Synlabianer 2015/03

Synlabianer
časopis pro pacienty a lékaře
červenec–září 2015
Čtvrtletník XII.
Cukrovka plíživě prostupuje
českou populací
Štítná žláza
skrytý problém Čechů
synlab získal pro svůj další rozvoj
strategického partnera
Členové skupiny SYNLAB CZECH
www.synlab.cz
obsah čísla
04
Cukrovka plíživě prostupuje českou populací
06
Štítná žláza – skrytý problém Čechů
08
Možnosti, trendy a budoucnost molekulární
diagnostiky v rámci laboratoře synlab genetics
Zdeněk Soudný
Zdeněk Soudný
Mgr. Ing. Bc. Libor Staněk, PCTM
13
Usherův a Sticklerův syndrom – vzácná onemocnění
asociovaná s hluchoslepotou
Mgr. Jana Sabová
15
Je štítná žláza funkční?
17
Screening vrozených vývojových vad
19
10 let synlabu v Zaječí
21
synlab získal pro svůj další rozvoj
strategického partnera
Prof. MUDr. Winfried März
Tereza Spodniaková
Monika Dvořáková
Zdeněk Soudný
www.synlab.czSYNLABIANER červenec–září 2015
2
úvodní slovo
Vážení čtenáři,
dovolte mi Vás přivítat na stránkách časopisu, do kterého přispívají především odborníci
z laboratoří synlab czech s. r. o. Vzhledem k tomu, že zde působím právě 1000 a 1 den, ráda
bych se s Vámi i já podělila o své myšlenky a zkušenosti.
Je 9.30 a já se vracím ze schůzky od lékaře. Když jsme se vítali, měl vrásku na čele. Když jsme
se loučili, usmíval se. Oba dva začínáme pracovní den s dobrým pocitem. On získal přístup
k okamžitým online výsledkům a já dalšího spokojeného klienta. Společně jsme docílili toho,
že svému pacientovi může rychleji a přesněji určit diagnózu, dříve ho uzdravit.
O tom, jakou mají moc lékaři, se dozvídáme od plenek, kdy slýcháme, jak mravenčí doktor vyléčil svého polámaného kolegu. Když jsem byla starší, ráda jsem poslouchala příběhy od své babičky. Jak dokázala jako lékařka a ředitelka kojeneckého ústavu pomáhat a pozitivně ovlivňovat
životy desítek a stovek dětí, jsem se dozvídala až od lidí, kteří na ni s láskou a úctou vzpomínají.
Laboratoře synlab mají tu čest spolupracovat s mnoha lékaři, kteří nám pomáhají na svět, starají se o zdravý vývoj nás
i našich dětí, pomáhají řešit akutní i dlouhodobé problémy nebo nás dělají více či méně veselými, pokud je potřeba. Zkrátka
dělají náš svět zdravější, krásnější a veselejší.
Jsme partnerem řady uznávaných gynekologů, praktických lékařů, internistů, alergologů, urologů, diabetologů, revmatologů a dalších specialistů. Podílíme se na tom, aby ten, kdo zachraňuje a uzdravuje, měl komfort a informace. Rychlé výsledky jsou pro nás prioritou, kvalita samozřejmostí, spokojenost lékařů nezbytností a ekologické smýšlení výsadou. Osobně mi
dělá radost pracovat jako součást týmu, který se snaží tyto hodnoty naplňovat a posouvat hranice výše.
Jsme tým. Bez svozové služby by laboratoř neměla co analyzovat, bez obchodního oddělení by doprava neměla co svážet
a obchodní oddělení bez laboratoře by nemělo co nabízet. Tomuto soukolí napomáhá oddělení odběrových pracovišť,
nákupní, marketingové, finanční apod. Přenos elektronických výsledků využíváme díky IT oddělení, ústně je sdělují naše
zdravotní sestřičky po telefonu (800 800 234) a další rady ohledně zdravotních pojišťoven poskytují odborní konzultanti.
Za obchodní oddělení děkuji všem těm, kteří se cítí být součástí, za spolupráci. Skupina obchodních zástupců je připravena
vyhovět přáním spolupracujících lékařů a rozšiřovat jejich řady.
Naším cílem je být tím, kdo pomáhá dělat svět zdravější, krásnější a veselejší.
Mgr. Sandra Keyzlarová, Ph.D.
vedoucí obchodu
SYNLABIANER
07 + 08 + 09/2015
Vydala laboratorní skupina SYNLAB CZECH, dne 15. 8. 2015.
Periodicita
Redakce­­
Autoři
čtvrtletník
Kateřina Štolcová
Mgr. Ing. Bc. Libor Staněk, PCTM, Mgr. Jana Sabová,
Mgr. Sandra Keyzlarová, Ph.D., Prof. MUDr. Winfried März,
Zdeněk Soudný, Tereza Spodniaková, Monika Dvořáková
DTP a grafika
Tomáš Müller
Manažer projektu Kateřina Štolcová
Kontakt
[email protected], +420 739 340 273
Zdroje fotografií archiv redakce, Shutterstock, iStock, ClipDealer
2015 © laboratorní skupina SYNLAB CZECH
Neprodejné, vychází pouze v elektronické podobě bez možnosti využití inzertní plochy.
www.synlab.cz
www.synlab.czSYNLABIANER červenec–září 2015
3
zdraví národa
Cukrovka plíživě prostupuje českou populací
Autor: Zdeněk Soudný
Velký zájem vzbudilo vyšetření diabetu, kterým synlab zahájil preventivní program
Zdraví národa v tomto roce. Bohužel výsledky potvrdily, že cukrovka je v české populaci
velmi rozšířená – každý třetí Čech měl ve výsledku minimálně jeden z parametrů
mimo referenční mez.
Po celý duben 2015 mohli zájemci využít bezplatného vyšetření na cukrovku
– závažné civilizační onemocnění, které
je nikoli bezdůvodně nazýváno epidemií
třetího tisíciletí. A to jako vždy v kterékoli
odběrové místnosti společnosti synlab.
Z téměř dvou tisíc vyšetřených pacientů se
přitom projevil výsledek mimo referenční mez minimálně u jednoho
sledovaného faktoru u každého
třetího pacienta. Potvrzují se
tak statistiky, které varují před
počtem nemocných i před tím,
že mnoho z nich o tom, že jím
trpí, neví.
Počet diabetiků v České republice přitom stále stoupá,
a to u všech typů cukrovky.
Příčinou je podle České
diabetologické společnosti zlepšení diagnostiky
diabetu, neustálé
zkvalitňování lékařské péče,
zlepšení informovanosti odborné i laické veřejnosti, ale také
narůstající počet autoimunitních chorob, stárnutí populace
a hlavně nezdravý životní styl.
S cukrovkou se v České republice
léčí více než 860 tisíc pacientů,
jejichž počet každý rok narůstá.
Za posledních 10 let v České
republice vzrostl počet pacientů
s diabetem o více než 150 tisíc.
Více než 25 tisíc lidí každý rok
tomuto onemocnění podlehne.
Nejvíce z nich se léčí z cukrovky
2. typu prostřednictvím některé
z diabetických diet a antidiabetik podávaných ve formě tablet
(PAD). Téměř 220 tisíc pacientů
je v léčbě odkázáno na užívání
inzulínu, nebo inzulínu a PAD,
další pacienti musí jen dodržovat
speciální dietní režim.
SYNLABIANER červenec–září 2015
4
zdraví národa
Diabetes mellitus
ŽENY NEPŘÍJEMNOU
STATISTIKU VEDOU, MUŽI
JE ALE DOHÁNĚJÍ
Z vyšetření také vyplývá, že mimo
referenční mez u jednotlivých
vyšetření a tedy podezření na
Diabetes mellitus (úplavici cukrovou, neboli cukrovku) se častěji potvrdilo u mužů. Až jedna
třetina z nich by měla podstoupit
další vyšetření, která by vysvětlila
důvod jejich špatných laboratorních testů. V případě žen pak
výsledky „s nálezem“ dostala více
než jedna čtvrtina z nich.
Překvapením naopak není, že
počet pacientů s podezřením na
cukrovku narůstá s rostoucím věkem. Nejvíce pozitivních výsledků
se tak nachází u populace nad
60 let věku. S cukrovkou se ale
potýkají již lidé nad 19 let věku
a poměrně běžnou je také pro
populaci kolem 40 let věku.
„Když jsme první letošní preventivní
program připravovali, sami jsme
byli překvapeni tím, jaký problém
cukrovka představuje. Označení
epidemie třetího tisíciletí rozhodně
není přehnané, stejně jako informace o počtu nových pacientů
s cukrovkou každý rok, a to včetně
nejmladších ročníků. Stejně tak nás
překvapilo, kolik lidí netuší, že má
některý z typů cukrovky v různé fázi
nemoci,“ říká Kateřina Štolcová,
tisková mluvčí preventivního
programu Zdraví národa. To se
ostatně, a bohužel, potvrdilo i na
výsledcích laboratorních vyšetření,
která synlab v rámci preventivního
programu Zdraví národa realizoval.
