více - VPI CZ, vos = Vše pro insolvenci

MAGAZÍN
Rudolf
Hrušínský
nejmladší
poznával svět
P Á T E K 29. LEDNA 2016
Zítra
NEZÁVISLÉ NOVINY ročník 26 / č. 24 17 Kč
Jaká
kráva,
takový sýr
Tři princové,
dva komici
VÍKEND
Tělo Ransdorfa je po soudní pitvě,
policie má podezření na trestný čin
Jakub Troníček
Pražská policie prověřuje
okolnosti nedávné smrti komunistického europoslance Miloslava Ransdorfa s podezřením
na trestný čin.
Včera byla proto provedena
soudní pitva, její výsledky ale
úřady nesdělily.
Provedení pitvy Právu potvrdila šéfka státního zastupitelství
v Praze 4 Blanka Valsamisová.
„K jejím výsledkům se nebude-
me vyjadřovat. Svolení k pohřbu
jsme každopádně dali,“ řekla
k tomu Valsamisová.
Smuteční obřad, který hradí
KSČM, se koná dnes v poledne
v Praze-Strašnicích.
Přednosta Ústavu soudního lékařství s toxikologie při Všeobecné fakultní nemocnici v Praze Alexander Pilin odmítl pitvu
jakkoli komentovat, informoval
nicméně, že byla nařízena podle
paragrafu 115 trestního řádu.
A právě tento detail je důležitý,
Svolení
k pohřbu jsme
každopádně dali
Blanka Valsamisová,
státní zástupkyně
prohlídka a pitva mrtvoly se totiž podle tohoto ustanovení nařizují tehdy, když vznikne „podezření, že smrt člověka byla
způsobena trestným činem“.
Mluvčí pražské policie Tomáš
Hulan v této souvislosti potvrdil,
že se okolnostmi smrti europoslance zabývá, podrobnosti ale
uvést odmítl.
„Tuto věc prověřujeme, ale
v tuto chvíli bez jakýchkoliv závěrů,“ řekl Hulan.
Pochybnosti
kolem Švýcarska
Právo už včera informovalo, že
důkladné prošetření smrti požadovala vdova po Ransdorfovi
Vlasta a také jeho dcera Anna.
Vlastu Ransdorfovou se Právu
včera podařilo kontaktovat, ale
řekla, že s novináři nechce hovořit. Obě ženy už navštívily šéfa
KSČM Vojtěcha Filipa a ministra zahraničních věcí Lubomíra
Zaorálka (ČSSD). Ten Právu potvrdil, že jejich pochybnosti se
týkají především toho, co se kolem Ransdorfa odehrálo na
sklonku minulého roku ve Švýcarsku.
Europoslanec byl tehdy v zemi
pod Alpami zadržen místní policií, když se podle svých slov sna-
žil o zprostředkování kontaktu
mezi švýcarskou bankou a údajným dědicem miliardového majetku Vladimírem Huňkem.
Tamní orgány ale jeho jednání
vyhodnotily jako pokus o podvod a Ransdorf byl spolu s dalšími lidmi zadržen. Po svém propuštění si pak stěžoval, že mu
policie během vazby odepřela léky na cukrovku.
Ransdorf zemřel náhle minulý
pátek ve věku 62 let, a to údajně
na mozkovou příhodu.
Zika se šíří
alarmující
rychlostí
Virus zika způsobující zakrnění
mozku novorozenců se rychle šíří a může vyvolat pandemii, varují experti.
Spojení s komáry
rodu Culex by mohlo
vysvětlovat
epidemické šíření
brazilští výzkumníci
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) hrozba dosáhla
alarmujících rozměrů.
Výzkumníci ověřují podezření,
že virus šíří nejen tropičtí komáři, ale i mnohem rozšířenější rod
Culex. Nejvíce postižená Brazílie už vyhlásila komárům válku.
Zika, který těžce poškozuje
mozky ještě nenarozených dětí,
se může globálně rozšířit. Američtí vědci před tím varovali
WHO, která na pondělí svolala
zasedání krizového výboru.
„Hrozba šíření nemoci byla
dosud považována za mírnou,
nyní však dosáhla alarmujících
rozměrů,“ prohlásila Margaret
Chanová, šéfka WHO. Dodala,
že organizace očekává až čtyři
milióny případů.
Obavy posiluje podezření, že
virus šíří nejen tropičtí komáři
rodu Aedes aegypti, ale i mnohem rozšířenější komáři rodu
Culex, které nyní prověřují brazilští vědci.
