Kulisy světa - Nadační fond Nehemia

Nadační fond Nehemia, Selská 29, Havířov - Bludovice www.nehemia.cz [email protected] tel. 595 173 715
NEHEMIA INFO
červenec-září 2011
zpravodaj Nadačního fondu Nehemia
Kulisy světa
Jedno místo z knihy Starého zákona
říká: „Pomíjivost, samá pomíjivost,
řekl Kazatel, všechno pomíjí... Závěr
všeho, co jsi slyšel: Boha se boj a jeho
přikázání zachovávej; na tom u člověka všechno závisí. Veškeré dílo Bůh
postaví před soud, i vše, co je utajeno,
ať dobré či zlé.“
Kazatel 12,8.13-14
V
zpomínám, jak jsme před dvěma lety spolu
s Leošem Cáskem dorazili na naší pravidelné návštěvě projektů v Tanzánii do domu našich
známých misionářů z Anglie, kteří již 25 let žijí
v Aruši pod Kilimanjarem. Moc milí lidé, tihle
Streetovi.
Našli jsme zde pro nás tak důležité věci, jako
sprchu, hezké zázemí, čisté postele a dokonce
internet, pro nás tak nezbytné spojení s vnějším světem. Ano, na mnohé věci jsme si téměř
otrocky zvykli. Nedokážeme si představit život
bez těchto pro nás tak důležitých věcí. Máme
práci, peníze a bydlení, jezdíme auty, žijeme
v pohodlí a hygieně, pociťujeme uspokojení
z našeho života. Mnohé “nehezké věci”, jako
třeba přítomnost štěnic, švábů a jiného hmyzu, známe spíše z vyprávění našich rodičů, těch
starých rodičů, kteří ještě pamatují druhou
světovou válku. Ano, mnohé věci dnes neřešíme. Z kohoutků nám teče čistá a pitná voda,
v obchodě kupujeme hygienicky balenou stravu, užíváme sociální a zdravotní zabezpečení
a v nemocnicích nás čeká profesionální pomoc.
Nechtěl bych tímto článkem vyvolat dojem, že
tyto věci, na které jsme si zvykli, jsou špatné
nebo dokonce že bychom se měli cítit vinni, že
jich smíme užívat. To ani v nejmenším. Naopak,
chtěl bych všechny povzbudit, abychom si těchto věcí vážili a byli za ně vděční.
Po naší několikadenní návštěvě Etiopie jsme
dorazili do Tanzanie. V Etiopii jsme navštívili
projekt Koffele, který leží v opravdu od civilizace vzdálených místech. Spousta lidí zde žije
v podmínkách téměř na úrovni doby kamenné,
to znamená, že nemají elektřinu a pitnou vodu,
žijí v hliněných chýších, nemohou si jen tak zajít
k lékaři, když jsou nemocní. Bez vnější pomoci,
/pokračování na str. 2/
Poslání Nadačního
fondu Nehemia:
Motivovat a prakticky
pomáhat při naplňování
Velkého poslání.
9 000 Euro pro Japonsko /2/
Dvě nové třídy pro masajské děti /3/
Voschod II - pokračování projektu „Kráva do každé rodiny“ /4/
Zpráva o misijním výjezdu do Bosny a Hercegoviny /5 /
Misijní výjezd do Bosny a Hercegoviny / 6/
Misijní výjezd do Řecka /8/
Misijní výjezd 2011 - Slovensko a Rumunska /9/
Vy jim dejte najíst aneb jarní výjezd na Zakarpatí /10/
Kulisy světa
Nehemia Info
Motivovat a prakticky pomáhat při naplňování Velkého poslání.
/pokračování ze str. 1/
2
především křesťanských organizací, by byli v naprosto bezvýchodné situaci. Při této návštěvě jsem si uvědomil, jak
strašné by bylo, kdyby byla z Afriky odstraněna vnější, sociální a humanitární pomoc. Je neuvěřitelné, jak obrovská pomoc je každoročně Africe poskytována. Na každém kroku
můžete vidět nespočet různých humanitárních organizací,
které povětšinou pomáhají. Jsem přesvědčen, že bez této
pomoci by v mnohých místech Afriky došlo k naprostému
sociálnímu a humanitárnímu kolapsu. Bylo mi úzko při pomyšlení, že bych se snad mohl narodit v těchto místech, že
bych snad mohl žít takovým způsobem života. Jak zvláštní
místo k životu je tento svět. Jak různá místa jsou v tomto
světě, a všude žijí lidé. Myslel jsem na lidi, které jsme potkávali v poušti na cestě do Addis Abeby. Jedinou atrakcí
pro ně je hlavní silnice, kterou tudy projíždějí auta. Když náhodou zastavíte na odpočinek, ihned se kolem vás objeví
spousta dětí, jako kdyby se vynořily odnikud. Říkáte si, kde
asi bydlí, když kolem sebe vidíte jen polopoušť? Na druhé
straně musím uznat, že pro nás mnohá místa Bible ztratila smysl. Například příběh o samařské ženě, jak jej známe
ze čtvrté kapitoly Janova evangelia. My dnes nemůžeme
nic podobného prožít. V naší zemi dnes ženy nechodí pro
vodu. Jen otočíme kohoutkem a máme vody, kolik chceme. Musel jsem myslet na zástupy žen v Etiopii, které jsme
viděli přicházet pro vodu k řece nebo ke studnám. Jedna
taková žena kdysi přišla ke studni, u níž seděl zvláštní muž.
Řekl jí, že to on má moc dát jí napít vody, po které už nikdy
nebude žíznit. Jak nádherný příběh, a jak reálný mi připadal v kontextu s těmito od civilizace vzdálenými místy. Při
cestě do Koffele jsme zastavili na jednom místě, kde kromě
suchých, velice řídce rostlých stromů nebylo nic, jen suchá
tráva a všudypřítomný prach. Tu k nám přiběhly dvě malinké dívky v roztrhaném a velmi špinavém oblečení, bosky
a s nadějí v očích, že jim tito podivní bílí lidé darují alespoň
nějakou minci. Dozvěděli jsme se, že jsou to muslimky (celá
tato oblast byla muslimská) a že jdou někam koupit chléb.