(DM, úplavice cukrová)
Vleklé metabolické onemocnění, při němž organismus
není schopen zpracovávat glukózu jako za fyziologického
stavu v důsledku relativního, nebo absolutního
nedostatku insulinu. V důsledku této poruchy se glukóza
hromadí v mezibuněčném prostoru a projevuje se
jako hyperglykémie. Zároveň se přitom závažně mění
metabolismus nejen sacharidů, ale i lipidů a proteinů. Jde
o chronický stav, a v průběhu let trvání této komplexní
metabolické poruchy se rozvíjí tzv. pozdní-specifické
komplikace, neboli orgánové poškození projevující se
zhoršováním funkce všech orgánů, které jsou v konečném
důsledku limitující pro kvalitu a délku života diabetika.
Výskyt diabetu v posledních desetiletích významně
roste ve světě i v ČR, když v současnosti odhadujeme,
že 7 až 10 % obyvatel má diabetes, a lze předpokládat,
že tento trend bude pokračovat. Diabetický syndrom
charakterizují nadměrná žízeň, nadměrné vylučování
glukózy do moči, projevy narůstající únavy a slabosti,
zhoršování zraku, hubnutí, pocit brnění, píchání, svědění
či pálení kůže, někdy zvracení, bolesti břicha. Ignorování
příznaků cukrovky může vést až ke kómatu. Stav se
přitom podle druhu cukrovky může zhoršovat velmi
pozvolna a nenápadně nebo také velmi rychle. Ačkoli
je obecně diabetes považován za chorobu především
starších osob, běžně se vyskytuje i u mladých lidí a dětí.
www.synlab.czSYNLABIANER červenec–září 2015
5
zdraví národa
Štítná žláza – skrytý problém Čechů
Autor: Zdeněk Soudný
Poruchy štítné žlázy mohou začínat celkem nevinně. Únavu, změny v soustředění a
přibývání na váze často připisujeme hektickému tempu života. Onemocnění štítné žlázy
trápí přitom až 5 % české populace, většinou však ženy nad 50 let věku. Proto se právě
na něj zaměřila další část preventivního programu Zdraví národa.
Problémy se štítnou žlázou nejčastěji způsobuje její zánět vzniklý
v důsledku poškození vlastním
imunitním systémem. Rizikovými
faktory onemocnění jsou například nedostatek jódu, dědičnost,
onemocnění cukrovkou a ozáření
organismu. „Poruchy funkce štítné
žlázy postihují až osmkrát častěji
ženy než muže a jejich výskyt stoupá
přímou úměrou s věkem,“ říká MUDr.
Aleš Ducháček, praktický lékař
společnosti synlab czech. Upozorňuje také, že velkým problémem je
zanedbání preventivní péče. Přitom
právě preventivní prohlídky pomáhají odhalit rané stádium nemoci
a včas začít účinnou léčbu.
KDYŽ NEFUNGUJE TAK,
JAK MÁ
Když lékař diagnostikuje takzvanou hypofunkci štítné žlázy, znamená to, že je její funkce snížená.
Žláza neprodukuje dostatek hormonů a způsobí tak „zpomalení“
veškerých procesů v našem těle.
Důsledkem je, že se cítíme unavení, zpomalí se nám i metabolismus, což způsobí přírůstek váhy,
a problémy se zažíváním. Dalšími
příznaky jsou také zimomřivost,
deprese a padání vlasů. Většinu
z těchto projevů často přičítáme
životnímu stylu, hormonálním
změnám (těhotenství, klimakterium), a mnoho z nich dokonce
snadno přehlížíme. Méně častým
onemocněním je hyperfunkce
neboli zvýšená činnost žlázy –
ta produkuje naopak nadbytek
hormonů a působí tedy na organismus opačně, než u hypofunkce. Projevy onemocnění bývají
nápadnější. Štítná žláza se může
zvětšit a nemocní jako by měli
neustálý přebytek energie a trpí
nervozitou. Vnějšími projevy jsou
výrazné úbytky na váze, návaly
horka, nadměrné pocení, bušení
srdce a vypouklé oči.
Onemocnění štítné žlázy není
žádnou vzácností, což dokresluje
i fakt, že jím trpí mnoho známých osobností, mezi mnohými
uveďme například bývalou první
dámu a herečku Dagmar Havlovou, zpěvačku Lucii Bílou nebo
herečku a moderátorku Halinu
Pawlowskou.
V září se budeme věnovat
kostnímu metabolismu,
s nímž má problémy
v České republice, až milion
lidí, nejčastěji v podobě
osteoporózy. Poslední letošní
téma projektu Zdraví národa
bude zaměřeno na správnou
funkci ledvin a můžete se ho
zúčastnit v průběhu listopadu.
Projekt Zdraví národa byl ve
svém zahajovacím ročníku
úspěšný: alespoň jedním
z bezplatných testování
loni prošlo celkem 11 694
účastníků. Zdraví národa se tak
zařadilo mezi nejvýznamnější
preventivní programy v České
republice, je navíc zcela hrazen
ze soukromých finančních
prostředků společnosti synlab.
Všechny informace
k programu, ale také k tomu,
jak o své zdraví pečovat,
a odpovědi na případné
dotazy najdou zájemci na
internetových stránkách
www.zdravinaroda.cz,
a na sociálních sítích
(Facebook, Twitter).
www.synlab.czSYNLABIANER červenec–září 2015
6
zdraví národa
ZANEDBANÁ LÉČBA MŮŽE
ZAPŘÍČINIT PROBLÉMY
S OTĚHOTNĚNÍM
Hypofunkci i hyperfunkci štítné
žlázy zjistíme z běžných krevních
testů, je ale nutné na ně vyslovit
podezření. Test hodnotící funkci štítné žlázy není standardní
součástí běžné preventivní
prohlídky, je-li člověk bez obtíží.
Na základě výsledků pak praktický
lékař uváží odeslání k odborníkovi
do endokrinologické poradny,
nebo sleduje onemocnění sám.
Snížená funkce se léčí podáváním
hormonů (stejných, jaké by jinak
vyráběla zdravá žláza sama), léčba
bývá doživotní. Úprava hyperfunkce probíhá také pomocí léků,
které zabraňují tvorbě hormonů
a následně obvykle chirurgickým
odstraněním žlázy nebo léčbou
radioaktivním jódem. Neléčená
hyperfunkce i hypofunkce může
být i životu nebezpečná. Zvláštním
problémem z hlediska léčby jsou
pak nádory štítné žlázy, na jejichž
možný výskyt je třeba také myslet.
Nezapomeňme, že lidský
organismus funguje jako celek
a proto nesprávná funkce štítné
žlázy ovlivňuje řadu dalších pochodů v těle. Onemocnění často
působí také potíže s menstruačním cyklem a mohou způsobit
problémy s otěhotněním. Rovněž
se doporučuje projít vyšetřením
krve před plánovaným těhotenstvím či na jeho počátku, protože
nedostatečná činnost štítné žlázy
může vést ke špatnému vývoji
plodu a zvýšenému riziku potratu.
BEZPLATNÉ VYŠETŘENÍ
JAKO PREVENCI VÍTAJÍ
I PRAKTIČTÍ LÉKAŘI
Bezplatné vyšetření krve, které
může odhalit disfunkci štítné žlázy,
přivítali ve velkém nejen odborní
lékaři, ale také ti praktičtí. Ti oceňují možnost rozšířit záběr běžné
preventivní prohlídky o přínosný
laboratorní test, který může odhalit dosud skrytý, ale významný
zdravotní problém.
Bezplatné vyšetření zahájila společnost synlab na konci května
v rámci mezinárodního týdne
štítné žlázy a pacienti jej mohli
využít po celý červen 2015.
7
• The result of the MRD assessment was evaluated as a
percentage of the mutated reads from all reads (reads
with mutation/all reads). 20 000 reads per sample were
considered as a minimum for valid MRD analysis.
• MRD was monitored by NGS technology (GS Junior
System, Roche). For MRD analysis starting at first
diagnosis and following the course of the treatment we
analyzed bone marrow (n = 40) or peripheral blood (n = 2)
samples.
• 6 patients with the CEBPA mutation/s as the only
detected mutation/s (e.g. no other available MRD markers
after standard molecular analysis of fusion transcripts and
mutations in genes associated with AML).
MATERIALS & METHODS
The goal of our work was the application
of next-generation amplicon-based deep
sequencing (NGS) as a quantitative
detection method for MRD monitoring.
OBJECTIVES
• Detection of MRD using quantitative real-time PCR
(qPCR) is complicated due to GC-rich regions.
• They can be used as molecular markers for monitoring
of minimal residual disease (MRD).
