a pravidelná i nepravidelná slovesa v perfektu.
9 Zdraví a nemoci -popis potíží, u lékaře,
lidské tělo, budoucí čas, slovosled ve vedlejší
větě,
perfektum
pravidelných
a
nepravidelných sloves
177
Francouzský jazyk
Forma vzdělávání: denní studium
Výuka francouzského jazyka navazuje na obecné jazykové znalosti získané na základní škole, rozšiřuje je a
směřuje k dalšímu jazykovému a profesnímu zdokonalování. Klade důraz na motivaci žáka, jeho zájem o
studium cizího jazyka a přípravu na život v multikulturní Evropě. Komunikativní jazykové kompetence
umožní dorozumění v běžných situacích každodenního života, jazykové znalosti přispívají k úspěšnému
uplatnění na trhu práce, studiem francouzského jazyka se žák učí také toleranci k hodnotám jiných národů.
V souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro obor vzdělávání 43-41-M/01 Veterinářství, směřuje
vzdělávání ve francouzském jazyce k dosažení úrovně A2 Společného evropského referenčního
jazykového rámce.
Učivo je zaměřeno na komunikaci ve francouzském jazyce, přičemž je důraz kladen na rovnoměrný rozvoj
všech čtyř řečových dovedností (receptivní: poslech s porozuměním, čtení s porozuměním; produktivní:
mluvený projev, písemný projev). Rozvíjena je jak slovní zásoba, tak gramatika.
Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce se vztahují k oblastem osobního, společenského
a pracovního života. Zahrnují rovněž poznatky z kultury, národních zvyků, tradic a je doplněno o základní
slovní zásobu spojenou s oblastí veterinární medicíny.
Pojetí výuky
samostatného učení a k individuální práci odpovídající jejich schopnostem. Uplatňují se dialogické slovní
metody, týmová práce a kooperace, diskuze, písemný projev. Důraz je kladen na kultivovaný mluvený
projev a potřebu dorozumět se s jiným mluvčím francouzského jazyka.
Metody vyučování
Důraz je kladen na motivaci žáka a jeho zájem o studium cizího jazyka jako přípravu na život v multikulturní
Evropě. Osvojené kompetence napomáhají i dobrému uplatnění žáků na trhu práce. Cílem je dosáhnout
takových komunikativních jazykových kompetencí, aby se žák dorozuměl v běžných situacích každodenního
života.
Hodnotí se výsledky na základě numerické klasifikace podle Klasifikačního řádu. Předmětem hodnocení
jsou komplexní jazykové dovednosti, prověřované průběžně ústně i písemně. V projevu se hodnotí zvuková
stránka, lexikální obsah, aplikace gramatických pravidel, pohotovost, samostatnost a plynulost. Pololetní
hodnocení shrnuje jednotlivá prověřování.
Žák je veden k vyjadřování, které je přiměřené účelu jednání a komunikační situaci, vhodné prezentaci v
souladu s pravidly francouzského kulturního prostředí, ke srozumitelné a souvislé formulaci myšlenek a
aktivní účasti v diskuzi, formulaci a obhajování názorů a postojů a respektování názorů druhých.
Personální kompetence
Žák je veden k tomu, aby se efektivně učil a pracoval, využíval zprostředkované znalosti a zkušenosti,
sebekriticky vyhodnocoval dosažené výsledky, přijímal radu a kritiku, stanovoval si cíle podle svých
osobních schopností a dále se vzdělával.
178
Sociální kompetence
Žák je veden k tomu, aby přijímal a zodpovědně plnil svěřené úkoly, dovedl pracovat v týmu a nepodléhal
předsudkům a stereotypům v přístupu k jiným lidem a kulturám.
Žák je veden k tomu, aby dokázal uplatnit jazykové vzdělání na trhu práce, splnit požadavky zaměstnavatele
na jazykovou gramotnost a dokázal se seberealizovat při vstupu na trh práce. Výuka cizích jazyků přispívá k
realizaci průřezových témat.
Občan v demokratické společnosti
Žák je veden k tomu, aby se orientoval v působení masových médií a uměl jednat s lidmi, diskutovat a
hledat kompromisní řešení, respektoval tradice a společenské zvyklosti, aktivně vystupoval proti projevům
nesnášenlivosti a xenofobie.
Žák je veden k tomu, aby využíval internet pro vyhledávání doplňujících informací a aktuálních údajů ze
společenského dění v zemích dané jazykové oblasti a využíval on-line učebnic pro domácí samostudium.
179
2. Rozpis výsledků vzdělávání a učiva / 1. – 3. ročník, 1 hodina týdně, celkem 99
Učivo
Žák























