DREZURNÍ PRAVIDLA

Transkript

DREZURNÍ PRAVIDLA
OBSAH
Česká jezdecká federace
DREZURNÍ PRAVIDLA
21.vydání FEI / 2003
pravidla ČJF 2005
Toto vydání pravidel je platné jako pravidla jezdeckého sportu České jezdecké federace od
1. dubna 2005. Jsou obsahovým překladem mezinárodních pravidel FEI „ Rules for
Dressage Events“ , jejich 21. vydání z roku 2003 a platných od 1. ledna 2005.
Nepřeložené kapitoly, články, odstavce a přílohy, které jsou uvedeny jen svými názvy
v obsahu, nejsou součástí pravidel ČJF.
Články, odstavce, texty a odvolávky označené © a nebo N jsou články, odstavce, texty a
odvolávky jen národních Drezurních pravidel České jezdecké federace.
Text novelizován k 1.březnu 2005.
Oprava 11/2005 – typy povolených udidel.
Část I.
Kodex chován 6
Kapitola I - Drezúra
Článek 401 - Cíl a všeobecné zásady 7
Článek 402 - Zastavení 7
Článek 403 - Krok
8
Článek 404 - Klus
8
Článek 405 - Cval
9
Článek 406 - Couvání 10
Článek 407 - Přechody 11
Článek 408 - Poloviční zádrž 11
Článek 409 - Změny směru 11
Článek 410 - Figury 11
Článek 411 - Práce na dvou stopách 12
Článek 412 - Stranové pohyby 13
Článek 413 - Obraty okolo zádě,piruety,poloviční piruety 14
Článek 414 - Pasáž 15
Článek 415 - Piaffa 15
Článek 416 - Shromáždění 16
Článek 417 - Poslušnost / kmih 17
Článek 418 - Sed a pomůcky jezdce 17
Kapitola II - Drezurní závody
Článek 419 - Záměr mezinárodních drezurních závodů 18
Článek 420 - Kategorie mezinárodních drezurních závodů 18
Článek 421 - Úlohy 20
Článek 422 - Podmínky účasti 20
Článek 423 - Pozvání a přihlášky 23
Článek 424 - Oznámení startujících (presentace) 23
Článek 425 - Losování startovního pořadí 23
Článek 426 - Váha 25
Článek 427 - Úbor jezdce 25
Článek 428 - Sedlání a uzdění 25
Článek 429 - Obdélník a cvičný prostor 30
Článek 430 - Předvádění úloh 31
Článek 431 - Čas 33
Článek 432 - Hodnocení 33
Článek 433 - Listiny rozhodčích 34
Článek 434 – Umístění 35
Článek 435 - Zveřejnění výsledků 35
Článek 436 - Rozdílení cen 36
2005
Drezurní pravidla
2
Kapitola I – Úvod
Článek YR-0 Všeobecně
Článek YR-1 Priorita pravidel
Článek YR-2 Definice mladého jezdce
Kapitola II - Mezinárodní závody a mistrovství
Článek YR-3 Mezinárodní závody
Článek YR-4 Mistrovství
Kapitola III - Podmínky účasti na mezinárodních závodech a
mistrovstvích
Článek YR-5 Všeobecně – účast
Článek YR-6 Účast
Kapitola IV - Pravidla pro mezinárodní závody a mistrovství
Článek YR-7 Drezurní úlohy
Sedlání, uzdění a úbor jezdce
Rozhodčí
Technický delegát
Kapitola V - Další specifikace
Článek YR-8 Výdaje a výhody
Článek YR-9 Ceny
Článek YR-10 Opracování koní
Článek YR-11 Rozpis
Kapitola VI - Kontinentální a regionální mistrovství
Článek YR-12 Přihlášky
Článek YR-13 Kvalifikace – koně / závodníci
Článek YR-14 Soutěže a úlohy
Článek YR-15 Umístění družstev
Článek YR-16 Umístění jednotlivců
Kapitola III - Sbor rozhodčích, odvolací komise, veterinární komise a
veterinární delegát, komisaři, surovost
Článek 437 - Sbor rozhodčích 36
Článek 438 - Odvolací komise 38
Článek 439 - Surovost 39
Článek 440 - Veterinární komise a veterinární delegát 39
Článek 441 - Komisaři 39
Kapitola IV - Veterinární prohlídka a vyšetření, medikamentózní kontrola
koní, pasy koní
Článek 442 - Veterinární prohlídka a vyšetření 39
Článek 443 - Medikamentózní kontrola koní 39
Článek 444 - Pasy koní 39
Přílohy:
PŘÍLOHA I - Veterinární kontrola, prohlídky koní a kontrola pasů 41
PŘÍLOHA II - Čestné odznaky FEI 41
PŘÍLOHA III - Mezinárodní drezurní rozhodčí 42
PŘÍLOHA IV - Drezurní obdélník 44
PŘÍLOHA V - Směrnice pro soutěže s vypůjčenými koňmi 45
PŘÍLOHA VI - Kategorie drezurních soutěží 46
PŘÍLOHA VII - Směrnice k hodnocení stupně obtížnosti ve volné sestavě 46
PŘÍLOHA VIII - Směrnice pro mezinárodní závody pro 5 a 6 leté koně 47
PŘÍLOHA IX - Zmenšení požadavků k ochraně stájí
50
Kapitola V - Světové a kontinentální mistrovství jednotlivců a družstev
Úplný text kapitoly je uveden v originálu Drezurních pravidlech FEI.
Článek 445 - Organizace
Článek 446 - Sbor rozhodčích a technický delegát
Článek 447 - Odvolací komise
Článek 448 - Účast
Článek 449 - Kvalifikace
Článek 450 - Náklady a výhody
Článek 451 - Umístění
Článek 452 - Ceny
Článek 453 - Různé
Kapitola VI - Olympijské hry
Úplný text kapitoly je uveden v originálu Drezurních pravidlech FEI.
Článek 454 - Účast
Článek 455 - Drezurní úlohy
Článek 456 - Startovní pořadí
Článek 457 - Příprava koní
Článek 458 - Sbor rozhodčích
Článek 459 - Umístění
Část III. Speciální pravidla drezurních soutěží pro juniory
Kapitola I – Úvod
Článek J-0 Všeobecně
Článek J-1 Priorita pravidel
Článek J-2 Definice juniora
Kapitola II - Mezinárodní závody a mistrovství
Článek J-3 Mezinárodní závody
Článek J-4 Mistrovství
Kapitola III - Podmínky účasti na mezinárodních závodech a mistrovstvích
Článek J-5 Účast
Kapitola IV - Pravidla pro mezinárodních závody a mistrovství
Článek J-6 Všeobecně
Rozhodčí
Technický delegát
Část II. Speciální pravidla drezurních závodů pro mladé jezdce
2005
Drezurní pravidla
3
2005
Drezurní pravidla
4
Kapitola V - Další specifikace
Článek J-7 Výdaje a výhody
Článek J-8 Ceny
Článek J-9 Opracování koní
Článek J-10 Rozpis
Kapitola VI - Kontinentální a regionální mistrovství
Článek J-11 Všeobecně Článek J-12 Kvalifikace
Článek J-13 Soutěže a úlohy
Článek J-14 Umístění družstev
Článek J-15 Umístění jednotlivců
Článek J-16 Sedlání, uzdění a úbor jezdce
Kodex chování ke koni
Mezinárodní jezdecká federace (FEI) očekává od všech zainteresovaných v jezdeckém
sportu, že budou dodržovat Kodex chování a uznají,že pohoda a zdraví koně musí být vždy
prvořadé a nikdy nesmí být podřízeny vlivům konkurence nebo komerčnosti.
1. Ve všech stupních přípravy a výcviku sportovních koní, pohoda a zdraví koně
musí mít přednost před všemi dalšími požadavky. Toto pravidlo zahrnuje dobrý
management koně , metody jeho tréninku, kování, ale také přepravu koně.
2. Soutěžící tj. koně a jezdci, musí být tělesně zdatní, odborně způsobilí a zdraví, než
se mohou zúčastnit soutěží. Toto pravidlo se týká užití léků a provedení chirurgických
zákroků, v případech ohrožení pohody a zdraví koně, těhotenství u klisen a nezneužívání
veterinární pomoci.
3. Závody nesmí poškozovat pohodu a zdraví koně. Toto znamená věnovat dostatečné
dostatečnou pozornost všem prostorám na závodištích (kolbiště a opracoviště), jejich
povrchu, povětrnostním podmínkám, ustájení, zajištění bezpečnosti a zajištění kondice
koně pro jeho další přepravu po závodech.
4. Je třeba věnovat maximální úsilí k zajištění správné péče o koně po závodech a
také o koně, kteří ukončili svoji závodní kariéru. Toto znamená řádnou veterinární,
ošetření zranění při závodech a i po vyřazení ze sportu a euthanasii.
5. FEI zdůrazňuje všem, že všichni zainteresovaní ve sportu by měli dosáhnout
nejvyššího stupeň znalostí v oblastech jejich odborné kvalifikace.
Úplná kopie tohoto kodexu může být získána od FEI:
FEDERATION EQUESTRE INTERNATIONALE,
Avenuej Mom-Repos 24,
CH-1000, Lausanne 5, Switzerland.
Telefon: +41 21 310 47 47.
Kodex je k dispozici v angličtině & francouzský. Kodex je také dostupný na internetu FEI na
adrese www.horsesport.org
2005
Drezurní pravidla
5
2005
Drezurní pravidla
6
Článek 403 - Krok
KAPITOLA I DREZÚRA
Článek 401 - Cíl a všeobecné zásady
( 1 ) Cílem drezúry je rozvoj koně ve „spokojeného atleta“ jeho harmonickým
výcvikem. Výsledkem je kůň podřízený, uvolněný a obratný, ale také důvěřivý, pozorný
a bystrý, čímž se dosáhne úplného souladu s jezdcem.
( 2 ) Tyto vlastnosti se projevují :
2.1. uvolněností a pravidelností chodů,
2.2. souladem, lehkostí a nenuceností pohybů,
2.3. odlehčením předku a angažovaností zádě, která je zdrojem kmihu,
2.4. přijmutím udidla a podrobením se vždy a všude bez napětí nebo odporu.
( 3 ) Kůň působí dojmem, že dělá dobrovolně vše, co je od něj požadováno. Důvěřivě a
pozorně se podřizuje svému jezdci, zůstává dokonale rovný ve všech pohybech na rovné
čáře a je příslušně ohnut na křivkách.
( 4 ) Jeho krok je pravidelný, uvolněný a nenucený. Klus je uvolněný, pravidelný, pružný,
vznosný a živý. Cval je plynulý, lehký a kadencovaný. Záď není nikdy neaktivní nebo
loudavá. Kůň reaguje na nejjemnější pobídky jezdce, a tak oživuje všechny části těla.
( 5 ) V důsledku kmihu a ohebnosti kloubů, které jsou prosté paralyzujícího účinku odporu,
kůň poslouchá ochotně a bez váhání a reaguje na různé pobídky klidně a přesně
v přirozené harmonické rovnováze jak fyzické, tak duševní.
( 6 ) Při veškeré práci i při zastavení, kůň musí být „na přilnutí“. Kůň je na „přilnutí“, když
krk je více nebo méně zvednut a vyklenut podle stupně výcviku a podle prodloužení nebo
shromáždění chodu, přijímá udidlo s lehkým a měkkým kontaktem a stálou poslušností.
Hlava musí zůstat v ustálené poloze, zpravidla nepatrně před kolmicí, s pružným týlem jako
nejvyšším bodem šíje, kůň se nevzpírá jezdci.
( 7 ) Kadence se projevuje v klusu a je výsledkem dobré harmonie, kterou kůň ukazuje,
když se pohybuje s dobře zřetelnou pravidelností, kmihem, a vyvážeností. Kadence musí
být udržována při všech cvicích v klusu a ve všech variantách klusu.
( 8 ) Jedním ze základních prvků drezúry je rytmus, který kůň udržuje ve všech
chodech.
Článek 402 - Zastavení
( 1 ) Při zastavení má kůň stát pozorně, spokojeně, nehybně a rovně, s váhou rozloženou
stejnoměrně na všech čtyřech nohách, které v páru stojí vždy vedle sebe. Krk má být
zvednut, týl je nejvyšším bodem, hlava nepatrně před kolmicí. Kůň zůstane „na přilnutí“ a
udržuje měkké a lehké spojení s rukou jezdce, může jemně přežvykovat udidlo a je
připraven k pohybu na nejjemnější pobídku jezdce.
( 2 ) Zastavení se docílí přenesením váhy koně na záď správným zvýšením účinku sedu a
nohou jezdce, pobízejících koně proti stále více a více zadržující, ale poddajné ruce,
vyvolávající téměř okamžité, ale ne násilné zastavení na určitém místě.
2005
Drezurní pravidla
7
( 1 ) Krok je kráčivý chod, ve kterém nohy došlapují za sebou ve čtyřech dobách, dobře
zřetelných a dodržovaných při každé práci v kroku.
( 2 ) Pohybuje-li se přední a zadní noha na téže straně téměř ve stejnou dobu, krok se
stává téměř laterálním pohybem. Tato nepravidelnost, která může přejít až do mimochodu,
je vážným zhoršením kroku.
( 3 ) V kroku se nejvýrazněji projevují nedostatky v přiježdění. Z tohoto důvodu se od koně
nemá požadovat krok „na přilnutí“ v ranných stupních jeho výcviku. Ukvapené shromáždění
pokazí nejen shromážděný, ale také střední a prodloužený krok.
( 4 ) Rozeznáváme shromážděný, střední, prodloužený a volný krok.
4.1. Shromážděný krok :
Kůň zůstává „na přilnutí“, pohybuje se odhodlaně vpřed, krk je zvednutý a vyklenutý. Kůň
se zřetelně „nese“. Hlava se přibližuje kolmici, zůstává lehké spojení s hubou. Záď je
angažovaná s dobrou akcí hlezen. Chůze musí zůstat kráčivá a energická, končetiny
došlapují v pravidelných intervalech. Každý krok zabírá méně prostoru a je vyšší než při
středním kroku, protože všechny klouby se zřetelněji ohýbají. Aby shromážděný krok nebyl
uspěchaný nebo nepravidelný, je méně prostorný než střední krok, je však aktivnější.
4.2. Střední krok :
Uvolněný, pravidelný a nenucený krok středního prodloužení. Kůň zůstává „na přilnutí“,
kráčí energicky, ale klidně se stejnými a rozhodnými kroky, zadní nohy došlapují před stopy
předních nohou. Jezdec udržuje lehké, měkké a stálé spojení s hubou.
4.3. Prodloužený krok :
Kůň zabírá co nejvíce prostoru, aniž by spěchal a porušil pravidelnost kroků, zadní nohy
došlapují výrazně před stopy předních. Jezdec dovoluje koni natáhnout hlavu a krk, aniž by
ztratil spojení s hubou.
4.4. Volný krok :
Je krok k uvolnění, při němž je koni dána úplná volnost ke snížení hlavy a natažení
krku.
Článek 404 - Klus
( 1 ) Klus je dvoudobý chod se střídáním diagonálních nohou (levá přední a pravá zadní a
naopak). Každý klusový krok je oddělen okamžikem vznosu.
( 2 ) Klus má být uvolněným, pravidelným a živým pohybem bez váhání.
( 3 ) Kvalita klusu se hodnotí podle celkového dojmu, pravidelnosti a pružnosti
kroků,které jsou výsledkem pružnosti hřbetu a dobře angažované zádě-schopnosti
zachovat stejný rytmus a přirozenou rovnováhu i při přechodu z jednoho klusu do druhého.
( 4 ) Rozeznáváme shromážděný, pracovní, střední a prodloužený klus.
4.1. Shromážděný klus :
Kůň zůstává „na přilnutí“, pohybuje se vpřed se zvednutým a vyklenutým krkem. Záď, která
je dobře angažovaná, udržuje energický kmih a umožňuje snadný pohyb plece ve všech
směrech. Kroky koně jsou méně prostorné, ale jsou lehčí a živější.
4.2. Pracovní klus :
Je chod mezi shromážděným a středním klusem, ve kterém kůň, který není ještě vycvičen
2005
Drezurní pravidla
8
a připraven pro shromážděné chody, se ukazuje v tomto ruchu dobře vyvážený, zůstává
„na přilnutí“, jde vpřed stejnými a pružnými kroky a s dobrou akcí zádě. Výraz „dobrá akce
zádě“ neznamená, že shromáždění je požadovanou vlastností pracovního klusu, je to jen
zdůraznění významu kmihu, který vychází z činnosti zádě.
4.3. Střední klus :
Je chod mezi pracovním a prodlouženým klusem, ale „kulatější“ než prodloužený. Kůň jde
vpřed uvolněnými a mírně prodlouženými kroky s výrazným posunem ze zádě a udržuje
stejné postavení jako v pracovním klusu. Jezdec dovoluje koni, zůstávajícímu „na
přilnutí“, nést hlavu trochu více před kolmicí, než ve shromážděném nebo pracovním klusu
a dovoluje mu také poněkud snížit hlavu a krk. Kroky mají být jeden jako druhý a celý
pohyb vyvážený a nenucený.
4.4. Prodloužený klus :
Kůň zabírá největší možný prostor. Zachovává stejnou kadenci, délka jeho kroků je největší
a je výsledkem velkého posunu ze zádě. Jezdec dovoluje koni, zůstávajícímu „na přilnutí“,
bez hledání opory v udidle, prodloužení jeho rámce a získání většího prostoru. Pohyb
(poloha) předních a zadních nohou má být podobný (paralelní). Přední nohy došlapují na
místo, na které ukáží. Celý pohyb má být v dobré rovnováze a přechod do shromážděného
klusu musí být proveden měkce při současném přenesení větší váhy na záď.
( 5 ) Při veškeré práci v klusu jezdec sedí, kromě případů, kdy je v úloze předepsáno
jinak.
Článek 405 – Cval
( 1 ) Cval je třídobý chod, kdy např. při cvalu vpravo je tento nohosled : levá zadní, levá
diagonála (současně levá přední a pravá zadní), pravá přední následovaná momentem
vznosu, kdy jsou všechny čtyři nohy ve vzduchu, před příštím cvalovým skokem.
( 2 ) Cval, vždy s lehkými kadencovanými a pravidelnými skoky, má být pohybem bez
váhání.
( 3 ) Kvalita cvalu se hodnotí podle celkového dojmu, pravidelnosti a lehkosti třídobého
chodu - vycházejícího z přijmutí udidla s uvolněným týlem a angažovanosti zádě s aktivní
činností hlezen - a schopnosti zůstat ve stejném rytmu a přirozené rovnováze i po
přechodu z jednoho cvalu do druhého. Kůň zůstává na rovných čarách vždy rovný.
( 4 ) Rozeznáváme shromážděný, pracovní, střední a prodloužený cval.
4.1. Shromážděný cval :
Kůň zůstává „na přilnutí“, pohybuje se vpřed s krkem zvednutým a vyklenutým.
Shromážděný cval se vyznačuje odlehčením předku a angažovaností zádě, tj.
charakterizován pružnou, uvolněnou a pohyblivou plecí a velmi aktivní zádí. Skoky jsou
kratší než v jiných cvalech, ale jsou lehčí a živější.
4.2. Pracovní cval :
Je chod mezi shromážděným a středním cvalem, ve kterém se kůň ještě nevycvičený a
nepřipravený pro shromážděné chody pohybuje v dobré rovnováze; zůstává „na přilnutí“,
jde kupředu ve stejných, lehkých a kadencovaných skocích, s „dobrou akcí zádě“. Výraz
„dobrá akce zádě“ neznamená, že shromáždění je požadovanou vlastností pracovního
cvalu. To jen zdůrazňuje důležitost impulsu vycházejícího z aktivní zádě.
2005
Drezurní pravidla
9
4.3. Střední cval :
Je chod mezi pracovním a prodlouženým cvalem. Kůň jde vpřed uvolněně, v rovnováze,
v mírně prodloužených skocích, s výrazným impulsem ze zádě. Jezdec dovoluje koni, který
zůstává „na přilnutí“, nést hlavu trochu více před kolmicí než při shromážděném nebo
pracovním cvalu a dovoluje mu také mírně snížit hlavu a krk. Skoky mají být dlouhé a
