Cestovni_kniha - Roverská Banánová Republika

Cestovni_kniha - Roverská Banánová Republika

Roverská Banánová Republika 2000
CESTOVNÍ KNÍŽKA
1
2
DÁNSKO
„Zemicka svetle zelená, jako se na mapách malují nížiny;
zelené louky a zelené pastviny, kropenaté stády; temné
chemzí s bílými koláci kvetu, modrooké dívky s mlécnou
a plstnatou pletí, pomalí a rozšafní lidé; rovina, jak by ji
pravítkem nakreslil – prý tady nekde mají horu, kterou
dokonce nazvali Himmelbjerg; jeden muj známý ji hledal
autem, a když ji nenašel, ptal se domorodcu, kudy má
k ní jet; i rekli mu, že ji práve nekolikrát prešel.“
Karel Capek
3
Trasa
Sobota 29.7.
Trajekt Putgarden – Rødbyhavn, trajekt do Dánska
(17) Maribo, (27) Eskilstrup, (75) Køge (41)
160 km København (Kodan)
48 km (48) Trajekt Helsingør - Helsingborg
7:45 – 8:45
10:45 – 15:00
16:00 – 17:00
Základní údaje
oficiální název: Dánské království, Království Dánsko (Kongeriget Danmark)
puvod jména: Název Dania ("zeme Dánu") se poprvé pripomíná kolem roku 650
n.l. Proti expanzi dánských kmenu založil Karel Veliký (742-814) vojensky
organizované pohranicí zvané Danmark ("Dánská marka", mark="hranice").
Název se v 11. stol. rozšíril ne celé území dánského státu.
hlavní mesto: Kodan (Copenhagen, København)
státní zrízení: monarchie (trun dedicný v dynastii šlesvicko-holštýnskosonderbursko-glücksburské v mužské i ženské linii) v cele s králem; výkonná moc:
královna, predseda vlády, vláda; zákonodárná moc: jednokomorový Parlament
(Folketing, 179 clenu, 4leté volební období)
forma vlády: konstitucní monarchie (1849)
clen: OSN, UE, NATO, OECD
rozloha: 43 094 km², z toho souš 42 370 km² (130. místo na svete)
hranice: 68 km s Nemeckem
pobrežní linie: 3 379 km
správní rozdelení: 14 správních okresu, 2 mestské okresy (Kodan,
Frederiksberg)
zámorská území: Faerské ostrovy, Grónsko
nejnižší bod: -7 m (Lammefjord)
nejvyšší bod: 173 m (Yding Skovhøj)
obyvatelstvo: 5 268 775 (v r. 1997, 103. místo), 124 obyv./ km²
etnické složení: Dánové (97,1%), Nemci (1,6%), Turci (0,5%), Švédové
(0,4%), Britové (0,2%), Jugoslávci (0,2%)
hlavní náboženství: evangelicko-luteránská církev (89%, státní náboženství),
další protestantské denominace, malá katolická menšina, Židé
hlavní jazyky: dánština (úrední), nemcina, jutština, grónská eskymáctina
mena: dánská koruna (DKK) = 100 øre; inflace 2,4% (1995)
státní svátek: 16.dubna (narozeniny královny), 5. cervna (výrocí ústavy 1849)
státní hymna (1844): "Der er et Yndigt Land" (Tam je milovaná zeme);
hudba: H. E. Krøyer (1823), slova: Adam Gottlob Oehlenschläger (1820)
královská hymna (1828): "Kong Kristian Stod ved Højen Mast" (Král Kristián
stanul u vztyceného stežne); hudba: Johannes Ernst Hartmann (1780, upravil
Friedrich Kuhlau (1828), slova: Johannes Ewald (1778)
vlajka: Podle legendy ze 16. stol. spadla z nebes do rukou dánského arcibiskupa
behem bitvy s Estonci u Lyndanis 15.6.1219 a dodala dánským vojskum v težké
4
chvíli sílu ke konecnému vítezství. Podle jiné legendy se znamení kríže
v cerveném poli, které prispelo k vítezství, zjevilo králi Valdemarovi I. v predvecer
bitvy. Dánská vlajka, zvaná Dannebrog a prokazatelne doložená ve 14. stol., patrí
mezi nejstarší nepretržite používané státní vlajky na svete. Státní a válecná vlajka
má podle odborné terminologie tvar "vlaštovcího ocasu", tj. není obdélníková, ale
má zástrih do dvou vlajících cípu. Národní vlajka byla uzákonena v r. 1854.
znak: Tri modrí krácející lvi s devíti srdci jsou doloženi jako heraldické znamení
Dánska už ve 12. stol. za vlády krále Valdemara I. Pocet srdcí se ustálil až v r.
1819.
Honorární konzulát:
Honorary Consulate of the Czech Republic
Priorslokkevej 1, 8700 Horsens N. Denmark
tel.: 0045/75625111
Zastupitelský úrad Ceské republiky:
Tjekkiske ambassade, Ryvangs Allé 14-16
DK - 2100 København O, Denmark
tel.: 0045/39291888, 291598, 291664
Dejiny
Dánsko bylo osídlováno v 5.-6. stol. Dány, kterí pricházeli z již. Švédska.V letech
804-810 došlo, za vlády krále Godfreda, k prvnímu sjednocení zeme a asi o
ctyricet let pozdeji došlo ke vzniku dánského státu. V r. 960 vetšina Dánu prijala
krestanství. Až do 11. stol. vládli Dánsku vikingští panovníci. Poslední z nich, Knut
II., zemrel r. 1086. Ve 12. stol. byla založena Kodan (biskupem a válecníkem
Absalonem) a Valdemar I. porazil Pobaltské Slovany a dobyl Rujanu,
Meklenbursko a Pomorany. Cerným rokem se pro Dány stal rok 1213, kdy
zemrela jejich milovaná královna Dagmar (dcera Premysla Otakara I. ). O šest let
pozdeji vyhlásil její manžel Valdemar II.Vítezný krížovou výpravu proti Estoncum
u Lyndanis (v míste dnešního Tallinu).V r. 1282 byla Erikem V. Klippingem
potvrzena první dánská ústava. Po Kalmarské unii z r. 1397 vytvorilo Dánsko
personální unii se Šlesvickem a Holštýnskem (1460). 1478 založil král Kristián I.
v Kodani univerzitu. Celé 16. stol. je obdobím válek a reformací. Léta 1534-1536
jsou obdobím tzv. boje hrabat (povstání meštanstva sedláku vyvrcholilo
v obcanskou válku). R. 1536 vrcholila církevní reformace. Církevní majetek byl
prevzat králem a luteránství se stává oficiálním náboženstvím. 1563-70 vedlo
Dánsko se Švédskem tzv. sedmiletou severní válku o nadvládu v Severním
mori.Ani 17. stol. nebylo o mnoho klidnejší. 1625 se Dánsko zapojilo do tricetileté
války (tzv. dánské). O ctyri roky pozdeji Dánsko lübeckým mírem svou úcast
ukoncilo. V letech 1657-58 ve válce se Švédskem ztratilo velkou cást území, která
byla stvrzena roskildským mírem. 1660 byla nastolena absolutistická vláda
Frederika III. , která byla o tri roky pozdeji uznána za dedicnou. Pri
5
napoleonských válkách se Dánsko postavilo na stranu Francouzu a bylo Brity
ostrelováno. V první svetové válce zachovalo Dánsko neutralitu. Roku 1920
navázalo Dánsko diplomatické styky s CSR. Behem druhé svetové války podepsali
Dánové smlouvy o neútocení s Nemeckem a vyhlásily neutralitu. Po válce
obnovilo diplom. Styky s CSR, stalo se clenem NATO, Severského spolecenství,
zakládajícím clenem Evropského sdružení volného obchodu. V R.1972 nastoupila
na trun dosud vládnoucí královna Margareta II..O rok pozdeji bylo prijato za clena
EHS.
KODAN (Københaven)
Hlavní mesto Dánska se rozkládá na východní strane zeme, na ostrove Øresund.
V jeho aglomeraci žije kolem 1 600 000 obyvatel. Je kulturním a spolecenským
centrem, sídlem škol, prumyslových podniku. Prístav má spojení se všemi
severskými zememi.
Poprvé se Kodan pripomíná v r. 1093. Kdy zde stále rybárská vesnice Haven.
V roce 1167 se v listinách uvádí, že na jednom z ostrovu nechal biskup Absalon
postavit hrad, který spojil se svým sídelním mestem Roskilde dobrou silnicí. Ve
12. – 13. stol. se Kodan rozvíjela jako obchodní stredisko. Brzy zde žilo 4 000
obyvatel, címž se stala jedním z nejvetších mest této cásti zeme. Vzkvétající
obchod byl však trnem voku známé lübecké Hanse, a tak v r. 1248 byla proti
Kodani vyslána výprava, která mesto težce poškodila. Obyvatelé se však brzy
vzpamatovali a zacali opet budovat znicené lodstvo. Po sto letech byla Kodan již
tak mocná, že konkurencní Lübeck proti jejím hradbám opet vypravil vojsko (r.
1369). Ve stejnou dobu propukaly spory mezi králem a biskupem o vlastnická
práva nad mestem. Ale teprve Erik VII. Pomoranský po válce vr. 1416 ucinil
z Kodane rezidencní mesto. O jeho vzestupu svedcí i skutecnost, že v roce 1448
zde byl jako první korunován král Kristián I. (1448-81).
15. stol. je však ve znamení nástupu reformace, která mezi obyvateli nalezla
živnou pudu. V r. 1536 bylo vKodani dokonce vyhlášeno reformacní Lutherovo
ucení za státní náboženství. Panovníkem, jenž se významne zapsal do mestských
dejin, byl Kristián IV. (1588-1648). Podporoval výstavbu zámku i kostelu, nechal
opevnit kodanský prístav. Že to byl cin prozretelný, ukázalo 17. stol., kdy vl.
1658-60 mesto neúspešne obléhali Švédové. Tehdy již pod ochranou pevných
hradeb žilo 70 000 lidí.
17. století neprineslo jen války. Je to i doba výstavby rady barokních budov, jež
jsou dodnes chloubou dánské architektury. Nová velká stavební vlna probehla v
18. stol., potom, co v r. 1728 velkou cást historického jádra znicil požár. Podobná
pohroma postihla Kodan i v r. 1795. To se zde však již mimo palácu a kostelu
zacínají stavet první tabákové a textilní továrny. Na poc. 19. stol. se zeme dostala
do dalšího válecného sporu, pri nemž Kodan v r. 1807 ostrelovalo anglické
lodstvo. Poškození zeme válkou, stejne jako ztráta nekterých držav, vedly vr.
1813 ke státnímu bankrotu a v následujícím roce ke ztráte norského území. V 19.
6
stol., po náprave škod napáchaných Anglicany, se však Kodan opet stává
pevností.
Období 1. svet. války prežilo mesto bez pohrom; Dánsko si zachovalo neutralitu.
V dobe 2. svet. války však mesto obsadilo hitlerovské Nemecko, pricemž bylo
zniceno mnoho historických památek.
