VZNIK TERORISMU

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav
Seminář GPS III. ročník
VZNIK TERORISMU
(První terorestická skupina)
Seminární práce
Jméno a příjmení:
Třída:
Datum:
I
Nikita Nikitenko
3.A
24.1.2016
Vznik terorismu
1. Úvod
14. září roku 1092, veliký vezír Velké Seldžucké říše Nizam al-Mulk padl od ruky Bu
Tachira Arrani, člena ismailisticke sekty,
nizaritu.
Dnes
je
považovaná
za
předchůdkyně současných teroristických
organizaci. Byla to první vražda velkého
politického hráče na Blízkém východe
s účelem zastrašit obyvatelstvo a jiných
představitelů moci. Vůdcem nizaritu byl
Hassan ibn Sabbah, který v dílech Marka
Polo „Milion“, Viléma z Tyru „Historia
Obrázek 1: Vražda Nizama al-Mulka 1-1
rerum in partibus transmarinis gestarum“, překládané jako „Dějiny skutků konaných za
mořem“ a Jacques de Vitry v traktatu o „Východní, nebo Jeruzalemské historii“ je uváděn
jako „Stařec z hory“ nebo „Moudřec z hory“.
2. Ismá´ilija
Jako ve většině případu vzniku nového odvětví Islámu se jedna o spor kdo má nastoupit
jako další imám. Stalo se to v polovině 8.stoleti, když tehdejší šestý imám Dža'far as-Sádik
(702–765) zvolil za svého nástupce mladšího syna Músu al-Kízima namísto nejstaršího syna
Ismá'ílíja (jak je to pravidlem). Většina ší'itu uznala nového sedmého imáma, ale část ne a
oddělila se od ostatních, prohlásila za svého imáma Ismá´ilija a tím vlastně i vznikla nova
věrouka.
3. Nizarité
Je to přesně stejná situace jako
s Ismáílija. Fátimovský chalífá Egyptu
al´-Mustansir (1036—1094) vybral za
nástupce svého mladšího syna al´Mustali místo svého staršího syna
Nizara.
Po
smrti
chalífa
vypukla
Obrázek 2: Mapa Fatimovseho chalifatu 2 1
II
krátkodobá občanská válka, v důsledku které Nizar byl chycen, zatčen a popraven. Právě teď
do historie vstupuje Hassan ibn Sabbah, který podporoval Nizara a začínal působit v Persii.
4. ZaloženíNizaritskéhostatů
V roce 1090 obsadil horskou pevnost Alamut (Orlí
hnízdo), která se nachází ve výšce 2100m v pohoří Elburz
provincii Qazvin na severozápadě dnešního Íránu.
V následujících par let podmanil další pevnosti v Persii (v
té době součásti Seldžucke říše). Samozřejmě, že tím
vyvolal pozornost sultána Melika-šáha I., který proti němu
vyhlásil válku. Hassan přišel na geniální nápad, jelikož
nemohl válčit proti 300 tisícové armádě sultána se svou
skupinkou věrných mu mužů, muže zničit sultána
psychicky. Strach je přece nejsilnější zbraň. Napadlo ho
Obrázek 3: Stařec z hory 1
místo toho aby zabíjet celou armádu, stáčí zabit jenom jednoho člověka a tím vlastně vyvolat
strach a ukázat silu. Jak jsem si jíž už zmínil v úvodu, oběti byl vybrán Nizam al-Mulk, jeden
z nejvlivnějších mužů říše a sunitu. Jeho vražda, jak se i očekávalo, získala velkou rezonanci a
vyvolala paniku na daném území. Což umožnilo nizaritum rozšířit svá území až do hranic
Středozemního moře. Na svém území nasadili teror a přísná pravidla jak musí žit pravý muslim
(něco podobného můžeme najit na území dnešní Sýrie v podobě Islámského státu). Dokonce
kroniky nám vyprávějí o tom, že Hassan nechal popravit svého syna jen za to, že ho přistihl pit
víno. Ale opravdovou slávu „Ďábelských vrahu“ jím přinesl Rašíd ad-Dín Sinan, správce
pevnosti Masjaf a mentor syrských nizaritu, který působil v období třetí křížové výpravy.
