Regulace energetiky

PROMĚNY ENERGETICKÝCH TRHŮ
ƒ Trh s elektřinou
ƒ Regulace energetiky
ƒ Skupina ČEZ v kontextu energetického odvětví
0
HLAVNÍMI HRÁČI NA TRHU S ELEKTŘINOU JSOU
VÝROBCI, OBCHODNÍCI, PŘENOSOVÁ A DISTRIBUČNÍ
SOUSTAVA A KONCOVÍ ODBĚRATELÉ ELEKTŘINY
1
TRH SE SILOVOU ELEKTŘINOU JE DNES V EVROPĚ
PLNĚ LIBERALIZOVÁN A ODEHRÁVÁ SE NA TERITORIU
VÝZNAMNĚ PROPOJENÝCH PŘENOSOVÝCH SOUSTAV
Středoevropský trh s elektřinou
Trhy s jednotnou
cenou
DE +/- 2 EUR/MWh
DE + 5 EUR/MWh
Výroba
střední
Evropa
ČEZ
ČEZ
podíl
TWh
1678
59
3,8 %
GW
411
13
3,2 %
Pozn.: data z 2010
2
VELKOOBCHODNÍ CENA ELEKTŘINY SE UTVÁŘÍ
NA TOMTO TRHU NA ZÁKLADĚ MNOHA FAKTORŮ
SOUHRNNÉ NABÍDKY A POPTÁVKY
ILUSTRATIVNÍ
Výrobní náklady
dle typu zdrojů
Nižší
poptávka
Vyšší
poptávka
€/MWh
ƒ Větší poptávka po
Vyšší cena
paroplynové
Nižší cena
topné
oleje
plynové
černouhelné
hnědouhelné
vodní
větrné
elektřině vede k růstu
ceny elektřiny
ƒ Vzrůst provozních
nákladů (např. cena
paliva) vede k růstu
ceny elektřiny
ƒ Faktory poptávky např.
spotřeba průmyslu a
domácností, kapacity
pro přeshraniční
přenos elektřiny atd.
jaderné
Dostupná kapacita (MW)
3
VE STŘEDOEVROPSKÉM REGIONU CENU ELEKTŘINY
STANOVUJÍ ZEJMÉNA UHELNÉ ZDROJE
Nákladová křivka*, Německo 2012,
EUR/MWh
150
Hydro
Other
120
Nuke
Lignite
Coal
90
Gas
Poptávka
60
30
Kumulativní
disponibilní
kapacita
0
0
10 000
20 000
30 000
40 000
50 000
* Průměrná disponibilita OZE a průměrné přeshraniční toky
60 000
70 000
80 000
90 000 100 000
MW
4
30
0
250
Coal (USD/t)
100
200
80
150
60
100
40
50
20
0
0
I-1
2
VI
I-1
2
25
I-1
2
VI
I-1
2
120
I-1
1
VI
I-1
1
30
I-1
1
VI
I-1
1
150
I-0
8
VI
I-0
8
I-0
9
VI
I-0
9
I-1
0
VI
I-1
0
35
I-0
8
VI
I-0
8
I-0
9
VI
I-0
9
I-1
0
VI
I-1
0
180
I-0
7
VI
I-0
7
Oil Brent (USD/bbl)
I-0
7
VI
I-0
7
60
I-0
6
VI
I-0
6
I-0
8
VI
I-0
8
XI
I-0
8
V09
X09
IV
-1
0
IX
-1
0
II11
VI
I-1
1
I-1
2
VI
-1
2
I-0
6
VI
-0
6
XI
-0
6
IV
-0
VI 7
II 07
90
I-0
6
VI
I-0
6
I-0
6
VI
I-0
6
I-0
7
VI
I-0
7
I-0
8
VI
I-0
8
I-0
9
VI
I-0
9
I-1
0
VI
I-1
0
I-1
1
VI
I-1
1
I-1
2
VI
I-1
2
CENY VSTUPNÍCH KOMODIT JSOU VELMI VOLATILNÍ,
PROTO I VÝROBNÍ CENA ELEKTŘINY ZNAČNĚ KOLÍSÁ
CO2 allowances – NAPII (EUR/t)
20
15
10
5
0
Power price - EEX Y+1 (EUR/MWh)
5
NAPROTI TOMU POPTÁVKA PO ELEKTŘINĚ JE ZÁVISLÁ
NA VÝVOJI CELÉ EKONOMIKY
Meziroční indexy spotřeby elektřiny a HDP v ČR
8%
6%
Spotřeba elektřiny
HDP
4%
2%
0%
-2%
-4%
Propad způsobený
hospodářskou krizí
Vliv mírné zimy
-6%
-8%
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
zdroj: ČSÚ, ERÚ, ČEZ
6
STŘET NABÍDKY A POPTÁVKY NA MIKRO ÚROVNI:
VELKOOBCHODNÍ TRH SPOJUJE ROZDÍLNÉ
POŽADAVKY ZÁKAZNÍKŮ A VÝROBCŮ …
ƒ Koncoví odběratelé mají zájem pokrýt
očekávanou spotřebu za minimální cenu
c
Odběratel
Obchodník 1
Obchodník 2
ƒ Typická spotřeba kolísá: vyšší v zimě, nižší
v létě, vyšší ve dne, nižší v noci apod.
