přátelská veřejná prostranství a parky

Odborný časopis pro veřejnou správu
7
ČERVENEC 2012
105 KČ/4,80 EUR
kauza:
příloha speciál:
téma:
kdo by měl regulovat
cenu pitné vody?
poskytování informací
obcemi
přátelská veřejná
prostranství a parky
Měsíčník vydavatelství Economia
ModerniObec.cz
Společnost pro projektové řízení, o. s., jako hlavní odborný garant v oblasti
projektového řízení v České republice, vyhlašuje ve spolupráci
s vydavatelstvím Economia soutěž „Projektový manažer roku 2012”.
Posláním soutěže je ocenit nejvýznamnější a nejúspěšnější projektové
manažery, manažerky a samotné projekty ve veřejném, soukromém i neziskovém sektoru, napříč všemi odvětvími v České republice. Soutěž představí trendy
projektového řízení a přinese aktuální obraz dění ve světě projektů.
9/10/2012
se bude konat slavnostní udílení cen v prostorách
Centra současného umění DOX, Praha.
Více informací a registrace na: www.pmroku.cz
Generální partner:
Pořadatel soutěže:
Za podpory:
MO001325
Spolupořadatel:
Garant:
Partneři:
Foto: archiv
Názor
Mgr. jaN Mareš
primátor města chomutova,
místopředseda Svazu měst
a obcí Čr
Není řešením
zakázat hazard
plošně, protože
by se přesunul
do ilegality, jako
tomu bylo v uplynulých letech.
Stejně krátkozraké mi přijdou
úplné zákazy
hazardu v některých obcích, kde
v souvislosti se
změnou zákona
místní samosprávy k tomu vydaly
své obecně závazné vyhlášky.
červenec 2012
Hazard nikdy
zcela nezanikne,
ale je možné
minimalizovat
jeho dopady
H
azard tu byl, je a bude. To je prostě fakt, který
musíme vzít na vědomí. Není řešením zakázat
jej plošně, protože by se přesunul do ilegality,
jako tomu bylo v uplynulých letech. Stejně krátkozraké
mi přijdou úplné zákazy hazardu v některých obcích,
kde v souvislosti se změnou zákona místní samosprávy vydaly vyhlášky. Je to zavírání očí před jevem, který
v naší společnosti existuje. Je to přesouvání problémů
do sklepů nebo do jiných obcí. Myslím si, že je především nutné hledat možné cesty, které by nám pomohly
minimalizovat dopad hazardu.
Obce musí mít možnost regulovat hazard na svém
území, protože se poté musí samy potýkat s jeho dopady. Ať je to sociální situace celých rodin, kriminalita,
kterou na sebe hazard zákonitě váže, nebo také proto,
že samospráva má místní znalost a zná konkrétní místa s potenciálním rizikem.
Chomutov dlouhodobě bojuje s hazardem už
od roku 2008. Zákazem provozu výherních hracích
přístrojů v blízkosti škol, školek, budov státních orgánů, zdravotních a sociálních zařízení a časovou regulací provozu automatů se nám podařilo snížit počet
přístrojů z 500 na asi 60, od ledna 2012 nejsou již žádné. Mezitím však Ministerstvo financí ČR bez souhlasu
a jakékoli možnosti regulace ze strany města povolilo
přes 1100 videoloterijních terminálů. Nyní na základě
žaloby města z roku 2009 rozhodl soud o tom, že město má právo regulovat hazard na svém území. Navíc
zrušil povolení ministerstva s tím, že má znovu rozhodnout a vzít v úvahu názor města.
V současné době jsou v Chomutově schválena čtyři konkrétní místa v objektech města, kde je možné
provozovat automaty. Důvodem tohoto opatření je,
že ve vlastních objektech můžeme stanovit přísnější
pravidla, než by nám umožnila jakákoli vyhláška. Nájemní smlouvou můžeme regulovat provozní dobu,
zajistit vstup městské policii pro případné kontroly,
monitorovat pohyb podezřelých osob či při porušení
pravidel okamžitě ukončit nájem s provozovatelem. Je
totiž naší povinností zajistit ochranu takovým skupinám obyvatel, jako jsou děti, nezaměstnaní nebo lidé
na sociálních dávkách. Jejich situace je vážná, od státu
dostávají dávky na živobytí, ale ne na hazard.
S otázkou hazardu úzce souvisí i využití výnosů
z této činnosti. Shodneme se, že má negativní dopady
na život společnosti, a proto by měly být výnosy použity ve prospěch veřejných aktivit, v kultuře, sportu,
v neziskovém sektoru. Můj osobní názor je ten, že by
měly být přerozděleny plošně mezi všechny obce, neboť sociálně negativní jevy jsou migrující záležitostí.
Částečně by však měl být zvýšen příjem pro obce, kde
je hazard nejnebezpečnější. O konkrétním nasměrování financí z výnosů by měly rozhodovat samosprávy, protože zase jen ony mají místní znalost prostředí
a vědí, jakým směrem budou peníze nejefektivněji vyn
užity ve veřejně prospěšných aktivitách.
Improve your
business English
Magazín pro všechny,
kdo potřebují angličtinu
ve své práci
Každé 2 měsíce na 90 stranách
unikátní spojení atraktivního obsahu
s výukou živého jazyka
zajímavé informace a tipy ze světa
mezinárodního obchodu
interkulturní komunikace, manažerské
dovednosti, e-business, kariérní témata...
postupy a jazykové vybavení pro klíčové
komunikační techniky – obchodní jednání,
prezentace, korespondence, telefonování ...
praktické učební pomůcky – testy, cvičení,
jazykové karty, učební postupy...
Kvalita a důvěryhodnost
vychází v licenci Spotlight Verlag, evropského
leadra ve vydávání jazykových časopisů
Přesvědčte se sami!
Ukázky na www.business-spotlight.cz
Vyzkoušejte Business Spotlight Mini
– 2 čísla za pouhých 340 Kč
Podrobnější informace
získáte na kontaktech:
233 071 197, 800 11 00 22 nebo
www.business-spotlight.cz
MO001326
1
Obsah
n titulní strana
n živOtní prOstředí
Český Krumlov (Foto: ISIFA)
Civilizovaná společnost pečuje o životní prostředí,
říká ministr Tomáš Chalupa (Mgr. Ivan Ryšavý) � � � � � � � � � � � � � �20
n názOr
Želivka nikdy nezklamala (Mgr. Milena Geussová) � � � � � � � � � � � �22
Hazard nikdy zcela nezanikne, ale je možné minimalizovat
jeho dopady (Mgr. Jan Mareš) � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 1
n spektrum
Radnice dostaly první fakta z protikorupčních auditů � � � � � � � � � 3
Registr smluv má napomoci větší transparentnosti � � � � � � � � � � � 3
Cesty městy: Komise míří za projekty � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 4
V menších obcích se znovu vybírá starosta roku � � � � � � � � � � � � � 4
Nadace České pojišťovny otevřela nový grantový program pro
regionální projekty � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 4
Zlatý decibel napoví, jak čelit hluku � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 5
Projekty, které ulehčují nákladní dopravě na silnicích � � � � � � � � � 5
n management
Etický kodex: Jak jsou na tom jinde?
(Mgr. Lukáš Jirsa, Mgr. Aleš Svoboda) � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �23
n evrOpská unie
Regiony chtějí být oporou evropské politiky soudržnosti
(PhDr. Jozef Gáfrik) � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �24
n t é m a : p ř át e l s k á v e ř e j n á p r O s t r a n s t v í a pa r k y
Veřejné parky zažívají v mnoha obcích a městech renesanci
(Mgr. Simona Dvořáčková) � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �25
Nadační fond společnosti CEMEX bude štědrý i letos � � � � � � � � � � 5
Jaké bude nábřeží řeky Loučné? � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �26
Máte TOP personalistu? Nominujte ho do soutěže!� � � � � � � � � � � 6
Dunaji pomáhají také vodní sekačky � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �27
Magnolie uspořila 0,3 mil. Kč� � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 6
Komunitní zahrádky oživují sídliště � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �28
Vsechnyzakazky.cz, nebo Věstník VZ?� � � � � � � � � � � � � � � � � � � 6
Veřejná prostranství v Lanškrouně zpříjemňují obyvatelům
nové lavičky� � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �28
n kauza
Vyhovuje regulace trhu s vodou? Je třeba domluvit se v Bruselu
(Mgr. Ivan Ryšavý) � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 7
Správa veřejného osvětlení? Žádný problém! (Ing. Ivana Černá) � � � �29
Pohodové centrum v Holicích (Mgr. Martin Nawrath) � � � � � � � � � �30
Moderní městský mobiliář – kvalitní materiál, design, rozumná cena �31
Zelená tvář venkova a měst (Ing. Petr Šiřina) � � � � � � � � � � � � � � �32
n ekOnOmika
Úvěry RRF jsou pro obce levnější než na volném trhu� � � � � � � � � � 10
n s p r áva a r O z v O j
Investory může přivést i newsletter � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 10
Škola v novém teplém a hezkém kabátě � � � � � � � � � � � � � � � � � �33
Municipality chtějí podíl i z on-line sázení � � � � � � � � � � � � � � � � 10
Řádná rekonstrukce budov se vyplatí (Ing. Karel Srdečný)� � � � � � � �34
Na jihu Čech má premiéru mobilní pobočka GE Money Bank
(Mgr. Ivan Ryšavý) � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 11
Regulace nájemného končí. Co bude dál? /1 (Tomáš Johánek) � � � � � 35
Míří účetnictví obcí ke svému kolapsu? Jak problémy řešit? /3
(Ing. Ivana Schneiderová) � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 12
Ostré útesy jsou už na dohled, strhneme kormidlo včas?
(Ing. Luděk Tesař) � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 14
Pryžový granulát »ztiší« pozemní komunikace (Mgr. Ivan Ryšavý) � � �35
Obce mají šanci získat zbytné regionální tratě (Tomáš Johánek) � � � �36
Kraje s nejlepší veřejnou dopravou � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �36
České strategie dostanou řád (Ing. Tomáš Khorel) � � � � � � � � � � � �37
Obce loni s kladným saldem � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 15
V zadávání veřejných zakázek se ujímají vlády nová e-tržiště
(Mgr. Ivan Ryšavý) � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 16
n právní pOradna
n servis
� � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �38
� � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �40
n infOrmační a kOmunikační technOlOgie
Geografická data Prahy na jednom místě (Jaroslav Winter) � � � � � � 18
Elektronická komunikace /7 (Ing. Jan Handl) � � � � � � � � � � � � � � 18
Základní registry ve finále? (Mgr. Simona Dvořáčková) � � � � � � � � 19
Moderní obec – Měsíčník vydavatelství economia
n přílOha speciál
Poskytování informací obcemi (vybrané otázky)
(JUDr. Adam Furek) � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � I–VIII
Uzávěrka tohoto čísla: 21. 6 2012
Ročník XVIII, číslo 7 • Vychází 3. 7. 2012 • Cena výtisku ve volném prodeji 105 Kč • Roční předplatné 1260 Kč • Adresa redakce: Moderní obec, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: moderni.obec@
economia.cz, http://moderniobec.cz • Publisher divize odborného tisku: Daniel Köppl • Řízením redakce pověřen: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, e-mail: [email protected] • redaktorka: Mgr. Simona Dvořáčková, tel.: 233 071 491, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Libor Hofman, tel.: 233 071 411, e-mail: [email protected] • Manažer inzerce:
Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová, advokátka
a zastupitelka města Mohelnice; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, zastupitelka města Bílovce;
Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: ECONOMIA, a. s., IČ: 28191226, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 •
Příjem inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax:
233 072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • doručování předplatného provádí:
Česká pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia s. r. o. • Internetový online archiv: divize Nová
média, Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Nová média, Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail: obchod@
ihned.cz • Tisk: Amos Typografické studio, Praha • Sazba a reprodukční část: Economia, a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku
autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. •
© 2012 ECONOMIA, a. s.
2
červenec 2012
Spektrum
radnice dostaly první fakta Novelizace
z protikorupčních auditů
stavebního
zákona
p
Přehled analyzovaných rizik
U všech prověřovaných samospráv byla zjištěna tato rizika:
1 ) Zvýšené riziko manipulace s veřejnými zakázkami ze strany třetích osob, které zastupují zadavatele v různých úkonech spojených s přípravou a organizací zadávacího řízení nebo kontrolou realizace zakázky (tzv.
mandatáři).
2) Omezené možnosti externí veřejné kontroly (nízká transparentnost procesu přípravy, zadání a realizace
zakázek, slabá garance jednotného informačního standardu veřejných zakázek).
3) Manipulace s veřejnými zakázkami malého rozsahu (příliš nejasné a volné podmínky pro formulaci zadávacích podmínek a výběr dodavatele).
n
U většiny prověřovaných samospráv byla zjištěna tato rizika:
1) Neobjektivní a korupčně ovlivnitelná kontrola realizace/věcného plnění zakázky dodavatelem.
2) Manipulace s veřejnými zakázkami zadávanými organizacemi města (obchodními společnostmi a příspěvkovými organizacemi).
3) Nevýhodné změny smluvních podmínek s dodavatelem v průběhu realizace veřejných zakázek.
4) Manipulativní (neobjektivní, neodborné) hodnocení nabídek.
n
ZDROJ: OŽIVENÍ O.S.
registr smluv má napomoci
větší transparentnosti
V
eřejnost by měla dostat možnost
kontrolovat, s kým, na co a za kolik
uzavírá stát nebo obec jakoukoli
smlouvu. Poslanec Mgr. Jan Farský, starosta města Semily, se chystá předložit návrh
zákona o Registru smluv. Registr by měl
evidovat všechny smlouvy týkající se např.
prodeje, koupě či (pro)nájmu zboží, služeb,
stavebních prací nebo nemovitostí uzavřené státem, kraji, obcemi a jejich organizacemi. Veřejnost do něj bude mít přístup
přes internet. V registru mají být rovněž
zveřejňovány rovněž všechny objednávky,
které vystaví povinné subjekty (např. ministerstvo či obec), a faktury, na jejichž základě
povinný subjekt poskytne plnění.
Smyslem opatření má být koncentrovat
všechny informace tak, aby veškeré výdaje
veřejné správy byly dohledatelné na jednom místě. Zároveň by tato služba umožnila sledovat, s kým, za jakých podmínek
– a především za jakou cenu jsou smlouvy
nejčastěji uzavírány.
Na svých webových stránkách (www.janfarsky.cz) Jan Farský k registru poznamenává: »Slovenský model, kterým se inspirujeme, přinesl neoficiálně úspory v řádu
červenec 2012
dvaceti procent, což by v našem prostředí
rovněž znamenalo desítky miliard korun.
A to nejen ve snižování nákladů, ale i v tom,
že by z respektu k veřejné kontrole některé
smlouvy raději uzavřeny vůbec nebyly.«
Jan Farský by byl rád, kdyby se jeho návrhem Poslanecká sněmovna začala zabývat
/sk/
už letos v září.
FOTOPAST.CZ
Cenově dostupná a operativní prevence
černých skládek, vandalizmu a krádeží!
Více informací na
www.fotopast.cz
p
oslanecká sněmovna v polovině června v závěrečném čtení schválila velkou vládní novelu stavebního zákona.
Návrh reaguje na aktuální problémy ve stavebním a územním řízení a zároveň na výstupy z Programového prohlášení vlády ČR.
Úprava a zpřesnění jednotlivých ustanovení stavebního zákona by přitom měly přispět ke snížení administrativní náročnosti
postupů na úseku územního plánování,
a podstatně tak zkrátit dobu při pořizování
a vydávání územních plánů.
Jedním z hlavních cílů novely je také rozšíření deregulace o případy, o nichž z hlediska veřejného zájmu není třeba rozhodovat v územním řízení. Snahou Ministerstva
pro místní rozvoj (MMR) je zjednodušit
život stavebníkům, a to zejména u doplňkových staveb na pozemcích rodinných
a bytových domů.
V oblasti povolování staveb si novela klade za cíl sjednocení procesních postupů při
ohlašování a kolaudování staveb, při povolování změny účelu užívání a odstranění
staveb. Novela rozšiřuje i výčet případů,
které pro své provedení nebudou vyžadovat
stavební povolení ani ohlášení stavebnímu
úřadu. Současná praxe složitého vyřizování
stavebních řízení zbytečně zpomaluje i některé velmi jednoduché stavby.
Cílem novely je urychlit, zjednodušit
a zlevnit přípravu a povolování jednotlivých staveb.
Komplexní novela stavebního zákona se
chystala od poloviny roku 2008. V roce 2009
podstoupila meziresortní připomínkové řízení. Vyjádřilo se 59 připomínkových míst,
z nichž 39 uplatnilo tzv. zásadní připomínky. Celkem se sešlo 1469 připomínek, z toho
zásadních 722. Doplnění novely stavebního
zákona o cíle stanovené programovým prohlášením vlády a proces vypořádání připomínek – tedy odlaďování sporů, trvaly déle
než rok. Všechny zásadní připomínky se
však ministerstvu podařilo vypořádat. /sk/
NA ZVĚŘ
I LIDSKOU ŠKODNOU
LTL. ACORN 6210MM
výběrová řízení úřadem v praxi zajišťována.
Nejčastějším analyzovaným rizikem v oblasti zadávání veřejných zakázek bylo riziko manipulace se zakázkou ze strany třetí
osoby. Je však pouze na radnicích, jak se
zjištěnými riziky a navrženými opatřeními
k nápravě naloží.
Nyní Oživení prověřuje nakládání s majetkem, informační a mediální politiku samospráv a do konce roku chce přezkoumat
i rozhodování orgánů samospráv, rozdělování dotací a způsob ochrany oznamovatelů korupčního jednání. Více na: www.bez/sk/
korupce.cz/audity-samosprav.
UO VISION UM 565
rvní průběžné výsledky hlásí projekt
občanského sdružení Oživení zaměřený na pomoc radnicím při mapování rizikových oblastí s vyšším korupčním
potenciálem (viz Korupční rizika na radnicích. Že by skutečně neexistovala?, Moderní
obec č. 12/2011 – pozn. redakce). S Oživením
loni na podzim zahájily spolupráci Karlovy Vary, Hodonín, Lanškroun, Černošice,
Srch, Psáry a Tisá, přičemž si jím a dalšími
experty nechaly prověřit své interní systémy zadávání veřejných zakázek.
Oživení testovalo také několik vzorků,
na nichž zjišťovalo, jakým způsobem byla
nebo telefonicky na 608 555 777 České menu, servis, podpora! Daňový doklad – plátci DPH
MO001295-1
3
Spektrum
Soutěžní projekt Zóna Tempo 30 v Tovéři na Olomoucku dokládá, že zvýšení
dopravní bezpečnosti může jít ruku v ruce
i se zkvalitněním veřejných prostor.
Cesty městy:
komise míří
za projekty
FOTO: aRchIV ObcE úSIlNé
u
ž 10. července zahajují členové odborné komise soutěže Cesty městy
sérii svých výjezdů po projektech
přihlášených do jejího letošního ročníku.
Soutěž je určena pro dopravní řešení zaměřená na zvyšování bezpečnosti provozu,
zkvalitňování veřejného prostoru a optimální uspořádání dopravy.
Kromě hlavního města komise navštíví
i 10 dalších krajů, kde ohodnotí 29 projektů.
»Zhruba polovina z nich spadá do kategorie
liniová řešení, kde bývá největší konkurence. Většina dopravních staveb má totiž ze
své podstaty liniový charakter,« vysvětluje
projektový manažer Nadace Partnerství
Petr Šmíd.
Vyhlášení vítězů se uskuteční 20. září
v České Třebové, která loni získala hlavní
cenu společnosti Škoda Auto za multifunkční dopravní terminál. Součástí programu
bude i odborná konference o udržitelnosti
dopravy a program pro veřejnost, který se
/st/
uspořádá přímo na náměstí.
A
ž do 5. září mohou lidé z obcí
do dvou tisíc obyvatel nominovat
svou starostku či starostu, kteří se
podle nich velkou měrou zasazují o rozvoj příslušného sídla. Vítěz již 4. ročníku
soutěže Era Starosta roku získá 0,25 mil.
Kč do obecního rozpočtu a navíc tradiční
Rychtářské právo, symbol dobrého vedení
obce. Soutěž společně organizují Era a Nadace VIA, mediálním partnerem je Deník.
»V uplynulých třech ročnících jsme obdrželi celkem 656 nominací, což je důkaz,
že na počátku stál smysluplný nápad. Jsme
rádi, že se díky soutěži dostává kvalitní práci starostek a starostů malých obcí veřejného uznání,« říká Lenka Heřmánková, manažerka SME Poštovní spořitelny.
Soutěž je určena starostům obcí do 2000
obyvatel. »Takto malé obce nejsou zatíženy
nešvary vysoké politiky a lidé tam volí člověka, kterého opravdu znají. O skvělé práci starostů menších obcí se velmi málo ví,
chtěli jsme na ni soutěží Era Starosta roku
upozornit,« vysvětluje Kateřina Bláhová,
projektová manažerka Nadace VIA.
Nominaci musí podepsat nejméně 20
lidí trvale či přechodně žijících v dané obci.
Kromě základních údajů o obci a starosto-
V Úsilném se daří i spolkovému životu.
Na snímku letošní velikonoční otevírání
dětského hřiště, kde vystoupil i místní
dětský folklorní soubor Palouček.
FOTO: aRchIV
FOTO: aRchIV ObcE TOVéř
V menších obcích se znovu
vybírá starosta roku
Loňský vítěz Pavel Kašpárek z obce Úsilné.
vi, je třeba v nominaci popsat, jak se během
starostování nominovaného změnil život
v obci a čím konkrétně k tomu starosta přispěl. Podrobné informace o soutěži jsou
na internetových stránkách www.nadacevia.cz či www.erasvet.cz/Starostaroku.
Loňský vítěz soutěže, starosta obce Úsilné na Českobudějovicku Pavel Kašpárek
ještě po bezmála roce říká: »Již nominace
do soutěže, navíc podepsaná polovinou
obyvatel obce, byla pro mě příjemným překvapením a významnou odměnou za 21
let práce pro Úsilné. Od nominace mezi
pět nejúspěšnějších až po vyhlášení vítěze
jsem v obci pociťoval zvláštní vzrušenou
atmosféru, vzájemné přesvědčování a hecování, že jinak než vítězstvím to přece pro
nás nemůže skončit. O to více bylo napínavé vyhlašování výsledků v pražské Malostranské besedě! Pro mne přetrvává pocit
podpory ze strany sousedů a smysluplnosti
mé práce. Letošním nominujícím mohu
jenom doporučit: Přihlaste svého starostu.
Případné ocenění není pak jenom jeho, ale
vás všech – a určitě si to náležitě společně
užijete tak, jak si to užíváme u nás v Úsil/st/
ném.«
Nadace České pojišťovny otevřela nový
grantový program pro regionální projekty
V
novém grantovém programu, který
v souladu se svou nově definovanou strategií sociální odpovědnosti
zavádí Česká pojišťovna, mohou uspět jen
ty projekty, jež budou navrženy veřejností
a soustřeďují se na pomoc potřebným z řad
fyzických osob či neziskových organizací.
míStNí problémy Nejlépe zNAjí
ti, kdo V dANé lokAlitě žijí
Nominovat je možné projekty z oblasti pomoci sociálně a zdravotně znevýhodněným
občanům, zvýšení bezpečnosti na silnicích,
podpory prevence rizikového chování dětí
a mládeže či finanční gramotnosti. Granty
na podporu realizace navržených projektů
mohou mít maximální výši 100 tisíc korun
4
a o jejich udělení bude rozhodovat grantová komise Nadace ČP.
»Rozhodnutí zřídit oficiální grantový program vychází ze zkušeností
se stovkami žádostí, které ročně Nadace
České pojišťovny obdrží,« říká Richard
Kapsa, předseda správní rady Nadace ČP,
a dodává: »Přestože Česká pojišťovna udržuje největší síť poboček a obchodních zástupců na trhu, nikdy nemůže mít takovou
znalost místních problémů a specifik, jakou mají lidé, kteří v dané lokalitě žijí. Proto
jsme se rozhodli zapojit širokou veřejnost
a dát jí možnost nás na lokální problémy
a potřeby upozornit. Budou-li požadavky
v souladu s naší strategií, rádi finančně přispějeme a pomůžeme.«
NomiNACe Se proVádějí
elektroNiCky
Požádat o grant Nadace České pojišťovny
není nikterak složité. Žadatel pouze vyplní
jednoduchý formulář, který je k dispozici
na webu Nadace České pojišťovny (www.
nadacecp.cz) a ten pak odešle na e-mailovou adresu [email protected]. Následně
obdrží potvrzení, že jím navržený projekt je
zařazen do schvalovacího řízení. Grantová
komise si však může před svým rozhodnutím ještě případně vyžádat doplňující informace k předložené nominaci.
Pro právě zahájené třetí čtvrtletí lze podávat žádosti v období od 1. 7. do 20. 8.
2012, schválené projekty budou zveřejněny
/st/
do konce září 2012.
červenec 2012
Spektrum
červenec 2012
Kontejnerové překladiště Paskov loni
vykázalo celkový přepravní výkon
124,124 mil. tkm.
o přepravu dřevní štěpky k energetickému
využití Plzeňskou teplárenskou, a to kontejnery systému INNOFREIGHT. Přepravní výkon v roce 2011: 3,255 mil. tkm, průměrná
délka přepravní trasy po železnici: 130 km.
n Zprovoznění 20 let nefunkční vlečky
RUVE (přihlašovatel: Lagermax spedice
a logistika). Znovuzprovozněná železniční
vlečka v areálu společnosti RUVE a.s. v sousedství železniční stanice Praha-Ruzyně.
Její obsluhu zajišťuje ČD Cargo. Přeprava
se uskutečňuje samostatnými vagony připojenými k nákladním vlakům do Ostravy.
Přepravní výkon v roce 2011: 586 950 tkm.
n
Intermodální vlak Brno – Rostock
se silničními návěsy (přihlašovatel: ERS
Railways B.V.). Mezi oběma městy jsou pro
silničního dopravce provozovány dva páry
ucelených vlaků intermodální dopravy týdně. Železniční dopravu zajišťuje ČD Cargo.
Celkem bylo v roce 2011 přepraveno 2662
silničních návěsů. Délka přepravní trasy
po železnici: 794 km (346 km na území ČR).
/st/
Více na: www.volnacesta.cz.
Nadační fond společnosti
CemeX bude štědrý i letos
S
polečnost CEMEX, přední světový
výrobce betonu a kameniva, i letos
navazuje na aktivity svého Nadačního fondu Budujeme budoucnost a od 15. 6.
až do 12. 7. 2012 otevírá další kolo pro přijímání žádostí o granty. Loni fond podpořil
projekty celkovou částkou více než tři čtvrtě
milionu korun.
Nadační fond podporuje projekty, jejichž
účelem je rozvíjet vzdělávání, výzkum a vývoj, chránit životní prostředí a jeho bio- diverzitu, rozvíjet bydlení a infrastrukturu
a podporovat kulturní a sportovní aktivity.
Českou republiku poměrně často sužují povodně, které ničí vše, co jim přijde do cesty.
Nadační fond společnosti CEMEX je i v takové chvíli připraven pomoci.
»Věřím, že správní rada Nadačního fondu
opět vybere projekty, které velkou měrou
přispějí dobré věci a zároveň budou dokladem společenské zodpovědnosti společnosti CEMEX i její snahy o zajištění trvalého
FOTO: aRchIV cEMEx
C
o spojuje
protihluková
opatření na dálnici D8 v úseku
D807 Ústí nad
Labem – státní
hranice s Německem, dánský antivibrační
podkolejový
svršek RockBallast a RockXolid, vzducholoď ZEPPELIN Z,
vzdělávací program Zabiják hluk Zdravotního ústavu v Brně, větroň Glasflügel
304S s pomocným proudovým motorem
z produkce HPH Kutná Hora nebo tichou
automatickou myčku nádobí SIEMENS
SN26T890EU?
Všechny tyto projekty, produkty či opatření obdržely v minulých letech ocenění
ZLATÝ DECIBEL. Jde o mezinárodní soutěž nejprogresivnějších protihlukových
projektů a produktů, přičemž například
v loňském, už 15. ročníku soutěže nejlepší
účastníci evropského finále přebírali ceny
ve francouzském Národním shromáždění.
Také letos se nejen firmám otevírá příležitost zúčastnit se prestižní mezinárodní
soutěže ZLATÝ DECIBEL – Décibel d´Or
Praha 2012, nad níž převzal záštitu ministr
životního prostředí Tomáš Chalupa. Oceněné projekty a řešení budou představeny
27. 9. na slavnostním večeru v Parlamentu
ČR a postoupí do evropského finále příští
rok v Paříži.
Do soutěže se mohou hlásit například
i města či provozovatelé městské a dálkové
veřejné dopravy, stejně jako vzdělávací zařízení. Nominovány však mohou být také
osobnosti, které se konkrétním způsobem
zasloužily o snížení dopadu hluku na životní prostředí, zejména na zdraví lidí.
Speciálně pro municipální sféru a veřejné dopravce existuje soutěžní kategorie
Město nebo doprava. Také kategorie Vnímavost a výchova by mohla být zajímavá
pro obce a města, resp. jimi zřizované školy
a další vzdělávací zařízení, která se zasazují
o zlepšení postojů dětí, mládeže i dospělých vůči rizikům, jež pro životní prostředí
a lidské zdraví znamená hluk.
Produkty či projekty s ničivými následky
imitovaného hluku na lidské zdraví a životní prostředí lze navrhnout v kategorii ANTIDECIBEL.
Přihlášky do soutěže přijímá Národní
hluková observatoř ČR (NHO – www.nho.
cz) nejpozději do 31. 8. 2012. Na adrese
NHO (5. května 45/1154, 140 00 Praha 4,
e-mailový kontakt: martin.simbera@nho.
cz, mobil: 602 630 566 ) se lze rovněž dozvědět další podrobnosti o soutěži i podmínky
/st/
účasti.
o konce května měly firmy možnost přihlásit do 2. ročníku soutěže
VOLNÁ CESTA svoje projekty převádějící přepravu zboží ze silnice na železnici.
Výsledky soutěže budou vyhlášeny v rámci
Evropského týdne mobility (16.–22. září).
Soutěž společně organizují občanské
sdružení Dopravní federace a Ministerstvo
dopravy s cílem ocenit a propagovat projekty přispívající k většímu využití železniční
nákladní dopravy na úkor silniční, a napomáhající tak ke snížení negativních dopadů
nákladní dopravy na zdraví obyvatel, přírodu a bezpečnost všech účastníků silničního
provozu. Komise v čele s doc. Ing. Jaromírem, Širokým, Ph.D., z Dopravní fakulty
Jana Pernera Univerzity Pardubice letos
hodnotí tyto projekty:
n Kontejnerové překladiště Paskov, II.
etapa, 1. část (přihlašovatel: Advanced
World Transport). Veřejné překladiště v bývalém areálu Dolu Paskov slouží překládce
kontejnerů a sedlových návěsů mezi silničními a železničními vozidly. Celkový přepravní výkon v roce 2011: 124,124 mil. tkm.
n KOMBI CZ, kontinentální linka kombinované dopravy v relaci Duisburg – Paskov
(přihlašovatel: BOHEMIAKOMBI). Linka je
koncipována jako přeprava skupiny kapsových vozů na uceleném vlaku Duisburg
– Lovosice. Z Lovosic skupina pokračuje
do překladiště Paskov na pravidelných nákladních vlacích ČD Cargo. Délka přepravní
trasy po železnici: celkem 1159 km, z toho
517 km na území ČR
n Zásobování společnosti Plzeňská teplárenská a. s. (přihlašovatel: ČD Cargo). Jde
FOTO: aRchIV
zlatý decibel projekty, které ulehčují
nákladní dopravě na silnici
napoví, jak
čelit hluku
d
Loni Nadační fond Budujeme budoucnost
podpořil i nákup sociálního automobilu
pro Pečovatelskou službu města Slaný.
rozvoje společnosti,« říká Miloslav Tuček,
manažer nadačního fondu.
Všechny informace o nadačním fondu
a formuláře pro podávání žádostí najdete
na internetových stránkách www.buduje/st/
mebudoucnost.cz.
5
Spektrum
máte top personalistu?
Nominujte ho do soutěže!
m
inisterstvo vnitra ČR pravidelně
uděluje cenu za kvalitu a inovaci
ve veřejné správě, která je nástrojem pro popularizaci a šíření dobré praxe
v moderních způsobech a nástrojích využívaných pro řízení veřejné správy.
Klub personalistů jako zájmové dobrovolné sdružení vedoucích úřadů a vedoucích
personalistů úřadů významných územních
samosprávných celků si předsevzal vytvořit obdobný nástroj pro šíření dobré praxe
v personálních činnostech. Tímto nástrojem by nyní měla být speciální cena Personalista veřejné správy, udělovaná za kvalitu a inovaci v územních samosprávách
v personálních činnostech.
Cenu udílí Klub personalistů. Než bude
ustavena jeho právní forma obecně prospěšné společnosti, bude za něj jednat společnost Aliaves & Co., a. s., která poskytuje
finanční a personální zdroje pro organizaci
soutěže a je partnerem Sdružení tajemníků
městských a obecních úřadů ČR.
Nominace personalistů do soutěže již
byla zahájena a potrvá do konce července
(viz box). V prosinci nominanti absolvují
před hodnoticí komisí nanejvýš 60minutový písemný test, přičemž otázky budou
mít tři varianty odpovědí (správná bude
pouze jedna). Testy budou ve třech verzích
adekvátních velikosti úřadu, v němž soutěžící působí (OÚ do 20 zaměstnaců; OÚ,
Soutěž o cenu Personalista
veřejné správy
Vyhlašovatelem soutěže je Klub personalistů
ve spolupráci s Ministerstvem vnitra ČR, odborem
veřejné správy.
n cena je určena úředníkům a zaměstnancům,
a to vedoucím úřadů územních samosprávných
celků, vedoucím personálních oddělení či odborů
nebo jednotlivým personalistům. V nultém ročníku
bude oceněn 1 z nominovaných.
n účastníky soutěže nominují hejtmani a ředitelé
krajských úřadů, primátoři, starostové, tajemníci
magistrátů, tajemníci městských úřadů těch krajů
a měst, které jsou členy Klubu personalistů.
n Statut ceny a kritéria pro nominaci jsou zveřejněny na webu Klubu personalistů pod webem
společnosti aliaves & co (www.aliaves.cz).
n Nominace se přijímají celý červenec buď
písemně na adrese Klubu personalistů (Přístavní
24, 170 00 Praha 7), nebo na e-mailové adrese:
[email protected].
n
ZDROJ: alIaVES & co, a. s.
MěÚ do 100 zaměstnanců; OÚ, MěÚ nad
100 zaměstnanců + krajský úřad).
Nominované personalisty bude mj. průběžně představovat i odborný měsíčník
Moderní obec. Slavnostní udílení ceny
bude v únoru 2013 v rámci Národní kon/sk/
ference kvality ve veřejné správě.
magnolie
uspořila
0,3 mil. kč
d
omov Magnolie v Ostravě-Vítkovicích je další organizací, která dosahuje vysokých úspor díky Systému
sdružených nákupů CENTREs. Jen na stavební zakázce, týkající se obnovy rozsáhlých prostor a zařízení Domova, ušetří
téměř 0,3 mil. Kč. »Veřejná zakázka Malování vnitřních prostor včetně příslušenství
objektu domova Magnolie se konala 15.
6. Během půlhodiny, po niž elektronická
aukce probíhala, se snížila cena zakázky
z 0,79 na 0,50 mil. Kč. Aukce tedy přinesla
úsporu ve výši 36,7 %,« říká ředitel společnosti eCENTRE Vítězslav Grygar. »Protože
již dříve jsme uskutečnili dvě elektronické aukce, máme prvotní příjemné „šoky“
z úspor už za sebou. Byli jsme si proto
dobře vědomi velkého potenciálu e-Aukce k možné úspoře, což se nám nyní opět
potvrdilo,« konstatuje vedoucí provozního útvaru Domova Magnolie Jan Hýl. Vidí
však i další pozitiva těchto aukcí. »Mimo
finanční úsporu je nesporným přínosem
i veškerý administrativně-právní servis
spočívající ve vyhotovení zadávací dokumentace, aukčním protokolu s vyhodnocením nejvýhodnější nabídky a konečným
návrhem smlouvy,« uzavírá Jan Hýl.
/sk/
Vsechnyzakazky.cz, nebo Věstník Vz?
o
bčanské sdružení Oživení spustilo
nový webový portál vsechnyzakazky.cz. Portál seskupuje data o veřejných zakázkách zadaných od roku 2007
do přehledných celků a sestav, čímž uživatelům umožňuje komplexní pohled na zadávané veřejné zakázky. Hlavním cílem
portálu je zpřehlednit finanční toky vydané
přes veřejné zakázky, a tím zvýšit možnosti
jejich veřejné kontroly.
Jak tvrdí zástupci Oživení, portál vznikl
jako reakce na současný stav oficiálního
informačního systému veřejných zakázek (Věstníku veřejných zakázek – VVZ, viz
http://www.isvzus.cz) a jeho omezené funkce. Věstník sice obsahuje poměrně hodně
informací, ale je podle Oživení značně nepřehledný a uživatelsky zbytečně složitý.
Navíc neumožňuje jednoduše vyhledávat,
seskupovat a vyhodnocovat informace.
»Naší snahou bylo vytvořit nadstavbu
současného VVZ, který by zvýšil informační
hodnotu veřejně dostupných informací tak,
aby byl pro uživatele jednodušší a poskytoval rychle základní souhrnná data o určitých zakázkách, zadavatelích nebo dodavatelích,« vysvětluje koordinátor projektu
Martin Kameník z Oživení.
Portál vsechnyzakazky.cz je založen
na tzv. screen scrapingu – automatizova-
6
ném stahování dat z VVZ a Zakázek pod
lupou (databáze zakázek Magistrátu hl.
m. Prahy). Díky setřídění zakázek podle
základních kategorií lze na tomto portálu
například jednoduše sledovat, co nejčastěji
určitý zadavatel nakupuje, komu zakázky
zadává, jaký používá druh soutěže, kolik
dostává nabídek atp.
mmr: NezůStáVáme Stát NA míStě
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které je správcem Věstníku veřejných zakázek,
je podle Marka Ženkla z odboru komunikace připraveno s Oživením spolupracovat
i na doladění svého portálu tak, jako s ním
například rovněž diskutovalo návrh vyhlášky č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách
a náležitostech profilu zadavatele.
»Věstník veřejných zakázek je součástí
Informačního systému o veřejných zakázkách, v němž MMR zpracovává a prezentuje statistické výstupy o veřejných zakázkách
z údajů VVZ. Letos jsme navrhli úpravy Informačního systému o veřejných zakázkách
tak, aby byla zvýšena informační hodnota
prezentovaných výstupů a rovněž připravujeme možné propojení na ostatní (zejména
ekonomické) informační systémy veřejné
/sk/
správy,« dodal Marek Ženkl.
Portál vsechnyzakazky.cz
Je alternativním informačním systémem o veřejných zakázkách v ČR, který přehledně a souhrnně informuje
o zadaných veřejných zakázkách. Zveřejňuje informace o:
n zakázkách realizovaných podle zákona o veřejných zakázkách na základě smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí služeb, dodávek nebo stavebních prací;
n zadavatelích, tedy subjektech, které jsou povinny postupovat podle zákona o veřejných zakázkách při
zadávání zakázek; většinou jde o orgány veřejné správy, obchodní korporace zajišťující veřejné služby nebo
privátní subjekty nakládající s veřejnými prostředky;
n dodavatelích předmětu veřejných zakázek, kteří byli vybráni na základě zadávacího řízení podle zákona
o veřejných zakázkách.
Portál vznikl ve spolupráci s Datlab, s. r. o. v rámci projektu Improvement of public procurement systems in
czech and Slovak republics za finanční podpory Siemens Integrity Initiativ.