Obrázek 4: Mapa pevnosti Nizaritu 1
III
5. SyřštíNizariteajejichvlivna3.křížovouvýpravu
Sinanovým
hlavním
nepřítelem se stal sultán
Saladin, který se po svržení
Fátimovského
chalífátu
chopil moci v Egyptě a
začal
expandovat
i
do
oblasti Sýrie. Sinan proto
nařídil
zabit
Saladina.
Sektantí pokusili se ho zabít
dvakrát, ale neuspěli, ale
zase
to
nejdůležitější,
vyvolali paniku a strach u
Obrázek 5: Masjaf 1
sunitského vojevůdce, který po atentátech už nikdy nesundával své kroužkové brnění. Roku
1176 Saladin začal obléhávání Masjafu. Podle legendy jedné noci Saladinovi vojáci objevili
Sinana a jeho osobní gardu potulovat se po horách, ale Saladinovým vojákům se nepodařilo na
něj zaútočit, protože je od Sinana držela jakási mystická síla. Během obléhání Saladina trápily
noční můry a jedné noci se probudil a našel vedle své postele čerstvě upečené koláče (takové,
které pekli jedině asasíni1), otrávenou dýku a výhrůžné verše. Saladin uvěřil, že je tam dal Rašíd
ad-Dín Sinan osobně, proto ihned ukončil obléhání a uznal nezávislost nizaritského teritoria.
Sinanův poslední významný čin byl rozkaz k vraždě nově zvoleného jeruzalémského krále
Konráda z Montferratu roku 1192. Zdali tato vražda byla nějak ve spolupráci se Saladinem, či
anglickým králem Richardem zůstává dodnes nevyjasněno. Jak můžete vidět nizarité
spolupracovali i z Evropany, ale po vraždě jeruzalémského krále se Evropou začne šířit strach,
že kdokoliv muže byt jejich dalším cílem. V následujícím článku si můžeme dočíst, jak probíhal
atentát:
„Konrád byl hostem biskupa z Tyru v úterý třináctého dne druhého rabí'u a nasytil se svým
posledním jídlem, neboť nastal jeho poslední den. Ten, kdo mu měl odebrat veškerou naději,
stál u dveří. … Pojedl, aniž by věděl, jaký pád ho čeká. Jedl a pil, nasytil se a uspokojil, vyšel
ven a odjel v sedle, když se na něj vrhli dva muži, spíše dva opelichaní vlci a dýkami zastavili
jeho pohyb, až spadl poblíž těch sklepů. Potom jeden z nich uprchl, vstoupil do kostela, když
předtím odehnal onu zlopověstnou duši. Markýz probodený, avšak stále ještě při životě,
pravil: „Doneste mě do kostela.“ Donesli ho tam, domnívajíce se, že ho odnesli na zcela
1
Asasíni – velmi populární vyraz pro nizarite, který dále v referátu vysvětlím.
IV
bezpečné místo. Když ho však uviděl jeden z jeho vrahů, přiskočil k němu znovu, aby ho
dorazil a uštědřil mu ránu na ránu, jizvu na jizvu. Frankové oba vrahy zajali a zjistili, že jsou
odpadlíky ze sekty ismá'ílitů.“
— Imád-ad-Dín.
6. Zánik
15. prosince 1256 roku mongolsky chán Hulag obsadil pevnost
asasinu Alamut, kde spaluje cenné spisy a velkou knihovnu.
V roce 1273 obsadil mamlúcký sultán Bajbárs poslední pevnost
assasinu Masjaf, ale jejich potomci žiji dodnes. Většina z nich
se přesídlila na západ Indie a tvořili oporu britské moci. Dnes
žiji na území Íránu, Sýrii a Indii celkem 15 mil. Nizaritu
7. Legendy a zajímavosti
Slovo „Asasin“ se dostalo do Evropy ve 13. století. Původně
podle sunitských spisovatelů se jim říkalo „hašišiuni“, a
znamena to „požívač hašiše“. Podle nich assasiny kouřili hašíš
a opium proto, aby neměli strach a aby byli snadněji
zmanipulovatelnější pro jejich mentora (učitele, Starce z hory).