• Mutations in the CCAAT/enhancer binding protein alpha
(CEBPA) gene occur approximately in 5 -- 10% of acute
myeloid leukemia (AML) patients.
BACKGROUND
• mutant and wild type reads are distinguished according to the
key sequences specific for the mutation of each patient
• flow cytometry: no LAIP (leukemia-associated
immunophenotype) for MRD monitoring available
4% reads with mutation
• relapse in 12/2013
Mutated and ambiguous reads are exported to a text file and
analyzed with BLAST database for result verification.
2 mutated reads
from all reads
4. Calculate MRD
3. Select patient from the list
2. Select MID
1. Load file from GS Junior
• theoretically, 100% cells with monoallelic mutation correspond
to 50% reads with mutation
• simple and fast analysis
• homemade software
• time of diagnosis: 1/2013
• type of CEBPA mutation: NM_004364.3:c.1011_1028dup
Data analysis
Case 2
• points 1 and 2 were examined retrospectively
37% reads with mutation
• MRD evaluated by NGS since 15.04.2013 due to relapse
• type of CEBPA mutation: NM_004364.3:c.936_937insCAG
• time of diagnosis: 9/2010
Case 1
• The assay detection sensitivity achieved the threshold of 10-4 to 10-5 (1 leukemic cell in 10 000 cells to 1 leukemic cell in 100
000 cells).
• The median of reads per sample was 58 617 (mean 64 240, range 27 829 - 163 674).
• CEBPA mutations found in these patients and used as a marker for MRD analysis were insertions or deletions (longer than 2 bp).
• From January 2013 to May 2015 we examined 40 samples from 6 AML patients.
RESULTS
synlab genetics s.r.o., Prague, Czech Republic
Lenka Zejskova ([email protected])
Contact Information
• Jancuskova T, Plachy R, Stika J, Zemankova L, Hardekopf D, Liehr
T, Kosyakova N, Cmejla R, Zejskova L, Kozak T, Zak P, Zavrelova A,
Havlikova P, Karas M, Junge A, Ramel C, Pekova S. A method to
identify new molecular markers for assessing minimal residual
disease in acute leukemia patients. Leukemia Research.
2013;37.10: 1363-1373.
• Preudhomme C. Favorable prognostic significance of CEBPA
mutations in patients with de novo acute myeloid leukemia: A study
from the Acute Leukemia French Association (ALFA). Blood. 2002;
100.8: 2717-2723.
REFERENCES
Quantitative assessment of CEBPA
mutations using NGS technology
enabled MRD monitoring in AML
patients.
SUMMARY
• NGS technology represents another approach for
MRD assessment of the mutated CEBPA genes.
• Specificity of NGS sequencing was confirmed by
healthy donor sample in each run.
• The MRD levels of residual leukemic cells
correlated with clinical outcome.
• Next-generation amplicon-based deep
sequencing enabled MRD monitoring in AML
patients, where the design of quantitative realtime PCR assay did not achieve sensitivity of at
least four orders of magnitude.
CONCLUSIONS
genetics s.r.o., Prague, Czech Republic, 24th Department of Internal Medicine – Hematology, Charles University Hospital and Faculty of Medicine, Hradec Kralove, Czech Republic,
Clinic of Hematology, University Hospital Kralovske Vinohrady, Prague, Czech Republic
3Internal
1synlab
Zejskova L1, Plachy R1, Sedlackova L1, Mazal O1, Ondrackova M1, Zavrelova A2, Zak P2, Petecukova V3, Novak J3, Kozak T3, Pekova S1
Next-generation sequencing as a tool for assessing minimal residual disease
in AML patients with CEBPA mutations
věda a poznání
Možnosti, trendy a budoucnost
molekulární diagnostiky v rámci
laboratoře synlab genetics
Autor: Mgr. Ing. Bc. Libor Staněk, PCTM
Molekulární diagnostika a personalizovaná medicína dnes
představuje celosvětově nedílnou součást moderní medicínské
praxe. Molekulární diagnostika
se dá považovat za jakýsi vrchol
laboratorní diagnostiky, představující podklad pro aplikace
moderních trendů molekulární
medicíny, a to nejen v oblasti
onkologické léčby, ale jedná
se o celou řadu nenádorových
onemocnění, autoimunitních
chorob, genetických anomálií či
hematologických onemocnění.
Výčet je téměř nekonečný, stejně
jako obzory, které se nám v této
oblasti otevírají. Laboratoř synlab
genetics se může pochlubit tím,
že stojí v popředí této špičkové diagnostiky a její jednotlivé
sekce provozují nejen diagnostiku vysoké kvality, ale také stojí
u zrodu nových diagnostických
postupů. Její nezanedbatelnou
součástí je i výzkum v oblasti
molekulární diagnostiky, jak ukazují dokumentované prezentace
ze světových kongresů a publikační aktivita. Synlab genetics
zahrnuje sekce molekulární
hematologie a hematoonkologie,
molekulární detekce vzácných
genetických syndromů, klinické a molekulární cytogenetiky
a molekulární detekce patogenů.
SEKCE MOLEKULÁRNÍ
HEMATOLOGIE
A HEMATOONKOLOGIE
Sekce molekulární hematologie
a hematoonkologie pomocí
přímého sekvenování, celogenomového sekvenování a real-time
PCR technik poskytuje kom-
plexní genetickou diagnostiku
hematologických malignit, jako
je klonální přestavba B- a T- buněčného receptoru, MLPA u CLL,
TP53 u leukémií a lymfomů,
abnormalit u AML, přestavby
BCR/ABL u leukémií, a celou řadu
dalších vyšetření. Dále poskytuje
diagnostiku trombofilních mutací
v oblasti hematologické diagnostiky a také se zabývá stanovením
minimální reziduální choroby,
která byla i tématem sdělení
kolektivu autorů L. Žejskové, R.
Plachého, L. Sedlačkové, O. Mazala, M. Ondračkové, A. Zavřelové, P.
Žáka, V. Petecukové, J. Nováka, T.
Kozáka, S. Pekové zabývajícím se
sledováním minimální reziduální
nemoci (MRN) u pacientů s akutní myeloidní leukémií…
… Sledování minimální reziduální
nemoci (MRN) u pacientů s akutní
myeloidní leukémií umožňuje
v průběhu léčby kvantifikovat
množství nádorových buněk ve
vzorcích kostní dřeně nebo periferní krve. Toto vyšetření má bezprostřední vliv na průběh léčby.
V záchytu onemocnění je pro tyto
účely důležité nalézt charakteristický znak maligních buněk, tzv.
molekulární marker, který umožní
vyšetření MRN pomocí citlivých
molekulárně biologických metod.
V naší práci prezentujeme zkušenosti se sledováním MRN pomocí
sekvenování nové generace, kde
jako molekulární marker využíváme mutace v genu CEBPA. Tímto
postupem je možné detekovat
1 nádorovou buňku mezi 10 000
až 100 000 zdravými buňkami, jak
ukazuje poster č. 1.
SEKCE MOLEKULÁRNÍ
DETEKCE VZÁCNÝCH
GENETICKÝCH SYNDROMŮ
Sekce molekulární detekce vzácných genetických syndromů pomocí technik přímého sekvenování
a celogenomového sekvenování
poskytuje komplexní genetickou
analýzu genů asociovaných se
vzácnými genetickými syndromy,
například neurofibromatóza (NF1),
Sticklerův syndrom (COL2A1),
Sotosův syndrom (NSD1), syndrom
Noonanové (PTPN11, SOS1), a celou řadu dalších, jako jsou například
analýzy autozomálně recesivní polycystické choroby ledvin pomocí
NGS, která byla i tématem sdělení
kolektivu autorů J. Štiky, G. Nagyové, S. Pekové…
… Pomocí námi navržených primerů s využitím NGS byla vyšetřována
DNA 15 nepříbuzných pacientů
s autozomálně recesivní polycystickou chorobou ledvin (ARPKD) na
přítomnost mutací v genu PKHD1
kauzálních pro toto onemocnění.
Nejrozšířenější mutace v genu
PKHD1 Thr36Met byla nalezena
u 5 pacientů v heterozygotní konformaci. Tato mutace byla doprovázena další heterozygotní mutací
ve všech 5 případech. Jednalo se
o mutace Arg92Trp, Gly112Arg, Leu2128Ter, Ile2331Lys a Ile2957Thr.
Ve 2 dalších vzorcích byly nalezeny
další 2 heterozygotní mutace, a to:
Ser2639Ter spolu s Ile1687Thr
a Gly1712Arg spolu s Gly1122Ser.
