Zpravodaj obce Tisá č. 3/2015

Transkript

O B C E
T I S Á
2 1 . R O ČNÍK • 3 . ČÍ S L O • 2 0 . 6 . 2 0 1 5 • Z DAR M A
Výlet do historie
obce Tisá – Ostrov
Tisá v čase
3
5
Mladší přípravka
TJ Spartak Tisá na jaře
7
Zachraňme klenot,
který v Tisé máme
10
15
Ovčáci v Tisé
Chov ovcí se v Čechách stává čím
dál více populární. Kdo má velký pozemek a nebaví ho již sekání trávy
sekačkou, může zkusit chovat ovečky,
které jsou nejlepší sekačkou trávy.
Nicméně jedna nebo dvě ovce na spasení celé zahrady nebo sadu větší
rozlohy nestačí. Na pozemku rozlohy
kolem 1500 metrů čtverečných se uživí pět až šest ovcí. S počtem ovcí roste
i počet „ovčáků“ a Tisá není v tomto
ohledu výjimkou. Béékot ovcí slyšíme
častěji a častěji.
Jirka Červinka je jedním z nich. Rodilý Tisák se před rokem a půl rozhodl pěstovat
ovce. Loni měl tři ovce a berana, dnes jich má
pět. Dvě jehňátka se narodila před velikonocemi, čtrnáct dnů po sobě. Rozrůstat své stádo dále neplánuje, pět ovcí prý stačí. Kromě
ovcí chová ještě králíky,kočky a dva velké psy.
Jirko, proč Tě napadlo pěstovat ovce?
Je to hezké. Chtěl jsem mít další zvířátko. Jsi
tady na vesnici, kde by nějaká zvířata měla být.
Už na Tebe někdo vyběhl kvůli bečení ovcí?
Ne, asi se to lidem líbí. Oni bečí jenom ráno
a to lidi vstávají do práce, tak jim to asi nevadí.
Chováš ovce na maso?
Ano, ovce mám také na maso. Je dobré.
My jsme loni zabili berana a ještě minulý týden jsme ho jedli. To máš tak pětačtyřicet kilo
Jirka Červinka váží berana před minisalaší
i s kostmi. Koukni na tu fotku, jak se váží beran, to už měl třicet kilo. Takovou dobu to trvalo sousedovi, než zmáčkl spoušť, já už jsem
ho nemohl udržet.
Máš ovce i místo sekání trávy?
Mám, ale musíš ten trávník přesekávat
a kvůli trusu přemulčovat. Ovce kudy chodí,
tudy trousí. To bys na chov musel mít hektary. Například, na levou polovinu zahrady je
vůbec nepouštím. Běhají tady děti a šlapou
do trusu. Buď běhají tady vzadu, nebo je pouštím ven. Dělám to tak trochu po městském
způsobu. Dříve na vesnici to bylo jedno, všude byl trus od slepic.
Co to je „přemulčování“?
To je takové sekání najemno, přičemž se
smíchají jemné zbytky trávy s trusem a první
déšť to rozpustí.
Mělo to tedy nějaký efekt na menší potřebu sekat trávu?
Teď tu polovinu zahrady nesekám vůbec.
Ovce sežerou vše, na co se dostanou. Hlavně
na podzim, když mají hlad, tak to spořádají
úplně všechno i mezi stromky stařinu. Loni
jsem to sekal jen kvůli zarovnání a o ostatní se
postaraly ovečky.
Co ovce kromě trávy potřebují?
Já jim dávám sůl, vodu,trávu a přes zimu
seno. Bez soli nemohou trávit a jsou v ní přidané potřebné minerály. Musíš se jim starat
o kopyta, stříhat paznehty, jednou za rok
je musíš ostříhat. Ovce se musí registrovat
u Českomoravské společnosti chovatelů
v Praze kvůli výskytu nemocí, aby měli přehled, kde je kolik ovcí.
Pokračování na str. 4 a 5
Po „Druhé dětské konferenci“
V květnu naše škola pořádala Druhou
dětskou konferenci s podtitulem Bezpečně v internetovém prostředí. Dovolte mi
malé ohlédnutí.
První den, pondělí, bylo trochu hektické.
Budova obecního úřadu, zahalená do lešení, začala hučet hlasy dětí, které k nám
přijely z ústeckých škol i dětmi z naší školy.
Na plátno jsme promítali fotografie z loňské
konference a moc mně potěšily hlasy, které
vykřikovaly: „To bylo super! To se mi líbilo!“
Akci zahájil starosta obce s naším panem
ředitelem a já jen dodala upřesňující informace. Hned poté jsme se rozešli na stanoviště a začali pracovat.
Lektoři, kteří k nám přijeli z Prahy, byli
záhy vtaženi do práce s jednotlivými skupinami. Prezentovaly se zde firmy CZ NIC, Národní centrum bezpečného internetu, Linka bezpečí a Policie České republiky. Děti
se dozvěděly o nebezpečí, které na ně číhá
v kyberprostoru, o fungování linky bezpečí, seznámily se s tím, jak probíhá telefonát
na tuto linku, a zjistily, že to není nic složitého. V dílnách si vyzkoušely praktickou reakci na situaci, kdy se samy mohou ocitnout
v pozici oběti internetového útočníka.
V úterý a ve středu se prostřídaly v programu všechny přihlášené školy. Dětem se
nejvíce líbila terénní hra ve skalách, zamě-
Anketa mezi zastupiteli
Potřebuje obec protihlukovou vyhlášku?
Ing. Jiří Jandásek
Nepotřebuje. Kultivujme si obec vzájemným respektem a ohleduplností a ne předpisy!
Anna Salabová
Po dnešní zkušenosti (24. 5., pozn. redakce)přímo volám po takové vyhlášce, ale není
to tak jednoduché. Kdo bude tuto činnost
občanů kontrolovat? Ale dovedu si představit neděli odpoledne bez sekaček, motorových pil. Myslím, že to je hlavně v ohleduplnosti k sousedům a lidem ve svém okolí.
Pavel Bláha
Myslím si, že vyhlášek, nařízení a různých
nesmyslných zákazů a příkazů je všude kolem nás dost. Žijeme tu na vesnici, někdo
chová domácí zvířata, někdo rád zahradničí. Všichni chodíme do práce, ať už v týdnu
nebo o víkendu. Tak nebo tak si každý musí
občas na zahradě posekat trávu nebo na2
řezat nějaké to dříví. Nesnažil bych se nijak
omezovat občany vyhláškou o nedělním klidu nebo čímkoliv podobném, jen by to přineslo donášení a stížnosti za nedodržování
a následný postih. Chci tím vším říct, že je to
hlavně v lidech a KDYŽ MÁ ČLOVĚK ZA SOUSEDA BLBCE, TAK VÁM NEPOMŮŽE NIC.
Tomáš Kratochvíl
Jsem zastáncem toho, aby neděle byla
dnem klidu, a využívám této ankety k tomu,
abych vyzval své sousedy, přátele a všechny
spoluobčany k tomu, abychom v neděli nepoužívali své sekačky na trávu, křovinořezy,
motorové pily, případně další hluk vydávající
stroje či zařízení. Zároveň však jsem nepřítelem vydávání zbytečných příkazů a omezení
a tak mi protihluková vyhláška připadá jako
zbytečná. Dodržování nedělního klidu je
o každém z nás, o naší toleranci a ohleduplnosti.
ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 21. ročník, 3. číslo, 2015
řená na fungování internetu, kdy musely
přenést zprávu od odesílatele k příjemci
a složit odesílané znění emailu. Na druhém
místě se umístila beseda s pracovnicí linky bezpečí a třetí místo obsadilo povídání
o nebezpečí kyberprostoru. Z pozice dospělých byla akce velice kladně hodnocena
z hlediska svého zaměření a náplně. Zazněly zde také kritické ohlasy, které jsou podnětem k zlepšení na příští roky.
Chtěla bych také touto cestou pochválit
všechny rodiče, kteří si našli čas a přišli pobesedovat s pracovnicemi NCBI o tom, jak
ochránit své dítě před nebezpečím, které
skrývá kyberprostor, a získali i nějaké informace pro sebe. Děkuji též našim vycházejícím žákům za pomoc při terénní hře ve skalách.
Tímto však naše povídání o nebezpečném internetovém prostředí nekončí. Ještě
na konci června se budou k tomuto tématu
školit učitelé naší školy i ústeckých škol. Až
se děti vrátí na podzim do školních lavic,
budou muset prokázat svoje znalosti z tohoto tématu. Vždyť ne nadarmo se říká, že
opakování je matkou moudrosti.
Připomínejme si proto všichni při usednutí za počítače, notebooky i při používání
mobilních zařízení vždy zásady, které nás
ochrání před nebezpečím kyberprostoru, a chovejme se odpovědně při pohybu
na sociálních sítích.