Mohlo jim být možná osm nebo devět let. Pomyslel jsem si,
co tyto dívky v životě asi čeká? V okolí jsme viděli mnohé
veliké hroby z betonu, to proto, aby hyeny nevyhrabaly kosti pohřbených lidí. Myslel jsem na to, jak zvláštní to je, když
se někdo na takovém místě narodí, aby zde prožil svůj život,
život plný různých maličkostí, radostí, možná lásky k nějakému člověku, aby pak ve stáří zemřel a byl pohřben pod
velikým a těžkým náhrobním kamenem na tom stejném
místě, kde se narodil. Tehdy jsem si uvědomil, že život je stále stejný na všech místech světa, jen ty kulisy kolem lidí se
mění. Lidé žijí svůj život (méně nebo více kvalitní) plný různých drobných příběhů a ještě drobnějších situací, aby pak,
až se naplní jejich čas, zemřeli na tom stejném místě, kde se
narodili. Na cestě zpět do Addis Abeby jsme viděli dědečka,
jak sám táhl na hřbitov rakev, zřejmě se svou zesnulou ženou. Šel velmi pomalu, protože nemohl tuto rakev na vozíku utáhnout, a mě se zdálo, že plakal. Ano, lidé žijí a umírají.
Rodí se, aby se ukázali na této zemi jen na malinkou chvíli
a pak se na ně zapomnělo. Tak smutný se život může lidem
zdát a takový bezesporu život bez Boha na tomto světě je,
ať již probíhá mezi jakýmikoliv vnějšími kulisami. Uvědomuji si, že evangelium, které nám Bůh svěřil, je tou nejnádhernější a nejvzácnější zvěstí. Je jako polibek lásky neviditelného Boha, který si nás lidi zamiloval. Jak nádherný dar nám
Bůh v Kristu daroval. Bez tohoto daru a této zvěsti by tento
svět byl naprosto smutným a beznadějným místem.
Když máme to štěstí, že můžeme užívat požehnání a bohatství, buďme za ně vděční a podle slov Nového zákona se
dělme s těmi, kteří je nemají. Vždyť to, že tyto věci máme,
je jen a pouze Boží milost. Modleme se i za ty, kteří trpí, ať
nouzí, nebo pronásledováním, protože totéž může potkat
i nás. A nade vše buďme vděční za vše, čím nás Bůh ve své
nesmírné lásce obdaroval.
Jaromír Bílý
Předseda Správní rady N.f.Nehemia
www.zivotviry.cz
9 000 Euro pro
Japonsko
Jak jste již jistě mnozí postřehli, Nadační fond Nehemia uspořádal sbírku
na pomoc pro Japonsko. Ničivé zemětřesení 11. března 2011 změnilo
běh dějin celého Japonska, které teď díky ničivé vlně tsunami čelí vysoké vlně radiace. Živly si doposud vyžádaly 15 tisíc obětí a osm tisíc
se stále ještě pohřešuje. Přes pět tisíc lidí utrpělo zranění a asi 100 tisíc
lidí se nachází v evakuačních centrech. Lidem schází domovy i základní
potraviny.
Díky organizaci Convoy of Hope, která má v Japonsku své pracovníky, se
naše společná pomoc dostala tam, kde bylo zapotřebí.
Do Japonska bylo odesláno 40 kontejnerů, které obsahovaly více než
50 000 potravinových balíčků, vodu, sušené ovoce a mléko, zdravotnické a hygienické potřeby. Convoy of Hope se zavázal, že jeden rok bude
intenzivně pomáhat několika městům. Jedním z nich je i Koriyama, která
má 340 tisíc obyvatel. Lidé zde provizorně bydlí ve velké aréně a své příbytky mají rozdělené obyčejnou lepenkou. Lidem, kteří ztratili úplně vše,
je rozdáváno kuchyňské nádobí a základní domácí potřeby. Distribuční
centrum bylo založeno také v Sendai, v jedné z nejvíce poškozených
a zasažených oblastí. Zde jsou největšími potřebami čistá voda a jídlo.
Chtěli bychom vám tímto poděkovat za pomoc při sbírce pro Japonsko!!
Požehnání sklízí ti, kteří dávají. Věřím, že váš chléb (peníze na pomoc)
puštěný po vodě se jednou opět vrátí k vám.
(Kaz 11:1) Pouštěj svůj chléb po vodě, po mnoha dnech se s ním shledáš.
Děkujeme!!!
Leoš Cásek
Redakční rada Leoš Cásek, DiS.
Danuše Bednářová
Jazykovák orektura Břetislav Dršťák
Grafika Petr Holý www.ethics.cz
Tisk Tiskárna Proprint
MK-ČR E 14261
Informační zpravodaj
Nadačního fondu Nehemia
o evangelizaci a misii
NEHEMIA INFO
Ročník 9 • číslo 37
Červenec-září 2011
Adresa redakce Nehemia Info
Selská 29
736 01 Havířov - Bludovice
Česká republika
Tel. 595 173 715
Mobil ředitel 739 584 117
E-mail [email protected]
Dvě nové třídy pro masajské děti
V
Tanzanii je právě období dešťů, a to nám pomoc v dané oblasti
trochu zkomplikovalo. Rozbahněné cesty bránily v příjezdu těžkého nákladu přímo na místo. Nicméně, Pán Bůh se nad námi smiloval
a na 7 dní přestalo pršet, což umožnilo přivézt velký kontejner a několik
nákladních aut plných cementu, písku a kamení přímo na místo v Masajské stepi do Loltepes.
Z Německa také přijel tým, který pomohl vybudovat čerpací stanici
na nově vzniklý vrt a propojit ji s 1,3 km vzdálenou hlavní nádrží.
Mezitím začaly přípravy na stavbu dvou učeben pro masajské děti. Položily se základy nové budovy a byly zhotoveny cihly na jejich stavbu.
V průběhu prací zde panovalo nezvykle velké nadšení a ochota, a to
dokonce i ze strany samotných Moranisů (masajských bojovníků). Ti dokonce pomáhali při výběru kamenů v nedalekém údolí, které jsme pak
použili na již zmíněné základy. A nakonec jsme k tomu všemu pro naše
malé studenty získali z USA skvělé vánoční dárky, které se nějakým ne-
dopatřením zpozdily někde v přístavu. To však dětem vůbec nevadilo.
Sice už byly Velikonoce, jejich radost však byla nekontrolovatelně velká.
I v jiné škole jsme studentům rozdali dárky a spolu s nimi i Nové zákony.
Děti je přijaly opravdu s velkou radostí. Pro většinu z nich to totiž byla
jejich první vlastní kniha, kterou si mohly odnést domů.
O Velikonocích, asi 50 km odtud, jsme ještě měli evangelizaci. Během ní
přibližně 70 lidí vydalo svůj život Kristu, a tak mohl vzniknout nový sbor.
