Termochemie

Transkript

Termochemie
Termochemie
Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí
Vychází z 1. termodynamického zákona
∆U = Q + W
∆U – změna vnitřní energie
Q – teplo
W – práce
Teplo a práce dodané soustavě zvyšují její vnitřní energii. Změna vnitřní energie ∆U
charakterizuje změnu stavu soustavy – stavová veličina. Probíhá-li reakce za konstantního
objemu (izochorický děj) je práce nulová (W = p · ∆V).
∆U = Q
Teplo dodané soustavě při konstantním objemu soustavy se spotřebuje na zvýšení její vnitřní
energie (∆U – izochorické reakční teplo QV).
Většina chemických reakcí probíhá za konstantního tlaku, pro ně se zavádí stavová veličina –
entalpie H (izobarické reakční teplo Qp).
Entalpie je definována vztahem
H=U+p·V
Při změně stavu soustavy se změní všechny veličiny ve vztahu
∆H = ∆U + p · ∆V + V · ∆p
Při izobarickém
průběhu děje (p = konst.) je člen V · ∆p roven nule.
∆H = ∆U + p · ∆V
Entalpie má pro izochorické děje stejný význam jako vnitřní energie pro děje izochorické.
Reakční teplo ∆H (∆U) je množství tepla, které se uvolní, nebo které je třeba dodat při
stechiometrickém průběhu příslušné chemické reakce.
Údaj o reakčním teple je doprovázen chemickou rovnicí, v níž jsou vyznačená skupenství
všech reakčních složek – termochemické rovnice.
Pro vzájemné srovnání a tabelování se užívají standardní reakční tepla (∆H°298,15; ∆U°298,15),
což jsou reakční tepla dějů, při nichž výchozí látky i produkty jsou ve standardních stavech.
Plynné látky (T = 298,15 K (t = 25°C), p= 101325 Pa, řídí se stavovou rovnicí)
Kapalné látky (T = 298,15 K (t = 25°C), p = 101325 Pa)
Pevné látky (T = 298,15 K (t = 25°C), p = 101325 Pa, nejstálejší modifikace)
Rozdělení reakcí podle tepelného zabarvení
a) exotermické (exotermní) - ∆H < 0 (soustava teplo uvolňuje a předává ho do okolí)
b) endotermická (endotermní) - ∆H > 0 (soustava teplo pohlcuje)
Termochemické zákony
1. termochemický zákon (Laplace a Lavoisier)
Tepelné zabarvení reakce probíhající jedním směrem je až na znaménko stejné jako
tepelné zabarvení reakce probíhající směrem opačným.
Př.:
CO (g) + H2(g) → CO2(g) + H2(g)
CO2(g) + H2(g) → CO(g) + H2O(g)
∆H°298 = -41,2 kJ · mol-1
∆H°298 = 41,2 kJ · mol-1
2. termochemický zákon (Hess)
Tepelné zabarvení dané reakce je rovno součtu tepelných zabarvení dílčích reakcí, které
vycházejí ze stejných výchozích látek a poskytující stejné produkty jako dané reakce.
A
(∆H°298,15)A→B = (∆Η°298,15)Α→C + (∆H°298,15)C→B
B
C
Na základě termochemických zákonů lze vypočítat reakční teplo reakcí, které nelze přímo
měřit.
Standardní slučovací teplo (∆H°298,15)sluč
Standardní slučovací teplo (∆H°298,15)sluč je reakční teplo reakce, při níž z prvků ve
standardních stavech vznikne 1 mol sloučeniny ve standardním stavu.
Př.:
½ N2(g) + 3/2 H2(g) → NH3(g)
[(∆H°298,15)sluč)]NH3 = 46 kJ · mol-1
Standardní slučovací tepla volných prvků jsou rovna nule.
Výpočet reakčních tepel ze standardních slučovacích tepel
∆Η° = ∑ v( ∆Η° 298,15 ) sluč − ∑ v( ∆Η° 298,15 ) sluč
prod
vých
v – stechiometrické koeficienty příslušných chemických rovnic
Standardní spalné teplo (∆H°298,15)spal
Standardní spalné teplo (∆H°298,15)spal – je reakční teplo reakce, při níž se 1 mol látky ve
standardním stavu spálí v proudu kyslíku na konečné oxidační produkty ve
standardním stavu.
Př.:
C6H6(l) + 15/2O2(g) → 6CO2(g) + 3H2O(l)
[(∆H°298,15)spal)]C6H6 = -3300 kJ · mol-1
Standardní spalná tepla konečných oxidačních produktů jsou rovna nule.
Výpočet reakčních tepel ze standardních spalných tepel
∆Η° = ∑ v( ∆Η° 298,15 ) spal − ∑ v( ∆Η° 298,15 ) spal
vých
prod
v – stechiometrické koeficienty příslušných chemických rovnic
Výpočty tepelného zabarvení chemických reakcí
1) Výpočet reakčního tepla z vazebných energií
