zde - PRO 2013+

A nal ý z a pot enc i ál ů –
S pol e č ná z pr áv a
Souhrnná zzpráva analýzzy potenciálůů
zzpracováno v rámci
r
projektuu
„Partnerstvíí Rakousko-Č
Česká republiika v Euroreggionu Střed – PRO 2013+““
stav: čeervenec 20133
Smluvní partner:
JJihomoravskký kraj
Ž
Žerotínovo
náám. 3/5, 601 82 Brno
w
www.kr-jihom
oravsky.cz
K
Kontakt:
Ing. Ivo Minařík, orr@kr-jihomo
o
ravsky.cz
Kraj Vysočin
na
Odbor region
nálního rozvo
oje
Žižkova 57, 587
5 33 Jihlava
Kontakt: Doc. RNDr. Iveta Fryšová,
F
Ph.D
D., frysova.i@kkr-Vysočina.czz
M
Magistrát
měssta Vídeň
Oddělení mag
O
gistrátu 18 – Rozvoj městaa a plán rozvoje města
R
Rathausstraße
e 14-16, A-10082 Wien
K
Kontakt:
DI Paaul Grohmannn, [email protected]
Úřad Dolnoraakouské zemsské vlády
Ú
O
Oddělení
RU 2 – Regionální plánování a regionální politika
L
Landhausplatz
z 1, Haus 16, A-3109
A
St. Pöölten
K
Kontakt:
Mag. Simon Ortneer, [email protected]
Dodavateel:
Hakoning DHV CR, spo
ol. s r. o.
Černopolnní 39, 613 00 Brno
B
[email protected]
www.dhv.ccz
mecca co
onsulting
Paul-Hörbbiger-Weg 12,
A-1130 Wien
W
[email protected]
www.meccca-consulting..at
MEPCO, s.r.o.
V Jámě 699/1,
110 00 Prraha 1
mepco@m
mepco.cz
www.meppco.cz
2
Koontakt:
Ingg. Radim Gill vedení projektu
Mggr. Lukáš Malááč koordinacce projektu
Koontakt:
DI Dr. Hannes S
Schaffer vedení pprojektu
Maag. Stefan Plhha koordinaace projektu
Kaarolina Nowak, MMSc projektovvá spolupráce
Koontakt:
Ingg. David Kopppitz vedení projektu
Mggr. Otto Mertens koordinacce projektu
Titulní list vložit do PDF (Adobe Acrobat).................................................................................................................. 1 1. Úvod ................................................................................................................................................................. 4 2. Projektový region PRO 2013+ .......................................................................................................................... 5 3. Společné potenciály: výsledky a interpretace ................................................................................................... 7 3.1. Metodika hodnocení potenciálů – kvantitativní a kvalitativní hodnocení .................................................. 7 3.2. Přehled identifikovaných potenciálů ...................................................................................................... 10 3.3. „Pohár PRO 2013+” ............................................................................................................................... 14 3.3.1. Skupina „Konkurenceschopná ekonomika” ....................................................................................... 14 3.3.2. Skupina „Lidé a služby” ..................................................................................................................... 19 3.3.3. Skupina „Životní prostředí a infrastruktura” ....................................................................................... 21 3.3.4. Skupina „Regionální rozvoj a instituce” ............................................................................................. 22 3.4. 3.4.1. Skupina “konkurenceschopné ekonomiky” ........................................................................................ 26 3.4.2. Skupina “Lidé a služby” ..................................................................................................................... 31 3.4.3. Skupina “životní prostředí a infrastruktura”........................................................................................ 33 3.4.4. Skupina "Regionální rozvoj a instituce" ............................................................................................. 39 3.5. 4. ‘Regionální Pohár’ ................................................................................................................................. 26 ‘Šípková Růženka’ ................................................................................................................................. 40 3.5.1. Skupina ‘konkurenceschopná ekonomika’ ........................................................................................ 40 3.5.2. Skupina "Lidé a služby" ..................................................................................................................... 41 3.5.3. Skupina "Infrastruktura a životní prostředí" ....................................................................................... 46 3.5.4. Skupina ‘Regionální rozvoj a instituce’ .............................................................................................. 47 Bibliografie a slovník použitých výrazů ........................................................................................................... 48 3
1. Úvod
Po pádu Železné opony prošla přeshraniční spolupráce mezi Rakouskem a Českou republikou různými fázemi. Po
vstupu Rakouska do Evropské unie byla spolupráce podpořena dvěma nástroji: INTERREG IIA pro rakouskou stranu
a PHARE CBC pro stranu českou. Vstup České republiky do Evropské unie znamenal velký rozmach také pro
přeshraniční spolupráci mezi Rakouskem a ČR. Rozvinula se intenzivní a integrovaná síť sestávající se z různých
aktérů, která je podporována přeshraničním programem Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika
2007-2013. Další důležité podněty pro spolupráci poskytují iniciativy jako „CENTROPE“ nebo „Podunajská strategie
(Makroregionální strategie EU pro dunajský region)“.
Pro nadcházející programové období 2014-2020 byl Evropskou komisí stanoven nový požadavek „tematické
koncentrace“, jehož zavedení do příštího přeshraničního programu vyžaduje intenzivní spolupráci. Pro zjednodušení
a podporu rozhodování o této záležitosti byl regiony Vysočina, Jihomoravský kraj, Dolní Rakousko a Vídeň iniciován
projekt „Partnerství Rakousko – ČR ve Středoevropském regionu - PRO 2013+“.
V rámci projektu „PRO 2013+“ byly zpracovány materiály „analýza sítí“ a „analýza potenciálů“, které poskytují
obsáhlé informace o minulém a budoucím rozvoji přeshraniční spolupráce mezi Rakouskem a Českou republikou.
Analýza sítí kladla důraz na jednotlivé zúčastněné regiony. V úvodní fázi proběhla harmonizace práce mezi třemi
různými zpracovateli analýzy za regiony Vysočina, Jihomoravský kraj a Rakousko. Tato analýza zohledňuje odlišné
charakteristiky všech zúčastněných regionů a jejím cílem je získat vhled do posledních 5 až 10 let přeshraniční
spolupráce. Ukazuje tematické oblasti, v nichž se rozvinuly nejsilnější spolupráce, struktury, které se nejlépe
podporují rozvoj sítí a výzvy, jenž působí jako překážky pro rozvoj přeshraniční spolupráce Přestože se výsledky
analýzy opírají o vývoj spolupráce v minulosti, poskytují zásadní výchozí bod pro budoucí potenciály rozvoje
přeshraniční spolupráce v projektovém regionu.
V analýze potenciálů byly rozpracovány potenciály pro spolupráci. Hlavním cílem analýzy bylo zjistit, jaké tematické
oblasti nabízejí největší šance pro spolupráci všech zúčastněných regionů. Identifikované potenciály by měly být
podpořeny stabilními a kvalitními kooperativními sítěmi, má-li být dosaženo jejich plného využití a maximálního
možného příspěvku k rozvoji přeshraničního regionu. Analýza potenciálů je zakotvena v „Podunajské strategii“,
„Euroregionu Dunaj – Labe“ a „CENTROPE“ co se týče věcného obsahu i území.
Následující společná zpráva a shrnutí se věnují nejdůležitějším společné potenciály regionů Vídeň, Dolní Rakousko,
Jihomoravský kraj a Vysočina. Doporučení jsou zpracována ve dvou směrech:
•
•
4
Poskytují podporu aktuálnímu proces programování programu Evropské územní spolupráce Rakousko - ČR
ve formě faktů a dat o možných budoucích potenciálech, které mohou být v příštím programovacím období
rozvíjeny.
Další doporučení jsou určeny především aktérům z oblasti politiky a správy. Řeší opatření a aktivity, které je
nutné zavést pro zlepšení přeshraniční spolupráce v dlouhodobé perspektivě, a to nezávisle na dostupné
finanční podpoře.
2. Projektový region PRO 2013+
Regionální vymezení projektu „PRO 2013+“ zahrnuje dva regiony v ČR (Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj) a dva
další v Rakousku (Dolní Rakousko a Vídeň). Představuje tak podstatnou část území, v němž je dnes implementován
program EÚS AT-CZ 2007-2013 a které bude také jádrem spolupráce v budoucím programovém období. Regiony
jsou rovněž alespoň zčásti zapojeny do iniciativy „CENTROPE“.
Následující mapy popisují region z ekonomického pohledu a ukazují jejich rozdíly i společné znaky. Mapa č. 1
znázorňuje relevantní prvky územní struktury projektového regionu a mapa č. 2 ukazuje rozdíly v ekonomické síle
mezi jeho jednotlivými částmi. Na jedné straně je v regionu přítomna Vídeň, která jako hlavní město Rakouska
vykazuje nejvyšší HDP v paritě kupní síly regionu z „PRO 2013+“, na straně druhé se region skládá z periferních
oblastí s méně rozvinutými ekonomickými strukturami. Co se týče HDP regionů Wien, Wiener Umland/Südteil a St.
Pölten, tyto vykazují v kontextu EU nadprůměrné HDP, zatímco ostatní regiony Mostviertel-Eisenwurzen,
Niederösterreich Süd, Wiener Umland/Nordteil, Waldviertel, Jihomoravský kraj, Weinviertel a Kraj Vysočina jsou z
tohoto pohledu podprůměrné. Již pouze tato skutečnost demonstruje vysokou nehomogenitu projektového regionu.
Proto je také obtížnější nalézt v regionu skutečně společnou základnu pro spolupráci, nebo obdobné problémy
projevující se napříč hranicí.
mapa 1: prostorová struktura regionu pro PRO 2013+“1
|mapa 2: regionální HDP regionů pro PRO 2013+“’2
Následující tabulky 1 a 2 obsahují socioekonomické indikátory regionu. Zatímco Dolní Rakousko je největší oblastí
projektového regionu, co se týče velikosti území, Vídeň vykazuje nejvyšší počet obyvatel. Během posledních 10 let je
možné pozorovat dva populační trendy. Zatímco okrajové regiony musí bojovat s poklesem počtu obyvatel popř. se
1
2
zdroj: PGO – Plánovací společnost CENTROPEMAP, 2008.
zdroj: Eurostat, 2010. Vlastní výpočty a graf
5
stagnací, urbanizovaná území a jejich okolí se naopak potýkají s vysokým nárůstem počtu obyvatel. Tyto trendy
vyplývají z externích i interních migračních proudů v daném regionu. Městské regiony se stávají na základě pull
faktorů, např. pracovní místa, dobrá infrastruktura, blízkost sociálních a zdravotnických služeb nebo možností
vzdělávání, stále více atraktivními. Ekonomický rozvoj je výsledkem posilování sektoru služeb v urbanizovaných
částech. Na druhou stranu hraje především ve venkovských oblastech stále relevantní roli primární sektor.