Zámek Christiansborg (Christiansborg Slotsplads)
Zámek stojí na míste hradu zbudovaného r. 1167 biskupem Absalonem. Stavba
prošla behem století mnoha úpravami až kolem r. 1773 dostala velkolepou
barokní podobu. V r. 1794 však zámek vyhorel. Obnovovací práce, tentokrát
v klasicistním stylu, byly zahájeny r. 1803, ale ani tato podoba se nedochovala.
V r. 1803 ji strávil další ze zhoubných požáru. Plamenum padla za obet všechna
krídla, ale hasicum se podarilo prednostne (mimo ctyr velkých pláten) zachránit
celou bohatou umeleckou galerii (dnes je kolekce soucástí státní obrazárny).
S obnovou zámku postaveného ze žulových kvádru se zapocalo v r. 1907 a
protáhla se až do r. 1928 (plány vypracoval T. Jörgensen). V soucasnosti tu sídlí
parlament (folketing) a ministerstvo zahranicí. Jsou zde i reprezentacní místnosti,
jako Trunní a Rytírský sál.
K zámku se prichází po mramorovém moste, který preklenuje Frederiksholms
Kanal, obklopený budovami postavenými v r. 1741 stavitelem Eigtvedem. Za nimi
je velké nádvorí, v jehož stredu stojí jezdecká socha krále Frederika VII. od H. V.
Bissena. Hlavní zámecká budova, v jejímž stredu se tycí vysoká vež, je
dvoupatrová. (Interiéry prístupné jen s pruvodcem.) Zajímavá jsou však i bocní
krídla. Na levé strane je nekdejší jízdárna s královskou lóží (pochází z predchozího
stavebního období), v níž ve stájích vidíme mramorové sloupy a mramorová
napajedla. Dnes je zde expozice kocáru, postroju a livrejí od 18. do 19. stol. Na
pravé strane stojí dvorní divadlo vybudované r. 1766 podle návrhu N. H. Jardina a
prebudované v r. 1842 C. H. Kochem. Od r. 1922 slouží divadelnímu muzeu
s kostýmy a dalšími rekvizitami pripomínajícími predvádené opery, balet a
cinohry. Pri popisu zámku nelze zapomenout na zámecký kostel postavený v r.
1826 podle návrhu C. F. Hansena. Na jeho vnitrní výzdobe se podílel prední
dánský sochar B. Thorvaldsen.
Tøjhusmuseet
Jedná se o komplex, jež byl soucástí zámku. Již v letech 1598-1604 vyrostla 163
m dlouhá budova zvaná Lange Tøjhus, v níž je dnes umístena sbírka del. Mimo to
jsou zde vojenské uniformy a sbírka zbraní z nejruznejších období. Kobjektu je
pripojen i tzv. Brauhaus, postavený Kristiánem IV. v l. 1616-18. Ve dvore zaslouží
pozornost plastika lvu (Istedtløwe) z l. 1859-60, zhotovená H. W. Bissenem na
pamet dánsko-nemecké války. Plastika cestovala po svete - do r. 1864 byla ve
Flensburgu, v r. 1787 ji odvezli do Berlína a v r. 1945 se vrátila zpet do Dánska.
7
Královská knihovna (Kongelige bibliotek)
Knihovna byla postavena v l. 1898-1906 a dnes uchovává 1 700 000 svazku.
Cenné jsou rukopisy (celkem 52 000). V parku pred knihovnou stojí socha filozofa
S. Kierkegaarda.
Burza (Børsen)
Burzu vystaveli vl. 1619-40 na príkaz krále Kristiána IV. podle projektu bratru
Lorenze a Hanse van Steenwickelových. V prízemí najdeme skladište a prodejní
místnosti, v patre pak kanceláre a menší prodejní plochy. Hlavní sál burzy byl
upraven v 19. stol. Za pozornost stojí vež s tzv. drací špicí.
Thorvaldsenovo muzeum (Thorvaldsens Museum)
K jeho zrízení byla využita nekdejší kocárovna prebudovaná vl. 1839-47 podle
plánu G. Bindesbålla. Podkladem pro výstavbu velkolepého muzea bylo rozhodnutí
sochare B. Thorvaldsena odkázat Dánsku své práce. Výstavbu zahájili ješte za
socharova života a Thorvalden sám nekolikrát prijel práce zkontrolovat. Objekt se
mu prý zalíbil natolik, že rozhodl, aby jeho telesné pozustatky byly po smrti
prevezeny na nádvorí muzea, kde mely být uloženy pod prostým náhrobkem
s vavrínovou ratolestí. Budova muzea pripomíná egyptské chrámy. Nad
schodištem se tycí dlouhé jednoduché prucelí s peti vysokými portály. jedinou
ozdobou je kvadriga od H. W. Bisse. Bocní stenu zdobí reliéf z r. 1846 od J.
Sonna. Uvnitr jsou uloženy práce Thorvaldsena a velká antická sbírka z jeho
pozustalosti. Ve dvore se nachází socharuv hrob.
Kostel námorníku (Holmens Kirke)
Byl postaven králem Kristiánem IV. I presto, že byl založen již v r. 1619, hlavní
práce na nem probehly v l. 1641-43. Dnes zaujme predevším vstupní portál ze 17.
stol a v interiéru barokní oltáre a kazatelna od A. Schrødera. Mimo to jsou zde
náhrobky a pohrební kaple admirála Nielse Juela.
Kongens Nytorv
Námestí založené v 17. stol je nejkrásnejším ve meste. V jeho stredu stojí socha
krále Kristiána V. od A. C. Lamoureuxe z r. 1688. Originál byl z olova, na námestí
je nyní bronzová kopie. Težká mekká olovená socha se mírne prohýbala a podle
povesti v dobe, kdy se bricho kone dotkne zeme, zanikne dánský národ.
Pozornost si zaslouží i domy, obklopující námestí. Harsdorffs Hus (c. 3-5) z l.
1779-80, postavený C. F. Hardorffem a ozdobený reliéfem J. Wiodeveldta. Palais
Thott (c. 4) byl postaven v l. 1683-86 pro admirála Nielse Juela a vyniká
klasicistní úpravou (dnes francouzské velvyslanectví). Príkladem architektury 19.
stol. je nejvetší obchodní dum centra mesta - Mgasin du Nord, který dostal
novobarokní fasádu v . 1893-94.
8
Královské divadlo (Det Kongelige Teater)
Vyrostlo na jižní strane námestí v l. 1872-74. Vybudovali je architekti V. Dahlerup
a O. Petersen v novorenesancním slohu. Vnitrní prostor (hledište) vyzdobil malír
C. Hansen. Divadlo má kapacitu 1 500 míst. V r. 1931 probehla dostavba
(architekt H. Jacobsen), pri níž vznikla tzv. Nová scéna a 1 050 místy v hledišti.
Mozaiky vpruchodu jsou dílem E. Nielsena, sochy na fasáde vytvoril E. UtzonFrank.
K námestí se pripojuje malebný prístav Nyhavn s množstvím lodí a kavárnicek a
hospod v domech, jež jej lemují. Je to místo stále plné lidí, místo potulných
kejklíru i prodavacu nejruznejších upomínkových predmetu.
Charlottenborg
Byl postaven v l. 1672-83 pro Ulrika Frederika Gyldenløva, bratra krále Kristiána
V. V r. 1700 jej koupila královna Charlotta Amalie a v r. 1753 jej král Frederik V.
daroval umelecké akademii. V r. 1883 byla v zahrade postavena budova, ve které
se konají výstavy.
Amalienborg (Královký palác)
Staveli ho v l. 1749-60 a jeho budovy mezi sebou uzavreli námestí, centrum
mestské ctvrti Frederiksstad. Architektem se stal N. Eigtved. Všechna ctyri
identická krídla, mezi nimiž byla na jihozáp. strane v r. 1794 postavena drevená
iónská kolonáda, mají stejnou výzdobu. Uprostred námestí stojí jezdecká socha
krále Frederika V. (1768, J. F. J. Sala). V paláci sídlí královská rodina. (Interiéry
nejsou prístupné.)
Strídání královské stráže se koná pravidelne ve 12.00 hod. Za prítomnosti
královské rodiny v rezidenci pochoduje garda spolu s hudbou pres mesto od
zámku Rosenborg v 11.30 hod.
Od Amalienborgu lze pokracovat smerem ke kanálu (Inderhaven), odkud vyjíždejí
lode na vyhlídkovou plavbu mestem (v roce 1997 cena jízdenky 20,- DKK - stálo
to rozhodne za to).
Zámek Rosenborg (Rosenborg Slot)
Dal ho postavit vrenesancním slohu král Kristián IV. vl. 1606-07 jako lovecký
zámek. Po triceti letech byl však prebudován. Jeho nejvyšší vež merí 50 m.
Zámek od r. 1833 sloužil kuložení královské umelecké sbírky. Dnes jsou sály
prístupné a najdeme v nich obrazy, kolekce porcelánu, stríbra a gobelínu. Ve
zvláštním sále jsou umísteny korunovacní klenoty a insignie. K zámku patrí i park
(Rosenborg Have nebo také Kongens Have). V tomto parku, který slouží jako
rekreacní místo obyvatel mesta, je umísteno množství soch.
Kostel sv. Trojice a okrouhlá vež (Trinitatis Kirke og Rundetårn)
Kostel má velkou vež na kruhovém pudorysu. Byl postaven vl. 1637-56 podle
plánu H. van Steenwickela mladšího na príkaz krále Kristiána IV. Mimo nej byla
9
vybudována i knihovna a astronomická observator. Nejvetší pozornost
návštevníku poutá velká kruhová vež s observatorí. Jejím vnitrkem vede rampa
(místo schodište), po níž až na terasu vyjel car Petr Veliký na koni. Podobne,
v kocáru taženém ctyrsprežím, vyjela až na vrchol ruská carevna Katerina. Uvnitr
kostela jsou v chóru zajímavé náhrobky, které patrí baroknímu básníkovi J.
Ewaldovi a dramatikovi J. H. Wesselovi. V kostele je pohrben i architekt Thuran.
Pozoruhodné je i celkové (bílo-zlaté) pojetí interiéru s napodobeninou gotické
žebrové klenby.
Synagoga (Synagogue)
Byla postavena vl. 1830-33 podle plánu G. F. Hetsche (první zmínka o Židech
v Kodani pochází z r. 1684, jejich první synagoga stála na Laederstraede,
vyhorela r. 1794). Nynejší synagoga pripomíná trojlodní baziliku.
Radnice (Rådhuset)
Radnice byla postavená vl. 1892-1905 podle plánu M. Nyropa, který se nechal
inspirovat italskou renesancí. Jako stavební materiál byly použity cihly a žula. Nad
radnicí se tycí 105,6 m vysoká vež, z níž je pekný pohled na mesto. Zajímavostí
této již páté kodanské radnice je orloj - Jens Olsens Weltuhr - skládající se z 11
ciferníku. Práce na nem trvala 27 let a skoncila v r. 1955. Za pozornost stojí i
Medvedí kašna od Skovgaarda.
