CHOV MLÉČNÉHO SKOTU

CHOV MLÉČNÉHO SKOTU
Přehled oblastí
oblastí
domestikace
PAVLŮ Vilém
Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha, Ruzyně – Výzkumná stanice
travních ekosystémů Liberec
Původ skotu
-
Nadčeleď dutorohých přežvýkavců, čeleď turovití,
podčeleď tuři, rod praví tuři
- Příbuzné rody:
BuvoliAfrika - buvol kaferský, krátkorohý, červený
Asie – buvol indicky –domestikován (Čína,
Indie, Egypt, Jižní Amerika, kavkazské republiky, BG, I)
2 000 kg
6-8 % tuk
Původ skotu
- Příbuzné rody:
Východoindičtí tuři čelnatí
Jak - střední Asie 4-6 tis. m n. m.
-1000 kg mléka
-7-9% tuku
Tažná zvířata, soumaři, trus na palivo, srst, kůže
Původ skotu
Původ skotu
- Příbuzné rody:
Bizoni- 1) Bizon evropský (zubr)-nebyl domestikován
- 2) Bizon americký-větší než zubr
Cattalo-mezidruhový kříženec (bastard), samčí potomstvo
neplodné, plodní kříženci 1/8 bizon, 7/8 skot, odolný
nízkým teplotám -40oC
Beefalo-kříženci 3/8 bizon, 3/8 charollais, 2/8 hereford
1 rok 500 kg ž. hm., až 2 kg přírůstku denně
- Praví tuři: 3 skupiny
Pratuři1) Bos primigenius –původ CN, S, H-v
v mladší době kamenné přiveden na naše
území, vyhynul 1627 v Mazovsku v Evropě
2) Bos brachyceros (krátkorohá plemena)odvozen původ českých červinek, němečtí
kolonisté na naše území
Původ Skotu
Původ skotu V ČR
- Praví tuři: 3 skupiny
Pratuři1) Bos primigenius
2) Bos brachyceros
3) Bos nomadicus-zebu, domestikované v
Indii, odolnost proti tropickým a
subtropickým podmínkám
Brahmá
Brahm
ánsk
nské
é
-
Český červený skot
Bos primigenius (původní ve střední Evropě) X Bos brachyceros (němečtí kolonisté)
Sahiwal
- kůň nikdy nevytlačil skot jako tažnou sílu, což mělo vliv na
vývoj morfologických a fyziologických vlastností skotu
- do 30-ti leté války pouze „České červinky“
- po 30-ti leté válce dovozy různých plemen (Mariahofské,
Avantálské, Mürztálské, Pincgavské, Bernské neboli Simenské,
Montafonské….) do zdecimované země
- 1848 český červený skot 150-300 kg, málo mléka a masa
- dovezená plemena-větší užitkovost, ale i nutná péče
Původ skotu V ČR
-2. polovina 19. století se oproti začátku 19. století počet
skotu zdvojnásobil na 2 mil ks-zvyšoval se počet na úkor
ovcí i koní.
-Tažná zvířata byla po vykrmení lépe zpeněžována než
opotřebovaní tažní koně
-Neorganizované dovozy a křížení (největší vliv bernské
plemeno) proto koncem 19. století zákony k usměrnění
plemenitby (1874 Čechy rozděleny na kraje podle plemen,
1887 zákon o výběru plemeníků)
PraturPratur-regenerace z maď
maďarský stepní
stepní skot, skotský
náhorní
í
skot,
hně
ě
dý
skot…
…
.