Částečně je to pravda, Hassan ibn Sabbah a ostatní učitelé
Obrázek 6: Oblehani Alamutu
mongoly 1
opravdu MOHLI (není to potvrzený) používat omamné látky aby ukázali svým žakům „Demo
versi“ ráje, který pro něj připravil Alláh. Marco Polo ve sve knize „Milion“ velmi dobře
popisuje ten proces:
„Stařec ten, jakož naším jazykem tak slovieše, ale jméno jeho pravé bieše Alaodym, ten při
sobě tu držieše s v svém paláci kromě toho miesta jinde mnoho mládencuóv, kteréž zpósobilé
vidieše a silné. A velieše jim a je k tomu vedieše, aby sě učili v Machometově zákoně
nepodobných věcí. A slibuje přeneščastný Machomet následovníkóm svého zákona, že na
onom světě v budúcím životě takovéž kratochvíle a chochánie budú míti, jakož o něm svrchu
psáno jest. A když chtieše z těch mládenců některý k brani s měči udatny vrahy učiniti, kázáše
některakého nápoje dáti, a když se napili toho nápoje, tehdy jsú inhed zesnuli velmi tvrdě. A
když tak zesnuli, tehdy je nesiechu do té ohrady. Tehdy po malé chvíli, když procítichu,
uzřiece sě v takové rozkoši, zdáše sě jim, by v rajských radostech byli podlé slibu
nešlechetného Machometa. A po několiko dnech kázal z nich, kteréž chtěl, týmž nápojem
napojiti a ven vynésti. A když procítichu, inhed velmi smutni biechu uzřiece, že jsú takého
utěšení zbaveni. Tehdy ten ukrutník, jenž sě božím prorokem nazýváše, jistil jim to a řka:
když by pro jeho poslušenstvie umřeli, učiníce jeho kázaní, tehdy by inhed tam zasě byli
uvedeni, a protož pro jeho poslušenstvie umřéti žádáchu. Tehdy rozkázal, aby onoho neb
onoho zabili, a aby sě nestrachovali smrti, neb by inhed uvedeni byli do téj slavnosti a
utěšenie, jakož byli. A tak oni všelikéj strasti sě poddadúce, radovali jsú sě, když by pro jeho
poslušenstvie zhubeni mohli býti. A tak, jakož rozkázal, aby koho zabili, oni to dokonati inhed
V
snažíchu sě. Tú chytrostí dlúhý čas šieléše tu zemi, pro kterúžto věc mnozí mocní a velicí
páni, bojiece sě smrti takové, jemu sě v daň poddáváchu.“
Jak můžeme z úryvku vyčíst, že o žádný hašiš se nejedna, ale o nějaký napoj, který dělal
z fanatiku sebevražedné teroristy, kteří se nebalí smrti, ba naopak ji hledali.
Ted
přejdeme
ke způsobům
vražděni. Vždycky svůj cíl zabíjeli
nožem. Na Obr. 7 můžete vidět
klasicky perský nuž a na Obr. 8 stilet
perfektní nůž pro rychle údery mezi
brněním. Celkem za první roky
svého
působení zabil přes
25
politických osobnosti.
Obrázek 7: Klasicky perský nuž 1
Obrázek 8: Stilet 1
8. Zdroje:
1. Internet: Otevřená encyklopedie Wikipedie článek Asasíni , cit 25.1.2016
Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Asas%C3%ADni
2. Internet: Otevřená encyklopedie Wikipedie článek Ассасины cit 25.1.2016
Dostupné z:
https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D1%81%D1%81%D0%B0%D1%8
VI
1%D0%B8%D0%BD%D1%8B#.D0.9C.D0.B8.D1.84.D1.8B_.D0.BE.D0.B1_.D0.