Tivoli
Tento zábavní park založil r. 1843 dánský kapitán G. Carstensen. Brzy se stal
vyhledávaným místem obyvatel, kterí se chteli bavit. Je zde velký vstupní portál
s korintským sloupovím z r. 1890, divadlo pantomimy postavené V. Dahlerupem
v r. 1874 ve stylu cínského chrámu, bazar v maurském stylu z r. 1909, koncertní
sál z r. 1902 a cínská vež z r. 1900. Tivoli - to je však i garda oblecená v cervenobílých stejnokrojích doplnených vysokými kožešinnovými cepicemi pochodující
hlavní alejí, restaurace, tisíce svetel a lampiónu, atrakce všeho druhu. Porádají se
zde koncerty, divadelní predstavení. Je to kulturní centrum mesta.
Glyptotéka (Glyptotek Ny Carlsberg)
Jedná se o jedno z nejproslulejších dánských muzeí. U jeho zrodu stál pivovrník J.
C. Jacobsen, který vr. 1847 vybudoval nejvetší pivovar vDánsku. V l. 1870-71
spolu se synem Carlem, jenž vystudoval filozofii, postavil pivovar nový, který v r.
1880 spojil se starým. Zisky z varení piva byly vysoké, a tak J. C. Jacobsen založil
Carlsberg Laboratorium, samostatný vedecký ústav, jenž mel bdít nad kvalitou
piva. Cást penez venoval na podporu dánské vedy a národního muzea v zámku
Frederiksborg. V r. 1901 rozhodl, aby se zisk z nového pivovaru používal na
rozvoj umení, umeleckoprumyslové výroby a budování parku.
Syn Carl miloval
antiku, a tak se svou manželkou Otilií a za pomoci vedeckých kapacit zacal po
svete vykupovat umelecká díla tohoto období. O osm let pozdeji venoval sbírku
10
Kodani a navíc pripojil financní cástku, za niž mel být pro sbírky vybudován
dustojný stánek. Z Jacobsenova daru pripadla v r. 1902 velká cást sbírek
kodanské glyptotéce.
Dnes má Glyptotek Ny Carlsberg dve cásti. Starou, obrácenou do zmíneného
námestí a postavenou ve stylu renesance v l. 1892-97 podle plánu V. Dahlerupa,
a novu z l. 1901-06, u jejíhož zrodu stál stavitel H. Kampmann. Glyptotéka chrání
kolekci obsahující plastiky starého Egypta, Mezopotámie, Recka a Ríma. Byly sem
preneseny i fresky z nekterých egyptských vykopávek. Ve staré budove najdeme
plastiky novejší. Velká je kolekce francouzského umení 19. stol., stejne jako žáku
B. Thorvaldsena, H. E. Freuda, H. W. Bissena a J. A. Jerichaua. Samostatné
oddelení se venuje malírství skandinávských zemí 20. stol. Tyto práce jsou
umísteny i pod sklenenou kopulí tzv. Zimní zahrady. Za jednu z nejhodnotnejších
kolekcí se považuje Jacobsenova sbírka francouzského malírství 19.-20. stol., v níž
jsou díla malíru Davida, Delacroixe, Milleta, Corota, Rouseaua, Daumiera, Pissara,
Sisleyho, Moneta, Renoira a dalších impresionistu.
Malá morská panna (Den lille Havfrue)
Sedí od 24.8.1913 na jednom z pobrežních balvanu. Pro bronzové dílo sochare
Edwarda Eriksena byla modelem mladá tanecnice Elen Preissová, která se pozdeji
stala kodanskou primabalerinou i socharovou manželkou.
HELSINGØR
Mesto ležící na sv. Sjællandu vúžine Øresund, 57 000 obyv. Trikrát za hodinu
spojení trajektem do švédského Helsingborgu. Historie mesta sice sahá do 12.
stol, avšak jeho rozvoj nastal teprve od r. 1429, kdy zacalo vybírat sundské clo,
nebot král Erik VII. Pomoranský tím chtel zbavit hanzu její prevahy na Baltském
mori. Od té doby se stala približne 4 km široká morská úžina zlatým dolem
dánského království. Trebaže vr. 1857 prodala kodanská vláda toto privilegium
evropským státum za 60 miliónu zlatých korun, címž význam Helsingøru poklesl,
dochovaly se v centru tohoto svého casu druhého nejvetšího dánského mesta
kamenní svedkové jeho slavné doby.
Nejvyhledávanejší památkou je opevnený renesancní zámek Kronborg
(Kronborg Slot), založený Erikem VII. Pomoranským jako hrad Krogen a
prestavený v letech 1574 – 84 Frederikem II. ve stylu holandské renesance. V té
dobe došlo k zesílení opevnení; dodnes zde stojí baterie del, v minulosti
pripravených ke strelbe na lode, které by chtely projet bez zaplacení poplatku.
Sem umístil anglický dramatik Shakespeare dej Hamleta. Roku 1629 zámek
vyhorel. Ješte téhož roku jej však nechal Kristián IV. znovu postavit. Práce se ujal
H. van Steenwinckel. V letech 1785 – 1926 sloužil hrad jako kasárna. Poslední
restaurace, uskutecnená po odchodu vojáku ze zámku, skoncila v r. 1935.
Druhé a cást prvního patra Kronborgu zabírají pokoje pomerne skromne zarízené
prevážne holandským nábytkem ze 17. stol. Mícovna, též banketní sál, nejvetší
v sev. Evrope (62 x 11 m), bývala puvodne o slavnostních príležitostech
11
vyzdobena 40 gobelíny s vetkanými podobiznami 100 dánských králu. Po požáru
jich tu zustalo jen 7. Zámecká kaple má vyrezávaný, silne zlacený drevený
interiér. V kasematech (vstup jen s pruvodcem), jež sloužívaly jako sklad potravin
i veznice pro politické vezne, vítá návštevníky nadživotní socha spícího Holgera
Dána (Holger Danske). Až bude zemi nejhure, probudí se, jak praví legenda,
z dlouhého spánku, a pomuže zahnat neprátele Dánska.
V zámku vystavuje Obchodní a lodní muzeum (Handelsog Søfartsmuseet)
sbírky maket obchodních lodí a expozici lodarství vcetne ruzných prístroju
(otevreno celorocne).
V Helsingøru najdeme nekolik dalších muzeí. Dánské technické muzeum
(Danmarks Techniske Museum) vystavuje sbírky vedy a technologie od 18. stol po
soucasnost. Na ne navazuje Muzeum dopravy (Trafikmuseet) v jz. cásti mesta
(obe muzea otevrena denne). Mestské muzeum (Helsingør Bymuseum)
ilustruje návštevníkum rozlicná hlesingørská témata a mezi jeho exponáty se
objevují také malé sbírky helsingørské obcanské gardy a hasicu (otevreno
celorocne odpoledne).
Kronborg není jediným zámkem v Helsingøru. Již dva roky po jeho dokoncení
vyrostl menší zámek Marienlyst (Marienlyst Slot), prestavený v r. 1760 a
doplnený parkem francouzského stylu (Marienlyst Slotspark). V zámku je dnes
muzeum s vynikající sbírkou obrazu a stríbrných predmetu (otevreno o víkendech
odpoledne, cerven – srpen denne odpoledne). V parku se nachází údajný
Hamletuv hrob (Hamlets Mindegrav). Socha králevice Hamleta na nábreží u
Kronborgu je od E. Utzon-Franka, socha Ofélie od R. Tegnera.
V Helsingøru, kde zustalo zachováno stredoveké centrum, stojí nekolik kostelu
z doby nejvetší slávy mesta. I když kostel sv. Olafa (Sct. Olav Kirke) je
nejmladší dánskou katedrálou (od r. 1961), jeho historie sahá až do prelomu 12.
a 13. stol., kdy byl založen. Stavba skoncila až r. 1559. Zdi puvodního kostela z
13. stol. lze spatrit na sev. strane. Kostel sv. Marie (Sct. Marie Kirke) a blízký
karmelitánský klášter (Karmeliterklosteret), oba založené v r. 1430, patrí mezi
nejprednejší ukázky dánské stredoveké architektury. S kostely je spjato jméno
varhaníka a skladatele Dietricha Buxtehudeho, jenž zde pusobil vletech 16601668. Trebaže jeho dum u katedrály je z cásti obydlen, je možné si prohlédnout
refektár a hlavní sín.
V Helsingøru je morské akvárium (Øresundakvariet), kde chovají ryby a ostatní
faunu, žijící ve vodách Øresundu. Každou stredu a sobotu se koná na Axeltorv
trh. Mestem prochází v letní sezóne v pátek v 17.00 hod dívcí garda. Totéž, avšak
v teplejším oblecení, se koná ve stejnou dobu v prosinci až do vánoc. Stará parní
souprava vyjíždí každou letní nedeli do Gilleleje a dalších letovisek na sev.
pobreží. V okolí mesta jsou možné vycházky do lesu a koupání na blízkých
plážích.
12
ROSKILDE
Druhé nejvetší mesto na Sjællandu uvnitr Roskilde Fjordu, 24 km západne od
Kodane, 51 000 obyvatel. Jeho historie sahá do dob Vikingu, pro než se stalo
duležitým obchodním centrem, ale také místem kultu bohu Odina a Thora. I
jméno Roskilde má pohanský puvod. Vzniklo ze slov Hroars Kilde neboli Hroaruv
pramen (Hroar byl jedním ze severských bohu). Po prechodu na krestanství tu
sídlil biskup. Také dánští králové sem brzy presídlili z blízkého Lejre. Roku 1130
mesto ponicili Slované a roku 1443 požár. Po reformaci r. 1536 bylo ve meste
zdemolováno 14 stredovekých kostelu.
Kolem roku 960 tu stál jeden z prvních dánských kostelu a v r. 980 nechal král
Harald I. Modrozubý postavit drevený románský kostelík. O 100 let pozdeji již zde
stála katedrála, jejíž zmenšená kopie je kostelem Tveje Merløse. Dnešní
katedrála (Domkirke), zasvecená sv. Lukáši (rímský papež, mucedník, zemrel r.
254 n.l.), pochází z r. 1170 a založil ji biskup Absalon. Byla celkem desetkrát
prestavována a rozširována. Stylove je nejednotná, avšak tím více prozrazuje ze
své historie. Cervené cihly, použité k její stavbe, se uvnitr dají spatrit jen na
vystupujících profilech oblouku a sloupoví a na klenutých nástropních žebrech.
Pristavované kaple slouží jako hrobky dánských panovníku. V kapli Kristiána I.
jsou vysekány do žulového sloupu presné výšky panovníku, kterí Roskilde
navštívili. Rekord ruského cara Petra Velikého (207 cm) nebyl doposud prekonán.
V katedrále je pohrbeno celkem 38 dánských králu a clenu jejich rodin. Umelecky
nejcennejší je náhrobní reliéf královny Margarety I. Za hlavním oltárem,
pravdepodobne lübecká práce z r. 1423. Je to také první zde pohrbená královna;
vládla 1387 – 1412. Posledním pohrbeným je Frederik IX. (1947 – 1972), jehož
rakev byla v roce 1985 premístena do nove postavené kaple mimo prostor
katedrály u sz. veže. V katedrále je na 175 kamenných náhrobních desek
významných šlechticu a biskupu.