Při vzniku chemické vazby se energie uvolňuje ( vazebná energie ) a při štěpení chemických
vazeb se musí energie dodávat. (disociační energie). Obě energie se udávají v kJ/mol.
Vypočítejte reakční teplo reakce.
CH4(g) + 4F2(g) → CF4(g) + 4HF CH(g)
EC-H = 415,47 kJ/mol
EF-F = 158,99 kJ/mol
EC-F = 485,34 kJ/mol
EH-F = 569,02 kJ/mol
Rozštěpí se 4 vazby C – H . . . . . . .4.EC-H
4 vazby F – F. . . . . . . 4. EF-F
Vytvoří se nové vazby:
4 vazby C – F . . . . . . .4.EC-F
4 vazby H – F . . . . . . .4.EH-F
energie se znaménkem +
energie se znaménkem -
{ ∆ H} = [4 . 415,47 + 4 . 158,99 – 4 . 485,485,34 – 4 . 569,02] = - 1919,6
∆ H = - 1919 kJ.mol-1
Při reakci se uvolní 1919,6 kJ/mol tepla, rekce je exotermní.
Vypočítejte reakční teplo vzniku jodovodíku z prvků.
H2 + I2 → 2HI
EH-H = 435 kJ/mol
EI-I = 150 kJ/mol
EH-I = 299 kJ/mol
∆H = EH-H + EI-I - 2 . EH-I
{∆H}= 435 + 150 - 2 . 299 = -13
∆H= -13 kJ/mol
Reakční teplo dané reakce je -13 kJ/mol.
2) Výpočet reakčního tepla z termochemických rovnic
Při těchto výpočtech musí reaktanty a produkty zůstat ve stejných standardních stavech. Nelze
např., aby došlo ke změně skupenství, krystalické soustavy atd.
Vypočítejte standardní reakční teplo při 25°C pro reakci:
H2(g) + S(s) ' H2S(g)
Znáte-li reakční tepla těchto rovnicí:
∆H0298,15 = -202,92 kJ/mol
(1) Zn(s) + S(s) ' ZnS(s)
(2) Zn(s) + H2SO4(aq) ' ZnSO4 (s)+ H2(g)
∆H0298,15 = -167,23 kJ/mol
(3) ZnS(s) + H2SO4(aq) ' ZnSO4(s)+ H2S(g)
∆H0298,15 = 15,54 kJ/mol
Rovnice 1 - 2 + 3 dá danou reakci:
Zn(s) + S(s) - Zn(s) - H2SO4(aq) + ZnS(s) + H2SO4(aq) = ZnS(s) - ZnSO4(s) - H2(g) + ZnSO4(s) +H2S(g)
H2(g) + S(S) ' H2S(g)
{∆H}= -202,92 - (-167,23) + 15,54 = -20,15
∆H = -20,15 kJ/mol
Reakční teplo dané rovnice je -20,15kJ/mol.Reakce je exotermní.
3) Výpočet reakčního tepla ze slučovacích tepel
Příklad:
Vypočítejte reakční teplo reakce uhlíku s vodní párou ze slučovacích tepel.
[ (∆ H0298) sluč] H2O(g) = - 241,8 kJ/mol
[ (∆ H0298) sluč] CO(g) = - 110,5 kJ/mol
∆ H0298 = ?
C (s, grafit) + H2O(g) → CO(g) + H2(g)
∆ H 298 = [ (∆ H0298) sluč] CO - [ (∆ H0298) sluč] H2O
{ ∆ H0298 } = -110,5 + 241,8 = 131,3
∆ H0298 = 131,3 kJ/mol
0
Tepelné zabarvení reakce je 131,3 kJ/mol.
Příklad:
Oxid železitý se redukuje vodíkem na železo. Vypočítejte, kolik tepla je zapotřebí k
vyredukování 10 g železa za standardních podmínek.
[(∆H0298,15)sluč] Fe2O3(s) = -822,16 kJ/mol
[(∆H0298,15)sluč] H2O(g) = -241,84 kJ/mol
M(Fe) = 55,85 g/mol
Fe2O3(s) + 3H2(g) → 2Fe(s) + 3 H2O(g)
∆H0298,15 = 3(∆H0298,15)sluč H2O - (∆H0298,15)sluč Fe2O3
{∆H0298,15 }= 3 . (-241,84) + 822,16 = 96,64
∆H0298,15 = 96,64 kJ/mol
Na vyredukování 2 molu Fe (2 . 55,85g) je zapotřebí 96,64 kJ/mol.
na vyredukování 10g............x kJ
2 .55,85g Fe ..........96,64 kJ
10g Fe...........x kJ
96,94 ⋅10
= 8, 652
2 ⋅ 55,85
x = 8,652 kJ/mol
{ x} =
K vyredukování 10g Fe je zapotřebí dodat 8,652 kJ/mol.
4) Výpočet reakčního tepla ze spalných tepel
Příklad:
Vypočítejte reakční teplo reakce uhlíku s vodní párou ze spalných tepel.
[ (∆ H0298) spal] C(s) = -393,1 kJ/mol
[ (∆ H0298) spal] CO(g) = -282,6 kJ/mol
[ (∆ H0298) spal] H2(g)= -241,8 kJ/mol
∆ H0298 = ?
C (s, grafit) + H2O(g) → CO(g) + H2(g)
∆ H0298,15 = [ (∆ H0298,15) spal] C - [ (∆ H0298,15) spal] CO - [ (∆ H0298,15) spal] H2
{∆ H0298,15} = -393,1 + 282,6 + 241,8
∆ H0298,15 = 131,3 kJ/mol
Tepelné zabarvení reakce je 131,3 kJ/mol.
Příklad:
Vypočítejte standardní reakční teplo uvedené reakce:
6C(s grafit) + H2(g) → C6H6(l)
[(∆H0298,15)spal] C(s)= -393,51 kJ/mol
[(∆H0298,15)spal] H2(g) = -285,85 kJ/mol
[(∆H0298,15)spal] C6H6(l) = -3 271,89 kJ/mol
∆H0 = 6(∆H0298,15)spal C + 3(∆H0298,15)spal H2 - (∆H0298,15)spal C6H6
{∆H0}= 6.(-393,51) + 3.(-285,85) - (-3 271,89) = 53,28
∆H0 = 53,28 kJ/mol
Reakční teplo vzniku benzenu z prvků je 53,28 kJ/mol, reakce je endotermická.

