leden 2015 - Městys Křemže

KŘEMEŽSKO 2015
Ročník 25
leden 2015
Ohlédnutí za rokem 2014
Vážení a mílí spoluobčané, máme za sebou již pár dní nového roku
2015 a já bych se s Vámi rád ohlédl za nejvýznamnějšími událostmi
roku uplynulého.
V roce 2014 se zúročila mravenčí a dosud neviditelná příprava
projektů na zateplení Základní školy ve Křemži a Mateřské školy
v Chlumu. Obec byla díky tomu úspěšná v získání dotačních
prostředků ze Státního fondu životního prostředí (národní
a evropské peníze). Díky nim byla kompletně zateplen areál
základní školy a nyní již září novotou. Stejným způsobem
byla zateplena i mateřská škola v Chlumu, kde navíc proběhla
kompletní rekonstrukce střechy, změna otopného systému
z elektrického akumulačního na moderní plynový kondenzační
kotel. Současně byla provedena i rekonstrukce pobočky
knihovny v Chlumu a myslím, že nyní můžou být Chlumáci
na školku i knihovnu pyšní.
Cena Kč 10,-
a i přes počáteční výhrady některých v počátku diskusí o této
stavbě myslím, že je velmi využívané a potřebné. Samozřejmě
přineslo řadu omezení do zaběhlých, ale nevyhovujících
pořádků, někteří se s tím dosud těžko vyrovnávají, řada občanů
snáší své důvody, proč zrovna jeho by se omezení týkat nemělo.
Pokud ale chceme, aby parkoviště plnilo svůj účel, měl by se
každý zamyslet nad důležitostí svých potřeb, jestli je opravdu
problém udělat navíc pár kroků a malým omezením přispět
k větší bezpečnosti. Znovu připomínám, že budou i nadále
probíhat namátkové kontroly ze strany Policie ČR.
Další významnou a pokračující akcí je revitalizace prostoru
hřbitova. Prakticky dokončena je obvodová zeď, nově je opraven
objekt márnice a každý musí jistě uznat, že i nově rekonstruovaný
tzv. “legionářský hrob“ je nyní krásným a důstojným místem.
V průběhu rekonstrukce tohoto prostoru jsem se také setkával
s některými nepříjemnými reakcemi. Tak jak je ale obvyklé, dnes
už nikdo nezmíní, jaký je výsledný stav.
V této souvislosti stojí za zmínku, že proběhlo vyhodnocení
úspor dosažených zateplením mateřské školy v Křemži, jejichž
dosažení je podmínkou dotace, a očekávaných úspor bylo
dosaženo.
V revitalizaci hřbitova se bude pokračovat, připraven je projekt
odstavného parkoviště pod hřbitovem, E-ON bude provádět
nové připojení hřbitova na el. energii, následovat bude
osvětlení vnitřních prostor a zadláždění hlavní komunikace
ke kapli sv. Voršily.
Z dalších významných akcí bylo vybudování záchytného
parkoviště v ul. Školní pro návštěvníky školy, školky a lékařů
a pro zklidnění dopravní situace a zvýšení bezpečnosti v ul. Školní.
V současné době probíhá ověřování jeho fungování v provozu
Neméně potřebnou akcí byla úprava hlavního kontejnerového
stání za benzinovou pumpou, které dnes funguje daleko
praktičtěji a hlavně není smetištěm u hlavní komunikace. Stejně
bych rád revitalizoval i ostatní kontejnerová hnízda. V loňském
strana 1
KŘEMEŽSKO 2015
a letošním roce budou postupně nahrazeny zvonové kontejnery
za adekvátní počet klasických tzv. “bobrů“. Důvodem je, že ani
po letech se někteří z pohodlnosti nenaučili vkládat odpad
do zvonů, je to totiž moc „pracné“ strkat odpad po částech
do vhazovacího otvoru, když je snažší pytel položit vedle,
protože „on to někdo uklidí“.
Z drobnějších akcí bych chtěl jmenovat „neviditelné“ práce
na rekonstrukcích kanálů a vodovodů a z inženýrských sítí i nové
veřejné osvětlení v osadě Loučej.
Ale nejenom o stavění a budování je život v obci. Bez
společenského a kulturního života by obec byla jen chladnou
noclehárnou. Díky spoustě ochotných a činorodých
spoluobčanů tomu však není a myslím, že v roce 2014 probíhal
v obci čilý kulturní, společenský a sportovní život.
Rád bych zmínil činnost mateřského klubu Křemílek
a o. s. Kamínky. Počet akcí jimi pořádaných by zabral celý článek
a každý, kdo čte naše informační media o nich ví. Velmi rád
bych zmínil i činnost naší knihovny, která díky paní knihovnici
naplňuje svoji kulturní roli více než vrchovatě. Knihovna byla
v roce 2014 oceněna jako nejlepší knihovna Jihočeského kraje
a byla oceněna i v celorepublikovém hodnocení.
Rád se zmíním i o činnosti našich dobrovolných hasičů. Dělají
fantastický kus práce nejenom ve své profesi, ale především
ve společenském životě svých osad. SDH Chlum a Chmelná
navíc velmi úspěšně prezentují naši obec v požárním sportu.
Já osobně si jich za to velmi vážím a již mnohokrát jsem se
přesvědčil, že v nelehkých chvílích se na ně člověk může vždy
spolehnout. Velmi krásné a důstojné oslavy 110. výročí v roce
2014 zorganizovali hasiči ve Chmelné a v Chlumu, stejně jako
připomínku začátku 1. světové války a roli legionářů naší obce.
Nemůžu nezmínit bohatou činnost sportovních klubů naší obce
ať již pod hlavičkou Tělocvičné jednoty Sokol, Tělovýchovné
jednoty Sokol a Fotbalového klubu Křemže. Zvlášť bych chtěl
vyzdvihnout úspěch Petra Berana na Mistrovství Evropy
v badmintonu, který ve Křemži loni oslavil 40 let své existence.
Nesmím ale zapomenout i na činnost jiných aktivních spolků.
Zejména pak MO Českého svazu zahrádkářů, který je pod
vedením Marušky Mikešové velmi aktivní a každý jistě vzpomene
na již tradiční nádhernou podzimní výstavu v sále radnice.
Velmi si vážím i činnosti Společnosti žebříkového kamene,
který ve Křemži zastupuje zejména Ing. Jan Mezlík a Václav
Bürger. Díky jejich aktivitě bylo loni zrealizováno nové zavěšení
a lineární pohon zvonu Michal ve věži kostela.
Trochu stranou, a tím pro řadu občanů i neznámé, je fungování
zříceniny hradu Dívčí kámen. Díky kastelánce Ing. Tučkové bylo
v loňském roce dokončeno několik konzervačních prací pro
bezpečnost návštěvníků, podotýkám jen z dotačních peněz
bez příspěvku obce, a zároveň jako každý rok proběhla řada
kulturních akcí, což vnímám jako velmi dobré zviditelnění
a propagaci obce.
Z kulturních akcí nemohu zapomenout na Křemežský veletrh,
který v loni proběhl již po 23. Všichni jistě cítíme, že původní
strana 2
obchodní role veletrhu je v dnešní době neudržitelná, a je
na nás, jakou novou tvář veletrhu vtisknout, aby zůstal pro
návštěvníky atraktivní a byl dobrou vizitkou obce.
Ze společenských akcí na závěr zmíním tradiční setkání seniorů,
velmi oblíbené, které v loňském roce proběhlo i za příjemně
vysoké návštěvnosti, což svědčí o oblibě této akce.
Loňský rok byl významný i z toho důvodu, že na podzim
proběhly komunální volby. Jejich výsledek je známý, já jen
mohu poděkovat za vaší podporu a důvěru. Protože mě
za uplynulá léta znáte, víte, co ode mne čekat, jaké mám názory,
je pro mě, stejně jako by byla pro každého, velmi důležitá
zpětná vazba, zda práci, kterou pro svoji obec dělám, dělám
dobře a zodpovědně.
A co hlavního nás čeká v roce letošním?
Jen krátce zmíním ty nejdůležitější. V závěru loňského roku se
rozběhla dlouho připravovaná a velmi nutná rekonstrukce ČOV
Křemže. Dva roky jsme čekali na slíbenou dotaci z Ministerstva
zemědělství, která byla loni uvolněna a mohli jsme proto
stavbu zahájit. Při nákladech cca 18 milionů korun bychom
takovou stavbu bez dotačních peněz těžko zvládali. V letošním
roce nás čeká další etapa zateplování obecních objektů. Nyní
je na řadě dům služeb, kde jsme po projektové přípravě byli
úspěšní se získáním dotace ze SFŽP a zateplení a rekonstrukce
může být na jaře zahájena. Dalším v pořadí je nyní projektově
připravovaný dům s pečovatelskou službou a následně pak
kulturní dům ve Chmelné.
Vážení a milí spoluobčané, v loňském roce a bohužel i v prvních
dnech tohoto roku odešlo na věčnost několik mých opravdu
dobrých přátel. To člověka vždy vede k pokornému zamyšlení.
A tak Vám ještě jednou, jak jsem činil na stránkách prosincového
Křemežska, přeji hlavně pevné zdraví v novém roce, štěstí jen
na setkávání s dobrými lidmi, spokojenost v rodině a žádné
existenční starosti.
