Září 2015 - Průhonice

Z P R A V O D A J
O B C E
P R Ò H O N I C E
ZÁŘÍ 2015
DISKUSE, PŘÍSPĚVKY, NÁZORY
VZPOMÍNKA NA
VZÁCNÉHO ČLOVĚKA
Dokončení ze str. 11
„Lásek“ měl ještě několik. Například letadla. Vzbudila ji léta
základního vojenského výcviku,
přičemž z řadového vojína, který
ale vykazoval mimořádné znalosti chodu leteckého motoru, se
stal na čas odborným pedagogem pro tuto disciplínu. A zřejmě dobrým. Navázaná přátelství
učitele s jeho žáky z té doby vydržela až do konce jeho života.
Živily je pravidelné schůzky, přičemž možnost své nepřítomnosti na nich si po celou tu dlouhou dobu nikdy nepřipustil.
O pedagogickou činnost byl tehdy požádán i v souvislosti
s výcvikem mladých mužů z právě utvářeného státu Izrael.
Ten příběh je obecně známý. Udál se na tehdejším letišti u
Liberce a po výcviku odletěli do Izraele první letci tohoto
nového státu. Vlastimil Bezouška byl u toho. I zde vznikala
přátelství do daleké budoucnosti. Mnoho let poté, když už
byl hluboko v důchodových letech (1986), neodolal a přijal
nabídku spolupráce kolektivu z nedalekých Říčan, zabývajícího se vírníky, a i tady uplatňoval své znalosti leteckého
motoru. Sám se stále vzdělával a sledoval vývoj letecké a
raketové techniky. „Po odchodu do důchodu se mi život
dosti změnil. Náhle přestaly pracovní starosti a často jsem
se přistihl, že v podvědomí mě to stále pronásledovalo.
Tento stav jsem začal léčit zájmem o modely strojů. Pro
zařízení mé dílny vyhovovala technologie parních strojů.
Ve spojení s tím, že v mých klukovských letech jsem se
kolem parních strojů pohyboval a je obdivoval. Zatím jsem
jich vyrobil šest kusů, včetně výpočtů a dokumentace. Vedle této činnosti, která zaměstnává mozek a nedovolí mu
stárnout, přispívám na různá přání poradensky k řešení
problémů v oboru pohonu ultralehkých letadel a vírníků.“
A jeho rodina? Byť o tom nikdy na veřejnosti nehovoříval, i
tu mu štěstí přálo. Každý brzy poznal, že měl štěstí i při výběru své celoživotní družky. Bývala mu oporou, zbavovala
ho denních domácích a rodinných starostí a trpělivě snášela a podporovala svět jeho zájmů. K tragickému zásahu
do jeho života došlo teprve úmrtím jeho dcery. S tím se do
konce života už nevyrovnal.
Vlastimil Bezouška tradici svého otce – být prospěšný
společnosti a obci – významně posunul do naší současnosti. V kronice je záznam, že ho obec v roce 1965 ocenila
s několika dalšími občany za jakési brigády. Býval zván i
na jiné aktivity v obci, jeho pověst mezi občany byla záru-
12
kou solidnosti a jistoty, když někde na veřejnosti aktivně
vystoupil. Nebylo mu ani nyní zatěžko v tom pokračovat.
I v pozdním věku. Poskytovat informace o minulosti obce,
zejména s několika dalšími své generace pro záznamy do
kroniky obce, v besedách, v knihovně. Jednou z událostí
roku 2006 byla výstava jeho akvarelů starých Průhonic.
Účastnil se řady pracovních sezení s dalšími vrstevníky o
historii obce pro záznamy kroniky. Dnes to jsou více jak
tři desítky stran jeho vyprávění a vzpomínek, které jsou
tak zaznamenány pro budoucí generace. Jeho vyprávění
z historie průhonického fotbalu, z historie továrny, z historie řemesel v obci, z historie zemědělství, vzpomínky na
občany, kteří kdysi tvořili dějiny, na společenský život v
obci… Vždycky, když selhaly běžné metody zjišťování fakt
z moderní historie obce, oživoval svou neuvěřitelně bezchybnou detailní paměť. Cítil se do té míry občanem obce,
aby se osobně účastnil společenských událostí. Nebránil
mu v tom ani vysoký věk, byť to pro něho mohlo být někdy
už i dosti obtížné.
ZÁŘÍ 2015
PRŮHONICKO
Z P R A V O D A J
O B C E
P R Ů H O N I C E
•
z d a r m a
DISKUSE, PŘÍSPĚVKY, NÁZORY
VLASTIMIL BEZOUŠKA –
VÝZNAMNÝ ČESKÝ KONSTRUKTÉR
Vážení spoluobčané,
toto „Průhonicko“ jsme se rozhodli věnovat památce našeho průhonického spoluobčana, významného českého konstruktéra Vlastimila Bezoušky (*14.9.1926 ✝ 11.8.2015).
Pocházel z průhonické kovářské rodiny. Jeho dědeček,
kovář Čeněk Bezouška, byl velitelem hasičů, divadelník
a muzikant, otec, kovář František Bezouška, aktivně působil v místním Sokole.
Odešla jedna z legend naší obce, odešel vzdělaný, pracovitý člověk, odešla legenda československého světa techniky.
Odešel dobrý člověk.
kteří tehdy měli kvality vysokoškolských profesorů. Praxi
absolvoval v Českomoravských strojírnách ČKD, kde se v
té době kromě lokomotiv vyráběly i tanky. Po studiích se
rozhodl pro technickou dráhu konstruktéra a svůj výtvarný talent realizoval při tvorbě kreseb a akvarelů, v nichž
zachytil podobu Průhonic z doby svého mládí.