Starší kostel sv. Iba (Sct. Ibbs Kirke) byl postaven kolem r. 1100. Dnes z nej
zustala jen jedna lod. Bohate zdobený Sct. Jørgensbjerk Kirke pochází z konce
11. stol. Severne od kostela stával ve stredoveku špitál pro malomocné. Kostel
Matky Boží (Vor Frue Kirke) sice pochází z 11. Stol, avšak jeho aragonitové zdi
prekryly za pozdejší prestavby cervené cihly. Býval soucástí cisterciáckého
kláštera. Za stredoveku patril dominikánum klášter Jomfrukloster, jehož cást
pochází z pol. 16. stol.
Nejznámejším muzeem Roskilde je bezesporu muzeum vikingských lodí
(Vikingeskibets Museet). Pocátkem 11. stol. zablokovali obránci Roskilde
stejnojmenný fjord v úzkém Peberrendském kanálu 20 km severne od mesta peti
potopenými lodemi naloženými velkými kameny, a tak zabránili norským Vikingum
zaútocit na mesto. Roku 1962 se podarilo zbytky lodí vylovit z bahna a sestavit
dohromady (otevreno denne).
Vlastivedné muzeum vystavuje sbírky zemedelské kultury a lidové kroje spolu
se starými hrackami. Expozici doplnují sbírky z praveku a stredoveku vcetne
vikingského hrobu (otevreno denne).
13
Palác na ulici Stændertorvet vystavuje obrazy, nábytek a další zajímavosti
velkoobchodnických roskildských rodin. Postavil jej r. 1733 na míste stredovekého
biskupského paláce L. de Thurah, první dánský architekt (otevreno o víkendech,
cerven – zárí denne). Pred palácem stojí socha boha Hroara, mythologického
zakladatele mesta.
Blízká radnice pochází z r. 1884, avšak její vež z 15. stol. patrila kostelu sv.
Vavrince .
14
15
ŠVÉDSKO
„Je jenom skok z Dánska do Švédska, zejména když
dotycný skok deláte z Kodane do Malmö nebo
z Helsingöru do Hälsingborgu; nicméne pristavše na
pude švédské musíte vyplnit obsáhlý dotazník, kdo jste a
kde jste se narodil a proc jste se narodil a co vubec
chcete ve Švédsku; snad je to proto, aby bylo úredne
vzato na vedomí, že náhodou nejste dánský král,
pricházející dobývat dolnošvédských länu, jako bývalo
zvykem v dejinách.“
Karel Capek
16
Trasa
Sobota 29.7.
Trajekt Helsingør - Helsingborg
(79) Markaryd (51) Ljungby (42) Värnamo (73)
245 km Jönköping
16:00 – 17:00
21:00
Celkem za sobotu: 453 km
Nedele 30.7.
Jönköping
8:30
(62) Ödeshög (30) Mjölby (34) Linköping (43) Norrköping
(62) Nyköping
317 km (86) Stockholm
13:30 – 18:00
(69) Norrtälje (38)
107 km Ellan
20:00
Lodí do Vässarö
Celkem za nedeli: 424 km
Pondelí 31.7. , Úterý 1.8.
Pobyt v centru Vässarö
Streda 2.8.
Vässarö
8:30
Lodí do Ellan
9:30 – 10:00
(23) Söderby – Karl (56) Börstil (98) Gävle (75) Söderhamn
(53) Hudiksvall (84) Sundsvall (56) Härnösand (25) Sandö
(79) Örnskjöldsvik (111)
660 km Umeå
19:00
Celkem: 660 km
Ctvrtek 3.8.
Umeå
8:30
(136) Skellefteå (87) Piteå (52) Luleå (29) Boden (136)
440 km Jokkmokk
15:00 – 18:00
(46) odbocka do Story (80)
126 km NP Stora - Vietas
20:00
Celkem: 566 km
Pátek 4.8. – Pondelí 7.8.
Expedice NP Sareks
NP Stora - Vietas
15:00
(80) odbocka do Story
124 km (44) Gällivare
17:00
(66) Svappavaara (47)
113 km Kiruna (93)
93 km NP Abisko
20:00
Celkem: 330 km
17
Úterý 7.8.
Expedice NP Abisko
Streda 8.8.
NP Abisko
Prejezd do Švédska, Narvik
8:30
Základní údaje
oficiální název: Švédské království, Království Švédsko (Konungariket Sverige)
puvod jména: Název zeme je odvozen z kmenového názvu Sveoni, Svearové,
který má základ v germánském koreni sui- ("svuj, vlastní", tedy "vlastní lid").
hlavní mesto: Stockholm
státní zrízení: monarchie (trun dedicný v dynastii Bernadotte na základe
prvorozenosti v mužské linii) v cele s králem; výkonná moc: král, predseda vlády,
vláda; zákonodárná moc: jednokomorový Parlament (Riksdag, 349 clenu, 4leté
volební období)
forma vlády: konstitucní monarchie
clen: OSN, UE, OECD
rozloha: 449 964 km², z toho souš 410 928 km² (55. místo na svete)
hranice: 2 205 km (Finsko, Norsko)
pobrežní linie: 3 218 km
správní rozdelení: 24 provincií
nejnižší bod: 0 m (hladina Baltského more)
nejvyšší bod: 2 123 m (Kebnekaise)
obyvatelstvo: 8 946 193 (v r. 1997, 83. místo), 22 obyv./ km²
etnické složení: Švédové (90,8%), tzv. autochtonní Finové (2,5%), Laponci
(Samové), Estonci, Romové, Židé, aj.
hlavní náboženství: evangelicko-luteránská švédská církev (89%), katolíci
(1,5%), pentekostalismus (letnicní hnutí, 1%), pravoslaví, muslimové, Židé,
buddhisté
hlavní jazyky: švédština (úrední), finština, laponština, anglictina, nemcina, aj.
mena: švédská koruna (SEK) = 100 øre; inflace 2,6% (1995)
státní svátek: 30.dubna (narozeniny krále), 6. cervna (Den švédské vlajky,
výrocí nástupu dynastie Vasa 1523)
státní hymna (1880): "Du gamla, du fria" (Ty starodávné, ty svobodné);
hudba: tradicionál, upravil Edvin Kallstenius, slova: Richard Dybeck (1844)
vlajka: Skandinávský kríž ve švédských národních barvách odvozený kolem roku
1521 od vlajky dánské. V dnešní podobe se vlajka užívá od roku 1906.
znak: Rozlišuje se velký (královský) a malý státní znak. V 1. a 4. poli jsou tri
koruny, které poprvé použil asi král Magnus Eriksson roku 1336, aby
symbolizovaly jeho moc nad Švédskem, Norskem a provincií Skåne. Ve 2. a 3. poli
je erb dynastie Folkungu, starý královský znak Švédska z 13. stol. Srdecní štítek
kombinuje dynastické znaky Bernadottu a Vasovcu. Štít je dekorován retezem
18
serafínského rádu a ozdoben královskou korunou. Znak se i se strážci štítu klade
na královský plášt s korunou, symboly monarchie. Za malý státní znak se
považuje modrý štít se tremi zlatými korunkami, ozdobený královskou korunou.
Honorární konzulát:
Honorary Consulate of the Czech Republic
Gamla Kronvägen 10, 433 33 Partille, Sverige, tel.: 004640/973698, 71725
Zastupitelský úrad Ceské republiky:
Embassy of the Czech Republic
Floragatan 13, Box 26156, 100 41, Stockholm, Sverige
tel.: 00468/4404210, 4404219
Dejiny
Vetší cást Švédska byla od 2. tisíciletí pr. Kristem osídlena germ. Kmeny. Kolem r.
300 po Kr. jsou doloženi Švédové (1. zmínka o Švédech byla nalezena ve spisu
Germania rím. Historika Tacita). V 1.-5. stol. na území Švédska zasahoval vliv rím.
Kultury. V 5.-6. stol. vznikl ve stredním Švédsku kmenový svaz Švédu (=Sveoni,
Svearové - po nich pojmenované Švédsko, znamená to približne svuj, vlastní, tedy
vlastní lid). S centrem v Uppsale. V 9. stol. švédští Normani (Varjagové) podnikly
výpravy do vých. Evropy (Kyj. Rus), Byzance a k Arabum. V 10.-11. stol. byly
švédské kmeny sjednoceny a vznikl jednotný stát. Na poc. 11. stol. prijal též
švédský panovník krest ( byl to Olaf Skottkonung). R. 1157 Erik IX. obsadil JZ
pohanské Finsko, proti kterému vyhlásil krížovou výpravu. Postup Švédu na
východ zastavil novgorodský kníže Alexandr Nevský vbitve na Neve (1240). R.
1397 podepsalo Švédsko (s Finskem), Dánsko a Norsko(s Islandem) Kalmarskou
unii, kde hl. postavení melo Dánsko, proti jehož nadvláde vypuklo ve Švédsku na
poc. 16. stol. selské povstání ( vcele s E. Engelbrektssonem), které vedlo ke
svržení dán. moci a nastolení domácí dynastie Vasovcu (za jejich vlády se
Švédsko stalo evrop. Velmocí). Neúspešné výboje Karla XII. vSeverní válce s
Ruskem (1700-21) zemi znacne vycerpalo a za a po napoleonských válkách prišlo
Švédsko o znacný pocet území (vcetne Finska ve prospech Ruska). Jako náhradou
za tato území vznikla r. 1814 švéd.-norská personální unie. V r. 1810 byl na
Švédský trun dosazen Napoleonuv maršál Jean-Baptiste de Bernadotte, zakladatel
dodnes vládnoucí dynastie. V obou svetových válkách i ve Studené válce
zachovalo Švédsko neutralitu. V r. 1995 vstoupilo do EU. V r. 1997 tisk zverejnil,
že v letech 1935-76 bylo donuceno na 60 000 šv. Obcanu ke sterilizaci (program
byl zameren zejména na "nižší" vrstvu obyvatel - svobodné matky osoby se
špatným zrakem a obyvatele s "nežádoucími" rasovými charakteristikami - cikáni,
míšenci,…)
19
Literatura
Jeden z nejlepších lyriku byl Carl Michael Bellman, jehož lidové písne jsou v oblibe
dodnes. Výrazní romantici byli Per Daniel Amadeus Atterbom a jeho nástupci
Gustaf Froding a Erik Axel Karlfeldt. K nejprekládanejším dílum patrila FRITHIOFS
SAGA, jejíž autor Esaias Tegner, profesor rectiny a biskup, spolu s Johanem
Ludvigem Runebergem, je uznáván za nejvetšího epika zeme. Moderní šv.
Literatura se datuje od naturalisty Augusta Strindberga. Za zmínku také stojí
svetoznámá vypravecka
a spisovatelka románu Selma Lagerlofová. Po léta
vévodil šv. Kulturnímu životu beletrista, kritik, lyrik a hlasatel krestanské životní
filozofie Viktor Rydberg. Reprezentanti novodobé šv. Literatury jsou - Vilhelm
Mobery, Harry Martinsson, Eyvind Johnson.
Helsingborg
prístavní a prumyslové mesto s 85 000 obyvateli. První zmínky se objevují v roce
1085, kdy kolem hradu vyrostlo mesto, pozdeji v 17. století díky dánskošvédským bojum zniceno. K videní je zde vež Karnan ze 14. století
se
zachovaným interiérem. Nachází se zde stredoveká kuchyne a kaple. V okolí se
zachovalo nekolik stredovekých budov (14.-17. stol.). Dále radnice Radhuset
postavena 1897 v neogotiskéh slohu, uvnitr vymalovaná mtoivy ze
Helsingborské historie.