rozumí seznamovacímu rozhovoru
vyjadřuje se ústně i písemně k tématu
svého původu a své dovednosti hovořit
cizími jazyky
představuje členy rodiny, kamarády a
spolužáky, hláskuje jména a příjmení.
reprodukuje seznamovací rozhovor
dokáže sestavit věty v přítomném čase,
použít osobní zájmena v 1. pádě a vytvořit
otázku pomocí vazby est-ce que, dokáže
vytvořit zápor
zná a je schopen užívat e bez akcentu na
konci jednoslabičných slov, zná základy
přízvuku ve francouzštině
Osobní údaje, představení
Osobní zájmena v 1. pádě, sloveso být, časování
sloves 1. třídy v přítomném čase, zápor, vyjadřování
podmětu, otázka pomocí est-ce que.
rozumí jednoduchému popisnému textu o
Paříži
umí vyjádřit, kde se nachází a kde se
nachází členové rodiny a kamarádi
dokáže tvořit otázky intonací
umí rozlišit a používat rod podstatných
jmen a člen
je schopen vyjádřit pádové vztahy
umí užívat předložky à a dans
je schopen číst jednotlivá písmena a
skupiny písmen, správně intonačně číst
věty tvořené jednou rytmickou skupinou a
vyslovovat samohlásku [ü]
zná a je schopen užívat názvy dní v týdnu,
měsíců v roce a ročních období
À Paris. Jours de la semaine, mois de l’année,
saisons
Tvoření otázek intonací, rod podstatných jmen, člen
podstatných jmen, vyjádření pádových vztahů,
užívání předložek à a dans.
Názvy dní v týdnu, měsíců v roce, ročních období.
umí používat frázi Ça va ?
porozumí běžnému rozhovoru rodiny
je schopen zeptat se na povolání, zemi
původu, místo pobytu
vystihne hlavní body čteného textu
je schopen tvořit otázky inverzí
zná předložky, které se užívají u jmen zemí
a měst
umí rozlišovat délku samohlásek
dokáže správně užívat intonaci při tvoření
vět složených ze dvou rytmických skupin
výslovnost [e]
Madame Picard n’est pas contente
Otázka inverzí, člen ve jmenném přísudku,
předložky u jmen zemí a měst.
Kulturní život
- známá místa v Paříži (Louvre, divadlo
Odéon, Eiffelova věž)
Opakování slovní zásoby.




zná a užívá názvy zemí a měst ve
francouzštině
je schopen geograficky zařadit a popsat
největší francouzská města
umí užívat správné předložky před názvy
měst a zemí
rozumí poslechu o české republice
La France et le monde.
Názvy měst a zemí. Předložky en, dans, à.
Opakování časování sloves.
180






































je schopen užívat různé druhy pozdravy dle
příslušné komunikační situace
je schopen tvořit plurál podstatných a
přídavných jmen
zná číslovky od 1 do 20
dokáže se zeptat a odpovědět na to, co
dělají kamarádi a členové rodiny
zná a umí používat sloveso mít (avoir) a
dělat (faire)
Les Picard vont au zoo. Les animaux.
Množné číslo podstatných a přídavných jmen,
číslovky 1-20, nepravidelné sloveso avoir a faire
dokáže užívat člen určitý stažený
s předložkou à
umí užívat slovesa první třídy typu espérer
je schopen užívat přivlastňovací zájmena
v jednotném i množném čísle
zná a umí užívat slovosled
umí pojmenovat a popsat čeleny své rodiny
La famille Picard
Sloveso avoir, člen určitý stažený s předložkou à,
slovesa první třídy typu espérer, přivlastňovací
zájmena, slovosled. Členové rodiny.
rozumí textu o dopravních prostředních
(vlak, TGV)
dokáže si objednat nápoje v restauraci
je schopen říci, jaké je jeho povolání a jaké
je povolání členů jeho rodiny
umí rozpoznat a používat rody podstatných
jmen
dokáže užívat člen určitý a neurčitý
Lecture
Rod podstatných jmen, člen určitý a neurčitý
rozumí rozhovoru mezi matkou a dítětem
dokáže položit různé druhy otázek
je schopen vystihnou hlavní myšlenky
psaného textu
správě vyslovuje nosovou samohlásku [õ]
umí vytvořit ženský rod přídavných jmen
rozumí a je schopen používat vazbu il y a
zná a užívá přivlastňovací zájmena
nesamostatná v jednotném čísle
zná názvy barev
Jean décore sa chambre
Ženský rod přídavných jmen, výraz il y a,
přivlastňovací zájmena nesamostatná v jednotném
čísle
rozumí rozhovoru mezi přáteli na téma
cestování po Francii
dokáže tvořit a užívat opisný budoucí čas
užívá vazbu avoir à faire qc
dokáže užívat výraz de po výrazech
množství
je schopen identifikovat rozdíl mezi
předložkami devant a avant a obě správně
užít
Daniel va en France
Nepravidelné sloveso aller, opisný čas budoucí,
vazba avoir à faire qc, předložka de po výrazech
množství, předložky devant a avant
rozumí rozhovoru mezi cestujícími ve vlaku
je schopen vystihnout hlavní myšlenky
psaného textu
umí užívat přivlastňovací zájmena
nesamostatná v množném čísle
dovede tvořit příčestí minulé
umí tvořit ženský rod přídavných jmen
je schopen užívat předložkovou vazbu s de
rozumí textu o cestování přes hranice
rozumí rozhovoru mezi cestovatelem a
celníkem
je schopen rozhovor reprodukovat
umí hovořit o čase a odpovídat na otázky
s tím spojené
Odborné téma:
- názvy zvířat
Opakování probrané látky (slovesa, komunikační
situace).
Kulturní téma:
- specifika veřejné dopravy ve Francii, tradice
TGV
Opakování dosud probrané látky.
Dans le train
Přivlastňovací zájmena nesamostatná v množném
čísle, přídavné jméno slovesné – příčestí minulé,
ženský rod přídavných jmen (pokračování),
předložková vazba s de
À la frontière
À la douane de l’aéroport de Montréal
Ukazovací zájmena nesamostatná, osobní zájmena
nesamostatná (přízvučná), záporné výrazy
personne, rien, jamais, plus, neurčitý podmět on,
zájmeno quel
181



















