Musil, M. a kol. Potenciál a zatížení oblasti cestovním ruchem v

Transkript

Potenciál a zatížení oblasti cestovním ruchem v souvislosti s ochranou
životního prostředí
Oponovaná výzkumná zpráva
pro veřejnou správu a další zainteresované subjekty
Ing. Martin Musil
Ing. Kateřina Dušáková , Ing. Martin Luštický, doc. Dr. Ing. Jan Voráček, CSc.
Oponovaly:
Ing. Zuzana Bedrnová, Ing. Eva Fellegiová, prof. Ing. Magdalena Hrabánková, CSc.,
Mgr. Eliška Novotná, Ing. Martina Pásková, Ph.D.
Jindřichův Hradec, září 2008
Projekt byl financován z prostředků Interní grantové agentury VŠE
© 2008 Fakulta managementu Vysoké školy ekonomické
ISBN 978-80-245-1430-7
ŘEŠITELSKÝ TÝM
DĚKUJE
za vstřícnost a spolupráci
starostům, jejich zástupcům a pracovníkům obecních a městských úřadů
Blažejova, Českého Rudolce, Číměře, Člunku, Heřmanče, Horní Pěny, Hospříze,
Kačleh, Kunžaku, Nové Bystřice, Slavonic, Starého Města pod Landštejnem,
Strmilova a Střížovic,
pracovnicím informačních středisek v Nové Bystřici a ve Slavonicích,
pracovnicím Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích,
všem respondentům
a oponentům této výzkumné zprávy.
OBSAH
INFORMACE O PROJEKTU
7
TEORETICKÁ VÝCHODISKA
8
METODIKA VÝZKUMU
22
INFORMACE O ZKOUMANÉM REGIONU
26
POTENCIÁL ZKOUMANÉHO REGIONU
34
SHRNUTÍ VÝZKUMU POTENCIÁLU
44
VÝPOČTY UKAZATELŮ
45
ZÁVĚRY Z VÝPOČTU UKAZATELŮ
51
ATRAKTIVITA TURISTICKÉ DESTINACE
52
NÁVRHY NA MOŽNÉ ÚPRAVY MĚŘENÍ ATRAKTIVITY
54
MONITORING NÁVŠTĚVNÍKŮ 2007 – 2008
55
ZDROJOVÉ KRAJE A ZEMĚ NÁVŠTĚVNÍKŮ
POROVNÁNÍ TUZEMSKÝCH A ZAHRANIČNÍCH NÁVŠTĚVNÍKŮ
SOUVISLOSTI A ZÁVISLOSTI
ZÁVĚRY Z MONITORINGU NÁVŠTĚVNÍKŮ
67
69
76
80
MONITORING NÁZORŮ MÍSTNÍCH OBYVATEL
82
ZÁVĚRY Z MONITORINGU NÁZORŮ MÍSTNÍCH OBYVATEL
86
MONITORING NÁZORŮ STAROSTŮ OBCÍ REGIONU
87
ZÁVĚRY Z MONITORINGU NÁZORŮ STAROSTŮ
94
SWOT ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ
95
ZÁVĚR
97
POUŽITÁ LITERATURA
98
AUTOŘI VÝZKUMNÉ ZPRÁVY
100
POSUDKY OPONENTŮ VÝZKUMNÉ ZPRÁVY
101
SEZNAM PŘÍLOH
105
IGA VŠE 45/07
Informace o projektu
Tato výzkumná zpráva je hlavním výstupem projektu s názvem „Potenciál a zatížení
oblasti cestovním ruchem v souvislosti s ochranou životního prostředí“, financovaného
Interní grantovou agenturou VŠE. Řešitelský tým z Fakulty managementu VŠE Praha
v Jindřichově Hradci řešil projekt v období červenec 2007 – září 2008.
Číslo projektu:
45/07
Poskytovatel:
Interní grantová agentura VŠE
Nositel projektu:
Fakulta managementu VŠE Praha v Jindřichově Hradci
Řešitel:
Ing. Martin Musil
Spoluřešitelé:
Ing. Kateřina Dušáková, Ing. Martin Luštický
Garant:
doc. Dr. Ing. Jan Voráček, CSc.