horn
hn
skot
Vemeno
-
modifikovaná kožní žláza
4 čtvrti, každá zakončena strukem-svěrač-zabraňuje samovolnému
vytékání mléka
strukový kanálek se rozšiřuje ve strukovou cisternu-struková cisterna je
spojená s mléčnou cisternou do které ústí síť kanálků
do kanálků ústí mléčné sklípky (alveoly) uložené ve žlaznaté části
vemene
Dlouhodobou selekcí se podstatně zvětšil objem vemena i jeho
histologická stavba
Vemeno
-
I když je korelace mezi velikostí vemena a výší
dojivosti, je rozhodující jeho vnitřní struktura
Důležité je zastoupení žláznaté mlékotvorné tkáně a
bohatost a způsob prokrvení a inervace vemene
Žláznaté vemeno-po vydojení podstatně zmenší objem
Primitivní a masná plemena-vemena s vazivem
Dojnice s nízkou užitkovostí-tuková vemena
Hmotnost vemena dospělé krávy 11-27 kg
Mléčná kapacita vemene 9-22 kg
Tvorba mléka
-
Vytvoření 1l mléka 500-800 litrů krve
Na 20 litrů mléka 10 000 litrů krve
Nejintenzivnější tvorba mléka probíhá po vydojení
vemena
Tvorba mléka
-
Činnost mléčné žlázy je řízena neuro-humorálně
Hormonální řízení: laktogenní hormon prolaktin,
produkován předním lalokem hypofýzy, stoupá před a
po otelení, s pokračující laktací se jeho množství
snižuje, účinek prolaktinu omezuje hladina estrogenu,
která se s postupující březostí zvyšuje
-
Dojení nebo sání mléka teletem
1) Podráždění nervových receptorů struků-hypofýza,
omývání vemene vodou 45-50o C teplou, masáž nebo
tele
2) Oxytocin do krve-pak do mléčné žlázy-vyvolá stahy
myoepiteliálních buněk a z alveolů se vytlačuje mlékopůsobí 6-8 minut, do té doby by měla být vydojena
-
Mléčná užitkovost je ovlivňována:
Tvorba mléka
-
a) Úrovní výživy-70-80%
b) Plemennou příslušností a individualitou plemenice
c) Schopnost využívat živiny z krmné dávky a změny
krmení (přizpůsobení bachorové mikroflory)
d) Stádiem březosti-v 5-6 měsíci březosti se užitkovost
snižuje
e) Objemem vemene
f) Pohybem se zvyšuje
g) Prvním otelením-hmotnost při zabřeznutí nad 400 kg tj.
17-19 měsíců-čím déle tím lépe
h) Stáří dojnice-od 1. do 5. (7.) laktace stoupá, pak 1-2
laktace stejné a dále klesá
i) Stání na sucho-regenerace mléčné žlázy a příprava na
porod 50-60 dnů
-
-
V prvních 5-6 dnech po otelení-mlezivo (kolostrum)nažloutlé, hořkoslané (Mg)-projímavý účinek –
odstranění střevní smolky u telete, husté, lepkavé,
varem se sráží
Tele se rodí bez protilátek proti nespecifickým
stájovým infekcím-imunoglobulíny z 10% za 24 h na
O,1%
Rozdíl mezi mlékem a mlezivem
Složky
Voda
Tuk
Bílkoviny
Mléčný cukr
Mléko
87,5
3,8
3,3
4,7
Mlezivo
75,4
5,4
15,0
3,3
Min. látky
0,7
0,9
Tvorba mléka
-
Laktace
Obsah minerálních látek v kravském mléce
- Laktační období-od otelení (narození telete)
Normovaná laktace-prvních 305 dní
Skutečná
Nenormální- méně než 250 dní nebo dojivost nižší než
1500 Kg mléka
Minerální látky
%
Ca
0,12
Mg
0,01
-
P
0,10
-
Na
0,05
K
0,15
Cl
0,11
-
-
Laktace
Mezidobí-od otelení do otelení, mělo by trvat méně než
400 dnů (optimálně 365 dnů)
Interval-od otelení do prvního zapuštění-60-65 dní (1.3. říje-trvá 19-22 dní.