Po válce pracoval jako konstruktér vývojového oddělení
n. p. JAWA, v letech 1949 – 1951 učil teorii leteckých
motorů na Vojenské odborné škole leteckých mechaniků. Poté se vrátil jako konstruktér zpět do JAWY, kde
se později stál šéfem vývoje. Zde mimo jiné vytvořil
prototyp praktického skútru JAWA 350 (1952 – 1953),
prototyp − malý skútr JAWA 50 (1957), moped JAWETA
(1. prototyp 1956). V JAWĚ prožil nejvýznamnější část
svého profesního života, kromě ní působil 11 let v ČKD
Polovodiče jako vedoucí vývoje speciálních technologií.
Za svůj profesní život uplatnil více než 100 patentů, převážně v motocyklové technice, přihlášených v 17 zemích
Jiří Macek
P. S. Vlastní životopis a většina nejzajímavějších vyprávění
jsou k dispozici na webových stránkách naší obce pod heslem Kronika obce.
Vlastimil Bezouška, na fotografii vpravo, v roce 2006 na výstavě
V. Motla v Průhonicích
Vlastimil Bezouška zdědil umělecké nadání a technickou
zdatnost svých předků, byl vzdělaný a vtipný společník.
Po studiích na reálném gymnáziu pokračoval za války
ve studiu na vyšší průmyslové škole strojní. Rád vzpomínal na vysokou odbornou úroveň svých profesorů,
JAWA 50 – Jejími autory jsou konstruktéři Josef Jozíf,
Dipl. Ing. Jan Ráfl CSc., Dipl. Ing. Evžen Ritschl, Vlastimil Bezouška a Dr. Jan Pivrnec z výzkumného a vývojového oddělení Pražské Jawy. Na počátku šedesátých let
byla zkonstruována nová automatická odstředivá spojka
ve dvou variantách: v lamelovém provedení a kuželovém
provedení. Toto jednoduché funkční konstrukční řešení
splnilo všechny předpoklady a bylo zavedeno do sériové
výroby. Motocykl s tímto zařízením se lišil jen nepatrně
od sériového provedení, neboť na místě levého víka skříně
motoru, kde se nacházela spojka, měl malou bubnovitou
vypouklinu.
Vl. Bezouška – pohled na Průhonice od 1. Holského rybníka, akvarel
Skútr JAWA 350, rok 1953 – konstrukce a design Vlastimil Bezouška
1
Z P R A V O D A J
O B C E
P R Ò H O N I C E
ZÁŘÍ 2015
ZÁŘÍ 2015
Z P R A V O D A J
O B C E
P R Ò H O N I C E
světa. Jedním z nich byla i konstrukce automatické odstředivé motocyklové spojky, kterou se snažila získat japonská Honda.
Po odchodu do důchodu se jako svému koníčku věnoval
konstrukci funkčních modelů parních strojů. Podle jeho
slov tyto stroje jsou do té míry složité, že na jejich konstrukci stačila dílna v Průhonicích. Tímto způsobem, jak
říkal, oddaloval „stárnutí mozku“. Působil též jako poradce při řešení problémů v oboru pohonu ultralehkých letadel a vírníků. Lidé ho často vyhledávali, když potřebovali poradit s opravou starších motocyklů a nejrůznějších
strojů.
Pan Bezouška, druhý zprava, se zetěm Zd. Knapem a s bývalými
žáky z letecké školy
S manželkou Josefou vychovali dvě dcery Alenu a Vlastu
a jejich radostí byla čtyři vnoučata Veronika, Jan, Jakub a
Barbora.
S panem Bezouškou byla radost trávit čas − byl vzdělaný,
vtipný, technicky zručný, své znalosti uměl předat ostatním a navíc to byl CHARAKTER. Ostatně posuďte sami ze
vzpomínek jeho přátel.
PhDr. Hana Borovičková, starostka obce Průhonice
KOVÁŘSKÉ ŘEMESLO
VZPOMÍNKA VLASTIMILA BEZOUŠKY, JAK JI
VYPRÁVĚL PRO OBECNÍ KRONIKU
Král byl zaměstnancem ve dvoře, za ovčínem. Živnost
nezrušil, V Zahradách dělal všechny dřevařské a kolářské
práce. Měl jednostrannou protahovačku, pásovou pilu,
hoblovku…
Takové kolo k vozu, to byl fortel asi několika tisíciletí. Ráf
podobně. Bylo to normální ploché železo, pro těžší vozy
65 mm/22 mm, pěkný kus železa. Kovář si na dřevěném
kole udělal křídou rysku, železo na to postavil a počítal,
kolikrát se to otočilo, tam si zase udělal čáru křídou a totéž provedl na železném ráfu. Bylo to kombinované ale
ještě tím, že svařování železa se dělo ve výhni, ne elektřinou nebo autogenem. Konce se vykovaly do takového
jazyku, oboustranně, kousek přes sebe, celé se to ohřálo,
Pan Bezouška na svém parním stroji
bez vrtání na kovadlině se to prorazilo průbojníkem, vrazil
se do toho nýt a zanýtovalo se to. A ty všechny předcházející výpočty sloužily k tomu, aby až se to skrouží, aby
průměr byl tak nějakých 2 cm menší než kolo, potom se
to protáhlo ohněm, prohřálo a za tepla se kola natahovala.
Pod kůlnou jsme měli tlustý sloup, kde bylo zašroubované
železo, aby se to, co se na něm zpracovávalo, nemohlo
překlopit. Pod to se daly speciální dvě kozičky a kolo leželo šikmo. Mistr na to dal ráf, a to tak, aby na jedné straně
zapadnul, na druhé aby zůstal trochu ve vzduchu.
K tomu se použila dvě polena s háky, dva pomocníci se
na tom houpali a mistr do toho tloukl a ono to pomalu
zalézalo, otočilo se to, a když už to bylo skoro celé zalezlé, že se to těmi háky nedalo lépe natáhnout, dalo se to
na kovadlinu a kusem železa se to dotlouklo. Poté se to
dalo do vody, do koryta, začalo to syčet a dřevo praskat
a zvonilo to. Stáhlo se to tak až o 2 – 3 cm. Podpořilo to
také funkci kuželu.