stejné a celý pohyb vyvážený a nenucený.
4.4. Prodloužený cval :
Kůň zabírá co největší prostor. Udržuje stejný rytmus, délka jeho skoků je co největší, bez
ztráty klidu a lehkosti a je výsledkem velkého impulsu ze zádě. Jezdec dovolí koni,
zůstávajícímu „na přilnutí“, bez hledání opory v udidle, snížení hlavy a prodloužení krku,
nos koně směřuje více nebo méně vpřed.
4.5. Kadence v přechodech ze středního, jakož i z prodlouženého cvalu do
shromážděného cvalu má být zachována.
( 5 ) Kontracval (cval na opačnou nohu) :
Je chod, kdy jezdec např. na kruhu vlevo záměrně nechá koně ve cvalu vpravo (s
vedoucí pravou přední nohou). Kontracval je cvik zvyšující rovnováhu. Kůň je sestaven na
stranu vedoucí nohy. Není tedy shoda mezi ohnutím jeho páteře a linií kruhu. Jezdec se
má vyvarovat zkroucení koně, které by způsobilo ztuhnutí a porušení čistoty chodu, má se
zejména snažit omezit vypadávání zádě z kruhu a omezit své požadavky ve shodě se
stupněm ohebnosti koně.
( 6 ) Jednoduchá změna cvalu :
Je změna cvalu, kdy kůň ze cvalu přejde přímo do kroku a po třech až pěti krocích zaskočí
přímo do cvalu na druhou vedoucí nohu.
( 7 ) Přeskok (letmá změna cvalu):
Tato změna cvalu je provedena při vznosu, který následuje po každém cvalovém skoku.
Přeskoky ve cvalu mohou být prováděny také v sériích, např. každý čtvrtý, třetí, druhý nebo
každý skok. Kůň i v sériích zůstává uvolněný, klidný, rovný, v kmihu, udržuje stejný rytmus
a rovnováhu během celé série. Aby se zabránilo ztrátě lehkosti a plynulosti u přeskoků
v sériích, stupeň shromáždění má být o něco menší než při shromážděném cvalu.
Článek 406 - Couvání
( 1 ) Couvání je pohyb zpět v diagonálních krocích (orig. in diagonal steps). Nohy by se
měly dobře zvedat a zadní nohy zůstat v linii.
( 2 ) Při předchozím zastavení, jakož i během couvání kůň, ať stojí nehybně nebo couvá,
má zůstat „na přilnutí“ a udržet si chuť k pohybu vpřed.
( 3 ) Vážnými chybami jsou vzpírání se nebo ukvapenost pohybu, odpor nebo vyhýbání se
ruce, uhýbání zádě z přímé linie, rozkročující se nebo neaktivní zadní nohy, vlečení
předních nohou.
( 4 ) Jestliže jsou v některé úloze vyžadovány po couvání klus nebo cval, kůň má vykročit
bezprostředně do tohoto chodu bez zastavení nebo přechodného kroku.
2005
Drezurní pravidla
10
Článek 407 - Přechody
Článek 411 - Práce na dvou stopách
( 1 ) Změny chodu a ruchu mají být provedeny zřetelně u předepsaných značek, mají být
provedeny rychle, avšak měkce a nenásilně. Kadence chodu má být zachována až do
okamžiku, kdy chod je měněn nebo kůň zastaví. Kůň má zůstat lehce v ruce, klidný a
udržet korektní postavení.
( 2 ) Totéž platí o přechodech z jednoho cviku do druhého, např. z pasáže do piaffy a
obráceně.
( 1 ) Musí se rozlišovat tyto cviky :
- ustupování na holeň
- dovnitř plec
- travers
- renvers
- překrok
( 2 ) Cílem práce na dvou stopách je :
2.1. Zlepšit poslušnost koně na pobídky jezdce.
2.2. Zlepšit pružnost koně, zvýšit uvolněnost plece, poslušnost, angažovanost zádě,
jakož i pružnost spojení huby, hlavy, krku, hřbetu a zádě .
2.3. Zlepšit kadenci a uvést v soulad rovnováhu a chody.
( 3 ) Ustupování na holeň
Kůň je téměř rovný, kromě nepatrného postavení hlavy proti pohybu tak, že jezdec má
vidět vnitřní očnicový oblouk a vnitřní nozdru. Obě vnitřní nohy překračují ( a křižují)
předem vnější nohy. Ustupování na holeň by mělo být zahrnováno do výcviku koně dokud
není připraven pro práci ve shromáždění. Později, s náročnějším cvikem dovnitř plec, jsou
to nejlepší způsoby k získání koně ohebného, uvolněného a nenuceného, podporují
uvolněnost, pružnost, pravidelnost chodů a harmonii, lehkost a samozřejmost pohybů.
3.1. Ustupování na holeň se může provádět na diagonále, kdy kůň má být pokud možno
rovnoběžný s dlouhou stěnou obdélníku, ale předek má být nepatrně před zádí. Může se
také provádět na stěně, kdy kůň má být v úhlu asi 35 stupňů ke směru, kterým se pohybuje
(viz obr. 5 ).
Článek 408 - Poloviční zádrž
Poloviční zádrž je sotva viditelná, téměř současná koordinovaná činnost sedu, stehen,
kolen, holení a ruky jezdce s cílem zvýšit pozornost a zlepšit rovnováhu koně před
provedením cviků nebo přechodů do nižších a vyšších chodů. Přenesením poněkud větší
váhy na záď je vyvolána větší angažovanost zádě ve prospěch odlehčení předku a
celkové rovnováhy koně.
Článek 409 - Změny směru
( 1 ) Při změnách směru má kůň přizpůsobovat ohnutí svého těla zakřivenosti čáry, kterou
sleduje, zůstat poslušný a na pomůckách jezdce, bez odporu nebo změny chodu, rytmu
nebo ruchu.
( 2 ) Při změně směru v pravých úhlech, např. při projíždění rohů, má kůň opsat čtvrt
kruhu přibližně o průměru šest metrů ve shromážděných nebo pracovních chodech.
( 3 ) Při cviku „od stěny ke stěně“ jezdec mění směr šikmo buď do čtvrtiny obdélníku
nebo ke střední čáře nebo k protější dlouhé stěně obdélníku a vrací se na stěnu, od které
vyšel.
( 4 ) Při změně ruky má být kůň na okamžik rovný.
( 5 ) Když např. při změně ruky při překroku na obě strany od střední čáry je v úloze
předepsán určitý počet metrů nebo kroků, musí se tyto přesně dodržet a cvik musí být
symetrický.
Článek 410 - Figury
( 1 ) Kruh :
Kruh má průměr 6, 8 nebo 10 metrů; má-li být větší než 10 metrů, používá se slovo „kruh“
a uvedení průměru.
( 2 ) Vlnovka :
Vlnovka se skládá z půlkruhů spojovaných rovnou čárou. V okamžiku protnutí středové
čáry má být kůň rovnoběžný s krátkou stěnou a rovný. Délka rovné čáry se mění
v závislosti na průměru půlkruhu.
( 3 ) Osmička :
Osmičku tvoří dva přesné kruhy o stejné velikosti, jak je předepsáno úlohou, spojené ve
středu osmičky.Kůň má být ve středu figury před změnou ruky na okamžik rovný.
2005
Drezurní pravidla
11
Obr. 5
a) Ustupování na holeň - podél stěny
2005
Drezurní pravidla
b) Ustupování na holeň - na diagonále
12
Článek 412 - Stranové pohyby
( 1 ) Dalším cílem stranových pohybů je rozvoj a zvýšení angažovanosti zádě a tím také
shromáždění.
( 2 ) Při všech stranových pohybech - dovnitř plec, travers, renvers, překrok - je kůň
nepatrně ohnut a pohybuje se předníma a zadníma nohama po dvou různých stopách (viz
obr. 1-4).
( 3 ) Postavení a ohnutí se nesmí přehánět, aby nedošlo k porušení rovnováhy a
plynulosti příslušného pohybu.
( 4 ) Při stranových pohybech má chod zůstat uvolněný a pravidelný, má být kadencovaný
a vyvážený. Často dochází chybně ke ztrátě kmihu, protože jezdec se zaměří převážně na
ohnutí koně a jeho tlačení do strany.
( 5 ) Při všech stranových pohybech je strana, ke které se kůň ohýbá vnitřní, druhá je
vnější.
( 6 ) Dovnitř plec (viz obr.1)
Kůň je nepatrně ohnut okolo vnitřní nohy jezdce. Vnitřní přední noha koně překračuje a
křižuje před vnější přední nohou, zadní nohy jdou v původní přímé stopě. Kůň se nedívá
směrem, ve kterém se pohybuje. Dovnitř plec, jestliže se provádí správně s koněm
nepatrně ohnutým okolo vnitřní nohy jezdce a ve správné stopě, je cvikem nejen
v ohebnosti, ale také ke shromáždění, protože kůň musí při každém kroku podsadit svou
vnitřní zadní nohu pod tělo a umístit ji před vnější se snížením vnitřní kyčle koně.
( 7 ) Travers (dovnitř záďˇ)
Kůň je nepatrně ohnut okolo vnitřní nohy jezdce. Vnější nohy překračují a křižují předem
vnitřní nohy. Kůň se dívá směrem, ve kterém se pohybuje (viz.obr.2).
( 8 ) Renvers
Renvers je cvik obrácený proti traversu, se zádí ke stěně místo hlavy. Jinak platí stejné
principy a podmínky jako u traversu (viz.obr.3).
( 9 ) Překrok
Překrok je obměna traversu, prováděná na diagonále místo na stěně. Kůň má být mírně
ohnutý okolo vnitřní nohy jezdce, aby umožňoval více volnosti a pohyblivosti plece, a tak
zvýšil nenucenost a graciéznost pohybu, ale předek koně mírně předchází záď. Vnější
nohy překračují a křižují předem vnitřní nohy. Kůň se dívá směrem, ve kterém se pohybuje.
Během celého cviku má udržet stejnou kadenci a rovnováhu. Pro docílení větší uvolněnosti
a pohyblivosti plece, čímž se docílí větší nenucenosti a ladnosti pohybů, je velmi důležité,
aby byl kůň nejen správně ohnut, a tím se zabránilo vrhnutí se na vnitřní plec, ale také, aby
byl udržen kmih a zejména angažovanost vnitřní zadní nohy (viz.obr.4).
obr.3, 4
Článek 413 – Obrat kolem zádě, piruety a poloviční piruety
( 1 ) Obrat kolem zádě přechodem ze zastavení a do zastavení.
Na začátku obratu je povoleno několik kroků dopředu. Během obratu se kůň otáčí kolem
bodu, tak, že vnitřní zadní noha zůstává blízko tohoto bodu, při zachovaní jasného
čtyřtaktu. Přední nohy a vnější zadní noha se pohybují kolem vnitřní zadní nohy, která se
zvedá a pokládá čistě v rytmu ve směru těžiště a dotýká se země ve stejném bodě, nebo
mírně vpřed. Po skončení obratu se kůň vrátí na stopu ve směru dopředu před druhým
zastavením. Kůň se vrátí na stopu bez křížení zadních nohou. Při obratu je kůň ohnut ve
směru obratu.
2 ) Obrat kolem zádě z kroku.
Platí stejná kriteria jako pro obrat kolem zádě s přechodem ze zastavení a do zastavení.
Rozdíl je jen v tom, že kůň nepřejde do zastavení před obratem a po obratu. Před obratem
se délka kroků zkrátí.
obr.1, 2
2005
Drezurní pravidla
13
2005
Drezurní pravidla
14
( 3 ) Pirueta (poloviční pirueta) je kruh (polokruh) prováděný na dvou stopách
s poloměrem rovným délce koně, kdy se předek otáčí okolo zádě.
( 4 ) Piruety (poloviční piruety) se obvykle provádějí ve shromážděném kroku nebo cvalu,
ale mohou se provádět také v piaffě.
( 5 ) Při piruetě (poloviční piruetě) se přední nohy a vnější zadní noha pohybují okolo
vnitřní zadní nohy, která tvoří střed a musí se vracet na totéž místo nebo se pohybovat jen
nepatrně kupředu pokaždé, když se zvedne.
( 6 ) Při provádění piruety (poloviční piruety) v kterémkoliv chodu je kůň nepatrně ohnut ve
směru, ve kterém se otáčí, zůstává lehce „na přilnutí“, otáčí se klidně, udržuje stálou
kadenci a nohosled příslušného chodu. Nejvyšším místem během celého cviku je týl hlavy.
( 7 ) Během piruet (polovičních piruet) má kůň udržet kmih, nemá ani nepatrně couvnout
nebo ustoupit. Pohyb přestane být pravidelný, když se vnitřní zadní noha nepohybuje ve
stejném rytmu jako vnější zadní noha nebo zůstává na místě.
( 8 ) Při provádění piruety (poloviční piruety) ve cvalu má jezdec udržet plnou
uvolněnost koně se zdůrazněným shromážděním. Záď je dobře angažovaná, snížená a
vykazuje dobrou pružnost kloubů.
Před a po piruetě se kůň pohybuje ve cvalu. Ten je charakteristický zvýšením aktivity a
shromážděním před piruetou. Pohyb je dokonalý, když kůň při pohybu vpřed udržuje stálou
rovnováhu.
( 9 ) Kvalita piruet (polovičních piruet) se hodnotí podle pružnosti, uvolněnosti, kadence a
pravidelnosti, přesnosti a měkkosti přechodů; pirueta (poloviční pirueta) ve cvalu také podle
vyváženosti, vzpřímení a počtu skoků (má jich být při piruetě 6 - 8, při poloviční piruetě 3 4).
Vysvětlení viz Příloha VII.6.
Článek 414 - Pasáž
( 1 ) Je to odměřený, velmi shromážděný, velmi vznosný a velmi kadencovaný klus.
Je charakterizován výraznou angažovaností zádě, více zdůrazněným ohýbáním kolen a
hlezen a půvabnou pružností pohybu. Každý diagonální pár nohou se střídavě zvedá a
dopadá s kadencí a prodlouženým vznosem.
( 2 ) V zásadě kopyto přední nohy se má zvedat do úrovně poloviny holeně druhé přední
nohy. Kopyto zadní nohy se má zvedat mírně nad spěnku druhé zadní nohy.
( 3 ) Krk má být zvednutý a vznosně vyklenutý s týlem jako nejvyšším bodem a hlavou
těsně u kolmice. Kůň má zůstat lehce a měkce „na přilnutí“ a schopný přejít měkce
z pasáže do piaffy a opačně, bez zjevného úsilí a bez změny kadence, s výrazným
kmihem.
( 4 ) Nepravidelné kroky zadních nohou, houpání předku nebo zádě ze strany na stranu,
jakož i trhavé pohyby předních nebo zadních nohou nebo vlečení zadních nohou jsou
vážné chyby.
Článek 415 - Piaffa
( 1 ) Piaffa je vysoce shromážděný, kadencovaný, vznosný diagonální pohyb působící
dojmem, že kůň zůstává na místě. Hřbet koně je ohebný a pruží. Záď je nepatrně snížena,
2005
Drezurní pravidla
15
kyčle s aktivními hlezny jsou dobře podsazeny a umožňují uvolněnost, lehkost a
pohyblivost plecí a předních nohou. Každý diagonální pár nohou se zvedá a došlapuje
střídavě se stejnou kadencí a nepatrně prodlouženým vznosem.
( 2 ) V zásadě kopyto přední nohy se má zvedat do úrovně poloviny holeně druhé přední
nohy. Kopyto zadní nohy se má zvedat mírně nad spěnku druhé zadní nohy.
( 3 ) Krk má být zvednutý a vyklenutý a hlava na kolmici. Kůň má zůstat lehce „na přilnutí“
s uvolněným týlem a udržovat měkký a lehký kontakt při napjatých otěžích. Tělo koně se
má pohybovat nahoru a dolů v pružných, kadencovaných a harmonických pohybech.
( 4 ) Piaffa se musí vždy vyznačovat živým kmihem a bezvadnou rovnováhou. Při dojmu,
že zůstává na místě, má být zřejmý sklon k pohybu vpřed, což se projeví ochotou koně
vykročit, jakmile dostane pobídku.
( 5 ) Vážnými chybami jsou i nepatrné couvnutí, nepravidelné kroky zadních nohou,
křížení předních nebo zadních nohou, kolébání předku nebo zádě ze strany na stranu.
Pohyb s uspěchanými, nestejnými a nepravidelnými kroky, bez kadence nebo s kroky bez
vznosu, nemůže být nazýván pravou piaffou.
Článek 416 - Shromáždění
( 1 ) Cílem shromáždění koně je :
1.1. Další vývoj a zlepšení vyváženosti a rovnováhy koně, které je více nebo méně
narušeno přidanou váhou jezdce.
1.2. Rozvinout a zvýšit schopnost koně ke snížení a angažování jeho zádě ve
prospěch uvolněnosti a pohyblivosti jeho předku.
1.3. Přispět k „nenucenosti a nesení se“ koně a učinit ho příjemnějším při ježdění.
( 2 ) Nejlepším způsobem k získání těchto cílů jsou práce na dvou stopách, travers,
renvers a v neposlední řadě dovnitř plec (čl. 412.6), stejně jako poloviční zádrže (čl.408).
( 3 ) Shromáždění je, jinými slovy, dokonalé a účinné podsazení zadních nohou pod tělo
koně s ohebnými klouby při krátkodobém, ale často opakovaném působení sedu a nohou
jezdce, nutících koně kupředu s více nebo méně pevnou nebo zadržující rukou, poskytující
právě dostačující impuls k provedení cviku. Shromáždění v důsledku toho není dosaženo
zkrácením kroku zadržujícím účinkem ruky, ale zvýšením vlivu sedu a nohou jezdce
k angažování zadních končetin koně podsadit se více pod tělo.
( 4 ) Zadní nohy však nemají být podsazeny příliš dopředu pod koně, protože by se tím
příliš zkrátila základna koně, a to by znesnadňovalo pohyb. V takovém případě se linie
hřbetu relativně k základně tvořené nohama prodlouží a zvýší, a tím se sníží stabilita a kůň
by měl potíže při hledání harmonické a správné rovnováhy.
( 5 ) Na druhé straně, kůň s příliš dlouhou základnou, neschopný a neochotný podsadit
zadní nohy pod tělo, nikdy nedocílí přijatelné shromáždění, charakterizovaného
nenuceností a „nesením se“, jakož i živým kmihem, vycházejícím z aktivní zádě.
( 6 ) Postavení hlavy a krku koně při shromážděných chodech je samozřejmě závislé na
stupni výcviku a při jeho stejném stupni na anatomické stavbě koně. Je však třeba
posuzovat, zda krk je nesen uvolněně a tvoří harmonický oblouk od kohoutku k týlu, který
je nejvyšším bodem koně, s hlavou nepatrně před kolmicí. Avšak v okamžiku, kdy jezdec
působí pomůckami k přechodu do chvilkového a přechodného shromáždění, může být
hlava více nebo méně na kolmici ( čl. 401.6.,402.1. a 408.).
2005
Drezurní pravidla
16
Článek 417 - Poslušnost / Kmih
KAPITOLA II DREZURNÍ ZÁVODY
( 1 ) Poslušnost neznamená otrocké podrobení se, ale projevuje se stálou pozorností,
ochotou a důvěrou v celém chování koně, jakož i harmonií, lehkostí a samozřejmostí při
vykonávání různých cviků. Stupeň poslušnosti se také projevuje přijmutím udidla koněm,
lehkým a měkkým spojením, pružným týlem nebo vzpíráním se nebo vyhýbáním se ruce
jezdce. Kůň je potom buď „nad“ nebo „za otěží“.
( 2 ) Plazení jazyka, strkání ho nad udidlo nebo úplné vyplazení jakož i skřípání zuby a
švihání ohonem jsou většinou projevem nervozity, ztuhnutí nebo odporu koně a musí být
vzaty rozhodčími v úvahu v jejich známkách pro daný cvik, jakož i ve společné známce pro
„poslušnost“ (známka č. 3).
