Plán péče – přílohy - Správa CHKO Kokořínsko

Transkript

Plán péče – přílohy - Správa CHKO Kokořínsko
PŘÍLOHY
Přílohy č. 1
Doporučená opatření k zachování populací druhů ptáků, které jsou předměty ochrany
Ptačí oblasti Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady, v příznivém stavu
v dlouhodobém časovém horizontu
1.
ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE O PTAČÍ OBLASTI
Ptačí oblast (PO) Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady byla vyhlášena nařízením
vlády č. 598/2004 Sb. ze dne 27. října r. 2004. Předmětem ochrany této PO jsou populace
jeřába popelavého (Grus grus), motáka pochopa (Circus aeruginosus), lelka lesního
(Caprimulgus europaeus), skřivana lesního (Lullula arborea) a slavíka modráčka (Luscinia
svecica) a jejich biotopy. Cílem ochrany je zachování a obnova ekosystémů významných pro
výše jmenované druhy ptáků v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro
zachování populací těchto druhů ptáků ve stavu příznivém z hlediska jejich ochrany.
1.1.
Ptačí oblast se nalézá v krajích:
Liberecký (91,47 % území, 8606,12 ha) a Středočeský (8,53 % území, 802,64 ha).
1.2.
Dotčená katastrální území:
Bezděz, Boreček, Brenná, Doksy u Máchova Jezera, Heřmaničky u Dobranova, Hradčany
nad Ploučnicí, Jestřebí u České Lípy, Kuřivody, Provodín, Srní u České Lípy, Veselí nad
Ploučnicí, Vítkov u Dobranova, Vlčí Důl, Vrchbělá, Zahrádky u České Lípy, Žizníkov.
Zdroj údajů: ČÚZK, leden 2008. Žádné z uvedených katastrálních území není zcela pokryto
územím PO.
1.3.
Výčet obcí:
Bělá pod Bezdězem, Bezděz, Česká Lípa, Doksy, Jestřebí, Provodín, Ralsko, Zahrádky,
Zákupy.
Zdroj údajů: ČÚZK, leden 2008. Území žádné z uvedených obcí není zcela pokryto územím
PO.
1.4.
Výměra
ha
9408,76
7612,58
1796,18
1551,21
221,07
4,84
19,06
CELKOVÁ VÝMĚRA
1) výměra lesních pozemků
2) výměra nelesních pozemků
2a) zemědělské pozemky
2b) vodní plochy, toky a mokřady
2c) zastavěná plocha
2d) ostatní plochy
Zdroj údajů: ČÚZK, 2006, ZABAGED 1:10 000.
1
1.5.
Subjekty významné z hlediska zachování stavu PO
Vojenské lesy a statky ČR s. p. (divize Mimoň)
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (správa pozemků po zaniklé společnosti Privum)
Lesy České republiky s. p. – LS Česká Lípa a LS Mělník
Rybářství Doksy spol. s r. o.
JAGRA s.r.o. (hospodaří na významných rozlohách zemědělské půdy – nad 50 ha)
ZEP s.r.o. (hospodaří na významných rozlohách zemědělské půdy – nad 50 ha)
dotčené obce
1.6.
Dotčená ZCHÚ
NPR Břehyně-Pecopala, PR Hradčanské rybníky, PP Konvalinkový vrch, NPR Novozámecký
rybník, PR Slunečný dvůr, NPP Swamp, PR Velký a Malý Bezděz.
1.7.
Jiné ochranné režimy v PO
Novozámecký a Břehyňský rybník – mokřad mezinárodního významu (Ramsarská úmluva),
EVL Jestřebsko-Dokesko, EVL Horní Ploučnice, EVL Slatinné vrchy, EVL Velký a Malý
Bezděz, navrhovaná NPP Jestřebské slatiny, CHOPAV Severočeská křída.
2.
ODBORNÉ A VĚCNÉ ZDŮVODNĚNÍ CÍLŮ A ZPŮSOBŮ PÉČE
Souhrn doporučených opatření (SDO) slouží k naplnění cíle ochrany PO, tedy k zachování
populací jeřába popelavého, motáka pochopa, lelka lesního, skřivana lesního a slavíka
modráčka středoevropského v příznivém stavu v dlouhodobém časovém horizontu. Za tímto
účelem směřují opatření k zajištění kvalitních biotopů využívaných výše uvedenými druhy na
dostatečně velkých plochách a dále upozorňují na další faktory, které by mohly mít negativní
dopad na předmět ochrany této PO.
PO Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady představuje mozaiku různých mokřadních
stanovišť (dokeská a hradčanská rybniční soustava, řeka Ploučnice, rašeliniště, rákosové
porosty a vlhké louky), bezlesí bývalého vojenského výcvikového prostoru a převážně
borových lesů na píscích, doplněných smíšenými nebo bukovými lesy ve vyšších partiích.
2.1.
Ornitologický význam
Díky více než stoleté historii ornitologických průzkumů je PO známou lokalitou s dobře
zdokumentovaným významným výskytem vodních a mokřadních druhů ptáků.
Nejvýznamnějším druhem PO je jeřáb popelavý (Grus grus) hnízdící v počtech, které
představují největší hnízdní populaci tohoto druhu v ČR. Hnízdí zde významná populace
slavíka modráčka středoevropského (Luscinia svecica cyanecula) a motáka pochopa (Circus
aeruginosus). V lesních komplexech žijí významné populace lelka lesního (Caprimulgus
europaeus) a skřivana lesního (Lullula arborea). Z dalších významných hnízdících druhů stojí
za zmínku orel mořský (Haliaeetus albicilla), bukač velký (Botaurus stellaris), cvrčilka
slavíková (Locustella luscinioides) a sýkořice vousatá (Panurus biarmicus), v poslední době
do území zaletuje pravidelně i volavka bílá (Egretta alba).
V roce 2007 byl na
Novozámeckém rybníce poprvé na území ČR doložen výskyt cetie jižní (Cettia cetti). V roce
2008 byl na Novozámeckém rybníce odchycen rákosník tamaryškový (Acrocephalus
melanopogon) v hnízdní kondici.
Vývoj avifauny v posledních 20 letech doznal značných změn. Pravděpodobně od r. 1981
začal v PO jako na první lokalitě v ČR hnízdit jeřáb popelavý, od r. 1991 orel mořský. Nástup
slavíka modráčka středoevropského v širší oblasti byl zaznamenán po r. 1980, hnízdění na
území dnešní PO bylo prokázáno až v r. 1995. Luňák červený (Milvus milvus) byl
zaznamenán v širší oblasti jako hnízdící druh v r. 1981, přímo v PO až v r. 2001. V r. 2004
bylo v PO zaznamenáno i hnízdění sokola stěhovavého (Falco peregrinus).
2
Bohužel celá řada druhů z oblasti naopak vymizela. Již mnohem dříve zanikly hnízdní
populace tetřívka obecného (Tetrao tetrix), později k nim přibyl i bukáček malý (Ixobrychus
minutus), u kterého však byl v letech 2005–2006 opět zaznamenán výskyt a hnízdění
jednoho páru na Novozámeckém rybníce a dalšího páru v sousední pískovně Provodín za
hranicí PO. U rybáka obecného (Sterna hirundo) bylo hnízdění zaznamenáno naposledy v r.
1987 na Máchově jezeře. Husa velká (Anser anser) hnízdila do r. 1984 na Novozámeckém
rybníce, kde byly zaznamenány opětovné pokusy o hnízdění v letech 2001–2003.
V posledních pěti letech se rapidně snížily stavy moudivláčka lužního (Remiz pendulinus) a
racka chechtavého (Larus ridibundus). Příčinou jsou antropogenní zásahy všeho druhu,
problémem PO je i velký tlak predátorů.
Významné hnízdící druhy (počty párů, odhad pro rok 2007, tučně jsou označeny druhy, které
jsou předmětem ochrany PO):
Kategorie
ohrožení*
O
O
O
jednotlivě
do 10 párů
do 50 ex.
rybníky
rybníky
rybníky
KO
KO
SO
O
KO
KO
O
jednotlivě
1 pár
1–2 páry
jednotlivě
3–4 páry
jednotlivě
10–12 párů
rybníky
rybníky
rozsáhlé lesní porosty
rybníky
okolí rybníků
lesy
rákosiny, louky, pole
SO
SO
1 pár
1–2 páry
krahujec obecný (Accipiter nisus)
jestřáb lesní (Accipiter gentilis)
ostříž lesní (Falco subbuteo)
sokol stěhovavý (Falco peregrinus)
křepelka polní (Coturnix coturnix)
chřástal polní (Crex crex)
SO
O
SO
KO
SO
SO
chřástal vodní (Rallus aquaticus)
chřástal kropenatý (Porzana
porzana)
jeřáb popelavý (Grus grus)
vodouš kropenatý (Tringa ochropus)
SO
SO
KO
SO
10–20 párů
cca 5 párů
2 páry
1 pár
jednotlivě
jednotlivé
páry
10–20 párů
jednotlivé
páry
10–13 párů
cca 5 párů
lesy
lesní porosty s okolními
loukami
mladší lesní porosty
lesní porosty
lesy v okolí rybníků či polí
lesy, skály
louky, pole
louky, obilná pole
sluka lesní (Scolopax rusticola)
O
do 10 párů
bekasina otavní (Gallinago
gallinago)
racek chechtavý (Larus ridibundus)
holub doupňák (Columba oenas)
SO
do 10 párů
–
SO
jednotlivě
10–20 párů
Druh
potápka malá (Podiceps ruficollis)
potápka roháč (Podiceps cristatus)
kormorán velký (Phalacrocorax
carbo)
bukač velký (Botaurus stellaris)
bukáček malý (Ixobrychus minutus)
čáp černý (Ciconia nigra)
kopřivka obecná (Anas strepera)
orel mořský (Haliaeetus albicilla)
luňák červený (Milvus milvus)
moták pochop (Circus
aeruginosus)
moták pilich (Circus cyaneus)
včelojed lesní (Pernis apivorus)
3
Početnost Biotop
litorály rybníků
litorály rybníků
rákosiny v okolí rybníků
potoky, odvodňovací kanály
v lesních porostech
podmáčené lesní porosty,
rašelinné plochy
litorály rybníka, mokřadní
louky, niva Ploučnice
rybníky
doupné stromy v lesních
jednotlivě
jednotlivé
páry
do 5 párů
porostech, zejména bučiny
lesy, skály
lesní porosty s doupnými
stromy
lesní porosty
výr velký (Bubo bubo)
sýc rousný (Aegolius funereus)
O
SO
kulíšek nejmenší (Glaucidium
passerinum)
lelek lesní (Caprimulgus
europaeus)
rorýs obecný (Apus apus)
SO
SO
ledňáček říční (Alcedo atthis)
krutihlav obecný (Jynx torquilla)
SO
SO
skřivan lesní (Lullula arborea)
SO
vlaštovka obecná (Hirundo rustica)
slavík modráček středoevropský
(Luscinia svecica cyanecula)
bramborníček hnědý (Saxicola
rubetra)
bramborníček černohlavý (Saxicola
torquata)
cvrčilka slavíková (Locustella
luscinioides)
rákosník velký (Acrocephalus
arundinaceus)
lejsek šedý (Muscicapa striata)
O
SO
20–25 párů lesní porosty a jejich
okraje
desítky párů okolí zástavby, okraje
lesních porostů
5–10 párů
mokřady, břehy potoků
otevřená krajina,
jednotlivě
nezapojené různověké lesy
20–22 párů otevřené plochy uvnitř
lesů
desítky párů lidská sídla
15–20 párů porosty rákosin
O
5–10 párů
louky s křovinami
O
do 5 párů
louky s křovinami
O
20–30 párů
litorály rybníka
SO
do 10 párů
litorály rybníka
O
okraje lesních porostů
sýkořice vousatá (Panurus
biarmicus)
moudivláček lužní (Remiz
pendulinus)
ťuhýk obecný (Lanius collurio)
ťuhýk šedý (Lanius excubitor)
krkavec velký (Corvus corax)
žluva hajní (Oriolus oriolus)
SO
jednotlivé
páry
do 20 párů
O
do 5 párů
okolí rybníků
O
O
O
SO
10–20 párů
do 5 párů
do 10 párů
do 10 párů
křoviny
křoviny, okraje lesů
lesní porosty, skály
listnaté porosty
O
litorály rybníka
* Kategorie zvláštní ochrany podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů: KO – kriticky ohrožený, SO – silně ohrožený, O – ohrožený.
Významné nehnízdící druhy (počty jedinců, odhad pro rok 2007)
Druh
volavka bílá (Egretta alba)
čírka obecná (Anas crecca)
Kategori Početnost Biotop
e
ohrožení
*
SO
do 20 jedinců rybníky, pravidelné zálety
O
do 20 jedinců pravidelně na tahu na
4
*
čírka modrá (Anas querquedula)
SO
orlovec říční (Pandion haliaeetus)
KO
rybnících
do 10 jedinců pravidelně na tahu na
rybnících
pravidelně na tahu na
jednotlivě
rybnících
Kategorie zvláštní ochrany podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů: KO – kriticky ohrožený, SO – silně ohrožený, O – ohrožený.
2.2.
Předmět ochrany
Předmětem ochrany PO je pět druhů přílohy I směrnice o ptácích. Následující podkapitoly
přinášejí popis biologie a obecných biotopových nároků těchto druhů. V kapitole 2.3 jsou
v analogickém členění popsány specifické nároky druhů v PO a stav PO z hlediska jejich
ochrany. Kapitola 3.2 pak opět v korespondujícím členění shrnuje požadavky těchto druhů
k zajištění jejich ochrany.
2.2.1. jeřáb popelavý (Grus grus)
Jeřábi popelaví jsou mezi hnízdícími ptáky České republiky poměrně novým druhem.
Vyskytují se u nás na několika málo místech na jižním okraji svého hnízdního areálu. Jsou to
tažní ptáci, kteří zimují ve Středomoří a v Malé Asii. Odlet jeřábů na zimoviště je poměrně
netypický. Nejdříve táhnou severozápadním směrem do Německa na „předshromaždiště“ a
pak teprve odlétají společně na jih. Jeřábi odlétají v průběhu srpna až září, ale v poslední
době jsou stále častěji zaznamenávány i pozdější výskyty (listopad). Zpět na svá hnízdiště
se vracejí v březnu až dubnu. Létají v klínovitých formacích a ozývají se nezaměnitelnými
troubivými zvuky.
Hnízdní biotop jeřábů představuje kombinace vodních ploch s rákosinami, v nichž ptáci
hnízdí, lesních komplexů, které obklopují hnízdiště a zajišťují klid, a kulturní zemědělské
krajiny (vlhkých luk, polí poblíž vodních ploch apod.), kde si jeřábi obstarávají potravu.
Jeřábi při toku předvádějí charakteristický tanec, při kterém se uklánějí a vyskakují do výšky.
Tvoří stálé páry. Ke hnízdění vyhledávají zejména rybníky s rozsáhlými rákosinami, případně
jiná bažinatá území, kde si z rostlinného materiálu staví kupovitá hnízda. Na hnízdišti jsou
velmi ostražití a citliví na jakékoliv rušení. Do svých hnízd v dubnu až květnu snášejí obvykle
2 vejce, na kterých sedí střídavě oba rodiče zhruba po dobu jednoho měsíce. Čerstvě
vylíhnutá mláďata jsou v prvních hodinách zranitelná, ale již 24 hodin po vylíhnutí mohou
plavat a běhat. Jsou nekrmivá a rodiče je ještě dalších 8–10 týdnů do vzletnosti vodí v okolí
hnízda, ale i na větší vzdálenosti, do okolních mokřadů a lesů. I potom se jeřábí rodina
zdržuje pohromadě. Mláďata pohlavně dospívají ve 4–6 letech.
V potravě jeřábů převažuje rostlinná složka – především zelené části rostlin, semena včetně
obilí, bobule i jiné plody, ale také hlízy a kořínky. V malém množství ji doplňuje i hmyz,
měkkýši nebo drobní obratlovci. Na tahu se jeřábi často zdržují na polích (zejm. kukuřičných
– nezoraných či obdělávaných tzv. minimalizací bez hluboké orby, kde jsou zbytky kukuřice
pro ptáky dostupné).
2.2.2.
moták pochop (Circus aeruginosus)
Moták pochop je převážně tažný druh, který na svá zimoviště v jižní Evropě a Africe odlétá v
srpnu až říjnu. Na hnízdiště se vrací v březnu až dubnu. Létá nízko nad zemí, kolébavě a
vždy poněkud váhavě nad rozlehlými rákosinami, loukami či obilnými poli.
Tento dravec si pro své hnízdění vybírá nejčastěji rozsáhlé a málo přístupné rákosové
porosty v otevřené krajině, vzácně však může zahnízdit i v obilí. V poslední době pochopi
stále častěji obsazují i netypická stanoviště, jako jsou terestrické rákosiny v polích, obilná
pole, lesní paseky apod.
5
Hnízdo si staví na zemi. Je jím mohutná hromada stébel rákosu a větví a jiného dostupného
rostlinného materiálu. Začátkem května samice snáší v dvoudenních intervalech 3–6 vajec,
která od začátku pečlivě zahřívá. Ve stejných intervalech se líhnou mláďata, proto jsou
sourozenci z jednoho hnízda různě velcí. Samec samici v sezení na hnízdě nestřídá, ale po
celou dobu inkubace jí přináší potravu. V tom pokračuje i po vylíhnutí mláďat a samice
donesenou kořist porcuje a mláďata krmí. Na hnízdě mláďata tráví zhruba měsíc a půl, v
nebezpečí se rozlézají do okolního rákosí a i po dosažení vzletnosti se ještě nějaký čas do
hnízda vracejí na noc. Pohlavní dospělosti dosahují ve 2–3 roce života.
Hlavní podíl potravy motáka pochopa tvoří drobní hlodavci, ale i jiní malí savci, které pochopi
loví i dlouho po setmění především na polích v okolí hnízda. Menší část potravy pochopů
tvoří ptáci. Příležitostně pochopi loví v mělčinách ryby nebo se živí dokonce i obojživelníky či
hmyzem.
2.2.3.
slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula)
Slavík modráček středoevropský je tažný druh. Areál jeho zimovišť je rozsáhlý, zahrnující
především jihozápad Evropy a sever Afriky. Jarní přílet probíhá hlavně začátkem dubna,
podzimní odlet vrcholí na přelomu srpna a září. Je snadnější zaslechnout jeho zpěv, kterým
obhajuje své teritorium, než ho spatřit. Ptáci se zdržují hlavně na zemi, rychle poskakují sem
a tam a vějířovitě rozevírají ocásky.
Hnízdní biotop druhu představují vlhká, bažinatá místa u rybníků a jezer, ale i mimo ně
v otevřené krajině, ve sníženinách, v porostech ostřic, rákosí nebo křovitých vrb.
Slavíci hnízdí jednotlivě, zřejmě dvakrát do roka, od dubna do června. Hnízdo je zpravidla na
zemi, často v prohlubenině, vždy dobře ukryto v bylinném podrostu. Vnější část hnízda je ze
suchých travin, orobince apod., kotlinka je vystlána jemnějšími travinami, zřídka i srstí,
trochou mechu nebo i peří. Samička snáší obvykle 5–6 vajec, na kterých sedí sama. Délka
sezení je 13–14 dní. Krmení mláďat se účastní oba rodiče po dobu 14 dní, na konci kterých
mláďata opouštějí hnízdo. Za dalších 14 dní jsou již plně samostatná. Dospívají
v následujícím roce.
Potrava slavíků je převážně živočišná, od podzimu pak zčásti rostlinná. Ptáci loví nejčastěji
na otevřených místech (na okrajích vod, v řídkém rostlinném porostu, nezřídka i na
cestičkách nebo okrajích silnice), avšak vždy v těsné blízkosti hustého porostu, kde mají
možnost úkrytu před nebezpečím), dále na plovoucích rostlinách a na náplavech.
2.2.4.
lelek lesní (Caprimulgus europaeus)
Lelek lesní je tažný druh, který zimuje především ve východní a jižní Africe. Na hnízdiště
přiléhá na konci dubna a v květnu, na zimoviště odlétá od poloviny září. Co do způsobu
života se jedná o soumračného a nočního ptáka. Přes den odpočívá těsně přimknut celou
délkou těla na větvi nebo sedí někde na zemi. Díky svému ochrannému zbarvení je těžko
rozeznatelný od okolí, takže snadno unikne pozornosti. Nejsnadněji je možno jeho
přítomnost zjistit podle zpěvu, kterým se ozývá v pozdních večerních hodinách a v průběhu
celé noci.
Lelkové obývají okraje jehličnatých, zvláště pak borových, ale i listnatých lesů a lesíků v
přítomnosti pasek, vřesovišť, mlazin, průseků nebo i širších cest, převážně na písčitém nebo
rašelinném podkladu.
Lelkové hnízdí jednotlivě, asi 3–4 týdny po svém příletu ze zimovišť. Na hnízdišti provádí
svatební lety, spojené s častým cvrčivým voláním, tleskáním křídly či vylétáváním kolmo do
výše s vějířovitě roztaženým ocasem. Hnízda si nestaví, vejce snášejí přímo na zem, na
jehličí, listí, mech, vřes nebo i jen na písek. Svá hnízda umísťují hlavně na světlinách nebo
při pasekách. Pravidlem bývají dvě hnízdění do roka (červen – červenec), ve snůšce jsou
obvykle 2 vejce. Oba rodiče se při sezení střídají. Doba sezení je 17–18 (21) dní. Mláďata
6
jsou krmena oběma rodiči jen v noci, po 16–18 dnech začínají létat. Pohlavní dospělosti
dosahují na začátku druhého kalendářního roku.
Potravou lelků je hmyz létající v noci, který chytají převážně za letu do svého široce
roztaženého zobáku. Létají lehce, obratně a téměř nehlučně a po své kořisti se vrhají
v náhlých obratech. Hmyz loví jen krátce v době pozdního večerního soumraku ve chvíli, kdy
se rojí můry.
2.2.5.
skřivan lesní (Lullula arborea)
Skřivan lesní je tažným druhem. Ptáci ze střední Evropy zimují v širším pobřežním pásmu od
Severního moře po Biskajský záliv, výjimečně až ve Španělsku. Přílet ze zimovišť probíhá od
poloviny února do konce března, odlet nazpět probíhá během října. Skřivany lesní lze
zaznamenat hlavně díky jejich zpěvu, kterým se samci ozývají buď za letu nebo při sezení na
větvi.
Skřivani lesní vyžadují suchá prostranství, porostlá sporou přízemní vegetací a rozptýlenými
stromy. U nás jsou to především borové lesy na písčitých nebo kamenitých půdách, hlavně
při okrajích nebo na pasekách o nejmenší rozloze 2 ha, dále vřesoviště, stepní stráně, staré
