pdf zde... - Muzeum Cheb

Sborník muzea Karlovarského kraje 19 (2011)
Lišejníky národní přírodní památky Křížky
Ondřej Peksa
Úvod
Hadce (serpentinity) jsou horniny známé svým specifickým vlivem na rostliny, které se na
nich vyskytují (tzv. hadcový fenomén; podrobně rozebrán např. Tájkem [Tájek 2010]). Také
lichenoflóra odráží svým složením zvláštní chemické a fyzikální vlastnosti hadců. Z hlediska
výskytu lišejníků by měly serpentinity představovat jakýsi přechod mezi horninami bohatými
na vápník a horninami silikátovými, většinou s převažujícím vlivem těch druhých (Suza 1931).
Byly na nich zjištěny zejména druhy acidofilní (ovšem s velmi slabým zastoupením striktně
silikátových), ale také řada druhů bazifilních. Silná vysychavost hadců a vysoké koncentrace
některých těžkých kovů jsou pak dalšími faktory ovlivňujícími zastoupení rozličných druhů
lišejníků (Suza 1928).
Slavkovský les je vyhlášený výskytem serpentinitů (tzv. Mnichovské hadce). Díky tomu
neušla tato oblast pozornosti Jindřicha Suzy, který se lichenoflórou hadců podrobně zabýval.
Uvádí odsud téměř 120 druhů terikolních a epiliticky rostoucích lišejníků v čele s několika význačnými, v současnosti u nás vzácnými zástupci, jako jsou Cladonia crispata, C. decorticata,
C. turgida, Peltigera malacea, P. polydactylon, Psoroma hypnorum atd. (S uza 1928, 1934).
Ve své práci (Suza 1928) se detailně zabývá ekologií některých druhů a specifiky hadcového
substrátu, srovnává lichenoflóru hadců s porosty na okolních amfibolitech, popř. na vložkách
jiných hornin (pyroxenů, aktinolitu) v rámci serpentinitů. Jeho studie je skvělým základem
pro podrobnější studium lichenoflóry hadců v této oblasti.
V roce 2009 jsem byl Správou CHKO Slavkovský les (P. Tájkem) vyzván k průzkumu lichenoflóry národní přírodní památky Křížky, v tomto příspěvku uvádím výsledky této krátkodobé
studie. Několika staršími údaji o lišejnících z tohoto území mi laskavě přispěl Zdeněk Palice.
Charakteristika území
Odlesněný hadcový hřbet (790-817 m n. m.) s kótou U tří křížů (obr. 1) je tvořený celistvým
bronzitickým serpentinitem. Půdní pokryv je tvořen převážně nasycenou kambizemí typickou, na mělkých pokryvech skalních výchozů a zvětralinách hadce leží kambizemní rankery
s iniciálními litozeměmi (Z ahradnický & M ackovčin 2004). V území se nachází unikátní lokality
vřesovišť na specifickém substrátu tvořené zejména vřesovcem pleťovým (Erica herbacea),
vřesem obecným (Calluna vulgaris), místy se objevuje také zimostrázek nízký (Polygaloides
chamaebuxus). Vyskytují se zde významné luční i lesní druhy vázané na serpentinity, včetně
endemického rožce kuřičkolistého (Cerastium alsinifolium). V území byla v roce 1962 vyhlášena národní přírodní památka Křížky o rozloze 4 ha (Z ahradnický & M ackovčin 2004).
Pro lišejníky představují v chráněném území důležitý substrát především hadcové skalky
či drobná suťoviska a kamenné snosy (saxikolní druhy) a také obnažená půda či humus (terikolní druhy). Epifytické lišejníky mají možnost kolonizovat několik málo druhů (exemplářů)
dřevin zde rostoucích (borovice, bříza, jeřáb) či dřevěné sloupky ohrady a jiné zbytky mrtvého dřeva (staré oplocenky apod.).
259
V
přírodovědné statě A ČLÁNKY | ondřej peksa
Z
J
S
260
Obr. 1: Ortofotomapa s vymezením hranic NPP Křížky. Mapový podklad © Geodis Brno, spol. s. r. o.
Lišejníky národní přírodní památky Křížky
Materiál a metodika
Terénní průzkum jsem provedl v říjnu 2009, několik sběrů pochází z jednorázových návštěv
v říjnu 2007 a v říjnu 2011. Sběry Z. Paliceho pocházejí z krátké exkurze 30. 7. 2004. Studované území bylo vymezeno hranicemi NPP Křížky (viz obr. 1). Lišejníky byly zkoumány na nejrůznějších substrátech, aby byla zachycena maximální druhová diverzita. Lichenikolní houby
byly sbírány pouze výjimečně (nejnápadnější druhy).
Lišejníky byly určovány klasickými lichenologickými technikami. Kromě morfologických
znaků byly využívány stélkové reakce lišejníků včetně reakce na UV záření. K determinaci některých taxonů (Buellia griseovirens, Cladonia borealis, C. chlorophaea agg., C. deformis, C.
glauca, C. portentosa, Fuscidea recensa, Lecanora campestris, L. intricata, L. soralifera, L.
suphurea, Lecidea plana, Lecidella scabra, Porpidia nadvornikiana, P. soredizodes, Tephromela grumosa) byla využita metoda tenkovrstevné chromatografie (TLC) dle metodiky
Orange et al. (2001).