( 3 ) Kmih je termín používaný k popisu chtivé (silné) a energické, ale kontrolované hnací
síly vyvíjené ze zádě do atletického (sportovního) cviku koně. Konečný výraz může být
předveden jen měkkým a houpavým hřbetem koně vedeným jemným (citlivým) spojením
s rukou jezdce.
( 4 ) Rychlost, sama o sobě, má málo společného s kmihem. Výsledkem je většinou
zploštění chodů. Viditelnou charakteristikou kmihu jsou jasně členěné došlapy zadních
nohou v nepřetržité, spíše stakatové akci. Když zadní noha opouští zem, má se koleno
pohybovat nejdříve dopředu a pak se teprve zvedat. Nesmí se samozřejmě pohybovat
dozadu.
Hlavní a prvořadou součástí kmihu je čas strávený koněm ve vznosu. Jinými slovy, jde o
přidaný znak mezi chody. Musí vždy být ale jasné rozlišení mezi shromážděným klusem a
pasáží. Kmih je proto zřejmý jen u těch chodů, které mají dobu vznosu ( jde-li kůň rychle
bez kmihu, postrádá vznos).
Článek 418 - Sed a pomůcky jezdce
( 1 ) Všechny cviky mají být dosaženy bez zjevného úsilí jezdce. Jezdec má sedět v dobré
rovnováze, s bedry a kyčlemi pružnými, s pevnými stehny a s nohama dobře protaženýma
směrem dolů. Vrchní část těla je nenucená, uvolněná a vzpřímená, s rukama nízko a těsně
u sebe, ale nedotýkajícíma se navzájem nebo koně, s palcem jako nejvyšším bodem, lokty
a paže jsou těsně u těla a umožňují jezdci sledovat pohyby koně měkce a volně a používat
pomůcky neznatelně. Toto je jedině správný sed jezdce, který mu umožní postupně a
správně cvičit koně.
( 2 ) Nejen pomůcky rukama a nohama, ale také sedem jezdce mají při drezuře velký
význam. Jen jezdec, který umí napnout a uvolnit bederní svaly v pravém okamžiku, je
schopen správně působit na svého koně ( 402.2.,408.,416.3.).
( 3 ) Vedení oběma rukama je povinné při všech mezinárodních závodech , nejen když
jsou předváděny oficiální drezurní úlohy vydané FEI, ale také při předvádění národních
úloh, které mohou být zařazeny do programu těchto závodů. Ale při opouštění obdélníku
v kroku na dlouhé otěži po ukončení úlohy může jezdec, podle vlastního uvážení, vést koně
jen jednou rukou. Vedení jednou rukou je však povoleno ve Volné sestavě – Kür.
( 4 ) Použití hlasu jakýmkoliv způsobem, mlaskání jednou nebo opakovaně, je vážnou
chybou a má za následek snížení známky nejméně o dva stupně proti té, kterou by jinak
jezdec dostal za cvik, ve kterém se to stalo.
2005
Drezurní pravidla
17
Článek 419 - Záměr mezinárodních drezurních závodů
FEI ustavila mezinárodní drezurní závody v roce 1929, aby bylo uchráněno jezdecké umění
od škodlivých změn jimž by mohlo být vystaveno a aby bylo uchráněno v čistotě svých
principů a mohlo být předáno neporušené dalším generacím jezdců.
Článek 420 - Kategorie mezinárodních drezurních závodů
( 1 ) V souladu se Všeobecnými pravidly jsou mezinárodní drezurní závody rozděleny na
CDI*, CDI**, CDI***, CDIO**,CDIO***, Mistrovství, Regionální a Olympijské hry, při kterých
se musí dodržovat pravidla daná v následujících bodech, pokud není ve speciálních
pravidlech pro tyto závody uvedeno jinak.
1.1. Mimo Evropu a Severní Ameriku FEI povoluje vypsat přátelské (propagační) drezurní
závody (PR).
Tyto závody se mohou uskutečnit také na vypůjčených koních. PR až do úrovně Ceny
Svatého Jiří včetně, se mohou pořádat jako národní závody. Musí však být pořádající NF
oznámeny FEI. Ve sboru rozhodčích pro tyto závody musí být nejméně jeden ze seznamu
rozhodčích FEI.
Poznámka: PR mohou být organizovány také v Evropě a Severní Americe za předpokladu,
že jsou zvány jen státy mimo západní Evropu a Severní Ameriku.
1.2. Pohraniční závody na nižší úrovni.
V Evropě a Severní Americe mohou být uspořádány jako národní závody t.zv. „pohraniční
závody“ na nižší úrovni, a to až do Ceny Svatého Jiří včetně, na vlastních koních s účastí
jezdců ze sousedních zemí.
( 2 ) Kriteria (podmínky pro soutěžící, rozhodčí a požadavky na pasy koní) jsou v tabulce
přílohy VI těchto pravidel.
2.1. Na CDI-W se vztahují pravidla Světového poháru.
2.2. Soutěže družstev
2.2.1. Při CDI* není soutěž družstev povolena. Neoficiální soutěž družstev, která nesmí být
nikdy označena jako „Pohár národů“, může být organizována při CDI** a CDI*** a musí
být omezena na tři soutěžící v družstvu, kteří se všichni hodnotí pro umístění družstev.
2.2.2. Maximálně jedna neoficiální soutěž družstev, podle uvážení národní federace nebo
organizačního výboru a po schválení generálním sekretářem FEI, je organizována takto :
při CDI*** zahrnuje soutěže až po Intermediaire I včetně, při CDI** soutěže až po Cenu
Svatého Jiří včetně.
( 3 ) CDIO**/***
3.1. Podmínky účasti
3.1.1. V zásadě je CDIO**/*** otevřen pro soutěžící z neomezeného počtu cizích zemí
(viz Všeobecná pravidla čl.120)
3.1.2. Aby však závody získaly statut CDIO**/*** musí být pozváno alespoň šest družstev,
jedno za každou NF a alespoň tři družstva se musí soutěže zúčastnit (čl.422.4).
2005
Drezurní pravidla
18
3.2. Priorita
CDIO**/*** mají přednost před CDI*** a CDI** v souladu se Všeobecnými pravidly. CDI-W
mají přednost před CDI***.
3.3. Soutěže družstev
3.3.1. Musí být vypsána oficiální soutěž družstev stupně Grand Prix. Družstva se musí
skládat maximálně ze čtyř a minimálně ze tří soutěžících téže národnosti.
3.4. Jestliže je neoficiální soutěž družstev vypsaná v Intermediaire I., rozhodne
organizační výbor o složení družstva : např. tři soutěžící - všichni se počítají a nebo
dva soutěžící - oba se počítají.
( 4 ) Mistrovství
Viz Kapitola V. těchto pravidel.
( 5 ) Regionální hry
Pravidla pro tyto závody musí být schválena generálním sekretářem FEI.
( 6 ) Olympijské hry
Viz Pravidla pro jezdecké závody při OH.
Článek 421 - Úlohy
Každá soutěž má vlastní úlohu. Byro FEI je zmocněno vydávat oficiální drezurní úlohy a ty
nemohou být v žádném případě upravovány nebo zjednodušovány bez schválení Byrem.
Jsou to tyto úlohy:
( 1 ) Cena Svatého Jiří - Prix St. Georges (SG) - úloha střední úrovně.
Úloha představuje střední stupeň výcviku. Zahrnuje cviky, ukazující poslušnost koně ve
všech požadavcích na předvedení klasického ježdění, úroveň fyzické a duševní rovnováhy
a vyspělosti, které ho činí schopným provádět cviky harmonicky, lehce a samozřejmě.
( 2 ) Intermediaire I (IM 1) - úloha poměrně pokročilejší úrovně.
Cílem úlohy je dovést koně postupně a bez poškození jeho organizmu od korektního
provedení Ceny Svatého Jiří k náročnějším cvikům Intermediaire II.
( 3 ) Intermediaire II (IM 2) - úloha pokročilé úrovně.
Cílem této úlohy je připravit koně pro Grand Prix.
( 4 ) Grand Prix (GP) - úloha nejvyšší úrovně.
Grand Prix je soutěž nejvyšší úrovně, která se projevuje u koně úplnou lehkostí,
charakterizovanou úplnou absencí odporu a dokonalým kmihem. Úloha zahrnuje všechny
školní chody a všechny základní prvky klasické vysoké školy, ve kterých zvláštní chody,
založené na extrémní akci předních nohou, nejsou zahrnuty. Z toho důvodu školní skoky,
ve většině zemí již neprováděné, nejsou v této úloze obsaženy.
( 5 ) Grand Prix Speciál (GPS) - úloha stejné úrovně jako Grand Prix.
Je soutěž stejné úrovně jako Grand Prix, kde zejména přechody mají velký význam.
( 6 ) Volná sestava - Kür
Je soutěž v uměleckém ježdění na úrovni pony, juniorů, mladých jezdců, Intermediaire I.
nebo Grand Prix. Obsahuje všechny školní chody a všechny základní prvky klasické
Vysoké školy jako úloha dané úrovně. Soutěžící má však úplnou svobodu volby formy a
způsobu předvedení v určeném čase. Úloha má jasně ukázat jednotu jezdce a koně, jakož
i soulad ve všech pohybech a přechodech.
2005
Drezurní pravidla
19
( 7 ) Výše uvedené úlohy, s výjimkou Cena Sv. Jiří (SG) a Intermediaire I. - Kür, jsou
povinné pro soutěže na CDIO**/***. Pro ostatní závody viz tabulka v příloze VI.
( 8 ) Úlohy jiné než oficiální nesmí být použity na CDIO a CDI.
( 9 ) Oficiální drezurní úlohy pro mladé jezdce, juniory a pony jsou dány pravidly pro
mladé jezdce, juniory a jezdce na pony. Jestliže kterákoliv z těchto úloh je použita pro
soutěže seniorů, podmínky účasti jsou specifikovány v článku 422.3.1. Totéž se vztahuje
na FEI úlohy „World Dressage Challenge“.
N1. Platné drezurní úlohy pro běžný rok jsou uvedeny v příloze těchto pravidel a to i
včetně jejich zařazení do stupňů obtížnosti.
Tento přehled je jediným seznamem drezurních úloh, které mohou být vypisovány na
národních drezurních závodech. Přehled také definuje další požadavky pro danou úlohu
např. stanovenou velikost drezurního obdélníka, povinné uzdění, použití ostruh a biče, je-li
umožněno čtení úlohy resp. další podmínky konání soutěže v této drezurní úloze (např.
drezurní úlohy jen pro mladé koně apod.)
N2. Na národních závodech se úlohy FEI pro juniory, ml.jezdce, děti a pony a úlohy pro
mladé koně (uvedené v tabulce úloh jako úlohy ČJF- příloha Přehled drezurních úloh)
mohou vypisovat bez omezení.
Článek 422 - Podmínky účasti
( 1 ) Na všech mezinárodních závodech mají jezdci povoleno startovat od roku, ve kterém
dosáhnou 16 let.
Hendikepovaní jezdci, se schválením FEI, mají povoleno soutěžit v drezurních soutěžích
FEI za použití kompensačních pomůcek podle stupně jejich postižení, jak je definováno
Mezinárodním paralympijským jezdeckým výborem (IPEC).
Každá žádost o účast v drezurních závodech FEI musí být doručena na FEI do 31.
prosince předešlého roku požadované účasti. FEI bude řešit každý případ individuálně.
( 2 ) Oddělené soutěže pro muže a ženy nejsou dovoleny, pokud tyto soutěže obsahují
oficiální drezurní úlohy FEI (čl.421).
N1. Na MČR a mistrovstvích oblastí mohou být vypsány mistrovské soutěže oddělené pro
muže a ženy ve všech věkových kategoriích.
N2. V národních úlohách mohou startovat koně od 4 let tj. koně, kteří v daném roce
dosáhnou předepsaného věku, pokud speciální úlohy nestanoví jinak..
( 3 ) Koně jakéhokoliv původu, 6 letí a starší (7 letí a starší ve Grand Prix včetně GPS + GP
volná sestava) s kohoutkovou (hůlkovou) výškou minimálně 149cm včetně podkov, se
mohou účastnit jen jedné soutěže denně. Stáří se počítá od prvního ledna kalendářního
roku narození (od prvého srpna pro jižní polokouli).
© Stáří koně v národních soutěžích upravuje věk startujících koní článek 422.N2,
kohoutková výška koní není omezena, počet startů v jednom dni závodů určuje článek
422.N4.1.,2. a 3.
3.1. Cena Svatého Jiří (SG). Tato soutěž je otevřena pro všechny koně kromě těch,
kteří se umístili do dat/a jmenovitých přihlášek na prvních 12ti místech v GP při
CDIO**/***, Mistrovstvích, Olympijských hrách nebo získali první místo v Intermediaire II
nebo dvě první místa v Intermediaire I při CDIO**/***.
2005
Drezurní pravidla
20
Toto pravidlo neplatí pro koně, kteří jsou dodatečně jezdci získáni ze zemí mimo Evropu
nebo ze Severní Ameriky.
3.2. Intermediaire I (IM I). Tato soutěž je otevřena pro všechny koně kromě těch, kteří
se umístili do data jmenovitých přihlášek na prvních 12 místech v GP na CDIO**/***,
Mistrovstvích nebo Olympijských hrách, nebo kteří zvítězili pětkrát v Intermediaire II na
CDIO**/***.
Toto pravidlo neplatí pro koně, kteří jsou dodatečně získáni ze zemí mimo Evropu a
Severní Ameriku.
3.2.1. Start ve volné sestavě lntermediaire I je limitován a povinný pro maximálně 15
nejlepší jezdců, kteří se kvalifikovali v soutěži Cena St.Georges anebo v soutěži
Intermediaire I. Jezdci mohou startovat pouze s jedním koněm.
3.3. Intermediaire II (IM II) Tato soutěž je otevřena pro všechny koně kromě těch,
kteří do data jmenovitých přihlášek třikrát zvítězili v GP na CDI**/***, Mistrovstvích nebo
Olympijských hrách, nebo kteří zvítězili pětkrát v soutěži Intermediaire II na CDI**/***.
Koním, kterým není dovoleno účastnit se Intermediaire II, ale jsou přihlášeni do GP, je
dovoleno zajet úlohu v podmínkách soutěže tentýž den půl hodiny po skončení soutěže a
za dohledu jednoho člena sboru rozhodčích. Pořadí těchto jezdců musí být losováno.
3.4. Grand Prix (GP). Tato soutěž je přístupná všem koním (viz také čl. 422.6.).
3.5. Grand Prix Speciál (GPS). Soutěž Grand Prix Speciál může být vypsána až po
soutěži Grand Prix. Na závodech CDI ***, Grand Prix Speciál musí být vypsána jako
otevřená soutěž pro nejlepších 6 až 15 dvojic (jezdců/koní) ze soutěže Grand Prix , kteří se
přihlásili do soutěže Grand Prix Speciál. Jezdci mohou startovat pouze s jedním koněm.
3.6. Jestliže je vypsána úloha Grand Prix-Kür musí být vypsána vždy po GP. Při CDI-W je
Grand Prix–kür povinná.Na CDI*** je volitelná a přístupná jen 6 (nejméně) až 15 (nejvýše)
nejlepším soutěžícím (jezdec/kůň), kteří se kvalifikovali v soutěži GP. Jezdci, kteří se
přihlásili do kvalifikace pro Grand Prix-Kür, jsou povinni se soutěže zúčastnit, pokud se
kvalifikovali. Jezdci mohou startovat pouze s jedním koněm.
Pro CDIO**/*** , Mistrovství a OH viz článek 448.2. a 455.
3.7. Počet soutěžících (jezdců / koní) pro účast v GPS je omezen a je povinný pro 15
nejlepších v předchozí GP včetně všech umístěných shodně na 15. místě.
Jezdci mohou startovat pouze s jedním koněm.
( 4 ) Organizační výbor při CDIO**/*** rozhodne o počtu jednotlivců s povolením startovat
navíc mimo družstva. Všem NF, s výjimkou hostitelské, která může přihlásit další 4
jezdce pro CDIO**/*** musí být poskytnuta stejná výhoda. Aby závody mohly obdržet
statut CDIO**/*** musí být přijato alespoň 6 družstev.
( 5 ) Při CDI*, CDI** a CDI*** počet koní každého jezdce v každé soutěži je závislý na
rozhodnutí organizačního výboru. Toto pravidlo je možno použít také pro CDIO**/***
s výjimkou GP, kde každý jezdec může startovat jen na jednom koni (viz čl.448.4.)
Když však organizační výbor v rozpise závodů pro některé soutěže povolí jezdcům více
než jednoho koně, doporučuje se uvést podmínku, která dovoluje povolení zrušit před
datem uzávěrky, jestliže dojde příliš mnoho přihlášek. Jestliže počet soutěžících v soutěži,
ve které každý jezdec může mít jen jednoho koně, vzdor tomu převýší 40, organizační
výbor by měl včas rozhodnout o rozdělení soutěže na dva dny. Každá eventuální změna
předpokládaného časového rozvrhu má být provedena se souhlasem generálního
2005
Drezurní pravidla
21
sekretáře FEI.
N3.1. Počet startujících s více koňmi v národních soutěžích se řídí rozpisem závodů
(v souladu se všeobecnými pravidly).
N3.2. Pokud počet startujících v národní soutěži převýší 40, pořadatel rozdělí soutěž
rovným dílem na dvě soutěže. Rozdělení je vhodné provést tak, že v první soutěži startují
dvojice z původní startovní listiny s lichými startovními čísly, ve druhé pak dvojice se
sudými startovními čísly původní listiny. Je nepřípustné, aby jedna dvojice (jezdec a kůň)
startovala v obou částech rozdělené soutěže.
( 6 ) Na všech závodech, stejná dvojice jezdec/kůň se může zúčastnit jen soutěži stejné
úrovně a ve dvou následujících soutěží:
- buď v soutěži Prix St.Georges a v soutěži Intermediaire I nebo
- v soutěži Intermediaire I a v soutěži Intermediaire II nebo
- v soutěži Intermediaire II a v soutěži Grand Prix (včetně Grand Prix Speciál a volné
sestavě Grand Prix). Mohou se také zúčastnit odpovídající soutěže volné sestavy je-li
vypsána.
Koně, kteří se nekvalifikují do Grand Prix Speciál nebo volné sestavy mohou startovat
pouze v „závěrečné“ soutěži Intermediaire II, je-li vypsána.
N4.1. Na národních závodech může tatáž soutěžní dvojice (jezdec/kůň) startovat
v soutěžích nejvýše dvou sousedních stupňů obtížnosti
N4.2. Na národních závodech může tentýž kůň startovat v jednom dni
maximálně jen ve dvou úlohách.
N4.3. V drezurních soutěžích stupně Z, vyhrazených pro kategorii dětí, může v jedné
soutěži startovat stejný kůň pod více jezdci (maxim. pod dvěma jezdci).
( 7 ) V žádném případě, pod trestem diskvalifikace, nesmí na závodech CDI*** a vyšších
startovat kůň, který je cvičen v sedle kýmkoliv jiným než příslušným jezdcem, nebo jiným
jezdcem patřícím do téhož družstva, v místě nebo mimo místo, kde se závody konají,
během čtyř dnů před první soutěží těchto závodů a po dobu trvání celých závodů. To
znamená např., že ošetřovatel jezdící v sedle může vést koně na dlouhé otěži, lonžování a