vinohrady a sady, ojediněle i pole u lesů.
Skřivani lesní hnízdí v dubnu až červnu a obvykle dvakrát ročně. Hnízda bývají umístěna
vždy na zemi, většinou v blízkosti lesního okraje u trsu trávy, případně u pařezu. Bývají
téměř dokonale krytá nízkou vegetací a skřivani k nim přilétají jen tehdy, jsou-li přesvědčeni,
že je nikdo nepozoruje. Základem hnízda je důlek v zemi, který ptáci vystýlají stébly, kořínky
a mechem. Na 3–5 vejcích sedí pouze samička, kterou sameček doprovází při sběru
potravy. Doba sezení je 13–15 dní. Délka hnízdní péče je 10–13 dní, krmí oba rodiče.
Mláďata opouštějí hnízdo dříve, než jsou schopná letu a krmena jsou ještě i mimo něj.
Pohlavně dospělá jsou v druhém kalendářním roce.
Potrava je smíšená, přičemž v závislosti na období převažuje určitá složka: brzy zjara jemné
lístky mladých rostlin, dokonce i jehnědy břízy a lísky, později zjara a v létě živočišná
potrava, koncem léta a na podzim semena rostlin. Potravu skřivani sbírají při chůzi na
nízkých rostlinách, na zemi, ale i ve svrchní vrstvě půdy.
2.3.
Stav ptačí oblasti z hlediska předmětu ochrany
Tato kapitola podává přehled o stavu PO z hlediska jednotlivých druhů a naplnění jejich
biologických nároků. Svým členěním kapitola navazuje na předchozí kapitolu, která podává
popis obecných nároků jednotlivých druhů.
2.3.1. jeřáb popelavý (Grus grus)
Početnost druhu v PO má stoupající tendenci. PO hostí největší hnízdní populaci v ČR a
dochází i k šíření na další lokality v okolí. V posledních letech je však zaznamenáván nízký
počet vyvedených mláďat.
Hnízdním biotopem jsou rozsáhlé rákosiny v blízkosti rybníků a v nivách toků, na které
navazuje keřový či stromový porost. Litorální porosty v okolí rybníků a niv jsou v dobrém
stavu. Na klíčových hnízdištích (Novozámecký rybník, Břehyně) jsou tyto porosty součástí
území národních přírodních rezervací, kde je zajištěna péče o území v souladu s požadavky
tohoto ptačího druhu. Redukce porostu rákosu probíhá na okrajích rozsáhlých porostů
kosením, v termínech minimalizujících možnost rušení hnízdících ptáků, s cílem udržení
lučních ploch sloužících také jako jejich potravní stanoviště. Obdobná situace je na
nepravidelně využívaném hnízdišti na území PR Hradčanské rybníky. Dle charakteru
bezprostředního okolí hnízd je pravděpodobně důležitá přítomnost volné vodní hladiny
v hnízdním porostu (tůň, rašelinné oko, hladina rybníka, vodní strouha či kanál), která
znesnadňuje přístup k hnízdu případným predátorům. Na Novozámeckém rybníce byly
7
vybudovány v rozsáhlých rákosových porostech kanály propojené s volnou vodní hladinou.
Naproti tomu na Jestřebských slatinách jsou poměrně rozsáhlé rákosové porosty, které
nejsou dosud příliš početně využívány k hnízdění, pravděpodobně z důvodu absence
vodních ploch v litorálech, které poskytují bezpečí pro hnízdící ptáky. Na Heřmanickém
rybníce jsou problémy s nedostatečnou saturací rybníka vodou (vysychání přítoku v suchých
letech) a tím i vysychání rákosových porostů, které je spojeno s vyšším rizikem ztrát při
hnízdění (přístupnost pro predátory). V nivě Ploučnice nebylo dosud zaznamenáno hnízdění,
ačkoliv zde vhodné litorální porosty jsou. Lokalita je využívána jako potravní stanoviště. Niva
Ploučnice je stále intenzivněji turisticky využívána (vodáci, táboření). Litorální porosty v okolí
Máchova jezera, resp. jejich část zahrnutá do PO, jsou v dobrém stavu. Setrvávajícím
problémem v této lokalitě je rušení vlivem neusměrněného pohybu návštěvníků (rekreantů).
Klíčové hnízdní biotopy jsou ve vyhovujícím stavu s možností řešení dílčích problémů
(absence vodní plochy, rušení, vysychání) na hnízdních lokalitách jednotlivých párů, které by
mohlo vést k zvýšení počtu hnízdících párů (vzhledem k jejich stávající kapacitě) a stabilizaci
těchto hnízdišť.
Potravními stanovišti jsou louky, pole a lesní porosty v blízkosti hnízdišť. Tato stanoviště jsou
využívána i v době toku bezprostředně před začátkem hnízdění. V okolí hnízdišť jsou to
zejména louky, mokřadní louky a lesní porosty. Pole se vyskytují ve vzdálenějších místech
v okolí Novozámeckého rybníka, Jestřebských slatin a nivy Ploučnice. Vzhledem k
charakteru ploch (úrodnost, podmáčení), historickému a současnému využívání (sklizeň
sena, pastva) lze předpokládat, že nedojde k nežádoucí změně v hospodaření (intenzivní
zemědělská výroba). Louky jsou zpravidla jednosečné, sklizeň obvykle probíhá na přelomu
června a července v době vodění mláďat. Lesy v blízkosti hnízdišť jsou převážně borové,
často podmáčené vlivem vysoké hladiny spodní vody. Probíhá v nich běžné lesní
hospodaření (mimo území NPR). Jeřábi vodí do lesních porostů zpravidla větší mláďata.
Menší mláďata vodí do lesních porostů pouze pokud navazují na litorální porosty v okolí
hnízdiště (např. Břehyně). Potravní stanoviště jsou na území PO zahrnuty v minimální míře,
více méně pro zajištění potřeby výchovy mláďat. Jejich stav je vyhovující. Vzhledem
k malému rozsahu potravních stanovišť zahrnutých v PO je rizikem případné umisťování
staveb do nových lokalit, které by mohlo způsobit opuštění těchto potravních stanovišť vlivem
rušení.
2.3.2. moták pochop (Circus aeruginosus)
Stavy motáka pochopa v Ptačí oblasti lze považovat za stagnující.
Hnízdním biotopem jsou litorální porosty (nejčastěji) rákosiny v blízkosti rybníků a v nivách
toků. Litorální porosty v okolí rybníků a niv jsou v dobrém stavu. V současnosti prováděné
managementové zásahy v litorálních porostech v MZCHÚ (kosení, budování tůní a kanálů)
respektují požadavky tohoto ptačího druhu. Redukce porostu rákosu probíhá na okrajích
rozsáhlých porostů kosením, v termínech minimalizujících možnost rušení hnízdících ptáků.
Zamokření litorálních porostů snižuje riziko predace hnízd. Důležitá je i stabilní hladina vody,
aby nedošlo k zatopení obsazených hnízd. Na Heřmanickém rybníce a Jestřebských
slatinách jsou litorální porosty, vzhledem k jejich rozloze, využívány k hnízdění málo
početně, pravděpodobně v souvislosti s nestabilní, resp. nízkou nebo žádnou hladinou vody
v porostech.
Hnízdní biotopy jsou ve vyhovujícím stavu. U dosud méně využívaných hnízdišť v rozlehlých
litorálních porostech by bylo možné zvýšit jejich atraktivitu zajištěním vyšší vodní hladiny,
resp. jejich nevysychání.
Potravními stanovišti jsou otevřené plochy – louky, pole, litorál v okolí hnízdišť. Za potravou
ptáci létají z větší části mimo vlastní území PO. Louky a pole jsou běžným způsobem
zemědělsky obhospodařovány. Pole se vyskytují spíše ve vzdálenějších místech od hnízdišť.
Vzhledem k charakteru ploch (úrodnost, podmáčení), historickému a současnému využívání
(sklizeň sena, pastva) lze předpokládat, že nedojde k nežádoucí změně v hospodaření
8
(intenzivní zemědělská výroba). Louky jsou zpravidla jednosečné, sklizeň obvykle probíhá na
přelomu června a července. Potravní stanoviště jsou na území PO zahrnuta v minimální
míře. Vzhledem k malému rozsahu potravních stanovišť zahrnutých v PO je rizikem případné
umisťování staveb do nových lokalit, které by mohlo způsobit opuštění těchto potravních
stanovišť vlivem rušení.
Stav potravních stanovišť je vyhovující, jejich plocha na území PO je minimální. Vzhledem
k malému rozsahu vymezení území s ohledem na potřeby jednotlivých druhů ptáků, které
jsou předmětem ochrany, nejsou známy další potenciálně vhodné biotopy využitelné
k získávání potravy tímto druhem.
2.3.3. slavík modráček (Luscinia svecica cyanecula)
Současný trend stavu druhu v PO se jeví jako stoupající.
Tento druh je vázán na porosty rákosin s přítomností keřů. Potravní stanoviště se víceméně
shodují s hnízdišti. Preferuje rákosové porosty s přítomností vodní hladiny. Hlavním
hnízdištěm na území PO jsou rozsáhlé litorální (rákosové) porosty Novozámeckého rybníka.
Dalšími lokalitami s hnízdním výskytem jsou Jestřebské slatiny, Heřmanický rybník a
Břehyně, resp. jejich litorální porosty.
Stav hnízdišť i potravních stanovišť je vyhovující. Je třeba sledovat dynamiku zarůstání
litorálních porostů dřevinami a jejich terestrializaci (vysoušení) vlivem zanášení vodních
ploch sedimenty.
Několik dalších potenciálních hnízdišť se nachází v nivě Ploučnice a v litorálech dalších
rybníků.
2.3.4. lelek lesní (Caprimulgus europaeus)
Současný trend stavu druhu v PO se jeví jako klesající vlivem změny v hospodaření
na lokalitách jeho výskytu (zejména absence vojenské činnosti – disturbance povrchu).
Lelek je vázán na lesní paseky a otevřené plochy mladších stromových výsadeb (přibližně do
stáří porostu 7–10 let), vzniklé v důsledku lesního hospodaření. Za přirozená stanoviště
tohoto druhu lze označit vřesoviště na extrémních stanovištích a rozvolněné porosty
rašelinných borů v okolí Břehyňského rybníka, Hradčanských rybníků a tzv. Pustého rybníka.
Jestliže vegetace na hnízdišti přesáhne výšku cca 50 – 70 cm, tak vyhledává jiné vhodnější
lokality. Na hnízdištích (otevřených plochách) jsou důležitými prvky skupinky stromů, které
využívá k úkrytu v průběhu dne a při toku, resp. obhajobě teritoria. Distribuce tohoto druhu je
mimo zemědělské pozemky, porosty rákosu, vodní plochy a sídla v oblasti víceméně
roztroušená. Nejvyšších koncentrací dosahuje v místech původně intenzívně využívaných
pro vojenské účely. Jedná se o prostory Hradčanského letiště a Vrchbělské střelnice. Na
rozsáhlých plochách vřesovišť i podmáčených ostřicových porostů v současnosti probíhají
sukcesní změny – dochází zde k dynamickému zarůstání otevřených ploch stromy a keři,
především břízou a borovicí. Zarůstáním těchto dvou lokalit dochází k významnému poklesu
hnízdících párů.
Stav biotopů využívaných k hnízdění je nevyhovující. Vzhledem k dynamickému zarůstání
ploch a nejasnostem kolem budoucího využívání některých ploch je žádoucí provést co
nejdříve vhodné asanační zásahy a stav pozorně monitorovat.
Potenciálními vhodnými biotopy jsou podmáčené rašelinné bory mezi Břehyní a
Hradčanskými rybníky – lokalita Pustý rybník. Tato lokalita je navzdory její dostatečné ploše
využívána k hnízdění nepočetně, pravděpodobně vlivem provedených meliorací – odvodnění
lesních porostů a s tím spojeným intenzivnějším lesním hospodařením – zalesněním.
Potravní stanoviště jsou vzhledem k teritorialitě druhu patrně do jisté míry shodná s hnízdišti.
Podle údajů z telemetrického sledování však někteří samci létají i poměrně daleko,
pravděpodobně za potravou. Lelek lesní loví velký hmyz v lesních porostech, často na jejich
9
okrajích a na otevřených plochách. S oblibou loví v blízkosti pastvin, kde dochází vlivem
přítomnosti hospodářských zvířat ke koncentraci hmyzu.
Stav potravních stanovišť se zdá být vyhovující, ačkoliv konkrétní údaje chybí. V PO není
prováděná plošná aplikace biocidů, která by mohla mít výrazný vliv na potravní základnu
lelka (hmyz). Za negativní lze považovat zarůstání otevřených ploch a absence pastvy na
travnatých plochách. Potencialitu potravních stanovišť či jejich vhodnost k získávání potravy
by bylo možno zvýšit odstraňováním náletu na otevřených plochách v blízkosti hlavních
hnízdišť (Vrchbělská střelnice, Hradčanské letiště), popř. vhodnou údržbou (pastvou).
2.3.5. skřivan lesní (Lullula arborea)
Početnost populace tohoto druhu v oblasti se jeví jako stagnující. Hnízdištěm jsou vřesoviště,
otevřené plochy uvnitř lesů a na okrajích lesních porostů. Potravní stanoviště se víceméně
shodují s hnízdišti, protože sběr potravy probíhá v jejich blízkosti. Lokalizace hnízda bývá na
okrajích porostů či pasek v trávě, u kořenových náběhů pařezů nebo mezi nově vysázenými
řádky stromků. Preferuje borové porosty na písčitém podkladu. Vzhledem ke způsobu
lesního hospodaření je možné označit jeho distribuci na lesní půdě jako roztroušenou,
závislou na momentálním stavu lesních porostů. Existence širokých pásů bez stromů podél
bývalých vojenských cest i mozaika pasek s písčitým podkladem vytváří vhodné příležitosti
k hnízdění na řadě míst PO. Vyšší hnízdní hustotu vykazuje v místech zaniklé osady Strážov
i na bývalé vojenské střelnici Vrchbělá, která je však ohrožena probíhajícími sukcesními
změnami.
Stav biotopů využívaných k hnízdění a sběru potravy je nevyhovující. Vzhledem
k dynamickému zarůstání ploch a nejasnostem kolem budoucího využívání některých ploch
je žádoucí provést co nejdříve vhodné asanační zásahy a stav pozorně monitorovat.
Potenciálními vhodnými biotopy jsou podmáčené rašelinné bory mezi Břehyní a
Hradčanskými rybníky – lokalita Pustý rybník. Tato lokalita je navzdory její dostatečné ploše
využívána k hnízdění nepočetně, pravděpodobně vlivem provedených meliorací – odvodnění
lesních porostů a s tím spojeným intenzivnějším lesním hospodařením. V PO není
prováděná plošná aplikace biocidů, která by mohla mít výrazný vliv na potravní základnu
skřivana (hmyz).
2.4
Optimální způsoby využívání ptačí oblasti
2.4.1. Vhodné způsoby využívání PO ve vztahu ke kvalitě biotopů
Ve vztahu k ekologickým nárokům jednotlivých druhů ptáků, které jsou předmětem ochrany
PO lze biotopy rozdělit na 2 typy – mokřadní biotopy a jejich okolí (jeřáb popelavý, moták
pochop a slavík modráček) a lesní biotopy (lelek lesní, skřivan lesní).
Mokřadní biotopy jsou hnízdištěm pro 3 výše uvedené druhy ptáků. Širší okolí hnízdišť jeřába
popelavého a motáka pochopa je zdrojem jejich potravy.
Obecně lze říci, že vhodným způsobem obhospodařování jsou aktivity vedoucí k udržení
současné rozlohy rákosových porostů, jejich diverzifikace (rozčlenění sítí kanálů), udržení
stabilní hladiny vody v průběhu hnízdění, vyloučení aplikace biocidů v bezprostředním okolí
hnízdišť.
Hospodaření na rybnících by mělo být dvouhorkové, popř. vícehorkové s vyváženými
obsádkami ryb (jak kvantitativně, tak kvalitativně), s vyloučením použití biocidů. Aplikací
biocidů by došlo k likvidaci zejména bezobratlých živočichů, kteří jsou hlavní potravou mláďat
slavíka modráčka a důležitou složkou v potravním řetězci druhů sbírajích potravu v litorálních
posrostech rybníků či jejich bezprostředním okolí (jeřáb popelavý, moták pochop). Aplikaci
biocidů včetně vápnění rybníků lze akceptovat pouze v případě nutnosti řešení závažných
problémů spojených s rybníkářským hospodařením s využitím biocidů netoxických pro ptáky.
Hladina rybníků by měla být stabilní od 1. 3. do 31. 7. Rozsáhlé rákosové porosty
10
Novozámeckého rybníka by bylo vhodné rozčlenit sítí mělkých kanálů (prům. hloubka 30 cm,
šířka 3 m) a v rákosinách bez volné vodní plochy by bylo vhodné vybudovat tůně. Mokřadní
louky v okolí hnízdišť a okraje rákosin by bylo třeba pravidelně kosit nejdříve od 15. 7., na
malých plochách mimo bezprostřední okolí hnízdních lokalit jeřába popelavého a motáka
pochopa i v dřívějších termínech. Expandující keřové porosty v rákosinách by bylo vhodné
odstraňovat v intervalu 1x za 5–15 let dle intenzity zarůstání. Sportovní rybolov lze
akceptovat na Hradčanských rybnících v době od 1. 8. do 31. 12. Na Novozámeckém
rybníce by mělo být provedeno postupné odbahnění a odstranění sedimentů způsobujících
terestrializaci rákosových porostů. Na Jestřebských slatinách by měly být zachovány
rákosové porosty a obnoven přirozený rozliv Robečského potoka, mokřadní louky by měly
být udržovány kosením a vyřezáváním náletu. Na vhodných místech by bylo vhodné
vybudovat tůně.
Na řece Ploučnici by bylo žádoucí omezit její turistické využívání (vodáci, tábory), resp.
stanovit úseky se zákazem táboření a usměrnit turistické aktivity v okolí Máchova jezera,
především jeho části zahrnuté do PO (NPP Swamp).
Pole a louky v okolí mokřadů by bylo vhodné obhospodařovat běžným způsobem
s vyloučením plošné aplikace biocidů. Na polích by měla být ponechávána strniště do konce
září. Měly by být podporovány plochy pícnin a obilovin v bezprostředním okolí hnízdišť.
Pro lesní druhy ptáků je vhodné udržet raná sukcesní stadia lesa v jádrových místech
výskytu (víceméně plochy bezlesí udržované v minulosti vojenskými aktivitami), v borových
porostech vytvářet mozaiku různověkých porostů s vytěženými pasekami.
Jádrové území (bývalá vojenská střelnice Vrchbělá a Hradčanské letiště) by bylo vhodné
využívat jako bezlesí k produkci štěpky, popř. palivového dřeva, dále by bylo žádoucí
neprovádět zde zalesnění, resp. nepřevádět pozemky na lesní. Na bezlesých otevřených
stanovištích by bylo vhodné odstraňovat nálet v intervalu 10–15 let s ponecháním výstavků
borovic, popř. skupin 5–10 stromů s odstraněním vyřezané hmoty (využití na štěpku,
palivové dřevo). K udržení bezlesí lze využívat i strhování drnu, motokrosové typy aktivit,
vypalování vřesovišť – s plošným a časovým omezením. Vřesovištní a travnaté plochy by
bylo vhodné přepásat hospodářskými zvířaty.
V borových porostech a na suchých stanovištích by bylo vhodné preferovat pasečný způsob
hospodaření s velikostí pasek do 2 ha, s ponecháním výstavků borovic a provedením
lesnických prací (příprava půdy, úklid klestu, atp.) od 15. 8. do 31. 3. Bylo by třeba využít
přirozené obnovy na borových stanovištích s možností prodloužení doby zajištění porostu.
Vhodné by též bylo podporovat zachování plochy starších porostů nad 130 let s nižším
zakmeněním a omezením údržby melioračních kanálů zamezovat odvodňování lesních
porostů, které urychluje zalesnění (zarůstání) porostů. Žádoucí je vyloučení plošné aplikace
insekticidů. Zarůstající plochy vřesovišť a travin navazující na Vrchbělskou střelnici a
Hradčanské letiště by bylo vhodné využívat k pastvě hospodářských zvířat, která zvyšují
množství hmyzu na potravních stanovištích.
2.4.2. Vhodné způsoby využívání PO s přímým vlivem na jedince druhů, jež jsou
předmětem ochrany PO
jeřáb popelavý
-
-
Na polích by bylo vhodné zachovat strniště po sklizni obilí do konce září a zamezit
zalesňování, odvodňování a zastavění otevřených ploch luk a polí v sousedství hnízdních
lokalit (vodění nevzletných mláďat za potravou).
Měly by být snižovány stavy prasete divokého na území s historickým a
současným hnízdním výskytem druhu, zejména v rákosových porostech a v jejich okolí
s využitím jejich odchytu.
11
-
-
V průběhu hnízdní sezóny by nemělo být manipulováno s vodní hladinou a měla by být
zajištěna taková výše vodní hladiny, aby bylo zabezpečeno zavodnění rákosin po celou
hnízdní sezónu.
Vedení drátů vysokého napětí v blízkosti hnízdišť a pravidelně navštěvovaných
potravních stanovišť by mělo být realizováno podzemním kabelem.
moták pochop
-
-
-
-
-
