Kam směřuje egyptská společnost? - Česko

Transkript

Kam směřuje egyptská společnost? - Česko
STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST
Kam směřuje egyptská společnost?
(vnitropolitický vývoj situace)
What is the direction of Egyptian society?
(internal political development)
Interní konzultant: RNDr. Danuše Lhotková
Externí konzultant: PhDr. Tarek El Khamissi
Obor: 17. Filozofie, politologie a ostatní humanitní a společenskovědní obory
Student: Kristina Novotná
Škola: Česko – anglické gymnázium
Třebízského 1010, České Budějovice 5, 370 06
Kraj: Jihočeský kraj
Ročník: Septima
Školní rok: 2014/2015
České Budějovice 2015
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem svou práci SOČ vypracovala samostatně a použila jsem pouze podklady
(literaturu, projekty, SW atd.) uvedené v seznamu vloženém v práci SOČ.
Prohlašuji, že tištěná verze a elektronická verze soutěžní práce SOČ jsou.shodné.
Nemám závažný důvod proti zpřístupňování této práce v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb.,
o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů
(autorský zákon) v platném znění.
V Českých Budějovicích dne …………………
podpis: ……………………………
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala paní ředitelce Česko – anglického gymnázia
RNDr. Danuši Lhotkové za vedení práce, cenné rady, věcné připomínky a vstřícnost
při konzultacích. Dále bych ráda poděkovala panu PhDr. Tarekovi El Khamissimu za pomoc
při.výzkumné.části.práce.
ANOTACE
Tato práce pojednává o politickém problému Egypta, převážně o Arabském jaru. Cílem práce
bylo vyhodnotit situaci pomocí dotazníku a získat tak zajímavé informace přímo z místa dění.
Dotazník je tvořen z osmi otázek a byl zaslán přímo obyvatelům tamní země. V práci
je nejvíce rozebíraná politika 20. a 21. století, převážně Arabské jaro v roce 2011. Popis
politické situace v mé práci je založen na internetových článcích a komentářích mého
externího.konzultanta.
Klíčová slova: Egypt, politika, Arabské jaro, demonstrace, revoluce, budoucnost
My seminary paper deals with the political situation in Egypt, mainly about the Arabic spring.
The goal of my work was to evaluate the situation by using questionnaire and get authentic
information directly from the spot. The questionnaire is made up of eight questions and it was
sent to the Egyptians. In my work is mainly analysed the politics of the 20th and
the 21st century, the most Arabic spring in 2011.
I gained really interesting facts from
the local Egyptian people. The methodology is based on the Internet articles and
on.the.commentaries.of.my.external.consultant.
Key words: Egypt, politics, Arabic spring, demonstration, revolution, future
Obsah
Prohlášení ................................................................................................................................................ 2
Poděkování .............................................................................................................................................. 3
ANOTACE ................................................................................................................................................. 4
ÚVOD ....................................................................................................................................................... 6
OSNOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE ............................................................................................................... 7
1. DĚJINY EGYPTA.................................................................................................................................. 8
1.1
PRAVĚK .................................................................................................................................... 8
1.2
STAROVĚK ................................................................................................................................ 8
1.3
STŘEDOVĚK.............................................................................................................................. 9
1.4
NOVOVĚK................................................................................................................................. 9
1.5
HUSNÍ MUBARAK BĚHEM 20. STOLETÍ .................................................................................. 11
1.5.1
2
1.6
HUSNÍ MUBARAK BĚHEM 21. STOLETÍ ANEB ARABSKÉ JARO ............................................... 12
1.7
MUHAMMAD MURSÍ ............................................................................................................. 13
1.8
ABD AL-FATTÁH AS-SÍSÍ ......................................................................................................... 13
NÁZORY OBYVATEL ......................................................................................................................... 14
2.1
3
4
MUSLIMSKÉ BRATRSTVO ............................................................................................... 11
DOTAZNÍK .............................................................................................................................. 14
SOUČASNOST .................................................................................................................................. 17
3.1
AKTUÁLNÍ DĚNÍ...................................................................................................................... 17
3.2
VÝROČÍ REVOLUCE – POCITY OBYVATEL 4 ROKY POTÉ ......................................................... 18
3.3
NYNĚJŠÍ PREZIDENT A REŽIM – SPOKOJENOST OBYVATEL ................................................... 18
3.4
HLAVNÍ PŘÍČINA NYNĚJŠÍ NESPOKOJENOSTI – NEJVĚTŠÍ PROBLÉMY ................................... 19
3.5
VZTAHY S OKOLNÍMI STÁTY................................................................................................... 20
VÝHLED DO BUDOUCNA ................................................................................................................. 21
ZÁVĚR .................................................................................................................................................... 23
ZDROJE................................................................................................................................................... 25
SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................................... 26
PŘÍLOHY ................................................................................................................................................. 27
5
ÚVOD
Jako téma své seminární práce jsem si vybrala arabský svět, konkrétně Egypt. Celou práci
jsem nazvala „Kam spěje egyptská společnost?“, jelikož si myslím, že tato otázka
je intenzivně prožívaná. Za poslední roky se toho v Egyptě odehrálo mnoho. Tato země
si již nemůže dovolit řešit minulost, můžete se jí zabývat pouze tehdy, když budete chtít
pochopit, proč se věci v přítomnosti dějí. Souvislost s historií je obrovská, ale arabský svět,
konkrétně Egypt, potřebuje udělat krok vpřed, krok do budoucna. Důvodů, proč mám k této
zemi tak blízký vztah, je mnoho. Do Egypta jezdím již od mala, máme zde jako rodina mnoho
přátel a
kontaktů a tuto zemi mám procestovanou od káhirského náměstí Tahrír
až po Asuánskou přehradu, včetně všech turistických destinací. Egypt má bohatou historii
a plno historických památek. Je to země ne zcela probádaná, s mnoha tajemstvími. I přes tohle
všechno má Egypt jednu obrovskou stinnou stránku, a to svou politiku.
Arabský svět je jedna z nejzáhadnějších a zároveň nejzajímavějších končin světa.
To, co se v něm odehrává, se do našich zemí dostává pouze skrze novináře a spisovatele,
ne vždy ve zcela nezaujaté formě. A to je asi ten hlavní důvod, proč chci psát právě o tomto
tématu, a jelikož mám v Egyptě mnoho kontaktů, včetně mého externího konzultanta
PhDr. Tareka El Khamissiho, mám obrovskou příležitost čerpat ze zdrojů a komentářů přímo
od občanů a ne skrze média. Chtěla bych v této práci uvést i pocity místních lidí a jejich názor
na politické dění.
Téměř veškeré zdroje tvoří internetové články doporučené mým externím konzultantem,
egyptským novinářem. Velký důraz kladu na obsah dotazníku, který jsem připravila, a který
vyplňovali místní - Egypťané. Slouží jako hlavní zdroj informací a napomáhá vyvodit
z nich výhled do budoucna. Snažila jsem se do dotazníku zahrnout důležité otázky, které
se týkají Arabského jara, a které mi pomohou pochopit celou situaci z pohledu Arabů. Mohu
pak z výsledků vyvodit, jak místní obyvatelé celou věc chápou, a jaké z ní mají dojmy. Údaje
z historie jsou čerpány z odborné literatury.
6
OSNOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE

historie a počátky Arabského jara

názory obyvatel – dotazník

současné dění – stručný přehled

výhled do budoucna, zhodnocení názorů
7
1. DĚJINY EGYPTA
V této kapitole bych ráda stručně shrnula dějiny Egypta od pravěku po středověk. Pouze
novověk popíši podrobněji. S dějinami celého Egypta souvisí plno událostí dnešní doby,
a proto považuji tuto kapitolu ve své práci za jednu z nejdůležitějších. V této kapitole budu
čerpat informace převážné ze serveru wikipedia1 a z knihy o Egyptě2.
1.1 PRAVĚK
Egypt od svého počátku patřil mezi velice úrodné oblasti celé Afriky, protéká zde jedna
z nejdůležitějších řek Afriky, řeka Nil. Lidé se proto usídlovali v Nilském údolí, nacházeli
zde plno surovin jako například bahno k stavění chatrčí či k výrobě keramiky. Údolí Nilu bylo
prospěšné i z důvodu dosahu vody, proto se v údolí Nilu mnohem snadněji pěstovaly některé
druhy surovin. Všechny tyto důvody vedly k tomu, že Egypt byl jednou z nejlidnatějších zemí
Afriky. Osídlení tvořily různé domorodé kmeny, jejich rozmanitost pak vytvářela nové
kultury. Pravěký Egypt se za vlády 1. a 2. dynastie faraonů sjednotil v Dolní a Horní Egypt.
Vzniká Stará říše za pomocí faraonů z 3. dynastie.
1.2 STAROVĚK
Faraon Džoser, spolu s faraony ze 4. a 5. dynastie, rozšířil území až k jižnímu Asuánu.
Po rozpadu Staré říše vznikla pod vládou 9. dynastie Střední říše. V této době se začaly
objevovat nové typy zbraní či nová válečná vedení. Kvůli novým vynálezům se rozpadla
Střední říše a Faraon Ahmos I. založil Novou říši. Během tohoto období vládli nejznámější
panovníci jako Achnaton s manželkou Nefertiti nebo Tutanchamon. Důležitý zvrat v dějinách
Egypta provedl Alexandr Veliký. Toto období se nazývá Ptolemaiovský Egypt, který zahrnuje
dobu, kdy Alexandr Veliký dobyl Egypt, až do doby, kdy Egypt byl dobyt Octavianem, který
ho přeměnil v římskou provincii. Octavian zvítězil nad nejznámější egyptskou panovnicí
Kleopatrou. Starověk končí rozdělením římské říše a Egypt se dostává pod byzantskou
nadvládu.
1
Srov. http://cs.wikipedia.org/wiki/Egypt; cit. dne 10. 1. 2015
Srov. Fabio Bourboun, Egypt včera a dnes, Praha 3: Ottovo nakladatelství, 2004
2
8
1.3 STŘEDOVĚK
Středověký Egypt zahrnuje dvě důležitá období, Islámské a Osmanské. Islámští Arabové
dobyli údolí Nilu a hlavní město Káhira se stalo centrem muslimského odporu. V roce 1517
Selim I. dobyl Egypt a až do roku 1798 byl pak Egypt součástí Osmanské říše.
1.4 NOVOVĚK
Až Napoleonovi se podařilo ukončit nadvládu Osmanské říše. V této době, roku 1805, přebírá
vládu v Egyptě dynastie Muhammada Alího. Muhammad Alí po odplutí Napoleona ovládl
s pomocí vojska celou zemi. Vyvraždil tehdejší vojenské jednotky a stabilizoval vnitřní
politiku. Egypt začal čelit i některým problémům jako byla například stavba Suezského
průplavu. Egypt se kvůli tomu velmi zadlužil a největší finanční pomoc Egyptu poskytla
Velká Británie. V roce 1888 byl Suezský průplav prohlášen Konstantinopolskou smlouvou
za neutrální území, které bude spravovat právě Velká Británie. Po konci první světové války
v Egyptě nastal zvrat. Egypt toužil po nezávislosti a za vlády Fauda I. se mu ji podařilo získat.
Dne 28. února 1922 byl Egypt prohlášen samostatným královstvím. Během druhé světové
války do Egypta zamířily i některé vojenské jednotky, pod velením Erwina Rommela
zde bojovala německá a italská armáda, pod velením Bernarda Montgomeryho britská
armáda. Britská armáda se stáhla až v roce 1951, až poté, co Egypt vypověděl
Konstantinopolskou smlouvu. Od roku 1952 se poslednímu panovníkovi nedařilo vládnout
a zvládat své povinnosti, revolucí byl svržen z trůnu. Slavná dynastie Muhammada Alího
tak končí. Dne 23. července 1952 byla vyhlášena Egyptská republika. V této době si můžeme
všimnout počátku vojenských jednotek v čele země. První hlavou Egyptské republiky se stal
generál Muhammad Nadžíb. Ten se udržel jako hlava státu jen velice krátkou dobu (něco
málo přes rok) kvůli neshodám s tehdejším místopředsedou vlády Gamálem Násirem.
Prezidentu Nadžíbovi vadila jeho omezená moc a požadoval moc plnou. Jako odpověď
od Násira dostal obvinění, že spolupracuje s tehdejší zakázanou organizací Muslimské
bratrstvo (viz později). Nadžíb byl vyzván k rezignaci. Rada to odůvodnila slovy,
že představuje příliš absolutní autoritu. Ihned na to přišla obrovská reakce občanů. Lidé vtrhli
do ulic a začali protestovat. Kvůli protestům se Nadžíb vrátil na post prezidenta, avšak jeho
moc byla spíše symbolická, v tutéž dobu se stal novým premiérem Násir. V roce 1954
již Nadžíb odmítl pokračovat ve své „směšné“ roli prezidenta a odstoupil. Po něm nastoupil
již zmíněný tehdejší premiér a vůdce tehdejší revoluce Gamál Násir. Ten už se, na rozdíl
od svého předchůdce, v čele republiky udržel skoro 20 let. Za jeho vlády se začínaly
9
vyskytovat počátky socialistického režimu. Zestátňování podniků bylo pro tento režim velice
typické a ani Egypt nebyl výjimkou. V roce 1956 byl zestátněn Suezský průplav. Prezident
Gamál Násir uvedl jako důvod potřebu financí k dostavění Asuánské přehrady, plánoval totiž
vytěžit peníze z plavebních poplatků. Tento čin vyvolal okamžitou odezvu ostatních států.
Francie, Izrael a hlavně Velká Británie povolaly do Egypta svá vojska. Zestátnění Suezského
průplavu vyvolalo „Suezskou krizi“, která byla součástí Studené války. Během Suezské krize