„Spojení s komáry rodu Culex
by mohlo vysvětlovat epidemické šíření,“ uvedli podle listu The
Telegraph výzkumníci z brazilské Nadace Oswalda Cruze.
(Pokračování na str. 13)
Foto ČTK/AP
Malá Brazilka Marie Giovanna da Silva, která trpí zakrněním mozku, na kolenou své matky.
Loni v Česku zkrachovalo osm tisíc živnostníků
Jindřich Ginter
Jiří Novotný
Věřili, že se jako živnostníci
uživí sami. Jenže několik odběratelů jim párkrát nezaplatilo,
přimáčkly je zálohy na sociální
a zdravotní pojištění, přišly faktury za energie a materiál. Loňský rok v Česku zkrachovalo
přes osm tisíc živnostníků.
Velký podíl na jejich bankro-
tech měla nízká platební morálka firem, uvedly společnosti VPI
CZ a portál Epohledávky.cz.
„Z uhrazených faktur bylo loni
jen 35 procent zaplaceno včas,
58 procent do třiceti dnů po
splatnosti, tři procenta do šedesáti dnů a čtyři procenta ještě
později,“ informoval Jan Malý
z VPI CZ.
Spirála dluhů, do kterých se
živnostníci často dostanou cizí
vinou, z nich nakonec dělá nezaměstnané s velkými dluhy. Dokládají to příběhy mnoha menších podnikatelů.
Manželka utekla
i s dětmi
Jedním z nich je i čtyřicetiletý
pan Martin, podnikající v Děčíně a Ústí nad Labem. Snažil se
obchodovat se vším možným
a doufal, že korunka ke korunce
mu zajistí nějakou jistotu. Jenže
mu náklady na živobytí i investice přerostly před hlavu.
Manželka s dětmi od něj odešla, dům tíží zástava, peníze
z půjčky jsou už dávno fuč, na
splátky nezbývalo. Už mu nikdo
ze známých nechtěl půjčit. Věřil,
že když investuje do dalšího nového projektu, peníze se rychle
vrátí a vše splatí.
A tak sáhl na zálohy, které mu
za příslib zprostředkování výhodného nákupu v oblasti realit
svěřili čtyři zákazníci. Bezmála
dvě stě tisíc. Naštvaní klienti na
nic nečekali a podali na něho
trestní oznámení.
Dluží i za telefon
„Po sdělení obvinění přislíbil
své zanedbané závazky urovnat.
Obviněnému hrozí peněžitý trest
nebo ztráta svobody od jednoho
roku do pěti let,“ stojí konkrétně
v policejní zprávě.
K loňskému listopadu evidovalo sdružení firem Solus celkově
více než 61 tisíc firem a podnikatelů se závazkem po splatnosti.
(Pokračování na str. 4)
9 771211 211011
1 6 0 2 4
PR71401
Předplatné: 800 800 880 u www.novinky.cz u www.sport.cz
ROZHOVOR
Šéf ČRo Zavoral:
Bez posluchačů
je rádio svatbou
bez nevěsty str. 4
ZPRAVODAJSTVÍ
STRANA 4
PÁTEK 29. LEDNA 2016 u PRÁVO
NOVÝ GENERÁLNÍ ŘEDITEL ČESKÉHO ROZHLASU RENÉ ZAVORAL ŘEKL PRÁVU:
Rádio bez posluchačů
je jako svatba bez nevěsty
Český rozhlas si většina lidí pouští hlavně kvůli hudbě
a zprávám. Bude se něco měnit?
Určitě ne. Rozhlasové vysílání vždy bylo a bude kombinací
hudby a mluveného slova. Budeme stále nabízet jak informace, tak i kulturu, zábavu či vzdělávání.
To je posláním Českého rozhlasu jako média veřejné služby.
Chceme nadále rozvíjet program,
aby byl co nejpestřejší. Pevné
místo v něm budou mít i formáty, které žádná komerční rozhlasová stanice nenabízí, například
dokumenty či drama.
Posluchač dostává
za cenu jedné
kávy každodenně
24 hodin různého
programu.
To není málo
n Proč chcete usilovat o zdražení koncesionářského poplatku? (V současnosti platíme
45 korun – pozn. red.) To už nemáte kam sáhnout pro peníze?
Byl bych rád, aby byla problematika koncesionářského poplatku vnímána v širším kontextu.
Výše rozhlasového poplatku
dlouhodobě stagnuje, zatímco
většina běžných provozních nákladů neustále stoupá.