Některé sběry zůstaly neurčeny díky malému množství získaného materiálu či obtížnosti
determinace (Aspicilia spp., Carbonea spp., Lecanora dispersa agg., Rhizocarpon cf. sublavatum, Thelidium cf. minutulum, sterilní sorediosní druhy atd.) a budou dále zkoumány.
Ve zprávě z výzkumu (P eksa 2009) jsou uvedeny některé podrobnosti k vybraným druhům, které v tomto příspěvku neuvádím (např. přesné lokalizace nálezů Cladonia turgida
a Peltigera malacea).
Materiál je uložen v herbáři Západočeského muzea v Plzni (PL), sběry Z. Paliceho v herbáři BÚ AVČR v Průhonicích (PRA).
Nomenklatura je sjednocena dle práce L iška & Palice (2010), případně Smith et al. (2009
–Carbonea vitellinaria, Catillaria atomarioides, Epilichen scabrosus, Fuscidea recensa, Gyalecta biformis).
Výsledky a diskuse
V NPP Křížky bylo při recentním výzkumu nalezeno a determinováno 158 druhů lišejníků a 2
druhy výrazných lichenikolních hub Carbonea vitellinaria a Epilichen scabrosus (tab. 1). Území poskytuje útočiště všem základním skupinám lišejníků (epifytické, saxikolní, terikolní),
přičemž ani jedna z nich výrazně nepřevažuje.
Ačkoliv zastoupení dřevin je v území malé a málo pestré, není skupina epifytů (včetně
epixylických druhů) výrazněji ochuzena. Břízy, jeřáby a také dřevěné sloupky ohrady poskytují vhodný substrát pro většinu běžných acidofilních i nitrofilních druhů. Mimo to zde epifytické lišejníky často osidlují hadcový substrát. Především vrcholky skal sloužící jako ptačí
posedy jsou bohatě porostlé společenstvem epifytů tvořeným druhy jako je Melanohalea
exasperatula, Parmelia sulcata, Parmelina tiliacea, Physconia perisidiosa, Xanthoria candelaria a X. parietina, doplněným saxikolními nitrofilními lišejníky v čele s druhem Ramalina
capitata. Suza (1928) popisuje z „vrcholků serpentinových skalisk, kde ptáci sedávají a je exkrementy svými potřísňují“ stejné společenstvo, obsahující navíc v současnosti kriticky ohrožený druh Anaptychia ciliaris (L iška & Palice 2010).
Terikolní druhy jsou zastoupeny především rozsáhlou skupinou dutohlávek čítající zde
34 druhů. Tato druhová bohatost je dána především zachovalostí biotopu vřesoviště, který je
pro většinu dutohlávek velmi vhodným prostředím. Význačné druhy zde představují především Cladonia portentosa a C. turgida (viz Komentář k zajímavým druhům). Další nepřehlédnutelnou skupinu terikolních lišejníků představují hávnatky reprezentované zde pěti druhy
261
262
přírodovědné statě A ČLÁNKY | ondřej peksa
včetně dvou ohrožených taxonů Peltigera malacea a P. polydactylon (L iška & Palice 2010),
které jsou odsud udávány již z počátku 20. století (Suza 1928).
Druhové složení saxikolních lišejníků je logicky nejvíce ovlivněno hadcovým substrátem.
Velmi zajímavým lišejníkem je v tomto ohledu druh Porpidia nadvornikiana (obr. viz zadní předsádka), který byl z hadců dokonce popsán (V ězda 1972). V rámci ČR je tento druh
znám ze tří lokalit, z nichž jednou je nedaleká přírodní památka Dominova skalka (Palice et
al. 2005). Na území NPP Křížky není druh příliš častý, vyskytuje se pouze na několika málo
stinných místech ve východní partii hadcového hřbetu. Dalšími druhy, které se zde vyskytují a které Suza popisuje jako „věrné průvodce serpentinů“, jsou např. Vahliella leucophaea
(obr. viz zadní předsádka) či Lecidella scabra (Suza 1928, 1931, 1934, 1944).
Mísení acidofilních a bazifilních druhů zmiňované v úvodní kapitole není na zkoumané
lokalitě příliš časté. Bazifilní lišejníky jsou víceméně omezeny na jedinou skalku v nejvýchodnější části území (společenstvo s Collema flaccidum, Phaeophyscia sciastra a Leptogium
lichenoides), častější je zde pouze druh Vahliella leucophaea, který vyžaduje neutrální až
bazický substrát (Wirth 1995). Převážná většina saxikolních druhů tedy spadá do skupiny acidofilních lišejníků, z nichž za zmínku stojí několik druhů vázaných na skály s vysokým obsahem kovů, především železa, jako jsou Lecanora soralifera či Tremolecia atrata.