K pozoruhodnostem mesta patrí patrí i
Sjofgartsmonument (pomník plavby) od švédského sochare Carl Millese, dále
kostel Mariakyrkan puvodne ze 12. století, dnešní podoba z roku 1450 a mestské
muzeum s kulturne historickými sbírkami.
Jonkoping
Krajské mesto se 115 000 obyv. ležící na jižním cípu jezera Vattern, duležité
obchodní centrum, místo veletrhu a výstav, sídlo nejvyššího soudu oblasti
Gotaland. Dopis, kterým 18.5.1284 král Magnus Ladulas udelil Jonkopingu
mestská privilegia, je zachován ve sklepe místní radnice a je soucasne nejstarším
švédským dokumentem tohoto druhu. K rozmachu mesta prispelo predevším
otevrení Gotakanálu v roce 1832 a Johan Edvard Lundstrom, který zde roku 1845
postavil továrnu na zápalky. V puvodní budove u jezera Vattern je dnes muzeum
zápalek. K dalším zajímavostem patrí muzeum rádií, mestský park, kde je
skanzen, muzeum vycpaných ptáku (1458 kusu) ci drevený
barokní kostel
Backaby kyrka z roku 1580.
Husqvarna
Známé výrobou zbraní, motorových pil motocyklu, kol, šicích stroju atd s
muzeem techniké historie místní továrny.
20
Granna
Turistické mestecko u jezera Vattern, známé jako místo startu i cíle letu balonem.
K videní muzeum Augusta Andréeho, který se se svými dvema spolupracovníky
pokusil roku 1897 balonem doletet na Severní pól, bohužel neúspešne. Jejich tela
a zbytky balónu byly nalezeny v roce 1930.
Vattern
Druhé nejvetší jezero Švédska o rozloze 1 912 km2, nejvetší délka 128 km, šírka
31 km,hloubka 119 m. Jezero ovlivnuje podnebí, v okolí Jonkopingu je predevším
na podzim mírnejší pocasí než v ostatních cástech kraje.
Linkoping
Mesto založené ve 12. století, ale archeologické nálezy svedcí o osídlení již pred 6
000 lety. Dnes v v tomto stredisku prumyslu a techniky ( SAAB) bydlí pres 130
000 obyvatel. Vetší cást starého mesta lehla popelem r. 1700, co se zachránilo,
se nachází v kulturní rezervaci Gamla Linkoping. Dóm, druhý nejvetší a nejstarší
ve Švédsku, založen približne roku 1250 je orientacním bodem této oblasti. Na
námestí Vasatorg se nachází mestské muzeum s archeologickým a unikátním
egyptským umením. V okolí Linkopingu se nachází nejstarší ženský klášter ve
Švédsku Vreta kloster z 12. století se zachovalým kostelem, hroby králu. Poblíž
je pohrebište z doby železné.
Norrkoping
Ctvrté nejvetší mesto Švédska, 122 000 obyvatel, nazýván „Paríž severu“ díky
širokým trídám se stromoradím. Kresby vyryté do skály svedcí o osídlení již v
dobe bronzové. Behem 12. stol. tu vyrostla rybárská osada, ve stredoveku pak
duležité tržní mesto. Prumyslová expanze nastala díky parním strojum v 19.
století, dnes hraje ve meste významnou úlohu textilní výroba. Rybarit ve meste je
možné i bez povolení a losos o váze až 9 kg je zde bežnou vecí. V mestském
muzeu se konají výstavy s ukázkami rukodelné výroby, nová radnice má 68 m
vysokou vež Radhuset s rozhlednou a zvonkovou hrou (hraje ve 13 hodin),
Fargargarden ukazuje historii barvení textilu.
Národní park Sarek
Založen 1909, 1 940 km2, nejvyšší vrchol Saretjakko 2089m. Nejvetší oblast
neporušené prírody v Evrope, spolu s parky Padjelanta a Stora Sjöfallet tvorí
souvislé chránené území, nejvetší v Evrope (5 232 km2, pro srovnání Krkonošský
nár. park - 385 km2).
V parku nejsou žádné turistické chaty vzhledem ke snaze zachovat jej jako
nedotcenou divocinu, park protíná jediná turistická stezka - Kungsleden. Pro
putování v parku je nutné vysokohorské vybavení, pocítejte s deštem - „...dva ze
21
trí dnu prší nebo je zataženo.“ Pokud jsme dobre rozumeli švédské brožurce, je
volba trasy ciste na vás - chodit a spát je možné všude. Urcité nebezpecí
predstavují potoky a reky, které se po vetších deštích mohou stát težko
prekonatelnými. V parku je dvanáct mostu.
Trasa ze Saltaluokty do Kvikkjokku (na jih) - 73 km, 4 dny. „Ackoli je tato cást
Kungsleden relativne nezajímavá, umožnuje podnikat z Aktse úžasné postranní
výlety do Sareku, nejdivocejší oblasti Švédska.“
Zajímavá je delta reky Rapaalven ústící do jezera Laitaure.
Národní park Stora Sjöfallet
1 380 km2, 1909. Horská krajina švédského Laponska, arktického a subarktického
typu. Jezera, soutesky, lesy a vresovište. Vodopád Stora Sjöfallet je v soucasnosti
vyschlý v dusledku vytvorení velké vodní nádrže Akkajakure, zásobující vodou
elektrárnu Porjus dále na toku reky Luleälven.
Pro pekný výhled vylezte na horu Lulep Gierkav (1139m). V Saltaluokte je
laponský (samský) kostel.
Ze Saltoluokty do Nikkaluokty (na sever) - asi 70 km, doporuceno nejméne 5 dní.
Kopecky nejsou tak dramatické a ostré jako u Kebnekaise, ale zase je to mnohem
klidnejší a méne frekventovaná cást Kungsleden.
Kebnekaise - nejvyšší hora Švédska (2 117m). Znacená stezka, výlet zabere (z
Nikkaluokty?) 12 hodin.
Flóra a fauna - parky Sarek, Stora Sjöfallet a Padjelanta
Flóra - hory: upolín, petilist (?), blatouch, pampeliška (jupí!). Když je to fialové, je
to (pro znalce) wood cranesbill, alpine milk-vetch nebo alpine bartsia. Ruzné
odstíny cervené mají na svedomí moss campion, lomikámen a cervený campion.
Modré kvety patrí pomnence, alpine speedwell a alpine gentian.
- lesy: pás jehlicnanu je relativne malý. Nejbežnejším stromem je horská bríza,
následována horským jasanem, bird-cherry a ruznými druhy vrb.
Fauna - hory: docela casto je videt sob a pri troše štestí je možné zahlédnout
polární lišku. Obcas se objeví medved a liška. Žije zde také los. Z ptáku - kulík
(zlatý), dotterel (malý migrující kulík), longtailed skua a ptarmigan.
- lesy: stejné druhy jako v alpských oblastech, ale navíc modrý (smutný?,
snežný?) zajíc, los, lišky, ermine, veverky, kuny, vydry, rys. Nejbežnejší rybami
jsou pstruh, alpine char, lipan, burbot a whitefish. Z ptáku je možné zahlédnout i
zlatého orla.
Národní prak Abisko
Založen 1910, 75 km2, výchozí bod turistické stezky Kungsleden. Park je bránou
do Laponka. Vysokohorská severská príroda, flóra pripomíná alpskou prírodu.
Vyskytují se tu horce, pryskyrníky, suchopýr, omej šalamounek, ale i vresy. Z
fauny je typický medved, rys, los nebo rosomák. Oblast s nejmenším úhrnem
srážek za rok ve Švédsku (300mm). Park je soustreden kolem údolí reky
22
Abiskojokka, ohraniceného horským masivem na jihu a západe a jezerem
Torneträsk na severu. Za videní stojí prý práve toto údolí, kterým vede stezka
Kungsleden.
Z možných výletu – 4 hodiny trvá cesta ke skalním útvarum v Kärkevagge
zahrnující i „sírové jezero“ Rissájávre a zpet. Stejnou dobu zabere i výprava do
Padusu (4 km jižne od Abisko Östra station), bývalému posvátnému stanovišti
Samu.
Také je možné podniknout krátkou cestu kolem zmíneného údolí Abisko nebo 39
km dlouhou cestu (Navvy Trail) podél železnicní trati do Riksgränsen.
Neco o Laponsku
Historie
Jako první se o Laponcích zminuje rímský dejepravec Tacius, který píše: "...
vyznacuje je divokost vzbuzující podiv a odporná chudoba, nemají kone, pevný
dum ... k jídlu byliny, za odev kuže, lužko - holá zem ... Lov živí stejne muže a
ženy, nebot ty lovce stále doprovázejí a žádají podíl na koristi ... není jiný úkryt
pred šelmami a deštem než chatrce ze slepených vetví ... Takový život však
považují za štastnejší než plahocit se po polích, drít se pri stavbe domu a kolísat
mezi nadejí a strachem." Tak byli tedy Samové = Laponci videni v roce 98 našeho
letopoctu.
V 16. století se poprvé vymezuje území obývané Laponci a na mape je i obrázek
Laponky, jak dojí soba s tremi rozvetvenými parohy. Svet byl nejvíce udiven
zprávami o tajemné a nepochopitelné síle skryté v prostém kocovném živote, o
laponských kouzlech a šamanech - nojdech - kterí klepáním kladívkem do
magicky pomalovaných bubínku navazovali spojení s prírodními silami.
ŠAMANISMUS - v laponské kulture byly duležité rituály vztahující se k zacátku
lovu a také k jeho ukoncení. Na zacátku lovu se vydalo celé procesí lovcu k
medvedímu brlohu. V cele šel lovec, který medveda vyslídil a za ním šaman,
poslední šel muž, který mel medveda zabít. Když medveda zabil, dekovalo se
medvedovi písní za to, že lovcum neudelal nic zlého. Mrtvé telo se pak šlehalo
vrbovými proutky. Pak muži táhly medveda na saních domu a ženy je vítaly písní
jako muže pricházející ze všech zemí. Byl to trik, jak odvrátit pomstu medveda od
jednoho konkrétního muže. Behem trídenních slavností se maso medveda muselo
sníst. Na záver muži pohrbili lebku, cenich, kosti, genitálie a ocas.
Šaman lécil nemoci, predvídal, kde je zver, kudy potáhnou sobi, byl
prostredníkem mezi bohy a lidmi. Pomocí magického bubínku videl do
budoucnosti a jojkováním (jistý druh zpevu) se uvádel do extáze a cestoval do
jiných svetu.
V 18. století se rozpoutaly boje o laponské území, to se dostalo pod zprávu
dánskou i švédskou. S tímto se také zacalo šírit krestanství a zakládaly se
náboženské obce (napr.: JOKKMOKK). Vetšina Laponcu ale dávala pred
krestanstvím prednost svým šamanum, tudíž i zde probíhaly "hony na
carodejnice".
23
Zajímavé je, že v roce 1988 se zacaly v novinách objevovat zprávy o šamanech,
lidé zacali být sdílnejší a ješte na konci 20. století chodí mnoho lidí k prastarým
obetním místum a pri porážce sobu pretrvávají urcitá pravidla. Vznikl také
dokumentární film o výrobe šamanského bubínku.
