docCeloživotní vzdělávání zdravotníka nelékařského oboru
download 
Stížnost Transkript
Celoživotní vzdělávání zdravotníka nelékařského oboru
UNIVERZITA JANA AMOSE KOMENSKÉHO PRAHA Bakalářské/kombinované Bakalářská práce Alena Vagenknechtová Celoživotní vzdělávání zdravotníka nelékařského oboru farmaceutický asistent Praha 2011 Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Iva Borská, CSc COMENIUS UNIVERSITY PRAGUE Bachelor,Combined (Part time) Studies Bachelor Thesis Alena Vagenknechtová Lifelong learning in pharmaceutical paramedical health care assistant Prague 2011 The Bachelor Thesis Work Supervisor: PhDr. Iva Borská, CSc. Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpala, v práci řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v univerzitní knihovně. V Praze dne 26.2.2011 Alena Vagenknechtová _______________________ Poděkování Děkuji PhDr. Ivě Borské, CSc. za odborné vedení při zpracování této práce, vlídný přístup a za čas, který mi věnovala při konzultacích. Anotace Tato bakalářská práce řeší problematiku vzdělávání nelékařského zdravotnického oboru farmaceutický asistent, především oblast týkající se celoživotního vzdělávání farmaceutických asistentů. V teoretické části práce je popsán pohled historický, který popisuje vývoj celoživotního vzdělávání farmaceutických asistentů od vzniku jejich oboru a pohled legislativní, který se dotýká změn v koncepci celoživotního vzdělávání nelékařských zdravotnických oborů v běhu času i pohled samotných zdravotníků. Výzkum zjišťuje a přináší informace o pohledu na celoživotní vzdělávání samotných farmaceutických asistentů v lékárenské praxi. Veškerá data a skutečnosti uvedené v této práci se týkají (pokud není uvedeno jinak) pouze nelékařských zdravotnických oborů. Klíčové pojmy: celoživotní vzdělávání, e-learning, kompetence, registrace, vzdělávací akce, vzdělávání, zdravotnický pracovník. Annotation This thesis addresses the issue of training paramedical assistant pharmaceutical industry, especially the area of lifelong learning pharmaceutical assistants. The theoretical part describes the historical perspective that describes the development of lifelong learning assistants from the pharmaceutical industry and the emergence of a legislative perspective, which concerns changes in the concept of lifelong education of paramedical disciplines in the course of time. Research identifies and provides information about attitudes to lifelong learning on their own pharmaceutical assistants in pharmacy practice. All data and facts presented in this paper relate to (unless otherwise stated) only other health professions. Key words: competencies, education, educational events, E-learning, Lifelong leasing, Medicalstaff, registration, Obsah ÚVOD ............................................................................................................................................ 8 TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................................... 10 1. HISTORIE A SOUČASNOST OBORU FARMACEUTICKÝ ASISTENT V ČR ....................... 10 1.1 Vývoj studia nelékařských oborů v ČR ............................................................................ 10 1.2 Profesní příprava farmaceutických asistentů v ČR ......................................................... 11 1.3 Aktuální stav studi oboru farmaceutický asistent v ČR ................................................... 12 2. CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NELÉKAŘSKÝCH ZDRAVOTNICKÝCH PROFESÍ ............... 13 2.1 Hodnota celoživotního vzdělávání u nelékařských zdravotních profesí.......................... 13 2.2 Celoživotní vzdělávání jako povinná součást kariéry nelékařského zdravotního pracovníka ....................................................................................................................... 15 3. CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ FARMACEUTICKÝCH ASISTENTŮ V ČR ............................. 23 3.1 Vývoj celoživotního vzdělávání farmaceutických asistentů ............................................. 23 3.2 Registrace a farmaceutičtí asistenti ................................................................................ 24 3.3 Specializační vzdělávání farmaceutických asistentů ...................................................... 26 3.3.1 Vývoj specializačního vzdělávání farmaceutických asitentů ...................................... 26 3.3.2 Součastnost ve specilalizačním vzdělávání farmaceutických asistentů .................... 28 3.4 E-Learning v celoživotním vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků ........... 32 3.4.1 E-Learning v celoživotním vzdělávání farmaceutických asistentů ............................. 33 4. FARMACEUTICKÝ ASISTENT V EVROPĚ ........................................................................... 36 4.1 Pregraduální vzdělávání středního zdravotníckého personálu lékáren v Evropských státech ............................................................................................................................ 36 4.2 Celoživotní vzdělávání středního zdravotnického personálu lékáren ............................. 37 4.3 Vzdělávání farmaceutických asistentu na Slovensku ..................................................... 37 PRAKTICKÁ ČÁST ..................................................................................................................... 39 5. DOTAZNÍK .............................................................................................................................. 39 5.1 Harmonogram postupu .................................................................................................... 39 5.2 Cíl průzkumu ................................................................................................................... 39 5.3 Analýza získaných dat ..................................................................................................... 40 5.4 Dílčí závěry ...................................................................................................................... 45 ZÁVĚR ......................................................................................................................................... 47 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................................. 49 SEZNAM PŘÍLOH ....................................................................................................................... 52 ÚVOD V současné době je celoživotní vzdělávání často zmiňováno v souvislosti s trendy ve vzdělávání dospělých v Evropské unii, kdy stojí Česká republika pod celoevropským průměrem v počtu aktivně se vzdělávajících v dospělé populaci. Zcela samostatnou otázkou je pak vzdělávání osob pracujících ve zdravotnictví, které je v České republice uloženo zákonem, v realitě však naráží na řadu úskalí. Události několika posledních měsíců ukázaly, že situace ve zdravotnictví se stává neudržitelnou. A to pro celou odbornou zdravotnickou obec – lékařů, farmaceutů a osob pracujících v nelékařských zdravotnických oborech. Mimo jiné se diskutuje o hroutícím se systému postgraduálního vzdělávání, konkrétně specializací u všech jmenovaných, které má za následek nedostatek odborníků v praxi. Tyto následky se zákonodárci snaží řešit mnohdy nekoncepčními dodatky a novelami, které bohužel jen problémy odsouvají, nezřídka však také současně prohlubují. Požadavek na zvyšování vzdělání středního zdravotnického personálu nejde ruku v ruce s adekvátními kompetencemi a odpovídajícím finančním ohodnocením pracovníka, ani s nabídkou uceleného celoživotního vzdělávání. Čtyři roky působím ve výboru Sekce farmaceutických asistentů České asociace sester, od roku 2009 jako jeho předsedkyně. Tato sekce je v současné době jedinou aktivní dobrovolnou profesní organizací hájící zájmy farmaceutických asistentů v České republice. Podílí se např. na celoživotním vzdělávání farmaceutických asistentů pořádáním vzdělávacích akcí a na přípravě legislativy pro tento obor. Problematika celoživotního vzdělávání farmaceutických asistentů se mě týká jako odborníka s téměř dvacetiletou praxí, který se kontinuálně vzdělává; jako vyučujícího na odborné škole, který vnímá změny v pregraduálním vzdělávání mající vliv na postoj absolventů; i z pohledu přímého účastníka legislativních změn, kdy je velmi těžké prosadit názor malé profesní skupiny. Cílem práce je přinést ucelený pohled na vývoj oboru farmaceutický asistent, na problematiku celoživotního vzdělávání, která tento obor provázela od jeho vzniku a navrhnout postupy, které by vedly k zefektivnění snah o dostupnost vzdělávacích akcí pro řešenou cílovou skupinu. Praktickou částí této bakalářské práce je anonymní dotazník rozeslaný členům Sekce farmaceutických asistentů České asociace sester (SFA ČAS). Cílem dotazníku bylo popsat postoj farmaceutických asistentů pohybujících se v praxi k celoživotnímu vzdělávání a jejich reakce na legislativní změny týkající se oboru. 9 Teoretická část 1. HISTORIE A SOUČASNOST OBORU FARMACEUTICKÝ ASISTENT V ČESKÉ REPUBLICE 1.1. Vývoj studia nelékařských oborů v České republice Počátek studia na speciálních ošetřovatelských školách je v České republice datován do roku 1874. Do současnosti nepřetržitý rozvoj škol se zaměřením na práci ve zdravotnictví v ČR je ale zaznamenán až v období po druhé světové válce. Je nutné poznamenat, že změny v systému vzdělávání pro získání kvalifikace pracovníků ve zdravotnictví byly tehdy náhlé, mnohdy až překotné, často se měnící, reagující tak především na potřebu společnosti mít dostatek středních zdravotnických odborníků. Tento způsob zavádění změn bohužel trvá dodnes, navíc přetrvávající problémy v systému pregraduálního vzdělávání vedou k nedostatku středních odborníků ve zdravotnických zařízeních. Klesající demografická křivka, několik let řešené, ale nedořešené otázky ve školství, ve společnosti stále nedoceněný (finančně i v oblasti kompetencí adekvátních získanému vzdělání) statut nelékařského zdravotnického pracovníka odrazují od studia zdravotnických oborů potenciální zájemce a způsobují odliv absolventů do jiných profesních oblastí, případně do zahraničí. Odborné zdravotnické školy v proudu času bývaly spravovány střídavě Ministerstvem školství, Ministerstvem zdravotnictví, po roce 1996 Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Tyto i další změny v koncepci školství, provedené v poměrně krátké době měly za následek nestabilitu oboru a jeho vtažení pod správu farmaceutů. 