Při výzkumu jsem se podrobně nezabýval jemnými nuancemi ve složení skalního podkladu. Je tedy možné, že některé ze striktně silikátových druhů jako jsou Acarospora fuscata,
Protoparmelia badia, Rhizocarpon geographicum či Umbilicaria polyphylla, u kterých udávám na položkách jako subtrát serpentinit, nerostly ve skutečnosti přímo na hadci, ale na
vložkách jiných hornin (jak se o tom zmiňuje J. Suza). Bylo by zajímavé se tímto jevem podrobně zabývat a ověřit, nakolik se tyto druhy vyskytují na „čistém“ serpenititu a nakolik je
pro ně důležitá příměs dalších hornin.
Tab. 1. Seznam nalezených taxonů s uvedením substrátu, na kterém se vyskytovaly.
U druhů, kde se tradičně rozlišují variety, jsou tyto uvedeny v závorce za jménem druhu.
Lichenikolní houby jsou označeny hvězdičkou za jménem. Vysvětlivky: Be – Betula, lg – na
mrtvém dřevě, mu – na mechu, Pn – Pinus sylvestris, So – Sorbus aucuparia, sx – na skalním
podkladu, tr – na holé půdě či humusu; u lichenikolních hub je uveden hostitel. Pokud byl
nález dokladován, je v závorce za zkratkou substrátu uvedena zkratka herbáře, kde je sběr
uložen (PL, PRA); pokud druh zaznamenal pouze Z. Palice, je uvedeno (PRA!).
Druh
Substrát (herbář)
Absconditella lignicola
Acarospora fuscata
Agonimia repleta
Amandinea punctata
lg (PL)
sx (PRA)
sx (PL)
sx (PL)
sx (PL – příměs v položce
Carbonea sp.)
sx (PL)
sx, tr (PL)
sx (PL)
lg
sx (PL, PRA)
lg, So (PL)
sx (PL)
Anisomeridium polypori
Aspicilia cinerea
Baeomyces rufus
Belonia russula
Bryoria fuscescens
Buellia aethalea
Buellia griseovirens
Caloplaca holocarpa
Suza (1928, 1934)
"U tří křížů"
Acarospora fuscata
Lišejníky národní přírodní památky Křížky
Druh
Substrát (herbář)
Candelariella coralliza
Candelariella reflexa
Candelariella vitellina
Candelariella xanthostigma
Carbonea vitellinaria *
Catillaria atomarioides
Cetraria aculeata
Cetraria islandica
sx
So
sx (PL, PRA)
So
Candelariella vitellina (PL)
sx (PRA!)
tr
tr
Cladonia arbuscula s. l.
tr (PL)
Cladonia
Cladonia
Cladonia
Cladonia
tr (PL)
tr (PL)
tr (PL)
lg, tr
borealis
cariosa
carneola
cenotea
Cladonia cervicornis s. str.
tr (PL)
Cladonia chlorophaea
Cladonia ciliata (var. tenuis)
Cladonia cornuta
Cladonia deformis
Cladonia digitata
Cladonia fimbriata
Cladonia floerkeana
Cladonia furcata
Cladonia glauca
Cladonia gracilis
Cladonia macilenta
Cladonia merochlorophaea
Cladonia monomorpha
Cladonia norvegica
Cladonia ochrochlora
Cladonia phyllophora
Cladonia pleurota
Cladonia portentosa
Cladonia pyxidata
Cladonia ramulosa
Cladonia rangiferina
Cladonia rangiformis
Cladonia rei
Cladonia squamosa
Cladonia stygia
Cladonia subulata
Cladonia turgida
Cladonia uncialis
Coenogonium pineti
tr (PL)
tr (PL)
tr
tr (PL)
tr
tr (PL)
lg, tr (PL)
tr
tr (PL, PRA)
tr
lg, tr (PL)
tr (PL)
tr (PL)
tr (PL)
Be, lg, tr
tr (PL)
tr
tr (PL)
tr (PL)
tr (PL)
tr
tr (PL)
tr (PL)
tr
tr (PL, PRA)
tr (PL)
tr (PL)
tr
Va
Suza (1928, 1934)
"U tří křížů"
Candelariella vitellina
Cetraria islandica var. platyna
Cladonia sylvatica, Cladonia
mitis
Cladonia verticillata var.