se proti sobě postavili Egypt a Velká Británie s Francií a Izraelem. Egypt požádal o pomoc
Svaz sovětských socialistických republik - SSSR a ten Egyptu pomohl k vítězství. Výsledkem
celé krize bylo posílení egyptského postavení a hlavně posílení vlivu SSSR na východě.
V roce 1958 přišel další spor, tentokrát se Súdánem
o územích zvané „Halaibský trojúhelník“ a Bir Tawil.
Halaibský trojúhelník se nacházel na břehu Rudého
moře. Z pohledu Egypta to byl jihovýchodní cíp,
z pohledu Súdánu severovýchodní.
Hned vedle
Halaibského trojúhleníku se nacházelo malé území
Bir Tawil. Po dlouhých dohadech, čí území to tedy
je, se oba státy dohodly na společné správě.3
To, že Egypt a Izrael nebyly vzájemnými partnery, se projevilo už v době Suezské krize.
V roce 1967 byl Egypt Izraelem napaden a dokonce se mu povedlo obsadit celý Sinajský
poloostrov. Během tohoto konfliktu v roce 1970 zemřel prezident Násir a jeho nástupcem
se stal tehdejší viceprezident Anvar as-Sádát. Boje s Izraelem nabraly velké rychlosti
a rozšířily se až k Suezskému kanálu. Situace byla velice napjatá a pro Egypt nepřínosná,
a proto prezident Sádát v roce 1977 navrhl mírové jednání s Izraelem. V roce 1979 byla
podepsána mírová smlouva a díky tomu se zároveň stáhla veškerá vojska ze Sinajského
poloostrova. Prezident Egypta Sádát a izraelský premiér Menachem Begin byli za své počiny
na mírových jednáních oceněni Nobelovou cenou za mír. Podepsání mírové smlouvy
ale vyvolalo veliký hněv u již zmíněného Muslimského bratrstva. Islamisté z Muslimského
bratrstva
cítili
k Izraeli
obrovský
odpor.
Bývalý
prezident
Násir
se
pokoušel
o to, aby se z Egypta stal takový stát, jako byl za jeho vlády, ale Sádát v jeho krocích
nepokračoval. Naopak, byl i vyloučen z Ligy arabských států, která zaručovala spolupráci
mezi jednotlivými arabskými státy. Vše vyvrcholilo dne 6. října 1979 během vojenské
3
Srov. http://blogs.stlukesct.org/sentinel/2013/04/16/the-scramble-for-bir-tawil/; cit. dne 5. 3. 2015
10
přehlídky, která se konala v Káhiře. Na prezidenta
Sádáta byl spáchán atentát. Během
atentátu byl Sádát zavražděn a společně s ním zemřelo dalších 11 osob a dalších 28 bylo
zraněno. Zraněn byl například i tehdejší viceprezident Husní Mubarak. Pachatelé celého
atentátu byli ještě v ten den dopadeni a odsouzeni k trestu smrti. Dne 14. října 1981
byl pak Husní Mubarak zvolen prezidentem.
1.5 HUSNÍ MUBARAK BĚHEM 20. STOLETÍ
Husní Mubarak se narodil v roce 1928 a vystudoval vojenskou akademii. Měl možnost
vyzkoušet si různé vojenské pozice v armádě, v roce 1964 se z něj stal vojenský velitel
egyptské mise, která sídlila v Moskvě. Svou vojenskou kariéru ukončil dosažením hodnosti
„velitel letectva“. Velká „vojenská záliba“ byla zřejmá už od jeho brzkého mládí. V roce 1975
slavil svůj první politický úspěch, prezident Sádát si jej vybral za svého viceprezidenta.
Po Sádátově atentátu byl Mubarak jmenován novým prezidentem. Z počátku své vlády
byl velmi úspěšný a i oblíbený a respektovaný, ve volbách zvítězil hned třikrát v šestiletých
intervalech. Přestože měl vládnout ku prospěchu celé Egyptské republiky, všechna práva
či zákony se podřizovaly převážně k jeho prospěchu. Podmanil si především politiku
vojenskou. Militarismus byl pro něj na prvním místě, vychází to i z jeho minulosti. Už během
Mubarakovy vlády se v Egyptě řešil mimo jiné i problém se zmíněnou organizací Muslimské
bratrstvo.
1.5.1 MUSLIMSKÉ BRATRSTVO4
Muslimské bratrstvo vzniklo v roce 1928 a bylo založeno se snahou omezit zvyky
kolonizátorů, které po pádu Osmanské říše značně ovlivňovaly části celého světa, převážně
Afriky. Výjimkou tehdy nebyl ani Egypt. Zaměřili se především na situaci v arabských
zemích, Muslimské bratrstvo se snažilo navrátit islám a tím pádem i tradice či práva
dle koránu. Požadovali nastolení islámské legislativy. V roce 1952 byl svržen egyptský král
a novou hlavou, tentokrát již egyptské republiky, se stal již zmíněný Násir. Ten svou vládu
vedl v socialistickém duchu, s čímž členové islamistické organizace nemohli nikdy souhlasit.
Mezi členy Muslimského bratrstva vypukla obrovská nespokojenost (v té době mělo
Muslimské bratrstvo téměř dva miliony členů po celém světě). Situace vyvrcholila,
když Muslimské bratrstvo spáchalo na Násira neúspěšný atentát. Přišla tak situace, která
organizaci silně popudila. Prezident Násir vyhlásil její zákaz, plno členů nechal umučit
k smrti nebo poslat do vězení. Tento čin jen způsobil, že organizace začala neuvěřitelně sílit.
4
Srov. http://tema.novinky.cz/muslimske-bratrstvo; cit. dne 13. 1. 2015
11
Násirův následník Sádát organizaci opět legalizoval, ale s podmínkou, že jejich náboženské
aktivity nesmějí zasahovat do politiky. Další spád přišel tehdy, kdy Sádát podepsal
již zmíněnou mírovou dohodu s Izraelem. Tím dal vlastně najevo, že uznává existenci
židovského státu, což bylo pro Muslimské bratrstvo naprosto nepřijatelné. Rozhodli se tedy
pro radikální krok. Muslimští fundamentalisté, kteří byli v blízkém kontaktu s Muslimským
bratrstvem, spáchali na Sádáta atentát. Tentokrát již úspěšný. Husní Mubarak, který nastoupil
po Sádátovi, opět postavil Muslimské bratrstvo mimo zákon a dokonce ho označil
za teroristickou organizaci. Postavení mimo zákon způsobilo to, že Muslimské bratrstvo