10 1.2. Profesní příprava farmaceutických asistentů v České republice Obor farmaceutický asistent se řadí mezi nelékařské zdravotnické profese. Studium tohoto oboru šlo vždy ruku v ruce s ostatními nelékařskými profesemi, jako jsou obor ošetřovatelství, zdravotní laborant, zubní laborant a další. Ještě v první polovině 20. století lékárenský laborant získával zkušenosti pouze přímo v lékárnách, a to jako pomocník lékárníka. „První požadavky na doškolení laborantů byly vysloveny na 3. lékárenském pracovním sjezdu, konaném v roce 1948 v Karlově Studánce“ (Švejdová,2009,s.16) V roce 1950 vyšel Zákon o zdravotnických povoláních, kde si stát uložil povinnost se o vzdělávání středních zdravotnických pracovníků starat. V tomto roce vznikla závodní škola práce, kde v Národním podniku Medika získávali budoucí lékárenští laboranti během dvou let své vědomosti všeobecné a odborné teoretické i praktické. Tato škola, o rok později přidružená k Vyšší zdravotnické škole v Brně, připravovala lékárenské laboranty pro celou Českou republiku. Postupem času vznikaly další školy s tímto oborem a v roce 1962 byla otevřena první třída čtyřletého studia s maturitou. Souběžně bylo dál provozováno dvouleté nástavbové studium pro absolventy gymnázií, které ale rokem 1982 končí. V roce 1971 je poprvé změněn název oboru a to z „lékárenský laborant“ na „farmaceutický laborant“. Od roku 1990 dochází postupně k řadě změn ve školství, které se týkají i středních zdravotnických škol. V souvislosti s např. Vyhláškou MŠMT ČR z 24.10.1991 o ukončování studia ve středních školách a dalšími razantními úpravami v systému školství při vstupu ČR do Evropské unie se mění nároky na vzdělávání zdravotnických pracovníků a rokem 2008 čtyřletá forma studia oboru farmaceutický laborant končí. 11 1.3 Aktuální stav studia oboru farmaceutický asistent v České republice Se zahájením posledního vzdělávacího cyklu čtyřletého studia oboru farmaceutický laborant v roce 2004 bylo zahájeno nové tříleté studium na Vyšší zdravotní škole oboru Diplomovaný farmaceutický asistent. Současně také došlo Zákonem 96/2004 Sb. k druhé změně názvu oboru a to na „farmaceutický asistent“, které se týká všech absolventů bez rozdílu typu studia. Absolventi tohoto (dnes již jediného) tříletého pomaturitního studijního programu nosí navíc označení Diplomovaný specialista – DiS. Od roku 2005 je také možné absolvovat studium tohoto oboru v dálkové formě. Absolventi studijního oboru farmaceutický laborant nebo farmaceutický asistent mohou pracovat v lékárnách, v laboratořích pro kontrolu léčiv, ve výrobnách sterilních léčiv nebo léčivých přípravků, ve farmaceutických firmách a kosmetickém průmyslu. Zákon 96/2004 Sb. přesně říká, že: 1) Odborná způsobilost k výkonu povolání farmaceutického asistenta se získává absolvováním a) nejméně tříletého studia v oboru diplomovaný farmaceutický asistent na vyšších zdravotnických školách, nebo b) střední zdravotnické školy v oboru farmaceutický laborant, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2004/2005. 2) Farmaceutický asistent, který získal odbornou způsobilost podle odstavce 1 písm. b), může vykonávat své povolání bez odborného dohledu až po 3 letech výkonu povolání farmaceutického asistenta. Do té doby musí vykonávat své povolání pouze pod odborným dohledem. 3) Za výkon povolání farmaceutického asistenta se považují odborné činnosti spojené zejména s přípravou, výdejem, kontrolou a uchováváním léčiv a zdravotnických prostředků. 12 2. CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NELÉKAŘSKÝCH ZDRAVOTNICKÝCH PROFESÍ 2.1 Hodnota celoživotního vzdělávání u nelékařských zdravotnických profesí Vzdělávání, které nekončí absolvováním příslušné odborné školy a vede k získání odborné způsobilost pro výkon dané profese, provází zdravotnické profese snad od nepaměti. Ve zdravotnictví, snad jako v žádné jiné profesi, je výrazně cítit tlak na jednotlivce se neustále vzdělávat. Zdravotnictví se zabývá péčí o člověka, jeho tělesným i duševním zdravím a z toho vyplývá nutnost mít znalosti na vysoké úrovni a při práci využívat aktuální informace týkající se dnes nejen odborných znalostí, ale i ekonomiky, managementu apod. Vždyť jde o lidský život! Zdravotnictví poskytuje obrovské množství studijních materiálů. Vždy to tak bylo a doufejme, že i bude. V posledních letech se společnost ubírá mílovými skoky kupředu ve všech oblastech lidské činnosti a je tedy jasné, že i vzdělávání ve zdravotnictví je třeba dát řád a někdy pomoci i nařízením, aby občané měli záruku, že o jejich zdraví bude postaráno v souladu s nejnovějšími poznatky. V současnosti vystupují v péči o nemocné v oblast samotné léčby či prevence do popředí faktory, které se dříve zdály být okrajovými, nebo se o nich nemluvilo vůbec. Střední zdravotnický personál – jak se pracovníci v nelékařských zdravotnických profesích označují – musí být na praxi perfektně připraven nejen po stránce výslovně odborné, ale očekává se také, že každý, kdo přichází do styku s lidmi, bude ovládat zásady správné komunikace s pacientem i svými kolegy na pracovišti a to v běžné i krizové situaci. Vyrovná se s globálními faktory, které nově do zdravotnictví zasahují, což v praxi znamená, že se bude orientovat v multikulturní společnosti, bude respektovat náboženskou příslušnost svého pacienta a pochopitelně jako Evropan bude 13 ovládat cizí jazyk. Ekonomické faktory tlačí zdravotníka do zvládnutí zásad úspor a managementu a nutí ho orientovat se v legislativě. Výzkum a rozvoj ve zdravotnictví jde rychle kupředu a nové poznatky musí být implementovány rychle. Pacient dnes díky médiím přichází do zdravotnického zařízení více informován a nechce být při své léčbě jen přihlížejícím nemocným, ale aktivním účastníkem. (ADAMCZYK, Roman. 2010, s.16 -18) Toto vše a mnoho dalších aspektů nás vede k závěru, že nelze všechny jmenované oblasti zvládnout pouze v rámci školní přípravy. Je nutné se vzdělávat stále, okamžitě reagovat na požadavky oboru a společnosti a doplňovat zjištěné mezery ve vědomostech jednotlivce. Bohužel nedostatek personálu ve většině zdravotnických zařízení v ČR nedovoluje plynulé a klidné vzdělávání zdravotníků podle potřeby jich samotných. Vzdělávání se často řídí pouze potřebami a možnostmi jednotlivých oddělení, podle toho, kdy pracovník může opustit své pracoviště a péče o pacienty bude přesto plně zajištěna. Také nedostatek financí nedovoluje zdravotnickému zařízení vyslat svého zaměstnance na nějaký delší studijní pobyt, případně stáž. Zdroje poskytované v rámci EU na vzdělávání dospělých jsou bohužel malou berličkou, která neobsáhne všechny potřebné oblasti. Většinou zaštiťují nejvíce zřetelné problémy, jako je např. počty nízká, ale přitom velmi nutná a žádaná specializovanost všeobecných sester, především v menších regionech. Pro zvýšení dostupnosti proto Ministerstvo zdravotnictví ČR poskytuje dotovaná tzv. rezidenční místa. Doufejme, že podobné aktivity budou navzdory ekonomickým potížím narůstat a dotknout se většího spektra zdravotnických oborů než dosud. Některá zdravotnická zařízení splňují národní i mezinárodní normy, které držitelům certifikátů umožňují veřejně deklarovat dosažení jistého stupně kvality ošetřovatelské a další péče a dávat tak najevo, že pracovníci certifikovaných institucí jsou mimo zde nejmenovaná další pozitiva neustále vzděláváni ve svých oborech a péče o pacienty je pak špičková. Mezi kritéria posuzování kvality patří kontinuální vzdělávání všech pracovníků, které je dokládáno stanovenými formuláři. 14 Zdravotníci pracující v soukromých sektorech jsou si také vědomi, že potřeba kontinuálně doplňovat ve škole získané poznatky je nezbytná a mimo zvýšeného komfortu pro pacienty přináší do zdravotnického zařízení ekonomický zisk. Investice vložená do vzdělání, je vždy investicí vratnou. V neposlední řadě také nejistota spojená se ztrátou zaměstnání, která na pracovníky ve zdravotnictví doléhá, mnoho z nich vede k neustálému si zvyšování kvalifikace. Ovšem nakolik je zvýšení kvalifikace zdravotníka ohodnoceno posléze zaměstnavatelem, je v současné době minimálně diskutabilní. Dlouhodobá nestabilita v sektoru zdravotnictví směřuje řadu zdravotníků mimo původní obor, mimo zdravotnictví samo a ti, kteří zůstanou, se dříve či později ptají, k čemu se vzdělávám a vynakládám svou sílu, čas i finance, když získané vědomosti mí nadřízení neocení. Jen právě blízkost s pacientem a touha pomáhat, jak nejlépe dovedu a mohu, vedlo a vede stále zdravotníky k celoživotnímu vzdělání za všech – v současné době spíš neradostných okolností. 2.2 Celoživotní vzdělávání jako povinná součást kariéry nelékařského zdravotnického pracovníka O povinnosti se celoživotně vzdělávat se u zdravotníků hovoří již v Zákonu o péči o zdraví lidu z roku 1966: „Ostatní pracovníci ve zdravotnictví jsou povinni kromě dalšího vzdělávání ve svém oboru osvojit si i zdravotnické znalosti v rozsahu potřebném pro výkon své práce“. Organizované vzdělávání pro zdravotníky bylo zahájeno v roce 1960 a to ve Středisku pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků. Do té doby se zdravotníci vzdělávali individuálně, většinou pouze prostřednictvím tiskovin, bez návaznosti jednotlivých vzdělávacích aktivit. 15 V roce 2003 pak vzniká v Brně Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů (NCONZO), které se stává základnou pro celoživotní vzdělávání všech nelékařských zdravotnických profesí v ČR. V současné době upravuje celoživotní vzdělávání v nelékařských oborech Zákon 96 ze dne 4. února 2004 o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) povinnost celoživotně se vzdělávat pro pracovníky ve zdravotnictví rozšířil a legislativně ukotvil. Pro celoživotní vzdělávání nelékařských zdravotnických profesí mimo jiné v §53 stanovuje: 1) Celoživotním vzděláváním se rozumí průběžné obnovování, zvyšování, prohlubování a doplňování vědomostí, dovedností a způsobilosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků v příslušném oboru v souladu s rozvojem oboru a nejnovějšími vědeckými poznatky. 2) Celoživotní vzdělávání je povinné pro všechny zdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníky. Z toho pro nelékařské zdravotnické profese vyplývají povinnosti se na celoživotním vzdělávání účastnit. S výkonem profese ve zdravotnickém zařízení souvisí i povinnost být zařazen do Registru zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Splněním podmínek pro zařazení získává žadatel Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu (dále Osvědčení) neboli „Registraci“. V §67 stanovuje Zákon 96/2004 Sb. podmínky vydání Osvědčení 1) Ministerstvo vydá osvědčení zdravotnickému pracovníkovi na základě jeho písemné žádosti, pokud splnil podmínky pro výkon povolání bez odborného dohledu stanovené tímto zákonem. To se nevztahuje na státní příslušníky členských států Evropské unie, u nichž osvědčení nahrazuje rozhodnutí ministerstva o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání vydané 16 podle § 81 odst. 5 nebo rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu. 2) Obsahem žádosti o osvědčení jsou A. u zdravotnického pracovníka, který požádal o vydání osvědčení do 18 měsíců ode dne získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání, doklady o: získané způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání v příslušném oboru zdravotní způsobilosti bezúhonnosti B. u ostatních zdravotnických pracovníků, kteří požádali o vydání osvědčení po uplynutí 18 měsíců ode dne získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání, doklady uvedené v písmenu A. o výkonu zdravotnického povolání v příslušném oboru minimálně 1 rok z období posledních 6 let v rozsahu minimálně poloviny stanovené týdenní pracovní doby6) nebo minimálně 2 roky výkonu zdravotnického povolání z období posledních 6 let v rozsahu minimálně pětiny stanovené týdenní pracovní doby,6) a dále získání 40 kreditů z celoživotního vzdělávání, nebo o složení zkoušky, kterou se ověřuje způsobilost k výkonu příslušného povolání bez odborného dohledu v souladu s nejnovějšími poznatky v oboru, pokud zdravotnický pracovník nesplnil podmínky uvedené v bodu 2 tohoto písmene. § 68 stanovuje dobu, na kterou je Osvědčení vydáno 1) Osvědčení se vydává na období 6 let, pokud není dále stanoveno jinak. 