ZDROJ: OŽIVENÍ, o. s.
červenec 2012
Kauza
vyhovuje regulace trhu s vodou?
Je třeba domluvit se v bruselu
Oficiálně prý Brusel žádné požadavky na zřízení nezávislého
regulátora vodohospodářského trhu v Česku zatím nevznesl.
Leč už k tomu u nás byla na národní úrovni zahájena jednání
u kulatého stolu. Může se hrát i o to, za jakých podmínek budou od roku 2014 podporovány některé vodárenské projekty.
K
dyž koncem května na pražské konferenci VODA FÓRUM 2012 zazněla
informace, že Generální ředitelství
Evropské komise pro regionální politiku
(DG Regio) podmiňuje získání evropských
dotací pro české vodárenství v příštím programovém období EU 2014–2020 tím, že ČR
ustanoví nezávislého regulátora cen vody
pro náš vodohospodářský trh, následovalo
už na konferenci i v jejích kuloárech nemálo emotivních reakcí.
oficiální požadaveK evropsKé
Komise nezazněl, ale o přání
bruselu se v česKu ví už dávno
»Objektivně je nutno uvést, že Evropská
komise v žádném oficiálním stanovisku či
vyjádření takový požadavek nevyslovila,«
uvedl v polovině června pro Moderní obec
zástupce tiskového mluvčího Ministerstva
financí (MF) Jakub Haas. »Takové vyjádření
by bylo také neodůvodněné, protože příslušný právní předpis takovýto požadavek
nestanovuje, je vyžadováno pouze, aby byl
určen jeden nebo několik národních regulačních orgánů, které budou odpovídat
za provádění regulačních úkolů. Může se
tedy jednat o stávající orgán či ministerstvo
odpovědné za daný sektor, což je také přístup použitý řadou členských států. Obecná ustálená praxe v rámci celé EU neexistuje. V ČR je hlavním regulačním orgánem
Ministerstvo zemědělství, další působnosti
vykonává Ministerstvo financí, Ministerstvo
životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví (částečně pak i Ministerstvo obrany).
Ze strany EK bylo před několika léty v rámci
jedné hodnoticí zprávy vzneseno doporučení, aby vláda ČR zvážila zavedení změn
právního rámce potřebných pro zřízení jediného regulátora,« dodal Jakub Haas.
Tiskový mluvčí Ministerstva životního
prostředí (MŽP) Matyáš Vitík sdělil: »Evropská komise (EK) se skutečně na jednání, které se loni 29. června v Bruselu týkalo
provozovatelských vztahů projektů spolufinancovaných v rámci Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), vyjádřila, že
bez ustanovení nezávislé regulační instituce pro vodohospodářský trh v ČR nebude
možné v programovém období 2014–2020
podporovat projekty zaměřené na oblast
vodohospodářské infrastruktury. Tento postoj EK však není úplně nový, EK již od roku
2004 upozorňuje na stav regulace vodohospodářského trhu v ČR. Jako dočasné řešečervenec 2012
S EK je třeba dosáhnout
konsenzu, aby v dalším
programovém období nebyla nutná regulace vztahů ve vodárenství u podporovaných projektů nad
rámec obvyklý v Česku.
ní této kritiky byly v roce 2007 schváleny
podmínky Přílohy č. 7 Programového dokumentu OPŽP, které umožnily schválení
OPŽP jako celku. V dalším programovém
období se však Evropská komise již k takto
provizornímu řešení nechce uchýlit.«
Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa upřesnil: »MŽP nemá hlavní kompetence v otázkách regulace vodohospodářského trhu v Česku. Cenovým regulátorem
je Ministerstvo financí a věcná regulace
náleží do kompetence Ministerstva zemědělství. MŽP však již od roku 2010 průběžně upozorňuje na signály Evropské komise,
které směřují k požadavku nezávislé regulační instituce u nás (viz rozhovor s Tomášem Chalupou i na toto téma na str. 20–21
– pozn. redakce). Také proto se MŽP chopilo iniciativy a stalo se mediátorem jednání
kulatého stolu k otázkám nezávislého regulátora vodohospodářského oboru v ČR. »Cílem těchto jednání je najít konsenzus mezi
vnímáním českých orgánů zodpovědných
za regulaci na straně jedné a EK na straně
druhé,« upřesnil Tomáš Chalupa.
Ministerstvo zemědělství coby významný
hráč v oblasti regulace vodohospodářského
oboru ústy svého tiskového mluvčího Jana
Žáčka na dotaz Moderní obce reagovalo
názorem, že »regulace v oblasti vodárenství
je dostatečná a plně vyhovující podmínkám
a stavu v rámci oboru vodovodů a kanalizací«, a připojilo domněnku, že »DG Regio
není plně seznámeno se stavem a vývojem
regulace vodárenství v ČR«.
dG reGio by uvítalo ustavení
reGulátora do začátKu nového
proGramového období eu
Zeptali jsme se přímo v Bruselu mluvčího
DG Regio Tona van Lieropa. Také on se
odvolal na Dohodu mezi ČR a EK na pod-
mínkách přijatelnosti vodohospodářských
projektů pro OPŽP 2007–2013 předložených 6. srpna 2007 Českou republikou Evropské komisi (tato »Dohoda o vodě« bývá
označována i jako Příloha č. 7 OPŽP). Tato
dohoda podle mluvčího řešila nejzávažnější disproporce u smluv o provozování vodohospodářské infrastruktury mezi soukromými a veřejnoprávními subjekty na velmi
roztříštěném českém vodárenském trhu.
Jak Ton van Lierop dále uvedl, tato roztříštěnost vodárenského trhu a i s ohledem
na přetrvávající nevyvážený charakter oddílných modelů provozování vodohospodářské infrastruktury je v Česku zásadní
zajistit zřízení nezávislého regulátora vody
pro oblast vodárenství. Mluvčí DG Regio
ocenil, že české MŽP již učinilo první kroky k přípravě vhodného právního rámce
k lepší regulaci trhu s vodou v zemi. »Nový
regulační rámec by nepochybně zvýšil
transparentnost a větší efektivitu trhu
s vodou,« konstatoval mluvčí a připojil poznámku, že útvary Evropské komise by jistě uvítaly, pokud by takový nový regulační
rámec včetně ustavení nezávislého regulátora pro oblast vodárenství byl připraven
už k začátku nového programového období Evropské unie 2014–2020. »Kdyby se
to k tomuto termínu České republice nepodařilo, útvary Evropské komise by pro
financování vodohospodářských projektů
pokračovaly v uplatňování zásad Dohody
mezi ČR a EK na podmínkách přijatelnosti vodohospodářských projektů,« uzavřel
Ton van Lierop.
česKé ministerstvo financí:
a KoliK by to vše stálo peněz?
Jakub Haas však za MF ČR namítl: »Náš resort sice vykonává pouze působnost v oblasti cenové regulace. Ale podle našeho
názoru by zřizování nezávislého regulačního orgánu bylo v rozporu s programem
rozpočtové odpovědnosti a znamenalo by
další rozšiřování státní správy. Jen ve Velké
Británii, která bývá často v této souvislosti
zmiňována, regulační orgán o 40 odborných pracovnících (OFWAT) reguluje 30 vodárenských společností, na což spotřebuje
rozpočet ve výši 17 mil. liber ročně, tedy
zhruba 21 mil. eur či 500 mil. Kč (další částky jsou vynakládány na poradenské a konzultační činnosti). V České republice je
v současné době 2200 provozovatelů a přes
5 tisíc vlastníků vodohospodářské infrastruktury. Je tedy zřejmé, jaké nároky rozpočtových prostředků by byly vyvolány...
Na otázku, zda Ministerstvu financí vyhovují jeho dosavadní možnosti, jak ovlivňovat stanovování cen vody, Jakub Haas
odpověděl: »MF plní svou působnost svěřenou mu zákonem č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti
cen, v regulačním rámci stanoveném záko-
7
›
Kauza
› nem o cenách. Ten přesně definuje formy,
v jakých mohou státní orgány uplatňovat
státní zásahy do oblasti cen. Je regulace
formou úředně stanovených cen (maximální, minimální nebo pevné) nebo formou věcného usměrňování cen. Vládě pak
zákon vyhrazuje ještě třetí formu cenové
regulace v podobě cenového moratoria.
Věcné usměrňování cen je vhodné právě
v případech kdy existuje řada prodávajících
(poskytovatelů služeb) na řadě lokálních
trhů, kdy není vhodné a ani možné stanovit
jednu maximální cenu. Stanovená pravidla
věcného usměrňování zamezují zahrnování ekonomicky neoprávněných nákladů
a nepřiměřeného zisku do cen, na druhé
straně vytvářejí prosto pro vyjednávání
o cenách vody s městy a obcemi jako politickými reprezentanty občanů – konečných
spotřebitelů. Bylo by krátkozraké tvrdit, že
není zapotřebí legislativních změn, letos se
například připravuje novela zákona o vo-
dovodech a kanalizacích, která bude řešit
řadu změn, jež se dotknou i regulace tohoto
odvětví.«
KalousKův úřad žádnou KritiKu
z bruselu nezaznamenal
Zajímalo nás rovněž, zda se někdy v minuklosti Evropská komise, případně DG
Regio či jiné evropské instituce, vyjadřovaly
k dosavadnímu Ministerstvem financí určovanému způsobu kalkulace cen vodného
a stočného a definování oprávněných nákladů a přiměřeného zisku, které se do ceny
vody mohou započítat?
»Žádné vyjádření Evropské komise
k uplatňovaným pravidlům cenové regulace jsme neobdrželi,« odpověděl Jakub
Haas, zástupce tiskového mluvčího MF
ČR. »Stanovená regulační pravidla jsou velmi konformní a naopak v případě čerpání
prostředků z evropských fondů podle podmínek OPŽP bylo vstřícně umožněno, aby
i propočty cen podle tzv. finančního modelu odpovídaly pravidlům cenové regulace.«
Podle Jakuba Haase Ministerstvo financí
pro rok 2013 již loni v předstihu stanovilo
některá nová pravidla v regulaci cen vody
pitné, odvedené, předané i převzaté dotýkající se zejména způsobu, jak postupovat
při výpočtu přiměřeného zisku zajišťujícího
přiměřenou návratnost použitého kapitálu.
»Jde o definici zakotvenou v zákoně o cenách při jeho poslední novele, což dává vodárenským subjektům univerzální a transparentní návod postupu. Úprava sleduje
především možnost vytváření příslušných
zdrojů na reprodukci infrastrukturního
i provozního majetku využívaného pro zajištění dodávek a odvádění vody, která byla
většinou dlouhodobě podceňována a výhledově by se mohla stát limitujícím faktorem pro dodržování bezpečnosti a kvality
dodávané vody,« uzavřel za Ministerstvo
financí Jakub Haas.
V čem vidíte přínosy a rizika případného zřízení regulátora cen vody?
Ing.Josef Hora, starosta města Chodova
(okr. Sokolov), předseda Vodohospodářského
sdružení obcí západních Čech:
Ptáte se vlastníka
základního infrastrukturního majetku
na území členských
obcí, jež dnes suverénně rozhodují o obnově
a rozvoji vodovodů
a kanalizací a také
suverénně rozhodují
o cenové politice
u služeb, které jsou tímto majetkem na území
obcí zajišťovány, co přinese to, když mu stát tato
vlastnická práva odebere? Po mnohaletých zkušenostech v komunální správě jednoznačně vím, že
stát prostřednictvím svých institucí odebírá obcím
práva a naopak jim uděluje další úkoly a povinnosti, velmi často nelogické a nesmyslné, v neprospěch jejich obyvatel. Neúspěšná reforma územní
veřejné správy je křiklavým důkazem. Dokud byly
vodovody a kanalizace, jejich provoz, potřebné
rekonstrukce – a hlavně jejich chybějící dostavba
pro stát jen přítěží, stát »chodil kolem jen po špičkách«. Nyní po téměř 20 letech, kdy se dostala
péče o tento majetek ve většině obcí na kvalitativně výrazně vyšší úroveň, najednou není státu
po chuti, že se nemůže na tomto odvětví více přiživit. Slovo »přiživit« volím úmyslně, protože opět
z praxe vím, že nově vytvořenou instituci a haldy
podkladů, které tato instituce bude od obcí a provozovatelů vyžadovat v pravidelných termínech,
nakonec zaplatí odběratelé ve vodném a stočném.
O to bude odvětví závislejší na dotacích a o to
zřejmě ve skutečnosti jde. Dostat i vodohospodářský obor tam, kde je snadné občanům zdůvodnit
nezbytnou potřebu kontroly ze strany státu, jeho
úřadů a úředníků.
Když mluvím o státu, je mi předem jasné, že ten
se bude hájit tím, že jde o požadavek EU, jinak
nebudou dotace. I tady mohu odpovědět podle
zkušeností z vlastní praxe: Tzv. přísliby dotací
se stále stupňujícími požadavky na mnohaleté
kontroly pod hrozbou neustálého vracení dotace
se 100% sankcí bychom totiž měli jednoznačně
odmítnout. Rozšiřují korupční prostředí, likvidují
8
anKeta
zdravou konkurenci a zcela demotivují rozumné
ekonomické uvažování a chování. Taky bychom se
měli zeptat, proč nemá regulátora ani Německo,
ani Francie. Z větších zemí ho má jen Anglie, ale
tam stát prodal vodohospodářskou infrastrukturu soukromým vlastníkům, což není náš případ
– v České republice vlastní vodohospodářský
majetek obce. A za 91 členských obcí Vodohospodářského sdružení obcí západních Čech mohu
s velkým uspokojením konstatovat, že je obecní
vodohospodářský majetek spravován velmi dobře s péčí skutečně řádného hospodáře.
Mgr. Karel Novotný, MBA, náměstek primátora města Mostu:
Předně je třeba říci, že
v rámci Evropské unie
není jednotný pohled
či vzor, jak v tomto
oboru tuto komoditu,
kterou voda bezesporu
je, regulovat. Nicméně
na úvod musím připomenout skutečnost,
že v ČR je cena vody
regulována, byť velmi zvláštně, řekněme složitě.
Vodárenství mají v kompetenci tři ministerstva.
A to Ministerstvo zemědělství – jako věcný regulátor. Ministerstvo životního prostředí, které má
v kompetenci kvalitu vody a využívání čerpání dotací z EU. A v neposlední řadě Ministerstvo financí,
které stanovuje kalkulaci cen vodného a stočného,
včetně přiměřeného zisku. Domnívám se, že
Evropské unii není zcela »po chuti« toto rozdělení
kompetencí a regulace a struktury v rámci EU by
raději upřednostňovaly nezávislý úřad, který by
nespadal pod žádné ministerstvo. Nabízí se jediné
snad smysluplné řešení, a to, že by tento úřad byl
Energetický regulační úřad (ERÚ). Ten by mohl regulovat ceny a ponechávat i firmám přiměřený zisk
a zároveň kontrolovat stav jejich sítí, především
jejich obnovu a investice do této obnovy tak, aby
bylo vše jednoznačné a transparentní.
Ing. Vladimír Kramář, ředitel společnosti
Vodovody a kanalizace Vyškov, a. s.:
Chápu, že ve vodárenství – službě, u níž si
její příjemci nemohou
dodavatele vybírat,
a tržní principy tam proto fungují omezeně – je
určitá regulace a kontrola nutná. Zejména
tam, kde ve vodárenství
podnikají soukromé
subjekty. Domnívám se
však, že nástrojů k regulaci i kontrole cen vodného
a stočného má stát dostatek již dnes. Vytvořením
dalšího speciálního úřadu by nejen dál narostly
náklady regulace, ale především by se zkomplikovala už dnes složitá cenotvorba ve vodárenství. Již
nyní se řada vodárenských společností či vlastníků
vodárenské infrastruktury obtížně srovnává
s požadavky stávající cenové regulace, finančních
modelů, k jejichž plnění se zavázali v souvislosti
s přijetím dotace, a proti nim působících ekonomických i sociálních možností jejich tarifní oblasti.
U vodárenských společností vlastněných a ovládaných obcemi – jako je i ta naše – jsou nejdůležitějším a nejpřirozenějším regulátorem jejich
orgány. Jen ony, s podrobnou znalostí místních
podmínek, nejlépe dokážou vyvažovat potřeby
a možnosti provozovaných oblastí s požadavky
stávající cenové regulace a dalších zákonných
předpisů, zejména pak plněním plánu financování
obnovy vodárenského majetku. Členové těchto
orgánů – v naprosté většině starostové a zastupitelé z provozované oblasti – »skládají účty«
přímo těm, kdo jsou příjemci vodárenských služeb
a současně jejich voliči. A voliči to členům orgánů
vodárenských společností z řad komunálních
politiků mohou ve volbách zase zpětně »spočítat«.
Podobná autoregulace nemůže v případě státem
dosazeného a státem placeného úředníka nikdy
fungovat. Ten navíc bude nucen řídit se schématy,
která ve snaze něco vyrovnat mnohdy něco jiného
naopak rozhodí.
červenec 2012
Kauza
K neJúčinněJším nástroJům
reGulace patří soutěž v rámci
státem daných pravidel
Předseda představenstva Sdružení oboru
vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) František Barák potvrdil přesvědčení celého
sdružení o tom, že současný způsob regulace a především poslední upřesnění pravidel pro regulaci přiměřeného zisku jsou
kroky správným směrem a vedou ke zvýšení míry ochrany spotřebitele a transparentnosti v rámci oboru vodovodů a kanalizací,
ale i k větší srozumitelnosti zákonných norem při cenotvorbě.
»Regulační pravidla musí být natolik univerzální, aby postihla tuto širokou paletu
modelů a smluvních vztahů. Cenový výměr
MF 01/2012 zavádí zcela univerzální regulační pravidlo, jehož jasným cílem je na jedné straně ochrana spotřebitelů a na straně
druhé srozumitelnost platné legislativy při
respektování rozmanitostí provozovatelů
i vlastníků vodohospodářského majetku.
Definovaný způsob regulace zisku zavádí
regulaci zisku bez ohledu na to, zda službu
provozuje sám vlastník nebo provozuje-li
ji v rámci oddílného modelu soukromý či
veřejný provozovatel. Tato skutečnost je
z pohledu spotřebitele podstatná. Způsob
regulace zisku nastavený Ministerstvem financí ČR respektuje i potřeby malých obcí,
kdy nastávají také případy, že provozování
vodohospodářské infrastruktury je nezajímavé pro kapitálově silné subjekty,« konstatoval František Barák.
Zároveň vyjádřil názor, že jedním z nejúčinnějších nástrojů regulace je soutěž mezi
provozovateli. »Státem stanovená pravidla
tak určují horní nepřekročitelné limity, které jsou soutěží dále optimalizovány,« zdůraznil za SOVAK jeho předseda.
siGnály z bruselu není radno
podceŇovat
MŽP podle svého mluvčího Matyáše Vitíka
nechce signály z Bruselu na téma regulace
Během minulého roku finanční ředitelství uložila v oblasti
vodárenství pokuty ve výši 1,14 mil. Kč
Kontrolu dodržování cenových předpisů v odvětví vodárenství provádějí finanční ředitelství, působnost
k výkonu této kontroly mají svěřenu také kraje a obce.
n Při zjištění porušení cenových předpisů jsou udělovány pokuty v souladu se zákonem o cenách. V závislosti
od charakteru cenového deliktu způsobu jeho spáchání mohou činit až pětinásobek nepřiměřeného majetkového prospěchu nebo až 10 mil. Kč.
n V roce 2011 bylo ze strany finančních ředitelství provedeno v odvětví vodárenství 57 kontrol. Ve 29 případech se zjistilo porušení cenových předpisů, přičemž byly uloženy pokuty ve výši 4,139 mil. Kč. Průměrná výše
sankce nemá žádnou vypovídací hodnotu, protože se vždy ukládá za konkrétní delikt s posouzením konkrétních souvislostí (v jednotlivém případě činí např. 5 tis. Kč, v jiném pak 400 tis. Kč).
n Sankce se ukládá prodávajícímu, který sjednal a uplatnil ceny vody v rozporu s cenovými předpisy, záleží
tedy na konkrétním modelu provozování vodárenské infrastruktury, zda je pokuta uložena provozovateli nebo
vlastníkovi, který si vodárenskou síť provozuje sám.
n Mezi zjištěná porušení pravidel patřilo například duplicitní zahrnování zisku do vnitropodnikových předání,
snižování plánovaného objemu dodávek, a tím zvyšování ceny na jednotku, zahrnování vyšších odpisů, nadhodnocení režijních nákladů či zahrnování nákladů souvisejících s jinou než regulovanou činností.
n
vodohospodářského trhu v Česku podcenit. »Je nutné zdůraznit, že dotační politika
v této oblasti je nyní úzce spjatá s finančními prostředky dostupnými především z evropských fondů. Dotace poskytované pouze na národní úrovni by byly nesrovnatelně
nižší,« vysvětlil mluvčí.
»I proto náš resort bere vzkazy z Bruselu jako výzvu k jednání s orgány Evropské
komise, která by mohla být podnětem pro
zlepšení regulačního rámce v České republice« uvedl dále Matyáš Vitík. »MŽP samozřejmě není v pozici, kdy by mohlo hodnotit
činnost ostatních dotčených orgánů, protože převážná většina regulačního rámce
pro vodohospodářský trh není v jeho kompetenci. MŽP však předpokládá, že jednání
v této otázce, která jsou vedena v rámci tzv.
kulatého stolu k otázkám nezávislého regulátora vodohospodářského sektoru (MŽP
podle neoficiálních informací uvažuje o
tom, že regulátorem by byl Energhetický
regulační úřad), budou přínosná pro český
vodohospodářský trh.«
Ministerstvo životního prostředí v českém regulačním rámci zodpovídá za kontrolu kvality vypouštěných odpadních
vod a za dotační politiku. V návaznosti
na podmínky Dohody o vodě je zodpovědné za kontrolu jejich plnění. Protože
tyto podmínky jsou odlišné od stávající
regulace, plní MŽP ve spolupráci se Státního fondu životního prostředí ČR částečně
funkci i »kvaziregulátora«. »Ve světle tohoto faktu je o to výraznější potřeba jednání
s EK, na nichž by bylo dosaženo konsenzu,
a v dalším programovém období by pak nebyla nutná regulace vztahů ve vodohospodářském sektoru u podporovaných projektů nad rámec obvyklý v České republice,«
n
uzavřel Matyáš Vitík.
ivan ryšavý
Stanovisko Ministerstva zemědělství ČR k regulaci vodárenství a jejímu dalšímu případnému vývoji
Nevíme, zda je Evropská komise (EK) podrobně seznámena se stavem regulace v ČR. Domníváme se,
že nikoliv, protože z našeho pohledu jsou regulační
mechanismy v ČR dostatečné a jsou přizpůsobené
konkrétním podmínkám ČR.
V této souvislosti je třeba uvést, že české
vodárenství prošlo na počátku devadesátých
let privatizační transformací, kterou provázela
fragmentace původních státních vodárenských
celků s delegací správy vodárenské infrastruktury
na města a obce. V tomto období probíhaly v ČR
též privatizace vodáren, které byly schvalovány
obcemi. V důsledku těchto procesů vznikly vlastnické a provozovatelské subjekty různé velikosti
a s rozdílnými smluvními vztahy. Důsledkem je
i velké množství vlastníků a provozovatelů infrastruktury VaK (více než 5000 vlastníků, resp. cca
2200 provozovatelů).
Zejména z tohoto důvodu není možno z kapacitních a finančních důvodů regulovat vodárenské
subjekty jednotlivě, ale byla zavedena plošná
cenová regulace závazná pro všechny vodárenské subjekty. Tato základní ekonomická regulace
je založena na zahrnování pouze ekonomicky
oprávněných nákladů a přiměřeného zisku do cen.
Cenovým regulátorem je Ministerstvo financí,
které cenotvorbu kontroluje a prostřednictvím finančních ředitelství postihuje finančními sankcemi
případná pochybení.
Druhým pilířem této regulace je i Ministerstvo
zemědělství (MZe), které mj. vede ústřední evidenci údajů o všech vodovodech a kanalizacích
a zajišťuje zpracování koncepcí rozvoje vodovodů
a kanalizací na území státu. Novelou zákona
o vodovodech a kanalizacích v roce 2006 byla
mj. i posílena regulační role MZe, a to zejména
zavedením dalšího povinného předávání informací
od všech vlastníků a provozovatelů a umožnění
jejich zveřejňování. Jedná se zejména o povinné
dokládání celkového vyúčtování všech položek
ve výpočtu ceny podle cenových předpisů pro
vodné a stočné v předchozím kalendářním roce.
Tyto informace slouží jako zdroj pro benchmarkingová srovnání subjektů v oboru. Další důležitou
povinností vlastníků infrastruktury VaK zavedenou
zmiňovanou novelou v roce 2006 bylo i zpracování a realizace Plánů financování obnovy, což
umožňuje naplnění cíle samofinancovatelnosti
oboru (jeden ze čtyř nejdůležitějších cílů rámcové
směrnice vodní politiky 2000/60/ES).
Významnou roli v regulaci má také vlastník infrastruktury, který v případě oddílného provozování
reguluje provozovatele prostřednictvím výběrového řízení a provozní smlouvy zejména v oblasti
dodržování provozních povinností vůči konečným
zákazníkům a ve vyjednávání cen pro vodné
a stočné. Provozovatelé jsou vybíráni dle platného
koncesního zákona a zákona o zadávání veřejných
zakázkách.
Závěr: Regulace je z našeho pohledu dostatečná
a přizpůsobena podmínkám ČR. V posledních
letech došlo k významným změnám na všech
třech popsaných úrovních regulace. MF – dochází
k úpravám v rámci cenových věstníků, došlo už
i k definování dříve vágního termínu »přiměřený
zisk«. MZe provedlo významné úpravy v rámci
novely zákona o vodovodech a kanalizacích (viz
výše). Další změny proběhly v rámci úpravy podmínek zadávání veřejných zakázek. Lze samozřejmě dále regulaci rozvíjet (možné návrhy v rámci
nyní připravované novely zákona o vodovodech
a kanalizacích nebo dalších úprav v rámci zákona
o zadávání veřejných zakázek, resp. koncesního
zákona, řešení přiměřenosti nájemného apod.), ale
nepovažujeme za možnou myšlenku centrálního
»nezávislého regulátora«, který by přímo reguloval
všechny subjekty v podmínkách roztříštěnosti
a různorodosti vodárenského trhu v ČR.
ZDROJ: MF ČR
červenec 2012
9
Ekonomika
Úvěry RRF jsou pro obce
investory
levnější než na volném trhu může přivést
i newsletter
R
egionální rozvojový fond (RRF) poskytl v červnu třem územním samosprávným celkům nové úvěry na rekonstrukce obecní infrastruktury v celkové
výši 22,5 mil. Kč.
Město Hostinné (okr. Trutnov) obdrželo
úvěr ve výši 20 mil. Kč na dostavbu městské kanalizace a opravu komunikací, které
budou touto investicí dotčeny. Úvěru se
dočkala také obec Chlumín (okr. Mělník)
– na dofinancování rekonstrukce základní
školy a rekonstrukce a vybavení mateřské
školy získala 1 mil. Kč. Úvěr byl poskytnut
rovněž obci Nezdice na Šumavě (okr. Klatovy) – na rekonstrukci obecního vodovodu
může počítat s částkou 1,5 mil. Kč.
Úvěry z RRF mohou být poskytnuty až
do výše 30 mil. Kč, vždy s pevnou úrokovou
sazbou platnou po celou, nanejvýš desetiletou dobu trvání úvěru. »Aktuální sazba úvěru v červnu činí 1,74 % p. a. Hlavně menším
obcím tak RRF nabízí možnost získat úvěr
za výhodnějších podmínek než na volném
trhu,« uvedla RRF Markéta Reedová, generální ředitelka Centra pro regionální rozvoj
ČR, které má agendu fondu na starosti.
Úvěry jsou určeny na výstavbu a rekonstrukci technické, dopravní a volnočasové
infrastruktury či na výstavbu a rozvoj průmyslových zón. O úvěr se mohou ucházet
obce a města, s výjimkou Prahy a statutár/st/
ních měst.
Co je Regionální rozvojový fond
regionální rozvojový fond (rrf) vznikl v červnu 1999 z prostředků evropské předvstupní pomoci pHare,
které činily 3,69 mil. eur. na základě Memoranda o porozumění mezi evropskou komisí (ek) a Ministerstvem
pro místní rozvoj čr (MMr) z prosince 2007 byly prostředky pHare vložené do rrf vyúčtovány a zůstatek ek
předala do vlastnictví MMr s tím, že bude nadále využíván pro regionální rozvoj. tyto prostředky tvoří polovinu
objemu financí ve fondu, zbytek doplňují prostředky českomoravské záruční a rozvojové banky. nyní objem
fondu přesahuje 207 mil. korun.
n poprvé byl objem fondu vyčerpán v letech 2000–2001, kdy bylo poskytnuto deset úvěrů za 194,5 mil. kč,
a poté znovu v letech 2008–2009, kdy bylo poskytnuto patnáct úvěrů za 189,9 mil. kč.
n »do fondu se formou splátek průběžně vracejí vypůjčené prostředky, takže lze průběžně poskytovat úvěry
dalším zájemcům. V roce 2011 bylo poskytnuto pět úvěrů za 61,1 mil. kč, letos byly aktuálně schváleny tři
úvěry za více než 20 mil. kč,« upřesnila Marie pavlů, sekretář rady rrf.
n Více informací o rrf je na: http://www.crr.cz/cs/regiony/region-rozvojovy-fond nebo na: http://www.
cmzrb.cz/produkty-a-sluzby/uver-z-regionalniho-rozvojoveho-fondu.
n
Zdroj: CentruM pro reGionÁlní roZVoj čr
u
ž od roku 2007 Útvar koncepce
a rozvoje města Plzně spolu s World
Trade Center Pilsen vydává dvakrát
ročně v anglicko-české verzi elektronický
newsletter pro investory. Děje se tak ve spolupráci s Plzeňským krajem, BIC Plzeň, Regionální rozvojovou agenturou Plzeňského
kraje a regionální kanceláří CzechInvestu
pro Plzeňský kraj.
Nejnovější vydání elektronického newsletteru mj. ozřejmuje roli World Trade
Center Pilsen při hledání nových obchodních partnerů v zahraničí pro firmy
působící v Plzni a celém kraji. Newsletter
však také komentuje novelu zákona o investičních pobídkách, informuje o novostavbě výrobní, vývojové a administrativní
haly v Sušici (investorem byla společnost
Compo Tech PLUS), která čerstvě získala
titul Stavba roku Plzeňského kraje 2011,
a představuje i některé nové projekty, které brzy doplní kulturní zázemí v krajské
metropoli a mohou se stát i pomyslným
jazýčkem na vahách při rozhodování možných investorů, do kterého města v České
republice vstoupit.
Více na www.ukr.plzen.eu (aktuality –
newsletter Investments in the Pilsen Region 1/2012).
/st/
municipality chtějí podíl i z on-line sázení
každý hazaRd – i intERnEtový,
má nEgativní dopady na obcE
Také tato slova zazněla u červnového kulatého stolu, který k problematice internetového sázení a jeho zdanění uspořádal Svaz
měst a obcí ČR (SMO). Kromě jeho představitelů se diskuse zúčastnili i zástupci Ministerstva financí, neziskového sektoru, senátoři a také provozovatelé sázkových her.
»Kamenných heren a kasin bude i pod vlivem zákazů v obcích stále méně. Jejich místo zaujmou hry na internetu. Je nezbytné,
aby nový zákon vyřešil jejich zdanění a aby
i z nich měly města a obce příjmy. Také
hraní na internetu, byť z domova, totiž má
své sociální dopady, které se projevují všude tam, kde hráči žijí,« upozornil předseda
SMO a kladenský primátor Dan Jiránek.
10
»Svaz velmi negativně vnímá nemožnost
úplné regulace reklamy na hazard, která
zaplavuje města, a zejména šíření nelegálního provozu loterií prostřednictvím různých internetových kiosků, nevýherních
zábavních terminálů apod.,« uvedl Jaromír
Jech, výkonný místopředseda SMO. »Proto
po státu požadujeme, aby proti těmto daňovým únikům rázně zakročil.«
ilustrační foto: filip jandourek
S
oučasný zákon ani nový vládní návrh zákona o provozování sázkových
her neupravuje on-line sázkové hry,
a tedy ani jejich zdanění a odvody. Místo
regulace a zprůhlednění se sázení po internetu začíná stále více šířit a reklamy na něj
se objevují už i v médiích. Státu a obcím tak
utíkají peníze, podle odhadů až 10 miliard
korun, tedy více než jedna čtvrtina tržeb celého odvětví sázkových her a loterií u nás.
Hazard není rizikem pouze pro hráče.
nElEgální zahRaniční poRtály
vadí i hERnímu pRůmySlu
»V tomto úsilí jsme se Svazem na jedné
lodi,« potvrdil Andrej Čírtek, sekretář Unie
herního průmyslu ČR – UNASO. Podle jeho
slov internetová kasina sídlící v zahraničí
nabízejí českým hráčům sázkové hry bez
české licence, bez regulace a aniž by odváděla státu jedinou korunu na daních. České firmy naopak musí platit daň přes 20 %
z obratu – a pokud nabízejí sázky na internetu, musí se každý jejich nový hráč registrovat na kamenné pobočce. »To je zvýhodnění zahraničních nelegálních hazardních
portálů,« zdůraznil Andrej Čírtek.
zákon budE mít zpoždění
Ještě téhož dne, kdy SMO uspořádal svůj
kulatý stůl k internetovému sázení, ministr
financí Miroslav Kalousek vyloučil, že by
chystaný nový zákon o provozování sázkových her vstoupil v účinnost 1. 1. 2013, jak
jeho resort původně plánoval. Podle ministrova vyjádření pro agenturu Mediafax
nový zákon začne platit nejdříve od poloviny roku 2013 nebo dokonce až od 1. 1.
2014. Miroslav Kalousek to zdůvodnil tím,
že návrh zákona se dostane do prvního čtení v Poslanecké sněmovně nejdříve až v září
a že poslanci mají ve zvyku věnovat se problematice hazardu »podrobně a dlouho«.
Nový zákon má mj. legalizovat internetové sázení u zahraničních společností. Ty
však musí mít v ČR sídlo a pobočku, na níž
/st/
se jim budou registrovat sázející.
červenec 2012
Ekonomika
na jihu čech má premiéru mobilní
bankovní pobočka gE money bank
Dostupnost finančních služeb v menších obcích pomůže
zvýšit mobilní pobočka GE Money Bank. Zákazníkům nabízí
všechny bezhotovostní služby jako standardní pobočka včetně
možnosti výběru hotovosti z bankomatu.
v
foto: arCHiV
Česku připadá jedna »kamenná« pobočka peněžního ústavu na každých
zhruba sedm tisíc obyvatel. V západní Evropě je však bankovní pobočková síť
dvakrát hustší. GE Money Bank u nás disponuje 254 obchodními místy (a 692 bankomaty), což ji v tomto ohledu řadí na třetí
místo v zemi, a podle svého ředitele distribuce Christopha Glasera chce mít ještě letos poboček už 260. V červenci GE Money
Bank navíc otevírá několik menších poboček v hypermarketech řetězce Globus.
»Trváme však na tom, že všichni občané
by měli mít stejný přístup ke stejnému rozsahu našich služeb,« tvrdí Christoph Glaser
a vytahuje další »trumf z rukávu« – mobilní
pobočku, která v těchto dnech začíná působit ve vybraných obcích jižních Čech.
jak mobilní pobočka FungujE
Základnu má v Českých Budějovicích, odkud denně vyjíždí do vybraných lokalit, kde
je občanům k dispozici vždy jednou týdně
v pravidelný čas. Nabízí (z bezpečnostních
V mobilní pobočce najdou zákazníci dvě prodejní místa a jeden výběrový bankomat.
n Bankovní vůz je postaven na podvozku Mercedes Benz sprinter, jeho celková hmotnost po úpravách dosahuje 5,5 tuny.
n potřebný příkon pro použité technologie
a chlazení či vytápění (5-8 kW) obstarává vestavěná
elektrocentrála, případně možnost externího napojení na silnoproud v místě stanoviště.
n připojení datové sítě zajišťuje kombinace CdMa
a 3G od společnosti to2, nechybí ani ups zálohování. V lokalitách s nedostatečným signálem je připojení zabezpečeno přes separátní místní Wi-fi síť.
n poloha pojízdné pobočky je neustále monitorována Gps.
n
Zdroj: Ge MoneY Bank
důvodů omezené) výběry z bankomatu
a veškeré bezhotovostní služby, jinak běžně
dostupné v kamenných pobočkách. Od příslušných radnic se očekává, že pro zaparkování mobilní pobočky vyhradí vhodné
místo, případně zajistí i její napojení na silnoproud. Samozřejmostí by mělo být, že
obec tuto službu bude dostatečně propagovat, aby o ní věděli jak místní občané, tak
třeba i »přespolní«, či chalupáři a chataři.
Nyní mobilní pobočka zajíždí do Polné,
Suchdola nad Lužnicí, Českých Velenic, Volar, Ledenic, Borovan, Bavorova a Netolic,
což je oblast zahrnující něco málo přes 33
tisíc obyvatel. Podle Christopha Glasera by
každá lokalita, kterou mobilní pobočka GE
Money Bank bude obsluhovat, měla čítat
n
alespoň 20 tisíc obyvatel.
ivan Ryšavý
HN01285-1
V mobilní pobočce GE Money Bank jsou
k dispozici dvě prodejní přepážky, každá
obsluhovaná bankéřem, a bankomat.
v lEdEnicích novou Službu
uvítali
Své o tom ví Mgr. Miroslav Franěk, starosta městyse Ledenice na Českobudějovicku. »Když u nás zrušil svou pobočku jeden
z největších peněžních ústavů, museli naši
občané i kvůli zcela běžným bankovním
transakcím cestovat 12 kilometrů do krajského města. Pokud jsme banky žádali o to,
aby u nás umístily alespoň bankomat, měly
řadu tvrdých podmínek. Například, abychom k nim převedli svůj účet, a obvykle
žádaly i finanční příspěvek, zpravidla okolo
100 tisíc korun. Mobilní pobočka GE Money
Bank, která občanům nabízí vše potřebné,
je proto pro nás dobré řešení této situace,«
vysvětluje starosta Ledenic.
Proč GE Money Bank svou mobilní pobočku premiérově uvádí právě na jihu Čech?
»Byla to přirozená volba, neboť jde o region,
který velmi dobře známe a se zástupci oslovených municipalit jsme tam rychle nalezli
společnou řeč,« říká Christoph Glaser. Pokud se koncept mobilní pobočky osvědčí,
má podle jeho slov banka v plánu rozšířit
její služby i do dalších regionů, například
do západních nebo východních Čech, stejně jako třeba na jižní Moravu.
Mobilní pobočka GE Money
Bank – technické detaily
červenec 2012
11
Ekonomika
míří účetnictví ke svému
kolapsu? jak problémy řešit? /3
Kvůli praktické neaplikovatelnosti některých ustanovení
předpisů v rámci účetní reformy, se mnohé účetní jednotky
ocitají ve značné nejistotě. Zmatečné předpisy však dokonce
slouží i jako nástroj šikany ze strany některých kontrolorů
včetně dopadů na pokuty a sankce ukládané obcím.
n
ejvíce zmatečné jsou předpisy
k účetní reformě z hlediska oblastí
u podrozvahy, opravných položek
k dlouhodobému majetku a k ocenění reálnou hodnotou majetku určeného k prodeji. V tomto textu jde jen o stručné shrnutí
problematiky. K jednotlivým oblastem totiž
odborná veřejnost vypracovává rozbory
na několik desítek stránek, bohužel bez relevantních reakcí ze strany předkladatelů
předpisů.