Český rozhlas přesto se svým
rozpočtem vychází. Hospodaří
odpovědně. Náš posluchač zhruba za cenu jedné kávy dostává
každodenně v měsíci čtyřiadvacet hodin programu naplněného
zpravodajstvím, hudbou, publicistikou, slovesnými či vzdělávacími pořady. To není málo.
Indexace koncesionářského
poplatku je jednou z věcí, o které bych chtěl začít seriózně diskutovat. Tato snaha je motivovaná cílem nabídnout veřejnosti
ještě lepší služby. Od kvalitního
programu až po co nejlepší přenos a stabilitu vysílání.
n Není luxusem mít dvě
zpravodajské stanice Radiožurnál a Český rozhlas Plus?
Díky tomu, že tyto dvě stanice máme, jsme se zařadili po
bok vyspělých mediálních domů
západní Evropy. Radiožurnál je
proudovou a dynamickou stanicí
zpravodajství a hudby. Stanice
Plus nabízí především analytickou publicistiku pro náročného
posluchače, pro ty, kteří chtějí
znát podrobnosti a zabývat se
událostmi do hloubky. Obsahově se stanice nepřekrývají, ale
doplňují.
n Při veřejném slyšení na
rozhlasové radě, která rozhodovala o novém řediteli, jste řekl větu, že Český rozhlas musí
respektovat stávající posluchače. Jak a v čem?
Měl jsem tím na mysli především to, že si vážíme svých tradičních a věrných posluchačů.
Rozhlas bez posluchačů, to je jako svatba bez nevěsty. Chápeme
jejich potřeby. Řada z nich je
v mnohém konzervativní. Mají
své oblíbené pořady, jsou zvyklí
na specifický rytmus a schéma
vysílání. Pokud budeme dělat nějaké změny, které jsou samozřejmě vzhledem k zdravému rozvoji rozhlasu nutné, budeme je
provádět citlivě a s ohledem právě na věrné posluchače.
V zásadě jde o to, že musíme
vnímat trendy a snažit se zaujmout co nejvíce posluchačů nových. Zároveň ale respektovat tradice a být
doslova životním průvodcem pro lidi, kteří
si nás dlouhodobě
pouštějí.
n Podle vašich
slov nejsou konkurentem Českého rozhlasu
komerční rádia, ale nemediální hráči.
V čem chcete
být lepší než
konkurence?
Komerční
rádia jsou samozřejmě stále našimi bezprostředními
konkurenty.
Tradiční média, tedy rozhlas, televize
či tištěné deníky, ale obecně čelí tvrdému tlaku
online prostředí. S rozvojem sociálních sítí ztrácejí prvenství
v přenosu základní informace.
Novinářem dnes může být prakticky každý, kdo se v online prostředí trochu pohybuje, kdo má
chytrý telefon.
Chceme této konkurenci čelit
především kvalitou a relevancí
svého obsahu. Rozhlas není
stroj, ale živý organismus. Musíme být důvěryhodní, nezávislí
a musíme nabízet exkluzivní
formáty. Také volit správný
distribuční mix, abychom
veřejnost oslovili vysíláním analogovým, digitálním i našimi weby
a sociálními sítěmi.
n Co už jste stihl
jako ředitel udělat?
(René Zavoral se ujal
funkce 21. ledna – poznámka redakce)
Začali jsme pracovat
na nové organizační
struktuře, která
uspořádat setkání se zaměstnanci a podrobně jim veškeré
změny, včetně personálních, vysvětlit. Dál
vřením myslím například zveřejňování smluv, zavedení interaktivního rozpočtu, do kterého bude mít každý přístup.
Hodlám zřídit etický panel
a funkci ombudsmana, který by
se zabýval připomínkami posluchačů.
Výrazně chci podporovat mediální gramotnost, rozvíjet občanskou a investigativní žurnalistiku a také slovesnou tvorbu.
Zasadím se, aby byl Český rozhlas prostoupen kvalitou, otevřeností a profesionalitou.
n V čem chcete navázat na
práci předchozího ředitele
Petera Duhana a v čem se od
něj chcete lišit?
Určitě navážeme na restrukturalizaci. Byla
nutná a dobře
Foto PRÁVO – Milan Malíček
Jana Perglerová
n
bude mít pouze tři stupně řízení
a díky tomu bude při rozhodování a komunikaci pružnější. Stát
bude na sedmi odborných ředitelích. Podnikám všechno pro to,
aby nová struktura začala fungovat od 1. března.