ƒ Obchodníci uspokojují protichůdné zájmy
výrobců i odběratelů
ƒ Berou na sebe riziko otevřené pozice
Výrobce 1
Výrobce 2
Výrobce 12
Výrobce
ƒ Výrobci mají zájem získat co největší
marži při optimálním vytížení svých zdrojů
ƒ Typická výroba: maximální téměř po celý
rok, nulová během odstávek
7
… A TVOŘÍ TAK CENU ELEKTŘINY PRO KONEČNÉ
ZÁKAZNÍKY V ŘETĚZCI: „VÝROBA > VELKOOBCHODNÍ
TRH > OBCHODNÍCI > MALOOBCHODNÍ TRH“
VELKOOBCHODNÍ
TRH
VÝROBA
Futures - standardní
produkty:
Cena velkoobchodních
produktů je ovlivněna:
ƒ cenou paliv
ƒ ropa
ƒ uhlí
ƒ zemní plyn
ƒ … atd.
ƒ cenou emisních
0
MW
Čtvrtletní produkt
QI
0
QII
QIII
QIV
rok
MW
Měsíční produkt
zdroje
ƒ fixními náklady zdroje
Cena maloobchodních
produktů je ovlivněna:
Produkty pro tarifní
zákazníky:
ƒ vstupní cena
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
velkoobchodních
produktů
rok
povolenek CO2
ƒ variabilními náklady
Roční produkt
MW
0
MALOOOBCHODNÍ
TRH
OBCHODNÍCI
rok
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
cena odchylky
režie
obchodní marže
Riziko
změny
diagramu
Náklady
obchodu
Obchodní
marže
Kalkulovaná
cena (online)
Produktové řady
… atd.
ƒ Individuálně stanovená
cena
ƒ Postupný nákup
ƒ SPOT
ƒ … atd.
ƒ Denní trh s elektřinou
Základní
ocenění SE
Dvoutarif
Produkty pro firemní
zákazníky:
cena rizik
ƒ FX CZK/EUR
ƒ změna tvaru
diagramu
ƒ … atd.
SPOT ceny:
PXE, OTC, OKO, …
Jednotarif
Náklady na
změnu ceny
Nabízená
cena pro KZ
Koncoví zákazníci,
obchodníci s EE, …
8
PRO VĚTŠINU ZÁKAZNÍKŮ JSOU VÝSLEDNÉ PLATBY
ZA ELEKTŘINU Z VÝZNAMNÉ ČÁSTI REGULOVANÉ
Maloodběratelé (MOO)
(domácnosti)
Koncoví zákazníci v ČR
(počty odběrných míst)
regulované
poplatky
silová
elektřina
48,1%
51,9%
MOO
~ 5 mil. OM
Maloodběratel - podnikatel (MOP)
(podnikatelé)
MOO
regulované
poplatky
~ 800 tis. OM
silová
elektřina
47,4%
52,6%
Velkoodběratelé (VO)
(velké firmy)
VO
~ 30 000
odběrných
míst
regulované
poplatky
silová
elektřina
40,3%
59,7%
Zdroj: ERÚ a ČEZ, stav v roce 2012; podíly SE a RP jsou kalkulovány z pohledu zákazníků Skupiny ČEZ
9
PROČ NELZE PRODÁVAT ZA JINOU NEŽ TRŽNÍ CENU?
Příklad: Aktuální tržní cena 50 EUR/MWh, „záměr“ k prodeji za 40 EUR/MWh.
ƒ poškození zájmů minoritních akcionářů (vědomé a systematické zhoršování
výsledku hospodaření firmy prodejem za výrazně ceny nižší než ceny v místě a čase
obvyklé)
ƒ zneužívání dominantního postavení (systematickým prodejem za mimo-tržní
cenu) -ostatní výrobci na trhu by realizovali ztrátu
ƒ zneužívání dominantního postavení (v případě selektivního prodeje určité skupině
účastníků trhu), ČEZ by musel by dát stejné podmínky všem, čímž by ničil hodnotu
společnosti pro všechny vlastníky (včetně státu).