nemohlo kandidovat ve volbách, ovšem nepolitická aktivita bratrstva byla tiše tolerována.
Záměr za tím byl prostý, Mubarak se chtěl vyvarovat jejich pomstám za to, že jsou opět
v ilegalitě. U prostého lidu však sympatie k Muslimskému bratrstvu silně rostla. Lidé věřili,
že Muslimské bratrstvo je pro ně cestou, která jim může napomoci k lepší budoucnosti.
Doufali, že tato organizace bude bojovat za všechna práva egyptského lidu.
1.6 HUSNÍ MUBARAK BĚHEM 21. STOLETÍ ANEB ARABSKÉ JARO
Rok 2011 přinesl pro Egypt plno změn a důležitých rozhodnutí. Od 25. ledna 2011 probíhaly
v hlavním městě Káhiře demonstrace za účelem svrhnout prezidenta Husního Mubaraka.
28. ledna 2011 proběhla jedna z největších demonstrací. Této demonstrace se zúčastnily
desetitisíce lidí, kteří chtěli změnit stereotypní vládu Mubaraka. Demonstrace rozhodně
nebyla poklidná. Demonstranti se nebáli projevit svůj názor a pro změnu politického systému
ve své zemi byli schopni udělat cokoli. Jako největší důkaz své odvahy pro změnu udělat
cokoli, zapálili sídlo vládnoucí Národní demokratické strany. Policie na tuto akci okamžitě
reagovala a začala používat vodní děla či slzný plyn. Jak už jsem se zmínila v předchozích
řádcích, Mubarak měl velkou zálibu v militarismu a to se zajisté projevilo i při těchto
demonstracích. Kvůli velkým obavám se rozhodl vydat policii povolení o používání ostrých
nábojů. Nakonec Mubarak nátlak demonstrantů nevydržel a 11. února 2011 rezignoval.
Moc za Mubaraka převzala dočasně armáda, která začala ihned jednat. Oznámila,
že se uspořádají prezidentské volby, a že plánuje provést reformu nynější ústavy. Jako důkaz
toho, že se v Egyptě konečně začíná dít něco pozitivního, byl i fakt, že začalo propouštění
politických vězňů. Exprezidenta Mubaraka však nečekalo klidné dožití v ústraní, jak doufal.
2. června 2012 byl Mubarakovi udělen trest doživotí za podíl na zabíjení demonstrantů
během protestů v roce 2011. Podle rozsudku Mubarak nařídil zabíjení demonstrantů, kteří
se postavili proti vládě. Mubarak se samozřejmě odvolal. Soud celý případ opět přezkoumával
a v listopadu roku 2014 jeho trest doživotí zrušil. Exprezident je tedy povinen si odpykat trest
12
za zpronevěru, a to 3 roky ve vězeňské nemocnici kvůli jeho velmi vysokému věku, a tedy
i špatnému zdravotnímu stavu.
1.7 MUHAMMAD MURSÍ
V květnu a červnu 2011 se v Egyptě konaly první svobodné prezidentské volby. Zvítězil
Muhammad Mursí. Muhammad Mursí byl do roku 2011 členem již zmíněného Muslimského
bratrstva. V roce 2011 z něj odešel a přestoupil do strany „Strana svobody a spravedlnosti“.
Přestup do této strany nebyl vskutku nic překvapujícího, tato strana totiž byla ve skutečnosti
založená právě Muslimskými bratry. Tato strana si Mursího zvolila jako svého prvního
předsedu. V roce 2012 kandidoval na post prezidenta Egypta. Mursí získal 51,73 % hlasů.5
30. června 2012 složil Mursí prezidentskou přísahu a tímto se stal de facto prvním
demokraticky zvoleným prezidentem Egypta. Mursí byl islamista a bývalý člen Muslimského
bratrstva. Nikdo netušil, co od něj může čekat. Téměř polovina národa v Muslimské bratrstvo,
a tím pádem i v Mursího, skutečně věřila. Ovšem už po roce Mursího vlády přišla další vlna
protestů. Lidé, a tentokrát i opoziční vláda, byli nespokojeni s Mursího vládou. Mursí
byl islamista a z původních slibů demokracie se pomalu, ale jistě začala vyvíjet nová
diktatura. Vládní opozice ho 1. července 2013 vyzvala k odstoupení. Mursí neodstoupil
a opozice začala hrozit ultimáty. Když ultimátum dne 3. července vypršelo, Mursího svrhla
z postu prezidenta armáda. Ihned pozastavila platnost ústavy a prohlásila, že chce v brzké
době uspořádat nové prezidentské volby. Na konci roku 2013 byl proti němu a 14 členům
Muslimského bratrstva zahájen soudní proces. Plno stoupenců Muslimského bratrstva bylo
odsouzeno k trestu smrti.
1.8 ABD AL-FATTÁH AS-SÍSÍ
Abd Al-Fattáh Sísí zastával od roku 2012 funkci ministra obrany Egypta. Právě on nařídil,
aby byl Mursí sesazen. Poté se stal prvním místopředsedou vlády. V roce 2014 se v Egyptě
konaly druhé demokratické prezidentské volby, kdy už Sísí kandidoval na post prezidenta.
Sísí volby vyhrál s obrovskou převahou hlasů a dne 8. června 2014 složil prezidentskou
přísahu a potvrdil svoji hlavní prioritu - boj s terorismem pro bezpečnost celého Egypta.
Svým projevem odsoudil existenci Muslimského bratrstva a opět skupinu uvedl v ilegalitu.
5
Srov. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/183463-vitezem-prezidentskych-voleb-v-egypte-je-islamistamursi/, cit. dne 16. 1. 2015
13
2 NÁZORY OBYVATEL
Chci se pokusit nalézt odpověď na otázku, jak se Egypťané skutečně cítí a jaký mají pohled
na danou situaci. Co si doopravdy myslí? Jak celou tuto záležitost prožívají? Situaci
vzdálených států většinou sledujeme skrze média a málokdy se nám podaří zjistit pravý stav
věci. Z tohoto důvodu, jsem vytvořila krátký dotazník o osmi otázkách, který měl za úkol
ukázat, jak Egypťané jednotlivé věci cítí a jak se sami vyjádří.6 Na dotazník mi odpovědělo
zhruba 100 obyvatel Egypta. Tuto výjimečnou možnost mi umožnil uskutečnit můj externí
konzultant, který v zemi žije. Pomohl mi rozeslat dotazník mezi tamější obyvatele a získat
tím jedinečné odpovědi do mé seminární práce. Nejdříve uvádím obsah dotazníku,
aby si čtenář mohl případně odpovědi na dané otázky sám promyslet, a posléze vyhodnotím