umí užívat ukazovací zájena nesamostatná
rozumí a je schopen užívat záporné výrazy
personne, rien, jamais, plus
zná a dovede užívat neurčitý podmět on a
zájmeno quel
Odborné téma
- základní popis anatomie zvířat
žák je schopen porozumět telefonickému
rozhovoru
rozumí slyšenému i čtenému rozhovoru na
výše uvedené téma
umí se zeptat na cestu a na tento dotaz
také dokáže odpovědět
zná a dovede tvořit slovesa 3. třídy typu
attendre
je schopen tvořit a užívat rozkazovací
způsob
dokáže užívat člen stažený s předložkou de
Daniel téléphone
Slovesa 3. třídy, rozkazovací způsob, člen stažený
s předložkou de
žák pojmenuje
rozumí čtenému i slyšenému rozhovoru
dokáže hovořit na téma cyklistika, sport
v ČR a ve Francii
dokáže užívat členy podstatných jmen
umí tvořit správné tvary sloves v souvislosti
s předmětem přímým a nepřímým
je schopen správně ve větě užít příslovečné
určení
Lecture
Podstatná jména, členy, slovesa a předmět přímý a
nepřímý, postavení příslovečného určení ve větě
dokáže popsat osoby a zúčastnit se
rozhovoru na téma Jaký je? Jaká je?
umí užívat osobní zájmena nesamostatná
v souvislosti s předmětem přímým
dokáže užívat nepravidelná slovesa vouloir
a venir
ví, kdy se užívá si v odpovědi na zápornou
otázku a je schopen výraz správně užívat
Kulturní téma
- Tour de France
Une rencontre
Osobní zájmena nesamostatná – předmět přímý,
nepravidelné sloveso vouloir, nepravidelné sloveso
venir, si v odpovědi na zápornou otázku
Problémy současné společnosti
neurčitá zájmena, řadové číslovky
Opakování dosud probrané gramatiky


umí užívat osobní zájmena nesamostatná
v souvislosti s předmětem nepřímým
je schopen užívat osobní zájmena
v kladném rozkazovacím způsobu
tvoří a užívá blízkou minulost
tvoří a užívá nepravidelné sloveso pouvoir
Paul téléphone à Sylvie
Osobní zájmena nesamostatní – předmět nepřímý,
osobní zájmena v kladném rozkazovacím způsobu,
vyjádření blízké minulosti, nepravidelné sloveso
pouvoir




zná a tvoří správné tvary zvratných sloves
je schopen tvořit a užívat sloveso prendre
ví, jak užívat vztažná zájmena
umí užívat vazbu ne…que
Une lettre de Paris
Zvratní slovesa, zájmenné příslovce y, nepravidelné
sloveso prendre, vztažná zájmena qui, que, vazba
ne…que