cervicornis
Cladonia cornuta
Cladonia furcata
Cladonia gracilis var. chordalis
Cladonia degenerans
Cladonia impexa
Cladonia rangiferina
Cladonia rangiformis
263
264
přírodovědné statě A ČLÁNKY | ondřej peksa
Druh
Substrát (herbář)
Collema flaccidum
Epilichen scabrosus *
Evernia prunastri
Fuscidea kochiana
Fuscidea recensa
Gyalecta biformis
Hypocenomyce scalaris
Hypogymnia physodes
Hypogymnia tubulosa
Lecania cyrtella
Lecanora campestris
Lecanora conizaeoides
Lecanora expallens
Lecanora intricata
Lecanora persimilis
Lecanora polytropa
Lecanora pulicaris
Lecanora rupicola
Lecanora saligna
Lecanora saxicola
Lecanora soralifera
Lecanora sulphurea
Lecidea fuscoatra
Lecidea lapicida (var. lapicida)
Lecidea plana
Lecidella carpathica
Lecidella scabra
Lepraria caesioalba
Lepraria jackii
Lepraria lobificans
Lepraria neglecta
Lepraria rigidula
Leptogium lichenoides
Lichenomphalia umbellifera
Melanelixia fuliginosa
Melanohalea exasperatula
Micarea denigrata
Micarea leprosula
Micarea lignaria
Micarea misella
Micarea peliocarpa
Miriquidica leucophaea
Opegrapha gyrocarpa
Parmelia saxatilis
Parmelia sulcata
sx (PL)
Baeomyces rufus (PL)
So
sx (PRA!)
sx (PL)
sx (PL)
Be
Be, Pn, So
Be
So (PL)
sx (PL, PRA)
Be, lg, Pn, So
So
sx (PRA)
So
sx (PRA)
lg (PL)
sx (PL)
lg (PL)
sx (PRA)
sx (PL)
sx (PL)
sx (PL)
sx (PL)
sx (PL)
sx (PL)
sx (PL, PRA)
sx (PL)
Be, lg (PL)
mu, Va (PL, PRA)
lg, sx (PL)
mu, sx (PL)
mu (PL)
tr
sx
So, sx
lg (PL)
tr (PL, PRA)
tr (PRA!)
lg (PL)
sx (PL)
sx (PL)
sx (PL)
Be, lg, So, sx
Be, lg, So, sx
Suza (1928, 1934)
"U tří křížů"
Parmelia physodes
Lecanora intricata
Lecanora polytropa
Lecanora glaucoma
Lecanora saxicola
Lecanora sulphurea
Lecidea latypea
Parmelia fuliginosa
Parmelia exasperatula
Parmelia saxatilis
Parmelia sulcata
Lišejníky národní přírodní památky Křížky
Druh
Substrát (herbář)
Parmelina tiliacea
Parmeliopsis ambigua
Peltigera canina
Peltigera didactyla
Peltigera malacea
Peltigera polydactylon
Peltigera rufescens
Phaeophyscia orbicularis
Phaeophyscia sciastra
Physcia adscendens
Physcia caesia
Physcia dubia
Physcia tenella
Physconia perisidiosa
Placynthiella dasaea
Placynthiella icmalea
Placynthiella oligotropha
Placynthiella uliginosa
Platismatia glauca
Polysporina subfuscescens
Porina chlorotica
Porpidia nadvornikiana
Porpidia soredizodes
Porpidia tuberculosa
Protoparmelia badia
Pseudevernia furfuracea
Ramalina capitata
Ramalina farinacea
Ramalina pollinaria
Rhizocarpon badioatrum
Rhizocarpon geographicum
Rhizocarpon lecanorinum
Rhizocarpon polycarpum
Rhizocarpon reductum
Rinodina confragosa
Scoliciosporum chlorococcum
lg, So, sx
Be, lg
tr (PL)
tr (PL)
tr (PL)
tr (PL)
tr (PL)
So
sx (PL)
So
sx (PL)
sx (PL, PRA)
So, sx
sx
Be, lg, tr
lg, sx
tr
tr
Be
sx (PRA!)
sx (PL)
sx (PL)
sx (PL)
sx (PL, PRA)
sx
Be
lg, sx
So
sx
sx (PL)
sx (PL)
sx
sx (PL, PRA)
sx (PL)
sx (PL)
So (PL)
So (PL – příměs v položce
S. chlorococcum)
sx (PL, PRA)
sx (PL)
sx (PL)
lg (PL)
sx (PL)
sx (PL)
sx (PL)
Scoliciosporum sarothamni
Scoliciosporum umbrinum
Stereocaulon dactylophyllum
Stereocaulon nanodes
Strangospora moriformis
Tephromela atra
Tephromela grumosa
Trapelia coarctata
Suza (1928, 1934)
"U tří křížů"
Parmelia scortea
Peltigera polydactyla
Peltigera rufescens
Physcia virella
Physcia sciastra
Physcia
Physcia
Physcia
Physcia
caesia
tribacia (auct.)
tenella
farrea var. semifarrea
Lecidea uliginosa var. humosa
Lecanora badia
Parmelia furfuracea
Ramalina capitata
Ramalina pollinaria
Rhizocarpon badioatrum
Rhizocarpon geographicum
Bacidia umbrina
Lecanora atra
Lecanora grumosa
265
266
přírodovědné statě A ČLÁNKY | ondřej peksa
Druh
Substrát (herbář)
Trapelia glebulosa
Trapelia obtegens
Trapelia placodioides
Trapeliopsis flexuosa
Trapeliopsis granulosa
Tremolecia atrata
Umbilicaria polyphylla
Usnea sp.
