John Steinbeck – O myších a lidech

John Steinbeck – O myších a lidech
Psáno novou formou: hra – novela. Steinbeck řekl. „Je to hra, která se lehce čte, nebo novela,
která se snadno zahraje, vytáhnou-li se dialogy.“ Autor chce psát touto formou, protože je mu
jasné, že číst divadelní hry je obtížné a že to nebaví každého.
Vydáno 1937. Název díla odkazuje k básni Roberta Burnse Polní myšce – zde básník rozjímá
nad osudem malé nešťastnice, kterou i s jejím doupětem vyoral. V tu chvíli mizí myščin plán
o příznivější budoucnosti.
Často přímá řeč – souvisí s formou. Většinou řeč nespisovná, obecná čeština – souvisí s tím,
že mluví prostí lidé. Hodně popisu, místy až líčení (vysvětlit rozdíl!), hlavně na začátku
kapitol – uvedení do děje.
Děj – pár mil od Soledadu - farma. Sem přicházejí pracovat George Milton a Lennie Small.
Georgie – po práci chodí s L. už dlouho, v podstatě se o něj stará, je z dvojice ten, kterému to
víc myslí. L. vychovávala teta Klára, zemřela. G. si kdysi dělal z L. legraci a řekl mu, ať skočí
do řeky. L. neumí plavat, málem se utopil, G. se vyděsil a nikdy už nic takového neudělal.
Lennie – „dobrotivý obr“, mentálně zaostalý, ale není zlý; miluje zvířata a hebké věci – po
kapsách nosí myši, které ale kvůli své obří síle vždy zamáčkne = zabije a nosí je dál mrtvé –
což mu G. zakázal.
Z posledního místa museli odejít, protože L. chytil za červené šaty (chtěl si na ně sáhnout)
malou dívku a nepustil ji (vypadalo to, jako by ji chtěl zneužít. G. mu chce sehnat štěně, to by
snad neumačkal a neublížil by mu. Seznámíme se s představou jejich života – mít domeček,
hospodářství, králíky.
Další obyvatelé farmy:
Správce = majitel farmy
Curley – syn majitele; malý, mrštný, dříve boxoval; všechny štve; podezírá muže, že měli
něco s jeho ženou; stále nosí na levé ruce rukavici s lojem, aby byl pro svou ženu hebký.
Curleyho žena – mohla jezdit s divadlem, ale rodiče jí to zakázali; měla možnost pracovat u
filmu, ale nepřišel jí dopis, ona je přesvědčena, že jí ho matka sebrala, proto odchází z domu;
pracovala v taneční síni a vdala se za C.; chodí vždy výrazně namalovaná, s natočenými vlasy
a v červených šatech.
Slim – kočí velkých spřežení, chápavý, přemýšlivý, má fenu vrhla 9 štěnat, daroval Lenniemu
štěně
Carlson
Candy – uklízeč, má starého smradlavého psa – toho mu Carlson zastřelí; chtěl by s nimi také
hospodařit
Crooks – černoch, z Kalifornie; jednou L. vypráví o svém dětství, o své samotě; o tom, jak se
mu ostatní posmívají; také s nimi chce hospodařit.
Muži jednou týdně navštěvují „bordel“ – majitelka Zuzana.
Lennie zabije i štěně, přestože ho má hrozně rád. Crooks pochybuje, že se jim podaří mít
hospodářství, myslí si, že Georgie peníze propije a utratí v bordelu.
Jednou jsou muži na dvoře, Lennie si povídá s Curleyho ženou. Vyprávějí si o své minulosti,
L. mluví o plánech s hospodářstvím – znát, jak budou hospodařit!! – viz kniha. L. vypráví, že
má rád hebké věci a žena mu nabídne, ať si sáhne na její vlasy, že je má heboučké. L. ji začne
hladit vlasy, cuchat je, je krapet neohrabaný, žena se mu chce vymanit, L. ji nepouští, žena
začne křičet, L. jí zacpe pusu, pořád jí opakuje, ať nekřičí, že bude malér (L. se bojí, že mu G.
vynadá a nebudou mít hospodářství). Žena se snaží dostat z jeho stisku, L. je zoufalý, přitlačí
a zlomí ženě vaz. Zpočátku nechápe, co se děje, pak mu dojde, že něco je špatně a uteče
k řece do vrbiček – tam měl utéci, pokud by se něco semlelo, tak mu to řekl G.). Když muži
ženu najdou, je jim jasné, kdo to udělal. Začne rojnice na Lennieho, G. tuší, kde L. je, najde
ho, nechá ho jít před sebou, vypráví mu příběh o hospodářství a zastřelí ho.
Souvislost – světová literatura: ztracená generace, Hemingway, Rolland, Remarque – ke
každému znát název jednoho díla.