PROSÍM, NEPŘESTÁVEJTE SE MODLIT ZA MASAJSKÉ OBYVATELE. KÉŽ
JSOU JEJICH SRDCE OTEVŘENÁ NA DOBROU ZPRÁVU.
Upřímně vám děkuji, že jste se svou pomocí zavázali podpořit potřebné
lidi právě v téhle zemi.
Werner Drotleff
Misionář AVC Nehemia Německo
Nadační fond Nehemia podpořil stavbu dvou
tříd částkou 69 000 Kč a také dlouhodobě pomáhá v Tanzanii skrze vzdělávací projekt Děti Tanzanie – Masajové, který můžete podpořit jakoukoliv částkou na číslo účtu 100 113 352/0300,
variabilní symbol 1203.
3
pokračování projektu
„Kráva do každé rodiny“
Voschod II
S
ituace ve vesnici Voschod II je nadále obtížná pro většinu jejich obyvatel. Životní podmínky zaběhlé do stále stejných kolejí - nezaměstnanost, nízký příjem, provizorní bydlení...
Projekt „Kráva do každé rodiny“ je částečným
řešením této problematiky. Kráva je v těchto
zeměpisných šířkách považována za jakousi
živitelku rodiny.
Letos v dubnu jsme z finančních darů N.f. Nehemia zakoupili dalších pět krav a předali je do
rodin.
Velkou radost zažila rodina Sergeje Dzhioeva,
která jednu z krav dostala, ještě nedávno by
nevěřili, že je něco takového vůbec možné.
Ale když misionář z církve „Naděje“ dovedl krávu, veškeré pochybnosti byly pryč. S pocitem
vděčnosti začala Alaina Dzhioeva dojit mléko
a také zůstala ve velkém údivu, když nadojila
celých dvanáct litrů mléka. Ještě dojetím se
třesoucí Alaina začala vzpomínat na postup
výroby tvarohu, který jako dítě dělávala s matkou. Z tvarohu pak upekla národní osetinské
pirohy a do domu pozvali všechny sousedy,
misionáře z církve „Naděje“ a připravili malou
slavnost. První slova u stolu pronesl Sergej, vyjádřil vděčnost Bohu za milosrdenství k němu.
Sousedé se společně se Sergejem radovali, že
teď vše půjde jen k lepšímu, říkali - Sergeji, nezapomeň, co Bůh pro tebe udělal!
Krávu dostala i rodina Sergeje Buraeva. Po
mnoha letech, kdy tato rodina žije v osadě
Voschod II, uviděli skutečnou pomoc. Těžký
osud dvou lidí, kteří se stále přesouvali z místa
na místo. Hledali lepší život v neustálé úzkosti,
jak uživit rodinu, kde budou bydlet. Buraevovi
mají čtyři děti, vždy o nich hezky mluví, ve starším synu už mají statného pomocníka. S velkými obtížemi se jim v osadě podařilo získat
pozemek. Protože nemají statut běženců, jednání na úřadech byla velmi složitá. Buraevovi
Nehemia Info
Motivovat a prakticky pomáhat při naplňování Velkého poslání.
Pokud máte touhu pomoci lidem ve vesnici Voschod II,
použijte prosím číslo účtu 100 113 352/0300, variabilní symbol 1000.
Peníze budou použity na nákup dalších krav. Cena jedné krávy je 1 000 USD.
4
jsou však za to vděční. Rodiče a přátelé jim
pomohli postavit malý dům, skládající se ze
tří místností, ale to je nezachrání, mají střechu,
ale nemají žádnou práci. Nepravidelný příjem
je velice nízký a děti potřebují i vzdělávání.
Když k nám domů začali přijíždět misionáři,
bylo to jako Boží zázrak, říká Angela. Potraviny,
které začali přivážet, stačily nám i pro pomoc
sousedům, kteří byli také v nouzi. Více než čtyři měsíce pravidelně dostáváme potraviny, jak
je dobré, že nás Bůh tímto provedl a nezapomněl na takové ztracené, jako jsme my. Když
se rodina dozvěděla, že jim koupíme krávu,
štěstí a radost nebraly konce. Sergej nezadržel
slzy, utírajíc je, řekl - já jsem dlužníkem Boha.
Budu jeho nejhorlivějším následovníkem. Již
22. května přišel do naší církve. Tam stál vedle
misionářů a hlasitě začal zpívat chválu Pánu.
Když jsme jim řekli o podmínkách převodu
krav, Sergej řekl, jsem připraven předat všechna další telata jiným rodinám. Děkuji za to, že
mám mléko a sýr...
Nikolaj Kobzev
Zpráva
o misijním výjezdu
do Bosny
a Hercegoviny
M
isijní výjezd pořádala Vyšší odborná škola misijní a teologická (VOŠMT) v Kolíně.
Zúčastnilo se ho 7 studentů VOŠMT a jako náš
dohled jeli ředitel školy Milan Buban se svou
chotí Yvonou a k tomu ještě můj otec Václav
Bednář, celkově se výjezdu zúčastnilo 10 lidí.
Při našem výjezdu jsme navštívili dvě města.
V prvním městě pracují dva čeští misionáři
David a Eliška. A my jsme jim přijeli pomoci
v jejich službě hlavně mezi studenty. První
den jsme se aklimatizovali a David nám udělal přípravu, kdy nám říkal, co můžeme dělat
a čeho se vyvarovat a k tomu kompletní přípravu a organizaci našeho plánu a programu.
Služba se týkala vysokoškolských studentů.
Dva dny jsme chodili do kampusů vysokých
škol, kde se nacházely v jednom areálu fakulty a internáty (studentské město). David
připravil ankety pro studenty, které studenti
vyplňovali. Ty ankety se týkaly zejména různých křesťanských přednášek pro studenty.
Studenti si vybírali, co by je mohlo zajímat
a poté na ty ankety psali na sebe kontakty,
aby je David mohl poté kontaktovat ohledně
přednášek + navázání nových vztahů. Spolu
s předáváním anket jsme je zvali na náš kulturní večer ohledně paschy. Za dva dny práce
mezi studenty jsme dostali 300 vyplněných
anket. Na kulturní večer přišlo asi 18 lidí. Měli
jsme povídání ohledně paschy a k tomu jsme
zpívali židovské písně, k závěru jsme měli
křesťanskou scénku spojenou s výzvou. Také
jsme mohli posloužit ve státním dětském domově, kde jsme dětem mohli udělat hodinový
program.
Při příjezdu do druhého města jsme
zažili velice zvláštní
zkušenost, protože
jakmile jsme přijeli
na místo, úplně se
změnila atmosféra.