S úctou Ing. Josef Troup, starosta
KŘEMEŽSKO 2015
Vzpomínka na Honzu Mejzlíka
Je vánoční sobotní odpoledne 3. ledna a jako každá žena
v okolí jsem ráda, že uklidím kuchyni a v klidu si s kávou
sednu k rozečtené knize. Vše se však mění příchodem SMS
od místního faráře Otce Ondřeje: „Dnes v poledne zemřel
Jan Mejzlík.“ Pouze holá oznamovací věta. Pro mě a většinu
Křemežšťáků však znamená odchod někoho, kdo byl půl
století nepostradatelným a nepřehlédnutelným člověkem
a kamarádem.
Napadá mě, že v dubnu 1951 muselo být oznámeno, jistě
jinou formou: „Dnes se nám narodil druhý syn Jan.“ Na to si
ale já nepamatuji. Jsem o rok mladší a vnímala jsem Jendu,
tak mu maminka říkala, vždy jako kluka od sousedů a syna
varhaníka s krásným hlasem. Pocházím z věřící rodiny, a tak
chrámová hudba a zpěv ke mně patřily od narození.
Jednoho nedělního rána varhaník s krásným hlasem
nečekaně zemřel. U Mejzlíku zůstala vdova a dva nezletilí
synové. Starší Josef byl středoškolák a Honza teprve
dvanáctiletý. Poručníkem obou se stal pan Sarauer, který
měl u Mejzlíků krejčovskou dílnu a pohotově se snažil
vyřešit smutnou situaci. V Českém Krumlově působil kněz
a vynikající varhaník páter Boudal. Honza, který do té doby
nikdy na varhany nehrál a nedosáhl ani na pedály, spolu
s dcerou pana Sarauera Marií začali jezdit na intenzivní
„varhanické hodiny. “První píseň, která v kostele po 14 dnech
výuky zazněla, byla Ježíši Králi. Na to nikdy s Maruškou
Sarauerovou nezapomeneme. Od toho dne se stal
KŘEMEŽSKÝM VARHANÍKEM.
Tři osudy
V období od května do listopadu 1945 na celém území
Křemežska pobývala americká armáda, zpočátku 26. divize,
později 94. Celá řada místních mladých dívek byla okouzlena
elegancí hochů v americké uniformě. Některé byly dokonce
tak odvážné, že se za nimi za oceán vydaly.
Před Vánocemi 1946 připlula do newyorského přístavu loď
George W. Goethals a na palubě mezi novými přistěhovalci
i Marie, narozená 25. 05. 1919, s půlročními dvojčata.
Sedmadvacetiletá žena, dcera posledního křemežského
obecního policajte Matouše Krátkého a Marie, rozené
Zimmermannové. Dosud sloužila ve Mříčí a z rodného
hnízda ještě nevytáhla paty a teď přeplula Atlantik s černým
staromódním kočárkem od rodiny sousedů Krausových z Hradu.
Očekával je Mariin manžel a otec dětí Edward A. Ziemba,
bývalý voják americké armády, která osvobodila Křemži.
V listopadu 1945 se Američané přesunuli do Bad Aiblingu
v Německu. Začátkem nadcházejícího roku Ziemba přijel
do Křemže, aby se 11. 02. 1946 s těhotnou Marií oženil, oddával
je Štěpán Pařízek. 07. 06. 1946 přišla na svět dvojčátka Anna
Marie a Edward Matouš Ziembovi. Otec zařídil zatím v USA
formality potřebné k vycestování. Po příjezdu se v místních
novinách objevil článek a fotografie „Veteránova žena s dvojčaty
Obdivovala jsem ho. Byl pilný, vstával každé nedělní ráno
na mši svatou do kostela v době, kdy jeho vrstevníci
ještě vyspávali po sobotních oslavách. „Varhaničil“ celých
51 let od dob hlubokého komunismu až do letošních
Vánoc. Díky Honzovi se ve zdejším kostele při jakékoli
příležitosti nepřestalo nikdy zpívat a hrát. Bude mi chybět.
Bude mi chybět jako soused, ten kluk od vedle, který se
svým bratrem jezdil na dvojkole ke Křemežšťáků a občas
mě svezl. Ten, který byl vždy po ruce, když jsem něco
potřebovala. Bude mi chybět již příští neděli v kostele jeho
pravidelná věta. „Jakou nábožnou píseň dáme nakonec?“
Napadl mě žalm: „Budu Ti hrát, Hospodine, před anděly.“ Asi
si ho s ním v duchu zazpívám.
Marie Hotařová
z Československa“. Rodina se usadila ve městě Syrakuse,
kde děti postupně vystudovaly
střední i vysokou školu. Po tragické
události, která rodinu postihla, se
Marie do Křemže za svými rodiči,
třemi sestrami a dvěma bratry nikdy
nepodívala. Dnes už zřejmě nežije.
V roce 1947 hezká sedmnáctiletá
blondýnka Jaroslava Bumbová,
dcera truhláře Jana Bumby
a porodní asistentky Otylie, rozené
Švecové, přesně takový typ, jaký
si vojáci vylepovali na své skříňky
jako „pin up girl“ vycestovala lodí
do Ameriky. Vzala si tam G. Dolloffa,
který v Křemži působil jako vojenský
kurát, a měla s ním syna Paula. Brzy
se všakrozešli a roku 1949 se vrátila bez syna do Československa.
Stala se manželkou Oty Nechanského z Křemže, žili v Karlových
Varech a měli syna Otíka. Také toto manželství skončilo
rozchodem, stejně jako další s Františkem Troupem ze Slavče.
Po čtvrté se vdala za Němce Manfreda Konrada, žili v Porůří
u Essenu, později se přestěhovali k našim hranicím do Furth in
Waldu. Když manžel zemřel, pořídila si Jaroslava byt v Praze, kde
žije dodnes. Když do Křemže v roce 2013 přijela skupina bývalých
strana 3
KŘEMEŽSKO 2015
vojáků 26. Yankee divize, byl mezi nimi jediný Američan, který
sloužil ve Křemži a Borku za Stupnou, Tehdy měl na starosti
požární techniku a ještě dnes s nadšením vzpomínal na Miss
Bumbovou.
Lída Čermáková, narozená 1929, dcera místního dentisty,
vystudovala gymnázium, uměla anglicky a byla jednou
z křemežské studentské „zlaté mládeže“. V roce 1949 odjela
do Států, na filadelfské univerzitě získala titul Ph.D. (doktorát
filosofie) a začala tam učit. Provdala se za B. H. Freemana a měli
syna Johna, který dnes pracuje v lékařském výzkumu. Po smrti
manžela vedla rodinnou firmu, v roce 1980 ji prodala a vrátila se
na univerzitu. Dnes žije se synem v městě Bryn Mawr ve filadelfské
oblasti. Paní Lida Freeman o sobě uvádí, že je poměrně zdravá,
lituje, že nezvolila kariéru umožňující dobrovolné práce, třeba
v nemocnicích, hodně čte, zajímá se o ekonomiku, politiku,
vědecký pokrok, cizí kultury. Není příliš spokojená se současnou
situací v USA i ve světě. Také milovaný tenis už hrát přestala.
Udržuje korespondenci s přáteli a mnohokrát navštívila Česko
po roce 1990, samozřejmě i Křemži.
F. Sarauer
Vydání knihy Kleť a Blanský les –
obraz krajiny a krajina v obrazech
u příležitosti 25. výročí založení
CHKO Blanský les
Autoři: Svatomír Mlčoch a kolektiv Správy CHKO Blanský
les, s využitím textů Vojtěcha Storma z výše uvedené knihy
Chráněná krajinná oblast Blanský les
Chráněná krajinná oblast Blanský les (CHKO) byla vyhlášena
v roce 1989, před dvaceti pěti lety, k ochraně zachovaných
smíšených lesních porostů, floristicky bohatých lokalit
na hadcovém a vápencovém podloží a charakteristického
krajinného rázu. Leží v Jihočeském kraji na území okresů
Český Krumlov, Prachatice a České Budějovice. Celé území je
hodnotné po stránce přírodovědecké, což je kromě geologickomineralogické pestrosti území dáno mimo jiné i jeho polohou.
Blanský les leží ve srážkovém stínu Šumavy, v jehož důsledku je
zde kromě menšího množství srážek i teplejší klima. Na poměrně
velkých plochách jsou zde zachována lesní společenstva,
jejichž druhové složení a struktura se blíží předpokládanému
původnímu stavu vegetace. Velmi cenná je lesní a nelesní
vegetace na vápencových a hadcových podkladech. Kromě
přírodních krás je území bohaté na historické památky a lidovou
architekturu. Zájemci o podrobné informace o přírodních
hodnotách Blanského lesa mohou navštívit informační
středisko v Holubově nebo internetové stránky AOPK ČR
(www.blanskyles.ochranaprirody.cz).
Přírodní poměry Blanského lesa
CHKO Blanský les je od okolní krajiny výrazně geomorfologicky
oddělena. Vysoké hřbety Kletě, Bulového a Buglaty na jihu
strana 4
a západě a Kluku na severu uzavírají Křemežskou kotlinu.
Zatímco na hřbetech má krajina lesní charakter, v Křemežské
kotlině a v okrajových částech CHKO se jedná o zemědělskou
krajinu, již tvoří mozaika lesíků, luk, polí a sídel, místy s poměrně
dobře dochovanou původní urbanistickou strukturou a často
také s hodnotnou lidovou architekturou.