1. podRozvaha
Od roku 2010 mají účty podrozvahy závazné obsahové vymezení. Tato úprava předpisu nejenže znehodnotila data, která účetní
jednotky před zahájením účetní reformy již
na podrozvaze sledovaly, ale také zamezila
možnostem sledovat na podrozvaze informace potřebné pro řízení a rozhodování
na úrovni účetní jednotky. Některé významné informace se přesunuly do operativních
mimoúčetních evidencí, což bylo zpravidla
na úkor jejich kvality.
Oproti tomu je povinná podrozvahová
evidence obsahově vymezena natolik zmatečně a nejasně, že většina účetních jednotek se dodnes dohaduje, co zde vlastně má
sledovat.
Přitom Ministerstvo financí (MF) už dva
roky nereaguje na četné žádosti o objasnění svého záměru v oblasti podrozvahových
účtů. Nyní jsou postupy účtování na podrozvaze jednotlivých účetních jednotek natolik
odlišné, že sumarizovaná data nemohou
mít ani minimální vypovídací schopnost.
Jinak řečeno, všechny obce dělají ve vztahu
k podrozvaze zcela zbytečnou práci.
n Situace v praxi: V lednu 2011 přislíbil
odbor 28 MF stanovit pravidla pro účtování
na podrozvaze, ale dosud tak neučinil.
V březnu 2011 zpracoval jeden kraj návrh na účtování věcných břemen (některé
kraje požadují na obcích jejich evidenci
v podrozvaze, jiné kraje obcím evidenci
věcných břemen na podrozvaze zakázaly).
V září roku 2011 tomuto kraji Ministerstvo
financí odpovědělo, že se věcnými břemeny začne zabývat nejdříve v roce 2013. Jak
se má postupovat do té doby vyřešení tedy
nikdo nestanovil. Na otázky, zda MF myslí vážně ustanovení v podrozvaze, např.
o tom, že budoucí přijetí úvěru jako závazku má být evidováno na pohledávkách, zda
se opravdu mají odhadovat budoucí škody
12
K jednotlivým oblastem
odborná veřejnost vypracovává rozbory na několik
desítek stran. Bohužel bez
relevantních reakcí ze strany předkladatelů předpisů.
na majetku a evidovat je na podrozvaze
apod., je ze strany MF naprosté informační
embargo. Obsahové vymezení podrozvahy
z hlediska základních účetních principů je
až trapně neodborné. Objektivně lze jen
uznat, že se alespoň novelou k 1. 1. 2012
vyjasnilo rozdělení na krátkodobost a dlouhodobost.
2. REálná hodnota majEtku
uRčEného k pRodEji
Jde o typický příklad, kdy účetní předpis
stanoví nějakou účetní metodu, ale neurčí
cíle, jichž chce touto metodou dosáhnout,
ani postupy k jejímu dosažení. Na základní
otázku, jaká hodnota majetku je v tomto
případě myšlena, je jinak slovně reagováno úředníky MF, jinak zní důvodová zpráva k zavedení této metody. Mimo to, slovní
požadavek MF k zobrazení toho, že účetní
jednotky prodávají majetek pod cenou obvyklou, je často v rozporu s účetním principem opatrnosti.
n Příklad: Město prodává byty stávajícím
nájemníkům za 30 % odhadní ceny bytů.
Reálná hodnota by tedy mohla být buď
hodnota, které lze prodejem majetku dosáhnout, nebo cena obvyklá na trhu (zde
bychom mohli ještě uvažovat, zda na místním trhu, nebo všeobecně).
Při diskusích k reálné hodnotě úředníci Ministerstva financí vysvětlovali záměr
evidence reálné hodnoty tak, že by se mělo
přecenit na cenu obvyklou, která je v optimálním případě dosažitelná, bez ohledu
na to, jaká pravidla si pro prodej stanovila
účetní jednotka. Z výkazů po realizaci prodeje, že pak bude vidět, že město realizovalo jen 30 % reálné hodnoty (ve smyslu, že
nenakládá efektivně se svým majetkem).
Z hlediska účetnictví je však toto nepřípustné a porušuje se tím zákon o účetnic-
tví. Nelze totiž vykazovat majetek v hodnotě
o 70 % vyšší, než je skutečná realizovatelná
hodnota.
n Situace v praxi: Hodně účetních jednotek se kvůli této nejasnosti obrátilo na ustanovení zákona o účetnictví, podle něhož
nelze-li reálnou hodnotu objektivně stanovit, pak se nepřeceňuje.
Dosud metoda z hlediska cíle není vyjasněna (v roce 2012 se jen vyjasnil účetní
postup) a z hlediska sumarizovaného výkaznictví je to metoda zbytečná. Opět to
znamená, že ti, kteří konají nějaké pokusy
k přecenění, vykonávají zbytečnou práci.
Je vhodné připomenout, že jde o ryze
»českou akci«, protože mezinárodní účetní
předpisy takové přecenění neakceptují.
3. opRavné položky
k dlouhodobému majEtku
Ani v tomto případě nejsou stanoveny cílové hodnoty ocenění. Častá odpověď ze strany Ministerstva financí je, že majetek by se
měl metodou opravné položky upravit tak,
aby hodnota netto odpovídala prodejní
ceně snížené o náklady s prodejem. Zní to
hezky, ale u obcí by to v důsledku mohlo
znamenat, že veškeré komunikace, veřejné
osvětlení, a další »neprodejné« stavby povedou obce v nulovém ocenění, což asi také
není nejsprávněji vykazované aktivum.
Zde se jedná o novou metodu, zahájenou k 31. 12. 2011. Pokud se však o nastavení opravných položek k dlouhodobému
majetku nějaká obec k 31. 12. 2011 takto
pokusila, někteří kontroloři jí to dokonce
vyčetli, neboť nevěděli, jak mají vyhodnotit správnost postupu. Ač by byly v určitých
případech opravné položky k dlouhodobému majetku na místě, tak kvůli nízké kvalitě
předpisu k jejich aplikaci do praxe vůbec
nedojde. Mezinárodně jsou určité postupy
stanovení hodnoty aktiv veřejného sektoru,
u nichž se hodnotí jejich obslužný potenciál, popsány a určeny. České předpisy však
na ně neberou ohledy.
závěREm
Dnes jsme se dotkli tří oblastí, které účetní
jednotky zatěžují zbytečně, jež bez stanovení cílů nemají žádný informační přínos
a slouží jen jako nástroj šikany ze strany
kontrol včetně dopadů na pokuty a sankce
ukládané obcím. Pokusí-li se některé účetní
jednotky o jejich aplikaci, setkají s pochybnostmi, zda postupovaly správně (každý
kontrolor prosazuje svůj výklad předpisu).
Když pro jejich zmatečnost tyto metody
neaplikují, naopak se jim zase vyčítá, že se
n
o to pokusit měly.
ivana SchnEidERová
auditor, číslo osvědčení 1840
acha obec účtuje s. r. o.
červenec 2012
KB
Ekonomika
červenec 2012
MO001253-6
KB PT municipality bily 210x297 moderniobec 02.indd 1
13
20.4.12 10:32
Ekonomika
ostré útesy jsou už na dohled,
strhneme kormidlo včas?
Připodobníme-li města a obce k plavidlům na širém moři
a jejich vedení ke kapitánům, je na pováženou, kolik těchto
lodí pod »politickým kurzem momentální prosperity« míří
na »ekonomické útesy«. Na palubách se ovšem ještě tančí...
m
nohá města jako by řadu let žila
v jakési letargii, než se na kapitánský můstek postaví velení schopné otočit loď od rychle se blížících útesů
zpět na širé moře nabízející mnohé objevy,
bohatství a radost pro celou posádku. Tu
a tam mně zatelefonuje některý z municipálních klientů, s nímž jsem byl v kontaktu
už před lety. »Jsme v koncích s financemi,
potřebujeme pomoci,« sděluje. Po mé odpovědi »Vlastně jsem vaše zavolání už očekával« sluchátko mého mobilu zpravidla na
chvilku oněmí. Pauzu pak přeruší až můj
dovětek: »Dělal jsem vám přece výhled už
před dvěma lety...«
Trendy jsou více než okamžitý stav, více
než zůstatky na účtech, více než majetek.
Jsou totiž výsledkem našich minulých rozhodnutí a pouze vyjadřují kurz, který si
před lety radnice samy zvolily, přičemž už
tehdy, pravda asi nevědomky, »svoji loď«
nasměrovaly k »ekonomickým útesům«.
Dlužno dodat, že nejedno vedení města
před lety přitom nebralo ohledy na dobré
rady a začíná hledat pomoc až teď, ve chvíli, kdy jsou ostré útesy již na dohled.
námořní mapy modERní obcE:
indikátoRy Ekonomických ÚtESů
Lidé na kapitánských můstcích často ani
netuší, že se svěřenou lodí manévrují už
velmi blízko »ekonomických útesů«. Proto
do »námořních map Moderní obce« zapisuji několik těchto informací o skrytých
hrozbách pod hladinou.
n Útes = Trendy. Trendy hlavních ekonomických dat jsou důležitější než stav
na účtech města či jeho nulová zadluženost
apod. Měl jsem klienty z měst, jimž banka
nechtěla půjčit, ačkoliv jejich dluhy byly
nula a zůstatky na účtech poměrně vysoké.
Mnohem podstatnější než tučné či hubené
konto města je to, zda během posledních tří
čtyř let konto dramaticky hubne nebo naopak slibně »buclatí«. Konto, dluhy a majetek nejsou zdaleka tak důležité jako trendy.
n Útes = Majetek. Mnoha městům sice
konto roste, ale jejich veřejný majetek
chátrá. Je překvapivé, kolik měst takto žije
na úkor stavu svého majetku (nemá na odpisy). Neustále mě ovšem také udivuje, že
k takového praxi se uchyluje i mnoho malých obcí. Heslem posledních let je »Nemáme na údržbu majetku, ale postavíme si to
či ono z dotace«. Přitom tolik let po revoluci
člověka až zamrazí kontrast mezi běžnou
českou (moravskou, slezskou, valašskou…)
obcí na straně jedné a východoněmeckou
14
na straně druhé. Tento rozdíl, jak pozoruji,
se postupem času stále prohlubuje. Němci
totiž velkolepě nehromadí veřejné budovy
a majetek jako Češi, mají obce vybavené
účelně, nestavějí megalomanské křižovatky
s nadjezdy a zimní haly a aquacentra a obejdou se i bez »kulturáků« v malých obcích.
Také k veřejnému majetku přistupují, jako
by to byl jejich majetek doma. Fakt je, že
i úroveň péče o majetek doma je tam rozdílná. Mnoho z toho je dáno výchovou a snad
i geny, kdo ví. Rozhodně by se však radnice
měly držet mého oblíbeného hesla »Co nejméně majetku, který nás stojí peníze, a maximum kvalitních služeb pro občany«.
n Útes = Finanční síla (kondice). Souvisí
s oběma předchozími. Není ostudou, má-li
obec nebo město malou finanční sílu. Ostudou je, když finančně slábne a nesílí, neudrží-li dobrou finanční sílu či alespoň tu
nutnou k přežití – a zejména, nezná-li municipalita své hranice a připustí-li své předlužení či sáhne-li k rozpuštění rezerv, aby
mohla »žít na vysoké noze«. Pravda, malé
obce bývají do této pasti nevinně nahnány
dotacemi a budováním kanalizací. Mnohá
sídla také pykají za špatná rozhodnutí předchozích vedení – o megaprojektech z dotací
jsme toho napsali už dost. Jakou neblahou
roli v tom sehrávaly některé regionální rady,
se ukazuje v posledních kauzách. Nyní jsou
na řadě státní fondy, aby se také v jejich případě odkrylo, co vše nesmyslného podpořily dotacemi. Dotační byznys u nás ovládá
nezákonná lobby z řad politických bílých
koní a korumpujících firem. Každopádně
bez ohledu na tato fakta existuje hned několik indikátorů pro finanční sílu a kondici
města. Jednotlivý indikátor sám o sobě však
nic neznamená. Proto je třeba všechny posuzovat komplexně s invencí a erudicí analytika.
Indikátory, které mohou ukazovat
na špatný stav financí města/obce:
a) Struktura příjmů a výdajů s ohledem
na stabilitu alespoň za posledních pět let.
b) Provozní saldo – nebezpečná je hranice
pod 10 % běžných příjmů.
c) Dlouhodobé dluhy (závazky) – nebezpečná je hranice pětinásobku provozního
salda (záleží však na trendech). Stejně tak je
třeba zohlednit cenu dluhů.
d) Rezervy – nebezpečná je nízká rezerva
(nižší než přibližně 20 % ročních běžných
příjmů).
e) Odpisy – pokud nemá město na odpisy
základního majetku, žije na jeho úkor a majetek pravděpodobně chátrá.
Útes = Hospodaření organizací a společností měst. Styl »Od deseti k pěti« nebo
hodně časté »Až se jednou na „jejich“
hospodaření podíváme«. Nebo komické
a úsměvné »My si to uděláme sami, bude to
levnější«. To je jako kdyby například místo
Zdeňka Pohlreicha naučil v restauraci kuchaře vařit dobrá jídla účetní, učitel tance či
doktor psychologie. Zkrátka podle toho, kdo
je zrovna majitelem restaurace. Nebo – a to
už bez přirovnávání, kdo je právě starostou
či kteří lidé jsou místostarosty. Nemálo zaměstnanců města (kuchařů), leč odborníků,
již totiž má letitou špatnou praxí otupělé
smysly a vaří »smažák« s třicetiprocentním
eidamem a pizzu s hermelínem. Zkrátka
ztratili přehled, invenci a často také rozhled. To je normální a běžný jev vyhoření.
Zabránit mu je možné pouze vlastním rozvojem, cestováním do nejvyspělejších míst
a erudicí spojenou s motivací.
n Útes = Standardy kvality a motivace
lidí, a to nejen v úřadě města, ale především také v organizacích a společnostech
města. Mnohá vedení měst se domnívají, že
posádka je od toho, aby poslouchala. Avšak
už méně se starají o to, s jakým zápalem
a nasazením zaměstnanci radnic pracují,
neboť jejich motivaci považují za plýtvání
zdroji a energií. To je však jeden z největších omylů a velmi silný indikátor, velmi
nebezpečný »útes« hrozící ztroskotáním.
Jeden motivovaný námořník vydá za deset
běžných.
n Útes = Zavedený interní předpis, který
říká, kupujme vždy nejlevnější produkty.
Bývají to však nakonec často lživé, kradené
či kamuflované produkty pseudofirem. Některé firmy na trhu nabízejí například audity a zlepšení hospodaření organizací za 40
tisíc korun apod. To jsou nesmysly. Stále
přece platí, že dobrý, spolehlivý, kvalitní
a nekradený mercedes nekoupím za cenu
žigulíka nebo trabanta. Tím spíše je to nesmyslné, když ani zákon to radnici neukládá. Jediné měřítko v podobě ceny je vždy
značně rizikové, ať již kupujeme jogurt,
poradenské služby nebo zimní stadion.
Některé radnice se dají poměrně snadno
napálit, když stanoví pouze cenu jako hodnoticí kritérium také u zakázek malého rozsahu. Jistěže lze namítat, že za to může dokonce i v našich korupčních podmínkách
stále ostřejší zákon o veřejných zakázkách.
Jenže za činy nemůže zákon, nýbrž lidé.
Zákon by měl hájit veřejný zájem, a tím je
dobrá kvalita za dobrou cenu. Tedy nikoliv
nepoživatelný škrobový jogurt, byť třikrát
levnější než mléčný a sedmkrát levnější než
smetanový. Něco takového jistě nebylo záměrem zákonodárců a není to ani v zájmu
n
obcí a měst i jejich obyvatel.
n
luděk tESař
www.cityfinance.cz
červenec 2012
Ekonomika
obce loni s kladným saldem
Podle nejnovější analýzy CCB – Czech Credit Bureau loni obce
(bez Prahy) zaznamenaly rekordní pokles celkových příjmů.
Ty se meziročně snížily o 4,8 %, tedy o více než 10 mld. Kč. Nejvíce se na tom podílelo meziroční snížení dotací o 6,7 mld. Kč
spolu s poklesem kapitálových příjmů o 4,2 mld. Kč.
n
avzdory těmto faktům obce jako celek v uplynulém roce vykázaly kladné saldo svého hospodaření ve výši
0,8 mld. Kč. Podařilo se to všem velikostním
kategoriím obcí, s výjimkou největších sídel
nad 5000 obyvatel. Tyto největší obce, reprezentující sice pouze 4 % obcí v zemi, avšak
20 % obyvatel, zaznamenaly záporné saldo
Struktura příjmů obcí podle velikostních kategorií
v letech 2009–2011 (v mld. Kč)
Příjmy celkem
obce bez prahy
1–199
200–499
500–999
1000–4999
nad 5000
Daňové příjmy
obce bez prahy
1–199
200–499
500–999
1000–4999
nad 5000
Dotace
obce bez prahy
1–199
200–499
500–4999
nad 5000
Kapitálové příjmy
obce bez prahy
1–199
200–499
500–999
1000–4999
nad 5000
2009
197,4
3,9
10,4
15,0
38,6
131,6
2009
97,0
2,2
5,7
8,2
18,8
62,2
2009
62,6
0,9
2,9
10,1
45,1
2009
13,9
0,3
0,6
1,0
2,6
9,3
2010
215,1
4,2
11,6
17,0
41,4
141,1
2010
101,3
2,0
6,0
8,8
19,8
64,7
2010
76,4
1,5
3,4
13,7
52,9
2010
12,7
0,1
0,6
1,1
2,2
8,6
2011
204,8
3,9
11,2
16,3
38,8
13 4,5
2011
100,3
2,0
6,1
8,7
19,5
64,1
2011
69,7
1,1
3,1
11,7
49,3
2011
8,5
0,2
0,5
0,9
1,8
5,2
2011 - 2010
-10,4
-0,3
-0,3
-0,7
-2,2
-6,5
2011 - 2010
-1,0
0,0
0,0
-0,1
-0,2
-0,7
2011 - 2010
-6,7
-0,3
-0,3
-2,0
-3,7
2011 - 2010
-4,2
0,0
-0,1
-0,2
-0,5
-3,5
2011/2010 (%)
-4,8
-7,2
-3,0
-0,3
-6,2
-4,6
2011/2010 (%)
-1,0
0,1
0,3
-1,3
-1,2
-1,0
2011/2010 (%)
-8,8
-22,4
-8,5
-14,6
-6,9
2011/2010 (%)
-33,1
27,5
-15,5
-18,4
-21,7
-40,2
Celkové a kapitálové výdaje obcí v letech 2009–2011 (v mld. Kč)
Výdaje celkem
obce bez prahy
1–199
200–499
500–999
1000–4999
nad 5000
Výdaje kapitálové
obce bez prahy
1–199
200–499
500–999
1000–4999
nad 5000
2009
211,5
3,7
11,2
15,7
39,0
142,0
2009
66,0
1,3
4,4
6,1
15,6
38,6
2010
216,5
3,9
11,0
16,4
39,9
145,3
2010
66,5
1,3
3,8
6,3
15,7
39,5
2011
204,0
3,7
10,7
15,7
38,7
135,1
2011
56,1
1,2
3,8
5,8
14,6
30,7
2011 - 2010
-12,6
-0,3
-0,2
-0,7
-1,2
-10,2
2011 - 2010
-10,3
-0,1
0,0
-0,5
-1,0
-8,7
2011/2010 (%)
-5,8
-7,0
-2,2
-4,2
-2,9
-7,0
2011/2010 (%)
-15,6
-5,9
-1,1
-0,8
-6,5
-22,1
0,6 mld. Kč. Nejlepšího výsledku naopak dosáhly nejmenší obce (do 199 obyvatel), konkrétně +0,2 mld. Kč, což představuje 5,3%
podíl salda na jejich celkových příjmech.
klESly kapitálové, alE i běžné
výdajE
Čím to je, že obce jako celek v roce 2011 tak
úspěšně čelily výraznému poklesu svých
příjmů? Když v závěru června experti společnosti CCB – Czech Credit Bureau představovali v Praze médiím svoji každoročně
vypracovávanou analýzu hospodaření municipální sféry v minulém roce, zdůrazňovali, že obce uměly propad příjmů kompenzovat poklesem výdajů
Nešlo přitom o omezení pouze kapitálových výdajů (o 10,3 mld. Kč), jak zpravidla
bývá v takové situaci zvykem. Ale také běžných výdajů, což bývá naopak velmi neobvyklé. U největších obcí (nad 5000 obyvatel)
bylo tempo snížení běžných výdajů nižší
než průměr za všechny obce. Naproti tomu
největší obce nejvíce snížily podíl kapitálových výdajů na svých celkových výdajích.
Ze loňského souběhu meziročního snížení dotací (zejména ze strany regionální rad
regionů soudržnosti) a meziročního snížení kapitálových příjmů obcí Věra Kameníčková, vedoucí analytického oddělení CCB
– Czech Credit Bureau, vyvozuje, že obce
se většinově nesnažily vyrovnat nižší objem
dotací prodejem svého majetku.
SnížEní příjmů obcí nEvEdlo
k RůStu jEjich dluhu
Neméně podstatné je zjištění, že snížení
příjmů obcí se nepromítlo ani do růstu jejich dluhu. Vyjdeme-li z metodiky Ministerstva financí, podle níž dluhy obcí zahrnují
bankovní úvěry a komunální obligace spolu
s návratnou finanční výpomocí a půjčkami
ze státního rozpočtu a ze státních fondů,
pak se v roce 2011 dluh obcí jako celku dokonce meziročně snížil o 0,5 mld. Kč. Zatímco totiž v roce 2010 dluh obcí (bez Prahy) činil 50,9 mld. Kč, v minulém roce už
jen 50,4 mld. Kč. Celkové snížení dluhu obcí
loni nastalo vůbec poprvé od roku 2007!
Nejrazantněji dluh snížily nejmenší obce
(o 17 %) a v tomto směru se dařilo i ostatním velikostním kategoriím. Zvýšení dluhu zasáhlo pouze obce s počtem obyvatel
od 1000 do 4999 (na celkem 8,7 mld. Kč,
/st
tedy pouze o 1,4 %).
Podíl kapitálových výdajů
na celkových výdajích obcí
v letech 2010 a 2011 (v %)
Kategorie obce
obce bez prahy
1–199
200–499
500–999
1000–4999
nad 5000
2010
30,7
32,4
34,6
38,2
39,3
27,2
2011
27,5
32,8
35,0
36,7
37,8
22,8
Zdroj: CCB – CZeCH Credit Bureau
červenec 2012
15
Ekonomika
v zadávání veřejných zakázek
se ujímají vlády nová e-tržiště
j
ak vysvětluje ředitelka odboru komunikace a tisková mluvčí Ministerstva pro
místní rozvoj ČR Jana Jabůrková, nový
systém elektronických tržišť řeší zejména
upřesnění zadávacích postupů a regulace,
způsob hrazení poplatků za úkony realizované prostřednictvím elektronického tržiště
veřejné správy, podstatné rozšíření povinných komodit a zvýšení objemu veřejných
zakázek malého rozsahu realizovaných
prostřednictvím elektronického tržiště.
Které další významné změny a výhody
přináší tento nový systém zadávání veřejných zakázek?
Je definován nový obchodní model,
v němž správce stanovuje minimální technické požadavky, vybírá provozovatele
a hradí poplatky za základní služby e-tržiště, které umožní celý proces zadání veřejných zakázek. Provozovatel, vybraný v koncesním řízení, vytváří tržiště na své náklady,
čímž přebírá část rizika při zavedení služby. Za poskytování základních služeb mu
správce hradí poplatky podle stanoveného
ceníku. Provozovatel může i vybírat poplatky za tzv. aditivní služby přímo od uživatelů. Uživatelé využívají služby vybraného
elektronického tržiště podle stanovených
pravidel a hradí jenom aditivní služby v případě, že se rozhodnou je využívat.
Cílem je zvýšit efektivitu a úspory v zadávání veřejných zakázek malého rozsahu
rozšířením možností využití elektronického zadávání. E-tržiště zásadně podporují
transparentnost zadávání veřejných zakázek, zrychlují komunikaci v rámci životního cyklu veřejné zakázky, vedou ke snížení
ceny nakupovaných komodit, snížení transakčních nákladů a zvýšení konkurenčního
prostředí mezi dodavateli za současného
udržení standardů spolehlivosti a kvality
dodávek. Rovněž nový systém napomáhá
zavedení ucelenější evidence veřejných
zakázek za účelem analytických a statistických vyhodnocení (v podobě např. výdajové analýzy) a zlepšuje přístup malých
a středních podniků k veřejným zakázkám.
Vše je přitom v souladu s platnou legislativou v oblasti zadávání veřejných zakázek.
Systém tak eliminuje procesní chyby zadavatelů a dodavatelů v procesu zadávání.
n
n Obce a města se už nyní na nových e-tržištích mohou dobrovolně zaregistrovat.
16
Počítá se výhledově s tím, že by registrace
byla povinná i pro ně?
Na základě analýz v dokumentu Strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu
podle opatření J.6 Národního plánu (Strategie) byl vybrán postupný náběh používání
e-tržišť, přičemž bude řešen ve dvou základních etapách. V první etapě implementace e-tržišť se skutečně počítá s povinností
danou usnesením vlády, které má dopad jenom na ústřední orgány státní správy a jejich podřízené organizace. Ostatní subjekty,
jak jste už zmínil, mohou využívat e-tržiště
dobrovolně. Usnesení vlády představuje
nejjednodušší a nejrychlejší způsob uložení povinnosti omezenému okruhu zadavatelů. Spuštění druhé etapy bude vycházet
z vyhodnocení první etapy ostrého provozu
e-tržišť a bude podmíněno legislativními
změnami, a to zejména zákona o veřejných
zakázkách (příp. prováděcího předpisu
k zákonu). Počítá se s ním však nejdříve
až po roce fungování elektronických tržišť
v ostrém provozu.
Důvod postupné implementace je vesměs praktický a umožní nastavit tržiště
podle požadavků legislativy, ale i zadavatelů. Umožňuje nejrychlejší způsob implementace změn a odstranění omezení
starého systému a zároveň umožňuje maximalizovat výše uvedené přínosy.
Kolik zadavatelů z municipální sféry
využívá elektronickou podporu zadávacího řízení? A proč je jich zatím tak málo?
Ministerstvu pro místní rozvoj uložila
vláda ČR svým usnesením ze dne 5. ledna
2011 č. 5 o Strategii elektronizace zadávání
veřejných zakázek pro období let 2011 až
2015 mj. monitoring stávajícího a plánovaného stavu využívání moderních informačních a komunikačních technologií v procesech zadávání veřejných zakázek. Potřebné
informace se zjišťují formou dotazníkového
šetření v pravidelných ročních intervalech.
Porovnáním dat mezi jednotlivými roky je
analyzována zejména míra rozšíření/zavádění elektronických nástrojů do procesu
zadávání veřejných zakázek.
Dotazníkového šetření za rok 2012 se
zúčastnilo 220 subjektů z kategorie územní samosprávný celek a příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává
územní samosprávný celek. Celkem 27 %
subjektů z této kategorie uvedlo, že již elekn
foto: arCHiV
Od 1. července už neplatí dosavadní systém zadávání veřejných zakázek a ústřední orgány státní správy a jim podřízené
organizace musí veřejné zakázky zadávat již jen na nových
e-tržištích. Obce a města zatím takto postupovat nemusí.
Ovšem možná už po roce ostrého provozu nového systému
tato povinnost dolehne i na ně.
Jana Jabůrková obcím a městům doporučuje, aby se na některém z nových e-tržišť
dobrovolně zaregistrovaly už nyní.
tronickou podporu implementovaly a počítají s dalším rozvojem. Elektronickou podporu zadávacího řízení naopak zatím vůbec
nezvažuje 32 % subjektů z kategorie územní
samosprávný celek a příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek (podrobněji viz grafy
na str. 17 – pozn. redakce). Mezi nejčastěji
uváděné problémy při implementaci elektronických nástrojů patří neochota dodavatelů účastnit se elektronických zadávacích řízení, nepřipravenost informačních
systémů na komplexní podporu procesu
zadávání veřejných zakázek a nedostatek
školení na téma elektronické zadávání veřejných zakázek. Aktuálním výstupem je
Zpráva o výsledcích šetření za rok 2012,
dostupná na Portálu o veřejných zakázkách
a koncesích (viz http://www.portal-vz.cz/
Aktuality/Vysledky-setreni-elektronizacezadavani-verejnych- ).
Podle našeho názoru dalšími důvody určité neochoty některých zadavatelů z oblasti veřejné správy využívat tohoto elektronického nástroje může být výše investice
do jeho pořízení či využívání, nutnost změn
organizačních procesů atd.
n Proč jsou zatím v provozu jen dvě e-tržiště, přičemž zřejmě ani k 1. červenci
nebude v provozu všech pět, jejichž provozovatelé o tom s MMR uzavřeli koncesní
smlouvu?
MMR vynaložilo veškeré úsilí na přípravu
nového systému e-tržišť a vzhledem k legislativním změnám iniciovalo posunutí termínu spuštění elektronických tržišť. Všichni provozovatelé opakovaně deklarovali
schopnost a připravenost spustit e-tržiště
v termínu. Nicméně i přes posunutí termínu a deklarace provozovatelů je možné, že
někteří z nich nebudou schopni k tomuto
červenec 2012
Ekonomika
datu spustit jejich elektronická tržiště. Jestliže některý z provozovatelů skutečně nespustí e-tržiště k 1. 7. 2012, MMR vůči němu
přistoupí k finančním sankcím v souladu
s uzavřenou koncesní smlouvou.
Pokud by se město či obec chtěly dobrovolně zaregistrovat na novém e-tržišti,
jak by měly postupovat a co byste jim doporučila?
Pro registraci z důvodu jednoznačné
identifikace je nutné vlastnit zaručený
elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu nebo elektronickou
značku založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu. Jako přílohu žádosti
o registraci je žadatel o registraci povinen
předložit výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpis z jiné obdobné
evidence, pokud je v ní zapsán. V případě,
že žadatel nebyl zřízen zákonem, ani není
veden v obchodním rejstříku či jiné obdobné evidenci, je povinen předložit zřizovací
(zakladatelský) dokument. Z předložených
dokumentů musí být zřejmé, kdo je oprávněn jednat jménem žadatele. Jako přílohu
žádosti o registraci přiloží žadatel i doklad
jednající osoby o oprávnění jednat jménem
či za žadatele. Elektronická tržiště jsou intuitivní a každý, kdo si osvojil alespoň základy počítačové gramotnosti, práci s tímto
nástrojem jistě zvládne. Nicméně, uživatelé
mají možnost přihlásit se na školení. MMR
zahájilo projekt Vzdělávání uživatelů e-tržišť jako součást Národní infrastruktury pro
elektronické zadávání veřejných zakázek
(NIPEZ), který od ledna 2012 zabezpečuje
jednotlivé vzdělávací kurzy pro uživatele
nového systému e-tržišť. Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem
v rámci OP Lidské zdroje a zaměstnanost
(reg. č. CZ.1.04/4.1.00/62.00006). Kromě
školení pořádaného MMR mají uživatelé
možnost účastnit se také školení pořádaných provozovateli e-tržišť, kteří mají povinnost pravidelně školit uživatele. Uživatelé za tato školení nic neplatí.
n
V čem a jak si mohou nová e-tržiště
konkurovat a jaké výhody z toho mohou
těžit zaregistrovaní zadavatelé, případně
i zaregistrovaní dodavatelé? Jaké výhody
by město případně mělo, kdyby se zaregistrovalo na více e-tržištích?
Registrace na e-tržišti je zdarma pro zadavatele i dodavatele. Poplatky za poskytování základních služeb hradí správce e-tržišť, tedy MMR. Poplatky za aditivní služby,
definované v Provozním řádu každého
e-tržiště, jsou hrazeny zadavateli a dodavateli. Konkurence mezi jednotlivými provozovateli e-tržišť je dána především kvalitou poskytování nabízených základních
i aditivních služeb a obchodním modelem
jako takovým. MMR doporučuje registraci
u jednoho e-tržiště, a to kvůli zachování
co nejvyšší transparentnosti při zadávání
veřejných zakázek a ucelenější evidence
veřejných zakázek za účelem analytických
a statistických vyhodnocení.
veřejných zakázek (Individuální elektronický nástroj – IEN), který splňuje požadavky technické specifikace a požadavky
zákona na elektronické nástroje, mohou
požádat o udělení výjimky z povinnosti
používat e-tržiště. Bylo by možné zveřejnit tutéž zakázku na e-tržišti i prostřednictvím původního IEN?
Jako správce e-tržišť MMR nemá v úmyslu mařit investice vložené do elektronického zadávání jednotlivými zadavateli.
Naopak se snaží podporovat elektronizaci.
Proto jsme v systému ponechali možnost
udělení výjimky pro tzv. resortní elektronická tržiště. Zadavatel (např. ústřední orgán státní správy) má možnost provozovat
a používat pro zadávání veřejných zakázek
resortní e-tržiště, pokud toto e-tržiště bude
splňovat požadovanou technickou specifikaci. Podmínkou je však udělení výjimky
v příslušném aktu, který reguluje e-tržiště
v České republice (výjimku uděluje vláda
ČR), a to po předchozím posouzení shody
resortního e-tržiště s požadavky technické
specifikace ze strany správce e-tržišť. Resortní e-tržiště musí rovněž splňovat veškeré legislativní požadavky na elektronické
nástroje.
červenec 2012
n Může být případně dobrovolná registrace města či obce jejich výhodou do budoucna?
Veškeré výhody, které jsem už uvedla,
platí i pro dobrovolné zapojení samospráv
do systému e-tržišť. Jde zejména o snížení
cen nakupovaného zboží a služeb z důvodu zvýšení konkurence mezi dodavateli.
Systém je vysoce transparentní a eliminuje procesní chyby v zadávacím procesu.
Možnost dosáhnout toho všeho mají obce
a města bez nutnosti investice do vlastního
řešení elektronizace. Dřívější registrace jim
umožní využívat tyto přínosy a zároveň se
připravit na situaci do budoucna, kdy se
rozšíření povinnosti používat e-tržiště plán
nuje i na ostatní veřejné zadavatele.
ivan Ryšavý
Zadavateli odhadovaná roční výše úspor při správném
zavedení elektronických nástrojů
nemáme provedený
odhad úspor 58 %
Zavedení a provoz elektronických nástrojů je dražší,
než kolik budou činit úspory 5 %
Úspory po odečtení nákladů spojených
s provozem elektronických nástrojů
budou nulové 13 %
do 1. mil. kč. 13 %
1 mil. kč–10 mil. kč 9 %
10 mil. kč–30 mil. kč 1 %
n
n Zatím platí, že zadavatelé, kteří využívají jiný informační systém pro zadávání
Uveřejnění VZ na dvou místech bychom
však nedoporučovali. Takový postup by totiž mohl mít za následek nedodržení zásad
transparentnosti, rovného přístupu a zákazu diskriminace z § 6 ZVZ a také zvyšuje nároky na administraci, nutnost souladu všech dokumentů a rovněž posouzení
a hodnocení případných nabídek.
nad 30 mil. kč 1 %
Plány zadavatelů na implementaci elektronického zadávání VZ
(porovnání vybraných kategorií zadavatelů)
česká republika
a státní příspěvkové organizace
Územní samosprávný celek
a příspěvkové organizace
Celkové výsledky
1%
47 %
27 %
30 %
2%
2%
19 %
18 %
22 %
15 %
14 %
9% 3%
4%
4%
18 %
32 %
31 %
již jsme elektronickou podporu implementovali a počítáme s dalším rozvojem.
již jsme elektronickou podporu impelementovali a s dalším rozvojem nepočítáme.
plánujeme implementovat do 12 měsíců.
plánujeme implementovat do 3 let.
plánujeme implementovat za více než 3 roky.
elektronickou podporu zadávacího řízení zatím vůbec nezvažujeme.
Zdroj: MMr/portÁl o VeŘejnÝCH ZakÁZkÁCH a konCesíCH
17
Informační a komunIkační technologIe
geografická data Prahy
na jednom místě
Když jsme se jako obyvatelé sídliště snažili zabránit tomu,
aby nám pod okny vzniklo odpadové hospodářství, dobře nám
posloužil pražský Geoportál. Snadno a rychle jsme se
dostali k informacím, které byly nejednou v rozporu s tvrzením investora i úřadem městské části.
P
osláním Geoportálu hl. m. Prahy je
umožnit snadné dohledání dat, mapových aplikací, mapových služeb
a informací o geografických datech a digitálních mapách, které vytváří, nebo spravuje Hlavní město Praha, většinou prostřednictvím Útvaru rozvoje hl. m. Prahy (ÚRM)
jako příspěvkové organizace. »Je to takový
velký rozcestník, jehož jednotlivé aplikace
jsou vyvíjeny samostatně, ale tvoří velkou
rodinu mapových aplikací,« říká Jiří Čtyroký, vedoucí odboru prostorových informací
ÚRM. »Snažíme se, aby dílčí aplikace měly
jednotné či podobné ovládání, obdobný
design a komunikovaly spolu.«
Geoportál (www.geoportal.cz) byl spuštěn vloni v březnu a průběžně je dále rozvíjen. Dlouhodobě zaznamenává návštěvnost 100 až 150 unikátních návštěvníků
denně, ale mnozí uživatelé již našli »své«
mapové aplikace a přistupují k nim přímo.
Denní návštěvnost oblíbenějších aplikací je
vyšší – Cenová mapa zhruba 550, Výkresy
územního plánu kolem 200.
»Největší využití mají stránky Hledání
dat, služeb a aplikací, což je klíčová funkce
geoportálu, a stránky věnované Mapovým
aplikacím, Mapovým službám a Datovým
sadám,« uvádí Jiří Čtyroký.
tIPy Pro veřejnou sPrávu
Pokud jde o veřejnou správu, té by zvláště
doporučil aplikaci Georeport, která přináší
nejrychlejší souhrnnou informaci o území
z nejaktuálnějších dat, jež má město k dispozici. Z méně známých novějších aplikací
je třeba zmínit některé novinky – např. Archiv ortofotomap, zpřístupňující letecké
mapy Prahy od roku 1938 do současnosti,
nebo Archiv územních plánů.
Poskytování dat prostřednictvím mapových služeb zažilo během posledních let obrovský boom. Mnoho státních organizací,
firem, ale i nadšených jednotlivců po celém
elektronická komunikace /7
v
hodným řešením pro využití potenciálu rychle rostoucí skupiny
uživatelů chytrých mobilních telefonů jsou mobilní aplikace. Tedy aplikace, které si uživatelé nejrůznějších operačních systémů mohou koupit či stáhnout
zdarma přímo prostřednictvím mobilního
telefonu. Aplikace pro turisty či návštěvníky nejrůznějších památek či lokalit patří k těm nejoblíbenějším.
Každý uživatel chytrého mobilního telefonu se snadno podívá do on-line obchodu, kde má zpřístupněnou nabídku
různých aplikací. V některých případech
lze získat aplikaci přímo na místě prostřednictvím přenosu dat přes Bluetooth.
V sekcích on-line obchodů věnujících se
cestování najdeme mnoho českých aplikací, jež provázejí zájemce po památkách
nebo regionech a městech. Nechávají si
je vyvíjet nejen komerční společnosti, ale
také kraje, města, nebo dokonce zoologické zahrady.
Město Děčín se může pochlubit mobilní
aplikací pro telefony s operačním systémem Symbian (tedy Nokie) nebo Android,
také pro starší telefony s Javou. Aplikace
18
s podtitulem Magistrát do kapsy provede
návštěvníky prostřednictvím přehledné
mapy s GPS navigací po nejvýznamnějších
turistických cílech, informuje o otevíracích dobách i kontaktních údajích. Občanům ulehčuje život mj. tím, že nabízí platbu parkovného pomocí SMS zpráv, odběr
informačních textových zpráv, možnost
objednat se na úřad (např. na evidenci
vozidel, řidičů, občanské průkazy, evidence obyvatel). Tato aplikace byla oceněna
v rámci konference Internet ve státní správě a samosprávě jako nejlepší elektronická
služba pro letošní rok.