182
Botanika
Předmět botanika má dát žákům široký přehled vědomostí a znalostí, které jsou nutné ke
zvládnutí dobré orientace v botanických termínech a k pěstování, sbírání, upravování a používání
základních druhů léčivých rostlin. Naučí se základní vědomosti o struktuře rostlinné buňky, stavbě
rostlinných pletiv a rostlinných orgánů, systematice rostlin. Získají vědomosti o pěstování, sběru a
úpravě základních skupin léčivých rostlin. Seznámí se s léčivými účinky daných rostlin a jejich
působením na lidský organismus. Na závěr své vědomosti upevní při exkurzích a při návštěvách
botanických zahrad a zahrad se zaměřením na pěstování léčivých rostlin.
Předmět botanika má 2 vyučovací celky. Za prvé obecné znalosti o rostlinných buňkách,
pletivech, rostlinných orgánech a jednoduché systematice rostlin. Za druhé spojení předešlých
znalostí a vědomostí s pěstováním a používáním základních druhů léčivých rostlin. Součástí je i
zpracování vlastního herbáře.
Tématické celky jsou řazeny na základě logické posloupnosti, náročnosti, potřebnosti a
mentální vyspělosti žáků. Z hlediska struktury je nejvíce pozornosti věnováno znalostem
s pochopením, aplikaci s analýzou, syntézou s hodnocením.
Předmět je vyučován v sekci volitelných předmětů ve čtvrtém ročníku. Při výuce dochází
k prohloubení teoretických vědomostí s praktickými cvičeními.
Předmět usiluje o vytvoření smyslu pro zodpovědnost, prohloubení vztahu k rostlinné říši. Měl
by posilovat zdravý životní styl žáků.
Pojetí výuky:
Výuka je realizována formou konzultačních hodin. Na těchto hodinách se upřednostňuje
výklad učitele, který je doplněn vhodnými didaktickými pomůckami, například nástěnnými obrazy a
schématy, fotografiemi a obrázky živočichů, rostlin a hub a v neposlední řadě také živým materiálem.
Výuka je také doplněna botanickými exkurzemi.Tento způsob výuky je doplněn autodidaktickými
metodami při práci s učebními texty a atlasy a při týmové práci. Samozřejmou návazností na výuku je
samostatná domácí práce žáků.
Při hodnocení je kladen důraz na hloubku porozumění učiva. Důraz bude kladen na schopnost
aplikovat poznatky a vědomosti do praxe. Hodnocení znalostí a vědomostí žáků se prověřuje
písemnou formou vždy na konci pololetí.
Při hodnocení písemných testů se využívá klasifikační stupnice v návaznosti na bodový
systém, případně procentuální vyjádření. Rovněž ústní zkoušení má svoji nezastupitelnou úlohu, ale
jen spíše doplňkovou. Výsledná známka je kombinací výše uvedeného.
zkušeností a dovedností.
Svým učivem přispívá botanika zejména k rozvoji průřezového tématu Člověk a životní
prostředí a to zejména v oblasti základních botanických poznatků. Žáci se učí poznávat přírodu a lépe
jí rozumět, využít smysluplnou formou to, co příroda každému z nás nabízí.
K tématu Člověk v demokratické společnosti přispívá biologie v oblasti komunikace – žáci jsou
vedeni k tomu, aby byli schopni diskutovat o citlivých a kontroverzních otázkách, dovedli obhájit svůj
názor a uměli objektivně zhodnotit svůj výkon a práci.
Při zpracování zadaných úkolů žáci využívají výpočetní techniku a tím botanika přispívá
i k naplňování obsahu průřezového tématu Informační a komunikační technologie.
183
Učivo
Žák
Základy botaniky
 popíše buňku jako základní stavební a funkční
jednotku života
 vysvětlí rozdíl mezi prokaryotickou a eukaryotickou
buňkou
 objasní strukturu a funkci organel prokaryotických
buněk a jejich životní projevy
 objasní strukturu a funkci organel eukaryotických
buněk a jejich životní projevy
 charakterizuje rostlinnou a živočišnou buňku a uvede
rozdíly
Typy buněk
 charakterizuje jednotlivé části buněčného cyklu
 popíše obecné vlastnosti biologických membrán
 vysvětlí podstatu buněčného metabolismu, uvede
příklady metabolických drah probíhajících v cytoplazmě
a v organelách konkrétních typů buněk
 charakterizuje způsoby příjmu a výdeje látek buňkou
 popíše základní typy transportů látek přes membránu
 popíše základní osmotické jevy v buňce, porovná
vlastnosti rostlinné a živočišné buňky v prostředí
s různou koncentrací osmoticky aktivních látek
Fyziologie buňky
 charakterizuje typy pletiv podle tloušťky buněčné
stěny, původu, podle schopnosti dělení
 popíše stavbu a vysvětlí funkci jednotlivých typů
pletiv
 popíše typy cévních svazků a jejich význam
 popíše vlastními slovy druhotné tloustnutí stonku a
tvorbu letokruhů
 zkusí si zdůvodnit, proč v tropických oblastech se u
dřevin letokruhy nevyskytují
 vyvodí ze znalosti vnitřní stavby, proč jednoděložné
rostliny nemají druhotné tloustnutí
 schématicky znázorní a popíše vnitřní a vnější stavbu
rostlinných orgánů vegetativních i reprodukčních a
vysvětlí jejich funkci
 charakterizuje stavbu, význam a šíření semen a
plodů
 objasní význam zelených rostlin pro organismy žijící
na Zemi, zhodnotí rostliny jako primární producenty
kyslíku
 charakterizuje základní životní funkce rostlin
 objasní způsob výživy rostlin a hospodaření rostlin
s vodou
 popíše pohlavní a nepohlavní rozmnožování rostlin,
vysvětlí význam a praktické využití
 popíše proces oplození a opylení
 charakterizuje vodní režim rostlin
 charakterizuje pohyby rostlin
 porovná fotosyntézu a dýchání z hlediska energie a
místa
 objasní způsob rozmnožování rostlin
 vysvětlí hlavní fylogenetické vztahy mezi jednotlivými
Pletiva
Rostlinné orgány
Fyziologie rostlin
184
odděleními rostlin
 popíše stavbu těla, způsob rozmnožování, systém,
významné zástupce a hlavní význam mechorostů
 popíše stavbu těla, způsob rozmnožování, systém,
významné zástupce a význam plavuní, přesliček a
kapradin
 charakterizuje fylogenetický význam ryniofyt
 porovná vznik a význam výtrusů a semen, vysvětlí
evoluční význam semene
významné druhy nahosemenných rostlin
významné druhy krytosemenných rostlin
 porovná charakteristické znaky a významné druhy
jednoděložných a dvouděložných rostlin
 objasní nebezpečí samovolného šíření invazních
druhů rostlin z ekologického hlediska a dopady na
druhové složení ekosystémů
 rozpozná a charakterizuje zejména zemědělsky
významné zástupce rostli
 charakterizuje léčivé a aromatické rostliny, koření
 popíše rozdíly mezi léčivými rostlinami, aromatickými
rostlinami a kořením
 porovná léčivé účinky jednotlivých skupin rostlin
 objasní historii léčivých rostlin, lidového léčitelství a
tradiční medicíny
 charakterizuje jednotlivé skupiny drog
 popíše základní primární a sekundární metabolity
Systém a evoluce rostlin
Léčivé rostliny
Rostliny a člověk
Definice drog a jejich rozdělení.
 objasní a porovná základní úpravy léčivých rostlin
 popíše hlavní zásady pěstování léčivých rostlin,
nároky na prostředí, osivo, sadbu
 orientuje se v ochraně léčivých rostlin proti škůdcům
 popíše zásady sběru léčivých rostlin, sušení,
skladování
 vyzná se ve způsobu a podmínkách skladování
Pěstování léčivých rostlin
 srovná základní skupiny léčivých rostlin,
charakterizuje hlavní zástupce
 charakterizuje hlavní znaky tradiční čínské medicíny
a ájurvédy, srovná hlavní rozdíly mezi nimi
Jednotlivé druhy léčivých rostlin
 popíše vybrané druhy léčivých rostlin
Tradiční čínská medicína, ájurvéda
 charakterizuje hlavní druhy rostlin s adaptogenními
účinky
Asijské, australské, africké, americké
léčivé rostliny
 popíše hlavní sortiment léčivých hub, jejich obsahové
látky a využití
Rostliny s adaptogenními účinky
 objasní vliv aromaterapie v kosmetickém průmyslu
 popíše hlavní druhy aromatických rostlin