2) Ministerstvo rozhodne o vydání osvědčení do 30 dnů, v případě konání zkoušky do 90 dnů, po obdržení žádosti. 17 3) Zdravotnický pracovník, který získal osvědčení, může ke svému označení odbornosti připojit též označení "Registrovaný/á". Pokud zdravotnický pracovník toto Osvědčení získá, je oprávněn pracovat ve zdravotnickém zařízení samostatně, bez odborného dohledu, jestliže není uvedeno zákonem či vyhláškou jinak. Výkon povolání zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka: 1) Za výkon povolání zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka se považuje výkon činností stanovených tímto zákonem a prováděcím právním předpisem, a dále řídící, metodická, koncepční, kontrolní, výzkumná a vzdělávací činnost v příslušném oboru nebo činnost související s poskytováním zdravotní péče. 2) Pokud tento zákon stanoví požadavky na délku výkonu zdravotnického povolání, rozumí se tím výkon povolání v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby.6) Pokud zdravotnický pracovník nebo jiný odborný pracovník vykonává povolání v nižším rozsahu než v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, potřebná délka výkonu povolání se úměrně prodlužuje. Do doby výkonu povolání se započítá doba pracovní neschopnosti a doba rodičovské dovolené, nejvýše však 14 týdnů v kalendářním roce. Vojenská činná služba se započítává, byla-li vykonávána v příslušném povolání podle tohoto zákona. 3) Za výkon povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu (dále jen "výkon povolání bez odborného dohledu") se považuje výkon činností, ke kterým je zdravotnický pracovník způsobilý na základě indikace lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta a které provádí bez ohledu na přítomnost nebo dosažitelnost rady a pomoci lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta; tento zákon a prováděcí právní předpis stanoví činnosti, které zdravotnický pracovník může vykonávat i bez indikace lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta. 18 Součástí výkonu povolání bez odborného dohledu je též kontrolní činnost podle zvláštního právního předpisu. 7) 4) Za výkon povolání pod odborným dohledem se považuje výkon činností, ke kterým je zdravotnický pracovník nebo jiný odborný pracovník způsobilý nebo ke kterým způsobilost získává, při dosažitelnosti rady a pomoci zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu těchto činností bez odborného dohledu a v rozsahu, který tento zdravotnický pracovník určí. 5) Za výkon povolání pod přímým vedením se považuje výkon činností, ke kterým je zdravotnický pracovník nebo jiný odborný pracovník způsobilý nebo ke kterým způsobilost získává, při stálé přítomnosti a podle pokynů zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu těchto činností bez odborného dohledu a v rozsahu, který tento zdravotnický pracovník určí. Přestože se v Zákonu 96/2004 Sb. jasně hovoří o povinnosti, samotný výklad této části není zcela jednoznačný, a je víceméně na jednotlivých zdravotnických zařízení a jejich zřizovatelích, případně zdravotní pojišťovně uzavírající s konkrétním zdravotnickým zařízením smlouvu, jak se k nutnosti získání Osvědčení u svých zaměstnanců postaví. Většina zaměstnavatelů si je vědoma toho, že poskytovat stále odborný dohled pracovníku, který nemá Osvědčení, není možné a to především v oborech a provozech umožňujících práci bez přítomnosti další osoby, která oprávnění k odbornému dohledu má. Ať již jako v zákoně jmenovaná profese lékaře či farmaceuta nebo osoba Osvědčení vlastnící. Česká lékařská komora se k problémům registrace sester vyjadřuje takto: „Jediná sestra v samostatné ordinaci musí být oprávněna k výkonu povolání bez odborného dohledu, pokud vykonává diagnostické nebo léčebné výkony v době nepřítomnosti lékaře nebo vykonává i ošetřovatelskou péči (např. samostatné návštěvy u pacientů); pokud sestra ve zdravotnickém zařízení (lůžkovém i ambulantním) nepracuje vždy za trvalé přítomnosti nadřízené na pracovišti, musí být oprávněna k výkonu povolání bez odborného dohledu; lékař může poskytovat odborný dohled (zdravotnickému asistentovi, 19 případně sestře nezpůsobilé vykonávat povolání bez odborného dohledu) pouze pokud jde o diagnostické nebo léčebné výkony, nikoliv pro ošetřovatelskou péči. Není tedy možné, aby sestry pracující na lůžkových odděleních nebo v domácí péči pracovaly pouze pod odborným dohledem lékaře.“ (ČLK [online]) Lze předpokládat, že obdobně je Registrace důležitá pro profesní život zdravotního laboranta, rehabilitačního pracovníka a řadu dalších nelékařských profesí. K 1. 9. 2010 bylo evidováno Registrem NCONZO, který jako detašované pracoviště MZ ČR Registr spravuje a Osvědčení vydává, resp. jeho platnost prodlužuje, 146 143 osob. Z uvedeného vyplývá, že převážná část zdravotnických nelékařských pracovníku Osvědčení vlastní nebo o něj usiluje. Předběžný odhad podaných žádostí o prodloužení registrace pro rok 2010 je 30 000 žádostí, v roce 2011 se odhaduje jejich počet kolem 70 000. (NCO NZO [online]) Pokud je tedy klientovi jakéhokoli zdravotnického zařízení známo, že o něj pečuje zdravotník mající označení „ Registrovaný/á“, má v tu chvíli jistotu, že tento pracovník se soustavně vzdělává a jeho péče by měla vynikat vyšším standardem. Jak je v podmínkách pro získání Osvědčení uvedeno, kontinuální vzdělávání se dokládá mj. kredity, které zdravotník získává při svém vzdělávání. Možnosti, jak požadovaný počet kreditů získat, stanovuje prováděcí právní předpis vyhláška č.423/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů: vyhlášky č. 321/2008 Sb., která nabyla účinnosti dnem 29.8.2008 a vyhlášky č.4/2010, která nabyla účinnosti dnem 1.2.2010. Tato vyhláška vymezuje pojmy, charakterizující oblast celoživotního vzdělávání nelékařských oborů, způsob získání kreditních bodů a evidenci forem celoživotního vzdělávání. Ačkoli sami zdravotníci uznávají nutnost se celoživotně vzdělávat ve svém oboru a vzdělávat se chtějí, tato vyhláška je zdrojem dlouhotrvajících sporů mezi Ministerstvem zdravotnictví ČR a zástupců nelékařských oborů, 20 především všeobecných sester. Stížnosti se vedou zejména na adresu finanční zátěže provázející žádost o Osvědčení – kolek v hodnotě 500,- Kč a ceny vzdělávacích akcí, za které zdravotník získá požadované kredity. I když kontinuálním vzděláváním je míněno prohlubování kvalifikace a to musí být zaměstnavatelem zaměstnanci umožněno (Zákon č.262/2006 Sb., zákoník práce §230 – prohlubování kvalifikace), realita je mnohdy jiná. Zdravotníci mají problémy s uvolněním na dobu nutnou k účasti na školení, které mnohdy zasahuje do pracovní doby. Zákoník práce také stanovuje, že účast na školení nebo jiných formách přípravy anebo studia za účelem prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce, za který náleží zaměstnanci mzda nebo plat. Nesmí být zaměstnavatelem požadováno, aby se zaměstnanec školil v rámci své dovolené. (BIČÁKOVÁ, Olga. 2008, s.15) Za pravdu stížnostem zdravotníků, že systém opravdu vady má, dávají časté změny v legislativě kreditního sytému se týkající. Nejvíce odporu sklidila část vyhlášky 321/2008 Sb., která omezovala počet kreditů získaných za jedno registrační období formou seminářů nebo e-learningu . Především zdravotníci pracující v malých kolektivech, kde si těžko shání za sebe náhradu do provozu, rodič na rodičovské dovolené nebo obyvatelé malých měst a vesnic mají menší možnost získat kreditní body třeba na kongresech trvajících více dní, kdy musí počítat s dlouhodobější absencí v zaměstnání nebo v domácnosti a také se zvýšením svých nákladů na vzdělávací akci o ubytování a dopravu na místo konání akce. V těchto případech více vyhovují právě semináře konající se většinou v odpoledních hodinách nebo forma e-learningu, kdy se zdravotník vzdělává podle svého časového harmonogramu, z domova. Naštěstí v tomto případě byly námitky akceptovány a v novele vyhlášky bylo omezení počtu kreditů za výše uvedené vzdělávací akce vypuštěno. Zatím pouze malá část středních zdravotníků využívá možnosti získat kreditní body aktivní účastí na některé z forem celoživotního vzdělávání. Mezi tyto aktivity patří odborná přednáška – její přednesení nebo vytvoření, publikace v některém z odborných periodik, tvorba e-learningové lekce. Je snad pouze otázkou času, kdy bude o aktivní účast zájem větší. Odborné příspěvky 21 vytvořené pro tyto formy vzdělávání jsou většinou honorované, proto v tomto případě zcela mizí břemeno finanční zátěže, které často zdravotníci při cestě za kredity zmiňují. V případě písemnosti pak nemusí autor odborného textu řešit svůj styl přednesu a případnou trému před publikem. Poměrně dostupné jsou kredity za činnost pedagogickou, která spočívá především ve vedení odborné praxe ve zdravotnickém zařízení. Praxe může být vykonávána ve státním i soukromém sektoru. 22 3. CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ FARMACEUTICKÝCH ASISTENTŮ 3.1 Vývoj celoživotního vzdělávání farmaceutických asistentů Organizované vzdělávání nelékařských oborů se na počátku šedesátých let minulého století týkalo středních zdravotníků obecně, bez ohledu na různorodost této skupiny a bylo prováděno především ve Středisku pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků v Brně. Konference v té době pořádané byly určeny primárně pro jiné obory, než byl lékárenský laborant. Ale tlak odborné veřejnosti sílil a v roce 1968 byla v Brně spolu s dalšími katedrami otevřena samostatná katedra pro další vzdělávání lékárenských laborantů. V roce nelékařských 2003 byla zahájena zdravotnických oborů v Národním NCO NZO centru (jak ošetřovatelství bylo Středisko přejmenováno) první etapa transformace v pojetí celoživotního vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků. NCO NZO je skutečně pro nelékařské obory centrem vzdělávání. Pozice detašovaného pracoviště Ministerstva zdravotnictví z něj činí důležitého partnera při řešení otázek ve vzdělávání nelékařských oborů. Vzhledem k postupné realizaci svých cílů NCO NZO přibližuje celoživotní vzdělávání k podobným systémům již fungujícím v EU, ovšem v případě celoživotního vzdělávání farmaceutických asistentů toto sblížení bohužel vedlo ke zmrazení některých forem vzdělávání, konkrétně specializačního vzdělávání, a to na několik let. Sledování trendů v EU v oblasti celoživotního vzdělávání s sebou nese řadu problémů, které si v ČR vynucují legislativní změny, z nichž některé se již projevily přijetím Zákona 96/2004 Sb. 4.2.2004, další následovaly a následují. Objevují se však rozpory při naplňování legislativy v praxi. 