5/2012 září–říjen

snadnější život nejen ve stáří a nemoci…
5/2012
ZDARMA
září–říjen
Hadrová škola Hany
Rejzkové – kurzy šití
pro děti i dospělé!!!
STRANA 11
vydává Spokojený domov, o.p.s.
Náklady na jeden výtisk časopisu jsou 15 Kč. Děkujeme sponzorům za podporu.
Vážení čtenáři,
poslední dobou se nás řada známých
i neznámých lidí obraci s dotazem, jestli
letos budeme opakovat náš filmový festival
Moudrost stáří na plátně. Všem musíme
s lítostí odpovídat, že nikoliv. Vedla nás
k tomu řada organizačních důvodů.
Přesto i nadále – kromě poskytování
sociálních služeb – vymýšlíme stále něco
„navíc“, i když ne tak velkolepého, jako byl
loňský festival. Jednou z takových aktivit je
třeba Hadrová škola Hanky Rejzkové, která
v
domě
byla
zahájena
v
létě
s pečovatelskou
službou
(DPS)
v Kněžmostu a shledala se u dětí s velkým
úspěchem. Od října budou zahájeny další
kurzy šití, tentokrát nejen pro děti, ale i pro
dospělé! (Viz strana 11.) Modely z letních
kurzů budete moci zhlédnout 6. října od
14.30 ve Volnočasovém centru v Mnichově
Hradišti na módní přehlídce, kterou
pořádáme v rámci Týdne sociálních služeb.
Více o naší módní přehlídce i o Týdnu
sociálních služeb najdete na straně 2.
Obsah čísla:
•
Přehled našich služeb
⇒
•
Týden sociálních služeb
•
Rozhovor: vozíčkář Daniel
Ženíšek
⇒
⇒
str. 2
str. 3–4
•
Praktické informace: Problémy
spojené s kartou sociálních
systémů
•
Nástrahy počítačové komunikace:
Jak správně psát e-mail
⇒
⇒
•
str. 5
str. 6
Co je nového v našich
spolupracujících organizacích
⇒
str. 7
•
Hledání ztraceného času: Dramata
v rodině Klingerů
•
Dobrovolníci v Českém domě na
olympiádě v Londýně
⇒
⇒
•
Kromě sociálních služeb však v aktuálním
čísle objevíte spoustu dalších témat, tak
hurá do čtení! Pro naše pravidelné čtenáře
dodávám, že další číslo vyjde začátkem
prosince.
Petr Novák
str. 1
str. 9
Květa
Fialová
a Ivo
Šmoldas
bavili
turnovské
divadlo
⇒
•
str. 8
str. 10
Hadrová škola Hany Rejzkové
⇒
str. 11
Vydává Spokojený domov, o.p.s., poskytovatel terénních sociálních služeb pro seniory a zdravotně postižené:
pečovatelská služba, osobní asistence, odlehčovací služby
http://www.spokojeny-domov.cz, tel.: 774 423 414, e-mail: [email protected]
číslo účtu: 249429128/0300
strana 1
SPOKOJENÝ DOMOV INFORMUJE Spokojený domov 5/2012
PŘEHLED SOCIÁLNÍCH SLUŽEB POSKYTOVANÝCH SPOKOJENÝM DOMOVEM, O.P.S.
Pečovatelská služba: Pečovatelskou službou umožňujeme lidem se ztrátou soběstačnosti důstojný
život ve vlastním, domácím prostředí v průběhu celého dne, a to po celý týden, dle přání uživatele.
Osobní asistence: Osobní asistencí pomáháme osobám s postižením zvládat každodenní běžné
činnosti v jejich přirozeném prostředí.
Odlehčovací služby: Odlehčovacími službami zastupujeme pečující o osoby se ztrátou soběstačnosti
v přirozeném prostředí, dle jejich potřeb.
Naše služby Vám zajistí pomoc při péči o vlastní osobu (hygiena, oblékání…), stravování (příprava
a podání jídla a pití), péči o domácnost (úklid, praní prádla, nákupy…), kontaktu se společenským
prostředím (doprovody k lékaři, za kulturou, na úřady…).
Oblast poskytování služeb: Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Bakov nad Jizerou, Kněžmost, Dolní
Bousov, Sobotka, Libuň, Jinolice, Železnice, Příšovice, Rovensko pod Troskami, Turnov a okolí těchto
obcí. Zaměřujeme se na poskytování služeb v malých obcích.
Kolik služba stojí? Cena jedné hodiny poskytování služby je stanovena na 120 Kč. Službu můžete
hradit z příspěvku na péči. S jeho vyřízením Vám naši pracovníci rádi pomohou. Poradíme Vám také
s ostatními záležitostmi souvisejícími se sociálními dávkami a právy, která se Vás týkají.
Podrobnosti o sociálních službách Spokojeného domova poskytne paní Marie Kočová,
tel.: 773 565 341, e-mail: [email protected].
PŘEHLED DALŠÍCH SLUŽEB POSKYTOVANÝCH SPOKOJENÝM DOMOVEM, O.P.S.
Opravna obuvi: Viz strana 11.
Prádelna:
− Praní běžného prádla, ložního prádla, ubrusů, utěrek, záclon, osobního, spodního a jemného,
− praní speciálního oblečení – plesové a společenské šaty, obleky, karnevalové masky, jemné
tkaniny – šálky, šátky, halenky apod.,
− žehlení ložního prádla, běžného prádla, záclon, utěrek, prostěradel, ubrusů a speciálního prádla.
Krejčovská dílna:
− Výměna zipů u bundy, výměna zipu u kalhot a sukní, zkracování a úpravy oblečení (rukávy,
nohavice, apod.), drobné zašívání, záplatování, údržba oblečení, knoflíky, šití záclon, speciální
úpravy oblečení pro vozíčkáře, šití na zakázku.
Služby pro domácnost a zahradu:
− ZAHRADNICKÉ A ÚDRŽBÁŘSKÉ PRÁCE (sekání trávy, rytí a pletí, údržba zeleně, drobné
stříhání dřevin, štípání a úklid dřeva, úklid uhlí, úklid sněhu, natírání plotů, zábradlí, parapetů,
natírání oken, včetně tmelení skla),
− ÚKLID DOMÁCNOSTI (mytí, vysávání podlah, utírání prachu, čištění koberců, úklid koupelny,
sociálního zařízení, kuchyně, úklid po malířích, generální úklid, praní a žehlení prádla
v domácnosti, mytí oken včetně rámu).