B0.D1.81.D1.81.D0.B0.D1.81.D0.B8.D0.BD.D0.B0.D1.85
3. Internet: Otevřená encyklopedie Wikipedie, článek Низариты cit 25.1.2016
Dostupné z:
https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B8%D0%B7%D0%B0%D1%
80%D0%B8%D1%82%D1%8B
4. Internet: Otevřená encyklopedie Wikipedie, článek Fátimovský chalífát cit
25.1.2016 Dostupné z:
https://cs.wikipedia.org/wiki/F%C3%A1timovsk%C3%BD_chal%C3%ADf%
C3%A1t
5. Internet: stránka religion.babr.ru, článek Низариты (Асасины,
Неоисмаилиты, Хашишийюн, Ходжа) cit 25.1.2016 Dostupné z:
http://religion.babr.ru/islam/nizari.htm
6. Internet: Otevřená encyklopedie Wikipedie, článek Nizam al-Mulk cit
25.1.2016 Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Nizam_al-Mulk
7. Internet: Otevřená encyklopedie Wikipedie, článek Хасан ибн Саббах cit
25.1.2016 Dostupné z:
https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%A5%D0%B0%D1%81%D0%B0%D0%
BD_%D0%B8%D0%B1%D0%BD_%D0%A1%D0%B0%D0%B1%D0%B1%D
0%B0%D1%85
8. Internet: stránka lit.lib.ru, článek Крепости исмаилитов cit 25.1.2016
Dostupné z:
http://lit.lib.ru/e/emelxjanowa_n_m/text_0210.shtml
9. Internet: Otevřená encyklopedie Wikipedie, článek Alamút cit 25.1.2016
Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Alam%C3%BAt
10. Internet: Otevřená encyklopedie Wikipedie, článek Masjaf cit 25.1.2016
Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Masjaf
11. Internet: Otevřená encyklopedie Wikipedie, článek Rašíd ad-Dín Sinan cit
25.1.2016 Dostupné z:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ra%C5%A1%C3%ADd_ad-D%C3%ADn_Sinan
12. Internet: Otevřená encyklopedie Wikipedie, článek Konrád z Montferratu cit
25.1.2016 Dostupné z:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Konr%C3%A1d_z_Montferratu
13. Internet: Otevřená encyklopedie Wikipedie, článek Фатимиды cit 25.1.2016
Dostupné z:
https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D0%B0%D1%82%D0%B8%D0%
BC%D0%B8%D0%B4%D1%8B
14. Internet: Otevřená encyklopedie Wikipedie, článek Ismá'ílíja cit 25.1.2016
Dostupné z:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ism%C3%A1%27%C3%ADl%C3%ADja
15. Internet: stránka livejournal.com článek Возникновение легенды о Горном
старце: анализ источников cit 25.1.2016 Dostupné z :
http://panferov.livejournal.com/129870.html
16. Internet: Otevřená encyklopedie Wikipedie, článek Jacques de Vitry cit
25.1.2016 Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jacques_de_Vitry
17. Internet: Otevřená encyklopedie Wikipedie, článek Vilém z Tyru cit 25.1.2016
Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vil%C3%A9m_z_Tyru#D.C3.ADlo
VII
18. Internet: Otevřená encyklopedie Wikipedie, článek The Travels of Marco Polo
cit 25.1.2016 Dostupné z:
https://en.wikipedia.org/wiki/The_Travels_of_Marco_Polo
19. Internet: stránky The Institute of Ismaili Studies cit 25.1.2016 Dostupné z :
http://www.iis.ac.uk/node/215526
20. Internet: stránka www.vostlit.info/ cit 25.1.2016 Dostupné z:
http://www.vostlit.info/Texts/rus3/Polo/frametext3.htm
21. Internet: stránka http://texty.citanka.cz/ elektronický text Marko Polo
„Milion“ cit 25.1.2016 Dostupné z: http://texty.citanka.cz/polo/miltoc.html
22. Kniha: Горелов Н. Царствие небесное: Легенды крестоносцев XII-XIV
веков - СПб.: Издательский дом <Азбука-классика>, 2006 - 448 с.
Seznam obrázku:
Obrázek 1: Vražda Nizama al-Mulka 1-1 ............................................................................................................... II
Obrázek 2: Mapa Fatimovseho chalifatu 2 1........................................................................................................... II
Obrázek 3: Stařec z hory 1 ................................................................................................................................... III
Obrázek 4: Mapa pevnosti Nizaritu 1 ................................................................................................................... III
Obrázek 5: Masjaf 1 .............................................................................................................................................. IV
Obrázek 6: Oblehani Alamutu mongoly 1 ..............................................................................................................V
Obrázek 7: Klasicky perský nuž 1......................................................................................................................... VI
Obrázek 8: Stilet 1................................................................................................................................................. VI
VIII