ƒ rozpor s evropskou legislativou o volném trhu s elektřinou (viz. řízení Evropské
komise proti Francii z důvodu regulovaných cen)
10
SIMULACE PRODEJE ZA NETRŽNÍ CENU
Simulace
ƒ ČEZ by nabízel do trhu k prodeji za 40 EUR (ať už na burze či v aukci)
ƒ Všichni ostatní účastníci trhu vidí, že se jedná o umělou, netržní cenu a tedy příležitost k výdělku
ƒ Dojde k masivnímu nákupu elektřiny od ČEZ všemi subjekty českého i evropského trhu, kteří si
elektřinu podrží a následně ji začnou prodávat zpět do trhu za tržní cenu 50 EUR.
Výsledek
ƒ ČEZ přijde o zisk ve výši 10 EUR/MWh x prodaný objem a poškodí tak své akcionáře
ƒ ČEZ se vystaví riziku soudních pří ze strany minoritních akcionářů, poškozených výrobců, atd.
ƒ Stát přijde o související dividendu ze zisku jakož i o část daňových výnosů ze zisku, který realizují
ostatní obchodníci s elektřinou (většina je registrovaná v zahraničí!)
ƒ Zákazník cenu 40 EUR nikdy nedostane, neboť zisk realizují ostatní obchodníci a trh cenu zpět
vrátí na aktuální tržní úroveň 50 EUR
11
TRŽNĚ ORIENTOVANÉ ŘEŠENÍ: SKUPINA ČEZ
NAKUPUJE ELEKTŘINU PRO TARIFNÍ ZÁKAZNÍKY PODLE
PŘEDEM OHLÁŠENÉ A TRANSPARENTNÍ METODIKY
ƒ Metodika jasně stanovuje principy/pravidla pro pořízení elektřiny pro tarifní
zákazníky.
ƒ Potřebný objem elektřiny je rozdělen na 10 shodných objemových dílů a objem
elektřiny v každém dílu byl/je postupně nakoupen za aktuální cenu v jednom z
měsíců leden-říjen předcházejícího roku.
ƒ Metodika je definována tak, aby v případě růstu cen byl nákup urychlen a v
případě poklesu se vyčkalo až do cenového dna (minimalizace ceny pořízení)
ƒ Dosažená cena se průběžně zveřejňuje v Kč/MWh na webových stránkách
Skupiny ČEZ (www.cez.cz) tak, aby byla pod kontrolou veřejnosti
ƒ Aplikovaná metodika nákupu elektřiny pro tarifní zákazníky byla nezávislou
komisí ERÚ shledána transparentní a prozákaznickou
12
PROMĚNY ENERGETICKÝCH TRHŮ
ƒ Trh s elektřinou
ƒ Regulace energetiky
ƒ Skupina ČEZ v kontextu energetického odvětví
13
ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY MAJÍ ROZDĚLENY SVOJE
ROLE A KOMPETENCE PŘI REGULACI ENERGETIKY
Energetický
regulační úřad
Ministerstvo průmyslu
a obchodu
Státní energetická
inspekce
Energetický zákon
Autorizace
Licence
Regulace cen
Kontrola a pokuty
Energetické odvětví
Ministerstvo životního
prostředí
Úřad pro ochranu hospodářské
soutěže
14
ENERGETIKU REGULUJÍ HNED V NĚKOLIKA SMĚRECH
legislativně
stanovená práva
a povinnosti
možnost
vykonávat některé
činnosti pouze na
základě státního
souhlasu
ƒ obecné legislativní nastavení práv a povinností, které má samozřejmě vliv i na
energetiku (například antimonopolní předpisy, ochrana životního prostředí,
ochrana spotřebitele, daňová legislativa, správní právo apod.)
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
licence na výrobu elektřiny
licence na přenos elektřiny
licence na distribuci elektřiny
licence na obchod s elektřinou
licence na činnosti operátora trhu
ƒ cena za dopravu elektřiny (přenos a distribuce)
regulace cen za
některé činnosti
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
cena za systémové služby
cena za decentrální výrobu
cena operátorovi trhu
cena příspěvku za obnovitelné zdroje a kogeneraci
15
ZÁSADNÍ DOPAD NA ENERGETICKÉ SPOLEČNOSTI MÁ
LEGISLATIVA EU – JEDNÍM Z PŘÍKLADŮ JSOU TZV.