Bylo by vhodné zamezit zalesňování a zastavění otevřených ploch luk a polí v sousedství
hnízdních lokalit (potravní stanoviště).
Měly by být snižovány stavy prasete divokého na území s historickým a
současným hnízdním výskytem druhu, zejména v rákosových porostech a v jejich okolí
s využitím jejich odchytu.
Mělo by být vyloučeno použití rodenticidů a insekticidů na loukách a polích v době
výskytu tohoto druhu na hnízdních lokalitách e jejich okolí. Aplikaci uvedených biocidů lze
akceptovat pouze v případě nutnosti řešení závažných problémů spojených se
zemědělským hospodařením s využitím biocidů netoxických pro ptáky.
V průběhu hnízdní sezóny by nemělo být manipulováno s vodní hladinou a měla by být
zajištěna taková výše vodní hladiny, aby bylo zabezpečeno zavodnění rákosin po celou
hnízdní sezónu.
V případě zjištění zahnízdění v agrocenózách by měla být informace o lokalizaci hnízd
předána kompetentním úřadům a s hospodařícími subjekty by následně měla být
dohodnuta ochranná opatření (např. bezzásahové pásmo okolo hnízda).
Vedení drátů vysokého napětí v blízkosti hnízdišť a pravidelně navštěvovaných
potravních stanovišť by mělo být realizováno podzemním kabelem.
slavík modráček
-
-
Měla by být zajištěna taková výše vodní hladiny, aby bylo zajištěno zavodnění rákosin po
celou hnízdní sezónu a v jejím průběhu by nemělo být manipulováno s vodní hladinou.
Na hlavních hnízdištích (Novozámecký rybník) by mělo být prováděno mozaikovité
odstraňování biomasy (sečení, stržení drnu) v závislosti na intenzitě zarůstání. Podle
potřeby by měl být prováděn výřez dřevin v rákosinách, čímž by mělo být zamezeno
jejich dalšímu zarůstání.
Pomocí sítě úzkých hlubších vodních kanálů by měla být zvýšena délka okrajů rákosin a
tím by mělo být diverzifikováno hnízdní prostředí druhu.
Měly by být snižovány stavy prasete divokého na území rezervací, zejména v rákosových
porostech.
lelek lesní
-
-
-
Vhodná by byla likvidace náletu dřevin, pastva, sečení, stržení drnu, rozorání povrchu
půdy, vypalování otevřených ploch na klíčových lokalitách (zejm. Vrchbělská střelnice,
Hradčanské letiště) s cílem periodicky blokovat postup sukcese a tak udržet rané
sukcesní stadium lesa přibližně do stáří porostu 7–10 let.
Na vyřezaných plochách by měly být ponechány výstavky a skupiny dřevin.
Na vybraných místech na zemědělské půdě by mělo být zajištěno provádění extenzivní
pastvy hospodářských zvířat, která brání sukcesi a zvyšuje potravní nabídku hmyzu (viz.
zákres v příloze 5.2.6.). Jedná se o travnaté porosty v okolí Vrchbělské střelnice. Dalšími
vhodnými lokalitami jsou plochy vřesovišt v severní části Vrchbělské střelnice, na
Hradčanském letišti, případně v lokalitě Strážov.
Mělo by být zamezeno odvodňování vhodných lokalit, které nejsou dosud, oproti jejich
reálnému potenciálu, početně využívané (zejména Pustý rybník – viz kapitola 3.4.8.)
V borových porostech na přirozených stanovištích by měly být lesy obhospodařovány
pasečným hospodařením, přičemž velikost pasek u takovýchto borových porostů může
být až do 2 ha.
12
-
Lesní práce, které by mohly mít vliv na hnízdění (příprava půdy, probírky), by měly být
směřovány do období mimo hnízdění (tedy mimo období od 15. 4. do 15. 8.).
Měly by být vyloučeny hromadné sportovní aktivity prováděné volně v lesních porostech
(zejm. orientační běhy) v hnízdním období.
Neměly by být používány plošně insekticidy.
skřivan lesní
-
Měl by být blokován postup sukcese na lokalitách, které jsou pro druh klíčové, a mělo by
se směřovat k udržení ranného sukcesního stadia přibližně do stáří porostu 3–5 let.
Měl by být zachován výskyt holých písčitých ploch bez vegetace, příp. s nízkou bylinnou
vegetací, například zoráním pásů v porostu nebo periodickým vypalováním.
Nemělo by být povolováno plošné používání insekticidů.
Lesní práce, které by mohly mít vliv na hnízdění (příprava půdy, probírky), by měly být
směřovány mimo období hnízdění (od 1. 4. do 31. 7.).
Měly by být vyloučeny hromadné sportovní aktivity prováděné volně v lesních porostech
(zejm. orientační běhy) v hnízdním období.
2.5 Aktuální stav využívání území ptačí oblasti
2.5.1. Aktuální stav využívání PO ve vztahu ke kvalitě biotopů
Co se týče rybníků, na Novozámeckém rybníce, Břehyni a Máchově jezeře je rybářské
hospodaření přizpůsobeno požadavkům OOP – obsádky ryb jsou kvantitativně i kvalitativně
stanoveny tak, aby nedocházelo vlivem hospodaření k poškozování ekosystému rybníka
včetně litorálních porostů. Manipulace s hladinou rybníka je prováděna v souladu
s manipulačními řády (Novozámecký rybník – schválen 26. 3. 2002 OÚ Č. Lípa č.j. RŽP
1931/02/B; Máchovo jezero – schválen 13. 5. 2008 OÚ Č. Lípa č.j. ŽP
717/716/8581/97/2408/98/A-232; Břehyně – zpracován říjen 1997). V rozsáhlých rákosových
porostech Novozámeckého rybníka byly v roce 2007 vytvořeny 4 mělké kanály (prům.
hloubka 30 cm, šířka 3 m). Na Heřmanickém rybníce probíhá běžné rybářské hospodaření.
Z minulých let jsou známy problémy s napouštěním rybníka po výlovu v důsledku
minimálního přítoku vody do rybníka. Na Hradčanských rybnících proběhla revitalizace 2
rybníků – Vavrouškova a Strážovského rybníka. Hospodaření by mělo být extenzivní, rybníky
nejsou využívané ke sportovnímu rybolovu. Na rybnících chybí odečítací latě pro kontrolu
stavu vodní hladiny, resp. manipulace s hladinou.
Mokřadní louky v okolí hnízdišť a okraje rákosin jsou každoročně koseny, v okolí
Novozámeckého rybníka a Břehyně nejdříve od 15. 7., na malých plochách mimo
bezprostřední okolí hnízdních lokalit jeřába popelavého a motáka pochopa i v dřívějších
termínech. Prostor Jestřebských slatin zarůstá dřevinami, okrajové plochy jsou
obhospodařovány jako louky, v menší míře jako pole. Na dílčích plochách probíhá kosení
rákosu (Baronský rybník, Shnilé louky).
Ploučnice je v úseku od Hradčan intenzivně využívána vodáky a v období červenec – srpen
k táboření.
V posledních letech intenzivně sílí tlak na turistické využívání území (turistika, cykloturistika).
Území je využíváno pro provozování nelegálních vyjížděk terénních motorových vozidel.
Není známo používání pesticidů na loukách nebo polích na území PO.
V okolí Novozámeckého a Heřmanického rybníka je plánována plošně omezená výstavba.
V borových porostech probíhá běžné pasečné hospodaření s velikostí pasek do 2 ha,
s mechanickou přípravou půdy (LHP 2004–2013 pro LHC Doksy – LČR; LHP 2007–2016 pro
LHC Břehyně – VLS; LHP 2001–2010 pro LHC Lesy obce Jestřebí – obec Jestřebí).
V posledních 2 letech je při těžbě využívána technologie harvestorů. V prostoru Vrchbělské
střelnice a Hradčanského letiště nejsou prováděny žádné hospodářské aktivity a plochy
zarůstají dřevinami. V současné době probíhá převod pozemků ze společnosti PRIVUM
(Ministerstvo pro místní rozvoj) na různé subjekty (VLS, obce, kraj) a je velké potenciální
13
riziko snahy o zalesňování těchto dlouhodobě bezlesých ploch. Chemická ochrana je
používána v minimální míře. Jedná se o feromonové lapače, repelentní nátěry a herbicidy na
zalesňovaných pasekách zarůstajících buření. V lesních porostech spravovaných VLS ČR, s.
p., jsou používány tyto biocidy: herbicidy na potlačení buřeně v zalesňovaných pasekách
v období duben až květen – ROUNDUP RAPID 40 l (riziko vyplývající z použití přípravku je
při dodržení návodu na použití a správné aplikaci pro ptáky přijatelné), ROUNDUP BIACTIV;
přípravky na asanaci skládek dřeva v období červen až srpen (insekticidy) – VAZTAK 10SC
10 l s barvivem SKOLICIT; repelenty proti zvěři v období září až listopad – NIVUS,
MORSUVIN, AVERSOL. Negativní vliv použití těchto přípravků nebyl do současné doby
zaznamenán.
2.5.2. Aktuální stav využívání PO – činnosti s přímým vlivem na jedince druhů, jež
jsou předmětem ochrany PO
jeřáb popelavý, moták pochop
Běžné myslivecké hospodaření nedokáže snížit vysoké stavy prasete divokého zejména
v okolí Novozámeckého rybníka a na území Jestřebských slatin. Nejsou využívaná další
opatření ke snižování stavu této zvěře (odchytová zařízení).
Na Heřmanickém rybníce v případě nevhodného vypouštění nedojde k napuštění rybníka
do začátku hnízdní doby.
Elektrické vedení je v blízkosti hnízdišť a potravních stanovišť realizováno nadzemním
vedením bez vedení podzemním kabelem či s umístěním zvýrazňujících doplňků na
vedení eliminujících riziko kolize ptáků.
-
-
lelek lesní, skřivan lesní
Je zde realizováno běžné lesní hospodaření bez využití přirozené obnovy borových
porostů, které v prostoru i čase snižuje plochu bezlesí.
Údržba melioračních kanálů v prostoru Pustého rybníka (mezi Břehyní a Hradčanskými
rybníky) – dochází tak ke změně vodního režimu, odvodnění silně podmáčených ploch,
což vede k nahrazování rozvolněných rašelinných lesních porostů kulturními lesními
porosty s vysokým zapojením stromů.
Území je využíváno pro provozování nelegálních vyjížděk terénních motorových vozidel.
-
2.6
Činnosti, aktivity a jevy vyžadující realizaci ochranných opatření
Následující tabulka podává přehled a základní charakteristiku činností, aktivit a jevů na
území PO, které mají či by v dohledné době mohly mít negativní vliv na druhy, jež jsou
předmětem ochrany PO. Jednotlivé faktory jsou v pořadí označeném čísly z tabulky popsány
v dalším textu této kapitoly následujícím pod tabulkou. Na takto členěný přehled navazuje
s korespondujícím číslováním v kapitole 3.2. přehled jednotlivých opatření odpovídajících na
tyto ohrožující faktory.
Ohrožující faktor
2.6.1. Manipulace
s vodní hladinou
rybníků
Druh
Časová
specifikace
celoročně
jeřáb
popelavý,
moták
pochop, slavík
modráček
2.6.2. Zanášení
jeřáb
celoročně
Novozámeckého
popelavý,
rybníka bahnem a moták
pískem
pochop, slavík
modráček
14
Prostorová specifikace
rybníky
Novozámecký rybník
Významno
st faktoru
středně až
vysoce
významný
faktor
významný
v dlouhodobém
horizontu
2.6.3. Změna
způsobu
obhospodařování
Hradčanských
rybníků
2.6.4. Vysoké
stavy černé zvěře
jeřáb
jaro, léto
popelavý,
moták pochop
jeřáb
období
popelavý,
hnízdění
moták pochop
a slavík
modráček
Hradčanské rybníky
zejména rozsáhlé
rákosiny v okolí
Novozámeckého rybníka
a Břehyně, ale faktor do
jisté míry ovlivňuje celou
PO
2.6.5. Nárazy
jeřáb
celoročně,
v ochranném pásmu NPR
ptáků do drátů
popelavý,
zejména však na jižní straně
vysokého napětí
moták pochop na podzim
Novozámeckého rybníka,
(vedení 35 kV)
a to z prostoru vodáren ve
směru na Jestřebí podél
přístupové cesty, délka
asi 2 km.
2.6.6. Rušení v
jeřáb
jaro, léto
zejména Strážov, lesní
hnízdní době –
popelavý,
celky v okolí
turistika, táboření, lelek lesní,
Heřmanického rybníka,
sportovní aktivity, skřivan lesní
oblast nivy Ploučnice mezi
hromadné akce
Veselím a Hradčany
bez povolení
(Meandry), lesy v NPR
Břehyňský rybník i v části
Pecopala, lesní pozemky
v bývalém VVP, které jsou
zahrnuty v PO
2.6.7. Změna
všechny
celoročně
celoplošně
využití území
předměty
ochrany PO
2.6.8. Sukcese na lelek lesní a
celoročně
Vrchbělská střelnice,
otevřených
skřivan lesní
Hradčanské letiště
plochách
2.6.9. Nevhodné
lelek lesní
15. 4. – 15. 8. na lesní půdě celoplošně
způsoby lesního
skřivan lesní
1. 4. – 31. 7.
hospodaření
2.6.10. Použití
lelek lesní
15. 4. – 15. 8. lesy
biocidů na lesních
skřivan lesní
1. 4. – 31. 7.
pozemcích
2.6.11. Převod
lelek lesní,
celoročně
Vrchbělská střelnice
pozemků a jejich
skřivan lesní
zalesňování
potenciálně
významný
faktor
středně
(lokálně
vysoce)
významný
faktor
středně
významný
faktor
středně
významný
faktor
potenciálně
významný
faktor
vysoce
významný
faktor
významný
faktor
potenciálně
významný
faktor
potenciálně
významný
faktor
2.6.1. Manipulace s vodní hladinou rybníků
Rybníky v PO jsou předmětem rybářského obhospodařování, což s sebou nese určité
požadavky na nastavení a manipulaci s úrovní vodní hladiny. Problém je z hlediska PO dvojí
– nastavení úrovně „stálé“ vodní hladiny a kolísání (manipulace s hladinou) během hnízdního
období. Břehyňský a nově i Novozámecký rybník mají dvouhorkový systém hospodaření, na
Heřmanickém rybníce je hospodaření jednohorkové, chová se tu násadová ryba.
Heřmanický rybník je vypouštěn na podzim, většinou v listopadu, díky absenci přítoku se ale
často nestačí do jara napustit, což má negativní vliv na následující hnízdní sezónu. Na
rybníce došlo v minulých desetiletích díky akumulaci sedimentů ke změně vodních poměrů a
15
v současnosti je při dodržení letního cejchu (který pochází z roku 1898) velká část rákosin
nedostatečně zavodněná a louky na jižním břehu v okolí vodárny vysychají.
2.6.2. Zanášení Novozámeckého rybníka bahnem a pískem
Jedná se o dlouhodobý problém. Část nánosů pochází z minulosti a je písčitého charakteru,
protože se jedná o splachy z Provodínské pískovny. Po změně technologie a vybudování
odkalovací nádrže toto nebezpečí již nehrozí. Navíc je ve směru od Doks splavování
zastaveno přehrazením potoka v prostoru Slunečního dvora (PR Slunečný dvůr) i jakousi
zátkou nánosů z dřívějšího období, která se nachází asi 600 m od silnice Jestřebí – Provodín
ve směru do rybníka (tam mizí přítoková strouha), a voda teče širokým proudem. K tomu je v
poslední době častějším vypouštěním rybníka část bahna z přední části rybníka
odplavována. Díky výše uvedeným skutečnostem se intenzita zanášení ve srovnání s 80.
lety minulého století snížila. K zanášení rybníka však částečně stále dochází depozicí
odumřelé vegetace. Dlouhodobě dochází k vytlačení vody z rybníka k okrajům, podmáčení a
zarůstání okolních luk křovinnou vegetací (Salix sp.). Za posledních 30–40 let byl
zaznamenán postup vegetace na severním břehu, u Karas, asi o 10–15 m ve směru do
středu rybníka. S odbahněním rybníka se v různých projektech počítalo a jen kvůli vysokým
nákladům se jeho provedení nerealizovalo. Do budoucna hrozí vlivem zarůstání úbytek
druhů volné vodní hladiny ve prospěch druhů rákosinových a křovinných. V krátkodobém
hledisku tedy může mít proces dokonce pozitivní vliv na populace druhů, které jsou
předmětem ochrany. Jedná se však o velmi pozvolný postup, který se může během několika
desítek let vést k velmi nepříznivé situaci.
2.6.3. Změna způsobu obhospodařování Hradčanských rybníků
Hradčanské rybníky byly v posledních letech revitalizovány (Vavrouškův rybník, Strážovský
rybník) s využitím finanční podpory krajinotvorných programů. Obsádky ryb jsou extenzivní,
rybníky nejsou intenzivně rybářsky využívány. Vzhledem k atraktivitě území lze předpokládat
tlak na jejich komerční využívání (např. sportovní rybolov) a s tím spojenou snahu o
zvyšování rybích obsádek, omezování litorálních porostů za účelem zvýšení rozsahu volné
vodní plochy a vytváření loveckých stanovišť pro sportovní rybáře. Důsledkem by byl úbytek
potencionálně vhodných hnízdišť v litorálních porostech, zvýšené riziko rušení hnízdících
ptáků. Na rybnících chybí vodočetné latě, které umožňují kontrolu manipulace s vodní
hladinou.
2.6.4. Vysoké stavy černé zvěře
Rákosové porosty poskytují prasatům divokým (Sus scrofa) celoročně klidný úkryt i potravní
stanoviště. V poslední době došlo k přemnožení druhu. Početné skupiny prasat pronikají do
rákosin a mokřadů a predují snůšky i mláďata hnízdících ptáků. Pronikání prasat do těchto
porostů umožňuje i nízký stav vody v zazemněných litorálech rybníků.
2.6.5. Nárazy ptáků do drátů vysokého napětí (vedení 35 kV)
Tento faktor je významný v době snížené viditelnosti během roku, nejvíce však na podzim,
kdy vlivem hustých mlh je pod dráty nacházena řada uhynulých ptáků, zejména brodivých a
pěvců. Vzhledem k tomu, že je nalézán jen nepatrný zlomek uhynulých ptáků, lze faktor
považovat za rizikový i pro jeřába popelavého a motáka pochopa.
2.6.6. Rušení v hnízdní době – turistika, táboření, sportovní aktivity, hromadné akce
bez povolení
Území PO je velmi atraktivní k provádění těchto aktivit. V důsledku historického vývoje území
(bývalý VVP) dochází stále častěji k nerespektování vyhrazených tras (turistické a
cykloturistické trasy, tábořiště), omezení v ZCHÚ a k plošnému pohybu lidí volně v prostoru
PO. Tyto aktivity mají navíc stále rostoucí trend. Území je i díky husté síti lesních cest
16
využíváno k nepovoleným závodům terénních dopravních prostředků (off-roady, terénní
motocykly). Pohyb lidí na nevyhrazených trasách, popř. volně v porostech může způsobit
přímé ohrožení hnízd nebo rušení na hnízdištích s negativním vlivem na úspěšnost hnízdění.
V bývalém VVP chybí celková koncepce turistického využívání území PO (vymezení tábořišť,
tras apod.). Problémem jsou sportovní akce provozované mimo značené trasy či stávající
lesní cesty v hnízdním období. Největší riziko rušení je u lesních druhů hnízdících na zemi
(lelek lesní a skřivan lesní) a u jeřábů popelavých, u nichž lesy v sousedství rybníků
představují potravní stanoviště, na která vodí mláďata.
2.6.7. Změna využití území
Změna skladby ploch biotopů může mít za následek úbytek jak hnízdních, tak i potravních
stanovišť. To se týká zejména zalesňování zemědělských ploch a výstavby. Realizace
plošně rozsáhlejší výstavby v blízkosti hnízdišť může způsobit rušení citlivých druhů na
hnízdištích a následně opuštění těchto lokalit, což by bylo v rozporu s účelem PO. Do dnešní
doby zůstala značná část pozemků, zejména na území bývalého vojenského prostoru, ve
vlastnictví státu s předpokládaným převodem či prodejem různým subjektům (obce, kraj,
fyzické osoby), z čehož vyplývá riziko změny využití těchto pozemků. V současné chvíli je
nedořešené budoucí využití Hradčanského letiště, které navazuje na jedno z jádrových
území výskytu skřivana lesního a lelka lesního v PO.
2.6.8. Sukcese na otevřených plochách
Otevřené plochy jsou lokalitami vysokého významu v rámci PO. Sukcese pokračuje poměrně
rychle směrem k vývoji lesa. Má za následek mizení otevřených biotopů a v důsledku toho
ztrátu vhodných hnízdních biotopů. Původní otevřené plochy, které byly udržovány bezlesé
vojenskou výcvikovou činností, dynamicky zarůstají břízou a borovicí. Dochází tak
k postupné přeměně dříve otevřených ploch (vřesovišť) na husté lesní porosty, které nejsou
těmito druhy využívané ani jako hnízdiště ani jako potravní stanoviště. Výsledkem je
postupné opouštění těchto lokalit a pokles počtu hnízdících párů na území PO, který může
být vzhledem ke koncentraci hnízdících ptáků významný.
2.6.9. Nevhodné způsoby lesního hospodaření
Nevhodné je provádění lesnických prací (mechanizovaná příprava půdy, úklid klestu) na
vytěžených plochách v předhnízdním a hnízdním období, kdy dochází k přímému ohrožení