Nutno ješte napsat, že vývoj laponského národa nabyl jednoduchý, svedcí o tom
fakt, že Laponci mely stejná práva jako Norové až v roce 1965.
Jojk - je hluboce intimní, spjatý s urcitým prostredím nebi situací, mezi jojkujícím
a posluchacem musí existovat duvera. Melodie podléhá chvilkové situaci, chvíli je
rozpustilá, smutná, hrdá. Jojkování se používá i ve chvílích obycejného života.
Spolecnost
Ani Laponci mezi sebou to nemají jednoduché. "Turisti se zajímají jen o ne. Oni se
starají jen o ty své soby, zatímco já behám z jednoho do druhého. Jen prehánejí
stáda z letních pastvin na zimní a naopak. A mezitím jen lenoší..." Lamentuje
Laponka usedlá nebo také farmárka.
Existují tri skupiny Laponcu. Laponci žijící na morském brehu a v jeho okolí,
hodne rybarí. Kocovní Laponci, kterí vše co k životu potrebují je sob. Laponci v
níže položených oblastech Švédska a Finska.
Laponština
je chránena pouze pro Laponce. Mluví se jí pouze doma a po ukoncení školy se
písemného projevu používá jen zrídka. Na schuzích se mluví laponsky, ale zápis
se vetšinou delá norsky (u norských Laponcu) a pozdeji se také norsky cte. I
písemné domácí zprávy se píší norsky. Rodice diktují v laponštine, díte píše v
norštine.
24
VÄSSARO
Švédská skautská základna
25
Praktické informace
Kemp
K vaší dispozici je kemp na jedné z louk. Blízko kempu jsou kohoutky na vodu,
toalety a odpadkové koše. Ubytování pod strechou je možné zrídka.
Obchod
Ve Vässaru je malý obchod ve kterém naleznete pohledy, známky, tílka a tricka,
nealkoholické nápoje, sladkosti, ochranu proti komárum, obvazy, zubní pastu,
odznaky švédských skautu atd.
Ochrana prostredí
Není povoleno kácet stromy bez povolení, odpad je tríden, nekopou se díry na
odpadky, ohen se delá na vyznacených místech.
Vybavení
Potrebujete vlastní vybavení (stan, varic, kuchynské potreby atd.) a samozrejme
vlastní výstroj jako je teplé oblecení, pláštenka, plavky, talír, hrnecek, príbor,
rucník, spací pytel, karimatka, boty.
Mužete si od nás vypujcit tzv. Ivar-varic na drevo.
Jídlo
Bud vlastní nebo je možnost využít poskytované služby nebo jenom dokoupit
dodatky k jídlu jako jsou ovoce, zelenina a chleba.
Alkohol
Není povolen. Povoleno je jenom švédské 1,8% pivo (Lättöl).
Délka pobytu
Vzhledem k tomu, že Vässaro je ostrov, jsou zde omezené možnosti. Délku
pobytu doporucují 7-10 dní.
Švédští skauti obvykle mají své tábory 2 a 3 týden v cervnu a první dva týdny v
srpnu. Skupiny cizincu prijíždí v polovine cervence a nekolik týdnu poté.
Nebudte zklamaní, když prijedete a nebude zde žádná skupina švédských skautu.
Obvykle je zde 50 - 70 pracovníku, kterí representují švédský skauting.
Více informací
Pro vaše plánování, schuzky atd. vám doporucujeme zapujcení naší informacní
videokazety (je 18 minut dlouhá, v anglictine). Dejte nám vedet a my vám ji
zdarma zašleme. Máme také nejaké propagacní materiály, které bychom vám
mohli zapujcit. Mužeme vám také dát jména a adresy skautských skupin ci
jednotlivcu z vaší zeme, kterí navštívili Vässaro a mohli by vám podat více
informací.
26
Voda
Vässaro má pitnou vodu z vlastní studny vysoké kvality. Abychom se vyhnuli
vysychání studny, máme také kohouty s vodou z more na mytí, cistení apod. Na
loukách najdete kohoutky oznacené modre (morská voda) a cervene (pitná voda).
More kolem Vässara je cisté a vhodné pro plavání. Teplota vody je 15-20°C.
Pocasí
Ve Švédsku je pocasí ruznorodé od zimy a vetru (10°C) po teplo a slunecno
(28°C). Vetšinou neco mezi. Budte pripraveni.
Drevo
Poblíž kempu jsou hromady dríví pro konstrukcní stavby a ohen. Pokud není dost
dreva kontaktujte programovou kancelár.
Vässarö Scout Centre (VSC)
VSC je nejrozsáhlejší soucasný kemp pro mládež ve Švédsku. Vlastní ho a je rízen
Stockholmskou oblastí švédského skautingu a máme prumerne 30 tisíc hostu (na
prespání) rocne. VSC není navštevováno pouze skupinami skautu, ale také jinými
organizacemi pro mládež jako jsou sportovní kluby, skupiny handicapovaných
detí, školní trídy atd. Porádáme dva krestanské tábory každé léto, tábor na vode
a tábor v divocine pro skauty a neskauty ve veku 10-13 let, rukodelné tábory a
plavební kursy.
Historie
VSC bylo venováno stockholmským skautum roku 1942, vlastník kapitán Ragnar
Westin zmizel mezi vlnami, když byla jeho lod torpédována.
Kapitán Westin zacal jeho kariéru na mori poté, co byl vyloucen ze školy jako
nepríjemný 12-ti rocní mladík. Roku 1936 ho poprvé vzal jeho dobrý kamarád na
Vässaro. Ten kamarád vlastnil pulku ostrova a chtel, aby si kapitán Westin koupil
jeho pulku. Kapitán Westin si zamiloval tento ostrov a koupil ho celý. Jeho ideou
bylo vytvorení centra morských skautu, ve kterém by mohl trénovat lodní
úredníky. Našel si zde stálý domov.
Když byla otevrena jeho závet po jeho tragickém osudu v roce 1942, bylo jasné,
že chtel, aby skauti pokracovali v uskutecnování jeho zámeru vytvorit morské
skautské centrum.
Když skauti prevzali Vässaro, nic se ve skutecnosti nestalo, ale roku 1956 byl
uskutecnen první krestanský tábor pro skauty a skautky. Od té doby se tyto
tábory konají každý rok.
27
Vässaro obydlovala tri farmy, dve z nich jsou zachované do dnes, naše táborište louky u staré farmy, jsou prirozené soucásti krajiny.
Táborová kancelár je umístena v jednom ze starých farmárských domu,
programová kancelár je v jiném dome. Nejrozsáhlejší cástí ostrova je les.
Obydlená cást ostrova je velmi malá ve srovnání se zeleným lesem, který
obklopuje ostrov. Zjistíte, že VSC udržuje docela málo starých budov, pozustatky
z farmárských dní stojí pyšne vedle našich nových domu.
VSC dnes
Stockholmská skautská skupina už neexistuje, dnes vlastní Vässaro spousta
skautských skupin dohromady. Stockholmská skautská oblast švédských skautu a
skautek je rozsáhlá oblast, která má 6 zamestnancu. Všichni pracovníci tráví cást
léta na Vässaru, kvuli tomu se mení adresa oblastní kanceláre behem léta.
Krome techto 6 lidí zahrnutých do dlouho bežícího vývoje Vässaro cást výboru
plánuje aktivity a stará se o údržbu. Tento výbor je tvoren pouze dobrovolníky,
kterí pecují o Vässaro.
Ostrov je uzavren od ríjna do konce dubna, vetšinou kvuli tomu, že naše severské
klima nám zabranuje dostat se na Vässaro. Na jare a na podzim jezdí školáci na
ostrov na "táborovou školu", ale od cervna do srpna je Vässaro navštevováno
hlavne skauty z celého Švédska a z celého sveta.
Všechna práce na ostrove je uskutecnována dobrovolníky od 17 let. Vy jste také
vítáni jako dobrovolníci. Naše dobrovolnická práce zahrnuje patronátní systém
rozlišných úkolu jako jsou pozemní doprava, morská doprava, kuchyn, dodávky
jídla, plavební instruktori, programový pracovníci.
Jak se tam dostat?
Vässaro se nachází približne 130 km severovýchodne od Stockholmu.
Pokud máte vlastní autobus, vedle našeho mola se nachází parkovište - cena je
10 SEK za den. Nemusíte s sebou brát autobus, lod preveze lidi spolu s
vybavením.
Cesta lodí z Ellanu do Vässarö trvá 30 minut. Meli byste mít vetru a vode odolné
oblecení. Obsluha vám poví, kam si máte na lodi umístit vaše batohy.
Když dorazíte na Vässaro setkáte se s táborovým manažerem a "traktorovým"
týmem. Traktorový tým vám poradí jak naložit vaše vybavení na traktor a preveze
vám ho na vaše místo. Táborový manažer vás uvítá, poví vám neco o Vässaru a
zavede vás na vaše místo.
Pokud nás požádáte, abychom vám poskytli jídlo na varení dáme vám hotové
sendvice a boruvky nebo "šípkovou" polévku jako rychlou svacinu pred tím než se
pustíte do prípravy vašeho táborového místa.
28
Vässarö - aktivity
Les, louky, pobrežní skály a more samotné se dají využít mnoha zpusoby: výlety,
procházky, ohne, honby za pokladem, odlévání stop a samozrejme možnost
studovat prírodu z ruzných pohledu. Myslíme si, že vedoucí skupiny je
nejvhodnejší osoba na sestavení programu pro každou skupinu. Vässaro nabízí
nekteré aktivity, které mohou být zahrnuty do vašeho programu.
Zduraznujeme, že všechny aktivity by mely být provádeny takovým zpusobem,
aby nenicili prostredí, uvedomme si, že príroda není nevycerpatelný zdroj. Pokud
si nejste jisti necím ohledne vašeho programu, prosím zkontrolujte si ho s VSC
manažerem nebo programovými pracovníky.
Nekteré naše aktivity musí být predem zamluveny: plavba, kanoe, zálesácké
stopování.
V této ukázce našich programu nabízíme pozemní a morské aktivity, ale
samozrejme si mužete svobodne organizovat vaše aktivity podle toho, jak vám to
vyhovuje. Cas na každou aktivitu je pouze odhadnut, není zahrnuta doba chuze z
a do vašeho tábora.
Pri príjezdu budete seznámeni s programovým pracovníkem, který vaší skupine
zorganizuje zbytek zamlouvání.
Rozmanité programové aktivity
(všechno zamlouvání je zprostredkováváno programovou kancelárí pokud není
urceno jinak)
Stodola - stará stodola je používána pro letní tancování, stolní tenis, sušení
mokrých stanu
Kaple - víceúcelová zastrešená hala, urcená pro školení, tancování, filmy,
náboženské programy. Požaduje zamluvení.
Cirkus - nová neúplne vybavená budova. Nabízí možnost ohne pod strechou (za
špatného pocasí) a tancování. Cirkus je víceméne urcen pro skautské kursy.
Ekohuset - pro méne rozsáhlé aktivity skupin - pod strechou. Obcas používané
pro výstavy. Požaduje zamluvení.
Rybarení - máme omezený pocet rybárského náciní na vypujcení. Pokud máte
zájem o rybarení na lodicce, je to možné za priplacení.