tabulka 1: základní statistická data regionu ‚PRO 2013+’ 3
NUTS 3
MostviertelEisenwurzen
Plocha
(km²)
Podíl na
ploše v %
Obyvatelstvo Obyvatelstv
2001
o 2011
Podíl
obyv. v %
Hustota
obyv. 2011 Vývoj obyv. 2001obyv./km² 2011 v %
3.355,3
10,0%
237.415
241.367
4,8%
71,9
1,7%
Dolní Rakousko -Jih
3.374,1
10,0%
245.171
253.055
5,1%
75,0
3,2%
Sankt Pölten
1.231,0
3,7%
141.751
148.461
3,0%
120,6
4,7%
Waldviertel
4.613,3
13,7%
224.073
219.758
4,4%
47,6
-1,9%
Weinviertel
Okolí Vídně/severní
část
2.412,8
7,2%
123.251
123.675
2,5%
51,3
0,3%
2.724,0
8,1%
275.861
306.599
6,1%
112,6
11,1%
Okolí Vídně/jižní část
1.475,8
4,4%
291.894
319.066
6,4%
216,2
9,3%
414,6
1,2%
1.553.956
1.714.152
34,3%
4.134,5
10,3%
Vysočina
6.796,0
20,2%
514.992
512.245
10,2%
75,4
-0,5%
Jihomoravský kraj
7.196,5
21,4%
1.124.417
1.163.627
23,3%
161,7
3,5%
Projektový region
33.593,4
100%
4.732.781
5.002.005
100%
148,9
5,7%
Vídeň
Ekonomicky atraktivní regiony mají z hlediska přeshraniční spolupráce zvláštní přitažlivost. Vzhledem k tomu, že
české regiony vykazují ve srovnání s regiony rakouskými relativně vysokou nezaměstnanost, je práce v Rakousku
stále zajímavější. Vysočina a Jižní Morava se proto, ve snaze zamezit odlivu kvalifikovaných pracovních sil pokouší
zvyšovat svou vlastní atraktivitu.
tabulka 2: údaje o pracovním trhu v regionu „PRO 2013+“4
NUTS 3
Zaměstnanost Primárním
sektoru
Podíl na
Sekundárním
sektoru
Terciárním
sektoru
Míra nezaměstnanosti 2009
Mostviertel-Eisenwurzen
102.900
13,3%
31,5%
55,2%
3,7%
Dolní Rakousko -jih
103.500
6,5%
30,3%
63,2%
5,2%
Sankt Pölten
81.800
5,5%
22,1%
72,5%
4,8%
Waldviertel
97.900
17,5%
23,2%
59,3%
4,5%
Weinviertel
40.000
18,5%
19,0%
62,5%
4,1%
Okolí Vídně/severní část
104.300
7,6%
23,7%
68,7%
3,5%
Okolí Vídně/jižní část
160.500
2,2%
20,8%
77,0%
4,4%
Vídeň
950.000
0,1%
13,3%
86,6%
7,5%
Vysočina
241.050
9,1%
43,8%
47,0%
5,7%
Jihomoravský kraj
529.707
2,6%
--
37,2%
--
60,2%
--
6,8%
Projektový region
3
4
2.411.657
zdroj: Eurostat, statistika Austria; ÖROK, 2011; CZSO, 2011; vlastní výpočty
zdroj: Eurostat, 2009
6
5,0%
3. Společné potenciály: výsledky a interpretace
3.1. Metodika hodnocení potenciálů – kvantitativní a kvalitativní hodnocení
Na základě tematické regionální analýzy a SWOT-analýzy byly identifikovány společné potenciály regionu
prostřednictvím hledání průniků slabých a silných stránek, příležitostí a ohrožení. Poté bylo aplikováno několik filtrů pro
ověření identifikovaných potenciálů: potřeby regionu, jejich realizovatelnost, zajištění existujícími sítěmi a absorpce.
Pro hodnocení potenciálů byly kalkulovány dvě hodnoty: jedna pro analýzu sítí a druhá pro analýzu potenciálů. Pro
každou z těchto hodnot bylo nutné vyhodnotit dvě kritéria. Pro tuto potřebu bylo proto zpracováno bodovací schéma.
•
•
Analýza sítí: počet aktivních aktérů v tematické oblasti a propojenost aktérů – jak často jsou do sítí
zapojováni?
Analýza potenciálů: realizovatelnost – jsou okolnosti příznivé pro využívání potenciálů? Jak dlouho může být
potenciál využíván? Nebo je to jen „humbuk“?
Čím lepší jsou předpoklady, tím lepší jsou možnosti využití potenciálů (viz bodový systém v následující tabulce).
obrázek 1: schéma bodového hodnocení potenciálů
Analýza sítí
Počet
bodů
5
4
3
2
1
Počet aktérů
Zasíťování
mnoho
mnoho
málo
málo
velmi málo
silné
slabé
silné
slabé
žádné
Počet
bodů
5
4
3
2
1
Analýza
potenciálů
Realizovatelnost
Časový horizont
vysoká
vysoká
střední
nízká
nízká
střední, dlouhodobý
krátký, střednědobý
střednědobý
střední, dlouhodobý
krátký, střednědobý
zdroj: mecca, DHV, mepco
Nejvyšším možným výsledkem bylo 40 bodů (10 bodů pro region).
Pro identifikaci různých typů potenciálů nestačí samotné bodového hodnocení. K tomu je nezbytný bližší pohled na
kvalitu a regionální zaměření potenciálů. Propojením kvantitativního a kvalitativního hodnocení mohly být
identifikovány všechny typy potenciálů.
tabulka 3: Přehled identifikovaných typů potenciálů
Typ potenciálu
Schéma
bodového
hodnocení: Kolik bodů
obdrží slibná témata?
Příklady
„Pohár PRO 2013+“
„Regionální liga“
„Šípková Růženka“
např. potřebuje „Pohár PRO 2013+ mezi 26 a 40 body“
Rozdělení bodů do regionu je u analýzy sítí a potenciálů vždy od 0 do 10 bodů.
‐ spolupráce mezi
výzkumem a
ekonomickými podniky
‐ společná koordinace
ke zvládnutí výzev
v regionu
‐ přeshraniční
koordinace
záchranných služeb
‐ krizový management
‐ udržitelná mobilita:
stoupající atraktivita
‐ management
odstraňování odpadů
7
Hlavní charakteristika, Typ
pootenciálu
je
možnosti transformace, charakterizzován silnými
časové horrizonty
a
potenciáály
sítěmi
v téměř vššech regionecch,
rozdělení bodů u analýýzy
potenciálů a u NWA je
podobný.
Zlepšení jssou možná, tak
jako rozvvoj směrem k
typu „Regionální liga“.
Tento tyyp potenciáluu je
charakteerizován jasnnými
viditelným
mi regionálními
rozdíly u obou sítí a/nnebo
potenciáály. Existující sítě
nutné.
jsou
M
Může
obsahovvat témata, která
k
mohou být v relattivně
krátké době vylepššena
prostřednictvím aktivitt sítí
na „Poháár PRO 2013++“
n jedné
Vysokéé potenciály na
straně a velmi slabbě nebo
vůbec neexistující sítě na
straně druhé charaakterizují
tento tyyp. Toto jsou většinou
„skrytéé poklady“, sttředně a
dlouhoodobá témataa, která
jsou dle SWOT-analýzy
atraktivvní, avšak vyžadují
snahu
s ohledem
m
na
struktuuru sítí. Čassto jsou
popsánna jako „ještěě nezralá
pro trh“.
Ilustrace
zdroj: mecca
t
potenciáálů. Jsou reprrezentovány pomocí
p
paprskových grafů („pavučinovéé
Z tohoto důůvodu byly iddentifikovány typy
grafy“), kterré znázorňují multiproměnnná data na osáách dvojdimennzionálních diaagramů.
●
„P
Pohár PRO 2013+”:
2
je chaarakterizován prostřednictvvím silných pootenciálů a sítí v téměř všech regionech..
Zlepšení jsou možná,
m
stejně tak
t jako vývoj zpět k „Regioonální lize“.
2
obrázeek 2: konfiguraace potenciálů „Pohár PRO 2013+“
zdroj: mecca,
m
DHV, meppco
●
8
„R
Regionální lig
ga“: je charakkterizována prostřednictvím
m jasně viditelných regionállních rozdílů s ohledem naa
pootenciály a/neebo sítě. Exisstující sítě jsoou nezbytnou podmínkou existence
e
poteenciálů tohotoo typu. Můžee
obbsahovat témaata, která mohhou být v krátkké době vyleppšeny prostředdnictvím aktivit sítí do podooby potenciáluu
typpu „Pohár PR
RO 2013+“.
obrázeek 3: konfiguraace potenciálů „Regionální liiga“
zdroj: mecca,
m
DHV, meppco
● „Š
Šípková Růžeenka” („Sleep
ping Beauty“)): Tento typ chharakterizuje vysoké
v
skóre potenciálů naa jedné straněě
a velm
mi slabé nebo neexistující
n
sítě na straně druhé.
d
Jde zprravidla o „skryyté poklady“ – slibná témataa ve středně a
dlouhoodobé perspekktivně, která jsou
j
atraktivní dle SWOT-aanalýzy, avšaak vyžadují ússilí v podobě budování
b
sítí..
Jsou často
č
popsányy jako „ještě prro trh nezralé“.
obrázeek 4: konfigurace potenciáálů „Šípkováá Růženka“
zdroj: mecca,
m
DHV, meppco
9
3.2. Přehled identifikovaných potenciálů
Následující tabulka dává přehled o identifikovaných potenciálech regionu.
Skupina Konkurenceschopná ekonomika
Regionální
význam (graf)
Typ
1.
Spolupráce mezi VaV a
ekonomikou
Výchozí body
a.
Společné aplikace mezi
VaV a podniky
Zlepšení konkurenceschopnosti regionu
prostřednictvím inovací a jejich aplikace v podnikové
praxi např. prostřednictvím inovačních voucherů,
které propojí VaV s podniky
Pohár PRO 2013+
b.
Tvorba clusterů
Podpora přeshraničních sítí; analýza existujících
clusterů v přeshraničním regionu; identifikace
potenciálních oblastí pro spolupráci
Regionální liga
c.
Centrum kompetencí
Hostování pro VaV pracovníků i technického
personálu a manažerů v oblasti VaV; výměna
expertů; stáže v podnicích; sdílení VaV-infrastruktury;
společné VaV-projekty a výzkumné týmy
Regionální liga
2.
Pracovní trh
Výchozí body:
a.
Ulehčení vstupu na
přeshraniční pracovní trh
a tvorba pracovní
mobility v regionu
Podpora kariérního poradenství mladých lidí směrem
k požadavkům a potřebám regionální ekonomiky;
angažovanost podniků a sociálních služeb
Pohár PRO 2013+
b.
Podpora mobility
pracovních sil
Individuální poradenství pro vstup na přeshraniční trh
práce; informační a právní podpora v pracovněprávních vztazích; kvalifikace a další školení uvnitř
přeshraničního trhu práce; uznávání kvalifikací
vzdělání
Regionální liga
c.
Podpůrné struktury pro
místa
zprostředkovávající práci
Propojení úřadů práce; výměna informací ohledně
volných pozic; analýzy a průzkum trendů na
přeshraničním trhu práce; společné monitorování trhu
práce
Regionální liga
3.
Vzdělávání
a.
Celoživotní vzdělávání
b.
Spolupráce mezi
školami a podniky
c.
10
Společné letní školy a
výukové programy
Výchozí body:
Podpůrné struktury k umožnění přeshraniční
pracovní mobility a ke zlepšení informačních kanálů
ohledně výhod a potřebnosti celoživotního vzdělávání
pro trh páce; zlepšování relevantních kompetencí
prostřednictvím celoživotního vzdělávání; výměna
praktických zkušeností ohledně celoživotního
vzdělávání; společná nabídka rozšiřujícího
vzdělávání
Praxe pro žáky u potencionálních zaměstnavatelů
v přeshraničním regionu; zapojení podniků do
učebních plánů škol; výměna zkušeností
Podpora mobility žáků prostřednictvím společných
letních škol nebo jiných vzdělávacích projektů
v přeshraničním regionu; analýzy a mapování
možností spolupráce v sítích; tvorba a uznání
společných vzdělávacích programů
Mezi Pohár PRO
2013+ a Regionální
liga
Mezi „Šípkovou
Růženkou“ a Pohár
PRO 2013+
Mezi Pohár PRO
2013+ a Regionální
liga
d.