pomoc ze země kýmkoliv jiným než jezdcem-jezdci je povoleno.
N5. V národních soutěžích při Mistrovství dětí, juniorů, mladých jezdců a pony se
v žádném případě pod trestem vyloučení nesmí soutěže zúčastnit kůň, kterého pracoval
v sedle někdo jiný než soutěžící v místě nebo mimo místo,kde se soutěž koná od 18,00
hodin dne před první soutěží do konce závodů.(viz část III. YR-10 a část IV. JR - 9 těchto
pravidel).
( 8 ) Za žádných okolností nemají být koně cvičeni ve stáji nebo dostat povolení opustit
stáje, prostor soutěží nebo prostory spadající pod dozor komisařů z jakýchkoliv důvodů
s výjimkou povolení od oprávněného funkcionáře závodů nebo veterináře v zájmu zdraví a
prospěchu koně.
N6.1. Při národních závodech mohou koně, pro které pořadatel nezajistil ustájení,
v průběhu závodů po souhlasu hlavního rozhodčího opustit závodiště za účelem ustájení.
( 9 ) Osvědčení způsobilosti.
Pro Olympijské hry a Mistrovství světa a Evropy je od NF požadováno pro každou
přihlášenou dvojici jezdec/kůň potvrzení způsobilosti na základě výsledků na CDI*** a výše.
Kvalifikační podmínky (normy) budou stanoveny případ od případu pro všechna Mistrovství
2005
Drezurní pravidla
22
světa a Evropy a Olympijské hry a bude zaveden seznam kvalifikovaných FEI rozhodčích,
jejichž bodování z vybraných závodů bude rozhodující.
Článek 423 - Pozvání a přihlášky
Přihlášky na CDIO**/*** a Mistrovství musí NF zaslat ve třech fázích, jak je předepsáno ve
Všeobecných pravidlech čl.121.
Pozvání musí být zasláno přes NF. Pro CDI*** v Evropě musí být pozváno a přijato
nejméně 6 zemí s minimem dvou jezdců. Tento počet může být zvýšen. V žádném případě
však pořadatel nesmí pozvat více domácích jezdců než zahraničních. Příslušné NF
vyberou jezdce, kteří budou vysláni na závody.
Koncept rozpisu musí obsahovat seznam 6 nebo více NF, které byly pozvány na závody, a
musí být zaslán na sekretariát FEI alespoň 16 týdnů před termínem konání závodů.
Článek 424 - Oznámení startujících (presentace)
Kromě toho, co je uvedeno jinak pro CDIO**/***, Regionální a Olympijské hry, používají se
následující pravidla.
( 1 ) Oznámení startujících musí být podáno nejpozději dvě hodiny pře losováním. Přesný
čas losování musí být uveden v rozpise.
( 2 ) V případě nehody nebo nemoci jezdce nebo koně přihlášeného ke startu, tento
jezdec nebo kůň může být jednu hodinu před zahájením soutěže, na základě potvrzení
lékaře nebo veterinárního delegáta a po souhlasu sboru rozhodčích, nahrazen jiným
jezdcem nebo koněm dříve přihlášeným. Odvolaný jezdec nebo kůň nesmí potom startovat
ani jako člen družstva, ani jako jednotlivec.
Článek 425 - Losování startovního pořadí
( 1 ) Pro každou soutěž musí být samostatné losování v přítomnosti předsedy sboru
rozhodčích nebo člena sboru rozhodčích, technického delegáta a vedoucích družstev,
nebo odpovědných osob. Nemají být přítomny neoprávněné osoby.
N1. Při národních závodech (mimo mistrovství) může organizační výbor s předsedou
sboru rozhodčích vylosovat pořadí startů před technickou poradou .
(2) Pořadí startů v soutěžích jednotlivců se losuje bez ohledu na národnost. Jestliže má
jezdec více než jednoho koně, musí se zabezpečit, aby mezi jeho koňmi byla alespoň
jedna hodina.
Grand Prix: Startovní pořadí má být v obráceném pořádí „Word Ranking List“ („Světového
žebříčku“) ve skupinách po 5.
N2. Při národních závodech je limit 30 minut, pokud to je možné. Pořadí dvojic určí
přihláška.
( 3 ) Losování pořadí startů v soutěžích, kde se účastní jak družstva, tak jednotlivci, musí
být prováděno takto :
3.1. Čísla, odpovídající celkovému počtu startujících, jsou umístěna ve schránce a losuje
se bez ohledu na národnost pořadí každého startujícího jednotlivce.
3.2. Potom jsou čísla, odpovídající celkovému počtu startujících družstev umístěna ve
2005
Drezurní pravidla
23
schránce a losuje se startovní pořadí každého družstva.
3.3. Potom jsou čísla 1, 2, 3 atd. umístěna do schránky. Jméno jednoho
soutěžícího/koně z prvého startujícího družstva je vyvoláno a losuje se startovní pořadí
tohoto soutěžícího/koně uvnitř družstva. Když byli vylosováni všichni soutěžící/koně v
družstvu, následuje stejný postup pro družstvo startující jako druhé atd.
Pro CDIO***, Mistrovství a Olympijské hry se používá kapitola VI,čl.456.3., to je vedoucí
každého družstva určí startovní pořadí členů družstva uvnitř družstva.
3.4. V soutěžích družstev, kde družstvo se skládá ze dvou nebo tří soutěžících (s
počítáním nejlepších dvou) (viz čl. 420.2.2.), se losování provádí stejně jako v čl. 3.3. výše
(t.j. čísla 1, 2, 3 jsou použita stejně pro družstvo skládající se jen ze dvou soutěžících).
3.5. Po oznámení startujících a před losováním musí být připravena prázdná startovní
listina. Soutěžící - jednotlivci jsou potom zapsáni do startovaní listiny na místa, jak byli
vylosováni. Startující v družstvech jsou potom vsunuti na zbývající místa v pořadí, jak byli
vylosováni.
3.6. Každý kůň má po celou dobu závodů stejné identifikační číslo, které obdržel po
příjezdu. Je povinností toto číslo nosit na koni nebo jezdci během soutěže a vždy při
práci na cvičném prostoru a opracovišti (od doby příjezdu do ukončení závodů) tak, aby
byla možná identifikace všemi oficiálními osobami včetně komisařů. Nenošením čísla se
vydává jezdec nebezpečí napomenutí. V případě opakovaného přestupku je jezdci
uložena sborem rozhodčích nebo odvolací komisí pokuta. ( © nevyžaduje se pro
národní soutěže)
( 4 ) Samostatně se losuje pořadí soutěžících, kterým není dovoleno startovat v soutěži
IM II (viz 422.3.3.), ale kteří chtějí jet IM II mimo soutěž po regulérní soutěži.
( 5 ) Grand Prix Special
Na všech závodech se losují skupiny po 5 soutěžících. Nejdříve skupina jezdců, kteří se
umístili na 11. až 15. místě, a pak skupina jezdců, kteří se umístili na 6. až 10. místě a jako
poslední skupina jezdců, kteří se umístili na 1. až 5. místě t.j. 5 nejlepších dvojic
jezdec/kůň startují jako poslední.
N3. Na národních závodech ve dvoukolových soutěžích startují soutěžící v druhém
kole v obráceném pořadí startů než v kole prvním. Ve tříkolové soutěži startují
soutěžící ve třetím kole v opačném pořadí podle jejich umístění po předchozích úlohách
soutěže.
( 6 ) Volná sestava
Pro CDIO** a pro všechny závody CDI včetně závodů Světového poháru (pro Finále
Světového poháru viz Pravidla Světového poháru) se losování provádí jako v soutěži
Grand Prix Speciál.
( 7 ) Soutěže na vypůjčených koních
Pro losování pořadí startů viz příloha V.
( 8 ) Na Regionálních hrách se používá pro soutěže družstev losování podle článku
425.1.4, pro soutěž jednotlivců se losuje ve skupinách po pěti jezdcích. Skupina jezdců
umístěných na 11. - 15. místě startuje první.
( 9 ) Pořadí startů pro všechny soutěže, pro které jezdci získají kvalifikaci z dřívější
soutěže (soutěží) může být určeno losováním ve skupinách po pěti soutěžících. Způsob
losování musí být uveden v rozpise.
2005
Drezurní pravidla
24
Článek 426 – Váha
Není omezena.
Článek 427 - Úbor jezdce
( 1 ) Civilisté: při CDI***,CDIO**/***, Mistrovstvích, Regionálních a Olympijských hrách
musí mít černý nebo tmavomodrý frak a cylindr, jezdecké kalhoty bílé nebo bílé s odstínem,
kravatu nebo jezdeckou vázanku, rukavice, černé jezdecké boty a ostruhy. Při CDI* a CDI**
je povoleno také černé nebo tmavomodré sako a buřinka nebo jezdecká čepice.
Toto oblečení je také žádoucí pro všechny ostatní mezinárodní závody, pokud není jinak
určeno speciálními pravidly (mladí jezdci, junioři, jezdci na pony atd.).
Poznámka: Přeje-li si to z bezpečnostních důvodů jezdec, je povolena ochranná přilba.
Národní barvy se mohou použít jen na klopě saka závodníka a musí být registrovány u FEI
v souladu se Všeobecnými pravidly čl. 127.
( 2 ) Vojáci, policie atd. mohou na všech mezinárodních závodech startovat buď v civilu
nebo ve služebním úboru. Služební úbor mohou nosit nejen příslušníci ozbrojených sil, ale
také příslušníci a zaměstnanci vojenských zařízení a státních chovných ústavů (zařízení).
N1. Při národních závodech v soutěžích stupně Z-L je předepsáno sako (černé nebo
tmavomodré event. klubové), jezdecká čepice nebo buřinka (ženy cylindr). Frak je povolen
v soutěžích od stupně S výše.
N.2. Tvrdá ochranná čepice, uchycená ve třech bodech, je povinná pro děti vždy,
když jsou na koni.
( 3 ) Ostruhy musí být zhotovený z kovu. Dřík ostruhy musí být buď zahnutý nebo rovný a
směřovat ze středu ostruhy přímo vzad. Ramena ostruhy musí být hladká. Jsou li na
ostruze kolečka, musí se volně otáčet. Kovové ostruhy ukončené "kuličkou" potaženou
tvrdým plastem jsou povolený (tzv. "Impuls" ostruha). "Dummy" ostruhy (atrapy) bez
dříku jsou dovoleny.
N3. V soutěžích stupně Z nejsou ostruhy povinné.
jezdci nebo ošetřovatelé, kteří jezdí, krokují nebo lonžují koně mají povolen nosit bičík na
závodišti.
© Při národních závodech mimo mistrovství ČR a a finále KMK a úloh pro mladé koně je
povolen jeden bičík maximální délky 110 cm.
( 4 ) Pod trestem vyloučení jsou přísně zakázány martingaly, jakákoliv pomocná zařízení
pro fixování polohy, pomocné otěže, nosní náplasti, umožňující zlepšení dýchání,
jakékoli obutí nebo bandáže, jakákoli forma clon včetně (protihlukových) chráničů uší a
pod..
Jakékoli zdobení koně extravagantními prvky jako jsou stuhy, květiny apod. v ocase a
jinde je pod trestem vyloučení přísně zakázáno. Dovoleno je normální zapletení hřívy a
ocasu. Falešné ohony jsou dovolené jen s předchozím povolením FEI. Žádosti o takové
povolení musí být zaslány na sekretariát FEI s fotografiemi a veterinárním osvědčením.
Falešné ohony nesmí obsahovat jakýkoliv kov.
N2. Na národních závodech může sbor rozhodčích povolit použití chráničů uší.
N3. Otěže při jednoduchém uzdění mohou mít libovolný tvar, provedení i použitý
materiál.
N4. Beránkový návlek na podbřišník je povolen.
( 5 ) Musí být určen komisař pro kontrolu sedlání a uzdění každého koně bezprostředně
po opuštění obdélníku. Jakákoliv nesprávnost způsobí bezprostřední vyloučení. Kontrola
se musí provádět s největší opatrností, protože někteří koně jsou velmi nedůtkliví a citliví
na hubu (viz Manuál stevarda FEI). Při kontrole uzdění musí stevard použít lékařské
chirurgické rukavice ( pár rukavic pro koně).
( 6 ) Článek 1. a 4. platí také pro opracoviště a jiné cvičné prostory, avšak zde jsou
povoleny uzdečky s anglickým, hanoverským, nebo irským nánosníkem, běžným
martingalem (jen u uzdečky), obutí a bandáže, pomocné otěže (tyto však jen při lonžování
na jedné lonži). Chrániče uší jsou rovněž povoleny.
Článek 428 - Sedlání a uzdění
( 1 ) Následující je povinné: Drezurní sedlo ( © nepovinné pro národní soutěže Z a L),
které musí zcela ležet na koni a mít dlouhé, téměř svislé bočnice, pákové uzdění
s anglickým nánosníkem, tj. pákové a stíhlové udidlo s podbradním řetízkem. Nánosník
nesmí být utažen tak, aby ubližoval koni. Je povolen pod bradou řemínek, gumový nebo
kožený kryt řetízku (viz seznam dále). Nejsou dovoleny kryty sedla.
N1. Uzdění v národních soutěžích je předepsáno v příloze IV.
( 2 ) Stíhlové a pákové udidlo musí být z kovu, (1) nebo z tuhého plastu a může být
pokryto gumou (ohebné gumové udidlo je zakázáno). Ramena páky nesmí být delší než 10
cm (délka pod udítkem = část udidla vkládaná do huby koně). (2) Má –li páka posuvné
udítko, rameno pákového udidla od udítka nesmí být delší než 10 cm při nejhořejší pozici.
Průměr stíhlového udidla nesmí ubližovat koni.
( 3 ) Na všech mezinárodních závodech je pod trestem vyloučení zakázáno držet v
průběhu úlohy bičík. Avšak použití jednoho bičíku, maximální délky 110 cm, je dovoleno
na opracovišti. Bičík musí být odložen před vjezdem do prostoru kolem obdélníka. Pouze
2005
Drezurní pravidla
25
2005
Drezurní pravidla
26
11
2005
Drezurní pravidla
27
2005
Drezurní pravidla
28
Článek 429 - Obdélník a cvičný prostor
(Nákres drezurního obdélníku je uveden v příloze IV.)
( 1 ) Při Olympijských hrách, Regionálních hrách, Mistrovstvích CDIO**/*** a CDI-W
(Světový pohár) má být soutěžní obdélník prohlédnut a schválen technickým delegátem,
zahraničním rozhodčím nebo předsedou sboru rozhodčích.
( 2 ) Je-li na ohrazení použita reklama, může být jen černá, a je povolena s výjimkou stěny
u písmene A, alespoň 1,5 m na každé straně od písmen obdélníka. Krátká stěna u písmen
M C H musí být zcela volná – nesmí obsahovat reklamy. Na stěnách u písmen B a E musí
alespoň 3 m volno od reklam.Je tedy povoleno maximálně 44 m reklamy. Reklamy musí
býti umístěny pravidelně a symetricky na obou dlouhých stěnách obdélníka.
Výška sponzorského znaku/loga nesmí přesahovat 20 cm a reklama musí být fixována na
ohrazení obdélníka.Reklama může být jen na vnitřní straně obdélníka a musí být
respektovány všechny časové požadavky ve smlouvě mezi FEI a televizním vysíláním.
Použitá reklama musí být nejprve schválena zahraničním rozhodčím nebo zahraničním
technickým delegátem. ( © na národních soutěžích je schvalována hlavním rozhodčím a
tech.delegátem. Pro soutěže nižších stupňů se nedoporučuje)
N1.1. Obdélník s rovným povrchem musí být 60 m dlouhý a 20 m široký. Převýšení po
úhlopříčce nebo po délce obdélníku nesmí v žádném případě překročit 50 cm, převýšení po
krátké stěně obdélníku nesmí být v žádném případě větší než 20 cm. Obdélník musí být
přednostně pískový. Uvedené míry jsou vnitřní míry ohraničeného obdélníku, který musí
být vzdálen od diváků nejméně 15 m, pro soutěže v hale by měla být vzdálenost zásadně 3
m. Ohraničení má tvořit nízký plůtek (nesmí být jednotný) asi 30 cm vysoký. Část plůtku v A
musí být snadno odstranitelná, aby mohli soutěžící vjet a vyjet do a z obdélníku. Příčky
plůtku musí být takové, aby do nich nemohla proniknou kopyta koní.
N1.2. Při národních soutěžích je pro některé úlohy povolen také obdélník 40 m dlouhý a
20 m široký. Jeho přesné rozměry jsou uvedeny v příloze IV.
N1.3. Na národních závodech v hale neplatí předepsaná vzdálenost diváků od obdélníku.
( 3 ) Písmena mají být umístěna vně ohraničení obdélníku, asi 50 cm od plůtku a zřetelně
označena. Je nutné umístit navíc speciální značku zevnitř na plůtku na úrovni příslušného
písmene.
( 4 ) Středová čára po celé délce je povinná a musí být zřetelně označena, nesmí však
svojí povahou lekat koně. Doporučuje se proto vhodným způsobem uválet nebo pohrabat
středovou čáru.
( 5 ) Tři rozhodčí musí být umístěni vně podél krátké stěny, vzdáleni maximálně 5 m,
minimálně 3 m (přednostně 5 m) od obdélníku při soutěžích venku a nejméně 3 m v hale.
Předseda sboru rozhodčích (v C) na prodloužení středové čáry, další dva (M a H) 2,5 m
dovnitř od prodloužení dlouhých stěn. Dva postranní rozhodčí musí být umístěni
maximálně 5 m ,minimálně 3 m ( přednostně 5 m) vně obdélníku u písmen B a E, při
soutěži v hale nejméně 3 m. Jestliže rozhodují 3 rozhodčí, má jeden z nich sedět na dlouhé
stěně obdélníku.
N2.1. Při národních závodech nejsou tyto vzdálenosti závazné.
N2.2. Při národních halových závodech není toto umístění rozhodčích závazné.
N2.3. Při národních soutěžích je složení sboru rozhodčích a jejich rozmístění v souladu
2005
Drezurní pravidla
29
2005
Drezurní pravidla
30
s článkem 437.
( 6 ) Každý rozhodčí musí mít své vlastní kryté uzavřené stanoviště,které musí být
nejméně 50 cm nad zemí (pro volnou sestavu - Kür pokud možno o něco výše), aby
rozhodčí dobře viděl na obdélník.Stanoviště musí být dostatečně velké,alespoň pro 3
osoby. Stanoviště rozhodčích při B a E musí být vybavena bočními okny. Při Mistrovství
světa a OH musí být zvláštní stanoviště pro prezidenta a generálního sekretáře FEI. ( ©
není závazné pro národní soutěže)
( 7 ) Je nutné udělat 10 minut přestávku po každém pátém nebo šestém soutěžícím pro
obnovu povrchu obdélníku. Je-li přihlášeno do soutěže více než 26 soutěžících, má být po
dvaceti soutěžících přestávka nejméně 1 hodinu. ( © není závazné pro národní soutěže)
( 8 ) Při konání soutěží v hale má být zásadně minimální vzdálenost obdélníku 2m od