hnízd. Problémem je také obnovování starších borových porostů lesními porosty s vysokým
zápojem.
2.6.10. Použití biocidů na lesních pozemcích
Významnost faktoru závisí na lokalizaci a rozsahu, pokud by insekticid byl aplikován
v hnízdním nebo potravním teritoriu. Plošně rozsáhlá aplikace v předhnízdním a hnízdním
období může mít výrazně negativní vliv na úspěšnost hnízdění (snížení potravní nabídky).
Nevhodné použití látky (typ přípravku, množství, koncentrace, období) nebo nedodržení
předepsaného postupu aplikace může mít i přímý vliv na jednotlivé ptáky.
17
2.6.11. Převod pozemků a jejich zalesňování
Pozemky území bývalé Vrchbělské střelnice jsou z části ve správě společnosti PRIVUM,
dnes zastupované Ministerstvem pro místní rozvoj. Dochází k jejich převodu na různé
subjekty (VLS, obce). V případě zájmu správců či vlastníků pozemků o zalesnění těchto
ploch by došlo k negativním změnám v biotopu lelka lesního a skřivana lesního, k úbytku
preferovaného typu biotopu (vřesoviště s malým zápojem dřevinné vegetace).
3. PLÁN OPATŘENÍ
3.1.
Dlouhodobý plán opatření
Realizace níže uvedených opatření je nezbytná pro zachování a obnovu ekosystémů
významných pro ptačí druhy, které jsou předmětem ochrany PO. SDO slouží jako
podkladový materiál pro zajišťování péče o PO a výkon státní správy příslušných OOP na
území PO.
3.2
Zajištění požadavků druhů, které jsou předmětem ochrany
Tato kapitola shrnuje činnosti nutné k zajištění požadavků jednotlivých druhů, které jsou
předmětem ochrany PO. Kapitola navazuje na kapitoly 2.2. a 2.3.
3.2.1. Manipulace s vodní hladinou rybníků
U všech rybníků v PO je nutné vypouštění a manipulaci s výškou hladiny provádět až po
skončení hnízdní sezóny, tj. po 31. 7. Zároveň je třeba postupovat tak, aby do 1. 3. došlo
opět k napuštění na „stálou“ hladinu, kterou je žádoucí po celou hnízdní sezónu udržovat na
stejné úrovni. U Břehyně a Novozámeckého rybníka je třeba nastavit udržovanou hladinu
tak, aby byly zavodněním rákosin po celou hnízdní sezónu zajištěny vhodné podmínky pro
hnízdění jeřába a motáka pochopa bez nutnosti další manipulace s vodní hladinou. Na
Novozámeckém rybníce je třeba ověřit správnost nastavení výšky hladiny letního cejchu
vzhledem k míře podmáčení lučních porostů a případně iniciovat změnu jejího nastavení.
V případě Heřmanického rybníka je třeba provádět podzimní vypouštění co nejdříve na
podzim a zcela vyloučit jeho vypouštění v jarním termínu. Jediným spolehlivým řešením do
budoucna je zřejmě obnovení funkčního napájecího kanálu rybníka z řeky Ploučnice.
Částečným řešením by mohl být i přechod na dvouhorkový systém hospodaření.
3.2.2. Zanášení Novozámeckého rybníka bahnem
V horizontu příštích deseti let nejsou žádná opatření doporučována. Je třeba monitorovat
postup zanášení rybníka bahnem a v případě potřeby v dlouhodobém horizontu naplánovat
odbahnění rybníka se zřetelem na zájmy ochrany ptáků i dalších přírodních fenoménů.
18
3.2.3. Změna způsobu obhospodařování Hradčanských rybníků
V PR Hradčanské rybníky v případě rybářského využívání rybníků omezit sportovní rybaření
na mimohnízdní období (od 1. 8. do konce roku), stanoviště pro rybaření neumisťovat
v blízkosti litorálních porostů potenciálně využívaných ptáky k hnízdění. Zachovat litorální
porosty (hnízdiště) a extenzivní vícedruhovou rybí obsádku na úrovni současného stavu. Na
jednotlivá vypouštěcí zařízení instalovat vodočetné latě pro možnou kontrolu udržování
stabilní hladiny vody v rybnících.
3.2.4. Snížení vysokých stavů černé zvěře
V konkrétních lokalitách, kde hrozí riziko ohrožení hnízd prasaty divokými (např.
Novozámecký rybník), je třeba ve spolupráci s mysliveckými sdruženími snížit jejich stavy. Je
třeba dbát na dodržování plánů lovu, popř. po dohodě s hospodařícími subjekty provádět
intenzivnější lov v lokalitách, kde dochází ke koncentraci prasat. V případě nadměrného
negativního vlivu této zvěře provádět individuální ochranu známých hnízd za pomoci
pachových preparátů.
3.2.5. Nárazy ptáků do drátů vysokého napětí (vedení 35 kV)
Nápravné opatření je možno řešit ve dvou rovinách, o kterých je třeba jednat se společností
ČEZ, a. s.:
1. Odstranit venkovní vedení 35 kV na jižní hranici NPR Novozámecký rybník (od vodáren ve
směru do Jestřebí) a nahradit toto vedení podzemním kabelovým vedením.
2. Opatřit nadzemní vedení 35 kV vhodnými zvýrazňujícími doplňky eliminujícími riziko kolize
ptáků s vodiči elektrické energie.
3.2.6. Rušení v hnízdní době – turistika, táboření, sportovní aktivity, hromadné akce
bez povolení
Důsledně dbát na dodržování zákonných ustanovení, zejména při plánování hromadných
akcí prováděných mimo stávající cyklistické a turistické trasy, a zabránit tak rušivým
aktivitám v období hnízdění ptáků. Vytvořit koncepci využití území k rekreaci a sportu s cílem
eliminace nadměrného využívání některých lokalit (niva Ploučnice, Strážov), usměrnění
pohybu návštěvníků a cíleného odklonu od lokalit, kde hrozí nadměrné rušení ptáků
(Břehyně, Hradčanské stěny) v hnízdní době, tj. od 1. 2. do 31. 7. Spolupracovat
s informačními středisky v území (Doksy, Hradčany).
3.2.7. Zabránění nevhodným změnám využití území
Pro zachování charakteru území, tedy i vhodného území pro chráněné druhy ptáků, je
důležité na větších plochách výrazně neměnit jejich stávající využití. Individuálně posuzovat
jednotlivé záměry se změnou využití pozemků. Nepovolovat plošně rozsáhlejší změny
biotopů (zalesnění, zástavba), zejména v blízkosti stabilních hnízdišť a pravidelně
využívaných potravních stanovišť.
19
3.2.8. Omezení sukcese na otevřených plochách
Na vybraných plochách (viz kap. 3.4.2., 3.4.6., 3.4.7. a 3.4.9.) provést vyřezání náletu. Při
vyřezávání nechat výstavky borovice či malé skupinky stromů, které ptáci využívají při toku
nebo jako úkryt (lelek přes den). Vytvořit mozaiku biotopů s převahou otevřených ploch.
Otevřené plochy udržovat zejména v místech stávajících vřesovišť, písčitých nerovností a
tam, kde není v současné době kvalitní mladý lesní porost. Potenciálně vhodné sukcesně
vzniklé porosty mohou být zachovány (porosty vyžadující minimální výchovné zásahy).
Bylinné patro udržovat řídce zapojené mozaikovitým kosením spojeným s (částečným)
stržením drnu či rozoráním malých plošek nebo pásů, popřípadě s mozaikovitým
vypalováním vegetace. Zásahy by měly být prováděny mimo období přítomnosti skřivana
lesního a lelka lesního na hnízdišti (tj. mimo období od 1. 3. do 31. 8.). Otevřená vřesoviště a
další bylinné či travní porosty lze udržovat i za pomocí extenzivní pastvy ovcí nebo koz (na
zemědělské půdě je možné využití agroenvironmentálních programů).
V období mimo hnízdění je možné na Vrchbělské střelnici podporovat využití k aktivitám
simulujícím původní vojenskou činnost (ukázky vojenské techniky apod.).
3.2.9. Úprava lesního hospodaření
Celoplošnou přípravu půdy na lesních pasekách provádět v hnízdní době skřivana lesního a
lelka lesního (tj. od 1. 4. do 31. 7., případně s ohledem na aktuální průběh hnízdní sezóny
lelka až do 15. 8.) pouze po průzkumu dotčených ploch z důvodu zamezení přímého
ohrožení hnízd. Na vhodných, hospodářsky méně cenných lokalitách (podmáčené plochy
v okolí Břehyně, Pustý rybník) podpořit výběrným způsobem hospodaření (výběr jedinců či
skupin k vytěžení) rozvolněný charakter porostu. V přirozených borových porostech
neomezovat těžbu porostů do 2 ha.
3.2.10. Použití biocidů na lesních pozemcích
Pro zachování dostatečné potravní nabídky je důležité používání biocidů pouze v míře
nezbytné pro ochranu lesních porostů a cíleně v ohrožených lokalitách. Použité prostředky je
třeba vybírat s ohledem na možnou toxicitu pro ptáky – je nutné dbát na to, aby toxicita byla
co nejnižší. Plošnou leteckou aplikaci biocidů lze povolovat pouze v případě mimořádných
kalamit. Použití insekticidů lze akceptovat jen v případě použití v lapačích.
3.2.11 Převod pozemků a jejich zalesňování
Je potřeba ověřit rozsah pozemků ve vlastnictví společnosti PRIVUM popř. státu a usilovat o
převod pozemků na AOPK ČR, popř. zamezit změně ve využívání pozemků, resp. jejich
zařazení do porostní půdy.
20
3.3
Opatření správního charakteru
Vymezené plochy s potřebou udržování bezlesého charakteru u Hradčanského letiště a
Vrchbělské střelnice (viz kapitola 3.4.6. a 3.4.7.) je třeba vyjmout z režimu běžného
hospodaření dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, což je v zásadě možné provést několika
způsoby. Jednou z možností je vyčlenění pozemků z pozemků určených k plnění funkcí lesa
a změna druhu pozemku spolu se způsobem užívání v evidenci KN (rozhodnutí orgánu
státní správy lesů v pochybnostech dle § 3 zákona o lesích). Dále je možné podat žádost na
orgán státní správy lesů o omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa, dle § 15
zákona o lesích. V případě, že by plochy zůstaly v rámci porostní plochy, lze také odchylky
řešit podle § 36 zákona o lesích (převedením na lesy zvláštního určení). Vhodné řešení je
třeba zvolit v závislosti na konkrétních podmínkách, místních zvyklostech a dohodě
s vlastníkem.
Zvýšení odlovu prasat divokých v okolí Novozámeckého rybníka a Jestřebských slatin je
žádoucím opatřením. Pro realizaci snižování počtů černé zvěře je třeba zpracovat návrh dle
§ 39 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, dle něhož OOP navrhuje snížit stavy zvěře.
Při zpracování LHP v oblasti Pustého rybníka je třeba zapracovat následující opatření:
stanovení porostů se sníženým zakmeněním (0,7), podpora přirozené obnovy ve vybraných
porostech.
Do zpracovávaných plánů péče zohledňovat požadavky předmětů ochrany PO.
3.4
•
Vymezení lokalit s podrobně plánovaným managementem
jeřáb popelavý a moták pochop
NPR Novozámecký rybník (1)
Jestřebské slatiny (2)
PR Hradčanské rybníky (3)
NPR Břehyně-Pecopala (4)
Heřmanický rybník (5)
•
lelek lesní a skřivan lesní
Vrchbělá (6)
Hradčanské letiště (7)
Pustý rybník (8)
Strážov (9)
•
slavík modráček
NPR Novozámecký rybník (1)
21
3.4.1. NPR Novozámecký rybník
Stárnoucí rybník založený pravděpodobně ve 14. století. Přes značnou rozlohu NPR (368,27
ha) má vlastní vodní plocha jen necelých 60 ha (údaj změřený z aktuálního ortofoto snímku
Správou CHKO Kokořínsko v r. 2007). Největší část je porostlá souvislými rákosinami (asi
200 ha), velkoplošně se vyskytují bažinné olšiny, porosty křovinných vrb a mokřadní louky.
Kulturní bory a duboborové lesy, případně pole a úhory leží většinou na vyvýšených místech
v ochranném pásmu rezervace. Rybník je napájen dvěma přítoky, Mlýnským a Bobřím
potokem, vytéká z něj Robečský potok. Lokalita hostí 3–4 páry jeřába popelavého, 7 párů
motáka pochopa a 15 párů slavíka modráčka (2007). V minulém století došlo k zásadnímu
ústupu od hospodaření na plochách mimo rybník a také k usazování sedimentu v rybníku.
Rybník byl v posledních 3 letech na zimu vypouštěn za účelem provádění technických oprav
hráze a výpustního zařízení. Po předchozích opravách byl rybník na zimu vypouštěn a
k napouštění docházelo až začátkem dubna, což způsobovalo střet zájmů z hlediska výskytu
a hnízdění jeřábů popelavých a dalších vodních ptáků. V současné době je hlavní část
rekonstrukce rybníka ukončena a v návrhu rybničního hospodaření se počítá s podzimním
vypouštěním rybníka jednou za 2–3 roky.
Pro omlazení a rozčlenění rákosin a pro zabránění jejich dalšímu zazemňování je žádoucí
provádět v mimohnízdním období mozaikovité odstraňování biomasy (sečení, stržení drnu)
s periodou 2–10 let dle intenzity zarůstání rákosem a zazemňování, spojené podle potřeby
s výřezem dřevin. Pro zajištění zavodnění rákosin a jejich větší pestrost by bylo vhodné
pomístní rozčlenění soustavou asi 4 m širokých kanálů (které by však neměly být přímo
propojeny s volnou vodní hladinou) a otevřených vodních ploch (tůní). Cílem by měly být
diverzifikované litorální porosty s přítomností jak hustých kompaktních rákosových porostů,
tak raných stádií sukcese rákosin s velkým podílem rozhraní voda/porost. Lokality pro
navržené zákroky jsou vymezeny v mapové příloze 5.2.1.
Celková výměra ploch, na kterých jsou doporučována opatření, je následující: odstraňování
biomasy – 15,46 ha, kosení luk – 43,16 ha, kosení litorálního porostu s tříletou periodou –
1,88 ha.
3.4.2. Jestřebské slatiny
Komplex slatinných luk mezi Starými Splavy a Jestřebím po obou stranách Mlýnského
potoka (včetně vytěženého rašeliniště známého pod místním názvem Shnilé louky).
V současné době je připravováno vyhlášení tohoto území jako NPP. Lokalita hostí 1–2 páry
jeřába popelavého a 0–1 pár motáka pochopa (2007). Louky severně i jižně od
Konvalinkového vrchu byly postiženy odvodňováním již ve 30. letech minulého století. V r.
1957 bylo prohloubeno koryto Mlýnského potoka o 0,5 m. Do počátku 70. let byly louky podél
Mlýnského potoka spásány. V dalších letech došlo k postupnému ústupu od hospodaření a
území tak bylo ponecháno samovolnému vývoji. V době používání parních lokomotiv území
několikrát vyhořelo a nastal prudký nástup náletových dřevin, zejména olše a břízy, takže na
mnoha místech se dnes nachází vzrostlý les. Neuspokojivý vodní režim (rozsáhlé odvodnění
území melioračními kanály) je možné řešit zpracováním a následnou realizací projektu na
revitalizaci Mlýnského potoka tak, aby došlo ke zvýšení hladiny vody. V současné době
probíhá kosení luk severně od Konvalinkového vrchu a v prostoru bývalého Baronského
rybníka, realizované AOPK ČR, střediskem Liberec. Pro zamezení sukcese by bylo žádoucí
obnovit i mozaikovité sekání.
Oblast vytěženého rašeliniště (Shnilé louky) na levém břehu Mlýnského potoka zarůstá
náletem břízy a borovice lesní. Asanační zásahy zde v minulosti zajišťoval OÚ v České Lípě,
nyní je zajišťuje AOPK ČR – středisko Liberec. Management v současnosti zohledňuje
především botanické hledisko, je proto žádoucí efekty monitorovat a v případě střetu se
zájmy PO péči modifikovat.
Na Jestřebských slatinách v oblasti Shnilých luk by bylo vhodné vytvořit 2 tůně členitého
tvaru o rozměrech asi 10x15m a prohloubit dno Baronského rybníka. Na několika plochách je
22
třeba přistoupit k odstranění náletových dřevin. Na dalších plochách je třeba provádět
udržovací management mozaikovitým nebo pásovým sečením luk (např. ponechat každých
50 m neposečený pás cca 10 m široký), podle potřeby spojeným s výřezem náletových
dřevin. Sečení je třeba provádět až po 15. 7. z důvodu zamezení rušení hnízdících jeřábů,
eventuelně dalších ptáků hnízdících na zemi (chřástal polní, bekasina otavní). Uvedené
zákroky jsou vymezeny v mapové příloze 5.2.2.
Celková výměra ploch, na kterých jsou doporučována opatření, je následující: odstraňování
biomasy s desetiletou periodou – 4,23 ha, kosení litorálního porostu s tříletou periodou –
10,51 ha, kosení luk – 34,39 ha.
3.4.3. PR Hradčanské rybníky
Soustava lesních rybníků vybudovaných v 15. století na Hradčanském potoce v pořadí
Černý, Vavrouškův, Strážovský, Držník a přítoková část Hradčanského rybníka na ploše
144,65 ha, k.ú. Hradčany nad Ploučnicí. Přes poškození způsobené sovětskými vojsky
představují rybníky s přilehlými rašeliništi, zamokřenými loukami a lesními porosty cenné
území pro výskyt i hnízdění jeřábů popelavých a motáka pochopa (v r. 2007 zde hnízdil 1 pár
jeřába popelavého a 0–1 pár motáka pochopa). Hráze některých rybníků byly poškozené.
Vavrouškův rybník byl revitalizován v r. 1998. Strážovský rybník v r. 2007. Poškozena
zůstává pouze hráz Černého rybníka, který je bez stálé hladiny průtočný. Plán péče navrhuje
management na 7 plochách nelesní vegetace včetně rašelinných enkláv a podmáčených luk,
a to kosením i odstraňováním náletových dřevin. Je potřebné zajistit udržení dobrého stavu
lokality, zejména správnou manipulací s hladinami nádrží (viz kap. 2.4.3.) a stanovit vhodné
využívání (regulovaný sportovní rybolov).
V prostoru Černého rybníka a jeho okolí by bylo vhodné vybudovat 1–3 malé tůně a
zachovat mokřad v prostoru bývalého rybníka. Uvedená opatření jsou vymezena v mapové
příloze 5.2.3.
Celková výměra plochy, na které je doporučováno kosení vegetace 1x za 3 roky, je 0,74 ha.
3.4.4. NPR Břehyně-Pecopala
Plošně jedno z nejrozsáhlejších maloplošných zvláště chráněných území v ČR, které
rozděluje silnice Doksy – Mimoň. Jižní část tvoří Břehyňský rybník s přilehlými rákosinami,
mokřady, rašelinnými a podmáčenými loukami a na ně navazujícími lesními porosty.
Severní, převážně lesnatá část Pecopaly je tvořena pískovcovou krou, prostoupenou
čedičem. Území je protkáno četnými roklemi porostlými bukovým lesem, který má
v některých místech pralesovitý charakter. Lokalita hostí 4–6 párů jeřába popelavého a 2–3
páry motáka pochopa.
Škodlivé jevy v území se projevují zvýšenou návštěvností veřejnosti (turistika, koupání),
nepovoleným sportovním rybařením a zejména vysokými stavy zvěře mufloní a daňčí.
Přerušení pravidelné údržby vodních kanálů vedlo ke zvýšení vodní hladiny, následovalo
prohloubení kanálů a odvodnění úseku ve východní části rezervace.
Suché louky jsou v území sekány, mokřadní zůstávají bez zásahu nebo jsou koseny jen
částečně. Na plochách vymezených v mapové příloze 5.2.4. bude prováděno kosení rákosu
a likvidace náletu v intervalu 1x za 3 roky popřípadě delším dle intenzity zárůstání
mokřadních ploch a to v období, kdy nedochází k rušení hnízdících ptáků. Při zpřístupňování
území je třeba zachovat klidové zóny okolo známých i potenciálních hnízdišť orla mořského,
čápa černého apod. Je žádoucí dlouhodobě monitorovat proces sukcese a zazemňování
rybníka a podle výsledků případně realizovat další opatření.
Celková výměra ploch, na kterých jsou doporučována opatření, je následující: kosení
litorálního porostu s tříletou periodou – 7,57 ha, kosení luk – 0,57 ha.
23
3.4.5. Heřmanický rybník
Historický rybník o rozloze cca 18,07 ha (vodní plocha asi 9 ha, zbytek mokřadní biotopy)
obklopený vyrovnanou mozaikou lesních porostů, zemědělské půdy, otevřených ploch
mokřadů a vodní hladiny. Rybník je bez přítoku, tzv. nebeský, takže po podzimním výlovu
dlouho trvá, než se znovu naplní a na plnou vodní hladinu se rybník dostává až na jaře (po
tání sněhu či vydatných deštích), v sušších létech má vody minimum nebo i úplně vysychá.
Odtok směřuje do Ploučnice. Způsob rybářského hospodaření na Heřmanickém rybníce je
v současnosti jednohorkový, slouží pro chov násadové ryby. Z hlediska OP jsou nežádoucí
pozdní výlovy, neboť rybník se pak často nestihne naplnit a zůstává přes léto na nízké vodě.