Dále bylo ve 2 vzorcích nalezeno
po 1 heterozygotní mutaci, a to
Cys2422Gly a Arg1624Trp. V 6 vzorcích nebyl výskyt mutace zaznamenán. Naše metoda založená na
NGS umožňuje spolehlivé a rychlé
vyšetření genu PKHD1, jak ukazuje
poster č. 2.
www.synlab.czSYNLABIANER červenec–září 2015
9
Diagnostics of autosomal recessive polycystic
kidney disease by NGS
22nd
1synlab
Jiří Štika1, Gabriela Nagyová2, Soňa Peková1
genetics s.r.o., Laboratory for Molecular Diagnostics, Prague, Czech Republic
Department of Pediatrics, Comenius University Medical School and University Children´s Hospital Bratislava, Slovakia
Introduction: Mutations in the PKHD1 gene cause autosomal recessive
polycystic kidney disease (ARPKD). To date, more than 300 mutations
have been described throughout PKHD1. The PKHD1 gene is located on
chromosome 6 and consists of 68 exons. The incidence of ARPKD is
approximately 1:30 000. The clinical spectrum is widely variable, with most
cases presenting during infancy. The human foetal phenotypic features
classically include enlarged and echogenic kidneys, as well as
oligohydramnios secondary to poor urine output. Some new-borns with
ARPKD die due to insufficiently developed lungs. In those who survive, the
disease is manifested by backbone and limb deformations, unusual facial
features and distended abdomen. Kidney function deteriorates
progressively towards renal failure. Fortunately, dialysis and transplantation
can extend patients’ lifespan. We established a new next generation
sequencing (NGS) method of the PKHD1 gene in our laboratory. Patients
with suspected ARPKD were analysed by this method.
Materials and Methods: The analysis of the PKHD1 gene was carried out
by NGS (GS-Junior, Roche). DNA of fifteen unrelated patients from the
Czech Republic and Slovakia with symptoms of ARPKD was isolated from
peripheral blood. In-house designed primers were used for amplicon
preparation. Amplicons cover all coding exons and exon-intron boundaries.
Universal design for library preparation was used. Data was analysed by
Amplicon Variant Analyzer (Roche) and Sequence Pilot (JSI medical
systems) software. All mutations found were confirmed by Sanger
sequencing. NM_138694.3 was used as reference sequence.
Results: Thr36Met – the most common missense mutation in the PKHD1
gene causal for ARPKD was identified in five samples (Picture 1). This
mutation was heterozygous and was accompanied by the second
heterozygous mutation in all five cases. These five accompanying mutations
have been previously documented in patients with ARPKD, namely
Arg92Trp, Gly112Arg, Leu2128Ter, Ile2331Lys and Ile2957Thr. In addition,
other heterozygous mutations previously documented in patients with
ARPKD have been found in other samples. Two mutations were found in
two samples:
Ser2639Ter and Ile1687Thr in the first sample; and
Gly1712Arg and Gly1122Ser in the second sample. One mutation was
found in next two samples: Cys2422Gly in the first sample and mutation
Arg1624Trp in the second sample. In six samples we did not find any
deleterious or suspicious mutations. (Table 1)
Discussion: ARPKD was confirmed in seven patients. In two patients only
one heterozygous mutation was found. It is quite likely that the second
mutations reside in parts of the gene we have not sequenced (deep intronic,
3´ and 5´ UTRs, non-coding exons, promoter and other regulatory regions)
or because they could not be detected by sequencing (large
deletions/rearrangements). It is also possible that those patients don’t suffer
by ARPKD, but by another form of polycystic kidney disease. The same
reasons could in fact explain why we did not find any mutations in six
samples. Since ARPKD is mainly manifested during childhood, it is quite
likely that the oldest patients (age 38, 27, 15), in whom no mutations were
found, are suffering from another form of polycystic kidney disease.
Picture 1
Detection of the most abundant mutation p.Thr36Met:
Table 1
Mutations in PKHD1
A) NGS (Amplicon Variant Analyzer)
Sample
1
Gender
Female
Age
1
2
Female
1
3
Female
1
4
Female
7
5
Male
5
6
Female
9
7
Female
9
8
Female
9
Mutation (Exon)
p.Thr36Met (3)
p.Gly112Arg (5)
p.Thr36Met (3)
p.Leu2128Ter (39)
p.Thr36Met (3)
p. Ile2331Lys (43)
p.Thr36Met (3)
p. Ile2957Thr (57)
p.Thr36Met (3)
p. Arg92Trp (4)
p.Gly1122Ser (29)
p.Gly1712Arg (32)
p.Ile1687Thr (32)
p.Ser2639Ter (50)
p. Cys2422Gly (46)
9
Male
2
p.Arg1624Trp (32)
10
Female
1
no mutation found
1. Sharp AM, Messiaen LM, Page G, Antignac C, Gubler MC, Onuchic LF, Somlo S, Germino GG, Guay-Woodford LM. Comprehensive genomic analysis of PKHD1 mutations in ARPKD cohorts. J
Med Genet. 2005 Apr;42(4):336-49. PubMed PMID: 15805161; PubMed Central PMCID: PMC1736033.
11
Male
1
no mutation found
2. Onuchic LF, Furu L, Nagasawa Y, Hou X, Eggermann T, Ren Z, Bergmann C, Senderek J, Esquivel E, Zeltner R, Rudnik-Schöneborn S, Mrug M, Sweeney W, Avner ED, Zerres K, GuayWoodford LM, Somlo S, Germino GG. PKHD1, the polycystic kidney and hepatic disease 1 gene, encodes a novel large protein containing multiple immunoglobulin-like plexin-transcription-factor
domains and parallel beta-helix 1 repeats. Am J Hum Genet. 2002 May;70(5):1305-17. Epub 2002 Mar 15. PubMed PMID: 11898128; PubMed Central PMCID: PMC447605.
12
Female
4
no mutation found
13
Female
15
no mutation found
14
Female
27
no mutation found
15
Female
38
no mutation found
B) Sanger sequencing
Literature:
3. Gunay-Aygun M, Font-Montgomery E, Lukose L, Tuchman M, Graf J, Bryant JC,Kleta R, Garcia A, Edwards H, Piwnica-Worms K, Adams D, Bernardini I, Fischer RE,Krasnewich D, Oden N, Ling
A, Quezado Z, Zak C, Daryanani KT, Turkbey B, Choyke P, Guay-Woodford LM, Gahl WA. Correlation of kidney function, volume and imaging findings, and PKHD1 mutations in 73 patients with
autosomal recessive polycystic kidney disease. Clin J Am Soc Nephrol. 2010 Jun;5(6):972-84. doi: 10.2215/CJN.07141009. Epub 2010 Apr 22. PubMed PMID: 20413436; PubMed Central PMCID:
PMC2879301.
4. Gunay-Aygun M, Tuchman M, Font-Montgomery E, Lukose L, Edwards H, Garcia A, Ausavarat S, Ziegler SG, Piwnica-Worms K, Bryant J, Bernardini I, Fischer R, Huizing M, Guay-Woodford L,
Gahl WA. PKHD1 sequence variations in 78 children and adults with autosomal recessive polycystic kidney disease and congenital hepatic fibrosis. Mol Genet Metab. 2010 Feb;99(2):160-73. doi:
10.1016/j.ymgme.2009.10.010. Epub 2009 Oct 20. PubMed PMID: 19914852; PubMed Central PMCID: PMC2818513.
5. Furu L, Onuchic LF, Gharavi A, Hou X, Esquivel EL, Nagasawa Y, Bergmann C, Senderek J, Avner E, Zerres K, Germino GG, Guay-Woodford LM, Somlo S. Milder presentation of recessive
polycystic kidney disease requires resence of amino acid substitution mutations. J Am Soc Nephrol. 2003 Aug;14(8):2004-14. PubMed PMID: 12874454.
6. Bergmann C, Senderek J, Windelen E, Küpper F, Middeldorf I, Schneider F, Dornia C, Rudnik-Schöneborn S, Konrad M, Schmitt CP, Seeman T, Neuhaus TJ, Vester U, Kirfel J, Büttner R, Zerres
K; APN (Arbeitsgemeinschaft für Pädiatrische Nephrologie). Clinical consequences of PKHD1 mutations in 164 patients with autosomal-recessive polycystic kidney disease (ARPKD). Kidney Int.
2005 Mar;67(3):829-48. PubMed PMID: 15698423.
7. Rossetti S, Torra R, Coto E, Consugar M, Kubly V, Málaga S, Navarro M, El-Youssef M, Torres VE, Harris PC. A complete mutation screen of PKHD1 in autosomal-recessive polycystic kidney
disease (ARPKD) pedigrees. Kidney Int. 2003 Aug;64(2):391-403. PubMed PMID: 12846734.