výsledky, které vyplynuly z odpovědí respondentů.
2.1 DOTAZNÍK
I.
Předpokládali jste, že přijde vlna protestů v roce 2011, zvaná „Arabské jaro“,
když ve Vaší zemi bylo tolik lidí nespokojených s politickým režimem?
II.
Co považujete za příčinu „Arabského jara“?
III.
Měla vlna povstání v Egyptě konkrétní dopad na Vaši rodinu? Pokud ano, jaký?
IV.
Účastnil jste se osobně či někdo z Vaší rodiny nějakého povstání?
V.
VI.
Přišel jste během vlny povstání o někoho z rodiny či blízkých přátel?
Byl jste o dění během „Arabského jara“ dostatečně informován? Pokud ano, jakou
formou? Pokud ne, z jakého důvodu?
VII.
VIII.
I.
Považujete „Arabské jaro“ v Egyptě za ukončené?
Považujete vlnu povstání v Egyptě za něčím přínosnou?
Předpokládali jste, že přijde vlna protestů v roce 2011, zvaná „Arabské jaro“,
když ve Vaší zemi bylo tolik lidí nespokojených s politickým režimem?
Na tuto otázku odpovědělo zhruba 90 % dotázaných jednoznačné „ano“. Pár z nich dodalo
komentář, že protesty byly očekávatelné, jelikož atmosféra mezi lidmi byla už neúnosná. Lidé
z okolí dotázaných mezi sebou často slýchávali, že by se se situací mělo něco dělat,
a že by se měl dát najevo jejich názor.
6
Viz přílohy č. 1, č. 2 a č. 3
14
II.
Co považujete za příčinu „Arabského jara“?
U této otázky se všichni shodli, 100 % oslovených odpovědělo ano. Podle dotázaných
za Arabské jaro může především nesnesitelný militaristický režim exprezidenta Mubaraka
a jeho totalitní vlády.
III.
Měla vlna povstání v Egyptě konkrétní dopad na Vaši rodinu? Pokud ano, jaký?
Odpovědi na otázku číslo tři byly zcela individuální. Výsledek se tedy nedá nijak shrnout,
pouze bych ráda podotkla, že lidé, kteří odpověděli ano, měli i velice zajímavé komentáře
(viz vyplněný dotazník v příloze). Dotázaní uvedli jako největší problém dopad na jejich
zdraví a to hlavně v psychickém směru. V rodinách často probíhaly nekonečné dohady
a výměny názorů ohledně politického dění. Lidé uváděli především nejistotu a dlouhodobý
strach o své blízké, kteří se v danou dobu vyskytovali v centru dění protestů.
IV.
Účastnil jste se osobně či někdo z Vaší rodiny nějakého povstání?
„Ano“ u této otázky odpovědělo zhruba 48 %
respondentů. Soudím, že ve výsledku se odráží
lokalita, ve které se výzkum prováděl. Můj konzultant
žije v Sharm el-Sheikhu, ve městě na nejjižnějším
cípu Sinajského poloostrova. Odhadem 60
%
dotázaných žije v okolí tohoto města, 40 % tvoří lidé
převážně z hlavního města Káhiry. Vzdálenost mezi
Sharm el Sheikhem
a
centrem
dění
Káhiry
je přes 500 kilometrů. Lidé žijící na Sinajském poloostrově měli podstatně nižší možnost
zúčastnit se protestů v Káhiře přímo, někteří neměli dostatečné možnosti dopravit
se do Káhiry, některé ovládal strach, další měli obavy před ztrátou zaměstnání v turistickém
letovisku.7
V.
Přišel jste během vlny povstání o někoho z rodiny či blízkých přátel?
Otázka číslo pět souvisí s otázkou předchozí. Odpovědi u této otázky byly téměř jednotné.
Bohužel téměř každý z přímých účastníků protestů znal či měl někoho, kdo během protestů
položil svůj život. V Egyptě je tradice velmi početných rodin a velkých skupin přátel, tudíž
není divu, že téměř 80 % dotázaných odpovědělo ano.
7
Srov. http://www.holidaycity.com/egypthotels/map.gif; cit. dne 5. 3. 2015
15
VI.
Byl jste o dění během „Arabského jara“ dostatečně informován? Pokud ano,
jakou formou? Pokud ne, z jakého důvodu?
U otázky číslo šest převažovala odpověď „ne“, a to téměř u 70 % respondentů. Dotázaní
uváděli, že média byla zcela zkorumpována a zcenzurována. Opět soudím, že v této otázce
se odráží lokalita výzkumu. Obyvatelé Sinajského poloostrova měli možnost se o dění
dozvídat pouze skrze média. Ostatní byli přímo z Káhiry a okolí, dění tedy zažili osobně.
Neměli potřebu sledovat informace v médiích, ke komunikaci převážně využívali mobilní
telefony či sociální sítě, pokud fungovaly. Dále lidé uváděli, že jako cenný zdroj
necenzurovaných informací jim sloužila zahraniční, zejména americká, média. Nejeden
dotázaný také uvedl, že americká i ostatní světová média měla obrovský zájem o snímky
pořízené během protestů či po nich, novináři využívali především přímé účastníky protestů,
ale i zahraniční studenty nebo turisty.
VII.
Považujete „Arabské jaro“ v Egyptě za ukončené?
Také u této otázky byla odpověď jednoznačná. Všichni dotázaní „Arabské jaro“ považují
za ne zcela ukončený proces a uvádějí, že je to dobře vidět na ekonomickém stavu, v jakém
se Egypt od roku 2011 nachází. Protesty a nespokojenosti se stále v určitých periodách
opakují, vývoj pokračuje.
VIII.
Považujete vlnu povstání v Egyptě něčím přínosnou?
U této otázky se téměř všichni dotázaní shodli v tom, že vlna povstání byla přínosná
především ve svrhnutí totalitní vlády exprezidenta Mubaraka. Zároveň ale uvádějí, že vlna
povstání přinesla i mnoho táhnoucího se „zla“. Nestabilitu země, snížení bezpečnosti, odliv
turistů ze země, rozepře mezi obyvateli, pokračující protesty nebo růst počtu radikálních
skupin.
16
3 SOUČASNOST
V této kapitole bych ráda popsala současný stav v Egyptě. Tuto kapitolu jsem rozložila
do pěti základních bodů, které považuji za důležité k objasnění současného stavu Egypta.
S pomocí mého egyptského externího konzultanta jsem mohla snadněji udělat náhled
do nynějšího stavu a situace celé země.