I další města myslí na své občany i návštěvníky a připravují pro ně aplikace
zdarma. Z větších měst je to např. Ostrava
nebo Český Krumlov, z menších Hradec
nad Moravicí či Vítkov. Aktivní jsou i kraje. Jako příklad mohou sloužit aplikace Památky Jihomoravského kraje a Památky
středních Čech. Zoologické zahrady v Praze, Ostravě, Jihlavě nebo Brně přinášejí
návštěvníkům tematické aplikace představující nejzajímavější druhy živočichů.
Průvodce existují také pro lyžaře nebo milovníky vína a dobrého jídla.
světě buduje mapové servery, a zveřejňuje
v různé podobě geografická data. Přitom se
nejedná o pouhé zobrazení statického »obrázku« vybraného území, ale o dynamické
interaktivní mapy, jež uživateli umožňují
se v mapě pohybovat a získávat informace
o zobrazených objektech.
Na pražském Geoportálu je v podstatě
celý obsah mapových aplikací dostupný
také formou veřejných mapových služeb.
Mezi méně známé mapové služby, které si
zaslouží větší využití, patří zejména Digitální mapa Prahy obsahující kompletní obsah
Technické mapy včetně inženýrských sítí,
dále výkresy územního plánu, územně analytických podkladů a další.
Do Druhého roku s novInkamI
V červnu byla na portálu zveřejněna aplikace pro hledání území splňujícího určité
parametry, např. využití podle územního
plánu, dostupnosti MHD apod. V srpnu
mají být publikovány vylepšené informace
o mapových službách a rozšířené informace o datových sadách. Velkou změnou projde i sekce pro veřejnost.
Při spuštění Geoportálu se uvádělo, že
jiné kraje obdobně komplexní systém nenabízejí. A zřejmě dosud Prahu nedostihly,
avšak za inspirativní z obdobně zaměřených portálů pokládá Jiří Čtyroký Portál
mapových služeb Zlínského kraje (dostupný na http://gis.kr-zlinsky.cz/) nebo Mapový portál Jihomoravského kraje (na adrese
n
http://mapy.kr-jihomoravsky.cz).
jaroslav WInter
šéfredaktor portálu Helpnet
Většina aplikací existuje ve verzi pro uživatele s hojně rozšířenými telefony nebo
tablety s Androidem (ke stažení přes Google Play). Nezapomíná se ani na majitele iPhonů, kteří aplikace stahují přes App
Store. Některé existují ve verzích pro více
operačních systémů.
Pro iPhony i telefony s Androidem je
dostupná aplikace Horské služby. V tomto případě je hlavní funkcí rychlé přivolání pomoci v nouzi. Funkce není závislá na dostupnosti datového signálu, ale
pracuje s lokalizací pomocí GPS. Aplikace
také dokáže odeslat Horské službě nouzovou textovou zprávu s přesnou polohou
uživatele telefonu.
»Mobilní« Horská služba též pomůže
vyhledat lyžařská střediska, informace
o sněhových podmínkách, lavinovém nebezpečí a počasí na daném místě. Podle
aktuální polohy uživatele umí najít i nejbližší stanici Horské služby a zobrazit její
kontaktní údaje. Součástí aplikace jsou
rovněž důležité informace pro návštěvníky – desatero Horské služby, návod, jak
poskytnout první pomoc, pravidla jízdy
na sjezdovkách a rady, jak předcházet nen
bezpečí v lavinových oblastech.
jan hanDl
ICT publicista
červenec 2012
MO0
Informační a komunIkační technologIe
Základní registry ve finále?
Už na konferenci Internet ve státní správě a samosprávě
v dubnu zaznělo, že hlavní překážkou ostrého startu základních registrů (ZR) po 1. 7. bude čas. Nenaplněnost Registru
práv a povinností ale podle Ministerstva vnitra neohrozí výkon veřejné správy. Ostatní registry nehlásí větší problémy.
n
a to, jaký byl stav příprav systému
základních registrů těsně před jejich ostrým startem jsme se minulý
měsíc dotázali Ministerstva vnitra (MV).
Informace Moderní obci poskytl Jiří Korbel
z odboru tisku a PR.
technologIcky PoDle Plánu
»Ověřovací provoz ZR běží a hlavní editační agendové informační systémy jsou
připojeny,« potvrdil ke konci června Jiří
Korbel. »Řízeným procesem jsou postupně
připojovány ostatní menší editorské systémy a zároveň je zpřístupněna registrace
pro uživatelské neboli čtecí AIS.« V plném
proudu byla také aktualizace dat, denně se
jednalo o více než 150 tisíc transakcí.
Druhá instance ZR už byla nastěhována
do datového centra Státní tiskárny cenin
a její oživování a integrace probíhaly podle
plánu. Pokračovalo oznamování působností v registrovaných agendách. Obce a kraje
byly v polovině června na asi 70 % naplněnosti.
MV už v květnu avizovalo, že po procesní
stránce ZR k 1. 7. zcela připraveny nebudou v důsledku nenaplněnosti matice práv
a povinností a kvůli absenci interaktivních
formulářů. Připravovalo proto dočasné
řešení. Tento materiál prošel v červnu připomínkovým řízením a MV se jej chystalo
předložit vládě. »V případě schválení budou zahájeny okamžité práce na eliminaci
rizik, zejména u úředních formulářů,« doplnil Jiří Korbel.
Co by podle doporučení MV měly obce
a města po 1. 7. rozhodně zajistit?
n
úpravu vlastního agendového informačního systému pro přístup k základním
registrům;
úpravu vlastních formulářů pro výkon
agend samostatné působnosti;
n úpravu procesů při ztotožňování podatele, tj. seznámit své úředníky se změnami
procesů;
n
zajistit přiřazení vlastních úředníků
ke konkrétní úřední roli v daném Identity management systému (buď vlastní AIS
nebo CzechPOINT/jip).
Chystá MV pokračování seminářů, workshopů či konferencí k problematice ZR?
»Další publicitu plánujeme až po prázdninách. Ve fázi schvalování textu výzvy je projekt školení v e-Governmentu II a zároveň
se připravuje předběžné znění projektové
žádosti,« upřesnil Jiří Korbel.
n
ros a rÚIan: školení a aPlIkace
Do Registru osob (ROS), jejž spravuje Český statistický úřad (ČSÚ), vstoupí obecní
úřady do role editora z důvodu zřizování
příspěvkových organizací. Obce s rozšířenou působností (ORP) budou též editory
fyzických osob – provozovatelů stanic měření emisí a honebních společenstev. Budou tyto subjekty zapisovat, přidělovat IČO
a aktualizovat referenční údaje. Pro tento
účel vytvořil ČSÚ integrovaný agendový
informační systém registru osob. V červnu
proběhlo několik školení k ovládání systému pro pracovníky ORP, kteří by měli plnit
roli konzultantů pro ostatní obce.
Finální naplnění Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
provozními daty se plánovalo na 26. června (po uzávěrce tohoto vydání Moderní
obce, pozn. red.). Ve věci čištění dat byly
obce oslovovány od listopadu 2011, kdy se
ve spolupráci s MV vygenerovaly první rozdílové soubory, v nichž obce dostaly k do-
Metodické pomůcky k ZR
Na portálu Správa základních registrů, www.
szrcr.cz, naleznou obce a města řadu materiálů,
které osvětlují systém základních registrů a mají
pomoci s prací v něm. K dispozici je např. dokument
Dopady základních registrů na územní samosprávu
a jeho přílohy nebo Kuchařka pro připojení městských částí do testovacího prostředí (pilotáž ÚMČ
Praha 13).
Koncem června Ministerstvo vnitra zveřejnilo
příručku pro zástupce krajů a obcí Jak na základní
registry? Materiál shrnuje smysl ZR, legislativní
rámec i dopady na chod organizací veřejné správy.
šetření soupisy rozdílů v adresách mezi adresami v evidenci obyvatel (ve správě MV)
a adresami v systému územní identifikace
(ISÚI). »Rozdíly vznikly proto, že zdrojem
údajů o adresách pro RÚIAN byl ze zákona ÚIR-ADR, územně identifikační registr
adres Ministerstva práce a sociálních věcí,«
vysvětluje Karel Štencel, místopředseda
Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, správce RÚIAN. »Ale čištění dat v rozsáhlých informačních systémech je složitý
a trvalý proces, stále totiž bude docházet
ke změnám a reklamacím, jež bude nutno
na obcích průběžně řešit«.
Většina obcí, které jsou ze zákona editory
vybraných údajů v RÚIAN prostřednictvím
AIS ISÚI, na konci června registru nic »nedlužila«. Malé obce, které k systému ISÚI
nejsou připojeny, zpravidla neměly věcný
důvod do systému vstupovat, protože četnost jejich potřebných vstupů do systému
ISÚI je malá. »Jde o přidělení čísla popisného a evidenčního tam, kde stavba neprochází stavebním řízením, což je málokdy,«
dodává místopředseda ČÚZK. »Trochu nás
však trápí nečinnost 41 stavebních úřadů.«
Podporu nabízí ČÚZK nově také prostřednictvím školicí aplikace pro externí uživatele z obcí, dosažitelné na http://elearning.
n
cuzk.cz/upk/data/toc.html.
sImona Dvořáčková
Základní registry
Víme, že orgány veřejné správy musí od 1.7.2012 komunikovat
s informačním systémem základních registrů (ISZR) pouze elektronicky.
HELIOS nabízí komplexní řešení — Komunikační komponentu základních registrů
> umožňuje komunikaci všech uživatelů systému s ISZR
> monitoruje a zaznamenává přístupy do ISZR dle platné legislativy
> je schopna poskytovat tyto služby i produktům třetích stran
Více informací naleznete na www.helios.eu/fenix
červenec 2012
MO001281-1
19
Životní prostředí
Civilizovaná společnost pečuje
o životní prostředí, říká ministr
V souladu se slibem ministra životního prostředí Tomáše Chalupy by na podporu energetických úspor v sektoru veřejných
budov mělo být z programu Zelená úsporám uvolněno dalších
přibližně 350 milionů korun. Bude to možné díky prodeji přebytků emisních povolenek, které Ministerstvo životního prostředí drželo v rezervě pro nové účastníky a jež nelze převést
do dalšího programového období Evropské unie.
n Co je na tom, pane ministře, pravdy
a jaký k tomu MŽP zaujímá postoj?
Evropská komise (EK) se skutečně na jednání, které se týkalo problematiky provozovatelských vztahů projektů spolufinancovaných v rámci Operačního programu
Životní prostředí, vyjádřila, že bez ustanovení nezávislé regulační instituce pro vodohospodářský trh v České republice nebude
možné v programovém období 2014–2020
podporovat projekty zaměřené na oblast
vodohospodářské infrastruktury. Tento postoj EK není úplně nový. Již od roku 2004
upozorňuje na – podle jejího názoru – nevyhovující regulaci vodohospodářského trhu
v ČR. Jako dočasné řešení této kritiky byly
v roce 2007 schváleny podmínky v rámci OPŽP, které umožnily schválení našeho
operačního programu jako celku. V dalším
programovém období se však Evropská komise již k takto provizornímu řešení nechce
uchýlit. Ministerstvo životního prostředí
nemá hlavní kompetence v otázkách regulace vodohospodářského trhu v ČR. Cenovým regulátorem je Ministerstvo financí
a věcná regulace je v kompetenci Ministerstva zemědělství. Ministerstvo životního
prostředí však již od roku 2010 průběžně
upozorňuje na signály Evropské komise,
které směřují k požadavku ustavení nezávislé regulační instituce u nás. V současné
20
době se MŽP stalo mediátorem jednání tzv.
Kulatého stolu k otázkám nezávislého regulátora vodohospodářského oboru v ČR.
Cílem těchto jednání je najít konsenzus
v této věci mezi vnímáním českých orgánů
zodpovědných za regulaci na straně jedné
a Evropskou komisí na straně druhé.
n Nebyla by případná absence OPŽP
ve výrazně početně zredukovaném souboru operačních programů u nás od roku
2014, jak se o tom teď hovoří, známkou
toho, že problematika životního prostředí
není současnou vládou plně doceňována?
Stejně jako toho, že by po roce 2014 mohly
být možnosti řešení problémů v této oblasti s pomocí evropských fondů menší,
než je tomu nyní?
Ministerstvo životního prostředí má
enormní zájem o vlastní operační program
v programovém období 2014–2020. Péče
o životní prostředí je totiž opravdu jedním
ze základních pilířů civilizované společnosti a jako taková by neměla být podceněna.
V rámci současných jednání o dotacích
v příštím programovém období se proto MŽP zasazuje o samostatný operační
program, jenž by byl v jeho kompetenci.
Samostatný operační program zaměřený
na ochranu životního prostředí může zajistit věnování dostatečné péče řešení environmentálních otázek. Například v oblasti
vodního hospodářství bychom se chtěli
zaměřit na zlepšení jakosti pitné vody pro
obyvatelstvo, dále na budování čistíren odpadních vod a kanalizací v menších obcích
pod 2000 obyvatel, kde je přiměřené čištění odpadních vod také povinností, která
vychází z unijního práva. Prioritou je také
zlepšení ochrany před povodněmi a s tím
související budování informačních a varovných systémů.
n Jak v této souvislosti vidíte rok 2015,
kdy by zneškodňování odpadních vod
měly mít jako povinnost (byť dosud ještě
oficiálně nestanovenou) také venkovské
obce pod 2000 ekvivalentních obyvatel?
Máte pravdu, že tato povinnost není oficiálně vázána na rok. Povinnost přiměřeného čištění odpadních vod z malých obcí
vychází ze směrnice o čištění městských
odpadních vod.
FOTO: LibOr FOjTík
n
avzdory už prakticky jisté početní
redukci operačních programů u nás
od roku 2014 by si Ministerstvo životního prostředí (MŽP) »enormně« rádo
ponechalo ve své kompetenci operační
program podobný současnému Operačnímu Životní prostředí (OPŽP). Šéf resortu
Tomáš Chalupa připomíná, že samostatný
program zaměřený na ochranu životního
prostředí může zajistit dostatečnou péči řešení environmentálních problémů.
Otázky jsme mu kladli krátcé poté, co
na konferenci VODA FÓRUM 2012 v závěru května v Praze zazněla informace, že
Evropská komise, resp. Generální ředitelství EK pro regionální politiku (DG Regio)
chce podmínit evropské dotace pro české
vodárenství od roku 2014 tím, že Česko zřídí nezávislou regulační instituci, na niž by
územní samospráva přesunula své kompetence v oblasti kontroly cen vody.
Ministr Tomáš Chalupa: Umím si představit, že by v České republice bylo od určitého roku zakázáno skládkování odpadu.
Vždyť například ve Švýcarsku je běžné,
že tam téměř každá obec vyprodukovaný
odpad energeticky dále zpracovává.
Počítáte s tím, že by s nástupem nového programového období EU při podpoře
projektů z oblasti životního prostředí byly
využívány i některé dosud méně časté formy financování? Například revolving, zvýhodněné úvěrování apod.?
Vzhledem k tomu, že v současné době
zatím ještě není jasně stanoven rozsah
dotačních titulů v programovém období
2014–2020, nelze v tuto chvíli předjímat,
jaké formy financování budou využity.
n
n MŽP podporuje výstavbu zařízení pro
energetické využívání odpadů (ZEVO), a to
i jako součást krajských či mezikrajských
integrovaných systémů nakládání s odpady. Co pro to však MŽP může konkrétně
udělat, když podpora budování ZEVO je
v gesci zejména Ministerstva průmyslu
a obchodu a na investice do těchto zařízení chybějí peníze a ani reakce veřejnosti
na ZEVO nebývá příliš pozitivní?
MŽP v souladu s evropskou legislativou
prosazuje dodržování hierarchie nakládání
s odpady, kterou určuje členským státům
Evropská unie – předcházet vzniku odpadů, dále vzniklý odpad opětovně použít, recyklovat a následně využít jinak, například
energeticky. Posledním možným způsobem
nakládání je pouhé odstranění odpadu.
V ČR je převážná část komunálních odpadů skládkována, což by měl být až poslední
způsob, jak nakládat s odpady. Po vytřídění
červenec 2012
ilustrační foto: dagmar hofmanová
SPEcIál
Radnice v Lounech.
Poskytování informací obcemi
(vybrané otázky)
JUDr. ADAM FUREK
ObSAh
n
n
n
n
n
n
Úvod
Právo na informace v českém právním řádu
Postavení obcí při poskytování informací
Poskytování informací na žádost
Vybrané důvody pro neposkytnutí informace
(odmítnutí žádosti)
Některé typické žádosti o poskytnutí informací
I
I
II
IV
VI
VIII
ÚVOD
Informace v současné době představují natolik významnou komoditu, že o dnešní společnosti právem hovoříme jako o společnosti
informační. Podstatnou část informací představují tzv. informace
veřejného sektoru, tedy informace, které pro své potřeby vytvářejí
nebo získávají státní orgány, obce, kraje a jimi zřízené, založené či
ovládané právnické osoby. Většina z těchto informací (potenciálně
vlastně každá taková informace) přitom je nebo může být využita
třetími osobami, a to nejen při účasti veřejnosti na rozhodovacích
procesech ve veřejné správě či při jejich kontrole, ale též k dalšímu komerčnímu zpracování. Poptávka po informacích veřejného
sektoru proto vedla k právnímu zakotvení záruk tzv. svobodného
přístupu k informacím, které se od původních garancí práva svočervenec 2012
bodně vyhledávat a šířit informace postupně rozšířily i na povinnost státu a dalších veřejnoprávních subjektů aktivně zpřístupňovat (poskytovat) informace.
Mezi subjekty, na které podle českého práva dopadá povinnost
poskytovat informace o své činnosti, náležejí i územní samosprávné celky, tedy obce a kraje. Následující text je proto zaměřen na poskytování informací obcemi, zejména na vyřizování individuálních
žádostí o informace. Vzhledem k omezenému textovému rozsahu
přílohy se přitom zaměříme zejména na nejčastější aplikační problémy.
PRÁVO NA INFORMACE V ČESKÉM
PRÁVNÍM ŘÁDU
Český právní řád garantuje právo na informace v čl. 17 Listiny základních práv a svobod. Odstavec první zaručuje svobodu projevu
a právo na informace, odstavec čtvrtý stanoví podmínky pro přípustné omezení práva na informace a odstavec pátý ukládá povinnost státním orgánům a orgánům územní samosprávy přiměřeným
způsobem poskytovat informace o své činnosti, přičemž podmínky
a provedení stanoví zákon. Tímto zákonem je především zákon
č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (v dalším
I
›
SPEcIál
› textu hovoříme o »informačním zákonu« a užíváme zkratku InfZ;
není-li uvedeno jinak, odkazuje text na ustanovení informačního
zákona).
Práva na informace se ovšem týká velké množství dalších zákonů. Ty nejčastěji stanoví specifická omezení, která brání či upravují zpřístupnění určité informace /např. § 27 odst. 8 zákona
č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů
(krizový zákon), který chrání tzv. zvláštní skutečnosti, § 168 odst.
2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), který podmiňuje poskytnutí kopie dokumentace stavby souhlasem pořizovatele či vlastníka stavby/ nebo naopak
rozšiřují aktivní informační povinnost, tedy ukládají zveřejnění určitých informací (např. § 147a zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných
zakázkách). Zvláštní zákony však mohou stanovit i svou vlastní
(komplexní) úpravu přístupu k určitým informacím /např. zákon
č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů ve vztahu k informacím obsaženým
v registru oznámení, zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí
České republiky (katastrální zákon), ve vztahu k informacím obsaženým v katastru nemovitostí/.
Pro určení vztahu zvláštních úprav a informačního zákona přitom platí pravidlo speciality. Pokud zvláštní zákon upraví jen dílčí
aspekty práva na informace, postupuje se při poskytování informací podle ustanovení informačního zákona ve spojení s touto
zvláštní právní úpravou (např. žádost o poskytnutí informace, která je »zvláštní skutečností«, bude vyřizována podle informačního
zákona, avšak důvod pro její nevydání bude vyplývat z krizového
zákona). Naopak pokud zvláštní zákon stanoví komplexní právní
úpravu poskytování informací, bude žádost o informace vyřizována plně v režimu zvláštního zákona (byť by žadatel podal žádost
o informace s výslovným odkazem na informační zákon). Informační zákon takovou »komplexní právní úpravu« sám charakterizuje ve svém § 2 odst. 3 a považuje za ni pouze takovou, která plně
reguluje vyřízení žádosti, tj. včetně náležitostí a způsobu podání
žádosti, dále lhůty, opravné prostředky i způsob poskytnutí informací.
Specifickou úpravou se řídí poskytování informací o životním
prostředí. Ustanovení čl. 35 odst. 2 Listiny zaručuje právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů. Zákonem, jenž toto právo provádí, je zákon č. 123/1998 Sb.,
o právu na informace o životním prostředí. Ten má ve smyslu § 2
odst. 3 InfZ povahu »komplexní úpravy«, jež při poskytování informací o životním prostředí zcela vylučuje postupy podle obecního
informačního zákona.
POSTAVENÍ OBCÍ PŘI POSKYTOVÁNÍ
INFORMACÍ
Podle § 2 odst. 1 mají povinnost poskytovat informace vztahující
se k jejich působnosti tzv. povinné subjekty, mezi které zákon zařazuje především státní orgány, územní samosprávné celky a jejich
orgány a veřejné instituce. Obec je územním samosprávným celkem, a proto je povinna poskytovat informace vztahující se k její
působnosti.
Ze zákonné formulace územní samosprávné celky a jejich orgány
ovšem není zcela zřejmé, zda je v případě obcí povinným subjektem obec jako taková nebo zda jsou samostatnými povinnými subjekty i jednotlivé obecní orgány (zastupitelstvo, rada, starosta atd.),
které by v takovém případě musely žádosti jim adresované také
samy vyřizovat (např. žádost adresovanou zastupitelstvu by nemohl vyřídit jiný obecní orgán). Problém nakonec vyřešila judikatura,
která dovodila, zjednodušeně řečeno, že při poskytování informací, které se týkají samostatné působnosti, je povinným subjektem
územní samosprávný celek jako takový, naopak jde-li o informace
vztahující se k přenesené působnosti, je povinným subjektem vždy
ten obecní orgán, jenž danou přenesenou působnost vykonává,
tj. nejčastěji obecní úřad /rozsudky Nejvyššího správního soudu
(NSS) ze dne 27. 10. 2010, č. j. 4 Ans 13/2008-87 a ze dne 20. 10.
2011, č. j. 6 As 33/2011-83/.
Je-li však povinným subjektem obec jako celek, je dále nutné určit, který obecní orgán má žádosti vyřizovat. Názory nejsou jednotné, některé dovozují funkční příslušnost rady obce z § 102 odst. 3
II
zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), jiné příslušnost
obecního úřadu s odkazem na speciální § 130 odst. 1 správního
řádu a existují i názory, které tuto povinnost připisují starostovi
obce na základě § 103 odst. 4 písm. e) zákona o obcích. Vyřizování žádostí by však mělo příslušet obecnímu úřadu, neboť se svou
podstatou jedná o rozhodování o subjektivním veřejném právu
na informace, takže je namístě uvažovat o analogické aplikaci
§ 130 odst. 1 správního řádu. V každém případě ale bude vhodné,
aby rada obce např. v organizačním řádu obecního úřadu výslovně
pověřila vyřizováním žádostí o informace obecní úřad (konkrétní
odbor či odbory). V některých obcích bývá kromě obecního úřadu
pověřena vyřizováním informací, které se jí týkají, i obecní (městská) policie. Za obec však nemůže žádosti vyřizovat (zejména vydávat rozhodnutí o odmítnutí žádosti) osoba odlišná od obce, např.
advokátní kancelář na základě plné moci (rozsudek KS v Plzni ze
dne 30. 9. 2011, č. j. 57 A 38/2010-69).
Správní judikatura dále dovodila, že domáhá-li se žadatel zpřístupnění informace ze samostatné působnosti obce, je lhostejné, kterému obecnímu orgánu svou žádost adresoval, protože se
k její působnosti vztahují veškeré informace, které se týkají všech
obecních orgánů. Proto pokud je žádost adresována např. starostovi obce, požadované informace se však týkají zastupitelstva
obce (např. žádost o kopii usnesení zastupitelstva obce), nemůže
starosta žádost odložit podle § 14 odst. 5 písm. c) s tím, že se žadatel obrátil na »nepříslušný« obecní orgán (rozsudek NSS ze dne
7. 8. 2007, č. j. 2 As 12/2007-79). Bez ohledu na adresování žádosti
ji za obec vyřídí obecní úřad jakožto orgán příslušný k vyřizování
žádostí o informace (srov. předchozí odstavec), a to »za« všechny
obecní orgány, tj. z hlediska působnosti všech obecních orgánů.
Podobný problém může nastat i u žádostí, které se vztahují k přenesené působnosti. Zde, jak bylo řečeno, jsou samostatnými povinnými subjekty vždy jednotlivé obecní orgány. Je-li však žádost
(chybně) adresována orgánu obce, jenž danou oblast přenesené
působnosti nevykonává (např. žádost o informace o činnosti stavebního úřadu je adresována zastupitelstvu obce), není možné,
aby ji tento funkčně nepříslušný obecní orgán odložil podle § 14
odst. 5 písm. c). Žádost se bez dalšího »předá« k vyřízení tomu orgánu obce, který danou působnost vykonává (usnesení o postoupení věci se nevydává).
V souvislosti s poskytováním informací obcemi je nutné určit
i působnost, v níž obce podané žádosti vyřizují. Rozhodující je
povaha požadovaných informací. Podle § 20 odst. 6 jsou žádosti o informace, které se týkají přenesené působnosti, vyřizovány
v působnosti přenesené, a platí proto, že žádosti o informace, které se týkají samostatné působnosti, jsou vyřizovány v působnosti
samostatné. Vyřizování žádostí přitom nezakládá žádnou specifickou přenesenou působnost, ale je vždy součástí výkonu toho úseku svěřené státní správy, jehož se informace týkají (např. informace
o činnosti stavebního úřadu jsou poskytovány jako součást výkonu
přenesené působnosti podle stavebního zákona). Domáhá-li se
žadatel v jedné žádosti poskytnutí informací z přenesené i samostatné působnosti (např. žádost o kopii rozhodnutí o přestupku
a usnesení zastupitelstva obce o prodeji nemovitosti), je vhodné
jednotlivé části vyřizovat samostatně. Pokud takové oddělení možné není (např. žádost o veškeré informace související s výstavbou
obecní školy, kde obec může vystupovat v postavení vlastníka i stavebního úřadu), je žádost vyřizována »souhrnně« v působnosti samostatné (rozsudek NSS ze dne 28. 11. 2008, č. j. 4 As 57/2007-85).
Na rozdíl od krajů není u obcí »zaměnění« režimu vyřizování nijak
fatální, neboť nadřízeným orgánem, jenž může postup při vyřizování žádosti přezkoumávat, bude vždy krajský úřad.
Mnoho obcí zakládá nebo zřizuje k plnění svých úkolů samostatné právnické osoby. Příkladem jsou příspěvkové organizace obce,
zřizované podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
územních rozpočtů, nebo obchodní společnosti zakládané podle
obchodního zákoníku. Tyto právnické osoby mohou být za určitých
podmínek samostatnými, od obce odlišnými povinnými subjekty
ve smyslu § 2 odst. 1 jako tzv. veřejné instituce. Pojem sám není zákonem přímo definován, teorie i judikatura však postupně dovodila
znaky, jimiž se veřejná instituce vyznačuje. Jsou jimi (zjednodušeně řečeno) zakládání nebo zřizování státem nebo územním samosprávným celkem, dohled státu nebo samosprávy nad jejich činnosti, ustavování jejich orgánů a veřejný účel jejich existence (činnosti).
červenec 2012
SPEcIál
Na tomto místě nelze podrobně analyzovat, které subjekty uvedené
znaky naplňují, lze však uvést některé soudy »potvrzené« veřejné
instituce. Veřejnými institucemi byly shledány např. Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s., jejímž jediným akcionářem je hlavní město
Praha (rozsudek NSS ze dne 19. 10. 2011, č. j. 1 As 114/2011-121),
fotbalový klub města ve formě akciové společnosti (rozsudek NSS
ze dne 29. 5. 2008, č. j. 8 As 57/2006-67) nebo ČEZ a. s., v níž má
Česká republika cca 70% účast (rozsudek NSS ze dne 6. 10. 2009,
č. j. 2 Ans 4/2009-93). Samostatnými povinnými subjekty v podmínkách obcí proto budou obecní příspěvkové organizace, dobrovolné svazky obcí, školské právnické osoby zřizované obcemi a dále
obchodní společnosti, jichž je obec jediným společníkem nebo
které obec ovládá ve smyslu obchodního zákoníku (např. v nichž
vykonává více než 50 % hlasovacích práv).
Veřejné instituce jsou jakožto samostatné povinné subjekty povinny poskytovat informace o své činnosti, zejména vyřizovat žádosti o informace. Někdy se však žadatelé obracejí na obec jako
zřizovatele či společníka určité právnické osoby a požadují poskytnutí informací, které se této právnické osoby týkají. Takovou žádost
ovšem nelze bez dalšího odložit podle § 14 odst. 5 písm. c), neboť
již tím, že obec je společníkem, zakladatelem nebo zřizovatelem
právnické osoby, se takové informace stávají informacemi souvisejícími s působností obce, a žádost proto musí být věcně vyřizována.
Neznamená to ale, že by obec musela aktivně opatřit i ty informace, jimiž aktuálně nedisponuje (v podrobnostech viz další text).
POJEM »InFORMAcE«
Informační zákon vymezuje pojem informace ve svém § 3 odst.
3. Informací se rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv
podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.
Informací tedy je každý zaznamenaný údaj (vyjma počítačového
programu podle § 3 odst. 4).
Je ovšem nutné rozlišovat mezi informací a dokumentem jakožto hmotným nosičem informace. Jedna informace může být
zaznamenána na více dokumentech, ale stejně tak jeden dokument může zaznamenávat více informací. Např. zápis z jednání
zastupitelstva obce je jeden dokument, jenž zaznamenává různé
informace (zjednodušeně řečeno co bod jednání, to svou povahou samostatná informace). Naopak informace o prodeji obecní
nemovitosti může být zaznamenána ve více dokumentech (kupní
smlouva, znalecký posudek, usnesení zastupitelstva o prodeji nemovitosti apod.). Žadatelé přitom mohou označit požadované informace nejen jejich věcnou charakteristikou (Jakou odměnu zaplatila obec společnosti XY za opravu budovy obecního úřadu?),
ale i označením konkrétních dokumentů (žádám o kopii smlouvy
o opravě budovy obecního úřadu). Označení konkrétního požadovaného dokumentu je dokonce praktičtější, neboť usnadňuje
zpracování odpovědi na žádost (odpadá identifikace dokumentů,
v nichž by informace mohla být uvedena). Označením dokumentu se žadatel vlastně domáhá poskytnutí všech informací, které
jsou v něm zaznamenány (rozsudek NSS ze dne 7. 5. 2008, č. j. 1
As 17/2008-67).
Protože znakem informace je její zaznamenání, podléhají informační povinnosti jen ty informace, které reálně existují (jsou zaznamenány), případně které ze zaznamenaných údajů jednoznačně
vyplývají (např. žádost o informace, zda určitá skutečnost nastala
či nikoli). Informační povinnost se tedy nevztahuje na informace
neexistující (ty, které nikdy nevznikly, nebo ty, které již byly zničeny). Stejně tak se žadatel nemůže domáhat ani vytvoření nové
informace. Informační zákon v § 2 odst. 4 tuto skutečnost výslovně
zdůrazňuje, když z informační povinnosti vylučuje dotazy na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. To ovšem
neznamená, že by taková žádost neměla být podle informačního
zákona procesně vyřizována. Pokud požadovaná informace neexistuje, povinný subjekt musí žádost rozhodnutím podle § 15 odst.
1 odmítnout, případně může informaci vytvořit a žadateli poskytnout. Obci ovšem nic nebrání, aby nad rámec svých povinností informaci vytvořila a žadateli vydala (tím se vyhne nutnosti žádost
procesně odmítat vydáním rozhodnutí).
V praxi však může být problematické odlišit vytvoření nové informace od »pouhého« zpracování odpovědi na žádost. Rozdíl přitom
červenec 2012
nespočívá v pracnosti zpracování odpovědi, resp. v množství informací, které žadatel požaduje. Je-li vyhledání informací »náročné«,
může povinný subjekt žádat úhradu za tzv. mimořádně rozsáhlé
vyhledání informací podle § 17. O vytvoření nové informace proto půjde tehdy, jestliže povinný subjekt bude muset k uspokojení
informačního požadavku žadatele provádět se shromážděnými informacemi takové operace, že konečný výsledek bude představovat určitou kvalitativně novou hodnotu (nepůjde tedy jen o pouhé
mechanické, byť seberozsáhlejší shromáždění informací). Příkladem bývají žádosti o poskytnutí přehledů a statistik určité správní
agendy, zpracování analýz, stanovisek apod. Spočívá-li poskytnutí
odpovědi v jednoduchém mechanickém shromáždění údajů, o vytvoření nové informace podle § 2 odst. 4 nepůjde (např. žádost
o sdělení, kolik projednával správní orgán přestupků na určitém
úseku veřejné správy a v kolika případech byla shledána vina). Měla-li by však být k uspokojení žadatele prováděna »sofistikovanější« operace s daty, pak by se již o vytváření nové informace jednat
mohlo (např. žádost o sdělení, kolik projednával správní orgán
přestupků podle jednotlivých ustanovení přestupkového zákona,
v kolika případech došlo k potrestání, jaký byl věkový průměr přestupců, v kolika případech došlo k úspěšnému exekučnímu vymožení uložené pokuty, kolik bylo podáno odvolání, z jakého důvodu
došlo ke zrušení rozhodnutí apod.). V pochybnostech je lépe informaci zpracovat a po žadateli žádat úhradu za mimořádně rozsáhlé
vyhledání informací.
Odmítnutí žádosti podle § 2 odst. 4 je ovšem přípustné, jen
pokud požadovaná informace skutečně dosud nebyla vytvořena.
Pokud se žadatel např. táže, z jakého důvodu došlo k prodeji určité obecní nemovitosti (dotaz na názor) nebo jak hodlá obec zakročit proti nelegální skládce (dotaz na budoucí rozhodnutí), pak
byl-li takový důvod zaznamenán nebo bylo-li rozhodnutí o dalším postupu již učiněno, půjde ve smyslu informačního zákona
o informací existující a výluku z informační povinnosti podle § 2
odst. 4 využít nelze (rozsudky NSS ze dne 11. 11. 2011, č. j. 5 As
44/2011-80 a ze dne 19. 10. 2011, č. j. 1 As 107/2011-70). Informační zákon tedy nezakládá povinnost obci vytvářet dodatečná
zdůvodnění svých aktivit, ovšem tam, kde takové zdůvodnění
bylo učiněno, neumožňuje obci, aby je s odkazem na § 2 odst. 4
třetím osobám nezpřístupnila.
Aplikace § 2 odst. 4 bude vyloučena i tam, kde povinný subjekt informaci sice nemá, nicméně z právního řádu lze dovodit
jeho povinnost takovou informaci mít. V takovém případě musí
být informace doplněna a žadateli poskytnuta (rozsudek NSS ze
dne 9. 2. 2012, č. j. 1 As 141/2011-67). Příkladem může být výroční zpráva o poskytování informací, kterou podle § 18 zpracovává
a zveřejňuje každý povinný subjekt. Pokud by se žadatel domáhal
jejího poskytnutí, avšak povinný subjekt ji v rozporu se zákonem
nepořídil, musel by ji k podané žádosti dodatečně vytvořit a žadateli poskytnout. Výjimkou by snad mohly být jen ty situace,
v nichž by povinný subjekt jednoznačně prokázal, že informaci
již obnovit nelze (např. úplné zničení jediného exempláře určitého dokumentu).
POJEM »PůSObnOSt«
Povinnost poskytovat informace omezuje informační zákon
pouze na informace, které se vztahují k působnosti povinného
subjektu. Působností obce ve smyslu § 2 odst. 1 je ovšem nutné
rozumět nejen výkon vrchnostenské veřejné správy, tedy typicky
postupy podle správního či daňového řádu, ale veškerou aktivitu, kterou obec vykonává. Informační povinnosti proto podléhají
např. nejen údaje související s výkonem působnosti stavebního
úřadu, ale i informace o nakládání s obecním majetkem, o pracovněprávních záležitostech apod. V podmínkách informačního
zákona je tedy nutné pojem působnost povinného subjektu vnímat jako jeho činnost, takže informační povinnosti obce podléhají veškeré informace, které se obce týkají (rozsudky NSS ze dne
21. 5. 2009, č. j. 5 As 68/2008-60 a ze dne 22. 9. 2010, č. j. 4 As
16/2010-61). Pokud se požadovaná informace k působnosti obce
nevztahuje, je dán důvod pro odložení žádosti podle § 14 odst. 5
písm. c).
Informační povinnosti však nepodléhají veškeré informace, které obec reálně má (jimiž disponuje), neboť neplatí, že by se již držením určité informace tato automaticky stávala informací vztahující
III
›
SPEcIál
› se k působnosti jejího držitele. Je sice pravdou, že disponuje-li po- POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ
vinný subjekt určitou informací, pak zpravidla proto, že se k jeho
působnosti (činnosti) vztahuje. Nelze ovšem vyloučit, že obec získá NA ŽÁDOST
informaci, která se k její působnosti skutečně nevztahuje v žádném
myslitelném kontextu. Příkladem může být žádost o sdělení výše
platu náměstka ministra dopravy, adresovaná obci. I kdyby obec
takovou informaci (náhodou) měla, přesto se sotva bude vztahovat k její působnosti a bude dán důvod pro odložení žádosti podle
§ 14 odst. 5 písm. c). Někdy ovšem může být posouzení sporné.
Např. informace o výsledku jednání o výstavbě dálnice na území
obce, kterých se obec nijak neúčastnila. Vztah takové informace
k působnosti obce by zde totiž mohl být dán tím, že dálnice má být
vystavěna na území dané obce.
V souvislosti s působností povinného subjektu je vhodné se
znovu zastavit u neexistujících informací. Při postupu podle informačního zákona totiž povinný subjekt musí nejdříve určit, zda se
žadatelem poptávané informace pojmově vztahují k jeho působnosti. Pokud nikoli, je dán důvod pro odložení žádosti podle § 14
odst. 5 písm. c). Jestliže se však informace k působnosti povinného subjektu pojmově vztahuje (např. požadavek na zápis z jednání mezi starostou obce a hejtmanem kraje), avšak informace neexistuje (žádné jednání se neuskutečnilo nebo z něj nebyl pořízen
záznam), nelze žádost odložit, ale je nutné ji vyřídit jako žádost
o poskytnutí neexistujících informací, tj. rozhodnutím podle § 15
odst. 1 odmítnout.
DVA zPůSOby »POSKytOVání InFORMAcí«
Informační zákon rozlišuje zveřejňování informací a jejich poskytování na základě individuální žádosti. Pro obě tyto informační
aktivity užívá zastřešující pojem poskytování informací (§ 4 odst.
1). V praxi se někdy pojmem poskytování informací nesprávně rozumí jen vyřizování individuálních žádostí, případně se nesprávně
dává rovnítko mezi poskytnutím informace konkrétnímu žadateli
a jejím zveřejněním. Jednotlivé situace je však nutné důsledně rozlišovat.
Tato příloha je zaměřena na poskytování informací na základě
podaných žádostí, a proto se zveřejňováním informací budeme
zabývat jen stručně. Informační zákon rozlišuje informace zveřejňované povinně (§ 5 odst. 1 až 6) a informace zveřejňované
dobrovolně, tedy na základě uvážení povinného subjektu (§ 5
odst. 7).