Sítě škol
Využití synergií dlouhodobé spolupráce mezi školami
a dalšími institucích prostřednictvím přeshraničních
akcí k výměně know-how v oblasti environmentálního
vzdělávání; metodologická spolupráce (ve
společných tématech jako historie, jazyky atd.); další
vzdělávání a stáže pro učitele; propojování škol
s jejich obcemi; další rozvoj ekologického
poradenství a public relations atd.
Regionální
význam (graf)
Skupina Lidé a služby
4.
Mezi Pohár PRO
2013+ a Regionální
liga
Typ
Zdravotnické a
záchranné služby
Výchozí body:
a.
Koordinace specializací
Koordinace různých specializací institucí k udržení
úrovně všeobecných zdravotnických služeb
v přeshraničním regionu; koordinace konceptů a
strategií sociálních a zdravotnických služeb;
harmonizace standardu kvality a kritérií efektivity
Mezi „Šípkovou
Růženkou“ a
Regionální liga
b.
Výměna zkušeností a
informací, společné
využívání kapacit
Výměna know-how; stáže, společná školení a uznání
kvalifikací; společné využití kapacit
Regionální liga
c.
Přeshraniční spolupráce
služeb první pomoci
Umožnění přeshraniční první pomoci a primární
ambulantní péče pomocí koordinace komunikačních
a ambulatních systémů; přeshraniční plány pro
přístup k sociálním a zdravotnickým službám
Mezi „Šípkovou
Růženkou“ a
Regionální liga
5.
Sociální služby
a.
Vícegenerační služby pro
rodiny a starší osoby
b.
Výměna zkušeností a
kapacit v sociálních
službách a dobrovolnické
práci
Společné databáze sociálních služeb; školení;
společné plánování aktivit pro starší osoby; sladění
práce/rodina atd.
„Šípková Růženka“
c.
Podpora prostřednictvím
sociálních podniků
Podpora dlouhodobě nezaměstnaných, osob
s nízkou kvalifikací a osob s postižením k redukci
sociálních rozdílů a ke zlepšení procesu integrace
„Šípková Růženka“
6.
Kultura a turismus
Výchozí body:
a.
Udržování/podpora
kulturního a přírodního
dědictví
Ochrana kulturního a přírodního dědictví; podpora
kultury ve spolupráci s turistickými strukturami
prostřednictvím inovativních postupů
b.
Využívání synergií,
společná šetření
c.
Koordinace aktivit
Výchozí body:
Výměna dobrých zkušeností; tvorba informačních
center pro seniory; přeshraniční seniorské pasy;
výměna zkušeností v oblasti dobrovolnické práce se
seniory; sdílení dobrých profesních zkušeností
v rodinné politice; stimulace podnikatelské politiky a
kultury směrem k podpoře rodin
Společné analýzy a strategie pro turismus; společný
management cestovního ruchu včetně společného
marketingu; tvorba přeshraničních turistických
produktů (balíčky); rozpracování společných
historických/kulturních témat a jejich aplikace
v cestovním ruchu; podpora regionálních produktů;
rozvoj fyzických infrastruktur (cyklistika), atd.
Výměna informací o kulturních nabídkách; síťování
institucí; People-to-people-aktivity; výměna knowhow a profesních zkušeností; koordinace turistických
a kulturních aktivit prostřednictví tvorby přeshraniční
platformy pro spolupráci v CR; tvorba lokálních přeshraničních destinačních managementů a center CR
Mezi „Šípkovou
Růženkou“ a
Regionální liga
Pohár PRO 2013+
Mezi „Šípkovou
Růženkou“ a
Regionální liga
Mezi Pohár PRO
2013+ a Regionální
liga
11
Skupina Životní prostředí a infrastruktura
7.
Regionální
význam (graf)
Typ
Udržitelná mobilita
Koordinace přepravní infrastruktury k posílení
multimodality pro pasažéry a přepravu zboží uvnitř
regionu; rozvoj mikrosystémů přepravy ve veřejné
dopravě vedoucí k minimalizaci nedostatku nabídky
veřejné přepravy v periferních částech a
k pozvednutí životní úrovně v méně atraktivních
reigonech
Propojení veřejných přepravních systémů;
přeshraniční koordinace jízdních řádů ke zvýšení
atraktivity veřejné dopravy a k redukci objemu
individuální automobilové přepravy
a.
Koordinace infrastruktury
b.
Stoupající atraktivita
c.
Podpora TEN-propojení
Koordinace a výstavba TEN-propojení
8.
Energetická účinnost a
toky zdrojů
Výchozí body:
a.
Energetická účinnost
Výměna znalostí; společné analýzy a studie; podpora
relevantního VaV; rozvoj společných opatření
k podpoře energetické účinnosti
Regionální liga
b.
Management
odstraňování odpadů
Analýza potenciálů; přenos know-how; zpracování
plánů přeshraničního plánů odpadového
hospodářství; sdílení kapacit; tvorba povědomí o
recyklaci, biologický odpad atd.
„Šípková Růženka“
9.
Krizový management a
Udržování ekosystémů
Výchozí body:
a.
Krizový management
b.
Vodní hospodářství a
ochrana půdy
10. Ochrana zdrojů a
přírodních míst
Ochrana
a.
12
Společná koordinace
zvládání výzev regionu
Mezi „Šípkovou
Růženkou“ a Pohár
PRO 2013+
Regionální liga
Zlepšení odolnosti ekosystémů cestou renaturace
vodních koryt ke zvýšení přirozené funkce zadržení
vody a zvýšení ochrany sídel; tvorba koordinovaných
monitorovacích a varovných systémů; koordinace
protipovodňových opatření; společné strategie pro
krizový management; kooperace mezi krizovými
systémy: koordinované fungování složek
integrovaného záchranného systému
v přeshraničním prostoru.
Propojení a integrace varovných a monitorovacích
systémů; koordinace plánů vodního hospodářství;
společné projekty a výměna znalostí v oblasti
ochrany půdy; společné projekty pro snížení účinků
znečištění; společná renaturace přeshraničních řek;
zlepšení kvality vody atd.
Regionální liga
Regionální liga
Výchozí body:
Ochrana životního prostředí prostřednictvím
udržitelného využívání; ochrana přírodních rezervací
a ekosystémů prostřednictvím tvorby zelené
infrastruktury a zvyšování biodiverzity
Regionální liga
Regionální
význam (graf)
Skupina Regionální rozvoj a instituce
11. Územní plánování
Pohár PRO 2013+
Typ
Výchozí body:
Vyrovnání povinností a zátěží mezi městy a jejich
okolím; Spill-Over-efekty v regionu a příhraničí;
společné akční/řídící skupiny pro známé společné
problémy; zpracování společných analytických a
strategických/operačních materiálů
Pohár PRO 2013+
b.
Institucionální setkávání
na regionální a lokální
úrovni
12. Struktury pro regionální
rozvoj a rozvoj venkova
Výměna zkušeností v oblasti územního plánování;
tvorba institucionálních sítí na lokální úrovni ke
zlepšení kvality přeshraničního toku informací
Výchozí body:
Fond malých projektů je klíčovým nástrojem pro
projekty People-to-people a pro projekty malého
rozsahu cílící na velké cílové skupiny (lokální
agendy, mikroregiony atd.)
13. Tvorba sítí
Pohár PRO 2013+
Pohár PRO 2013+
Výchozí body:
Uskutečňování výměny informací a zkušeností mezi
zúčastněnými aktéry v přeshraničním regionu
k posílení spolupráce v relevantních tématech
Pohár PRO 2013+
13
3.3. „Pohár PRO 2013+”
3.3.1. Skupina „Konkurenceschopná ekonomika”
(1) Kooperace mezi VaV (výzkum a vývoj) a hospodářskými subjekty
(1a) Potenciál „Společné aplikace mezi VaV a podniky“
NWA‐W
5
POT‐Vys
4
POT‐W
3
2
1
NWA‐Vys
0
POT‐SM
NWA‐Nö
POT‐Nö
NWA‐SM
Potřeby regionů
Výzkum a vývoj jsou jedním z nejdůležitějších potenciálů v projektovém regionu. Především v hlavních městech jsou
k vidění jak intenzivní investice do VaV-infrastruktur i kapacit (především ve Vídni a v Brně, podobné iniciativy se
vyskytují – v menší míře – také na Vysočině a v Dolním Rakousku). Kromě toho hraje město Vídeň jako globální
centrum pro VaV důležitou roli. Nicméně klíčovým předpokladem pro rozvoje tohoto obecného potenciálu VaV kapacit
v regionu do klíčového faktoru ekonomického rozvoje je dvoucestný transfer informací, poptávky i know-how a kapacit
mezi VaV-institucemi a podniky. Musí existovat silné a profesionální (polo)veřejné instituce pro iniciaci komunikace
udržení a moderování komunikačních kanálů mezi těmito dvěma sektory a pro podporu malých inovativních podniků.
Přeshraniční spolupráce představuje skvělou možnost jak vytvořit a posílit takovou platformu, která napomůže rozvoji
potenciálu VaV do ekonomického rozvoje regionu. Nejen formou výměny dobrých praktických zkušeností v oblasti
transferu technologií a na to napojených odvětví, ale i na základě prosté skutečnosti, že spolupráce by mohla rozšířit
„trh“ dostupný pro místní VaV-instituce a dát jim možnost se angažovat v globálních sítích. Dalším silným impulzem
k rozvoji hlubší spolupráce v této oblasti je možnost sdílet VaV infrastrukturu a tím rozšířit přístup k nejmodernějším
technologiím v regionu jako celku.
Analýza sítí
V této oblasti existují tři typy sítí. První typ existuje mezi příhraničními podniky. Tyto sítě jsou poháněny především
aktivitou hospodářských komor. Další typ sítí ukazuje silné propojení mezi univerzitami v projektovém regionu,
především v Brně a Vídni. Tyto jsou udržovány buďto prostřednictvím neformálních vztahů mezi výzkumníky nebo jako
součást velkých (mezinárodních) VaV projektů podporovaných Rámcovými programy EU. Třetím typem jsou sítě mezi
regionálními platformami pro transfer technologií, především potom mezi Jihomoravským inovačním centrem a jeho
protějšky ve Vídni. Zdá se tedy, že v regionu existují dostatečné sítě pro rozvoje potenciálu, přičemž však silnější
spolupráce v rámci těchto sítí (především mezi sítěmi podniků a VaV) by byl přínosný.
14
Typ
Tvar grafu ukazuje, že potenciál představuje „Pohár PRO 2013+“. Přesto se zdá, že hodnocení analýzy sítí i analýzy
potenciálů v Jižní Moravě a ve Vídni jsou silnější než ve zbytku regionu - což je logické vzhledem ke geografické
distribuci klíčových VaV institucí v regionu
15
(2) Pracovní trh
(2a) Potenciál „Usnadnění vstupu na přeshraniční pracovní trh a pracovní mobilita v regionu“
NWA‐W
5
POT‐Vys
4
POT‐W
3
2
1
NWA‐Vys
0
POT‐SM
NWA‐Nö
POT‐Nö
NWA‐SM
Potřeby regionů
Tento potenciál je stále více relevantní regiony v bezprostředním příhraničí. Tyto regiony jsou v obou státech obzvláště
silně postiženy nezaměstnaností, způsobenou jejich periferním charakterem – tedy relativní vzdáleností do center
svých regionů, v nichž je koncentrována ekonomická aktivita. Přesto není možné vysledovat významnou přeshraniční
mobilitu pracovních sil, díky které by mohly být využívány možnosti zaměstnání v bezprostředně za hranicí, a to na
žádné ze stran. Další dimenzí potenciálu je mobilita vysoce kvalifikovaných pracovních sil, která by probíhala
především mezi regionálními centry.