Z kroniky obce vybral PhDr. Jiří Macek, kronikář
VZPOMÍNKA ŽÁKŮ PANA BEZOUŠKY
Z VOJENSKÉ ODBORNÉ ŠKOLY
LETECKÝCH MECHANIKŮ
Bezouškova kovárna – chlapec vlevo Vlastimil Bezouška s maminkou, s otcem Františkem, vpravo kovářský učedník
2
Každý první čtvrtek v měsíci se v jedné pražské restauraci schází parta bývalých spolužáků z Vojenské odborné
školy leteckých mechaniků, které v letech 1949 – 1951
učil pan Vlastimil Bezouška. Škola byla tehdy z Liberce
přemístěna do slovenského Liptovského Mikuláše. O své
vzpomínky se s námi podělili pánové Jan Dalík, Karel Vokurka a Ludvík Zítek.
„Dvouleté studium na průmyslové vojenské škole pro
letecké mechaniky jsme nastupovali v 18 letech. Vlasta
byl tehdy mladý učitel, asi jen o 5 – 6 let starší než my.
Vojsko ho pro učitelskou dráhu získalo jako zkušeného
konstruktéra, jeho oborem byly letecké motory. Byl nám
věkově blízký, byl nejenom náš učitel, ale i náš kamarád.
Byl laskavý a sympatický, autoritu si získával hlubokou
znalostí svého oboru, ale i velkým přehledem v souvisejících technických oborech a v oblasti historie. Předával
nám své praktické znalosti konstruktéra a uměl vysvětlit
vše tak, že jsme dobře porozuměli i složitým věcem.
V té době byla naše škola prodchnuta vědomím, že na
práci každého z nás bude jednou záviset život našich kolegů letců, a to nás vedlo k velké odpovědnosti. Po škole
jsme se rozešli na různá místa po republice, ale sledovali
jsme úspěchy našeho bývalého učitele, kterých jako konstruktér dosahoval v JAWĚ – jeho patent na automatickou spojku do jednostopých vozidel a jiné.“
Bezouškova domácí dílna
V 80. letech se bývalí spolužáci začali pravidelně scházet
v Praze a pozvali i svého učitele Vlastu Bezoušku. „Rádi
jsme poslouchali jeho vyprávění, byl velkým znalcem letectva v období 2. světové války, historie našich legií v
Rusku, a zajímaly nás vzpomínky z doby, kdy byl hlavním konstruktérem JAWY. Zůstal nám v paměti jako velmi
vzdělaný člověk, byl nám citově blízko.“
Vyprávění zaznamenala Hana Borovičková
VZPOMÍNKA NA VL. BEZOUŠKU
OD LIBUŠE ŠULCOVÉ
Vlastimila Bezoušku jsem znala z vypravování svého manžela Vladimíra Šulce dávno předtím, než jsem se s ním setkala poprvé. Vláďa totiž rád vzpomínal na dětství a mládí
v Průhonicích. Tehdy se tam dala dohromady parta mladých, kteří trávili svůj volný čas úplně jinak než dnešní mládež. Hodně sportovali, na zahradě MUDr. Balcara hráli
kuželky a zpočátku i volejbal, který se později přestěhoval na hřiště u sokolovny. Chodili plavat do Komárova i
Černého rybníka a samozřejmě hráli fotbal na hřišti v Holi.
Do této omladiny patřili oba kluci Šulcovi (Gusta a Vláďa),
Fanda Větrovec, Fanda Engl, Lída Lipanská a další, jejichž
jméno jsem zapomněla, ale hlavně iniciátor většiny akcí
Paní Libuše Šulcová na motocyklu BSV
Vlastík. Už v té době to byl pohledný, chytrý a vtipný mladík a byl vždy středem zájmu nejen děvčat.
Z Vláďova vyprávění mne zaujala historka z revoluce 1945.
Jako ve většině obcí byl i v Průhonicích založen revoluční výbor na obranu občanů, jehož členové v revolučních
dnech usoudili, že je nutné hlídat okolí obce, protože zbytky německých hord rabovaly a vraždily, kde se dalo. Nevím, který den vyšla hlídka na věži zámku na naše tři kluky,
ale vím, že to bylo v jednu hodinu odpoledne. Vlastík, Gusta i Vláďa se rozmístili kolem věže a pečlivě pozorovali okolí. Kolem třetí hodiny uviděli na silnici u Rozkoše se něco
blýskat. Byli přesvědčeni, že to nemůže být nic jiného než
pušky Němců. Hned to utíkali nahlásit na výbor, ten rychle
svolal pohotovost a všichni vyrazili k Rozkoši. Jak milé to
3
Z P R A V O D A J
O B C E
P R Ò H O N I C E
ZÁŘÍ 2015
ale bylo překvapení, když u hájovny zjistili, že blýskající
se „pušky“ jsou kosy sekáčů, kteří pomáhali ve vedlejší
vsi kosit louky. Všichni se vrátili zpět šťastni, že to nebyl
žádný nepřítel a že se tímhle poplachem prokázala připravenost občanů k boji. Na poplašenou hlídku se proto
vůbec nikdo nezlobil.
Věřím, že teď sedí někde na obláčku mezi svými kamarády a debatují o tom, který typ motocyklu Jawa nebo
ČZ se kdy a více povedl. Podívejte se občas na nebe, určitě ho tam mezi mráčky uvidíte, jak se na nás usmívá!!!