Sevis perioda neboli mezibřezost-od otelení do
zapuštění, po kterém plemenice zabřezla, měla by být
do 100 dnů (optimálně 85 dnů)
Doba březosti -280-285 dnů
Laktace
-
Zaprahnutí-první den, kdy přestává produkce mléka,
respektive, kdy je denní dojivost pod 1Kg mléka
Stání na sucho-od zaprahnutí do otelení, min. 50-60
dnů
Dojnost-schopnost produkovat mléko
Dojivost-množství vyprodukovaného mléka
Absolutní dojivost-mléko vyprodukované za
normovanou laktaci
Relativní dojivost-produkce mléka na 100 kg živé
hmotnosti
Dojitelnost-schopnost uvolňovat mléko
Reprodukce
-
Pohlavní dospělost- 8-10 měsíců (proto zhruba od 6
měsíců oddělujeme v chovu od sebe pohlaví)
Chovatelská dospělostjalovice 14-20 měsíců
býci 12-14 měsíců
Říje- trvá 24-36 hodin většinou v noci
Ovulace-uvolnění vajíčka z vaječníku 6-15 hodin po říji
Při přirozeném páření býk kryje plemenici v průběhu
říje
Inseminace (umělé oplodnění)-ve druhé polovině říje
Reinseminace (opakovaná inseminace)-6 hodin po
inseminaci, spermatem stejného býka
Reprodukce
-
Příznaky říje - nechá na sebe skákat ostatní krávy
menší nádoj mléka, neklid
čirý bezbarvý hlen z pochvy
-
-
Užitkový typ
Přirozená plemenitba-býk ve stádě, sám vyhledá a
zapustí říjící plemenice, ve stádě většinou nemohou
být špičkoví býci, krávy s reprodukčními poruchami
mohou být dlouho nezjištěny
Inseminace-plemenářská služba, cena se odvíjí od
plemenné hodnoty býka
Kontrola mléčné užitkovosti
Mléčný x Masný x Kombinovaný
-
-
Mléčný-lichoběžníkový tvar trupu, užší a delší hrudník,
ostrý kohoutek a hřbet, jemnější kostra se slabým
osvalením, metabolismus efektivněji přeměňuje přijaté
živiny na produkci mléka, tělesná kondice zvířat je
nevýrazná až hubená
Masný-kratší, kulovitý a hluboký hrudník, široký
kohoutek a hřbet, dobré osvalení beder, zádě, kýty a
plece, mají dobrou růstovou schopnost, ale při
zvýšeném přívodu živin ukládají tuk
-
-
CNxCh
-
V ČR od roku 1905
Vychází z mezinárodních dohod
V kontrolní den se mléko váží nebo měří cejchovaným
průtokoměrem
Vzorek mléka na obsah tuku a bílkovin-laboratoři je
pak na přístrojích Milkoscan stanoven % obsah tuku a
bílkovin
Zkoušky dojitelnosti-dojení za časový úsek v
jednotlivých čtvrtích, hlavní ukazatel-relativní výdojek
za 3 minuty
Selekce-zvyšovat podíl žádoucích jedinců 1)užitková
hodnota (fenotyp) 2)dědičný základ (genotyp)
Negativní selekce-vyřazování zvířat nevhodných, málo
užitkových
Pozitivní selekce-výběr plemenic (plemeníků) pro další
chov-připařovací plán
Prvovýroba mléka
-
-
ČSN-
Ošetření a uchování syrového mléka po nadojení
Čištění a dezinfekce v prvovýrobě mléka a při jeho
mlékárenském zpracování
Syrové kravské mléko pro mlékárenské ošetření a
zpracování
Metody zkoušení mléka a tekutých mléčných výrobků
Strojní dojení v ČR kolem roku 1900
Napodobení sání telete dnes 48 impulsů za 1 minutu
Filtry v potrubí-mechanické nečistoty
Rychlé zchlazení pod 10°C
Mléčnice-tanky na skladování mléka
V mléčnici z právnického hlediska přejímka mléka
mlékárnou
Zpracování mléka v mlékárnách
Příjem mléka a přečerpání do sila (zhruba 100 tisíc l), 68°C
- Čištění mléka-mechanické nečistoty pomocí filtrů,
odstřeďování kalů
- Pasterace mléka -do 100°C
1857 Louis Pasteur, zahřátí vína (50-60°C)-odumírání
mikroorganismů
LTLT (little temperature, long time)-65°C, 20-30 minut
HTST (high temperature, short time)-74°C, 15-20 s
Mžiková pasterizace-85°C, 1-2 s, ve vrstvě 0,6-0,8 mm
- Sterilizace –nad 100°C
UTH (ultra-high temperature)-135-150°C, několik sekund
- Homogenizace mléka -USA 1927
V mléce 80% tukových kapének o velikosti 3-7 µm, v
homogenizovaném mléce 80% tukových kapének o
velikosti 1-2 µm, změna rychlosti z 200 m/s na 20 m/s
při tlaku 20 mPa, trvá 1/20 000 sekundy
Hodnocení jakosti syrového mléka
Evropský standard pro syrové kravské mléko
-
Max. 100 tisíc mikroorganismů v 1 ml syrového mléka
Max. 400 tisíc somatických buněk
Rezidua antibiotik vyjádřená mezinárodními
jednotkami penicilinu (I.U.) max. 0,007 I.U./1ml
Do roku 2004 ČSN
- 33g/l tuk
- 28g/l bílkoviny
- Kyselost 6,2-7,8 SH
- Teplota 4-7 °C
- Stupeň mechanických nečistot max. 2
- Bod mrznutí mléka -0,515°C
- Kysací aktivita min 25 SH
- Min. obsah TPS 8,5%
Třídy Q, I., II., III.
