Energie v udržitelném územním plánování

Transkript

Energie v udržitelném
územním plánování
Principy, metody a cíle
Finální verze: 11-10-2013
Esther Roth, Erik Alsema, W/E konzultanti,
Lekce 1, Kraj Vysočina, ČR
Cíle seminářů, lekcí
• Cíl: zlepšení zapojení efektivního využití
energie do plánovacího procesu
– Na začátku procesu
– V průběhu celého procesu
• Určeno pracovníkům místních úřadů
zapojených do městského nebo regionálního
plánování;
• Poskytování znalostí, dovedností a nástrojů
• Přizpůsobeno místním potřebám
• Diskuze s účastníky
SUSREG masterclass #1
Program lekcí 1-6
1. Ambice: Udržitelné územní plánování,
Energetická politika, Energetické zdroje,
poptávka po energii;
2. Dodávka udržitelné energie, skladování energie,
využití odpadního tepla;
3. Zapojení zúčastněných stran, finanční a
ekonomické aspekty;
4. Udržitelný rozvoj nových stavebních ploch;
5. Udržitelnost a projekty ve stávajících
zastavěných oblastech;
6. Stimulace zájmu o udržitelné městské plánování.
Obsah - session 1
•
•
•
•
•
•
•
•
Úvod
Udržitelné územní plánování
Případové studie
Klima a energetická politika: v evropském a
národním měřítku
Energetické zdroje: koncept a definice
Poptávka po energii v budovách
Energetická náročnost na regionání úrovni
Domácí úloha
Kvalita životního prostředí
Udržitelný
územní plán
Kvalita
procesu
Kvalita sídelního
prostoru
Definice
Udržitelné městské plánování je takový způsob
plánování, který ve všech fázích svého procesu
využívá možnosti realizace kvality prostoru
• pro veškeré obyvatelstvo vč. budoucích
generací
• v kombinaci s nízkým dopadem na životní
prostředí.
Z udržování kombinace obou vlastností v
průběhu času mohou těžit budoucí generace.
Arnhem meeting, 22-23 April 2013
Kvalita prostředí
• Kvalita prostředí na regionální úrovni
• Kvalita prostředí na lokální úrovni
• Kvalita přírodního prostředí
Kvalita prostoru
• Prostorová diferenciace a městské formy
• Kvalita veřejného prostoru
• Flexibilita s ohledem na využití budov a infrastruktury
• Cíl a konkrétní program realizace
• Základní konstrukce s ohledem na kvalitu města a kulturně-historické hodnoty a současný
stav městského plánování (“současná a budoucí krajina a infrastruktura”)
Sociální kvalita
- Kvalita služeb
- Tolerantní společnost
Ekonomické přínosy
- Finanční přínosy pro obyvatele
- Podpora současných a budoucích ekonomických aktivit
Provázanost
plánování
SUSREG modul 1-1
Proces – cyklické využívání území
a.
Opětovné
využití
c.
Přechodné
využití
Opuštění
Plánování
a.
b.
Mix nástrojů
Právní, plánovací a
ekonomické nástroje,
spolupráce,
governance a
integrované
přístupy
c.
Využívání
b.
Pozastavení
využívání
SUSREG Modul 1 - 1
Zastavitelné území
(zelené louky)
minimalizovat
Vyřazení zastavěného
území, které není vhodné
pro nové využívání
(naturalizace)
Aktivace vnitřního
rozvojového potenciálu
zastavěného území
Využívání území v ČR
rok
obyvatelstvo
zastavěné plochy
(ha)
zastavěné plochy
/osobu (m2)
% poměr zast. ploch k
velikosti ČR
1930
10 674 388
74 682
69,96
0,9470
1950
8 896 133
85 854
96,51
1,0887
1970
9 807 697
112 564
114,77
1,4274
1991
10 022 150
126 636
122,92
1,6058
1999
10 278 098
130 102
126,58
1,6498
2010
10 532 770
131 366
124,72
1,6657
2011
10 505 445
131 691
125,35
1,6689,
2012
10 516 124
131 800
125,33
1,6712
Zdroj: Ročenky Katast. úřadu a ČSÚ
SUSREG Module 1 – 1
Zpevněné a zabetonované území