Jiná atmosféra byla
nejen ve městě, ale
také se změnila atmosféra v našem
týmu. Prožívali jsme
útoky ze strany opozice a byli jsme tím
rozpolceni. Hodně
jsme byli ve stresu,
přišla na nás obrovská únava, zažívali
jsme útoky z duchovního světa, ale i některé útoky ze strany místních občanů. Kvůli tomu nám ubýval optimismus, proto jsme se ještě ten večer modlili, aby
nás Bůh ochraňoval, aby nám dal sílu a jednotu do týmu, abychom mohli pokračovat v práci. Ale Bůh byl s námi a hned na druhý den
jsme mohli naplno pracovat.
Naším hlavním cílem bylo rozdávání Biblí
místním lidem. Bylo to super, neboť jsem ni-
kdy nerozdával Bible, a navíc v muslimském
prostředí. Setkali jsme se všichni s obrovským
hladem po Božím slově, ale i s obrovským
odmítáním. Vedli jsme i rozhovory s muslimy
a bylo to neskutečné vidět, jak Bůh si nás používal. Pro mne velikým příkladem a povzbuzením byl můj otec, když dokázal zaryté muslimy přemluvit nejenom k tomu, aby si tu Bibli
vzali, ale přemluvil je, aby tu Bibli i četli!!! Ale
svědectví ohledně rozdávání Biblí jsme měli
všichni v našem týmu.
I v tomto městě jsme měli stejný kulturní ve-
čer. Pozvání přijalo asi 20 lidí. A poslední den
jsme měli grilování s místní mládeží, kde jsme
sloužili Božím slovem.
I když jsme se setkali s odporem v různých
směrech, tak o to více jsme mohli zakusit Boží
milost a bázeň.
Bůh ten čas, který jsme strávili v Bosně, neskutečným způsobem požehnal a také si nás
použil ke svému dílu.
Všem doporučuji zakusit misii, neboť můžete
zakusit něco nového s Bohem a také se v něčem zdokonalit. Jsou to velmi cenné zkušenosti! A v poslední řadě určité věci nezažijete
nikde jinde než na misii.
Bůh Vám žehnej.
Václav Bednář jr.
Student VOŠMT
5
Misijní výjezd do
Bosny a
Hercegoviny
N
ejdříve se trochu podíváme do Wikipedie, co se tam o Bosně a jejím
vzniku píše. Bosna a Hercegovina patří k zemím, kde se vystřídali
mnozí vládci a proběhlo zde mnoho významných celoevropských i balkánských událostí.
Zpočátku byla součástí provincie Římské říše, později nezávislý středověký stát na rozhraní západního a východního křesťanství, po dobytí expandujícím Tureckem poznala islám (1463–1878: Osmanská
nadvláda a islamizace) a do té doby nepříliš známou kulturu i zvyky.
Bosna a Hercegovina byla svědkem soupeření Osmanské říše s Rakousko-Uherskem, které ji ovládlo ke konci 19. století (1878–1918: Rakousko-uherský protektorát), stejně jako vzniku projektu jihoslovanského
státu (1918) Jugoslávie ve století dvacátém, vzestupu i pádu komunismu, ale i válek a etnického násilí.
Nezávislost
Nehemia Info
Motivovat a prakticky pomáhat při naplňování Velkého poslání.
V době krize federace na začátku devadesátých let se mezi vedoucími
představiteli bosenských muslimů, Chorvatů a Srbů projevily rozpory
ve věci formování nezávislého státu. V březnu 1991 se sešli v Karadjordjevu ve Vojvodině Slobodan Milošević a Franjo Tuđman, aby si dohodli
rozdělení země mezi Srbsko a Chorvatsko. V důsledku pozdějšího vývoje jejich vzájemných vztahů však k tomu nedošlo.
Bosňané (Bosenci) a Chorvati vyhlásili 3. března 1992 nezávislost Bosny
a Hercegoviny na základě vůle bosenského a chorvatského obyvatelstva
6
vyjádřené v referendu dne 1. března 1992. Srbové referendum bojkotovali a 7. dubna 1992 vyhlásili vlastní republiku. Politický konflikt přerostl
v ozbrojené srážky, kterým padlo za oběť mnoho obyvatel Bosny a Hercegoviny (mj. v tzv. etnických čistkách) a které velmi posílily vzájemnou
nevraživost mezi národnostmi země. V této válce bojoval prakticky
každý proti každému. OSN vyslala do Bosny a Hercegoviny jednotky,
které rozdělily bojující strany. Po 42 měsících bojů byla pod tlakem USA
21. listopadu v Daytonu uzavřena mírová dohoda, která byla slavnostně
ratifikována všemi bojujícími stranami v Paříži 14. prosince 1995.
Administrativní dělení
Bosna a Hercegovina (4.000.000 obyvatel v roce 2011), hlavní město:
Sarajevo (400.000 obyv.), je rozdělena na dvě, resp. tři samosprávní jednotky (entity); těmi jsou:
Federace Bosny a Hercegoviny (25 989 km2, 2.300.000 obyv.) hlavní
město: Sarajevo, hovoří se zde bosenštinou a chorvatštinou, převážně
zde žijí Bosňané (1.750.000 tj. 76% obyv., vyznávající islám) a Chorvaté
(550.000 obyv. tj. 23%, vyznávající římsko-katolické náboženství),
Republika Srbska (25 208 km2, 1.600.000 obyv.), hlavní město Banja
Luka (200.000 obyv.), zde žijí převážně Srbové (pravoslavné náboženství, hovoří se srbsky, píše azbukou) a jen 8% Bosňanů.
Distrikt Brčko (493 km2, 80.000 obyvatel), kde společně vládnou Srbové, Chorvaté a Bosňané.
Velikonoce v Bosně
Týden před Velikonocemi jsem spolu se studenty biblické školy jel na misijní
výjezd do Bosny a Hercegoviny. Nejprve jsme sloužili 4 dny vysokoškolským
studentům v Republice Srbské a další 4 dny jsme pomáhali místní církvi ve Federaci Bosny a Hercegoviny.