Ing. Štěpánka Janstová,
metodik prevence
Dny evropského
dědictví v Tisé
Dny evropského dědictví (European
Heritage Days – EHD) každoročně v měsíci září otevírají nejširší veřejnosti brány
nejzajímavějších památek, budov, objektů
a prostor včetně těch, které jsou jinak zčásti nebo zcela nepřístupné. Dny evropského
dědictví je rozsáhlý celoevropský projekt,
který vede k neformálnímu uvědomování
si kořenů našich národních identit a ochraně kulturních odkazů našich předků. Dny
evropského dědictví probíhají pod záštitou Rady Evropy a vrcholných orgánů ČR.
V Tisé bude v neděli 6. září zpřístupněn
kostel sv. Anny, kdy bude veřejnost mít
možnost volné prohlídky (varhany, zvony,
Schönsteinský anděl). Součástí bude doprovodný program a pravidelná mše svatá. Za spoluúčasti obce Tisá připravuje tuto
akci Spolek pro Tisou.
Tomáš Kratochvíl
Školská rada má nové složení
Tisá – Ve středu 22. 4. 2015 zvolili
zákonní zástupci žáků Základní školy
Tisá dva reprezentanty rodičů ve školské radě. Stali se jimi Milan Koritják,
který obdržel 31 hlasů, a Mgr. Brigita
Müllerová (30 hlasů).
Školská rada je orgán školy umožňující
zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům a studentům, pedagogickým
pracovníkům školy, zřizovateli a dalším osobám podílet se na správě školy. Rada v Tisé
má šest členů, vždy po dvou reprezentujících rodiče, zřizovatele a učitele. Rada se
vyjadřuje k návrhu školního vzdělávacího
programu a jeho uskutečňování, schvaluje
výroční zprávu o činnosti školy, schvaluje
školní řád a navrhuje jeho změny, projednává návrh rozpočtu příspěvkové organizace
na další rok nebo podává podněty a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávajícím státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy.
Zastupitelstvo obce jmenovalo dva zástupce zřizovatele do školské rady na svém
zasedání dne 30. 3. 2015, kdy byli devíti
hlasy zvoleni zastupitelé Jan Maška a Pavel
Bláha. Učitele v radě zastupují Mgr. Iveta
Burianová a Mgr. Eva Miltnerová.
Petr Bureš
Víte, že…
Můžete automaticky
dostávat na svůj email
všechny aktuality
uveřejněné
na stránkách obce?
Jedná se jak o praktické informace
typu datum a čas pro svoz odpadu či
přerušení dodávky vody v dubnu, tak
o zápisy ze zastupitelstev či výborů,
v neposlední řadě pozvánky na různé
druhy akcí. K odběru novinek se
můžete zaregistrovat přímo na úvodní
webové stránce obce
(úplně dole vpravo):
V dětském domově přibyl
streetballový koš
Děčínský hráč Jakub Kaša pomáhá se smečí
do koše. Zdroj: BK Děčín
Tisá - Děti v našem dětském domově mohou již od pátku 15. května rozvíjet sportovního ducha s pomocí nového streetballového koše. Do Tisé ho přivezli čtyři ligoví
hráči BK Děčín – Lukáš Bažant, Jakuba Kaša,
Jiří Jelínek a Dan Hendrych. Koš byl pořízen
díky aktivitě České streetballové federace
(ČSF) v čele s prezidentem Igorem Bayerem.
Federace si pro instalaci koše stanovila
jedinou podmínku. Na zabudování koše
se musely podílet samy děti, které tento
úkol velmi rády splnily a navíc si u něj užily
i spoustu zábavy. S hráči děčínského basketbalového klubu děti následně debatovaly o vydařené sezoně 2014/2015, finálové
sérii Válečníků proti Nymburku, o borcích,
které již hráči BK Děčín osobně poznali či
o tom, jestli dokáží zasmečovat do koše.
Ligoví basketbalisté si s dětmi také zahráli
„vyřazováka“, streetball 3 na 3, vyzkoušeli
i všelijaké dovednostní soutěže.
ČSF navíc děti z DD Tisá pozvala hned
na následující den, tedy 16. května, na jubilejní 20. ročník Labského streetballového
poháru do Děčína.
Česká streetballová federace se již 20 let
snaží rozšířit streetball do ulic i s pomocí
darovaných košů. Streetballový koš v Tisé
má pořadové číslo 23.
Ladislav Faltin, Petr Bureš
CHALOUPKA SNĚŽNÍK
za kapličkou 650 m směr Horizont
RODINNÉ UBYTOVÁNÍ, rekreace a sport, čajovna, teepee, biojezírko 2,1m, potápění, (cyklo)turistika, běžky, skialp, sněžnice, horolezectví, bouldering, slackline,
kajaky, MASÁŽE sportovní, relaxační, zdravotní
380 Kč/h, množst. slevy, dárkové poukazy
…u nás v chaloupce, u Vás doma, v hotelu…
Tel.: 602 610 610 www.chaloupka-sneznik.cz fcb: Chaloupka Sněžník
3
Pokračování ze str. 1
Ovčáci v Tisé
a do přístřešku zachází jenom, když fouká
vítr nebo prší. Je jim jedno, jestli je sníh nebo
ne. Oni často leží venku pod krmelcem, který
jsem vyrobil.
Jak probíhal porod jehňátek tento rok?
Ovce umí porodit sama. Přišel jsem domů
z práce a jehně už bylo venku. I porodní blánu
obvykle ovce samy sežerou. Měl jsem z toho
strach. Myslel jsem, že budu muset volat veterináře z Ústí, vůbec jsem nevěděl, jak já to jehně z nich budu sám tahat. Nakonec to dobře
dopadlo.
Mají jména?
Jedna se jmenuje Matěj, ale je to ovečka.
Pak mám Rozáru, ta byla první, pak jsem ji dal
pryč a zase mi od kamaráda vrátila.
Kde ses dozvěděl, jak ovce chovat?
Okoukal jsem to od kamaráda.
Co se dále dělá s vlnou?
Já to teď zrovna řeším. Prý to dáš to do sody,
vypereš to několikrát v pračce, necháš to
uschnout, dáš to sypku a máš z toho polštář.
To, co tady různí spekulanti prodávají za třicet tisíc, u mne leží na podlaze na zemi. No,
ještě musíš vyházet tu špatnou a špinavou
vlnu. Chci to zkusit, vyrobit si vlastní polštář.
Do výkupu vlnu nedávám, skoro nic za ni nedostaneš, mám toho málo a neumím to zatím
kvalitně ostříhat.
Co takhle ovčí mléko?
Ještě jsem nezkoušel ovci dojit. Když jsem jí
střihal paznehty, tak z ní trochu odstřikovalo
mléko, ale neochutnal jsem ho. Navíc malá
jehňata ještě sají, tak jsem jim nechtěl brát.
Kolik taková ovce váží?
Dospělý – dvouletý beran může mít až sto
kilo. Ten když Tě nabere tak už je to síla. Já ho
tady trvale nechci, proto jsme ho na podzim
zařízli a uděláme to znovu. Takový beran se
nebojí ani psa. Mám tady děti, takže to není
bezpečné. Berana si mohu půjčit, ovce nechat
zapustit, a zase vrátit.
Kdy se nechávají připouštět ovce?
V období říje, konec září, říjen. Problém je,
že se nikdy přesně nepozná, kdy beran ovci
zapustí, takže se těžko odhaduje, kdy se jehně
narodí. Prostě to nenaplánuješ.
Domácí miláček s dcerou Adélou.
Vítek Vagner je dalším z „ovčáků“ v Tisé.
Oproti Jirkovi Červinkovi je více „sezonním“
ovčákem. Ovce má totiž pouze přes léto. Hledal využití na louce za domem, u známých
se inspiroval a na internetu si našel potřebné
informace. „Ovce chovám na spásání louky
a taky pro děti,“ říká Vítek. „Letní chov je relativně jednoduchý, je potřeba jen nějaké
základní vybavení - ohradník, dostupnost
vody, sůl. Ovce je třeba po několikatýdnech
přesunout o kus dále na novou trávu. Časová náročnost tedy minimální. Zimní ustájení
mám zabezpečené v salaši u známých, i když
ty letošní už asi jen v mrazáku. V podstatě to
nejsou ani moje ovce, mám je víceméně jen
svěřené na léto.“ Chov ovcí se podle něj moc
nevyplatí, dělá to pro radost a hlavně pro děti.
Ovce nejsou jediným zvířectvem na pozem-
Odkud ovce máš?
Dvě od malého chovatele z Chlumce, berana jsem měl z Petrovic a jednu ovci od kamaráda. Chovat ovce v tomto rozsahu mi stačí, je
to pro radost. Na chovu nezbohatneš.