V dohledné době také chci
pracujeme na programových
prioritách a projektech, které
jsme si vytyčili na rok 2016.
n Jaké jsou vaše dlouhodobé plány?
Byl bych rád, aby Český rozhlas byl opravdu otevřeným médiem směrem k veřejnosti. Ote-
odstartovaná. Její největší slabinou ale byla malá diskuse se zaměstnanci a nedostatečné vysvětlování změn a jejich příčin.
To snad napravím a povedu
s rozhlasáky opravdový dialog.
Mým záměrem je také stanovit
chybějící dlouhodobý finanční
plán. Co nejdříve je také třeba
dát do pořádku nedotaženou personální agendu. Mám na mysli
hlavně vytvoření katalogu pozic
či kariérního řádu. Také budeme
pracovat na nastavení lepších
kontrolních mechanismů uvnitř
rozhlasu.
Považuji
za normální vést
s politiky korektní
a věcnou diskusi
n Jste připraven čelit tlaku
politiků a hájit veřejnoprávnost Českého rozhlasu?
Český rozhlas si musí zachovávat důsledně své veřejnoprávní
hodnoty, dodržovat zákon a ctít
svůj kodex. Rád bych uvedl, že
jako náměstek pro program a vysílání jsem nikdy žádným tlakům
politiků nečelil.
Nechtěl bych ale, aby byl pojem veřejnoprávnosti ztotožňován s jakýmsi politickým vakuem. Politika, ať chceme, nebo
ne, je významnou součástí veřejného života. Nelze ji žádným
způsobem vytěsnit či se od ní
snažit odříznout a distancovat se.
Považuji za normální vést s politiky korektní a věcnou diskusi.
Stejně tak ji chci vést s jakoukoli jinou profesní či názorovou
skupinou, která reprezentuje naši společnost.
René Zavoral se narodil
4. dubna 1976 v Havířově.
V roce 2000 absolvoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy, obor politologie.
V Českém rozhlase (ČRo)
pracuje od roku 2001, s přestávkou v letech 2005 až
2006, kdy působil v korporátní komunikaci Komerční banky. Od roku 2013 až doposud
byl náměstkem generálního
ředitele ČRo pro program
a vysílání. Jako náměstek řídil strategický rozvoj rozhlasu, předtím řídil v rozhlase
komunikaci, marketing a PR.
Zastupuje ČRo v Rozhlasovém výboru Evropské vysílací
unie (EBU), který sdružuje
evropská veřejnoprávní rádia.
Mezi jeho koníčky patří cestování a turistika.
Ruský web zveřejňuje záznamy z nechráněných kamer
Kvůli špatně nastavenému
heslu k bezpečnostní kameře se
lidé brouzdající po internetu mohou podívat, co natáčíte.
Upozornil na to ruský server
insecam.org, který zveřejnil více
než dvacet tisíc záznamů z celého světa, z toho přes tři sta jenom z České republiky.
Návštěvníci těchto stránek tak
mohou vidět, co se aktuálně
děje na sjezdovce v Letohradu,
kolik návštěvníků zavítá do
pražského obchodu s látkami
a s prádlem, jaký je zrovna provoz na Václavském náměstí, co
všechno se prodává v pražské
lékárně a také mnohé další záznamy.
Vzhledem k tomu, že server
funguje zhruba půldruhého roku,
tak některé kamery již nejsou
funkční nebo je jejich majitelé
zakryli.
Podobným případem je i záznam z přípravy vysílání Kiss
Radia Zlín. Ten byl ještě ve středu na serveru dostupný, jak informoval server Echo24, ale
včera již záznam ze zákulisí rádia na ruském webu nebyl k nalezení.
Jsou vyhledávače,
které nonstop
prohledávají celý
internet podle IP
adres, a co najdou,
to pak zveřejňují
Michal Špaček,
expert
Odborníci na IT zabezpečení
se ovšem shodují, že server insceam.org není jediný web, kde
je možné vidět záběry z nezabezpečených kamer.
„Hledat kamery umí třeba
i Google nebo jsou vyhledávače,
které nonstop prohledávají celý
internet podle IP adres, a co najdou, to pak zveřejňují,“ řekl
Právu expert na IT zabezpečení
Michal Špaček.
Řeší to ochránci dat
Něco podobného je uvedeno
i na stránkách insecam.org v části nejčastěji kladené otázky.