 charakterizuje a popíše léčivé rostliny působící na
psychiku, nemoci ORL a oční, na plíce, dýchací cesty,
žaludek, trávicí ústrojí, srdce, cévy, krevní oběh,
nemoci látkové výměny, ledviny a močové
cesty, gynekologii a mužské problémy, hematologii,
dermatologii
Léčivé zástupci hub
Aromaterapie
Hlavní skupiny léčivých rostlin podle
jejich působení na různé nemoci
jednotlivých tělních soustav
185
Adresa:
Zřizovatel:
Název ŠVP:
Platnost ŠVP:
Veterinářství
1. 9. 2009
6. Popis materiálních a personálních podmínek realizace školního vzdělávacího programu
1. Materiální podmínky
Školní vzdělávací program je realizován v pronajatých prostorách školy, která patří do vlastnictví
statutárního města Brna. Škola je oprávněna tento objekt využívat, a to na základě smlouvy o nájmu
nemovitostí č. 62 02 2 001 uzavřenou dne 21. srpna 2002.
Jedná se o tyto prostory na ulici Dukelská 65: budovy školy A, B,
zahrada školy,
hřiště školy.
Školu tvoří 4 kmenové učebny pro konkrétní třídy, které ve své kapacitě odpovídají požadavkům
BOZP a jsou vybaveny novým nábytkem, dataprojektorem.
Využíváme následující učebny a místnosti:
- biologická učebna,
- chemická laboratoř,
- počítačová učebna,
- 2 jazykové učebny,
- maturitní místnost,
- sportovní místnost (pingpongové stoly a stolní fotbal),
- klubovna,
- školní knihovna,
- tělocvična,
- posilovna,
- jídelna,
- školní veterinární učebna pro praxi studentů.
Samozřejmostí pak jsou prostory pro řízení školy: sekretariát a ředitelna, prostory pro přípravnou
práci učitelů: kabinety, prostory pro osobní hygienu a odpočinek žáků i vyučujících a prostory pro
odkládání oděvu a obuvi v podobě uzamykatelných skříněk.
Po škole je rozvedena místní počítačová síť, která spojuje kabinety a kanceláře a je trvale napojena
na internet optickým kabelem. Síť s vlastním serverem je postupně rozšiřována a zdokonalována a její
provoz je zajišťován správcem sítě. V současné době je v síti napojeno 31 počítačů, z čehož je
19 přístupných žákům. K prezentacím slouží 6 dataprojektorů.
K realizaci praxe studentů slouží školní veterinární učebna, která je vybavena následujícími přístroji a
zařízením:
- veterinární hospitalizační box,
- infuzní stojan,
- kryospray,
- EKG,
- elektrický stetoskop,
- ultrazvuk,
- elektrokauter,
- parní sterilizátor,
- digitální váha,
- nerezový stůl.
2. Personální podmínky
Kolektiv školy tvoří 13 pedagogických pracovníků, a 4 nepedagogičtí pracovníci. Všichni pedagogové
mají potřebnou odbornou kvalifikaci. Vyučující odborných předmětů si doplňují vzdělání studiem
učitelské způsobilosti a téměř všichni si v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP)
zvyšují své znalosti a dovednosti. Jedná se hlavně o oblast IKT a jazyků.
186
Adresa:
Zřizovatel:
Název ŠVP:
Platnost ŠVP:
43- 41-M/01 Veterinářství
Veterinářství
1. 9. 2009
7. Vzdělávání žáků se speciálními potřebami a žáků mimořádně nadaných
Pojmem žáci se speciálními potřebami označujeme ve smyslu školského zákona žáky se zdravotním
postižením, zdravotním nebo sociálním znevýhodněním a žáky mimořádně nadané.
Charakter studijního oboru veterinářství stanoví podmínku zdravotní způsobilosti. Do studijního oboru
mohou být přijímáni chlapci a dívky s dobrou funkcí orgánů pohybové a nervové soustavy. Nesmějí
trpět chronickými chorobami oběhové soustavy nebo přecitlivělostí kůže a dýchací soustavy,
chronickými chorobami ledvin a revmatickým onemocněním. Zdravotní způsobilost posuzuje příslušný
registrující lékař.
Sociálním znevýhodněním se rozumí rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením,
ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova,
postavení azylanta. Školní metodik prevence sociálně patologických jevů zpracovává každoročně
Minimální preventivní program podle Metodického pokynu MŠMT v souladu s § 29 odst. 1 a
§ 30 odst.3 zákona č. 561/2004 Sb., do jehož aktivit v souvislosti s organizováním výuky patří např.
adaptační kurz pro 1. ročník v rozsahu 2-3 dnů, přednášky Městské policie, vánoční dílna, sportovní
den, atd. Na naší škole pracuje rovněž Krizové centrum, které nabízí pomoc dětem jakkoli ohroženým.
Práci s těmito žáky spočívá hlavně ve volbě vhodných výukových a výchovných prostředků. Školní
metodik prevence a výchovná poradkyně spolupracují se školskými poradenskými zařízeními.
Věnujeme se rovněž práci s nadanými žáky, kteří jsou vytipováni učiteli jednotlivých předmětů a
zúčastňují se pak různých soutěží, olympiád a projektů.
Žáci mimořádně nadaní se ve škole v současné době nevzdělávají. Všichni vyučující jsou v potřebném