Analýza sítí
Existují relativně silné formální i neformální sítě úřadů práce, které slouží k výměně informací a poskytují rovněž
nabídku individuálních služeb pro osoby, které hodlají vstoupit na pracovní trh druhé země (např. právnické služby,
poradenství atd.). Dalším typem sítí, které by mohly napomoci rozvoji potenciálu, jsou sítě mezi odborovými hnutími.
Jejich cílem je opět nabídnout pomoc lidem, kteří mají zájem vstoupit na přeshraniční pracovní trh. Tyto sítě vykazují
dostatečné kapacity k dalšímu rozvoji analyzovaných potenciálů.
Typ
Potenciál vykazuje charakteristiku „Pohár PRO 2013+“. Avšak podrobnější pohled ukazuje, že (1.) potenciál a kapacity
sítí jsou silnější v regionech sdílejících dlouhou hranici, v nichž je mobilita pracovních sil nejrelevantnější
(Jihomoravský kraj, Dolní Rakousko) a (2.) intenzita potenciálu vnímána v českých regionech o něco silněji než
v regionech rakouských. Toto jistě vychází z asymetrické povahy poptávky po vstupu na sousední pracovní trh.
16
(3) Vzdělávání
(3c) Potenciál „Společné letní školy a studijní programy”
NWA‐W
5
POT‐Vys
4
POT‐W
3
2
1
NWA‐Vys
0
POT‐SM
NWA‐Nö
POT‐Nö
NWA‐SM
Potřeby regionů
Zvyšování kvality vzdělávání, především v oblasti terciárního vzdělávání, je klíčovou součástí strategií růstu ve všech
čtyřech regionech. Dostupnost vysoce kvalifikovaných pracovních sil je jedním z nejdůležitějších předpokladů nejen
pro zvyšování investic v ekonomických sektorech s vysokou přidanou hodnotou (tj. umisťování poboček high-tech
firem, pokud jsou k dispozici vysoce kvalifikované pracovní síly), ale také pro zakládání nových inovativních firem.
Geografická konfigurace regionu nabízí vynikající příležitost zvyšovat kvalitu vzdělávání (především univerzitního)
prostřednictvím spolupráce škol z obou zemí – nové společné studijní programy by mohly v tomto případě nabízet
nejlepší kurzy z různých škol a touto cestou využít jejich unikátního know-how a specializace. Kromě toho jsou
prostřednictvím studia v mezinárodních programech vytvářeny pro budoucnost takové pracovní síly, které jsou zvyklé
pracovat a migrovat za prací v mezinárodním prostředí. Dalším sekundárním efekt takové spolupráce je zintenzivnění
spolupráce ve VaV, poněvadž společné studijní programy jsou výchozím bodem pro silnější spolupráci mezi lidmi
z výzkumných projektů. Počátkem rozvoje spolupráce tohoto typu by mohla být např. podpora společných letních škol.
Analýza sítí
Dosud existující sítě v rámci tohoto potenciálu jsou spíše neformální a slabé. Doposud nebyla vytvořena žádná síť,
která by se zaměřila přímo na sestavení společného studijního programu škol v ČR a Rakousku. Avšak existují jisté
iniciativy v oblasti „středoevropských“ letních škol s implicitní ambicí (nebo spíše prozatím snem) rozvinout se do
hlubší spolupráce v terciárním vzdělávání. Přínos tohoto potenciálu byl rovněž značně vysoce hodnocen v
(neformálních) sítích, které v oblasti VaV již existují; explicitní podpora by tedy mohla aktéry mobilizovat k rozvoji
potenciálu.
Typ
Hodnocení potenciálu (stejně jako analýzy sítí) je v projektovém regionu docela vyrovnané. To svědčí o tom, že
potenciál patří k typu „Pohár PRO 2013+“. Výjimku tvoří pouze o jeden bod vyšší hodnocení intenzity potenciálu na
Jižní Moravě, což je možné jednoduše vysvětlit, tím, že brněnské univerzity by z rozvoje potenciálu získaly nejvíce.
17
(3d) Potenciál „Sítě škol”
NWA‐W
5
POT‐Vys
4
POT‐W
3
2
1
NWA‐Vys
0
POT‐SM
NWA‐Nö
POT‐Nö
NWA‐SM
Potřeby regionů
Rozvoj potenciálu cílí na odstraňování bariér v mobilitě pracovních sil a obecně na podporu přeshraniční spolupráce
příštích generací. Analýzy jasně odhalily, že největší bariéry pro přeshraniční spolupráci (a ještě více co se týče
individuální přeshraniční pracovní mobility) mají „měkký“, mentální charakter. Na jedné straně jsou problémem
nedostatečné jazykové znalosti, na straně druhé omezují rozvoj přeshraniční spolupráce nedůvěra a předsudky vůči
sousednímu státu. Podpora rozvoje spíše neformálních kontaktů a setkávání mladých lidí by mohla přispět ke snížení
těchto bariér. Kromě toho jsou žáci takto více motivováni k objevování možností na druhé straně hranice.
Analýza sítí
Byly identifikovány 2 typy sítí. Na jedné straně existuje řada spíše bilaterálních spoluprací mezi konkrétními školami.
Tyto spolupráce jsou ovšem v regionu nerovnoměrně rozloženy – koncentrují se především v blízkosti hranice nebo
regionálních center. Druhým typem sítí jsou „servisní“ sítě, jejichž cílem je podpora a facilitace tvorby sítí mezi
konkrétními školami.
Typ
Potenciál byl ve všech regionech hodnocen zhruba stejně (avšak v českých regionech je nahlížen jako o něco
naléhavější, především potom na Vysočině existuje relativně mnoho aktérů a téma je považováno za důležité).
Hodnocení potenciálu zhruba koresponduje s intenzitou existujících sítí. Proto byl potenciál zařazen jako typ „Pohár
PRO 2013+“, ovšem s ohledem na svou konfiguraci je blízko typu „Regionální liga“ s vyšším důrazem v českých
regionech.
18
3.3.2. Skupina „Lidé a služby”
(6) Kultura a cestovní ruch
(6a) Potenciál „Zachování/Ochrana kulturního a přírodního dědictví ”
NWA‐W
5
POT‐Vys
4
POT‐W
3
2
1
NWA‐Vys
0
POT‐SM
NWA‐Nö
POT‐Nö
NWA‐SM
Potřeby regionů
Všechny regiony (Jižní Morava, dolní Rakousko a Vysočina) mohou vykázat rozsáhlé kulturní a přírodní dědictví.
Existuje vícero míst zanesených na seznamu kulturního světového dědictví UNESCO a řada dalších menších
zájmových bodů. Udržení kulturního a přírodního dědictví zahrnuje dvě odlišné, ovšem navzájem propojené roviny.
První rovina se vztahuje na spolupráci kulturních institucí a společnou jejich prezentaci služeb, což podporuje
především propagaci regionů jako turistických cílů. Druhou rovinou jsou iniciativy people-to-people, které pomáhají
(vedle jiných iniciativ) překonávat „měkké“ bariéry přeshraniční spolupráce.
Analýza sítí
Existuje mnoho sítí, a to především na lokální úrovni, které podporují kulturní spolupráci. Mnohé z těchto sítí jsou
provozovány obcemi a iniciativami z regionu, na některých se účastní také menší nebo větší neziskové organizace.
Ostatní jsou organizovány většími kulturními institucemi (muzea atd.).
Typ
Tento potenciál je jasným typem „Poháru Pro 2013+“. Jeho význam je nicméně méně akcentován ve Vídni. Suma pro
společný projektový region činí 26: 3 regiony (kromě Vídně) dosahují 3 body pro analýzu sítí a 4 body pro analýzu
potenciálů.
19
(6c) Potenciál „Koordinace aktivit”
NWA‐W
5
POT‐Vys
4
POT‐W
3
2
1
NWA‐Vys
0
POT‐SM
NWA‐Nö
POT‐Nö
NWA‐SM
Potřeby regionů
Koordinace aktivit v cestovním ruchu je vysoce propojena s udržováním kulturního a přírodního dědictví. Existují
některé turistické atrakce sdílející společnou historii, a to jak především na hranici mezi Jižní Moravou a Dolním
Rakouskem, tak i v regionu Vysočina, kde společnou historii reprezentují některé významné osobnosti. Jednou
z nejviditelnějších aktivit, která vyžaduje koordinaci, jsou společné cyklostezky propojující všechny tři regiony (Jižní
Morava, Dolní Rakousko a Vysočina), podobně koordinaci ovšem vyžadují také propagační aktivity všech regionů
(např. rodinné pasy). Navzdory blízkosti mezi českými a rakouskými regiony je počet turistů, kteří navštěvují sousední
zemi, spíše nízký. Společná propagace zajímavých míst v regionech spolu s různými akcemi by proto mohla přispět ke
zvýšení počtu návštěvníků z druhé strany hranice. Dobře rozvinuté a funkční turistické nabídky (služby) v okrajových
oblastech jsou také velmi důležité pro tvorbu nových pracovních míst, a s tím spojené snížení nezaměstnanosti.
Analýza sítí
Existuje několik větších sítí, a to buď na buď na půdorysu dvou regionů, nebo spojující aktéry všech tří regionů.
Většinou jsou podporovány oficiálním regionálním destinačním managementem. Existují rovněž menší sítě s lokálním
dopadem, z nichž některé zahrnují lokální podnikatele, jiné naopak obce nebo neziskové organizace.
Typ
Tento potenciál reprezentuje „Pohár PRO2013+“, protože se zdá být stejně důležitý pro všechny regiony. Celkové
skóre potenciálu je ovšem relativně nízké, proto je potenciál podobný také typu „Regionální liga“.
20
3.3.3. Skupina „Životní prostředí a infrastruktura”
(7) Udržitelná mobilita
(7a) Potenciál „Koordinace infrastruktury”
NWA‐W
5
POT‐Vys
4
POT‐W
3
2
1
NWA‐Vys
0
POT‐SM
NWA‐Nö
POT‐Nö
NWA‐SM
Potřeby regionů
Koordinace dopravní infrastruktury na všech úrovních umožňuje multimodalitu pro pasažéry a nákladní přepravu
v regionech. To je důležité jak v metropolitních oblastech, tak i na venkově. Má-li být snížena závislost na individuální
automobilové dopravě, je důležité vytvořit rovně podmínky pro udržitelné způsoby dopravy. K tomu pomáhá nahlížet
na společné koridory infrastruktury z multimodální a vícetematické perspektivy (např. propojení s tématy jako životní
prostředí, ekologické koridory atd.)
Analýza sítí
Koordinace dopravní infrastruktury se opírá o rozmanité aktéry. Analýza sítí ukazuje, že zde existují dva různé druhy
aktérů, kteří mohou tento potenciál vybudovat: na jedné straně zde jsou organizace regionálního a územního
plánování, na straně druhé organizace zabývající se dopravou a infrastrukturou. Přeshraniční spolupráce vyžaduje
společné úsilí mezi těmito aktéry především ve formě výměny informací.
Typ
Potenciál ukazuje nejvyšší možné skóre v analýze potenciálů všech regionů (5 z 5 bodů ve všech regionech!), ale také
docela vysoké bodové hodnocení v analýze sítí. Proto jde o potenciál typu „Pohár PRO 2013+“.
21
3.3.4. Skupina „Regionální rozvoj a instituce”
(11) „Územní plánování”
(11a) Potenciál „Společná koordinace pro zvládání regionálních výzev”
NWA‐W
5
POT‐Vys
4
POT‐W
3
2
1
NWA‐Vys
0
POT‐SM
NWA‐Nö
POT‐Nö
NWA‐SM
Potřeby regionů
Územní plánování je průřezové téma s účinkem na mnoho jiných tematických oblastí, které jsou zde popsány. Uvnitř
regionu existují silné regionální rozdíly. Z tohoto důvodu je nezbytné úsilí o dosažení rovnováhy povinností a míry
zátěže mezi městy a jejich okolím, ale také mezi ekonomicky silnějšími regiony a strukturálně slabými periferiemi, které
mohou profitovat ze spill-over efektu. Protože se systémy dělby kompetencí a plánovací systémy v Rakousku a ČR
významně odlišují, je spolupráce na plánovacích dokumentech a výměně know-how ve všech směrech o to důležitější.