23 Reforma slibuje revoluční změny v pojetí českého školství a snaží se o nápravu jeho nejčastěji zmiňovaných nedostatků. Změn, o které se reforma pokouší, se větší část veřejnosti učitelů obává a pokládá je za zbytečné, ale mezinárodní srovnání ukazují, že jsou nutné. Společnost i pracovní trhy (nejen ten český, ale především evropské) dnes vyžadují úplně jiné vzdělávání, než jaké nabízí drtivá většina českých škol. (ZEMAN, Václav. 2006) Při již zahájených a prováděných změnách ve školství bohužel současně nedošlo ke změnám v činnostech a kompetencích farmaceutického asistenta, ani k posunu v platových třídách. Tyto skutečnosti se projevily snížením atraktivity v minulosti velmi žádaného a prestižního nelékařského oboru a způsobily tak nedostatek absolventů mířících do praxe. Nové, nyní direktivní požadavky na celoživotní vzdělávání, narazily na rigidní systém panující v řadě lékárenských provozů jakéhokoli typu. Žádné nebo téměř žádné ohodnocení aktivity jednotlivce při sebevzdělávání, několik let panující nejistota, stálé změny nebo absence žádaných typů celoživotního vzdělávání, vzalo chuť do dalšího studia řadě farmaceutických asistentů. 3.2 Registrace a farmaceutičtí asistenti Registrace bohužel konkrétně pro farmaceutické asistenty nemá zásadní význam, pro výkon této profese není v České republice bezpodmínečně vyžadována. „Registrovaní pracovníci by toto měli mít uvedeno na svých jmenovkách a klienti lékáren by si měli všímat, kdo jim podává informace. Bohužel označení ‚registrovaný farmaceutický asistent/ registrovaná farmaceutická asistentka‘ plošně nepoužíváme a ani veřejnost o rozdílu ‚registrovaný – neregistrovaný‘ neví, i když si každý může vyhledat ve veřejně přístupném registru na www.nconzo.cz, zda se farmaceutický asistent v jeho lékárně celoživotně vzdělává, nebo ne,“ říká Alena Vagenknechtová, předsedkyně SFA. Klienti lékáren tak podle jejích slov vlastně zpravidla nevědí, kdo před nimi u táry stojí. „Tím, že jsem registrovaná, pacientům dokládám, že informace, které poskytuji, jsou kvalitní, aktuální a na úrovni; že mám zájem o svůj obor. To je důležité. 24 Jinak totiž pro farmaceutické asistenty registrace bohužel nemá zásadnější význam. Registrovaný farmaceutický asistent sice může pracovat bez dozoru, ovšem prakticky nikdy není v lékárně sám.“ (JEŽEK, Martin. 2010, s.28-29) Státní sektor má jasná pravidla při zařazení do platové třídy, kdy vlastnictví Osvědčení znamená posun v platové třídě směrem výš. Soukromá sféra platové třídy nemá a je pouze na zaměstnavateli, jak celoživotní vzdělávání svého zaměstnance ohodnotí. Místopředsedkyně SFA Hana Pavlasová potvrzuje, že po legislativní stránce je v této oblasti chaos. „V zákoně jsou velké mezery, které je třeba vyplnit,“ konstatuje. „Naší povinností je celoživotně se vzdělávat, ale registrace, respektive podání žádosti o vydání ‚Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“, je zcela dobrovolná. Nic nás k ní nemotivuje a například soukromá sféra ji mnohdy zcela ignoruje, protože soukromník vyplácí asistentovi stejnou mzdu, ať registraci má, nebo ne. Naopak se stává, že soukromý lékárník dá neregistrovanému asistentovi víc peněz, než má registrovaný ve státní sféře. Není totiž limitován platovými třídami“, říká Hana Pavlasová, podle které by mělo situaci vyřešit nové legislativní uspořádání, nicméně zatím nic nenaznačuje jakékoli změny. Ty by měly motivovat asistenty k celoživotnímu vzdělávání a registraci také finanční odměnou. (JEŽEK, Martin. 2010, s.28-29) 25 3.3 Specializační vzdělávání farmaceutických asistentů Vývoj specializačního vzdělávání farmaceutických 3.3.1 asistentů Jednou z možností pro farmaceutického asistenta, jak se celoživotně vzdělávat a případně získat kredity pro udělení Osvědčení, je vstup a absolvování specializačního vzdělávání. RNDr. PhMr. Jiří Vlach z Ústavu pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků na konferenci sekce farmaceutických laborantů v říjnu 1983 ve své přednášce Vývoj specializací u farmaceutických laborantů a jejich význam pro praxi k historii atestací řekl toto: „Ještě před založením Ústavu pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků byla vydána Ministerstvem zdravotnictví přímá instrukce pro národní výbory, regulační číslo 125 r.1957, podle níž se mohli technických oborů střední zdravotničtí pracovníci (SZP) jen (zdravotní laborant, radiologický laborant, asistent hygienické služby, rehabilitační pracovní) podrobovat atestačním zkouškám ve 13 specializačních oborech v I. stupni a dokonce ve 20 specializačních oborech při atestacích II. stupně. Nepožadovala se jakákoli předběžná příprava mimo 5 leté praxe v oboru. Odpovědnost za přípravu byla zcela na atestantu samotném a hlavně na jeho bezprostředním nadřízeným, který jej měl připravit ke zkoušce podle tehdy velmi stručných specializačních náplní. Dnes bychom to snad označili jako externí formu specializačního studia, ovšem bez jakékoli pomoci a pracovních úlev. Zkoušky se vykonávaly před komisí jmenovanou Ministerstvem zdravotnictví (dále MZ). Jak z uvedeného vyplývá, na farmaceutické laboranty pamatováno nebylo a ani se nelze divit, protože v té době teprve vycházeli ze střední zdravotnické školy první absolventi vašeho oboru. V kruzích tehdejších lékárníků pracujících ještě v rámci N.P. Medika, panoval spíše názor o „překvalifikovanosti“ nových lékárenských laborantů již ze škol. Lékárníci si většinou nevěděli rady s jejich pracovním využitím, nehledě 26 na to, že ani tehdejší předpisy o pracovní náplni lékárenského laboranta neumožňovaly skutečně racionální dělbu práce v lékárnách. Šlo konkrétně o nařízení MZ č. 10/1950 Sb. O způsobu provozu lékáren a o vládní nařízení č. 77-1951 Sb. O středních zdravotnických pracovnících.“ V roce 1965 vyšla novela uvedeného regulačního opatření o atestacích SZP jako vyhláška č.44/1966 Sb. navazující na zákon O péči o zdraví lidu. V ní je uvedeno specializační vzdělávání SZP jako pomaturitní studium v délce 3 roky se soustavnou a řízenou přípravou, zakončené závěrečnou zkouškou a to pro zdravotní, dětské a ženské sestry, zdravotní a radiologické laboranty a asistenty hygienické služby. Kupodivu a bohužel ani v této vyhlášce nebyla možnost specializačního studia farmaceutických laborantů zahrnuta. Paradoxně však ve vyhlášce o platové úpravě lékárenských pracovníků z téhož roku byla charakteristika lékárenského laboranta s vyšší kvalifikací již uvedena. Tento rozpor byl ještě v roce 1966 napraven vydáním rozhodnutím MZ, kterým bylo umožněno farmaceutickým laborantům po absolvování školících akcí zakončit zkouškou před komisí, jež byla charakterizována jako obdoba maturitní zkoušky a tím mohl absolvent vstoupit do zmíněné vyšší kvalifikace. Tento druh školení využilo v letech 1965 – 1971 280 farmaceutických laborantů. V roce 1971 pak vychází nová vyhláška MZ ČSR č. 72 O zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví. V ní byly zapracovány poprvé specializace pro farmaceutické laboranty a to pro 3 úseky práce: lékárenství, farmaceutická analýza a zásobování zdravotnickými prostředky. Následovalo závazné opatření č.27/1972 Věstníku MZ ČSR Náplň činnosti středních, nižších a pomocných zdravotnických pracovníků, které uvádělo popis práce farmaceutického laboranta, ovšem bez rozlišení kvalifikace. Charakteristika činností laborantů specialistů byla popsána ve Věstníku MZ ČSR č.8/1980 a do specializačních úseků byla přidána technologie léků. Na dosti chaotický počátek specializačního vzdělávání farmaceutických laborantů navázalo období převážně stabilní. O všechny typy atestací byl mezi farmaceutickými laboranty (dále FL) zájem, a protože vyhláška o platové úpravě lékárenských pracovníků udávala klíč pro počet řadových FL a FL pro 27 kvalifikované práce, resp. vedoucí funkci, který byl pro jednotlivé lékárny závazný, byly atestace požadovány i vedoucími lékáren. Tato vyhláška již není v platnosti a ze Zákona 96/2004 Sb. byl bohužel z důvodu nedostatku pro tuto pozici kvalifikovaných sester vypuštěn § 92, který hovoří o nutnosti dosadit na vedoucí místo pracovníka se specializací. Odpovídající kvalifikaci sester v jednotlivých zdravotnických zařízeních má v kompetenci zdravotní pojišťovna, která uzavírá se zdravotnickým zařízením smlouvu za předpokladu, že jsou mj. splněny podmínky personálního obsazení. V případě farmaceutických asistentů však podobné podmínky neexistují a je tudíž pouze na samotném farmaceutickém asistentovi a jeho zaměstnavateli, jak se k problematice specializačního vzdělávání postaví. 3.3.2 Současnost ve specializačním vzdělávání farmaceutických asistentů Bohužel atestace, jak se specializačnímu vzdělávání (dále SV) také říká, byly pro své pozastavení Ministerstvem zdravotnictví, pro farmaceutické asistenty několik let nedosažitelné. MZ zrušilo desítky let fungující obory, ale pro názorovou farmaceutické nejednotnost asistenty řešily subjektů, bez které ohledu na obory specializací požadavky pro samotných farmaceutických asistentů, trvalo téměř pět let, než se atestace pro farmaceutické asistenty alespoň „objevily na obzoru“. Specializační kurzy, postgraduální atestace pro farmaceutické asistenty nefungují již od roku 2005. Systém byl totiž navržen stejný jako pro sestry a nikdo s ním nebyl spokojen. „Naším úkolem je se s tím vypořádat,“ říká Alena Vagenknechtová. „Spolu se zástupci ostatních organizací jsme po dlouhých jednáních navrhli specializace nemocničního a veřejného lékárenství spolu s radiofarmaky a zdravotnickými prostředky. Nemocniční lékárenství asi není nutné zvlášť představovat, jsou to například z dřívějška známé náročné lékové formy. 28 Veřejné lékárenství mělo být zaměřeno spíše na konzultační činnost, komunikační dovednosti, psychologii a doplňky stravy. V závěru několikaměsíčních jednání, když jsme již řešili náplně jednotlivých oborů, zamítlo náš návrh MZ ČR a přijalo návrh Grémia majitelů lékáren, který vedl ke sloučení nemocničního a veřejného lékárenství. Podrobnosti by vydaly na samostatný článek.“ Vzhledem k hrozbě, že se další schvalování bude neúnosně protahovat a nebude otevřená žádná specializace, SFA návrh akceptovala a nyní pracuje na rámcových vzdělávacích programech společně s Národním centrem ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů (JEŽEK, Martin. 