Pamatuji si, že na začátku byly vaše ovce
více slyšet než dnes. Je to dáno jejich počtem? V příručkách o chovu se píše, že
ovce mají být alespoň tři.
Ovce bečí, když je rozmazlíš. Když si jich nevšimneš, tak nebečí. Jenom leží, žerou trávu
a zase leží. Ráno v půl šesté pod oknem bečí,
když vědí, že dostanou krmení. Já jim dávám
granule a ony mne poslouchají jako psy. Když
jim dám kyblíček s granulemi, tak za mnou
půjdou klidně přes celou vesnici. Já jsem je
musel nějak naučit, aby mne poslouchaly,
šly za mnou a neutíkaly. Dnes poznají i moje
auto, to je hrozné.
Utíkaly snad?
Ne, ale kdyby utekly na louku, tak už je odtamtud nedostaneš. Normálně Ti ale neutečou, oni nemají kam.
Co jsi musel upravit na zahradě?
Musíš ohradit keře, tam, kam nechceš, aby
ovce šly, tam musíš dát elektrické ohradníky pro ovce. Ony jsou zvědavé a strčí hlavu
všude. Zrovna včera jsem vymotával ovečku
z ohradníku. Takže ani ohradník vždy nepomůže.
Kde jsou ovce ustájené přes zimu?
Mám tady takový přístřešek, vypadá to jako
bouda pro psy, říkám tomu „minisalaš“. Dělal
jsem to sám, vybetonovaná podlaha s kanálkem pro splachování vodou přímo do septiku. Přes zimu jim dávám granule, seno, ale
můžeš dát i tvrdý chleba. Mrkev nechtějí.
Musíš mít i seno na podestlání, které kupuju po balíkách. Přes zimu jsou hodně venku
4
ku Vagnerů. Najdete zde také slepice a včely.
Na moji otázku, co by doporučil budoucím
chovatelům v Tisé, odpovídá stručně: „ať jdou
do toho!“
Ovce, ale i kozy, se kromě soukromých zahrad a farem stále častěji vyskytují i na pozemcích měst a obcí.
Například v Praze má pastva dlouholetou
tradici. Těžko dostupné louky podle historických dokumentů spásala domácí zvířata už
v 19. a 20. století. Vedení města se k tradici vrátilo před několika lety. Letos připravuje v řadě
šestnáctou sezonu. Ovce a kozy vystřídaly
sekačky například v Bohnickém údolí nebo
v Radotínských skalách. Praha již řízenou pastvu využívala v Prokopském údolí nebo v Šárce. Historicky byla tato území spásána 200 až
300 let. Během té doby tam díky tomu vyrostl
specifický typ travin, které nejlépe udržují
tato zvířata. Zatímco ovce spásají trávu, kozy
se postarají o nežádoucí keře. Když stáda
z těchto pastvin před několika desetiletími
zmizela, území zarostlo náletovými křovinami. Například jenom na vyčištění Bohnického
údolí se muselo pracovat asi deset let.
Stáda každoročně udržují čtyřicet významných přírodních lokalit o celkové rozloze téměř 55 hektarů. V přírodních parcích se často
pase volně bez ohradníků. Zatímco přes den
jsou zvířata na pastvě, na noc musí chráněné
území opustit. Pastevec se musí také například postarat o veterinární vyšetření. Zkušenosti s ovčím a kozím stádem má také Praha
11, které spásá trávu na okrajových částech
Jižního Města. Zvířata v městském prostředí
slouží také jako atrakce pro místní obyvatele
a děti. „Zkušenosti s tím máme velmi dobré.
Už jsme i vychovali lidi, aby je nekrmili a hlídali si psy,“ řekl předseda výboru pro životní
prostředí Dan Urban. O stádo se pro jedenáctou městskou část stará občanské sdružení
Tarrouca, ročně mu radnice platí asi 400 tisíc
korun, což podle Urbana vyjde zhruba stejně
jako sekání. (Zdroj - týdeník Zemědělec, 17. 5.
2010)
Možná by se touto tradicí mohla obec Tisá
v budoucnu inspirovat. Náletových dřevin tu
bohužel máme dostatek. Nekončící hluk sekaček by mohlo vystřídat bečení ovcí nebo
mečení koz. Ani pro maso bychom nemuseli
chodit daleko.
Pár praktických informací o chovu ovcí
z internetu na závěr
Na pozemku rozlohy kolem 1500 metrů
čtverečných se uživí pět až šest ovcí.
Na zimní období je třeba ovce ustájit a zajistit dostatek krmení, pokud se nerozhodnete pro jejich zužitkování v podobě chutného
jehněčího. Ale přes letní sezonu se ovečky
na běžné zahradě uživí. Spasou trávník a sežerou spadané ovoce. Váš trávník bude jako
zelený koberec, neboť na rozdíl třeba od koz,
které si vybírají, spasou ovce vše zelené včetně plevelů.
Důležitá je stálá skladba potravy. PřilepšoPokračování na str. 5
vat ovcím se musí opatrně. Musejí si na jiný
druh potravy postupně zvykat. V žádném
případě sedlák nesmí na Štědrý den nasypat
ovcím pytel ovsa, jako ve starých vánočních
povídkách. Může se totiž stát, že se prudkou
změnou krmení nafouknou a uhynou.
Pokud má ovce dostatek kvalitní pastvy,
nepotřebuje ani jadrné krmivo a dobře přibírá na váze. Jehňata ve stáří 100 dní dosahují
průměrné hmotnosti kolem 36 kg. Živá hmotnost beranů v dospělosti činí 100 až 140 kg
a bahnic okolo 80 kg.
Ovečka není samotářským tvorem. Pokud je sama, hodně bečí, a proto potřebuje
žít ve stádu. Proto byste si měli pořizovat
pár, nebo ještě lépe trojici. Zpočátku je lepší
pořídit si menší počet ovcí a pozorovat, kolik trávy spasou a pak eventuálně přikoupit
další.
Ovcí se chovají různé druhy. Na zahradu
jsou velice vhodné „mini“ ovečky quessantské, které dorůstají maximálně do půl metru
a váží kolem dvaceti kilogramů. Jiným menším plemenem jsou ovce kamerunské, připomínající svým vzhledem kozy a dokonce
se ani nemusí stříhat. Pořizovací cena ovcí
je závislá na plemeni i pohlaví a k tomu je
třeba připočítat náklady na seno ke krmení
a podestýlku, dále minimální liz, veterinární
péči a případně zaplacení stříhače vlny. Hodně populárním plemenem je Suffolk - ovce
s černou hlavou a nohama. Jejich chov je
poměrně nenáročný a stále oblíbenější. Tyto
ovce jsou odolné a vhodné i do horských
oblastí.
Ovcím svědčí čerstvý vzduch. Jedna věc je
pro ovce údajně nebezpečná: klasický zděný
chlív, v němž se drží vlhkost, a do něhož se
ovce na noc zavírají. Když je chovatel ráno vypouští, jsou vrátka doslova zpocená opravdu
jako vrata od chlíva. Ovcím nevadí zima, ale
vlhkost a průvan ano. Vlhko jim nedělá dobře
na plíce, podporuje výskyt různých parazitů,
zvířata nastydnou a chov se nedaří.
Ovce říjí jednou ročně, na podzim, a březost trvá zhruba pět měsíců – 145 až 155 dní.
Názory na tzv. zapouštění ovcí se různí, někteří chovatelé v prvním roce mladé ovce nezapouštějí. Řada je však jiného názoru. Jehňata
nechávají celou dobu ve stádě. Až příroda
dovolí, tak ovce zabřezne. V říjnu nebo v listopadu, některá třeba až následující rok. Berany
je ideální dávat do chovu ve stáří půldruhého
roku. To už jsou vyspělí a mohou se klidně
pustit i na 50 ovcí. Praxe připouští využívat
do chovu berany starší šesti měsíců, ale tyhle mladíky lze pustit maximálně na pět ovcí.
Pokud je ovcí víc, beran se takzvaně vyskáče
a zarazí se jeho vývoj.
Veterinární prevence zdravého stáda – pokud chováte plemenná zvířata, zejména berany, mělo by celé stádo projít jednou v roce
veterinární kontrolou. Veterinární lékař ovcím
odebere vzorky krve a nechá udělat jejich
rozbor, aby zjistil, zda ve stádě není nějaká nákaza. Kontrolu hradí stát, protože má zájem,
aby chovy ovcí byly zdravotně nezávadné.
Prevence spočívá i v odčervování ovcí. Některý chovatel odčervuje dvakrát do roka, jiný
na základě tzv. koprologického vyšetření, při
němž je odebrán trus od několika ovcí a je vyšetřen v laboratoři. Po zjištění množství cizopasníků veterinář nasadí potřebný preparát
na odčervení.