Důsledkem je zhoršení prostředí pro hnízdění vodních ptáků a dobrá přístupnost rákosin,
která má za následek sníženou hnízdní úspěšnost ptáků, mimo jiné i díky zvýšené predaci
prasaty divokými. Negativně je ovlivněno i rozmnožování obojživelníků, vážek a řady dalších
živočichů. Lokalita není chráněna jako ZCHÚ. Lokalita je pravidelným hnízdištěm 1 páru
jeřába popelavého a 2–3 párů motáka pochopa.
Z hlediska managementu je především potřeba zlepšit vodní režim rybníka – zajistit vhodnou
manipulaci s hladinou rybníka tak, aby došlo k jeho včasnému napuštění (do 1. 3.), zabránit
letnímu vysychání a pokračujícímu zazemňování. Stabilizace vodního režimu by měla
zabránit možnému riziku nezahnízdění mokřadních druhů ptáků z důvodu vyschnutí rákosin
a také by měla výrazně omezit riziko predace snůšek prasaty divokými v rákosinách.
Možným řešením je obnova dnes již nefunkční napájecí strouhy z Ploučnice. Z dalších
asanačních zásahů je vhodné kosení mokřadní louky severně od rybníka s periodickým
mozaikovitým vysekáváním rákosu a náletových dřevin a tím udržení či zvýšení diverzity
biotopů. Uvedené zákroky jsou vymezeny v mapové příloze 5.2.5.
Celková výměra ploch, na kterých jsou doporučována opatření, je následující: kosení
litorálního porostu s tříletou periodou – 3,72 ha, kosení luk – 5,59 ha.
3.4.6. Vrchbělá
Bývalá vojenská střelnice a tankodrom obklopený lesem. Otevřené plochy v různém stádiu
sukcese, většinou bez podmáčení. Nacházejí se zde holé písčité plochy, travinná
společenstva, vřesové porosty i náletové porosty břízy a borovice. Při okrajích lemovaných
vzrostlým borovým lesem rostou staré exempláře borovice lesní.
Dochází zde k velmi rychlému zarůstání náletem a ke zmenšování otevřených ploch. Lokalita
je zatížena množstvím munice, která je v současné době likvidována, přesto je pod silným
tlakem myslivců, houbařů a sportovců.
Lokalita je místem s vysokou denzitou hnízdících párů lelka lesního, naprosto prioritní
v rámci území PO – odhad celkového počtu činí 15–20 hnízdících párů. Skřivan lesní zde
hnízdí pravidelně ve stabilním počtu, počet hnízdících párů se odhaduje na 5–8.
Jádrové území by mělo zabírat minimálně severní polovinu bývalé vojenské střelnice, která
je tvořena mozaikou bezlesých částí a částí zarostlých náletem dřevin. Vhodným asanačním
zásahem na lokalitě by bylo periodické mozaikovité kosení a odstraňování náletů, spojené s
(částečným) stržením drnu či rozoráním malých plošek nebo pásů, popřípadě mozaikovité
vypalování vegetace. Dalším vhodným opatřením by mohlo být extenzivní pasení na části
území nebo v jeho sousedství. Plochy pro doporučovaná opatření jsou vymezeny v mapové
příloze 5.2.6. Na vymezených plochách je doporučován následující postup: plochy, které
jsou i v současné době porostlé řídkou vegetací (bývalá rozsáhlá vřesoviště, extrémně suchá
stanoviště), udržovat v bezlesém stavu pravidelnými zásahy (vyřezávání náletu 1x za 3–5
let, eventuálně pastva); plocha segmentu min. 30x30 m. V okolí těchto segmentů v šíři cca
20 m provádět vyřezávání náletu 1x za 10 – 20 let, ponechávat jednotlivé výstavky borovice
lesní a skupiny stromů o počtu 5 – 10 jedinců.
Celková výměra plochy, na které je doporučován výše uvedený postup, je 122,90 ha, plochy
označené za vhodné k využití jako extenzivní pastviny mají výměru 111,54 ha.
24
3.4.7. Hradčanské letiště
Jedná se o východní část bývalého vojenského letiště v Hradčanech včetně nezalesněných
ploch nárazníkové zóny a pasek v okolních lesních porostech, které sahají až do
navazujícího prostoru Hradčanských rybníků. Část přilehající k rozjezdovým dráhám je sušší
s porosty vřesu a rozptýlenými břízami, východní část včetně pasek je částečně podmáčená.
Vegetace terénních depresí je tvořena ostřicemi, břízami a olšinami. Při okrajích rostou
solitérní exempláře borovice lesní. Jádrové území zahrnuje i podmáčené borové lesy při
březích Hradčanských rybníků.
Na pozemcích Hradčanského letiště probíhá rychlá sukcese směrem k lesnímu porostu,
pionýrskou dřevinou v tomto směru je bříza a borovice. V lesních porostech na okrajích
lokality se běžným způsobem hospodaří.
Průzkum v letech 2003 a 2004 prokázal výskyt 3–4 teritoriálních samců lelka lesního, což
umožňuje odhadnout počet hnízdících párů na 6–10. Počet párů skřivana lesního je podle
průzkumu z r. 2006 možno odhadnout na 4–5 párů.
Plochy pro doporučované odstranění náletu o rozloze 46,56 ha stejně jako plochy s dalšími
doporučovanými zásahy jsou vymezeny v mapové příloze 5.2.7. Velmi žádoucím asanačním
zásahem na lokalitě je mozaikovité kosení a odstraňování náletů, spojené s (částečným)
stržením drnu či rozoráním malých plošek nebo pásů, popřípadě mozaikovité vypalování
vegetace. Dále jsou vymezeny plochy (vřesoviště), které budou udržovány bezlesé, pak lesní
plochy s běžným hospodařením a přechodové zóny (prostory s různým stupněm sukcese
dřevinnou vegetací, udržované výřezem dřevin dle rychlosti zarůstání). Pro údržbu
otevřených ploch na zemědělské půdě lze využít i pastvu ovcí nebo koz (agroenvironmentální programy).
Celková výměra plochy, na které je doporučován výše uvedený management, je 46,57 ha,
plochy označené za vhodné k využití jako extenzivní pastviny mají výměru 18,80 ha.
3.4.8. Pustý rybník
Odvodněné rašeliniště navazující na podmáčené porosty u východního břehu Břehyňského
rybníka. Jádrové území tvoří několik silně zamokřených ploch s rozvolněnými porosty břízy a
borovice. Jedná se o odvodněním degradované rašeliniště s porosty brusnicovitých a třtiny.
Sušší místa pokrývají poměrně staré porosty smrku a borovice s několika pasekami.
V oblasti byl prokázán v letech 2003 a 2004 výskyt 5 samců lelka lesního, vzhledem
k nedostatečné prozkoumanosti území lze však očekávat počet 5–10 párů.
Je nutné potlačovat sukcesní změny (vyřezáváním dřevin) a zabránit vysychání lokality
stabilizací vodního režimu v území, které má přirozeně vysokou hladinu spodní vody
(instalace hradítek v melioračních kanálech).
V rašelinném boru na přechodu mezi
rašeliništěm (okolí melioračních kanálů) a lesními porosty je třeba provést snížení
zakmenění jednotlivým nebo skupinovým výběrem. Uvedené zákroky jsou vymezeny
v mapové příloze 5.2.8.
3.4.9. Strážov
Lesem obklopená otevřená enkláva na místech bývalé obce se solitérními listnatými stromy.
Travinné společenstvo s místy velmi řídkou vegetací i holými plochami. V okolních lesních
porostech je několik pasek.
V této lokalitě byl v r. 2002 prokázán výskyt 1 páru lelka lesního a 3 párů skřivana lesního.
Je třeba sledovat průběh sukcesních změn a podle výsledku rozhodnout o vhodných
opatřeních (kosení, vyřezávání náletu, strhnutí drnu). Je třeba rozvolnit okrajové náletové
porosty, plocha kde je tento management doporučován, má rozlohu 1,03 ha (viz mapová
příloha 5.2.9).
25
3.5
Řešení konfliktů s jinými předměty ochrany, popř. významnými druhy v území
Území ptačí oblasti je v překryvu s několika MZCHÚ a EVL, kde v současné době probíhá
management prováděný z hlediska botanického a s ohledem na další předměty ochrany.
Jelikož jsou zároveň brány v potaz nároky předmětů ochrany PO, daří se v současnosti
požadavky různých druhů skloubit a případné konflikty jsou řešeny vhodným nastavením
managementu. Je však nutné zajistit, aby byl management i do budoucna plánován
v souladu se zájmy předmětů ochrany PO, a opatření v případě nutnosti modifikovat.
Specifikace probíhajících managementových opatření na jednotlivých lokalitách:
Novozámecký rybník – v současnosti probíhá kosení mokřadních luk a rákosin na
lokalitách Grulichova, Petrova a Krédlova louka u Jestřebí, pás podél Střeleckého ostrova,
severní břeh u Sochora a jižní břeh – oblast u vodárny (Motýlí louka a okolí). Cílem tohoto
opatření je omezení zarůstání rákosem, udržení a obnova mokřadních luk, které jsou
významnými potravními stanovišti jeřába popelavého a motáka pochopa. Z hlediska
efektivity potlačení rákosu by bylo ideální sekat některé lokality už v 2. polovině června. V tu
dobu by ale mohlo dojít ke konfliktu s pozdním/náhradním hnízděním jeřába a motáka
pochopa nebo druhým hnízděním slavíka modráčka. Termín seče je proto nutné přizpůsobit
tak, aby nedošlo k rušení při hnízdění uvedených druhů, tj. přesunout do poloviny července.
Pouze na dílčích plochách, kde bude docházet k razantnímu zarůstání rákosem, může být
provedena seč již v červnu, a to pouze v případě, že v blízkosti vymezené dílčí plochy (do
200 m) není recentně obsazení hnízdo jeřába popelavého či motáka pochopa.
V lučních porostech rostou vzácné druhy vstavačovitých rostlin, ostřic, mech srpnatka
fermežová (Drepanocladus vernicosus) a dále se zde vyskytují modrásek bahenní a
očkovaný (Maculinea teleius a Maculinea nausithous) i další hmyzí druhy. Prováděný
management je proto třeba sladit způsobem, který je přijatelný jak pro tyto zvláště chráněné
druhy tak pro předměty ochrany ptačí oblasti: je vhodné důsledně dodržovat šachovnicový
způsob sekání, nesekat plochy celoplošně a při kosení ponechávat nepokosené pásy.
V rákosině na jižním břehu byl r. 2006 vysekán volný pás propojující rybník s mokřadními
loukami, jehož cílem je zpřístupnění luk pro druhy hnízdící na rybníce (např. podpora
opětovného zahnízdění husy velké). Dále bylo na jižním břehu v r. 2006 vytvořeno několik
mělkých tůní, především pro podporu výskytu obojživelníků, vážek a dalších bezobratlých.
Pro zamezení konfliktu s předměty ochrany ptačí oblasti musí být realizace takovýchto
specifických opatření prováděna výhradně na podzim či v zimě (mimo období hnízdění).
Jestřebské slatiny – management formou kosení probíhá v prostoru bývalého Baronského
rybníka, na Shnilých loukách, Slunečním dvoře a pod Konvalinkovým vrchem. Cílem
prováděného opatření je udržení a obnova mokřadních luk s výskytem vstavačovitých,
naturového druhu popelivky sibiřské (Ligularia sibirica), vzácných ostřic a podpora populací
vzácných druhů hmyzu. Sečení jednotlivých lokalit probíhá v současnosti od přelomu června
a července (Baronský rybník) do srpna, podle průběhu počasí někde až do září. Konflikt
s prováděným managementem je principielně stejný jako na Novozámeckém rybníce, včetně
jeho řešení (viz výše). Při kosení na Baronském rybníce jsou respektovány požadavky
rostlinných druhů, pro které je prováděno. V blízkosti této lokality nebylo dosud
zaznamenáno hnízdění jeřába popelavého ani motáka pochopa. Do budoucna ho však,
vzhledem k charakteru lokality, nelze vyloučit. Kosení je pak nutné posoudit dle aktuální
situace tak, aby do 200 m od obsazeného hnízda nebyla seč realizována v době sezení na
vejcích a prvních 14 dní vodění mláďat. Také narušení drnu jeho stržením nebo pojezdem
těžkou technikou na Shnilých loukách je možné provádět pouze v mimohnízdním období.
Břehyňský rybník – Správa CHKO Kokořínsko provádí management formou kosení
v rozsahu 0,8 ha na lokalitě s výskytem orchideje měkkyně bažinné (Hammarbya paludosa)
za účelem potlačení porostů rákosu. Rozpor mezi ideálním termínem kosení z hlediska
potlačení rákosu a termínem vhodným pro zachování klidu při hnízdění je třeba řešit
obdobným způsobem, jako je popsáno u lokality Novozámecký rybník. Vzhledem k malé
26
ploše kosené plochy v porovnání s rozlohou přilehlé rákosiny je nicméně možné na této
lokalitě častěji umožnit dřívější seč (červen) – vždy po individuálním posouzení.
Swamp a Hradčanské rybníky – management je Správou CHKO Kokořínsko prováděn na
následujících lokalitách: prostor nad Hradčanským rybníkem (kosení a odstraňování
náletových dřevin s cílem udržet otevřené rašelinné plochy), rybník Držník (cyklické kosení
drobných ploch vpravo nad hrází, cílem je potlačení rákosu a podpora konkurenčně méně
zdatných druhů vzácných rostlin), Vavrouškův a Černý rybník (kosení s cílem udržení
nízkostébelných ostřicových mokřadů), Swamp (sekání a odstraňování náletu). Rozpor mezi
ideálním termínem kosení z hlediska potlačení rákosu a termínem vhodným pro zachování
klidu při hnízdění je třeba řešit obdobným způsobem, jako je popsáno u lokality
Novozámecký rybník. Výřez náletových dřevin je nutné provádět mimo období hnízdění
předmětných druhů.
4.
ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE
4.1
Použité podklady a zdroje informací
Plány péče:
FORMANOVÁ I., (1997): Plán péče pro PR Slunečný dvůr na období 1998–2007. Ms., p. 1–3 +
mapky atd.
KOLEKTIV AUTORŮ AOPK ČR., (2001): Plán péče pro NPR Břehyně-Pecopala na období
2002–2010. Ms., p. 1–24.
KUNCOVÁ J., BÁRTOVÁ Z., (1996): Plán péče pro zvláště chráněné území NPP Swamp. Ms.,
nestránkováno (p. 1–5 + mapky a tabulky).
KUNCOVÁ J., KOUTECKÝ B. a kol., (1997): Plán péče pro navrženou národní přírodní rezervaci
Dokeské pískovce a mokřady. Ms. p. 1–84 + mapky, tabulky.
KUNCOVÁ J., VODRÁČEK J., BÁRTOVÁ Z., (1996): Plán péče pro zvláště chráněné území NPR
Břehyně-Pecopala na období od roku 1997 do roku 2006. Ms., nestránkováno (p. 1–6 +
mapky a tabulky).
KUNCOVÁ J., VONDRÁČEK J., KOUTECKÝ B., (1997): Plán péče pro národní přírodní rezervaci
Břehyně-Pecopala na období 1997–2006. Ms., nestránkováno (p. 1–7 +1 mapka).
TUROŇOVÁ D., (2001): Plán péče pro PR Hradčanské rybníky na období 2001–2005, nelesní
ekosystémy. Ms. p. 1–8 + mapky.
Odborné prameny:
BOBEK M., PEŠKE L., ŠIMEK J., POJER F., A LAGARDE F. (2001): Hnízdění jeřába popelavého
(Grus grus) na území České republiky v roce 2000. Zprávy ČSO, 52: 10–12.
BURGESS N.D., EVANS C.E. & SORENSEN J. (1990): The Management of Lowland Heath for
Nightjars at Minsmere, Suffolk, Great Britain. Journal of Environmental Management, 31:
351–359.
FAINA R., PŘIKRYL I. (2002): Novozámecký rybník: hydrobiologie a rybářské hospodaření na
přelomu tisíciletí. Příroda, Praha, 20: 171–175.
FILIP K. (2002): Ornitofauna Novozámeckého rybníka se zaměřením na řády dlouhokřídlých
(Charadriiformes), šplhavců (Piciformes) a pěvců (Passeriformes). Příroda, Praha, 20:
123–135.
HONCŮ M. (1991): Změny početního stavu vodních ptáků na rybnících Českolipska. Panurus
3: 177–192.
HONCŮ M. (1992): Změny ve složení avifauny okresu Česká Lípa. Sborník příspěvků a
informačních článků Seminář zoologů českých, moravských a slezských muzeí ve Starých
Splavech u Č. Lípy. OVM Č. Lípa., p. 16–22.
HONCŮ M., KURKA P. (1992): Novozámecký rybník a Břehyňský rybník. In: HORA J., KAŇUCH
P. (1992): Významná ptačí území v Evropě. Československo. Československá sekce
ICBP. Praha, p. 62–63.
27
KUNCOVÁ J., VONDRÁČEK J. (1994): Sledování botanických a zoologických poměrů na
vybraných mokřadech mezinárodního významu v severočeském regionu (Novozámecký a
Břehyňský rybník) Ms, 39 str. + 9 tab. Uloženo in AOPK, středisko Ústí n. L.
KURKA P. (1991): První prokázané hnízdění jeřába popelavého, Grus grus, v
Československu. Sylvia, 28: 89–94.
KURKA P. (1997): Dílčí podkladová zpráva k navrhované národní přírodní rezervaci Dokeské
pískovce a mokřady. Ornitologický průzkum území. Bezděz, 5: 559–569.
KURKA P. (1997): Život mořských orlů na severu Čech. Čas. Jizerské a Lužické hory, 2(7–8):
8–9.
KURKA P., VITÁČEK Z. (1991): Podpora hnízdění orla mořského na Českolipsku. Atlas
ohrožených rostlin a živočichů. Nika, 9: 283.
LORENZ T. (2005): Velikost populace lelka lesního (Caprimulgus europaeus) v bývalém VVP
Ralsko. Bezděz 14: 211–220.
PETŘÍČEK V., PLESNÍK J a kol. (1996): The Czech Republic. In: IUCN: Tanks and Thyme –
Biodiversity in Former Soviet Military Areas in Central Europe. Gland, Switzerland and
Cambridge, UK, pp. 1–42.
PRANGE H. (1989) Der Graue Kranich. Die neue Brehm.Bücherei, p. 1–272.
TUROŇOVÁ D., ed. (2002): Národní přírodní rezervace Novozámecký rybník: přírodovědecké
průzkumy a péče o chráněné území. Příroda, 20: 1–176.
TUROŇOVÁ D., RYCHTAŘÍK P. (2002): Vegetace národní přírodní rezervace Novozámecký
rybník a návrh péče o chráněné území. Příroda, 20: 25–51.
SEIFERT H. (1990): Bestandsaufnahme des Ziegenmelkrs (Caprimulgus europaeus) auf dem
Truppenübungs- und Schießplatz Haltern. Charadrius 26, Heft 2, 107–110.
ŠVETSKA M. (2007): Seznam registrovaných přípravků na ochranu lesa 2007. Lesnická
práce, 12: 1–56.
VONDRÁČEK J. (1991): Ornitologický průzkum úseku trasy plynovodu na území státní přírodní
rezervace Novozámecký rybník. ZO ČSOP 41/8, Ústí n. L.
VONDRÁČEK J. (1995): Avifauna NPR Břehyňský rybník. Fauna Boh. septen., 20: 43–65.
VONDRÁČEK J. (1996): Příspěvek k avifauně mokřadu Heřmanický rybník. Fauna Boh.
septen. 21: 65–76.
VONDRÁČEK J. (2002): Ornitologický průzkum národní přírodní rezervace Novozámecký
rybník. Příroda, 20: 96–128.
VONDRÁČEK J., HONCŮ M. (1990): Jeřáb popelavý (Grus grus L.) v Severočeském kraji.
Fauna Boh. septen., 14–15: 85–88.
Dále byly použity údaje z monitoringu jeřába popelavého, orla mořského, motáka pochopa,
lelka lesního, slavíka modráčka a skřivana lesního v PO Českolipsko – Dokeské pískovce a
mokřady, údaje z výzkumu avifauny Novozámeckého rybníka, údaje z Mezinárodního sčítání
vodních ptáků a také údaje z Mapování hnízdního rozšíření ptáků ČR v příslušných
mapovacích čtvercích (5353, 5453, 5454).
4.2
Souhrn doporučených opatření zpracovali
Mgr. Jakub Čejka, AOPK ČR, středisko Liberec, U jezu 10, 460 01 Liberec
RNDr. Miroslav Honců, Vlastivědné muzeum a galerie, nám. Osvobození 297, 470 01 Česká
Lípa
Mgr. David Lacina, AOPK ČR, Nuselská 39, 140 00 Praha 4
Ing. Tereza Lorencová, Česká zemědělská univerzita v Praze, fakulta životního prostředí,
Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 – Suchdol
Ing. Ladislav Pořízek, AOPK ČR – Správa CHKO Kokořínsko, Česká 49, 276 01 Mělník
Ing. Jan Procházka, AOPK ČR – Správa CHKO Kokořínsko, Česká 49, 276 01 Mělník
28
4.3
Seznam zkratek
AOPK ČR = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
EVL = evropsky významná lokalita
CHKO = chráněná krajinná oblast
CHOPAV = chráněná oblast přírodní akumulace vod
KÚ = krajský úřad
MZCHÚ = maloplošné zvláště chráněné území
NPP = národní přírodní památka
NPR = národní přírodní rezervace
PO = ptačí oblast
PP = přírodní památka
PR = přírodní rezervace
VLS ČR, s. p. = Vojenské lesy a statky ČR, státní podnik
VVP = vojenský výcvikový prostor
ZCHÚ = zvláště chráněné území
ZOPK = zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění
29
5.
PŘÍLOHY
5.1
Orientační mapa ptačí oblasti
30
5.2
Grafické vymezení lokalit s podrobně plánovaným managementem
Klad listů:
5.2.1. Doporučená opatření na ploše č. 1 – NPR Novozámecký rybník