Ostatní služby:
− Odvoz k lékaři, na úřad apod.,
− hlídání dětí (nad 3 roky věku),
− redakční práce, korektury textů,
− vydavatelská činnost (pomoc s přípravou letáků a publikací),
− černobílé i barevné kopírování.
Činnost Hobby dílny:
− Sledujte aktuální nabídku na www.spokojeny-domov.cz.
Bližší informace o těchto službách Spokojeného domova na telefonu 773 503 814 či na webu
http://www.spokojeny-domov.cz.
Vydává Spokojený domov, o.p.s., poskytovatel terénních sociálních služeb pro seniory a zdravotně postižené:
pečovatelská služba, osobní asistence, odlehčovací služby
http://www.spokojeny-domov.cz, tel.: 774 423 414, e-mail: [email protected]
číslo účtu: 249429128/0300
Spokojený domov 5/2012
SPOKOJENÝ DOMOV INFORMUJE
strana 2
V České republice působí více než 2 000 poskytovatelů sociálních služeb, kteří své služby
poskytují přibližně 700 000 klientů. Pracují zde desetitisíce zaměstnanců, kteří pomáhají řešit
jejich nepříznivou sociální situaci formou, která zaručuje zachování lidské důstojnosti, ctí
individuální potřeby a posiluje schopnost začleňování do společnosti v přirozeném sociálním
prostředí. Od 90. let došlo k razantnímu zvýšení kvality, ale i dostupnosti sociálních služeb;
tento proces dále pokračuje. Týden sociálních služeb, pořádaný Asociací poskytovatelů
sociálních služeb ČR ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí, má za cíl české
veřejnosti ukázat, že sociální služby v ČR jsou kvalitní, pomáhají statisícům lidí a zachovávají
lidskou důstojnost a soběstačnost. Do Týdne sociálních služeb se jako každoročně zapojují
stovky poskytovatelů, kteří pořádají dny otevřených dveří a další akce. Jejich přehled a další
informace najdete na webové adrese http://www.tyden-socialnich-sluzeb.cz.
Spokojený domov vloni při příležitosti Týdne sociálních služeb pořádal například filmový
festival Moudrost stáří na plátně. Ten se letos bohužel z finančních a organizačních důvodů
opakovat nebude, přijměte proto prosím pozvání alespoň na menší akci, kterou se nám podařilo
připravit:
Vydává Spokojený domov, o.p.s., poskytovatel terénních sociálních služeb pro seniory a zdravotně postižené:
pečovatelská služba, osobní asistence, odlehčovací služby
http://www.spokojeny-domov.cz, tel.: 774 423 414, e-mail: [email protected]
číslo účtu: 249429128/0300
strana 3
ROZHOVOR
Spokojený domov 5/2012
Vozíčkář: Žije se nám lépe než dřív, ale pořád je co zlepšovat
Stále přetrvávají problémy s pracovním uplatněním, bezbariérovostí i předsudky, říká Daniel Ženíšek
Petr Novák
V našem regionu žije řada lidí s různými zdravotními
handicapy. V jednom z minulých čísel jsme přinesli
rozhovor s nevidomým Lukášem, dnes si
představíme
sedmatřicetiletého
vozíčkáře
z Mnichova Hradiště, Daniela Ženíška, jehož rodinné
kořeny sahají ke slavnému malířskému rodu.
Dane, proč jsi vlastně na vozíku?
Narodil jsem se, když byla moje máma v sedmém
měsíci těhotenství. Na to, že nebudu chodit, přišli
až na roce a půl. Nejdřív si mysleli, že jsem jen
líný a nechce se mi chodit. Myslím, že je lepší se
s postižením narodit a sžít, vědět, co si ke svému
tělu můžu dovolit a snažit se to vylepšovat tak,
abych se hýbal, než když se člověk učí znovu žít
třeba po bouračce. To už pak je síla psychiku a na
vyrovnání se s tím.
Jak se ti žije v Mnichově Hradišti? Jsi spokojen
s bezbariérovostí?
Pokud jde o můj život, tak se mi žije dobře, ale
pokud jde o bezbariérovost, tak to je horší. Sice
město dělá hodně, situace je lepší než před pěti
deseti lety, všude na chodnících jsou nájezdy, ale
co se týká restauračních zařízení a kulturních
podniků, je to horší, protože ten vozík se tam
nedostane. A teď mluvím za všechny vozíčkáře,
nejenom za sebe. 22 let po revoluci a pořád je
tady ten stejný problém – jak se někam dostat bez
pomoci. Razím takovou tezi, že samostatnost
nade vše, pokud to jde. Ale musí být možnost.
A právě tou možností je pomoc druhých lidí. Ale
abych se stal úplně nezávislým, tak samozřejmě
musí být handicapovaným uzpůsobené třeba
autobusy. Bohužel, pozitivní změny v cestování
pro mě nenastaly ani poté, co tu začaly jezdit
nízkopodlažní autobusy. Zjistil jsem, že jednak ani
po
několika
připomínkováních
nejsou
nízkopodlažní vozy garantované a označené
v jízdních řádech, a když už nízkopodlažní
autobus přijede, tak ve finále zjistím, že mi chybí
10 centimetrů na to, abych do autobusu dokázal
vjet. Takže bez doprovodu mám s cestováním
v autobuse problémy.
Co říkáš na pracovní uplatnění pro vozíčkáře
v našem okolí?
V Hradišti na zámku jsou chráněné dílny
mladoboleslavského sdružení Fokus, kde jsou ale
samé schody.
Ale Fokus je především pro duševně nemocné.
Tam bys mohl i ty jako tělesně postižený?
Kdyby tam byl přístup pro vozík, tak by to šlo.
Chtěl bych si přivydělat nějakou korunu. Je jasné,
že se nebude jednat o žádnou astronomickou
částku, ale je důležité, aby člověk něco dělal.
I Spokojený domov má do budoucna vizi
vytvořit pracovní místa pro zdravotně
postižené…
Zaměstnávat je mohou ale i běžné firmy. Důležité
je proškolit jejich majitele, vysvětlit jim, že za
handicapovaného člověka si mohou odepsat daně,
neplatili by za mě tak vysoké zdravotní a sociální
pojištění. Než si tyto výhody zaměstnavatelé
uvědomí, uplyne ještě nějaká doba. Tady
v Hradišti zatím moc možností pracovního
uplatnění vhodného pro mě není. Takový ten start
je lepší spíš v Mladé Boleslavi nebo v Praze.