Vahliella leucophaea
Verrucaria dolosa
sx (PL)
sx (PL)
sx (PL)
lg
lg, tr
sx (PL)
sx
Be, lg
sx (PL)
sx (PL)
tr (PL – příměs v položce
Cladonia turgida)
Be
sx
sx
So, sx
So
Vezdaea acicularis
Vulpicida pinastri
Xanthoparmelia verruculifera
Xanthoria candelaria
Xanthoria parietina
Xanthoria polycarpa
Nepotvrzené výskyty
Anaptychia ciliaris
Bacidia bagliettoana
Caloplaca viridirufa
Cetraria ericetorum
Cladonia macrophylla
Cladonia symphycarpia
Dibaeis baeomyces
Diploschistes scruposus
Lecanora orosthea
Porpidia cinereoatra
Xanthoparmelia loxodes
Xanthoparmelia pulla
Xanthoria elegans
Xanthoria fallax
Xanthoria fulva
Suza (1928, 1934)
"U tří křížů"
Lecidea decolorans
Parmeliella microphylla
Xanthoria candelaria
Xanthoria parietina
Anaptychia ciliaris
Bacidia muscorum
Caloplaca fuscoatra
Cetraria islandica
var. subtubulosa, var. tenuifolia
Cladonia alpicola
Cladonia symphycarpia
Baeomyces roseus
Diploschistes scruposus
Lecanora orosthea
Lecidea convexa var. musiva
Parmelia isidiotyla
Parmelia prolixa
Caloplaca elegans
Xanthoria fallax
Xanthoria candelaria f. fulva
Lišejníky národní přírodní památky Křížky
Historické srovnání
Excerpce literatury potvrdila zásadní význam práce J. Suzy pro poznání západočeských hadců.
Několik málo dalších údajů se vyskytuje ještě v dílech starších autorů. Koerber (1855) udává
z hadců u Mnichova („an einer Steinmauer auf Serpentin bei Einsiedel unweit Karlsbad in
Böhmen“) druhy Acarospora sinopica a Lecidea fuscoatra (jako L. fumosa var. nitida), L aurer & K almus (1862) uvádějí druh Umbilicaria cylindrica ze stejného prostoru („Felsen bei
Einsiedel“). Více údajů by možná přinesl průzkum herbářových sbírek, neboť např. sběry A.
Hilitzera z okolí Pramenů se objevují v některých monografiích. N ádvorník (1947) revidoval
jeho položku Phaeophyscia sciastra, L isická (1980) sběr Umbilicaria polyphylla. Sám Hilitzer
však tyto lišejníky dle mého zkoumání ve svých článcích nezmiňuje. L isická (1980) dále uvádí
sběr U. polyphylla J. Johna z roku 1908 z hadcových skal u Pramenů („Serpentinfelsen bei
Sangerberg“).
Suza (1928, 1934) udává ze západočeských hadců kolem 120 taxonů, z hadcového hřbetu s kótou U tří křížů potom 62 terikolních a epiliticky rostoucích druhů lišejníků (epifyty na
stromech či dřevě nezkoumal nebo se o nich nezmiňuje). Většina z této šedesátky druhů se
v území NPP Křížky stále vyskytuje, ovšem výskyt 15 z nich se mi potvrdit nepodařilo (viz
tab. 1). Mezi tyto druhy patří kromě výše zmíněné Anaptychia ciliaris i další méně časté či
vzácné lišejníky jako je Cetraria ericetorum, Cladonia macrophylla a Xanthoria fulva, jejichž
nepřítomnost na lokalitě může být způsobena různými změnami prostředí, k nimž za 80 let
uplynulých od Suzova výzkumu došlo (čistota ovzduší, změny hospodaření apod.). Zdánlivá
absence některých druhů však může být způsobena pouze chybnou determinací, resp. záměnou za druh jiný, jako např. v případě druhu Physcia tribacia. N ádvorník (1947), který revidoval Suzovy položky, uvádí jeho sběr od „Tří křížů“ pouze pod druhem P. dubia (var. floerkei), v kapitole o P. tribacia nikoliv. Jiným případem může být druh Cladonia mitis, který jsem
v území na rozdíl od Suzy nezaznamenal, je však možné, že při detailním výzkumu chemismu
dutohlávek ze skupiny C. arbuscula by druh mohl být odhalen (na druhou stranu, Suza např.
nerozlišoval druhy C. rangiferina a C. stygia). Konečně, i když byl prováděný výzkum dosti
podrobný, některé druhy mohly mé pozornosti uniknout. Území je lichenologicky dosti bohaté (roste zde minimálně dalších 82 druhů rostoucích na zemi či skále, které Suza neudává vůbec nebo je udává pouze z jiných lokalit v rámci Mnichovských hadců) a některý z budoucích
průzkumů může jistě přinést další zajímavé nálezy hadcových lišejníků, ať už druhů z minulosti udávaných či druhů pro území nových.