stěny.
N3. Pro národní závody není tato vzdálenost závazná.
( 9 ) V žádném případě a pod trestem diskvalifikace nesmí soutěžící použít soutěžní
obdélník jindy, než při předvedení úlohy v soutěži. Výjimku může udělat jen technický
delegát nebo předseda sboru rozhodčích.
Viz také článek 429.10.
( 10 ) Alespoň jeden cvičný obdélník 60 x 20 m musí být dán soutěžícím k disposici 3 dny
před zahájením první soutěže závodů. Je vhodné, aby povrch cvičného obdélníku byl téhož
složení jako soutěžního.
Není-li možné poskytnout cvičný obdélník 20 x 60 m musí mít soutěžící povoleno cvičit
svého koně na soutěžním obdélníku.V rozpise musí být uveden přesný čas, kdy může
soutěžící použít soutěžní obdélník k treningu. ( © nebo obdélník 20 x 40 m)
N4. Při národních závodech, zejména při mistrovství, Velkých cenách a prémiovaných
soutěžích, doporučuje se dát k disposici cvičný obdélník nejméně 1 den před soutěží.
( 11 ) Pro soutěže v hale, kde jezdci nemohou před vjezdem jezdit okolo obdélníku, musí
mít povolen vjezd do obdélníku na bodu 60 sekund před oznámením zvoncem. Po
zazvonění, je-li to reálné ( účelné, praktické ) musí soutěžící opustit tento obdélník.
( 12 ) V případě poruchy v hudbě při volné sestavě a v případech, kdy není zpětný systém,
může jezdec s povolením předsedy sboru rozhodčích, opustit obdélník. Při minimálním
ovlivnění startu dalších jezdců, se postižený jezdec vrátí k dokončení soutěže nebo
opakuje start ve své úloze během přestávky v soutěži nebo na konci soutěže. Předseda
sboru rozhodčích po poradě s jezdcem určí, kdy se jezdec vrátí do obdélníku. Jezdec se
může rozhodnout, zda bude opakovat úlohu od začátku, nebo bude pokračovat od místa,
kde došlo k poruše hudby. Ve všech případech, kde již byly dříve uděleny známky, nesmí
být změněny.
Článek 430 - Předvádění úloh
( 1 ) Oficiální úlohy FEI se musí předvádět zpaměti a všechny cviky musí následovat
v pořadí, jak jsou uvedeny v úloze.
N1.1. Na národních závodech může rozpis určit zda úlohy budou čteny nebo se
budou jezdit zpaměti.Jsou-li úlohy čteny, musí být čteny všem soutěžícím v dané
soutěži.
2005
Drezurní pravidla
31
N1.2. Jezdci se sboru rozhodčích před předvedením úlohy nepředstavují.
( 2 ) Když se soutěžící dopustí „omylu v kurzu“ (udělá špatný obrat, vynechá cvik a pod.),
předseda sboru rozhodčích jej upozorní zazvoněním. Předseda soutěžícímu ukáže bod, jeli to třeba, od kterého musí pokračovat v úloze a příští cvik, který má být prováděn, a pak
jej nechá pokračovat samotného. V některých případech, i když se jezdec dopustí „omylu
v kurzu“, kdyby zazvonění zbytečně ovlivnilo plynulost předvedení - např. jestliže soutěžící
udělá přechod ze středního klusu do shromážděného kroku ve V a ne v K, nebo cválá po
střední linii z A a udělá piruetu v D místo v L - předseda rozhodne, zda zvonit či ne.
Předseda sboru rozhodčích rozhodne, zda omyl byl či nikoliv, vyjádření ostatních
rozhodčích bude upraveno podle něho.
( 3 ) Každý „omyl v kurzu“, oznámený zvoncem nebo ne, musí být penalizován:
poprvé
2 body
podruhé
4 body
potřetí
soutěžící je vyloučen
( 4 ) Když se soutěžící dopustí „omylu ve cviku“ (v klusu se zvedá místo aby seděl, při
pozdravu nevezme otěže do jedné ruky a pod.) musí být penalizován jako za „omyl
v kurzu“. V zásadě jezdec nemá dovoleno opakovat cvik s výjimkou, když předseda
rozhodne o omylu a zazvoní. Jestliže však jezdec začal cvik a zkouší tento opakovat,
rozhodčí musí hodnotit jen první provedený cvik a druhý penalizuje jako omyl.
( 5 ) Jestliže rozhodčí nezaznamenali omyl, pak se soutěžícímu nepočítá (soutěžící má
z tohoto opomenutí výhodu).
( 6 ) Trestné body se odečítají na listině každého rozhodčího od součtu bodů, které
soutěžící získal.
( 7 ) V případě zřetelného kulhání koně předseda oznámí jezdci, že je vyloučen. Proti
tomuto rozhodnutí není odvolání.
( 8 ) Ve cvicích, které musí být provedeny v určených bodech obdélníku, je nutné tyto
provést, když je tělo jezdce u tohoto bodu.
( 9 ) Po zazvonění má soutěžící vjet na obdélník jakmile je to možné. Překročení 45 sec
před vstupem na obdélník po znamení zvonkem znamená vyloučení. Totéž se stane
soutěžícímu, který vjede na obdélník před signálem ke startu.
( 10 ) Při pozdravu musí jezdec držet otěže v jedné ruce.
( 11 ) V případě pádu koně nebo jezdce soutěžící není vyloučen. Musí být penalizováni za
pád ve známce za příslušný cvik a ve společných známkách (číslo 3 nebo číslo 4).
( 12 ) Kůň, který během předvádění úlohy mezi dobou vjezdu a dobou odjezdu v A úplně
opustí obdélník všemi čtyřmi nohami, bude vyloučen.
( 13 ) Jakákoliv neposlušnost, která znemožňuje pokračovat v úloze déle než 20 sec. je
trestána vyloučením.
N2. Předseda sboru rozhodčích – rozhodčí v C – má právo vyloučit soutěžícího, jehož
výkon evidentně neodpovídá danému stupni obtížnosti soutěže. Musí však vyloučit
soutěžícího, který v úloze požadující přeskok anebo v úloze vyžadující piafu nebo
pasáž tyto cviky nepředvede nebo předvede špatně ( známka 2 a nebo méně).
( 14 ) Úloha začíná vjezdem v A a končí po pozdravu na konci úlohy, když kůň vykročí.
Jakékoliv příhody před zahájením a po ukončení úlohy nemohou mít vliv na známky.
Soutěžící má opustit obdélník způsobem předepsaným v úloze.
2005
Drezurní pravidla
32
( 15 ) Jakýkoliv zásah zvenčí, hlasem nebo znamením a pod., je hodnocen jako pomoc
jezdci nebo koni. Soutěžící, který přijal tuto pomoc, musí být vyloučen.
( 16 ) Podrobnosti k úloze Volná sestava - Kür :
Jezdec musí vjet do obdélníku do 20 sekund od začátku hudby. Překročení 20 sekund
znamená vyloučení. Hudba musí skončit při závěrečném pozdravu.
Při zahájení a ukončení úlohy Volná sestava je povinné zastavení pro pozdrav. Čas úlohy
začíná ( © a končí ) vykročením po zastavení při pozdravu.
16.1. Volná sestava - Kür stupně Mladí jezdci.
Jestliže jsou předváděny cviky vyšší úrovně (např.celá pirueta atd.), soutěžící musí být
(nejlépe ihned) vyloučen.
16.2. Volná sestava Intermediaire I - Kür stupně IM-1.
Pokud jezdec předved prvky vyšší úrovně, musí být vyloučen, nejlépe okamžitě (viz text
úlohy). Jezdec, který provede více než jednu piruetu (tj. více než 360 stupňů) v jednom
souvislém cviku, bude hodnocen známkou 0 pro celý cvik a známka za choreografii a
známka za stupeň obtížnosti, nesmí být větší než 5.
16.3. Volná sestav Grand Prix - Kür stupně Mladí jezdci.
Mimo všech cviků Grand Prix úrovně, jsou povoleny dvojité piruety, piruety v piafě a
poloviční překrok v pasáži. Jezdec, který předvede více než dvojitou piruetu (tj. dvě piruety
o více než 360 stupně každá) v jednom souvislém cviku, bude hodnocen známkou 0 pro
celý cvik a známka za choreografii a také hodnocení za obtížnost, nesmí být větší než 5.
Jezdec, který předvádí nedovolené cviky musí být diskvalifikován.
Piaffa musí být předvedena souvisle minimálně 10 kroků. Jestliže je piaffa předvedena
pouze v piruetě, minimum 10 kroků musí být předvedeno před a nebo po obratu.
Pasáž předvedena v polovičním překroku není považována jako povinná pasáž.
Přechody mohou být započítány v sekvencích pasáž, piaff, pasáž.
Prvky nad zemí nejsou povoleny a cval „Terre a Terre“ nejsou dovoleny.
Přeskoky musí být předvedeny nejméně v souvislých sériích po 5ti přeskocích každý druhý
skok a minimálně 9 přeskoků každý skok.
Pod trestem vyloučení, jezdec opustit obdélník s výjimkou před prvním zastavením a
konečným zastavením k pozdravu.
Odkaz na Přílohu VII ( Návod k posuzování stupně obtížnosti ve volné sestavě).
Článek 431 – Čas
Kromě úloh Volná sestava - Kür (čl.421.6.) čas předvedení úlohy není měřen. Čas,
uváděný v listinách rozhodčích,je pouze informativní.
Článek 432 - Hodnocení
( 1 ) Všechny cviky a přechody z jednoho cviku do druhého, které jsou známkovány
rozhodčími, jsou zapsány do listiny rozhodčích.
N1.1 Při národních závodech se mohou národní úlohy (označené v příloze Přehled
drezurních úloh) stupně Z a úlohy L0 a L1 hodnotit z jednoho místa jednou známkou a to
nejméně dvěma rozhodčími umístěnými v C. Toto musí být uvedeno v rozpisu soutěže.
2005
Drezurní pravidla
33
Výsledná jedna známka je získána jako součet pěti známek (viz „Listina rozhodčích“) a
jeho vydělením 5. Získané procento bodů je výsledná známka vynásobená číslem 10.
N1.2 Při národních závodech mezinárodní drezurní úlohy FEI 5U, 5F, 6U a 6F, které se
rozhodují podle mezinárodních pravidel tzv. jednou známkou vypočtenou podle klíče
uvedeného na výsledkové listině těchto soutěží, se mohou zúčastnit pouze koně daných
věkových kategorií. (Rozhodování Drezurní pravidla příloha VIII.)
( 2 ) Známkuje se od 0 do 10 u každého rozhodčího. Nula je nejnižší a 10 je nejvyšší
známka.
( 3 ) Stupnice známek je tato:
10 .... vynikající
4 .... nedostatečný
9 .... velmi dobrý
3 .... téměř špatný
8 .... dobrý
2 .... špatný
7 .... dosti dobrý
1 .... velmi špatný
6 .... uspokojivý
0 .... nebyl předveden
5 .... dostatečný
Známka „nebyl předveden“ (0) znamená, že prakticky nic z požadovaného cviku nebylo
provedeno.
Ve volné sestavě je pro hodnocení použita známka celé body a „půl body“.
( 4 ) Společné známky jsou uděleny po skončení předvedení úlohy za (viz dále příloha
X.):
1. chody
2. kmih
3. poslušnost
4. sed jezdce, správnost používání pomůcek
Každá společná známka je udělována od 0 do 10.
( 5 ) Společné známky, jakož i některé obtížné cviky, mohou mít koeficient, který je určen
Byrem FEI.
N2. V národních úlohách určuje koeficienty cviků VV ČJF.
Článek 433 - Listiny rozhodčích
( 1 ) Listiny rozhodčích mají dva sloupce, první pro původní známku, druhý pro její
opravený záznam. Jakákoli změna musí být podepsána rozhodčím, který ji provedl.
Záznamy rozhodčích se musejí provádět inkoustem. ( © na národních závodech i
propisovací tužkou)
( 2 ) Je zde také sloupec pro poznámky rozhodčího, kam rozhodčí uvádí zdůvodnění
svého rozhodnutí, alespoň když dá známku 5 a menší.
( 3 ) Originál listin rozhodčích umístěných soutěžících jezdec/kůň z Finále světového
poháru. Kontinentálních mistrovství seniorů, Mistrovství světa a Olympijských her musí být
organizačním výborem zaslány generálnímu sekretáři FEI spolu s výsledky každé soutěže
včetně přehledu, kde jsou jasně uvedeny součty bodů pro každého soutěžícího od
jednotlivých rozhodčích. Kopie listin rozhodčích jsou předány soutěžícím.
( 4 ) Originál listin rozhodčích z CDI*/**/***, a CDIO**/*** jsou po soutěži předány
jezdcům. FEI nepožaduje kopie.
2005
Drezurní pravidla
34
N1. Pro národní soutěže se používají listiny rozhodčích s textem úlohy, opatřené dvěma
sloupci pro známky a opravy a jedním sloupcem pro poznámky rozhodčího (zdůvodnění
známky). Je žádoucí předat jezdcům po skončení soutěže listiny rozhodčích se všemi
známkami.
N2. Na národních závodech musí rozhodčí známku 5 a nižší vždy alespoň heslovitě
zdůvodnit.
Článek 434 - Umístění
( 1 ) Po každém předvedení, když každý rozhodčí udělil společné známky, které musí být
zvoleny po dobré úvaze, jsou listiny předány ke spočítání. Známky se násobí
odpovídajícími koeficienty a pak jsou sečteny. Trestné body za omyly se potom odečítají
v listině každého rozhodčího.
( 2 ) Celkový výsledek pro umístění se získá sečtením součtů bodů z listin všech
rozhodčích.
( 3 ) Pořadí jednotlivých soutěžících je stanoveno podle následujících pravidel :
3.1. Ve všech soutěžích je vítězem soutěžící, který obdržel nejvyšší součet bodů druhým
umístěným je soutěžící s dalším nejvyšším součtem atd. V případě rovnosti bodů pro
první tři místa rozhodnou o umístění vyšší souhrnné známky (pro CDIO**/***, Mistrovství a
OH viz článek 459). V případě rovnosti bodů na dalších místech se soutěžící umístí na
stejném místě.
3.2. V případě rovnosti bodů ve volné sestavě - Kür je pro lepší umístění rozhodující
vyšší známka za umělecký dojem.
( 4 ) O umístění družstev se rozhoduje takto :
Ve všech soutěžích družstev vítězí to družstvo, které má nejvyšší počet bodů nejlepších tří
jezdců, druhé umístěné družstvo je s dalším nejvyšším počtem atd. V případě rovnosti
bodů vítězí to družstvo, ve kterém nejníže hodnocený soutěžící ze tří má lepší výsledek.
Článek 435 - Zveřejnění výsledků
( 1 ) Po každém předvedení musí být součty bodů, udělené každým rozhodčím,
zveřejněny odděleně spolu s prozatímním celkovým součtem bodů.
( 2 ) Po vyhlášení konečného výsledku soutěže s uvedením celkového počtu bodů, jsou
celkové body od každého rozhodčího uvedeny pod jeho jménem a výsledky jsou
poskytnuty tisku a potom Bulletinu FEI (čl.433.3.). Výsledky od každého rozhodčího
v každé soutěži budou také publikovány v procentech.
( 3 ) Všechny výsledky musí být zveřejněny v procentech se třemi číslicemi za desetinnou
čárkou.
( 4 ) Při Kontinentálních mistrovstvích seniorů, Regionálních hrách, Mistrovství světa.
Finále světového poháru a Olympijských hrách záznamy rozhodčích za jednotlivé cviky,
provedené účastníky musejí být přístupné v rozmnožené formě (jednou pro každého
jezdce) pro potřeby rozhodčích, jezdců, vedoucích družstev a pro tisk.
( 5 ) Jestliže jezdec odstoupí ze soutěže nebo je vyloučen ze soutěže ve výsledkové
listině musí být u jména soutěžícího uvedeno „vzdal“ nebo“vyloučen“.
2005
Drezurní pravidla
35
Článek 436 - Rozdílení cen
( 1 ) Účast umístěných soutěžících (jezdec a kůň) při rozdílení cen („dekorování“) je
povinná. Neúčast má za následek ztrátu umístění (stužka, plaketa, věcná cena, peněžitá
cena). Úbor, uzdění a sedlání je stejné jako při soutěži, avšak černé nebo bílé bandáže
jsou povoleny. Před předáním cen bude koni na uzdečku umístěna stužka.
Předseda sboru rozhodčích musí být zapojen do dekorování a, je-li to nutné, odsouhlasí
jakékoliv výjimky při dekorování.
Po celou dobu, kdy jsou koně shromážděni, ať již při dekorování, kontrole koní apod.,
jezdci a ošetřovatelé musí jednat zodpovědně. Nedbalost nebo nezodpovědné chování
může mít za následek potrestání varovnou kartou. Případy velké nezodpovědnosti nebo
nedbalosti, jejichž důsledkem byla nehoda, je nutno nahlásit právní komisi FEI, která učiní
další potřebná opatření.
N1. Na národních závodech případy velké nezodpovědnosti nebo nedbalosti jsou řešeny
v souladu s disciplinárním řádem ČJF.
N2. Stanoví-li pořadatel dekorování na jinou dobu, než po skončení soutěže, musí o této
skutečnosti být informován každý soutěžící, a to obvykle v rozpisu závodů (dekorování
v jiný den závodů), nebo při prezentaci.
KAPITOLA III - SBOR ROZHODČÍCH, ODVOLACÍ KOMISE,
VETERINÁRNÍ KOMISE A VETERINÁRNÍ DELEGÁT,
KOMISAŘI, SUROVOST
Článek 437 - Sbor rozhodčích
( 1 ) Ve všech mezinárodních drezurních soutěží, sbor rozhodčích se musí skládat z pěti
členů. Na závodech CDI * a CDI ** mohou sbory rozhodčích být tříčlenné.
Na šampionátech seniorů na úrovni Grand Prix, drezurní komise jmenuje sbor rozhodčích
se sedmi rozhodčími. Předseda sboru rozhodčích bude rozhodovat všechny soutěže se
zbytkem sboru rozhodčích, kteří budou kolovat tak, aby každý z nich rozhodoval dvě
soutěže.
Na CDI *** v malém kole (stupně Prix St Georges a Intermediaire I) mohou být
rozhodovány tříčlenným sborem rozhodčích s povolením drezurní komise FEI.
Rozhodčí rozhodují dva na krátké stěně (v C a v buď H nebo M) a jeden na protější dlouhé
straně obdélníka (B nebo E).
Regionální hry a regionální šampionáty (na nižší úrovni než úroveň Grand Prix), CDIO
**/***, CDI *** a CDI-W mimo Evropu, mohou být výjimečně rozhodovány třemi rozhodčími,
za předpokladu povolení drezurní komise FEI.
N1.1. V národních soutěžích rozhoduje pětičlenný nebo tříčlenný sbor rozhodčích. Úlohy
stupně Z a L-0 a L-1 může rozhodovat i dvoučlenný sbor rozhodčích umístěný ve středu
krátké stěny v C. Na všech M-ČR a finále KMK rozhodují rozhodčí samostatně.
N1.2. Sbor rozhodčích pro národní mistrovství a ostatní národní soutěže je jmenován
podle ustanovení Všeobecných pravidel.
2005
Drezurní pravidla
36
N1.3. Stane-li se sbor rozhodčích neúplný v průběhu soutěže, nesmí být pro tuto soutěž
doplněn. Hodnocení rozhodčího, který v průběhu soutěže přestal funkci vykonávat,