Pokud bych chtěl za prací, tak bych musel
vyloženě někam, kde jsou na zaměstnávání
zdravotně
postižených připravení. V Mladé
Boleslavi zaměstnává postižené třeba Help
Centrum, ale tam mají plno. Teď nějaké chráněné
dílny otevřeli ve Škodovce, které jsou zatím
v začátcích.
A co si představuješ za práci?
Teď jsem byl na kurzu Excelu (počítačový program
pro tvorbu tabulek a grafů, pozn. red.), takže třeba
nějakou kancelářskou práci. Přál bych si výdělek
osm devět tisíc čistého, abych utáhl veškeré věci
kolem bytu a abych nějak vyšel. Protože na
sociální dávky nelze spoléhat. Teď je krátí, a to
tam, kde by neměli. Například příspěvek na provoz
auta v lednu snížili z 6 na 4,5 tisíce ročně. Politici
hádají třeba o tom, kolik dát majetku církvím zpět,
přitom by z toho mohli třeba alespoň nastartovat
důchodovou reformu. Sociální reformy by tolik
nebolely, kdyby bohatší platili víc.
Co děláš ve volném čase?
Kdysi hodně dávno jsem měl kapelu, blbli jsme po
garážích. Teď rád jezdím po rockových zábavách.
V létě mám rád cestování s různými sdruženími
zdravotně postižených. Jakmile je někde nějaká
akce, snažím se tam dostat, abych byl v toku
veřejného života. Baví mě poznávání nových měst,
možností v nich, památek.
Usnadňuje ti nějak život technika?
Usnadňuje. Dnes jsem bez internetu jak bez ruky.
Jsem taková ta Husákova generace, takže v mém
dětství stačilo vyrazit někam ven, vyměňovat si
angličáky a sbírat různé věci, ale dnešní doba je
(někdy bohužel) o tom, že kdo nemá internet,
jakoby nebyl. Takže se snažím to, co umím, dělat
přes počítač. Hodně si zjišťuji informace například
o sociálních službách.
Vydává Spokojený domov, o.p.s., poskytovatel terénních sociálních služeb pro seniory a zdravotně postižené:
pečovatelská služba, osobní asistence, odlehčovací služby
http://www.spokojeny-domov.cz, tel.: 774 423 414, e-mail: [email protected]
číslo účtu: 249429128/0300
Spokojený domov 5/2012
ROZHOVOR
Daniel Ženíšek s Jolanou Voldánovou na loňském
festivalu Naruby v Mladé Boleslavi. Foto: Petr Novák
Angažuješ se sám nějak v oblasti pomoci
druhým?
Když jsem působil v občanském sdružení DMO
Pobyty, chtěl jsem dělat větší projekt s názvem
SSJT – svoboda, samostatnost, jistota, trpělivost.
Měly do něj být zapracované sociální služby. Ale
pak to z určitých důvodů usnulo. Pokud bych do
budoucna sehnal někoho, kdo by měl chuť
spolupracovat, chtěl bych pokračovat. Jsem na
vozíku a nějaké zkušenosti už mám, osm let jsem
pracoval s týmem DMO Pobytů, sháněl jsem
asistenty, sháněl jsem objekty pro pobyty,
domlouval jsem nízké ceny, podílel jsem se na
programu.
Takže
bych
chtěl
pokračovat
v podobném duchu a ještě rozšířit aktivity
o školení asistentů. Důležité je, aby se klient na
vozíku, který je doma s rodiči, naučil s asistentem
komunikovat. Protože maminka, tatínek a asistent
jsou průvodci klientovým životem. A cílem toho
všeho je naučit se komunikovat a rozumět si. Já
nastupoval do školy v roce 1982 a musel jsem až
za Plzeň, kde byl tenkrát ústav sociální péče, dnes
domov mládeže, a nikomu bych nepřál zažít, co se
tam dělo. Nebýt party, která mě podržela, tak bych
se zbláznil, protože tam byl hrozný režim. Určitě jsi
viděl film Rekviem pro panenku. Podobný ráz to
mělo. Sice s trochu lidštější tváří, ale nebylo do
toho daleko. Když někdo zlobil, dali ho do klece.
Nebyli tam psychologové, kteří by s klienty mluvili,
nebyl tam školený personál. Když někoho něco
trápilo, vrazili ho do klece, aby od něj měli pokoj.
Teď jsou tyto metody díky bohu za námi. Pro
handicapovaného je důležité najít si takového
asistenta, který – i když maminka nevěří, že se
klient osamostatní – tak ji spolu s klientem
přesvědčí, že je to jinak. A to je na té práci
nejzajímavější – dokázat si potřebnou pomoc
zajistit sám. Jde všechno, stačí chtít. Ti lidé
strana 4
většinou chtějí, ale rodiče tomu brání. Mají je za
malé děti, které se o sebe nepostarají.
Teď jsi mi nahrál na další otázku. Jaký je tvůj
vztah k dětem?
Kladný. Nevím, jestli je to tím, že jsem byl
jedináček, ale mám rád, když mi dá kamarád
pochovat své dítě. Mám schopnost se dívat na
svět i dětskýma očima. A bavím se s lidmi bez
ohledu na věk. Mám co říct s dnešní mládeži
i seniory. Zatímco někdo se baví pouze s lidmi
svého věku.
Je vidět, že o těchto věcech hodně přemýšlíš.
Jak si představuješ svůj život ve stáří?
Hlavně mít rodinu okolo sebe, ale zas ji nemít moc
na krku. Zestárnout v luxusním penzionu po boku
nějaké krásné babičky (smích) a být co nejméně
na obtíž a co nejdéle samostatný. Protože když
bych dostal nějakou mrtvici, tak učení se znovu žít
a nechat si třeba utírat zadek, by mi přišlo strašně
ponižující. Zatím vím, že jsem samostatný
a asistenta potřebuji doma minimálně. Hlavně na
cestování. Určitě nechci zestárnout sám, ale
přitom chci zůstat sám sebou a nebýt druhým moc
na obtíž. Zatím jsem ve věku, kdy si chci užít
života, dokud to půjde, a o stáří nepřemýšlím.