Komentář k zajímavým druhům
Belonia russula
Tento nenápadný lišejník typický pro převislé plochy slabě až silně bazických skal (W irth
1995, Smith et al. 2009) je v rámci ČR znám pouze z několika málo lokalit (cf. Vězda & L iška
1999). V území NPP Křížky je tento druh překvapivě hojný, porůstá řadu severně orientovaných skalních stěn.
Catillaria atomarioides
Jedná se o nenápadný pionýrský lišejník rostoucí na tvrdých silikátových horninách (Wirth
1995, S mith et al. 2009), dosud z ČR neudávaný. Tmavé lecideovité plodnice tohoto druhu
dosahují rozměrů sotva 0,2 mm v průměru. Od příbuzného druhu C. chalybeia se liší kromě velikosti plodnic a výšky hymenia především nepigmentovaným hypotheciem. Na hadcích byl objeven rovněž v nedalekém Bavorsku (von Brackel 2007). Bude se pravděpodobně
267
268
přírodovědné statě A ČLÁNKY | ondřej peksa
jednat o přehlížený druh (Smith et al. 2009), i když je v sousedním Německu považován za
vzácný taxon (Wirth 1995, von Brackel 2007).
Cladonia turgida
Kovář (1912) uvádí výskyt této dutohlávky v hornatějších krajinách, na vřesovištích a písčitých
lesních půdách, převážně v borových lesích (podobně Černohorský et al. 1956). Na základě
četnosti údajů z první poloviny 20. století (cf. Vězda & L iška 1999) lze usuzovat, že byl tento lišejník na našem území poměrně hojně rozšířen. V současnosti je však nejspíše velmi vzácný,
L iška & Palice (2010) jej hodnotí jako kriticky ohrožený druh.
Je otázkou, zda je výskyt tohoto druhu v území NPP Křížky podmíněn přítomností vřesovišť nebo spíše hadcovým substrátem. J. Suza uvádí C. turgida (kromě nehadcových lokalit)
ze západočeských serpentinů (Suza 1928), ze serpentinů Vysokého kamenu u Raškova (Suza
1922) a z Dolnokralovických hadců (Suza 1947). Ve zkoumaném území jsem nalezl pouze několik malých populací tohoto druhu rostoucích převážně na prsti při okrajích hadcových skalek (obr. 2), často mimo samotná vřesoviště. Jistá afinita k hadcovému podloží je tedy pravděpodobná. Jelikož jsou vřesoviště díky změnám ve využívání krajiny a všeobecné eutrofizaci
mizejícím biotopem (např. Power et al. 1995, Bokdam & G leichman 2000), mohly by hadcové
lokality představovat důležitá refugia tohoto druhu v ČR (i Evropě). To by mohly potvrzovat
i nálezy ze dvou hadcových lokalit v nedalekém Bavorsku (von Brackel 2007).
Fuscidea recensa
Široce rozšířený lišejník (Fryday 2008, Smith et al. 2009), který z území České republiky dosud
nebyl udáván. V Evropě se jeho rozšíření soustřeďuje na Britské ostrovy a západní pobřeží
Skandinávie, ale je znám i z území Německa, Polska, Rakouska a Itálie (Oberhollenzer & Wirth
1990, Berger & Türk 1995, Tretiach et al. 2008). Orange (2009) uvádí tento druh ve společenstvu tvořeném Fuscidea gothoburgensis, F. kochiana, Opegrapha gyrocarpa a dalšími druhy,
které porůstají svislé či převislé plochy silikátových skal. Tato charakteristika plně odpovídá
mému nálezu ve zkoumaném území. I když jsou nalezené stélky sterilní (což je pro tento
druh charakteristické, Smith et al. 2009), morfologie stélky, sorálů i obsah kyseliny divarikatové potvrzený pomocí TLC odpovídají přesně popisu druhu.
Gyalecta biformis
Tento nenápadný druh nebyl dosud z našeho území znám, nedávno byl ovšem potvrzen jeho
výskyt na klasické lokalitě na polské straně Krkonoš – na výchozu basaltu v Malé sněžné
jámě (Kossowska 2011). Na Britských ostrovech, kde má druh kolem patnácti lokalit převážně
při západním pobřeží (Web 1), je udáván z nekřemenných hornin s vyšším pH – rozpadavých
serpentinitů, alkalických břidlic apod. (Smith et al. 2009). V NPP Křížky jsem druh nalezl na
spodní straně kamenů v suti (kamenném snosu) u paty skalního hřbetu. Od základního popisu se sebraný vzorek liší bledou barvou plodnic, které by měly být spíše oranžové. Bylo by
vhodné potvrdit tento nález dalším výzkumem serpentinitů či basaltových skal a sutí.
Rinodina confragosa
Vcelku nápadný saxikolní lišejník, který může připomínat hůře vyvinuté exempláře druhu
Tephromela atra, je v území NPP Křížky dosti hojný. Jedná se o kosmopolitní druh (S mith
et al. 2009), který byl z našeho území hojněji udáván v první polovině 20. století (cf. Vězda &
L iška 1999), v nedávné minulosti byl druh nalezen v karu Plešného jezera (Palice 1996). Roste na tvrdých silikátech i pískovci (např. Kuťák 1911, Suza 1913, 1921a, 1921b, M ayrhofer et al.