Převážnou část horninového podloží CHKO tvoří granulitový
masiv Blanského lesa, v jeho centrální části jsou rozšířeny hadce,
jižní a jihovýchodní část CHKO je budována horninami pestré
tzv. českokrumlovské série, v níž převažují krystalické vápence.
Lesy v Blanském lese zaujímají plochu přibližně 12 200 ha, což
odpovídá asi 55 % rozlohy CHKO. Patří mezi ně cenné komplexy
listnatých a smíšených podhorských lesů s převahou buku.
Zcela specifické jsou reliktní bory podél Křemežského potoka
s typickou hadcovou květenou. Neopominutelným fenoménem
je rovněž kaňon Vltavy se svými reliktními skalními bory
a typickou flórou i faunou.
Nejcennější nelesní společenstva, která byla ušetřena
zemědělské intenzifikace a rozpínající se zástavby, jsou dnes
vesměs všechna součástí maloplošných zvláště chráněných
území. Mezi nejvýznačnější patří NPR Vyšenské kopce,
pozoruhodný komplex lesních, křovinných a semixerotermních
travinobylinných společenstev vázaných na vápencové podloží,
s řadou vzácných a chráněných teplomilných druhů rostlin
a živočichů. Poměrně vzácnými biotopy v celé CHKO jsou oproti
KŘEMEŽSKO 2015
minulosti i biotopy vlhkých a podmáčených luk a mokřadů.
Na území CHKO Blanský les se vyskytují typické druhy živočichů
podhorských lesů a luk. Ukázkově je vyvinutá zejména lesní
fauna ptáků. Významná je přítomnost řady nelesních druhů
hmyzu (zejména motýlů) a měkkýšů vázaných na vápencový
podklad. Bez povšimnutí nemohou zůstat ani živočichové
vodních toků od ryb a mihulí přes hmyz až po drobné savce.
250 let krajinomalby a 25 let CHKO Blanský les
Podkletí, Kleť a Blanský les, je krajinou malebnou a proto
i často malovanou. Málokterá jihočeská hora byla během
dvě stě padesáti let historie krajinomalby tak často námětem
výtvarných děl jeko Kleť. Krajinomalba jižních Čech má svá velká
i zapomenutá jména. Tato krajina po celé generace inspirovala
a stále inspiruje malíře odborně vzdělané i amatéry. Mnozí byli
„zasaženi“ atmosférou krajiny, jejím geniem loci a ve svých
dílech zachytili i ducha své doby. To bylo pro editory knihy
nabídkou ke zpracování tématu propojení hodnot přírody
a krajiny a jejího inspiračního potenciálu se zobrazováním
přírodních krás ve výtvarných dílech. Dalším důvodem této
aktivity byl souběh několika výročí – v době příprav knihy
oslavil pětaosmdesáté narozeniny malíř Jan Cihla, v lednu
2015 uplyne padesát let od úmrtí Adolfa Trägera, a konečně
na konci roku 2014 si připomeneme dvacet pět let od vyhlášení
Chráněné krajinné oblasti Blanský les a třicáté páté výročí
vzniku Českého svazu ochránců přírody, který také tuto knihu,
vzniklou z iniciativy Svatomíra Mlčocha, vydává.
Obraz krajiny a krajina v obrazech
Téma knihy si samo vybralo své autory. Byly jimi desítky
výtvarníků dlouho před námi. Oni jsou hlavními tvůrci vydávané
publikace. Jejich díla jsou dnes příliš často ukryta před zraky
diváků v prachu a zapomnění, proto je náplň knihy vedena
i snahou je připomenout a dát milovníkům Kletě a Podkletí
k dispozici v ucelené podobě.
Kniha v obrazové zkratce nabízí čtenáři významné přírodněestetické hodnoty krajiny Blanského lesa i proměnu krajiny
člověkem. Právě prolnutí estetických, přírodních a ekologických
hodnot poukazuje na vzájemné vztahy a souvislost mezi
estetikou a krajinnou ekologií, světem ochrany přírody a světem
výtvarným. Cílem knihy je laicky srozumitelným způsobem
přiblížit tyto světy všem, kteří je vyhledávají i těm, kdo se s nimi
setkávají v takovém rozsahu poprvé.
Příkladem inspirace krásami přírody a krajiny může být časté
zobrazování panoramatu Blanského lesa s dominující horou
Kleť. Blanský les je utvářen oválným věncem kopců okolo
Křemežské kotliny a je součástí Prachatické hornatiny, která
tvoří severovýchodní podhůří Šumavy. Protože je Blanský les
vysunutý k okraji mohutného šumavského masivu, je rozhled
z Kletě a i pohled zpět na ni mimořádně atraktivní. Za dobré
viditelnosti je z vrcholu Kletě možné spatřit i Rakouské Alpy
s Dachsteinem, jak zachycuje dílo s názvem Výhled z rozhledny
na Kleti od Ferdinanda Runka (z let 1825 – 1830). Na obraze je
rovněž vidět, jak jsou sídla obvykle situována v terénu. Většinou
bývají skryta nebo chráněna před větrem, jiná sídla jsou vsazena
do svahů.
Krajinu Blanského lesa lze dobře vnímat přímo uprostřed
Křemežské kotliny, ale i z jejího předpolí, což bývají pohledy
nejvýznamnější. Při tom téměř vždycky dominuje monumentální
masiv hory Kleť. Především je hora pozadím pro panoramatické
pohledy na České Budějovice, jak dokládá obraz Oty Matouška
Jihočeská blata s Kletí (1937). Blanský les s Kletí ale lze pozorovat
i přes rybník Bezdrev od Hluboké nad Vltavou, ze zámecké
zahrady v Českém Krumlově, od Ktiše i Lhenic a z mnoha dalších
míst. Zajímavý je pohled ze vzdálenosti téměř dvaceti pěti
kilometrů, jak jej zachytil snad nejvýznamnější z jihočeských
malířů, Karel Valter, na svém obraze Krajina – Kleť od Velešína
(1953). Z každého pohledu mění Kleť tvar od strmé hory
k rozložitému masivu, kdy jen díky romantické rozhledně
a posléze 170 m vysokému radiokomunikačnímu stožáru má
hora zřetelný vrchol. Stožár vysílače je příkladným pozitivním
technickým dílem v krajině a je i identifikačním prvkem na jinak
téměř abstraktním obraze Jana Cihly Kleť z roku 1992. Když se
podíváme na vrstevnicovou mapu Kletě, udiví nás, jak bohatě
je hora členěná řadou strží, údolí a výběžků a jak ji na úpatí
doprovází množství menších samostatných kopců. Není to
prostá hora, ale seskupení, vytvářející bludiště se spoustou
překvapení. Členitost Kletě je na vrcholu umocněna skupinami
mrazových srubů (obraz Ferdinanda Hochstettera Žebříková
skála z roku 1854). Přehlídku děl zobrazujících přírodní
fenomény Blanského lesa může uzavřít obraz Antonína Bednáře
strana 5
KŘEMEŽSKO 2015
Mlha v Kleti (1943), který poukazuje na častý klimatický jev,
výskyt mlh vlivem teplotní inverze, či kresba kněžny Pavlíny
ze Schwarzenbergu Dívčí kámen – trosky, zachycující divoký
romantický charakter kaňonu Vltavy – viz níže.
Prostřednictvím obrazů může čtenář vstoupit do krajiny,
kterou mnohdy zná důvěrně a jindy jen letmo, jinýma očima
a z jiného pohledu, než s kterým by se setkal přímo v krajině
nebo na fotografiích. Zveřejněná výtvarná díla z Blanského lesa
jsou nejen pohledem do vývoje výtvarných stylů a směrů, ale
také dokumentem stavu a proměny této krajiny v posledních
dvou a půl stoletích. Na obrazech je zachycen, i když ne
v chronologickém pořadí, osud krajiny Blanského lesa. Jako
každá atraktivní krajina v blízkosti větších měst je vystavena
slovem, jež sbližuje světy výtvarného umění, ochrany krajiny
i přírodních věd.
V jednotlivých kapitolách se představuje fenomén krajiny,
příroda a geomorfologie Blanského lesa, vliv člověka na zdejší
krajinu v průběhu historie, na který navazuje současná péče
Správy CHKO o nejcennější lokality. Pohled z druhé strany
přestavuje kapitola mapující historický vývoj krajinomalby.
Jádro publikace pak tvoří kapitoly věnované jednotlivým
oblastem Blanského lesa (panoramatické pohledy, hora Kleť,
údolí Vltavy, Brložsko, Křemže a okolí) s představením výtvarníků
a jejich děl vztahujících se k dané oblasti. Vše je doplněno
profily několika pro Blanský les nejvýznamnějších výtvarných
umělců a úvahou nad nejnovější tvorbou vztahující se k tématu.
Editoři přitom dbali na maximální zachování osobitosti stylů
autorů jednotlivých kapitol, proto se zde sešly příspěvky
psané záměrně laicky srozumitelným jazykem, některé dosti
subjektivní pohledy i pasáže terminologicky odborné.
Texty do knihy vedle kolektivu Správy CHKO Blanský les
a JUDr. Svatomíra Mlčocha poskytli Akad. arch. Vojtěch Storm,
Ing. František Urban a Mgr. Hynek Rulíšek. Vybrané kapitoly
knihy doprovázejí krajinářské minieseje Ing. arch. Kamily
Žifčákové. Pro vysvětlení některých odborných termínů je
do publikace začleněn “Slovníček pojmů z ochrany krajiny“,
přehled výtvarníků a jejich děl pak obsahuje “Rejstřík výtvarníků“,
jehož autorem je Miloš Minařík.
hrozbám a rizikům, přesto stále je co uchovat. Některé krajinné
scenérie nelze již vidět a zažít, buď proto, že jsou znehodnoceny
novou zástavbou nebo v průběhu let zarostly. O to větší je
dokumentární hodnota dochovaného obrazu zmizelého
kousku světa.