Na nich tvůrci vysvětlují, že
publikují pouze záběry z bezpečnostních kamer, tedy nikoli
z webkamer, a to jenom z těch,
které nejsou zabezpečené žádným heslem.
Pokud si někdo nepřeje, aby
na stránkách byly publikovány
obrazové materiály z jeho kamery, může jenom napsat e-mail
s URL adresou.
Nicméně administrátoři webu
varují, že dokud si majitel nezabezpečí kameru heslem, tak stále bude její obsah volně dostupný z internetu.
Případem se zabývají pracovníci z Úřadu na ochranu osobních údajů.
„Dozvěděli jsme se o té věci
Loni v Česku zkrachovalo osm tisíc živnostníků
(Pokračování ze str. 1)
A nejvíce z nich právě v Ústeckém kraji, který je následován
Karlovarským a Moravskoslezským krajem.
Jen na Ústecku podle Solusu
základní faktury chronicky neplatí přes pět procent živnostníků a firem, v dalších krajích je to
jen o procento lepší.
Firmy a podnikatelé se do Registru IČ Solus nejčastěji dostávají z důvodu dlouhodobého
prodlení s úhradou leasingových
smluv a telekomunikačních služeb.
Někteří jsou na tom už tak, že
ani nezkoušejí nějaké daňové triky, prostě daňové přiznání ani
nepodají, tak jako padesátiletý
živnostník z Loun, a doufají, že
je berňák nějakým řízením osudu přehlédne.
Finanční úřad mu proto loni
doměřil 80 tisíc podle dřívějších
daňových přiznání a už má na krku obvinění z trestného činu
zkrácení daně. Muži kvůli tomu
hrozí odnětí svobody na šest měsíců až tři roky a zákaz činnosti.
Loni zkrachovalých osm tisíc
živnostníků znamená podle CRIF
– Czech Credit Bureau, která
spravuje registr bankovních a nebankovních úvěrových informací, čtyřprocentní meziroční nárůst
počtu bankrotů fyzických osob
podnikatelů. Rok co rok se množství padlých živnostníků zvyšuje,
i když v roce 2015 to bylo menším tempem.
Zrádná vidina
rychlého zisku
Ke konci listopadu působilo
u nás necelých 900 tisíc ekonomicky aktivních živnostníků.
Dvě třetiny z nich vykazují roční
tržby do půl miliónu korun. Nemají žádné větší rezervy.
„Velké množství neplatičů je
ve stavebnictví, pohostinství
a dopravě. Nejlepší platební morálku mají podnikatelé ve zdravotnictví a školství,“ shrnul Jan
Malý z VPI CZ.
„Neplatící firmy obecně spoléhají na to, že se jim nic nestane,
protože těžkopádná byrokracie
vymáhání pohledávek a náklady
na ni věřitele odradí. To se ve
většině případů opravdu stane,“
tvrdí Tomáš Medřický z E-po-
hledávky.cz. „Existence živnostníků závisí na platební morálce
jejich zákazníků. Ta se sice loni
mírně zlepšila, stále ale patří
k těm horším v Evropě,“ konstatoval Malý.
Nesplacené faktury tedy budou
živnostníkům komplikovat podnikání i letos. Počet těch, kteří je
budou muset kvůli nesplaceným
pohledávkám ukončit, zřejmě
ještě vzroste.
Živnostníci totiž s vidinou
rychlého zisku kývnou často i na
zakázky, které jsou na první pohled podezřelé.
z médií a nyní to analyzujeme,“
řekl Právu David Pavlát z tohoto
úřadu.
Kyberkriminalitu má na starosti Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ),
nicméně jeho mluvčí Pavel Hanták odmítl potvrdit, zda se útvar
zabývá právě tímto případem.
„Pokud někdo dospěje k závěru, že je se mohl stát obětí jakéhokoli trestného činu, kyberkriminalitu nevyjímaje, pak doporučujeme to nahlásit na nejbližší
policejní služebně,“ poznamenal
Hanták.
(bja)
Babiš chce
snížit DPH
u piva ze sudů
Vicepremiér a ministr financí
Andrej Babiš (ANO) navrhne koaličním partnerům snížení DPH
u sudového piva ze současných
21 na 10 procent. Uvedl to včera
večer v diskusním pořadu České
televize Máte slovo.
„Navrhnu to na příští koaliční
radě,“ řekl Babiš a znovu potvrdil, že u jídel a nealkoholických nápojů podávaných v restauracích plánuje snížit DPH
z 21 na 15 procent.
(ČTK)