Libuše Šulcová
VZPOMÍNKA GRAFIKA
A MALÍŘE JIŘÍHO BLAŽKA
NA VLASTIMILA BEZOUŠKU
Při vzpomínce na vzácného člověka musím zmínit jeho
rodiče. Paní Boženka Bezoušková byla nejlepší přítelkyní
mojí matky. Ten vztah začal za války, „za okupace“. V té
době onemocněl můj otec a pomalu umíral ve Všeobecné
nemocnici v Praze. Moji maminku, učitelku místní školy,
vyhodili z práce, zůstala sama s dvěma malými dětmi. Obden chodila pěšky do Prahy do nemocnice a od lékařů se
dověděla, že by otci pomohlo, kdyby přinesla litr mléka.
Vypravila se tedy za selkou do největšího statku a byla
odbyta větou: „Máme malý prasata.“ Za ženou, jež ještě
před rokem učila její děti, zabouchla vrata. Jediná rodina
ochotná pomoci, byla rodina Bezouškových, která chovala
jednu jedinou kravičku.
Měl jsem možnost jako malý chlapec poznat jejich syna
Vlastu, od začátku byl pro mne vzorem a příkladem. Věděl
jsem něco málo o jeho vynálezech a světových patentech
4
Z P R A V O D A J
O B C E
P R Ò H O N I C E
AKTUALITY Z OBECNÍHO ÚŘADU
ZASTUPITELÉ OBCE PROJEDNALI NA VEŘEJNÉM
ZASEDÁNÍ DNE 25. 8. 2015 NÁSLEDUJÍCÍ PROGRAM:
V roce 1995 jsme se s manželem přestěhovali do Průhonic natrvalo a přátelství z mládí se nejen obnovilo, ale i
prohloubilo. Vláďa chodil k Vlastíkovi dost často, ať už
pro radu nebo jen tak na popovídání. Jejich debaty byly
pravou exkurzí do historie motocyklů a Vlastík, ten měl
vždy o čem vyprávět.
V lednu 2006 Vláďa zemřel a tehdy se stal Vlastík mým
neocenitelným rádcem, pomocníkem v mé snaze udržet
můj motocykl BSA v dobrém chodu, a snad mohu říci i
přítelem. Ať jsem si nevěděla rady s čímkoliv, on si to prohlédl a řekl, ať přijdu za den, za dva, že se na problém podívá. A vždycky to opravil, vyřešil, případně ve své malé,
ale perfektně zařízené dílničce i vyrobil. V té době už měl
úplně hotový parní válec, který si sám vymyslel, nakreslil
i vyrobil. Byl rád, když ho mohl někomu předvést v chodu. Jak to v komínku zablafalo a on se posadil k řízení,
zářil jako sluníčko. Měla jsem to štěstí, že jsem s oběma
švagrovými – PhDr. Marií Königovou i Kamilou Šulcovou
mohla prožít krásné odpoledne na zahrádce u Vlastíka a
on nám válec předvedl v chodu a při tom vyprávěl, jak ho
to vlastně napadlo, udělat takovou složitou a náročnou
mašinu. „Prostě – neměl jsem co na práci!“
ZÁŘÍ 2015
1. Smlouva o zřízení práva stavby pro DomoDevelopment II, s. r. o. a DomoDevelopment, a. s. – intenzifikace
ČOV Průhonice
2. Změna č. 2A územního plánu Průhonic
3. Informace o výsledku poptávkového řízení na doplnění kamerového systému v obci
4. Rozpočtové opatření – převod z kapitoly MŠ do kapitoly ZŠ
5. Změna jednatele spol. Zahrada vín, s. r. o.
Manželé Vlastimil a Josefa Bezouškovi při přátelském posezení na
zahradě u Blažků 30. 6. 1983
v poválečném období. Sledoval jsem jeho aktivitu v práci i
v obci. Z té doby mám vzpomínku, o kterou bych se s vámi
chtěl podělit.
Jednoho jarního dne jsem se vracel autobusem ze školy a
vidím u branky „kovářovny“ stát honosné černé auto. Na
blatníku auta čněla japonská vlaječka a tři Japonci se obřadně loučili s Vlastou. Ptám se ho, co to bylo za návštěvu.
„Ale přijeli, jestli bychom jim neprodali nějaký můj patent.“
Chystám se mu gratulovat, jenže vzápětí mne informoval,
že jeho duševní vlastnictví
je v této době výhradním
vlastnictvím státu. Už na
odchodu jsem se zeptal:
„A kolik ti nabídli, mi říct
nemůžeš?“ Díval se někam mimo mě a řekl: „…
můžu − do smrti bych nemusel dělat!“
Vzpomínka na Vlastimila
(Vlastu) Bezoušku nikdy
nevybledne, byl to vzácný
člověk, vzdělaný, vysoce
nadaný a tvůrčí. Byl to
člověk pevného charakteru, člověk čestný a přímý. Odešel člověk, který
žil příkladným životem,
a svůj optimismus, smysl
pro humor a svou životní
moudrost zde, bohudík,
zanechal.
Jiří Blažek
Autoportrét Jiřího Blažka
6. Žádost o navýšení příspěvku TJ Spartak o 100 tis. Kč
7. Smlouva o výpůjčce mezi obcí Průhonice a Středočeským krajem
8. Kupní smlouva pro pozemky přiléhající k zemnímu valu
9. Dotazník k rekonstrukci náměstí
10. Jednací řád Finančního výboru obce Průhonice
11. Směnná smlouva, manželé Štofkovi, ul. Na Sídlišti
12. Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o zřízení služebnosti inženýrské sítě, p. Chvojka
13. Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o zřízení služebnosti inženýrské sítě, p. Hassmann
14. Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o zřízení věcného břemene – služebnosti a smlouva o právu provést
stavbu č. EP-12-6002872. ČEZ distribuce, přeložka NN
v MŠ
15. Smlouva o právu provedení stavby „Hotel náměstí
Průhonice“
16. Různé
16.1 Smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene služebnosti inženýrské sítě pro lokalitu Nové Průhonice
16.2 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o zřízení věcného břemene – služebnosti a smlouva o právu provést
stavbu č. IP-12-6008516 ČEZ distribuce. (Lokalita na
sídlišti)
16.3 Návrh vánočního osvětlení obce Průhonice
Ing. J. Havlíčková, tajemnice OÚ
PŘISPĚJTE DO VÝZNAMNÉHO VÝZKUMU
ČESKÉ SPOLEČNOSTI
Vybrané domácnosti našeho města / městské části budou
přizvány k účasti na významném vědeckém výzkumu, který
přinese dosud neznámé pohledy na život české společnosti. Výzkum Proměny české společnosti připravili odborníci
z Akademie věd ČR a Masarykovy univerzity a bude v něm
osloveno 10000 náhodně vybraných domácností z celé ČR.