Conclusion: Our method based on NGS allows reliable analysis of the PKHD1 gene to be achieved in a few
days. To assess the clinical significance of novel mutations, it is necessary to analyse the PKHD1 gene in the
individual members of patients’ families.
věda a poznání
SEKCE MOLEKULÁRNÍ
A KLASICKÉ CYTOGENETIKY
Sekce molekulární a klasické
cytogenetiky se věnuje problematice prenatální diagnostiky,
diagnostice vrozených genetických syndromů, rovněž se velmi
intenzivně podílí na detailní
diagnostice hematoonkologických onemocnění. Techniky,
využívané v těchto programech,
zahrnují tkáňové kultivace (kostní
dřeň, periferní krev, choriové
klky, plodová voda a bioptické
materiály), klasické cytogenetické
techniky (G-pruhování), moderní
molekulární cytogenetické techniky (mFISH a mBAND), interfázní
FISH, amio PCR, techniku MLPA.
Laboratoř disponuje knihovnou
25 000 viabilních BAC klonů,
která je využívána pro mapování
unikátních a/nebo komplexních
chromozomálních abnormalit,
jak ukazuje i sdělení zabývající se
přestavbou genu MECOM (MDS
and EVI1 complex locus; 3q26)
kolektivu autorů T. Jančuškové, R.
Plachého, J. Štiky, L. Žejškové, I.
Praulich, K.-A. Kreuzera, N. Košyakové, T. Liehra, S. Pekové…
… Přestavby genu MECOM
(MDS and EVI1 complex locus;
3q26) jsou pozorovány u 5 %
pacientů s myeloidními malignitami a účastní se jich celá
řada partnerských chromozomů,
resp. partnerských genů. Mezi
nejznámější fúzní partnery genu
MECOM patří geny CDK6 (7q21),
TRB (7;34), ETV6 (12p13) a RUNX1
(21q22). Sdělení popisuje molekulární charakterizaci dvou
dosud nepublikovaných partnerů genu MECOM, které jsme
identifikovali u našich pacientů
s akutní myeloidní leukémií.
Získanou nukleotidovou sekvenci
chromozomového zlomu využíváme v naší laboratoři k návrhu
pacient-specifické real-time PCR
eseje, která nám umožní sledovat
minimální reziduální nemoc, jak
ukazuje poster č. 3.
SEKCE MOLEKULÁRNÍ
DETEKCE PATOGENŮ
V rámci sekce jsou analýzy
prováděny metodou kvantitativní real-time PCR, s konfirmací nálezu technikou přímého
sekvenování. Vyšetření probíhají
rutinně v režimu „STATIM“; výsledky jsou dostupné do několika hodin od příjmu materiálu
(v případě PCR analýz využívajících patogen-specifických
sond), nebo do dvou až tří dnů
(v případě nutnosti identifikace
patogenu pomocí sekvenační
analýzy). Molekulární detekce
patogenů je primárně využívána
pro kriticky nemocné pacienty,
kdy je předností této techniky
rychlost, senzitivita a specificita
vyšetření. Druhou skupinou jsou
imunokompromitovaní pacienti, u nichž se často objevují
méně obvyklé patogeny, obtížně
kultivovatelné pomocí klasických
mikrobiologických technik.
Co říci na závěr, snad jen podotknout, že jak je vidět, jednotlivé
sekce pokrývají maximálním
rozsahem dnešní možnosti molekulární diagnostiky, v některých
směrech i díky vývoji in house
metod ji překračují a dokážou
se udržet i na špičce molekulárně-biologického výzkumu. Do
budoucna je naší snahou nejen
pokračovat ve stávajícím trendu,
ale budeme se snažit o další rozšíření diagnostického portfolia,
např. o molekulární diagnostiku
solidních nádorů, ale hlavně o co
největší spokojenost našich zákazníků, ať se již jedná o pacienty
nebo kliniky.
… Jako příklad lze uvést molekulární diagnostiku mykotické infekce pomocí FungiPlexxu, s finální
konfirmací majoritního patogenu
technikou přímého sekvenování,
kdy byla u pacienta s neúspěšně
léčenou osteomyelitidou (osteomyelitis) po úrazu v oblasti
holeně molekulárně detekována
houba Acremonium sp. Díky této
včasné diagnostice, kdy byl výsledek klinickému lékaři poskytnut do tří dnů po chirurgickém
zákroku, mohla být u pacienta
nasazena adekvátní terapie.
www.synlab.czSYNLABIANER červenec–září 2015
11
Identification of Two Novel Fusion Partners
of the MECOM Gene in Acute Myeloid Leukemia
Tereza Jancuskova1, Radek Plachy1, Jiri Stika1, Lenka Zejskova1, Inka Praulich2,
Karl-Anton Kreuzer2, Nadezda Kosyakova3, Thomas Liehr3, Sona Pekova1
1 synlab
2
genetics s.r.o., Laboratory synlab genetics s.r.o., Prague, Czech Republic
Department I of Internal Medicine, University at Cologne, Cologne, Germany
3 Institute of Human Genetics, Jena University Hospital, Jena, Germany
Introduction: In acute myeloid leukemia (AML) patients, the MECOM (MDS and EVI1 complex locus) gene, located at
chromosome band 3q26, can be rearranged with a variety of partner chromosomes and partner genes. Here we report two rare
cases of chromosomal translocations involving MECOM – t(3;10)(q26;q21) and t(3;6)(q26;q25) – found in two patients with de
novo AML.
Aim: Our aim was to identify the fusion partners on chromosomes 10q21 and 6q25 and to characterize the precise nucleotide
sequence of the chromosomal breakpoints, enabling us to design a clone-specific real-time PCR assay for sensitive minimal
residual disease (MRD) monitoring in these patients.
Methods: Using our unique approach* based on a combination of molecular-cytogenetic techniques, chromosome
microdissection, next-generation sequencing, long-range PCR and direct Sanger sequencing we were able to characterize the
DNA sequence flanking unique chromosomal breakpoints in t(3;10)(q26;q21) and t(3;6)(q26;q25).
Technical Approach at a Glance
Microdissection of
derivative chromosomes
DOP-PCR
Next-generation sequencing and read mapping using
in-house developed software
Long-range PCR
Direct sequencing of long-range PCR product
- identifying the breakpoint sequence
Real-time PCR assay
breakpoint
breakpoint
Patient with t(3;10)
C10orf107
10q21.2
Patient with t(3;6)
MECOM
3q26.2
MECOM
3q26.2
LOC101928923
6q25
MECOM break-apart
FISH probe
MECOM break-apart
FISH probe
• Karyotype: 46,XX,t(3;10)(q26;q21)
• Derivative chromosome 10 microdissection
• Identification of breakpoint sequence revealed fusion of the MECOM
gene (3q26.2) and C10orf107 (10q21.2) and enables monitoring of MRD
by real-time PCR
• Karyotype: 46,XX,t(3;6)(q26;q25)
• Derivative chromosome 3 microdissection
• Identification of breakpoint sequence revealed fusion of the MECOM
gene (3q26.2) and LOC101928923 (6q25) and enables monitoring of
MRD by real-time PCR
Conclusions
• We have identificated two previously unreported fusion partners of the MECOM gene:
- C10orf107 on chromosome 10q21
- LOC101928923 on chromosome 6q25
• DNA sequences of chromosomal breakpoints are a useful tool for unique molecular marker identification and allow the
design of specific real-time PCR assays for MRD follow-up in eligible patients with acute myeloid leukemia
• The described approach opens up new possibilities in characterizing acquired as well as congenital chromosomal
aberrations
• Personalized „tailor-made“ medicine
* Jancuskova T, Plachy R, Stika J, Zemankova L, Hardekopf DW, Liehr T, Kosyakova N, Cmejla R, Zejskova L, Kozak T, Zak P, Zavrelova A, Havlikova P, Karas M, Junge A, Ramel C, Pekova S. A method to identify new molecular
markers for assessing minimal residual disease in acute leukemia patients. Leuk Res. 2013 Oct;37(10):1363-73.
věda a poznání
Usherův a Sticklerův syndrom – vzácná
onemocnění asociovaná s hluchoslepotou
Autor: Mgr. Jana Sabová
Hluchoslepota je unikátní postižení, které vzniká kombinací
poruchy zraku a sluchu. Zahrnuje
širokou oblast kombinací, od
úplné nevidomosti a hluchoty
až po slabozrakost a nedoslýchavost. Schopnost vidět a slyšet je
hlavním zdrojem informací pro
každého jednotlivce a důsledek
souběhu poruch funkcí obou
smyslů má zásadní dopad na život
člověka a představuje speciální
formu omezení. Míra postižení
obou smyslů se nesčítá, ale násobí, neboť hluchoslepý člověk si
nemůže postižení jednoho smyslu
kompenzovat smyslem druhým.