1992), jeho výskyt na hadcích je asi spíše ojedinělý (Suza 1944). Vzhledem k jeho nápadnosti
Lišejníky národní přírodní památky Křížky
Obr. 2: Dutohlávka Cladonia turgida na zkoumané lokalitě. Foto Ondřej Peksa.
je poměrně zajímavý nedostatek údajů z našeho území – pravděpodobně se jedná o nepříliš
častý druh.
Závěr
Průzkum lichenoflóry hadcového hřbetu chráněného v rámci národní přírodní památky Křížky odhalil výskyt 158 druhů lišejníků (jelikož se jedná o stabilní a vyvinuté společenstvo, zajímavé výsledky by jistě přinesl detailní výzkum lichenikolních hub!). Vyskytuje se zde několik velmi význačných lišejníků z kategorií EN a CR (cf. L iška & Palice 2010), které tu evidentně
nalezly velmi stabilní refugium, neboť řada z nich zde byla nalezena už na počátku 20. století
(Suza 1928, 1934). Pro zachování tohoto refugia (především pro skupinu terikolních lišejníků)
bude velmi důležité udržení biotopu v nezměněné podobě. Druhy jako Cladonia portentosa,
C. turgida či Peltigera malacea jsou vázány na otevřená vřesoviště či světlé bory, pro jejich
přežití je tedy podstatné bránit degradaci vřesovišť a zarůstání lokality dřevinami (přiměřená
pastva, kosení, likvidace náletových dřevin).
Poděkování
Mé poděkování patří především Z. Palicemu, který mi přispěl svými údaji z NPP Křížky v čele
s druhem Catillaria atomarioides a doplnil řadu literárních pramenů. J. Vondrákovi, J. P. Haldovi a Z. Palicemu děkuji za revizi některých sběrů, J. P. Haldovi také za poskytnutí literatury
k excerpci. Za přípravu obr. 1 děkuji P. Tájkovi. Výzkum byl finančně podpořen AOPK ČR.
269
270
přírodovědné statě A ČLÁNKY | ondřej peksa
Literatura
B erger F. & Türk R. (1995): Die Flechtenflora im unteren Rannatal (Mühlviertel, Oberösterreich, Österreich). – Beiträge zur Naturkunde Oberösterreichs 3: 147-216.
Bokdam J. & G leichman J. M. (2000): Effects of grazing by free-ranging cattle on vegetation dynamics in a continental north-west European heathland. – Journal of Applied Ecology 37:
415-431.
von
Brackel W. (2007): Zur Flechtenflora der Serpentinitfelsen in Nordostbayern. – Hoppea,
Denkschriften der Regensburgischen Botanischen Gesellschaft 68: 253-268.
Černohorský Z., N ádvorník J. & Servít M. (1956): Klíč k určování lišejníků ČSR. I. díl. – ed. Nakl.
ČSAV, Praha, 156 p.
F ryday A. M. (2008): The genus Fuscidea (Fuscideaceae, lichenized Ascomycota) in North
America. – The Lichenologist 40: 295-328.
Koerber G. W. (1855): Systema Lichenum Germaniae. – Trewendt & Granier, Breslau, 458 p.
Kossowska M. (2011): New, rare and noteworthy lichens in the Giant Mountains. – Biologia,
Bratislava, 66: 755-761.
Kovář F. (1912): Moravské druhy rodu Cladonia. – Věstník Klubu Přírodovědného Prostějov
15: 85-190 & 193-199.
Kuťák V. (1911): Druhý příspěvek ku květeně českých lišejníků. – Věstník Klubu Přírodovědného Prostějov 14: 55-74.
L aurer F. & K almus J. (1862): Kryptogamen. – In: K ratzmann E., Der Curort Marienbad und seine
Umgebung, Fünfte gänzlich umgearbeitete Auflage, p. 353-359, Prag.
L isická E. (1980): Flechtenfamilie Umbilicariaceae Fée in der Tschechoslowakei. – Biologické
Práce SAV, Bratislava, 26/4: 1-152.
L iška J. & Palice Z. (2010): Červený seznam lišejníků České republiky (verze 1.1). – Příroda,
Praha, 29: 3-66.
M ayrhofer H., S cheidegger C. & Sheard J. W. (1992): On the taxonomy of five saxicolous species of the genus Rinodina (lichenized Ascomycetes). – Nordic Journal of Botany 12: 451459.
N ádvorník J. (1947): Physciaceae Tchécoslovaques. – Studia Botanica Čechoslovaca 8: 69124.
O berhollenzer H. & Wirth V. (1990): Contribution to a revision of the lichen genus Fuscidea
III: Fuscidea recensa (Stirton) Hertel, V. Wirth et Vězda. – Bibliotheca Lichenologica 38:
367-375.
O range A. (2009): Saxicolous lichen and bryophyte communities in Upland Britain. – JNCC
Report No: 404.
