Prostor - 10. cislo (2. rocnik)

!
èasopis tøineckého gymnázia
zprávy
reportáže
názory
kultura
zábava
sport
10. èíslo (èerven 2000) / 2.roèník
Dvì roèníkové práce byly ocenìny
Dobrá zpráva pro autory roèníkových prací.
V letošním školním roce profesor Mgr. Miroslav Filipec ocenil
autory dvou nejpozoruhodnìjších roèníkových prací. Z oboru
humanitního zamìøení to byla Petra Vondráèková z 6.A za
rozsáhlou práci Vinohradské divadlo a z oboru pøírodovìdné
orientace Anna Vondráèková za Prùniky tìles.
Z pamìtními listy byla mezi ocenìné rozdìlena nerovnomìrnì
èástka 1500,- Kè.
Lze pøedpokládat, že i v pøíštím roce nejlepší práce souèasných
pátých roèníkù budou také odmìnìny.
Prostor
Materštyna na gimnáziu
Už vidím èeštináøe, jak sahají
po èervené propisce a opravují
v mém nejen nadpise chyby. Ne,
já èesky celkem dobøe umím, ale
proslýchá se, že nìkteøí profesoøi ne. Není to samozøejmì
narážka, ale možná se nìkdo z
vás díval na Èerné ovce na ÈT
1, kde byla reportហo našem
gymnáziu a o profesorech, kteøí
vystudovali vysokou školu na
Slovensku a mají s tím nyní
potíže a musí si dodateènì
udìlat zkoušku z èeského
jazyka.
Mateøština je jazyk, který
bychom mìli bezprostøednì
znát a ovládat, ale v tomto
pøípadì je to fraška a výsmìch
tomuto povolání. Tìch profesorù, kterých se to týká, jsou na
tom s èeštinou docela dobøe,
dokonce nìkteøí z nich „pranýøují” studenty za jejich zkomoleniny a patvary na písemkách,
ale i v psaném projevu. Je to
taková „nepøíjemná zbyteènost”. Ti, kteøí tomuto
patvaru nerozumíte, nehloubejte nad ním, je to má výroba.
Uzavøeme další kapitolu
dìjin gymnázia: myslím si, že
každý profesor by mìl umìt
obstojnì hovoøit spisovnou
èeštinou a dál opravovat
studenty pøi jejich náøeèních
úletech. Pokud slyšíte nespisovnou èeštinu v hodinách od
profesora, obrate se na nejbližší
Jazykovou poradnu. Co se týèe
mne, doufám, že jsem v tomto
èlánku nenasekal moc chyb...
David Heczko
Kdyby se lidé v dospìlosti stávali tím, po
èem touží ve ètrnácti letech, byl by celý svìt
doèista jiný.
(Schweitzer)
Cerfovy poznámky k moderní vìdì:
1. Nedá-li se vìc pochopit selským
rozumem, jde o matematiku.
2. Když to nedává žádný smysl, pak se
jedná buï o ekonomii nebo o psychologii.
(Murphy)
Letní soutìž
ètìte na
stranì 3
G
cena: 2,- Kè
V tomto èísle:
!!!
Exkluzivní rozhovor:
Tìžkej Pokondr
!!!
Statistika jmen
!!!
Nebojte se vyjádøit Ideální prázdniny
!!!
O novináøské etice
(názor profesora)
!!!
Básnì, sport, èlánky
Poslední zvonìní oèima bažanta
O posledním zvonìní jsem
se dozvìdìla ve škole od
spolužákù a uèitelù, kteøí nás
varovali pøed „žebrajícími”
studenty šestých roèníkù. A
proto jsem už v pondìlí
strachem z neomluvených
hodin, zaèala smìòovat nastøádané peníze na desetníky,
dvacetníky a padesátníky. Když
jsem toto chtìla provozovat se
svými rodièi, vyslechla jsem 3
hodinovou prùpovìï o tom,
jak oni prožili poslední zvonìní.
Cestou do školy jsem skoro
nepoznala, že nìkteøí studenti
jsou pøevleèení, protože dnešní
móda je dost kreativní, a tak
když u mì nìjaký student
„žebral” myslela jsem, že jde o
jednoho z èlenù klubu, kteøí si
øíkají obyvatelé zdánlivì neobyvatelných prostorù (homelessaci nebo èesky - bezdomovci).
Zdárnì jsem se proházela
desetníky ke dveøím, kde èekali
další neodbytní studenti. Když
jsem pøišla do tøídy následoval
jeden záchvat smíchu za
druhým, když jsem uvidìla
poèmárané tváøe mých spolužákù.
Však to nejhorší mì ještì
èekalo. Když jsem se chtìla
dostat do auly na dlouho
oèekávané vystoupení, tak moje
pøání se mnou sdílelo více
studentù než jsem myslela, a
proto na tøetím patøe už
docházel dole kyslík. Proto ti z
menších spolužákù omdlévali a
zùstávali ležet na zemi jako
obtížné pøekážky. Až když jsem
se postavila na špièky mohla
jsem se nadechnout. A jak jsem
se dostávala mezi dveøe
oškubali mì maturanti o
poslední peníze. Samotné
pøedstavení bylo okouzlující už
proto, že to bylo moje první
„Poslední zvonìní”. Z videa 6.B
se mi nejvíc líbila SJ. Básnièky
6.C byly skvìlé a scénka se
ztracenou tøídnicí od 6.A nebyla
o nic horší. Když tak pøemýšlím,
mìla bych už zaèít uvažovat o
posledním zvonìní naší tøídy,
abych to za tìch pìt let stihla.
Dáváme prostor všemu a všem (bez cenzury)
Mely
Strana 2
Trend
dnešní doby
V poslední dobì nám
profesoøi stále øíkají, že nám
chybí motivace. Ti chytøejší se
zamyslí. Já s tìmi ménì
chytrými (hloupými) se ptám,
kde se dá taková motivace
sehnat a kolik stojí? Vyuèující jen
mávne rukou a pokraèuje ve
výkladu. O pøestávce si nechávám vyložit, že je to nìco, co nás
má zaujmout, máme se
prostøednictvím nìjaké vìci
nebo osoby dopracovat na
takovou úroveò jako je vzor.
