Oldřich Šebesta - Komáři jižní Moravy – význam a výskyt

Oldřich Šebesta - Komáři jižní Moravy – význam a výskyt

Komáři jižní Moravy –
význam a výskyt
RNDr. Oldřich Šebesta
KHS JMK, pracoviště Břeclav
1
15.11.2010
Proč jihovýchodní Morava

Mimořádně vysoký výskyt komárů s častými
komářími kalamitami. Nacházejí se zde četné
rybníky, daleko větší význam však mají lužní
lesy a nivy, které se nacházejí při dolních tocích
řek Moravy a Dyje a jejich přítoků. Tyto lesy
jsou často zaplavovány a poskytují tím komárům
ideální podmínky pro rozmnožování.
2
15.11.2010
3
15.11.2010
4
15.11.2010
5
15.11.2010


Poměrně teplé počasí. Svou průměrnou denní
teplotou 9,3°C je tato oblast spolu s Prahou
nejteplejším místem v republice.
Návaznost na nížiny v sousedním Rakousku a
Slovensku. Krajina je tím otevřená na jihovýchod
směrem na Balkán a stává se vstupní branou pro
pronikání teplomilný druhů rostlin a živočichů.
Bylo zde zjištěno hned 6 většinou teplomilných
druhů komárů, které nebyly jinde v republice
dosud zjištěny (Anopheles atroparvus, An.
hyrcanus, An. labranchiae, Aedes nigrinus,
Culex martinii, Uranotaenia unguiculata).
6
15.11.2010
7
15.11.2010
Význam komárů pro člověka






Při přemnožení obtěžují lidi svou fyzickou
přítomností a životními projevy (rušení ve
spánku …)
Sají na člověku krev a při tom vyvolávají kožní
reakce (v době kalamity není výjimkou 100 i více
útoků na osobu za minutu)
Mohou na člověka přenášet některá onemocnění
Nepřímé škody – poranění lidí tažnými zvířaty
zneklidňovanými komáry
Ekonomické ztráty (pracovní omezení, vliv na
turistiku …)
Škody na zvěři
8
15.11.2010
Význam komárů jako vektorů





Malárie
Žlutá zimnice
Chikungunya
virus Ťahyňa (původce Valtické horečky),
opakovaně izolován i virus West Nile – (genomické
linie 'Rabensburg'). Nedávný výskyt tohoto
onemocnění v USA a v Rumunsku (i s případy
lidských úmrtí), letos Řecko dokazuje, že i
v podmínkách Střední Evropy je na místě
maximální obezřetnost
9
15.11.2010
Trochu systému








Kmen: Arthropoda (členovci)
Podkmen: Tracheata (vzdušnicovci)
Nadtřída Hexapoda (šestinozí), Myriopoda
(mnohonozí) například stonožky (Chiropoda),
mnohonožky (Diplopoda)
Třída Insecta (hmyz), Collembola (chvostoskoci)
Podtřída Pterygota (křídlatí)
Řád: Diptera (dvoukřídlí). Coleoptera (brouci),
Hymenoptera (blanokřídlí), Lepidoptera (motýli)
Podřád: Nematocera (dlouhorozí), Brachycera
(krátkorozí) například ovádi (Tabanidae), mouchy
(Muscidae), masařky ….
Čeleď Culicidae (komárovití), Dixidae (komárcovití),
Chaoboridae (koretrovití), Chironomidae
(pakomárovití) Tipulidae (tiplicovití),
Ceratopogonidae (pakomárcovití), Chironomidae
10
(muchničkovití)…
15.11.2010
Komáři v ČR