Dotazování realizují vyškolení tazatelé společnosti MEDIÁN.
Vybrané domácnosti v našem městě / městské části by měli
navštívit poprvé v termínu i. 9. - 30. 9. 2015 a pak znovu v
dalších termínech až do konce října 2015.
Za rozhovor odměna
Účast v šetření bude spojená s finanční odměnou. Domácnost si za hodinu až dvě vyplňování dotazníků v jednom roce
vydělá 500-1100 korun (v závislosti na typu domácnosti).
Do výzkumu může navíc svými odpověďmi opakovaně přispět v následujících 4 letech.
Výzkum je anonymní a pořádají ho renomované vědecké instituce. Poznatky budou sloužit českým i zahraničním vědcům a mohou být základem pro zlepšování sociální politiky.
Nové šetření Proměny české společnosti přinese odpovědi
na otázky jako např.:
• Co brání českým matkám vrátit se po rodičovské dovolené
do zaměstnání a je možné jejich situaci nějak zlepšit?
• Jak dopadají ekonomické krize na životní úroveň domácností, koho zasáhnou nejvíce a na které skupiny obyvatel
by se tak měla zaměřit sociální politika?
• Jak se lidé vyrovnávají s přechodem do důchodu a jak se
jim přitom mění životní úroveň?
•AKCE
Jak rychle se daří čerstvým absolventům najít zaměstnání
SOKOLOVNY
a s jakými problémy se přitom potýkají?
• Potřebují se Češi stěhovat za prací a jak jim to usnadnit?
www.promenyceskespolecnosti.cz
KURZ OLEJOMALBY
METODOU BOB ROSS
26. ZÁŘÍ 2015 OD 9.00 HODIN
Jednodenním kurzem olejomalby, tzv.
technikou „mokré do mokrého“ Vás krok
za krokem provede Pavel Michalica certifikovaný instruktor CRI, CRFI, CRWI metody
Bob Ross. Vybrat si můžete ze dvou motivů.
Na kurzu bude vše potřebné k dispozici,
stačí si vzít na sebe jen pracovní oblečení.
Obraz si odnesete s sebou.
Velikost obrazu bude 50 x 60 cm.
CENA: 2 500 Kč při platbě do 14. 9. 2015,
3 200 Kč při platbě od 15. 9. 2015
MAXIMÁLNÍ KAPACITA SKUPINY: 12 míst,
vhodné i pro rodiče s dětmi od 12 let
REZERVACE NA TELEFONU: 773 870 890
Můžete zaslat SMS – jméno a příjmení, Váš
e-mail, datum kurzu a motiv, který budete
malovat (pokud máte již vybráno)
REZERVACE E-MAILEM:
[email protected]
Měsíčník Průhonicko, září 2015 • Číslo registrace MK ČR E 12577 • Odpovědná redaktorka Hana Profousová, tel.: 732 961 678, [email protected] • Grafická úprava
a kompletní předtisková příprava: Ivana Vrátníková, [email protected] • Tisk: Tiskárna Uniprint • Náklad: 1250 výtisků • Vydává: Obecní úřad Průhonice, Květnové
náměstí 73 • Redakční uzávěrka příštího čísla je 9. 10. 2015 • Cena: neprodejné
5
Z P R A V O D A J
O B C E
P R Ò H O N I C E
ZÁŘÍ 2015
OBECNÍ POLICIE PRŮHONICE
Z ČINNOSTI OP ZA MĚSÍC SRPEN 2015
25. 8. 2015 – V 1055 hod. bylo přijato oznámení o vyvrácení a
poškození sloupku v ul. Za Rozkoší, který odděluje katastr obcí
Průhonice – Zdiměřice a činí ulici slepou. Na místě události strážníky očekával oznamovatel, který sdělil, že škodu na majetku obce
způsobilo při couvání popelářské auto. Hlídka dohledala vozidlo a
jeho řidiče. Řidič si byl vědom svého jednání a uvedl, že má událost zadokumentovanou a předá ji svému zaměstnavateli k dalšímu řešení. Byla provedena fotodokumentace události a předána k
dalšímu opatření příslušnému správnímu orgánu obecního úřadu.
28. 8. 2015 – V 2234 hod. bylo přijato oznámení od občana z ul.
Hlavní, že došlo k vloupání do jeho domu. Na místě oznamovatel
hlídce sdělil, že jej ze spánku vyrušil hluk z vedlejší místnosti. Při
následné kontrole zjistil, že v místnosti je otevřené a rozbité okno
vedoucí do zahrady. Na místo byla přivolána hlídka Policie ČR,
která si věc převzala k dalšímu opatření. Společnými silami byla
provedena kontrola nejbližšího okolí domu, avšak s negativním
výsledkem.
31. 8. 2015 – V 0940 hod. byla přijata žádost od občana z ul. M.
Deyla o kontrolu jeho domu. Zjistil odcizení dámského kola z garáže a měl obavy, že se pachatel nachází ještě v objektu. Po příjezdu provedla hlídka kontrolu rodinného domu, v domě žádná
cizí osoba nebyla zjištěna. Oznamovatel byl poučen o oznámení
události na Policii ČR.