Zaèínám chápat a nechávám se
motivovat Fredym Mercurym a
dávám se na zpìv. Po nìkolika
málo taktech rezignuji a hledám
inspiraci nìkde jinde.
Taky na tento fejetón jsem
hledal inspiraci všude: pod
postelí, v kuchyni, na balkónì a
dokonce i na záchodì. Víte,
èlovìk èasto ztrácí motivaci a je
tzv. indisponován, èili ztrácí
schopnost sebekoordinace a
kontroly svého ega.
Motivace není ale to hlavní,
co mì trápí.
Objevuje se v poslední dobì
na svìtì a hlavnì u nás spoustu
pøejatých slov. Když se mì
nìkdo zeptal, jaké je moje know
how, pomyslel jsem si, že se
chudák pomátl a nìco
vyštìkává. Nebo imiè. Znám
toho chlápka z Pobøežní hlídky,
ale vùbec mì nezajímá, že tam
byl s námi i Miè.
Takových slov je na tisíce a
to mì právì trápí. Myslím, že
bychom si z nich mohli sestavit i
slovník. Vlastnì, on už je na
svìtì - Slovník cizích slov. Ale
nedìlám tady nìkomu komerèní reklamu?
David Heczko
Statistika
jmen studentù tøineckého gymnázia
Na chodbách naší školy se dennì míjíme s desítkami našich spolužákù, i když je vlastnì neznáme.
Podle seznamu studentù byla vyhotovena tato analýza: 615 studentù (264 chlapcù, 351 dívek)
Nejdelší dívèí jméno na naší škole je Vladislava.
Nejèastìji se opakující dívèí jména (poèet studentù s tímto jménem):
(pozn: Více jmen na stejném místì, znamená, že poèet dívek (chlapcù) s tìmito jmény je shodný.)
Dí
1. místo - Kateøina (31 dívek).
2. místo - Lucie (21 dívek)
3. místo - Zuzana, Martina (17 dívek)
vk
4. Jana, Lenka (16)
5. Eva (12)
6. Veronika(11)
7. Petra, Marie, Michaela, Simona (8)
8. Pavla, Šárka, Soòa, Hana, Daniela (6)
9. Kamila, Magdalena, Ivana, Alena, Silvie, Markéta, Anna (5)
10. Andrea, Romana, Pavlína, Barbora, Jolana, Renáta, Denisa, Monika (4)
11. Natálie, Linda, Aneta, Dana, Žaneta, Erika, Renata (3)
12. Miroslava, Vìra, Magda, Dagmar, Gabriela, Dominika, Kristýna, Helena, Adriana, Marcela,
Beata (2)
13. Jindøiška, Dorota, Karin, Mariana, Ilona, Kristina, Jaroslava, Sylva, Blanka, Libuše, Olga, Miriam,
Bianka, Adéla, Laura, Zdeòka, Zoja, Julie, Sabina, Ludmila, Joanna, Iveta, Bohumila, Nina, Jitka,
Andriana, Tereza, Táòa, Klára, Marika, Eliška, Darina, Nela, Alžbìta, Jarmila, Leona, Vladislava,
Elexandra (1)
y
Nejèastìjší chlapecká jména (poèet studentù):
1. místo - Petr (23 chlapcù)
2. místo - Tomᚠ(20. chlapcù)
3. místo - Jan, Martin (18 chlapcù)
Ch
lap
4. Jakub (16)
5. Roman(14)
6. Pavel, Michal, Lukᚠ(12)
7. Jiøí (11)
8. David (10)
9. Miroslav, Radek (8)
10. Kamil (6)
11. Marek, Ondøej (5)
12. Vítìzslav (4)
13. Robert, Aleš, Vít, Igor (3)
14. Josef, Radim, Jaroslav, Ivo, Zdenìk, Václav, Milan, Vojtìch, Daniel, Rostislav, Luboš, Adam (2)
15. Štìpán, Marián, Bogdan, Karel, Antonín, Rafael, Libor, Patrik, Lubomír, Vratislav, František,
Michael, Filip, Oldøich, Benjamín, Lumír, Pøemysl, Ludìk, Robin, Theodor, Jindøich, Matìj,
Jaromír, Leopold, Rudolf, Richard (1)
Pøíjmení na tøineckém gymnáziu:
ci
Nejkratší pøíjmení: Biè
Nejdelší pøíjmení: Konstantidisová
Shoda jména i pøíjmení: Kateøina Heczková (3 studentky)
Nejèastìjší pøíjmení:
nt
Zpracovala: Kamila Øímanová
i
Sikora + Sikorová (6+11)
Heczko + Heczková (4+7)
Cieslar + Cieslarová (4+6)
Raszka + Raszková (3+3)
Klus + Klusová (2+4)
Kozielek + Kozielková (1+4)
Martynek + Martynková (2+3)
Nieslanik + Nieslaniková (1+4)
Turoò + Turoòová (1+4)
de
Chcete-li vìdìt, jak
ochablý je váš
mozek, sáhnìte si
na svaly svých
nohou.
(Segal)
Názory, statistika
Stu
Víme, co jsme, ale
nevíme, co z nás
mùže být.
(Shakespeare)
PROSTOR
PROSTOR
Redakèní strana
Strana 3
Slovo šéfredaktora Bezplatná
inzerce
pro studenty
Vážení profesoøi, milí studenti a ètenáøi!
Ještì nìkolik dní nás dìlí od ukonèení tohoto školního roku,
který nás urèitì nìjak poznamenal, jak už novými vìdomostmi,
tak novými zkušenostmi, zážitky ... Všichni nejenom studenti se
zajisté už nemohou doèkat letních dlouhých, ale rychle ubíhajících,
prázdnin, kdy bychom mìli znova naèerpat energii a chu chodit
do školy, psát písemky a uèit se. Vìøím, že ji všichni opìt naèerpáme
tu energii, kterou potøebujeme k odhalování skrytých tajemství
nepoznaných zákoutí chemie, fyziky, biologie, matematiky, èeštiny,
dìjepisu a všech pøedmìtù ve škole.