Čeleď: Culicidae (komárovití)
– Podčeleď: Anophelinae - anofelové
 Anopheles – (řecky anopheles = obtížný) - anofeles
– Podčeleď: Culicinae
 Aedes (z řeckého aedes = odporný) - komár
 (Ochlerotatus* - řecky ochleros = obtížný ) – komár
 Culex - komár
 Culiseta - komár
 Coquillettidia
 Uranotaenia
– (Podčeleď: Toxorhynchitinae)**
 Toxorhynchites (Megarhinus)
* Někteří autoři považují za samostatný rod, jiní jako podrod rodu Aedes
**v Evropě není výskyt znám, nyní řazen mezi Culicinae
11
15.11.2010
Anopheles maculipennis s. l. (anofeles
čtyřskvrnný)
– U nás 4 těžce rozlišitelné druhy
– V nížinách převládá An. messeae, v pahorkatinách An.
maculipennis; na jižní Moravě výrazně převažuje Ae.
messeae.
– Výskyt na všech sledovaných lokalitách, nikde však není
příliš hojný
– Náš hlavní přenašeč malárie
– Rozmnožují se ve vodních nádržích s vodními rostlinami
– Aktivní v nočních hodinách
– Zimují samičky
– Charakteristické jsou pro ně tmavé skvrny na křídlech
pár dlouhých makadel charakteristické pro Anophles sp.
4 tmavé skvrny na křídlech – u nás pouze
u An. maculipennis s. l.
Anopheles maculipennis
Anopheles maculipennis s. l.
13
15.11.2010
na zadečku chybí barevné šupinky, pouze chloupky –
charakteristické pro Anopheles sp.
Anopheles plumbeus
Anopheles claviger
14
15.11.2010
Anopheles plumbeus
Anopheles plumbeus
15
15.11.2010
Anopheles hyrcanus
– Vyskytuje se na Balkáně a kolem Středozemního
moře
– Nalezen pouze na jižní Moravě (nález poprvé
publikován v roce 2008)
– Vyskytuje se hlavně v okolí rybníků s pobřežním
rákosem
– Na křídlech má vedle výrazných tmavých skvrn i
skvrny světlé
Anopheles hyrcanus
17
15.11.2010
Aedes vexans (Meigen 1830)
–
–
–
–
–
–
–
–
latinsky vexare = trápit, poranit
Jeden z nejdůležitějších kalamitních druhů
Poměrně drobný druh, délka těla i křídel kolem 4 mm
Samičky zaletují i do vzdálených míst (10 km i více)
Velmi agresivní, napadá člověka i ve dne
Hlavní přenašeč valtické horečky
V létě velmi rychlý vývoj (1 týden)
Chodidlové články s úzkými bílými prstýnky (1/6
délky článku)
– Na tergitech zadečku úzké, světlé bazální pásky
uprostřed zúžené
18
15.11.2010
úzké bazální prstýnky –
typické pro Aedes vexans
krátká makadla –
typické pro Culicinae
zadeček při pohledu z boku
zašpičatělý – typické pro rod
Aedes
na zadečku tmavé a světlé
šupinky – typické pro
Culicinae
19
15.11.2010
Aedes (Ochlerotatus) sticticus
(Meigen 1838)
(řecky stictos = skvrnitý)
– Jeden z nejdůležitějších kalamitních druhů
komárů
– Středně velký až drobný druh, délka těla o
křídel 4 – 5 mm
– Člověka napadá i ve dne
– Chodidlové články bez bílých prstýnků
– Tergity zadečku mají po stranách bílé
trojúhelníkovité skvrny spojené světlou, úzkou
páskou
20
15.11.2010
trojúhelníkovité skvrny
21
15.11.2010
Aedes (Ochlerotatus) cantans (Meigen
1818) – komár obecný
(latinsky cantans = zpívající)
– Kalamitní druh
– Vektor viru Ťahyňa
– Spíše velký komár, délka těla i křídel 6 – 8 mm
– Člověka napadá hlavně v lese (i ve dne), navečer
může zaletovat i mimo les
– Chodidlové články s výraznými bílými
bazálními prstýnky (až ½ délky článku)
– Tergity zadečku mají bílé, rovnoměrně široké
bazální pásky
22
15.11.2010
široké bazální prstýnky
23
15.11.2010
Aedes annulipes (Meigen 1830)
(latinsky anulus = kroužek, pes= noha)
– Někdy se podílí na vzniku kalamit
– Podobný Oc. cantans
– Bílé bazální pásky na tergitech zadečku nejsou
ostře ohraničeny, světlé šupinky vtroušeny do
tmavých
24
15.11.2010
Aedes cinereus Meigen 1818
(latinsky cinereus = šedý)
– Kalamitní druh
– Larvy především na podmáčených loukách
– Může přenášet valtickou horečku