ZÁŘÍ 2015
Z P R A V O D A J
Jan Hendrych
Slavná stromořadí
v proměnách
kulturní krajiny
In divinis ordo arte et naturae
Ing. Jan Hrouda – velitel Obecní policie Průhonice
O B C E
P R Ò H O N I C E
FOIBOS BOOKS,
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu
a okrasné zahradnictví, v.v.i. v Průhonicích,
Botanický ústav AVČR, v.v.i.,
Správa Průhonického parku
Vás srdečně zvou
na slavnostní křest publikace
a vernisáž stejnojmenné výstavy
Slavná stromořadí
v proměnách kulturní krajiny
In divinis ordo arte et naturae
dne 1. října 2015 v 17 hodin
Návštěvnické centrum Průhonického parku
Zámek 1, Průhonice
KAM ZA KULTUROU
Kam v Průhonicích
ve volném čase...
1.10. čtvrtek od 1700 na OÚ Klub seniorů.
Výstava potrvá od 2.10 do 1.11.2015
otevřeno: denně 10 – 17 hodin
26.10.pondělí lampionový průvod od 1700 hod.
Sraz účastníků na náměstí.
www.slavnestavby.cz
www.ibot.cas.cz
31.10. sobota od 1800 hod. U Slepiček Halloweenské opékání buřtů.
www.dendrologickazahrada.cz
Z ČINNOSTÍ ORGANIZACÍ A SPOLKŮ
DENDROLOGICKÁ ZAHRADA
Výzkumného ústavu Silva Taroucy
pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.
Za dálnicí 146, 252 43 Průhonice
tel.: 605 205 959, (jen v provozní době)
e-mail: [email protected]
Dopravní spojení:
ze stanice metra C - Opatov,
bus č. 363, 385 nebo 328
do zastávky Čestlice - V Oblouku
Otevírací doba:
úterý – neděle 9.00 – 18.00
Podzim v Dendrologické zahradě:
Oslavy Dne stromů
10.10.
KOMENTOVANÁ EXKURZE (nutná registrace předem prostřednictvím
rezervačního formuláře či telefonicky na čísle 605 205 959):
Barvy podzimu
Bližší informace viz www.dendrologickazahrada.cz
6
24.10.
PRŮHONICKÁ CYKLOJÍZDA
www.knihovnapruhonice.cz
Na sídlišti 412, Průhonice
V sobotu 12. 9. 2015 v 8,00 hod se v rámci akce „PRAŽSKÉ CYKLOZVONĚNÍ“ rozjel peloton průhonických cyklistů směrem ku Praze.
Přes Rozkoš, Šeberov, Kunratice, Libuš, dále Modřanskou
roklí přes Braník a Barrandovský most jsme v 11 hodin
dorazili na Smíchovskou náplavku, kde nás již čekaly další
pelotony z ostatních pražských částí.
Opět jsme se přesvědčili – byla to již v pořadí 3. jízda,
– že Praha má pro cyklisty spoustu pohodlných udržovaných cyklostezek a cestování na kole je v mnoha případech jednodušší než autem.
Chtěla bych tímto poděkovat všem průhonickým účastníkům za podporu této akce – rok od roku se náš peloton
rozrůstá. Doufám, že jste si cestu užili a již nyní se budu
těšit na další ročníky. Cyklistům zdar!
Za OÚ Průhonice Vás srdečně zve Jitka Lehoučková
7
Z P R A V O D A J
O B C E
P R Ò H O N I C E
ZÁŘÍ 2015
INZERCE
ZÁŘÍ 2015
Z P R A V O D A J
NEJŠIRŠÍ VÝBĚR ZA NEJLEPŠÍ CENY!
VZPOMÍNKA NA
VZÁCNÉHO ČLOVĚKA
JIŘÍ MACEK, KRONIKÁŘ OBCE
Zahradní obrubník
šedý, červený, 100 x 20 x 5 cm,
50 x 20 x 5 cm, 100 x 25 x 5 cm,
systém pero-drážka
45,--
Okrasné tvárnice
v nabídce celkem 6 typů v 11 barevných provedeních, šedá barva skladem
19,- !
od
KE KAŽDÉMU BALENÍ
PIVO ZDARMA
Zámková dlažba Parketa
šedá, 20 x 10 x 6 cm, vibrolisovaná, vysoká pevnost
a otěruvzdornost, odolná proti rozmrazovacím
látkám, dobrý protiskluz, 50 ks/ m2
135,-/ m2
při paletovém odběru
129,-/ m
2
50, !
m2 od
Izolace šikmých střech Domo
vhodné pro jakékoliv tepelné, zvukové, nezatížené izolace, λD ≤ 0,039 Wm K ,
šíře role 120 cm, tl. 8 – 20 cm, d 900 – 350 cm
-1 -1
90
SOUČINITEL TEPELNÉ
VODIVOSTI 0,039 Wm-1K-1
Fasádní pěnový polystyren EPS F
formát: 1000 x 500 mm, v tloušťkách od 10 do 140 mm
k. z. Průhonice - Čestlice, U Makra 130
Tato nabídka platí od 1. 9. do 30. 9. 2015. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Platí pro obvyklé množství jedné domácnosti. Chyby a změny jsou vyhrazeny.
Pro naši vinotéku v prostorách OC Albert Průhonice přijmeme zodpovědnou a spolehlivou prodavačku. Požadujeme základní znalost
práce na PC. V případě zájmu zašlete svůj životopis na: [email protected]. Bližší
informace na telefonu 778 726 060.
Prodám pozemky: 6000 m2 u Průhonic − sítě
200 Kč/m2 nebo 1700 m2 u Jesenice 130 Kč/m2.
Obojí přístup asfaltkou, 200 m od zástavby,
žádná ochr. pásma a zatím vyjma zemědělských staveb nestavební. Tel. 603 442 474.