5.2.2. Doporučená opatření na ploše č. 2 – Jestřebské slatiny
5.2.3. Doporučená opatření na ploše č. 3 – PR Hradčanské rybníky
5.2.4. Doporučená opatření na ploše č. 4 – NPR Břehyně-Pecopala
5.2.5. Doporučená opatření na ploše č. 5 – Heřmanický rybník
5.2.6. Doporučená opatření na ploše č. 6 – Vrchbělá
5.2.7. Doporučená opatření na ploše č. 7 – Hradčanské letiště
5.2.8. Doporučená opatření na ploše č. 8 – Pustý rybník
5.2.9. Doporučená opatření na ploše č. 9 – Strážov
Šrafované plochy v jednotlivých přílohách označují management prováděný podle stávajících
plánů péče.
31
32
33
34
35
36
Příloha č. 2
Rámcové směrnice péče o les v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj
V Rámcových směrnicích péče o les pro I. a II. zónu CHKO Kokořínsko - Máchův kraj jsou
oproti OPRL pro PLO č. 18 zohledněna specifika hospodaření dle zákona č. 114/1992 Sb., o
ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších úprav.
I. zóna CHKO:
Území, která jsou zařazena do I. zóny CHKO, jsou v některých případech současně
chráněna formou MZCHÚ (kategorie NPR, PR a PP). S ohledem na specifické předměty a
cíle ochrany jednotlivých MZCHÚ může mít péče o lesy různou formu (i když se jedná o lesní
porosty obdobného složení na obdobných stanovištích) a pro všechna MZCHÚ jsou
zpracovány Rámcové směrnice péče o les v plánech péče o tato území. Rámcové směrnice
pro I. zónu slouží pro území nezařazená v MZCHÚ.
Číselné označení cílových HS vychází z přílohy č. 4 k vyhlášce č. 83/1996 Sb. a je v I. zóně
upraveno pro kategorii lesa zvláštního určení, neboť lesy v I. zóně CHKO by mohly být do
této kategorie zařazeny jako lesy potřebné pro zachování biologické rozmanitosti.
II. zóna CHKO:
Pro území II. zóny jsou zpracovány Rámcové směrnice péče o les pro plošně nejvíce
zastoupené cílové HS. Specifické požadavky vyplývající ze zvláštního zaměření v lesích
zvláštního určení (např. v lesích příměstských a se zvýšenou rekreační funkcí) nejsou
v rámcových směrnicích řešeny.
III. (IV.) zóna CHKO:
Pro území III., příp. IV. zóny CHKO nejsou Rámcové směrnice péče o les v Plánu péče o
CHKO Kokořínsko - Máchův kraj kraj zpracovány. Pro území III., příp. IV. zóny se přebírají
Rámcové směrnice péče o les vypracované ÚHÚL Brandýs nad Labem a uvedené ve
schváleném Oblastním plánu rozvoje lesů (OPRL) pro Přírodní lesní oblast
č. 18 Severočeská pískovová plošina a Český ráj. Při jejich použití je však nutné promítnout
omezení vyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Vysvětlivky:
Cílová dřevinná skladba (CDS):
V rámci cílového HS optimalizované zastoupení dřevin v mýtném věku porostu, které
odpovídá přírodním podmínkám souboru. Cílové druhové skladby jsou u jednotlivých dřevin
udány v desítkách procent. Znaménko + vyjadřuje zastoupení nižší než 5 %.
Porostní typ:
Zařazení do porostního typu se provádí podle převládající dřeviny. Není-li pro převládající
dřeviny rozlišen porostní typ, řadí se do příbuzného porostního typu, a to MD do HS
„borového“, KL, JV, LP do „bukového“, OL, BR, OS, AK do porostního typu „ostatní listnaté“.
Hospodářský způsob:
podrostní – při němž obnova lesních porostů probíhá pod ochranou těženého
porostu
násečný – při němž obnova lesních porostů probíhá na souvisle vytěžené ploše, jejíž
šíře nepřekročí průměrnou výšku těženého porostu
holosečný – při němž obnova lesních porostů probíhá na souvisle vytěžené ploše,
širší než je průměrná výška těženého porostu
37
výběrný – při němž těžba za účelem obnovy a výchovy lesních porostů není časově
a prostorově rozlišena a uskutečňuje se výběrem jednotlivých stromů nebo skupin
stromů na ploše porostu
Obmýtí:
Je stanoveno jako plánovaná rámcová produkční doba lesních porostů, zařazených do
hospodářských souborů, udaná počtem let, zaokrouhleným na desítky. Obmýtí je možno od
průměrné hodnoty uvedené v rámcových směrnicích snížit v případě zhoršeného
zdravotního stavu porostů a naopak zvýšit v lesích zvláštního určení a v porostech se
speciálním managementem.
Obnovní doba:
Je plánovaná průměrná doba, která uplyne od zahájení do ukončení úmyslné obnovy lesního
porostu, zařazeného do hospodářského souboru udaná počtem let, zaokrouhleným na
desítky. Obnovní dobu je možno oproti průměrné hodnotě uvedené v rámcových směrnicích
zkrátit v případě obnovy porostů se zhoršeným zdravotním stavem.
Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostů:
Meliorační a zpevňující dřeviny pro příslušné cílové hospodářské soubory podle souborů
lesních typů jsou uvedeny příloze č. 4 vyhlášky 83/1996 Sb. Uvedená % MZD počítají s tím,
že některé dřeviny mohou být současně meliorační a zpevňující dřevinou i dřevinou hlavní.
38
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 1a)
Označení
Zóna CHKO
Soubory lesních typů
01
I.
Mimořádně
0Z, 0Y, 1X, 1Z, 1J, 2Z, 2Y, 3Z, 3Y, 3J, 4Z
860 ha
nepříznivá
stanoviště
Cílová druhová skladba dřevin
Blízká přirozené druhové skladbě
0Z BO9, BŘ1, DB
2Y DB7, BK2, BO1, HB, LP, BŘ+
0Y BO7, BK2, DB1, BŘ+
3Z BK5-6, DB3-4, BO1, LP+-2, BŘ+
1X DB5-10, LP+-2, HB+-1, BB+-2, BŘK, MK
3Y BK5-6, DB3, JD+-1, BO1-2, BŘ+-1
1Z DB8-10, BR +-1, HB+-1, LP+-1, BŘK+-1, MK
3J BK2-3, DB1, LP2-3, JV3, HB+-1, JD+-1, JL+-1
1J DB5-10, LP+-2, HB+-1, BB+-2, BŘK+-1, MK+-1
4Z BK6-7, DB1-2, BO1, BŘ+-1
2Z DB8, BK2, HB, BŘ, BB, LP+
Porostní typy
borový, smrkový
dubový, bukový
ostatní listnaté (BŘ)
Základní rozhodnutí
Kategorie lesa
Kategorie lesa
Kategorie lesa
les ochranný
les ochranný
les ochranný
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
fyzický věk
nepřetržitá
fyzický věk
nepřetržitá
fyzický věk
nepřetržitá
Meliorační a zpevňující dřeviny
Výčet dřevin: 0Z, 0Y, 3Z, 3Y, 4Z - BK, DB, JD, BŘ
1J - DB, JV, HB, LP, JL, BŘK, MK, BB, TŘ, JS
1X - DB, HB, LP, BB, BŘK, MK
2Z, 2Y - BK, DB, LP, BŘ, HB
1Z - DB, HB, LP, BŘ, BŘK, MK
3J - BK, JV, LP, DB, HB, JS, JL
% MZD
0Z, 0Y 5%
1X 90%
1J 95%
1Z 70%
3J 90%
2Z, 2Y 60%
3Z, 3Y, 4Z 30%
Hospodářský způsob
--- (účelové výběry)
Způsob obnovy a obnovní postup
Jednotlivým nebo skupinovým výběr případně podpořit přirozenou obnovu, v okrajových částech možno
použít clonné seče s přirozenou obnovou listnáčů (na 1J, 3J) a BO a SM (na 0Y). Extrémní části – skály,
sutě ponechat bez zásahu. Přirozenou obnovu možno doplnit vnesením chybějících dřevin ve hloučcích
nebo jednotlivě.
Péče o nálety, nárosty a kultury
Mezery do 0,04 nezalesňovat. Individuální ochrany výsadeb. Podpora vtroušených nebo vzácných dřevin
v nárostech.
Výchova porostů
Výchova jen v nezbytném případě v mladších porostech.
Potlačování geograficky nepůvodních druhů, podpora vtroušených nebo vzácných dřevin.
Opatření ochrany lesů
Jednotlivé souše ponechat bez asanace.
Doporučené technologie
Do skalnatých částí a sutí nezasahovat.
Poznámka
V MZCHÚ postup dle plánu péče.
Vybrané porosty (dohoda s vlastníkem lesa) ponechat bez zásahu.
39
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 1b)
Označení
Zóna CHKO
Soubory lesních typů
01
I.,II.
Mimořádně
0R
nepříznivá
stanoviště
Cílová druhová skladba dřevin
Blízká přirozené druhové skladbě
0R1, 0R2 BO 8-10, BR, BRP+-2, SM +-1
0R7 BO 2-5, BR, BRP 5-8, SM
260 ha
Porostní typy
borový
ostatní listnaté (BŘ)
Základní rozhodnutí
Kategorie lesa
Kategorie lesa
les ochranný
les ochranný
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
fyzický věk
nepřetržitá
fyzický věk
nepřetržitá
Meliorační a zpevňující dřeviny
Výčet dřevin: 0R - BRP
% MZD
5%
Hospodářský způsob
--- (účelové výběry)
Způsob obnovy a obnovní postup
Jednotlivým nebo skupinovým výběr případně podpořit přirozenou obnovu, do nejzamokřenějších částí
nezasahovat.
Péče o nálety, nárosty a kultury
Mezery do 0,04 nezalesňovat. Individuální ochrana případných výsadeb.
Výchova porostů
Výchova jen v nezbytném případě v mladších porostech.
Opatření ochrany lesů
Jednotlivé souše ponechat bez asanace.
Doporučené technologie
Technologie nepoškozující půdní povrch nasazené ve vhodném období (za zámrazu).
Poznámka
V MZCHÚ postup dle plánu péče.
Vybrané porosty (dohoda s vlastníkem lesa) ponechat bez zásahu.
V lokalitách s výskytem lelka lesního zachovat samovolně vzniklé proředění porostů, holiny nezalesňovat
ihned po vzniku - žádat o odklad zalesnění.
40
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 2a)
Označení
Zóna CHKO
Soubory lesních typů
12
I.
Přirozená borová
0K, 0M, 0N, 0O, 0P, 1M
stanoviště
Cílová druhová skladba dřevin
0K, 0M BO7-8, BŘ1-2, DB+-2, BK+-2
0N BO3-4, SM2-3, BK3, JD+-2, DB+-1, BŘ, KL, JL
0O, 0P BO5-6, DB2, JD1-2, BŘ+-1, SM
1M DB6, BO3, BŘ1, JŘ
Porostní typy
borový
smrkový
960 ha
ostatní listnaté (BŘ)
Základní rozhodnutí
Kategorie lesa
Kategorie lesa
Kategorie lesa
les zvláštního určení
les zvláštního určení
les zvláštního určení
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
120 (130)
20 (30)
110
30
80 (90)
v AK 70
20 (30)
Výčet dřevin:
% MZD
10 %
0N – 15 %
Meliorační a zpevňující dřeviny
0K, 0M, 0N, 0O, 0P - BK, DB, JD, BŘ
1M - DB, BŘ
% MZD
% MZD
10 %
0N – 15 %
Hospodářský způsob
15 %
holosečný (s velikostí holé seče do 1 ha), na 0N násečný
Způsob obnovy a obnovní postup
Holoseč s postupem od V, na 0N náseky s ponecháním výstavků BO, příp. listnáče. Ve SM (na 0N)
náseky od S nebo po spádnici s prosvětlením na vnitřní straně seče. V BŘ porostech přeměna holosečí,
ponechat výstavky BO, částečně využít i nálet BŘ.
Převládá umělá obnova, přirozená obnova BO z výstavků, na 0N částečně přirozená obnova SM na
stíněné části náseku.
Péče o nálety, nárosty a kultury
Ochrana proti zvěři. V BO porostech na 0K, 0M možno použít mimo svažité terény plošnou přípravu
půdy.
Výchova porostů
V BO porostech neodstraňovat plně při prořezávkách a probírkách v mladých porostech BŘ, OS a jiné
dřeviny, při poslední probírce ponechat BŘ, OS jednotlivě na dožití. Maximálně šetřit podúrovňové DB,
BK. Ve SM porostech podporovat listnáče a BO, nelikvidovat úplně BŘ a OS.
Opatření ochrany lesů
Ochrana proti zvěři.
V BO porostech možno jednotlivé souše ponechat bez asanace, ve SM porostech běžná ochrana proti
kůrovcům.
Doporučené technologie
Bez zvláštních požadavků na technologie.
Poznámka
V MZCHÚ postup dle plánu péče.
Vybrané porosty (dohoda s vlastníkem lesa) ponechat bez zásahu.
V lokalitách s výskytem lelka lesního nezalesňovat holinu ihned po těžbě - využít zákonný limit, případně
žádat o odklad zalesnění. Toto opatření platí i pro III. zónu CHKO.
41
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 2b)
Označení
Zóna CHKO
Soubory lesních typů
12
I.
Přirozená borová
0K, 0M, 0N, 1M
stanoviště
Cílová druhová skladba dřevin
0K, 0M BO7-8, BŘ1-2, DB+-2, BK+-2
0N BO3-4, SM2-3, BK3, JD+-2, DB+-1, BŘ, KL, JL
0O, 0P BO5-6, DB2, JD1-2, BŘ+-1, SM
1M DB6, BO3, BŘ1, JŘ
Porostní typy
---
dubový
Základní rozhodnutí
Kategorie lesa
les zvláštního určení
Obmýtí
Obnovní doba
140
30
Meliorační a zpevňující dřeviny
0K, 0M, 0N, 0O, 0P - BK, DB, JD, BŘ
1M - DB, BŘ
Výčet dřevin:
% MZD
40 %
Hospodářský způsob
podrostní, násečný
Způsob obnovy a obnovní postup
Pro přirozenou obnovu pruhové a skupinové clonné seče, v případě nezdaru náseky. Možné je i využití
výmladků.
Péče o nálety, nárosty a kultury
Ochrana proti zvěři. DB nálety nutno včas uvolňovat.
Výchova porostů
Protěžování příměsi MZD i v podúrovni. Péče o kvalitní jedince, spodní etáž ponechat.
Opatření ochrany lesů
Ochrana proti zvěři.
Jednotlivé souše ponechat bez asanace.
Doporučené technologie
Bez zvláštních požadavků na technologie.
Poznámka
V MZCHÚ postup dle plánu péče.
Vybrané porosty (dohoda s vlastníkem lesa) ponechat bez zásahu.
42
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 3)
Označení
Zóna CHKO
22
Kyselá
I.
(exponovaná)
stanoviště
nižších poloh
Cílová druhová skladba dřevin
2K DB7, BK3, BŘ, LP, BO+
2I DB6-7, BK2, LP+-1, HB, BŘ
2N DB7, BK3, BO, LP, BŘ+
Soubory lesních typů
2K, 2I, (2N)
120 ha
Porostní typy
borový
smrkový
dubový
Základní rozhodnutí
Kategorie lesa
Kategorie lesa
les zvláštního určení
les zvláštního určení
Kategorie lesa
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
120
20
110
20
140
30
Výčet dřevin:
% MZD
40%
Meliorační a zpevňující dřeviny
BK, DB, LP, HB, v borovici i BŘ
% MZD
% MZD
40%
Hospodářský způsob
80%
holosečný, násečný, v DB podrostní
Způsob obnovy a obnovní postup
V BO, SM porostech holoseč nebo násek (na 2N jen násek) s postupem od V, BK (LP) do předsunutých
prvků nebo na stíněný okraj seče, BO a DB na plochu, ponechat výstavky BO pro zahuštění obnovy.
V DB okrajová clonná seč s rychlým uvolněním nárostů, ponechat výstavky DB. Výmladky lze využít jako
pomocnou výplň.
Péče o nálety, nárosty a kultury
Ochrana proti zvěři.
Výchova porostů
Ve SM, BO podporovat vtroušené listnáče (i v podúrovni), v DB porostech šetřit ostatní listnáče.
Opatření ochrany lesů
V BO a DB porostech možno jednotlivé souše ponechat bez asanace, ve SM porostech běžná ochrana
proti kůrovcům.
Doporučené technologie
Bez zvláštních požadavků na technologie.
Poznámka
V MZCHÚ postup dle plánu péče.
Vybrané porosty (dohoda s vlastníkem lesa) ponechat bez zásahu.
43
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 4)
Označení
Zóna CHKO
Soubory lesních typů
24
Živná
1S, 1H, 1D, (1C)
I.
(exponovaná)
2S, 2H, 2B, 2D, (2C)
stanoviště
nižších poloh
Cílová druhová skladba dřevin
1S, 1H, 1D DB5-8, LP1-3, HB+-2, JV+-1, JS+-1, JL+-1, BB
1C DB7-9, LP1-2, HB+-1, BŘK+
2S, 2H, 2B DB6-7, BK2-3, LP+-2, HB+-1
2D DB6, BK1, HB1, LP1, JV1, JL+
2C DB7, BK1, LP1, HB1
Porostní typy
borový
210 ha
smrkový
dubový
Základní rozhodnutí
Kategorie lesa
Kategorie lesa
les zvláštního určení
les zvláštního určení
Kategorie lesa
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
110
20
100
20
150
30
Výčet dřevin:
% MZD
50%
Meliorační a zpevňující dřeviny
DB, BK, LP, HB, JV, JS, JL, TŘ, BŘK, BB
% MZD
% MZD
50%
Hospodářský způsob
80%
holosečný, v DB podrostní
Způsob obnovy a obnovní postup
V BO a SM přeměna druhové skladby - holá seč s postupem od V. Stinné listnáče do předsunutých
skupin. V DB porostech postup okrajovou clonnou sečí od V. Ponechat jednotlivé výstavky, zejména DB.
Péče o nálety, nárosty a kultury
Ochrana proti buřeni a zvěři.
Výchova porostů
Podpora všech vtroušených listnáčů v úrovni, v DB porostech zachování listnáčů stinných dřevin
v podúrovni.
Opatření ochrany lesů
Ochrana proti zvěři.
V BO a DB porostech možno jednotlivé souše ponechat bez asanace, ve SM porostech běžná ochrana
proti kůrovcům.
Doporučené technologie
Technologie nepoškozující půdní povrch.
Poznámka
V MZCHÚ postup dle plánu péče.
Vybrané porosty (dohoda s vlastníkem lesa) ponechat bez zásahu.
44
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 5)
Označení
Zóna CHKO
28
I., II.
Olšová
stanoviště
Cílová druhová skladba dřevin
1T OL8, BŘ2, SM+
1G OL10, VR+, keře
Soubory lesních typů
1T, 1G
80 ha
Porostní typy
olšový
ostatní listnaté (BŘ, OS)
Základní rozhodnutí
Kategorie lesa
Kategorie lesa
les zvláštního určení
les zvláštního určení
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
90
20 (30)
90
20 (30)
Výčet dřevin:
% MZD
70%
Kategorie lesa
Obmýtí
Obnovní doba
Meliorační a zpevňující dřeviny
1T - OL, BŘ
1G - OL, VR
% MZD
% MZD
70%
Hospodářský způsob
násečný (podrostní)
Způsob obnovy a obnovní postup
Náseky nebo skupiny do 1 výšky porostu, využít přirozenou obnovu OL, BŘ a SM.
Obnova přirozená i umělá.
Péče o nálety, nárosty a kultury
Vyvýšená sadba.
Ochrana proti buřeni.
Výchova porostů
Podpora vtroušených dřevin.
Opatření ochrany lesů
Ochrana proti buřeni. Nebezpečí zamokření.
Doporučené technologie
Technologie nepoškozující půdní povrch nasazené ve vhodném období (za sucha nebo zámrazu).
Poznámka
V MZCHÚ postup dle plánu péče.
Vybrané porosty (dohoda s vlastníkem lesa) ponechat bez zásahu.
45
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 6)
Označení
Zóna CHKO
38
Chudá
podmáčená
I.
stanoviště
nižších až
vyšších poloh
Cílová druhová skladba dřevin
0T BO8, BŘ2, DB, SM, OS
0G SM3, BO6, BŘ1, OS, JD
Soubory lesních typů
0T, 0G
80 ha
Porostní typy
borový
smrkový
Základní rozhodnutí
Kategorie lesa
Kategorie lesa
les zvláštního určení
les zvláštního určení
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
130
30
110
30
Výčet dřevin:
% MZD
10%
Kategorie lesa
Obmýtí
Obnovní doba
Meliorační a zpevňující dřeviny
DB, JD, BŘ, OS
% MZD
% MZD
10%
Hospodářský způsob
podrostní, násečný
Způsob obnovy a obnovní postup
Postup okrajovou sečí od V, využít přirozené zmlazení SM, přirozená obnova BO z výstavků. Nepoužívat
holoseč – nebezpečí zamokření.
Péče o nálety, nárosty a kultury
Vyvýšená sadba.
Ochrana proti buřeni.
Výchova porostů
Podpora vtroušených dřevin, udržení SM v podúrovni.
Důraz na stabilitu porostu.
Opatření ochrany lesů
Ochrana proti zvěři.
V BO porostech možno jednotlivé souše ponechat bez asanace, ve SM porostech běžná ochrana proti
kůrovcům.
Doporučené technologie
Technologie nepoškozující půdní povrch nasazené ve vhodném období (za sucha nebo zámrazu).
Poznámka
V MZCHÚ postup dle plánu péče.
Vybrané porosty (dohoda s vlastníkem lesa) ponechat bez zásahu.
46
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 7)
Označení
Zóna CHKO
Soubory lesních typů
42
Kyselá
3K, 3I
I.
stanoviště
4K, 4I
středních poloh
Cílová druhová skladba dřevin
3K, 3I BK6-7, DB3-4, JD+-1, LP
4K, 4I BK7, JD2, DB1, SM, BO, LP+
500 ha
Porostní typy
borový
smrkový
bukový
Základní rozhodnutí
Kategorie lesa
Kategorie lesa
Kategorie lesa
les zvláštního určení
les zvláštního určení
les zvláštního určení
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
120
30
110
30
150
40 (50)
Výčet dřevin:
% MZD
40%
Meliorační a zpevňující dřeviny
BK, JD, LP, DB
% MZD
% MZD
40%
Hospodářský způsob
50 (-100)%
podrostní, násečný, holosečný
Způsob obnovy a obnovní postup
V SM a BO porostech při obnově zvyšovat zastoupení MZD. Náseky s postupem od V. BK, LP do
stíněného okraje seče, JD a BK do předsunutých prvků, DB na plochu seče. Ponechat trvale výstavky
vtroušených listnáčů, možno ponechat i výstavky BO pro zahuštění kultur.
V BK porostech okrajová clonná seč s postupem od V, SV. JD do předsunutých prvků.
Nesnižovat na úrovni porostních skupin zastoupení MZD.
Péče o nálety, nárosty a kultury
Ochrana proti zvěři. Pročistky v přehoustlých nárostech.
Výchova porostů
V BO a SM porostech podporovat vtroušené listnáče (zejména BK) a JD i v podúrovni.
V BK porostech podporovat JD a vtroušené listnáče.
Opatření ochrany lesů
Ochrana proti zvěři oplocením nebo nátěry.
Ponechávat jednotlivé souše, zlomy, vývraty listnáčů (po dohodě s vlastníkem lesa).