Z povinně zveřejňovaných informací je vhodné připomenout povinnost plynoucí z § 5 odst. 3, podle něhož musí povinný subjekt
zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup (zpravidla na internetu) každou informaci, kterou poskytl na základě individuální
žádosti (za určitých podmínek postačí zveřejnění doprovodné informace shrnující obsah poskytnuté informace), a to do patnácti
dnů od poskytnutí informace (v podrobnostech stanovisko Ministerstva vnitra č. 1/2012,http://www.mvcr.cz/odk, rubrika »stanoviska«).
Při dobrovolném zveřejňování informací platí pravidlo, podle něhož, zjednodušeně řečeno, může povinný subjekt zveřejnit
jakoukoli informaci, kterou by podle informačního zákona mohl
poskytnout na základě individuální žádosti., tzn. v podobě, v jaké
by ji vydal žadateli. V praxi půjde nejčastěji o zveřejňování dokumentů (např. usnesení nebo zápisy ze zasedání zastupitelstva
obce). Z nich je proto nutné v souladu s § 5 odst. 7 před jejich
zveřejněním odstranit všechny zákonem chráněné údaje (např.
osobní údaje, obchodní tajemství apod.). Při rozhodování, zda
určitá informace bude dobrovolně zveřejněna, je dále vhodné
(a v případě osobních údajů dokonce s ohledem na § 5 odst. 3
a § 10 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, dokonce nutné) zohlednit i dopady jejího
zveřejnění, neboť byť by konkrétní informace musela být na základě individuální žádosti vydána, mohlo by jejím zveřejněním
předem neurčenému okruhu osob již dojít k nepřiměřenému
zásahu např. do práva na ochranu soukromí a osobních údajů.
V takovém případě by ke zveřejnění údaje dojít nemělo, přestože by jinak musel být na základě konkrétní žádosti konkrétnímu
žadateli zpřístupněn. Zveřejňování zápisů a usnesení z jednání
obecních orgánů a zveřejňování zvukových či obrazových záznamů již byla v Moderní obci věnována pozornost v čísle 1/2012
(str. 38 a 39), na které odkazujeme.
IV
Nejvíce praktických problémů je spojeno s poskytováním informací na základě individuálních žádostí o informace, tj. s vyřizováním
podaných žádostí. V následujícím textu se proto zaměříme na procesní postupy, které informační zákon pro vyřizování žádostí předepisuje, a na některé zákonné důvody stanovené pro neposkytnutí informace.
PODání žáDOStI
Žádost o poskytnutí informace může podat kterákoli fyzická nebo
právnická osoba (§ 3 odst. 1) bez ohledu na svou státní příslušnost,
na vztah k obci či k požadovaným informacím (žádat o informace
proto může i osoba, která není občanem obce). Žadatel ani není
povinen svou žádost jakkoli odůvodňovat a obec není oprávněna
motivaci žadatele k získání informace hodnotit. Informační zákon
proto bývá využíván k získání informací např. podnikateli za účelem jejich dalšího podnikatelského využití nebo studenty k získání
statistických podkladů pro diplomové či bakalářské práce. Přestože se povinné subjekty brání poskytování takových informací
s pocitem jejich využití k obohacení žadatele na úkor povinného
subjektu, o zákonný důvod pro jejich nevydání nejde (komerční
využívání informací veřejného sektoru je dokonce leitmotivem
směrnice ES č. 2003/98/ES o opakovaném využití informací veřejného sektoru).
Žádost může být podána ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací (§ 13 odst. 1),
tedy i prostřednictvím telefonu, faxu či elektronické pošty. Podle
způsobu podání žádosti se ovšem liší její další vyřízení. Je-li žádost
podána ústně (telefonem, osobně v informačním středisku apod.),
není povinný subjekt povinen ji vyřizovat formálními postupy předpokládanými informačním zákonem (např. vydávat rozhodnutí při
neposkytnutí informace) ani není povinen ji sepsat písemně do protokolu. Pokud žadatel není spokojen s vyřízením ústně podané žádosti, nemůže se přímo bránit podáním stížnosti podle § 16a, ale
musí žádost (znovu) podat v písemné formě (§ 13 odst. 2 a 3) a bránit
se až proti formálnímu (ne)vyřízení písemně podané žádosti. Pokud
však povinný subjekt k ústně podané žádosti informaci poskytne
(např. vydá kopii zápisu z jednání zastupitelstva), může žádat úhradu nákladů podle § 17 (např. za poskytnuté kopie).
Písemně podanou žádostí je nejen žádost doručená v listinné
podobě (poštou, faxem), ale i žádost podaná formou datové zprávy prostřednictvím elektronické pošty nebo datovou schránkou.
K účinnému podání žádosti prostřednictvím elektronické pošty
přitom není nutné na rozdíl od obecných pravidel správního řádu
(§ 37 správního řádu), aby byla datová zpráva opatřena zaručeným
elektronickým podpisem, ani aby byla dodatečně potvrzována doručením originálu. Za účinně podanou žádost o informace tedy lze
považovat i »prostou« datovou (e-mailovou) zprávu. Podmínkou
ovšem je, aby tato zpráva byla doručena na adresu elektronické
podatelny (§ 14 odst. 4). Pokud se tak nestane, a je doručena např.
na e-mailovou adresu konkrétního pracovníka obce, nespojuje informační zákon s takovým podáním účinky řádného doručení žádosti o informace a k takovému podání se nemusí přihlížet (srov.
rozsudek ze dne 16. 12. 2010 č. j. 1 Ans 5/2010-172). Je ovšem vhodné žadatele na tuto skutečnost upozornit, případně lze vnitřním
předpisem uložit povinnou evidenci takových podání a jejich vyřizování jako řádně podané žádosti.
U elektronicky podávaných žádostí je dále nutné určit, ke kterému okamžiku ji lze považovat za doručenou. Někteří žadatelé totiž
s oblibou odesílají své žádosti na elektronickou podatelnu v pátek
odpoledne či přes víkend, a může být sporné, zda je žádost doručena již okamžikem přijetí datové zprávy systémem elektronické
podatelny (zjednodušeně řečeno uložením na příslušném serveru
nebo dodáním do datové schránky povinného subjektu), nebo až
okamžikem, kdy je obsluhou podatelny otevřena v příslušném programu, tj. zpravidla v nejbližší následující pracovní den. Soudy se
přiklonily k řešení uvedenému na prvním místě (rozsudek NSS ze
dne 13. 11. 2009, č. j. 5 Afs 61/209-130) a dovozují, že podání je doručeno na elektronickou podatelnu již okamžikem jejího uložení
na server podatelny (v uvedeném příkladě tedy již v pátek a prvním
červenec 2012
ilustrační foto: dagmar hofmanová
SPEcIál
Radnice v Mladé Boleslavi.
dnem lhůty pro vyřízení žádosti by zde proto byl den následující,
tj. sobota).
Informační zákon stanoví náležitosti podané žádosti v § 14 odst. 2.
Z žádosti musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena
a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu tohoto zákona. Fyzická osoba uvede v žádosti jméno, příjmení, datum narození,
adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému
pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy
místa trvalého pobytu nebo bydliště. Právnická osoba uvede název,
identifikační číslo osoby, adresu sídla a adresu pro doručování, liší-li
se od adresy sídla. Adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa. Neuvedení některých náležitostí způsobuje »neúčinnost
podání«, neuvedení jiných pak opravňuje k jejich odstranění.
POStUP POVInnéhO SUbJEKtU PřI VyřIzOVání
žáDOStI
n Nedostatky podané žádosti
Po obdržení žádosti musí povinný subjekt nejdříve prověřit, zda
obsahuje všechny zákonem předepsané náležitosti.
Pokud z žádosti není zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena, že se žadatel domáhá poskytnutí informace podle informačního
zákona, neobsahuje-li adresu pro doručování anebo pokud elektronicky podaná žádost nebyla podána prostřednictvím elektronické
podatelny, pak podle § 14 odst. 4 není žádostí ve smyslu informačního zákona a nemusí být podle něj ani vyřizována. V těchto případech lze podání založit ad acta, ledaže by je bylo možné považovat
za podání podle jiného právního předpisu, např. za podnět k prověření podezření ze spáchání přestupku. Je-li to možné, je vhodné
žadatele o nedostatcích podané žádosti uvědomit.
V praxi může činit určité nejasnosti splnění požadavku, aby již
z žádosti bylo zřejmé, že se žadatel domáhá poskytnutí informace podle informačního zákona. Ten totiž bude splněn vždy, pokud
z žádosti alespoň nepřímo vyplývá úmysl žadatele, aby byla vyřizována postupem podle informačního zákona (není však nutné uvádět přesný odkaz na »zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím«, jak dovodil NSS v rozsudku ze dne 29. 8. 2011,
č. j. 8 As 57/2011-77).
Druhou skupinou »vad« žádosti je nedostatek údajů o žadateli. Podle § 14 odst. 5 písm. a) brání-li nedostatek údajů o žadateli
postupu vyřízení žádosti o informaci podle tohoto zákona, zejména podle § 14a nebo 15, vyzve povinný subjekt žadatele ve lhůtě do
7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil; nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení, žádost odloží. Podmínkou pro uplatnění výzvy k doplnění žádosti tedy je, že nedostatek údajů brání vyřízení žádosti. Kromě případů, kdy bude žádost
(pravděpodobně) alespoň zčásti správním rozhodnutím odmítána, připouští praxe výzvu i v případě, že povinný subjekt bude
žádat úhradu nákladů podle § 17, nebo bude-li žádost odkládat
červenec 2012
podle § 14 odst. 5 písm. c). Důvod pro výzvu ovšem nebude dán,
jsou-li povinnému subjektu údaje o žadateli nepochybně známy
z jiné úřední činnosti, např. z vyřizování předchozích žádostí o informace. Výzva musí být nejpozději sedmý den vypravena (odeslána), čímž dojde k přerušení lhůty pro vyřízení žádosti o informace /§ 14 odst. 5 písm. d)/, která proto po doplnění žádosti počíná
plynout od začátku. Sedmidenní lhůta je však lhůtou pořádkovou.
Výzvu lze učinit písemně i ústně; je-li učiněna elektronicky, měla
by být odeslána s uznávaným elektronickým podpisem a prostřednictvím elektronické podatelny obce, případně prostřednictvím
datové schránky. Žadatel může doplnit žádost stejným způsobem,
jakým podle zákona může žádost podat, tj. ústně i písemně. Pokud
žadatel výzvě nevyhoví, povinný subjekt žádost odloží, o čemž není
nutné žadatele informovat /na rozdíl od odložení pro nedostatek
působnosti podle § 14 odst. 5 písm. c)/.
Třetí skupinou vad žádosti je nedostatečná identifikace požadovaných informací. Podle § 14 odst. 5 písm. b) je-li žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je
formulována příliš obecně, vyzve povinný subjekt žadatele ve lhůtě
do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li
žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne o odmítnutí žádosti. U výzvy k upřesnění žádosti se uplatní stejná pravidla jako v případě výzvy k jejímu doplnění, a to včetně »odkladu«
počátku lhůty pro vyřízení žádosti o informace /byť tak nestanoví
§ 14 odst. 5 písm. d) výslovně/. Obě výzvy mohou být uplatněny
i současně a další postup povinného subjektu záleží na tom, zda
žadatel vyhověl oběma výzvám či jen jedné z nich.
Někdy se důvod pro upřesnění nebo doplnění žádosti týká jen
určité její části (např. jen jeden bod žádosti bude nesrozumitelný).
Sporné je, zda má dojít k uplatnění výzvy jen ve vztahu k příslušné
části žádosti a ve zbytku žádost dál vyřizovat, nebo považovat uplatnění výzvy za možné vůči žádosti jako celku a tím docílit »odkladu«
lhůty pro vyřízení celé žádosti. Praxe se přiklání spíše k druhé možnosti, neboť podanou žádost je nutné posuzovat jako celek.
n Odložení žádosti pro nedostatek působnosti povinného
subjektu
Pokud se požadované informace nevztahují k působnosti povinného subjektu, musí být žádost podle § 14 odst. 5 písm. c) odložena.
Může se tak stát před uplatněním výzvy k doplnění nebo upřesnění, ale teoreticky i po jejich uplatnění (typicky až poté, kdy žadatel
upřesnil neurčitou žádost, bude zřejmé, že se poptávané informace nevztahují k působnosti povinného subjektu). Odložení žádosti
není správním rozhodnutím vydaným podle správního řádu, musí
však být odůvodněné a žadatel o něm musí být prokazatelně vyrozuměn do 7 dnů ode dne doručení žádosti (postačí, je-li v poslední
den žadateli vypraveno sdělení o odložení žádosti), resp. ode dne
upřesnění či doplnění žádosti. I zde jde o lhůtu pořádkovou (jejím
marným uplynutím se informace nestanou informacemi, které se
začnou k působnosti povinného subjektu vztahovat). Povinný subjekt není povinen žádost »postupovat« příslušnému povinnému
subjektu a ani není povinen žadatele upozornit na povinný subjekt, k jehož působnosti se požadovaná informace vztahuje, byť to
lze považovat za vhodné. Sdělení o odložení lze odeslat identickými způsoby jako výzvy k upřesnění či doplnění. Protože je proti
odložení možné podat stížnost podle § 16a, je vhodné volit takový
způsob doručení tohoto sdělení, který povinnému subjektu umožní prokázat doručení žadateli.
n Věcné vyřízení žádosti
Nemá-li žádost vady ani není důvod pro její odložení podle § 14
odst. 5 písm. c), musí povinný subjekt přistoupit k vyhledání požadovaných informací. Vyhledání spočívá nejen v identifikaci »hmotných nosičů« (dokumentů), v nichž jsou informace zaznamenány,
ale i jejich shromáždění a uzpůsobení k poskytnutí žadateli (je-li
však požadovaná informace vymezena odkazem na konkrétní dokumenty, např. žádost o kopii zápisu z jednání zastupitelstva z určitého dne, není součástí doby vyhledávání doba, po kterou povinný subjekt zjišťuje, »kde« má příslušný dokument uložen např.
ve své spisovně, což může mít význam z hlediska úhrady nákladů
za poskytnutí informace).
Prvním z možných způsobů věcného vyřízení žádosti je odkaz
na zveřejněnou informaci. Podle § 6 je-li požadovaná informace
zveřejněna, může povinný subjekt do sedmi dnů odkázat žadate-
V
›
SPEcIál
› le na zveřejněnou informaci sdělením údajů, které umožňují její
vyhledání a získání. Marným uplynutím této lhůty povinný subjekt možnost vyřídit žádost odkazem ztrácí. Podle § 6 odst. 2 navíc
může žadatel trvat na přímém poskytnutí zveřejněné informace,
a povinný subjekt této žádosti musí vyhovět (nejpozději do 15 dnů
ode dne doručení tohoto požadavku musí informaci vydat).
Druhou možností je přímé poskytnutí požadovaných informací. Podle § 14 odst. 5 písm. d) musejí být informace poskytnuty
do patnácti dnů ode dne přijetí nebo doplnění (a upřesnění) žádosti. Tuto lhůtu lze prodloužit nejvýše o deset dní ze závažných
důvodů, které jsou podrobně specifikovány v § 14 odst. 7. Vyrozumění o prodloužení lhůty musí být žadateli zasláno před uplynutím »základní« doby. Informace musejí být poskytnuty »v souladu
se žádostí«. To znamená, že žadatel může sám určit formu, v níž
chce informace získat (např. listinná nebo elektronická kopie, nahlédnutí do dokumentů), a povinný subjekt této formě musí vyhovět, ledaže by pro něj byla nepřiměřenou zátěží (§ 4 odst. 3). Pokud
žadatel formu neurčí, volí ji povinný subjekt (měl by však preferovat elektronickou podobu, jak plyne z § 4 odst. 5). Informace se poskytují zpravidla odesláním kopií požadovaných dokumentů nebo
jsou uvedeny v příslušném sdělení povinného subjektu.
Pokud se na požadované informace vztahuje některý ze zákonných důvodů pro jejich ochranu, musí povinný subjekt žádost
správním rozhodnutím vydávaným podle správního řádu odmítnout (§ 15). V praxi přitom často dochází k jen částečnému
odmítání žádostí, jestliže se důvod pro neposkytnutí informace
vztahuje jen na její část nebo jen na některé z požadovaných informací. Rozhodnutí o odmítnutí žádosti se vydává ve lhůtě pro
její vyřízení, tj. v patnáctidenní lhůtě (případně ve lhůtě prodloužené). Lhůta je splněna, je-li rozhodnutí alespoň v poslední den
vypraveno (usnesení NSS ze dne 28. 4. 2009, č. j. 4 As 55/2007-84),
jde nicméně o lhůtu pořádkovou, takže i opožděným vypravením
dojde k účinnému odmítnutí žádosti. Rozhodnutí o částečném
odmítnutí žádosti musí být vydáno při jakémkoli i sebemenším
vyloučení některých informací (např. jsou-li v kopii dokumentu,
jenž je žadateli poskytován, odstraněny jen osobní údaje). Důvodům pro neposkytnutí informací (pro vydání rozhodnutí o odmítnutí žádosti) se věnujeme v další kapitole. Každý takový důvod
však musí být stanoven zákonem (informačním zákonem nebo
jiným zvláštním předpisem), jak vyplývá z čl. 17 odst. 4 Listiny
základních práv a svobod.
Poslední možností je zpřístupnění informace na základě licenční nebo podlicenční smlouvy podle § 14a. Zjednodušeně řečeno
pokud by byla požadovaná informace předmětem autorskoprávní
ochrany, a majetková práva by vykonával povinný subjekt, musí informaci poskytnout na základě licenční nebo podlicenční smlouvy
(pokud jím vykonávaná majetková práva zpřístupnění informace
nevylučují).
n Úhrada nákladů za poskytnutí informace
Podle § 17 může povinný subjekt za poskytnutí informací požadovat úhradu za pořízení kopií a technických nosičů dat, za odeslání
informace žadateli a za mimořádně rozsáhlé vyhledání informace.
Informační zákon neumožňuje žádat zálohu na úhradu nákladů.
První podmínkou pro uplatnění úhrady nákladů, která je z informačního zákona odvozována, je stanovení a zveřejnění sazebníku úhrad za poskytování informací podle § 5 odst. 1 písm. f),
a to již před podáním »zpoplatněné« žádosti o informace. Podrobnosti k výpočtu jednotlivých sazeb úhrad upravuje nařízení vlády
č. 173/2006 Sb. Největší obtíže činí v praxi výpočet sazby za mimořádně rozsáhlé vyhledávání informace. Podle nařízení se jedná
o hodinovou sazbu spojenou s náklady povinného subjektu na platy, mzdy apod. Obvykle se stanoví jako hodinový průměr rozpočtovaných ročních »platových nákladů« připadajících na pracovníky
povinného subjektu, kteří vyřizují žádosti o informace, případně
na všechny zaměstnance. Tato svou podstatou »úhrada za práci«
však může být požadována jen v případě mimořádně rozsáhlého
vyhledávání, tedy takového vyhledávání, které se v podmínkách
povinného subjektu vymyká jeho běžné činnosti. Ke stanovení sazebníku lze v podrobnostech odkázat na metodický materiál Ministerstva vnitra (http://www.mvcr.cz, rubrika »aktuálně«).
Druhou podmínku pro úhradu nákladů stanoví informační zákon v § 17 odst. 3. Povinný subjekt musí písemně oznámit žada-
VI
teli výši úhrady před poskytnutím informace, přičemž z oznámení
musí být zřejmé, na základě jakých skutečností a jakým způsobem
byla výše úhrady povinným subjektem vyčíslena. Převažující výklad tohoto ustanovení dovozuje, že oznámení o úhradě musí být
žadateli odesláno nejpozději v poslední den lhůty pro vyřízení žádosti, jinak povinný subjekt nárok na úhradu ztrácí. Odůvodnění
úhrady by mělo být provázáno s vydaným sazebníkem a mělo by
žadateli umožnit základní prověření správnosti požadované částky
(není např. nutné uvádět přesný seznam dokumentů, z nichž bude
provedena kopie, ale měl by být uveden jejich obecný popis a počet listů). Nesplní-li povinný subjekt svou oznamovací povinnost,
ztrácí na úhradu nákladů nárok (§ 17 odst. 4).
Poskytnutí informace je podmíněno zaplacením požadované
úhrady. Pokud žadatel do 60 dnů ode dne oznámení výše požadované úhrady nezaplatí, povinný subjekt žádost odloží (§17 odst. 5).
Odložení žádosti přitom má podle dále zmíněného rozsudku povahu správního rozhodnutí a je proto vhodné, aby obsahovalo
všechny jeho náležitosti (výrok, odůvodnění, poučení). Sporné je,
zda je proti tomuto odložení přípustné odvolání. Některé názory
odvolání s odkazem na § 20odst. 4 InfZ nepřipouští, lze se ovšem
setkat i s názory opačnými (srov. např. usnesení KS v Praze ze dne
24. 4. 2012, č. j. 44 A 87/2011-57).
Pokud žadatel s výší úhrady nesouhlasí, může sice podat stížnost
podle § 16a, ale soudní ochrany se musí domáhat buď správní žalobou až proti odložení žádosti pro nezaplacení úhrady podle § 17
odst. 5 nebo úhradu již zaplatil, žalobou na vydání bezdůvodného
obohacení u civilního soudu (usnesení NSS ze dne 21. 9. 2010, č. j. 2
As 34/2008-90).
n Ochrana žadatelů
Byla-li žádost rozhodnutím odmítnuta, může proti tomuto rozhodnutí podat žadatel odvolání (do 15 dnů ode dne oznámení
rozhodnutí). Pokud byla žádost vyřízena odložením pro nedostatek
působnosti nebo pokud nedošlo k jejímu včasnému vyřízení (povinný subjekt byla zcela nebo zčásti nečinný), může žadatel podat
do třiceti dnů ode dne uplynutí lhůty pro vyřízení žádosti nebo ode
dne doručení sdělení o odložení žádosti stížnost podle § 16a. Povinný subjekt může odvolání nebo stížnosti sám vyhovět, jinak je
musí spolu s celým spisem (a svým stanoviskem) předat nadřízenému orgánu k rozhodnutí do 15 dnů ode dne doručení odvolání
nebo do 7 dnů ode dne doručení stížnosti. Nadřízeným orgánem
obce je vždy místně příslušný krajský úřad.
VYBRANÉ DŮVODY
PRO NEPOSKYTNUTÍ INFORMACE
(ODMÍTNUTÍ ŽÁDOSTI)
K neposkytnutí informace (slovy zákona k odmítnutí žádosti) může
povinný subjekt přistoupit jen ze zákonem stanovených důvodů. Ty
jsou vymezeny buď v informačním zákoně (§ 2 odst. 4, § 7 až 11),
nebo ve zvláštním zákoně. Pokud se zákonný důvod vztahuje jen
na část požadovaných informací, musí být zbývající »nechráněné«
informace žadateli vydány (§ 12). To se nejčastěji projeví u žádostí
o kopie dokumentů. Pokud dokument obsahuje chráněné informace jen zčásti, nelze jeho vydání odmítnout zcela. Povinný subjekt v takovém případě vyloučí z poskytnutí jen ty části, na které
se zákonný důvod vztahuje (např. jejich znečitelněním v pořízené
kopii), a takto upravený dokument zpřístupní. Rovněž platí, že
jednotlivé důvody je možné (a nutné) kombinovat. Např. při vydávání kopie smlouvy je nutné z poskytnutí vyloučit osobní údaje
a obchodní tajemství. Podrobný rozbor všech zákonných důvodů
by svým rozsahem značně překročil prostor vymezený této příloze,
takže se v této kapitole stručně zaměříme jen na ty, s nimiž se obce
při vyřizování žádostí setkávají nejčastěji.
Nejčastějším důvodem pro neposkytnutí informace je ochrana osobnosti, soukromí a osobních údajů, mající základ v čl. 10
Listiny. Podle § 8a informace týkající se osobnosti, projevů osobní
povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt
poskytne jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich
ochranu. Ochranu osobnosti upravuje především § 11 a násl.
červenec 2012
SPEcIál
občanského zákoníku, základem ochrany osobních údajů je zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. Osobním údajem je podle tohoto zákona jakákoli
informace týkající se určitého nebo určitelného subjektu údajů
/§ 4 písm. a) zákona o ochraně osobních údajů/. Východiskem
pro zpracovávání osobních údajů, do něhož lze zahrnout i jejich
poskytování podle informačního zákona, je souhlas subjektu tohoto údaje (osobní údaje má jen fyzická osoba), ledaže je splněna některá z výjimek z povinného souhlasu, stanovených v § 5
odst. 2 zákona o ochraně osobních údajů. Z těchto výjimek lze
zmínit poskytování osobních údajů o veřejně činné osobě, funkcionáři či zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné
anebo úřední činnosti, o jeho funkčním nebo pracovním zařazení
(např. pracovní zařazení a pracovní náplň konkrétního úředníka),
a zpracovávání oprávněně zveřejněných osobních údajů (např.
údaj o fyzické osobě – jednateli obchodní společnosti, jenž je
dostupný v obchodním rejstříku). Specifickou výjimku z povinné
ochrany osobních údajů stanoví informační zákon v § 8b, jenž
umožňuje poskytnout tzv. základní osobní údaje o příjemci veřejných prostředků (jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má
příjemce trvalý pobyt, výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků). Veřejnými prostředky jsou veškeré věci (včetně
rozpočtových příjmů a výdajů), majetková práva a další majetkové hodnoty patřící obci (srov. vymezení tohoto pojmu v zákoně
č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole). Obec je tedy povinna zpřístupnit základní osobní údaje např. o osobách obdarovaných
obcí, o osobě, které obec prodala majetek, a v určitém rozsahu
i informaci o platech zaměstnanců apod.
Dalším významným důvodem je ochrana obchodního tajemství
(§ 9). Je-li požadovaná informace obchodním tajemstvím, povinný
subjekt ji neposkytne. Nestačí ovšem, pokud podnikatel určitou
informaci za obchodní tajemství označí. K aplikaci tohoto důvodu musí taková informace skutečně splnit všechny zákonné znaky
obchodního tajemství podle § 17 obchodního zákoníku (Obchodní
tajemství tvoří veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické
povahy související s podnikem, které mají skutečnou nebo alespoň
potenciální materiální či nemateriální hodnotu, nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné, mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel odpovídajícím způsobem jejich utajení zajišťuje; rozsudek NSS ze dne 27. 3. 2008, č. j. 7 As 24/2007-106).
V rozhodnutí o odmítnutí žádosti musí být splnění všech znaků
řádně odůvodněno a měla by být označena osoba, která vykonává
práva k obchodnímu tajemství (§ 15 odst. 2). Za obchodní tajemství přitom nelze podle § 9 odst. 2 považovat údaj o rozsahu a příjemci veřejných prostředků.
Podle § 11 odst. 1 písm. a) může povinný subjekt omezit poskytnutí informace, pokud se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům
a personálním předpisům povinného subjektu. Zákonnou podmínkou je »výlučný vztah« k vnitřním poměrům povinného subjektu. Jakmile se informace dotýká byť i jen zčásti jeho činnosti navenek, nelze tento důvod aplikovat. Příkladem může být organizační
řád obecního úřadu. Ten určuje rozdělení »příslušnosti« jednotlivých odborů při výkonu veřejné správy, takže se vztahuje navenek
(rozsudek MS v Praze ze dne 12. 4. 2006, č. j. 10 Ca 196/2004-41).
Druhou podmínkou je »nezbytnost« omezení přístupu k »vnitřní informaci«. Zákon totiž tento důvod stanoví jako fakultativní
(srov. formulace »může omezit«), a povinný subjekt proto musí
řádně zdůvodnit, proč je nutné s ohledem na konkrétní okolnosti
upřednostnit před právem na informace jiný veřejný zájem. Pokud
takový legitimní důvod není dán, nelze vydání informace, byť by
se vztahovala výlučně k vnitřním pokynům, odmítnout (rozsudek
NSS ze dne 2. 7. 2008, č. j. 1 As 44/2008-116). Podle zákonné formulace přitom platí, že poskytnutí informace lze pouze »omezit«
a nikoli zcela vyloučit (rozsudek NSS ze dne 17. 1. 2008, č. j. 5 As
28/2007-89); úplné vyloučení informace by bylo možné jen ve zcela výjimečných situacích.
Podle § 11 odst. 1 písm. b) je možné chránit informace, které vznikly při přípravě rozhodnutí povinného subjektu, a to až
do doby, než je tato příprava ukončena rozhodnutím (hovoří se
o nových či o podkladových informacích). Jakmile však bylo rozhodnuto (ve smyslu jakéhokoli řešení určité otázky, např. přijetím
usnesení zastupitelstva), nelze již tento důvod využít. I při aplikaci tohoto důvodu je nutné odůvodnit nezbytnost omezení přístučervenec 2012
pu k informaci. Tento důvod je nejčastěji využíván u požadavků
na poskytnutí kopií podkladových materiálů, které byly vytvořeny
pro jednání zastupitelstva nebo rady, před tím, než jsou projednány. V případě podkladových materiálů pro zastupitelstvo patrně
nebude možné dovodit existenci legitimního důvodu pro jejich
neposkytnutí (zasedání jsou veřejná), naopak v případě rady by
právě v neveřejnosti jejího zasedání bylo možné tento důvod
shledat. V podrobnostech srov. text na toto téma, publikovaný
v časopise Veřejná správa č. 21/2008.
Ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) chrání informace předané povinnému subjektu třetí osobou, pokud nesdělila, že s jejich poskytnutím souhlasí, a pokud se nejednalo o informace pořízené
z veřejných prostředků nebo o informace, jejichž předání povinnému subjektu ukládá zvláštní zákon. Příkladem mohou být různé
studie či analýzy, které si obec nechala zpracovat od externích subjektů. Jde nepochybně o informaci předanou třetí osobou, obvykle
ale za úplatu, takže tento zákonný důvod nebude možné pro její
nevydání využít. Pokud by však byla předaná informace chráněna
právem autorským, mohl by se uplatnit důvod podle § 11 odst. 2
písm. c), ledaže by majetková práva k tomuto dílu vykonávala obec
(pak by ji musela vydat za podmínek daných § 14a). Informační
zákon chrání informace předané třetí osobou i v § 11 odst. 3, pokud
k jejich předání povinnému subjektu došlo v souvislosti s výkonem
kontrolní, dohledové či obdobné činnosti (např. podle zákona
o státní kontrole) a pokud jsou podle zvláštního zákona chráněny
před šířením zejména povinnou mlčenlivostí. Povinný subjekt však
musí vydat informace (dokumenty) jím pořízené. Sporné může být
zpřístupňování kontrolních protokolů, které sice jsou informacemi vytvořenými povinným subjektem, často však shrnují i údaje
předané kontrolovaným. V takovém případě patrně bude nutné
podle § 11 odst. 3 znepřístupnit ty části protokolu, které obsahují
výlučně shrnutí údajů předaných kontrolovaným. Výsledky kontrol
však podle § 11 odst. 3 chránit nelze, a to ani s odkazem na »dobrou pověst« kontrolovaných (v úvahu by snad mohla připadat jen
ochrana fyzických osob podle § 8a).
Informační zákon stanoví i celou řadu dalších důvodů pro ochranu. Chrání utajované informace v § 7, informace o majetkových
poměrech, které byly povinným subjektem získány na základě
daňových a podobných předpisů, v § 10 /v podmínkách obcí může
být toto ustanovení potenciálně využité při získávání informací
o dlužnících na místních poplatcích (ve spojení s ochranou osobních údajů, jednalo-li by se o dlužníky fyzické osoby)/. Důležitým
důvodem je rovněž ochrana informací o soudních řízeních podle
§ 11 odst. 4 písm. b), jenž umožňuje odmítnout např. poskytnutí
právních analýz, které si obec nechala zpracovat jako účastník probíhajícího soudního řízení. Povinně jsou chráněny též informace
o probíhajícím trestním řízení podle § 11 odst. 4 písm. a), např.
informace, které obec předala orgánům činným v trestním řízení.
Důvody pro neposkytnutí informace může stanovit i zvláštní
zákon. Ne ve všech případech však omezení přístupu k informacím může být aplikováno jako důvod pro neposkytnutí informace.
Z ustanovení § 19 InfZ např. vyplývá, že takovým důvodem obecně
nemůže být povinnost mlčenlivosti stanovená zvláštním zákonem
(s výjimkou případů, s nimiž počítá § 11 odst. 3) a tím méně ani
povinnost mlčenlivosti převzatá smluvně (ujednání smlouvy uzavřené povinným subjektem o povinné mlčenlivosti o jejím obsahu
by bylo na základě § 39 občanského zákoníku neplatné pro rozpor
s informačním zákonem). Podle judikatury pak nejsou důvody pro
neposkytnutí informace ani ustanovení zvláštních zákonů o povinnosti prokázat právní zájem (rozsudek MS v Praze ze dne 30. 5.
2007, č. j. 5 Ca 126/2006-28) ani neveřejnost jednání orgánu, který
informaci (např. zápis) vytvořil (rozsudek NSS ze dne 25. 8. 2005,
č. j. 6 As 40/2004-62).
NĚKTERÉ TYPICKÉ ŽÁDOSTI
O POSKYTNUTÍ INFORMACÍ
V podmínkách obcí se lze setkat s určitými »typickými« žádostmi
o informace. Tato kapitola by měla poskytnout stručný návod, jak
takové žádosti vyřizovat.
Snad nejčastějšími jsou žádosti o kopie usnesení nebo zápisu ze
zasedání zastupitelstva nebo schůze rady obce. Informační zákon
VII
›
SPEcIál
› neumožňuje takové žádosti en bloc odmítnout či naopak vydat. To
znamená, že povinný subjekt tyto informace sice musí poskytnout,
avšak až poté, co z vydávaných dokumentů odstranil všechny zákonem chráněné informace, zejména zaznamenané osobní údaje,
případné obchodní tajemství apod. Pozor, neveřejnost schůze rady
obce není důvodem pro nezpřístupnění zápisu z její schůze (rozsudek NSS ze dne 25. 8. 2005, č. j. 6 As 40/2004-62). Pokud by však
žadatelem o tuto informaci byl občan obce nebo jiná osoba, která
k nim má podle zákona přímý přístup /§ 16 odst. 2 písm. e), odst.
3 a § 17 zákona o obcích/, pak se podle uvedeného judikátu anonymizace provádět nemusí (to se týká usnesení a zápisů z jednání
zastupitelstva a pouze usnesení ze schůze rady obce). V podrobnostech lze odkázat na text publikovaný v Moderní obci č. 1/2012,
str. 38, jenž se stručně zabývá i problematikou zvukových a obrazových záznamů z jednání zastupitelstva. Obdobné pravidlo
platí i při žádostech o kopie smluv uzavřených obcemi. I v nich je
nutné před vydáním »znečitelnit« zákonem chráněné informace,
např. obchodní tajemství.
V poslední době (v souvislosti s rozsudkem NSS ze dne 27. 5.
2011, č. j. 5 As 57/2010-79) se stále častěji objevují žádosti o informace o výši platu či odměny konkrétního zaměstnance obce.
Této problematice se časopis Moderní obec již podrobně věnoval
v č. 10/2011, str. 57 a zabývá se jí i metodika Ministerstva vnitra,
dostupná na http://www.mvcr.cz. Zjednodušeně řečeno platí, že
poskytnutí takového údaje nelze bez dalšího odmítnout s odkazem na ochranu osobních údajů podle § 8a, neboť plat i odměna má povahu »poskytnutých veřejných prostředků« a podle § 8b
by takový údaj mohl být zpřístupněn. Na druhou stranu je ovšem
nutné vždy zvažovat, zda poskytnutím takové informace by již
nedošlo k neproporcionálnímu zásahu do práva na ochranu soukromí a osobních údajů konkrétního zaměstnance (rozsudek NSS
ze dne 11. 11. 2011, č. j. 4 As 40/2010-60). Informace o výši platu
či odměny by proto měla být poskytnuta jen u těch zaměstnanců obce, kteří mají postavení veřejného funkcionáře podle zákona
č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, a současně za podmínky, že veřejný
zájem na sdělení takové informace zjevně převažuje nad její ochranou. Ten bude zpravidla dán u zaměstnanců, kteří sami rozhodují
o využití většího množství peněžních prostředků, nebo u zaměstnanců, kteří jsou oprávněni jménem obce vydávat správní rozhodnutí s vysokou mírou správního uvážení. Zdůvodnění odměn poskytnutých zaměstnancům je však poskytnutelné vždy (rozsudek
KS v Ostravě ze dne 5. 2. 2001, sp. zn. 22 Ca 248/2000). Stejně tak je
zpřístupnitelná informace o odměnách zastupitelů, neboť ti vykonávají veřejnou volenou funkci.
Někteří žadatelé se prostřednictvím informačního zákona domáhají doložení názorů představitelů povinných subjektů, např.
požadují veškeré dokumenty, z nichž starosta obce vycházel při
formulaci určitého svého veřejného prohlášení. I takto formulovaná žádost je dle judikatury žádostí o informace (rozsudek NSS
ze dne 22. 9. 2010, č. j. 4 As 23/2010-61), kterou nelze a priori odmítnout jako dotaz na názor podle § 2 odst. 4. Obec proto musí
prověřit, zda její představitel čerpal z informací, které mu byly
obcí předány. Pokud ano, zvažuje dále, zda jejich vydání nebrání
některý zákonný důvod. Pokud nikoli, směřuje žádost k poskytnutí
neexistující informace a musí být odmítnuta. Prověření existence
informace musí být řádně doloženo do spisu, nejlépe založením
vyjádření představitele obce nebo jeho sekretariátu, zda a pokud
ano, z jakých informací získaných od obce čerpal při formulaci
svého vyjádření (své veřejné stanovisko totiž mohl vyjádřit i na základě jiných než od obce získaných údajů). V podrobnostech lze
odkázat na text v Moderní obci č. 12/2010, str. 43. Zvláštním případem jsou žádosti o kopie zpráv doručených do (osobní) e-mailové schránky představitele obce. Podle judikatury je nutné takové
zprávy chránit v rámci ochrany listovního tajemství (čl. 13 Listiny),
resp. jako součást ochrany soukromí (rozsudek MS v Praze ze dne
30. 3. 2012, č. j. 9 Ca 122/2009-39), nejde-li o informace, které získaly povahu úředních dokumentů zaevidováním ve spisové službě.
Obce se mohou setkávat i se žádostmi o poskytnutí seznamu
dlužníků obce. Půjde-li o právnické osoby, pak sdělení takového
údaje žádný zákon nezakazuje (ledaže by byl výjimečně aplikovatelný důvod podle § 10; ochrana obchodního tajemství zřejmě nebude
s ohledem na § 9 odst. 2 možná). Půjde-li však o fyzickou osobu, je
nutné takovou informaci chránit podle § 8a. Něco jiného by bylo,
VIII
pokud by se žadatel domáhal informace o osobách, jimž obec zaplacení dluhu prominula. Takový údaj by již byl poskytnutelný
za podmínek § 8b (prominutí dluhu je de facto poskytnutím veřejných prostředků; rozsudek NSS ze dne 1. 6. 2010, č. j. 5 As 64/2008155). S odkazem na § 8a lze odmítnout i požadavek na poskytnutí
kopie pracovního diáře starosty nebo dotaz na telefonní číslo jeho
mobilního telefonu /ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) InfZ./
Specifické je poskytování informací o správních řízeních. Z poměrně bohaté judikatury lze dovodit pravidlo, podle něhož domáhá-li se žadatel žádosti podle informačního zákona nahlédnutí
do správního spisu, je nutné takovou žádost posoudit i vyřizovat
plně v režimu § 38 správního řádu o nahlížení do spisu. Domáhá-li se však s odkazem na informační zákon získání konkrétní
informace ze spisu (včetně např. kopie vydaného rozhodnutí), je
žádost nutné vyřídit plně podle informačního zákona, přičemž
povinnost prokázat právní zájem podle § 38 správního řádu ani
povinnost mlčenlivosti úředních osob nelze považovat za důvody
pro neposkytnutí informace. Povinnému subjektu proto nezbývá
než přípustnost poskytnutí konkrétní informace ze správního spisu poměřovat jednotlivými důvody podle informačního zákona
(např. ochranou osobních údajů). V podrobnostech lze odkázat
na metodiku Ministerstva vnitra, dostupnou na http://www.mvcr.
cz/odk. Pokud by se žadatel domáhal informace o výsledku přestupkového řízení, pak zpravidla bude nutné využít § 8a a s odkazem na ochranu osobních údajů a osobnosti přestupce informaci
nevydat, ledaže by s ohledem na povahu přestupku zcela zjevně
převažoval veřejný zájem na znalosti tohoto výsledku (příkladem
může být přestupek veřejného funkcionáře podle zákona o střetu
zájmů, u něhož lze dovodit, že publicita výsledku řízení převažuje
nad ochranou daného funkcionáře). Naopak informace o výsledku správně-deliktního řízení s právnickou osobou takto a priori
chráněna není.