rozsahu na pedagogické radě informováni o žácích s PUP a jejich potřebách, což je nutné vzhledem
k jejich nároku na delší časovou dotaci při plnění úkolů v jednotlivých předmětech. Jejich potřeby jsou
též zohledňovány ve výběru formy zkoušení.
187
Adresa:
Zřizovatel:
Název ŠVP:
Platnost ŠVP:
Veterinářství
1. 9. 2009
8. Charakteristika spolupráce školy a sociálních partnerů
Při výchovně-vzdělávací činnosti spolupracuje škola s různými sociálními partnery. Tito partneři se
snaží být nápomocni při výchově a vzdělávání našich žáků. Spolupráce využíváme zejména
k realizaci učební a odborné individuální praxe v prvním až čtvrtém ročníku. Sociální partnery
ze zemědělského sektoru kontaktuje škola i při uskutečňování odborných exkurzí z profilově
zaměřených předmětů.
V současné době máme nejužší kontakty s následujícími subjekty:
- ekologická ovčí farma ing. Zoltán Korenek, Hluboké Dvory,
- středisko ekologické výchovy Rychta Krásensko,
- zámecký statek dolní Rožínka,
- statek Bully Prosatín,
- farma Nový Přerov
- Horňácká farma Hrubá Vrbka
- DDM Přírodovědná stanice Kamenáčky,
- CVČ Lužánky,
- ZOO Brno, ZOO Vyškov, ZOO Hodonín
- ZOO Dvůr Králové.
Odborné praxe pro celé třídní kolektivy probíhá pod vedením vyučujících praxe a dalšího
pedagogického dozoru na farmách. Během vzdělávání na naší škole žáci poznají a vyzkouší kromě
práce ve školní ordinaci i práci v terénu na uvedených pracovištích.
188
Adresa:
Zřizovatel:
Název ŠVP:
Platnost ŠVP:
Veterinářství
1. 9. 2009
9. Popis realizace rozvoje klíčových kompetencí a začleňování průřezových témat do ŠVP
Školní vzdělávací program je vytvořen tak, aby u žáků byly rozvíjeny všechny klíčové kompetence,
které od nich budou očekávat jejich potenciální zaměstnavatelé a které jsou nedílnou součástí výkonu
odborné kvalifikace.
1. Informační a komunikační technologie
Průřezové téma Informační a komunikační technologie (IKT) prostupuje ve vzdělávacím procesu
všemi vzdělávacími předměty, které využívají prostředků informačních a komunikačních technologií
pro svoji činnost. Využívání nových technologií podmiňuje budoucí úspěšnou integraci žáků
do společnosti a jejich uplatnění na trhu práce.
Žáci jsou připravováni tak, aby:
 byli schopni pracovat s počítačem;
 používali základní a aplikační programové vybavení počítače, a to nejen pro účely uplatnění se
v praxi, ale i pro potřeby dalšího vzdělávání;
 pracovali s informacemi a s komunikačními prostředky;
 byli schopni získávat informace na internetu.
Schopnost využívat informační a komunikační technologie představuje důležitou součást dnes již
základních kompetencí všech pracovníků bez ohledu na obor činnosti, kterou daný jedinec vykonává.
Z tohoto důvodu je výuka informačních a komunikačních technologií interdisciplinární záležitostí
prostupující všeobecně vzdělávacími i odbornými předměty. Ve všeobecně vzdělávacích předmětech
výuka informačních a komunikačních technologií vhodně doplňuje klasickou formu výuky (vyhledávání
informací, zpracovávání poznatků, využívání výukových programů pro výuku cizích jazyků apod.).
V odborných předmětech se žáci například seznamují se základy grafických programů. Prostředky
informačních a komunikačních technologií jsou dále využívány pro zpracování ročníkových prací,
zpráv z odborné praxe, prací středoškolské odborné činnosti, referátů apod.
Vyučující vedou žáky k efektivnímu využívání prostředků IKT při vyhledávání informací a při
zpracování zadaných referátů a seminárních prací a projektů. Jsme si vědomi, že v dnešní době se
žák bez této schopnosti nemůže uplatnit na trhu práce. Důraz je kladen na schopnost žáků vybrat si
odlišit relevantní informace od redundantních a následně si je a ověřit i z jiných zdrojů.
2. Člověk a životní prostředí
Průřezové téma Člověk a životní prostředí přispívá k tomu, aby naši absolventi uměli poznávat svět a
lépe mu rozuměli (zejména přírodním zákonům, přírodním jevům a procesům, uvědomovali si
odpovědnost člověka za uchování přírodního prostředí, orientovali se v globálních problémech lidstva,
chápali zásady trvale udržitelného rozvoje a aktivně přispívali k jejich uplatňování, osvojovali si
technologické metody a pracovní postupy šetrné k životnímu prostředí), zapojovali se do ochrany a
zlepšování životního prostředí, jednali hospodárně a dbali na bezpečnost práce a ochranu zdraví při
práci.
Žáci jsou vzděláváni tak, aby:
 chápali postavení člověka v přírodě a vliv prostředí na jeho zdraví a život;
 získali přehled o způsobech ochrany přírody;
 pochopili vlastní odpovědnost za své jednání a snažili se aktivně podílet na řešení;