aktuální dění či aktuální novinky

výročí revoluce – pocity obyvatel 4 roky poté

nynější prezident a režim – spokojenost obyvatel

hlavní příčina nynější nespokojenosti – největší problémy

vztahy s okolními státy
3.1 AKTUÁLNÍ DĚNÍ
Za nejaktuálnější problém současného Egypta považuji především problémy týkající
se ekonomiky. Ekonomika se od doby počátků protestů výrazně zhoršila, a to z mnoha
důvodů. Jako první důvod lze označit skutečně dramatický pokles příjmů z turistického ruchu,
který před revolucí činil téměř 11% celkové HDP Egypta. Egypt byl jednou
z nejnavštěvovanějších turistických destinací světa, a to z mnoha důvodů. V Egyptě je téměř
po celý rok stabilní teplé počasí, a proto turisté tuto destinaci navštěvují celoročně. Dalším
„lákadlem“ pro turisty jsou nejen významné historické památky, jako například pyramidy
v Gíze či tolik obdivované Údolí králů a chrámové komplexy v Luxoru a Karnaku,
ale i pestrobarevný podvodní svět Rudého moře.
Jako druhý důvod poklesu ekonomiky se dá označit výrazný pokles zahraničních investic,
a tím i pokles devizových rezerv. „Devizové rezervy jsou finanční rezervy centrální banky
v cizí měně, které umožňují efektivně pokrýt momentální peněžní deficit banky a zachovat
tak její stabilitu.“8 Egyptu se tím narušily vztahy se stabilními zahraničními státy a partnery,
naopak přichází nová „pomoc“ od jiných zahraničních států jako je například Rusko, které
se rozhodlo Egypt podporovat v situaci, ve které se nachází, zásobováním zbraněmi. O tomto
faktu svědčí i to, že Egypt chce výhledově navštívit ruský prezident Putin. Během tohoto
8
http://www.domacifinance.cz/1067/co-to-jsou-a-k-cemu-slouzi-devizove-rezervy-centralni-banky/
cit. dne 30. 1. 2015
17
setkání se mají projednávat především témata rozvoje rusko-egyptských vztahů v politickém
i ekonomickém duchu.
Jako poslední důvod bych ráda uvedla fakt, který je de facto propojený se vším, co jsem tady
už uvedla. Je jím obrovský růst počtu a síly radikálních skupin. Radikální skupiny brzdí
jakékoli snahy o rozvoj egyptské společnosti a tím pádem i rozvoj ekonomiky. Mimo jiné
radikální skupiny svým působením ohrožují každodenní život obyvatel, obyvatelé žijí
v každodenním stresu a strachu o to, co přijde následující den.
3.2 VÝROČÍ REVOLUCE – POCITY OBYVATEL 4 ROKY POTÉ
Od revoluce uplynuly 25. ledna 2015 už čtyři roky. Během těchto čtyř let Egypťané zažili
mnoho dramatických změn. Mimo jiné Egypťané „okusili“ režim radikálních Muslimských
bratrů mezi polovinou roku 2012 a polovinou roku 2013. Sami Egypťané toto období nazývají
„černým obdobím Egypta“. Egypťané v Muslimské bratry věřili a opravdu doufali,
že jim pomohou prosadit jejich boj o základní lidská práva. Po ani necelém roce
však Egypťané procitli a zjistili, že Muslimští bratři nejsou takoví, jak si představovali. Došlo
ke svržení tohoto režimu, tentokrát i s pomocí vlády. Následně si lidé zvolili nového
prezidenta Sísího, který je nyní u moci. Lidé začali opět věřit, že Egypt čeká lepší
budoucnost, a že se budou postupně plnit jejich požadavky.
Důvodů k oslavě revoluce bylo tedy hned několik, přesto se neslavilo. Radikální skupiny
se dodnes nesmířily se svojí prohrou a neuznaly současný režim, který v Egyptě panuje.
Radikální skupiny byly velikými příznivci Muslimských bratrů a je pro ně nepřijatelné,
že skupina byla opět uvedena do ilegality. Po odsouzení mnoha stoupenců Muslimských
bratrů k trestu smrti se radikálové opět na počátku roku 2015 začali bouřit a dávat tak najevo
svojí nespokojenost. Bohužel tyto protesty se ani tentokrát neobešly bez ztrát na životech,
zemřelo několik desítek lidí. Tyto protesty tak znemožnily oslavu výročí revoluce. K zrušení
oslav pak také přispělo úmrtí saudsko-arabského krále Abdalláha, protože téměř všechny
arabské státy vyhlásily státní smutek.
3.3 NYNĚJŠÍ PREZIDENT A REŽIM – SPOKOJENOST OBYVATEL
Nynějšího prezidenta Abdala Fataha El-Sísího si zvolila většina místních obyvatel a dá se říct,
že s ním jsou lidé všeobecně spokojeni, zcela určitě více, než s předchozím Muslimským
bratrstvem.
18
Prezident Sísí začal s pomocí nové vlády realizovat nové ekonomické reformy a nové
strategické velkoprojekty. Za největší úspěch poslední doby se dá považovat výstavba nového
Suezského průplavu. Staví se souběžně se stávajícím průplavem a stane se novou významnou
vodní cestou, která umožní proplout většímu počtu velkých námořních lodí ze Středozemního
do Rudého moře.
Kdo někdy navštívil tuto zemi, dá mi určitě za pravdu, že silniční síť v Egyptě
je v nedostačujícím stavu. Pokud v Egyptě přistáváte za denního světla, máte jedinečnou
možnost vidět z letadla jejich dopravní infrastrukturu, jakýsi „labyrint“ v poušti. Většinou
vidíte pouze jednu „dlouhou úzkou čáru“, která jednosměrně spojuje dvě místa, otočit nebo
vrátit se do protisměru můžete jen na vyhrazených objezdech. Proto se nový prezident rozhodl
prosadit rozsáhlé investice do přestavby a přístavby nových silničních sítí, protože dopravní
infrastruktura je klíčovým faktorem podpory ekonomického vývoje. Uzavřely se také nové
ekonomické dohody, týkající se především těžebního průmyslu, protože Egypt má vyvinutý
energetický trh založený hlavně na uhlí, ropě a zemním plynu. Ekonomickou pomoc přislíbily
státy Perského zálivu – Saudská Arábie, Kuvajt a Spojené arabské emiráty. Obyčejní
Egypťané oceňují viditelné úsilí prezidenta a vlády o ekonomický „restart“ jejich země.
Omezovány a tudíž velmi nespokojeny jsou pak jen radikální skupiny, zejména islamisté.
3.4 HLAVNÍ PŘÍČINA
PROBLÉMY
NYNĚJŠÍ
NESPOKOJENOSTI
–
NEJVĚTŠÍ
Obecně jsou tedy obyvatelé z větší míry spokojeni. Nespokojenost se ale samozřejmě
nevylučuje. Postavením mimo zákon prezident omezil působení Muslimského bratrstva
a dalších radikálních skupin. Přestože toto rozhodnutí chápe většina obyvatel jako pozitivní,
zejména s výhledem do budoucna, někteří viní nynějšího prezidenta, že tím nezachoval zcela
úplně lidská práva a považují jeho rozhodnutí za omezování lidských práv.
Lidé, kteří poukazují na současný ne zcela dobrý stav egyptské ekonomiky, často zapomínají,
že Egypt začínal s obnovou stabilní ekonomiky státu „téměř od nuly“ a vzestup je a bude
během na dlouhou trať. Stát se jen pomalu vzpamatovává z vleklé krize a reformy v oblasti
ekonomiky se projeví až v horizontu dalších let.
19
3.5 VZTAHY S OKOLNÍMI STÁTY
Vztahy Egypta s okolními státy jsou pozitivní i negativní. Pozitivní vztahy panují především
se státy Perského zálivu, o jejichž plánované pomoci jsem se již zmínila. Negativních vztahů
je tu ale bohužel mnohem více.
Na západě Egypt hraničí s Libyí, na jihu se Súdánem a na severovýchodě s Izraelem. V Libyi,
dlouhodobě zmítané občanskou válkou, je momentálně katastrofální stav. Není zde žádná
stabilita, země prožívá anarchii, celý systém vládnutí byl kompletně zničen. Libyjská
osvobozenecká armáda se snaží osvobodit zemi, ale ani Národní přechodné radě Libye
se nepodařilo vznést do země stabilitu. Dokonce už i mezinárodní humanitární organizace,
např. Lékaři bez hranic nebo Amnesty International, opouštějí Libyi kvůli pokračujícímu
mučení a vraždění. Z Libye tedy Egyptu hrozí obrovské nebezpečí především v souvislosti
s bezpečností a možným přílivem uprchlíků.
Stejná situace je i na jižní hranici se Súdánem. Volnější hranice ze strany Súdánu umožňují
pašování zbraní pro egyptské radikální skupiny. Egyptský prezident Sísí se sice snaží
všeobecně černý obchod se zbraněmi v Egyptě redukovat, v mnoha případech se mu to i daří.
Pašování zbraní ze Súdánu, také dlouhodobě zmítaným občanskou válkou a balancujícím
na hraně hladomoru, ale ještě nedokázal zcela zabránit.
Konflikt mezi Izraelci a Palestinci na východní hranici Egypta je znám téměř po celém světě