Zdroj: http://www.eea.europa.eu/highlights/land-cover-country-analyses
SUSREG Modul 1 - 1
Efektivita využívání území v ČR
a v kraji Vysočina
obyvatelstvo
velikost území
(ha)
zastavěná
plocha (ha)
zast. pl./osobu
/m2
% zast. plochy
k velikosti
území
2012
ČR
10 516 125
7 886 600
131 800
125,33
1,6908
2012
Vysočina
511 207
679 570
8 761
171,38
1,2892
2011
Vysočina
511 937
679 570
8 717
170,27
1,2827
2010
Vysočina
514 569
679 570
8 673
168,54
1,2762
2009
Vysočina
515 411
679 570
8 588
166,62
1,2637
Neefektivita využívání území způsobuje zvyšování energetických nároků – více
dopravy, vyšší výrova, více údržby, více materiálů……
SUSREG Modul 1 - 1
Energie v udržitelném územním
plánování
• Umožnění nízké celoživotní spotřeby
energie v budovách, inženýrských
sítích a dopravě
• Plné využití potenciálu obnovitelných
zdrojů energie
• Efektivní využívání stávajících zdrojů
odpadního tepla (např. dálkové
vytápění);
• Poskytování infrastruktury pro
distribuci (obnovitelných) zdrojů
energie
• Dopady životního stylu, usnadňování,
usměrňování, flexibilita
Arnhem meeting, 22-23 April 2013
Spotřeba energie v městských
oblastech
• Energie v budovách (vytápění a chlazení, teplá
voda, výtahy)
• Energie (domácích i veřejných) spotřebičů (mytí,
chlazení, elektronická zařízení)
• Energie pro komerční služby (chladírny,
kancelářské stroje)
• Průmyslová výroba
• Energie pro veřejně prospěšné služby (dodávky
vody, vodní hospodářství, veřejné osvětlení)
• Energie pro dopravu (OA, veřejná doprava)
Social Costs
(€ per ton CO2
avoided)
Social benefits
Refineries
Industry
Buildings Transport Agriculture
Poptávka po energii a prostorové
měřítko úrovní
• Typická data týkající se poptávky po energii (pro
regiony)
– Odvíjí se od funkcí a stáří budov (je třeba zpracovat)
• Typická data týkající se poptávky po energii (pro
budovy)
– Referenční stavby (více údajů z národních referenčních
souborů a národních statistik)
• Vztah mezi úrovněmi (svoboda volby,
infrastruktura, předpisy, smlouvy)
• Regionální energetické plány, dohoda starostů a
primátorů - akční plány udržitelné energetiky
Typy oblastí a energetická
náročnost
• Rezidenční plochy
– stávající
• Možnosti renovace: stáří budovy, typy budovy, vlastnická struktura,
…
– nové
• Možnosti téměř nulové spotřeby energie: financování, energetická
infrastruktura
• Nerezidenční plochy
– Budovy veřejných služeb
• Nové a stávající komerční plochy:
– Souhrn činností, vytápění a chlazení, možnosti přeměny
tepla/chladu, dodávky tepla do sousedních oblastí
• Průmyslové plochy
Energetická a klimatická politika:
na nadnárodní úrovni (EU)
Energetická politika
3 důvody pro energetickou politiku:
- Zmírňování změny klimatu snížením emisí
CO2;
- Vyhnout se vyčerpání omezených zdrojů neobnovitelných (např. fosilní paliva);
- Lepší zabezpečení dodávek energie
pomocí snížení závislosti na jiných zemích
- Zlepšení kvality života
Plán EU 2050
• Plán pro konkurenceschopné nízkouhlíkové
hospodářství v roce 2050,
• 80% snížení emisí CO2 do roku 2050
• Snížení po jednotlivých sektorech:
European policy
The 20-20-20 targets of
EU climate policy:
• A 20% reduction in EU
greenhouse gas emissions
from 1990 levels;
• Raising the share of EU energy
consumption produced from
renewable resources to 20%;
• A 20% improvement in the EU's
energy efficiency
MasterClass #1
Prosazování politiky
prostřednictvím „směrnic“