 osvojili si základní principy šetrného a odpovědného přístupu k životnímu prostředí v osobním a
profesním jednání;
 dokázali esteticky a citově vnímat své okolí a přírodní prostředí;
 osvojili si zásady zdravého životního stylu a vědomí odpovědnosti za své zdraví.
O enviromentálních problémech se diskutuje ve většině předmětů v návaznosti na probírané učivo.
Mezi hlavní obsahové okruhy tématu člověk a životní prostředí patří současné globální, regionální a
lokální problémy rozvoje a vztahy člověka k prostředí, biosféra, možnosti a způsoby řešení
189
enviromentálních problémů a udržitelnosti rozvoje. Průřezové téma bude realizováno různými
metodami a formami v rámci teoretického a praktického vyučování a mimoškolními aktivitami.
Vzhledem k zaměření naší školy se uvedené téma prolíná téměř všemi předměty. Vedeme naše žáky
k pochopení významu přírody a životního prostředí pro člověka a k budování postojů, na jejichž
základě si budou vytvářet svůj životní styl v intencích udržitelného rozvoje a ekologicky přijatelných
hledisek.
3. Člověk a svět práce
Výuka probíhá zejména v předmětech Český jazyk a literatura, ZSV, Ekonomika, Praxe.
Základním cílem průřezového tématu Člověk a svět práce je příprava takového absolventa, který má
nejen určitý odborný profil, ale který se díky němu dokáže úspěšně prosadit na trhu práce i v životě.
Žáci jsou vedeni k odpovědnosti za vlastní život, motivováni k aktivnímu pracovnímu životu s důrazem
na význam vzdělání, orientaci ve světě práce jako celku a seznamováni s alternativami a možnostmi
uplatnění po absolvování studovaného oboru.
 si uvědomili zodpovědnost za vlastní život, význam vzdělání a celoživotního učení pro život;
 byli motivováni k aktivnímu pracovnímu životu a k úspěšné kariéře;
 se naučili hodnotit jednotlivé faktory charakterizující obsah práce a srovnávat tyto faktory se svými
předpoklady;
 se seznámili s alternativami profesního uplatnění po absolvování studovaného oboru vzdělání;
 vyhledávali a posuzovali informace o profesních příležitostech, orientovali se v nich a vytvářeli si
o nich základní představu;
 se písemně i ústně prezentovali při jednání s potenciálními zaměstnavateli.
Učivo průřezového tématu Člověk a svět práce (hlavní oblasti světa práce, trh práce, soustava
školního vzdělávání ČR, písemná i verbální sebeprezentace při vstupu na trh práce, zákoník práce,
pracovní smlouva, pracovní poměr, mzda, podnikání apod.) je začleněno především v předmětech
stanovených v úvodu kapitoly. Nedílnou součástí je však i spolupráce žáků, učitelů a výchovného
poradce. Pro tuto oblast vzdělávání mají významnou roli i odborné praxe žáků v reálných podmínkách,
exkurze, kariérové poradenství výchovného poradce, besedy, spolupráce s Úřadem práce.
Prioritou naší školy je dané téma realizovat tak, aby žáky vedlo k aktivnímu rozhodování o vlastní
profesní kariéře a uplatnění na trhu práce s konceptem celoživotního vzdělávání. Mezi povinnosti
našich žáků patří najít si různá pracoviště k výkonu jejich odborné praxe, což je vede k poznání
konkrétních požadavků a nároků jednotlivých zaměstnavatelů. V rámci této činnosti musí uplatnit též
schopnost komunikace, sebehodnocení, asertivity a vyrovnání se se stresovými situacemi.
Výuka probíhá zejména v předmětech ZSV, Český jazyk a literatura, Ekonomika.
Výchova k demokratickému občanství prostupuje celým ŠVP i děním ve škole, protože jejím
základním cílem je pozitivně působit na postoje a hodnotovou orientaci mládeže. Předpokladem
úspěšnosti je jednotné působení všech pracovníků školy na žáky, protože každý pracovník školy se
svým osobním postojem či reakcí na konkrétní problémy a situace podílí na výsledku procesu a
spoluvytváří celkové klima školy.
 měli vhodnou míru sebevědomí, sebeodpovědnosti a schopnost morálního úsudku;
 hledali kompromisy mezi osobní svobodou a sociální odpovědností a byli kriticky tolerantní;
 se dovedli orientovat a optimálně využívat masová média pro své různé potřeby;
 dovedli jednat s lidmi, diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní
řešení;
 byli ochotni se angažovat nejen pro vlastní prospěch, ale i pro veřejné zájmy a ve prospěch lidí
v jiných zemích a na jiných kontinentech;
 si vážili materiálních a duchovních hodnot, dobrého životního prostředí a snažili se je chránit a
zachovat pro budoucí generace.
Tyto priority jsou zařazeny do vhodných tematických celků všech předmětů včetně praxe, budou
součástí jednání v rámci třídnických hodin, dále součástí akcí organizovaných metodikem prevence
sociálně-patologických jevů, výchovným poradcem i akcí mimo školu.