V některých případech se na obce obracejí žadatelé se žádostmi o informace, které se vztahují k činnosti obcemi zřízených
právnických osob (např. škol) nebo obchodních společností,
v nichž má obec účast. Tyto žádosti nelze odložit pro nedostatek
působnosti podle § 14 odst. 5 písm. c), jak bylo výše uvedeno, ani
je nelze předat k vyřízení dané právnické osobě či žadatele na ni
odkázat. Obec však není povinna tyto informace aktivně získávat.
Pokud jimi disponuje, posoudí, do jaké míry je lze vydat, a žádost
vyřídí. Pokud jimi nedisponuje, žádost podle § 15 odst. 1 odmítne, případně se může pokusit informace od právnické osoby pro
účely vyřízení žádosti získat. Výjimkou by byly jen informace, které
podle zvláštního zákona musí mít obec z pozice zřizovatele, např.
zřizovací listinu příspěvkové organizace; ty by obec musela opatřit
a žádost by nemohla odmítnout pro neexistenci informace. Byla-li
žádost podána přímo právnické osobě, pak obec může být za určitých okolností nadřízeným orgánem, jenž by k podané stížnosti či
odvolání přezkoumával postupy této právnické osoby při vyřizování žádosti o informace. Judikatura není zcela jednotná, nicméně
postavení nadřízeného orgánu bude mít obec v případě příspěvkových organizací /o odvolání či stížnosti by rozhodovala rada při
plnění úkolů zřizovatele podle § 102 odst. 2 písm. b) zákona o obcích; rozsudek NSS ze dne 11. 11. 2011, č. j. 4 As 40/2010-60/. V případě obchodních společností by úkoly nadřízeného orgánu zřejmě
měl plnit jejích statutární orgán v souladu s § 20 odst. 5 InfZ.
Informační zákon neupravuje ani případy, v nichž žadatelé žádají opakované poskytnutí již jednou vydaných informací. Judikatura však v tomto případě hovoří o faktickém důvodu pro odmítnutí žádosti podle § 15 odst. 1 (rozsudky NSS ze dne 15. 7. 2004,
č. j. 5 A 65/2002-33 a ze dne 28. 3. 2008, č. j. 3 As 13/2007-75). Odmítnout žádost však lze, jen pokud již informace byla žadateli dříve
vydána. Pokud byla původní žádost např. odmítnuta, je nutné nově
podanou žádost vyřídit věcně (trvá-li původní důvod pro odmítnutí, bude i nová žádost odmítnuta z identického důvodu). O možnosti odmítnout žádost rozhodnutím se někdy uvažuje i v případech žadatelů, kteří právo na informace zcela zjevně zneužívají
(šikanózní a kverulační žádosti). I kdyby se taková možnost připustila, muselo by být v rozhodnutí o odmítnutí žádosti zneužití
práva na informace podrobně odůvodněno, přičemž množství žadatelem podávaných žádostí či množství požadovaných informací
lze považovat jen za jeden ze znaků zneužití zákona, nikoli však
n
za znak dostačující.
červenec 2012
Životní prostředí
využitelných složek komunálních odpadů
od občanů by směsný komunální odpad
měl být v souladu s hierarchií využit jinak.
Výstavba dalších zařízení pro energetické
využívání odpadů bude pro ČR velkým přínosem, jelikož z dále nevyužitelného odpadu vyrobí teplo pro domácnosti a elektrickou energii dodávanou dále do elektrické
sítě, a nahradí se tak primární neobnovitelné zdroje.
Ministerstvo životního prostředí i Ministerstvo průmyslu a obchodu podporují
výstavbu zařízení pro energetické využívání odpadů. Operační program Životní prostředí umožňuje investiční podporu těchto
zařízení. V současné době spolupracujeme
s žadateli projektů, kteří v rámci programu
podali žádost o podporu a připravují žádosti k předložení Evropské komisi.
Ve Švýcarsku je běžné, že tam téměř každá obec vyprodukovaný odpad energeticky
dále zpracovává. Umím si představit, že by
v České republice bylo od určitého roku zakázáno skládkování.
n Je v této souvislosti připravované razantní zvýšení poplatků za skládkování
odpadů skutečně tím samospásným ekonomickým nástrojem pro podporu energetického využívání komunálních odpadů? Na základě čeho došlo k navrhované
výši poplatků za skládkování? A nezdraží
se tak zpětně kupříkladu sanace starých
ekologických zátěží, rekonstrukce škol
apod., neboť se kromě nespalitelného
a dále už nevytříditelného komunálního
odpadu na skládky přece ukládají také
znečištěné zeminy ze sanací, azbestové
stavební hmoty z rekonstrukcí apod.?
V přípravě je nový zákon o odpadech, kterým dojde k vyrovnání cen za skládkování
a energetické využívání odpadů. To povede
zároveň k naplňování hierarchie pro nakládání s odpady.
V příštím programovém
období se v oblasti vodního hospodářství chceme
zaměřit na zlepšení jakosti pitné vody i budování
čistíren odpadních vod
a kanalizací v menších obcích. Prioritou je i zlepšení
ochrany před povodněmi.
Tato obvinění musím naprosto odmítnout. Nevím, z jakých údajů při konstrukci
těch spekulací se vycházelo. Zákon o odpadech, vyhláška o podrobnostech nakládání
s elektrozařízeními a elektroodpady ukládají povinnost výrobcům zajistit financování odděleného sběru, zpracování, využití
a odstranění elektroodpadu. Pro splnění
této povinnosti výrobci založili kolektivní
systémy, na které přenesli své povinnosti.
Výši recyklačního poplatku stanovuje kolektivní systém, který zabezpečuje pokrytí
nákladů spojené se sběrem, zpracováním,
využitím nebo odstraňováním, tzv. historických elektrozařízení z domácností.
Vybrané recyklační poplatky jsou výrobci
zasílány na bankovní účet. Vybrané recyklační poplatky převyšují finanční zajištění
z toho důvodu, že na trh je uvedeno více
výrobků, než je zpětně odebráno. Finanční
rezervy jsou vytvářeny z důvodu změn a kolísání surovinové stability na trhu.
Současný systém financování jako celek,
včetně financování historických elektrozařízení, je překonán a při zpracování nového
záměru zákona o zpětném odběru je této
části věnována velká pozornost.
n Nový zákon o ochraně ovzduší mj. výrazně snížil počet zpoplatněných zdrojů
znečištění ovzduší, což uleví jistě i obcím,
například u poplatků za kotelnu v základní škole apod. Na druhé straně se nepočítá
s tím, že by obce, resp. pověření zaměstnanci obecních úřadů měli možnost kontrolovat přímo v domácnostech způsob
vytápění – což se původně nevylučovalo.
Jaké jsou první ohlasy obcí a měst na tento zákon?
Zmiňované přímé kontroly v domácnostech byly předmětem opakovaných debat
na půdě Parlamentu. Nicméně předložený návrh nezískal dostatečnou podporu.
Vzhledem k tomu, že zákon bude účinný až
od 1. 9. 2012, nezaznamenalo MŽP doposud ze strany obcí žádné ohlasy.
Současně je třeba zmínit, že místo přímých kontrol zákonodárci přijali jiná opatření ke snížení vlivu domácností na kvalitu
ovzduší. Jsou to například pravidelné dvouleté kontroly technického stavu, které si budou zajišťovat sami provozovatelé.
n V květnu se obcím a městům otevřel
program Zelená úsporám, v němž je pro
zateplování a změnu způsobu vytápění
veřejných budov alokováno 200 mil. Kč.
Počítáte s tím, že byste do konce letošního
roku takovou výzvu pro municipální sféru
ještě zopakovali? Pokud ano, s jakou alokací?
Ano, Ministerstvo životního prostředí
počítá s tím, že uvolní ještě další finanční
prostředky ze vzniklého bilančního přebytku zdrojů Programu Zelená úsporám
na realizaci opatření vedoucích k úsporám
energie v budovách veřejného sektoru. Vláda již schválila materiál, na jehož základě
bude moci být z programu Zelená úsporám
díky prodeji povolenek uvolněno přibližně
350 milionů korun na energetické úspory
veřejných budov, třeba školek, škol, zdravotnických nebo sociálních zařízení.
Další výše alokace pro budovy veřejného
sektoru bude závislá na konečném vyúčtování oprávněných požadavků tzv. perfektních žádostí u rodinných a bytových domů
a zůstatku prostředků na účtu GIS, tedy
programu Zelená úsporám. Objem alokovaných prostředků pro budovy veřejného
sektoru se odhaduje v řádu stovek milionů
korun s tím, že uvolněny by měly být v létě,
nejpozději na podzim letošního roku. n
ivan ryšavý
MO001261-1
n Také MŽP bylo Nadačním fondem proti korupci letos v březnu obviněno, že při
přípravě nového zákona o zpětném odběru elektrozařízení jde takříkajíc na ruku
lobby soukromým firmám, které »ovládly
většinu trhu se sběrem, svozem a zpracováním vysloužilých elektrozařízení«. Jak
má váš resort tento trh pod kontrolou,
když – jak upozorňuje NFPK, do recyklace
se vrací jen asi pětina zakoupených elektrozařízení, zatímco vybrané recyklační
poplatky se vybírají za všechny zakoupené elektrospotřebiče a zůstávají kolektivním systémům zpětného odběru?
červenec 2012
21
Životní prostředí
Želivka nikdy nezklamala
Také v dalších letech projde Úpravna vody Želivka znovu
rozsáhlou modernizací a dostane nové technologie.
Stručně o Želivce
Výška hráze nad údolím................................ 58,3 m
koruna přehradní hráze ..................... 381,7 m n. m.
Délka hráze v koruně ..................................... 850 m
Délka vzdutí................................................... 38 km
Průměrná hloubka ........................................... 18 m
Zatopená plocha.........................................1432 ha
Povolený průměrný roční odběr
surové vody ................................................ 5250 l/s
Délka štolového přivaděče .......................... 51,9 km
Max. průtok přivaděčem ............................. 6700 l/s
Objem vodojemu jesenice..................... 200 000 m3
Max. výkon úpravny................... 7000 l/s pitné vody
nejmenší znečištění – a to jak ovzduší, tak
půdy a celého povodí řeky. Problém vody
pro Prahu však být vyřešen musel. I za cenu
vystěhování několika vesnic, jejichž obyvatelé dostali náhradní domy a byty v okolí.
teChnologie se stále vylepšují
S odstupem čtyřiceti let je zřejmé, že se dílo
podařilo: vodní nádrž Švihov i samotná, již
vícekrát modernizovaná úpravna vody z ní,
stejně jako unikátní štolový přivaděč. Ten
se prakticky celý, až na pár set metrů, razil
hornickým způsobem. Jeho kruhový profil
má průměr 2,64 m a betonová obezdívka je
tlustá 20–35 cm. Svou důležitou a efektivní
práci tu odvádí gravitace. Výškový rozdíl
mezi vstupem vody a výstupem je 24,3 m.
Díky dobře projektované a provozované
úpravně vody, největší v ČR, má voda ze Želivky kvalitní parametry. Není to však zadarmo, a technologie se proto musí stále zlepšovat. Životní prostředí kolem vodní nádrže
sice není nadmíru znečištěno, ale zemědělství má také své negativní vlivy, i když už
se dnes například tolik nehnojí. Na Želivce
jsou vyhlášena ochranná pásma, pracovníci Povodí však musí stále kontrolovat, co se
na březích nádrže děje. Ukazuje se, že nejlepší ochrana nemusí být vždy jen plošná,
ale že by to měly být spíš zóny přesně vymezené diferencované ochrany a hospodaření
s pozemky.
V době jejího největšího využití, což bylo
v 90. letech minulého století, procházelo
Úpravnou vody Želivka více než 150 mil. m3
vody. Nyní je to 87 mil. m3 ročně, což potvrzuje, jak moc klesla v ČR spotřeba vody. Během posledních čtyřiceti let odtud odtekly
čtyři miliardy kubíků upravené pitné vody.
Vody však byl v nádrži vždy dostatek, i v dobách sucha. Z pražské vodovodní sítě jsou
FOTO: ArCHiV
p
řed čtyřiceti lety Pražané pili upravenou vodu z Vltavy nebo tu lepší,
jak jsou dodnes někteří přesvědčeni,
z Káraného. Když pak po roce 1972 otočili kohoutkem, tekla z něj voda ze Želivky.
Ve větší části Prahy od února 1973 už ani
jinou nedostávali. Asi změnu nikdo nepoznal, i když publicitu tato událost měla.
Hlavně slavnostní zahájení provozu, které
se odehrálo 25. května 1972.
Kromě vybudování přehradní nádrže,
úpravny vody a téměř 52kilometrového
přivaděče, který plní vodojem v Jesenici
u Prahy, bylo nutné vytvořit v nádrži dostatečnou zásobu vody, což nelze splnit přes
noc. Vodní nádrž se proto budovala od roku
1965 do roku 1969, druhá etapa pak trvala
do konce roku 1972, kdy už byl ukončen
celý první soubor staveb Vodní dílo Želivka.
Je tomu už čtyřicet let.
Místo pro stavbu bylo vybráno velmi dobře. I když pamětníci samozřejmě řeknou,
jak bylo údolí říčky Želivky předtím krásné.
Jenže budujte zásobárnu vody pro více než
milion lidí! Musí to být v místě, kde je co
Úpravna vody Želivka vyrobila za 40 let
přes čtyři miliardy kubíků pitné vody.
zásobovány také mnohé další obce a města
v okolí, některé přímo z úpravny vody Želivka, některé »po cestě« z přivaděče a jiné
přímo z vodojemu Jesenice. Dohromady je
to voda pro půldruhého milionu obyvatel.
dodávka vody se nezastaví
ani při náročnýCh investiCíCh
Vlastníkem infrastrukturního majetku
úpravny je Úpravna vody Želivka, a. s.,
správcem Pražská vodohospodářská společnost, a. s., která je ve vlastnictví hl. m.
Prahy. Provozovatelem je akciová společnost Pražské vodovody a kanalizace (PVK),
součást skupiny Veolia Voda. Letos se koná
výběrové řízení na rekonstrukci čerpací
stanice surové vody, připravuje se likvidace
kalů v usazovací nádrží Rýznburk, chystá se
náročná výstavba flotace na filtraci 2. V plánu jsou investice do strojního odvodňování kalu a pracích vod. Všechny práce musí
probíhat za provozu, dodávka vody zákazn
níkům se nezastaví.
milena geussová
šéfredaktorka PrO-ENErGY magazínu
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec
na 12 měsíců za cenu 1260 Kč (včetně DPH)
Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno.
ADRESA
KÓD:
2507
OBJEDNAVATELE:
ZPŮSOB
PLATBY:
FAKTURA
PLATEBNÍ KARTA
SIPO
NÁZEV ORGANIZACE:
SLOŽENKA
spoj. č.
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
TITUL:
ÚDAJE
ULICE , Č. P.:
OBEC:
PSČ:
PROFESE:
PRO FAKTURACI:
IČ:
DIČ:
Č. ÚČTU:
ADRESA
PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat)
NÁZEV ORGANIZACE:
VYPLŇTE
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
KONTAKT:
TITUL:
ULICE , Č. P.:
OBEC:
Vyplněný lístek odešlete na adresu:
ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7.
Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022,
internet – http://www.economia.cz a http://www.economia.cz/mo
22
PSČ:
RAZÍTKO/PODPIS:
Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu,
analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků.
Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO NE
červenec 2012
ManageMent
Institut pro veřejnou správu Praha připravil ve spolupráci
se zahraničními partnery z Německa, Polska a Portugalska
projekt, který si bere na mušku problematiku stále častěji
diskutované etiky ve veřejné správě.
P
rojekt byl zahájen v rámci programu
Leonardo da Vinci/Projekty partnerství v srpnu 2011 a jeho základní
myšlenkou je vytvoření srovnávací studie
etiky ve veřejné správě (více na www.institutpraha.cz). Každá ze zapojených organizací provádí výzkum ve své domovské zemi
a výsledné materiály jsou diskutovány s cílem vytvořit konzistentní přehled pro závěrečnou studii.
V průběhu přípravy a samotné realizace projektu vyšlo najevo, že bude vhodné
zasadit problematiku do širšího kontextu,
proto se úvodní kapitoly věnují pohledu
na veřejnosprávní uspořádání v daných
zemích a na systém vzdělávání ve veřejné
správě.
Největší prostor je však věnován etice.
Výzkum analyzuje aktuální právní úpravu
a stávající situaci v oblasti etických kodexů
pro úředníky. Součástí je i pohled na vzdělávání v oblasti etiky ve veřejné správě.
zlePší situaci etický kodex?
Projekt se již přiblížil do poloviny své realizační fáze a k dispozici máme částečné výstupy. Těžiště výzkumu je zaměřeno na etiku zaměstnance veřejné správy, protože se
domníváme, že jde o téma aktuální, jemuž
se dosud nevěnovalo dostatek pozornosti.
Vzhledem k tomu, že projekt je koncipován
jako dvouletý, v průběhu jeho realizace se
situace v oblasti etiky vyvíjí.
Považujeme za přínosné, že česká vláda vydala letos 9. května usnesení č. 331
o Etickém kodexu úředníků a zaměstnanců
veřejné správy. Toto usnesení nahrazuje kodex z roku 2001 a přináší ucelenější pohled
na problematiku. Nyní jsou upraveny důle-
Etický kodex po česku
Účelem Etického kodexu úředníků a zaměstnanců veřejné správy je vymezit a podporovat žádoucí
standardy chování úředníka a zaměstnance veřejné
správy ve vztahu k veřejnosti a spolupracovníkům.
Jednotlivé pasáže se věnují zákonnosti, rozhodování, profesionalitě, nestrannosti, rychlosti a efektivitě,
střetu zájmů, korupci, nakládání se svěřenými prostředky, mlčenlivosti, informování veřejnosti, veřejné
činnosti a reprezentaci.
Zásadní porušování kodexu se má posuzovat jako
porušení zákoníku práce, resp. pracovního řádu.
Vládou schválené znění etického kodexu lze nalézt
např. na adrese: www.mvcr.cz/clanek/vlada-schvalila-eticky-kodex-a-zpravu-o-extremismu.aspx.
červenec 2012
žité aspekty jako procesy rozhodování, další
vzdělávání, nestrannost, efektivita a hospodárnost práce či vystupování úředníka.
Kodex zakotvuje postupy pro prevenci střetu zájmů a korupce. Pokud se však
s korupčním jednáním úředník setká, jsou
popsány mechanismy, jak postupovat
a oznámení této skutečnosti by pro něj nemělo nést jakékoliv negativní dopady. Doposud sice schází komplexní právní úprava
na ochranu oznamovatele korupčního jednání, ale této záležitosti je věnována pozornost.
Kodex je závazný pro ministerstva
a ústřední správní úřady, zatímco pro
územní samosprávu má doporučující
charakter. Navazuje na práva a povinnosti zaměstnanců v rámci zákoníku práce
a pracovního řádu a záměrem je prosadit
vybraná ustanovení do chystaného zákona
o úřednících veřejné správy.
zahraniční zkušenosti
Pokud porovnáme situaci se zahraničím,
tak např. v Polsku je od konce roku 2011
k dispozici nařízení premiéra o dodržování pravidel ve veřejné správě a etických
principech. Na úředníky jsou kladeny obdobné požadavky jako v ČR. Setkáváme se
tam se zásadami dodržování zákonů a veřejného zájmu, hospodárného využívání
prostředků, transparentnosti, odborné
způsobilosti apod. V části věnované etickým principům opět nacházíme obdobné
principy: slušné vystupování vůči občanům
i kolegům, odpovědnost, loajalitu, vyhýbání se situacím možného střetu zájmů či politickou nestrannost.
Odlišný přístup volí Německo, které
nemá jednotný kodex a etické aspekty jsou
upraveny v tzv. Základním zákonu (ústavě)
a zároveň v zemských zákonech. Naproti
tomu v Portugalsku se každá státní organizace řídí tzv. kodexem úředního postupu,
jenž vyzdvihuje podobné zásady jako v České republice a Polsku. Navíc již v roce 1993
byla vydána Etická charta veřejných služeb, která byla později nahrazena vládním
usnesením o etických principech ve veřejné správě.
Do výzkumu začleňujeme aktuální poznatky a věříme, že v příštím roce vznikne
n
zajímavý materiál s širším využitím.
lukáš Jirsa
aleš svoboda
Institut pro veřejnou správu Praha
spolupráce,
partnerství
a participace
M
ístní
v e řejná
správa z pohledu příležitostí
spolupráce,
partnerství
a také participace v hledáčku
českých sociologů je předmětem publikace
pro
praktiky
z řad samosprávy nebo též další aktéry veřejného dění.
Úvodní kapitoly shrnují legislativu týkající se procesů spolupráce, partnerství
a participace na lokální úrovni. Mapují
základní přístupy v odborné diskusi, dávají je do souvislosti s reformou veřejné
správy v ČR po roce 1990 a věnují se zavádění procesů participace do praxe.
Druhá část knihy se soustřeďuje
na praktické poznatky z »terénu«. Přináší
výsledky dotazníkových šetření občanů
i rozhovorů prováděných zástupci výzkumného týmu s volenými představiteli, s úředníky z radnic a krajů, s vedením
místních firem a zástupci neziskovek.
Autoři dále nabízejí mj. srovnání účasti
v parlamentních a komunálních volbách
či stav informovanosti občanů s děním
/sk/
ve vybraných městech.
Čermák, D., Vobecká, J. a kol.: Spolupráce, partnerství a participace v místní veřejné správě: význam, praxe, příslib, SLON v koedici se Sociologickým
ústavem AV ČR, v. v. i., Praha, 1. vydání,
2011, 181 s., ISBN 978-80-7419-067-4.
MO001319-6
etický kodex: Jak
jsou na tom jinde?
Certikace
zákaznické orientace
veřejné správy
WWW.MVSPROJEKT.CZ
23
Evropská uniE
regiony chtějí být oporou
evropské politiky soudržnosti
V sídle Výborů regionů na bruselské Belliardově ulici visí impozantní kartografické dílo. Na rozdíl od běžných map Evropské
unie však nemá pouze 27 barevných políček – kolik by se rovnalo současnému počtu členských zemí tohoto svazku – nýbrž
271. Přesně tolik je totiž evropských regionů, které výbor sdružuje jako vlivný poradní orgán nejvyšších společných bruselských institucí.
FOTO: auTOR
n
Komisař Johannes Hahn: Evropa by měla
být méně zahleděna sama do sebe. Je
třeba, aby se v jejím hledáčku ocitli především její občané – Evropané.
FOTO: auTOR
ení jednoduché nyní nastolovat
v evropských diskusích jiná témata než ta, která se točí kolem eura
a finanční krize. Na to jsou zmíněné otázky
až příliš dominantní. Výbor regionů se však
o tento malý husarský kousek navzdory
tomu snaží. Do karet mu hraje, že letošní
rok je důležitým rozpočtovým mezníkem,
v němž by měla být přijata významná rozhodnutí, týkající se toku evropských prostředků v příštím programovém období Evropské unie 2014–2020. Triviálně bychom
tedy těžiště diskuse mohli popsat i takto:
Kolik peněz na co půjde a podle jakých pravidel se budou finance rozdělovat?
Před sídlem Evropského parlamentu.
ChudýCh rEgionů ubývá
»Na politiku soudržnosti půjde až třetina
všech zdrojů. V tom už je shoda všech zainteresovaných. Považuji zároveň za úspěch,
že počet méně rozvinutých oblastí našeho
společenství se v uplynulém období snížil
z 84 na 68. Jsou to regiony, v nichž hrubý
domácí produkt na jednoho obyvatele je
nižší než 75 % unijního průměru. Jinými
slovy, pro 35 milionů Evropanů to znamená
vyšší příjmy a hmatatelné zlepšení ekonomické prosperity,« říká komisař Johannes
Hahn, odpovědný za regionální rozvoj.
Evropa se podle jeho slov často až přespříliš zabývá sama sebou a je zahleděná
dovnitř, i když by v jejím hledáčku měli být
v první řadě lidé, Evropané. »Tuto myšlenku zdůrazňujeme ostatně i v našem novém
programu nazývaném Evropa 2020,« dodává komisař.
24
350 až 400 mld. Eur na kohEzní
politiku Eu pro období 2014–2020
Lze odhadnout, že zmíněná třetina se bude
pohybovat mezi 350–400 miliardami eur.
Tato suma bude určena zejména na boj
proti chudobě, omezení energetické spotřeby, ekologické výrobní procesy, dopravní
projekty a přístup ke vzdělání. Nejchudší
regiony budou upřednostněny i v novém
rozpočtovém období – na pozvednutí jejich
úrovně půjde až 70 % všech prostředků určených na strukturální projekty.
Luc Van de Brande, sám dlouholetý předsedaVýboru regionů a dnes poslanec Evropského parlamentu za jeden z vlámských volebních obvodů, jde ve svých úvahách ještě
dále. V rozhovoru s novináři charakterizuje
politiku soudržnosti přímo jako pilíř evropské politiky, jehož výztuží není sice beton,
ale solidarita, pevná stejně tak. Zdůrazňuje,
že »naše velké, půlmiliardové společenství
nemůže stavět jenom na roli států, ale že
jeho heslem musí být inteligentní politika
na mnoha úrovních, tedy i včetně té místní
a oblastní«.
K tomu by měla rovněž přispět iniciativa
Evropského parlamentu, který rok 2013 vyhlásil Evropským rokem občanů. »Neznají-li Evropané svá práva, nemohou je účinně
uplatňovat. Téměř polovina občanů EU
má dnes pocit, že není o vlastních právech
dobře informována. Tento projekt bude
dobrou příležitostí ukázat, jak může být pro
nás Evropská unie přínosná,« objasňuje pozadí této iniciativy Telmo Baltasar, mluvčí
komisařky Viviany Redingové. Ta je odpovědná za oblast spravedlnosti, základních
práv a občanství.
na říjnové opEn days zamíří
do brusElu šEst tisíC účastníků
Jiná velká akce, která by měla upřít pozornost veřejnosti na problematiku občanů
a regionů, nese anglický název Open Days
a neznamená nic jiného než jakési »dny
otevřených dveří«, během nichž se v Bruselu každoročně setkávají komunální a regionální politici z členských států unie. Ty
letošní se uskuteční ve dnech 8.–11. října
a organizátoři očekávají účast zhruba šesti
tisíc hostů.
Z České republiky už svoji účast ohlásily
například Olomoucký kraj, Praha a Jihomoravský kraj. Jedním z účelů tohoto evropského týdne měst a regionů je ukázat
nejlepší příklady, které již slavily úspěch
n
v posilování politiky soudržnosti.
jozEf gáfrik
Brusel
Cena Centrope pošesté. Navrhněte svého kandidáta
n Zásluhy o prohlubování spolupráce v oblasti, v níž se setkávají hranice čtyř středoevropských států – Česka,
Slovenska, Rakouska a Maďarska. To je kritérium cen Centrope, které už pět let uděluje stejnojmenná iniciativa. V regionu Centrope jsou od roku 2003 sdruženy příhraniční oblasti zmíněných zemí – z ČR Jihomoravský
kraj, ze SR kraje Bratislavský a Trnavský, z Rakouska spolkové země Vídeň, Burgendlandsko a Dolní Rakousy,
z Maďarska pak župy se sídly ve městech Šoproň a Ráb. Tato cena bude 13. září udělena ve Vídni již pošesté,
přičemž je s ní spojena i finanční odměna deset tisíc eur.
n Centrope teď hledá osobnosti, které se o tuto spolupráci významné zasloužily. Vůbec poprvé je možné
za kandidáty na udělení ceny navrhnout i instituce, včetně orgánů územních samospráv. Navrhovateli mohou
být fyzické i právnické osoby. Návrhy v češtině nebo němčině lze až do 20. července zasílat elektronicky na adresu: http://www.mycentrope.com/de/home/partner/centrope-preis.
červenec 2012
téma
FOTO: archiv méú ćeský krumlOv
přátelská veřejná prostranství a parky
Revitalizace parku v Českém Krumlově spadá do projektu obnovy strategicky důležité městské oblasti – vnitřní strany 3. meandru Vltavy.
veřejné parky zažívají v mnoha
obcích a městech renesanci
Do obnovy veřejných prostranství míří v posledních letech
nemalé částky z rozpočtů municipalit, z evropských fondů,
z nadací případně neziskových organizací. Využívány jsou
často k revitalizaci parků coby oddechových zón.
K
nedávno dokončeným projektům
revitalizace veřejných parků např.
patří, přes dodatečné práce či částečné reklamace díla, městský park v Českém Krumlově a Čechovy sady v Olomouci. Zda tyto parky poskytnou obyvatelům
a návštěvníkům měst žádoucí prostor pro
celoroční krátkodobou rekreaci a stanou se
součástí kulturního života měst, ukáže čas.
Co všechno obnášela jejich revitalizace?
obnovený parK v česKém
Krumlově má příznivce i KritiKy
Městský park v Českém Krumlově se nachází v blízkosti historického jádra Městské památkové rezervace Český Krumlov na území tzv. 3. meandru řeky Vltavy. Koncem
minulého roku i přes mnohé komplikace
červenec 2012
oficiálně skončila 1. etapa jeho revitalizace
v rámci projektu Stavební úpravy městského parku a jižních teras. Park (s výjimkou
hřiště pro míčové hry) byl zpřístupněn už
začátkem září 2011. Akce si dosud vyžádala
asi 11,5 mil. Kč s dotací z ROP Jihozápad.
Podle Štěpánky Kučerové z oddělení
strategického rozvoje MěÚ doznalo území
parku rozsáhlých změn. »Systém cest a pěšin byl upraven, doplněn a obnoven podle
dochovaných historických pramenů s tím,
že v části cest byl původní povrch nahrazen
povrchem vhodným pro volnočasové aktivity (např. in-line bruslení). V parku přibyl
nový mobiliář, vzniklo dětské hřiště s moderními herními prvky, bylo opraveno a doplněno oplocení, instalováno nové veřejné
osvětlení a dohlížecí kamerový systém.«
Při úpravách se dbalo na zachování
a zhodnocení dendrologického, ekologického a kulturně-historického potenciálu
území. Kvůli mělce uloženému kořenovému systému byl povrch parku tvarován
tak, aby se ochránily obnažené části systému a dotvořil se celkový profil parku.
Stávající dřeviny a zeleň dostaly odborné
ošetření.
Zapojila se do návrhu úprav parku
i českokrumlovská veřejnost? »Názory občanů jsme znali z tiskovin a různých fór,«
říká Soňa Petráková, vedoucí kanceláře
starosty. »Při přípravě projektu se přihlíželo i k původnímu vzhledu parku na základě
starých mapových podkladů a dochovaných archivních materiálů. Vlastní přípravy
se účastnil partner projektu Základní škola
Linecká. Ohlasy obyvatel na výsledek jsou
pozitivní i negativní, stejně jako je rozporuplně přijímána nová podoba parku.«
V současnosti ještě probíhá reklamační
řízení ve věci hřiště, jež se týká jeho uvedení
do navrženého stavu, tj. využitelného pro
volnočasové aktivity a okolní školy.
25
›
Čeho se budou týkat následující etapy
projektu? »Projekt zahrnuje celkovou revitalizaci strategicky důležité městské oblasti – vnitřní strany třetího meandru Vltavy,«
vysvětluje Petr Pešek, vedoucí odboru investic MěÚ Český Krumlov. »Kromě parku
sem patří též přilehlá plocha parkoviště
a čtyři rozlehlé terasy navazující z obou
stran na zahradní domek, v němž svého
času pobýval malíř Egon Schiele. Terasy se
obnovují postupně se záměrem zrekonstruovat původní opěrné zdi. Nově se uvažuje
o zřízení několikaramenného schodiště
tak, aby se propojily jednotlivé terasy, čímž
by došlo k propojení nábřežní části s městskou památkovou zónou Plešivec,« dodává
Petr Pešek.
čechovy sady zohledňuJí
potřeby pěších i cyKlistů
Po deseti měsících skončila letos v červnu
v Olomouci rekonstrukce parku Čechovy
sady za 35,5 mil. korun. Po Bezručových
sadech a první polovině Rudolfovy aleje ve
Smetanových sadech jde o další zrevitalizovaný městský park. »I v Čechových sadech
jsme kompletně zrekonstruovali cestní síť
včetně cyklostezek, osadili nové lavičky, odpadkové koše i veřejné osvětlení,« popisuje
náměstek primátora Martin Major.
Navíc v místech, kde si lidé nejčastěji krátili cestu přes trávník, přibyly další chodníky. Povrchy cest na hlavní větvi a cyklostez-
V olomouckém parku Čechovy sady byla kompletně zrekonstruována síť cest včetně cyklostezek. A v místech, kde si lidé nejčastěji krátlili cestu přes trávník, jsou nové chodníky.
kách jsou asfaltové, ostatní jsou z lomového
kamene nebo mlatu, aby se dodržel historický ráz sadů. Všechny komunikace lemuje řádek ze žulové dlažební kostky. V parku
byly vyměněny sloupy veřejného osvětlení,
nová je i část přípojného vedení ke sloupům. Po předchozích zkušenostech s provozem v jiných parcích byl mobiliář odsu-
nut o 1 m od komunikace, aby si vzájemně
nebránily kočárky odpočívajících rodičů
a ostatní provoz.
V červenci začne rekonstrukce druhé poloviny Rudolfovy aleje, jež by měla skončit
n
v únoru 2013.
simona dvořáčKová
Z dotazníků, workshopů či výtvarné dílny pro děti nabývá postupně obrysy představa obyvatel Litomyšle o podobě nábřeží
řeky Loučné. Lokalitu v centru města totiž čeká revitalizace.
l
itomyšlská radnice se rozhodla pro
celkovou kultivaci zeleného prostranství v lokalitě Vodní valy a co největší
zpřístupnění řeky Loučné. S tímto záměrem vloni uspěla v grantové výzvě nadace
PROMĚNY a získala podporu, jež zahrnuje
i místní šetření, které nyní mapuje požadavky a potřeby obyvatel města. »Pokud chtějí
radnice úspěšně přetvářet prostředí svých
měst tak, aby co nejlépe sloužilo obyvatelům, základem je přizvat veřejnost do společné diskuse hned v úvodu,« říká Jitka Přerovská, ředitelka nadace PROMĚNY.
Výtvarná dílna přiblížila rodinám s dětmi
principy tvorby městského prostředí.
26
tvoří děti, studenti i dospělí
»V Litomyšli chceme různými příklady
ukázat, že se komunikace s lidmi městům
vyplatí,« doplňuje Jolana Říhová z nadace
PROMĚNY. »Pro úspěch projektu je zásadní
úvodní fáze zapojení veřejnosti, kdy zkoumáme vztah místních k řešené lokalitě. Důležité jsou i další aktivity, díky nimž může
místní komunita do procesu proměny veřejného prostranství vstupovat. Formy jsou
různé, cíl je stejný – funkční městský prostor, jenž reflektuje potřeby lidí.«
Se získáváním a zpracováním podnětů
od veřejnosti v Litomyšli pomáhá nezisková organizace Agora Central Europe. Od začátku letošního roku, kdy se projekt »Nábřeží řeky Loučné v Litomyšli« připravuje,
proběhlo několik setkání pracovní skupiny:
zástupců místní radnice, škol, neziskových
organizací, zájmových sdružení, rodin
s dětmi či seniorů. Ze společných jednání
vzešel mj. dotazník, jehož prostřednictvím
mohli obyvatelé Litomyšle během května
vyjádřit své podněty k řešení nábřeží. Zapojilo se asi 420 respondentů.
Další podněty vzešly z workshopů pro
studenty středních škol a zástupce místních zájmových skupin. Účastníci by si přá-
FOTO: archiv nadace prOměny
Jaké bude nábřeží řeky loučné?
FOTO: archiv nadace prOměny
›
přátelská veřejná prostranství a parky
FOTO: Blanka marTinOvská
téma
Snímek z workshopu pro zástupce zájmových skupin v Litomyšli.
li především zachovat přírodní charakter
daného místa. Výstupy společných setkání
budou představeny po prázdninách na veřejném projednání projektu.
Příležitostí k seznámení se s projektem
obnovy nábřeží byla i červnová výtvarná
dílna s názvem Město je karneval. Nadace
PROMĚNY ji připravila ve spolupráci s výtvarníkem Janem Pfeifferem. Dílna spojená
s výtvarným tvořením a tancem přiblížila
rodinám s dětmi principy tvorby městského prostředí.
Na příští rok je plánována architektonická soutěž na návrh řešení území. S podporou nadace PROMĚNY, jež zahrnuje i grant
do výše 25 mil. Kč na realizaci vybraného
návrhu, by proměna nábřeží v Litomyšli
měla být dokončena na přelomu let 2015
/sk/
a 2016.
červenec 2012
Rakouská metropole Vídeň se stará o oblast starého ramene
Dunaje zvanou Alte Donau, jež je přírodním bohatstvím města a má současně významnou rekreační funkci. Počátek péče
spadá do roku 1875, kdy byla dokončena regulace toku.
téma
MO001317-2
dunaji pomáhají
také vodní sekačky
www.somejh.cz
přátelská veřejná prostranství a parky
NOVINKA V NABÍDCE
Sekačky s nulovým
poloměrem otáčení
Staré rameno Dunaje je v létě rájem plachetnic, veslařů, rybářů a v zimě bruslařů.
cílený management vodních
rostlin
Pro dosažení dobré kvality vody jsou důležité vodní rostliny, tzv. makrofyty. »Působí jako biologický filtr – váží živiny, redukují kalení vody a zajišťují jasný pohled
do vody,« říká Karl Donabaum, odborník
na vodu a jednatel DWS Hydro-Ökologie,
který se o projekt řadu let stará. Vídeňský
magistrát podporuje vysazování nízkých
druhů vodních rostlin už několik let.
Tyto, tzv. parožnatkovité rostliny (Characeae) vytváří v Alte Donau optimální
podmínky, protože ubírají místo vyšším
druhům rostlin a na vodní dno proniká
více světla. Sanační program v oblasti začal
v roce 1996 a již od počátku počítal se znovuusídlením nízkých vodních rostlin. První
úspěchy se dostavily v roce 2002.
Za účelem regulace a péče o vegetaci pod
hladinou Dunaje se provádějí pravidelné
odborné kontroly. Podle jejich výsledků
se rozvrhne nasazení sekacích lodí. Dlouhodobým cílem je etablovat nízké rostliny
v oblasti Alte Donau natolik, aby sekání nebylo vůbec nutné. Koncept cíleného kosení
umožňuje nerušený provoz lodí, rekreaci
veřejnosti a zamezuje poničení stavu vegetace. Pokos je důležitý, neboť ekosystému
mohou být kvůli výšce rostlin odepřeny živiny. Sekací lodě se využívají asi 10 let.