Jednou ročně při střiži vlny upravuji ovcím
paznehty, i když úpravu tolik nepotřebují,
protože si je ve výběhu obrušují samy. Pokud
jsou však ovce zavřené, je nutno dělat korekturu paznehtů dvakrát až třikrát ročně.
Teď už víte, jak na to. Hurá do toho! Třeba se jednou dočkáme i nějakého většího
stáda spásajícího obecní louky nebo salaše prodávající ovčí mléko a sýry.
Výlet do historie obce Tisá – Ostrov
V rámci cyklu Výlety do historie obce Tisá
připravil na letošní jaro Spolek pro Tisou výlet za poznáním historie místní části Ostrov.
Ostrov byl již v 16. a 17. století takovou
„průmyslovou zónou“ oblasti. Byly zde hamry, kovárny, pily, obilné mlýny, v blízkém okolí se těžila ruda, obživě sloužily i louky, pole.
Formou udělení léna, svobod a povinností
byl z našeho dnešního pohledu zabezpečen obchod, ale i daňové povinnosti. Řadu
podkladů se podařilo zdokumentovat a tak
moderovaná procházka historií je úžasná.
Na čtyřicet účastníků se tak v úvodní přednášce v příjemném prostředí hotelu Ostrov
seznámili s vlastní historií, na pětikilometrovém okruhu pak s místy, kde stávaly mlýny,
hospody, s některými památkami – památ-
nými kříži, historickými zemskými mezníky,
studánkou odkud si hraběnka Thunová nechával přivážet vodu. Součástí výletu bylo
i vyprávění o historii horolezectví v Ostrově.
Výlet připravili a účastníky fundovaně provázeli členové našeho Spolku Tomáš Kratochvíl
a Gerhard Tschunko.
Tento výlet byl první vlaštovkou aktivit
Spolku pro Tisou, v nichž ze získaného grantu od nadace O2, budeme prostřednictvím
QR kódů návštěvníkům i obyvatelům obce
s využitím mobilních aplikací Smartphonů zpřístupňovat informace o historii obce
a na tato místa je přivádět. Takže pokud jste
výlet nestihli, stačí si zde stáhnout průvodce
a na výlet vyrazit.
Za Spolek pro Tisou Radim Bzura
5
V Ostrově se koná pátý ročník
festivalu Rock on the Rocks
Kapela Berlin Boom Orchestra účinkovala na festivalu v roce 2014. 6
Foto: Petr Bureš
Tisá – Hudební fandové se mohou
těšit již na pátý ročník festivalu Rock
on the Rocks, který se koná v Ostrově
v areálu kempu Pod Císařem 14. a 15.
srpna. Hudební nabídka je letos opravdu pestrá, na své si přijdou fanoušci
rocku, ska nebo třeba funku. Jako každý rok, i v roce 2015 festival nabízí
kapely z obou stran česko-německé
hranice. Z českých skupin se představí
například ska-punkoví Peshata, rock-dance parta Simple Muffin, kterou již
z Tisé velice dobře známe, ústečtí Nauzea Orchestra, či místní Gorily v mlze.
Německou hudbu budou reprezentovat drážďanští Paisley, KILL ME Pussycat, nebo funková formace Radiophon.
Hudbou ale nabídka festivalu nekončí. V sobotu se návštěvníci budou moci
přiučit žonglování, dojde na již klasické
kurzy lezení, zdravotníci z Děčína provedou ukázky první pomoci. Připravena
bude také výtvarná dílnička pro děti,
stručný kurz fotografování a psí parta,
která zájemcům ukáže sport psích spřežení a nechá se také pomazlit a pohladit. Samozřejmostí je široká nabídka jídla a pití pro každého návštěvníka.
Petr Bureš
Tisá v čase: kdo z koho?
Možná trochu provokativní název napovídá, že tento článek bude o změnách, která obec Tisá prodělala vývojem v čase.
Monitoring vývoje čehokoliv v čase není dnes nijak zvláštní metoda, naopak bývá častým výchozím bodem při podrobnějších analýzách rozvoje území a prognózování do budoucna. Následující příspěvek je velice stručným výtahem podrobnější studie, která byla součástí úspěšně obhájené bakalářské práce autorky v roce 2008, a nyní byla zaktualizována a znovu použita pro účely rigorózní práce. Posuďte sami, jak se změnil charakter obce:
Vývoj sídla zachycený na leteckých
snímcích
Pro účely studie bylo k dispozici celkem
pět leteckých snímků a ortofotomap z let:
1953, 1982, 1996, 2003 a 2015. Pomocí generalizovaného plánku obce bylo sledováno, jak se měnily následující prvky: celkový
tvar obce, přirozené centrum, komunikace
v obci, zástavba a land use (využití území;
např. lesy, orná půda, louky, atd.). Vše bylo
zaneseno do tabulky změn, z nichž ty nejvýraznější popíšeme nyní, u každého prvku
zvlášť.
V roce 1953 byl celkový tvar obce spíše
lineární, podél hlavní komunikace. Charakteristický oblouk, jaký známe dnes, byl výrazný i v minulosti. Na snímku v roce 1982
je už lineárnost jemně narušena zvýrazňujícími se vztahy uvnitř obce, zejména v jižní
části. Rok 1996 se vyznačoval pokračujícím
zvýrazněním nových vln zástavby do středu oblouku (na jih obce). Nedávný rok 2003
se s charakteristickou lineárností již spojovat nedá, a aktuální podoba v roce 2015 dokládá stále více propojené jednotlivé části,
uzavřenější tvar a vyplněný střed oblouku.
Přirozeným centrem bylo dlouhou
dobu okolí křižovatky na Sněžník (zastávka
„Rozcestí Sněžník“). Obec neměla vzhledem ke svému tvaru na žádném ze srovnávaných snímků klasické centrum návesního
typu. Koncentrace staveb a přirozené centrum se formovalo v oblasti mezi tehdejší
továrnou Kooh-i-noor (knoflíky), křižovatkou na Sněžník, a později kostelem, školou
a dnešním obecním úřadem. Postupně se
zvýrazňovala oblast kolem kostela a školy,
kde se až na snímku z roku 2003 objevuje
viditelné jádro. Nicméně stále ho nelze nazývat klasickou návsí. Postupně tak původně výrazná oblast u křižovatky na Sněžník
ustupuje silnějšímu centru v oblasti mezi
kostelem a školou.
Ve všech srovnávaných letech dominuje oblouk tvořený hlavní komunikací
(silnice č. II/528). V roce 1953 byla poměrně významná cesta od dnešní restaurace
Na Kovárně k rozcestí Na Hvězdě (bod 5
na plánku; býv. p. Rudkovský, dále dnešní
apartmány č. 452, p. Kopecký). Paprskovitě
vybíhající cesty z bodu 5 (Na Hvězdě) jsou
velice patrné na snímku z roku 1982, tímto autorka původně zanesla ono označení
„Na Hvězdě“ (Berrová, 2008). Od roku 1996
je na snímcích patrný nárůst vedlejších
a bočních cest a pěšin, které těsněji propojují různé části obce. Bod 5 Na Hvězdě
Pokračování na str. 8
7
je méně patrný, než v předchozích letech,
ale lze ho stále dobře identifikovat. Od roku
2003 se vytváří výrazné trojúhelníkové propojení mezi body 2 – 5–10 a hustší propojení jednotlivých částí. Na aktuálním satelitním snímku z roku 2015 je patrné, že se
oblouk tvořený hlavní komunikací uzavírá
a zaplňuje hustou sítí nových či obnovených cest, které spojují vzniklé celky nové
zástavby.
Zástavba převažovala dlouhá léta
podél hlavní komunikace, ojediněle
na snímku z roku 1953 identifikujeme
roztroušenou zástavbu kolem bodu 15
(křižovatka „Rozcestí Sněžník“). Rok 1982
na snímku potvrzuje pozvolné zhušťování zástavby do vedlejších směrů z hlavní
komunikace, což pokračuje i na snímku
z roku 1996, kde je patrná koncentrace
zástavby pozvolně do středu oblouku.
Od roku 2003 vyplňuje nová zástavba
střed oblouku, objevuje se i na dříve zcela
nezastavěných plochách a mimo původní
oblasti. Aktuální snímek dokládá rozmach
zástavby uvnitř oblouku obce a podél
vnitřních cest, čímž se vyplnila dosud volná prostranství.
Land use, neboli využití území, zaznamenalo rovněž řadu změn. Na snímku z roku
1953 jsou patrné orné půdy i louky, chudší
stromový fond uvnitř zástavby. Rok 1982 přináší více stromů v podobě drobných shluků
uvnitř oblouku, pole a louky zůstávají patrné. Snímek z roku 1996 přináší změnu v podobě poklesu orné půdy, nárůstu množství
luk a stromů, remízků, hustší lesní porost
na severu obce. Snímky z let 2003 a 2015 dokládají fakt, že louky ustupují zástavbě, orná
půda není téměř viditelná, lesy jsou zachovány a celkově ubylo volných ploch.