„LIBERALIZAČNÍ BALÍČKY“
první liberalizační
balíček (1996)
ƒ směrnice 96/92/ES ustavující pravidla pro výrobu, přenos a distribuci elektřiny
ƒ dále stanovuje pravidla organizace a fungování sektoru elektřiny, přístup na trh, kritéria a
procedury týkající se tendrů, autorizací a provozování systémů
ƒ směrnice 2003/54/ES nahrazující předcházející směrnici 96/92/ES
ƒ kompletní otevření trhu s elektřinou, vytvoření podmínek pro konkurenční prostředí a
druhý liberalizační
balíček (2003)
ustavení jednotného trhu, právní a funkční unbundling
ƒ povinnost členským státům přijmout opatření k dosažení jasně stanovených cílů – ochrana
ohrožených skupin zákazníků, ochrana práv spotřebitele, podpora ekonomické a sociální
soudržnosti
třetí liberalizační
balíček (2009)
ƒ směrnice 2009/72/ES nahrazující předcházející směrnici 2003/54/ES – vlastnický
unbundling na úrovni přenosu
ƒ nařízení (ES) 714/2009 – posílení přeshraničního obchodu s elektřinou, založení sítě
provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E na EU úrovni
ƒ nařízení (ES) 713/2009 o zřízení Agentury pro spolupráci národních regulačních úřadů
16
EU PŘIJALA TAKÉ KONKRÉTNÍ LEGISLATIVU
V OBLASTI OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
VYCHÁZEJÍCI Z CÍLŮ 20-20-20 DO ROKU 2020
Politický závazek
členských států EU
(březen 2007)
ƒ snížení emisí skleníkových plynů v rámci EU do roku 2020 o 20-30% oproti roku 1990
ƒ zvýšení energetické účinnosti v EU o 20% oproti projekcím do roku 2020
ƒ zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě v EU na 20% do roku 2020
ƒ revidovaná směrnice o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (EU ETS
směrnice z roku 2009)
Promítnutí do
schválených
legislativních
opatření
ƒ směrnice o využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE směrnice z roku 2009)
ƒ směrnice o separaci a ukládání CO2 do geologického podloží (CCS směrnice, 2009)
ƒ rozhodnutí o podílu jednotlivých MS na dosažení celkového cíle EU snížení emisí
skleníkových plynů do roku 2020 v sektorech mimo ETS („Effort Sharing“ Decision, 2009)
ƒ směrnice o energetické účinnosti, přinášející další nástroje pro snížení spotřeby primárních
zdrojů energie (Energy Efficiency Directive z roku 2012)
ƒ směrnice o průmyslových emisích (IED) z roku 2010 posiluje roli nejlepších dostupných
technik (BAT) včetně flexibilních mechanismů, v budoucnu nahradí směrnici o IPPC
Další evropská
legislativa
vymezující rámec
pro energetiku
ƒ návrh revize směrnice o trzích finančních nástrojů (MIFID) – přinesla by bankovní regulaci pro
obchodování s energetickými komoditami
ƒ nařízení o integritě a transparentnosti velkoobchodních trhů s energií z roku 2011 (REMIT)
přineslo povinnost zveřejňovat cenově citlivé informace a oznamovat zobchodované transakce
ƒ nařízení o derivátových transakcích z roku 2011 (EMIR) pro zvýšení transparentnosti a
bezpečnosti při obchodování s OTC deriváty
17
JEDNOU Z NEJVĚTŠÍCH VÝZEV NÁSLEDUJÍCÍCH LET JE
EVROPSKÁ REGULACE ENERGETIKY, JEJÍŽ CÍLE
ZŮSTALY V PLATNOSTI PŘES EKONOMICKÉ ZPOMALENÍ
Relevantní politika EU
20 %
Snížení emisí
skleníkových plynů
do 2020 oproti
stavu v 1990
EU schválila ambiciózní
cíle, které mají přímý
dopad na sektor
energetiky
20 %
Podíl obnovitelných
zdrojů energie na
celkové finální
spotřebě energie
20 %
Energetických
úspor porovnání s
BAU scénářem
EU ETS (systém emisního obchodování )
ƒ Povinný pro sektor energetiky a energeticky náročný
průmysl
ƒ 11 000 zařízení zahrnuto
ƒ Přísnější cíl redukce emisí speciálně pro EU ETS :
21% redukce oproti 2005 do 2020
Povinné národní cíle do 2020
ƒ Cíl zaměřen na sektory energetiky, výroby tepla a
dopravy
ƒ 20% podíl na celkové spotřebě může pro samotnou
energetiku znamenat až 35% podíl elektřiny z
obnovitelných zdrojů
Připravován je EU akční plán pro energetické
úspory se zaměřením na příležitosti v oblastech:
