Tutorial výroby luku

Transkript

Tutorial výroby luku
Tutorial na výrobu luku
Opracování dřeva:
Předem chci upozornit, že toto není přesný návod na výrobu, spíše
jen popis, jak to dělám já. Postupy se mohou různit a použité
metody také. Proto uvítám, když sem přispějete i vy svými
zkušenostmi.
Začneme s nahrubo oříznutým tisovým kmínkem. Je celý zatřený
lakem a sušen jen přes kůru. S tou začneme.
Krok první je odstranit kůru až na první bělové léto tak, abychom
jej nepoškodili.
Kůru odstraňuji cidlinou a v místech suků a boulí si pomáhám
tupým příborovým nožem.
Vyčnívající suky opatrně zapilujeme....Dbáme na to,abychom
nepoškodili běl.
U práce se náležitě hrbíme a necháme očumovat psa, co
děláme....
Toto je velký problém. Zatržená větev při kácení. Postup opravy
tohoto místa, bude upřesněn dále.
Další místo k zešílení
a další.....
Takto oškrabávám kůru.
Očištěný zatržený suk.
A jak to vypadá, když postupně škrábete kůru.
Po odstranění kůry jsem se rozhodnul, že oškrábu jednu vrstvu
běli, kvůli nepěknému zabarvení. U tohoto kusu dřeva je běl jen
5mm silná a tak není potřeba ji zeslabit.
Začneme tak, že si cidlinou opatrně oškrábneme malé místo napříč
kmínkem.Lze, při větší tloušťce jednotlivých let použít mírně
ztupený poříz.
Musíme postupovat velmi opatrně, abychom "nepřefikli" spodní
vrstvu. Na přiložené fotografii je dobře vidět barevný kontrast,
který nám pomáhá se ve vrstvách orientovat.
Po odstranění běli pokračujeme dál tak, že si na tyč lehce
předkreslíme tvar luku a upneme ho tak, abychom nepoškodili běl.
V mém případě je pod špalíkem kus gumy, omotané hadrem.
Mějte na paměti, že běl je velice měkká!
Potom pokračujeme vlaštovkou, pořízem a rašplí. V lepším
případě nám spoustu práce ušetří pásová pila, kterou ovšem
nemám...
V místech suků pracujeme jen rašplí, protože vlaštovka se tam
zakusuje a vyštípává dřevo.
Dalším krokem je stažení vrstvy dřeva z břicha luku na
požadovanou tloušťku ze které potom začneme zakulacovat.
Při upínání stále myslete na to, že běl je náchylná na otlaky a
podkládejte ji hadrem, nebo filcem.
Na prvních dvou
fotkách je vidět tvar na hrubo opracovaného přířezu. V této fázi
máte poslední možnost napravit rozměrové a tvarové chyby šířky
luku.
Rozkreslil jsem si od středu po 10cm značky a udělal osu luku
podle kresby dřeva. Doměřil jsem šířky zúžení a označil. Nedávám
sem záměrně hodnoty, protože ty jsou většinou odvyslé od hustoty
dřeva a požadované síly luku.
Jen dbejte na to, aby jste nenavrhli luk příliš široký, při tilerování
by vám potom vycházel příliš plochý a ubírat při tileru na šířce je
vždy dost velký problém. Já většinou měřím jen střed a všechno
ostatní dělám od oka. Tento postup jsem zvolil pro lepší názornost
a jako radu začínajícím. A také proto, že tisové dřevo je špatně
dostupné a je škoda ho pokazit jen díky špatnému odhadu
Na těchto fotografiích vidíte asi ta "nejbolavější" místa. Je tam
však pořád hodně materiálu a je možné, že dalším opracováním se
toho nejhoršího zbavíte.
Pro představu: Tento tis má hustotu let cca 12-14/cm. Je to zatím
nejhustější z kterého dělám. Bohužel jsem neudělal vzorek na
změření SG, ale odhaduji ho na cca 0,7-0,8. Běl má léta tenší než
papír a v podstatě se nedají bez lupy spočítat.
V dnešní době je např. pacifický tis nabízený na netu ke koupi cca
20-25let na palec, což je dost bída.
Na druhou stranu nemá ani zdaleka tolik vnitřních defektů.