Světová zdravotnická organizace
(WHO) považuje hluchoslepotu
za nejtěžší zdravotní postižení, se
kterým se setkáváme. Žádné jiné
postižení nepřináší tolik bariér
jako právě hluchoslepota. Kombinovaná porucha sluchu a zraku
způsobuje extrémní těžkosti
v oblasti výchovy a vzdělávání,
vznikají závažné potíže v psychosociální oblasti, při komunikaci,
sociální interakci s okolím, v pracovním a společenském životě,
v mobilitě, v přístupu k informacím
a při zajišťování vlastních životních
potřeb takto postiženého člově-
ka. Jedním z hlavních problémů
hluchoslepých je jejich sociální
izolace a obavy z vyloučení ze
společnosti. U dětí v raném věku
může být hluchoslepota zaměňována za mentální retardaci, což se
dříve velmi často stávalo, a hluchoslepý jedinec byl umístěn do
neadekvátního zařízení s nevhodným použitím léčebných metod.
Míra postižení sluchu a zraku se dá
při kombinovaném postižení velmi
obtížně stanovit a dochází proto
velmi často k chybné diagnostice.
Včasná a přesná diagnostika je
proto klíčovým prvkem.
V Evropské unii žije minimálně 150 000 hluchoslepých lidí.
Relevantní statistika výskytu
hluchoslepoty v ČR bohužel
chybí, ale lze předpokládat, že se
zde vyskytuje přibližně 4000 takto
postižených osob. Podle výroční
zprávy LORM (Společnost pro hluchoslepé) za rok 2013 dnes víme
o 215 osobách s hluchoslepotou,
které žijí v České republice.
Etiologie hluchoslepoty je značně
heterogenní a stále existuje mnoho
případů, u kterých vznik hluchoslepoty není dostatečně objas-
něn. Určit konkrétní příčiny, které
hluchoslepotu způsobují, je velmi
složité, obzvlášť pokud je kombinováno více faktorů zároveň.
Častou příčinou vrozené hluchoslepoty bývá předčasný porod,
zejména porodní hmotnost pod
1500 g a dlouhodobá oxygenoterapie novorozenců. K obecným
příčinám hluchoslepoty patří
infekční onemocnění (meningitida), metabolické poruchy, virové
encefalitidy, virové onemocnění
matky v průběhu těhotenství,
progrese zrakových a sluchových
vad, alkohol, drogy. U některých
jedinců se příčiny hluchoslepoty
nepodařilo doposud vysvětlit.
Specifickou příčinou hluchoslepoty jsou dědičné poruchy zraku
a sluchu, a to zejména Usherův
a Sticklerův syndrom.
USHERŮV SYNDROM
Usherův syndrom je vzácné, autosomálně recesívní dědičné onemocnění, které postihuje současně
zrak a sluch. Toto onemocnění
dostalo své pojmenování po
britském oftalmologovi Charlesu
Usherovi v roce 1914, který jako
www.synlab.czSYNLABIANER červenec–září 2015
13
věda a poznání
první popsal dědičný původ
tohoto onemocnění projevujícího
se hluchotou a poruchou zraku ve
formě retinitis pigmentosa (progresivní degenerativní onemocnění
sítnice). Syndromem trpí přibližně
3–6 % dětí s vrozenou poruchou
sluchu a je téměř v 50 % případů
příčinou hluchoslepoty. Hlavním
příznakem syndromu je kombinace vrozené percepční poruchy
sluchu a retinitis pigmentosa (RP),
což může být dále doprovázeno
poruchou rovnováhy. Syndrom se
projevuje sluchovou vadou již od
narození nebo raného dětství, zraková ztráta se objevuje v dětství,
dospívání nebo až v dospělosti.
Typickými projevy jsou šeroslepota, zúžené zorné pole a světloplachost. Prevalence v evropské
populaci je 3–4/100 000 obyvatel.
Dle progrese závažnosti příznaků
se v současné době klinicky klasifikuje Usherův syndrom do 3 typů,
z nichž nejčastější je typ II.
Usherův syndrom typ II (USH2)
charakterizuje prelingvální středně těžká až těžká nedoslýchavost,
přičemž vestibulární funkce jsou
neporušené a zraková vada se
objevuje většinou mezi 20.–30.
rokem života. USH2 typ je v evropské populaci nejčastější. Je
asociován s mutacemi v genech
USH2A (USH2A), GPR98 (USH2C)
a DFNB31 (USH2D), z nichž jsou
nejčastější mutace v genu USH2A,
a to až v 70–80 % všech případů
typu II. Gen USH2A se nachází
v lokusu 1q41, sestává ze 72 exonů a nese informaci pro tvorbu
proteinu zvaného usherin, který
je součástí extracelulární matrix
a je exprimován ve vnitřním uchu
a na sítnici. Přesná funkce tohoto
genu není dodnes přesně definována. Léčba Usherova syndromu
doposud neexistuje. Pacientům
s Usherovým syndromem jsou
často podávány vysoké dávky
vitamínů, především provitamínu
A. Jejich účinek však dosud nebyl
výrazně prokázán a je předmětem
dalšího zkoumání.
STICKLERŮV SYNDROM
Onemocnění bylo poprvé identifikováno pediatrem Dr. Sticklerem,
který vyšetřoval dvanáctiletého
chlapce s progresivní myopií,
amocí (odchlípením) sítnice s následnou slepotou a předčasnými
degeneračními změnami kloubů.
Podobné příznaky byly zaznamenány i u ostatních členů rodiny.
Výsledky Sticklerova bádání byly
publikovány v roce 1965, kdy Stickler pojmenoval původně tento
stav jako progresivní artro-oftalmopatii, v současnosti známou
jako Sticklerův syndrom.
Sticklerův syndrom (STL) je
multisystémové autosomálně
dominantně dědičné progresivní onemocnění pojivové tkáně
způsobené poruchou tvorby
kolagenu, který je nejhojnějším
proteinem v lidském těle. Hlavními klinickými příznaky tohoto
onemocnění jsou oční vady
(krátkozrakost, glaukom, degenerativní změny na sítnici, katarakta
a chronická uveitida), které mohou
vést až ke slepotě. Vedle zrakového postižení se u STL setkáváme
i se sluchovým postižením. Stupeň
poruchy sluchu je variabilní
a může být progresivní. Určitý
stupeň sluchového postižení byl
nalezen až u 40 % jedinců. Děti
se STL mají často výrazné obličejové rysy (prominentní oči, malý
nos, ustupující bradu). K dalším
příznakům patří skolióza, zkrácená
kostra a postižení kloubů. U STL
pacientů je často pozorovaná tzv.
Robinova sekvence, která zahrnuje
rozštěp patra, velký jazyk a malou
spodní čelist, v důsledku čeho je
omezen pohyb čelisti, což může
vést k potížím s dýcháním a krmením v kojeneckém věku a později
i k obtížím v komunikaci. Rozštěpy
patra lze v současnosti chirurgicky
napravit, je-li to nezbytné.
Incidence onemocnění je uváděna 1 : 7500 u novorozenců, avšak
předpokládá se, že frekvence
výskytu je vyšší z důvodu klinické
heterogenity onemocnění. STL
se dělí do několika typů podle
genu, jehož mutace jsou za něj
zodpovědné. Nejčastější formou
STL je typ II, který je způsoben
defektem genu COL2A1, ve kterém
byly patogenní mutace nalezeny
až u 85 % pacientů. Tento gen
se nachází v lokusu 12q13.11,
sestává z 54 exonů a kóduje
protein kolagen typu II. Výsledkem
mutací v genu COL2A1 je snížená
produkce kolagenu u chrupavek
a dalších tkání, což může vést
k ztrátě sluchu, degeneraci sítnice
a dalším symptomům Sticklerova
syndromu. V současnosti neexistuje žádný lék na toto onemocnění.
V důsledku klinické heterogenity
onemocnění je Sticklerův syndrom často chybně nebo pozdně
diagnostikován.
Mnoho pacientů s těmito vzácnými chorobami dosud zůstává kvůli
nedostatku medicínských a vědeckých informací nediagnostikováno, správná a včasná diagnostika
zprostředkovaná úzkou spoluprací
klinických lékařů a molekulárních genetiků povede ke zvýšení
úspěšnosti záchytů těchto syndromů, potenciálně pak k efektivnější
léčbě těchto onemocnění, a tím
ke zlepšení kvality života a sociálního začlenění osob s Usherovým
a Sticklerovým syndromem.
Použitá literatura:
LUDÍKOVÁ, L., Vzdělávání hluchoslepých III. Praha: Scientia, 2001, ISBN 80-7183-256-1
www.lorm.cz
www.synlab.czSYNLABIANER červenec–září 2015
14
věda a poznání
Je štítná žláza funkční?
Autor: Prof. MUDr. Winfried März
Je sice dobře prozkoumaná, ale i tak si zasluhuje občas připomenout:
řeč je o „motýlím orgánu“ neboli štítné žláze.
Věděli jste, že…
… špatně fungující štítná žláza
(thyroid gland, TG) může opakovaně vést k mylným diagnózám
a nesprávné léčbě?