ƒ Domácností
ƒ Dopravy
ƒ Spotřebního zboží
ƒ Průmyslové výroby
18
CÍL „20 % SPOTŘEBY Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ“
PŘEVEDENÝ DO REALITY
Cíl EU je 20% spotřeby z OZE do roku 2020
~100%
ƒ To znamená, že fakticky
veškeré nové investice
budou realizovány v
OZE
ƒ To znamená, že výrazně
poroste regulovaná část
ceny elektřiny
ƒ To znamená, že hrozí
34%
propad cen silové
elektřiny (neregulované
části) na trzích
20%
ƒ To znamená, že
20% spotřeby
energií v EU z OZE
34% vyrobené
el. a tepla z OZE
Nová výstavba OZE
odpovídá ~100%
stávající inst. kapacity
konvenčních zdrojů
elektrizační soustava
bude více nestabilní a
může docházet k
výpadkům elektrické
energie
19
TENTO NESMÍRNĚ AMBICIÓZNÍ CÍL JE ALE ZŘEJMĚ
REÁLNÝ
Nárůst výroby z OZE v EU*
TWh/rok
Růst 14% extrapolovaný
z 2005-2010
3 20
279
245
222
168 187
ostatní OZE
Dosažení cíle EU je reálné
ƒ Významné OZE projekty
se teprve připravují:
ƒ Instalace větrných
872
elektráren na moři
ƒ OZE ve východních
zemích EU
potřebná výroba
ƒ Levnější fotovoltaika
z OZE mimo
ƒ Rozvoj biomasových
stávající
hydroelektrárny
projektů
ƒ Podpora OZE na národní i
evropské úrovni se
nemění navzdory krizi
* po odečtení průměrné roční výroby existujících hydroelektráren 356 TWh
20
20
20
05
20
06
20
07
20
08
20
09
20
10
vítr
ƒ Nezávislí analytici
odhadující potenciál OZE
považují splnění za reálné
20
PLÁNOVANÁ ÚSPORA EMISÍ EU MÁ VŠAK V GLOBÁLNÍ
BILANCI VELMI OMEZENÝ DOPAD
Změna emisí CO2 do roku 2020
v mil. tun, srovnání k roku 2008, predikce EIA
6000
ƒ
Splnění 20ti procentního
cíle v EU nezněmí trend
výrazného růstu světových
emisí, protože se EU podílí
na dnešních světových
emisích CO2 pouze z 13%
ƒ
Očekávaný přírůstek emisí
mimo EU do roku 2020 je
7x vyšší než plánovaná
úspora EU
ƒ
Pro účinné řešení
klimatické otázky je
potřeba aktivní účasti
všech klíčových emitentů
5000
4000
Ostatní svět
(mimo EU)
3000
2000
1000
Čína
0
EU
-1000
Zdroj: EU, Energy Information Agency
21
PLÁNOVANÁ ÚSPORA EMISÍ EU MÁ VŠAK V GLOBÁLNÍ
BILANCI VELMI OMEZENÝ DOPAD
Zdroj: US Energy Information Administration; Energy Information Agency; graphic: MARK McCORMICK, PAUL SCRUTON
22
NAVÍC MÁ TATO POLITIKA I NEGATIVA: ROSTOUCÍ
PRODUKCE Z OZE VÝRAZNĚ ZVYŠUJE NÁROKY NA
REGULAČNÍ VÝKON A VEDE K VYŠŠÍ VOLATILITĚ CEN
Podíl výroby z větru na celkové spotřebě ve Španělsku
během jednoho dne
% celkové spotřeby, rok 2009
ƒ
S narůstajícím výkonem
větrných a fotovoltaických
elektráren vzroste potřeba
flexibilních zdrojů –
plynových a vodních
elektráren
ƒ
Volatilita výkonu větrných
elektráren s sebou přináší
vyšší volatilitu spotových
cen elektřiny
ƒ
Rozvoj OZE může
způsobit distorzi
velkoobchodních cen (v
1Q/2010 se cena ve
Španělsku pohybovala
okolo pouhých 25
Eur/MWh kvůli vysoké
velké výrobě z OZE)
60
50
nejvíce větrný den
40
30
20
10
nejméně větrný den
24
22
20
18
16
14
12
10
8
6
4
2
0
0
23
RYCHLÝ NÁRŮST VÝROBY Z OBNOVITELNÝCH
ZDROJŮ A STAGNUJÍCÍ ROZVOJ SOUSTAVY VEDE
K PŘETÍŽENÍ SÍTÍ
Fyzické toky výroby z větru ve střední Evropě
ƒ Výroba z obnovitelných zdrojů se
koncentruje mimo území s velkou
poptávkou, zároveň vysoká
volatilita výroby z OZE vede k
přetěžování hlavních přenosových
vedení
ƒ Naprostá většina prostředků je
alokována na přímou podporu
větrných zdrojů a jejich připojení k
síti, Projekty posílení sítě zatím
nemají srovnatelnou prioritu
ƒ TSO v CEE jsou z důvodu
Region výroby z větru
Region spotreby
Fyzicke toky
Kritické linky
omezené kapacity „kritických linek“
uvnitř DE a AT nuceni redukovat
přeshraniční kapacity linek o
kruhové toky a neočekávané toky
(VTE, PV) určené pro
velkoobchodní trh
24
VÝZNAMNOU ÚSPORU EMISÍ V ČESKÉ REPUBLICE
PŘITOM MŮŽE PŘINÉST ROZVOJ JADERNÉ
ENERGETIKY
Nákladová křivka snížení emisí v ČR
Zahrnuje opatření,
která kromě úspory
emisí mají navíc
ekonomický přínos
Zdroj: McKinsey and Co.