Kubb - nejoblíbenejší hra na ostrove. Zeptejte se programových pracovníku na
návod.
Lillgarn - dum programové kanceláre (prízemí).
Sauna - nahrejte se v saune a osvežte se poté plaváním v mori. Podívejte se na
západ slunce z nejlepšího místa na ostrove. Je zde místnost pro 20-25 lidí. Možné
po zamluvení do 10 hodin vecer, po desáté hodine už ne. Nesmí se skákat z
mostu vzhledem k melké vode a ostrým skálám.
Volleyball - hrište se sítí a balóny je k dispozici po zamluvení.
29
Prosím zaznamenejte si, že všechny programové aktivity jsou zahrnuty ve vašem
kempovém poplatku. Jediná vyjímka je cena materiálu pokud deláte nejaká
remesla nebo když si vyrazíte na lodicku.
Morské aktivity
Plavba - lodicky
Fladan, náš malý prístav, nabízí rozlicné možnosti, jak se dostat na vodu. Máme
širokou nabídku lodí, pocínaje malým Optimist (pro jednu osobu) a tradicními
lodemi ze sklolaminátu a krásnými drevenými lodemi až pro šest lidí konce.
Plavební instruktori poucí zacátecníky, jak rozdílné vetry ovlivní plavbu a seznámí
zkušenejší námorníky s vodou kolem Vässara. Pokud si prejete, instruktor muže
plout za vás a vzít vás dále na souostroví. Vedoucí skupiny spolu s Fladanskými
pracovníky omezuje každé skupine aktivity, podle veku, hlavnímu zájmu,
zkušeností a pocasí. Rádi bychom zduraznili, že platí pravidlo podle kterého
musíte být schopni uplavat 200 metru pokud chcete plavat s lodkou za hranice
Fladanu.
Kanoe
Máme 20 kanadských kanoí v našem prístavu. Mužete si je zamluvit na puldenní
túry, celodenní túry nebo pro nocní výlety na prilehlé ostrovy. Instruktorí vás
naucí techniku. Protože zde není žádný rybník, instruktorí vám vysvetlí odlišnosti v
plavbe na kanoi na mori. Pokud je neobvykle silný vítr nebo pokud je nestálé
pocasí, instruktori se mohou rozhodnout nepustit vás z Fladanu.
Obvykle jsou kanoe používány soucasne s lodickama, napríklad když jsou zde
skauti, kterí nesplnují požadavek schopnosti plavat 200 metru.
Trvání jakkékoli fladanské aktivity je zhruba 2-2,5 hodiny.
Zamlouvací procedura
Na zamlouvacím formulári najdete možnost reservovat lodicky a kanoe. Fladan,
náš malý prístav, muže obsluhovat nekolik skupin najednou , aby si každá skupina
upresnila, kterou chtejí lod a kdy. Když si plánujete vaše aktivity, možná je dobré
vedet, že Optimist (20) unese jednoho cloveka, ostatní lode (8) unesou od 5 do 8
lidí a jedna z našich lodí unese max. 10 lidí (krásná stará lod). Je také možné
kombinovat kanoe a lodicky, napríklad nechat jednu hodinu polovinu skupiny
plavat na lodickách a zbytek na kanoích a potom vymenit.
Vässaro poskytuje záchranné vesty všem úcastníkum. Je nezbytne nutné nosit
záchranné vesty po celý cas na lodi a na molu: vedoucí stejne tak jako skauti a
pracovníci!
30
31
NORSKO
„Tady cas neplyne, nýbrž je rozlit bez brehu jako more; i
zrcadlí v sobe beh slunce a pout mraku, ale nepostupuje
s nimi a neoplývá; to jen hodinky na ruce zbytecne,
horlive a smešne tikají, meríce cas, který tu není. Je to
stejne divné a matoucí, jako kdyby byl porušen prostor a
nebylo rozdílu mezi nahore a dole; snad by si i na to
clovek zvykl, ale zpocátku se v tom cítí tak málo doma
jako na onom svete.“
Karel Capek
32
Trasa
Streda 8.8.
Prejezd do Švédska (62) Nygärd (20) Narvik (80) Skarberget
trajektem do Bognes (1/2h)
(164) Fauske (65) Storjord (103) Skomseng (14)
508 km Svartisdalen
20:00
Celkem: 508 km
Ctvrtek 9.8.
Svartisdalen
(24) Mo i Rana (42) Korgen (50) Mosjøen (67)
183 km Kappfjellet
20:00
23:00
Celkem: 183 km
Pátek 10.8.
Kappfjellet
8:30
(137) Formofoss (74) Steinkjer (30) Brannan (65) Stjørdal (35)
341 km Trondheim
(96) Ulsberg (24) Oppdal
120 km Oppdal
(49) Hjerkinn (31) Dombas (47) Otta (65) Lom (30)
222 km NP Jotunhemimen - SpiterStulen
22:00
Celkem: 683 km
Sobota 12.8. – Pondelí 14.8.
Expedice po NP Jotunheimen
Úterý 15.8.
NP Jotunheimen - SpiterStulen
(30) Lom (27) Randen (15) Randsverk (30) Gjendesheim
(26) Bygdin (52) Fagernes (132) Hønefoss (55)
367 km Oslo
(22) Vinterbru (39)
61 km Moss
8:30
13:30 – 19:00
20:00
Celkem: 428 km
Streda 16.8.
Moss
8:30
(35) Sarpsborg (20) Helden (72) Hällevadsholm (42) Uddevalla (80)
249 km Göteborg
12:00 – 14:00
(76) Varberg (28) Falkenberg (40) Halmstad (75) Helsingborg (65)
Malmo (33)
317 km Trelleborg
19:00 – 3:00
Celkem: 566 km
33
Základní údaje
oficiální název: Norské království, Království Norsko (Kongeriket Norge)
puvod jména: Název je odvozen od staronorského nord-verg ("severní cesta"),
protože zeme ležela v severním smeru, jímž postupovali Vikingové.
hlavní mesto: Oslo
státní zrízení: monarchie (trun dedicný v dynastii šlesvicko-holštýnskosonderbursko-glücksburské v mužské linii) v cele s králem; výkonná moc: král,
predseda vlády, Rada ministru (vláda); zákonodárná moc: jednokomorový
Parlament (Stortinget, 165 clenu, 4leté volební období)
forma vlády: konstitucní monarchie
clen: OSN, ESVO, NATO, OECD
rozloha: 323 877 km², z toho souš 307 860 km² (66. místo na svete)
hranice: 2 515 km (Finsko, Švédsko, Rusko)
pobrežní linie: 21 925 km
správní rozdelení: 19 provincií, 3 závislá území (Bouvetuv ostrov, Jan Mayen,
Svalbard)
nejnižší bod: 0 m (hladina Norského more)
nejvyšší bod: 2 472 m (Glittertinden)
obyvatelstvo: 4 404 456 (v r. 1997, 113. místo), 14 obyv./ km²
etnické složení: Norové (96,6%), Dánové (0,4%), Pákistánci (0,3%), Švédové
(0,3%), Britové (0,3%), Laponci (Samové), Finové (Kvenové)
hlavní náboženství: evangelicko-luteránská církev (87,8%, státní náboženství),
ostatní protestanti a katolíci (3,8%), bez vyznání (3,2 %), muslimové aj.
hlavní jazyky: norština (úrední), laponština, švédština, finština, dánština
mena: norská koruna (NOK) = 100 øre; inflace 2,5% (1995)
státní svátek: 17. kvetna (výrocí ústavy 1814)
státní hymna (1864): "Ja, vi elsker dette landet" (Ano, milujeme tuto zemi);
hudba: Rikard Nordraak (1863), slova: Bjørnstjerne Bjørnson (1859)
vlajka: Tradicní skandinávský vzor odvozený od vlajky Dánska, pod jehož
nadvládou Norsko dlouho bylo. Barvy se však považují i za symbol svobody,
protože pripomínají francouzskou revolucní trikoloru. Státní a válecná vlajka mají
vlající okraj zakoncený tremi cípy. Norské provincie mají vlastní vlajky.
znak: Lev je symbolem dynastie Sverrovcu a je doložen za vlády Håkona IV.
Håkonsona pred rokem 1263. Koruna a sekera (na pamet zavraždení sv. Olafa,
který je patronem Norska) byly doplneny po roce 1280. Panovnický dum klade štít
na královský plášt s korunou a dekoruje ho retezem a krížem rádu sv. Olafa. Znak
byl potvrzen v roce 1937.
Honorární konzulát:
Honorary Consulate of the Czech Republic
Fortunen 1, 5013 Bergen, Norge
tel.: 004755/232200
34
Zastupitelský úrad Ceské republiky:
Embassy of the Czech Republic
Fritzners gate 14, 0244 Oslo 2, Norge, tel.: 004722/430002, 430034
Dejiny
Pocátky osídlení se datují do doby pred 14 000 lety. Nejstarší stopy osídlení
nalezli lovci a rybári na S a SZ pobreží Norska. Vnitrozemí bylo osídleno asi o 10
000 let pozdeji. První historická zmínka o Norsku prichází od reckého obchodníka
Pythease.
Na sklonku staroveku došlo k migraci germánských kmenu, kterí cástecne
vytlacily puvodní obyvatele (Laponce). V 8.-9. stol. Vznikala první knížectví, která
byla koncem 9. stol. Sjednocena Haraldem I. Krásnovlasým. Poc. 11. stol. Bylo
zavedeno krestanství. 10.-12. stol. Je také obdobím výboju norských vikingu do
Skotska, Irska, na ostrov Man, Island a do Grónska. Po vymrení domácí královské
dynastie (ve 14. stol.) bylo Norsko spojeno se Švédskem a Dánskem vtzv.
Kalmarskou unii (pod vládou dán. královny Margarety). (Roku 1523 se Švédsko
odtrhlo, ale Norsko nadále zustalo vrukou dán. guvernéru.Až do r. 1814, kdy
Kielský mír prirkl Norsko Švédum (území získaná nor. vikingy zustala Dánsku),
bylo Norsko pouhou provincií Dánska.
Téhož
roku bylo svoláno Národní shromáždení, které 17.5.1814 vyhlásilo
nezávislost Norska. Ale až do roku 1905, kdy se Norsko po zasedání referenda ve
Stortingu definitivne osvobodilo, meli spol. panovníka. Za 1. svetové války
zachovalo neutralitu. Za 2. svetové války (bylo okupováno Nemci) chtelo též
zachovat neutralitu, ale bylo napadeno a pozdeji cást území okupována Nemci. Po
trímesícní nerovné obranné válce (Nor.-Nem.) král i s námorní flotilou (která do
té doby poskytovala své síly Spojencum) utekly do Anglie.
V r. 1972 odmítli Norové vstup do EHS(podobne jako v r. 1994 do EU).