Ankety
Druhý den dopoledne jsme měli setkání s místními služebníky, kteří nám řekli,
že se nacházíme v Republice Srbské, kde se hovoří srbsky, a i když okolo nás je
spousta mešit, je většina obyvatel pravoslavného vyznání, dále nám povídali o historii, válce, tradicích a náboženství. Pak jsme byli rozděleni do skupin po dvou a šli
do vysokoškolských kampusů oslovovat studenty s anketami, co by chtěli dělat
ve svém volném čase. Mým partnerem byla Kristýna, která uměla dobře anglicky. Dostali jsme do ruky ankety a pozvánky na kulturní večer ohledně Velikonoc
(Vaskrs). Začátek byl hlavně pro mě, ale i pro Kristýnu velmi těžký, oba jsme nesmělí a měli jsme problém vysokoškoláky oslovovat. Trvalo mi docela dlouho, než
jsem kohokoli oslovil. Největší problém jsem měl s řečí, protože neumím anglicky,
a česky, slovensky, polsky, rusky a ukrajinsky prakticky nikdo neuměl a já zase
srbsky taky ne. Začátek byl pomalu stejný, přijít k lidem, kteří seděli na lavičce
a říci: Dobr dan, ja sam iz Češke, my radimo ankete za studenta. Mnohokrát nám
pomohlo, když jsme řekli, že jsme z Čech, tak i ti nejdrsnější se s námi začali
bavit. Za dva dny jsme díky Bohu oslovili 300 studentů.
Modlitební procházky
Po čtyřech dnech jsme se přesunuli do jednoho města ve Federaci Bosny a Hercegoviny, kde se mluví bosensky a prakticky všichni lidé jsou
muslimové.
Jak obrovský rozdíl byl mezi oběma městy – moderní město s velkým
procentem mladých lidí a historickým městem, kde jsme na náměstí potkali mnoho žebráků, invalidů a lidí v tradičním muslimském
oblečení.
Naším cílem v tomto pěkném městě bylo v předvečer Velikonoc
(Uskrs) rozdávání Biblí. Rozdávali jsme je na modlitebních procházkách, kdy jsme ve skupinách spolu s místní hrstkou křesťanů chodili po různých částech města a modlili se za město
a za rozdávání Biblí.
Tak jak v minulém článku psal můj syn Vašek, ještě nikdy jsme
nerozdávali Bible muslimům. Setkali jsme se s obrovským hladem po Božím slově, ale i s obrovským odmítáním. Mluvili jsme
s muslimy a bylo to neskutečné vidět, jak si nás Bůh používal.
Jeden příběh za všechny. Každý jsme dostali 15 Biblí, které
jsme měli rozdat. Nevím ani jak, ale během krátké chvíle jsem
všechny rozdal, a tak jsem šel pomoci s rozdáváním Vaškovi.
Spolu jsme přišli do zahradní kavárny, kde sedělo u tří stolů 9
lidí. Když jsme jim začali rozdávat Bible, lidé je s opovržením odmítali, až jsme přišli k poslednímu stolu, kde seděli dva pánové
v mých letech. Jeden se na mě podíval a ukázal na člověka, který
seděl u druhého stolu a řekl: On je Kosovec, co ty na něj říkáš?
Odpověděl jsem mu, že tak, jako já jsem Čech, on Bosňan, který
bydlí v Bosně, tak on je Kosovec, který bydlí v Kosovu. Zeptal se mě,
jestli to myslím vážně, tak jsem mu odpověděl, že uznávám jeho kosovskou národnost. Ten člověk mi hned řekl, ať mu dám Bibli, pak se
podíval po ostatních a řekl, proč vy nechcete Bible? Jdi a dej všem Bibli.
Rázem jsme rozdali devět Biblí, tento člověk nás potom pozval na kávu,
kterou jsme velmi rádi přijali, protože odmítnout se zde nesmí. Domluvili
jsme se, že přijdeme za pár minut, protože musíme rozdat ještě zbytek Biblí.
Asi za půl hodiny jsme s Vaškem za nimi přišli a byli velmi mile překvapeni.
Objednali jsme si „produženou kafu s mliekom a čašu vody“ a měli jsme nádherný čas. Ptali se nás, odkud jsme, co děláme, kde Vašek studuje a co v jejich
městě děláme. Tak jsme jim mohli říci, že jsme křesťané, že Vašek studuje na teologické škole, že pracuji jako misionář a že zde rozdáváme Bible. Oni nám řekli,
že děláme velmi dobrou a záslužnou práci a že by byli moc rádi, kdybychom
přijeli do jejich města znovu.
I když to byl jeden z mých nejnáročnějších misijních výjezdů, jsem vděčný Pánu
Bohu, že jsme tam mohli jet a sloužit místním lidem, kteří bez Krista jdou do věčného zahynutí.
Tak, jak nám řekla vedoucí místní církve, Bůh nás zde poslal, abychom začali nové
dějiny tohoto města. Izajáš 52:7 Jak líbezné je, když po horách jdou nohy toho, jenž
poselství nese a ohlašuje pokoj, jenž nese dobré poselství a ohlašuje spásu, jenž Sijónu
hlásá: „Tvůj Bůh kraluje!“
Tímto bych vám chtěl poděkovat za modlitební i finanční podporu.
Bůh vám žehnej.
Václav Bednář
Misijní práci Vaška Bednáře můžete podpořit skrze
projekt "Václav Bednář - Ukrajina, Balkán", číslo účtu
100 113 352/0300, variabilní symbol 2500.
7
Misijní výjezd do Řecka
Z
dravím opět čtenáře těchto stránek, věnovaných misii! Tentokráte
přicházím s nabídkou misijního výjezdu, který připravuji na měsíc
říjen. Naše cesta povede hned do několika států a za cíl si klade podpořit práci s imigranty v těchto zemích, tedy i jinde může vzniknout
služba cizincům, které má ostatně každý evropský stát a tato výzva (jejich evangelizace) bude více a více vyvstávat před místními církvemi…
Věřím, že my, jako Češi jsme již udělali značné pokroky v této práci a
můžeme náš styl služby představit dalším křesťanům za hranicemi
našeho státu a inspirovat je, jak se vyrovnávat s narůstajícím přílivem
migrantů, jak jim účinně sloužit a přinášet Krista, o kterém dosud ani
neslyšeli.