Abyste pøeèkali poslední chvíle tohoto školního roku, dostává
se vám do rukou poslední desáté èíslo èasopisu Prostor tohoto
školního roku. I pøesto, že Prostor nechce asi ètvrtina profesorù z
profesorkého sboru, i pøesto, tu budeme po prázdninách opìt pro
vás všechny.
Co vám pøináší desáté èíslo Prostoru? Exklusivní rozhovor s
Tìžkejm Pokondrem, statistiku jmen studentù, letní soutìž èasopisu
Prostor, názory a další texty od vás a také od redaktorù.
Teï už mi nezbývá nic, než vám za celou redakci popøát
nádherné a zajímavé prázdniny.
Kamil Mrázek (KM)
!!!
Chcete nìco prodat,
koupit, nabídnout,
vymìnit, je tu pro vás
bezplatná inzerce pro
studenty.
Vzkazy
Romance všechno nejlepší k
narozeninám. Od tìch co ji
mají rádi i od tìch co ji
nenávidí.
Všichni extrémní borci, kteøí
si chtìjí každý pátek od
13:00 do 16:00 zahrát
softball, nech se hlásí ve
Èasopis je tu pro vás a my jsme jenom rádi, že profesoøi nebo
4.B. Zvláštì vítány jsou
studenti posílají své pøíspìvky do Prostoru.
hezké holky a šikovní
chlapci.
na téma
mùj zážitek z letních prázdnin
Èasopis Prostor vyhlašuje
letní soutìž. Je konec roku a
zaèínají dva mìsíce letních
prázdnin, ve kterých urèitì nìco
zažijete. Napište èlánek nebo
báseò na téma „Mùj zážitek z
letních prázdnin” a budete moci
soutìžit o finanèní ceny. Nejzajímavìjší (nejlepší, nejvtipnìjší)
zážitek, který prožijete a
napíšete o nìm do naší soutìže
formou èlánku nebo básnì bude
ohodnocen. Pisatel èlánku, který
vyhraje, obdrží 50 Kè. Autor
èlánku, který se umístí na
druhém místì, obdrží 30 Kè a
pisatel èlánku na tøetím místì
získá 20 Kè. Celkem je ve høe
100,- Kè. Pod svým soutìžním
èlánkem (zážitkem) pøipište své
jméno a tøídu sloužící pouze pro
pøedání cen redakcí. Všechny
vaše èlánky mohou být (budou)
otištìny v èasopise, a tak pokud
nechcete uveøejnit v Prostoru
své pravé jméno, pøipište i pseudonym.
Škola bude o prázdninách
otevøena od 8:00 do 12:00, tak
své texty vhazujte do schránky
Prostoru pøed dìjepisnou
uèebnou do uzávìrky soutìže,
která je v pondìlí 21. srpna 2000.
Mnoho štìstí a hlavnì plno
zajímavých zážitkù.
KM
Nejvìtší závist vzniká proti tìm, kteøí
vlastní silou vzlétli a tak unikli ze
spoleèné klece.
(Petrarca)
Pokud chcete Prostor dostávat každý mìsíc, mùžete si ho stále
objednat. Staèí vhodit papírek s nápisem „Objednávka“, se svým
jménem a (pokud je) tøídou do schránky Prostoru pøed dìj. uè.
nebo napsat na e-mail redakce. Objednávky mùžete rušit osobnì
u Kamila Mrázka z 5.B pøed uzávìrkou dalšího èísla.
Kamil Mrázek
([email protected])
Redaktoøi:
Helena Uhláøová
Táòa Køenková
Kamila Øímanová
Petr Šèigel
Eva Klusová
Petra Drongová
Honza Nieboras
Petra Lancová
Marie Koláøová
David Heczko
!!!
Své názory, problémy, postøehy, básnì, èlánky, inzeráty,
vzkazy mùžete vhazovat i pøes prázdniny do schránky Prostoru
pøed dìjepinou uèebnou. Škola bude otevøena od 8:00 do 12:00
dennì. Jen pište, nebojte se napø. vyjádøit svùj názor, problém.
Soutìž
Šéfredaktor:
Pomocí èasopisu
mùžete poslat
nìkomu vzkaz,
pozdrav, pøání k
svátku nebo narozeninám...
Vzkazy a inzeráty
vhazujte do schránky
Prostoru pøed
dìjepisnou uèebnou
nebo posílejte
e-mailem.
Pøíštì v
Prostoru:
Jak se uèí a žije na
tøineckém gymnáziu
!!!
Zážitky z prázdnin
!!!
novinky, informace o
školním roce atd.
Kolportér:
Martin Valkus
Korektor:
Kamila Øímanová
Grafická úprava:
Kamil Mrázek
vyšel: 6. èervna 2000
náklad: 210 výtiskù
vychází každý mìsíc
uzávìrka dalšího èísla:
21. srpna 2000
záøiové èíslo vyjde:
5. záøí 2000
Internetová adresa:
www.gymtri.cz/prostor
e-mail:
[email protected]
Své názory, pøipomínky,
myšlenky, èlánky a jiné
vhazujte do schránky
Prostoru pøed dìjepisnou
uèebnou nebo pište na náš
e-mail.
Všechny otištìné èlánky
nemusí vyjadøovat názory
redakce.
Strana 4
Exklusivní rozhovor
PROSTOR
Miloš Pokorný a Roman Ondráèek:
dvojice, která si øíká Tìžkej Pokondr
øíkal: „Nepochopím proè nenosíte sandály, já to cejtím až ke
katedøe jak vám smrdí nohy”. My jsme si vždycky z nìho dìlali
legraci. Ale já miloval chemii, pokusy. Mìli jsme chemikáøku,
která nemìla ráda šprty. Takže vždycky když se nìkdo hlásil, tak
si ho vychutnala a poèkala. a ti co se krèili a nehlásili, vyvolala.
Neumìli nic a dala jim trojku a toho kdo se hlásil si pak
vyzkoušela ze všech vzorcù. Tu jsem mìl hodnì rád. Byla fajn.
M: Ale já mìl jednu dvojèièku s chování.
R: No já mìl trojèièku. (smích)
! A jaké vlastnì máte vzdìlání?
M: Já mám støední školu se zamìøením na obchod - obchodní
akademii.
R: Já mám hotelovku.
! Mìli jste tìžké zaèátky své kariéry?