Přínos úspor v
průmyslu může být
významný, ale vyžaduje
značné stimuly
(vysokou cenu
povolenky)
25
PROMĚNY ENERGETICKÝCH TRHŮ
ƒ Trh s elektřinou
ƒ Regulace energetiky
ƒ Skupina ČEZ v kontextu energetického odvětví
26
ČEZ SI DODNES ZACHOVAL STABILNÍ POSTAVENÍ NA
DOMÁCÍM TRHU
Těžba uhlí
ČEZ
Výroba
Přenosová
soustava
5z8
distribučních
regionů
54%
72%
25,1 milionů tun
63,3 TWh
22 TWh
61% zákazníků
63%
46%
28%
21,5 milionů tun
37%
100%
58,7 TWh
Ostatní
Distribuce
Dodávky pro
konečnou
spotřebu
39% zákazníků
36,7 TWh
24,3 TWh
ƒ ČEZ vlastní 100% ƒ V kontextu
podíl v největší
české těžební
společnosti
(Severočeské
doly)
propojené střední
Evropy však podíl
ČEZ dosahuje jen
necelá 4 % a trh je
plně konkurenční
zdroj: ČEZ, ERÚ, data za rok 2011
ƒ Českou
přenosovou
soustavu vlastní
a provozuje
ČEPS, jejímž
100% vlastníkem
je český státu
ƒ Regulováno ze
strany ERÚ
ƒ Trh je plně
konkurenční
27
GEOGRAFICKÁ PŮSOBNOST SKUPINY ČEZ
Skupina ČEZ v Polsku
Energetická aktiva
(100% podíl ve spol. Skawina, 100% ve spol. Elcho)
ƒ Výroba elektřiny, hrubá (TWh)
ƒ Podíl na trhu
ƒ Instalovaná kapacita (MW)
ƒ Podíl na trhu
2,2
Tradingové aktivity
1,4 %
730
2,0 %
Dceřiné společnosti Skupina ČEZ v Rumunsku
(100% podíl v CEZ Distributie, CEZ Vanzare, Tomis Team,
Ovidiu Development, TMK Hydroenergy Power)
ƒ Prodej elektřiny konc. zákazníkům
(TWh)
ƒ Počet odběrných míst (mi.)
ƒ Podíl na trhu
ƒ Počet zaměstnanců
421
ƒ Instalovaná kapacita
ƒ Tržby (mil. EUR)
115
ƒ Počet zaměstnanců
ƒ Podíl na trhu
ƒ Počet odběrných míst (mil.)
ƒ Podíl na trhu
63,3
318 MW
1 975
72 %
3,6
61 %
ƒ Prodej elektřiny konc. zákazníkům (TWh)
ƒ Počet odběrných míst (mil.)
10,0
2,1
ƒ Podíl na trhu
40 %
1 260
12 814
ƒ Instalovaná kapacita (MW)
ƒ Počet zaměstnanců
20 559
ƒ Podíl na trhu
6 601
400
(67% podíl v CEZ Razpredelenie Bulgaria, CEZ Electro
Bulgaria a 100% v TPP Varna )
ƒ Instalovaná kapacita (MW)
ƒ Tržby (mil. EUR)
1,4
16,1 %
ƒ Tržby (mil. EUR)
Skupina ČEZ v Bulharsku
Skupina ČEZ v České republice
ƒ Výroba elektřiny, hrubá (TWh)
3,5
ƒ Počet zaměstnanců
ƒ Tržby (mil. EUR)
11,9 %
3 910
840
Skupina ČEZ v Turecku
(44,3% podíl ve spol. SEDAS přes AkCez, 37,36% podíl v
Skupina ČEZ v Albánii
Akenerji)
(76% podíl v CEZ Shpërndarje)
ƒ Prodej elektřiny konc. zákazníkům (TWh)
4,6
ƒ Počet odběrných míst (mil.)
1,1
ƒ Počet zaměstnanců
4 523
ƒ Prodej elektřiny konc. zákazníkům (TWh)
6,1
ƒ Počet odběrných míst (mil.)
1,3
ƒ Podíl na trhu
ƒ Instalovaná kapacita (MW)
ƒ Podíl na trhu
Zdroj: ČEZ, národní statistiky, údaje za rok 2011, CZK/EUR 24,59
6,5 %
715
1,1 %
28
ČEZ SE DNES ŘADÍ MEZI 10 NEJVĚTŠÍCH
ENERGETICKÝCH SPOLEČNOSTÍ V EVROPĚ
10 největších evropských energetik
10 největších evropských energetik
Počet zákazníku v miliónech
Tržní kapitalizace v mld. € 9.11. 2012
1 Enel
2 EdF
37,0
3 Iberdrola
28,4
3 EdF
25,8
4 Enel
26,0
5 RWE
32,7
2 E.ON
30,7
4 E.ON
40,2
1 GDF Suez
61,0
23,1
5 Iberdrola
24,3
6 GdF Suez
11,3
6 RWE
7 EdP
11,1
7 CEZ
8 CEZ
9,7
8 Fortum
20,1
15,0
12,3
9 EnBW
5,5
9 EnBW
8,9
10 PGE
5,0
10 PGE
7,8
Source: Bloomberg, Výroční zprávy, webové stránky a prezentace společností
29
V POSLEDNÍCH LETECH SE ČEZ PRAVIDELNĚ
UMÍSŤUJE NA PŘEDNÍ PŘÍČKÁCH V ŽEBŘÍČCÍCH
NEJŽÁDANĚJŠÍCH ZAMĚSTNAVATELŮ
The Most Desired Company
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
rok 2008
ČSOB
Komerční banka
L´Oréal
ČEZ
Pricew aterHouseCoo.