O range A., James P. W. & White F. J. (2001): Microchemical methods for the identification of lichens. – British Lichen Society, 101 p.
Palice Z. (1996): Lišejníky karů Černého a Plešného jezera. – Ms., 90 p. [Diplomová práce; depon. in: Knihovna katedry botaniky PřF UK Praha.]
Palice Z., Slavíková-Bayerová Š., G runa B., L iška J. & Uhlík P. (2005): Poznámka k výskytu Porpidia nadvornikiana v České republice. – Bryonora 35: 6-8.
P eksa O. (2009): Lichenologický výzkum NPP Křížky. – Ms., 17 p. [Závěrečná zpráva; depon.
in: Správa CHKO Slavkovský les et oddělení botaniky Západočeského muzea v Plzni.]
Lišejníky národní přírodní památky Křížky
Power S. A., A shmore M. R., C ousins D. A. & A insworth N. (1995): Long-term effects of enhanced nitrogen deposition on a lowland dry heath in southern Britain. – Water, Air, and Soil
Pollution 85: 1701-1706.
Smith C. W., A ptroot A., C oppins B. J., Fletcher A., G ilbert O. L., James P. W. & Wolseley P. A. [eds]
(2009): The lichen flora of Great Britain and Ireland. – The British Lichen Society, London, 1046 p.
Suza J. (1913): První příspěvek ku lichenologii Moravy. – Věstník Klubu Přírodovědného Prostějov 16: 1-29.
Suza J. (1921a): Třetí příspěvek k lichenologii Moravy. – Časopis Moravského Musea Zemského, Brno, 17-19: 201-222.
Suza J. (1921b): Čtvrtý příspěvek k lichenologii Moravy. – Sborník Klubu Přírodovědného Brno
3: 1-50.
Suza J. (1922): Pátý příspěvek k lichenologii Moravy. – Sborník Klubu Přírodovědného Brno
4: 13-20.
Suza J. (1928): Lichenologický ráz západočeských serpentinů. – Časopis Moravského Zemského Musea, Brno, 25: 251-282.
Suza J. (1931): Srovnávací studie o lišejníkové floře serpentinů (Mohelno, Gurhof, Kraubath).
– Sborník Přírodovědecké Společnosti v Moravské Ostravě 6: 231-256.
Suza J. (1934): Doplňky k rozšíření lišejníků v Čechách. Část I. – Časopis Národního Musea,
sect. natur., Praha, 108: 114-121.
Suza J. (1944): Sedmý příspěvek k lichenologii Moravy. – Sborník Klubu Přírodovědného Brno
25: 78-89.
Suza J. (1947): Dolnokralovické serpentiny s hlediska botanického (Zdůvodnění jejich ochrany.). – Ochrana Přírody, Praha, 2/1-2: 1-4.
Tájek P. (2010): Mnichovské hadce – jedinečná ukázka hadcového fenoménu. – In: Brabec J.
[ed.], Přírodní fenomény a zajímavosti západních Čech, p. 18-48, Mezi lesy, Prostiboř.
Tretiach M., N imis P. L. & H afellner J. (2008): Miscellaneous records of lichens and lichenicolous fungi from the Apuan Alps and the Tuscan-Emilian Apennine (central Italy). – Herzogia 21: 93-103.
Vězda A. (1972): Haplocarpon nadvornikianum sp. n. – Preslia, Praha, 44: 208-212.
Vězda A. & L iška J. (1999): Katalog lišejníků České republiky. – Institute of Botany Academy of
Sciences of the Czech Republic, Průhonice, 283 p.
W eb 1: http://data.nbn.org.uk/imt/?mode=SPECIES&species=NHMSYS0001483299 [cit.
2011-08-23].
Wirth V. (1995): Die Flechten Baden-Wüttembergs I, II. – Eugen Ulmer, Stuttgart, 1006 p.
Z ahradnický J. & M ackovčin P. [eds] a kol. (2004): Plzeňsko a Karlovarsko. – In: M ackovčin P. &
Sedláček M. [eds], Chráněná území ČR, svazek XI, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
a EkoCentrum Brno, Praha, 588 p.
271
272
přírodovědné statě A ČLÁNKY | ondřej peksa
SUMMARY
Lichens of the Křížky National Nature Monument
Ondřej Peksa
The lichen flora of the serpentinite rock ridge protected as the Křížky National Nature Monument
(Slavkovský les, Czech Republic) was investigated. A total of 158 lichen species (and two lichenicolous fungi Carbonea vitellinaria and Epilichen scabrosus) were recorded from which three taxa
are new to the Czech Republic (Catillaria atomarioides, Fuscidea recensa and Gyalecta biformis).
Some saxicolous species typical for serpentinite rocks like Lecidella scabra, Porpidia nadvornikiana and Vahliella leucophaea occured here as well as many terricolous species of heathlands
or light pine woods headed by Cladonia portentosa, C. turgida and Peltigera malacea. Special
comments are given to the rare species Belonia russula, Catillaria atomarioides, Cladonia turgida, Fuscidea recensa, Gyalecta biformis and Rinodina confragosa.