M: Každej zaèátek je tìžkej. Deset let jsme pùsobili v rádiích a z
Miloš Pokorný s nápojem a v pohodì (uprostøed)
foto: KM
! Èím jste chtìli být jako malé dìti? Mìli jste nìjaké idoly?
Miloš: Jako malé dítì jsem chtìl být, jako všichni kluci, letcem.
Jeden èas mì zajímal pohranièáø a pak jsem chtìl bejt také
zpìvákem a možná kuchaøem. No, vším možným. Každéj tøetí
den nìèím jiným.
Roman: Já jsem to mìl trochu jednodušší. Já jsem chtìl bejt
prezident, bachaø a steward. Ale zpìvákem ne. Tím jsem nikdy
nechtìl být.
toho poslední tøi roky jsme šéfovali jednomu rádiu. Nìco bylo
fajn a obèas to bylo únavný vstávat o pùl páté. Nebyl to žádný
med. Spousta problému byla, ale museli jsme to nìjak pøechodit,
protože ta práce nás bavila.
! Jaký byl vᚠprvní hit?
Saša jede.
! Kdybyste mìli možnost vrátit se do minulosti a být nìèím
jiným než jste teï, udìlali byste to? Èím byste byli?
R: No, de facto v souèasný dobì si myslím, že jsme docela
spokojení s tím, co dìláme a že to pøináší aspoò z našeho
pohledu zábavu pro lidi, kteøí mají nìjaké problémy, nervy,
stresy. Kdybych mohl vrátit minulost, tak jediný, co bych vrátil,
je asi naše mládí, naše dìtství, protože to nebylo takové dlouhé
jako je to teï, bez žádných zákazù jako je to teï.
M: Kdyby mi nevadilo množství krve tak bych možná dìlal
doktora, ale to já bych nemohl dìlat, protože bych se sklátil
pohledem na krev. A jinak jsem spokojenej.
! Jakými jste byli studenti? Chodili jste do školy rádi?
R: Docela mì to bavilo, dá se øíct. Všechno bylo zadarmo.
Tenkrát èlovìk nemìl žádné problémy. Já myslím, že to bylo v
pohodì.
! Vzpomínáte si na nìjaké zážitky z té doby? Jací byli uèitelé?
M: Mìli jsme spousty zážitkù, nicménì myslím, že jsme Roman i
já mìli trošku konflikty s uèiteli. Já mìl tøídní matikáøku a jelikož
mì matika hroznì nebavila, tak jsem
neustále nìjaké ty konflikty mìl. Ale
byli tam také dobøí kantoøi. Takže se to
vždycky nìjak prostøídalo.
R: Já si pamatuji, dá se øíct, že jsem i
vycházel (i když jsme byli takoví
exibicionisti, kteøí poøád vyrušují) s
uèitelem, který se jmenoval Karel Frank
a on byl jednak velkej fanda Slávie
(fotbalu) a jednak miloval sandály.
Tenkrát my jsme všichni chodili v
keckách a malovali jsme si ten jeden
pruh, aby to byly ty adidasky a on
vždycky pøišel, fláknul s tou tøídnicí a
Roman Ondráèek s cigaretou a také v pohodì
foto: KM
! Píšete si texty sami? Co je vám k tomu inspirací?
M: Texty si obèas píšeme sami. Obèas je doplòujeme. Nicménì
našim textaøem je Lou Fanánek ze Tøí sester, se kterým dáváme
dohromady nápady. Ale na novou desku zase možná udìláme
jeden nebo dva textíèky sami.
! Která písnièka z multiplatinového alba
„Vypuste Krakena!” je vám nejmilejší?
R: Jak kdy. Teï tøeba nejradši mám
„Korále, sandále“ a vím, že Miloš má rád
„Dívám se, dívám” stabilnì a „Hasièe”.
Spíš vìci, které moc neprezentujem ty má
rád Miloš a já zùstávám vìrnej „Korálùm,
sandálùm”
! V únoru jste byli v Egyptì dìlat fotky.
Co se vám tam nejvíce líbilo a co vám
naopak bylo, jak se øíká „proti srsti”?
Proti srsti? Chudoba v Egyptì, protože
tam všichni byli takoví pobláznìní, že i
Exklusivní rozhovor, názory
dodneška vìøej v tu reikarnaci a v posmrtnej život a všechno
tomu podøizovali, všechny peníze a dneska de facto nemají co
jíst. To byl takový smutek. Jinak my jsme tam zažili tejden úplnì
v pohodì, že jsme si z toho dìlali legraci. Udìlali se pomìrnì
hezký fotky. Byli jsme v Káhiøe, na pyramidách... Já si myslím,
kdyby tam nebylo tolik bídy, což je na každém kroku vidìt, tak
je Egypt úplnì v pohodì. Jinak památky byli nádherné.
! Co byste poradili tìm, kteøí se také chtìjí vydat po pìvecké
dráze?
M: Aby se snažili zpívat. Ne. Já myslím, že je to úplnì jedno.
Nejdùležitìjší je u toho vydržet, protože, pokud je to pøestane
bavit... Vydrža, vydrža!
! Jak byste se charakterizovali? Jaké jsou vaše dobré a špatné
vlastnosti?
R: Já nevím, tìžko èlovìk dìlá charakteristiku sám o sobì. Ale já
si myslím, že je fajn, že máme smysl pro humor. To samý obèas
vyžadujeme i od tìch jakoby nejbližších. Když s nìkým žiješ a
nemá smysl pro humor, tak je to o nièem. Když my se humorem
a legrací vlastnì živíme. Já nevím, jak bychom se
charakterizovali. Prostì fešáci, inteligentní.
M: Já si myslím, že když nám o nìco jde, tak dokážeme zapnout.
Prostì chceme nìco udìlat. By to má nìjaké takové „porodní
bolesti”, tak to dokážeme dotáhnout dokonce. To je hlavní.
Proto se nám podaøilo, to co se nám podaøilo.Tak øeknìme, že
jsme cílevìdomí.
! Jak se vám líbí v Tøinci?