K takovým dílům patří například obraz Rozhledna na Kleti
od Ferdinanda Runka z 20. let 19. století, ještě před výstavbou
Tereziiny chaty nebo kresba kněžny Pavlíny ze Schwarzenbergu,
zachycující pohled z vltavského kaňonu na zříceninu hradu
Dívčí kámen v době, kdy ještě okolní vegetace hrad zcela
nezakrývala. Také obraz Adolfa Trägera Žně pod Klukem z období
před druhou světovou válkou dokumentuje dnes již téměř
zapomenutou krajinu, v níž dominují malá políčka s obilím
složeným do panáků. Jiným dokladem zachycení změn v krajině
je obraz Borise Čepka Chvalšiny, který je parafrází na mapy
stabilního katastru ze 30. let 19. století.
Kniha o Kleti a Blanském lese
Ačkoliv je kniha věnována výtvarnému zobrazení nevelkého
území na jihu Čech, sešlo se k tématu velké množství
různorodého materiálu. Ten je představen pokud možno
v reprezentativním záběru (kniha obsahuje 101 reprodukcí
výtvarných děl a historickou i současnou mapu Blanského lesa)
v proměnách času i malířských stylů a doplněn průvodním
strana 6
Kniha si neklade za cíl ukázat ta nejlepší díla podle přísných
umělecko – historických kritérií ani proniknout hlouběji
do dějin umění či estetických teorií. Proto se vedle sebe ocitá
tvorba různé umělecké kvality. Jejím spojujícím tématem je
Blanský les a pestrost stylů. Za každým obrazem či grafikou
je příběh krajiny i příběh díla autora. Několik málo z nich se
podařilo vynést na světlo. Samozřejmě nebylo možno najít a ani
do nevelké publikace umístit všechna nám známá díla, někdy
i proto, že nebyla dostupná nebo prostě zmizela v toku času.
V tom je výzva čtenáři k další aktivitě – informační, sběratelské či
výstavní, neboť už sama příprava knihy vedla k novým lidským
kontaktům a spolupráci. Doufáme, že k tomu bude inspirovat
i své čtenáře.
– Ing. K. Zifčáková –
KŘEMEŽSKO 2015
25 let CHKO Blanský les
Je 18. prosince 2014, 16.00 hod. Společenský sál
v budově radnice v Holubově se plní do posledního
místečka.
Obec Holubov jej nabídla, protože infocentrum by svojí
kapacitou nestačilo. Místa kolem stolů jsou již obsazena. Pro
návštěvníky se nabízí pexeso vydané Správou chráněné krajinné
oblasti Blanský les (dále CHKO Blanský les) a vlastnoručně
vyrobené perníčky s logem. Ti, co přicházejí později, si sedají
na židle rozestavěné podél stěn. Není divu. Při příležitosti 25.
dvanáct středisek AOPK ČR v rámci republiky, která se podařila
zřídit. Potěšitelné je, že na pokračování jeho provozu jsou
zajištěny finanční prostředky na dobu dalších pěti let.
Jako druhý promluvil starosta Holubova Jaroslav Franěk.
Zmínil se o původních „bojích“, které musel jako starosta s nově
vzniklou správou podstoupit. Vzpomínal, že začátky byly pro
obě strany náročné. Uznal, že po letech spolupráce se ukázalo,
že práce správy je užitečná pro všechny. Nakonec řekl, že si
uvědomuje, že kdyby se pustili lidé „z uzdy“, kdyby si každý dělal,
co by chtěl, že by to rozhodně nebylo dobře jak pro přírodu, tak
pro krajinu.
výročí založení CHKO Blanský les se zde sešlo mnoho pozvaných.
Této příležitosti je také využito k prezentaci nové knihy, kterou
vydal Český svaz ochránců přírody (dále ČSOP) ve spolupráci se
správou.
Úvodního slova se ujímá ředitel správy RNDr. Jan Flašar.
Po krátkém přivítání přítomných se v kostce zmínil o historii
vzniku a peripetiích, které správu během jejího působení
provázely. Jako zajímavost lze označit skutečnost, že vznik
správy se datuje na 8. prosinec 1989, tedy do konce pětidenního
trvání tehdejší dočasné vlády. Ta byla v úřadě od 5. do 9.
prosince. 10. prosince pak nastupuje nová vláda pod vedením
premiéra Čalfy.
Správa spadala pod krajské středisko památkové péče vedené
Ministerstvem kultury. Od roku 1990 pod Český ústav ochrany
přírody, který pracuje pod hlavičkou nově vzniklého Ministerstva
životního prostředí (dále MŽP). V roce 1995 se instituce
rozděluje na Agenturu ochrany přírody a krajiny (dále AOPK)
coby poradní a odborný orgán, a centrální Správu chráněných
krajinných oblastí ČR s výkonem státní správy. Za deset let nato
se obě instituce opět slučují pod společným názvem AOPK ČR.
Podle nejnovějšího zákona, platného od 1.1.2015, je nyní AOPK
ČR jednotným úřadem státní správy. Kruh se uzavřel, takže dnes
je správa začleněna tam, kde před čtvrtstoletím začínala.
Na konci svého projevu ředitel správy vyzdvihl otevření
informačního střediska správy v budově radnice. Patří mezi
Dalším bodem programu bylo představení nové knihy, kterého
se zhostil Dr. Svatomír Mlčoch, člen ČSOP a vědecké rady MŽP
ČR. Kniha „Kleť a Blanský les, obraz krajiny a krajina v obrazech“
obsahuje příspěvky sedmi autorů textu a obrazy jedenačtyřiceti
výtvarníků. Je tištěna na křídovém papíře a obsahuje nejenom
statě o historii Podkletí, ale i další texty a je doplněna přibližně
stovkou reprodukcí obrazů, které se k této oblasti vážou. Jedná
se převážně o krajinomalby autorů z dob minulých i současných.
Součástí prezentace bylo čtení úryvku z příspěvku pracovnice
správy, při kterém zavládlo v sále neobvyklé ticho. Když byla
po skončení četby položena otázka, kdože je autorem ukázky,
opakovaně se ozvalo jméno autora trilogie Země zamyšlená,
Ladislava Stehlíka. Tipující se mohli snadno zmýlit, protože
pozoruhodný sloh silně připomínal poetickou prózu zmíněného
autora. Příspěvek je důkazem toho, že zaměstnanci správy
nejsou jenom pouhými úředníky, ale i vnímavými milovníky
tohoto kraje.
Ing. František Urban, mimo jiné bývalý viceprezident Rady
Světového svazu ochrany přírody IUCN, který stál u zrodu
správy (a Národního parku Šumava), byl dalším přednášejícím.
Připomenul, že první národní park na kontinentě vznikl
ve Švédsku a to již roku 1909. Přítomným sdělil, že správa, jejíž
vznik se datuje od prosince 1989, vycházela z návrhové studie,
která byla vyhotovena již v roce 1973. Byla to další chráněná
krajinná oblast po CHKO Jizerské hory, CHKO Moravský kras
a dalších. Zpočátku správy CHKO neměly žádné pravomoci
státní správy, byly pouze poradními orgány, kterými se instituce
a obce mohly, ale nemusely řídit. Tento stav se změnil až po roce
1992, kdy začal platit Zákon o ochraně přírody a krajiny.
strana 7
KŘEMEŽSKO 2015
Genius loci. Tak se jmenoval příspěvek, který přednesl bývalý
pracovník správy architekt Vojtěch Štorm. Příspěvek měl několik
úhlů pohledu na přírodu a krajinu. Jedním z nich byl o tom, jak
příroda dotváří lidské snažení. Jako příklad uvedl vysazení aleje
nebo založení rybníku. Zpočátku převládá rukopis člověka, ale
estetickou hodnotu jim po čase vtiskne až sama příroda.
Akademická malířka Renata Štolbová (o které již byla
ve zpravodaji zmínka v článku o nových křížkách v Podkletí),
autorka několika obrazů otištěných ve zmíněné knize,
vzpomínala na své dětství, které prožila v blízkosti železniční
stanice Jižní zastávka v Českých Budějovicích. Odtud se svými
rodiči často jezdila na Křemežsko, které ji postupně přirostlo
k srdci. I když ji později osud zavál na různá místa Čech a Moravy,
nyní se vrátila do jižních Čech. Zde nedávno koupila domek
v Holubově, kde se v současnosti věnuje své tvorbě.
Setkání ukončil Dr. Flašar poděkováním těm, kteří svými
příspěvky slavnost obohatili a přítomným za účast a pozornost.
Nakonec všechny pozval na pohoštění, které bylo mezitím
připraveno.
Možná, že si někteří čtenáři při čtení těchto řádků položí otázku,
proč se v tomto zpravodaji píše o události, která se týká poměrně
malého okruhu úzce zaměřených odborníků.
Jsem přesvědčen, že lidé, kteří dbají na ochranu přírody a krajiny,
nám na jedné straně mohou bránit v uskutečňování některých
našich záměrů (přiznejme si, že ne všechny jsou v souladu
s principem trvalé udržitelnosti), ale na druhé straně pomáhají
Zapomenuté příběhy
Dnešní příběh bude tak trochu studený, ale k lednu zima patří.