Věděli jste, že…
… je nezbytná nová laboratorní
analýza, pokud měníte svoje léky
během substituční léčby hormonu
štítné žlázy?
Změny se u ní začaly pozvolna
projevovat ve věku okolo 30 let.
Martina K. občas pociťovala nevolnost, která přetrvávala několik dní.
Jindy se cítila vyčerpaná a trpěla
brněním nebo bolestí v končetinách. Přisuzovala to počasí, svému
metabolismu nebo chřipce, která
se kolem ní vyskytovala. Několik
lékařů ji ujistilo, že je zdravá jako
řípa. A tak po sedm dlouhých let
nikdo nepomyslel na to, že by tato
mladá žena mohla mít problém se
štítnou žlázou.
(www.brigitte.de)
Přestože balení uvádí stejný objem
hormonu štítné žlázy, biologická
dostupnost látky může být odlišná. To znamená, že neaktivní látky
(např. laktóza) mohou ovlivňovat
uvolňování hormonu štítné žlázy
ze střeva.
(arznei-telegramm 2013; 44: 51–52)
Věděli jste, že…
… ženy by měly podstoupit test
na ověření funkce štítné žlázy
v raném stadiu těhotenství? Když
ženy otěhotní, okamžitě se zvýší
požadavek těla na hormon štítné
žlázy, přibližně o 25 %.
Zvýšená i snížená funkce štítné
žlázy mohou mít v obou případech negativní vliv na průběh
těhotenství a narození dítěte. Mohou mít skutečně škodlivý dopad
na vývoj novorozenců1. Oba rodiče
by si měli vždy nechat zkontrolovat svoji štítnou žlázu, pokud se
u nich vyskytly obtíže s početím2.
(1 www.pharmazeutische-zeitung.de;
2
FRAUENARZT 54 (2013), 7:692-694)
Věděli jste, že…
… je vhodné stanovit diagnózu
v dalším stadiu v případě zvýšené
funkce štítné žlázy, jakmile hodnoty TSH dosáhnou horní třetiny
rozsahu (>2,5 mU/l), zejména
pokud jsou přítomny indikativní
klinické příznaky?
Protilátky štítné žlázy je možné
nalézt až v 20 % případů, pokud
jsou hladiny periferního hormonu
štítné žlázy (fT3 a fT4) normální při
koncentracích TSH > 2,5 mU/l; mohou poukazovat na vznik autoimunitního zánětu štítné žlázy.
Příznaky zvýšené funkce štítné žlázy
Příznaky snížené funkce štítné žlázy
Nervozita, podrážděnost, únava
Únava
Palpitace, tachykardie
Bradykardie
Zvýšené pocení
Citlivost na chlad
Svírání žaludku, úbytek hmotnosti, průjem
Suchá pokožka, drsné vlasy, vypadávání vlasů
Náhlá (hypokalemická) paralýza
Zvýšení hmotnosti, zácpa
Třes
Oslabení reflexí šlach
Intolerance vůči stresu, dušnost
Ataxie
Trombóza
Nepravidelná menstruace
Nepravidelná menstruace
Neplodnost
Poruchy spánku
Ztráta paměti a koncentrace
Zhoršení zraku
Deprese
Svalová slabost
Zvýšené množství tuku v krvi, zvýšené množství
cholesterolu v krvi
Struma
Struma
Pretibiální myxedém
Generalizovaný myxedém
www.synlab.czSYNLABIANER červenec–září 2015
15
věda a poznání
PRO JAKÉ PACIENTY?
„Schilddrüsen-Liga“ (německé
sdružení pro štítnou žlázu) vyzývá
pacienty ke screeningu TSH již od
35 let. Včasné měření může odhalit
změny koncentrace hormonů
štítné žlázy, které se zatím klinicky
neprojevují.
Test TSH by měl být proveden,
pokud existují jakékoli klinické příznaky (viz tabulka), dále v případě
pacientů s jinými autoimunitními
onemocněními, poruchami růstu
a rovněž u žen, které mají obtíže
s otěhotněním, hyperprolaktinémii, hyperandrogenémii a poporodní deprese.
PARAMETRY
Parametry TSH, fT3 a fT4 jsou
používány k objasnění funkční
poruchy štítné žlázy. V dalším kroku je určena příčina dysfunkce na
základě protilátek štítné žlázy TRAK
(receptor TSH AB), TPO-AB a TAK
(viz tabulka).
HYPERTYREÓZA
HYPOTYREÓZA
Struma
TSH
nižší
vyšší
fT3/fT4
normální
fT3/fT4
vyšší
nižší
normální
těhotenství
TG-sonografie a TRAK
bulka
Basedowova choroba
TPO-AB a TG-sonografie
Hashimotova choroba
Informace upravena podle: Gynäkologische
Endokrinologie, Thomas Rabe 2013
nedostatek jódu
Pozor: Referenční rozsah v případě TSH závisí na věku, pohlaví, hmotnosti
a aktuální situaci. Vyhledejte prosím referenční rozsahy v seznamu služeb synlab.
Pozor: Autoimunitní tyropatie (protilátky TPO) musí být vždy vyloučena
v případě, že hodnoty TSH dosahují >2,5 mU/l během těhotenství, aby mohla
být například zahájena cílená doplňková léčba pomocí tyroxinu.
Pozor: Enzym, který se chová jako katalyzátor při přeměně T4 na metabolicky aktivní
hormon štítné žlázy T3, je závislý na selenu. Zvažte i možnost nedostatku selenu.
www.synlab.czSYNLABIANER červenec–září 2015
16
laboratorní techniky
Screening vrozených vývojových vad (VVV)
Autor: Tereza Spodniaková
CÍL PRÁCE
• ucelit a ujasnit biochemický
screening VVV
• prevence VVV
• porovnat biochemickou
laboratorní diagnostiku v 1. a 2.
trimestru gravidity
• porovnat výsledky měření
získaných analýzou na dvou resp.
třech různých systémech měření
RIZIKOVÉ FAKTORY
Mezi hlavní rizikové
faktory VVV patří:
• kouření, alkohol, klinická
genetika, působení
mikroorganismů, pohlavně
přenosné nemoci
• syfilis (treponema pallidum),
herpes genitalis, virová
onemocnění
• plané neštovice, zarděnky,
cytomegalovirus, bakteriální
infekce
• listerióza, parazitární nemoci
• toxoplazmóza, kouření
v těhotenství, léky v těhotenství,
výživa v těhotenství
• nedostatek energie a živin,
vitamínů a minerálních látek
Analyzátory
AutoDELFIA
DOPORUČENÍ LAB. SCREENINGU VVV V 1. A 2. TRIMESTRU
Požadavky na laboratoře dle ČSKB
• 1 000 vyšetření ročně
• pracovník provádějící lab. screeningové vyšetření
• laboratoř používá účinný systém vnitřní kontroly kvality,
zúčastňuje se externího hodnocení kvality nejméně 2× ročně
• laboratoř má pracovní postup pro odběr, transport a skladování
• laboratoř musí spolupracovat s gynekologem
a gen. pracovištěm, výsledky do 3 dnů
SCREENING V 1. TRIMESTRU TĚHOTENSTVÍ
• od 10. týdne do 13. týdne a 6 dnů
• kombinovaný test – ultrazvukové vyšetření se stanovením
biochemických markerů v séru (free β-hCG a PAPP-A)
• výskyt VVV v 1. trimestru je vyšší než v 2. trimestru
• více než 25 % patologických těhotenství spontánně odumře
• ženy jsou rozděleny do vysoce rizikové
skupiny a skupiny s nízkým rizikem
• odběr plodové vody po ukončení 1. trimestru
• 85% záchyt plodů s Downovým syndromem
při 5% falešné pozitivitě
SCREENING V 2. TRIMESTRU TĚHOTENSTVÍ
• pouze biochemické vyšetření (celkový hCG, AFP a estriol)
• 15.–17. týden gravidity (co nejdříve)
• senzitivita biochemických markerů v průběhu času se nemění
• výsledky z 1. a 2. vyšetření lze spojit do jednoho výsledného rizika
1. trimestr
2. trimestr
Princip stanovení
Free β-hCG, PAPP-A AFP, total hCG, uE3 imunofluorescenční
Modular E170
Free β-hCG, PAPP-A
AFP, total hCG
chemiluminiscenční
Access 2
-
uE3
chemiluminiscenční
www.synlab.czSYNLABIANER červenec–září 2015
17
laboratorní techniky
Všechny výsledky jsem statisticky
zpracovala a zaznamenala do grafické podoby. Výsledky parametrů AFP a HCG měřené systémy
AutoDELFIA a Modular nevykazují statisticky významný rozdíl.