R: Moc jsme toho nevidìli. Jediné, co mì vyrazilo dech, bylo
když jsme pøijíždìli k tomu stadionu a vidìl jsem tu pec, ty
Železárny. Šestimetrový oheò uprostøed sídlištì, to mì nepøijde
jako nejšastnìjší øešení. Ale je tady nádherná krajina, Beskydy.
To je všechno super. To my v Praze
nemáme nìjaké hory, velké
lesy. Jinak byli jsme tady
v Relaxu a lidi byli
fajn, úplnì v
pohodì.
Vùbec na
Moravì
jsou
daleko víc
takoví lidi
vstøícnìjší
a srdeènìjší. To v Èechách je myslím problém.
M: V té Praze je to trošku složitìjší, protože lidi jsou tam trochu
izolovanìjší a málokdo se s tebou zaène bavit jen tak od sebe
nìkde tøeba na baru, protože se jako bojej a jsou takoví hodnì
opatrní. No, v té Praze je to trochu složitìjší. Tady byli ti lidi
hroznì pøíjemní.
! Co byste na závìr vzkázali studentùm našeho tøineckého
gymnázia?
Uèit, uèit uèit! Ne. A mají hezké prázdniny, vždy je za chvíli
konec školního roku, tak a si to hezký užijí a a si odpoèinou.
! Dìkujeme za rozhovor
Strana 5
PROSTOR
Petra Drongová,
Petra Lancová,
Kamil Mrázek
O novináøské etice (1)
Vždycky jsem si vážil
studentù, kteøí dokázali na
støední škole nejen dobøe
studovat, ale stihli dìlat i nìco
navíc. Patøí mezi nì i ti, kteøí se
pokoušejí o vydávání studentského tisku. Vytváøejí urèité
hodnoty, které mohou ostatní
obohatit, sami získávají cenné
životní zkušenosti.
Ne vše se musí daøit. V
tomto ohledu jsem znepokojen
situací, která vznikla kolem
Vašeho èasopisu. Padají silná a
neuvážená slova... Chybí to
nejdùležitìjší, hledat východiska.
Dovolte tedy pár slov
neodborníka o novináøské práci.
Úkolem masovì sdìlovacích
prostøedkù je podávat informace, komentovat je, pozitivnì
inspirovat spoleènost, šíøit
hodnoty kulturní atd. Prostøedkem tiskových médií je psané
slovo a obrazový materiál.
Je dobré si uvìdomit, že
slovo v masmédiích má podstatnì jiný dopad než slovo bìžnì
vyøèené. Slovo v tisku, televizi
je v daný moment neodvolatelné, nevratné, pùsobí podle
pravidla - co je psané, to je dané.
Když bìžnì v rozhovoru øekne-
te nìco ne pøíliš šastnì, snadno
to opravíte. V novinách si to
kdokoliv a kdykoliv pøeète bez
opravy, bez komentáøe, bez
dodatku, jako svatou pravdu. V
koneèném dùsledku se média
znaènou mìrou podílejí na
utváøení názorové hladiny
spoleènosti. Dá se øíci, že v
nejširším chápání se takto
ovlivòují dokonce svìtodìjinné
události. Zodpovìdnost redakcí
za to, co vydávají je tedy
obrovská.
Je zrušena úøední cenzura.
Mùže se na stránky tisku podle
zákona o svobodì tisku dostat
vše? Bude tam to, co redakce
nechá otisknout. Dnes cenzuru
provádí redakce, její šéf.
Cenzorem musí být každý
redaktor sám. Jsou umìlecká
díla velké hodnoty, která autoøi
nedovolili vydat, protože si
uvìdomili, že spoleènost není
zralá je pøijmout.
Jsem pøesvìdèen, že ani
redakce èasopisu Prostor nedává prostor všemu a všem.
Pokraèování pøíštì.
Pøeji všem studentùm
šastné zdolání konce školního
roku a krásné prázdniny.
Mgr. Pavel Sikora
Kamarád
Kdo to je? Myslím, že èlovìk, se
kterým si mùžeš o všem
popovídat, aniž by to pozdìji
všichni vìdìli, èlovìk, kterému
se mùžeš svìøit se svým
trápením, problémy, ale také se
s ním i smát, radovat se a
objevovat svìt. Mít dobrého
kamaráda je moc fajn. Nejhorší
ale v kamarádství je, když zjistíš,
že ten, o kom si myslíš, že je
kamarád, tì z nièeho nic zaène
slovnì napadat, urážet a
pomlouvat a po pár dnech se
zase chová jakoby nic. Co si
potom o takovém èlovìku
myslet? Já nevím. Na jednu
stranu je tøeba fajn, ale na
druhou... Nevím, co takovým
chováním chtìjí dokázat. Já vím,
co øíkám. Však se mi to nestalo
poprvé! Už se mi dostalo dost
pomluv pro vìci, za které já
opravdu nemùžu. Já netvrdím,
že jsem svatoušek, že jsem
„dokonalá”, ale když se
napøíklad bavím s nìkým, koho
zrovna nemají moc v lásce, tím
pádem jsem i já ta špatná. Jsem
si jistá, že nejsem sama, komu
se tohle stává, a proto chci øíct,
že pokud se už tohle stane,
vykašlete se na toho, co to
pùsobí, protože i když si poøád
øíkám, nebav se s nimi, nestojí
za ty nervy, vždycky na to
zapomenu a pak to zaèíná znova.
Pokaždé si øíkám, co si na mì
vymyslí pøíštì.
Martina Jonderková
Jsme rozlišeni pøízvukem svých zájmù, svých vìr a svých názorù, ale žádná
rùznost nemùže zastøít základní potøebu nás všech, potøebu svobody a vývoje.
(Vanèura)
PROSTOR
Strana 6
Silvestr v haj...
Jak jste si jistì všichni všimli,
blíží se konec školního roku a s
ním i polovina roku kalendáøního. Mám pro vás všechny jeden
návrh. Kdybyste náhodou
nemìli 31. èervence co oslavovat, zopakujte si pøíchod nového
roku - oslavte Silvestra! Jako
takový malý návod (kterého
byste se urèitì nemìli držet)
vám vìnuji následující pøíbìh...
Stalo se to jednoho krásného
veèera. Jak jste již jistì zjistili,
oèekával jsem pøíchod nového
roku. Tedy, ne já - my. Bylo nás
tam víc. Já a mí kamarádi.