FOTO: archiv
novinKy: prostor pro reKreaci
a eKo zóny
Alte Donau představuje 1,5 km2 vodní
plochy pro plavání, plachtění, surfování,
ale i rybaření. Návštěvníci mají k dispozici 11 veřejných plováren a volnočasových
zařízení, náplavky a prámy, dvě jachtařské
a surfařské školy, půjčovnu lodí, elektročlunů, šlapadel, plachetnic, kánoí a kajaků. Využít mohou i gastronomické zázemí s venkovními zahrádkami, promenádu s cestami
pro pěší a cyklisty či zóny pro psy.
Nově upravený břeh u mostu Kagraner
Brücke nabídne letos nové relaxační terasy,
náplavku a další hezké možnosti ke koupání. Díky rákosí je také ekozónou, jež je
domovem mnoha druhů živočichů a rostlin. K dispozici je i tribuna a cíl pro veslaře.
Mobiliář (sezení a stoly) je ukotven přímo
v zemi. A co projevy vandalismu? »Po celé
Vídni se o osvětu starají »Waste Watchers«
ze 48 oddělení magistrátu, kteří se snaží posilovat osobní odpovědnost občanů za čistotu,« vysvětluje Lisbeth Rudy z oddělení
vídeňských vod. »Hlídky provádějí cílené
kontroly, a proto v posledních letech zaznamenáváme méně případů znečišťování
veřejného prostoru.«
Tzv. sekací lodě využívá rakouská metropole pro regulaci vodní vegetace již 10 let.
červenec 2012
velKá výzva pro plánování
Plánování v celé oblasti kolem vodního
toku je slovy Brigitte Hozangové, krajinné
projektantky a odbornice na vodní krajinu,
velkou výzvou: »Velkou pozornost věnujeme péči o přirozený rozvoj břehu. Oblast
Alte Donau je ukázkovým modelem kombinace velkého nasazení při udržování kvality
vody, ochrany přírody a péče o rekreační
zónu Vídně.« O náklady na údržbu této oblasti se dělí několik magistrátních oddělení
a městských částí. V rámci pravidelných
vídeňských úklidových akcí se může i v ob/sd/
lasti Alte Donau zapojit veřejnost.
Prodej a servis zemědělské, lesnické a komunální techniky
FOTO: archiv
K
rekreaci veřejnosti slouží oblast
Alte Donau od roku 1907, kdy bylo
otevřeno první plážové koupaliště
»Gänshaufen«. Dnes na koupání dojedete metrem nebo na kole po cyklostezkách.
Kvalita vody je vysoká a město na ni velmi dbá. Vidět je až do hloubky čtyř metrů.
»V sezoně měříme v oblasti Alte Donau
kvalitu vody na sedmi místech – hodnoty
měření byly v posledních letech vynikající,«
uvádí Gerald Loew, vedoucí magistrátního
oddělení vídeňských vod.
Produkt manažer:
Jan Matoušek,
kontakt: 724 283 820,
e-mail: [email protected]
SOME Jindřichův Hradec s. r. o.,
tel.: 384 372 011,
e-mail: [email protected]
Na dosah Vašim potřebám i přáním
27
téma
přátelská veřejná prostranství a parky
Komunitní zahrádky oživují sídliště
o
živit nevyužívaný veřejný prostor,
nabídnout užitečnou a současně
zábavnou činnost zejména seniorům či rodičům s dětmi ve městech, navázat sousedský kontakt, podpořit zdravý
životní styl nebo se naučit kompostovat. To
je podstata komunitního zahradničení, kterému se daří např. v Paříži, Berlíně či ve Vídni, jež dokonce začala poskytovat finanční
i poradenskou podporu zahrádkám v městské zástavbě pod heslem: Společné zahrádkaření spojuje. U nás např. už třetí sezonu
běží projekt komunitní zahradničení při KC
Zahrada na pražském Jižním Městě.
Zeleninu, ovoce či bylinky si zájemci mohou pěstovat také přímo v půdě.
A zdroje financování? Městská část Praha 11 se do projektu zapojila finančně
v předchozích letech a nadále poskytuje
pozemek, na němž se zahradničí. Vloni poskytla podporu i Nadace VIA a letos se podílejí účastníci prostřednictvím příspěvků
na materiál a zahradnické pomůcky.
Přestože sezona je již v plném proudu
a všechna políčka jsou zaplněna, případní
zájemci mohou využít nádoby či pytle se
substrátem na střeše KC Zahrada. »Přes letní prázdniny se budeme scházet pouze jednou týdně, ale od září bychom chtěli naše
zahradničení podpořit semináři a workshopy pro zájemce o pěstování a kompostování
ve městě,« dodává Kristina Řešátková.
FOTO: archiv kc zahrada
v půdě nebo i v pytli na střeše
»Nechali jsme se inspirovat londýnskou
galerií Tate Modern, kde podobný projekt
běží už delší dobu,« popisuje začátky Radka Spěváčková z KC Zahrada (provozovatelem je Kulturní Jižní Město, o. p. s.). »Každý
rok pro nás znamená novou zkušenost, ten
letošní vede co do počtu zájemců.« KC Zahrada si tento rok přizvala na pomoc s komunitní zahradou organizaci KOKOZA,
o. p. s., jež propaguje pěstování zeleniny
ve městech a využívání bioodpadu.
»Naši zahradníci a zahradnice mají k dispozici dvě políčka, kde se pěstuje přímo
v půdě,« vysvětluje Kristina Řešátková,
jedna ze zakladatelek KOKOZA a koordinátorka projektu. »Dále využíváme boxy,
pytle a samozavlažovací nádoby vlastní výroby z recyklovaných materiálů, naplněné
substrátem bez chemického hnojiva, jenž
je vhodný pro pěstování zeleniny.« Jaký je
ohlas ze strany obyvatel sídliště?
V letošním roce má komunitní zahrada
asi dvacítku členů. »Převážně jsou to ženy
FOTO: archiv kc zahrada
V poslední době roste zájem obyvatel měst o komunitní zahrádky, které lze zakládat na sídlištích, v prolukách domů,
na záhonech kolem stromů nebo na střechách domů. I k nám
už dorazilo městské zahradničení (urban gardening).
Zahradníky a zahradnicemi jsou nejčastěji
rodiče s dětmi, ale přidávají se i senioři.
ve věku 50 let, maminky s dětmi, ale také
mladí kolem 25 let a občas se přidají i senioři,« upřesňuje Kristina Řešátková. Každý se
o svou část stará sám podle svých časových
možností. Společně se skupina schází dvakrát týdně.
/sd/
veřejná prostranství v lanškrouně
zpříjemňují obyvatelům nové lavičky
Zapojení občanů do správy obecních záležitostí se není nutno
obávat. Začít lze třeba dotazem, zda na veřejných prostranstvích nepostrádají lavičky. Tak jako vloni v Lanškrouně.
m
ěsto Lanškroun se rozhodlo vyjít vstříc starším a tělesně postiženým lidem, kteří si potřebují
na cestě při zařizování svých záležitostí odpočinout a zvýšit pohodlí rovněž maminkám s dětmi. Vyzvalo proto své občany, aby
podávali návrhy na umístění nových laviček ve městě.
FOTO: archiv
Snímek nabízí pohled na městský mobiliář
na centrálním náměstí J. M. Marků.
Nové lavičky zvyšují pohodlí obyvatel při
pohybu po městě.
červenec 2012
MO001302-1
28
FOTO: archiv
vloni lavičKy, letos bioodpad
K doručeným návrhům se poté vyjádřily
i majetková a dopravní komise a výsledky
průzkumu byly předány k realizaci správci
městského mobiliáře – Technickým službám Lanškroun s. r. o. »Zástupce společnosti později ještě ověřil, zda jsou místa,
která občané navrhovali, v majetku města,«
upřesnil pro Moderní obec jednatel firmy
Vladimír Skalický. Následně se lavičky skutečně umístily na oficiálně vybraná místa.
Chystá se v současnosti podobná výzva?
»V Technických službách připravujeme anketu na téma bioodpad, která by měla být
součástí informačních materiálů, jež budou
zaslány do domácností lanškrounských ob/sd/
čanů,« dodal Vladimír Skalický.
přátelská veřejná prostranství a parky
téma
správa veřejného osvětlení?
Žádný problém!
m
voz se neobejde bez rychlé a masivní investice, kterou lze prostřednictvím přenesené správy zajistit bez jakékoliv finanční
účasti radnice.
přenesená správa v rámci
ppp proJeKtu
Přenesená správa VO je tedy vždy dlouhodobý smluvní vztah, který spočívá v přenesení správy, provozu a údržby VO na smluvního partnera. To umožní zadavateli, tj.
městským a obecním úřadům, aby břemeno správy a vztahů se třetími osobami neslo
nikoliv město nebo obec, ale smluvní partner jako správce a provozovatel, přičemž
veškerá zařízení zůstávají majetkem města
či obce. Při přenesené správě probíhá aktivní komunikace mezi zadavatelem a smluvním partnerem.
Veřejné osvětlení (hlavně jeho technologická část) je v drtivé většině našich měst
a obcí v takovém technickém stavu, že
zlepšení kvality jeho světelně-technických
parametrů a snížení nákladů na jeho pro-
přednosti přenesené správy:
obnova a úspory
Projekt počítá v prvních letech jeho trvání
s investicemi do předaného zařízení a je
koncipován tak, že má také samofinancující
se prvky. To vede k nezanedbatelným úsporám nákladů na provoz tohoto zařízení při
rychlém zlepšení jeho technického stavu.
Další předností výkonu přenesené správy společností, která tuto službu provádí
již v jiných městech a obcích, zejména pak
v těch větších, je možnost dosahování výhodných cen.
Pro získání co nejpříznivější ceny je
vhodný počet alespoň 1000 světelných
bodů. Vzhledem ke skutečnosti, že o přenesenou správu může mít zájem i menší
obec, je výhodné uzavření svazku více obcí
se společným projektem přenesené správy
veřejného osvětlení.
Rozhodování o nejlepší variantě řešení
pro dané město či obec není jistě jednoduché. AŽD Praha je společnost, jež nabízí a provádí přenesenou správu veřejného
ožným řešením je využití jedné z forem projektu PPP (Public
Private Partnership), přenesené
správy veřejného osvětlení (VO). PPP je
obecný pojem pro efektivní spolupráci veřejného a soukromého sektoru, která vzniká za účelem využití zdrojů a schopností
soukromého sektoru při zajištění veřejné
infrastruktury nebo veřejných služeb.
FOTO: archiv aŽd
Starostové se každodenně potýkají se spoustou otázek, které
se týkají rozkvětu a zpříjemňování života v jejich městě nebo
obci. Rozpočty nejsou bezedné a je nutné správně rozhodnout
o využití finančních prostředků. Veřejné osvětlení patří mezi
samozřejmou součást vybavení měst a obcí. A právě jeho správa a údržba často výrazně zatěžuje rozpočty.
Společnost AŽD Praha, divize DAST Brno,
zajišťuje obnovu, provozování a údržbu soustavy veřejného osvětlení např.
v Boskovicích (okr. Blansko) na základě
dlouhodobého kontraktu.
osvětlení a je připravena zodpovědět případné dotazy zástupců municipalit a poskytnout veškeré dostupné informace. n
ivana černá
vedoucí marketingu a controllingu
aŽd praha s. r. o.
AŽD Praha
silniční doprava
železniční doprava
telekomunikace

MO001302-1

Inteligentní opravní
systémy
Systémy řízení dopravy
Bezpečně k cíli
červenec 2012
www.azd.cz


Parkovací systémy
Inženýrské činnosti
a projekční práce

Výstavba, obnova, správa,
údržba a provozování
veřejného osvětlení

Instalace, montáž, údržba
a servis dodávaných
technologií
29
téma
přátelská veřejná prostranství a parky
Jednoticím principem studie bylo zlepšení podmínek pro pohyb pěších a cyklistů v centru,
neboť bezpečnost je základem atraktivity veřejného prostoru. Téměř celé náměstí T. G. M.
je převedeno do režimu obytné zóny s předností pěších, plochy křižovatek redukovány.
Po snídani nacpat děti do auta, u školy vyklopit a rychle do
práce. Anebo jinak? Do školy s dětmi vyrazit na kolech, využít
čas navíc, aby si polozily na žirafě před školou a pak klidnou
cestou do práce – deset minut na kole je příjemná rozcvička.
t
rochu zidealizovaný obraz toho, co si
lze představit pod pojmem oživování
veřejných prostranství a zklidňování
dopravy. Jeden z takových konceptů připravila Nadace Partnerství spolu s dopravními
experty z firmy ADOS pro město Holice.
K impulsům pro vytvoření podobné koncepce patřila připravovaná rekonstrukce
muzea Emila Holuba. Jak to spolu souvisí?
Co se podařilo naplánovat pro příjemnější život v centru Holic? Navrhovaná opatření se týkají dvou křižovatek. Jde zejména
o zjednodušení tvaru jedné z nich s ohledem na přehlednost a bezpečnost dopravy,
rozšíření chodníků na úkor dosud předimenzovaných vozovek a vyvýšení vozovky
do úrovně chodníků tam, kde je žádoucí
priorita pěších (zejména u parku a školy).
Cílem je vytvořit podmínky pro to, aby se
omezil bariérový efekt komunikací a posílil přirozený pohyb chodců mezi náměstím, poštou, školou, muzeem apod.
nerevoluční proměny náměstí
Náměstí T. G. Masaryka je přirozeným
a vcelku dobře fungujícím centrem města.
K tomu dopomohlo zmíněné odklonění
hlavní dopravy na Hradec Králové a Pardubice. Protože však zvykově patřilo náměstí
projíždějícím a také parkujícím autům, působí i nyní roztříštěně.
FOTO: archiv nadace parTnersTví
FOTO: archiv nadace parTnersTví
z bariéry promenáda
Muzeum se sice nachází v centrální části
Holic, ale tak trochu skryto za rušnou komunikací, jež dělí tuto lokalitu od náměstí.
Právě propojení části centra města, kde se
nachází kromě muzea i kulturní dům, sokolovna a škola, je klíčovým předpokladem
úspěchu projektu. Úvahy o zatraktivnění
centra umožnila předcházející realizace obchvatu města. Při vytváření celé vize projekt
rovněž neopomněl vtáhnout do diskuse zástupce místních organizací a veřejnost.
Studie obsahuje i náměty pro nenákladná
dílčí zlepšení, např. v prostoru v ústí ulice
Holubovy na náměstí (viz návrh vpravo).
30
Místo láká k zastavení a posezení u výtvarného prvku – globusu, který inspiruje
k následování cestovatele Emila Holuba.
Nová opatření nemusí být radikální. Důležité je posílit postavení chodců a cyklistů
při pohybu a pobývání na náměstí (převedení části náměstí do režimu obytné zóny,
zúžení jízdních pruhů, doplnění přechodů a cyklopruhů, dílčí a postupná redukce
parkovacích míst). Dále je vhodné náměstí
oživit tak, aby se zde lidé rádi zastavili. Pro
atraktivitu náměstí je důležitá péče o zachování a rozvoj obchodů a služeb, které
v přízemí domů lemují náměstí. Tuto klíčovou funkci by mohlo doplnit navrácení
části náměstí funkcím tržiště, zatraktivnění
místa s kašnou, zkvalitnění zelené plochy
a nové umělecké prvky, jež zmírní dosavadní pohledovou nadvládu aut.
centrum není Jenom centrum
Okolí hlavního náměstí v Holicích netvoří druhořadé plochy. Význam jednotlivých
budov (muzeum, kulturní dům, škola, sokolovna, kostel a autobusové nádraží) dává
městu příjemný rozměr a možnost najít vše
potřebné na jednom místě. Vhodnými doplňky klíčových míst se z centra Holic může
stát místo vybízející k návštěvě.
Opět může jít o opatření, která nemusejí být radikální a finančně příliš nákladná – přesunutí letní zahrádky před budovu
kulturního domu, využití volných ploch
pro možnosti venkovních výstav, vhodné
doplnění zeleně a mobiliáře, vytvoření neformálního posezení pro mladé, vydláždění
pěšin napříč geometrickým členěním parku, zpřístupnění farní zahrady aj.
sKládanKy z historie
Jak již bylo řečeno, jedním z motivů projektu bylo zviditelnění Muzea Emila Holuba.
V tomto záměru nešlo jen o lepší přístup
k muzeu, ale také o vtažení fenoménu této
výrazné osobnosti do centrální části města. Stručně řečeno, aby si i ten návštěvník
Holic, který se zastaví krátce, všiml, kdo
že se to v Holicích narodil a co a kde by se
o tomto člověku dozvěděl.
Tomuto záměru pomůže samotné zklidnění pohybu pěších. Chodec, který není
vystresovaný nepřehlednou křižovatkou,
si lépe všimne sochy holického rodáka či
makety jeho rodného domu. Nově uvolněná místa poslouží k dalším setkáním
s historií – netradičně řešené info-pointy,
herní prvky v duchu Holubovy milované
Afriky, to vše podtržené novým informačním centrem na náměstí či mapou vycházkových tras.
Holická radnice začala náměty ze zpracovávané studie ihned uvádět do života. Bezprostředně z pracovní porady byl korigován
způsob provedení aktuálních oprav ulic
souvisejících s bezpečností před školami.
Dále byly stanoveny kroky k rozpracování
koncepce do navazujících projektů, například generelu bezbariérových tras. (Blíže na
n
www.partnerstvi-ops.cz.)
martin nawrath
nadace partnerství
červenec 2012
MO001280-2
vizualizace: adOs a nadace parTnersTví
pohodové centrum v holicích
přátelská veřejná prostranství a parky
téma
moderní městský mobiliář – kvalitní
materiál, design, rozumná cena
p
oužitím kvalitních materiálů pro výrobu městského mobiliáře se zlepší
nejen jeho vzhled, ale zvýší se také
životnost a tím i ekonomika. Firma Mevatec zařadila do svého sortimentu výrobky
městského mobiliáře v moderním pojetí.
Jejich dřevěné prvky jsou vyrobené z velice
odolného tropického dřeva a kovové jsou
ošetřeny speciální povrchovou úpravou,
jež je mimořádně odolná proti agresivním
povětrnostním vlivům, jako je déšť, slunce,
mráz, sníh atd. Výrobky jsou mj. intenzivně
testovány např. v přímořských oblastech.
Kromě výrobKů taKé sluŽby
Cílem firmy není nabídnout klientům pouze kvantitu nejrůznějších výrobků, ale dát
jim i možnost sestavit si z nich městský
mobiliář v jednotném stylu a tím vtisknout
dané části města vlastní image. Navíc použitím velmi kvalitních materiálů prodloužit
životnost výrobků a udržet je po dlouhou
dobu v dobrém stavu.
Firma Mevatec nabízí též služby odborných obchodních zástupců, velké množství
výrobků skladem v rozsáhlém logistickém
centru v Roudnici nad Labem, Brně, Čes-
kých Budějovicích a Ostravě i další služby
v podobě logistiky či montáže výrobků.
neJpouŽívaněJší produKty
Parkové lavičky mají robustní konstrukci
z litiny, která je ošetřena speciální povrchovou úpravou FERRUS. Tato úprava čítá
tři etapy – speciální čisticí proces, dvojitou
ochranu proti korozi a finální povrchovou
úpravu proti UV záření a povětrnostním
vlivům (testováno více než 300 hodin v solné komoře). Dřevěné sedáky a opěradla
laviček jsou z kvalitního tropického dřeva
s povrchovou úpravou LIGNUS. Tato metoda chrání před slunečním zářením, vlhkostí
a plísní. Povrchová úprava je velmi pružná
a dokonale ochraňuje dřevo před stárnutím
(dřevo nešedne a povrchová úprava se neodlupuje), je šetrná k životnímu prostředí.
Lavičky lze snadno kotvit k podkladu.
V kategorii odpadkových košů naleznete
výrobky kovové s lakovanou povrchovou
úpravou, nerezové i dřevěné. Lakované koše
mají povrchovou úpravu FERRUS zaručující nadstandardní odolnost. Koše lze snadno
kotvit k podkladu. Dřevěné koše jsou povrchově ošetřeny metodou LIGNUS.
Samostatnou kapitolu tvoří nerezové
odpadkové koše, jež zaujmou svým špičkovým designem. Z většinou odpudivého
kusu mobiliáře se stává estetický prvek,
který navíc zajistí dokonalou službu.
V sortimentu zahrazovacích sloupků naleznete výrobky z litiny, lakované oceli a výrobky žárově zinkované.
Široká je nabídka kovových venkovních
květináčů různých tvarů i objemů. Provedením jsou přizpůsobeny ke kombinaci
s parkovými lavičkami, odpadkovými koši
a zahrazovacími sloupky. Všechny lakované
části jsou opět opatřeny nadstandardní povrchovou úpravou FERRUS.
moderní alternativa
Městský mobiliář s moderním designem
nelze využívat všude. Jiná situace je v parcích, v nových částech měst, či historických centrech. Představuje však alternativu
ke standardnímu a již tradičnímu mobiliáři
např. z betonu nebo oceli. Nespornou výhodou představeného mobiliáře je mimo
použití kvalitních materiálů v moderním
stylu i dnes velmi důležitá životnost a s tím
/st/
spojená ekonomika jeho provozu.
ŠIROKÝ SORTIMENT PRO MĚSTA A OBCE
MO001280-2
MĚSTSKÝ MOBILIÁŘ
MEVATEC s.r.o.,
Chelčického 1228,
413 01 Roudnice nad Labem,
Tel.: 416 823 181-4, Fax: 416 810 377
E-mail:červenec
[email protected]
2012
Internet: www.mevatec.cz
REGIONÁLNÍ ZASTOUPENÍ
MEVA- ČB, s.r.o., Hůrská 2635, 370 04 České Budějovice, Tel./Fax: 387 319 233, Tel.: 387 330 189, Mobil: 602 113 588, E-mail: [email protected]
MEVA-BRNO, s.r.o., 24. dubna 428, 664 43 Želešice, Tel.: 547 211 978, Fax: 547 215 028, Mobil: 602 731 664, E-mail: [email protected]
MEVA-OSTRAVA, s.r.o., Slovenská 1083/1b, 702 00 Ostrava–Přívoz, Tel./Fax: 596 136 679, Mobil: 602 794 119, E-mail: [email protected]
31
člen skupiny MEVA a.s.
téma
přátelská veřejná prostranství a parky
zelená tvář venkova a měst
Pohled na krajinu našeho venkova dnešníma očima rezonuje
s obrazy a líčením klasických umělců dob minulých, kteří ji
zobrazují především jako krajinu kulturní – s vesnicemi jako
středisky pro zemědělské hospodaření v okolní krajině a městy coby centry obchodu.
oKrašlovací zeleň
Ve městech se nezastavěné plochy zahrad
a dvorů využívaly pro pěstování zeleniny
a ovoce. První okrasné plochy se zelení se
objevovaly s rozvojem nových typů panských sídel – zámků na venkově a paláců
ve městech. V nich se projevuje potřeba člověka ovlivňovat své prostředí a vytváří protiváhu přírodní divoké nebezpečné krajině
v podobě upravených, pravidelných zahrad
a parků. Později se parky mění ve volné –
nesvázané pevnou linkou a pravidelností.
Tento ve stručnosti nastíněný vývoj ovlivňoval budování a požadavky na zakládání
estetických ploch se zelení ve městech a významných sídlech. Průmyslová revoluce
způsobila přesun značné části obyvatel ze
zemědělské a přírodě bližší krajiny do prud-
Na snímku detail úpravy veřejného prostranství v Kyjově (okr. Hodonín).
ce rostoucích měst a jejich vykořenění z bohatě členěné venkovské krajiny.
Koncem 19. století vznikají ve městech
okrašlovací spolky, jejichž činnost vyústila
spolu s rozvojem turistiky v nové požadavky na zeleň ve městech a v krajině – zeleň
s hlavním cílem okrášlení kamenného prostředí měst, s cílem poskytnout příjemné
prostředí pro vycházky z města do navazující zemědělské krajiny.
Typickým představitelem rozvoje panské
a později městské veřejné zeleně jsou lázeňská města. Na venkově to byly již dříve
vzniklé úpravy u zámků. Nová stromořadí
podél rozmáhajících se turistických cest
doplňovala v naší krajině starší barokní
okrasné aleje a stromořadí podél císařských
silnic. Tyto tradice formují tradiční pohled
na sídla a krajinu i v současné době.
FOTO: archiv szkT
účelná zeleň
K obrazu tradiční vesnice patří velké střechy
nízkých chalup oddělených mohutnými
stromy. Stromy byly ve skutečnosti nuceně vysazovány jako protipožární ochrana,
ochrana před úderem blesku nebo jako
dodatečný zdroj potravy hospodářských
zvířat. Na předzahrádkách a venkovských
zahradách se pěstovala zelenina, koření, léčivky a květiny a jejich sortiment se obohacoval dovozem nových druhů ze zámoří.
Aleje a stromořadí podél silnic a cest byly
zakládány jako ochrana pěších a povozů
před letním úpalem. Na podzim poskytovala ovocná stromořadí potravu a občerstvení
a v zimě stromy označovaly sněhem zaváté
cesty. Dnes je vnímáme jako tradiční sou-
část krajiny, jež nám bez nich připadá sice
monumentální, ale prázdná a nudná.
Polní meze, jež kdysi oddělovaly pozemky jednotlivých vlastníků, sloužily jako
zdroj pastvy hospodářských zvířat a byly
i významným prvkem krajinotvorným
a ekologickým.
FOTO: archiv szkT
č
lověkem ovládnutá nebo na přírodě
vybojovaná krajina byla formována
dlouhá staletí potřebami zajistit si
obživu. S rozvojem zemědělství a nárůstem
počtu obyvatel docházelo k jejímu intenzivnějšímu využití. Původně divoká a nehostinná krajina se pozvolna měnila v pole,
pastviny, louky a sady na okrajích vesnic.
Ukázka renovace sídlištní zeleně ve francouzském Tours, jež patří ke špičce v rámci EFE.
Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu (SZKT)
Členové szkT (www.szkt.cz) se rovněž účastní soutěží, v nichž poskytují hodnocení a odborné poradenství.
n Tradiční je např. účast v porotě soutěže vesnice roku – szkT patří k jejím spoluvyhlašovatelům. Jedno
z ocenění udílené v krajském kole, zelená stuha, hodnotí aktivitu obyvatel obcí v péči o životní prostředí
a zeleň v obci a krajině.
n návaznou na celostátní a současně národní nominační soutěží pro reprezentaci na evropské úrovni je zelená stuha Čr, kterou pořádá sama szkT. vítězné sídlo následně připravuje na účast v klání evropská kvetoucí
sídla – entente Florale europe (eFe).
n soutěže eFe se za každý stát účastní jedno město a jedna vesnice. v současné době jsou do soutěže
zapojeny irsko, velká Británie, nizozemsko, Belgie, německo, Francie, rakousko, itálie, chorvatsko, slovinsko,
maďarsko a od roku 2002 i Česká republika.
32
odborná péče
Dnes, v době specializace oborů lidské
činnosti, by všechny plochy veřejné zeleně
v sídlech a krajině měly být v péči zahradníků. Mezi organizace, které sdružují zahradníky starající se o tradiční součást krajiny
a našich sídel, patří občanské sdružení Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu
(SZKT). Seskupuje profesionální zahradníky, arboristy, správce zeleně, projektanty
a příznivce tohoto oboru činnosti a seznamuje širokou veřejnost s přínosy zeleně
v sídlech a krajině a se správnou péčí o ni.
A protože obor sám a výsledky jeho práce
slouží především obyvatelům měst a vesnic, podílí se SZKT na rozvoji všeho, čemu
se říká veřejná, krajinná a okrasná zeleň. n
petr šiřina
společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu
červenec 2012
Správa a rozvoj
FOTO: archiv kasTen
Více než
1000
zateplených domů,
Fasádu budovy ZŠ Poláčkova o 4000 m2 zateplila společnost KASTEN během dvou měsíců.
více než
Škola v novém teplém
a hezkém kabátě
100 000
spokojených lidí.
Vzpomínky na školu snad všichni máme v paměti celý život.
Na kantory, spolužáky, první lásky. Na to, co se nám líbilo i nelíbilo. Na to, co jsme si ze školy odnesli. Základní škola Poláčkova 1067 v Praze 4 už na první pohled naznačuje,
že by takovou, na kterou se vzpomíná, mohla být.
FOTO: archiv kasTen
N
Stavbyvedoucí Jan Kuchař patří k osvědčenému týmu společnosti KASTEN.
Při zateplování rozhoduje každý detail.
červenec 2012
energetické úspory a přínos životnímu prostředí. Snížení emisí CO2 činí zhruba 244 t/
rok a úspora energie přibližně 2335 GJ/rok.
Celkové náklady revitalizace ZŠ Poláčkova byly 17,1 mil. Kč. Fond soudržnosti EU
přispěl 14,54 mil. Kč (85 %), příspěvek SFŽP
dosáhl výše 0,855 mil. Kč (5 %), Městská část
Praha 4 vynaložila 1,71 mil. Kč (10 %).
Ne vždycky je to jednoduché. Ne pokaždé to jde tak dobře. Nicméně když se práce
chopí firma, která k tomu má kompetenci
a za dobrou cenu odvede skvělou práci, tak
je to na výsledku znát.
Společnost KASTEN se za sedmnáct let
své stavební činnosti specializovala na zateplování a revitalizace. Nabízí klientům
komplexní služby. Zpracování projektu,
obstarání stavebního povolení, zpracování
a vyřízení žádostí o event. dotace, je dodavatelem stavebních prací. V roce 2010
získala titul FIRMA ROKU Středočeského
kraje. Řídí se mottem »Za skvělou stavbou
pečlivá firma«. Na stavbách, které odevzdá/st/
vá, je to vidět.
MO001256-1
FOTO: archiv kasTen
ejen proto, že základem jejího vzdělávacího plánu je motto »Poznat,
pochopit, tvořit« a že od 1. ročníku
je tam povinná angličtina a od 7. ročníku
i druhý cizí jazyk. Také možná proto, že
od léta 2010 vypadá mnohem líp než dříve.
A má nový teplý a hezký kabát.
Od 14. 6. do 15. 8. 2010 pracovníci společnosti KASTEN, spol. s r. o., pod vedením
stavbyvedoucího Jana Kuchaře zateplili fasádu školní budovy. Více než 4000 m2
za dva měsíce je velmi slušný výkon. Bylo
to v rámci akce »Energetické úspory ZŠ Poláčkova 1067, Praha 4«, kterou jako hlavní
dodavatel prováděla stavební společnost
BAU PLUS a. s., podle projektu ateliéru RESTIO spol. s r. o. K zateplení fasády byl použit kontaktní zateplovací systém CAPAROL.
Investiční náklady činily 7,334 mil. Kč.
Revitalizace budov, jako jsou školy postavené před desítkami let, bývá ve většině
případů problematická, zejména pokud
jde o peníze. K revitalizaci ZŠ Poláčkova
pomohlo spolufinancování Fondem soudržnosti EU. V rámci Operačního programu Životní prostředí se podílel Státní fond
životního prostředí ČR. Výsledek? Nejen
dobře vypadající budova školy, ale i značné
33
Správa a rozvoj
řádná rekonstrukce
budov se vyplatí
Každá rekonstrukce budovy je dnes spojená se zateplením, výměnou oken a jinými opatřeními ke snížení spotřeby energie.
Při navrhování úsporných opatření s životností 30 let je nutno
myslet daleko dopředu. Bohužel, velká část rekonstrukcí využívá potenciál úspor jen zčásti.
K
dyž se asi před 15 lety začalo se
zateplováním, ptali se lidé: Stačí
na zateplení panelového domu 5 cm
izolantu? Není 6 cm zbytečný luxus? Nad
doporučením použít 8 cm kroutili hlavou.
Dnes se titíž lidé ptají, jak přidat na zateplený panelák dalších 10 až 15 cm izolantu.
dvaKrát měř, jedNou řež
Při navrhování úsporných opatření s životností 30 let (typicky výměna oken a zateplení stěn) je třeba myslet daleko dopředu.
Nikdo sice neví, jak drahé budou energie
za 30 let, levnější však jistě nebudou. A co je
důležitější: vylepšovat rekonstrukci dokončenou před několika lety vyjde dráž, než
udělat ji jednou a pořádně.
Častým příkladem je oprava ploché střechy panelového domu nebo školy. Pokud
se provedla jen oprava hydroizolace bez
zateplení, vyřešil se problém se zatékáním.
Tepelně-technické parametry střechy sice
mnohdy nevyhovovaly ani požadavku tehdy platné normy, ale tím se trápil málokdo.
Když chtěl majitel objektu později požádat
Energetická bilance spotřeby
třeba o dotaci z programu Zelená úsporám
nebo OPŽP, musel celý objekt splnit náročné podmínky na úspory tepla. Bez zateplené střechy to bylo někdy nemožné – např.
u jedno- či dvoupodlažních mateřských
škol. Majitel stál před rozhodnutím: zateplit
střechu a znehodnotit třeba jen 4 roky starou investici do krytiny, nebo se vzdát šance
získat dotaci na rekonstrukci objektu.
Jiný problém je s výměnou oken. Většina
oken na trhu je jen o málo lepší než požaduje současná norma. Jde o okna s plastovým rámem a izolačním dvojsklem. Bez
problémů však lze najít i okna s trojsklem
a pokovením, jejichž plastový rám někdy
doplňuje izolační vložka. Taková okna izolují až 2x lépe, než vyžaduje norma. Jejich
cena je asi o 20 % vyšší než u běžných oken,
přičemž vhodně zadané výběrové řízení
může cenový rozdíl výrazně snížit. Okna
s trojsklem také lépe tlumí hluk.
pozor Na tlouŠťKu SKel
Obdobně při rekonstrukci historických objektů je často nutné udělat repliku původ-
Energetická bilance spotřeby
GJ
GJ
2200
2500
2000
1800
77 %
2000
34 %
1600
1400
1500
1200
1000
1000
800
600
500
400
200
0
současný stav
varianta 4
elektrická energie
Ztráty
spotřeba tepla na TUv
spotřeba tepla na vytápění
34
0
výchozí stav
varianta 1
elektrická energie
Ztráty
spotřeba tepla na TUv
spotřeba tepla na vytápění
ního špaletového nebo kastlíkového okna.
Vnitřní křídla (méně často vnější) se celkem
běžně zasklívají dvojsklem, takže celé okno
má tři skla a dobře izoluje tepelně i hlukově.
Z hlediska ceny je jedno, zda použité dvojsklo má mezeru mezi skly 8 nebo 16 mm.
Z hlediska tepelné izolace je rozdíl zásadní
– čím je mezera užší, tím hůře izoluje.
Pro dvojskla plněná vzduchem je optimální šířka mezery 16 mm. Použít užší
dvojsklo lze pouze tam, kde to konstrukce
okna neumožňuje – jinak jde jen o vyhazování peněz za zbytečně nekvalitní výrobek.
Při návrhu tloušťky zateplení lze vyjít z požadavků platných norem. Jak bylo
naznačeno v úvodu, nemusí to být vždy
tloušťka optimální. Ta je pro každou budovu jiná a závisí vždy na ceně tepla, které se
tím ušetří. Zejména ve městech, kde je obvykle dražší teplo z teplárny, bude zateplení
silnější než u venkovské školy s vlastní kotelnou na levné uhlí.
aKtuálNí téma Nulové Spotřeby
EkoWATT nedávno dokončil studii úspor
v panelových domech. Jeden ze závěrů říká,
že se za současných podmínek rozhodně
nevyplácí zateplovat s použitím méně než
10 cm polystyrenu (obvykle stačí pro splnění normy 8 cm). Ekonomické optimum je
16 cm, ovšem s ohledem na předpokládaný
růst cen energií lze doporučit až 20 cm.
Tato tloušťka je omezená dostupnou
technologií, při použití větších tlouštěk
obvykle cena skokově roste. Vývoj zateplovacích technologií ale postupuje vpřed
a během několika let se optimum posune
až ke 30 cm.
Podobně ve světle nové evropské směrnice o energetické náročnosti budov
(2010/31/EU) lze čekat další zpřísnění
požadavků. Mají-li být veřejné budovy postupně rekonstruovány tak, aby měly téměř
nulovou spotřebu energie, tak by jakákoli
dílčí rekonstrukce (např. výměna oken) už
dnes měla být navrhována s použitím co
nejlepších a cenově dostupných řešení.
úSpory dNeS a v budoucNu
Co se stane, jestliže se při rekonstrukci využije pouze část potenciálu úspor? Většina
současných běžných rekonstrukcí přinese
snížení spotřeby a nákladů asi o 30 %. Přitom důkladnou rekonstrukcí se u mnoha
objektů lze přiblížit standardu pasivního domu a dosáhnout snížení nákladů až
o 70 %. To platí o bytových domech, mnoha
školních a administrativních budovách.
Nedostatečnou rekonstrukcí se zakonzervuje stav, kdy se potenciál úspor využije
třeba jen z poloviny. Dalších 20–40 let budou účty za energie zbytečně vyšší. A pokud
se objekt rekonstruoval s dotací, žádnou
další už v příštích letech nedostane.
Doporučení: rekonstrukci musí předcházet důkladná analýza potenciálu úspor.
Té pak přizpůsobit návrh rekonstrukce –
n
s ohledem na návratnost investic.
Karel SrdečNý
energetický auditor
ekoWaTT
červenec 2012
Správa a rozvoj
regulace nájemného
končí. co bude dál? /1
jemních práv na listy vlastnictví u katastru
nemovitostí.
rozhodovat bude míStNě
obvyKlé NájemNé
Na nový občanský zákoník naváže předpis
Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), který stanoví takzvané místně obvyklé nájemné, tedy tržní nájemné odpovídajících bytů
v dané lokalitě. Stanovit místně obvyklé nájemné lze prakticky třemi způsoby – porovnáním cen nájemních bytů na realitních
serverech, prostřednictvím cenové mapy
nájemného či na základě posudku odhadce nebo soudního znalce.
Podle odborníků se vyplatí obrátit se
na soudního znalce. Jeho posudek lze totiž
využít jako důkaz u soudu. Na rozdíl od odhadce a makléře je navíc trestně odpovědný.
Jaký bude osud cenové mapy tržního nájemného, kterou v roce 2011 MMR zadalo
vypracovat Institutu regionálních informací, je zatím nejisté. Podle mluvčí MMR
Jany Jabůrkové se tento resort chystá celý
projekt, do něhož se podle zadání zapojilo
639 obcí, vyhodnotit a na základě získaných
výsledků stanovit další postup. Řešení jsou
prakticky dvě – buď pokračovat v rozšiřování již existující cenové mapy, nebo celý projekt pohřbít a spoléhat na předpis o místně
obvyklém nájemném. Právě na osud cenon
vých map se zaměříme příště.
Už 1. ledna 2013 na celém území ČR skončí regulace nájemného. Časopis Moderní obec proto ve spolupráci s Institutem
regionálních informací připravil seriál článků o tom, jak probíhala deregulace nájemného – a zejména o tom, jak se bude
stanovovat výše nájemného do budoucna.
N
ájemní bydlení představuje zhruba
pětinu bytového fondu na území
České republiky. Stále se vzpamatovává z mnoha negativních zásahů v minulých letech, z nichž ten nejsilnější představovala regulace výše nájemného. Zákon
o zvyšování nájemného z roku 2006 vznikl
v atmosféře rostoucího počtu žalob majitelů bytových domů k Evropskému soudu
pro lidská práva a do oblasti bydlení přinesl dvojí kategorii nájemníků: dosavadních »regulovaných« a nových »tržních«.
Dalším poměrně sporným rozhodnutím
bylo zavedení dvourychlostního přechodu
na smluvní nájemné. K 1. 1. 2013 sice regulace nájemného definitivně skončí, nicméně transformace ze státem určeného nájmu
do nájmu smluvního čeká na vyřešení několika zásadních otázek.