Shrnutí lze provést následujícím způsobem:
S pomocí leteckých snímků a ortofotomap z let 1953, 1982, 1996, 2003 a 2015
bylo provedeno srovnání vývoje skupiny
prvků obce Tisá: celkový tvar, přirozené
centrum, komunikace, zástavba a land use.
Bylo zjištěno, že obec byla spíše lineárního
tvaru s ojediněle roztroušenou zástavbou,
která postupem času naplňovala střed oblouku tvořený hlavní komunikací. S narůs-
tající zástavbou přibývalo vnitřních cest,
propojovaly se dříve oddělené části obce
a zástavba se koncentrovala podél bočních
cest tak dlouho, až postupně naplnila prostor uvnitř oblouku. Obec se stala ucelenější, s hustší zelení a menším množstvím
orné půdy, ovšem rovněž s menším počtem
volného prostranství. Charakter obce se
změnil, nejmarkantnější rozdíl vzhledem
k zástavbě a komunikacím je patrný mezi
snímky z let 1996 a 2003.
Mgr. Eva Berrová
Zdroje:
BERROVÁ, E., Potenciál rozvoje obce Tisá.
Ústí nad Labem: 2008. 67 s. Bakalářská práce
na Přírodovědecké fakultě UJEP v Ústí and
Labem, na Katedře geografie. Vedoucí práce:
Doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D.
Letecké snímky 1953, 1982, 1996 a otofotomapa 2003: Katedra geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad
Labem, prezentováno v bakalářské práci Berrová, 2008
Ortofotomapa 2015: Mapová data © 2015
Geo-Basis-DE/BKG (©2009) Google
Rok 1935 • Střípky z tiské kroniky
Byl to zvláštní, trochu výjimečný a na různé události bohatý rok. Počasí, politické
dění na mapě Evropy a Československa
i některé pozoruhodnosti poznamenaly
tento rok. Podívejme se na některé události tak, jak je částečně zaznamenal tehdejší
kronikář v Tisé.
Počasí. Bylo obdobné jako v roce předchozím. Nastaly prudké změny a nenadálé teploty v období, kdy je nikdo nečekal.
První dva měsíce roku byly poměrné teplé.
V polovině března již rozkvetly některé rostliny, fialky a sedmikrásky. Stromy vyrašily
velmi brzo a lidé se přece jenom obávali, že
přijde teplotní zlom. A také že ano. Koncem
dubna a v květnovém měsíci uhodily mrazy. Teploty klesly hluboko pod nulu. Ještě
koncem května byly v Tisé mínus 4 stupně. Dokonce Labe bylo částečně zamrzlé.
Všechno, co rozkvetlo, pozdní mráz spálil.
Začátkem června došlo ke změně a nastalo velmi teplé léto. A sucho. Nepršelo až
na malé přeháňky při občasných bouřkách.
I ty byly poměrné vzácné, ale zato velmi
prudké a napáchaly mnoho škod. Sucho
bylo takové, že na Labi byl zastaven veškerý
lodní provoz a tak zvané „Hladové kameny“
se objevily vysoko nad pokleslou hladinou.
V polovině července naměřily v Tisé teplotu plus 39 stupňů. Podzim už byl jakž takž
normální, ale sucho trvalo dále. Nastal velký nedostatek vody. Studánky a prameny
byly téměř suché, z potoků se staly malinké
stružky. Rybník Kačák téměř vyschl a ryby
8
v poslední kaluži vody uprostřed rybníka
zoufale lapaly po zbytcích vody. Bouřek
nebylo mnoho, ale zato bylo zaznamenáno
nezvykle mnoho blesků. Jeden z nich zapálil dřevěné stavení pana Hackera, jež shořelo do základů a další údery blesků zničily
lesy v oblasti Rájce i porost mezi skalami
v Tisé.
Přes všechny vrtochy počasí byla úroda
poměrně slušná. Obilí z malých políček se
však sklízelo už v polovině července. Brambory byly sice malé, ale přece jenom nějaká
úroda to byla. Pro velmi chudé obyvatele
obce úřad v Tisé v těchto letech poskytl potravinovou pomoc. Podle záznamu v kronice rozdělil 3 374 potravinových lístků
v hodnotě á 10 Kč, 2 959 lístků na chleba,
817kg mouky, 85kg kávy, 2 800kg brambor
a 53 kg cukru.
Místní lesy, hlavně lesy borové, byly silně
poškozeny žírem pilatky ryšavé. Dne 19.
ledna nastalo úplné zatmění měsíce. Obec
Tisá se konečně dočkala stálého kina. Jinak
byli obyvatelé odkázáni na vzdálenější promítání v Libouchci nebo Petrovicích. Do té
doby sem nepravidelně zajíždělo cestovní
kino. Kolem zřízení stálého biografu bylo
dosti rušno, protože provozovatelé ostatních kin v okolí se právem obávali úbytku
návštěvnosti. A tak se objevovaly různé pomlouvačné petice vylepované po nocích.
Pachatelé byli však přistiženi a potrestáni
peněžitou pokutou.
Z politického hlediska hlavní událostí
roku se staly volby do parlamentu. Nejvíce
hlasů nakonec získala Sudetoněmecká strana, na druhém místě se umístila Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu (agrárníci) a třetí místo obsadila
Sociálně-demokratická strana. V parlamentu ovšem nejvíc křesel po přerozdělení
a skrutinii obsadila strana Republikánská.
Ke konci roku došlo též k významné změně
na postu nejvyšším. Ze zdravotních důvodů odstoupil dosavadní prezident Tomáš
Garrigue Masaryk a novým prezidentem se
stal dr. Eduard Beneš.
Dne 14. prosince se v Československé republice uskutečnil první televizní přenos.
Velmi očekávané fotbalové utkání mezi
ČSR a Itálií se přenášelo rozhlasem. Protože
radiových přijímačů bylo velmi málo, postavili majitelé přístroje do otevřených oken,
pustili zvuk naplno a tak mohli všichni poslouchat přímý přenos zápasu. ČSR vyhrála
2 : 1.
Koncem léta prožila Tisá velkou událost.
Na pozvání hraběte Franze Thuna navštívil
Tisou španělský exkrál Alfons XIII. Po politických změnách ve Španělsku opustil svou
zemi a pobýval na různých místech Evropy.
Na pozvání pana Kramáře přijel do Československa. Král Alfons XIII. se významnou
měrou podílel na propuštění pana Kramáře
z rakouské vazby, kde byl pro vlastizradu
odsouzen k trestu smrti. Ale i jinak se král
projevoval velmi lidsky. Za první světové
války intenzivně podporoval výměnu válečných zajatců a též do Španělska přivedl
válečné zajatce obou stran a tím mnohým
zachránil život. Měl také v úmyslu zachránit
carskou rodinu, ale k tomu již v proudu událostí nedošlo. Král Alfons XIII. byl pozván
na královský hon do zdejších lesů. Z lázní
Sedmihorky přijel svým luxusním vozem
značky Duisenberg a v doprovodu místních
průvodců si prohlédl i Velké a Malé stěny,
jimiž byl nadšen.
Co ještě přinesl rok 1935? Ve zdejších skalách byly snad už jako poslední známé vrcholy prvně slezeny věže Ostříž či Východní
věž. Dne 21. září ulovil Franz Vogt ve zdejším revíru největšího jelena dvaadvacetaráka, jehož paroží vážilo 14 kg.
Jak Lapišiška zachránil sokola
Bylo jednou jedno krásné odpoledne,
a skřítek Lapišiška si hověl na své lavičce
uprostřed skal. Když tu ho najednou z odpočinku vyrušila veliká rána, až ze stromů
několik šišek popadalo. „Kdo to tady střílí?!“
rozčílil se hned Lapišiška. Vyběhl na okraj
skal, podíval se dolů a hned mu to bylo
jasné! Pytlák! „Kdo si dovolí v lese pytlačit,
tomu připravím pěkné překvapení!“ rozčiloval se skřítek.
Pytlákovi se zachtělo vzácného sokola,
který hnízdí vysoko ve skalách. Takový sokol vidí každou myšku z velké výšky, a zaslechne zapraskat i tu nejmenší větvičku.
Pytlák si na něj počíhal s flintou, ale netrefil
se a sokol mu uletěl. Napadlo ho, že na něj
nalíčí past. Upletl velikánskou síť z rybářského vlasce, a natáhl jí mezi stromy ve skalách. Přímo do místa, kudy prolétával sokol
ke svému hnízdu. Potom se s flintou schoval za kámen a číhal. Myslel si, že až sokol
poletí zpátky do hnízda, zaplete se do sítě,
a pak ho lépe trefí. Pytlák nevěděl, že ho celou dobu z vršku skal sleduje skřítek Lapišiška. Mnul si ruce a brblal si pod vousy: „Já
I letošní ročník Létoher se povedl!