• Směrnice o energetické účinnosti
• Směrnice o obnovitelné energii
• Směrnice o energetické náročnosti budov
(EPBD) a EPBD-recast
Směrnice o energetické účinnosti
Dne 4. října 2012 Evropská rada potvrdila politickou dohodu o Směrnici o energetické účinnosti (EED).
EED stanovuje právně závazná opatření pro účinnější využívání energie ve všech fázích
energetického řetězce - od přeměny energie a její distribuce do konečné spotřeby.
Opatření zahrnuje:
•
Veřejné subjekty budou muset pořizovat energeticky účinné budovy, produkty a služby, a
renovovat 3% svých budov každý rok, dále výrazně snížit spotřebu energie.
•
Energetické podniky by měly podporovat koncové uživatele, snížit svou spotřebu energie
pomocí zlepšení efektivity (např. nahrazením starých kotlů nebo zlepšením izolace).
•
Průmysl – zde se očekává, že si průmyslové společnosti budou více vědomi energeticky
úsporných možností, každé 3 roky budou vyžadovány energetické audity.
•
Spotřebitelé by měli být schopni lépe kontrolovat svoji spotřebu energie díky dostupnějším
informacím, které budou zveřejněny na jejich účtech.
•
Transformace energie by měla být monitorována, přičemž EU navrhuje v případě potřeby zavést
opatření ke zlepšení výkonu a na podporu kombinované výroby tepla a elektřiny.
•
Státní energetické regulační orgány by měly brát energetickou účinnost v úvahu při
rozhodování o tom, jak a za jaké náklady je energie distribuována koncovým uživatelům.
•
Systémy certifikace by měly být zavedeny pro poskytovatele energetických služeb s cílem
zajistit vysokou úroveň odborné způsobilosti.
Směrnice o obnovitelné energii
Směrnice 2009/28/ES o obnovitelných zdrojích
energie stanovuje ambiciózní cíle pro všechny členské
státy. Podle ní EU dosáhne 20% podílu energie z
obnovitelných zdrojů do roku 2020 a 10% podílu
obnovitelných zdrojů energie, a to zejména v oblasti
dopravy.
• národní akční plány pro rozvoj obnovitelných zdrojů
energie, včetně bioenergie,
• procesy spolupráce, které přispějí k ekonomicky
efektivnímu dosažení cílů
• stanovení kritérií udržitelnosti pro biopaliva.
Směrnice o obnovitelné energii
Cíle jednotlivých zemí určující podíl energie z obnovitelných zdrojů na
konečné spotřebě energie v roce 2005 a 2020
National overall targets
2005 Share
2020 Target
6,1 %
13 %
Denmark
17,0 %
30 %
Germany
5,8 %
18 %
Greece
6,9 %
18 %
Spain
8,7 %
20 %
10,3 %
23 %
Italy
5,2 %
17 %
Cyprus
2,9 %
13 %
Netherlands
2,4 %
14 %
23,3 %
34 %
Czech Republic
France
Austria
Směrnice o energetické náročnosti
budov (EPBD) úprava (2010-2013)
Nástroje na úrovni EU
•
•
•
•
Povinnost k národní implementaci
Financování inovací v energetice
Strukturální programy (infrastuktura)
Kooperace a iniciativy (Pakt starostů a
primátorů)
• Deregulace energetického trhu
• Oddělení výroby od distribuce energie
Shrnutí
• Národní politika týkající se klimatu a energetiky je
určena do značné míry evropskými cíli a
"směrnicemi"(EED,RED, EPBD)
• Energetická náročnost a požadavky energetických
štítků budov jsou také implementací politiky EU;
• Energetické požadavky na nové budovy jsou stále
přísnější, od roku 2020 musí být budovy v souladu s
požadavkem na (téměř) nulovou spotřebou energie;
• Požadavek na energetickou náročnost i pro
rekonstrukce (je-li rekonstrukce > 25% užitné
plochy)
Energetická a klimatická politika:
Národní a regionální úroveň
Klimatická politika