Všichni jsme se perfektnì bavili
a pak se setmìlo. Setmìlo se a s
tmou pøišel první alkohol. Proè
ne? Chtìlo to trochu se zahøát…
A tak jsme zaèali pít. Otevøeli
jsme první láhev, vytáhli kostky
a zaèali hrát. Padaly šestky i
pìtky. Padaly ètyøky, trojky i
dvojky… Dokonce i jednièky
padaly. A my se postupem èasu
dostávali této høe na chu a na
kobylku. A taky jsme se
postupem èasu propadávali
hloubìji a hloubìji do alkoholového opojení. Výpary
toniku a becherovky nám lezly
do slzejících oèí, bublinky
šampaòského do nosu, okraje
sklenièek do úst. Všichni jsme se
smáli a bylo nám fajn. Absolutnì
dokonalý veèer. Sedìli jsme a
hráli hru.
A pak už to jelo, celý svìt se
roztoèil a místo hvìzdièek nám
na cestu, na malou i velkou,
svítily flašky - prázdné i plné.
Pomalu, ale jistì, pøibývalo tìch
prázdných. Kostky padaly ze
stolu, èísla, která jsme házeli
zaèala pøekraèovat stovku a
nikdo nechápal, jak mùže být na
kostce èíslo osm. Byla to
zajímavá hra, støízlivý kritik by
øekl, že ony kostky jsou z jiné
dimenze. Pan faráø by se byl
pokøižoval a øekl, že to je ïáblùv
nástroj. A Einstein? Ten by nám
dokazoval, jak je poèet všech
stran kostky (šest) relativní. My
bychom stejnì nièemu nevìøili asi bychom už ani nevnímali.
A tak ubíhala vteøina za
vteøinou, hodina za hodinou…
Ve smíchu i slzách, v záchvatu
uvolnìní i v køeèích jsme se
pomalu dobelhávali k novému
roku. Pomalu jsme klopýtali
pøes prázdné láhve vstøíc roku
2000. Už jsme si nepovídali s
kamarády jen mezi sebou. Našli
jsme si tak nìjak nové pøátele:
Slivovice byla velmi veselá - se
všemi si povídala a øíkala nám
zajímavé historky. Zato taková
píèvodka - ta byla sladká!
Všechny nás svádìla a skoro
všichni podlehli. A co vodka? Ta
nás høála jako milenka, høála
nás jako maminèiny dlanì.
Fernet - to byla chu ovoce, i
když je pravdou, že tak hoøký
citrus ještì nikdo z nás nepil
(nejedl).
A pak se to pøiblížilo, až se
mi zatoèilo v hlavì. Do nového
roku zbývalo ètvrt hodiny a mnì
zaèalo být nìjak divnì. Pøestali
jsme hrát kostky a jeden
kamarád (více ménì støízlivý)
vytáhl sklenice a láhev šampaòského. Tøi minuty pøed
koncem starého roku jsme vyšli
pøed chatu. Tedy - oni vyšli, já
jsem doslova vyletìl. Tam venku - jsem se naklonil a
vyhodil jsem ze sebe své
vnitønosti. Alespoò se mi to tak
v tu chvíli zdálo. A potom znovu
a ještì jednou. Najednou jsem
uslyšel hlas, pøicházející jakoby
z dálky: „Bìž na záchod.
Dìlej…” Chtìl jsem nìco
namítnout, øíct „ale”, ale místo
toho jsem se opìt pøevrátil
naruby. Odvedli mne tedy na
záchod. Dali mi tam i židli - tak
byli hodní…
Pùlnoc. Za poslední tøi
minuty jsem toho vyzvracel více
než za celý svùj dosavadní život.
Venku bouchlo šampaòské a
první petardy. V hlavì mi buší
kladiva, v uších jen tøi slova:
„Šast… no…ý …ok.” Nevím,
co to znamená, v tu chvíli to
bylo jedno. Mé oèi se i s ústy opìt
odebíraly na svou - již pravidelnou - pou k záchodové míse.
Blee, uhh, ble… Fuj, tak to by
bylo. Postavil jsem se. Sedl jsem
si. Nahnul jsem se. Pøevrátil
jsem si žaludek. Bože! Vždy
tam už nic nemám!
Jsou dvì hodiny ráno a já se
snažím udržet hlavu nahoøe.
Kdyby klesla, pravdìpodobnì
by skonèila v porcelánové míse.
Jo, stále jsem na WC a stále si
tam povídám se sklápìcím
prkénkem. Lhostejnì ze sebe
dostávám to, co tam již stejnì
není a øíkám si: „Ty vole, jak na
nový rok, tak po celý rok…” A
tak mì napadá: tohle je teda fakt
silvestr v haj.... Doslova.
Pepa Mauglí
Rùzné
Nebojte se vyjádøit!
Jak si pøedstavujete své ideální
prázdniny?
Ing. Zora Hýblová
Kopec výborných knih, pøimìøená venkovní teplota, lehátko a
velký stínicí strom, ticho, max. tlumená hudba.
Mgr. Dagmar Siwá
Na horách v klidné malé chatì v pøírodì. Klid. Ticho. Kytara.
Ohništì. Sem tam dobøí kamarádi.
Mgr. Zlatka Bichlerová
(pozn. redakce: Paní profesorka nám neposkytla své vyjádøení
k této otázce.)
studentka 2.D
Týden nebo dva u moøe s partou pøátel a rozhodnì bez
rodièù.
student 2.D
Na kole s holkou.
student 1.A
Doma nebo na bazénì s kámoškou.
Petra Lancová, Petra Drongová
Jeden obyèejný školní den
Jednoho krásného školního
rána pøicházím do tøídy
prosycené sluncem, usedám do
své krásné lavice bez jediného
taháèku a èekám, kdy už
koneènì pøijde profesor.
Profesor vchází do tøídy a my
obøadnì povstáváme. Netrpìlivì oèekáváme, kdy už budeme
psát provìrku z francouzské
revoluce, ale profesor nás
bohužel musí zklamat.Pan
profesor Bujok zapomnìl
pøichystat otázky. Probíráme
tedy dále a nemùžeme se již
doèkat pøíští hodiny. Máme
výtvarnou výchovu a jelikož
pan Boreèek pøestoupil na jinou
školu a ještì se za nìj nenašla
náhrada, máme volnou hodinu.