se nezapočítává pro stanovení konečného umístění soutěžících. Ve všech těchto
případech rozhodne o způsobu řešení vzniklé situace technický delegát spolu s hlavním
rozhodčích.
N1.4. Na těchto národních závodech nesmí rozhodčí být současně závodníkem v žádné
soutěži.
N1.5. Sbor rozhodčích pro drezurní soutěže v úlohách stupně ST a vyšších je pokud
možno pětičlenný a složen z většiny specializovaných rozhodčích pro drezúru. Tříčlenný
sbor rozhodčích může tvořit jen specializovaní rozhodčí.
N1.6. Tříčlenný sbor rozhodčích je nepřípustný pro Mistrovství republiky ( mimo
Mistrovství dětí a pony) a ve Velkých cenách.
( 2 ) Známky všech pěti (resp. tří) rozhodčích musí být sečteny pro klasifikaci.
( 3 ) Každý rozhodčí musí mít asistenta (zapisovatele), který mluví a píše stejným
oficiálním jazykem FEI (buď angličtina nebo francouzština).
( 4 ) Předseda sboru rozhodčích se může rozhodnout, zda chce mít kromě sekretáře
(zapisovatele) speciálního asistenta, jehož úkolem je kontrolovat sled cviků úlohy a
informovat předsedu o „omylu v kurzu“ a „omylu ve cviku“. ( © nevyžaduje se při soutěžích
nižší úrovně)
( 5 ) Pro Mistrovství a Olympijské hry musí být předseda a ostatní členové sboru
rozhodčích jmenováni Drezurní komisí a schváleni Byrem FEI ze seznamu oficiálních
mezinárodních rozhodčích FEI. Pro kontinentální Mistrovství a pořádané mimo evropský
kontinent mohou však předseda a ostatní členové sboru být vybráni ze seznamu oficiálních
mezinárodních rozhodčích a nebo mezinárodních rozhodčích FEI.
( 6 ) Předsedu a členy sboru rozhodčích pro finále Světového poháru jmenuje Byro FEI
na návrh drezurní komise. Pro kvalifikační závody Světového poháru musí být rozhodčí ze
seznamu oficiálních mezinárodních nebo mezinárodních rozhodčích FEI.
Výjimečně může být jmenován jeden kandidát mezinárodního rozhodčího po předchozím
schválení FEI.
( 7 ) Pro regionální hry pod patronací MOV jmenuje Drezurní komise a schvaluje Byro
FEI předsedu a ostatní členy sboru rozhodčích ze seznamu oficiálních mezinárodních
rozhodčích nebo mezinárodních rozhodčích FEI.
( 8 ) Pro CDIO**/*** jsou předseda a ostatní členové sboru určeni NF a organizačním
výborem se souhlasem FEI ze seznamu oficiálních mezinárodních rozhodčích a nebo
mezinárodních rozhodčích FEI.
( 9 ) Pro CDI*** jsou předseda a ostatní členové sboru určeni NF nebo organizačním
výborem se souhlasem FEI ze seznamu oficiálních mezinárodních rozhodčích,
mezinárodních rozhodčích nebo kandidátů mezinárodních rozhodčích (čl.437.15.).
( 10 ) Pro CDI **, prezident a další členové sboru rozhodčích jsou jmenováni Národní
federací nebo Organizačním výborem závodů ze seznamu oficiálních mezinárodních
rozhodčích FEI nebo mezinárodních rozhodčích nebo kandidátů mezinárodních
rozhodčích. Jeden národní rozhodčí může být členem sboru rozhodčích.
( 11 ) Prezident nebo člen sboru rozhodčích musí být zahraniční rozhodčí a musí být jiné
národnosti a bydlet v jiné zemi, než ve které jsou závody pořádány.
2005
Drezurní pravidla
37
( 12 ) Sbor rozhodčích na CDI ** je považovaný za mezinárodní jestliže v tříčlenném
sboru rozhodčí je alespoň jeden zahraniční rozhodčí a v pětičlenném sboru rozhodčích
jsou nejméně dva mezinárodní rozhodčí různých národností.
( 13 ) Na CDI * musí být nejméně tříčlenný sbor rozhodčích, s neméně dvěma rozhodčími
ze seznamu rozhodčích FEI, ze kterých alespoň jeden musí být zahraniční rozhodčí. Ve
sboru rozhodčích může být jeden národní rozhodčí.
Na CDI ** a CDIYJ, prezident a ostatní členové sboru rozhodčích jsou jmenováni NF nebo
organizačním výborem závodů ze seznamu mezinárodních rozhodčích FEI. Jeden národní
rozhodčí může být členem sboru rozhodčích. V tříčlenném sboru rozhodčích musí být
nejméně jeden zahraniční rozhodčí a v pětičlenném sboru rozhodčích nejméně dva
zahraniční rozhodčí různých národností.
Na CDI *** v tříčlenném nebo pětičlenném sboru rozhodčích musí být nejméně dva, nejlépe
tři zahraniční rozhodčí různých národností.
Na CDIO **/*** nejméně tři z pěti členů sboru rozhodčích musí být zahraniční rozhodčí
různých národností.
Na OH, na všech šampionátech a regionálních hrách by měli být všichni rozhodčí různých
národností.
( 14 ) Ve všech soutěžích na OH a Regionálních hrách, šampionátech a CDIO **/*** a CDI*
až CDI*** musí být sbor rozhodčích mezinárodní.
( 15 ) Ne více než dva mezinárodní kandidáti rozhodčích mohou být v pětičlenném sboru
rozhodčích. Ve tříčlenném sboru rozhodčích pouze jeden člen sboru může být kandidátem
rozhodčích.
( 16 ) Musí být určen alespoň jeden náhradní rozhodčí pro mistrovství a hry pro případ, že
se některý rozhodčí nemůže zúčastnit. Při závodech musí být přítomen náhradní rozhodčí.
( 17 ) Předseda nebo FEI jmenovaný zahraniční rozhodčí se musí dostavit k inspekci koní.
N2. Při národních soutěžích se alespoň hlavní rozhodčí musí dostavit na technickou
poradu závodů. Pokud se nekoná, tak alespoň jednu hodinu před zahájením první
soutěže. Ostatní členové sboru rozhodčích nejpozději půl hodiny před zahájením první
soutěže, pokud delegační lístek neupřesní jinak.
( 18 ) Všichni členové sboru rozhodčích musí mluvit alespoň jedním oficiálním jazykem a
pokud možno druhému rozumět.
N3. Ustanovení předchozího odstavce neplatí pro národní závody.
( 19 ) Při všech závodech nesmí být rozhodčí vyzván, aby posuzoval více než 40
soutěžících v jednom dni.
N4. Pro národní závody doporučeno.
( 20 ) Rozdělení mezinárodních rozhodčích do různých kategorií a požadovaná kvalifikace
pro každou kategorii je v příloze III .
Článek 438 - Odvolací komise
Pro odvolací komisi platí Všeobecná pravidla (články 154, 164). Kandidáti mezinárodních
rozhodčích, mezinárodní rozhodčí, oficiální rozhodčí a rozhodčí, kteří se vzdali své funkce,
- všichni rozhodčí z těchto kategorií drezurních rozhodčích, mohou být předsedou odvolací
komise na drezurních závodech.
2005
Drezurní pravidla
38
Až do úrovně závodů CDI ***, včetně všech kvalifikací světového poháru, může být
jmenován pouze předseda Odvolací komise. Předseda odvolací komise nebo její členové
nesmí působit v žádné jiné oficiální funkci na závodech (včetně funkce v soutěžích CDN).
Článek 439 – Surovost
Pro surovost platí Všeobecná pravidla (čl.143).
Článek 440 - Veterinární komise a veterinární delegát
( 1 ) Složení veterinární komise, která je povinná při Olympijských nebo Regionálních
hrách, Mistrovstvích a CDIO**/***, jmenování předsedy a členů musí být v souladu
s veterinárními předpisy.
( 2 ) V souladu s veterinárními předpisy je při CDI požadována přítomnost veterináře,
považovaného za veterinárního delegáta, kterého určí organizační výbor.
Článek 441 - Komisaři
Platí Všeobecná pravidla pro komisaře (čl.144).
KAPITOLA IV - VETERINÁRNÍ PROHLÍDKA A VYŠETŘENÍ,
MEDIKAMENTÓZNÍ KONTROLA KONÍ, PASY KONÍ
KAPITOLA V - SVĚTOVÁ A KONTINENTÁLNÍ MISTROVSTVÍ
JEDNOTLIVCU A DRUŽSTEV V DREZUŘE
Úplný text kapitoly je uveden v originále Drezurních pravidel FEI.
Článek 445 Organizace
Článek 446 Sbor rozhodčích a technický delegát
Článek 447 Odvolací komise
Článek 448 Účast
Článek 449 Kvalifikace
Článek 450 Náklady a výlohy
Článek 451 Umístění
Článek 452 Ceny a peněžité ceny
Článek 453 Různé
KAPITOLA VI - OLYMPIJSKÉ HRY
Úplný text kapitoly je uveden v originále Drezurních pravidel FEI.
Článek 454 Účast
Článek 455 Drezurní úlohy
Článek 456 Startovní pořadí
Článek 457 Příprava koní
Článek 458 Sbor rozhodčích
Článek 459 Umístění
Článek 442 - Veterinární kontrola a vyšetření
Kontrola koní a vyšetření musí být v souladu s veterinárními pravidly a jak je uvedeno
v příloze I. těchto pravidel
Článek 443 - Medikamentózní kontrola koní
Medikamentózní kontrola koní musí být v souladu se Všeobecnými pravidly a Veterinárními
pravidly.
Článek 444 Pasy koní
Platí Všeobecná pravidla a viz Příloha I (čl.139)
© Pro národní soutěže slouží k identifikaci koní a jejich majitelů doklady předepsané
Všeobecnými pravidly.
2005
Drezurní pravidla
39
2005
Drezurní pravidla
40
PŘÍLOHA I - Veterinární kontroly, prohlídka koní a kontrola pasů
PŘÍLOHA III - Mezinárodní drezurní rozhodčí
(Vysvětlení v článku 1011 Veterinárních pravidel)
PŘÍLOHA II - Čestné odznaky FEI
1.do 1.ledna 1992
2.od 1.ledna 1992
Úplný text je uveden v originálu Drezurních pravidel FEI
3.od 1.ledna 1995
( 3 ) Čestné odznaky jsou udělovány jezdcům podle následující tabulky :
3.1. Jezdci, kteří se umístili mezi prvními dvanácti v první kvalifikační soutěži jednotlivců
(tj.Grand Prix ) při CDIO
v 14 závodech CDIO - zlatý odznak,
v 10 závodech CDIO - stříbrný odznak,
v 6 závodech CDIO - bronzový odznak.
3.2. Účast ve druhé kvalifikační soutěži jednotlivců (t.j. Grand Prix Special) při CDIO se
započítává jako dvě CDIO.
3.3. Účast ve druhé kvalifikační soutěži jednotlivců (t.j. Grand Prix Special) při
kontinentálních mistrovstvích, světových mistrovstvích a Olympijských hrách se započítává
jako tři CDIO.
3.4. Účast ve finále soutěže jednotlivců (t.j. Grand Prix Kür) při CDIO se započítává jako
tři CDIO.
3.5. Účast ve finále soutěže jednotlivců (t.j.Grand Prix Kür) při kontinentálních a
světových Mistrovstvích ,finále Světového poháru a Olympijských hrách se započítává jako
čtyři CDIO.
3.6. Toto pravidlo platí zpětně od 1.ledna 1995.
3.7. Od 1.ledna 1999 se budou pro toto pravidlo počítat jen výsledky získané při
CDIO***.
( 4 ) Udělování odznaků bude uskutečňováno na základě odpovídající evidence.
( 5 ) Jména jezdců, kterým byl odznak udělen, budou publikována ve BULLETINu FEI.
2005
Drezurní pravidla
41
( 1 ) Rozhodčí jsou rozděleni do tří kategorií kandidát mezinárodního rozhodčího,
mezinárodní rozhodčí a oficiální mezinárodní rozhodčí (viz Všeobecná pravidla rozhodčí).
Věkový limit ve všech kategoriích je 70 let.
N1. Věkový limit neplatí pro národní soutěže.
( 2 ) Počet kandidátů mezinárodního rozhodčího,mezinárodních rozhodčích a oficiálních
mezinárodních rozhodčích pro různé regiony je závislý na počtu mezinárodních závodů
v regionu.
( 3 ) Pravidla pro činnost rozhodčích jsou uvedena v čl. 437. a 436. Pro soutěže mladých
jezdců, juniorů a jezdců na pony platí příslušná pravidla.
( 4 ) Kvalifikace pro kandidáta mezinárodního rozhodčího :
4.1. Musí mluvit alespoň jedním ze dvou oficiálních jazyků FEI a pokud možno rozumět
druhému.
4.2. Být aktivním národním rozhodčím alespoň 5 roků a být členem sboru rozhodčích
v alespoň 10 drezurních úlohách FEI (včetně volné sestavy), (Sankt George, Intermediare I
a nebo II. a přednostně Grand Prix) při CDN, CDI* a CDI**.
4.3. Pracovat jako asistent (alespoň pětkrát) u mezinárodního nebo oficiálního
mezinárodního rozhodčího při CDI nebo CDIO v úlohách Grand Prix..
4.4. Zúčastnit se minimálně dvou FEI kurzů pro kandidáty rozhodčích a tam vykonat
zkoušky s uspokojivými znalostmi z FEI pravidel pro drezurní závody a prokázat
schopnosti rozhodovat drezúru.
4.5. Udělat zkoušku (skryté rozhodování) s jedním FEI zmocněným oficiálním
mezinárodním rozhodčím z cizí země při CDI nebo CDIO a v případě nutnosti kurz FEI
rozhodčích, po splnění všech ostatních požadavků.
4.6. Být navržen svojí národní federací nebo členem drezurní komise, akceptován
drezurní komisí a potvrzen Byrem FEI.
4.7. O kandidáta mezinárodního rozhodčího je možné žádat pouze do věku 55 let.
( 5 ) Kvalifikace pro mezinárodního rozhodčího :
5.1. Musí mluvit alespoň jedním oficiálním jazykem FEI a pokud možno druhému
rozumět.
5.2. Být na seznamu kandidátů mezinárodních rozhodčích FEI alespoň 3 roky.
5.3. Být členem sboru rozhodčích alespoň při čtyřech CDI*** nebo při osmi CDI**,
rozhodovat také úlohu GP nebo GP – Kür, nebo mistrovství mladých jezdců.
Kandidáti mezinárodních rozhodčích jsou zváni k rozhodování Grand Prix nebo vyšší ve
dvou případech při CDI nebo CDIO, aniž by jejich známky byly brány v úvahu. Toto „skryté
rozhodování“ se může počítat k požadovanému počtu CDI**/***, jestliže to potvrdí
autorizovaný oficiální mezinárodní rozhodčí.
5.4. Zúčastnit se alespoň dvou kurzů FEI pro mezinárodní rozhodčí.
5.5. Udělat zkoušku („skryté rozhodování) s jedním FEI zmocněným oficiálním
mezinárodním rozhodčím z cizí země při CDI a CDIO a v případě nutnosti kurz FEI
rozhodčích, po splnění všech ostatních požadavků.
5.6. Být navržen svojí národní federací nebo členem drezurní komise akceptován
drezurní komisí a potvrzen Byrem FEI.
2005
Drezurní pravidla
42
5.7. Mezinárodním rozhodčím se může stát osoba jen do věku 60 let.
( 6 ) Kvalifikace oficiálního mezinárodního rozhodčího :
6.1. Musí splnit podmínky mezinárodního rozhodčího a požadavky na „O“ rozhodčího
(viz příloha VI.).
6.2. Musí být vybrán BYREM FEI na doporučení stávající technické drezurní komise
z listiny mezinárodních rozhodčí FEI a být dán na listinu oficiálních mezinárodních
rozhodčích.
6.3. Oficiální mezinárodní rozhodčí se mohou zúčastnit seminářů FEI rozhodčích a to i
nad počet, který je povolen pro NF.
( 7 ) Kandidát mezinárodního rozhodčího, mezinárodní rozhodčí a oficiální mezinárodní
rozhodčí nikdy nesmějí být asistenty, nebo sekretáři prezidenta nebo kteréhokoliv člena
sboru rozhodčích při mezinárodních drezurních závodech. Kandidát mezinárodního
rozhodčího však smí sedět u rozhodčího vyšší úrovně, pokud mu to povolí.
( 8 ) Rozhodčí, kteří se účastní mezinárodních závodů, bude mít placeno následující:
úhradu všech cestovních výdajů, plné stravné a nocleh.
( 9 ) Žádný rozhodčí nesmí vykonávat službu na závodech, jsou-li jeho povinnosti v
rozporu s jeho zájmy (viz čl. 162 Všeobecných pravidel) Členy sboru rozhodčích nesmí být
následující osoby:
9.1. Majitelé / spolumajitelé a jezdci koní, kteří se zúčastňují závodů.
9.2. Vedoucí družstev, pravidelní trenéři, zaměstnavatelé a zaměstnanci soutěžících.
Poznámka: pravidelný trenér znamená:trénování jezdce/koně více než tři dny v období
jednoho roku před závody nebo trénování v období 6 měsíců před závody.
N2. Pro národní soutěže je za trenéra dvojice považován ten, kdo dvojici trénuje více než
jedenkrát týdně.
9.3. Příbuzní majitele, soutěžícího, vedoucího družstva.
9.4. Osoby, které mají finanční nebo osobní zájem na koni nebo soutěžícím.
9.5. Po přijetí pozvání k rozhodování musí rozhodčí prokázat, že nemá osobní zájem o
jezdce nebo koně, že žádného netrénoval, nevlastnil / spolu nevlastnil nebo nemá jiný
obchodní zájem, a to v období 12ti měsíců před závody. V opačné případě organizační
výbor zařadí takového rozhodčího do soutěží, kde tento jezdec/ kůň nestartuje.
Porušení pravidel bude oznámeno drezurní komisi pro vyšetření a projednání disciplinární
komisí.
9.6. Mezinárodní rozhodčí se nesmí zúčastnit seniorských soutěží a také mezinárodně
soutěžit v tomtéž kalendářním roce, kdy rozhoduje. K 1.1. každého roku musí oznámit FEI
přes příslušnou NF, zda chce v daném roce soutěžit nebo rozhodovat.
( 10 ) Generální sekretář FEI vyzve NF, aby zaslala seznam kvalifikovaných osob,
splňujících podmínky pro výkon funkce mezinárodního rozhodčího a kandidáta
mezinárodního rozhodčího spolu s uvedením jejich kvalifikace, včetně jejich dřívější
činnosti jako jezdce nebo trenéra. NF musí zajistit, že generálnímu sekretáři jsou předána
jen jména osob, které splňují požadavky (viz Všeobecná pravidla – rozhodčí).
( 11 ) Mezinárodní rozhodčí nebo oficiální mezinárodní rozhodčí nesmí nikdy během
mistrovství ovlivňovat činnost rozhodčích. Může však toto mistrovství komentovat.
( 12 ) Odkaz na Přílohu VI. pro podmínky pro „O“ rozhodčí.
( 13 ) FEI rozhodčí,kteří zůstávají neaktivní více než 3 roky, jsou drezurní komisí vyškrtnuti
2005
Drezurní pravidla
43
ze seznamu FEI drezurních rozhodčích. Národní federace, po oznámení jednotlivého
rozhodčího, musí oznámit FEI jména rozhodčích, kteří nerozhodují na mezinárodních
závodech po dobu více než tří roků a požádat, aby byli vyškrtnuti ze seznamu FEI
drezurních rozhodčích.
( 14 ) Všichni drezurní rozhodčí se musí každé 3 roky zúčastnit alespoň jednoho kursu FEI
ve své kategorii. Jestliže se nezúčastní, jsou drezurní komisí vyškrtnuti ze seznamu FEI.
( 15 ) Kurzy FEI drezurních rozhodčích se budou konat při CDI*** nebo CDIO nebo při