Zastoupení
Zastoupení plemen v ČR
Černostrakaté
ernostrakaté (M, Holš
Holštýnské
týnské, h.h.-frí
fríské
ské),NL, D, DK pak do
USA, do Čech 60. lé
léta 20. století
století, 9 700 kg, 4,1%t, 3,3%b
České
eské strakaté
strakaté (Ma/M)
Ma/M) Fleckvieh,
Fleckvieh, Czech pied),z
pied),z bernské
bernské
oblasti CH, do Čech v 19. století
století, 6 300 kg, 4,2%t, 3,5%b
Montbeliard (Ma/M)
Ma/M)--F, pů
původně
vodně simentá
simentálské
lské plemeno, do
ČR v roce 1994, 7 500 kg, 3,9%t, 3,4%b
Ayrshire (M)(M)-18.stol Skot. Hrab Ayr,
Ayr, dnes 70% v DK, do
ČR v letech 19601975,
8
000
kg,
4,2%t, 3,4%b
1960
Jersey (M)(M)-ostrov v Lamanš
Lamanšské
ském prů
průlivu, od 18.stol.
čistokr.
istokr. izolace, do ČR v 90. letech 20 st., 6 000 kg, 5,8%t,
4,0%b, drobný skotskot-hmotnost krav 400 kg
Česká
eská červinkaervinka-genetická
genetická rezerva, „původní
vodní české
eské
plemeno“
plemeno“, stř
stření
ení rámec, pozdní
pozdní dlouhově
dlouhověké, max. 4 000
kg, 4,0%t, 4,6%b, hmotnost krav 500 kg
Nížinné
inné červenostrakaté
ervenostrakaté (Ma/M
Ma/M až
až M, Rotbunte,
Rotbunte, Red
holstein)
holstein)-vyš
vyštěpeno v rá
rámci C, pak z USA reexport, až
až 7
000 kg, 4,2%t, 3,4%b, zuš
š
lechť
ť
ová
á
n
í
Č
eské
é
ko
strakaté
zu lech ov
esk
strakaté ho
Hně
Hnědé (Ma/M,
Ma/M, Braunvieh)
Braunvieh)-6 500 kg, 4,1%t, 3,5%b, do
USA odtud reimport
se zv.
re
zv. ml. už
užitkovostí
itkovostí
Pincgavské
Pincgavské (Ma/M)
Ma/M) Oblast v AA-5 300 kg, 3,9%t, 3,3%b,
Po WW2 pokles dnes 2,5% v A
Tyrolské
Tyrolské šedé
edé (Ma/M),
Ma/M), A, I, CH, max. 7 000 kg, 3,9%t,
3,3%b, 85% populace 11-2 tis m. n m., odolný, nená
nenároč
ročný
Sahiwal (Ma/M),
Ma/M), Indie pro mlé
mléko, nej.
nej. ze Zebu 2 000 kg,
5,0%t, odolný vůč
ůči
i
vysokým
teplotá
v
teplotám, nená
nenároč
ročný, ne
pracovní
kopá
ádná
pracovní-pomalá
pomalá a těž
těžkop
dná
Jake, vlna, jezdecká
Jak-maso, mlé
mléko, kůž
kůže,
jezdecká zví
zvířata, soumař
soumaři až
až
100kg (Č
(Čína, Tibet, Nepá
Nepál, Mongolsko, Severní
Severní Amerika),
3-6 tis. m. n m., 400 kg, 7%t, dom.
dom. 3000 let př
př. nl.
nl.
Tharparkar (Thari)
Thari)-M, 2 500 kg, 4,3%t, odolný vůč
vůčii
vysokým teplotá
á
m,
nená
á
roč
č
ný,
i
pracovní
í
,
bě
ě
hem
WW2
teplot
nen ro
pracovn b
zásobovalo indickou armá
armádu mlé
mlékem
Pasture and animal, Brno, 2.-9.
September 2004
Pasture and animal, Brno, 2.-9.
September 2004
Pasture and animal, Brno, 2.-9.
September 2004
Děkuji za pozornost
Jizerské hory-Bílá Kuchyně 16.05. 2006
Pasture and animal, Brno, 2.-9.
September 2004