Pøichází matematika, ale jelikož
pan profesor Sikora byl jat do
vìzení za špatné zacházení se
studenty, se zvonìním pøichází
paní profesorka Šlachtová a
ujišuje nás, že budeme
opakovat.
Naší další hodinou je
francouzský jazyk. Pøichází
usmìvavá paní profesorka
Jaworská a sdìluje nám, že
v rámci výuky pojedeme na
týdenní výlet do Paøíže, s tím,
že náklady uhradí škola. Zbytek
hodiny posloucháme francouzské písnì z profesorèina fungl
nového sterea. Pøed poslední
hodinou jdeme na obìd do nové
školní jídelny a vybíráme si
z jídelního lístku srnèí plátky a
kuøecí medajlonky s oblohou a
k tomu každý pùllitr piva a dva
decka èerveného.Po hodinové
pauze na obìd se vracíme do
tøídy a usedáme. Pøichází paní
profesorka Hejmejová. Usedá a
sdìluje nám, že se dnes budeme
dívat na South Park, který
jelikož má èeské titulky, také
patøí do hodiny jazyka èeského.
Když tak sleduji televizor
s úhlopøíèkou asi dva metry,
napadá mì, že je docela škoda,
že jsme dnes mìli jen pìt hodin
a již se zaèínám tìšit na zítøek.
V tom zazvoní, já otevøu oèi
a vidím, že za oknem je šero a
prší, je šest hodin ráno a já
musím do školy a vrátím se až
kolem pùl tøetí.Ve škole mì
neèekají ani volné hodiny, ani
kuøecí medajlonky, ani South
Park, ale zato mì èekají dvì
písemky a tøi hodiny nepøetržitého zkoušení. No nic, mìla bych
jít nebo pøijdu pozdì. Škoda, že
realita není taková jako mé sny.
(No ne všechny, protože jinak
by už polovina mých pøátel byla
unesena marany.)
E
Strana 7
PROSTOR
Zábava, poezie
Peklo, to jsou ti druzí. Ale právì tak jsem
mohl napsat, že ráj jsou ti druzí, zkrátka
všechno pøichází k èlovìku jenom od
druhých, od lidí.
(Sartre)
Ze všech tvorù jen èlovìk
pije - pøestože nemá žízeò,
jí - pøestože nemá hlad a
mluví - pøestože nemá co øíci.
(Steinbeck)
SVÍCE
DÌKUJI
Svítí v nocích
staré hvìzdy padají do klína
stojí na stráži u nemocných
Kamínek beru do ruky
a snažím se stále a stále
dokola
marnì
házet ho do nebe...
... jen pro tebe.
Hrnec a poklièku chytnu
a snažím se stále a stále
dokola
marnì
odchytnou duhu...
... jen pro tebe.
Srdce své beru do dlaní
a snažím se stále a stále
dokola
vnutit ti ho
a ty sis ho vzala...
... jen pro mne.
Ležíš v posteli
a možná si pøedstavuješ
jaké by to bylo
Roztápí se na sluníèku
koèka pøede na lavièce
je krásný den a ty
jsi krásná
Ležíš v posteli
a možná vzpomínᚠna polibek
pøivátý vánkem
Èerný Princ
Svítí v nocích
a já tì miluji...
Slovo
Èerný Princ
Bylo slovo byla vìc,
Od všeho se osvonež by øekl švec slova
bodit... nikde dlouho
se zmocnil pitomec.
Hlaholí až se hory zelenají,
nesetrvat, k nikomu
Pitomci jsou takøka v ráji,
nepøilnout, chce-li
potom pøišla potopa.
Z bláta vytáh je ten co
èlovìk zachránit
radši o své vìci staral se,
sebe.
potom avšak ouha, nebo
vyèetli mu, že nedìlal to, to a to.
(Svobodová)
Slovo opìt zvítìzilo, svojí moudrost
velebilo a chudáka zatratilo.
Kdo je radši nežli já, že svìt
hloupost dobøe zná,
Jsem poøád sama
kdo je radši nežli já, když je
od rána do veèera.
všechno naopak.
Jdu spát sama, probouzím se sama.
Všude tì vidím,
Luigi
nìco øíkáš,
však já tì neslyším.
Tvùj hlas mi v uších zní,
Øíkat, že mùžete milovat jednu osobu
jak vánek podzimní,
celý život, je totéž co øíkat, že jedna svíce ale jsem sama,
tak sama.
Samota
PARFÉM
Parfém tvých rukou
se do mé kùže vpil
vùnì tvé kùže navždy
prostoupila mé ruce
vydrží hoøet, pokud jste živ.
Ten parfém,
co jediný teï voní...
Èerný Princ
Vidíš-li, že se èlovìk
mýlí, nehnìvej se
naò, pomni, že není
možné mýlit se
schválnì!
(Seneca)
VZPOMÍNKA
Prádelní koš s tvou vùní
veèer plný vybledlých polibkù
ráno zmuchlaných peøin
obìd bez tvých vlasù
další veèer
tvá dlaò v mé
Jsi zase se mnou
Èerný Princ
(Tolstoj)
Mlechty
Strana 8
PROSTOR
Ze sportovních výsledkù
Kopaná – regionální kolo
Na stadionu VP F-M se støetla 4nejlepší družstva ze severní
Moravy – Olomouc, Ostrava, Šenov a Tøinec. Naši opìt bez dvou
nejlepších hráèù – Marka a Zbonèáka obsadili tøetí místo, když
porazili Šenov 1:0, remizovali s Ostravou 1:1 a prohráli
s Olomoucí 2:5. K cennému umístìní blahopøejeme.
Pohár rozhlasu – okrskové kolo
Na pokles výkonnosti našich atletù poukázala skuteènost, že
naši hoši nepostoupili ani do okresního kola. Nepostoupila ani
dìvèata po zranìní jedné z opor – Jakešové.
Atletický ètyøboj – okresní kolo
Hoši nestartovali, dívky obsadily 4. místo. Jakešová pro
zranìní odstoupila po dvou disciplínách.