2010, s. 28-29). V době vzniku této práce jsou v nařízení vlády 31/2010 Sb. uvedeny čtyři specializační obory pro farmaceutické asistenty, nicméně rámcové vzdělávací programy (dále RVP) pro tyto obory zatím nebyly uveřejněny ve Věstníku MZ a neakreditovalo se žádné pracoviště ani pro výuku teorie ani pro provedení povinné praxe v rámci SV. Vzhledem ke sjednocení způsobu provedení SV všech nelékařských oborů došlo k nárůstu celkového počtu hodin teorie a praxe a to navýšilo nejen počet dnů strávených mimo zaměstnání, ale i finanční zátěž pro zaměstnavatele, který pracovníka uvolňuje i samotného studujícího (náklady na výuku, na ubytování po dobu výuky, doprava do místa výuky, placení místa praktické výuky, mzda pro pracovníka, který studujícího zastupuje v době studia na jeho pracovišti apod.). V tuto chvíli není zákonný důvod (pro zaměstnavatele - nutnost mít na pracovišti farmaceutického asistenta specialistu) ani důvod ekonomický (pro absolventa – zvýšení platu/mzdy v návaznosti na získání specializace) a to pochopitelně snižuje zájem o tuto formu celoživotního vzdělávání. Snížená poptávka pak vede i ke snížené nabídce míst pro provedení SV. Pracoviště nemají zájem akreditovat se a vynakládat prostředky na získání akreditace ať již pro teorii či pro praxi – není zaručen dostatečný počet uchazečů, kteří by investice vložené do akreditace, instituci vrátili brzy zpět. Obory pro specializační vzdělávání farmaceutických asistentů podle NV 31/2010 Sb. jsou: 29 1. Příprava radiofarmak 2. Specifické lékárenské činnosti 3. Zdravotnické prostředky Tyto tři nahradily původní obory: Náročné lékové formy; Farmaceutická kontrola; Lékárenství; Zdravotnické prostředky; Příprava radiofarmak. V průběhu změn posledních pěti let byly navrženy postupně místo oboru Lékárenství obor Léčivé rostliny a dále obor Veřejné lékárenství, místo oboru Náročné lékové formy obor Nemocniční lékárenství. Tyto dva obory po prvotním schválení MZ na konci roku 2008 byly v roce 2009 sloučeny do jednoho – Specifické lékárenské činnosti. Obory Příprava radiofarmak a Zdravotnické prostředky zůstaly formálně beze změn, změnily se ale činnosti a kompetence absolventů – specialistů. § 56 Specializační vzdělávání zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání po získání odborné způsobilosti 1) Vzdělávací program specializačního vzdělávání se skládá z modulů. Modulem se rozumí ucelená část vzdělávacího programu s počtem kreditů stanoveným vzdělávacím programem. Za modul se považuje také certifikovaný kurz (§ 61), pokud je uveden ve vzdělávacím programu. 2) Vzdělávací program stanoví délku přípravy, rozsah a obsah přípravy, zejména počet hodin praktického a teoretického vyučování, a výuková pracoviště, na kterých vzdělávání probíhá. Dále stanoví teoretické znalosti a praktické dovednosti vyplývající z jednotlivých modulů, popřípadě další požadavky pro získání specializované způsobilosti. Vzdělávací program obsahuje seznam doporučené studijní literatury a charakteristiku činností absolventů specializačního vzdělávání stanovenou pro jednotlivé moduly. Vzdělávací program může také stanovit vstupní požadavky. 30 3) Do splněného počtu hodin stanovených vzdělávacím programem se započte nejvýše 15 % omluvené absence z hodin praktického vyučování a omluvená absence z hodin teoretického vyučování. 4) Do specializačního vzdělávání se započtou moduly, které účastník specializačního vzdělávání absolvoval v rámci jiného specializačního vzdělávání, a certifikované kurzy, pokud jsou součástí vzdělávacího programu daného specializačního oboru. 5) Do specializačního vzdělávání může být započtena část dříve absolvovaného studia, pokud odpovídá vzdělávacímu programu. O započtení rozhoduje na žádost účastníka specializačního vzdělávání ministerstvo. 6) Podmínkou přihlášení se k atestační zkoušce je získání počtu kreditů stanoveného vzdělávacím programem a absolvování modulů, které jsou ve vzdělávacím programu označeny jako povinné. 7) Ministerstvo může rozhodnout o přiznání specializované způsobilosti v oboru specializace absolventům akreditovaného doktorského nebo magisterského studijního oboru navazujícího na zdravotnický bakalářský nebo magisterský studijní obor, pokud odpovídá příslušnému vzdělávacímu programu specializačního vzdělávání vydaného ministerstvem. (Zákon 96/2004 Sb.) „Sestavení specializačního kurzu z jednotlivých modulů je velmi pokrokové. Bohužel v realitě naráží na řadu úskalí a původně dobrý záměr usnadnění a prostupu výuky napříč různými obory zatím nedošel naplnění. Základní modul by měli absolvovat všichni ze zdravotnických nelékařských oborů bez rozdílu, ovšem jeho náplň je připravena pro ošetřovatelské obory. Pro farmaceutické asistenty to znamená ztratit čas, který by mohli využít studiem oblastí pro ně důležitějších a těchto obecných se dotknout pouze okrajově. Základní, odborný i speciální modul spolu s povinnou praxí na akreditovaných pracovištích tvoří 540 hodin strávených mimo pracoviště. Tato absence pracovníka spolu s finanční zátěží platby za rozsáhlou výuku, případně ubytování po dobu studia je příčinou malé podpory tohoto typu vzdělávání. Mají tak už tři schválené obory specializačního vzdělávání asistentů: specifické lékárenské činnosti, příprava radiofarmak a zdravotnické prostředky. 31 „Přičemž právě specifické lékárenské činnosti se rozrostly na dobu trvání studia specializačního oboru, tedy na tři roky, což ovšem většina zájemců téměř nemá možnost vystudovat,“ upozorňuje Vagenknechtová. Je to podle ní velmi náročné časově i finančně. „Z dovolené se tento čas pokrýt jistě nedá, navíc vyvstal velký problém s vyučujícími jednotlivých oborů.“ (JEŽEK, Martin. 2010, s. 28-29) Druhou stranou mince je i problém u poskytovatele teoretické výuky obsadit vyučovací předměty kvalitními pedagogy a při zajištění praxe nabídnout studentům takové místo, které je skutečně obohatí v daném oboru a kde se student nestane pouze pracovní silou, která zdarma vypomůže při personálním nedostatku na pracovišti. Dalším problémem však je, kde se budou ony tři specializace učit a kdo je bude přednášet. NCO NZO má podle Hany Pavlasové nejvíce zkušeností s přípravou a samotnou výukou. „Pro lepší dostupnost se snažíme oslovit výuková centra v Praze a navázat spolupráci i s VOŠ. K největším překážkám patří nedostatek vyučujících a pracovišť vhodných pro výkon praxe,“ míní. „A ani to ještě není konec. Je třeba také najít vyučující pro teorii i praxi.“ (JEŽEK, Martin. 2010, s. 28-29) 3.4. E-learning v celoživotním vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků Novinkou v celoživotním vzdělávání farmaceutických asistentů v období po roce 1989 se stalo využití internetu. Toto médium poskytuje svým uživatelům volnost při studium a šetří nejen čas vynaložený na vzdělávání, ale i celkové finance. Ceny za vstupy do kurzů se stoupající nabídkou klesají. Náklady na vzdělávání tohoto typu, zvláště pro farmaceutické asistenty zaměstnané mimo krajská města, kde je nabídka vzdělávacích akcí tradičně nižší a zájemce o kredity musí počítat s cenou za dopravu, případně s náklady na ubytování apod. jsou více než příznivé. Pro některé studující je tím hlavním kritériem možnost zahájit studium v kteroukoli denní či noční dobu. 32 Na zvyšující se využití lekcí v e-learningu jako primární zdroj kreditních bodů do celoživotního vzdělávání muselo reagovat v průběhu času Ministerstvo zdravotnictví a původně omezený počet kreditů získaných e-learningem pro jedno registrační období změnou ve vyhlášce upravilo na neomezený. Příloha A. V současnosti funguje několik portálů, které nabízejí farmaceutickým asistentům kurzy, jejichž absolvováním získají farmaceutičtí asistenti nejen vědomosti, ale také kredity nutné pro doložení celoživotního vzdělávání se a získání Osvědčení. Bohužel většina těchto kurzů je zaměřena spíše na problematiku ošetřovatelství nebo metod laboratorních a farmaceutický asistent z nich mnoho pro svou praxi nezíská. Větší nabídku lekcí připravených pro farmaceutické asistenty nabízí zejména portál www.eunio.cz a www.labucebna.net. Někteří zaměstnavatelé provozují e-learningové (různé lékárenské řetězce) vzdělávání pro své zaměstnance na intranetu. Tyto lekce mohou být pro pracovníky přímo povinné např. v rámci adaptačních nebo integračních programů. Jejich výhodou je, že zaměstnavatel těmito lekcemi přímo obsáhne jím požadované okruhy vědomostí. Lekce mohou být zaměřené vysloveně odborně pro jednotlivé profese nebo na manažerské dovednosti pro vedoucí pozice. 3.4.1 E-learning v celoživotním vzdělávání farmaceutických asistentů V polovině roku 2010 byl odborné veřejnosti představen nový e-learningový portál www.e-pharma.cz pro celoživotní vzdělávání, který je výjimečný tím, že je určen přímo pro zaměstnance lékáren. Provozovatel tohoto portálu má za cíl oslovit v lékárnách všechny zaměstnance. Farmaceuty, farmaceutické asistenty, v budoucnu i administrativní pracovníky pracující v lékárně. Témata pro výuku budou sbírána z terénu, budou reagovat na požadavky z praxe. Lekce jsou zaměřené odborně, např. na problematiku 33 diabetu z pohledu lékárníka, a mohou být, stejně jako závěrečné testy, víceúrovňové – pro farmaceuty a pro farmaceutické asistenty. Po úspěšném zakončení budou absolventovi uděleny body – kontinuální vzdělávání farmaceutů, body uděluje Česká lékárnická komora, nebo kredity – kontinuální vzdělávání farmaceutických asistentů, kredity uděluje např. Česká asociace sester. Tento portál je příležitost se vzdělávat přímo ve svém oboru, v terminologii, které pracovníci lékáren rozumí a kdy studiem nabyté poznatky lze ihned aplikovat do praxe. Sami zakladatelé tento portál uvádějí: „Vítejte na stránce e-learningového projektu pro lékárníky a farmaceutické asistenty E-pharma.cz. Tímto se stáváte součástí zcela nového a jedinečného projektu zaměřeného na Váš osobní odborný rozvoj. Věříme, že moderní e-learningová forma kontinuálního vzdělávání Vás zaujme. Naším pro interaktivní cílem je vytvořit vzdělávání multimediální farmaceutů a edukacní platformu farmaceutických asistentů s databankou kurzů zaměřených na praktickou činnost v lékárně (výdejní a konzultační činnost, přípravu magistraliter, lékárenskou legislativu atd.).“ Dalším z cílů je propagace a elektronická prezentace doporučených postupů České lékárnické komory a návodů k dispenzační činnosti. Členy Advisory Board jsou pracovníci lékáren České republiky, farmaceuti i farmaceutické asistentky, kteří mají jako hlavní cíl zprostředkovat svým kolegům a kolegyním to nejlepší z oboru a poskytnout prostor pro zveřejnění zkušeností z farmacie nejen nemocniční, nejen klinické, ale především z farmacie praktické. Příloha B. Prezident České lékárnické komory a člen Advisory Board PharmDr. Havlíček ke vzniku tohoto projektu říká: „Něco se naučit protože chci, ne, protože musím. Svobodný výběr témat, vlastní organizace času, který jim chci věnovat. Začít dobrou lekci, je jako rozečíst dobrou knihu a v e-learningu mají šanci kromě dobrých ještě skvělé lekce. E-learning je místo, kde můžete být výborným studentem a zároveň skvělým učitelem.