Nový občaNSKý záKoNíK
pomůže až za roK
Základní legislativní normou, která upravuje vztahy mezi pronajímatelem a nájemníkem, je občanský zákoník. Ten ze šedesátých let minulého století se konečně dočkal
svého nástupce, který však začne platit až
od 1. 1. 2014.
Nový občanský zákoník mimo jiné upravuje možnosti vstupu do bytu ze strany
pronajímatele, rychlejší řešení konfliktních
situací, ruší předávání nájemního práva
v nekonečných řadách. Vynechává také
v řádně fungujícím prostředí zbytečné výměny bytů, výpovědi z důvodů užívání více
bytů či naopak při neužívání, vynechává
automatický přechod do společného nájmu u manželů. Zajímavostí s praktickým
dopadem jistě bude možnost zápisu ná-
tomአjoháNeK
Building news
pryžový granulát »ztiší«
G
umoasfaltový povrch pozemní komunikace u Zádveřic na Zlínsku
prokazatelně snižuje hluk ze silničního provozu. Splňuje rovněž veškeré
příslušné normy a je použitelný na silnice
všech tříd. První alternativní povrch s příměsí pryžového granulátu se položil loni
v říjnu na krátkém úseku silnice I/49 u Zádveřic, který je dopravně velmi zatížen a navíc se nachází v oblasti s poměrně nepříznivými klimatickými podmínkami.
měřeNí hluKu S puNcem vut brNo
Letos na jaře se konalo první měření hlučnosti gumoasfaltového povrchu, a to jak
na úseku, kde byl položen, tak souběžně
na dvou sousedních úsecích s povrchy z asfaltového mastixového koberce a z asfaltového betonu. Měření a zpracování dat provedl odborný tým prof. Ing. Jana Kudrny,
CSc., z Vysokého učení technického v Brně.
Při aplikaci metody CPX, tedy při měření
hluku přímo u pneumatiky, bylo potvrzeno snížení hlučnosti povrchu při průjezdu
po gumoasfaltu ve srovnání s běžným asfaltovým kobercem mastixovým nejméně
o 2,4 dB při rychlosti 100 km/h a o 4,1 dB
při rychlosti 50 km/h. »Při srovnání s povrchem z asfaltového betonu bylo snížení
červenec 2012
hluku dokonce ještě vyšší, převýšilo 5 dB.
Navíc dochází k podstatnému snížení hlučnosti ve frekvencích, na něž je lidský sluch
nejcitlivější, tj. při frekvencích vyšších než
1000 Hz,« vysvětlil profesor Kudrna.
K zodpovězení otázky, dokáže-li nový
povrch snížit, resp. pohlcovat hluk, se
použila metoda SPB. Při ní jsou mikrofony umístěny 7,5 m od projíždějících vozidel. Ve srovnání s asfaltovým betonem
se hlučnost v průměru snížila o 5,6 dB(A)
při průměrné rychlosti vozidel 82,3 km/h.
V úseku s gumoasfaltovým povrchem tedy
hlučnost klesla natolik, jako by jím projelo
28 % původního počtu vozidel, či jako by
tudy auta projížděla o 20 km/h pomaleji.
U povrchu s mastixovým kobercem se hluk
snížil o 3,8 dB(A) při průměrné rychlosti
vozidel 85,2 km/h. To odpovídá snížení intenzity provozu na 42 % či snížení rychlosti
o 15 km/h.
Testovány byly i rovnost, kluzkost a drenážní schopnost nového povrchu. Šéf zlínské správy Ředitelství silnic a dálnic Karel
Chudárek uvedl: »Podle našich běžných
vizuálních prohlídek není povrch vozovky po zimní sezóně nikterak narušen. Ještě však uvidíme, jaké výsledky přinesou
zkoušky v laboratořích.«
FOTO: archiv
pozemní komunikace
Vozovka s gumoasfaltovým povrchem
nejenže snižuje hluk, ale je i elastická
a odolnější vůči povětrnostním vlivům.
NáKlady NejSou vyŠŠí
Výrobou granulátu se zabývá uherskobrodská firma RPG Recycling. Existují dva základní postupy – mletí a drcení. Nová linka
v Uherském Brodě praktikuje mletí. Granulát je lesklý s hladkým povrchem. Jak sdělil
výkonný ředitel RPG Recycling Petr Sádovský, na položení 100 m2 gumoasfaltového
povrchu při tloušťce 3 cm je třeba granulátu
z asi 30 pneumatik osobních vozů. »Cena
gumoasfaltu je sice o několik procent vyšší
než klasického asfaltu,« uvedl, »ale protože
není nutné pokládat tak silnou vsrstvu jako
u běžné směsi (např. místo 5 cm obrusné
vrstvy, stačí položit jen 4 nebo 3 cm), náklan
dy by měly být zhruba stejné. «
ivaN ryŠavý
35
obce mají šanci získat
zbytné regionální tratě
N
ěkteré regionální železniční tratě,
na nichž se momentálně neprovozuje pravidelná osobní doprava,
budou moci získat do svého vlastnictví
kraje a obce. Počítá s tím návrh Ministerstva dopravy (MD), který v polovině června schválila vláda premiéra Petra Nečase.
Bude to však možné jen tehdy, nenajde-li se
zájemce, který by je koupil, a nebude-li o ně
stát Ministerstvo vnitra.
Původní návrh MD s možností převodu tratí, které navrhla Správa železniční
dopravní cesty (SŽDC) na zrušení, vůbec
nepočítal. Ministerstvo tak letos v březnu
představilo plán, podle něhož se tyto tratě měly raději zrušit, nepůjde-li je prodat.
Možnost převodu železnic na okolní obce
mu nařídila zapracovat do materiálu až
vláda. Podle premiéra Petra Nečase se měl
resort postarat i o to, aby případný převod
nebyl v rozporu se soutěžním právem Evropské unie.
proteStovali NejeN SouKromí
dopravci
Pravidla prodeje zbytných tratí, jak je navrhlo MD, kritizovalo Sdružení železničních
společností a sociálnědemokratický stínový
ministr dopravy, hejtman Plzeňského kraje
Milan Chovanec. Vadila jim zejména snaha
MD prodat tratě za odhadní hodnotu. Kilometr železniční trati by pak přišel na zhruba
1,5 mil. Kč. Podle Chovance byl ministerský
návrh pouhým zastíracím manévrem, který
míří k faktickému zrušení těchto železnic.
Reálná byla i možnost, že budoucí vlastníci
železnic vytrhají koleje, které zpeněží, a následně zkrachují.
StátNí dotace pouze
pro pravidelNý provoz
Noví majitelé tratí budou mít podle Ministerstva dopravy nárok na státní dotaci pouze tehdy, pokud na tratích zajistí dopravní
obslužnost alespoň dvěma páry vlaků denně, případně v odpovídajícím množství
spojů za rok. Nyní doprava na těchto tratích
zajištěna není a stát (SŽDC) na jejich údržbu doplácí. Peníze získané z prodeje tratí
půjdou podle Ministerstva dopravy do rozpočtu SŽDC. Pokud však o tyto železnice
nebudou mít zájem ani obce, bude zahájeno správní řízení o jejich zrušení.
Tratě na prodej
hrušovany nad Jeviškou – hevlín (Jihomoravský kraj)
Čelákovice – Mochov (středočeský kraj)
aš – aš státní hranice – selb (karlovarský kraj)
královec – Žacléř (královéhradecký kraj)
Bruntál – Malá Morávka (Moravskoslezský kraj)
krásný Jez – Loket předměstí (karlovarský kraj)
Broumov – Otovice zastávka (královéhradecký kraj)
Čížkovice – Obrnice (Ústecký kraj)
kralovice u rakovníka – Mladotice (Plzeňský kraj)
Čejč – Uhřice u kyjova (Jihomoravský kraj)
Libochovice – račiněves (Ústecký kraj)
iLUsTraČní FOTO: archiv aUTOra
Správa a rozvoj
Převod regionálních tratí na obce nesmí
být v rozporu se soutěžním právem EU.
Na dalŠí oSud čeKá i jemNicKá
loKálKa
Pravidelné osobní vlaky zmizely i na lokální trati mezi Jemnicí a Moravskými Budějovicemi na Vysočině. Města a obce na trase
stále usilují o to, aby stoletá trať z mapy nezmizela. Kraj tam loni ztrátovou železniční dopravu nahradil autobusy. Náměstek
hejtmana pro dopravu Libor Joukl sice veřejně deklaroval, že kraj podpoří obce v jejich snaze trať zachovat. »Jenže faktickou
podporu necítíme,« konstatoval starosta
Jemnice Miloslav Nevěčný. Nadějí pro železnici tam jsou soukromí dopravci. Ti tvrdí, že dokáží provozovat vlaky efektivněji
než České dráhy. Konkrétně o lokálku mezi
Jemnicí a Moravskými Budějovicemi usilují
Jindřichohradecké místní dráhy. Současné
rozhodnutí vlády je příslibem, že by se tam
brzy mohly opět rozjet pravidelné osobní
n
vlaky místo autobusů.
tomአjoháNeK
Dopravní noviny
Kraje s nejlepší veřejnou dopravou
S
polečnost MasterCard ve spolupráci
s Vysokou školou ekonomickou v Praze a Sdružením CZECH TOP 100 zveřejnila výsledky projektu MasterCard česká centra rozvoje. Letos byl v rámci studie
hodnocen systém veřejné dopravy na území všech 14 krajů a jejich krajských měst.
Při této příležitosti byly oceněny kraje
s nejlepšími systémy veřejné dopravy.
čím NejlepŠí Kraje zaujaly
n Liberecký kraj má nejkomplexnější
systém veřejné dopravy. Integrovaný systém veřejné dopravy IDOL je tam řízen
organizátorem KORID Libereckého kraje,
který pokrývá celý region. Hlavní centra
krajské dopravy – města Liberec a Jablonec
nad Nisou – jsou navíc spojena meziměstskou tramvají. Kraj se pyšní nadčasově propracovanou tarifní integrací a jako jeden
z pouze tří krajů v ČR má propracovanou
elektronickou kartu s řadou bonusů. Libereckou elektronickou kartu navíc už brzy
doplní cobrandová karta Citi Opuscard,
která v sobě sloučí výhody regionální multifunkční karty Opuscard a kreditní karty Citi
Life společnosti Citibank Europe plc.
36
n Jihomoravský kraj má nejlépe organizovaný systém veřejné dopravy. Organizátorem veřejné dopravy na jeho území je
společnost KORDIS. Kraj se řadí mezi regio-
Výdaje na veřejnou dopravu
v letech 2011 a 2012 (podle
rozpočtu, v tis. Kč/obyv.)
Kraj
hl. m. Praha
Jihočeský
Jihomoravský
karlovarský
královéhradecký
Liberecký
Moravskoslezský
Olomoucký
Pardubický
Plzeňský
středočeský
Ústecký
vysočina
Zlínský
2011
10,44
1,23
0,93
1,12
1,10
1,10
1,07
1,17
1,08
1,33
1,34
1,18
1,07
0,93
2012
9,93
1,24
0,99
1,15
1,15
1,15
1,13
1,22
1,11
1,50
1,34
1,21
1,05
0,96
ZDrOJ: MasTercarD ČeskÁ cenTra rOZvOJe
ny zcela pokryté integrovaným dopravním
systémem. Jde o propracovaný dopravní
systém se skvělou návazností spojů. Cestující z obcí vzdálených krajskému městu jsou
totiž často odkázáni na přestupy. Výdaje
na veřejnou dopravu za letošní i minulý rok
tam jsou druhé nejnižší mezi všemi kraji.
Naopak v Brně, s hodnotou 4530 Kč na obyvatele, jsou druhé nejvyšší mezi krajskými
městy.
n Plzeňský kraj spolu s městem Plzeň
mají nejlepší kartu veřejné dopravy. Plzeňská karta nemá podle výsledků studie
MasterCard v počtu nabízených funkcí
v Česku konkurenci. Karta může být využita jako předplacený kupon, elektronická
peněženka a čtenářský průkaz či jako karta
přístupových, docházkových a stravovacích
systémů. Zahrnuje i bonusový program,
který nabízí slevy do restaurací, cestovních
kanceláří apod. Kartu lze navíc propojit se
studentskými průkazy. Integrovaný dopravní systém v kraji fungoval do letošního roku
jen v Plzni a jejím okolí, na začátku dubna
se ovšem značně rozšířil.
Více informací o projektu se lze dozvědět
/st/
na www.centrarozvoje.cz.
červenec 2012
inze
Správa a rozvoj
české strategie dostanou řád
m
vzhledem k jejich významu klíčová. Pokud
se daná strategie z nějakého důvodu »nepovede«, může to mít negativní následky
na situaci v celé zemi.
Kvalita StrateGicKých
doKumeNtů je Klíčová
Dění u nás nyní významně ovlivňuje řada
strategií vytvářených institucemi veřejného sektoru (resortní, vládní, krajské), jež
často nejsou široké veřejnosti příliš známé,
což však nikterak nesnižuje jejich význam.
Příkladem může být Státní energetická
koncepce, která určuje směr v oblasti energetiky na mnoho let dopředu, nebo chystaný dokument upravující čerpání peněz ze
strukturálních fondů EU pro další programové období. Kvalita těchto dokumentů je
úSKalí SoučaSNého SyStému
Proč je třeba současný systém změnit a jaká
jsou hlavní úskalí dosavadního přístupu
k tvorbě veřejných strategií? Jde o letitý problém. V prvé řadě chybí jednotný postup,
jak tyto dokumenty vytvářet a jak by měly
vypadat. Situace připomíná rčení »každý
pes, jiná ves«, každý úřad má vlastní šablonu, jak daný dokument připravit. A to je ještě ten lepší případ – často totiž na úřadech
žádný standardizovaný postup neexistuje.
Neméně významným problémem bývá
chybějící vazba strategií na státní rozpočet.
Realizace strategie téměř vždy představuje
nároky na veřejné finanční zdroje. Pouze výjimečně však tyto strategie obsahují
vyčíslení nároků na státní rozpočet. Pak
může snadno dojít k tomu, že stát schválí
dokument, který – ač se jeví velmi užitečně
a přínosně, je nepoužitelný v konkrétní rozpočtové situaci, neboť funguje na principu
inisterstvo financí aktuálně zpracovává tzv. Metodiku přípravy
veřejných strategií. Cílem je připravit půdu pro zavedení systematického
přístupu k vytváření klíčových dokumentů
státu, které v mnoha případech představují
jeden z nejdůležitějších stavebních kamenů kvalitní správy věcí veřejných. Resortu
financí při tom zdatně sekunduje Ministerstvo pro místní rozvoj, které chystá databázi všech relevantních strategických dokumentů na území České republiky.
Vybrané problémy současného systému tvorby strategických
dokumentů v české veřejné správě
n
n
n
n
n
n
n
n
n
neexistence jednotné metodiky pro tvorbu strategií a s tím spojená nízká kvalita strategických dokumentů
absence kontroly naplňování stanovených strategických cílů
absence vazby rozpočtování na strategické priority vlády
Malý zájem o dlouhodobé strategie a prognózy a nestabilní politické prostředí
chybějící funkční institut státní služby
nedostatečná implementace a kontrola plnění vytvořených strategií
Převaha operativy, nedostatek kapacit, času a financí pro strategickou práci
nedostatečná spolupráce jednotlivých institucí veřejné správy
absence přehledu strategických dokumentů a nedostatečná provázanost jednotlivých strategií
ZDrOJ: ernsT & YOUnG. komparativní analýza přípravy veřejných strategií v zahraničí a v Čr.
červenec 2012
FOTO: archiv
Jedno staré čínské přísloví říká, že vize bez činu je snění.
Ale že čin vykonaný bez vize je noční můrou. V České republice je nyní na obzoru zásadní změna strategické práce ve veřejné správě, která doposud připomínala spíše onu noční můru
než logický ucelený systém.
Tomáš Khorel se jako senior consultant
v oddělení Advisory společnosti Ernst
& Young zaměřuje zejména na zvyšování
výkonnosti českého veřejného sektoru.
»peníze neřešíme«. Pokud by byl takový
dokument schválen, může mít pro veřejné
finance doslova devastující účinek.
Často strategie zůstávají na papíře. Stává
se, že se časem jaksi »vypaří«, neboť osoba,
která je prosazovala, odešla a její nástupci
o ni nemají zájem a preferují jiné přístupy.
Problémem je i absence jakékoliv logické
struktury na poli strategií. Zkrátka neexistuje systém uspořádání strategických dokumentů, jasné vazby mezi nimi, ani přehledná databáze již vyhotovených strategií.
Letošní čínský rok draka prý vždy přináší
změnu. Věřme tedy, že oba projekty Ministerstva financí a Ministerstva pro místní
rozvoj pomohou výrazně změnit současnou situaci a díky nim se podaří odstranit
velkou část výše uvedených nesrovnalostí.
Konečně je reálná naděje, že veřejná správa dostane do rukou užitečný nástroj, který
bude akcentovat koncepční přístup k tvorbě strategií a pozitivní efekty z toho plynoucí posunou Česko o notný kus dopředu. n
tomአKhorel
senior consultant ernst & Young
37
MO001316-2
inzerce MO.indd 1
14.6.12 16:39
Právní Poradna
Nehlasující zastupitel
a přijaté usnesení
n Jeden ze zastupitelů naší obce při hlasování o jednotlivých usneseních zcela
odmítne hlasovat, tj. nehlasuje ani pro,
ani proti přijetí usnesení, ani se hlasování
výslovně nezdrží. Jak takový postup vyhodnotit? A je možné, aby se člen zastupitelstva obce účastnil zasedání, ale jen jako
»občan obce«, tj. je možné, aby odmítl
svou účast jako člen zastupitelstva obce,
aby nemusel hlasovat a aby případně zastupitelstvo nebylo usnášeníschopné.
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, stanoví jako
podmínku pro platné přijetí usnesení
souhlas nadpoloviční většiny všech členů
zastupitelstva obce (§ 87). To, zda zastupitel bude hlasovat pro nebo proti přijetí
navrhovaného usnesení anebo zda se hlasování zdrží, je zcela na uvážení každého
člena zastupitelstva, neboť mandát zastupitele je vykonáván svobodně a nezávisle
(§ 69 odst. 4 zákona o obcích), byť v mezích
jeho povinností plynoucích především ze
složeného slibu. Zastupitel svůj »názor«
na obsah navrženého usnesení proto může
vyjádřit také tím, že se zdrží hlasování, což
lze učinit nejen sdělením této skutečnosti,
ale i prostým odmítnutím jakkoli hlasovat.
Z hlediska počítání souhlasu nadpoloviční
většiny pro přijetí navrženého usnesení má
tento způsob (ne)hlasování stejné dopady
jako hlasování proti přijetí usnesení, neboť
do nadpoloviční většiny lze samozřejmě
započítat jen hlasy vyjadřující se pro přijetí
návrhu. Zda v rámci údaje o výsledku hlasování, jenž má být součástí zápisu z jednání zastupitelstva, bude tento »nehlasující
zastupitel« započten do kategorie »zdržel
se hlasování«, nebo zda bude výslovně uvedeno, že se konkrétní zastupitel k návrhu
usnesení vůbec nijak nevyjádřil, je v podstatě lhostejné (byť z hlediska přesnosti
a úplnosti je vhodnější výslovně uvést, že
daný zastupitel vůbec nehlasoval).
V obcích, v nichž jsou vztahy mezi»opozičními« zastupiteli a vedením obce vyhrocené, dochází někdy k tomu, že zastupitel
se sice fyzicky zasedání zúčastní, tvrdí však,
že je přítomný jen jako »veřejnost« a nikoli jako zastupitel. Bývá pak pokládána
Užívání razítek –
úředního a obecního
Podle § 111 odst. 5 zákona č. 128/2000
Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění
pozdějších předpisů (dále jen zákon o obcích), obce mohou používat razítko obce
v případech, kdy zvláštním zákonem není
stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním znakem.
Užívání úředního razítka s malým státním znakem je upraveno zákonem číslo
352/2001 Sb., o užívání státních symbolů
n
38
otázka, zda tohoto zastupitele započítávat
do počtu přítomných členů zastupitelstva,
zda jej vyzývat k hlasování, započítávat jej
do počtu zastupitelů, kteří se zdrželi hlasování apod. Podle § 69 odst. 1 zákona o obcích vzniká mandát člena zastupitelstva
obce jeho zvolením. Od tohoto okamžiku
má veškerá práva a povinnosti, které jsou
součástí mandátu, mj. povinnost účastnit
se zasedání zastupitelstva (§ 83 odst. 1 zákona o obcích). Sotva tedy lze v souvislosti
s probíhajícím zasedáním zastupitelstva
obce uvažovat, zda se zastupitel v určitý
okamžik účastní jako člen nebo jen jako
»prostý« občan obce. Lze tedy mít zato, že
– ač takový zastupitel tvrdí opak – jde o přítomného člena zastupitelstva obce se všemi s tím spojenými důsledky (nehlasuje-li,
má takový postup stejné dopady jakoby se
zdržel hlasování).
Povinnost hlasovat
o navrženém usnesení
n V naší obci předsedající zasedání zastupitelstva v některých případech pouze
ukončí diskusi k projednávanému bodu,
aniž by dal hlasovat o usnesení, které bylo
v rámci tohoto bodu navrženo. Je takový
postup v souladu se zákonem? Jak se mohou zastupitelé proti takovému postupu
bránit?
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní
zřízení), v platném znění, výslovně neukládá zastupitelstvu obce, aby každá projednávaná záležitost byla ukončena hlasováním či přijetím usnesení. Na druhou stranu
však zákon předpokládá, že součástí zápisu z jednání zastupitelstva jsou schválená
usnesení (§ 95 odst. 1), a opravňuje mj. členy zastupitelstva obce, radu obce a výbory
zastupitelstva obce navrhovat projednání
bodů na zasedání (§ 94). Nepochybnou
součástí práva podávat návrhy na projednání věci na zasedání zastupitelstva obce
přitom je i oprávnění navrhnout zastupitelstvu konkrétní řešení projednávané věci,
tedy jinak řečeno učinit návrh na přijetí
příslušného usnesení. Proto je-li součástí
projednávaného bodu i navržené usnesení
(to může být navrženo v rámci příslušného
podkladového materiálu i v rámci vystoupení zastupitele), mělo by o jeho (ne)přijetí
České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o užívání státních symbolů).
Ustanovení § 6 tohoto zákona upravuje
náležitosti úředního razítka s malým státním znakem (dále jen úřední razítko): razítko je kulatého tvaru o průměru 20 mm,
25 mm nebo 36 mm; malý státní znak je
vyobrazen uvnitř kruhu, na jehož obvodu
je označení oprávněné osoby, popřípadě
i označení její organizační součásti a sídla;
používá-li oprávněná osoba více úředních
razítek, musí tato razítka obsahovat i pořadová čísla. Otisk úředního razítka je jednobarevný.
rozhodnout zastupitelstvo obce. Starosta
obce ani jiná osoba, která zasedání řídí, si
toto právo osobovat nemůže, tzn. nemůže
ukončit projednávání konkrétního bodu,
aniž by bylo dáno hlasovat o usnesení, jehož přijetí bylo k tomuto bodu navrženo.
Proto pokud starosta nebo jiná osoba
řídící zasedání v rozporu s tímto požadavkem předčasně ukončí projednávání
konkrétního bodu, může každý zastupitel
vznést proti takovému postupu námitku
a tím vyvolat hlasování (přinejmenším
o předložené námitce). Pokud by předsedající o námitce nebo přímo o navrženém
usnesení na základě zastupitelem uplatněného požadavku nedal hlasovat, jde o porušení návrhového práva člena zastupitelstva
obce a projednávání konkrétní záležitosti
nelze považovat za ukončené. Jestliže by
k takovému pochybení docházelo opakovaně, je vhodné obrátit se na Ministerstvo
vnitra, které je podle § 129 zákona o obcích
příslušné ke kontrole výkonu samostatné
působnosti orgány obcí, tedy i ke kontrole jednání zastupitelstva obce. Na druhou
stranu jestliže žádný zastupitel námitku
nesprávného postupu nevznese, lze mít
zato, že zastupitelstvo via facti tento postup
předsedajícího akceptovalo a jeho pochybení tak lze považovat za zhojené. Je rovněž
nutné připomenout, že ne každý bod jednání zastupitelstva nutně musí končit přijetím usnesení; je celá řada informativních
či konzultativních bodů, které nutně přijetí
usnesení nevyžadují (byť se někdy přijímají
deklaratorní usnesení »vzetím na vědomí«
apod.).
Jednací řád by patrně mohl obsahovat
úpravu, která by starostovi nebo jiné osobě
řídící zasedání přiznala možnost ukončit
projednávání bodu před hlasováním o navrženém usnesení. V takovém případě by
však k přípustnosti tohoto ustanovení bylo
nutné, aby kterýkoli zastupitel byl oprávněn podat námitku a tím vyvolat hlasování
o ukončení bodu či hlasování o navrženém
usnesení.
JUdr. adaM FUrEK
právník
Ustanovení § 5 zákona o užívání státních
symbolů pak stanoví, že malý státní znak
užívají oprávněné osoby (mimo jiné rovněž
obce) na rozhodnutích a jiných listinách
osvědčujících důležité skutečnosti, vydávaných při výkonu státní moci, který jim byl
svěřen zákonem nebo na základě zákona
(tzn. v podmínkách obcí při výkonu přenesené působnosti).
Úřední razítko tedy nemůže být používáno na písemnosti orgánů obce vyhotovované v samostatné působnosti obce, nejde-li
o zákonem stanovené výjimky (typicky rozhodnutí vydaná v samostatné působnosti
obce, ale v režimu správního řádu – např.
červenec 2012
Právní Poradna
rozhodnutí o odmítnutí žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, rozhodnutí o správním
deliktu podle § 58, 59 zákona o obcích). To
znamená, že úředním razítkem nemají být
opatřovány v dotazu zmiňované obecně
závazné vyhlášky obcí, smlouvy uzavírané
obcí, zápisy/usnesení ze zasedání zastupitelstva a schůzí rady apod., neboť toto jsou
bytostně samosprávné agendy obce (resp.
samostatná působnost). Tyto písemnosti by
měla obec opatřovat podlouhlým razítkem
obce, příp. kulatým razítkem se znakem
obce, pokud obec znakem disponuje.
V této souvislosti doplňuji, že zákon o obcích v § 111 rovněž upravuje, jakým způsobem by měly být vyhotovovány písemnosti
obce: Všechny písemnosti vyhotovené orgánem obce v samostatné působnosti obce
se v záhlaví označují uvedením slova »obec«
a názvem obce s uvedením orgánu, který
písemnost vyhotovil. Všechny písemnosti
vyhotovené orgánem obce v přenesené působnosti orgánů obce, s výjimkou nařízení
obce, se v záhlaví označují slovy »Obecní
úřad« s uvedením názvu obce.
Záhlaví písemnosti má být shodné s textem na razítku, tzn. je-li písemnost obecním úřadem vyhotovována v samostatné
působnosti, bude v záhlaví písemnosti uvedeno »Obec xxx, obecní úřad« a na razítku
bude rovněž uveden text »Obec xxx«, popř.
»Obec xxx, obecní úřad«, je-li písemnost
vyhotovována v přenesené působnosti, pak
v záhlaví písemnosti bude uvedeno »Obecní úřad xxx« a na razítku bude rovněž uveden text »Obecní úřad xxx«.
Závěrem upozorňuji na ust. § 14 vyhlášky č. 191/2009 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, které ukládá ve vztahu
k úředním razítkům tyto povinnosti:
n stanovit podmínky používání úředních
razítek ve spisovém řádu,
Omezení petice
a právo petiční
se obsah petice týká problémů jen tohoto
města. Právo petiční je ústavní právo a není
nijak vázané na oblast územních samospráv – nelze je tedy směšovat např. s právy
občanů obcí podle § 16 zákona o obcích.
Podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu
petičním, právo obracet se s peticí na příslušné orgány má každý a podle § 2 nesmí
být nikomu ve výkonu petičního práva bráněno.
n Je přípustné omezit petici jen na občany města, resp. zda mohou petici obyvatel
města podpořit i občané z jiných měst?
Výkon petičního práva nelze omezit jenom na občany konkrétního města, byť
Švarcsystém:
Kontrolní činnost
a ukládání pokut
n Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
od 1. ledna 2012 upravuje nelegální práci
a to tak, že pro účely tohoto zákona se rozumí nelegální prací výkon závislé práce
fyzickou osobou mimo pracovněprávní
vztah. Kdo je oprávněn kontrolovat dodržování zákona v tomto ohledu a jaké jsou
případné sankce za tzv. švarcsystém?
Švarcsystém je možné jednoduše popsat
jako případ, kdy se podnikatel na základě
obchodněprávní smlouvy zavazuje jiné
osobě k výkonu práce, ačkoliv jejich vztah
by měl být právně kvalifikován jako pracovní poměr. Jde tedy o případ, který se pouze
zdánlivě jeví jako vztah dvou podnikatelů,
ve skutečnosti se však jedná o pracovní poměr.
Motivy k tomuto jednání jsou různé.
U zaměstnavatelů tkví především ve snaze
být konkurenceschopný. Zadavatel získává
při využití švarcsystému konkurenční výhodu, neboť tím snižuje vedlejší náklady
na práci, např. odvody na sociální pojištění
a má též jednoduší pozici při skončení vztahu s osobou vykonávající pro něho práci.
Motivace je však i na straně osob vykonávajících práci. Nepracují-li pouze pro jednoho zadavatele, mohou lépe rozložit své
červenec 2012
riziko ztráty hlavního příjmu. Motivem je
i zvýšení svého výdělku.
Dodržování pracovněprávních předpisů
u zaměstnavatelů kontrolují orgány kontroly, tj. Státní úřad inspekce práce nebo
oblastní inspektoráty práce. Při kontrolní
činnosti mohou vyžadovat od fyzických
osob, které se zdržují na pracovišti kontrolované osoby a vykonávají pro ni práci, mj.
osvědčení totožnosti a prokázání, že tuto
práci vykonávají na základě pracovněprávního vztahu nebo na základě jiné smlouvy.
Fyzické osoby jsou povinny osvědčit svou
totožnost a prokázat další skutečnosti.
Za nesplnění těchto povinností jim může
kontrolní orgán uložit pořádkovou pokutu
až do výše 10 000 Kč, a to i opakovaně, nejvýše však do částky 100 000 Kč.
Je na místě upozornit, že od 1. ledna 2012
byla v zákoně o zaměstnanosti stanovena
nová povinnost právnické a fyzické osoby
mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu,
a to u všech osob, nejen cizinců.
Od téhož data se v zákoníku práce rovněž
nově stanoví, že pracovní smlouva musí být
uzavřena písemně, totéž platí o změně pracovní smlouvy a o odstoupení od ní a každá
smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení pracovní smlouvy.
Totéž platí o dohodě o provedení práce
a dohodě o pracovní činnosti, které musí být
také uzavřeny písemně. Jedno vyhotovení
této dohody je zaměstnavatel povinen vydat
zaměstnanci.
n vést evidenci úředních razítek obsahující otisk razítka s uvedením jména a funkce
osoby, která úřední razítko převzala a užívá,
datum převzetí, datum vrácení úředního
razítka, datum vyřazení úředního razítka
z evidence, podpis přebírající osoby a údaj
o datu, popřípadě předpokládaném datu,
ztráty úředního razítka,
n ztrátu úředního razítka neprodleně oznamovat Ministerstvu vnitra; ministerstvo
uveřejní oznámení o ztrátě razítka ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí,
ve Věstníku Ministerstva vnitra a dále způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Mgr. PavLa SaMKová
právnička
Ing. MarIE KoSTrUHová
odbor dozoru a kontroly veřejné
správy Ministerstva vnitra ČR
V zákoně o inspekci práce je významnou
změnou doplnění přestupků a správních
deliktů na úseku pracovního poměru nebo
dohod o pracích konaných mimo pracovní
poměr. Kromě obecné skutkové podstaty
týkající se případů, kdy zaměstnavatel poruší stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce a dohody o pracovní
činnosti a hrozí mu pokuta do 300 000 Kč,
byla doplněna ještě skutková podstata
zvláštní. Jestliže zaměstnavatel neuzavře
písemně pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, je možno mu uložit pokutu ve výši
do 10 000 000 Kč.
Podle zákona o zaměstnanosti se fyzická
osoba dopustí přestupku tím, že vykonává
nelegální práci, za který jí lze uložit pokutu
do 100 000 Kč.
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu
tím, že jako zaměstnavatel umožní výkon
nelegální práce, za který se uloží pokuta do 10 000 000 Kč, nejméně však ve výši
250 000 Kč.
Mgr. oLGa BIČáKová
39
ServiS
n 10. 7., Ostrava,
areál firmy Čapek-WinDuo
Obec a její pohledávky v praxi
Seminář cílí na vedoucí finančních
odborů a všechny, kteří jsou zodpovědní
za sledování úhrad pokut, ukládaných
jednotlivými odbory a jejich vymáhání. Cílem je ukázat, jaké jsou možnosti
předcházení vzniku pohledávek a jejich
rychlého právního řešení, vysvětlit základní kroky správy pohledávek a následné efektivní řízení.
Více na: www.catania.cz.
n 30. 8., Praha 9
Příprava na autorizační zkoušky
ČKAIT
Seminář Studia AXIS, Centra vzdělávání ve stavebnictví, STUDIO AXIS, je
určen žadatelům o autorizace ČKAIT
ve všech oborech. Cílem je zorientovat
účastníky ve vybraných ustanoveních
právních a technických předpisů, jež
jsou nutné pro úspěšné absolvování
obecné části zkoušky podle autorizačního zákona č. 360/1992 Sb.
Blíže na: www.studioaxis.cz.
n 10.–14. 9., Praha,
Tréninkové centrum IIR
Specialista veřejných zakázek s certifikátem IIR
Certifikovaný trénink seznámí s příslušnou terminologií a současným
stavem veřejného zadávání, s právy
a povinnostmi všech subjektů zadávacího řízení. Provede zadávacím řízením
od A do Z a poskytne příklady z praxe
včetně elektronického zadávání veřejných zakázek.
Více na: www.konference.cz.
n 25.–26. 9., Pardubice,
Fakulta ekonomicko-správní UP
Konference Veřejná správa 2012
Mezinárodní konference pořádaná
ve spolupráci s pardubickým magistrátem poskytne prostor dlouhodobějšímu
propojování poznatků z oblasti ekonomiky, managementu, ICT, teorie a praxe
výkonu správní činnosti. Přihlášky se
přijímají do 30. 7.
Podrobnosti na: http://konference.
upce.cz/vs2012.
SEZNAM INZERENTŮ
FIRMA
Tomáš Kuba –
ETC.TRADING
ABF, a.s.
Komerční banka
ASSECO Solutions, a.s.
Artechnic-Schréder a.s.
MVS Projekt, s.r.o.
SOME JH s.r.o.
AŽD Praha s.r.o.
Mevatec s.r.o.
KASTEN spol. s r. o.
Nadace VIA
40
TEL.
FAX
STR.
608 555 777
800 521 521
384 372 011
416 823 181
233 113 370
416 810 377
-
3
10
13
19
21
23
27
29
31
33
37
Foto: archiv BiD ServiceS, S. r. o.
KALENDÁRIUM
Když růst, tak zelený. Tak by se jednoduše dalo shrnout poselství konference Going
Green 2012, kterou 12. června ve velkém sále hostil pražský magistrát. Již třetí ročník
akce, svým zaměřením ojedinělé v regionu střední a východní Evropy, svedl k řečnickému pultu politiky, vědce i reprezentanty soukromého sektoru, kteří hovořili o možnostech, jak reagovat na aktuální výzvy – udržitelnost průmyslu, energetiky, nový trend
v rozvoji měst, dopravy, bydlení a budov, zdravotnictví, veřejných služeb a další. Nové
ekonomické nástroje pro financování tzv. zelených témat představili mj. zástupci Ministerstva životního prostředí (např. Zelená úsporám II) a Ministerstva průmyslu a obchodu (aktualizovaná politika druhotných surovin). Konferenci zaštítil ambasador
/sk/
Dánského království Ole E. Moesby (na snímku u mikrofonu).
Hlasujte pro
nejsympatičtější
strom roku 2012
Až do 10. října se v celostátní anketě Strom
roku 2012, kterou vyhlašuje Nadace Partnerství, rozhoduje o nejsympatičtějším
stromu ČR. Přízeň některému z dvanácti finalistů lze vyjádřit zasláním dárcovské SMS
či podpisem na zpoplatněném hlasovacím
archu. Jde tak zároveň o příspěvek do veřejné sbírky na výsadbu a ochranu stromů.
Vítězný strom získá bezplatné arboristické
ošetření a postoupí do mezinárodního kola
Evropský strom roku 2013.
Informace k anketě na: www.nadacepart/sk/
nerstvi.cz/stromzivota/hlasovani.
S e-tržišti pomůže
vzdělávací projekt
Jak informujeme v článku na str. 16, zadavatelé veřejných zakázek z řad ústředních
orgánů státní správy a jejich podřízené organizace mají od 1. července 2012 povinnost zadávat zakázky na e-tržištích. Ostatní zadavatelé, např. územní samosprávné
celky, však mohou tento nástroj využívat
za stejných podmínek. Ministerstvo pro
místní rozvoj už rovněž zahájilo projekt
Vzdělávání uživatelů e-tržišť jako součást
Národní infrastruktury pro elektronické
zadávání veřejných zakázek. Realizátorem
je OTIDEA a.s., jež od ledna 2012 zabezpečuje kurzy pro uživatele nového systému
e-tržišť. Projekt je spolufinancován v rámci
OP Lidské zdroje a zaměstnanost a je ur-
čen pro zaměstnance povinných subjektů
i ostatních veřejných zadavatelů, u nichž
je prozatím zadávání prostřednictvím e-tržiště jen doporučeno. Vzdělávání zahrnuje
prezenční i e-learningové kurzy, workshopy
a diskusní fórum.
V případě zájmu o účast na konkrétním
školení je nutno se přihlásit na portálu:
/sk/
www.e-trziste-vzdelavani.cz.
Jihočeské Dny
energetického
poradenství
Občanské sdružení Energy Centre České
Budějovice (ECČB) začalo obcím a městům
na jihu Čech nabízet bezplatné energetické poradenství, jehož společným jmenovatelem jsou úspory energií, podpora
trvale udržitelného rozvoje a prohloubení
přeshraniční spolupráce mezi Jihočeským krajem a Horními Rakousy. Děje se
tak v rámci projektu ENRGIE-OBCE-GEM,
sponzorovaném EU. Den energetického
poradenství pro obec a její občany je ECČB
připraveno zajistit na požádání na obecním úřadě, v kulturním domě, v místní
restauraci apod. Experti zájemcům poradí
a zodpoví dotazy na téma zateplení domů,
jak a čím vytápět, podle čeho se rozhodovat
při volbě dodavatele plynu a elektřiny, jak
se orientovat ve vyúčtování za energie a jak
náklady na energie snížit nebo kdo bude
mít od příštího roku povinnost nechat si
zpracovat pro svůj dům či byt energetický
štítek. Dále se lze také domluvit na uspořádání odborného semináře s přednáškami
přímo v obci či městě.
Více informací na: wwww.eccb.cz. /sk/
červenec 2012
SMART
URL
FMCG
EMEA
ICT
BPM B2B
BTL HR
BPM
WEB
UFO
CPA
ATL CRM SOX
CPA
IT
CZK
ISO
ERP
MBA
CPC
Web pro ty, kterým zkratky nestačí
MO001323-2
210x297.indd 1
14.6.2012 11:30:04
Přihlašujte na
www.prodejnaroku.cz
Odborný garant
Generální partner
Partner
Vyhlašovatel soutěže
Czech
MO001324
prodejna roku12 210x297MO.indd 1
22.6.2012 14:45:01