Ceník barevné inzerce:
1/1 189 x 243 mm 4375 Kč + DPH
1/2 189 x 120 mm 2250 Kč + DPH
1/4 92 x 120 mm 1250 Kč + DPH
1/8 92 x 58 mm 625 Kč + DPH
Řádková inzerce: 25 Kč za každý řádek + DPH
8
P R Ò H O N I C E
DISKUSE, PŘÍSPĚVKY, NÁZORY
k. z. Průhonice - Čestlice
od
O B C E
2,70 !
ks
od 1 palety 2,58/ ks
8,- !
ks od
www.bauhaus.cz
Přijmeme hospodyni na hlavní pracovní poměr − 8 hodin denně. Hledáme milou osobu,
která je pořádná, baví ji uklízet, starat se o dům
a někdy také pečovat o děti. Nabízíme hezké,
přátelské prostředí a dobré finanční ohodnocení. Bydlíme v centru Průhonic. Volejte co
nejdříve na tel: 608 212 339.
Měl jsem štěstí v životě. Poznal jsem výjimečného člověka, jenž mnoho znamenal. Prožil jsem s ním hodiny zajímavých vyprávění, která měla hodnotu historických dokumentů. Poznal jsem z nich i jeho vlastní život od mládí
po zralý věk tvořivé osobnosti.
Rok 1945. Krutá válka skončila, po šesti letech konečně
svoboda. Ale doba to nebyla lehká. Hospodářství státu
bylo v rozkladu a jeho rekonstrukce vyžadovala velké úsilí.
Občané potřebovali především jídlo a přijatelně se obléct.
Existovalo ovšem obrovské všeobecné nadšení být přitom
a uskutečnit to. Kam bylo lze dohlédnout, všude byla příležitost přidat ruku k dílu. Svobodná republika vstávala z
popela a navazovalo se na její úspěchy před válkou. Zejména prvorepublikové výkonné strojírenství vyvolávalo
u všech generací nyní touhu postavit ho znovu na vlastní
nohy. Nebylo to jednoduché, když i obyčejné jízdní kolo
se vyvažovalo zlatem a jeho pneumatiky se ovazovaly přes
ráfek režným provázkem, když byly zkrznazkrz ojeté a děravé.
Z popela ale vstávala jedna továrna za druhou a díky onomu nadšení se začaly objevovat znovu výrobky, které nás
kdysi dělaly slavnými. V tomto prostředí vstupoval do života i člen mladé generace Vlastimil Bezouška, když se
ještě za válečných dnů rozhodl nechat stranou svůj nesporný výtvarný talent a shodou ještě jiných okolností začít svůj tvůrčí život v prostředí dopravního průmyslu. Asi
zvolil podle přirozených zájmů mladého člověka o vše,
co umožňuje rychlejší pohyb a dává více energie, než je
nám dána od přírody. Zvolil nakonec šťastně. Tradice automobilového a motocyklového průmyslu se brzy obnovila, přičemž tuto výrobu osvobozená republika také nutně
potřebovala. Byl to mimo jiné začátek nové éry Škodovky
a Tatrovky, posléze s úspěchem krásně tvarovaného osobního vozu Spartak či prvních konstrukcí ve světě jedinečných nákladních vozů Tatra.
Také pankrácká JAWA rychle navázala na předválečné oblíbené typy motorek. V tradiční červené barvě se opět brzy
vyšplhaly na přední místo. Vrcholem se brzy stal krásný
švihák „Pérák“, s pérováním skrytým v přední chromované
vidlici, s motorem uloženým v ladně uzavřené skříni a nad
ní vystupujícím válcem, u pozdější třistapadesátky dvěma
spojenými. A ještě později? Bájná Jaweta! S láskou mladými nazývaná mnoha lidovými, ba znárodnělými jmény.
Všechno sen tehdejších teenagerů. Ale i už rozumem na-
daných pánů. Tak to viděl každý mužský občan v republice, tak se radoval z úspěchů těchto výrobků v zahraničí.
A což teprve onen historický vynález automatické spojky!
Se zaujetím celá veřejnost sledovala úspěšný souboj o přiznání prvenství patentu s japonskou Hondou, s uspokojením přijala zprávu o udělení státního vyznamenání kolektivu, jenž spojku vymyslel. Mezi třemi či posléze pěti
jméno Vlastimil Bezouška v místech od Prahy vzdálenějších mnoho neříkalo. Patrně prostě zvídavá, chytrá česká
hlava, jedna z mnoha, říkal si občan. Nepředpokládal jsem
tehdy, že bych se s touto osobností někdy sám setkal, byť
mě ona automatická spojka i láska k červeným jawám také
udržovaly v trvalém nadšení.
Mezitím se ale paralelně kdesi odvíjel život jednoho našeho
občana, který u toho všeho byl a který se o pokrok ve vývoji této techniky zasloužil. Tedy onen Vlastimil Bezouška z
Průhonic, zaměstnáním v „Janečkově“ pankrácké JAWĚ (v
místech dnešního areálu Bauhausu). Svár jeho výtvarného
talentu s technickým myšlením a zájmy byl přirozený. Jak
sám o tom ve svém životopise vypráví, pracovní prostředí
otcovy kovárny bylo pevným základem jeho myšlení a zaujetí pro techniku. Zde přirozeně přijímal impulzy řemeslného fortelu, exaktnost užívaných technologií, vstřebával
úžas nad proměnou přírodní hmoty do tvaru výrobku. Zde
se vytvářela pevná báze jeho obdivu a úcty k lidské práci,
jak to v rozhovorech zaznamenaných v kronice obce o řemeslech v Průhonicích precizně formuluje.