“ (E-pharma [online]) 34 Autory lekcí jsou ve většině právě farmaceuti a farmaceutičtí asistenti, kteří tak předávají své zkušenosti prostřednictvím portálu kolegům a kolegyním, pro administrativní pracovníky jsou lekce zpracované odborníky orientujícími se v administrativě lékárenských provozů různých typů. Do budoucna se lekce budou rozšiřovat i o jazykové. E-pharma zaručuje uživatelům, že zakoupením vstupu získají nové a aktuální vědomosti, které budou využívat denně ve své praxi. Toto ujištění provozovatelů je podpořeno anketou na webových stránkách, kde uživatelé projevují svůj zájem o konkrétní témata, která posléze jsou zpracována a nabídnuta k využití. E-learning má v porovnání se státy západní Evropy u nás zatím velmi krátkou minulost a rozpačitou přítomnost, ale vzhledem k trendům ve vzdělávání obecně lze s jistotou říci, že budoucnost bude skvělá a pestrá. A je třeba si přát, aby byl dostatek ochotných, zapálených a vzdělaných odborníků a pedagogů, kteří budou ochotni své znalosti a zkušenosti touto cestou předávat a umožnit tak vzdělávání největšímu možnému počtu zájemců. 35 4. FARMACEUTICKÝ ASISTENT V EVROPĚ 4.1 Pregraduální vzdělávání středního zdravotnického personálu lékáren v evropských státech Zasazení farmaceutického asistenta do Evropy je velmi komplikované. V současnosti nelze říci, že by pro farmaceutické asistenty bylo možné migrovat v rámci Evropy na pracovních pozicích, jaké zaujímají a s kompetencemi, jakými disponují v lékárnách v České republice. Střední zdravotnický personál lékáren v evropských státech má nejednotnou strukturu pregraduálního vzdělávání a z dosaženého vzdělání odvozené kompetence při výkonu profese jsou také rozdílné. Ve většině západních států je v současnosti pregraduální vzdělání zařazené do terciární sféry, v několika státech jižní Evropy a na Slovensku do sekundární. Příloha C. Bude velmi zdlouhavé komparovat toto vzdělání alespoň na přibližnou úroveň, která by dovolila farmaceutickým asistentům takový pracovní pohyb po Evropské unii (EU), jako mají např. zdravotní sestry. V současné době byla zahájena jednání na úrovni profesních organizací několika evropských států, kdy zástupci těchto organizací předkládají pro potřeby komparace popis vzdělávacího systému středního farmaceutického personálu svých zemí. Příloha D. Data za Českou republiku byla odeslána na podzim roku 2010. V tomto roce bylo Committee of European Pharmacy Technicians (dále CEPT) také navrženo, aby se zástupci profesních organizací za oslovené země Evropy sjednotily do jedné zastřešující organizace a mohli tak začít oficiální jednání na úrovni příslušných orgánů EU. Zástupci z České republiky byli požádání o účast na těchto změnách na sklonku roku 2009 a v roce 2011 dojde pravděpodobně k oficiálnímu přijetí farmaceutických asistentů ČR do CEPT. Dá se očekávat, že jednání o budoucnosti a jednotě středního zdravotnického personálu lékáren Evropy budou dlouhodobá, ale je skvělé, že 36 byla vůbec zahájena. Jednání o směru vzdělávání v Evropské unii obecně jsou pro zástupce farmaceutických techniků a asistentů evropských států dobrým vodítkem a závěry z Boloňského a Lisabonského procesu pomohou změny ve vzdělávacím systému zapracovat na úrovni jednotlivých zemí. 4.2 Celoživotní vzdělávání středního zdravotnického personálu lékáren v evropských státech Ani postgraduální vzdělávání farmaceutických techniků a asistentů nemá v Evropě jednotnou koncepci. V tuto chvíli se dá říci, že Česká republika má systém celoživotního vzdělávání nelékařských zdravotnických profesí v porovnání s jinými státy Evropy nastaveno dobře. Jak bylo uvedeno výše, kontinuální vzdělávání farmaceutických asistentů v ČR naráží na mnoho úskalí, ale tím, že je řízeno přímo Ministerstvem zdravotnictví ČR, z něj dělá neopominutelnou součást zdravotníka pracujícího ve zdravotnickém zařízení a legislativa tak dává pracovníkovi pravomoc požadovat po svém zaměstnavateli podporu při jeho naplňování. V některých státech Evropy je vzdělávání zcela dobrovolné, v rukou pracovníka a/nebo zaměstnavatele, případně na vzdělávání dohlíží profesní organizace, ale bez výrazné pravomoci kontinuální vzdělávání na pracovnících vymáhat. Většina profesních organizací zastupujících farmaceutické techniky v zemích, kde celoživotní vzdělávání není legislativně nijak ukotveno, však o toto usiluje. 4.3 Vzdělávání farmaceutických laborantů na Slovensku Situace na Slovensku je od té naší, navzdory historické blízkosti obou zemí, odlišná. Pregraduální vzdělávání se stále odehrává na čtyřletých Středních zdravotních školách a na celoživotní vzdělávání, které je obdobou našeho, nedohlíží přímo Ministerstvo zdravotnictví, ale profesní organizace Slovenská komora medicínsko technických pracovníkov (pro farmaceutické 37 laboranty je to Sekcia farmaceutických laborantov), která Registr na základě Zákona č.578/2004 Z.z. ve znění pozdějších předpisů podle § 49 spravuje a Osvědčení pro výkon povolání bez odborného dohledu jednotlivým žadatelům, po splnění podmínek vydává. Komory jako stavovské organizace mají na Slovensku přenesený výkon státní správy. Komora má povinnost poskytovat shromážděné údaje Ministerstvu zdravotnictví SR. Samotné členství v této komoře je dobrovolné. MZ SR původní povinnost členství zrušilo, na provoz Registru nepřispívá. Registr spravují ve svém volném čase členi výboru SKMTP SFL, finanční prostředky na provoz Registru získávají pouze z poplatků v něm registrovaných osob. Bez zařazení do Registru nemůže farmaceutický laborant na Slovensku pracovat v lékárně, registrace je podmínkou pro výkon práce ve zdravotnickém zařízení. Pokud pracovník tuto podmínku poruší, může mu být uložena pokuta až do výše 663 Eur. Současně existuje podmínka pro výdej bez receptu, kdy tuto činnost v lékárně může vykonávat pouze farmaceutický laborant se specializací v oboru lékárenství. Zákonné nařízení je tak zárukou, že veškerý střední personál lékárny se bude celoživotně vzdělávat. Tato podmínka v České republice bohužel chybí a je stále zdrojem problémů. Bohužel ani přes tato opatření není výkon povolání farmaceutický laborant na Slovensku bez komplikací a vzdělávání pregraduální i postgraduální je neustále ve vývoji. Slovensko bude pravděpodobně v roce 2011 vyzváno ke členství v CEPT. Doufejme, že vzájemná podpora a spolupráce bude pro obor farmaceutický asistent v ČR znamenat optimistickou budoucnost. 38 Praktická část 5. DOTAZNÍK 5.1 Harmonogram postupu Pro empirickou část této bakalářské práce byl vytvořen dotazník, který mapuje postoj farmaceutických asistentů v České republice k celoživotnímu vzdělávání a k problémům s ním spojeným. V červenci 2010 byli osloveni členi Sekce farmaceutických asistentů ČAS, aby prostřednictvím portálu Google.com anonymně odpověděli na deset předložených otázek. Příloha E. Dotazník zcela vyplnilo a zaslalo zpět 170 respondentů. Otázky lze rozdělit do oblastí: 5.2 osobní údaje – věk respondenta, bydliště, charakter absolvované odborné školy údaje týkající se dosažitelnosti a typu vzdělávacích aktivit názor respondenta na současnou koncepci celoživotního vzdělávání farmaceutických asistentů Cíl průzkumu Cílem průzkumu bylo zjištění preference typu vzdělávací aktivity a podle výsledku se na tento typ v rámci přípravy vzdělávacích akcí pro členy Sekce FA ČAS zaměřit. Dále zjistit uvědomění si oslovených FA nutnosti se v oboru stále vzdělávat; zmapovat potřebu podpory pořádání vzdělávacích akcí pro FA mimo Prahu a Brno a v návaznosti na výše zmiňované zařazení do evropské organizace CEPT i reakci na případné nabídky stáží mimo Českou republiku, zjistit potřebu zahraničních stáží, kdy se lze domnívat, že u FA starších čtyřiceti let poptávka bude nízká a nakonec i vysledovat preferenci zdrojů, ze kterých FA čerpá aktuality o dění v oboru a nabídky vzdělávacích akcí. Zpracované údaje poslouží pro potřeby Výboru sekce farmaceutických asistentů při České asociaci sester a budou využity při jednání se subjekty zajišťujícími celoživotní vzdělávání FA v ČR; zjištěná data budou pomocným argumentem při iniciaci změn týkajících se koncepce tohoto vzdělávání. 39 5.3 Analýza získaných dat Q1. Celoživotní vzdělávání považuji ve své profesi za: Naprosto nezbytné 77 45% Důležité 91 54% Nedůležité 1 1% Zbytečné 0 0% Q2. Aktuální stav v celoživotním vzdělávání farmaceutických asistentů mi vyhovuje: Souhlasím 30 18% Spíše souhlasím 94 55% Spíše nesouhlasím 39 23% Nesouhlasím 7 4% 40 Q3. Ze vzdělávacích aktivit FA nejvíc využívám: Jednodenní konference - pasivní účast 100 59% Seminář v pracovní den - pasivní účast 16 9% Seminář mimo pracovní dobu - pasivní účast 39 23% E-learning - pasivní účast 6 4% Aktivní účast (vlastní přednáška, publikační činnost, tvorba lekce pro E-learning) 8 5% Q4. Vzdělávací akce jsou pro mne finančně dostupné: Souhlasím 49 29% Spíše souhlasím 81 48% Spíše nesouhlasím 33 19% Nesouhlasím 6 4% 41 Q5. Informace o vzdělávacích akcích získávám především: Z odborného tisku 22 13% Z internetu 73 43% Z e-mailu 48 28% Od vedoucího lékárníka 5 3% Od kolegyň nebo kolegů 13 8% Jinak 7 4% Q6. Kdybych měl/a možnost zahraniční stáže, určitě bych jí využil/a: Souhlasím 32 19% Spíše souhlasím 57 34% Spíše nesouhlasím 48 28% Nesouhlasím 32 19% 42 Q7. Počet akcí pořádaných pro FA v regionu mého pracoviště/bydliště je dostatečný: Souhlasím 54 32% Spíše souhlasím 40 24% Spíše nesouhlasím 40 24% Nesouhlasím 34 20% Q.8 Počet obyvatel města kde pracuji: Méně než 1.000 0 0% 1.001 - 50.000 77 45% 50.001 - 100.000 15 9% 100.001 - 1.000.000 12 7% Více než 1.000.000 66 39% 43 Q.9 Věk respondenta: do 30 let 32 19% 31 - 45 let 85 50% 46 - a výše 53 31% SZŠ 144 85% VOŠ denní studium 14 8% VOŠ kombinované studium 10 6% Q.10 Jsem absolvent/ka: Q.11 Vlastním Osvědčení pro výkon zdravotnického povolání bez dohledu - registraci Ano 154 91% Ne 15 9% 44 5.4 Dílčí závěry Z výsledků dotazníků vyplynulo, že farmaceutičtí asistenti – členi Sekce FA ČAS - vnímají celoživotní vzdělávání jako nezbytnou součást svého profesního života. Toto zjištění je plně v souladu s konstatováním, které bylo uvedeno v teoretické části této práce a to, že zdravotníci mají potřebu se neustále vzdělávat a cítí nutnost si doplňovat své vědomosti bez ohledu na stav legislativy vzdělávání nelékařů upravující, či míru podpory svých zaměstnavatelů. Vnímají odpovědnost za zdraví klientů, se kterými přicházejí do styku, a tuto odpovědnost si nesou sami, každý za sebe. Jako nejvíce využívaná vzdělávací aktivita se jeví jednodenní konference. Lze se domnívat, že to je reakce na výhodný poměr na jedné straně vloženého času a financí a na straně druhé získaných vědomostí a kreditů pro kontinuální vzdělávání. Bohužel se současně ukazuje, že zájem o přípravu a přednesení přednášky, případně jinou formu aktivní účasti na vzdělávacích akcích, je stále minimální. Ze 170 respondentů ji využilo pouze 8. Je nutné se tedy zaměřit na propagaci aktivní účasti a podpořit kolegy a kolegyně, kterým pro veřejná vystoupení schází odvaha a sebedůvěra. Pokud by nedošlo k nárůstu aktivity FA, postupem času by se vzdělavateli FA v celoživotním vzdělávání stali zástupci jiných zdravotnických profesí nebo farmaceutických firem a to by mohlo vést k významnému ochuzení praxe FA. Dosažitelnost vzdělávacích akcí v jednotlivých regionech se jeví jako uspokojivá, předpoklad převážného nedostatku příležitostí navštívit školení v menších městech se nepotvrdil. Přesto téměř polovina respondentů by uvítala školení ve větším rozsahu, než je v současnosti nabízen. I v tomto případě je ale nezbytné najít dostatek aktivních farmaceutických asistentů, kteří by tyto semináře či konference mimo Prahu a Brno sami pořádali a aktivně se jich účastnili, či s dosavadními pořadateli spolupracovali. Co se týká zahraniční stáže, potvrdil se předpoklad, že skupina respondentů mladší 30ti let by ji využila v naprosté většině, naopak skupina starších 46ti let rozhodě ne. Při sledování zájmu o vzdělávání v zahraniční se 45 ukázalo, že není rozdílu mezi absolventy SZŠ a VOŠ. V celkovém pohledu má zájem o zahraniční stáže polovina dotázaných a je tedy dobrou volbou rozvíjet započatou, zatím poněkud nesmělou, spolupráci s evropskými státy. Dále bylo zjištěno, že v předávání informací je dnes jednoznačně na prvním místě internet. Informace o pořádání vzdělávacích akcí vyhledává prostřednictvím internetu nebo je obdrží e-mailem naprostá většina respondentů, více jak dvě třetiny. Tento ukazatel se tedy jeví jako rozhodující při volbě, jak sdělit aktuality v oboru svým kolegům a kolegyním. 