Výsledky uE3 měřené AutoDELFIA
a Access 2 taktéž nevykazují stati-
sticky významný rozdíl. Výsledné
hodnocení individuálního rizika
VVV použitím vhodného programu (např. ALPHA program) se
hodnotí ve vztahu k věku matky,
gestačnímu stáří a s použitím
tzv. MoM (multiple of median)
jednotlivých biochemických pa-
rametrů. To znamená, že i změna
technologického systému je indikací (kromě pravidelné, dle počtu
měření) k aktualizaci mediánu pro
jednotlivé biochemické parametry, i když mezi systémy není
zaznamenaný statisticky významný rozdíl.
Parametr
Počet měření (n)
Analyzátory
Lineární regrese
R
PAPP-A
73
Autodelfia – Modular E
y = 0,7766 x − 00156
0,9934
Free β-hCG
73
Autodelfia – Modular E
y = 1,0164 x + 3,1256
0,9961
Biochemické parametry 1. trimestru PAPP-A, free β-hCG
PAPP-A porovnání AutoDELFIA – Modular E
Free β-hCG porovnání AutoDELFIA – Modular E
Parametr
Počet měření (n)
Analyzátory
Lineární regrese
R
AFP
67
AutoDELFIA – Modular
y = 0,8757 x + 1,6722
0,9906
hCG
73
AutoDELFIA – Modular
y = 0,9428 x + 476,65
0,9973
uE3
120
AutoDELFIA – Access 2
y = 1,0424 x + 0,0582
0,9669
Biochemické parametry 2. trimestru AFP, hCG,uE3
Volný estriol porovnání AutoDELFIA – Access
AFP porovnání AutoDELFIA – Modular E
Celkové hCG porovnání AutoDELFIA – Modular
www.synlab.czSYNLABIANER červenec–září 2015
18
ze světa synlabu
10 let synlabu v Zaječí
Autor: Monika Dvořáková
Letos, stejně jako v předchozích letech, se uskutečnilo setkání zaměstnanců
společnosti synlab czech
a synlab slovakia, tentokrát
za velmi speciálních okolností. Málokdo z nás do té
doby věděl, že se na Jižní
Moravě, kousek od městečka Hustopeče, nachází
obec Zaječí s krásným
vinařským areálem. Zato
většina z nás dobře věděla,
že naše společnost slaví
kulaté výročí, a sice 10 let
existence od založení. Právě
toto bylo důvodem, proč
jsme se všichni v sobotu
13. června 2015 setkali.
Organizace takové události byla
poměrně náročná, přece jen jsme
se za ta léta hodně rozrostli. Nejsložitějším úkolem pro organizační tým tak bylo zajistit dopravu
a ubytování pro více než 450
účastníků všech tří „sesterských“
společností – synlab czech,
synlab slovakia a synlab genetics.
Nicméně povedlo se, a tak jsme
se v dopoledních hodinách, za
krásného slunečného počasí,
začali postupně setkávat.
www.synlab.czSYNLABIANER červenec–září 2015
19
ze světa synlabu
Slavnostní setkání zahájil generální ředitel společnosti ing. Miroslav
Herden a zavzpomínal na nesnadné začátky budování firmy, jež
dnes patří k největšímu poskytovateli laboratorních služeb nejen
v České republice a na Slovensku,
ale také v Evropě. Následovalo
poděkování všem zaměstnancům
za dobrou práci. Na jeho úvod
navázala výkonná ředitelka synlab
czech MUDr. Kateřina Kotrčová
s vyhodnocením interní ankety
„Zaměstnanec roku“ a společně
s generálním ředitelem a vedoucí personálního oddělení
Mgr. Anettou Frankovou předali
vybraným zaměstnancům všech
tří společností děkovné certifikáty
a věcné dary.
Pracovním povinnostem tak bylo
učiněno za dost a následovala
volná zábava. Výběr aktivit byl
opravdu široký. Střelba z luku,
hádání tajemných předmětů,
prohlídka vinohradu a vinných
sklepů spojená s degustací,
odhalování vad u vín nebo projížďka v koňském kočáru a koupání v bazénu. Asi nejatraktivnější disciplínou pak byla střelba
z brokovnice na letící asfaltový
terč (holub). Kvalitní občerstvení
a dodržování pitného režimu
bylo samozřejmostí a nutno říci,
že šéfkuchař vinařství Zaječí odvedl dobrou práci. Příjemný den
jsme společně zakončili u sklenky dobrého vína.
Musím upřímně říci, že toto setkání bylo mimořádné nejen kvůli již
zmíněnému výročí, ale především
proto, že umožnilo setkání a povídání si o věcech pracovních i soukromých v neformální společnosti
a velmi příjemné atmosféře. Lidé,
kteří se znali jen z telefonů či
e-mailu, měli možnost se poznat osobně a osobní kontakt je
mostem, který překonává mnohé
problémy. A proto se už teď těším
na další příjemná setkání.
www.synlab.czSYNLABIANER červenec–září 2015
20
ze světa synlabu
synlab získal pro svůj další rozvoj
strategického partnera
Vzniká nový leader v oblasti laboratorního vyšetření v Evropě
Většinovou kapitálovou účast ve společnosti synlab Group, vlastnící i českou laboratorní
jedničku synlab czech s.r.o., získala finanční investiční společnost Cinven. Spolupráce
obou společností bude znamenat další rozvoj značky synlab i služeb, které poskytuje
pacientům a lékařům napříč Evropou.
„Jedná se o dobrou zprávu ze dvou
důvodů: Zaprvé nový většinový
vlastník otvírá nové vyhlídky pro
další růst a úspěchy. Zadruhé
je společnost Cinven soukromá
evropská finanční společnost
s dlouhou historií investic ve
zdravotnictví,“ říká Bartl Wimmer,
výkonný ředitel společnosti
synlab Holding GmbH.
Společnost Cinven v nedávné
době koupila francouzskou
laboratorní skupinu Labco.
Obě společnosti tak budou
moci vzájemně sdílet své
poznatky a zkušenosti z oblasti
laboratorních vyšetření a dále
rozvíjet poskytovaný servis
pacientům i lékařům. Spojení
obou společností, které budou
působit nezávisle pod svými
stávajícími jmény, a to až do
dalšího oznámení, je významným
faktorem pro jejich další fázi
růstu. Zatímco společnost
Labco se zaměřuje na trhy ve
Francii, v západní a jižní Evropě
a Velké Británii, synlab působí
ve Švýcarsku, Německu a ve
střední, jižní a severní Evropě.
Budoucí spojená korporace se
tak dostane na přední místo na
evropském trhu laboratorních
služeb, působit bude nově ve 26
zemích Evropy.
Obě společnosti budou své
činnosti zakládat na stejných
tržních trendech: jedná
se o demografický vývoj,
rostoucí trend chronických
onemocnění a nákladů na
včasnou diagnostiku stejně jako
vzrůstající trend outsourcingu
klinické diagnostiky, který
vede k vyšší efektivitě a nižším
nákladům, tedy úsporám ve
zdravotnických systémech.
Do konce roku 2020 lze přitom
také očekávat nárůst výdajů ve
zdravotnictví až o 10 %.
Spojené firmy budou disponovat
silným lékařským zázemím,
a budou tak přirozeným
partnerem pro inovace,
které umožní poskytovat
lepší výsledky pro pacienty,
a to včetně oblastí, jako jsou
molekulární biologie, genetické
testování, nukleární medicína či
anatomická patologie.
„Těšíme se na spolupráci s oběma
manažerskými týmy a věříme,
že spolu s nimi dosáhneme
významného růstu. Naše investice
do společnosti Labco a nyní do
společnosti synlab naplňuje naši
strategii expanze na evropský
trh laboratorní diagnostiky,“
říká Alex Leslie, seniorní ředitel
společnosti Cinven.
„Nový většinový vlastník znamená
pro synlab nové příležitosti. Díky
dalším aktivitám společnosti
Cinven v oblasti zdravotnictví
získáme nové zkušenosti
a poznatky, o které se budeme
moci opírat. Stejně tak díky
tomuto spojení rozšíříme pole
působnosti opravdu téměř do
celé Evropy. V České republice
děláme pod značkou synlab
velmi dobrou práci. Rád bych za
to poděkoval vám všem, kdo se
o to svou každodenní činností
zasluhujete. Jsem přesvědčen, že
s novým většinovým majitelem
budeme v naší práci nejen
pokračovat, ale že na českém
trhu, který je velmi komplikovaný,
dosáhneme i dalších významných
zlepšení a rozvoje,“ komentoval
strategické změny Miroslav
Herden, generální ředitel
společnosti synlab czech s.r.o.
Synlab se sídlem v Augsburgu
v Německu působí ve
23 evropských zemích. Od roku
2011 společnost realizovala
celkem 52 akvizic a v současné
době provozuje laboratoře
přibližně v 300 lokalit, zaměstnává
přitom více než 7 000 lidí. V roce
2014 měla společnost obrat
756 milionů eur.
www.synlab.czSYNLABIANER červenec–září 2015
21