Toto obsahuje společné akční/řídící skupiny pro identifikované společné výzvy, koordinaci strategických projektů a
zpracování společných analytických a strategických operačních materiálů.
Analýza sítí
Na začátku přeshraniční spolupráce existovalo jen málo aktivit na poli „Instituce a regionální rozvoj“. Dnes existuje
v sítích vysoký stupeň propojení jak na regionální, tak na lokální rovině. Existují různé typy organizací: Regionální
platformy spolupráce, stejně jako spolupráce několika obcí v bezprostředním příhraničí. Konkrétně projekty jako „W3“
nebo „Města na vzestupu (Städte im Aufschwung)“ byly v oblasti přeshraniční spolupráce úspěšné.
Typ
Tento potenciál vykazuje vysoké skóre při analýze potenciálů všech regionů (4 z 5 možných bodů ve všech
regionech), avšak méně bodů v analýze sítí (2-4). Na základě této konfigurace jde o potenciál „Pohár PRO 2013+“.
22
(11b) Potenciál „Institucionální setkávání na regionální a lokální úrovni“
NWA‐W
5
POT‐Vys
4
POT‐W
3
2
1
NWA‐Vys
0
POT‐SM
NWA‐Nö
POT‐Nö
NWA‐SM
Potřeby regionů
Institucionální setkávání na regionální a lokální úrovni nabízí základnu pro výměnu zkušeností co se týče územního
plánování a regionálního rozvoje a pro tvorbu institucionálních sítí, jejichž cílem je zvýšení kvality přeshraničního toku
informací, atd.
Analýza sítí
Přeshraniční institucionální spolupráce je v sítích dobře zakotvena. V Rakousku se spolupráce účastní především
regionální management a Zemská vláda Dolního Rakouska. V ČR jsou institucionálními partnery Regionální rozvojová
agentura na Jižní Moravě a kraje Vysočina a Jihomoravský. Pravidelná setkávání produkují projektové nápady a nové
možnosti pro přeshraniční spolupráci.
Typ
Tento potenciál ukazuje vysoké skóre v analýze potenciálů všech regionů (4 z 5 bodů ve všech regionech!), ale nižší
hodnoty co se týče analýzy sítí (2-3). Z tohoto důvodu je posuzován jako potenciál typu „Pohár PRO2013+“.
23
(12) „Struktury regionálního a územního rozvoje“
(12a) Potenciál „Struktury regionálního a územního rozvoje“
NWA‐W
5
POT‐Vys
4
POT‐W
3
2
1
NWA‐Vys
0
POT‐SM
NWA‐Nö
POT‐Nö
NWA‐SM
Potřeby regionu
Tento potenciál není bezprostředně spojen s regionálním rozvojem jako takovým, je ovšem nástrojem pro obecný
rozvoj přeshraniční spolupráce, a tedy jedním z předpokladů pro rozvoj ostatních potenciálů. Jak bylo v analýze sítí
každého z regionů několikrát zmíněno, největšími překážkami pro tvorbu a další rozvoj přeshraničních sítí jsou
„mentální“ bariéry jako nedůvěra a předsudky vůči druhému národu nebo jednoduše nedostatek jazykových znalostí.
Bylo také ukázáno, že nejúčinnějšími opatřeními k překonání těchto bariér jsou ta, která pronikají do nejširší veřejnosti
a dávají dohromady lidi napříč hranicemi. Nejlepším způsobem jak stimulovat vznik a rozvoj takových „people-topeople“ projektů je finanční podpora ve formě aktuálního Fondu malých projektů.
Analýza sítí
Byly zaznamenány silné sítě na podporu vzniku i rozvoje iniciativ malého rozsahu typu „people-to-people“. Tyto sítě
jsou koncentrovány okolo implementačních orgánů aktuálního Fondu malých projektů, které se vyvinuly do podoby
stabilních a produktivních partnerství.
Typ
Potenciál má podobu „Poháru PRO 2013+“, a to především z důvodu vysokého hodnocení jeho důležitosti napříč
projektovým regionem. Kromě toho je nutné podotknout, že aktuální sítě mají dostatečné kapacity k rozvoji potenciálu.
Není ovšem žádným překvapením, že jediným regionem s nižším hodnocením významu potenciálu je Vídeň,
poněvadž vídeňští aktéři se spoluprací takto malého rozsahu účastní spíše výjimečně (také kvůli své fyzické
vzdálenosti od českých partnerů).
24
(13) „Tvorba sítí”
(13) Potenciál „Tvorba sítí”
NWA‐W
5
POT‐Vys
4
POT‐W
3
2
1
NWA‐Vys
0
POT‐SM
NWA‐Nö
POT‐Nö
NWA‐SM
Potřeby regionů
Technická podpora pro tvorbu sítí uvnitř projektového regionu, je důležitým nástrojem (prostředníkem) k uvolnění
potenciálu přeshraniční spolupráce v regionu. Cílem technické podpory je propojování potencionálních aktérů,
budování povědomí o přeshraniční spolupráci, stimulace sítí ve specifických tematických oblastech s vysokou
důležitostí a podpora jejich růstu a posilování.
Analýza sítí
Relevantní sítě veřejných orgánů (regionální úřady) již byly ustaveny. Mezi jiným je nutné zmínit síť RECOM, jejímž
cílem je podpora propojování různých aktérů ve specifických oblastech zájmu. Také síť PRO 2013+ (v jejímž rámci
byly prováděny analýzy sítí a potenciálů) je příkladem pro sítě z oblasti „technické podpory“. Jejím cílem je analyzovat
a identifikovat zvlášť relevantní oblasti pro přeshraniční spolupráci ve všech zúčastněných regionech.
Typ
Potenciál je typickým příkladem pro „Pohár PRO 2013+“, protože všechny regiony posuzují důležitost tvorby sítí stejně
vysoce. Kromě toho je nutné doplnit, že etablované sítě mají viditelně dostatek kapacity pro další rozvoj potenciálu
(lehce nižší hodnocení ve Vídni).
25
3.4. ‘Regionální liga’
3.4.1. Skupina “konkurenceschopné ekonomiky”
(1) Spolupráce mezi výzkumem a vědou a ekonomikou
(1b) Potencionální “vznik klastrů”
NWA‐W
5
POT‐Vys
4
POT‐W
3
2
1
NWA‐Vys
0
POT‐SM
NWA‐Nö
POT‐Nö
NWA‐SM
Potřeby regionu
Potřebou regionu je řada relevantních strategických materiálů, mimo jiné Regionální Rozvojové Reporty, které můžete
najít v sekci přeshraniční spolupráce v rozvoji malých a středních podniků jako nástroj ke stimulaci ekonomického
rozvoje periferních přeshraničních regionů na obou stranách společné hranice. Tyto oblasti trpí odloučením a
nedostatečným spojením s centry ekonomických aktivit svých regionů, avšak jejich vlastní schopnost stimulovat růst
malých a středních podniků, a tím aktivovat jejich vnitřní ekonomický potenciál, je často velmi slabá. Vytvoření
společné infrastruktury pro rozvoj malých a středních podniků, zejména vytvořením společných klastrů v konkrétních
sektorech, může přispět k dosažení rozhodující kapacity, ve které se klastr stane účinným nástrojem stimulace
hospodářské činnosti. Kromě toho by společné sítě také mohly stimulovat výměnu “know-how” a sdílení zkušeností v
oblasti vytváření a řízení klastrů v různých zemích.
Analýzy sítí
Doposud nebyly identifikovány žádné sítě, které by se zaměřovali na vytváření a řízení společného klastru. Tam byly
doposud zjištěny žádné sítě, které budou zaměřené na tvorbu a správu společného clusteru. Nicméně, některé
analytické práce v této oblasti byla již doručena sítí CENTROPE Capacity.
Typ
Tento potenciál je klasifikován jako "Regionální Pohár”, protože je nejvýznamnější v této těsné blízkosti k hranici. Proto
tento potenciál není hodnocen tak vysoko v kraji Vysočina, který postrádá společnou hranici s Rakouskem. Tento
potenciál je však vnímán stejně důležitě ve Vídni – důvodem může být zájem aktérů z Vídně o spojení sítí zaměřených
na sdílení know-how a zkušeností v této oblasti.
(1c) Potenciální centra kompetencí
26
NWA‐W
5
POT‐Vys
4
POT‐W
3
2
1
NWA‐Vys
0
POT‐SM
NWA‐Nö
POT‐Nö
NWA‐SM
Potřeby regionu
Projektový obsahuje dvě důležitá centra výzkumu a vývoje (dále jako VaV) v středoevropském kontextu, a to Brno a
Vídeň (ta může být označena jako globální centrum výzkumu a vývoje). Podpora rozvoje výzkumu, vývoje a inovací je
tedy klíčovým prvkem jejich strategických vizí a rozvojových plánů. Propojení těchto dvou center na úrovni
výzkumných týmů a kapacit přináší významný potenciál, který přispívá k těmto vizím o zvýšení kvality výzkumu a
vývoje a přináší do regionu technický výzkum a globální výzkumné projekty. Další aspekt potenciálu (již zmíněný
výše), spočívá v infrastruktuře pro VaV v regionu - sdílení infrastruktury a rozvoj společných výzkumných projektů na
této infrastruktuře má nejen potenciál pro zvýšení kvality projektů výzkumu a vývoje, ale také umožňuje efektivnější
využívání zdrojů. Klíčové iniciativy rozvíjející potenciál spočívající v mobilitě odborníků (špičkoví odborníci, jakož i
doktorandi), tak i technického personálu a manažerů v oblasti výzkumu a vývoje, vytvoření společného výzkumného
týmu, příprava společných výzkumných projektů, které mají být financovány z externích zdrojů (především z
Rámcových programů EU), atd.
Analýza sítí
Intenzita sítí je hustá a dostačující pro rozvoj potenciálu. V minulosti proběhla řada iniciativ síťovacího charakteru,
které spojili dohromady výzkumné pracovníky v obdobných oblastech z obou zemí. Tyto neformální sítě mezi
jednotlivými vědci mají schopnost se vyvíjet do společných výzkumných týmů, pokud takovéto iniciativy budou
podporovány. Na druhé straně, více síťových činností je stále zapotřebí v oblastech mimo dvou center, a to zejména
pokud jde o VaV instituce (technopoly) v Dolním Rakousku, které ještě nejsou dostatečně propojené do sítí v centrech.
Typ
Potenciál má jasnou konfiguraci "Regionálního Poháru“ jelikož hlavními příjemci jsou města Brno a Vídeň. Na druhé
straně, úsilí o vybudování VaV sítě bylo prokázáno i institucemi z Vysočiny a Dolního Rakouska, ovšem potenciál
těchto regionů je hodnocený jako nižší.
27
(2) Pracovní trh
(2b) Potenciál "podpory mobility pracovní síly"
NWA‐W
5
POT‐Vys
4
POT‐W
3
2
1
NWA‐Vys
0
POT‐SM
NWA‐Nö
POT‐Nö
NWA‐SM
Potřeby regionů
Je vhodné, aby byl implementován soubor iniciativ a služeb za účelem zvýšení přeshraniční mobility pracovních sil.