národních mistrovstvích na úrovni Grand Prix.
PŘÍLOHA IV - Nákres drezurního obdélníka
©
Drezurní obdélník 20 x 60 m
20 x 40 m
20
A
6
20
F
D
K
A
12
6
P
L
V
F
D
K
P
L
V
B
X
E
R
I
S
M
G
H
4
12
10
B
X
E
60
12
40
10
R
I
S
M
G
H
12
6
4
6
C
10
10
C
10
2005
10
Drezurní pravidla
44
PŘÍLOHA V - Směrnice pro soutěže s vypůjčenými koňmi
Mezinárodní závody nebo soutěže mohou být vypsány, na koních, které zapůjčí hostující
NF se souhlasem Generálního sekretáře FEI (čl. 420.1.1). V těchto případech platí
následující podmínky:
( 1 ) Rozpis musí obsahovat všechny podrobné podmínky, za kterých jsou koně půjčováni
a soutěže organizovány. Před inspekcí koní a losováním musí být zorganizována technická
schůzka pro vedoucí družstev, soutěžící, majitele koní a oficiální funkcionáře, na které se
podrobně vysvětlí speciální podmínky pro půjčení koní a organizace závodů.
( 2 ) Organizační výbor dá k dispozici potřebný počet koní (minimálně jednoho a
maximálně dva pro každého soutěžícího).
2.1. Všichni koně musí být schopni soutěžit na příslušné úrovni nebo výše.
2.2. Pokud není dostatek koní, aby každý soutěžící měl dva, organizátor musí zajistit
dostatek koní na počet jezdců a navíc tři nebo čtyři koně náhradní.
2.3. Losování koní se má konat co nejdříve, nejpozději však 24 hodin před startem
prvního soutěžícího.
( 3 ) Inspekce koní se koná za přítomnosti vedoucích družstev nebo jejich zástupců,
soutěžících, hlavního rozhodčího, předsedy veterinární komise nebo veterinárního
delegáta. Všichni koně musí být řádně identifikováni.
3.1. Majitelé koní jsou povinni použít uzdění v souladu s čl. 428. Hlavní rozhodčí
zkontroluje uzdečky a udidla všech koní; schválené uzdění pak nelze během celých závodů
měnit.
3.2. Všichni náhradní koně musí projít veterinární kontrolou. Výměna může být
provedena jen se souhlasem veterinárního delegáta/komise a zahraničního rozhodčího
(technického delegáta). Uvnitř družstva však lze koně vyměnit.
( 4 ) Den nebo večer před startem prvního soutěžícího se provede losování startovního
pořadí v souladu s čl. 425.
( 5 ) Pokud se koná finále jednotlivců jsou stanoveny tyto podmínky:
A Kvalifikace: je otevřena pro 50 % nejlépe umístěných soutěžících),avšak maximálně
12 ze soutěže družstev, včetně všech umístěných na 12. místě.
B Pořadí startů: pro finále jednotlivců se losují koně z těch, kteří se umístili s jezdci
v prvních 50 % soutěžících (maximálně 12 nejlepších) v kvalifikační soutěži. Pokud
jezdec vylosuje téhož koně, se kterým se kvalifikoval v družstvu nebo v jiné
kvalifikační soutěži, musí losovat znovu jiného koně.
C Konečné hodnocení jednotlivců obě soutěže (kvalifikace i finále jednotlivců) budou
započítány v celkovém hodnocení jednotlivců. Procenta obou soutěží se sečtou.
D Nerozhodný výsledek: v případě stejného součtu na prvním místě rozhoduje o
lepším umístění vyšší počet bodů z finále jednotlivců.
( 6 ) Organizační výbor by měl mít k dispozici odpovídající počet rezervních koní pro
případ, že veterinární komise dodatečně po losování shledá některého koně neschopného
soutěžit. Při losování musí být náhradní koně jmenováni.
6.1. V případě uvedeném v bodě 6 bude provedeno losování náhradních koní.Tito koně
musí projít inspekcí koní. V každém případě musí být v losování více koní než jezdců.
( 7 ) Pokud soutěžící losuje dva nebo tři koně pro celé závody musí mít vyhrazenu
2005
Drezurní pravidla
45
alespoň jednu hodinu pro seznámení se s koněm; preferuje se den před závody. Všichni
jezdci mohou své koně opracovat půl hodiny před startem v každé soutěži (včetně
soutěžích uvedených v čl.5). Opracování se koná pod dohledem technického delegáta
nebo FEI komisaře.
( 8 ) Při těchto závodech nejsou požadovány pasy FEI, zúčastňují se jen národní koně,
kteří jsou identifikováni jen dokladem vydaným NF.
Příloha VI - Kategorie drezurních soutěží platná od 1.1.2005
Tabulka ve zvláštní příloze Kategorie stupňů mezinárodních soutěží ve všech jezdeckých
disciplinách.
PŘÍLOHA VII - Směrnice k hodnocení stupně obtížnosti ve volné sestavě.
( 1 ) Úvodní doporučení
Stupeň obtížnosti ve volné sestavě nemůže být hodnocen odděleně od technických a
uměleckých známek. Je úzké spojení mezi stupněm obtížnosti a technickým provedením,
protože to do velké míry určují první dvě známky za umělecký dojem. Nekvalitní provedení
cviků je považováno za nedostatek v předvedení schopností jezdce a koně. Toto musí být
vzato v úvahu k odečtení ve známkování stupně obtížnosti.
( 2 ) Základní úroveň ve stupni obtížnosti v malém kole
Základní úroveň stupně obtížnosti je definována standardní úlohou volné sestavy kür FEI
v daném stupni.
( 3 ) Výše hodnocené cviky pro stupeň obtížnosti v malém kole:
Následující příklady jsou považovány za “vyšší hodnocení“, zvyšují stupeň obtížnosti a
známku, pokud jsou provedeny technicky správným způsobem:
-- větší počet přeskoků než je povinné minimum
-- cviky, prováděné na kruhu, nebo v oblouku
-- poloviční překrok kombinovaný s několika změnami podélného ohnutí v zig-zag
traverzále rovnoměrně a zrcadlově k rovné čáře,
-- dovnitř plec na střední čáře a na linii 5 m od dlouhé stěny,
-- prodloužený cval po poloviční piruetě (kür Mladí jezdci), nebo po piruetě (kür IM1),
-- přechod z prodlouženého cvalu do kroku.
( 4 ) Základní úroveň ve stupni obtížnosti pro Grand Prix:
Základní úroveň stupně obtížnosti je definována standardní úlohou volné sestavy kür FEI
v daném stupni.
( 5 ) Výše hodnocené cviky pro stupeň obtížnosti v Grand Prix -Kür
Následující příklady jsou považovány za ´“vyšší hodnocení“ a zvyšují stupeň obtížnosti a
známku,pokud jsou provedeny technicky správným způsobem:
-- větší počet přeskoků než je povinné minimum
-- dvojité piruety (trojité piruety nejsou dovoleny)
-- cviky, prováděné na kruhu,nebo v oblouku
2005
Drezurní pravidla
46
-- za velmi obtížný je považován poloviční překrok kombinovaný s několika změnami
podélného ohnutí v zig-zag traverzále rovnoměrně a zrcadlově k rovné čáře
-- piaffa a pasáž, prováděné z kroku nebo za zastavení mají v hodnocení vyšší
obtížnost než piaffa a pasáž, prováděné po cviku v kmihu.
-- provedení obtížných cviků a přechodů s otěžemi v jedné ruce, je ale omezeno na
maximálně tři cviky,
-- kombinace různě obtížných přechodů mezi cviky ( např. cval-pasáž-cval,
prodloužený cval spojený přímo s piruetami, prodloužený cval po piafě, a v jasně
definovaných bodech, přímé přechody z přeskoků po dvou skocích do přeskoků
každý skok a zpět do přeskoků každý druhý skok).
( 6 ) Vysvětlení
Všechny cviky musí být jasně definovány vyznačeným začátkem a ukončením. Poloviční
překroky musí býti jasně označeny jakož i provedeny na jasné linii. Ve volné sestavě se
používají rovnoměrně obě otěže. Je třeba se vyvarovat nadměrného použití prvků, které
jsou silnou stránkou jezdce nebo koně jako negativního vlivu na choreografickou
rovnováhu volné sestavy. Obtížné cviky ( např. pasáž nebo piaf) jsou významnější při jejich
předvedení ve volné sestavě. Jasné umístění cviků dovoluje lepší rozhodování a tedy
lepší možnost hodnocení známkami od rozhodčích.
Předvedení volné sestavy má být jasně a logicky sestaveno a má ukazovat skutečnou
harmonickou rovnováhu mezi koněm a jezdcem. Důležitým základem volné sestavy jsou
harmonie, plynulost a vyrovnanost Cviky s vysokým stupněm shromáždění se mají
opakovaně vzájemně střídat s cviky, obsahujícími kmih kupředu, při presentaci základních
chodů. Všechny obtížné cviky, budou kladně hodnoceny budou-li doplněny a podpořeny
hudbou.
Pirueta v piafě, poloviční překrok v pasáži, pirueta ve cvalu v kombinaci s polovičním
překrokem (kůň musí být rovný několik kroků před a po piruetě) nejsou považovány jako
vyšší stupeň obtížnost, i ačkoliv jsou pozitivně hodnoceny v choreografii.
Nejvyšší přednost má klasická drezúra ,presentovaná volnou sestavou, jak je stanoveno
pravidly FEI.
( 7 ) Poučení pro hodnocení
Doporučené bodování za stupeň obtížnosti (se speciální pozorností k úvodnímu
doporučení a vysvětlení pod bodem 6 ):
-- je-li splněno jen minimum požadavků základní úrovně - přibližně 6
-- je-li zvýšení stupně obtížnosti na úrovni standardních úloh SG, IM-1, GP/GPS –
minimálně 7
-- je-li zvýšení stupně obtížnosti více než úroveň standardních úloh v souladu
s výše uvedenými směrnicemi – minimálně 8.
( 8 ) Problémy s hudbou soutěžícího ve volné úloze jsou řešeny v odstavci 429.12.
2005
Drezurní pravidla
47
PŘÍLOHA VIII - Směrnice pro mezinárodní drezurní závody
pro 5- a 6leté koně
Pro všechny mezinárodní závody mladých koní platí pravidla pro drezurní závody, kromě
rozdílů, uvedených níže:
Všeobecné zásady
FEI zavedla v roce 1996 na mezinárodní úrovni drezurní úlohy pro 5 a 6-leté koně.Tyto
drezurní úlohy byly poprvé testovány při Evropském mistrovství ve Verdenu v Německu
v roce 1997. První světové chovatelské mistrovství pro mladé koně se konalo v Arnhemu
v Holandsku. Pro 5leté a pro 6leté koně byly oddělené úlohy.
Hlavním důvodem je správný trénink mladého drezurního koně ke zlepšení významu
národních plemen a k podpoře zájmu konání mezinárodní soutěži pro mladé koně.
Drezurní úlohy:
Koně 5-letí : FEI kvalifikační úloha pro 5-leté koně
FEI drezurní úloha pro 5-leté koně
Koně 6-letí FEI kvalifikační úloha pro 6-leté koně
FEI drezurní úloha pro 6-leté koně
Odkaz na přílohu X.
Úbor jezdce a sedlání
Jako v čl.427 a 428 v těchto pravidlech. Mexický nánosník není dovolen. Je nařízeno úlohy
pro 5-a pro 6-leté koně jezdit na uzdečce. Bič není povolen.
Hodnocení
Základní myšlenky:
Hodnotí se obratnost, základní chody a všeobecný dojem koně jako drezurního koně.
Rozhodčí řeknou, zda předvedený kůň odpovídá všeobecnému pojmu drezurního koně,
zda je kůň správně trénován, zda má kůň schopnosti pro předvedení drezúry vyšší úrovně.
Zvláštní důraz je kladen na měkký a stálý kontakt, spokojenou aktivitu huby koně, pružný
týl ve třech základních chodech a v přechodech. Kroky a délka kroků musí být v rytmu a
bez napětí.
Je důležité ohnutí a sestavení, harmonický vývoj na obě ruce a poddajnost. Nutný je kmih,
který vychází ze zádě a vede k rytmické chůzi a jemnému a stejnoměrnému kontaktu.
Základní chyby v tréninku jsou všeobecně hodnoceny nižšími známkami. Příklady takových
chyb jsou:
Zřetelný nepravidelný rytmus, ztrnulost, nestálé přilnutí, nedostatky v rytmické chůzi,
křivost, nedostatky v angažovanosti zádě.
Malé chyby, např. nerovné zastavení, chyby v koncentraci, okamžiky koně za otěží nebo
nad udidlem budou hodnoceny shovívavě, jestliže v principu kůň ukazuje dobrý pohyb a je
předveden v souladu se stupněm výcviku.
2005
Drezurní pravidla
48
Koně, kteří na začátku úlohy ukazují ztrnulost a chyby v koncentraci nebo se chvilkami
lekají, budou hodnoceni mírněji než v jiných mezinárodních soutěžích.
Příklady malých chyb u 5-letých koní:
- přechody nejsou přesně u písmen,
- střední cval mírně křivý,
- mírná křivost ve shromáždění po prodloužení,
Cviky, požadované od 5-letých koní jsou všeobecně nižší úrovně, úplné shromáždění není
požadováno.
Příklady malých chyb u 6-letých koní:
- začátky stranových pohybu nejsou přesně u písmen
- nedodržení podélného ohnutí během posledních dvou nebo tří kroků po správném
začátku a po správném provedení překroku.
Stranové pohyby a přeskoky jsou důležité pro hodnocení 6-letých koní a je také
požadováno jasněji definované shromáždění.
Základní chody
Krok :
- Krok je kráčivý chod, ve kterém nohy koně došlapují za sebou ve čtyřech dobách,
dobře zřetelných a dodržovaných při každé práci v kroku.
- Pohybuje-li se přední a zadní noha na téže straně ve stejnou dobu,krok stává
téměř laterálním pohybem.Tato nepravidelnost, která může přejít až do mimochodu, je
vážným zhoršením kroku.
- V kroku se nejvíce projevují nedostatky v přiježdění. U mladého koně se nemá
vyžadovat krok „na přilnutí“v časném stupni výcviku, protože požadované shromáždění
v tomto stupni může mít negativní vliv na vývoj koně.
- Kůň by měl kráčet kupředu s důvěrou na udidle.
Klus:
- Klus je dvoudobý chod se střídáním diagonálních nohou (levá přední a pravá zadní
a naopak), odděleným momentem vznosu.
- Klus má být uvolněný, pravidelný a živý pohyb bez váhání.
- Kvalita klusu se hodnotí podle celkového dojmu, pravidelnosti a pružnosti kroků,
které jsou výsledkem pružnosti hřbetu a dobře angažované zádě a schopnosti zachovat
stejný rytmus a přirozenou rovnováhu i při přechodu z jednoho klusu do druhého.
Cval:
- Cval je třídobý chod, kdy na příklad cval vpravo má tento nohosled.: levá zadní,
levá diagonála(současně levá přední a pravá zadní), pravá přední,následuje moment
vznosu, kdy všechny čtyři nohy koně jsou ve vzduchu, před dalším cvalovým skokem.
- Cval má být lehký a pravidelný a kůň má zůstat rovný. Cvalové skoky jsou bez
váhání.
- Kvalita cvalu se hodnotí podle celkového dojmu,pravidelnosti a lehkosti ve všech
třech cvalech (pracovní,střední a prodloužený) a vychází z přijmutí udidla s uvolněným
týlem a z angažovanosti zádě s aktivní činností hlezen a schopnosti zachovat stejný rytmus
a přirozenou rovnováhu i po přechodu z jednoho cvalu do druhého.
Všeobecný dojem
2005
Drezurní pravidla
49
Důraz je kladen na tři základní chody, ráz a stavbu koně, charisma a předvedení koně,
ochotu a možnosti, jak je kůň schopen provádět cviky. Kůň, který má předpoklady pro sport
vyšší úrovně, bude preferován před koněm , který předvede úlohu poslušně, ale nemá
skutečnou schopnost pro předvedením drezúry vyšší úrovně.
Jezdec
Hodnocení sedu, pomůcek a vlivu jezdce hraje druhořadou úlohu.
Hodnocení úloh pro mladé koně.
Úlohy jsou rozhodovány sborem s alespoň 3 rozhodčími FEI (dva z nich musí být
zahraniční). Tito rozhodčí jsou umístěni ve stejném stanovišti (v C),rozhodují společně a
nedávají jednotlivé známky. Kromě těchto tří rozhodčích se doporučuje, aby byl určen
čtvrtý rozhodčí k napsání protokolu po ukončení úlohy každého koně. Protokol je hlavně
pro potřebu diváků a hlavním účelem je vysvětlit schopnost jezdce a přednosti jednotlivého
koně ve vztahu k požadavkům každého stupně soutěže, kvalitu jeho tří základních chodů a
schopnost koně k předpokladu jako koně pro drezúru vyššího stupně. Hlasatel komentuje
v jazyce země, kde se závody konají a v angličtině. Listina rozhodčího, který byl určen
k psaní protokolu, bude zaslána na sekretariát FEI.
Při mistrovských závodech je protokol povinný pro druhou kvalifikační úlohu a pro finálovou
soutěž. Při ostatních závodech není komentář povinný, ale je doporučen k povzbuzení
zájmu diváků a k ukázání rozdílů mezi závody mladých koní a jinými mezinárodními
drezurními soutěžemi .
Je povinností do listiny rozhodčích uvést hodnocení každého koně rozhodčími. To je
požadováno pro první soutěž při každých závodech.Rozhodčí napíše podrobnou zprávu,
podtrhující přednosti a nedostatky každého koně. Zvláštní pozornost se musí věnovat části
„Všeobecný dojem“ těchto směrnic, kdy všechny pozitivní a negativní stránky koně budou
popsány.
Pořadatel musí zabezpečit krátkou přestávku mezi koňmi (maximálně pět minut), aby byl
dostatečný čas pro komentář, známkování, vyplnění listin rozhodčích a formuláře
hodnocení.
PŘÍLOHA IX - Zmenšení požadavků k ochraně stájí
Následující dočasná opatření pro drezurní závody, kromě mistrovství a her, v zemích mimo
západní Evropu, jsou postavena na zkušební bázi :
- Zkouška bude probíhat každoročně.
- Účelem je omezit náklady a možná nezbytná nařízení pro pořadatele,
- Vet.pravidla čl. 1005.2.4,1005.2.5.1 a 2.5.2 se nepoužívají pro západní Evropu
- Žádným způsobem nesmí utrpět blaho koní.
- Pořadatel je povinen zajistit, aby areál stájí byl při závodech kontrolován
ošetřovatelem nebo komisařem po 24 hodin denně k zabránění kolik u koní, zranění
v boxech atd., nebezpečí vzniku požáru a pod. Bezpečnostní ochrana a kontrola vstupu
není povinná,ale veterinární nebo technický delegát mají právo toto požadovat, nebo
zabezpečit natažením lana, aby auta neparkovala příliš blízko, což je potřebné
z praktických důvodů .
2005
Drezurní pravidla
50