46 ZÁVĚR Jak bylo uvedeno, je zřejmé, že cesta za celoživotním vzděláním není pro většinu zdravotníků jednoduchá. Ale s jistotou lze říci, že zdravotníci si uvědomují odpovědnost, kterou při svém náročném povolání za život pacientů nesou a přes ztrácející se optimismus se vzdělávají a vzájemně si pomáhají napříč profesemi. A to nejen při péči o zdraví veřejnosti, ale i prosazování oprávněných požadavků vzhledem k legislativnímu ošetření ve sféře celoživotního vzdělávání i profesních kompetencích apod. Ač je velmi vyčerpávající být perfektním odborníkem a profesionálem a současně vlídným, empatickým pečovatelem, ocenění stojí za to, i když to může být „jen“ spokojený pacient. Aktuální dění ukazuje, že řada legislativních nejasností a nesrovnalostí, z nichž některé byly v této práci uvedené a komentované, se postupně daří řešit. Bohužel vlivem častých politických změn ve vládě ČR a současné ekonomické nestabilitě v ČR i EU jsou nápravy pochybení v legislativě velmi pomalé a ne vždy přesně odpovídající nárokům všech profesí nelékařských oborů působících v ČR. Farmaceutický asistent, jako minoritní obor mezi nelékařskými profesemi, se s těmito skutečnostmi musí vyrovnat a pro svou budoucnost se poučit, jak řeší podobné problémy v zahraničí. Musí nalézt správnou cestu k získání žádoucích vědomostí v kontinuálním vzdělávání a to přiměřenými investicemi ze strany každého jednotlivce i politické garnitury ČR. V době, kdy je předkládána tato práce, je již několik měsíců předložena Parlamentu ČR malá novela Zákona 96/2004 Sb. Tato novela má za úkol předejít potížím, ke kterým dojde v momentě žádosti o prodloužení Osvědčení od několika desítek tisíc žadatelů, kterým končí přibližně ve stejnou dobu. NCO NZO nemá kapacitu tyto žádosti vyřídit v zákonné lhůtě jednoho měsíce a tato prodleva může způsobit potíže v uznání platové třídy zdravotníkům státní sféry. Na přelomu roku 2010/2011 byla reálná doba vyřízení vydání anebo prodloužení Osvědčení delší než tři měsíce. 47 Dále se po velkých protestech sester přistoupilo na snížení poplatku za Registraci na 100 Kč a k prodloužení registračního období na deset let při zachování požadavku na 40 kreditů. Tato novela zatím nevešla v platnost. V roce 2011 se očekává další otevření zákona 96/2004 Sb., při kterém by za obor farmaceutický asistent mělo dojít k jednání o kompetencích FA a personálním obsazení lékárny; o možnosti zapracovat specializační vzdělávání zpět do přímé souvislosti s vedoucí funkcí a v neposlední řadě o vyřešení otázky získání odborné způsobilosti pro výkon povolání farmaceutického asistenta formou bakalářského studia namísto dosavadním absolutoriem na vyšší odborné škole. Co se týká účasti vzdělávání v evropském měřítku, v současnosti již můžeme zaznamenat nabídku zařazení do programů např. Leonardo da Vinci, ale ta se bohužel v českých lékárnách zatím nesetkává s pozitivní odezvou. Nedostatek školeného personálu, absence času na zpracování projektů a programů pro účastníky, možná také malá nebo přímo nulová podpora ze strany zaměstnavatele, velmi pravděpodobně ostych a špatná jazyková výbava farmaceutických asistentů zatím neumožňuje využít nabízené možnosti stáží, či spíše v tuto chvíli poskytnout pro stážisty ze zahraničí atraktivní místo pro několikaměsíční pobyt a sestavit pro ně odpovídající program, který by ukázal české lékárenství v tom nejlepším světle. Je snad pouze otázkou blízké budoucnosti, že tomu bude jinak. Zdá se, že cesta k pružnějším reakcím na požadavky odborné veřejnosti a možnostem zapracovat je do legislativy, vede přes založení stavovské komory, která by povinným členstvím a tím i širokou základnou, získala silnější hlas u subjektů podílejících se na změnách v legislativě oboru farmaceutický asistent. Komora by pak měla i nástroj kontroly kvality vzdělávacích akcí určených pro členy a pořádaných jinými organizacemi i možnost sankcí při nedodržení legislativy. Také zavedení povinnosti Registrace (která je nyní u farmaceutických asistentů víceméně dobrovolným aktem) při výkonu práce ve zdravotnickém zařízení podobně jako je zavedeno na Slovensku, by přispělo k usnadnění orientace v legislativě Osvědčení se týkající a umožnilo by přijetí 48 celoživotního vzdělávání všemi pracovníky i jejich zaměstnavateli jako nedílné součásti profesního života. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Základní odborná literatura BÁRTLOVÁ, Sylva. Sociologie medicíny a zdravotnictví. 6. Praha : Grada Publishing, 2005. 188 s. ISBN 80-247-1197-4. DE VITO, Joseph. Základy mezilidské komunikace, 6.vyd. Praha : Grada,2001. 502 s. ISBN 80-7169-988-8. DRBAL, Ctibor. Česká zdravotní politika a její východiska. 1. Praha : Galén, 2005. 96 s. ISBN 80-7262-340-0. GLADKIJ, Ivan. Management ve zdravotnictví. 1. Brno : Computer Press, 2003. 380 s. ISBN 978-80–247-1545–2. HONZÁK, Radkin. Komunikační pasti v medicíně. 2.vyd.Praha : Galén,1997. 165 s. ISBN 80-85824-60. Kohoutek, Rudolf - Štěpaník, Jaroslav. Psychologie práce a řízení. Brno: Cerm, 2000. 223 s. ISBN 80-214-1552-5. KOPŘIVA, Karel . Lidský vztah jako součást profese. 5. Praha : Portál, 2006. 147 s. ISBN 80-7367-181-6. KREJČÍKOVÁ, J. Výchova a vzdělávání lékařů. Praha : IPVZ, 1993 KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie zdraví. 1.. Praha : Portál, 2002. 280 s. ISBN 978-80-7367-568-4. MUŽÍK, Jaroslav. Profesní vzdělávání dospělých. Vyd. 1. Praha : CODEX Bohemia, 1999. 200 s. ISBN 80-85963-93-0. MUŽÍK, Jaroslav. Andragogická didaktika. Vyd. 1. Praha : CODEX Bohemia, 1998. 271 s. ISBN 80-85963-52-3. PALÁN, Zdeněk. Lidské zdroje :výkladový slovník : výchova, vzdělávání, péče, řízení. Vyd. 1. Praha : Academia, 2002. 280 s. ISBN 80-200-0950-7. ŠVEJDOVÁ, Libuše. Almanach k 60.výročí zdravotnické školy v budově na Alšově nábřeží v Praze (1879-1949-2009). Praha, 2009. 60 s. VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese : Variabilita a patologie lidské psychiky. 1. Praha : Portál, 1999. 448 s. ISBN 80-7178-214-9. 49 Články z odborných periodik ADAMCZYK, Roman. Vzdělávání sester v 21.století. Sestra.2010, roč.20,6/2010,s.16-18. ISSN1210-0404) BIČÁKOVÁ, Olga; Účast sestry na celoživotním vzdělávání se považuje za prohlubování kvalifikace. Sestra.2008, roč.18, 12/2008, s.15. ISSN1210-0404 DRDULOVÁ, Alena. Transformace NCO NZO v Brně jako vklad do budoucnosti celoživotního vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků. Sestra. 2008, 11/2008, s. 14. Dostupný také z WWW: <sestra.cz>. ISSN 1210-0404. HADRA, Zdeněk. Konec IPVZ, ať žije institut: IPVZ je na počátku roku 2009 štíhlejší a věříme, že v lepší kondici. Medical Tribune. 09.03.2009, V, 7, s. A5. Dostupný také z WWW: <tribune.cz>. ISSN 1214-8911. JEŽEK, Martin. Farmaceutičtí asistenti: Máme se stále vzdělávat, ale není jak. Zdravotnické noviny. 12.04.2010, 59, 15/2010, s. 28-29. Dostupný také z WWW: <zdn.cz>. ISSN 0044-1996. KOBEZDOVÁ, Marika. Aktuality z činnosti komory. Farmaceutický laborant. 2009, 1., 8, s. 4-5. KUBEČKOVÁ, Martina; VAGENKNECHTOVÁ, Alena. Sekce farmaceutických asistentů ČAS. Pharma News. 2010, 3-4/2010, s. 3. KUBEČKOVÁ, Martina; VAGENKNECHTOVÁ, Alena. ČAS pro sekci FA. Florence. 2010, VI, 1, s. 6-7. ISSN 1801-464X. ZEMAN, Václav. Reforma školství v České republice, Praha: Varianty, Člověk v tísni – společnost při ČT, o. p. s., srpen 2006 Internetové zdroje Angis.cz [online]. 2008 [cit. 2010-09-14]. Pohled z ČAS - Prezidentka ČAS Dana Jurásková: V říjnu nastane ve zdravotnictví drama. Dostupné z WWW: <http://www.angis.cz/angis_revue_clanek.php?CID=46>. Clk.cz [online]. 2005 [cit. 2011-09-19]. Http://www.clk.cz/oldweb/poradna/Registrace/registrace_sester.html. Dostupné z WWW: <clk.cz>. Cnna.cz [online]. 2009 [cit. 2010-09-14]. Sekce farmaceutických asistentů. Dostupné z WWW: <http://www.cnna.cz/docs/sekce/dopis_mzcr_2009.pdf>. Cnna.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-06]. Http://www.cnna.cz/sekce-a-regiony/1/. Dostupné z WWW: <cnn.cz>. 50 E-pharma [online]. 2010 [cit. 2011-02-06]. Http://www.e-pharma.cz/. Dostupné z WWW: <e-pharma.cz>. Mzcr.cz [online]. 2010 [cit.2010-12-06]. Http://www.mzcr.cz/Legislativa/. Dostupné z WWW: <mzcr.cz>. Mzcr.cz[online].2010[cit.201-12-06].Http://www.vzdelavani zdravotniku.cz/nelekarsti-zdravotnicti-pracovnici/o-projektu. Dostupné z WWW: <mzcr.cz>. Nconzo [online]. 2010 [cit. 2010-09-20]. Http://www.nconzo.cz/web/guest/home. Dostupné z WWW: <nconzo.cz>. Nconzo.cz [online]. 2008 [cit. 2010-09-29]. Registr . Dostupné z WWW: <Http://www.nconzo.cz/web/registr >. RUSEK, Václav . Www.apatykar.info [online]. 2002-08-26 [cit. 2010-04-14]. Apatykář. Dostupné z WWW: <>. ISSN 1214-0252. VAGENKNECHTOVÁ, Alena. Www.blog.idnes.cz [online]. 