Kjótský cíl: emise skleníkových plynů v období 2008-2012 v průměru
o 6 % nižší než v roce 1990.
• Geraamde uitstoot zal
waarschijnlijk hoger zijn
• Noodzaak tot aankoop van
buitenlandse emissierechten
Cíle politiky - národní a regionální
• Cíle národní politiky, na základě směrnic
EU
• Další národní cíle
• Regionální cíle
• Lokální cíle
Podívejte se na jednotlivé příklady,
Efektivní využití půdy? Sociální problematika?
Finanční pobídky pro energetickou
účinnost a obnovitelnou energii
• Institucionální podpora pro získávání
finanční podpory ("Jessica"), pro nejbližší
období podporovaný nástroj – nejde o dotace,
ale o zvýhodněné úvěry / v souladu s obecným
trendem omezování dotací
Energetické zdroje –
koncepty a definice
Energie a výkon
Energie je schopnost systému vykonávat “práci”.
Jednotka energie: Kalorie (Cal), Joule (J), MegaJoule (MJ),
kilowatthodina (kWh), tuna ropného ekvivalentu (toe), British
Thermal Unit (BTU)
Síla je množství energie za jednotku času
• Jednotky: kilowatt (kW), koně (hp)
E = P * ΔT
kde: ΔT = délka času (např. 1 hodina)
Příklad: naftový generátor 100 kW běží po dobu 10 hodin =
produkuje 1000 kWh = 1 MWh energie
Systémy dodávek energie
Primární energetické nosiče:
- Uhlí
- Ropa
- Plyn
Sekundární energetické
nosiče:
- Elektřina
- Horká voda
- Pára
Primární spotřeba energie (neobnovitelné zdroje) je množství energie
získané ze zdrojů (tj. ropy nebo zemního plynu). Obvykle se používá
pouze ve spojení s fosilními a jadernými palivy ("neobnovitelné zdroje
energie").
Konečná spotřeba energie: je množství energie použité koncovým
uživatelem (např. množství elektřiny nebo plynu uvedené v metráži
energie v domácnostech)
Energetické zdroje
Energie z fosilních paliv:
uhlí, (surové) ropy, zemního
plynu
Jaderná energie: uran, thorium
Obnovitelné zdroje energie:
- solární, větrná,
- Biomasa
- Geotermální
- Přílivová energie
- ostatní
Přeměna energie
Primární energie
Výpočet spotřeby primární energie :
Ep = F + E / ηe
kde:
Ep = primární energie
F = využití paliva (= konečné využití)
E = využití elektřiny (= konečné využití)
ηe = účinnost přeměny systému výroby elektrické energie
(30- 40%)
Primární energie v případě jaderné
a obnovitelné energie
Primární energetické faktory
• Účinnost přeměny uhlí na elektrickou
energii (= nízká → mnoho odpadního
tepla)
• Národní faktor pro systém dodávky
energie
(Téměř) nulová spotřeba energie
• Měla by být v oblasti primární energie
• Využití pouze ve fázi výstavby (očekávané
využití)
• Spotřeba energie je dána obnovitelnými
zdroji energie, měřená v průběhu jednoho
roku
• Uvažujeme primární energii (nikoli
finální)
• Limitováno na využití fáze výstavby
(očekávaná spotřeba energie)
Aspekty životního cyklu
• Regulace energetického výkonu je pouze fáze
budování
• Výstavba a demolice budov rovněž vyžaduje
energii
• Tato "vtělená" energie není zahrnuta v EPBD a v
koncepci nulové energetické spotřeby
• Ekologické značení budov podává více holistický
pohled (ale méně kvantifikovatelný)
Emise CO2 z energetických zdrojů
• CO2 vzniká při spalování fosilních paliv;
• C-faktor vyjadřuje emise CO2 na jednotku
energie;
• Uhelné elektrárny: C= 900-1100 g CO2 na
kWhel Energetická technologie
C-faktor (g/kWh)
Uhelné elektrárny
900-1100
Plynové elektrárny (STAG)
400
Elektřina (mix NL paliv)
570
Plynový kotel (vytápění)
200
Benzinový kotel (vytápění)
280
Shrnutí
• Významný rozdíl mezi primární a konečnou