Nyní představím ony zmíněné země, kam na podzim vyrazíme:
Řecko - důležitá zastávka na tzv. „Uprchlické dálnici“ - jedná se o trasu,
po které putují uprchlíci před náboženským a etnickým násilím, zejména z Afghánistánu, Pákistánu a Íránu (ale i z dalších zemí). Tito zoufalí
lidé projdou skrze Turecko a odtud se lodí přepraví na evropský kontinent. Zde se vyloďují právě v řeckých přístavech a přes Balkán nebo
Itálii se snaží dostat dále na Západ. Často jsou absolutně bezprizorní,
odmítáni místním obyvatelstvem, ignorováni úřady anebo jimi zatčeni
a navráceni do zemí, odkud utekli a kde je čeká zatčení a mučení, ale i
smrt. Osobně jsem se s několika setkal, slyšel jsem i příběh o tom, jak se
těchto běženců řecká policie snažila zbavit tím, že je na člunu odvezli
na širé moře a naházeli je do vln. Více informací si sami můžete zjistit na
You Tube, pokud zadáte do vyhledávače heslo: „Afghan refugees greece“. Pro tyto lidi mnohdy není kapacita v uprchlických táborech, a tak
žijí na volných prostranstvích za městem, v křovinatých stráních, nebo
vytvářejí slumy. Tragédie toho všeho spočívá v tom, že za celý život, ať
už ve vlasti nebo na útěku, nepotkali živého křesťana a jejich svět, o
křesťanech pouze slyšeli a spojují si je obecně s Evropany a Američany
(nerozumí probíhající sekularizaci, proto si myslí o všech Evropanech,
že jsou praktikující křesťané). Všechny ty zlé věci, které nyní zažívají,
tudíž vnímají tak, že se dějí rukou křesťanů. My tedy, čeští křesťané, si
klademe za cíl navštívit tyto ztracené a pomoci jim uvidět věci v pravém
světle, změnit jejich pohled na křesťanství, pomoci jim prakticky (mnoho z nich má pouze to, co nosí na sobě, chodí bosi, nemají základní hygienické potřeby, hladoví…). Chceme koupit alespoň mýdlo, prací prášek, mouku, olej, atd…, abychom částečně zmírnili jejich bolest. Kristus
v jedné své řeči pověděl: „Byl jsem na cestách a neujali jste se mě…”
Osobně neznám nikoho, kdo by byl více „na cestách“, než právě tito lidé!
Samozřejmě vedle této pomoci jim chceme říct to nejdůležitější, a to je
zpráva o Ježíši Kristu, zakoupíme tedy v jejich mateřském jazyce evangelium a nabídneme jim jej. Na tyto potřeby tedy poplynou prostředky, které do té doby společně nashromáždíme… Celá cesta si klade za
hlavní cíl zejména zjistit více o celé situaci na místě, zkontaktovat řeckou církev a přemýšlet společně, jak dále rozvíjet spolupráci. Máme též
myšlenku umístit sem trvale nějakého misionáře, než se najde vhodný
adept, chceme mu předem vytvářet podmínky pro službu zde.
Další státy, kam se chystáme, leží mezi Českou republikou a Řeckem,
jedná se o: Slovinsko, Chorvatsko, Bosnu a Hercegovinu, Srbsko,
Bulharsko, Makedonii, Černou Horu a případně Albánii. Všude zde
je obrovská potřeba misie, jsou zde nepočetné sbory a jejich síť je velice řídká. Během naší cesty chceme nechat k sobě promlouvat Ducha
svatého, a pokud nám ukáže konkrétní místo, přerušíme jízdu a provedeme průzkum duchovní situace zde. Budeme se snažit zkontaktovat
místní křesťany a společně hledat před Boží tváří, co můžeme nabídnout, modlit se a nechat se inspirovat přímo na místě… Bude to tudíž
zároveň i taková “Cesta víry“, nepočítejte tedy s předem přesně nalinkovaným programem, spíše s dobrodružstvím s “Bohem cest“.
Tímto tedy Vás zvu k účasti na této cestě. Vy, kteří byste se rádi přímo
účastnili, můžete se přihlásit skrze přihlášku, kterou najdete v tomto
čísle Nehemia Info. Vy, kteří jet nemůžete, ale oslovil Vás tento projekt a
rádi byste měli nějaký vliv na život uprchlíků, můžete se podílet na této
práci finančně. Z nasbíraných prostředků pořídíme nejnutnější potřeby
pro tyto nuzné a zároveň výtisky evangelií, které tito lidé obdrží spolu
s humanitární pomocí. O celé akci Vás samozřejmě budeme zpětně informovat v příštím vydání Nehemia Info.
Na závěr nechám promluvit jednoho bratra, který měl vidění od Boha
při naší minulé průzkumné cestě po této oblasti: „Při zpáteční cestě
jsem dostal vidění, ve kterém vyšel český lev z našeho území, překročil
Rakousko a roztáhl se po Balkánu - prožil jsem, že český národ a česká
církev ovlivní v budoucnu toto území“ –Nečekejme tedy, ale pojďme
naplňovat toto proroctví svými silami, které nám na to dal náš Bůh!
“Ondřej“
Nadační fond Nehemia sbírá finanční prostředky na službu „Ondřeje“, který přináší evangelium
národnostním skupinám žijícím v České republice. Tuto práci včetně výjezdu do Řecka můžete
podpořit na účet 100 113 352/0300, variabilní symbol 2700. Pro dary na výjezd do
Řecka uveďte do zprávy pro příjemce ŘECKO. Nasbírané prostředky jsou určeny na cestovné,
pronájem skladu, nákup a tisk evangelizačních materiálů.
8
Ondřej
Misijní výjezd 2011
Studenti biblické školy zamířili na
Slovensko a do Rumunska
„S radostí vyjdete a budete vedeni v pokoji.
Hory a pahorky budou před vámi zvučně plesat
a všechny stromy v poli budou tleskat. Místo trní
vyroste cypřiš, místo plevele vzejde myrta. To bude
k oslavě Hospodinova jména, za trvalé znamení,
které nebude vymýceno.“
(Izajáš 55,12-13)
Z
Boží milosti jsme se letos v dubnu během velikonočních svátků vypravili na Slovensko a do Rumunska. S časovým odstupem můžu konstatovat, že výjezd byl pro všechny účastníky velice silným zážitkem. Jistým způsobem to byla nová zkušenost. Na Slovensku jsme sloužili v místních
letničních sborech v Novém Městě nad Váhom, Púchově a Piešťanech. V Rumunsku již tradičně je naší zastávkou slovenská komunita v Bodonoši,
Bajaši, Derne a dalších přilehlých obcích.
Celá akce byla pro tým přínosná v několika ohledech. Především jsme chtěli být pro místní církev praktickou i duchovní pomocí. V Bodonoši vyrůstá nádherná modlitebna, která je téměř před dokončením a která bude sloužit celé spádové oblasti. V letních měsících tamní církev každoročně organizuje dětský a mládežnický tábor, kde se schází věřící,
ale i nevěřící z širokého okolí. Na tomto prostranství jsme vypomáhali s úpravou terénu. Dále se studenti zapojili do
duchovních aktivit zejména na mládežnických a sborových setkáních a při pouličních evangelizacích.
