Ráček, Chrastil a Lukovský (2008)

8)
00
(2
ký
ko
vs
Nazvy die ES N - Modena, F - Modene Anglais, A - Modena. Zarazeni v seznamu plemen ES: holubi slepicky C. 205. Puvod : Italie, v Anglii zuslechten do dnesniho typu. a
Lu
Plemenne znaky
SHedne velky holub, ze vsech stran zakulaceny, siroky a kratkY. Ocas je velmi
zdvizeny, postoj siroky a uvolneny, prekypujici zivostf.
ra
st
il
Posuzovani
Celkovy dOJem - tvar a velikost a drzeni tela - hlava a krk - postoj - oci - barva
a kresba.
Exterier
,
Dei:
hladka, siroka, celo vystouple, temeno dlouze klenute a vysoke,
zahlavi vyrazne.
oranzove at cervene, u hnedych razu svetle; oboenice uzke, shodne
5 barevnym operenim hlavy.
Ch
Hlava:
2008
Rá
če
k
r
Modena
HOLUBI SLEPICKY
MODENA
1
Zobak:
Kridla:
Ocas:
Opereni:
Nohy:
Krk:
Postava:
stfedne dlouhy, silny, u bllych svetly, u cervenych a zlutych svetle
rohovy, u ostatnfch razu odpovfda barve opefenf. Ozobi male.
kratka a siroka, letky lezf na ocase.
vhodny k deice tela, silne zvednuty, v zakladu siroky, nazad ponekud
uzsf, dobfe slozeny.
dobre vyvinute, prilehle a s kratkymi a sirokymi pery.
vychazf z pod stredu trupu, stredne dlouhe, silne, siroce nasazene,
rovne a kolme; behaky hladke az lehce operene, prsty hole. Berce
malo zretelne, barva drapku bez vyznamu
stfedne dlouhy, pine nasazeny na trupu, dozadu stlaceny, pro silne
vystupujfcf sfji je nahoru jen malo ztenceny.
stfedne velka, ze stran zakulacena, siroka a kratka. Hrud' je siroka
a dopredu vystupujfcf. Zada jsou siroka mezi rameny, kratka, nazad
jen mfrne zuzena, kryta nazad nesenym a pritlacenym krkem .
,
Ch
ra
st
il
a
Lu
ko
vs
ký
(2
00
8)
Barva a kresba
Modff a stffbritl v obvyklem barevnem tonu, bez mourovanf, letky JSou
v zakoncenf cerne, resp. sede. Ocasnf pruh cerny, resp. tmavy. Kapratf majf
zbarvenf v tmavsfm tonu. Tmavf na tele tmave modN, hlava, krk se silnym
bronzovym tonem a zelenym leskem. Ocas je cernomodr'f s cernym pruhem,
letky jsou uvnitf bronzove a vyust'ujf Cerne. Okrovf v barve sedozlute na tele
s mosaznym leskem na krku . Ocas je popelavy s tmavym pruhem Letky jsou
uvnitf nazloutle, tmave vyust'ujfcf. U kapratych vfce cernomodre zakladnf barvy.
Hnede plavf s hlavou, krkem a hrudf ve svetle hnede barve s lehkym sedivym
tonem; bricho, ocas a letky jsou nahnedle plave, ocasnf pruh hnedy. Khaki plavf
majf svetle zlutou zakladnf barvu, bficho, ocas a letky svetlejsf, ocasnf pruh syteji
zlutY. Kapratf barvy trochu tmavsi. Hnedf bronzovf stftnfci jako hnede plavf,
avsak hned' je intenzivnejsf a sedivy ton tmavsi. Dominantne cervenf majf hlavu,
krk a hrud' svetle cihlove cervene s lehkym nasedlym tone m. Na krku je lesk.
Bricho je nacervenale plave, krfdla a ocas vyustujf svetle. Cerne sti'lkanf nenf
povazovano za vadu . Dominantne zlutf majf stejne rozdelenf barevnosti, ale
ve svetlejsf zlute barve. Cervene plavf a zlute plavf jsou v obvyklych barevnych
tonech, bez mourovanf. Letkya ocas jsou svetlejsl Kapratf majf mfrne tmavsf
barvu. Belousi s bflym zakoncenfm nebo supinatosti co mozna pravidelnou
Cernf s hlubokou cernou barvou, vcetne spodnfho operenf, krk s bohatym
leskem. Dun pravidelne rozlozena sedohneda s matnym leskem na krku. Hnedf
jsou pravidelne cokoladove hnedf Khaki v pravidelnem plave zlutem barevnem
tonu. Recesivnf cervenf jsou syte nahnedle cervenf, vcetne vnitfnfho operenf per.
Recesivne zlutf jsou zlatove zlutl vcetne vnitfnfho operenf per. Ziati majf barevny
ton mezi cervenou a zlutou barvou. Andaluzstl majf hlavu a krk cernomodre,
telo a ocas svetlejsf, kridelni stity jsou tmave modre s cernomodrymi lemy
nebo bez nich. Letky vyustuji svetle sede. U barvy indigove je zakladni barva
modra, letky a ocasnf pruh jsou vybelene. Kffdelni pruhy a kaprovani jsou
2
MODENA
Rá
če
k
,.