spotřebou energie (primární je více relevantní
pro dopady a nařízení);
• Různé nosiče energie mohou být použity s
různými faktory emisí CO2;
• Rozdíl mezi požadavkem na životní cyklus
energie a jejím využitím závisí na fázi energie;
• Nulová spotřeba energie je pojem, který může
být chápán různě;
• Nulová spotřeba energie není závislá na
sezónních výkyvech nabídky a poptávky;
Diskuze
• Jaký je rozdíl mezi "nulovou spotřebou
energie" a "nulovými emisemi uhlíku"?
• Co znamená “udržitelná energie”
• Co znamená “nízkouhlíková energie”
• Je jaderná energie: obnovitelná /
udržitelná / nízkouhlíková?
• Lze při plánování měst počítat se všemi
dopady životního cyklu nebo pouze s
energetickou náročností?
Redukce energetické náročnosti:
Principy a pravidla pro pozemní
stavby
Energetická náročnost budov
Rozlišujeme 2 hlavní kategorie:
• Poptávka po energii související se stavbou
–
–
–
–
–
–
Vytápění prostoru
Chlazení
Ventilace
Horká voda
Osvětlení
Výtahy
•
•
•
Regulace pomocí standardů
energetického výkonu budovy
Výpočet výkonu pro “standardní
využití budovy”
Aktuální poptávka se odvíjí od
chování obyvatel
• Poptávka po energii související s uživatelem
–
–
–
–
Pračka
Lednice
Vaření
Tv, audio, pc
•
•
•
Neregulovaná (pouze
energetické štítky spotřebičů)
Hlavně využití elektřiny (90%)
Záleží na životním stylu
Využití energie v budovách
Obnovitelná energie
Ventilace
Vytápění prostoru (SH),
záložní energie
Osvětlení
Domácí ohřev vody
Qtot = QSH + Qcooling+ QDHW +Qvent+ QAux + QLight - QRE
Tepelná bilance
5°C
5°C
18°C
• Ztráta: šíření
• Ztráta : Ventilace
• Ztráta : přísun vzduchu
• Zisk: Solární vytápění
• Zisk : vnitřní zdroje
• Zisk : bojler (+)
Energetická bilance
• Poptávka po vytápění/chlazení
– přenos (tepelný obal, zonace)
– Ventilace a infiltrace (vzduchotěsnost)
• Zdroj energie
– Instalace vytápění
Energetická náročnost - budovy
štítek E
Spotřeba plynu 8000 m3
štítek E
štítek E
Byty se stejnou energetickou náročností a tedy i stejnou hodnotou energetického indexu mohou mít
vzhledem k rozdílům ve velikosti a typu bytu odlišnou referenční spotřebu energie.
Graf 1C6 – Průměrná úroveň spotřeby tepla (konečná spotřeba energie v
kWh / (m2a) / rodinné domy podle roku výstavby
Přechod k udržitelné energii
Přechod k udržitelné energii
“Trias Energetica” jako obecná zásada:
- Krok 1: Snížení konečné spotřeby energie;
- Krok 2: Přechod na obnovitelné zdroje
energie;
- Krok 3: Efektivnější využívání fosilních
paliv, např. kombinovaná výroba tepla a
energie, využití odpadního tepla.
Energetické cíle pro budovy
Cíle mohou být stanoveny pro:
- Energetickou výkonnost stavebních
prvků (např. izolace stěn)
- Celkovou energetickou náročnost budovy
- Primární energetickou náročnost budovy
Možnosti energetické účinnosti
• Izolace, sklo
• Kompaktní stavba
• Pasivní solární energie (přidělování
osluněných lokalit a budov)
• Uživatelská hlediska / Životní styl /
informovanosti o energii
• Ztráta tepla
• Efektivní využívání fosilní energie (vysoká
účinnost kotle, tepelná čerpadla, dálkové
topení, odpadní teplo)
Izolace stěn
Vzduchotěsnost
Cíle pro budovy, nikoli pro lokality
 Nové budovy - EPC
 Stávající budovy - EI
EPL = Energy Performance on Location
(energetická náročnost na umístění)
Energetická náročnost zástavby
Hodnoty 0-10: 10 = nulové emise CO2
6 = průměrný výkon nové
zástavby (pro předpisy z roku
2005)