Začnu o něm přemýšlet až po padesátce.
Tvůj prapradědeček František Ženíšek byl
slavný malíř, podílel se mimo jiné na výzdobě
Národního divadla. Malíři byli i tvůj pradědeček
a dědeček. Pověz nám prosím o své rodině
něco víc.
Pamatuji si akorát svého dědu Bedřicha Ženíška,
který zemřel, když mi bylo asi osm let. Doma
v obýváku od něj máme namalovaný Dubrovník
a Trosky. Byl poslední v rodu, kdo se věnoval
malířství. Můj táta už nemaloval a já také malířský
talent nezdědil. Místo malování jsem v dětství
psával holkám básničky (smích). Malování mě taky
bavilo, ale měl jsem ho ztížené už kvůli snížené
hybnosti svých rukou.
Danův prapradědeček, malíř
František Ženíšek (25. května
1849 – 15. listopadu 1916), byl
součástí
tzv.
„Generace
českého Národního divadla“.
Jeho
malířský
styl
plně
odpovídal tehdy rozšířenému
oficiálnímu
vkusu.
Tvořil
v akademicky uhlazené formě
ovlivněné neorenesancí. Spolu
s Mikolášem Alešem vyhráli soutěž na výzdobu foyer
Národního divadla, mimo to mu také byla svěřena
výzdoba stropu hlediště a byl autorem první opony,
která shořela roku 1881.
Vydává Spokojený domov, o.p.s., poskytovatel terénních sociálních služeb pro seniory a zdravotně postižené:
pečovatelská služba, osobní asistence, odlehčovací služby
http://www.spokojeny-domov.cz, tel.: 774 423 414, e-mail: [email protected]
číslo účtu: 249429128/0300
strana 5
PRAKTICKÉ INFORMACE
Spokojený domov 5/2012
Senioři a lidé se zdravotním postižením kritizují sKarty
Petr Novák
Po prázdninovém testovacím provozu došlo
koncem srpna k ostrému spuštění vydávání
karet sociálních systémů, tzv. sKaret, o kterých
jsme psali v minulém čísle. Karty jsou určeny
například
pro
výplatu
podpory
v nezaměstnanosti, pomoci v hmotné nouzi,
dávek státní sociální podpory, příspěvku na péči
a dávek pro osoby se zdravotním postižením
(příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní
pomůcku). Lidé se zdravotním postižením se
však obávají komplikací.
Karty sociálních systémů mají být zaváděny
v průběhu celého druhého pololetí letošního
roku. Všichni příjemci sociálních dávek získají
kartu automaticky, nemusí o ni nikde žádat.
Stačí vyčkat na dopis od úřadu práce, kde jim
bude předána. „Očekáváme, že ještě do konce
září předáme 50 tisíc sKaret klientům s tím, že
připravíme dalších 150 až 200 tisíc žádostí
o vydání sKaret,“ říká tiskový mluvčí Úřadu
práce ČR Jiří Reichl. Karty dostanou klienti
všech zmíněných agend – s výjimkou těch, na
které byla uvalena exekuce. „Pro klienty, kteří
jsou pouze uchazeči o zaměstnání a nepobírají
žádnou další dávku, je naplánován výdej sKaret
od 1. ledna 2013,“ doplňuje mluvčí Úřadu práce.
Národní rada osob se zdravotním postižením
ČR (NRZP ČR) se již několik měsíců intenzivně
snaží, aby karty sociálních systémů zůstaly
pouze
identifikačními
průkazy
stupně
zdravotního postižení „Systém je založen na
povinnosti příjemce dávky založit si zvláštní účet
u České spořitelny, a to bez ohledu na
skutečnost, že již někde účet má,“ připomíná
předseda NRZP ČR Václav Krása.
Podle ministerstva mohou lidé čerpat peníze za
pomoci sKarty několika způsoby: lze platit přímo
v obchodech, nechat si převést peníze na jiný
účet v ČR, vybrat si hotovost z bankomatu
a nově od září existuje také možnost vybrat si
hotovost při platbě kartou v obchodě (tzv. cash
back). Pokud však budou vybírat z jiných
bankomatů než ČS, zaplatí za každou transakci
40 korun. „Příspěvek na péči je určen na nákup
služeb a nikoliv na nákup potravin, na což jsme
přitom Ministerstvem práce a sociálních věcí
neustále upozorňováni. Poskytovatelé služeb
nemají platební terminály a je možno jim platit
pouze hotově, anebo převodem z účtu na účet.
Avšak jakákoliv jiná transakce z účtu sKarty
bude zpoplatněna,“ oponuje předseda Národní
rady osob se zdravotním postižením ČR.
Řada seniorů a zdravotně postižených lidí dosud
pobírala bezplatně dávky prostřednictvím
poštovních poukázek „Mám strach, jakým
způsobem se ke svým penězům na kartě
dostanu,“ říká seniorka z Mladoboleslavska,
která je trvale upoutaná na lůžko. Mezi seniory
obecně je spoustu takových, kteří bez pomoci
nevyjdou z domu a už vůbec se nedostanou do
sousedních obcí, pokud v jejich obci není
bankomat nebo platební terminál s možností
cash back.
Problém to může být i pro ty zdravé.
„S bankomatem jsem v životě nepracovala,
těžko se mi to bude ve stáří učit. Navíc nevím,
jak si zapamatuji PIN. Když si ho někam zapíšu,
riskuji tím zneužití,“ říká starší obyvatelka
Bakova nad Jizerou. „Bydlím v obci, kde
bankomat není. Jelikož se pohybuji na vozíku,
tak pokud si budu chtít vybrat peníze, budu si
muset zaplatit asistenta, aby mě tam odvezl, což
jsou pro mě zbytečné náklady navíc,“ stěžuje si
další obyvatel našeho regionu. Většina
bankomatů je podle Václava Krásy pro různé
osoby
nepřístupná
také
z
hlediska
bezbariérovosti.
Ministerstvo práce a sociálních věcí argumenty
odpůrců odmítá a tvrdí, že je síť bankomatů
v kombinaci s terminály s možností cash back
dostatečná. Stejně tak těžce zdravotně postižení
lidé mají zaručeno, že se ke svým dávkám
dostanou. „Pokud je zřejmé, že klient nemůže
z objektivních důvodů používat sKartu, rozhodne
úřad o jiném způsobu výplaty dávek,“ uvedli
zástupci ministerstva.