Florbal dívek – školní soutìž
Nadšené dívky osmi tøíd bojovaly nejdøíve ve dvou
skupinách. Ve finále jasnì zvítìzila borkynì ze 3. B, druhé místo
obsadila 6.B, tøetí 3.C a 4. místo patøí 1.A.
Mezinárodní kopaná v Èadci
V sobotu 20. 5. probìhl na družebním Gymnáziu v Èadci
turnaj v malé kopané uèitelských družstev. Naše družstvo
v sestavì Vrátný, Bury, Kaleta I., Kantor a zastupující Kaleta J. ,
nebylo k soupeøùm šetrné a turnaj bez porážky vyhrálo.
Oèekávané akce
- bodování v hodinách Tv
- 28. 6. 2000 olympijský šestiboj tøíd
- pozvánky obdrží rovnìž 1 tøída z Gymnázia Èadca a 1
tøída z Gymnázia Èeský Tìšín
- pøipravuje se též program do sportovní haly
- lákavé ceny pro úspìšné kolektivy jsou zajištìny
Mgr. Pavel Sikora
Murphy - z vìdeckých výzkumù
Paulùv zákon:
Z podlahy už nemùžeš nikam spadnout.
Chapmanùv poznatek:
Dìtem to trvá tøi roky, než si osvojí Paulùv zákon.
Valeryho zákon:
Historie je vìda o tom, co se nikdy nestává dvakrát.
Darovova pouèka:
Historie se opakuje, to je jedna z jejích špatných
stránek.
Finmanùv zákon matematiky:
Nikdo nechce èíst matematické vzorce, které jsou
výplodem nìkoho jiného.
Einsteinùv poznatek:
Pokud se matematické teorémy vztahují ke skuteènosti,
nejsou jisté. Pokud jsou jisté, nevztahují se ke
skuteènosti.
Sport
Mistrovství svìta mýma oèima
Kvìten pøinesl nìkolik
velkých sportovních akcí, jako
byla napøíklad finálová utkání
Evropských fotbalových pohárù, ale nás Èechy nejvíce
zajímalo Mistrovství svìta
v ledním hokej. Na tom se našim
reprezentantùm podaøilo udìlat
další obrovský historický úspìch
a vylepšit tak historickou bilanci
èeského, ale i èeskoslovenského
hokeje. To, že Èeši získali titul
mistrù svìta, urèitì víte. Možná
jste si však neuvìdomili, že to
znamená obhajobu zlata
z loòského šampionátu v Norsku a to se nikdy pøedtím, ani za
dob Hlinky, bratøí Holíkù,
Holeèka, èi Pouzara, žádnému
èeskému výbìru nepodaøilo.
Vítìzství našim hráèùm pomohlo ovládnout i oficiální allstars
øadu volenou hokejovými
odborníky. V té byli ètyøi naši
reprezentanti, mezi které se
dokázal vklínit jen jeden Fin a
Slovák.
Jinak mne však mistrovství
zklamalo na plné èáøe. Výkony,
které pøedvádìli favorité v zápasech s celky výkonnostnì
slabšími byly pøi nejmenším na
pováženou. Napøíklad zápas
našich hráèù s exotickými
Japonci, kdyby naši podali
takovýto výkon v utkání se
Slováky nebo i se Švýcary, urèitì
by se z vítìzství neradovali. Ba
naopak, byli by rádi, kdyby pro
nì utkání neskonèilo debaklem.
Podobnì povadlým výkonem
se pøedstavili i Finové (celkovì
tøetí) v zápase s Rakouskem –
3:3. O debaklu Rusù, jenž skonèili
na koneèném 11. místì – jejich
nejhorší umístìní v historii MS ani nemluvì.
Šampionát však také
dokázal, že se svìtový hokej
stále vyrovnává. Po Švýcarsku,
které se už v elitní osmièce drží
ètyøi roky, se jako blesk z èistého
nebe objevili støíbrní Slováci,
kteøí se v minulých letech
umisovali nìkde okolo
sedmého místa. Svou sílu zde
ukázali také námi poražení ètvrtfinalisté Lotyši, ale i zarputilí
Bìlorusi. Je možné, že se za pár
let doèkáme finálového souboje
Rakousko-Lotyšsko nebo dokonce Dánsko-Nizozemí. No,
ale nepøedbíhejme za rok nás
èeká další díl tohoto vìøme
nekoneèného seriálu, ve kterém
se støídá radost se zklamáním,
úleva s napìtím, tvrdost až
zákeønost s hokejovou krásou.
Letos se úèastníci A-skupiny
mistrovství svìta rozlouèili
s týmy Japonska a Francie, které
pøíští rok nahradí Nìmecko a
Kazachstán. Tìšme se tedy na
další – snad - nádherné hokejové
souboje, které nám pøinese pøíští
pøed olympijská sezóna.
PŠ
Euro je za dveømi
„Tak už se to blíží!”, øíkají si urèitì èeští, ale i zahranièní fotbalisté
a mají pravdu Euro 2000 je za dveømi. Všechno to vypukne 10.
èervna, kdy se støetnou první národní výbìry a v Belgii, Nizozemí
i v celé Evropì zaène to pravé fotbalové šílenství.
My si mùžeme jen tipnout jak dopadne nᚠnároïák
v konfrontaci s ostatními fotbalovými velmocemi. Je možné, že
èeský národní tým, již mnohem vyzrálejší než ten, který nás
reprezentoval pøed ètyømi lety v Anglii, zažije podobný úspìch
jako na minulém Euru a pøiveze další medaili, tøeba i tu zlatou. Na
druhou stranu už nejsme fotbalovým trpaslíkem, kterým jsme
pøed ètyømi lety ještì byli, a tak si na naše hráèe budou soupeøi
dávat daleko vìtší pozor, což èeské povaze nikdy nesvìdèilo. Je
tedy možné, že naši prohrají všechna tøi utkání ve skupinì, sbalí se
a pojedou domù.
Ale a už to na uzemí Beneluxu dopadne jakkoli, nikdo už našim
reprezentantùm nevezme jejich rekordní vítìzství v kvalifikaci, ve
které v deseti zápasech neztratili ani bod.
PS