Literatura
Nejstaršími literárními památkami Norska jsou ságy a mýty. Nejrozsáhlejší z mýtu
se nazývá Edda a obsahuje básne o starých nor. bozích a hrdinské zpevy z dob
stehování germ. Kmenu. K lidové slovesnosti patrí samozrejme také cetné
pohádky a písne. Díky polit. situaci byla nor. literatura znacne ovlivnována
dánskou. Prvky nor. domácí literatury se objevují až od 18. stol. Prvním nor.
spisovatelem evropského významu byl Ludvík Hollberg, zakladatel nor. a dán.
divadla. Napsal 30 komedií, z nichž se nekteré hrají dodnes. R. 1814 (z obavy
pred prevládnutím švédštiny) prohlásila ústava za spisovný jazyk norskou
dánštinu - riksmal, jíž se mluvilo ve mestech. Po tomto roce se nor. literatura
vyvíjela ve dvou liniích. První navazuje na dom. kulturní tradice. Významnými
predstaviteli této linie byli Wergeland, Bjornson, Gaborg, Hamsun (HLAD,
VIKTORIE; r. 1920 dostal Nobelovu cenu za román MATKA ZEME; láska
k Nemcum a nenávist kAnglii ho zavedla až do fašistického tábora a proto byl
národem odsouzen. Ani po válce nedošel odpuštení.) Druhá linie byla orientována
35
hl. na svetovou literaturu. Sem patrí spisovatelé jako Ibsen, Welhaven, Kielland,
Kinck a Heiberg.
První pol. 19. stol. Byla obdobím tzv. poetického realismu. Nejvýznamnejším
predstavitelem byl Henrik Arnold Wergeland, jehož nejvetší zásluha byla osvetová
spis. a prekladatelská cinnost. Druhá pol. 19. stol. je reprezentována predevším
pokrokovými autory - Camillou Colettovou, Vinjem, Henrikem Ibsenem
(NÁPADNÍCI TRUNU, PEER GYNT, HEDDA GABLEROVÁ), Bjornem Bjornsonem
(vyznamenaný r.1903 Nobelovou cenou - byl aktivní polit. cinitel). V literature se
objevují soc. motivy a žen. otázka.
V meziválecném období vynikly autori: Sigrid Undsetová, Olav Dunn, Kristofer
Uppdal a další. Psali o nár. minulosti, osudech lidí, bíde a ideálech, které provázeli
lidstvo po 1. svet. Válce.
Spisovatelé po r. 1945 se ve svých dílech zamýšlejí nad prícinami negativních
promen u lidí vystavených nacistickému tlaku. Nejautentictejším autorem tohoto
období byl Sigurd Evensmo. Generace
60. let se výrazne lišila od všeho
predešlého. Nejvýznamnejší predstavitelé - Andres Bye a Stein Mehren.
Dombas
Kamenný kostel z r.1939, architekti Magnus a Espen Poulssonovi. Stavebním
materiálem byl živec z údolí Iondal u Dovre, výzdoba je dílem M. Poulssona a
Grety Thiisové, elektronické varhany dodala r. 1969 ceská firma Rieger- Kloss.
Centrum mestecka má horský charakter s výborným obchodním a turistickým
vybavením.
Lillehamer
Dejište 17. ZOH. Kulturní a obchodní centrum údolí Gudbrandsdalen. Vztah
k zimním sportum vyjadruje znak mesta, snad jediný na svete s postavou lyžare.
Historie znaku vychází z dalekého stredoveku, z prelomu 12. a 13. stol., kdy se
Norsko zmítalo v bojích o vládu mezi bohatšími baglery a chudšími birkenbeinery .
Podle kronikáru meli dva zdatní lyžari T. Skevla a S. Skrukka zachránit
osmnáctimesícního královského synka, sirotka Hakona Hakonsona tím, že ho
prenesli pres hrebeny hor do bezpecí. Tato událost dala mestu nejen znak, ale i
jeden z nejtežších lyžarských závodu na svete Birkenbeineren renn. Skanzen
Maihaugen, založený r. 1887 zubním lékarem Andersem Sandvigem. Obrazová
galerie v architektonicky zajímave rešené stavbe (pripomíná klavír). Skokanský
areál Lysgardsbakene.
Moss
Rozkládá se na nekolika ostrovech a poloostrovech. Je vyhlášeno mestem soch,
kterých tu stojí pres 70. V budove zvané Konventionsgarden podepsal v r. 1814
princ Kristian Frederik tzv. Norskou dohodu, jíž se dostalo Norsko z podrucí
Dánska a sjednotilo se se Švédskem.
36
Sarpsborg
V soucasné dobe metropole norského drevarského prumyslu využívající sílu reky
Glammy a jejích 20 m vysokých vodopádu Sarpfoss. Mesto je tretí nejstarší v
Norsku, založil je roku 1016 Olav Svatý. Za jeho vlády bylo do r. 1028 sídlem
krále, tedy norským hlavním mestem. V 16. století se zde vyrábelo železo, ale
mesto z velké cásti v r. 1567 vypálili Švédové a pozustatky starého kamenného
mesta znicil v r. 1702 velký sesuv pudy. Olava Svatého pripomíná socha v centru
z roku 1916 a zbytky opevnení na západní strane mestského centra.
Dávné osídlení dokumentují skalní kresby v okolí mesta. Nejlépe prístupné
kamenné památky se nacházejí okolo Oldtidsveien. V muzeu Borgarsissel
shlédneme památky z doby bronzové, železné i z vikingského období.
Fredrikstad
Prístavní mesto u ústí Glammy do Oslofjordu, založené lidmi z vypáleného
Sarpsborgu. Král Frederik II. Sice zahájil výstavbu mesta v r. 1567, ale o tri roky
pozdeji bylo mesto vypáleno Švédy. Po nekolika opakováních se v 17. století
podarilo mesto opevnit podle plánu stavitele Cicignona. V roce 1685 se mesto
stalo se 130 dely nejsilnejší pevností Norska. Opevnené staré mesto na levém
brehu Glammy je neobvyklou turistickou atrakcí s jedinecnými starými domy v
klasicistním stylu, posádkovými objekty, vojenským skladem potravin z r. 1687,
ulickami dláždenými „kocicími hlavami“, radnicí z roku 1784, kostelem z roku
1779, vodními príkopy, branami v opevnení a zvedacími mosty. Dnes najdeme v
ulickách starého mesta obchody, umelecké galerie, prodejny skla, restaurace. V
bývalém vezení z r. 1731 sídlí mestské muzeum. Na osamelé skále nad starým
mestem cní vnejší obranná pevnost Kongenfestung. Zahrnuje nekolik podzemních
prostor, brány s místnostmi pro stráže, skladište zásob, velitelství a obydlí pro
dustojníky. Pevnost je kulturní památkou mesta a po prohlídce láká turisty k
posezení u kávy v restauraci Kommandanten.
Gjovik
V roce 1804 koupil zdejší usedlost Caspar Kauffeldt a založil tu sklárskou hut.
Tato událost znamenala základ rozvoje obce, která získala v r. 1861 mestská
práva. Kostel z r. 1882. nejvetší atrakci predstavuje podzemní olympijská hala,
tzv. jeskyne, otevrená pro verejnost 5.5.1993. je 120 m hluboko v hore z cervené
žuly. Délka haly je 91 m, šírka 61 m, výška 24 m, ledová plocha 1800 m2.
Národní park Saltfjellet-Svartisen
1 840 km2. Spolu se ctyrmi chránenými krajinnými oblastmi sahá tento park od
pobrežních fjordu až ke švédské hranici a zahrnuje také ledovec Svartisen,
(druhý) nejvetší ledovec na severu Skandinávie (370 km2). V údolí Glomdalen
jsou jeskyne, podzemní reky a vrstvy mramoru vyleštené ledem, vápencové skály
a vysoko položené slatiny, v údolí Stormdalen rostou na vápencích arktické
37
rododendrony. Ledovec sám se skládá z cástí Östisen a Vestisen oddelených
údolím Vesterdalen.
Kolem jezera Svartisvatnet k prístavišti trajektu to jsou 4 km chuze s
prekonáváním skal a potoku, od prístavište k výbežku ledovce jsou to další 3 km.
Od konce silnice je také možné vyrazit k jezeru Pikhaugsvatnet, obklopenému
ledem a horskými štíty.
Národní park Rondane
Nejstarší norský park, založen 1962, 580 km2. Roste zde pouze rídká vegetace,
pro vetšinu parku jsou charakteristické zvlnené horské stráne, úzké soutesky a
hluboká údolí. také zvírat zde žije málo, typický je divoký sob. Deset vrcholu
prevyšuje 2 000m, nejvyšší jsou Rondslottet (2 178m) a Storronden (2 138m).
Národní park Jotunheimen
1 145 km2. Pro tento park jsou charakteristické ledovce a vysoké hory
(Galdhöpingen, nejvyšší hora Norska, 27 nejvyšších norských vrcholu je
soustredeno v této oblasti). Z mnoha jezer je nejvetší Gjende. Flóra v parku
Jotunheimen je velmi bohatá. Zijí zde divocí (na západe) i polodivocí sobi (okolí
Lomu). Znacené stezky a horské chaty.
Výstup na dva nejvyšší norské vrcholy, Galdhöpingen a Glittertind není nárocný a
obejde se bez vybavení na ledovec. Velmi populární a frekventovaná je
jednodenní trasa od jezera Gjende do Mamerubu, pod vrchol Bessegen a zpet do
Gjendeshelmu.
38
Seznam úcastníku expedice
Bára, Honza, IndiJan, Iva, Janka, Jirka, Jirík, Jitka, José, Kácula, Káral, Lenka,
Libca, Lída, Martan, Martina, Nada, Op, Pavlína, Pepa, Petra, Pinguin, Pískle,
Staník, Šotek, Štepán, Štenice, Tána, Vrt, Vrutík, Zdéna, Zuzka.
Seznam mobilních telefonu
Sice nevíme kdo si vezme mobil se zapnutým roamingem, ale presto je zde
všechny (které známe) vypisujeme:
Ridic pan Poštulka 0603/297177
Štenice 0603/322893
Staník 0603/764753
Libca 0603/820089
Pískle 0604/832555
José 0603/910440
Vrutík 0604/700636
Jirka
0602/377202
Jak zapisovat do knihy výletu
Z hlediska bezpecnosti a organizace je treba do knihy zapisovat každý výlet
rekneme delší jedné hodiny. Zápis by mel obsahovat datum, seznam clenu
skupiny, predpokládáný návrat (jeli jinný než požadovaný) a približnou trasu.
Pište citelne, zápisy se stanou soucástí expedicní knihy.
Rozdelení rolí v týmu aneb s cím se na koho obracet
Šéf expedice, zásadní otázky, mapy, komunikace s ridicem – Vrt
Místošéf expedice, strava, materiál, finance – Pinguin
Zdravotník, zahranicní kontakty – Bára (ošetrování ve spolupráci s Ivou a Jitkou)
Trasa - Pískle
Roverská Banánová Republika - Cestovní knížka
Junák – svaz skautu a skautek CR, Stredisko „Lišcata“ Praha 9
Na Vyhlídce 36, Praha 9 – Prosek
Vydáno pro vnitrní potrebu v nákladu 40-ti kusu.
Vydal Tomáš Obdržálek – Vrt, na textu se dále podíleli Martina
Jungerová, Bára Honcu – Bára, Hana Kohoutková – Janka, Lenka
Horecká, Lenka Motejzíková – Pískle, Petra Frišová – Šotek a Pavel
Cerný – Op. Skládala Bára.
Ilustrace a úryvky z knihy „Cesta na sever“ Karel Capek
39