Tisá – V Tisé je každoročně začátek léta
spojen s Létohrami. Rok 2015 nebyl výjimkou a celkem 26 týmů soutěžilo v sobotu 6.
června o originální pohár, čest a hlavně radost z pohybu. Plány organizátorů narušila
v sobotu ráno pouze neohlášená absence
jednoho z přihlášených týmů, pak již vše
běželo jako na drátkách. „Zaregistrovali jsme
omluvu jednoho týmu dva dni předem, ale
problém pro nás byla neomluvená účast dal-
šího týmu. Párové soutěže jsme museli jako
organizátoři absolvovat dvakrát,“ popsal
trable zástupce pořadatelů Martin Bauer.
Soutěže letošního ročníku, které již tradičně zahrnovaly například volejbal, hod
na koš, cyklistiku, kopanou, lezení, nohejbal,
orientační běh, či stolní tenis, proběhly bez
větších problémů. Diváci si jen mohli povšimnout poněkud motivovanějších sportovců a jejich rodičů, kteří ne vždy souhlasili
Narodil se Elvis Presley, současný Dalai
Lama Tenzin Gyatso, Luciano Pavarotti,
Alain Delon či Woody Allen. V témže roce
zemřel po nehodě s motocyklem Lawrence
z Arabie.
Proč jsem si vybral právě rok 1935? Protože v tomto roce jsem narodil i já.
Gerhard Tschunko
ti ukážu, pytláku jeden! Jednomu past líčíš,
sám se do ní zapleteš!“. Tu se najednou nad
korunami stromů objevila dvě obrovská křídla – sokol se vrací domů! Prolétl nad lesíkem, proletěl skalami a vlétl do březového
hájku a namířil si to rovnou ke hnízdu.
Pytlák zamířil, a připravil se na výstřel.
Jen pár mávnutí křídel dělilo sokola od sítě!
Lapišiška neváhal ani chviličku, přiskočil k síti a zašeptal něco latinsky, cvrnknul
do stromu a hle – síť se sama rozvázala
a sklouzla přímo na pytláka! Ten se vylekal,
střelil do vzduchu, flinta mu upadla a než
se vzpamatoval, ležel na zemi zašněrovaný ve vlastní síti a nemohl se ani pohnout.
Dobře mu tak!
Sokol mezitím doletěl k Lapišiškovi, poděkoval mu za záchranu a věnoval mu
jedno své královské sokolí brko. Lapišiška
si ho hned strčil za svůj špičatý klobouček
a společně se chechtali pytlákovi, který byl
potrestán za to, že chtěl druhému uškodit.
„Však on si tě tu ráno najde hajný a dá ti co
pro to!“, pomyslel si skřítek.
Mgr. Eva Berrová
[email protected]
s výroky rozhodčích. „My Létohry pojímáme
spíše jako sportovně-společenskou událost,
samozřejmě jde o umístění, ale také nám jde
o zábavu a radost z pohybu. Je těžké zlobit
se na rozhodčí, kteří vše dělají dobrovolně,
celý den sedí na sluníčku a kvůli nedostatku
lidí je vlastně ani nemá kdo vystřídat,“ popsal
situaci další z organizátorů Jiří Švejdar.
I letos počasí Létohrám přálo, i když například dobrovolníci zajišťující sporty ve skalách nebo tělocvičně paradoxně mrzli. Většina sportovců ocenila sluníčko v sobotu
a dokonce i nedělní déšť vydatně pomohl
v úklidu, který provedlo jádro Spolku Amatérských Sportů. „Na přípravě i úklidu se víceméně podílelo šest lidí. Byli bychom moc
rádi, kdyby se zapojili i mladší a udrželi tradici. Celou soutěž bychom také nemohli uspořádat bez spolupráce s TJ Spartak Tisá, obce
a jednotlivých sponzorů, převážně z naší
obce“ prozradil Martin Bauer pro Zpravodaj.
A letošní vítězové? Pohár za první místo si
do Brandýsa nad Labem odvezl tým nazvaný jednoduše Brandýs. Druhé místo obsadil Štafetový kolík a třetí místo náleží týmu
HOUSKY 1. Tisá letos brala bramborovou
medaili díky TÝMU RUMOVÁ REZERVA.
9
Mladší přípravka TJ Spartak Tisá na jaře
Statistiky Kuba Beneš, Foto Honza Stanka, Text Vašek Fuchs
11. 4. 2015 Libouchec
Tisá x Ústí
0:7
Tisá x Povrly
3:1
Tisá x Libouchec
0:5
19. 4. 2015 Tisá
Tisá x Chuděrov
1:4
Tisá x Ústí
2:1
Tisá x Neštěmice
1:1
25. 4. 2015 Neštěmice
Tisá x Neštěmice
5:2
Tisá x Ústí
1:6
Tisá x Ústí
4:1
Tisá x Velké Březno
3:3
2. 5. 2015 Ústí zrušeno!
Na jaře kluci odehráli celkem 7 turnajů, z toho 2 turnaje na domácím hřišti
a 5 turnajů venku. Celkem odehráli 22
zápasů, z nichž 10 skončilo výhrou, 4 remízou a 8 porážkou. Níže jsou uvedené
výsledky dle jednotlivých zápasů. Úspěšná jarní sezona byla nakonec zakončena
v sobotu 6. června velkým turnajem
na Městském stadionu v Ústí (výsledky nebyly před uzávěrkou k dispozici),
odkud si každý mladý fotbalista odnesl
medaili.
Fotbal kluky baví, přesto tým bojuje
o svou budoucnost. Současný trenér
Kuba Beneš odchází na vysokou školu,
takže nám chybí trenér na další sezonu.
Doufejme, že se nakonec najde ten pravý a přípravka bude pokračovat. Byla by
to škoda, zvláště když se TJ Spartak drží
v čele okresní ligy.
9. 5. 2015 Chabařovice
Tisá x Chabařovice
4:7
Tisá x Velké Březno
3:5
Tisá x Ústí
5:2
16. 5. 2015 Libouchec
Tisá x Ústí
4:0
Tisá x Neštěmice
6:2
Tisá x Libouchec
3 : 10
24. 5. 2015 Tisá
Tisá x Chuděrov
2:2
Tisá x Ústí
2:3
Tisá x Neštěmice
2:1
30. 5. 2015 Chabařovice
Tisá x Neštěmice
11 : 1
Tisá x Chabařovice
3:3
Tisá x Ústí
4:3
MDD 2015 – výlet do Středních Čech
V sobotu 23. května se
uskutečnil již tradiční výlet k MDD pro děti od pěti
do patnácti let.
Letošním cílem byly Staré
Hrady a Zábavní park Mirakulum.
Staré Hrady
Na pohádkovém
hradu
a zámku Staré Hrady děti provázela překrásná princezna
v modrých šatech, která je za-
vedla do pohádek čaroděje
Archibalda I. Nejdříve je seznámila se skřítky, poté je zavedla do zámeckého tajemného
sklepení. Ukázala jim vodní říší,
kde viděly vodníky, pak následovala domácnost obrů, zimní
království, dračí sloj a na závěr
prohlídky navštívily děti čertovskou školu. V pekle se s dětmi
princezna rozloučila, ale před
tím jim dovolila zalovit rukou
10 ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 21. ročník, 3. číslo, 2015
Část party ve Starých Hradech.
Foto: Anna Salabová
v kouzelném pytli. Vytáhnu si brouka, žížalu, pavouka nebo se na mě usměje štěstí
a vylovím bonbon? Všechny děti byly odvážné a za to obdržely sladkou odměnu.
Také od princezny dostaly velkou pohlednici Vodnického království Pohádkových
Starých Hradů.
Po prohlídce, při polední přestávce, si
každý užíval na nádvoří volný čas svým
vlastním způsobem. Většina dětí obědvala, některé s dřevěným mečem využily čas
Takových prolézaček je v Mirakulu milion.
při tréninku či v souboji, některé se zase
postaraly o nakrmení kozy, která trávila čas
na nádvoří s nimi.
Zábavní park Mirakulum Milovice
Ze Starých Hradů se děti přesunuly do zábavního parku Mirakulum. Hned jak vešly
do parku, ocitly se v pravém dětském ráji.
Velká trampolína – obrovská skákací plocha, lanové centrum s tobogány, dřevěný
hrad s mnoha mostky, rozhlednami a skluzavkami, amfiteátr s kulturním programem,
Foto: Anna Salabová
CELODENNÍ VÝLET DO HŘENSKA
Nezadržitelně se k nám blíží
léto a s ním i čas prázdnin. Jak už
to tak bývá, nejvíce se na prázdniny těší děti. Bez dětí by nebylo
smíchu a radosti, proto celý svět
slaví jejich svátek.