Cíle projektu
Jedním z nástrojů potřebných pro získání objektivních dat pro rozhodovací procesy
zejména subjektů veřejné správy jsou údaje o zatížení konkrétních lokalit a intenzita
jejich využívání návštěvníky a turisty. Tyto údaje lze získat prostřednictvím cíleného
monitoringu dané oblasti. Hlavním cílem projektu je získání nových znalostí.
Cíle projektu jsou následující:
-
ověřit existující či příp. vytvořit metodiku pro výpočet potenciálu a zatížení
oblasti cestovním ruchem (v souvislosti s ochranou životního prostředí) na
základě existujících (Defertova funkce, iritační index, míra turistické penetrace
a další) a případně nově zkonstruovaných ukazatelů;
-
na základě předchozího navrhnout model zjišťování potenciálu a zatížení
oblasti cestovním ruchem s cílem spojit potřeby regionu v oblasti cestovního
ruchu s potřebami v oblasti ochrany životního prostředí;
-
výše uvedeným připravit metodický nástroj pro podporu rozhodování, zejm.
orgánů veřejné správy;
-
zapojit studenty FM VŠE do vědecko-výzkumného projektu se záměrem
přispět k jeho úspěšné realizaci a také výchově studentů k vědecké práci.
Modelovým územím je Přírodní park Česká Kanada rozšířený o turisticky důležité
spádové oblasti (viz „Metodika výzkumu“, str. 22).
-7-
IGA VŠE 45/07
Teoretická východiska
Cestovní ruch (dále také CR) představuje významné národohospodářské odvětví,
které má průřezový charakter a na jehož realizaci se podílí celá řada dalších odvětví.
Díky technickému a hospodářskému rozvoji především ve 20. století zaznamenal CR
velký rozkvět. Celosvětově je toto odvětví považováno za jedno z nejperspektivnějších pro toto tisíciletí. S pokračující industrializací nabývá turismus
stále významnější roli v životě člověka. Spolu s rozvojem a rostoucí urbanizací naší
společnosti roste i potřeba a touha po zachovaném životním prostředím. Příroda
hraje důležitou roli při odpočinku a regeneraci sil dnešních lidí. Stejně tak ale platí,
že cestovní ruch je úzce spjatý s ekologickou zátěží a zásahy do životního prostředí.
Negativní vlivy spojené s cestovním ruchem působí samozřejmě zpětně na
regenerační schopnost přírody na člověka a přispívají tím k efektu turistické pasti,
nebo jinak řečeno „ničení turismu turismem“. V popředí udržitelného rozvoje stojí
především mezigenerační udržitelnost, tj. skutečnost zachování životního způsobu a
kulturní identity pro budoucí generace při minimálním poškození životního
prostředí. [24]
Pozornost věnovaná hranicím rozvoje cestovního ruchu se značně zvýšila
v posledních letech především v zahraničí, objevuje se již ale i v České republice.
K negativní interakci mezi turistou a životním prostředím dochází stále ve větší míře
díky rozpornému chování nás lidí, turistů. Situaci zhoršuje absence kvalifikačních
standardů v cestovním ruchu či opatření vedoucích k účinné ochraně životního
prostředí při zachování dalších funkcí krajiny pro bydlení, podnikání i turismus. [24]
Současný cestovní ruch ve světě i v České republice lze charakterizovat mnoha
neudržitelnými trendy – v současnosti sice již spíše stagnuje kvantitativní nárůst
počtu domácích i zahraničních návštěvníků, ale stále dochází k významnému a často
neregulovanému růstu infrastruktury cestovního ruchu, lidé více cestují na větší
vzdálenosti a viditelná je i geografická expanze cestovního ruchu. Naopak rostou
aktivity EU, OSN a mezinárodních organizací cestovního ruchu (UNWTO1, PATA2
aj.), zaměřené na udržitelnost cestovního ruchu. Podpora na úrovni mezinárodních
organizací cestovního ruchu spočívá především v deklarativní podpoře udržitelného
rozvoje a jeho rozpracování do sektoru cestovního ruchu, v pořádání konferencí,
podpoře ekocertifikace, výzkumu, vhodných forem cestovního ruchu aj. Směřování