Nevím jak dlouho je v Chlumu u Bednářů hospoda, asi již mnoho
let. V době, o které budu psát, se do hospody chodilo průjezdem
přes dvůr a po pár schodech rovnou do výčepu. Hospoda musí
mít toalety a ty tam bývaly v takovém přístavku na opačné
straně dvora. Nebylo to tak nóbl jako je to teď, ale hospoda byla
každý den více obsazená a živější než dnes. Možná to bylo také
tím, že pivo točené stálo 1,20 Kčs. Často jsem sedával se starším
pánem, který chodil večer na čtyři piva s pětikorunou a šenkýři
nechával 20 haléřů diškereci.
Jak bývalo tenkrát obvyklé, tak jednou napadlo více sněhu.
Hostinský musel uklízet sníh ze dvora, aby mohli hosté
do hospody a potom i na záchody. Sníh shrnul na velkou
hromadu vedle záchodů. Toho využila jeho vnoučata.
Do hromady sněhu vydlabali díru a měli eskymácké iglú. Druhý
den to vylepšili a udělali seshora otvor, celé to pokropili vodou
a měli ledovou klouzačku, takový minitobogán. Toho si všiml
známý hecíř Honza a když se vrátil ze záchodu do šenku, tak
povídá: „Kdo proleze tím ledovým bunkrem, dostane ode mě
metr piv.“ Hospoda ztichla, ne však na dlouho.
Lákavá nabídka nadzvedla pána středních let a povídá
do placu: „Já to beru.“ Tak jsme hromadně zatleskali, napili
strana 8
Prezentovaná kniha
plnit jednu z našich nejpřednějších povinností: předat našim
dětem krajinu, ve které žijeme, když už ne v lepším stavu, tak
alespoň v takovém, v jakém jsme ji zdědili po našich předcích.
A v tomto snažení popřejme zaměstnancům správy CHKO
Blanský les do dalších let mnoho úspěchů.
Děkuji Ing. arch. Kamile Žifčákové za laskavé upřesnění
některých informací použitých v článku.
Text a fota PeRe
jsme se a šli všichni na dvůr se na to podívat. Když jsme došli
k ledovému objektu, tak to vyzyvatel vylepšil tím, že povídá:
„Aby sis zasloužil metr piv, tak to musíš prolézt, ale obráceně,
to znamená ze zdola nahóru a jenom v trenkách.“ Udata chvilku
váhal a pak povídá: „Beru.“ Sundal oblečení a jenom v trenkách
klekl na kolena a vlezl do otvoru, jenomže zjistil, že se tak
neohne, aby mohl pokračovat. Vylezl, otočil se a soukal se tam
po zadečku a patama se odstrkoval.
Když už měl hlavu a ruce venku, tak mu začaly paty na ledu
klouzat a nešlo to nikam. Po malé chvilce dostával modrou barvu
jako měly jeho trenýrky. Bylo nám jej líto, a tak jsme přiskočili
a za ruce ho vytáhli z ledového vězení. Venku byl co by dup, ale
bez trenýrek, ty zůstaly v iglú. Než jsme mu je podali, aby si je
oblékl, tak jeden šprýmař z těch čumilů mu povídá: „Franto, ty
si tam lezl jako kluk a teď je z tebe ženská.“ Promrzlý aktér mu
odpověděl: „Ty, kdyby si byl takovou dobu v ledu, tak by ti taky
frantík zalezl až do břicha.“
Po návratu do šenku přišel metr piv do placu, ale vítěz se zahříval
grogem, že sázku přežil bez následků, a štamgasti měli dlouho
na co vzpomínat a o čem povídat.
Sláva Lhoták
KŘEMEŽSKO 2015
Starosta s duší hajného
Řekněte nám nejdříve něco o sobě. Z jaké rodiny pocházíte? Kde
jste strávil dětství?
Jsem kluk z Třísova, měli jsme malý statek na kraji vsi, políčko,
krávu a další domácí zvířectvo tak, jak to bylo dříve na vesnici
běžné. Mám 2 sourozence, starší sestru a mladšího bratra. Měl
jsem krásné dětství, moji rodiče byli hodní a pracovití, milovali
nás, ale bohužel už dlouho nejsou na světě. Tatínek byl tesařem,
ale celý život jezdil s náklaďákem. Střech ale v okolí udělal
spoustu, včetně té mojí. Maminka pracovala v zemědělském
družstvu a na poště.
Do které jste chodil školy? Jakým jste byl žákem?
Do školy jsme chodili do Holubova, do malotřídky, bylo to
dříve stejné, vždy dvě třídy spojené. Ráno jsme jeli autobusem
a odpoledne jsme často chodili i pěšky přes les. Od 6. třídy
jsem pak chodil do Křemže. Chodil jsem kupodivu do školy
rád, do základní i do těch dalších. Kantoři byli pro nás velkými
autoritami, i o prázdninách jsme měli služby na školní zahradě.
Byl jste tedy vzorným hochem nebo si pamatujete nějakou
klukovinu, kterou jste v dětství provedl?
Byl jsem jako každý kluk, taky jsem zlobil. Pamatuji si
příhodu z první třídy, psali jsme plnicími pery, a když někomu
došel inkoust, šel si ho doplnit do velké pětilitrové nádoby
ke katedře. O přestávce jsme se s kluky honili ve třídě, a co se
nestalo. Do nádoby jsme drbli a dokážete si asi představit, jak
vypadala třída s pěti litry vylitého inkoustu a co jsme schytali
od pana ředitele Švece. Také cestou ze školy, když nás šla
skupinka Třísováků domů, jsme vyváděli různé rošťárny. Když
se nějaká lumpárna provalila, tatínek byl nekompromisní dostal jsem vařečkou nebo měrkou na mléko, která se obvykle
při exekuci zlomila, a tatínek musel vyřezávat novou.
Jaká je Vaše současná rodina, kolik jste zasadil stromů a kolik
máte synů? Patří do vaší rodiny také nějaké zvíře?
Doma máme vesnickou kočku, která je pátým členem rodiny,
říkám, že je spolehlivou antikoncepcí, neboť spává mezi mnou
a manželkou. Stromů jsem zasadil nepočítaně. Za manželku
jsem si vzal dívku, která je původem z Krásetína, kde mám
po mamince také polovic krve. Když jsem za ní někdy nemohl
jít, aspoň jsem vylezl za vsí na skálu, které se říká V kamejku,
odtud bylo vidět až do Krásetína a alespoň jsem se na ni
díval dalekohledem, co u nás doma při útěku za války nechali
Maďaři, jak obrací seno. Dnes je lékařkou v českobudějovické
nemocnici na oddělení radiodiagnostiky, dělá vyšetření
magnetickou rezonancí, počítačovou tomografií a ultrazvukem.
Syny máme dva, jednomu je 24, ten vystudoval informační
technologie na ČVUT, a mladšímu je 22, ten se pomamil
a studuje medicínu na Univerzitě Karlově.
Čím jste chtěl jako kluk být? Kdy se to zlomilo a kdy vás
poprvé napadlo, že byste mohl být starostou?
Přál jsem si být hajným. Nejvíc času jsem jako kluk asi strávil
v lese. Hrozně rád jsem četl knížky Jana Vrby, kterého asi dnes
už nikdo nezná, ale já mám celou jeho bibliografii, kde byl vždy
nějaký hajný a pytlák. Také jsem rád vše v přírodě poznával,
sbíral brouky, nerosty, dělal herbáře. A tak jsem si říkal, že
jediné povolání, kde bych mohl být celý den v lese, je dělat
hajného. Jenže tatínek byl jiného názoru, řekl, že vždy lidé
potřebovali stavět a potřebovat budou, tak mě nasměroval
na průmyslovku, z té jsem logicky šel na stavební fakultu
ČVUT, i když jsem si ještě v tu dobu přál jít studovat nějaký
přírodovědný obor. Potom jsem dělal projektanta v Koh-inooru a pak jsem se dostal na Stavební úřad v Křemži, kde jsem
dělal vedoucího. Ta práce mne moc bavila a na kandidování
do zastupitelstva jsem nikdy nepomýšlel. Jednou za mnou ale
přišli známí a přemlouvali mne, abych souhlasil s kandidátkou
za jejich stranu. Nechtěl jsem, a pamatuji si, že byl zrovna pátek
a my jsme odjížděli s rodinou na Šumavu a já měl za úkol koupit
chleba. A oni mi řekli, že mne pro ten chleba nepustí, dokud
nekývnu. Ten chleba jsem potřeboval a bál jsme se, že už
nebude, tak jsem se nakonec na té kandidátce objevil. Že mi
bude tolik lidí důvěřovat a že mne zvolí, jsem ani v nejmenším
nepředpokládal. A tak jsem se v roce 1998 stal starostou.
Měl jste nějaké předsevzetí, když jste zasedal na starostenské
křeslo?
O funkci starosty jsem měl jen mlhavou představu, a to hlavně
díky tehdejšímu starostovi, Ing. Podholovi, který mi v začátcích
také moc pomohl. Díky své dosavadní práci na stavebním
úřadě jsem měl příležitost setkávat se s lidmi a slyšet, co je trápí.