Modena
HOLUBI SLEPICKY
2008
Lu
ko
Razy
Barvy intenzivni: modi'! cernopruzf, bezpruzi, bronzovopruzi (take belousi),
,
Ch
ra
st
il
a
bronzovo kapratf (take belousi ), bronzovi stitnici , titfz supi nati, belopruzf, svetli
stitnici supinatf. Tmavi bronzovi stitnici, titiz supinatf a kapratL Hnede plavi
pruhovi a kapratf. Hnedi bronzovf stftnici, titfZ supinatf a kaprati Dom cerveni
(take belousi) Cervene plavi pruhovi (take belousi) a kaprati Cerni, cernf
belopruzf a svetlf stitnfci supinatf. Hnedf, hnedf belopruzi a svetif stftnici supinati
Rec cerveni a svetli stftnfci supinati.
Barvy zesvetlene: sti'fbriti pruhovf, bezpruzi, sulfurovopruzf (take belousi),
sulfurove kapratf (take belousi) sulfurovf stftnici, titfz supinatf. Okrovf sulfurovi
stftnici pruhovf, bezpruzi, supinati, kapratf. Plavi khaki pruhovf a kaprati Sulfurovi
stitnici khaki pruhovi, bezpruzi, supinatf, kapratL Dom zluti. Ziute plavf pruhovi
a kaprati Dun . Khaki . Rec zluti, titiz svetif stitnfci supinatf.
2008
Rá
če
k
r
vs
ký
00
(2
cerne s nacervenalym nebo nahnedlym nadechem . Strrbriti jsou pravide lne
svetle sedL Bill ciste blli, (zobak naruzovely, oci oranzove cervene) Tygri tmavi
maji hlavu a stity krrdel pravidelne tygrovane, ostatni opereni jednobarevne .
Tygri s pravide lnou kresbou, letky a ocas jsou barevne. Straky jsou barevne ph
prevazujidm bllem zabarveni v pravidelnem usporadani, letky jsou strakate,
strakaty ocas je zadoucf.
Kresby; gazzi: zakladni barva je bila, barevna je hlava, obojek, ki'!dla vcetne letek,
horni hrbet, rydovad pera a podocasnik. Kresba hlavy probiha od zadnf casti lebky
pod ocima s vymezenim hloubky kresby na jeden prst a pokracuje obloukovite
k hrdlu. Obojek je dobre zakulaceny a neni kratkY. Schietti jsou jednobarevni
5 kresbou stitu. Magnani a) vicebarevnf-zakladni barva je mandlove zluta,
svetlejsi nebo tmavsi 5 pravidelnym barevnym strrkanim ve vsech vyskytujidch
se barvach na vsech operenych castech a take v letkach a ocase. b) strrkani 1)
bill 5 cernym, cervenym nebo zlutym strrkanim 2) sHfbrosedi 5 cernym strrkanim.
Holubice jsou slabeji kresleny, se starim kresba tmavne .
Barvy a kresby stftu. Typicka barva bronzova nebo sirove zluta na stitech
se supinatostf nebo bez ni, kaprata a pruhova. Nesupinati maji stfty v cistem
zbarveni. $upinati maji kazde pero lemovano cistym lemem v zakladni barve
(u modrych cerne). Pruhovi rovnez se slabym lemovanim v zakladni barve.
Stejne je usporadana bronzova kapratost; ke konci per jsou trojuhelnicky
v zakladni barve. (erveni, zluti a hnede plavi nemaji zadne lemovani v pruzich
ani kapratosti. Svetlf stftnfci v ruznych zakladnich barvach maji bile stity krfdel
se su pinatosti v zakladni barve. U cernych a hnedych stitniku je i penkavcf
kresba; u cervenych a zlutych svetlych stftniku jsou probarvene rucnf letky
zadoud Vsechny pruhy podle barvy protazene, stejnomerne siroke, dobre
zaoblene a barevne ciste . Kapratost pravidelna a co mozna vYrazna, neslita
a bez prazdnych ploch a barevne cista. $upinatost je uzka a pravidelna po celem
konci pera. Barva, tvar a pravidelnost kresby jsou stejne hodnoceny jako
zbarvenf tela.
8)
Modena
HOLUBI SLEPI(KY
MODENA
3
Modena
Dale take zlatr, andaluzsti, indigo, stfibrni, bill, magnani vlcebarevnl a stfikani, tmavf tygri (M ottled ), tygri a straky v cerne, hnede, cervene, zlute, modre a tmavf bronzovf stftnfci . Upozorneni - belousi, tmavf tygri (Mottle d), tygri, straky a magnani neplatf pro gazzi. Vady
Siabe nebo dlouhe telo, hlava nebo krk, pioche ce lo, plocha hlava, dlouhy zobak,
silne porusena spodnf linie tela, ploch a nebo delena hrud', rovne neseny ocas,
letky nesene pod oca sem, uzky, nfzky, nebo vysoky postOj, operene prsty, bile
letkya ocasnf pera (m imo stra k), velmi necista zakladni barva nebo barva kresby
Stitlj, bfle bricho a okoll u schietti, u gazzi nedostatky kresby hlavy, barevne perl
na krku, hrudi a bfise, barevn y hrbet, silne zbarvene berce, vel mi prokvetle hornf
krovky ocasu; u magnani jednobarevny modry ocas.
c.
9.
4
MODENA
Rá
če
k
,
Ch
ra
st
il
a
Lu
ko
vs
ký
(2
00
8)
Krouzek
HO LUBI SLEPIL KY
2008