a některé státy jsou kvůli tomuto tématu v neustálé rozepři. Toto téma dlouhodobě vyvolává
plno dohadů a domněnek, polemika o tom, kdo je viníkem násilí a kdo ho může zastavit,
je celosvětová. Do dnešní doby ale konflikt vyřešen nebyl, a vyvolává u těchto hranic
už pravidelné nepokoje. Tato hrozba asi nejvíce ohrožuje i turisty v Egyptě, především turisty
navštěvující Sinajský poloostrov a jeho oblíbená turistická letoviska Sharm El Sheik, Dahab
nebo.Tabu.
20
4 VÝHLED DO BUDOUCNA
V této kapitole bych ráda shrnula dosažené výsledky v rámci svého výzkumu a s pomocí
výsledků bych se pokusila zhodnotit situaci do budoucna. Ráda bych také uvedla svůj názor,
který osobně považuji ve své práci za důležitý. Čtenář si pak může porovnat, jak se liší názory
místních obyvatel a názory mé a to jako osoby, která situaci sice nezažila a zastává post
„pozorovatele“, ale dlouho dobu se dané věci věnovala a snažila se jí porozumět.
Možnost získání autentických výpovědí obyvatel Egypta považuji za jedinečnou, pomohly
nám přiblížit jejich pocity, dojmy, starosti či obavy do budoucna. Jako shrnutí celého
výzkumu bych ráda uvedla několik komentářů. Z výsledků si můžeme všimnout faktu,
že revoluce obyvatelům přinesla jedno výrazné plus. Svrhnutí Mubarakovy vlády přineslo
mnoha lidem obrovskou úlevu a plno nových možností. Obyvatelé se pokoušeli vidět věci
kladně a zapomenout na události, jako je například ztráta někoho blízkého během protestů.
Lidé ze začátku byli ohromeni taktikou Muslimských bratrů, ale když zjistili, jaké mají
Muslimští bratři vlastně cíle, a že jsou považováni za radikální organizaci, rychle
se vzpamatovali a vší silou šli do dalších protestů. Tento proces lidem ubral na psychice
mnohem více než demonstrace první. Lidé totiž v Muslimské bratrstvo pevně věřili
a s velkým zklamáním se někteří lidé nemohli vyrovnat. Naopak lidé, kteří uznávají názory
a činy Muslimských bratrů, se nedokáží vyrovnat s faktem, že byli svrhnuti a označeni
za radikální skupinu. Takže i po druhé vlně povstání, zde můžeme vidět naprosto smíšené
pocity obou skupin. Dalším důležitým výsledkem, který vyplynul, je fakt, že Egypťané
jsou národem nebojácným a toužícím dát najevo svůj názor. Otázkou zůstávají okolnosti,
které přišly s novým režimem Egypta. Egypt je na tom ekonomicky špatně, nemá žádné
kontrakty s okolními státy a začíná téměř od nuly. Opět se to velmi podepisuje na psychice
obyvatel. Roste počet radikálních skupin, opět můžeme mluvit o zhoršení psychiky obyvatel,
respektive jejich bezpečnosti.
Jako výhled do budoucna bych uvedla, že by se Egypt mohl konečně vzpamatovat
z ekonomické krize, která je nyní neúprosná. I přes obrovskou snahu prezidenta a vlády
vybudovat důkladné základy pro prosperující ekonomiku, bude skutečný vývoj silně závislý
na vnitropolitické i zahraničně politické situaci země. Co se týče radikálních skupin, a tedy
i bezpečnosti celé země, je pravděpodobné, že tato situace se bude pouze zhoršovat.
Z toho plynou i následky spojené s cestovním ruchem. Radikální organizace, a to převážně
21
islámského rázu, se začínají pouze rozšiřovat a konají víc a víc. Z tohoto hrozivého faktu
zcela jistě neplyne nic dobrého.
Co se týče mého názoru, ráda bych uvedla několik komentářů. Za prvé - souhlasím s lidmi,
kteří se rozhodli konat. Svrhnout Mubarakovu vládu považuji za správné a naprosto Egypťany
chápu. Odsuzuji postup vlády při prvních protestech v roce 2011. Chápu, že obyvatelé
neprotestovali zrovna mírným způsobem, ovšem tak krutý a krvavý zásah nebyl adekvátní.
Lidé byli zmatení a de facto věřili všemu, co bylo odlišné od Mubarakovy politiky, chtěli
prostě jakoukoliv změnu. Muslimské bratrstvo nabízelo vše, co v danou chvíli lidé požadovali
slyšet a chtěli. Dle mého názoru bych v dané chvíli neudělala nic jiného. Muslimští bratři
opravdu nabízeli samé pozitivní změny, úplně odlišné od slibů exprezidenta Mubaraka, a lidé
jejich slibům uvěřili. To, co přišlo poté, se očekávat nedalo. Souhlasím s tím, že se lidé
odhodlali znovu protestovat a požadovat další změny, protože politika Muslimských bratrů
byla nevyhovující a původním slibům odporující. Jak sami Egypťané říkají, bylo to „Černé
období“ dějin Egypta.
Ve výsledcích mého výzkumu se jasně odráží mentalita a smýšlení místních lidí rozdílné
kultury. Já jako Evropanka, vychovávaná k hledání způsobů řešení konfliktů skrze mírová
jednání, souhlasím s tím, že se lidé rozhodli pro změnu, ale naprosto odsuzuji tak kruté
a nekompromisní jednání obou stran. Pro muslimy je něco takového ale samozřejmou věcí.
Myslí naprosto odlišným způsobem a za své priority považují hlavně svoji spokojenost, úplné
přijetí jejich požadavků, neuznávají žádné kompromisy a jsou odhodláni pro změnu udělat
téměř cokoli, i riskovat své životy.
22
ZÁVĚR
Cílem mé seminární práce bylo zhodnocení situace v Egyptě a shrnutí pocitů a dojmů
z vývoje přímo od místních obyvatel. To se myslím podařilo a splnilo veškerá má očekávání.
Na závěr své práce bych ráda uvedla, jaká část mé práce byla nejobtížnější, jaká část mé práce
byla snadnější a jaká nejzajímavější.
Jako svou nejzajímavější a zároveň nejsnadnější část práce považuji kapitolu o názorech
obyvatel. Tato kapitola byla vytvořena na základě dotazníku, který byl rozeslán k vyplnění
přímo Egypťanům, a díky tomu se mi podařilo získat originální a nezkreslené informace
a fakta. Tato činnost nebyla výrazně složitá a osobně si myslím, že se velice vydařila. Chtěla
jsem porovnat informace, které u nás získáváme pouze skrze média. Myslím,
že to se v mé práci podařilo.
Za obtížnější část své seminární práce považuji zpracování historických dat. Data o historii
do první poloviny 20. století se mi s pomocí literatury a internetových zdrojů podařilo celkem
bez problémů vyhledat. Mnohem těžší ale bylo vyhledat fakta následujícího období,
od 2. poloviny 20. století. Vyhledat dostatečné množství nezkreslených informací bylo zcela
nereálné. U nás v České republice máme samozřejmě možnost čerpat z českých novin
a článků, bohužel nalezené informace byly velmi kusé, neúplné a často zkreslené, jak vinou
cenzury socialistického tisku, tak neochotou režimu exprezidenta Mubaraka k uvolňování
informací zahraničním mediím. Na začátku své práce jsem si myslela, že nebude problém
sehnat informace k historii této doby, ale samotnou mě překvapil nedostatek volně
dostupných informací. Proto jsem jako hlavní zdroj používala především informace od mého
egyptského konzultanta, který se narodil v Káhiře, dané období sám prožil, pochází z velmi
početné rodiny, vystudoval žurnalistiku v Praze a v současné době žije v Sharm el Sheiku.
Vždy se vyjádřil k nalezeným nesrovnalostem a uvedl na pravou míru nejasnosti.
Za nejobtížnější kapitolu považuji popsání egyptské současnosti. Byl zde podobný problém
jako v kapitole o historii, bohužel ještě markantnější. Články z dostupných novinových zdrojů
jsou velmi obecné a často bez odkazů na ověření uváděných informací. Hlavním zdrojem
informací pro mě byla opět spolupráce s mým konzultantem, který se tématem Arabského jara
zabývá dlouhodobě, osobně se například v roce 2013 zúčastnil se svojí přednáškou národní
konference Arabské jaro na právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Spolupráce
s ním byla pro mě velmi přínosnou, zajímavou a jedinečnou.
Poslední kapitolu o výhledu do budoucna jsem zpracovala s pomocí jedinečných informací
od egyptských respondentů z mého výzkumu.
23
Osobně si myslím, že tato práce se vydařila dle mého očekávání. Výběr tématu práce
mě oslovil a jsem ráda, že mi výzkum umožnil hlouběji nahlédnout do procesů Arabského
jara v zemi, kterou mám ráda jako turistka.
24
ZDROJE