A tak jsem šel do starostenské funkce s přesvědčením dělat
pro naši obec maximum pro to, aby se tady lidem dobře žilo,
cítili se tady jako doma a byli na svoji obec hrdí. Mnozí si obec
představují jako nějaký abstraktní úřad, ale já vnímám obec
jako takovou širší rodinu. A pro tu chce člověk přece to
nejlepší. Bylo to očekávání něčeho nového a jen neznalost,
co všechno funkce starosty obnáší, asi způsobila, že jsem hned
nevzal do zaječích. První půl rok jsem se děsil každého telefonátu
a zaklepání na dveře, protože jsem nevěděl, co vše budu muset
řešit a že nedokáži pomoct. Starostování je hodně o kontaktech,
o tom, se zorientovat, vědět, kde co je, či kde to zjistit. A to chvíli
trvá. V životě to většinou chodí tak, že věci dobré a pozitivní
se přijímají trochu jako samozřejmost a naopak když něco není
nebo se nepovede, tak se na to hodně nadává a žehrá.
Máte nějaký příklad, co se povedlo a co vás v poslední době
ve funkci starosty potěšilo?
Každý starosta vám jistě potvrdí, že to, co se podaří, je
opravdu většinou vnímáno jako samozřejmost. Málokdy
se dočká poděkování, spíš vynadání za něco, co se ještě
nepodařilo. Uznání člověk zaslechne spíše od návštěvníků,
kteří mají možnost posoudit obec s odstupem a vidí, co se
změnilo. Osobně mě těší, že jsme zvládli velké investice do
školské infrastruktury, hřbitova, vodohospodářského zařízení,
komunikací, prostě toho, co potřebujeme ke každodennímu
životu. Ale kromě toho je v obci velmi důležitá atmosféra
lidského společenství. Vždy jsem se snažil podporovat všechny,
kteří něco dělají mimo své povinnosti, ať jsou to dobrovolní
hasiči, sportovci atd. Na začátku svého působení jsem měl také
pocit, že obyvatelé našich osad se cítí být méněcenní proti
nám, Křemežšťákům. A protože, jak už jsem řekl, jsem kluk
z vesnice, snažím se, aby i oni se cítili jako plnohodnotní občané
naší obce. Kdo konkrétně mne potěšil, to byli naposledy
rakouští turisté, kteří se v Křemži ptali na cestu. Říkali, že jsme
asi nějaké lázeňské městečko, když je to tady pěkně upravené
a čisté. Od Rakušanů, kteří jsou na to zvyklí, to byla opravdu
pochvala.
strana 9
KŘEMEŽSKO 2015
Věřím, že i povolání starosty občas přinese nějakou veselou
historku, podělíte se s námi o nějakou?
Jednou, v začátcích mi přišla do kanceláře paní a vedla kozu.
„Tak tady ji máte,“ oznámila mi, když vešla do dveří kanceláře,
„a ještě mi dlužíte pět korun.“ Dopátral jsem se vysvětlení,
že paní našla zatoulanou kozu, která okusovala v květinářství
muškáty, chytila ji, a protože věděla, že obec má povinnost
postarat se o zatoulané psy, řekla si, že určitě i o kozy, a kráčela
s ní rovnou na úřad. Koza jí cestou k úřadu stihla sníst 5
rohlíků z tašky s nákupem, co měla v druhé ruce, proto těch
5 korun dluhu. Myslím, že zatoulanou kozu jen tak někde
v kanceláři starosty neměli. Koza byla tulačka až z Krásetína,
které se asi doneslo, že muškáty v Křemži chutnají znamenitě.
Máte nějakou oblíbenou osobnost? Žijící nebo historickou.
Nějaký vzor?
No, jednu konkrétní asi ne, vážím si lidí, kteří něco umí, něco
dokázali pro ostatní, a přesto zůstali skromní. Fascinuje mne
vědění spojené s pokorou a schopností předávat je dál.
Jaké máte koníčky, nebo jste měl a zase se k nim třeba chcete
vrátit?
Dříve určitě entomologie, mám dodnes ve skříni sbírky
brouků, a pak knihy. To je moje celoživotní vášeň, asi to
máme i v genech, děda prý také přečetl, na co přišel, dokonce
mu museli až z Budějovic půjčovat knížky, protože vše
v knihovně tady přečetl. Já jsem se naučil číst ve 4 letech
a od té doby jsem pořád četl. Knih mám plný dům. Rád se také
hrabu v hlíně na zahrádce. Ještě bych měl zmínit myslivost,
i když moc nestřílím, rád pozoruji přírodu a také se sejdu
s ostatními, kde vážně probíráme nevážná témata, jako je
to v Hrabalových Slavnostech sněženek, a jsem mezi svými.
Jsem taky dobrovolný hasič třísovského sboru.
A vaše oblíbené jídlo? Co vy a zdravá strava?
Mám rád všechna jídla, vybíravý nejsem. Momentálně asi vede
ryba a bílý jogurt (zvlášť). Zdravou stravu mám rád i si na ní
pochutnám.
Všimla jsem si, že kouříte dýmku. Jak jste se k tomu dostal?
Možná díky dědečkovi, já si ho nepamatoval, ale na fotce měl
dýmku, dával si na náustek, gumovou podložku z pivní lahve,
protože neměl zuby, tak aby mu nevypadla. Také možná proto,
že správný hajný měl vždy fajfku, a dílem proto, že každá dýmka,
to je umělecký kus. Má svou historii. Vyřezat ji z vřesovce nebo
z kořenů olše, vůbec najít ten správný a hezký kus… (pozn.:
pan starosta by na toto téma dokázal hovořit hodiny, proto je
opouštíme s tím, že o dýmkách snad brzy napíše do Křemežska
samostatný článek).
Jaké místo na Křemežsku máte nejraději? Kam byste si šel
třeba rád sednout a přemýšlet?
No, hezkých míst je tu spousta, borový les na hadcích u
Holubova, mám rád údolí k Jaronínu. Je to zvláštní a trochu
morbidní, ale rád chodím i na hřbitov, cítím, že je tam
koncentrovaný klid, důstojnost a moudrost všech, kteří tam
spočinuli…
Co rád čtete? Jaké 3 knihy byste si vzal na opuštěný ostrov
(předpokládám, že jedna by byla málo)?
Rád čtu historické knihy, které spojují dokument s beletrií,
na oddych Kinga nebo Mc Carthyho, ale v podstatě všechno.
Jenom ty knihy jsou hrozně drahé, ještě že máme tak skvěle
vybavenou knihovnu. A ty 3 knihy? Asi Jack Kerouac: On
the Road, Jan Vrba: Nejsilnější vášeň a Chevallier: Zvonokosy.
Asi každý starosta si přeje, aby v jeho obci přibývalo obyvatel,
aby zde bylo dost dětí a dveře školy otevřené. Myslíte ale, že
Křemže může udržet i mladé lidi?
Doufám, že ano, je zde vše, co člověk k životu potřebuje - základní
služby - lékaři, škola, školka, pošta, banka, obchody… Myslím, že
žijeme v obci, která má výbornou vybavenost a přitom žijeme
na krásném a klidném venkově. A co je třeba trochu navíc, jako
třeba plavecký bazén, divadlo nebo kino, za tím se celkem
dobře dá 15 km dojet do Krumlova nebo Budějovic. Počet
obyvatel naší obce také stále roste a tomu jsem rád.
Chtěl byste něco obyvatelům Křemže a přilehlých osad vzkázat?
Přijde mi, že v dnešní době vládne všude ještě pořád
tzv. “blbá nálada“, jak to nazval prezident Havel, vše je špatné,
marné, negativní. Přál bych lidem, aby si více všímali toho
dobrého, pozitivního, toho, že žijeme v podstatě v blahobytu,
že tak, jak se máme dnes, se český národ nikdy v historii neměl...
Také bych se rád dožil chvíle, kdy budeme cítit národní hrdost
na to, že jsme Češi. Vždyť z českého národa vzešlo tolik
významných vědců, sportovců, umělců. A přitom jsme tak malý
národ! Máme být na co hrdí.
Děkuji za rozhovor.
Vacková I.
MO ČESKÉHO RYBÁŘSKÉHO SVAZU KŘEMŽE
Výdej povolenek a známek na rok 2015 byl zahájen na nové adrese:
- Budějovická 100, Křemže (prodejna nábytku)
výdejní doba: leden – duben 2015: středa – 17:00 – 18:00 hodin
sobota – 11:00 – 12:00 hodin
nebo po telefonické domluvě,
mobil: 728 261 806 – Španinger František
strana 10
KŘEMEŽSKO 2015
ZŠ a MŠ KŘEMŽE
Základní škola a Mateřská škola Křemže
Školní 182, 382 03 Křemže
Tel.: 380 742 170, fax: 380 741 208
e-mail: [email protected]
V souladu se zákonem. 561/2004 Sb.,
o předškolním, základním, středním,
vyšším odborném a jiném vzdělávání
ve znění novely č. 472/2011 Sb.
v y h l a š u j i z á p i s
pro školní rok 2015/16
na pátek 16. 1. 2015 v době od 14,00 do 18,00 hodin
v budově základní školy Křemže. Vzhledem k počtu
předškoláků se zápis koná pouze jeden den, a proto
se v mateřských školách mohou rodiče zapsat do
připraveného pořadníku, aby zbytečně nečekali.
Pro ty, kteří se ze závažného důvodu nemohou dostavit,
je stanoven po předchozí domluvě termín pátek
23. 1. 2015.