1975 1978 1988 1992 1995 1999 2006 2008 2010 2011 2012 2013 2017 2018 2020
??
Markt ‘bijna energie neutraal’
Overheid ‘bijna energie neutraal’
Tweede EPBD recast
EPBD recast in NL
WoningWaardering
Bouwbesluit
Isolatie-eisen: Rc > 2, dubbel glas
Nationaal Isolatieprogramma, kierenjacht
Modelbouwverordening
Norma pro nové budovy (2013)
Konečná spotřeba energie
Elektřina
Palivo
(kWh/m2) (kWh/m2)
Obytné budovy
Vícečlené rodiny
Řadové domy
Rohové domy a dvojdomy (2 pod
jednou střechou)
Rodinné domy (bez sousedů)
Inženýrské stavby
Kancelářské budovy
Zdravotní péče - kliniky
Zdravotní péče - jiné
Společenské budovy
Vzdělávací budovy
Sportovní funkce
Ubytovací zařízení
Obchody
Primární spotřeba
energie
Typ
paliva
(kWh/m2)
13
13
13
52
50
52
plyn
plyn
plyn
86
83
86
14
55
plyn
92
21
55
17
29
33
28
30
46
82
210
67
112
127
107
117
175
plyn
plyn
plyn
plyn
plyn
plyn
plyn
plyn
136
350
111
186
211
178
194
292
Průměrná spotřeba energie na štítku kategorie
(stávající budovy)
Poznámka: Předpokládá se, že nové stavby od roku 2006 mají
energetickou účinnost, která odpovídá A-štítku.
Primární využití
energie (ve vztahu k
novým budovám 2006)
štítek
Rezidenční
využití
G
251%
176%
F
222%
162%
E
192%
150%
D
165%
136%
C
141%
122%
B
122%
112%
A
100%
100%
A+
76%
86%
A++
54%
66%
A+++
32%
38%
A++++
11%
12%
Standard for New buildings in 2006
Primary energy
consumption
(kWh-p/m2)
Residential buildings
Multifamily
Row houses
Corner houses and semidetached
houses ("2 under 1 roof")
Detached houses ("no neighbours")
Utility Buildings
Office buildings
Health care - clinical
Health care - non-clinical
Meeting buildings
Educational buildings
Sports functions
144
139
142
156
486
167
206
228
178
206
Domácí spotřeba energie
 Typical
Dutch household
 Historical trends in energy use
Gas (m3)
Electricity
(kWh)
Gas
(m3/yr)
Electricity
(kWh/yr)
Spotřeba plynu v
závislosti na:
- Typu budovy
- Zařízení v budovách
- Klimatických vlivech,
izolaci
- Obsazení budovy
- Chování uživatelů
Spotřeba elektřiny v
závislosti na:
- Proslunění
- Obsazení budovy
- Typu vybavení
(štítek)
- Životním stylu
Snížení možností pro uživatele v
souvislosti s poptávkou
• Zařízení na kontrolu spotřeby energie
• Efektivní typy světla (LED, CFL)
• Plnění pračky horkou vodou (je-li k dispozici
solární teplovodní kotel)
• Úspora vody při běžném používání
• Senzory na zapínání světel (kanceláře)
• Zásobování energeticky úspornými domácími
spotřebiči
• Stimulace nákupu a využití energeticky účinných
domácích spotřebičů (zvýhodněná půjčka)
Shrnutí
• „Trias energetica“ je dobrým výchozím bodem
pro přechod k udržitelnému zásobování energií;
• Zlepšení kvality budov může významně přispět ke
splnění cílů politiky ochrany klimatu;
• Důležité body:
–
–
–
–
–
Stavební orientace na kompaktnost
Kvalita vnějšku budovy
(Usnadnění) snížení domácí spotřeby
Využití udržitelných zdrojů
Efektivní zařízení budov
Energetická
náročnost na úrovni lokalit
(EPL)
Energetická vize rozvoje území
Lokální příležitosti:
• Hustota výstavby, fáze přidělování oblasti.
• Orientace budov
• Tepelná hmotnost
• Využití odpadního tepla
Výzvy:
• Adaptace na změnu klimatu
• Tepelné městské ostrovy (Urban heat
islands)
Výpočet emisí CO2 v lokalitě
Závisí na:
 Energetické náročnosti budov v lokalitě
 Využití energetické infrastruktury jako
např. odpadní teplo nebo sezónní
akumulace tepla
 Generování udržitelné energie v lokalitě