Obecně je potřeba využít potenciál vytvoření přeshraničního trhu práce, který by vyvážil periferní postavení
přeshraničních regionů, zároveň je vhodné posílit přeshraniční mobilitu vysoce kvalifikované pracovní síly v celém
regionu. Tyto iniciativy zahrnují zavádění systémů individuálního poradenství migrujícím pracovníkům, zvyšování
kompetencí nezbytných pro vstup do přeshraničního trhu práce, osvětové kampaně atd.
Analýza sítí
Stávající sítě - viz výše (potenciál 2a). Stávající sítě jsou dostatečné pro rozvoj potenciálu.
Typ
Lze pozorovat mírný nepoměr v náhledu na naléhavost potenciálu českých a rakouských regionů. To je způsobeno
hlavně asymetrií mobility pracovních sil mezi oběma zeměmi, která indikuje, že pracovní síly v českých regionech by
měly větší prospěch z rozvoje potenciálu. Na druhou straně, tento potenciál nabízí také zaměstnavatelům na rakouské
straně hranic přístup k většímu počtu kvalifikované pracovní síly.
28
(2c) Potenciál "podpůrné struktury pro úřady práce"
NWA‐W
5
POT‐Vys
4
POT‐W
3
2
1
NWA‐Vys
0
POT‐SM
NWA‐Nö
POT‐Nö
NWA‐SM
Potřeby regionů
Plného rozvoje potenciálu přeshraničního pracovního trhu, který by bez překážek umožnil přeshraniční mobilitu
pracovních sil, nelze dosáhnout bez silné institucionální spolupráce mezi úřady práce. Jejich spolupráce by měla vést
k propojení veřejných služeb zaměstnanosti, především výměnou informací o volných pracovních místech v reálném
čase. Dále by měla spolupráce vytvářet společné pojímání potřeb a trendů přeshraničního trhu práce a jejich
systematické monitorování.
Analýza sítí
Ve všech čtyřech regionech existují poměrně silné sítě mezi úřady práce. Přestože tyto sítě sdílejí osvědčené postupy,
poznatky a informace o trhu práce, spolupráce nedošla tak daleko, aby byla systematizována do podoby dlouhodobé
pravidelné spolupráce se systémy pro výměnu informací a údajů v reálném čase.
Type
Potenciál má spíše podobu "Regionálního Poháru", protože je vnímán jako silnější v českých regionech. Důvodem pro
toto vnímání je asymetrická přeshraniční mobilita pracovních sil.
29
(3) Vzdělávání
(3a) Potenciál “celoživotního vzdělávání”
NWA‐W
5
POT‐Vys
4
POT‐W
3
2
1
NWA‐Vys
0
POT‐SM
NWA‐Nö
POT‐Nö
NWA‐SM
Potřeby regionů
Celoživotní vzdělávání je stále důležitější prvek kvalifikace pracovních sil. Flexibilita na trhu práce, stimulovaná
zvyšováním a rozšiřováním kvalifikace, je často klíčovým prvkem úspěchu. Vzhledem k novým médiím a formám
vzdělávacích programů, je dnes celoživotní vzdělávání pro všechny dostupné. Přesto je povědomí o významu
celoživotního vzdělávání stále poměrně nízké. Navíc se povědomí snižuje v případě okrajových oblastí všech krajů tedy v místech, kde jsou problémy na trhu práce nejvyšší, a tedy podpora zaměstnatelnosti a vytváření pracovních
míst by měla být nejnaléhavější. Výměna “know-how” a společná činnost v rámci zvyšování povědomí, jakož i formy a
inovace v oblasti celoživotního učení má potenciál ke zvýšení poptávky, stejně jako nabídky (a její kvality) v celém
regionu, a tudíž zlepšení strukturálních problém na trhu práce.
Analýza sítí
Existují dva typy sítí pro tento účel: zaprvé, existují poměrně silné sítě mezi úřady práce a za druhé stejně silné sítě
existují mezi Obchodními komorami (a případně i mezi odbory). Nicméně nebylo pozorováno, že by tyto sítě hlouběji
rozpracovaly problematiku celoživotního vzdělávání. Také by tyto sítě měly být rozšířeny o vzdělávací instituce, jejichž
spolupráce by v regionu skutečně rozvinula tento potenciál.
Typy
Tento potenciál se pohybuje mezi typem “Regionálního poháru” a “PRO 2013+ poháru”. Mírně vyšší hodnocení tohoto
potenciálů může být pozorováno v Rakouských regionech, ale rozdíl není významný. Rovněž je třeba uvést, že ve
všech oblastech, s výjimkou Vídně, je rozvoj podpůrných sítí hodnocen jako nedostatečný.
30
3.4.2. Skupina “Lidé a služby”
(4) Zdravotní a záchranná služba
(4b) Potenciál "výměny znalostí a zkušeností, sdílení kapacity"
NWA‐W
5
POT‐Vys
4
POT‐W
3
2
1
NWA‐Vys
0
POT‐SM
NWA‐Nö
POT‐Nö
NWA‐SM
Potřeby regionů
Všechny zkoumané regiony mají velký počet různých poskytovatelů zdravotní péče. V téměř každém větším městě je
nemocnice - buď veřejná nebo soukromá - toto prohlášení platí pro všechny tři regiony (tj. Jižní Morava, Dolní
Rakousko a Vysočina). Velká města - Brno a Vídeň - jsou přirozená centra systému zdravotní péče a jsou zde i
lékařská výzkumná centra. Na obou stranách hranice je vzdělaný a vysoce lékařsky odborný personál. Počet tohoto
personálu však pomalu klesá. Vzhledem ke stárnutí obyvatelstva ve všech zkoumaných regionech existuje potřeba
vysoce kvalifikovaných zdravotnických pracovníků, kteří by mohli být poskytnuti pacientům na obou stranách hranice.
Sdílení zdravotnických pracovníků, sdílení služeb nebo pouhé sdílení zkušeností a osvědčených postupů by mohlo být
jedním z možných řešení.
Analýza sítí
Tak jako v případě potenciálů 4a) existuje jedna významná síť, která podporuje tuto možnost - "Zdraví bez hranic".
Jedná se spíše o institucionální síť, která spojuje hlavní aktéry v oblasti zdravotní péče z těchto oblastí (tj. Jižní
Morava, Dolní Rakousko a Vysočina). Tato síť by měla poskytovat základní analýzy v oblasti zdravotnictví, včetně
analýzy právního prostředí a potenciálu spolupráce zapojených institucí a jejich ústavů. Proto je tato síť hodnocena
jako spouštěcí a může se na jejích základech dále stavět.
Typy
Tento potenciál je dobrý příklad "regionálního poháru". Má velký potenciál na Jižní Moravě, v Dolním Rakousku a na
Vysočině, ale potenciál je spíše vyšší v českých regionech - bodován čtyřmi body v obou regionech. Potenciál není
relevantní pro Vídeň, která získala jeden bod.
31
(4c) Potenciál "přeshraniční koordinace služby první pomoci"
NWA‐W
5
POT‐Vys
4
POT‐W
3
2
1
NWA‐Vys
0
POT‐SM
NWA‐Nö
POT‐Nö
NWA‐SM
Potřeby regionů
Geografická poloha některých zdravotnických zařízení – nemocnic – indikuje zajímavé zjištění: Některé z nemocnic se
nachází jen pár kilometrů od česko-rakouských hranic (Znojmo a Břeclav), a proto jsou mnohem blíže k potenciálním
pacientům z Dolního Rakouska než rakouské nemocnice. Na druhou stranu v jižní části kraje Vysočina, jsou
nemocnice v Rakousku blíže k potenciálním pacientům než ty na Vysočině. Tato situace (zeměpisné rozložení
nemocnic) představuje přirozený výchozí bod pro rozvinutí tohoto potenciálu. Navíc prohloubení spolupráce v této
oblasti je jedním z cílů tzv. Pracovních dohod Jihomoravského kraje, Dolního Rakouska a kraje Vysočina, a proto má i
potřebnou politickou podporu.
Analýza sítí
Obdobně jako potenciál 4a) a 4b) existuje jedna významná síť, která podporuje tento potenciál - "Zdraví bez hranic".
Je to spíše institucionální síť, která spojuje hlavní aktéry v oblasti zdravotní péče ze tří projektových oblastí (tj. Jižní
Morava, Dolní Rakousko a Vysočina). Tato síť by měla poskytovat základní analýzy v oblasti zdravotnictví, včetně
analýzy právního prostředí a potenciálu spolupráce zapojených institucí a jejich ústavů. Proto je tato síť hodnocena
jako spouštěcí a může se na jejích základech dále stavět.
Typy
Tento potenciál je dobrý příklad regionálního poháru s vyšším významem pro Jižní Moravu a Dolní Rakousko, než pro
kraj Vysočina (pravděpodobně díky zeměpisné poloze) a je zcela nezajímavý pro Vídeň - což je podobný rys všech tři
identifikovaných potenciálů v rámci zdravotnických služeb.
32
3.4.3. Skupina “životní prostředí a infrastruktura”
(7) Udržitelná mobilita
(7c) Potenciál “Podpora TEN-T spojení”
NWA‐W
5
POT‐Vys
4
POT‐W
3
2
1
NWA‐Vys
0
POT‐SM
NWA‐Nö
POT‐Nö
NWA‐SM
Potřeby regionů
Multimodální TEN-T spoje jsou ‘životně důležité trasy’ Evropské Unie. V rámci zkoumaných regionů jsou ovlivněny
následující TEN-T-osy:
● železniční osa Paříž-Vídeň-Bratislava
● železniční osa Athény-Budapešť-Vídeň-Praha-Norimberk/Drážďany
● železniční osa Gdaňsk-Varšava-Brno/Bratislava-Vídeň
● silnice v ose Gdaňsk-Varšava-Brno/Bratislava-Vídeň
● vodní cesta Rýn/ Meuse-Mohan-Dunaj
Rakouské spoje byly v posledních letech modernizovány, ve vývoji jsou rovněž české spoje. Přeshraniční koordinace
přináší větší efektivitu a sílu účinku na příslušné projekty.
Modernizace sítě os TEN-T, např. urychlení linky Vídeň-Brno, bude hlavním úkolem v přepravním programu regionu v
příštích letech a desetiletích. K urychlení procesu mohou přispět dotační prostředky EU. Investice do infrastruktury
("tvrdá opatření"), by měly být financovány z rozpočtu TEN (CEF - Connecting Europe Facility). Programy EÚS by
měly podporovat především “měkká opatření", jako je řízení mobility, centra mobility, harmonogram synchronizace,
dopravní informační systémy, spolupráce dopravních asociací, atd.
Analýza sítí
Organizace v oblasti infrastruktury a dopravy jsou vysoce propojené, i když se většinou jedná o neformální spolupráci.
Koordinace TEN-infrastruktury vyžaduje koordinaci plánovacích procesů, které jsou z hlediska analýzy sítě výchozími
body. Nicméně, v rámci projektů EÚS, není reálné získat tak velké částky na investice do konstrukcí v oblasti
infrastruktury. Namísto toho je úkolem této sítě koordinace plánování. Stěžejní projekt v této oblasti se jmenuje INATTool (Infrastructure Assessment-Tool), který je realizován v rámci projektu CENTROPE.
33
Typ
Téma "Podpora TEN-T, propojení" jasně ukazuje viditelné regionální rozdíly v potenciální analýze: 4 body v českých
regionech, ale pouze 2 body v rakouských regionech. Sítě jsou poměrně slabé na Vysočině, v Dolním Rakousku a ve
Vídni (každý z nich 2), ale silnější jsou na jižní Moravě (3). Co se týče konfigurace, jde o "Regionální pohár" byť o něco
více zaměřený na české regiony.