Podle výše uvedeného ustanovení se zápis týká všech
dětí narozených v období od
1. 9. 2008 do 31. 8. 2009 a dětí, kterým byl v loňském
roce povolen odklad povinné školní docházky o jeden
rok.
K zápisu přineste s sebou:
 rodný list dítěte
 zápisový list ( k vyzvednutí v MŠ a ZŠ)
 očkovací průkaz dítěte
 rozhodnutí o odkladu z předchozího roku
K doložení trvalého bydliště předložte u zápisu občanský
průkaz rodiče.
Těšíme se na Vás!
V Křemži 28. 12. 2015
Mgr. Jiří Tham
ředitel ZŠ a MŠ Křemže
SDH Loučej
V pondělí 21. 12. 2014 se opět v klubovně SDH v Loučeji
tvořilo. Děti vyráběly vánoční věnečky a ozdoby. O tuto činnost
projevily velký zájem nejenom děti, ale i dospělí. Rádi jsme
přivítali na této akci i přespolní. Do budoucna se připravují další
podobné akce, a to pod vedením naší nové vedoucí mládeže
a hasičky našeho sboru Martiny Čeloudové.
Jménem celého sboru dobrovolných hasičů
v Loučeji přeji všem šťastný nový rok 2015.
starosta SDH Loučej
Pavel Rubenvolf
strana 11
KŘEMEŽSKO 2015
MC Křemílek - program na leden
Náměstí 7, Křemže, Bc. Alena Nováková 603 586 747
[email protected]
www.kremilek-kremze.cz
Klub pro maminky s dětmi je otevřen
každý čtvrtek od 9.00 do 11:30.
Přijďte si pohrát, zacvičit s písničkou, malovat a tvořit.
Vstupné: 20,- Kč dospělý, děti zdarma. První návštěva zdarma!
www.kremilek-kremze.cz
Hernička pro nejmenší
každé úterý
Hernička pro nejmenší bude v MC Křemílek otevřenakaždé
úterý dopoledne od 9:00 do 11:00. Herna je vhodná pro rodiče
s nejmenšími dětmi. Přijďte si pohrát! Vstupné 30,-Kč za rodinu.
Výtvarný program klubu
8. 1. 2015 čtvrtek
Ptáčci na krmítku – vymalujeme obrázek s krmítkem
a ptáčky a dosypeme ptáčkům lahodná semínka
15. 1. 2015 čtvrtek
Zasněžené chaloupky – z tvrdého kartonu vyrobíme stínítko na čajovou
svíčku ve tvaru chaloupky, tu dozdobíme umělým sněhem a třpytkami
22. 1. 2015 čtvrtek
Ledové květy – jaké mráz dokáže namalovat krásné květy
na okna! I my se po to opět pokusíme, tentokrát použijeme savý papír
a budeme zapouštět barvy. Vezměte si zástěrku na malování.
29. 1. 2015 čtvrtek
Sype se snížek – pomocí papírové mozaiky vytvoříme
obrázek se zasněženou krajinou a sněhuláky
strana 12
KŘEMEŽSKO 2015
Oddíl badmintonu
TJ Sokol Křemže
Sestup z Kletě
Závěrečnou akcí, kterou pořádali členové oddílu
badmintonu TJ Sokol Křemže, byl tradiční „Sestup z Kletě“.
Během odpoledne se účastníci scházeli na vrcholu Kletě,
aby se po krátkém občerstvení vydali na společný sestup do
údolí. Jejich cílem byla v Holubově „Restaurace Pod Kletí“, kde
se v místním salonku sešli s ostatními účastníky akce.
Sešlo se téměř čtyřicet hráčů bývalých i současných,
příznivců oddílu i sponzorů. Mezi zúčastněnými byli nejen
zakládající členové oddílu, ale i hráči teprve na začátku
slibné badmintonové kariéry. Byli tam současní nejlepší hráči,
účastnící současných mistrovských (i mezinárodních soutěží),
dále zkušení veteráni, účastníci veteránského Mistrovství
světa. Byli tam i rodiče hráčů, kteří jsou nezbytnou součástí
týmů kolem nich a kteří mají obrovské zásluhy na úspěších
jak hráčů, tak i celého oddílu.
V neposlední řadě tam byli i milí hosté (až z Kladna) či
zástupci „hobby hráčů“ zúčastňující se pravidelných turnajů
neregistrovaných. Při setkání byla pobrány úspěchy
posledního roku. Ať už vynikající výsledky mladých juniorů,
vzpomenuty byly skvělé výsledky na celostátních soutěžích
na mezinárodní scéně či skvělé tituly Mezinárodního mistra
Kypru Petra Berana či jeho výborná vystoupení na mnoha
Mezinárodních juniorských mistrovstvích. Oceněny byly i
jeho medaile z Mistrovství Evropy. Nezapadly ani výborné
výsledky těchto mladých hráčů - Beran, Kukač, Matoušková
– na soutěžích dospělých. Vzpomenuty byly i vynikající
výsledky dospělých v soutěžích družstev – opětovné získání
titulu Krajský přeborník.
Došlo i na poděkování realizačním týmům (= rodiny hráčů),
které mají obrovskou zásluhu na úspěších hráčů z Křemže.
Ocenění zásluh o činnost oddílu se dostalo i Petru Pirtyákovi za
vedení oddílových internetových stránek, které jsou vynikající
prezentací současného dění v oddíle. Vzpomenuto bylo stále
očekávané vydání spisu o čtyřicetileté historii oddílu. Uznání
se dostalo i MUDr. Koudelkovi za dlouholetou práci pro oddíl
a jeho hráče. Zapomenuta nezůstala ani letitá práce pro
oddíl, při níž zanechal hlubokou stopu Zdeněk Podpěra.
P. Beranovi a Z. Matouškové předvedly ten nejkvalitnější
badminton, který se na místních kurtech hrál.
Desítky minut pak zabrala prezentace fotografií z uplynulých
deseti let zachycující předchozí turnaje mixů či Sestupů
z Kletě. A bylo co porovnávat – fotografie svědčí o tom,
že badmintonisté nestárnou, naopak díky svému oblíbenému
sportu jsou čím dál krásnější. A až se setkají koncem roku
2015, bude to jistě ještě o něco lepší. I proto se těšíme na rok
2015 a na setkání na příštím sestupu.
Takže hodně zdraví všem, hodně úspěchů a pohodový příští
rok přejí badmintonisti Sokola Křemže.
MUDr. V. Koudelka
Vánoční mixy 2014
Již sedmatřicátý ročník Vánočního turnaje smíšených dvojic
uspořádali badmintonisté TJ Sokol Křemže.
V tělocvičně místní Základní školy se na druhý svátek sváteční
sešlo šest startujících párů – převážně z domácího oddílu,
ale představili se i hráči z Kladna, Českých Budějovic, ale
i hráč ligové Dobrušky. Nejmladší hráčkou byla domácí
Lucie Koudelková, Kladeňák Pavel Homolka byl hráčem
nejzkušenějším.
Sehráli soutěž v systému každý s každým. Každá z dvojic hrála
s chutí, pohodová vánoční nálada provázela hráče, pořadatele
i diváky celou dobu turnaje. V průběhu se vykrystalizovaly
dvojice, které se v závěrečných kole utkaly o umístění na
jednotlivých příčkách závěrečného hodnocení.
V zápase o pátou příčku se lépe dařilo Matějkovým ze Sokola
České Budějovice, kteří porazili domácí pár Bednář J.sen.
a Lucie Koudelková (ta teprve poznávala atmosféru takového
turnaje). Matějkovým jen těsně unikla možnost bojovat o třetí
příčku. Tu jim po napínavém souboji sebrala dvojice Homolka,
Rokůsková. Ti pak statečně, ale marně bojovali se silnou dvojicí
Bednář jun. (Dobruška) a domácí Jana Mejzlíková. V tomto
páru partnerka prokázala opakovaně badmintonový talent,
když byla zkušenému ligovému hráči výbornou spoluhráčkou.
Tedy třetí příčka připadla domácím odchovancům.
Došlo i vzpomínky na obtížné začátky činnosti oddílu, kdy
v sedmdesátých letech minulého století nebyly k sehnání ani
kvalitní rakety, kdy se muselo pro plastové míče Schwalbe
dojíždět do tehdejší NDR a prakticky je pašovat přes hranice.
Vzpomenuty byly i mimosoutěžní aktivity, ať již putování
lodí po Dunaji, řekách v Rumunsku či Polsku, nebo vyjížďky
s koňským spřežením.
V čerstvé mysli všech zúčastněných pak byla letošní soutěž
„Vánočních mixů“. Připomenuti byli nejen všichni startující
a jejich výkony, ale zvláštní pozornost byla věnována finálovému
zápasu domácích dvojic. V něm páry Mi. a Mi. Koudelkovi proti
Účastníci po turnaji
strana 13
KŘEMEŽSKO 2015
Vítězi s pohárem
Vítězná dvojice
O konečné vítězství se utkaly dvě favorizované dvojice. Zkušení
Michal a Michaela Koudelkovi a velice nadějný mladý pár
Petr Beran (český juniorský reprezentant) a mladičká Zuzana
Matoušková. A podle očekávání se hrál velmi kvalitní
badminton, plný dlouhých výměn, badmintonových fines,
skvělých úderů a nezměrné bojovnosti. Dlouho to vypadalo
na vítězství dravého mládí. Po vítězství v prvním setu vedli
mladíci i ve druhém postupně 16:13 i 20:17. Pak se přece
jen rozehrál zkušenější pár a své zkušenosti a odhodlání zvítězit
přetavil v zisk druhého setu 25:23. A ve třetím setu se zdálo,
že otřesené mládí ztrácí půdu pod nohama a od začátku
byli Koudelkovi ve vedení. Ale nakonec i oni museli o své
vítězství ještě zabojovat, když nadějné vedení 18:12 jim
Beran s Matouškovou zlepšenou hrou postupně snižovali až
na 20:18. Vypětí v koncovce zápasu pak utnulo špatné podání
mladých ve snaze odvrátit již čtvrtý mečbol.
strana 14
Z vítězství se tedy po utkání vynikající úrovně radoval Michal
a Michaela Koudelkovi. Radost z podařeného dne si kromě
drobných věcných cen odnesli ale všichni účastníci turnaje –
nejen hráči, ale i pořadatelé a diváci.