Coca-Cola
Ernst & Young
KPMG
Česká spořitelna
Microsoft
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
rok 2009
ČSOB
Komerční banka
L´Oréal
Coca-Cola
ČEZ
Microsoft
Deloitte
Pricew aterHouseCoo.
Ernst & Young
Česká spořitelna
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
rok 2010
ČEZ
ČSOB
Coca-Cola
Komerční banka
L´Oréal
Česká spořitelna
KPMG
Deloitte
Ernst & Young
Mars
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
rok 2011
ČEZ
Google
Komerční banka
ČSOB
Coca-Cola
L´Oréal
Microsoft
IBM
Česká spořitelna
Unilever
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
rok 2012
Google
ČEZ
ČSOB
Komerční banka
KPMG
Coca-Cola
Škoda Auto
Ernst & Young
školství
L´Oréal, IBM
ƒ Kategorie „Nejžádanější zaměstnavatel roku“ je součástí ocenění
„Zaměstnavatel roku“ (studenti vybírají společnost, ve které by chtěli po
skončení studií pracovat)
ƒ ČEZ v umístění předčil i řadu významných mezinárodních firem
ƒ V roce 2012 byly vyhlášeny výsledky The Most Desired Company desetiletí,
ČEZ získal 3. místo
30
STUDENTI EKONOMICKÝCH OBORŮ UVÁDĚJÍ ČEZ
NA PRVNÍM MÍSTĚ MEZI SPOLEČNOSTMI,
U KTERÝCH BY CHTĚLI PRACOVAT
Kde chtějí čeští studenti pracovat
ekonom ové
rok
2012
technici
rok
2011
rok
2012
rok
2011
1
ČEZ
(1)
1
Google
(3)
2
ČNB
(2)
2
ČEZ
(1)
3
Škoda Auto
(16)
3
Škoda Auto
(7)
4
Google
(4)
4
IBM
(4)
5
Apple
(7)
5
Honeyw ell
(12)
6
Komerční banka
(3)
6
Skanska
(14)
7
BMW
(18)
7
Siemens
(14)
8
Ernst & Young
(9)
8
BMW
(9)
9
KPMG
(9)
9
Metrostav
(17)
10
L´Oréal
(11)
9
Microsoft
(6)
Zdroj: průzkum Trendence Institut Berlin GmbH pro rok 2012
31
PRVOTNÍM CÍLEM INICIATIVY NOVÁ VIZE
BYLA STABILIZACE A KONSOLIDACE SKUPINY ČEZ
V OBDOBÍ 2011 - 2015
Přínosy NOVÉ VIZE
2004
Historický růst
2009
Stabilizace
a konsolidace
2015
Budoucí růst
2020
Realizace finanční stabilizace Skupiny ČEZ
pro období turbulentních změn na energetickém trhu
Redukce investičního programu (CAPEX)
v souladu s aktuálními potřebami
a možnostmi Skupiny
Razantní optimalizace vnitřního fungování
a nákladové struktury Skupiny vyjádřená
zvýšením peněžního příjmu Free Cash Flow
Klíčový cíl: udržet rating A32
RATING SPOLEČNOSTI ČEZ ZŮSTAL ZACHOVÁN, COŽ
SE PODAŘILO POUZE MÁLO ENERGETIKÁM
Společnost
Rating
Výhled
A+
Stabilní
A
Stabilní
A
Negativní
A-
Stabilní
A-
Stabilní
A-
Stabilní
A-
Negativní
BBB+
Stabilní
BBB+
Stabilní
BBB+
Stabilní
* Rating zachován, zhoršen výhled
Změna
„
Rating je parametr pro
srovnávání evropských utilit
„
Udržování finanční flexibility
je nezbytné pro kapitálově
náročné projekty, vždy je nutné
mít možnost si půjčit dostatečné
množství peněz za rozumnou
cenu
„
V období vrcholící finanční krize,
pouze společnosti s ratingem
„A“ měly přístup k externím
finančním zdrojům
*
33
RAZANTNĚ OPTIMALIZUJEME VNITŘNÍ FUNGOVÁNÍ
A NÁKLADOVOU STRUKTURU SKUPINY
Hlavní segmenty hodnotového řetězce Skupiny ČEZ a jejich priority
Repatriace
finančních prostředků
Jaderná energetika
Optimalizace
uhelných zdrojů
Důraz
na výkonnost
CEZ GROUP IS AN INTERNATIONAL UTILITY WITH A STABLE
POSITION IN DOMESTIC MARKET AND A GROWING