Podobné dokumenty

Drezurní pravidla

Drezurní pravidla rozvoj koně ve „spokojeného atleta“ prostřednictvím vyváženého a harmonického výcviku. Výsledkem je kůň klidný, uvolněný, pružný a obratný, ale také důvěřivý, pozorný, bystrý a podřízený. Jen tak d...

Více

Všeobecné informace a pravidla HALTER TŘÍDY

Všeobecné informace a pravidla HALTER TŘÍDY - ztráta kontroly nad koněm, utěk koně, nebo dokončení soutěže koněm bez vodiče - nepřejítí startovní čáry, nebo úprava -posunutí kuželů start vymezující -zranění koně HUNTERS Hunters je soutěž, kt...

Více

Konference mladých vědeckých pracovníků.

Konference mladých vědeckých pracovníků. Při srovnání jednotlivých sekcí z hlediska prostornosti v kroku a klusu jsme zjistili, ţe délka kroku v chodech krok a klus je úměrná tomu jaké je omezení kohoutkové výšky jednotlivých sekcí. Přest...

Více

Vytrvalostní pravidla do 31.3.2014

Vytrvalostní pravidla do 31.3.2014 PRO POHODU KONĚ 1. Mezinárodní jezdecká federace (FEI) požaduje, aby všichni účastníci jezdeckého sportu, dodržovali kodex chování FEI, vzal jej plně na vědomí a uznal jej s tím, že pohoda koně mus...

Více

57-0915E Židům kapitola7-1 Size: 372.66kb Last

57-0915E Židům kapitola7-1 Size: 372.66kb Last církev. A to byl právě případ Pavla; on musel opustit svou církev. Stejně tak to může být pro mnohé z vás. Někdy to znamená opustit dům. Někdy to znamená opustit otce a matku, opustit všechno. Nech...

Více