BOURBOUN, Egypt včera a dnes, Praha 3, Ottovo nakladatelství, 2004.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Egypt

http://tema.novinky.cz/muslimske-bratrstvo

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/183463-vitezem-prezidentskych-voleb-vegypte-je-islamista-mursi/

http://www.domacifinance.cz/1067/co-to-jsou-a-k-cemu-slouzi-devizove-rezervycentralni-banky/

http://blogs.stlukesct.org/sentinel/2013/04/16/the-scramble-for-bir-tawil/

http://www.holidaycity.com/egypthotels/map.gif

http://www.egyptdailynews.com

http://www.dailynewsegypt.com

http://www.theguardian.com/world/egypt

http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/africaandindianocean/egypt/

http://www.bbc.com/news/world-12482291
25
SEZNAM PŘÍLOH

příloha číslo 1 – dotazník v českém jazyce

příloha číslo 2 – dotazník v arabském jazyce

příloha číslo 3 – dotazník vyplněný Egypťanem, mluvící česky
26
PŘÍLOHY

příloha číslo 1 – dotazník v českém jazyce
1. Předpokládali jste, že přijde vlna protestů v roce 2011, zvaná „Arabské jaro“, když
ve Vaší zemi bylo tolik lidi nespokojených s politickým režimem?
a. Ano
b. Ne
2. Co považujete za příčinu „Arabského jara“?
a. Vládu prezidenta Husního Mubaraka/nespokojenosti lidí s jeho vládou
b. Vliv okolních států USA/Rusko/Čína
3. Měla vlna povstání v Egyptě dopad na Vaší rodinu? Pokud ano, jaký?
a. Ano
b. Ne
4. Účastnil jste se osobně či někdo z Vaší rodiny nějakého povstání?
a. Ano
b. Ne
5. Přišel jste během vlny povstání o někoho z rodiny či blízkých?
a. Ano
b. Ne
6. Byl jste o dění během „Arabského jara“ dostatečně informován o dění? Pokud ano,
jak? Pokud ne, proč?
a. Ano
b. Ne
7. Považujete „Arabské jaro“ v Egyptě za ukončené?
a. Ano
b. Ne
8. Považujete vlnu povstání v Egyptě něčím přínosnou?
a. Ano
b. Ne
‫‪příloha číslo 2 – dotazník v arabském jazyce‬‬
‫الغضب الشعبى من النظام السياسى السابق؟‬
‫ا‪-‬نعم‬
‫ب‪-‬ال‬
‫‪-2‬حسب اعتقادكم ما هو سبب انطالق ثورة "الربيع العربى"؟‬
‫أ‪-‬حكومة الرئيس السابق حنى مبارك‪/‬عدم الرضاء عن حكومتة؟‬
‫ب‪-‬تأثير الدول المحيطة مثل الواليات المتحدة االمريكية‪,‬روسيا‪,‬الصين‬
‫‪-3‬هل اثرت موجة االحتجاجات على اسرتك؟و اذا نعم‪,‬كيف اثرت؟‬
‫أ‪ -‬نعم‬
‫ب‪ -‬ال‬
‫‪-4‬هل شاركت انت او احد افراد اسرتك فى اى نوع من االحتجاجات؟‬
‫أ‪-‬نعم‬
‫ب‪-‬ال‬
‫‪-5‬هل فقدت احد أقاربك او اصدقاءك أثناء موجات االحتجاج؟‬
‫أ‪-‬نعم‬
‫ب‪-‬ال‬
‫‪-6‬هل كانت تصلك معلومات كافية أثناء ثورة الربيع العربى عن ما يحدث؟[ذا كانت االجابة نعم‪,‬كيف كانت تصلك‬
‫المعلومات؟ [ذا كانت االجابة ال‪,‬فلماذا ال؟‬
‫أ‪-‬نعم‬
‫ب‪-‬ال‬
‫‪-7‬هل تعتبرون أن "الربيع العربى" قد انجز ما قام من أجلة؟‬
‫أ‪-‬نعم‬
‫ب‪-‬ال‬
‫‪-8‬هل تعتقدون أن موجة االحتجاجات افادت مصر؟‬
‫أ‪-‬نعم‬
‫ب‪-‬ال‬
‫‪‬‬

příloha číslo 3 – dotazník vyplněný Egypťanem, mluvící česky
1. Předpokládali jste, že přijde vlna protestů v roce 2011, zvaná „Arabské jaro“, když
ve Vaší zemi bylo tolik lidi nespokojených s politickým režimem?
a. Ano,byla to otazka casu,ale nemuzu tvrdit ze datum 25.1.2011 byl predem
predpokladan nebo ocekavan,ze vsichni pujdou do ulic,proste o vyvoji
toho zacatku nikdo netusil ze se to az tak daleho dotahne.Ale zrejme
k tomu muselo dojit.
b. Ne
2. Co považujete za příčinu „Arabského jara“?
a. Vládu prezidenta Husního Mubaraka/nespokojenosti lidí s jeho vládou -ANO
b. Vliv okolních států USA/Rusko/Čína
3. Měla vlna povstání v Egyptě dopad na Vaší rodinu? Pokud ano, jaký?
a. Ano,citime se svobodneji
b. Ne
4. Účastnil jste se osobně či někdo z Vaší rodiny nějakého povstání?
a. Ano,osobne jsem se toho vice ucastnil a vetsina clenu me rodiny.
b. Ne
5. Přišel jste během vlny povstání o někoho z rodiny či blízkých?
a. Ano-prisel jsem o jednoho pritele
b. Ne
6. Byl jste o dění během „Arabského jara“ dostatečně informován o dění? Pokud ano,
jak? Pokud ne, proč?
a. Ano,protoze jsem se ucastnil osobne a vymenovali jsme informace
vzajemne a to se netykalo jenom Kahiry,ale i ostatnich mest
b. Ne
7. Považujete „Arabské jaro“ v Egyptě za ukončené?
a. Ano
b. Ne,jeste ne, chce to vice casu,pozustatky byvaleho rezimu jsou na hodne
mistech po celem Egypte,dalo by se rict,ze je to teprve zacatek a mame
daleko od konce,ale osobne se domnivam ze jsme na spravne ceste
8. Považujete vlnu povstání v Egyptě něčím přínosnou?
a. Ano,Egyptiani zacali uz vnimat svet jinak a to v pozitivnim slova
smyslu.Da se rict ze Arabske Jaro otevrelo oci mnoha Egyptianu,kteri
predtim nedokazali chapat proc jsou na tom tak priliz bidne.Zaroven
zacali vnimat hodnotu svobody,vzdelani a castecne i zacali chapat pojem
demokracie.
b. Ne

Podobné dokumenty

Jak posílit transparentnost a kontrolu hospodaření politických stran v

Jak posílit transparentnost a kontrolu hospodaření politických stran v desetiletích čelí nejen západoevropské státy. O to vážnější je, že čeští občané označují jako nejzkorumpovanější právě politické strany1. Politické strany si své první místo v míře zkorumpovanosti ...

Více

Severní Afrika a Blízký Východ

Severní Afrika a Blízký Východ Počátek 20. st. přivedl první snahy o změnu poměru sil. Důležitými daty byl rok 1943, kdy byl vypracován „Manifest alžírského lidu“ a rok 1946, kdy vzniklo Hnutí za vítězství demokratických svobod ...

Více

PDF manuál - Finskasauna.cz

PDF manuál - Finskasauna.cz uzivatel sauny potí a snadno se mu dýchá. Poléváním kamenu pomocí malé naberacky by mel uzivatel sauny cítit vliv vlhkosti vzduchu na své pokozce. Vysoká teplota a vlhkost vzduchu zpusobují neporíj...

Více

Egypt 2011: Pokus o demokratické povstání. Historický kompromis

Egypt 2011: Pokus o demokratické povstání. Historický kompromis Egyptské události se ale od oněch tuniských dramaticky lišily, nejen vzhledem k velikosti země a jejímu geopolitickému významu, nejen kvůli počtu mrtvých (864) a zraněných (asi 9 tisíc) a nejen kvů...

Více

metodika on-line vzdělávání 2012

metodika on-line vzdělávání 2012 používá také pro takový typ vzdělávání pojem e-learning. Tento pojem, pokud budeme vycházet z definic, jež nám nabízí wikipedia1 nebo Imperial College London2, je nadřazený pojmu online vzdělávání ...

Více