Vydává Spokojený domov, o.p.s., poskytovatel terénních sociálních služeb pro seniory a zdravotně postižené:
pečovatelská služba, osobní asistence, odlehčovací služby
http://www.spokojeny-domov.cz, tel.: 774 423 414, e-mail: [email protected]
číslo účtu: 249429128/0300
Spokojený domov 5/2012
NÁSTRAHY POČÍTAČOVÉ KOMUNIKACE
strana 6
První díl nového seriálu: Zásady správného psaní e-mailu
Petr Novák
Internet je dobrý sluha, ale zlý pán. Náš nový
seriál Nástrahy počítačové komunikace je určen
především jeho mírně a středně pokročilým
uživatelům. Spíše než technické rady bude
přinášet praktické tipy, jak si zjednodušit práci, a
upozornění na některé nešvary. První díl je
věnován správnému psaní e-mailu, v dalších se
dočteme třeba o hoaxech nebo Facebooku.
Výhody e-mailů oproti
klasické poště jsou
zřejmé. E-maily jsou
levné,
rychlé,
spolehlivé.
Jedna
zpráva může být
poslána
teoreticky
neomezenému počtu
adresátů
a odesílatele to stojí
stejně času a peněz jako odeslání e-mailu
jednomu adresátovi. Nevýhodou je jednak
neformálnost a také masové používání, které
někdy ztěžuje jejich přehlednost. Abychom zajistili,
že adresát náš e-mail nepřehlédne, měli bychom
proto dodržovat určité zásady. Zároveň tím
v mnoha případech můžeme zabránit zbytečným
trapasům a nedorozuměním, ušetřit čas sobě
i příjemci a v neposlední řadě bude náš projev
působit pečlivě, profesionálně a důvěryhodně.
Psát bez pravopisných a gramatických chyb by
mělo být samozřejmostí. Důvěryhodně nepůsobí
ani hovorové výrazy, překlepy a stylistické
neobratnosti,
a to
zvláště
při
formální
korespondenci. Pro styk s oficiálními institucemi
(školy, úřady, potenciální zaměstnavatelé při
hledání práce…) je také velmi nevhodné používat
adresy typu [email protected]. Takovou
adresu si nechme pro komunikaci s přáteli (a i tak
se nezapomeneme podepsat, protože ani náš
kamarád nás nemusí podle přezdívky poznat).
Oficiální e-mailová adresa by měla obsahovat
naše jméno a příjmení. Pokud máme častou
kombinaci jména a příjmení, tak alespoň jejich
zkratku. Bez ohledu na příjemce a tvar naší adresy
se vždy celým jménem podepisujeme. Vhodné je
využít v e-mailovém programu nastavení jména,
které se bude příjemci zobrazovat v doručené
poště místo vaší adresy. Většina e-mailových
klientů přináší také možnost automatického
podpisu, který může být pro řadu lidí praktický.
I
když
moderní
komunikace
svádí
ke
zjednodušování, kromě podpisu stále zůstává
slušností také oslovení – dle příležitosti buď
formální („Vážený/á pane/í…“, nebo neformální
(„Ahoj Karle“, „Dobrý den“).
E-mail by měl mít vždycky vyplněn předmět. A to
předmět stručný, ale zároveň výstižný a ne moc
obecný (špatnými příklady jsou předměty
„Žádost“, „Pozvánka“ či „Prosba“). Musíme si
uvědomit, že některým adresátům chodí často
několik desítek zpráv denně (na pracovní e-maily
i více) a o tom, kterou z nich si dřív přečte, se
rozhoduje právě podle předmětu. Zveme-li
například přátele na oslavu narozenin a napíšeme
do předmětu „Pozvánka“, může to pro příjemce
zprávy velmi podobný efekt, jako kdybychom toto
políčko nevyplňovali vůbec. Vhodnější je napsat
„Přijďte na oslavu mých narozenin“.
Pokud rozesíláme zprávu více příjemcům, máme
několik možností. V případě, že posíláme několika
kolegům například zápis z porady, je žádoucí, aby
všichni pro kontrolu měli přehled, komu byl zápis
poslán. V takovém případě napíšeme jejich adresy
do políčka „Komu“, případně „Kopie“ (rozdíl mezi
těmito políčky viz dále). Avšak při rozesílání
informací (ale například také tzv. řetězových emailů a různých vtipů, o kterých bude řeč v dalším
díle našeho seriálu) většímu počtu adresátů, kteří
se navzájem neznají, je vhodné uvést jejich adresy
do políčka „Skrytá kopie“. Jednak tím chráníme
soukromí jednotlivých adresátů a jednak
zvyšujeme přehlednost naší zprávy, neboť
adresáti nemusí před jejím přečtením rolovat
seznamem desítek jmen a adres.
Do políčka „Komu“ patří jen adresáti, kterých se
zpráva přímo týká a od nichž očekáváme
odpovědi. Zatímco do políčka „Kopie“ píšeme
adresy těch, kterým pouze dáváme obsah dopisu
na vědomí, ale nevyžadujeme po nich odpověď.
Všechny uvedené zásady užíváme samozřejmě
přiměřeně adresátům, kterým je náš e-mail určen.
Kamarád
bude
k vaším
chybám
určitě
benevolentní, ale potenciální zaměstnavatel či
obchodní partner si už podle prvního e-mailu
o vás utvoří mínění, které může silně ovlivnit
například vaši budoucí kariéru.
Vydává Spokojený domov, o.p.s., poskytovatel terénních sociálních služeb pro seniory a zdravotně postižené:
pečovatelská služba, osobní asistence, odlehčovací služby
http://www.spokojeny-domov.cz, tel.: 774 423 414, e-mail: [email protected]
číslo účtu: 249429128/0300
strana 7
SPOLUPRACUJÍCÍ ORGANIZACE
Spokojený domov 5/2012
Český červený kříž opět zahájil v Mnichově Hradišti kondiční cvičení
Místní skupina Českého červeného kříže Mnichovo Hradiště pod vedením
Jarmily Moravčíkové zahájila v září opět kondiční cvičení pro starší
a zdravotně postižené ženy, a to každé všední úterý v od 14 do 15 hodin ve
Volnočasovém centru v Zámecké ulici a každou všední středu od 13.30 do
14.30 hodin v domě s pečovatelskou službou v Družstevní ulici.