Ani my v Mateřské škole jsme
nezůstali pozadu a přichystali jsme pro ně celodenní výlet
do Hřenska. Zážitek to byl pro
děti vskutku velký.
Nejprve nás odvezl autobus
do Děčína do přístavu na výletní loď, se kterou jsme se plavili
podzemní chodby, bludiště, lesní naučná
stezka, minizoo, a to zdaleka není celý výčet
atrakcí, které si děti mohly vyzkoušet! A při
těchto aktivitách, hrách a zábavě strávily
děti celé odpoledne.
Počasí se vydařilo, byl krásný slunečný
den, prohlídka Starých Hradů byla pohádková, zábavní park byl úžasný. Tak takhle
má vypadat ta správná oslava Mezinárodního dne dětí.
Jana Tůmová
Po návštěvě zámku je nutné se pořádně posilnit. Foto: Jana Tůmová
malý ptáček ledňáček. Bohužel
naše přání spatřit ho nebylo vyslyšeno.
Plavba na lodičkách s krásným a poutavým výkladem
pana převozníka rychle ubíhala.
Viděli jsme zkamenělou rodinu:
tátu s mámou a čtyřmi dcerami – Ankou, Fankou, Mankou
a Dankou. Babička Casa Blanca
prý od nich utekla do velkých
soutěsek. Dále jsme uviděli
draka připoutaného řetězem,
vodníka Kameníčka, jak si opravoval botu, hada, co byl dlouhý
dva kilometry a jeho ocas končil ve velkých soutěskách, opici, vodopád a spousty dalších
zajímavostí. Také jsme mohli
ochutnat pramen ,,Živé vody.“
Kdo ho ochutná, ten se podle
pověsti dožije své smrti. Pan
převozník nás také na lodičce
po Labi do Hřenska. Viděli jsme
volavky, děti zaujaly bójky, mávali jsme cyklistům, počítali vagóny
na projíždějících vlacích. Cesta to
byla zajímavá a dětem se líbila.
Ve Hřensku jsme se po malé
přestávce na občerstvení vypravili pěšky skalním údolím
k soutěskám. Zdejší příroda
nabízí spoustu krás. Říčka Kamenice, která teče podél stezky,
je plná ryb od malých po větší,
které jsme cestou pozorovali.
Dozvěděli jsme se, že tu žije
ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 21. ročník, 3. číslo, 2015 11
pěkně pohoupal a my jsme mu na oplátku zazpívali. Naše zpívání se mu moc líbilo
a nešetřil chválou i na chování našich dětí.
Na rozloučenou a za odměnu, že byly děti
moc hodné a pozorné, dostaly záložku
a pozvání, ať přijedeme někdy zas.
A protože jsme ušli velký kus cesty, někteří si v autobuse cestu domů trochu zdřímli.
Šárka Taslarová a Jitka Friedelová
Závěrem ještě pár slov:
Blíží se konec školního roku a v MŠ proběhla spousta akcí pro děti i pro rodiče
a na děti ještě několik akcí čeká. Za zmínku
stojí například exkurze předškoláků do nemocnice v Ústí nad Labem,
hledání pokladu ve skalách spolu s dětmi
z MŠ Libouchec, rozloučení s předškoláky
a spaní ve školce.
Rodičům bychom chtěli poděkovat
za podporu a přízeň, dětem přejeme krásné
prázdniny a budoucím školákům vykročení
tou správnou nohou do ZŠ.
Chtěla poděkovat všem svým spolupracovnicím za práci a popřát jim krásnou dovolenou.
Dana Kubašková
Den Země
Tento významný den jsme si ve škole
připomněli několika aktivitami. Mladší
žáci připravovali ve skupinkách výtvarné návrhy školní zahrady, kterou
bychom chtěli v blízké době upravit.
Jejich fantazie a představy, jak by se zahrada dala lépe využít, jsou vystaveny
na chodbách školy a budou inspirací
při realizaci tohoto projektu. Starší žáci
se chopili zahradního náčiní a udělali pořádek na zahradě, kolem školy
a na hřišti za OÚ. Poté jsme využili nabídky našeho bývalého žáka, který se
věnuje výcviku dravých ptáků a uspořádal pro všechny bezplatnou besedu
s praktickými ukázkami. Michalu Vorlíčkovi za zajímavou besedu děkujeme.
I. Burianová
Škola vyhrála knihy v projektu Grab the Reader
Tisá – Základní škola v Tisé získala celkem
96 knih a poukaz na zakoupení knihovny
v hodnotě 1000 Kč díky projektu, který vypracovala paní učitelka Gabi Mühlfeitová
v rámci letošního ročníku soutěže Grab the
Reader pořádaného Nadačním fondem Prague Post ve spolupráci s nakladatelstvím
Macmillan Education. Knihy ve škole slav-
nostně předala zástupkyně nakladatelství
Lenka Boehmová.
„Nadační fond Prague Post podporuje
rozvoj čtenářských a jazykových dovedností zakládáním anglických knihoven. V letošním ročníku projektu Grab the Reader jsme
zaznamenali nárůst zájemců o téměř 200%.
Výběrové řízení bylo opravdu náročné, pro-
tože většina žádostí byla na vysoké úrovni.
Projekt z Tisé zaměřený na práci s knihou
Robinson Crusoe uspěl mezi sedmdesáti
přihlášenými projekty i díky metodologii zpracování literatury, využití knih žáky
v hodině a práce s nimi v rámci celé školy,“
okomentovala úspěch naší školy Lenka Boehmová.
Gabi Mühlfeitová řekla, že si děti knihy
zasloužily, protože dobře pracují a v hodinách aktivně využívají své znalosti. Podle ní
je pro četbu v angličtině výhodou, že díky
skvělým češtinářkám tisovské děti čtou
opravdu s radostí. Dodala, že nově zakládanou knihovnu povedou právě samy děti.
Pan ředitel, který se slavnostního předání
také zúčastnil, vyzdvihl to, že Tisá uspěla
v konkurenci větších měst. Další vítězové
jsou totiž ze Žďáru nad Sázavou a Znojma.
Nadační fond Prague Post od roku 2011
pomohl založit 13 anglických knihoven
na základních a středních školách v osmi
krajích České republiky. Pátý ročník projektu Grab the Reader otevře fond v prosinci
2015.
Petr Bureš
Výjezd do Itálie
25. 5. jsme jeli se školou
do Itálie. Jízda autobusem byla
dlouhá, ale přežili jsme. Přijeli
jsme k hotelu a na něm byl nápis Casa al mare, což v překladu
znamená Dům u moře. Jeden
den bylo ošklivé počasí, pak už
bylo pořád hezky. Každý večer
jsme měli k večeři italské těstoviny jako předkrm. Byly moc
dobré.
Chodili jsme po uličkách
italského města Riccione a nakukovali jsme do obchůdků.
Na pláži u moře jsme byli často.
Ve čtvrtek jsme navštívili malý
státeček Republika San Marino.
Je to nádherný stát. Každý rok
je zde průvod, vpředu nesou
lebku svatého Marina, který stát
založil. Z hory Monte Titano byl
krásný výhled. Pátek a sobotu
jsme strávili převážně u moře.
V sobotu večer jsme se vydali zpátky domů. Ráno v 9 hod.
jsme byli v Tisé. Moc se mi tam
líbilo, klidně bych jela znovu.
Sabina Štěrbová, 5. ročník
Pěvecký sbor Tisá vystoupil na Noci kostelů
Tisá – Tisovský pěvecký sbor korunoval svým vystoupením Noc kostelů dne 29. 5. Kostelem Sv. Anny zněly nejen skladby jako
Adiemus od Karla Jenkinse či Mozartovo Nokturno, ale také spirituály a lidové písně. Celý záznam koncertu můžete shlédnout
na adrese https://www.youtube.com/watch?v=RJD1lsHkHsk. Petr Bureš
Maminky si budou moci zaběhat 19. Září!
Tisá – V září se do Tisé stěhuje projekt, který má
za cíl podpořit radost z pohybu a sounáležitost aktivních maminek a rodin. V sobotu 19. září odstartuje
štafetový běh MAMINY RUN, který je součástí seriálu
Maminy Cup – festivalu sportu a zdravého životního
stylu maminek z celé České republiky. O co jde? V podstatě jde o to sejít se, zaběhnout si nedlouhou trasu
a pobavit se u toho. Maminky spolu uběhnou 5 km.
Běží jako skupina, štafetu si nepředávají mezi sebou,
ta se předává mezi městy/obcemi. Pořádně si společný běh užijí, nafotí foto z průběhu celé akce. Do štafetového kolíku – tubusu, vloží připravený symbol obce.