Ve SM porostech běžná ochrana proti kůrovcům.
Doporučené technologie
Bez zvláštních požadavků na technologie, nepoškozovat trvale půdní povrch.
Poznámka
V MZCHÚ postup dle plánu péče.
Vybrané porosty (dohoda s vlastníkem lesa) ponechat bez zásahu.
47
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 8)
Označení
Zóna CHKO
Soubory lesních typů
44
3S, 3B, 3H, 3D
I.
Živná stanoviště
4S, 4B, 4H
středních poloh
Cílová druhová skladba dřevin
3S, 3B, 3H, 3D BK5-7, DB3-4, HB1, JD+-1, LP+-1, JV, KL
4S, 4B, 4H BK7-8, JD2, DB+-1, LP+-1, JV
350 ha
Porostní typy
borový
smrkový
bukový
Základní rozhodnutí
Kategorie lesa
Kategorie lesa
Kategorie lesa
les zvláštního určení
les zvláštního určení
les zvláštního určení
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
110
30
100
30
150
40 (50)
Výčet dřevin:
% MZD
40%
Meliorační a zpevňující dřeviny
BK, DB, JD, LP, JV, HB
% MZD
% MZD
40%
Hospodářský způsob
50(-100)%
násečný, podrostní, výběrný
Způsob obnovy a obnovní postup
V SM a BO porostech při obnově zvyšovat zastoupení MZD. Náseky s postupem od V. JD a BK do
předsunutých prvků. BK i clonnými skupinami z vtroušených jedinců. DB, LP, JV na plochu seče.
Ponechat trvale výstavky vtroušených listnáčů, možno ponechat i výstavky BO pro zahuštění kultur.
V BK porostech okrajová clonná seč s postupem od V, SV. JD do předsunutých prvků. Zmlazení DB
obsekem jedinců. Ve vhodných porostech možno po dohodě s vlastníkem přejít na jednotlivý nebo
skupinový výběr.
Nesnižovat na úrovni porostních skupin zastoupení MZD.
Péče o nálety, nárosty a kultury
Ochrana proti zvěři. Pročistky v přehoustlých nárostech. Redukce zmlazení JS, příp. JV ve prospěch BK,
DB, JD.
Výchova porostů
V BO a SM porostech podporovat vtroušené listnáče a JD.
V BK porostech podporovat JD, DB a vtroušené další listnáče.
Opatření ochrany lesů
Ochrana proti zvěři oplocením nebo nátěry.
Ponechávat jednotlivé souše, zlomy, vývraty listnáčů (po dohodě s vlastníkem lesa).
Ve SM porostech běžná ochrana proti kůrovcům.
Doporučené technologie
Bez zvláštních požadavků na technologie, nepoškozovat trvale půdní povrch.
Poznámka
V MZCHÚ postup dle plánu péče.
Vybrané porosty (dohoda s vlastníkem lesa) ponechat bez zásahu.
48
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 9)
Označení
Zóna CHKO
59
Podmáčená
I., II.
stanoviště
středních a
vyšších poloh
Cílová druhová skladba dřevin
4R SM8-9, OL1-2, BŘ+-1, JD
5R SM6-7, BO2-3, OL1, BŘ+-1
Soubory lesních typů
4R, 5R
150 ha
Porostní typy
smrkový
Základní rozhodnutí
Kategorie lesa
Kategorie lesa
Kategorie lesa
les hospodářský
Obmýtí
Obnovní doba
110
40
Výčet dřevin:
% MZD
5%
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
Meliorační a zpevňující dřeviny
BŘ, JD
% MZD
% MZD
Hospodářský způsob
násečný, podrostní
Způsob obnovy a obnovní postup
Okrajová clonná seč, příp. násek, JD do předsunutých skupin.
Péče o nálety, nárosty a kultury
Ochrana proti zvěři a buřeni.
Výchova porostů
Podpora vtroušených dřevin.
Důraz na stabilitu porostu.
Opatření ochrany lesů
Ochrana proti zvěři. Nebezpečí zamokření.
Ve SM porostech běžná ochrana proti kůrovcům.
Doporučené technologie
Technologie nepoškozující půdní povrch nasazené ve vhodném období (za sucha nebo zámrazu).
Poznámka
49
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 10)
Označení
Zóna CHKO
Soubory lesních typů
01
II.
Mimořádně
0Z, 0Y, 1X, 1Z, 1J, 2Z, 2Y, 3Z, 3Y, 3J, 4Z
600 ha
nepříznivá
stanoviště
Cílová druhová skladba dřevin
Blízká přirozené druhové skladbě, obdobná jako v I. zóně (viz RS č. 1)
0Z BO9, BŘ1, DB
2Y DB7, BK2, BO1, HB, LP, BŘ+
0Y BO7, BK2, DB1, BŘ+
3Z BK5-6, DB3-4, BO1, LP+-2, BŘ+
1X DB5-10, LP+-2, HB+-1, BB+-2, BŘK, MK
3Y BK5-6, DB3, JD+-1, BO1-2, BŘ+-1
1Z DB8-10, BR +-1, HB+-1, LP+-1, BŘK+-1, MK
3J BK2-3, DB1, LP2-3, JV3, HB+-1, JD+-1, JL+-1
1J DB5-10, LP+-2, HB+-1, BB+-2, BŘK+-1, MK+-1
4Z BK6-7, DB1-2, BO1, BŘ+-1
2Z DB8, BK2, HB, BŘ, BB, LP+
Porostní typy
borový, smrkový
dubový, bukový
ostatní listnaté (BŘ)
Základní rozhodnutí
Kategorie lesa
Kategorie lesa
Kategorie lesa
les ochranný
les ochranný
les ochranný
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
fyzický věk
nepřetržitá
fyzický věk
nepřetržitá
fyzický věk
nepřetržitá
Meliorační a zpevňující dřeviny
Výčet dřevin: 0Z, 0Y, 3Z, 3Y, 4Z - BK, DB, JD, BŘ
1J - DB, JV, HB, LP, JL, BŘK, MK, BB, TŘ, JS
1X - DB, HB, LP, BB, BŘK, MK
2Z, 2Y - BK, DB, LP, BŘ, HB
1Z - DB, HB, LP, BŘ, BŘK, MK
3J - BK, JV, LP, DB, HB, JS, JL
% MZD
0Z, 0Y 5%
1X 90%
1J 95%
1Z 70%
3J 90%
2Z, 2Y 60%
3Z, 3Y, 4Z 30%
Hospodářský způsob
--- (účelové výběry)
Způsob obnovy a obnovní postup
Jednotlivým nebo skupinovým výběr případně podpořit přirozenou obnovu, v okrajových částech možno
použít clonné seče s přirozenou obnovou listnáčů (na 1J, 3J) a BO a SM (na 0Y). Extrémní části – skály,
sutě ponechat bez zásahu. Přirozenou obnovu možno doplnit vnesením chybějících dřevin ve hloučcích
nebo jednotlivě.
Péče o nálety, nárosty a kultury
Mezery do 0,04 nezalesňovat. Individuální ochrany výsadeb. Podpora vtroušených nebo vzácných dřevin
v nárostech.
Výchova porostů
Výchova jen v nezbytném případě v mladších porostech.
Potlačování geograficky nepůvodních druhů, podpora vtroušených nebo vzácných dřevin.
Opatření ochrany lesů
Jednotlivé souše ponechat bez asanace.
Doporučené technologie
Do skalnatých částí a sutí nezasahovat.
Poznámka
V MZCHÚ postup dle plánu péče.
Vybrané porosty (dohoda s vlastníkem lesa) ponechat bez zásahu.
50
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 11a)
Označení
Zóna CHKO
Soubory lesních typů
13
II.
Přirozená borová
0K, 0M, 0N, 0O, 0P, 1M
stanoviště
Cílová druhová skladba dřevin
0K, 0M BO8-9, DB(BK)+-2, BŘ+-1,
0N SM3-7, BO1-4, BK1-2, BŘ+-1
0O, 0P BO6-8, SM1-3, DB1-2, BŘ+-1, JD+-1
1M BO6-8, DB1-3, BŘ+-1, HB, LP+-1
Porostní typy
borový
smrkový
1470 ha
ostatní listnaté (BŘ, OS)
Základní rozhodnutí
Kategorie lesa
Kategorie lesa
Kategorie lesa
les hospodářský
les hospodářský
les hospodářský
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
120
20
110
30
80
20
Výčet dřevin:
% MZD
10%
0M 5%
0N 15%
Meliorační a zpevňující dřeviny
0K, 0M, 0N - BK, DB, JD, BŘ
1M - DB, BŘ
% MZD
% MZD
10%
0N 15%
10 %
Hospodářský způsob
Holosečný (s velikostí holé seče do 1 ha), na 0N násečný
Způsob obnovy a obnovní postup
Holoseč s postupem od V, na 0N náseky s ponecháním výstavků BO. Ve SM (na 0N) náseky od S nebo
po spádnici s prosvětlením na vnitřní straně seče. V BŘ porostech přeměna holosečí, ponechat výstavky
BO, částečně využít i nálet BŘ.
Převládá umělá obnova, přirozená obnova BO z výstavků, na 0N částečně přirozená obnova SM na
stíněné části náseku.
Péče o nálety, nárosty a kultury
Ochrana proti zvěři. V BO porostech na 0K, 0M možno použít mimo svažité terény plošnou přípravu
půdy.
Výchova porostů
V BO porostech neodstraňovat plně při prořezávkách a probírkách v mladých porostech BŘ, OS a jiné
dřeviny, při poslední probírce ponechat BŘ, OS jednotlivě na dožití. Maximálně šetřit podúrovňové DB,
BK. Ve SM porostech podporovat listnáče a BO, nelikvidovat úplně BŘ a OS.
Opatření ochrany lesů
Ochrana proti zvěři.
V BO porostech možno jednotlivé souše ponechat bez asanace, ve SM porostech běžná ochrana proti
kůrovcům.
Doporučené technologie
Bez zvláštních požadavků na technologie.
Poznámka
V lokalitách s výskytem lelka lesního nezalesňovat holinu ihned po těžbě - využít zákonný limit, případně
žádat o odklad zalesnění. Toto opatření platí i pro III. zónu CHKO.
51
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 11b)
Označení
Zóna CHKO
Soubory lesních typů
13
II.
Přirozená borová
0K, 0M, 0N, 1M
stanoviště
Cílová druhová skladba dřevin
0K, 0M BO7-8, BŘ1-2, DB+-2, BK+-2
0N BO3-4, SM2-3, BK3, JD+-2, DB+-1, BŘ, KL, JL
0O, 0P BO5-6, DB2, JD1-2, BŘ+-1, SM
1M DB6, BO3, BŘ1, JŘ
Porostní typy
---
dubový
Základní rozhodnutí
Kategorie lesa
les hospodářský
Obmýtí
Obnovní doba
140
30
Meliorační a zpevňující dřeviny
0K, 0M, 0N, 0O, 0P - BK, DB, JD, BŘ
1M - DB, BŘ
Výčet dřevin:
% MZD
30 %
Hospodářský způsob
podrostní, násečný
Způsob obnovy a obnovní postup
Pro přirozenou obnovu pruhové a skupinové clonné seče, v případě nezdaru náseky. Možné je i využití
výmladků.
Péče o nálety, nárosty a kultury
Ochrana proti zvěři. DB nálety nutno včas uvolňovat.
Výchova porostů
Protěžování příměsi MZD i v podúrovni. Péče o kvalitní jedince, spodní etáž ponechat.
Opatření ochrany lesů
Ochrana proti zvěři.
Jednotlivé souše ponechat bez asanace.
Doporučené technologie
Bez zvláštních požadavků na technologie.
Poznámka
52
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 12a)
Označení
Zóna CHKO
Soubory lesních typů
23
Kyselá
II.
2K, 2I
stanoviště
nižších poloh
Cílová druhová skladba dřevin
V BO, SM porostech BO5-7, DB1-3, BK1-3, HB+-1, LP+-1, BŘ+
V DB porostech DB7-9, BK1-3, (LP,HB)+-1, BŘ+
170 ha
Porostní typy
borový
smrkový
dubový
Základní rozhodnutí
Kategorie lesa
Kategorie lesa
Kategorie lesa
les hospodářský
les hospodářský
les hospodářský
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
110
20
100
20
140
30
Výčet dřevin:
% MZD
30 (-40)%
Meliorační a zpevňující dřeviny
BK, DB, LP, HB, v borovici i BŘ
% MZD
% MZD
30 (-40)%
Hospodářský způsob
50 (-100)%
holosečný, násečný, v DB podrostní
Způsob obnovy a obnovní postup
V BO, SM porostech holoseč s postupem od V, BK (LP) do předsunutých prvků nebo na stíněný okraj
seče, BO a DB na plochu, ponechat výstavky BO pro zahuštění obnovy.
V DB porostech okrajová clonná seč s rychlým uvolněním nárostů, BK (LP) do předsunutých skupin.
Péče o nálety, nárosty a kultury
Ochrana proti zvěři
Výchova porostů
Ve SM, BO podporovat vtroušené listnáče (i v podúrovni), v DB porostech šetřit ostatní listnáče.
Opatření ochrany lesů
V BO a DB porostech možno jednotlivé souše ponechat bez asanace, ve SM porostech běžná ochrana
proti kůrovcům.
Doporučené technologie
Bez zvláštních požadavků na technologie.
Poznámka
53
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 12b)
Označení
Zóna CHKO
Soubory lesních typů
23
Kyselá
II.
2K, 2I
stanoviště
nižších poloh
Cílová druhová skladba dřevin
V porostech ost. listnáčů DB4-6, BK1-3, (LP,HB)1-3, BŘ+-2
---
Porostní typy
ostatní listnaté (BŘ)
Základní rozhodnutí
Kategorie lesa
Kategorie lesa
Kategorie lesa
les hospodářský
Obmýtí
Obnovní doba
80
v AK 70
20
Výčet dřevin:
% MZD
30%
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
Meliorační a zpevňující dřeviny
BK, DB, LP, HB
% MZD
% MZD
Hospodářský způsob
holosečný, násečný
Způsob obnovy a obnovní postup
Postup od V, BK (LP) do stíněného okraje seče nebo vhodněji do předsunutých prvků, BO a DB na
plochu, ponechat výstavky vhodných vtroušených dřevin z cílové druhové skladby.
Péče o nálety, nárosty a kultury
Ochrana proti zvěři
Výchova porostů
Podpora cílové příměsi (i v podúrovni).
Opatření ochrany lesů
Jednotlivé souše ponechat bez asanace.
Doporučené technologie
Bez zvláštních požadavků na technologie.
Poznámka
54
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 13)
Označení
Zóna CHKO
Soubory lesních typů
25
Živná
1S, 1H, 1D, (1C)
II.
(exponovaná)
2S, 2H, 2B, 2D, (2C)
stanoviště
nižších poloh
Cílová druhová skladba dřevin
1S, 1H, 1D DB5-8, LP1-3, HB+-2, JV+-1, JS+-1, JL+-1, BB
1C DB7-9, LP1-2, HB+-1, BŘK+
2S, 2H, 2B DB6-7, BK2-3, LP+-2, HB+-1
2D DB6, BK1, HB1, LP1, JV1, JL+
2C DB7, BK1, LP1, HB1
Porostní typy
borový
240 ha
smrkový
dubový
Základní rozhodnutí
Kategorie lesa
Kategorie lesa
les hospodářský
les hospodářský
Kategorie lesa
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
110
20
100
20
150
30
Výčet dřevin:
% MZD
30%
Meliorační a zpevňující dřeviny
DB, BK, LP, HB, JV, JS, JL, TŘ, BŘK, BB
% MZD
% MZD
30%
Hospodářský způsob
50%
holosečný, v DB podrostní
Způsob obnovy a obnovní postup
V BO a SM přeměna druhové skladby - holá seč s postupem od V (od S). Stinné listnáče do
předsunutých skupin. V DB porostech postup okrajovou clonnou sečí od V. Ponechat jednotlivé
výstavky, zejména DB.
Péče o nálety, nárosty a kultury
Ochrana proti buřeni a zvěři.
Výchova porostů
Podpora všech vtroušených listnáčů v úrovni, v DB porostech zachování listnáčů stinných dřevin
v podúrovni.
Opatření ochrany lesů
Ochrana proti zvěři.
V BO a DB porostech možno jednotlivé souše ponechat bez asanace, ve SM porostech běžná ochrana
proti kůrovcům.
Doporučené technologie
Technologie nepoškozující půdní povrch.
Poznámka
55
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 14)
Označení
Zóna CHKO
39
Chudá
podmáčená
II.
stanoviště
nižších až
vyšších poloh
Cílová druhová skladba dřevin
0T BO8-9, BŘ+-2, DB, OS+
0G BO4-6, SM4-6, BŘ+-1, JD+
Soubory lesních typů
0T, 0G
40 ha
Porostní typy
borový
smrkový
Základní rozhodnutí
Kategorie lesa
Kategorie lesa
les hospodářský
les hospodářský
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
120
30
110
30
Výčet dřevin:
% MZD
5%
Kategorie lesa
Obmýtí
Obnovní doba
Meliorační a zpevňující dřeviny
DB, JD, BŘ, OS
% MZD
% MZD
5%
Hospodářský způsob
podrostní, násečný
Způsob obnovy a obnovní postup
Postup okrajovou sečí od V, využít přirozené zmlazení SM, přirozená obnova BO z výstavků. Nepoužívat
holoseč – nebezpečí zamokření.
Péče o nálety, nárosty a kultury
Vyvýšená sadba.
Ochrana proti buřeni.
Výchova porostů
Podpora vtroušených dřevin, udržení SM v podúrovni.
Důraz na stabilitu porostu.
Opatření ochrany lesů
Ochrana proti zvěři. Nebezpečí zamokření.
V BO porostech možno jednotlivé souše ponechat bez asanace, ve SM porostech běžná ochrana proti
kůrovcům.
Doporučené technologie
Technologie nepoškozující půdní povrch nasazené ve vhodném období (za sucha nebo zámrazu).
Poznámka
V lokalitách s výskytem lelka lesního nezalesňovat holinu ihned po těžbě - využít zákonný limit, případně
žádat o odklad zalesnění.
56
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 15)
Označení
Zóna CHKO
Soubory lesních typů
43
Kyselá
II.
(exponovaná)
3K, 3I, (3N), 4K, (4N)
stanoviště
středních poloh
Cílová druhová skladba dřevin
3K, 3I, (3N) SM(BO)5-7, BK2-3, DB1, LP, JD+-1
4K, (4N) SM5-7, BK2-4, JD1-2, DB+
710 ha
Porostní typy
borový
smrkový
bukový
Základní rozhodnutí
Kategorie lesa
Kategorie lesa
Kategorie lesa
les hospodářský
les hospodářský
les hospodářský
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
120
30
110
30
140
40
Výčet dřevin:
% MZD
25 (-40)%
Meliorační a zpevňující dřeviny
BK, JD, LP, DB
% MZD
% MZD
25 (-40)%
Hospodářský způsob
50 (-100)%
násečný, holosečný, podrostní (BK)
Způsob obnovy a obnovní postup
V SM a BO porostech při obnově zvyšovat zastoupení MZD. Náseky s postupem od V. BK, LP do
stíněného okraje seče, JD a BK do předsunutých prvků, DB na plochu seče. Ponechat BO výstavky pro
zahuštění kultur přirozenou obnovou BO.
V BK porostech okrajová clonná seč s postupem od V, SV. JD do předsunutých prvků.
Péče o nálety, nárosty a kultury
Ochrana proti zvěři. Pročistky v přehoustlých nárostech.
Výchova porostů
V BO porostech podporovat vtroušené listnáče a JD, ve SM porostech podporovat vtroušené listnáče,
JD, příp. i BO.
V BK porostech podporovat DB, JD a vtroušené další listnáče.
Opatření ochrany lesů
Ochrana proti zvěři oplocením nebo nátěry.
V bukových porostech ponechávat jednotlivé souše, zlomy, vývraty (po dohodě s vlastníkem lesa).
Ve SM porostech běžná ochrana proti kůrovcům.
Doporučené technologie
Bez zvláštních požadavků na technologie.
Poznámka
57
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 16)
Označení
Zóna CHKO
Soubory lesních typů
45
II.
Živná stanoviště
3S, 3B, 3H, 4S, 4B, 4H
středních poloh
Cílová druhová skladba dřevin
Ve SM a BO porostech SM5-7, BK2-3, (LP,DB,JD,JV)+-1
V BK porostech BK7-9, (DB,LP,JV,JD)1-2
250 ha
Porostní typy
bukový
smrkový
borový
Základní rozhodnutí
Kategorie lesa
Kategorie lesa
Kategorie lesa
les hospodářský
les hospodářský
les hospodářský
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
140 (150)
40 (50)
100
30
110
30
Výčet dřevin:
% MZD
50 (-100)%
Meliorační a zpevňující dřeviny
BK, DB, JD, LP, JV, JS, HB
% MZD
% MZD
25 (-40)%
Hospodářský způsob
25 (-40)%
podrostní, násečný
Způsob obnovy a obnovní postup
V BK porostech okrajová clonná seč s postupem od V, SV. JD do předsunutých prvků, zmlazení DB
obsekem jedinců.
Ve SM porostech náseky, JD, BK, LP do předsunutých skupin, BK i clonnými skupinami z vtroušených
jedinců. DB, JV na plochu.
Péče o nálety, nárosty a kultury
Ochrana proti zvěři.
Pročistky v přehoustlých nárostech. Redukce zmlazení JS, příp. JV ve prospěch BK, DB, JD.
Výchova porostů
V BO porostech podporovat vtroušené listnáče a JD, ve SM porostech podporovat vtroušené listnáče,
JD, příp. i BO.
V BK porostech podporovat DB, JD a vtroušené další listnáče.
Opatření ochrany lesů
Ochrana proti zvěři oplocením nebo nátěry.
V bukových porostech ponechávat jednotlivé souše, zlomy, vývraty (po dohodě s vlastníkem lesa).
Ve SM porostech běžná ochrana proti kůrovcům.
Doporučené technologie
Bez zvláštních požadavků na technologie.
Poznámka
58
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 17)
Označení
Zóna CHKO
Soubory lesních typů
47
Oglejená
I.,II.
3O, 4O, 4P, (5O)
stanoviště
středních poloh
Cílová druhová skladba dřevin
Ve SM porostech SM5-7, BK2, (DB,JD,LP)+-2
V DB a BŘ porostech DB5-7, BK+-2, JD1-4, LP+-1, OS, BŘ+-1, SM
210 ha
Porostní typy
smrkový
dubový
ostatní listnaté (BŘ)
Základní rozhodnutí
Kategorie lesa
Kategorie lesa
Kategorie lesa
les hospodářský
les hospodářský
les hospodářský
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
110
30
(40 - při
zavádění JD)
150
40
70
20
Výčet dřevin:
% MZD
25%
Meliorační a zpevňující dřeviny
BK, JD, DB, LP, OS na 3O i JV, JS, JL, HB
% MZD
% MZD
50%
Hospodářský způsob
25%
podrostní, násečný
Způsob obnovy a obnovní postup
Ve SM porostech náseky s postupem proti větru, JD a BK do předsunutých skupin i clonně.
V DB porostech přirozená obnova v pruzích nebo obsekem kvalitních DB. Zajistit podíl JD
v předsunutých skupinách.
V BŘ porostech přeměna druhové skladby (na porosty s převahou DB) - náseky proti směru větru. Využít
případně i zmlazení SM.
Péče o nálety, nárosty a kultury
Ochrana proti zvěři.
Redukce přehoustlých nárostů, redukce BŘ, podpora DB, JD.
Výchova porostů
Podpora vtroušených listnatých dřevin a JD.
Důraz na stabilitu porostu.
Opatření ochrany lesů
Ochrana proti zvěři. Nebezpečí zamokření.
Ve SM porostech běžná ochrana proti kůrovcům.
Doporučené technologie
Technologie nepoškozující půdní povrch nasazené ve vhodném období (za sucha nebo zámrazu).
Poznámka
59