2009-02-04 [cit. 2010-09-14]. Mějte svého lékárníka, ale laborantky se bát nemusíte. Dostupné z WWW: <http://www.lekarnici.cz/Pro-verejnost/Informace-pro-verejnost/Mejtesveho-lekarnika,-ale-laborantky-se-bat-nemus.aspx>. Další archiv Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů archiv Commitee of European Pharmacy 51 Seznam příloh: Příloha A Příloha B Příloha C Příloha D Příloha E Změny počtu kreditů za jednotlivé formy celoživotního vzdělávání .......................... II Seznam členů Advisory Board E-Pharm .................................................................. III Dotazník CEPT pro komparaci pregraduálního vzdělávání farmaceutických aistentů v Evropě .......................................................................................................... …….IV Data CEPT získaná z dotazníků ............................................................................. XII Dotazník pro členy sekce farmaceutických asistentů ČAS ....................................XVI Příloha A - Změny v počtu kreditů za jednotlivé formy celoživotního vzdělávání Změny v počtu kreditů za jednotlivé formy celoživotního vzdělávání Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví České republiky, Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně II Příloha B – Seznam členů Advisory board E-pharma Členy Advisory Board jsou: Mgr. Stanislav Havlíček, prezident České lékárnické komory; PharmDr. Helena Rotterová, MBA, vedoucí lékárník VFN, předsedkyně Sekce nemocničních lékárníků ČFS ČLS JEP PharmDr. Pavel Grodza, lékárník, lékárna Panacea Příbor, Předseda Sekce lékárenství ČFS ČLS JEP PharmDr. Marie Zajícová, vedoucí lékárník Slezské nemocnice Opava, členka představenstva České lékárnické komory PharmDr. Michal Krejsta, MBA, obchodní ředitel Pfizer, s.r.o. PharmDr. Vladimír Holub, vedoucí lékárník NL FN U sv. Anny Brno PharmDr. Marek Lžičař, vedoucí oddělení výdeje NL FN U sv. Anny Brno, člen výboru Sekce nemocničních lékárníků ČFS ČLS JEP PharmDr. Petr Horák, vedoucí lékárník FN Motol, Vedoucí katedry lékárenství IPVZ Mgr. Michal Hojný, vedoucí lékárník IKEM, viceprezident České lékárnické komory Mgr. Josef Malý, katedra klinické a sociální farmacie FaF UK, NL FN Motol PharmDr. Kateřina Skopalová, PhD., lékárna U Madony Kroměříž Alena Vagenknechtová, ústavní lékárna IKEM, předsedkyně sekce farmaceutických asistentů ČAS Mgr. Martina Kubečková, vedoucí farmaceutická asistentka ÚVN, členka výboru sekce farmaceutických asistentů ČAS III Příloha C – Dotazník CEPT pro komparaci pregraduálního vzdělávání farmaceutických techniků v Evropě Committee of European Pharmacy Technicians (CEPT) EDUCATION OF PHARMACY TECHNICIANS EUROPEAN SURVEY IV INTRODUCTION Following the CEPT Meeting in Stockholm on April 23rd 2005 it was agreed that a questionnaire presented by the Portuguese Delegates be reviewed and circulated to Pharmacy Technician Associations across Europe. The purpose of this survey is to gather information on and compare baseline education and training of Pharmacy Technicians. The definition of a Pharmacy Technician for the purposes of this survey is the professional staff group that works together with and immediately below a pharmacist. If you have more then one pharmacy related staff group in your country please complete a separate questionnaire for each group. Thank you for completing this questionnaire! Instructions To fill this questionnaire: Where there is a box ( ) - mark the convenient answer by clicking. Where there is a shaded area stating (choose) - choose the answer corresponding to the situation in your country. Where there is a shaded area ( ) - describe the situation in your country. At the end of each section of this questionnaire there is the possibility to increase the shaded area ( ) to add any further information that you consider important. This questionnaire should be filled out and emailed to [email protected] by March 31, 2006. V The collected data will be confidential and a document will be produced with information from all the European countries that respond. This final document will be presented at the annual meeting of CEPT in Copenhagen in May of 2006. The decision to where, as and when we publish the document it will be taken in the Meeting of Copenhagen. Please let us know if we can use the data that you send us. We authorize CEPT and their members to publish the final document. VI Yes No ACCESS TO THE PHARMACY TECHNICIAN COURSE Country Choose 1. How many years education do you need in your country to have access to the Pharmacy Technician course? years Yes 2. Are there any entry criteria for the course? Choose 2.1 If yes Other Choose 3. Are specific subjects required for entrance? Other Choose 4. What level is the Pharmacy Technician course in your country Other If you have any thing to add please state below. VII No EDUCATION National 1. Title of the course? (Please write in your language and in English) English years 2. Duration of course from entry to qualification? 2.1 Theoretical learning hours hours Choose 3. In which Pharmacy sectors are your Technicians trained? Other 4. What length of work practise is required prior to qualification? If you have any thing to add please state below. VIII months ECTS (EUROPEAN CREDIT TRANSFER SYSTEM) 1. The plans of the course (disciplines) are they adapted for ECTS? Yes No CONTENT OF THE COURSE Mark the subject areas that are included in the curriculum, hours and ECTS (if applicable). General Sciences Chemistry Mathematics and Statistics/Calculations Physics Anatomy/Physiology Public Health/Epidemiology/Health Promotion/Health Safety Biology (Cellular and Molecular) Microbiology and parasitology Genetics Biochemistry Foreign Language Computer Science Human and Social sciences (Health sociology and psychology) Communication Costumer Services Yes ECTS Hours If you have any thing to add please state below. Specific Sciences Yes Galenic Pharmacy (Pharmaceutics) Pharmacology (Actions of Drugs) Toxicology Pharmacotherapy (Uses of Drugs) Pharmacognosy (Knowledge of Natural Drugs) Pharmacochemistry (Chemistry of Medicines) Dermopharmacy and cosmetics (Actions and Uses) Pharmacotecnology (Quality Control of Medicines) Phitotherapy (Use of Herbal Medicines) Aseptic methodologies and technologies Sterile and non Sterile Production Medicines Information Pharmacoeconomy Biotechnology Pharmacy Law and Ethics Nutrition and dietetics If you have any thing to add please state below. X ECTS Hours TEACHING 1. Do Pharmacy Technicians participate in the education process? Yes No PROCESS OF BOLOGNA The Bologna Declaration of 19 June 1999 involves six actions relating to: 1. 2. 3. 4. 5. 6. a system of academic grades which are easy to read and compare, including the introduction of the diploma supplement (designed to improve international "transparency" and facilitate academic and professional recognition of qualifications); a system essentially based on two cycles : a first cycle geared to the employment market and lasting at least three years and a second cycle (Master) conditional upon the completion of the first cycle; a system of accumulation and transfer of credits (of the ECTS type already used successfully under Socrates-Erasmus); mobility of students, teachers and researchers; cooperation with regard to quality assurance; the European dimension of higher education. 1. The Process of Bologna is being introduced in your Country? 1.1. If yes, is your Association involved? If you wish to add any further information please do so below. XI Yes No Yes No Thank you for your cooperation! This questionnaire was filled in by (name of the responsible) PŘÍLOHA D – Data CEPT získaná z dotazníku (výňatek) XII XIII XIV XV XVI Příloha E– Dotazník pro členy Sekce farmaceutických asistentů ČAS 0 Dotazník k bakalářské práci na téma Celoživotní vzdělávání zdravotníka nelékařského oboru farmaceutický asistent. Vážená kolegyně, vážený kolego! Studuji Univerzitu Jana Amose Komenského, která sídlí v Praze, obor Vzdělávání dospělých. Tento dotazník je součástí mé bakalářské práce zpracované na téma Celoživotní vzdělávání zdravotníka nelékařského oboru farmaceutický asistent a je určen farmaceutickým asistentům. Děkuji Vám za čas, který věnujete jeho vyplnění. Výstup z dotazníků bude uveřejněn v dubnu 2011 na www.cnna.cz Nezapomeňte, prosím, vyplněný dotazník nakonec odeslat kliknutím na tlačítko "SUBMIT" (Odeslat ). Děkuji, Alena Vagenknechtová, farmaceutická asistentka Celoživotní vzdělávání považuji ve své profesi za: Naprosto nezbytné Důležité Nedůležité Zbytečné Aktuální stav v celoživotním vzdělávání farmaceutických asistentů mi vyhovuje: Souhlasím Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím Nesouhlasím Ze vzdělávacích aktivit FA nejvíc využívám: Jednodenní konference - pasivní účast Seminář v pracovní den - pasivní účast Seminář mimo pracovní dobu - pasivní účast E-learning - pasivní účast Aktivní účast (vlastní přednáška, publikační činnost, tvorba lekce pro Elearning) Vzdělávací akce jsou pro mne finančně dostupné: Souhlasím Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím XVII Nesouhlasím Informace o vzdělávacích akcích získávám především: Z odborného tisku Z internetu Z e-mailu Od vedoucího lékárníka Od kolegyň nebo kolegů Jinak Kdybych měl/a možnost zahraniční stáže, určitě bych jí využil/a: Souhlasím Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím Nesouhlasím Počet akcí pořádaných pro FA v regionu mého pracoviště/bydliště je dostatečný: Souhlasím Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím Nesouhlasím Počet obyvatel města kde pracuji: Méně než 1.000 1.001 - 50.000 50.001 - 100.000 100.001 - 1.000.000 Více než 1.000.000 Věk respondenta: do 30 let 31 - 45 let 46 - a výše Jsem absolvent/ka XVIII SZŠ VOŠ denní studium VOŠ kombinované studium Vlastním Osvědčení pro výkon zdravotnického povolání bez dohledu - registraci Ano Ne 0 XIX BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE Jméno autora: Alena Vagenknechtová Obor: Vzdělávání dospělých Forma studia: kombinovaná Název práce: Celoživotní vzdělávání zdravotníka nelékařského zdravotnického oboru farmaceutický asistent Rok: 2011 Počet stran: 70 Celkový počet stran příloh: 18 Počet titulů české literatury a pramenů: 23 Počet internetových zdrojů: 11 Vedoucí práce: PhDr. Iva Borská, CSc.
Podobné dokumenty
stáhněte si pdf verzi ekonomie zdravotnictví 1/2015
jedinec na hrubém domácím produktu cca 0,41 milionu Kč ročně (HDP
na obyvatele ČR v roce 2014),(3) výsledek hodnocení může vypadat zcela jinak. Další posun lze očekávat,
pokud započítáme u mladších...
Změny na trhu práce a perspektivy vzdělanosti.
různých přívlastků. Příkladem může být Riziková společnost od Urlicha Becka,
Claus Offe zase přichází s konceptem Společnosti práce nebo Daniel Bell s
Post-industriální společností. Rovněž existuje...
LET S VÁMI - pharma news
osvědčily již při Jarní konferenci FA. Pro členy SFA ČAS byla Podzimní konference
opět zdarma, přesto účast byla nižší než na konferencích v letech předešlých. Jako
důvod lze uvést termín, na který...
Škola krásy s TianDe
věku 25-28 let, nyní se tato hranice „posouvá“ k věku 20-22 let. Ještě nedávno platné zásady péče o obličej a tělo, podle nichž byly
aktivní kosmetické procedury doporučovány, převážně pro věkovou ...
výroční zpráva 2010
v roce 2010, jehož výsledky v oblasti odborné i ekonomické shrnuje tato vý
roční zpráva, dovršil náš Institut klinické a experimentální medicíny prvních
čtyřicet, respektive šedesát let své existe...
sborník přednášek z dějin farmacie
šlechtický původ. Manželé měli celkem devět dětí, Michal Teodor byl třetí v pořadí.
Michal Teodor studoval v rodném městě a v Užhorodě, farmacii vystudoval na
univerzitě v Budapešti v letech 1874–1...