k udržitelnosti cestovního ruchu vyžaduje multioborový a holistický přístup, dále
pak dobrý management, marketing, plánování, propojení s dalšími ekonomickými
aktivitami, všestrannou komunikaci se všemi zájmovými skupinami, zavádění BAT
(Best Available Technique), využívání a rozpracování konceptů únosné kapacity a
životního cyklu destinace atd. [20]
Podle UNWTO je udržitelný rozvoj turismu takový, který uspokojuje potřeby
současných turistů a hostitelských regionů a zároveň chrání a zvyšuje tyto možnosti
do budoucna. Má vést k řízení všech zdrojů tak, aby byly uspokojeny ekonomické,
sociální a estetické potřeby při zachování kulturní identity, biologické různorodosti a
procesů, které umožňují život. Produkty udržitelné turistiky jsou takové, jenž fungují
v souladu s místním životním prostředím, společností a kulturou, aby se tyto nestaly
obětí rozvoje turistiky. [4]
1
2
United Nations World Travel Organization, Světová organizace cestovního ruchu
Pacific Asia Travel Association , mezinárodní asociace cestovního ruchu v asijské části Pacifiku
-8-
IGA VŠE 45/07
Rozvoj cestovního ruchu je podmíněn existencí vhodného potenciálu, který má
výrazný teritoriální aspekt a je vázán na krajinný systém. Přírodní i antropogenní
potenciál, který vyjadřuje způsobilost územního celku vytvořit podmínky pro rozvoj
cestovního ruchu, je rozmístěn nerovnoměrně a kvalitativně různorodě, přičemž se
obvykle liší i v rámci velkých územních celků. [25]
Destinace cestovního ruchu je přirozeným celkem, který má z hlediska podmínek
rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací. Podle
UNWTO představuje destinace cestovního ruchu místo s atraktivitami a s nimi
spojenými zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního
ruchu vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh. [25]
Výkladový slovník cestovního ruchu3 pod pojmem „destinace cestovního ruchu“
rozumí v užším smyslu „cílovou oblast v daném regionu, pro kterou je typická významná
nabídka atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu“. V širším smyslu pak „země, regiony,
lidská sídla a další oblasti, které jsou typické velkou koncentrací atraktivit cestovního ruchu,
rozvinutými službami a další infrastrukturou cestovního ruchu, jejichž výsledkem je velká
dlouhodobá koncentrace návštěvníků“. Pro mezinárodní návštěvníky je, podle
uvedeného slovníku, „destinací buď celá navštívená země, nebo její některý region,
případně město. V některých zemích je území rozděleno do turisticky, historicky nebo
administrativně kompaktních destinací s tvorbou a propagací společného turistického
produktu a případně i zpracováním statistik cestovního ruchu.“ [25]
V České republice je od roku 1999 rozčleněn turistický potenciál na turistické
regiony; ty byly následně rozčleněny při zpracování programů rozvoje cestovního
ruchu krajů a regionů také na menší území - turistické oblasti.
Podle D. Buhalise4 jsou pro region cestovního ruchu charakteristické tyto
komponenty: [25]
•
přitažlivost - primární nabídka cestovního ruchu, která množstvím, kvalitou a
atraktivitou vyvolává návštěvnost (přírodní, kulturně - historický potenciál);
•
přístupnost služeb - všeobecná infrastruktura, která umožňuje přístup do
regionu, pohyb za atraktivitami regionu, patří sem také služby využívané
především místními obyvateli jako jsou zdravotnické, bankovní, poštovní
apod.;
•
komfort - suprastruktura a infrastruktura cestovního ruchu, které umožňují
pobyt v regionu a využití jeho atraktivit (ubytovací, hostinská, sportovně rekreační, kulturně - společenská a jiná zařízení);
•
turistické produkty - připravené produktové balíčky;
•
aktivity - rozmanité aktivity. [25]
Nabídku cestovního ruchu je možné rozdělit na primární a sekundární.