MUDr. V. Koudelka
KŘEMEŽSKO 2015
strana 15
KŘEMEŽSKO 2015
strana 16
KŘEMEŽSKO 2015
strana 17
KŘEMEŽSKO 2015
strana 18
KŘEMEŽSKO 2015
strana 19
KŘEMEŽSKO 2015
strana 20
Měsíc
LEDEN
ÚNOR
BŘEZEN
DUBEN
KVĚTEN
Číslo
týdne
1
2
3
4
5
5
6
7
8
9
9
10
11
12
13
14
14
15
16
17
18
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
1
8
7,5
6
13
20
27
3
10
17
24
5
12
19
26
2
9
16
23
30
4
11
18
25
1
8
15
22
29
6
13
20
27
3 4
10 11
17 18
24 25
31
1
7 8
14 15
21 22
28 29
2
9
16
23
30
2 3 4
9 10 11
16 17 18
23 24 25
5 6 7
12 13 14
19 20 21
26 27 28
prac.
dnů
Po Út St Čt Pá So Ne
2
16
15
3
24
22,5
4
32
30
1 2 3 4 1
8 9 10 11 5
15 16 17 18 5
22 23 24 25 5
29 30 31
5
1 0
5 6 7 8 5
12 13 14 15 5
19 20 21 22 5
26 27 28
5
1 0
5 6 7 8 5
12 13 14 15 5
19 20 21 22 5
26 27 28 29 5
2
2 3 4 5 3
9 10 11 12 4
16 17 18 19 5
23 24 25 26 5
30
4
1 2 3 0
7 8 9 10 4
14 15 16 17 5
21 22 23 24 5
28 29 30 31 5
4 5 6 7 5
11 12 13 14 5
18 19 20 21 5
25 26 27 28 5
2
Týden
Pracovních dnů:
Počty hodin:
ČERVEN
5
40
37,5
6
5
4
3
2
1
Číslo
Čtvrtletí
6
48
45
22
7
56
52,5
+ 2*
19
21
+ 1*
22
20
21
+ 1*
8
64
60
165
176
142,5
157,5**
152
168**
157,5
165**
168
176**
165
176
150
160
157,5
165**
168
176**
9
72
67,5
(7,5 hod.)
465
487,5**
496
520**
(8 hod.)
62
+3*
II.
(7,5 hod.)
472,5
480**
504
512**
(8 hod.)
63
+ 1*
I.
Prac. dnů Prac. hodin Dnů a hodin
Měsíc
Měsíc
ČERVENEC
SRPEN
ZAŘÍ
ŘÍJEN
LISTOPAD
Číslo
týdne
27
28
29
30
31
31
32
33
34
35
36
36
37
38
39
40
40
41
42
43
44
44
45
46
47
48
49
49
50
51
52
53
Po Út St Čt Pá So Ne
2 3
9 10
16 17
23 24
30
1
7 8
14 15
21 22
28 29
5 6
12 13
19 20
26 27
3 4
10 11
17 18
24 25
31
1
7 8
14 15
21 22
28 29
6 7
13 14
20 21
27 28
prac.
dnů
Dny v týdnu
1 2 3 4 5 3
8 9 10 11 12 4
15 16 17 18 19 5
22 23 24 25 26 5
29 30 31
5
1 2 0
5 6 7 8 9 5
12 13 14 15 16 5
19 20 21 22 23 5
26 27 28 29 30 5
1
2 3 4 5 6 4
9 10 11 12 13 5
16 17 18 19 20 5
23 24 25 26 27 5
30
2
1 2 3 4 2
7 8 9 10 11 5
14 15 16 17 18 5
21 22 23 24 25 5
28 29 30 31
4
1 0
4 5 6 7 8 5
11 12 13 14 15 5
18 19 20 21 22 4
25 26 27 28 29 5
1
2 3 4 5 6 4
9 10 11 12 13 5
16 17 18 19 20 5
23 24 25 26 27 3
30 31
4
Týden
12
11
10
9
8
7
Číslo
Čtvrtletí
21
+2*
+ 1*
20
21
+ 1*
21
+ 1*
21
22
+ 1*
157,5
172,5**
168
184**
150
157,5**
160
168**
157,5
165**
168
176**
157,5
165**
168
176**
157,5
168
165
172,5 **
176
184**
(7,5 hod.)
465
495**
496
528**
(8 hod.)
62
+4*
IV.
(7,5 hod.)
480
495**
512
528**
(8 hod.)
64
+ 2*
III.
Prac. dnů Prac. hodin Dnů a hodin
Měsíc
Rok má celkem 251 pracovních dnů: 2008
(8 hodin)
pracovních hodin
1882,5 (7,5 hodin) pracovních hodin
* Placený svátek (10 dnů) ** Fond pracovní doby včetně placených svátků
PROSINEC
Dny v týdnu
KŘEMEŽSKO 2015
strana 21
KŘEMEŽSKO 2015
Svacinka u
„„FLEKA„”
Provozovna
Chlum č. 69 • 382 03 Křemže
mob. tel. : 722 296 327
http://flek.webmium.com/
strana 22
KŘEMEŽSKO 2015
Jiří Cába | 776 744 375
Kancelář | 602 130 873
www.jica.cz | e-mail: [email protected]
Naše prodejna
v Litvínovicích č. p. 319
České Budějovice
Realizace staveb
Rekonstrukce a demolice
Fasády a zateplení
Pronájem lešení
Přeprava materiálu do 18t
Skládání nákladu do 3,5t hydrau. rukou
Vám nabízí:
Pastovité-strukturované omítky
Fasádní a interiérové barvy
Lazury na dřevo
Sopro stavební chemii
Míchání odstínů dle přání na počkání
Jitka Cábová | 602 130 617
e-mail: [email protected]
strana 23
KŘEMEŽSKO 2015
Akce v lednu
ve Skiareálu Lipno
1.1. 10 – 16h 1.1. 15 – 16h 2.1. 15 – 16h
3.1. 14 – 16h
4.1. 19 – 20h
5.1. 15 – 16h
6.1. 15 – 16h
7.1. 15 – 16h
8.1. 15 – 16h
9.1. 15 – 16h
10.1.
10.1. 14 – 16h
11.1. 19 – 20h
12.1.
15 – 16h
13.1. 15 – 16h
14.1. 15 – 16h
15.1. 15 – 16h
16.1. 15 – 16h
17.1. 14 – 16h
17. - 18.1.
18.1. 19 – 20h
19.1.
15 – 16h
20.1.
15 – 16h
21.1. 15 – 16h
22.1. 15 – 16h
23.1. 15 – 16h
24.1. 14 – 16h
24.1.
24. - 25.1.
25.1. 9 – 20h
26.1. 15 – 16h
27.1. 15 – 16h
28.1. 15 – 16h
29.1. 15 – 16h
30.1. 15 – 16h
30.1. 31.1.
14 – 16h
31.1. - 1.2. Novoroční výstup
Veselá školička lišáka Foxe
Lipenská krasojízda
Koleda lišáka Foxe
Show lišáka Foxe
Sněhové království
Zimní radovánky lišáka Foxe
Lišácká koulovačka
Veselá školička lišáka Foxe
Lipenská krasojízda
Den s handicapem
Apres Ski
Show lišáka Foxe
Sněhové království
Zimní radovánky lišáka Foxe
Lišácká koulovačka
Veselá školička lišáka Foxe
Lipenská krasojízda
Apres Ski - Velbloud na sněhu
Hvězdy na sněhu
Show lišáka Foxe
Sněhové království
Zimní radovánky lišáka Foxe
Lišácká koulovačka
Veselá školička lišáka Foxe
Lipenská krasojízda
Apres Ski - Sněhulákománie
Den Lipno bez bariér
Rossignol Demo Tour
Show lišáka Foxe
Sněhové království
Zimní radovánky lišáka Foxe
Lišácká koulovačka
Veselá školička lišáka Foxe
Lipenská krasojízda
Jedničkáři lyžují za 20,- Kč, na
Stezku korunami stromů mají vstup zdarma
Apres Ski
Ski Tour - testování lyží Scott
KŘEMEŽSKO – měsíčník | VYDÁVÁ – Městys Křemže, Náměstí 35, 382 03 Křemže, www.kremze.cz, DIČ: CZ00245950
ZODPOVÍDÁ – J. Troup, J. Boršovský, J. Cipínová, P. Resch, J. Mejzlík a P. Brtínský | MK ČR E 11574 | UZÁVĚRKA –23 12. 2014
tisk – Josef Posekaný, tel.: 387 312 242, www.posekany.cz | Počet výtisků – 450 kusů
strana 24