Přišli jsme sloužit, a nakonec jsme sami byli obohaceni. Zároveň jsme si ale přivezli nové nadšení a touhu Bohu sloužit. Studenti si ověřili, jak funguje Boží vedení v praxi. Jsou to nezapomenutelné vzpomínky, které budou přetrvávat
v našich myslích a srdcích mnoho let.
Věřím, že celý výjezd přinesl pozitivní ohlasy a vyhlídky na možnou spolupráci v budoucnosti. Mám naději, že získané
zkušenosti přinesou očekávané ovoce. Fakt, že jsme se mohli výjezdu zúčastnit, nepovažujeme za samozřejmost, ale za Boží milost a výsadu.
Děkujeme všem za finanční podporu a modlitby. Je to k oslavě jeho jména. Buď Bohu sláva za církev!
Vladimír Rafaj, M.A.
vedoucí výjezdu
Nadační fond Nehemia podpořil misijní výjezd studentů VOŠMT Slovensko – Rumunsko 2011 z fondu „Krátkodobá misie“ částkou 8000 korun. Krátkodobé misijní výjezdy můžete podpořit jakoukoliv částkou skrze projekt N.f.Nehemia „Krátkodobá misie“,
číslo účtu 100 113 352/0300, v.s. 4000. Peníze z tohoto účtu jsou každoročně rozdělovány jednotlivcům či skupinám, které
podnikají krátkodobé misijní výjezdy do zahraničí.
9
Vy jim dejte najíst
aneb jarní výjezd na Zakarpatí
Lukáš 9,12: Den se začal nachylovat. Přistoupilo k němu těch Dvanáct a řekli mu: „Propusť zástup, ať jdou
do okolních vesnic a statků opatřit si nocleh a nalézt potravu, protože jsme zde na pustém místě.“ Řekl jim:
„Vy jim dejte najíst!“ Oni řekli: „Nemáme víc než pět chlebů a dvě ryby. Nebo snad máme my jít a nakoupit
pokrm pro všechen tento lid?“ Bylo tam totiž asi pět tisíc mužů. Řekl svým učedníkům: „Rozsaďte je do skupin asi po padesáti.“ I učinili tak a všechny rozsadili. Potom vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi,
požehnal je, rozlámal a dával učedníkům, aby je předložili zástupu. A jedli a nasytili se všichni. A bylo sebráno, co jim zbylo - dvanáct nůší úlomků.
Toto je velmi zajímavé místo ze života Ježíše a učedníků. Učedníci neustále sloužili spolu s Ježíšem. Potřeb mezi lidmi bylo
tolik, že si nestačili odpočinout, natož najíst. Když už sami velmi unavení měli toho dost, řekli svému Mistrovi: „Rozpusť je, ať
se mohou o sebe postarat v okolí, protože tak jako my, i oni mají hlad a jsou vysílení.“ Zdálo by se to velmi logické a rozumné.
Očekávali, že Ježíš s tím bude souhlasit a podpoří je. Ale to, co Ježíš udělal, bylo šokující nejen pro učedníky, ale je to šokující i pro nás. Ježíš řekl svým učedníkům: „Dejte těmto lidem najíst vy!“ Měli dvě možnosti: buď se zablokovat a začít naříkat
a reptat, nebo zvolit druhou variantu, a to vstoupit do Ježíšovy výzvy, přestože sami neměli šanci ji naplnit. A tak před Ježíše
přinesli to málo, co měli – pět chlebů a dvě ryby. Ježíši vůbec nevadilo, že přinesené jídlo nepatřilo jim. Předložené chleby
a ryby zázračným způsobem rozmnožil. Nejenže prostřednictvím učedníků nakrmil zástupy lidí, ale také pro každého z nich
zbylo požehnání. Zůstalo dvanáct plných košů úlomků jídla.
Jak dále sloužit
Nehemia Info
Motivovat a prakticky pomáhat při naplňování Velkého poslání.
Často je to v naší službě podobné. Zvažujeme, zda to má smysl, zda
to přináší ovoce a jestli vůbec na to máme. Letos v květnu jsme neměli v záměru na Zakarpatí jet. Jednak plánujeme letní misijní výjezd
na Zakarpatí spolu s americkým týmem, a také mládež našeho sboru
připravuje misijní výjezd do Bulharska. Navíc jsem cítil určitou únavu
po jedenáctileté službě na Zakarpatí. Vyvstaly mi otázky, co jim naše
služba přináší, a také pocit, že my jim už nemáme co dát. Modlil jsem se,
co s tím udělat. Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Začátkem
10
dubna nás oslovili vedoucí bratři z Mukačeva, abychom přijeli a pomohli jim vyřešit palčivé otázky ohledně obnovy rozpadlých domečků
po prosincových záplavách. V prosinci loňského roku se uskutečnil výjezd po naléhavé prosbě romských vedoucích a jejich pastora Michaila
Balka. Po dlouhotrvajících deštích byly zatopeny některé oblasti mukačevského tábora a mnohé domy byly neobyvatelné. Na tuto potřebu
jsme přivezli kolem 200 000 Kč, které poslali různí křesťané z celé republiky. Bratři z Mukačeva byli za tyto finance velmi vděčni.
Mnoha rodinám pomohli s bydlením, jídlem, oblečením a dřevem
na topení. Teď však šlo o to, jak dále pokračovat s obnovou domečků.
Letošní květnový výjezd
Výjezdy v roce 2010
Bylo to silná výzva. Po rozhovorech s bratry ze sboru jsme s dalšími
třemi bratry (Jan Paško, Marek Rajca a Hynek Raszka) tento pracovní
výjezd ve dnech 12. 5.–15. 5. uskutečnili. Setkali jsme se s hlavními
vedoucími romské církve na Zakarpatí a hlavním pastorem Michailem
Balkem. Seznámili jsme se s problémem obnovy zatopené oblasti.
Navštívili jsme většinu rodin z postižené oblasti, jejichž domky jsou
na odpis. Společným úsilím vznikl zajímavý projekt. Za stávající modlitebnou vlastní církev pozemek. Na tomto pozemku je možné postavit
vedle sebe několik domečků, něco jako řadové domky, ale jednodušším způsobem, než jsme zvyklí my (například voda a společné WC by
byly na dvoře). Po dokončení by se lidé z postižené oblasti do těchto
domečků přestěhovali, stávající polorozpadlé domky by se zbouraly
a na jejich místě by se mohlo postupovat podobným způsobem. Nebude to pro ně jednoduché, ale je zde náznak řešení.