34
(8) Energetická efektivita a toky zdrojů
(8a) Potenciál “Energetická efektivita”
NWA‐W
5
POT‐Vys
4
POT‐W
3
2
1
NWA‐Vys
0
POT‐SM
NWA‐Nö
POT‐Nö
NWA‐SM
Potřeby regionů
Rostoucí náklady na energie a vysoká závislost na dovozu, zejména pokud jde o tepelná a palivová odvětví, ovlivňují
všechny regiony. Ačkoli se přístup k tématu "Energetiky" značně liší mezi Rakouskem a Českou republikou,
"Energetická efektivita" je v zájmu všech. K propagaci a podnícení energetické efektivnosti je potřeba výměna znalostí,
společných analýz, studií a prakticky orientovaných projektů, podpora energeticky souvisejících výzkumů a vývoj a
rozvoj společných opatření.
Analýza sítí
Síť týkající se energetické účinnosti je regionálně orientovaná. Většina z aktérů se nachází v regionu Waldviertel, kde
se realizují přeshraniční spolupráce s Jižní Moravou, Vysočinou a Jižními Čechy. Vzhledem ke své malé velikosti
(malý počet aktérů v této síti), nejde o příliš silnou síť. Dodnes není síť příliš úzce propojena, existuje jen malé
množství spolupráce mezi tzv. "klikami" (skupinami). Přeshraniční kooperace jsou většinou zahájeny rakouskými
aktéry. Z pohledu síťové analýzy představují sítě v energetické efektivitě výchozí bod pro budoucí spolupráci.
Typ
Téma "energetická efektivita" jasně ukazuje viditelné regionální rozdíly analýzy potenciálů: 4 body v Dolním Rakousku
a na Vysočině, 3 body ve Vídni a 2 body na Jižní Moravě. Také sítě jsou docela slabé na jižní Moravě a ve Vídni
(každý z nich 2), silnější jsou v kraji Vysočina a Dolním Rakousku (3). Co se týče konfigurace, jde o "Regionální pohár"
zaměřený na Dolní Rakousko, Vysočinu a Vídeň.
35
(9) Krizové řízení a zachování ekosystémů
(9a) Potenciál “Krizové řízení”
NWA‐W
5
POT‐Vys
4
POT‐W
3
2
1
NWA‐Vys
0
POT‐SM
NWA‐Nö
POT‐Nö
NWA‐SM
Potřeby regionů
Přírodní katastrofy, jako jsou povodně, apod., nerespektují hranice. Jsou častější a ničivější v důsledku změně klimatu
a vzhledem k rostoucí populaci postihují větší plochu než kdykoli dříve. V posledních letech se zvýšila přeshraniční
spolupráce při odstraňování následků katastrof a ochrany před povodněmi. Pro to, aby se snížila zranitelnost životního
prostředí a struktury osídlení při změně klimatu, je třeba další výměny know-how, kompatibilní predikční nástroje a
spolupráce zaměstnanců v případě nouze.
Analýza sítí
Existuje dlouhodobá spolupráce mezi aktéry v oblasti protipovodňové ochrany v některých regionech, zejména v mezi
dolnorakouským a jihomoravským regionem. Budoucím východiskem je spolupráce složek záchranného systému, jako
jsou hasiči, ambulance a další. V tomto druhu přeshraniční spolupráce jsou místní i nadregionální aktéři potřeba:
koordinace přeshraničních možnosti na regionální / institucionální úrovni a realizace v případě nouze na místní úrovni.
Typ
Analýza ukazuje nevyšší možné skóre na Jižní Moravě a v Dolním Rakousku (každý s 5 body), ale nižší skóre v kraji
Vysočina (2) a ve Vídni (1). Sítě jsou slabé ve Vídni, na Vysočině (v obou případech pouze 1 bod) a na jižní Moravě
(2) a střední v Dolním Rakousku (3). Vzhledem k jasně viditelné regionální disparitě je potenciál “Regionální pohár” s
hlavním zaměřením na Jižní Moravu a Dolní Rakousko.
36
(9b) Potenciál "Vodní hospodářství a ochrana půdy"
NWA‐W
5
POT‐Vys
4
POT‐W
3
2
1
NWA‐Vys
0
POT‐SM
NWA‐Nö
POT‐Nö
NWA‐SM
Potřeby regionů
Vodní hospodářství a ochrana půdy jsou témata, která dominují ve venkovských oblastech s cílem zajistit důležité
funkce půdy a podzemních a povrchových vod. Změna klimatu způsobí další vážné poškození již tak zranitelných a
ohrožených ekosystémů a bude mít dopad na přírodní rozmanitost. Proto jsou nezbytné přeshraniční strategie a
konkrétní projekty, aby se zabránilo zvýšení městského rozrůstání a byly zajištěny vodní zdroje. Toto pomáhá zajistit
vyváženost a funkci venkovských oblastí.
Analýza sítí
Existují projekty, které pracují na ochraně půdy - ‘Sondar',' Bodenbündnis’ nebo ‘Methoden des Bodenschutzes’, méně
však v oblasti vodního hospodářství. Jak je patrné z obrázku výše, zejména v Dolním Rakousku, jsou stávající sítě
hodnoceny na vysoké úrovni. Spojení mezi aktéry v oblasti životního prostředí je velmi dobré a funguje jako základna
pro budoucí spolupráci.
Typ
Potenciál ukazuje nejvyšší skóre na Jižní Moravě a Dolním Rakousku (5 bodů), méně v kraji Vysočina (3) a ve Vídni.
Sítě jsou slabé ve Vídni (1), na Jižní Moravě a na Vysočině (ve všech případech 2) a průměrné v Dolním Rakousku
(3). Vzhledem k jasně viditelné regionální disparitě se stal "Regionální pohár" potenciálem s hlavním zaměřením na
jižní Moravu a Dolní Rakousko.
37
(10) Ochrana přírodních zdrojů a oblastí
(10) Ochrana
NWA‐W
5
POT‐Vys
4
POT‐W
3
2
1
NWA‐Vys
0
POT‐SM
NWA‐Nö
POT‐Nö
NWA‐SM
Potřeby regionů
Regiony se vyznačují chráněnými oblastmi nadregionálního významu. Proto mohou přeshraniční sítě přispět k zajištění
jejich potřeb jako "retenčních prostorů" pro biologickou rozmanitost. Ochrana přírodních lokalit a ekosystémů vytváří
"zelené infrastruktury" jako protějšek k rostoucímu záboru půdy. Pochopitelně je potenciál silnější ve venkovských
oblastech než ve městech, ale jak ve Vídni, tak i v Brně jsou oblasti výjimečného významu a přírodní krásy.
Analýza sítí
Podobně jako v předchozích potenciálech v oblasti životního prostředí, i zde fungují sítě jako výchozí bod pro budoucí
spolupráci. Existují již dobře propojené sítě aktérů, které jsou aktivní v oblasti životního prostředí. Ochrana zdrojů, jako
je půda nebo voda a přírodní lokality, je dobře zakotvena v prostředí přeshraničních sítí.
Typ
Potenciál ukazuje poměrně vysoké skóre ve všech regionech (3 až 5 bodů), ale nižší skóre v analýze sítí (1-3).
Vzhledem k regionálním rozdílům se stal potenciálem "Regionální pohár".
38
3.4.4. Skupina "Regionální rozvoj a instituce"
V této skupině nebyl žádný potenciál “Regionální pohár”.
39
3.5. ‘Šípková Růženka’
3.5.1. Skupina ‘konkurenceschopná ekonomika’
(3b) Potenciál ‘Spolupráce mezi školami a podniky’
NWA‐W
5
POT‐Vys
4
POT‐W
3
2
1
NWA‐Vys
0
POT‐SM
NWA‐Nö
POT‐Nö
NWA‐SM
Potřeby regionů
Nedostatečný soulad mezi kvalifikacemi, které jsou produkovány vzdělávacími systémy (nabídka pracovních sil)
a požadovány podniky je strukturální problém v celém projektovém regionu (i když s různou intenzitou). Projekty
zaměřené na spolupráci mezi školami a podniky jsou tedy velkým potenciálem pro obě strany: studenti získají
vyšší kvalifikaci, která vyhovuje současným požadavkům na trhu práce, a naopak, zaměstnavatelé budou mít
příležitost si "vychovat" pracovníky, které potřebují. Potenciál pro přeshraniční spolupráci v tomto ohledu je
zřejmý: nejen že zvyšuje kvalifikaci studentů, kteří se účastní přeshraničních stáží (zkušenosti s různými "styly“
požadavky na trhu práce, jazykové znalosti apod.) ale také rozšiřuje spektrum škol a podniků, což umožňuje
přesnější propojování jejich potřeb. Potenciál se rovněž zaměřuje na očekávané snížení nabídky pracovních sil,
která se vztahuje k demografickému vývoji - je proto důležité, aby byly budoucí generace absolventů škol zvyklé
na přeshraniční migraci pro pracovní příležitosti.
Analýza sítí
Některé "zárodečné sítě" byly identifikovány ve všech regionech. Nicméně, obvykle fungují na ad-hoc bázi a jsou
velmi neformální, postrádající jakékoliv institucionální zázemí. Proto skutečné výstupy (tj. skutečné přeshraniční
stáže studentů, přeshraniční zapojení podniků v učebních plánech, apod.) jsou spíše náhodné a závisí na
kontaktech ("správní lidé, kteří potkávají ty správné lidi"). Posílení sítí a vytváření platforem, které by rozvíjely
potenciál více systematickým způsobem, by výrazně přispělo k rozvoji potenciálu.
Typ
Je možné pozorovat, že hodnocení jak intenzity sítí, tak i významu potenciálu, je velmi podobné ve všech krajích
(s jednou výjimkou – na Vysočině). Je také jasně viditelná silná nerovnováha mezi tím, jak nízká intenzita sítí v
oblasti existuje a jak silně je potenciál vnímán. Potenciál je tedy mezi kategoriemi ‘Šípková Růženka’
(nerovnováha mezi slabými sítěmi a vysokým hodnocením potenciálu) a "PRO 2013 + pohár" (naléhavost
potenciálu hodnocena dosti podobně ve všech regionech).
40
3.5.2. Skupina "Lidé a služby"
(4) Zdravotní a záchranná služba
(4a) Potenciál "Koordinace specializace"
NWA‐W
5
POT‐Vys
4
POT‐W
3
2
1
NWA‐Vys
0
POT‐SM
NWA‐Nö
POT‐Nö
NWA‐SM
Potřeby regionů
Regiony - především Brno, Vídeň a další větší města - přitahují mladé lidi, kteří přicházejí pracovat a žít v těchto
městských oblastech. Na druhé straně se všechny regiony budou muset vypořádat se stárnutím populace. Proto
otázka veřejného zdraví - zejména poskytování zdravotních služeb - hraje důležitou roli v dnešní době a bude
hrát ještě důležitější roli v blízké budoucnosti. Je také zcela logické, že z důvodu nedostatku zdravotnického
personálu a rozpočtových škrtů ve veřejném sektoru mnohé služby v různých veřejných zdravotnických
organizacích budou stále více a více specializované. Koordinace různých specializací těchto institucí a zachování
úrovně celkových zdravotních služeb v přeshraničních oblastech s cílem zajistit vysokou kvalitu poskytovaných
služeb by měl být relevantní potenciál.
Analýza sítí
K dispozici je jedna významná síť, která podporuje tento potenciál - "Zdraví bez hranic". Jde spíše o
institucionální síť, která spojuje hlavní aktéry v oblasti zdravotní péče ze tří projektových oblastí (tj. Jižní Morava,
Dolní Rakousko a Vysočina). Tato síť by měla poskytovat základní analýzy v oblasti zdravotnictví v těchto třech
projektových regionech, včetně analýzy právního prostředí a spolupráce zapojených institucí a jejich ústavů.