Domov Modrý kámen slavnostně otevřel dvě rozšířená oddělení
Mnichovohradišťský domov pro seniory otevřel dvě rozšířená
oddělení. V oddělení Vesnička, určeném pro osoby se stařeckou
demencí a Alzheimerovou chorobou, se zvýšil počet lůžek z 8 na 26.
V přízemním křídle budovy, kde dříve
sídlilo
pracoviště
Úřadu
práce
ČR,
vzniklo 12 lůžek pro imobilní klienty. Slavnostní otevření nových
prostor se konalo 20. září. Pásku přestřihli senátor Jaromír Jermář,
starosta Mnichova Hradiště Arnošt Vajzr a bývalý ředitel Domova
pro seniory Kladno Zdeněk Syblík.
Foto: P. Novák (2x)
Vydává Spokojený domov, o.p.s., poskytovatel terénních sociálních služeb pro seniory a zdravotně postižené:
pečovatelská služba, osobní asistence, odlehčovací služby
http://www.spokojeny-domov.cz, tel.: 774 423 414, e-mail: [email protected]
číslo účtu: 249429128/0300
Spokojený domov 5/2012
HLEDÁNÍ ZTRACENÉHO ČASU
Dramata v rodině Klingerů
Rodina Klingerů pocházela z Nového Města pod
Smrkem, kde Ignác Klinger založil v šedesátých
letech 19. století nevelkou, avšak rychle se
rozvíjející textilku. V roce 1872 ji předal svým
třem
synům
–
Oskarovi,
Edmundovi
a Otomarovi, kteří se museli hned na počátku
svého manažerského působení potýkat jednak
s ekonomickou krizí, především však s ničivým
požárem, který zpustošil budovu tkalcovny.
Činorodí bratři brzy nejen objekt obnovili, ale
přistavěli i další budovy, takže na okraji Nového
Města vznikl rozsáhlý průmyslový areál. A navíc
se rozhodli expandovat i do dalších míst, nadále
pod zavedenou hlavičkou „Ignác Klinger“.
V roce 1881 zakoupili od Franze Hillera továrnu
na výrobu vlněné příze a látek, stojící
v mladoboleslavském předměstí Pták na levém
břehu Jizery. O pět let později ji rozšířili
výstavbou přádelny česané příze („Česany“) na
protějším břehu řeky a dotáhli tak podnik do
evropské špičky ve svém oboru. Již bez
Edmunda, který v polovině osmdesátých let
předčasně
zemřel,
pak
rozšířili
své
podnikatelské aktivity i za hranice. Není divu, že
v roce 1898 byli oba bratři povýšeni do
šlechtického stavu a o deset let později do stavu
svobodných pánů a mohli tedy užívat titul
barona.
Oskarův syn stejného jména pokračoval
v textilním podnikání od roku 1912, kdy po otci
převzal vedení firmy. Nebylo jeho vinou, že po
roce 1914 došlo k pozvolnému úpadku podniku.
Hlavní příčinou negativního vývoje byly
nesplacené dodávky pro rakouskou armádu
během 1. světové války. Velké ztráty však
způsobily také málo efektivní italské filiálky;
krach firmy pak dovršila hospodářská krize na
přelomu dvacátých a třicátých let. V roce 1933
byla zastavena výroba v tkalcovně a stroje byly
převezeny do Nového Města. Zbytek podniku se
stal součástí nově založené firmy Lanex, kde
většinu akcií získaly banky jako největší věřitelé
původního podniku. Oskar Klinger z vedení firmy
vystoupil, na trhu však nadále existovala značka
„Ignác Klinger“, neboť stále znamenala kvalitu
a spolehlivost. Přestěhoval se pak na statek
Kunnersdorf (Kunratice) na Frýdlantsku a v roce
1945 byl odsunut na území Německa.
Oskarův bratr Otomar zakoupil na konci
19. století zámek a panství Kosmonosy a získal
tím i proslulý Kosmonoský pivovar stojící na
strana 8
Ptáckém předměstí pod palácem Templ. Se
svou rodinou obýval kosmonoský zámek po
několik desetiletí. V zámecké budově se také
v roce 1882 narodil jeho syn Hugo, který byl
předurčen k tomu, aby po svém otci převzal
vedení panství a správu zámku.
Život však nasměroval Hugo Klingera jinam. Na
jeho budoucí osud měly rozhodující vliv dvě
události: v roce 1912 jeho otec zakoupil zámek
Raabs v rakouském Podyjí, během 1. světové
války pak byl povolán do armády a sloužil jako
poručík ve velké posádce v Opavě. Zde se
seznámil s překrásnou hraběnkou Sybillou
Spiegelfeldovou, dcerou bývalého místodržícího
v Tirolsku. Jejich velká láska vyvrcholila
sňatkem a zdálo se, že rodinnému štěstí nestojí
nic v cestě. Až do roku 1925 tomu tak skutečně
bylo. Oba zamilovaní manželé láskyplně
opatrovali tři děti a střídavě pobývali v Raabsu
a na svých dalších panstvích v Korutanech.
Osudovým se však pro ně stal ve shora
uvedeném roce pobyt v Meranu na italské
straně Alp. Zde se Sybilla seznámila s ruským
knížetem Konstantinem Orlovem. Hugo Klinger
navíc musel z pracovních důvodů Merano
opustit a Sybilla pak strávila několik společných
měsíců pouze s Orlovem. Mezi oběma vznikl
milostný vztah. Orlov na ni naléhal, aby se
s Hugem rozvedla.
Celý příběh tragicky vyvrcholil 2. června 1926.
Hugo Klinger se v tento den vracel autem
z Vídně. Na mostě před pilou, která byla
součástí panství, jej očekávala Sybilla spolu
s Orlovem, jenž ji předtím doprovázel na lovecké
pochůzce. Zatímco Sybilla poté odjela zpět do
Vídně, Hugo i Orlov se samostatně vydali do
lesa. Došlo k setkání a k rozhořčené hádce, jež
skončila výstřelem z pistole, kterým Orlov zasáhl
Huga do oblasti ramene. Vzápětí vystřelil i Hugo
a trefil Orlova do pravé paže.