Podobné dokumenty

TERMOCHEMIE, TERMOCHEMICKÉ ZÁKONY

TERMOCHEMIE, TERMOCHEMICKÉ ZÁKONY dodat, při vzniku chemické vazby se uvolní určité množství energie. Energie, kterou je třeba dodat k rozštěpení vazby je stejná jako energie, která se uvolní při vzniku této vazby. Nazýváme ji diso...

Více

IS_Pr1

IS_Pr1 Průnik těchto jevů je jev nemožný. Platí tedy A . B = 0 8) Dílčí jevy jsou jevy, ze kterých je složen výsledný jev. 9) Elementární jevy nelze rozdělit na dílčí jevy. Pravděpodobnost náhodného jevu ...

Více

TERMOMECHANIKA

TERMOMECHANIKA 4-5 - izochorický výfuk, 5-0 - izobarický výfuk.  Tlak a teplota pracovní látky závisí na kompresním poměru a stupni izochorického zvýšení tlaku a určují se v záObrázek: Práce při kompresi vislost...

Více

Příklady z termochemie

Příklady z termochemie Vypočítejte reakční teplo chlorovodíku, který vznikl slučováním z prvků H2 + Cl2 → 2 HCl

Více

PIL - Paracetamol Accord 500 mg NR MRP - 42498-07

PIL - Paracetamol Accord 500 mg NR MRP - 42498-07  Paracetamol Accord nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti uvedené na štítku za EXP. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni daného měsíce.  Uchovávejte při teplotě do 30°C. Uchováve...

Více

Úlohy:

Úlohy: b) jak by se musel změnit poměr vzduchu k vodní páře, kdyby exotermní reakce probíhala jen z 80% (∆H0298,15)sluč CO = -110,58 kJ·mol-1 (∆H0298,15)sluč H2O= -285,9 kJ·mol-1 Předpokládejte, že vzduch...

Více

Termodynamické potenciály

Termodynamické potenciály N které z t chto veli in nám jist p ipadají jako „nezávisle prom nné“ (N, M, V,…), jiné bychom spíše nazvali „um le vytvo ené“ matematické funkce (U, S, …). Všechny tyto veli iny jsou ale propojeny...

Více

2. věta termodynamiky

2. věta termodynamiky Změna entropie při změnách teploty, fázových přechodech a chemických reakcích

Více