Tisový luk, který jsem udělal má 125# a léta široká i 3mm. Není to
takový problém, jen musíte počítat, že z takového dřeva bude luk
poměrně tlustý ( asi jako noha od stolu ) A ještě jedna zpráva,
při práci s tisovým dřevem, které je již suché, se nemusíte bát
nějaké otravy. Jedy v tisu vznikají při fotosyntéze a při sušení
dřeva se rychle ztrácejí.
To je pro dnešek všechno, pokračování nejspíš o víkendu.
V další fázi následuje zakulacení hran na backu. Uděláme si
nejdříve tesařským způsobem značky.
Potom pilníkem a cidlinou stáhneme na 45°.
Potom hrany zakulatíme cidlinou a smirkovým papírem. Celou běl
lehce jemným brusným papírem začistíme.
Následující krok je ten, že si stejným způsobem označíme úkos na
břichu luku.
Hrany opracujeme vlaštovkou. V místě suků rašplí a pilníkem.
Náselduje tvz. klínová metoda. To znamená, že si sednu na prdel,
tyč si položím do klína a začnu rašploval břicho luku dokulata. V
ruce si můžeme tyč neustále naklánět a proto je tato metoda lepší,
než pevné uchycení do svěráku či svěrek.
Je potřeba dávat pozor, aby se vám neomlátil volný konec tyče a
nepoškodili jste běl.
Výsledkem je připravená tyč na které budeme v dalších krocích
zakulacovat břicho a chystat "luk" na tiler.
----------------------- pát srp 28, 2009 8:58 pm --------------------V této fázi máme tyč připravenou na další postup. Zaoblené hrany
backu, zakulacené belly. Připravíme si drážky na tilerovací tětivu.
Uděláme je víc do kraje, aby šly později odstranit, až v těch
místech budeme nasazovat rohovinové končíky.
Tady můžeme začít s tilerem. Pokud vám, stejně jako mně, nesedí
tracking ( tětiva nejde středem luku), musíme luk srovnat.
Připravíme si svěrky a horkovzdušnou pistoli.Upevníme a
nahřejeme dostatečně ohýbané místo.
Nezapomeňte prohřát lehce i ze strany backu, ale opatrně, velice
rychle mění barvu vlivem tepla.
Utáhněte svěrky a nechte vychladnout. Nesnažte se dřevo ohýbat v
místě suků a vad!
Také dejte pozor, aby jste si při utahování svěrek luk neomačkali.
Všechno důkladně podkládejte.
Po ujmutí taperů na špicích ( 20cm od konce luku na 11mm u
končíku ) následuje zaoblení zúžených konců a osazení končíky.
Na fotce jsou vidět nahrubo vybroušené končíky. Tvarově jsou
zlehka inspirovány Boytonem.
Na druhé fotce jsou už končíky obroušené na jemno a vyleštěné.
Nahrubo stažená špička luku, pohled z belly.
Totéž, boční pohled. Nedělejte špičku v ose, jinak bude končík
podsazený.
Při osazování špiček si pomáhám jednoduchou fintou....
Po osazení rohovinových špiček vypilujeme kulatým pilníkem
drážky pro tětivu a luk do tilerujeme ( většinou to není potřeba, ale
je dobré zkontrolovat, jestli se po ubrání na špicích něco
nezměnilo....)
Osazování luku rohovinovými špičkami se provádí u luku nad 7080lb, kde hrozí zlomení ramene v místě zářezu pro tětivu! Pro
slabší luky nemá význam tato rohovinová výstuž, v případě že
máme správný profil zářezu, špičky a máme správně opracováno
(začištěno) nemělo by dojít k roztržení v tomto místě.
Luk je v této fázi již téměř hotový, doladíme povrch jemným
smirkem, vyznačíme místo pro zakládání šípu a zvolíme adekvátní
povrchovou úpravu. Nedávejte lesklé laky, vypadá to hnusně!
Můžete použít včelí vosk, nebo lépe směs včelího vosku, palmového
vosku a terpentýnu. Za tepla se důkladně promísí a luk se napustí.
Pokud vám někde zatuhne větší vrstva, rozehřejte horkovzdušnou
pistolí a doleštěte.
Na tento luk jsem použil teak oil.