Hugo Klinger byl převezen do zdejší nemocnice,
kam byl vzápětí dopraven i Orlov. Oba byli
okamžitě operováni, přičemž Orlovovo zranění
se jevilo jako vážnější. Tragédie však
pokračovala. Poté, co se Sybilla o souboji
dozvěděla, neunesla svou vinu a obrátila zbraň
proti sobě, přičemž svému zranění na místě
podlehla. 15. června zemřel na následky
poranění také kníže Cyril Konstantin Orlov.
Hugo Klinger přežil a pobýval na Raabsu ještě
dalších šest let. V roce 1932 zadlužené panství
prodal a odstěhoval se do paláce ve Vídni.
(zdroj: Muzeum Mladoboleslavska)
Vydává Spokojený domov, o.p.s., poskytovatel terénních sociálních služeb pro seniory a zdravotně postižené:
pečovatelská služba, osobní asistence, odlehčovací služby
http://www.spokojeny-domov.cz, tel.: 774 423 414, e-mail: [email protected]
číslo účtu: 249429128/0300
strana 9
PŘEDSTAVUJEME
Spokojený domov 5/2012
Dobrovolníci v Českém domě svoji úlohu zvládli na jedničku
Ohlédnutí za působením českých dobrovolníků na nedávné olympiádě v Londýně
Aleš Malár
Bez nich by to ani nešlo. Dobrovolníci,
kterých se nakonec v Českém domě sešlo
přes sto, zajišťovali po dobu celé olympiády
hladký průběh dění v tomto místě setkávání
českých
sportovců,
příznivců
sportu
a fanoušků.
Cílem všech dobrovolníků bylo si pobyt
v Londýně, vedle práce, maximálně užít.
Jednoznačně se dá konstatovat, že
dobrovolníci této mety bez problému
dosáhli.
hrdý, že je Čech,“ řekl Mirovský.
Dobrovolníci začali svoji činnost vykonávat
již před zahájením her a někteří pokračovali
i po skončení. V Českém domě byli
rozmístěni na různé pozice od hlídání
strategických pozic, přes maskérku ve
studiu ČT, catering až například po obsluhu
internetové kavárny iDNES.
Foto: www.ceskydum2012.cz
Foto: www.ceskydum2012.cz
Přestože v prvních fázích plánování se
počítalo s počtem dobrovolníků kolem třiceti,
nakonec jich do Londýna odjelo 115, a to
i přes fakt, že si každý musel na vlastní
náklady zařídit ubytování a dopravu. Velké
poděkování patří Tomáši Mirovskému, který
tuhle partu vybral a po celou dobu ji
koordinoval.
„Někdy v půlce
olympiády jsem
vedl
dovnitř
skupinu
asi
patnácti
dětí
z Čech, a když
vycházeli,
tak
jeden
z dorostenců
řekl, že teď je
Na dobrovolníky byla ze všech stran slyšet
téměř jen chvála a i díky nim byl Český dům
v průběhu her ohodnocen zlatou medailí od
agentury AP jako nejlepší olympijský dům
v Londýně.
V předposlední den olympiády všichni
dobrovolníci nastoupili na pódium, aby jim
mohl poděkovat zaplněný Český dům.
O den později se konala rozlučka v menším
kruhu, kdy každý obdržel certifikát
o absolvování
podepsaný
předsedou
Českého olympijského výboru Milanem
Jiráskem a sedminásobnou olympijskou
vítězkou Věrou Čáslavskou, která si
rozlučku dobrovolníků nenechala ujít
a slavila s nimi, přestože měla pozvání na
závěrečný ceremoniál.
Zejména některé dívky při loučení neudržely
emoce a byly vidět i slzy. Dá se tedy směle
konstatovat, že parta, která se zde sešla,
byla
jednoduše
perfektní
a rozlučka
legendární.
Vydává Spokojený domov, o.p.s., poskytovatel terénních sociálních služeb pro seniory a zdravotně postižené:
pečovatelská služba, osobní asistence, odlehčovací služby
http://www.spokojeny-domov.cz, tel.: 774 423 414, e-mail: [email protected]
číslo účtu: 249429128/0300
Spokojený domov 5/2012
KULTURA A VOLNÝ ČAS
strana 10
Květa Fialová a Ivo Šmoldas bavili turnovské divadlo
Herečka se svým osobitým humorem vyprávěla například o tom, jak bydlela v márnici
Petr Novák
Hostem pravidelného měsíčního pořadu
Pohovka s Ivo Šmoldasem v Městském
divadle Turnov byla ve středu 12. září Květa
Fialová. Dvouhodinové vystoupení bylo
doplněno písničkami vynikajících hudebníků
Andyho Seidla a Pavla Půty.
heterosexuál, tak to bylo úžasné. Když
nechcete zavraždit toho, s kým bydlíte, tak
se nastěhujte do márnice a je to zadarmo,“
radí herečka.
Andy Seidl, Pavel Půta, Květa Fialová a Ivo Šmoldas.
Foto: Petr Novák
Květa Fialová a Ivo Šmoldas bavili turnovské divadlo.
Foto: Petr Novák
Hned na úvod bylo připravené hudební
překvapení pro vystupující herečku. Ještě
před jejím příchodem na jeviště rozdali
pořadatelé divákům text a ti pak za
hudebního doprovodu Andyho Seidla
a Pavla Půty uvítali přicházející Květu
Fialovou písničkou k narozeninám, které
oslavila 1. září. „Je mi 83 let a prožívám
nejlepší léta svého života. Je to nádherné.
Nechtěla bych být ani o den mladší.
V příštím životě se chci narodit zase
v osmdesáti, jenom proboha nebýt mladá,“
okomentovala herečka svůj věk.
Během večera o sobě Květa Fialová
prozradila spoustu neuvěřitelných věcí.
Například to, že půl roku bydlela v márnici.
„Byla jsem vdaná a zjistila jsem, že to nejde.
A protože jsem neměla peníze, abych odjela
na Bahamy, poprosila jsem kamarádku, jejíž
manžel byl vedoucím starého hřbitova, kde
byla prázdná márnice. Tak jsem tam
bydlela. A jelikož tam nebyl žádný
Během pořadu došlo i na dotazy diváků, na
které měla herečka pohotové odpovědi.