Proto je tato síť hodnocena jako spouštěcí a může se na jejích základech dále stavět.
Typ
Tento potenciál je hodnocen napůl mezi potenciály ‘Šípková Růženka’ a ‘Regionální liga’. Překvapivé je nízké
skóre ve Vídni a je zřejmé, že potřeba rozvinutí potenciálu je vnímána silněji v českých regionech.
41
(5) Sociální služby
(5a) Potenciál "služby pro rodiny s dětmi a starší lidi napříč generacemi"
NWA‐W
5
POT‐Vys
4
POT‐W
3
2
1
NWA‐Vys
0
POT‐SM
NWA‐Nö
POT‐Nö
NWA‐SM
Potřeby regionů
Ve všech regionech je jasný dlouhodobý trend, kterým je stárnutí jejich obyvatel na straně jedné a potřeba
harmonizace pracovního a rodinného života na straně druhé. Rostoucí počet lidí v důchodu bude vyžadovat
vytvoření speciálních služeb pro ně (např. informační místa pro seniory, senior-pasy atd.). Společný vývoj
takových produktů a sdílení poskytovaných služeb je výchozím bodem tohoto potenciálu. Druhým výchozím
bodem je požadavek pro lepší pro-rodinnou politiku (např. poskytování služeb péče o dítě), tak, aby rodiče měli
vyšší šanci na trhu práce a byli schopni lépe kombinovat pracovní a rodinný život.
Analýza sítí
V tuto chvíli prakticky neexistují žádné velké sítě v této oblasti - i když existují některé dvoustranné sítě, které by
mohly být základem pro další spolupráci. Tato oblast samozřejmě potřebuje, podobně jako zdravotní politika,
náležitou institucionální podporu a, pokud je to možné, harmonizaci různých právních předpisů.
Typ
Tento potenciál je příkladem potenciálu "Šípková Růženka", ale v poměrně slabém provedení. S výjimkou Vídně,
je ve všech regionech hodnocen mnohem výše v analýze potenciálů než v analýze sítí.
42
(5b) "Výměna zkušeností a sdílení kapacit v sociálních službách a dobrovolnictví"
NWA‐W
5
POT‐Vys
4
POT‐W
3
2
1
NWA‐Vys
0
POT‐SM
NWA‐Nö
POT‐Nö
NWA‐SM
Potřeby regionů
K dispozici je komplexní síť poskytovatelů sociálních služeb v celém projektovém regionu - osobní asistence,
služby sociální péče, domovy pro seniory, azylové domy pro osoby bez přístřeší nebo bydlení pro mladé matky s
dětmi apod. Tyto služby jsou poskytovány buď místními úřady, nebo různými neziskovými organizacemi důležitou roli v této oblasti hraje také fenomén dobrovolnictví a jeho další rozvoj. Spolupráce mezi těmito
poskytovateli, výměna osvědčených postupů, sdílení kontaktů (databází) a společné poskytování služeb je
jedním z možných postupů pro celkové zlepšení v oblasti sociálních služeb.
Analýza sítí
Existují menší sítě působící v této oblasti, ale oblast je stále poměrně málo rozvinutá. Vyskytuje se zde několik
aktivních aktérů, a to jak z veřejného tak nevládního sektoru, ale větší zapojení veřejných institucí je žádoucí. Je
zcela pochopitelné, že stávající jazyková bariéra je jedním z největších nedostatků pro rozvoj tohoto potenciálu.
Typ
Tento potenciál je možné zařadit mezi ‘Šípkovou Růženku’ a ‘Regionálním pohár’, avšak nízké celkové skóre jej
zařazuje spíše do první uvedené kategorie.
43
(5c) Potenciál "Podpora sociálního podnikání"
NWA‐W
5
POT‐Vys
4
POT‐W
3
2
1
NWA‐Vys
0
POT‐SM
NWA‐Nö
POT‐Nö
NWA‐SM
Potřeby regionů
Na obou stranách hranice je rostoucí počet dlouhodobě nezaměstnaných lidí. Jsou některé specifické skupiny,
které byly zásadně zasaženy krizí a nezaměstnaností - tj. lidé s nízkou kvalifikací, se zdravotním postižením nebo
lidé s různým sociálním zázemím. Sociální podniky mohou představovat účinný nástroj jak pomoci těmto lidem
najít práci. Tento nástroj je poměrně inovativní, a to zejména v českém prostředí.
Analýza sítí
V tuto chvíli nejsou žádné významnější sítě v této oblasti. Přesto existuje vysoký počet spolupracujících obcí a
neziskových organizací, které jsou aktivní v sociální oblasti a mohou s určitou vnější podporou (finanční,
institucionální) snadno řešit i toto téma.
Typ
Tento potenciál je „Šípková Růženka“ s větší relevancí ve Vídni a na Jižní Moravě – je to jeden ze skromnějších
potenciálů, protože je celkově hodnocený za 16 bodů s nejvyšším významem ve Vídni a na Jižní Moravě.
44
(6) Kultura a cestovní ruch
(6b) Potenciál "Využití synergií, společné studie"
NWA‐W
5
POT‐Vys
4
POT‐W
3
2
1
NWA‐Vys
0
POT‐SM
NWA‐Nö
POT‐Nö
NWA‐SM
Potřeby regionů
Potenciál je velmi podobný potenciálu 6c) (viz výše), avšak tento potenciál spočívá v plánování, zatímco
potenciál 6c) je zaměřen na praktické dopady plánování. Popis potenciálu 6c) říká, že všechny tři regiony mají
mnoho zajímavých míst, které by mohly přilákat zahraniční návštěvníky. Nicméně tato místa nejsou dobře
propagována na druhé straně hranice. Společné analýzy a strategie, společné řízení, vytváření přeshraničních
turistických produktů (balíčků), podpora regionálních produktů atd. by mohly podpořit rozvoj tohoto potenciálu.
Analýza sítí
Podobně jako v případě potenciálu 6c) existuje několik velkých sítí, čítajících aktéry ze dvou nebo tří regionů většinou podpořeny některou z oficiálních regionálních institucí. Existují také sítě malého rozsahu s místním
dopadem, některé z nich zahrnují místní podnikatele, obce či neziskové organizace.
Typ
Tento potenciál by mohl být ‘Regionálním pohárem’ (s větším důrazem na jižní Moravě, Dolním Rakousku a
Vysočině), díky celkovému počtu bodů, které obdržel. Na druhé straně tvar potenciálu na grafu označuje
konfiguraci typu "Šípkové Růženky".
45
3.5.3. Skupina "Infrastruktura a životní prostředí"
(7) Udržitelná mobilita
(7b) Potenciál "Rostoucí atraktivita"
NWA‐W
5
POT‐Vys
4
POT‐W
3
2
1
NWA‐Vys
0
POT‐SM
NWA‐Nö
POT‐Nö
NWA‐SM
Potřeby regionů
Veřejná doprava nemůže konkurovat individuální automobilové dopravě, pokud jde o cestovní časy mimo hlavní
spoje (např. Vídeň-Brno). Rostoucí přeshraniční automobilová doprava je závažným problémem nejen pro
dopravní infrastrukturu, ale i pro otázky životního prostředí a energetické efektivity. Proto je podpora více
udržitelných forem mobility naléhavou potřebou ve všech regionech. Zvláště důležitá je koordinace "měkkých
opatření", jako je koordinace jízdních řádů, spolupráce v oblasti dopravních sdružení a přeshraniční řízení
mobility na všech úrovních. Zvýšit konektivitu je naléhavější ve venkovských oblastech, tak aby bylo dosaženo
připojení do hlavních os. Ve městech a jejich okolí úroveň kvality v posledních letech výrazně vzrostla.
Analýza sítí
Stávající síť je ovládána nadregionálními aktéry - pro realizaci přeshraničních výhod v této oblasti je zapotřebí
také místních (lokálních) aktivit. ‘Bottom-up’ procesy (z mikro úrovně do makro úrovně) v přeshraničním regionu
při účasti místních obyvatel, by mohly umožnit tuto činnost krok po kroku. Stěžejní projekt v tomto oboru, který byl
zahájen projektem CENTROPE, se jmenuje INAT-Tool (Infrastructure Assessment-Tool).
Typ
Potenciál ukazuje vysoké skóre v analýze potenciálů ve všech regionech, ale poměrně nízké skóre v analýze sítí.
Proto je zařazen do kategorie "Šípková Růženka", ovšem blízko kategorii "Pro2013 + pohár" a pro budoucí vývoj
má velký význam.
46
(8b) Potenciál "Nakládání s odpady"
NWA‐W
5
POT‐Vys
4
POT‐W
3
2
1
NWA‐Vys
0
POT‐SM
NWA‐Nö
POT‐Nö
NWA‐SM
Potřeby regionů
Nakládání s odpady je na velmi vysoké úrovni v rakouských regionech. Všechny regiony by mohly mít prospěch z
analýzy přeshraničních potenciálu, přenosu know-how a zpracování přeshraničních plánů nakládání s odpady.
Také sdílení kapacit a zvyšování povědomí o recyklaci, biologického odpadu atd. by mohlo přispět ke zvýšení
efektivity nakládání s odpady.
Analýza sítí
Jak ukazuje obrázek výše, nakládání s odpady, je velmi nízce hodnocené v analýze sítí - doteď byla vytvořena
pouze projektová síť mezi Vídní a Vysočinou. Nicméně je přítomno mnoho aktivních aktérů v oblasti životního
prostředí, což obrací nakládání s odpady na budoucí výchozí bod pro přeshraniční spolupráci.
Typ
Téma "nakládání s odpady", ukazuje vysoké skóre v analýze potenciálu všech regionů (každý z nich se 4 body).
Na rozdíl od potenciálu, sítě jsou velmi slabé ve Vídni, Dolním Rakousku a na jižní Moravě (v každém případě
pouze 1 bod), ale střední v regionu Vysočina (3). Co se týče konfigurace, jde o "Šípkovou Růženku".
3.5.4. Skupina ‘Regionální rozvoj a instituce’
V této skupině nebyl žádný potenciál ‘Šípková Růženka’.
47
4. Bibliografie a slovník použitých výrazů
Centrope (2012). Strategischer Rahmen für die Verkehrs- und Infrastrukturentwicklung in Centrope. Beschluss
des Politischen Boards von Centrope. 21.06.2012. Brno
Centrope Capacity (2013). CENTROPE auf einen Blick. http://www.centrope.com/de/region-centrope/centropeauf-einen-blick [27.01.2013]
Cross-Border Cooperation Programme Czech Republic-Austria 2007-2013. http://www.at-cz.eu/ [27.06.2013]
ESPON Factsheet Austria-Czech Republic: www.espon.eu (European Observation Network, Territorial
Development and Cohesion) [27.06.2013]
ÖIR Projekthaus (2009): Länderinformation Grenzregion Österreich-Tschechien. Wien.
PGO - Planungsgemeinschaft
http:\\pgo.centropemap.org
Ost.
(2013).
CENTROPE
www.centrope.com (Centrope Board) [27.06.2013]
www.centrope-tt.info (Centrope TT) [27.06.2013]
http://ec.europa.eu/eurostat (Eurostat) [27.06.2013]
http://www.recom-czat.eu/ (RECOM CZ-AT) [27.06.2013]
www.statistik.at (Statistik Austria) [27.06.2013]
48
Map.
Downloaded
27.06.2013
at
Seznam zkratek/ Slovník
AT
Rakousko
CZ
Česká republika
EÚS
Evropská územní spolupráce
EU
Evropská unie
Eurostat
Statistický úřad EU
HDP
Hrubý domácí produkt
ICT
Informační a komunikační technologie
NWA
Analýza sítí
PPS
Standard kupní síly
TEN
Trans-evropské sítě
49