PORTFOLIO IN CEE
CEZ Group in Poland
(99.91% stake in Skawina, 89% in Elcho)
ƒ Electricity generation, gross (TWh)
ƒ Market share
ƒ Installed capacity (MW)
ƒ Market share
4.1
Energy Assets
Target markets
Trading Activities
Active subsidiary
2.5%
730
2.2%
ƒ Number of employees
589
ƒ Sales (EUR million)
229
CEZ Group in Germany
(50% stake in MIBRAG)
ƒ Annual coal extraction (m t)
ƒ Lignite reserves (m t)
ƒ Electricity generation, gross (TWh)
ƒ Market share
530
ƒ Installed capacity (MW)
ƒ Market share
ƒ Number of employees
ƒ Sales (EUR million)
ƒ Electricity sales (TWh)
Source: CEZ, national statistics
ƒ Number of employees
1.4
18.1%
2,578
ƒ Sales (EUR million)
ƒ Electricity sales, net (TWh)
ƒ Number of connection points (million)
ƒ Market share
61.1
3.5
45%
12,298
73%
19,824
5,916
ƒ Installed capacity (MW)
ƒ Market share
ƒ Number of employees
ƒ Sales (EUR million)
417
Výroba
a těžba
Zahraničí
ƒ Number of connection points (million)
1.1
ƒ Installed capacity (MW)
4.1 Notes: IFRS 2008, Exchange rate CZK/EUR = 24.96 ƒ Market share
CEZ GROUP, RESULTS OF 2009 AND GOALS FOR 2010
8.6
2.0
40%
1,260
11.6%
4,207
715
CEZ Group in Turkey
(50% stake in SEDAS through AkCez, 37.36%
stake in Akenerji)
ƒ Electricity sales, net (TWh)
CEZ Group in Albania
(76% stake in OSSH)
ƒ Number of connection points (million)
3.4
ƒ Number of connection points (million)
ƒ Market share
CEZ Group in Bulgaria
(67% stake in 3 EDCs, 100% in TPP Varna )
19.0
CEZ Group in the Czech Republic
ƒ Number of connection points (million)
CEZ Group in Romania
(51% stake in EDC Oltenia)
ƒ Electricity sales, net (TWh)
8
1.3
496
2%
0
Nákladová
efektivita
Podpůrné
funkce
Podpůrné
funkce
Výkonnost
Obchod
Distribuce
Stabilizace podílů
Optimalizace
výdajů na údržbu
Nové komodity
a nové trhy
Asset management
34
NÁSLEDNĚ BYLA FORMULOVÁNA I AKTUALIZOVANÁ
STRATEGIE SE ZAMĚŘENÍM NA BUDOUCÍ RŮST,
A STALA SE NEDÍLNOU SOUČÁSTÍ NOVÉ VIZE
Budoucí
růst
Stabilizace,
konsolidace
Historický
růst
NOVÁ VIZE
2004
2009
2015
2020
35
KLÍČOVÉ BLOKY STRATEGIE PŘISPĚJÍ KE STABILITĚ A
ZVÝŠENÍ HODNOTY SKUPINY ČEZ
1
2
3
4
5
Nový jaderný zdroj
Zajištění paliv
Výkonnost
Regionální energetika
Obnovitelné zdroje
Pro každý ze stavebních bloků bylo stanoveno:
ƒAspirace – co iniciativa přinese?
ƒCílový stav – jak bude iniciativa fungovat?
ƒDalší kroky – jakým způsobem se dostaneme ze
současného do cílového stavu?
36
INVESTUJEME VŠAK TAKÉ DO INOVACÍ A BUDOUCÍCH
PŘÍLEŽITOSTÍ, PŘIPRAVUJEME TAK ZÁKLADY
DLOUHODOBÉHO RŮSTU
Podpora VaV a používání nových technologií
ve výrobě, distribuci a spotřebě elektřiny
Snížení dopadu na životní
prostředí
Nahrazení tradičního energetického sektoru
místní a decentralizovanou výrobou
Posílení bezpečnosti dodávek a
snížení nákladů na energii
Zajištění možnosti sledování a změny vzorů
energetické spotřeby pro zákazníky
Zvýšení komfortu, úspora energie a
nákladů
Elektromobilita
Snížení hluku a emisí z aut, úspora
přepravních nákladů
Energetické úspory
Poskytování komplexních služeb v
oblasti energetických úspor
37