– Poměrně drobný komár, délka těla i křídel kolem 4 mm
– Člověka napadá i ve dne
– Chodidlové články bez bílých prstýnků
– Tergity zadečku tmavohnědé, bez bílých pásek
– Nazrzlá barva hrudi
– Samečci mají krátká makadla
25
15.11.2010
Aedes rossicus Dolbeskin, Goriskaja &
Mitrofanova, 1930
(Rossiya = Rusko)
– Na Břeclavsku hojný druh
– Velmi podobný druhu Ae. cinereus, má tmavší barvu
– Bezpečně lze rozlišit podle stavby hypopygia samečků
26
15.11.2010
Ae. cinereus
Ae. rossicus
27
15.11.2010
Aedes (Stegomyia) aegypti (Linneaus 1762)
– Zjištěn i v jižní Evropě
– Hlavní přenašeč žluté zimnice
– K rozmnožování mu stačí jen malé množství vody
(pohozené plechovky)
Aedes (Stegomyia) albopictus (Skuse 1895)
– Pochází z jihovýchodní Asie
– Rychle se šíří, v současnosti i na Balkáně a jiných
místech Evropy, v Itálii lokální přemnožení
– Zavlečen s automobilovými plášti, kde se množí v
dešťové vodě
– Nebezpečný přenašeč (např. Chikungunya)
Aedes aegypti
29
15.11.2010
Aedes albopictus
30
15.11.2010
Culex pipiens Linné, 1758
(komár pisklavý)
–
–
–
–
–
–
Larvy především v menších nádržích a tůních
Významný vektor WNV
Délka těla 4 – 5 mm
Běžný druh
Převážně ornitofilní, aktivní v noci
var. molestus Forskål, 1775 B (komár obtížný) –
přizpůsoben blízkosti člověka, kterého napadá
31
15.11.2010
Culex modestus Ficalbi, 1890
– Rozmnožování ve vodách s bohatou vegetací (např.
rákos)
– Vektor WNV a viru Ťahyňa
– Obvykle poněkud menší než Culex pipiens
– Aktivní hlavně navečer a v první polovině noci
– Člověka napadá, nerad opouští hustý porost
– V roce 2009 a 2010 se značné přemnožil, hlavně v
blízkosti Lednických rybníků
32
15.11.2010
Zadeček při pohledu ze strany zaoblený
Culex pipiens
Culex modestus
33
15.11.2010
Culiseta annulata (Schrank, 1776) B, M
(komár kroužkovaný)
–
–
–
–
–
–
–
Larvy především v menších nádržích a tůních
Vektor viru Ťahyňa
Tělo samiček měří kolem 7 mm
Na křídlech nápadné tmavé skvrny
Na končetinách výrazné světlé prstýnky
Zimují samičky, často spolu s Cx. pipiens
Člověka napadá, bolestivě bodá
34
15.11.2010
Culiseta annulata
Aedes vexans
35
15.11.2010
Coquillettidia richiardii (Ficalbi,
1889)
– Larvy získávají kyslík nabodáváním tkání rostlin
– Délka těla asi 5 mm
– Výskyt na všech sledovaných lokalitách, ale ne příliš
hojný
– Aktivní převážně v nočních hodinách
36
15.11.2010
37
15.11.2010
Uranotaenia unguiculata
Edwards 1913
– Velmi drobný, tmavě zbarvený středomořský druh
– Vzácně chytán u Lednických rybníků
38
15.11.2010
39
15.11.2010
Aktivita samiček v průběhu dne
1.
2.
3.
4.
Odchyt byl proveden ve 3 termínech – 25. – 27.5.
2010, 20. – 22.7.2010 a 31.8. – 1.9. 2010
Odběry byly prováděny každé 2 hodiny po dobu 48
hodin
Byly použity pasti s CO2 (suchý led) , zavěšené ve
výšce 1 m
Odběr byl prováděn souběžně na 2 lokalitách –
Kančí obora u Břeclavi (lužní les), a rybník Nesyt u
Sedlece
40
15.11.2010
41
15.11.2010
42
15.11.2010
43
15.11.2010
Závěr
1.
2.
3.
4.
Kalamitní druhy komárů rodu Aedes (u nás přenos
především viru Ťahyňa) mají celodenní aktivitu, s různým
časem vrcholu
Culex modestus (přenos WNV) je aktivní hlavně v
pozdních odpoledních hodinách a jeho aktivita po západu
slunce prudce klesala. Jeho překvapivě vysoký záchyt byl
způsoben přemnožením u Lednických rybníků v roce 2010
a neodpovídá stavu obvyklému v jiných létech
Culex pipiens (vektor WNV) je aktivní v noci (pokles
aktivity v pozdních nočních hodinách nebyl zaznamenán)
Komáři rodu Anopheles (přenašeči malárie, v grafech jsou
zahrnuti pod ostatní) mají většinou noční aktivitu
44
15.11.2010
Děkuji za pozornost
45
15.11.2010
Kontakty
oldrich. [email protected]
 www.khsbrno.cz

46
15.11.2010