Pokud máte chuť zaběhat si a ukázat svým dětem,
že čas se dá trávit i jinak než u televize, napište mail
koordinátorce běhu Petře Burešové na adresu [email protected]. Pokud víte, jaký předmět by měl
symbolizovat Tisou, napište nám do redakce.
red
Na dokončení registrace auta máme čas jen do konce června
Tisá – V České republice je stále více než
700 tisíc vozidel s nedokončenou registrací. Přímo v okrese Ústí nad Labem je takových aut ještě 10 223. Čas na nápravu mají
řidiči už jen do 30. června. Pokud do tohoto data nenavštíví úřad, od 1. července
jejich vozidla administrativně zaniknou,
nesmí na silnici a nepůjdou už znovu zaregistrovat.
Nedokončená registrace je situace, kdy
starý majitel auto odhlásil, ale nový už jej
na sebe nepřepsal. Vlastnictví takového
vozu lze snadno dohledat v online aplikace spuštěné ministerstvem dopravy na adrese www.dokonceteregistraci.cz .
Samotné
dokončení
registrace
na místně příslušném úřadě s rozšířenou
působností majitele a provozovatele vo-
zidla je velmi jednoduché. K žádosti se
dokládá: občanský průkaz či jiný doklad
totožnosti, doklady k vozidlu (technický
průkaz + osvědčení o registraci vozidla),
doklad o pojištění, protokol o evidenční kontrole a doklad o platné technické
prohlídce.
Petr Bureš
Zachraňme klenot, který v Tisé máme
lézt v roce 1954 a nikdo si nedovolil je nectít a nedodržovat.
Přestěhovali jsme se s manželkou v roce
2007 do Tisé, chtěli jsme být blízko našich
skal. Osm let se snažím dosáhnou toho,
aby se pravidla dodržovala. Nejen psaním stížností na CHKO, Český horolezecký
svaz a také obci. A jaký je stav: Nejen, že se
leze pár hodin po dešti, a skála je mokrá,
leze se po zakázaných cestách a věžích,
a to ve velkých skupinách. Jedná se o komerční skupiny, účastníky „horolezeckých
kurzů“, které jsou na obou koncích obce
na poutačích nabízeny. V letech 2003
- 2005 tu řádila firma Extréme Experience. Tato požádala Vládu České republiky
k udělení výjimky ze základních ochranných podmínek Přírodní památky Tiské
Vážení občané, vážený pane starosto,
vážení zastupitelé, lezci, milovníci přírody
a Tiských stěn. Můj dnešní příspěvek je
věnován romantickému skalnímu městu,
které se vypíná nad naší obci. Unikátní
krajina vznikla zpevněním písků usazených na dně moře koncem druhohor.
Pozdějšími pohyby zemské kůry bylo dno
vyzdviženo a polámáno. Následnou erozí
vznikly tabulové hory, vysoké skalní stěny,
pískovcové věže, kaňony a divoké rokle po dlouhou dobu pro člověka obtížně přístupná a proto málo dotčená příroda.
Postupem času se ukázala nutnost
vzácnou krajinu a její přírodu chránit a došlo k vyhlášení Národního parku Českosaské Švýcarsko. K připojení Tiských stěn
k Národnímu parku České Švýcarsko byla
obec Tisá před několika lety vyzvána, ale
několik odpůrců tomu šířením nepravdivých informací zabránilo. Nemůže být pochyb o tom, že to je škoda.
Tiské stěny jsou však součástí Chráněné
krajinné oblasti Labské pískovce a také vyhlášenou Přírodní památkou. Ta zahrnuje:
Malé a Velké stěny, Hřebenové stěny a Bürschlické stěny za cestou. Na značeném
okruhu jsou umístěny vkusné tabule, které informují turisty o floře a fauně a také,
jak se zde mají chovat. Je třeba sledovat
jen vyznačené a nově upravené cesty, aby
nedošlo k poškození pískovců skalního
města. Lze jen apelovat na rodiče, aby své
děti na toto upozorňovaly a sami jim byli
příkladem.
Dne 6. března 1864 uskutečnila u našich německých sousedů šestice mladých
sportovců z Bad Schandau výstup na Fal-
kenstein. Tento den je dnem, kdy vzniklo
sportovní skalní lezení na pískovcových
skalách. Postupný vývoj si vynutil pravidla
lezení, která zahrnovala mimo jiné zákaz
lezení po dešti a také ochranu přírody.
Tato pravidla převzali také čeští lezci před
II. světovou válkou a následné generace.
S mými kamarády vrstevníky jsme začali
stěny, kterou ale vláda nepovolila (Usnesení z 27.dubna 2005). Zákaz platí, ale kurzy
se konají dál. V roce 2013 jsem přistihl pět
lezců, kteří z dlouhé chvíle házeli kameny
na poškozenou věž. Když jsem se jich zeptal: „Co tu proboha děláte? To nemáte nic
jiného na práci, než ty skály ničit?“, jeden
mi odpověděl: „Copak se tu dá ještě něco
zničit?“ a ukázal směrem na skálu. „Poškozené jsou od lezců, kteří lezou po dešti
jako vy. „Mohu si vás vyfotit?“, zeptal jsem
se. Mlčeli. Kompakt nosím na zápěstí
a udělal jsem dva snímky. Ten nejstarší mi
řekl: „Víte, že bez našeho souhlasu nás ne-
smíte fotit?“
„Ano to vím“, odpověděl jsem.
„Tak já zavolám policii“, řekl.
„Jen ji zavolejte, oni jsou jediní oprávnění, kteří vám mohou dát pokutu“.
Mlčky odešli.
V neděli10. května 2015 jsem viděl, že
v úseku kolem Rozhledny lezlo hodně lidí.
Vytrvale tehdy pršelo od čtvrtka 7. května,
8. a 9. května byly v noci bouřky, největší
v roce. Bylo kolem třetí hodiny odpoledne a šel jsem tam podívat. Bylo tam okolo
dvaceti lezců. Když mě zahlédli, začali někteří odcházet. Došel jsem k malé skupině,
někteří se otočili a vyhlíželi na stěnu. Zeptal jsem se, zda vědí, že je povoleno lézt
až 24 hodin po dešti. Jeden z nich seděl
na kameni a ironicky se na mě díval. Položil jsem mu stejnou otázku. Řekl, že neví,
že pršelo. „Ale ano, tři dny za sebou a vidíte, že je skála mokrá. Mohu se vás zeptat,
z kterého jste oddílu?“
„My nejsme z žádného oddílu.“
„Můžete mi ukázat vstupenku?“
„My máme předplaceno“
„Není vám trapně, jste už dospělý člověk“. Mlčení.
Jednotlivci ani účastníci kurzů neplatí
vstupné, neprojdou areálem, kde je pokladna, obejdou ji stezkou od budovy Horské služby. Lezecké kurzy se pořádají v části Rozhledna přilehlých Malých stěnách
a Hřebenových stěnách. Ví o tom paní Krňáková u pokladny, se kterou jsi vždy popovídám. Ví také, že se leze po dešti. Před lety
jsem upozornil předsedu Vrcholové komise
pana Rosola, ale nijak se ve věci neangažuje. V průběhu let jsem několik skupin lezců
přesvědčil, nebo vyhnal, to ovšem není řešení. Tisá proslula tím, že na rozdíl od jiných
oblastí, se zde může všechno. Němečtí lezci
to náležitě využívají, ale pokud jsem je vyzval, tak lezení ukončili a odešli.
Jsem rád, že se pan starosta Jandásek
rozhodl hledat další řešení. V jednání je zřízení strážce s podporou Úřadu práce a také
spolupráce s Policií ČR, která má ochranu
ŽP ve své gesci. Tak doufám, že to podaří.
Karel Plechač Tisá
Vydává obec Tisá • sídlo: Tisá 205, 403 36 Tisá • IČ: 00267082.
Vychází jedenkrát za dva měsíce • Uzávěrka dalšího čísla je 5. 6. 2015 • Nevyžádané příspěvky se nevracejí
Náklad tohoto vydání je 500 ks • Pro občany obce výtisk zdarma • Redakce: [email protected]
Tisk: Jiří Bartoš – SLON, spol. s r.o., www.tiskslon.cz
Tento zpravodaj je zaregistrován na Ministerstvu kultury v Praze – evidenční číslo: MK ČR E 10434
Projekt byl podpořen Ústeckou komunitní nadací z výnosu nadačního investičního
fondu a z prostedků společnsti Air Products spol. s.r.o.

Zpravodaj obce Tisá č. 3/2015

Transkript

Podobné dokumenty

Školní časopis č. 1 - Základní škola a mateřská škola Tisá

Časopis Základní školy Tisá

Obsah Blahopřejeme Slovo místostarostky