Například na otázku, jak pomáhá hubnout
Nadě Konvalinkové, odpověděla: „Když
jedeme na zájezd, tak vezmu s sebou
chleba ještě pro ni.“
Dále mohli diváci z úst účinkujících umělců
slyšet ostrou politickou satiru, Šmoldasovy
zážitky s tchyní a povídání o Dalajlámovi,
kočkách i oddavkách Květy Fialové
s Ferdou Mravencem v klášteře.
Řeč přišla i na vážnější témata. Herečka
nemohla
nezavzpomínat
na
svého
hereckého kolegu Radoslava Brzobohatého,
který nás v den konání pořadu navždy
opustil. „Hrála jsem s ním hodně rolí
a vždycky uměl text. A nebo byl tak dobrý
herec, který dělal, že umí,“ zavzpomínala
Květa Fialová. Publikum pak zesnulému
herci zazpívalo písničku.
Květa Fialová odpovídala i na dotaz, jak se
jí líbí v Turnově. „Je to nádherné město,
stejně jako zdejší divadlo. Hrála jsem tu už
mnohokrát. Buďte šťastní, že tady takové
divadlo máte. Stejně jako já jsem šťastná,
že sem mohu občas přijet,“ dodala oblíbená
herečka.
Vydává Spokojený domov, o.p.s., poskytovatel terénních sociálních služeb pro seniory a zdravotně postižené:
pečovatelská služba, osobní asistence, odlehčovací služby
http://www.spokojeny-domov.cz, tel.: 774 423 414, e-mail: [email protected]
číslo účtu: 249429128/0300
strana 11
SPOKOJENÝ DOMOV INFORMUJE
Spokojený domov 5/2012
UPOZORNĚNÍ!
Opravna obuvi provozovaná Spokojeným domovem, o.p.s.,
je od 9. října 2012 z provozních důvodů do odvolání uzavřena. Sledujte vývěsku na provozovně
nebo webové stránky. Informace na telefonech 774 341 171 nebo 773 503 814.
Masarykovo nám. 1142, Mnichovo Hradiště
http://www.spokojeny-domov.cz/opravna-obuvi
Chcete se podílet na tvorbě časopisu?
Uvítáme jakékoliv připomínky k časopisu, tipy na články, náměty na nové rubriky, informace
o akcích vhodných pro seniory a zdravotně postižené a v neposlední řadě i vaši vlastní tvorbu
– vzkazy, vzpomínky, fotografie, kresby, články o vašich koníčcích, recepty... Osobně můžete
doručit své příspěvky do naší kanceláře v Mnichově Hradišti nebo posílat e-mailem na adresu
[email protected]. Vaše dotazy vám rádi zodpovíme na telefonu 773 635 633.
http://www.spokojeny-domov.cz/casopis
Ceník inzerce časopisu Spokojený domov:
1 strana (181 x 244 mm): 600 Kč
1/2 strany (181 x 122 mm): 400 Kč
1/4 strany (85 x 122 mm): 250 Kč
1/8 strany (85 x 61 mm): 150 Kč
Veškeré zisky z inzerce budou použity na podporu sociálních služeb poskytovaných Spokojeným domovem, o.p.s.
Spokojený domov nabízí další kurzy šití pro děti i dospělé
Spokojený domov, o.p.s., se rozhodl navázat na úspěšnou Letní hadrovou školy Hany Rejzkové
v domě s pečovatelskou službou (DPS) v Kněžmostu a nabízí další kurzy šití, tentokrát nejen pro děti,
ale i pro dospělé.
Kurzy pro děti od mladšího školního věku budou v dílně DPS Kněžmost probíhat každou středu od
14.30 hod do 16.00 hodin. Bude se jednat o textilní tvorbu, barvení látek, vymýšlení a tvoření modelů
oblečení na sebe, šití na šicím stroji. V kroužku může pracovat maximálně 5 dětí. Cena jednoho
sezení činí 60 Kč za osobu. Kroužek má 10 lekcí. V případě naplněné kapacity je možné dle dohody
s rodiči nabídnout kroužek i v dalších dnech pracovního týdne.
Kurzy dospělé jsou určeny začátečníkům a mírně pokročilým ženám, dívkám i mužům. V dílně v DPS
Kněžmost budou probíhat každou středu od 16.30 do 18.00 hodin. Jedná se o textilní tvorbu, barvení
látek, vymýšlení a tvoření modelů oblečení na sebe nebo pro děti, šití na šicím stroji. Náplní kurzu šití
je také zhotovení série praktických vzorníků z kategorie „Jak na to?“, např. jak postupovat při výměně
zipu u riflí, kalhot, sukně, jak zkrátit kalhoty, jak všívat límce, rukávy, jak zhotovovat kapsy, polštáře
atd. V kurzu mohou pracovat maximálně 4 osoby. Cena jednoho sezení činí 105 Kč za osobu. Kurz
má 10 lekcí.
Termíny obou kurzů:
− v letošním roce: každá středa od 10. 10. 2012 – 12. 12. 2012
− v roce 2013: každá středa od 10. 1. 2013 – 20. 3. 2013 (mimo 13. 3. – jarní prázdniny)
Přihlásit se je možné v kanceláři Spokojeného domova v DPS Kněžmost. V případě nepřítomnosti
vhoďte přihlášku do schránky nebo volejte na tel.: 773 503 814. Přihlásit se lze i e-mailem na adrese
[email protected].
Spokojený domov, registrace MK ČR E 19810. Adresa redakce pro Vydává
osobní návštěvu: Jana Švermy 378, Mnichovo Hradiště (vedle vchodu
do dětského zdravotního střediska). Korespondenční adresa:
Spokojený domov, o.p.s. – redakce časopisu, Veselá 159, 295 01
Mnichovo Hradiště. Šéfredaktor: Bc. Petr Novák – tel.: 773 635 633, email: [email protected]. Redakční rada: Martin Kuchař,
Hana Rejzková, Bc. Kamila Sedláková, Miloslava Šturmová. Tisk:
EUROTISK Navrátil s.r.o.
Web časopisu: http://www.spokojeny-domov.cz/casopis
Spokojený
domov,
o.p.s.
poskytovatel
terénních
sociálních
služeb pro seniory a zdravotně
postižené: pečovatelská služba, osobní
asistence, odlehčovací služby. Sídlo:
Veselá č.p. 159, 295 01 Mnichovo
Hradiště,
IČ:
29043913,
tel.:
774 423 414, e-mail:
[email protected].
http://www.spokojeny-domov.cz