Vl. Bezouška - parní lokomobila při žních, akvarel
Talent se ovšem nedá odstranit. Spíše se dá jen pěstovat,
je-li o to zájem. To zůstalo i Vlastimilu Bezouškovi. Rád
si kreslil a pěstoval si tím nejen výtvarnickou rutinu, ale
i fenomenální vizuální paměť. My mu vděčíme za obojí v
dochovaných obrázcích starých Průhonic, které na mnoha
místech zcela změnily svou tvář a na fotografiích se nám
už nedochovaly. Vše byl schopen vždy doplnit v rozhovoru
exaktním popisem. On sám z toho také těžil. Neobvyklou
9
Z P R A V O D A J
O B C E
P R Ò H O N I C E
ZÁŘÍ 2015
ZÁŘÍ 2015
Z P R A V O D A J
O B C E
P R Ò H O N i C E
DISKUSE, PŘÍSPĚVKY, NÁZORY
schopností kreslit trojrozměrné technické dokumentace
a zaznamenávat tak technologické postupy nejen u těch
více jak sto svých ohlášených patentů, když ještě nebyly
k dispozici zobrazovací postupy dnešní elektroniky.
Osobní vlastnosti, o nichž píšeme, vytvářely i živnou půdu
pro jeho osobní a občanská stanoviska. Jestliže je někdo bytostně spojen s aktualizací dosavadního lidského
poznání, jestli sám usiluje svou prací dosáhnout posunu
a realizace nového, bývá obvykle tento princip u takové
osobnosti i v jeho občanském postavení a v mezilidských
vztazích. Myšlení a jednání Vlastimila Bezoušky, jak jsem
ho v hodinách společného sezení a jeho vyprávění měl
příležitost poznat, to byla obecná úcta k člověku, k jeho
práci, přirozený lidský vztah ke druhým. Každý člověk pro
něho byla lidská bytost, svébytná, jedinečná, byť i třeba
něčím problematická. Například jeho hodnocení zážitků z
války, zážitků z prvních dní osvobození jsou popisována z
pozice opravdu humanistické, často oživující u posluchače
této generace vlastní zážitky. Do toho organicky spadaly
i názory a myšlenky o jeho spolupracovnících či jiných tvořivých osobnostech.
Nejinak se vyjadřoval o prostředí, v němž žil. Byl příkladem
člověka, který uměl přesně, stejně jako u technických
problémů, odhadnout a formulovat účelný pokrok oproti omylům či účelovým rozhodnutím v řízení společnosti.
O světě politiky se nikdy přímo nevyjadřoval, ale jeho názor se dal dedukovat z toho, o čem se vyjadřoval jinde.
Nebyl do sebe uzavřený. Naopak byl sdílný v předávání
rozsáhlých vlastních znalostí jiným. O tom po sobě zanechal doklady z doby svého pedagogického působení v armádním učilišti pro letecké důstojníky nebo na druhé straně i o osobní účasti v aktivitách pořádaných obcí.
Brzy byl pro mne příkladem člověka, který si své postavení
ve společnosti uměl vytvořit z pozice exaktního sledování
vývoje, exaktního stejně jako při technických problémech
Vl. Bezouška - původní podoba mostu přes Botič, akvarel
profesních. Nic mu nebránilo se vyjádřit přesně k faktům,
která byla ve vývoji negativní, i k faktům, která nebyla některým částem společnosti pro zveřejnění příjemná. Nakonec měl vždy pravdu. Protože této pravdě v pozadí byla
hloubka poznané reality, zachovaná v jeho neuvěřitelné
paměti. Nevznikal proto ani nějaký nepříjemný konfliktní
stav, zdá se, že neměl ani nepřátel. Hezký příklad pro to
je třeba jeho vyprávění o návštěvě partnerského podniku
v Iževsku nebo jeho vzpomínky na ústup ze slávy našeho
motocyklového průmyslu, čímž pochopitelně velmi trpěl.
Motocykl coby moderní dopravní prostředek byl patrně
jeho největší láskou a zde se také významně zapsal do historie československého průmyslu.
Vl. Bezouška - Stará kovárna u náměstí na začátku ul. Říčanské, akvarel
10
Vlastimil Bezouška byl také konstruktérem našeho prvního mopedu. Impulz mu k tomu dala návštěva výstavy ve
Švýcarsku 1955, kdy poznal, že tudy půjde nový trend dalšího vývoje motocyklového průmyslu. Jeho moped se ale
nakonec do tovární výroby nedostal, odvětví motocyklového průmyslu mělo už hotový systém koordinace výroby
v jednotlivých závodech a změna nebyla možná. Jak sám
Bezouška uváděl, konstrukci prototypu, který po práci v
továrně soukromě testoval po zdejších okolních silnicích,
zakopal nakonec do tehdy budovaného sportovního hřiště
Spartaku. Kauze moped věnoval zajímavou stať ve svém
životopisu.
Dlouhá doba Bezouškovy práce v n. p. JAWA nesla své
ovoce jak zaměstnavateli, tak zaměstnanci. Jeho praxí získané znalosti uchované díky mimořádné paměti dosáhly
kvality, která ho určovala do vedoucích pozic v různých
formách výzkumu, a jeho slovo tu bývalo rozhodující. Sám
o tom jednou řekl: „Práce v tomto předvývoji byla pro mne
velice zajímavá a počítám toto období k nejšťastnějším
údobím své práce. Toto pro mne skončilo rokem 1963, kdy
došlo k již uvedené reorganizaci průmyslu a já jsem odešel
do ČKD, vzniklého ze základního závodu JAWA na Pankráci
– závod Polovodiče… Polovodičová technika byla značně
odlišná. Po zvažování všech pro a proti jsem se rozhodl
pro ni. Byl jsem jmenován vedoucím vývoje speciálních
technologických zařízení. Po návratu zpět do JAWY v roce
1975 jsem jako vedoucí vývoje měl práci už jiné povahy.“
K tomu pro charakteristiku jeho osobnosti uveďme, že i v
tomto věku, kdy přešel na výrobu zcela jiné povahy, nelenil a své znalosti doplnil vysokoškolským kurzem na téma
Pokračování na str. 12
polovodičů.
11