Reference z rezidenční čtvrti (se 100 řadových bytů a 50 dvojdomy) s
koeficientem energetické náročnosti 0,6 (požadavek od roku 2011, s
plynovou infrastrukturou) má energetickou náročnost v lokalitě 7,2 a roční
CO2-emise 525t. V případě, že byty mají EPC 0,4 (požadavek od roku
2015), pak je EPL rovno 7,8.
Příklady obytných oblastí s EPL 8,0 (emise CO2 375 t/rok):
Byty EPC 0.6, s plynovou infrastrukturou a s 50% domácností požadujících
elektřinu (cca 2500 kWh na jeden byt) je trvale vytvářeno v okolí.
Byty s EPC 0.5, tepelnou akumulací tepla 15% požadované elektřiny je trvale
vytvářeno v okolí.
Příklady obytných oblastí s EPL 9.0 (emise CO2 88 t/rok):
Byty s vnější ochranou budovy s EPC 0,6 (pokud je využit standardní plynový
kotel). Kolektivní výroba tepla a elektrické energie v kogenerační jednotce s
50% bio-paliv
Byty s vnější ochranou budovy s EPC 0,4, tepelnou akumulací a takové
lokality, kde je 60% požadované elektrické energie generováno trvale v
okolí
Zdroje – energetická poptávka
• www.buildingsdata.eu/
Data hub: A wealth of statistical data on buildings and
building energy performance for all(?) EU countries
• www.bpie.eu Building Performance Institute
Reports on building performance and renovation policy
• www.building-typology.eu
Tabula project: Building typology and related energy
performance for several EU countries
• http://www.onlineconversion.com/energy.htm
Conversion of energy units
Dotazy?

Energie v udržitelném územním plánování

Transkript

Podobné dokumenty

Simulace budov a techniky prostředí 2010

124MTIB Kopecký - Katedra technických zařízení budov K11125

Zpráva o zahraniční činnosti 2014

4b. FV PANELY, SYSTÉMY, NÁVRATNOST, VÝTĚŽNOST Čas ke

Modelování ekonomiky výroby bioplynu

Zpráva o zahraniční činnosti 2015

Staněk, K.: Konvektivní přenos tepla v systému větrané FV

mobilní a modulární architektura

ekonomická bilance výroby a likvidace

Seznam přihlášených

Leták restamo Maxim CZ - RESTAMO HOLDING, a.s.

Depliant - Caleffi