Podobné dokumenty

P Í LOHY - Obec Nosálov

P Í LOHY - Obec Nosálov které směřuje k obci Bezděz, před vlastní obcí přechází na jižní hranici pozemků č. 672/1 a 681/4 v k.ú. Bezděz až na místní komunikaci - pozemek č. 1138 v k.ú. Bezděz, po ní směřuje nejdříve sever...

Více

Průvodce bývalým vojenským prostorem Ralsko

Průvodce bývalým vojenským prostorem Ralsko v Afghánistánu ani v bývalé Jugoslávii – jsme přesně 59 kilometrů na sever od pražského Václavského náměstí, ve středu bývalého vojenského prostoru Ralsko. Uprostřed 250 čtverečních kilometrů zvláš...

Více

PDF verze časopisu ke stažení

PDF verze časopisu ke stažení AKTUALITY A ZAJÍMAVOSTI NETOPÝŘI JAKO TURISTICKÁ ATRAKCE Málokterá skupina živočichů vzbuzuje u veřejnosti tak různorodé pocity jako netopýři. Česká společnost pro ochranu netopýrů (ČESON) se prot...

Více

ELIŠKA NOVOTNÁ

ELIŠKA NOVOTNÁ – termínově se téměř překryl s nástupem nového ministra životního prostředí. Petr J. Kalaš se v protikladu ke svým kolegům zatíženým stranickým pletichařením vyznačuje jednak určitým evropským nadh...

Více

3/2009 v PDF - Časopis Poodří

3/2009 v PDF - Časopis Poodří Plán péče o CHKO je odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněného území navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení ...

Více

Rozbory – přílohy

Rozbory – přílohy které směřuje k obci Bezděz, před vlastní obcí přechází na jižní hranici pozemků č. 672/1 a 681/4 v k.ú. Bezděz až na místní komunikaci - pozemek č. 1138 v k.ú. Bezděz, po ní směřuje nejdříve sever...

Více