Loňský rok byl v této oblasti velmi bohatý a požehnaný. Uskutečnili
jsme čtyři náročné výjezdy. První byl v březnu 2010 s Tomášem Řehákem, kde hlavní náplní bylo vyškolení mladých lidí a vedoucích
v oblasti prevence nemoci AIDS. Měli jsme možnost sloužit i na jedné
ukrajinské škole. Další výjezd se uskutečnil v červenci. Skupina mladých
lidí z našeho sboru se spojila s malým americkým týmem, který vedla
sestra Vendy, Američanka, která pochází z Čech. Hlavní náplní tohoto
výjezdu byla práce s romskými sirotky v Mukačevu a služba v táborech
na Zakarpatí. Podzimní výjezd, který se uskutečnil v září, byl ve znamení seminářů pro romské vedoucí. Navštívili jsme také romské vedoucí
a jejich rodiny, které sponzorujeme: Janka Davida z tábora Čomonin,
Kolju Lakatoše z tábora Velikije Lučki a Olodara Lokova z tábora Domboki. Sloužili jsme na různých setkáních v romských táborech. Poslední
loňský výjezd byl v prosinci (viz výše).
Dále jsme s bratry z Mukačeva řešili, jak my Češi máme pokračovat
v naší službě a zda je ještě potřebná. Na setkání vyvstala prosba, zda
bychom jim pomohli s podobnými semináři, jako byly na podzim pro
vedoucí, ale tentokrát pro rodiny. Nic podobného ještě neměli, a služba
rodinám je tam velmi zanedbaná. To by znamenalo nejen úplně jiný
způsob služby, další služebníky, ale i finančně by to bylo náročnější.
Jestliže semináře pro vedoucí vycházely zhruba na 70 000 Kč, pro rodiny se to přehoupne přes 100 000. Takže teď nezbývá nic jiného, než se
za to modlit a také za finanční zázrak.
Navštívili jsme také několik romských
táborů a jejich vedoucí s rodinami;
Domboki, Seredně, Vělikije Lučki
a tábor ve Strabišovo, kde vzniká
nový sbor. Pastora Kolju Lakatoše
s manželkou ze sboru Velikije Lučki a vedoucího chval Feriho Olaha
z mukačevského sboru jsme pozvali
na Slezsko. Kdy se návštěva uskuteční,
záleží na tom, kdy se jim podaří vyřídit
potřebná víza.
Co plánujeme v letošním roce:
V letošním roce plánujeme větší misijní výjezd o letních prázdninách
spolu s americkým týmem. Uskuteční se od pátku 8. 7. (odjezd) do středy 13. 7. (příjezd do ČR ve čtvrtek ráno).
Dále je předmětem modliteb podzimní výjezd spojený s výše zmiňovanými semináři pro rodiny.
Pro nás všechny je Ježíšova výzva „Dejte vy jim jíst“ velmi
aktuální. Nepůjde možná až tak o chléb a ryby, ale o službu všude tam, kde to bude nejvíc zapotřebí. Modlete se
prosím za nás, abychom vše zvládli a naplnili to, co po nás
Bůh chce. Ještě jednou všem děkuji za modlitební, praktickou i finanční podporu, bez které by se nemohlo nic
z toho uskutečnit. Chci, abyste si uvědomili, že jste součástí této misijní práce.
Bůh vám žehnej.
Slavoj Raszka
CB Třinec-Lyžbice
Pastory na Zakarpatí můžete podpořit na číslo účtu
100 113 352/0300, v.s. 5201.
11
Projekty N.f. Nehemia
Číslo účtu
ČESKÁ REPUBLIKA
Nadační fond NEHEMIA, pomoc trpícím
ČSOB Havířov, číslo účtu:
100 113 352 / 0300
IBAN: CZ3503000000000100113352
BIC: CEKOCZPP
SLOVENSKO
Je možné darovat finanční prostředky
přímým vkladem na každé pobočce
ČSOB na Slovensku na číslo účtu
100 113 352 / 0300.
Seznam poboček na www.csob.sk
VARIABILNÍ SYMBOLY
stejné pro ČR i pro Slovensko
HUMANITÁRNÍ PROJEKTY
Variabilní symbol
Severní Kavkaz – Voschod II.
1000
Severní Korea – pekárna
1100
DĚTI V NOUZI
Uganda, Rwanda, Etiopie,
Indie, Ukrajina
1200
Děti Etiopie – město Koffele
1202
Děti Tanzanie – Masajové
1203
Děti Etiopie – město Jimma
1204
Mercy school Marsouk - Súdán
1210
Lékařská pomoc dětem
1211
PODPORA DĚTSKÝCH DOMOVŮ
A PRÁCE NA ULICI S DĚTMI
1220
Ukrajina
Sponzor časopisu Nehemia Info
„Pojištění pro Vás a Vaši firmu“
www.insiaoptimum.cz
NEURČENÉ DARY
1900
MISIONÁŘI
2000
Služba dětem v Tanzanii – Kimbilio
2100
Václav Bednář – Ukrajina, Balkán
2500
Alena Krausová – Izrael
2600
„Ondřej“ – misie v ČR
2700
Dohnalovi – Chorvatsko
2800
VZDĚLÁVÁNÍ
3000
Misijní vzdělávání, publikační
a propagační činnost, časopis
Nehemia Info
3100
KRÁTKODOBÁ MISIE
4000
Misie smíření
4100
PODPORA NÁRODNÍCH CÍRKVÍ
5000
Bible pro Čínu
5100
Podpora rodin vězněných
služebníků v Číně
5111
Nigérie – Molai,
vesnice malomocných
5500
Etiopie – TFM
5700
PODPORA PASTORŮ NA UKRAJINĚ
Časopis Nehemia Info je neprodejný!
Pavel Golub
5200
Michail Balko
5201
Konstantin Melnik
5202
Podpora pastora v Černé Hoře
– Pavel Lešťan
5300
SPRÁVA PROJEKTŮ
6000
Podpora platů pracovníků
N.f. Nehemia
6410
POMOC JAPONSKU
7301
www.nehemia.cz
Adresa do distribuce:
NEHEMIA INFO • Nadační fond Nehemia • Selská 29, 736 01 Havířov - Bludovice • tel. 595 173 715 • ředitel: 739 584 117 • e-mail: offi[email protected]
Stěhujete-li se nebo máte-li změněnou adresu, dejte nám prosím včas vědět a napište nám svou starou i novou adresu, abychom vám mohli i nadále zasílat Nehemia Info.