Stanovená témata vzdělávání pro výchovu k občanství:
 osobnost a její rozvoj;
 komunikace, vyjednávání, řešení konfliktů;
 společnost – jednotlivec a společenské skupiny, kultura, náboženství;
 historický vývoj;
 stát, politický systém, politika, soudobý svět;
 masová média;
 morálka, svoboda, odpovědnost, solidarita, tolerance;
190
Potřebné právní minimum pro soukromý a občanský život se bude realizovat především v předmětech
uvedených v úvodu kapitoly. Výchova k orientaci v masových médiích bude realizována jako součást
vyučování českého jazyka a literatury a ZSV.
Pro realizaci úkolů vyplývajících z tématu využije škola všech vhodných metod a forem, např. diskuze,
řízený rozhovor na aktuální téma, písemné a slohové práce, plánované exkurze, besedy a setkání
s odborníky, účast žáků na soutěžích a kulturních akcích. K posílení kladného hodnotového žebříčku
životního stylu přispívá nabídka představení Národního divadla Brno i nabídka filmů pro středoškoláky.
Vyhodnocení výsledků odborné praxe zohlední například i samostatnost, iniciativnost, schopnost řešit
problémy. Při dnech otevřených dveří a na veletrzích vzdělávání a burzách středních škol prezentují
žáci školu, jsou aktivní, učí se jednat s dospělými. Tyto akce přispívají i k rozvoji klíčových
kompetencí.
Aplikace tohoto průřezového tématu do ŠVP spočívá ve vytvoření demokratického prostředí ve třídě a
ve škole, které je založeno na vzájemném respektování, spolupráci a dialogu (např. pravidelné
zjišťování klimatu ve třídách, diskuse o aktuálních problémech, dotazníky hodnotící práci učitelů). Při
výuce volíme metody, které napomáhají rozvoji sociálních a osobnostních kompetencí.
Rozpracování průřezových témat
Občan v
demokrat.spol.
Člověk a životní
prostředí
Člověk a svět
práce
IKT
1. Školní časopis
1. Recyklohraní
2. Ekoprojekt
3. Učíme se
v estet.prostředí
1. Hledám si práci
v oboru
1. Učíme se
vědecky pracovat
1. Biologie
2. Biologie
3. ČJL
Ekonomika
Odborné
předměty, biologie,
chemie
Zázemí v ročníku 3. ročník
1. 1.-4.r.
2. 1.-3.r.
3. 1.-4.r.
3. ročník
3. a 4. ročník
Podpůrné předm. ZSV, IKT, CJ
1. CHE,ZSV,IKT
2.ČJL,ZSV,EKO
IKT, FYZ, MAT
3. IKT, CJ
IKT, ČJL, ZSV,
IKT, ČJL, BIO,
MAT, CJ, odborné CHE, CJ, NZV,
předměty
CHZ
Název projektu
Nositel projektu
Český jazyk
Výstup
Výtisk konkrétního 1. Účast v celost.
časopisu
projektu
2. EKO
prezentace,
workshop
3. Esteticky
upravené učebny
Napsaný životopis, Powerpointová
motivační dopis,
prezentace a
simulace pohovoru ročníková práce
se
zaměstnavatelem
Charakteristika
Žáci dostanou na
výběr aktuální
témata
společ.života nebo
život v naší škole.
Útvary public.stylu:
rozhovor, anketa,
recenze, reklama
atd. Libovolný
článek přeloží do
cizího jazyka.
Na základě reálné
inzerce v médiích,
absolvují jednotlivé
kroky vedoucí k
získání
zaměstnání.
1. Celonárodní
projekt pod
záštitou MŠMT a
MŽP, v němž se
sbírají baterie a
elektrozařízení
2. Půlroční projekt
tříd realizovaný
každý rok
zaměřený na
probl. EVVO.
3. Žáci s třídními
učiteli pravidelně
aktualizují
nástěnky a učební
materiál na zdech
své třídy – bodové
hodnocení.
Na začátku
3.ročníku si žáci
zvolí odborné téma
a konzultanta
práce. Vytvoří
práci skládající se
jak z teoretické,
tak praktické části,
kterou odevzdají
na konci 3.ročníku
a obhájí
v 1. pololetí
4. ročníku .
191
Adresa:
Zřizovatel:
Název ŠVP:
Platnost ŠVP:
Veterinářství
1. 9. 2009
10. Autorský kolektiv ŠVP
Koordinátor tvorby ŠVP:
Jednotlivé části ŠVP zpracovali:
Německý jazyk
Anglický jazyk
Fyzika
Biologie
Chemie
Matematika
Tělesná výchova
Ekonomika
Chov zvířat
Reprodukce zvířat
Nemoci zvířat
Instrumentář
Botanika
Kynologie
Francouzský jazyk
Bc. Jitka Rafajová
Jitka Hodálová, Mgr. Lenka Nováková
PhDr. Katarína Patíková
Mgr. Lenka Pavlíčková
Mgr. Petra Strnadová
Mgr. Anna Dostálová
Mgr. Lenka Pavlíčková
Andrea Svítilová
Ing. Karel Fiala
Ing. Zdeňka Přikrylová
Ing. Radana Machaníčková
MVDr. Eva Laborová
Ing. Radana Machaníčková
Ing. Radana Machaníčková, MVDr. Eva Justová
MVDr. Eva Justová
MVDr. Klára Házová, Mgr .Anna Dostálová
MVDr. Klára Házová, MVDr. Tomáš Baňoch
MVDr. Eva Laborová
MVDr. Klára Házová
Mgr. Michaela Šamalová

Učební osnova předmětu

Transkript

Podobné dokumenty

Analgosedace v intenzivní péči

73 praxe – inspirace – konfrontace

50/2009 - Psí víno

sborník - Česká asociace veterinárních lékařů malých zvířat

Napsali o nás - SHUNGIT – INSPIRE sro

Životopis Doc. MVDr. Michal Vlašín, Ph.D.

Výroční zpráva 2008 - European Food Safety Authority

B. Braun Sutures Safil®

Zde - Oddělení jaderné spektroskopie