Komponenty primární nabídky cestovního ruchu jsou utvářejícími podmínkami pro
uspokojení potřeb a požadavků návštěvníků regionu. Struktura, rozmístnění a
úroveň sekundární nabídky cestovního ruchu je určujícím faktorem využitelnosti
regionu pro aktivity cestovního ruchu. [3]
3
Pásková, M., Zelenka, J.: Cestovní ruch. Výkladový slovník. Praha, MMR ČR, 2002, str. 59 - 60
Dr Dimitrios Buhalis je náměstkem ředitele Mezinárodního centra pro výzkum turismu a pohostinství a
profesorem eTourismu při Bournemouth University, Velká Británie
4
-9-
IGA VŠE 45/07
Turistické regiony je možné členit na základě různých kritérií, v praxi se však
obvykle používá vymezení regionu na základě nejtypičtější atraktivity primární či
sekundární nabídky. V reálu lze přiřadit regionu více typů cestovního ruchu. [25]
Rajonizace cestovního ruchu oceňuje území podle předpokladů pro rekreaci a
rozvoj turismu a navrhuje strukturu, formu a intenzitu jejich využívání. Rajonizace
rozčleňuje území na ta s převahou přírodních podmínek vhodných pro rekreaci a CR
a na ta s převahou vlastností pro CR spíše nevhodných. Jednotlivé oblasti se
vyznačují relativně rovnocennými přírodními předpoklady a podobností
realizačních podmínek. Oblasti se mezi sebou liší svým významem, vhodností pro
cestovní ruch a časovou využitelností. [3]
Činitele ovlivňující rozvoj cestovního ruchu můžeme z ekonomického a
geografického hlediska rozdělit na selektivní faktory, lokalizační podmínky a realizační podmínky. [3]
Selektivní (stimulační) faktory stimulují vznik a rozvoj cestovního ruchu ve funkci
poptávky a mohou být vymezeny také jako faktory povahy. Rozlišujeme faktory
objektivní (politické, ekonomické, demografické, ekologické aj. podmínky) a
subjektivní (psychologické faktory a další pohnutky, spotřebitelské chování).
Lokalizační podmínky cestovního ruchu mají ve vztahu k jeho rozvoji druhotný
význam. Rozhodují o funkčním využití konkrétních oblastí pro cestovní ruch
z hlediska jejich přírodních možností (klimatické a hydrologické poměry, reliéf a
morfologické poměry, flóra a fauna, celkově přírodní podmínky a atraktivity),
charakteru a kvality společenských podmínek a atraktivit (kulturně historické
památky různého typu, kulturní zařízení, sportovní atraktivity a významné
sportovní akce apod.).
Realizační podmínky mají dominující postavení pro konečnou fázi různých forem
cestovního ruchu. Umožňují prostřednictvím dopravy využívání materiálně
technické základny cestovního ruchu (ubytovací a stravovací zařízení, sportovně
rekreační zařízení, účelová zařízení, cestovní kanceláře atp.). Kapacitu materiálně
technické základny lze měřit. [3]
Potenciál cestovního ruchu
„Potenciál cestovního ruchu je chápán jako formalizovaný výsledek zhodnocení co možná
komplexního okruhu lokalizačních podmínek a předpokladů pro další možný rozvoj cestovního
ruchu.“ [17] Tyto podmínky jsou vyjádřeny různými faktory, které potenciál ovlivňují.
Potenciál oblasti můžeme rozdělit do dvou základních subsystémů – přírodního a
kulturního. Nelze však opomenout ani předpoklady rozvoje představované
kvalitním fungováním veřejné správy, neboť jejich odpovídající orgány se na
cestovním ruchu podílejí jeho řízením, monitoringem, regionálním a územním
plánováním a v neposlední řadě i podporou podnikatelské sféry. Pro účel hodnocení
potenciálu turistické destinace lze použít pro jednotlivá místa a jednotlivé faktory
potenciálu stupně vhodnosti lokalizačních podmínek, vyjádřené na hodnotové škále,
např. 0 až 3 bodů (0 = podmínky neexistují, 1 = podmínky na základní úrovni,
2 = podmínky na zvýšené úrovni, 3 = podmínky na vysoké úrovni). [17]
- 10 -
IGA VŠE 45/07
Přírodní subsystém je tedy tvořen následovně: [17]
a) přírodní pozoruhodnosti
b) vhodnost krajiny pro pěší turistiku
c) vhodnost krajiny pro cykloturistiku
d) vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty
e) vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku
f) vhodnost krajiny pro rekreaci u vody
g) vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy/hory
h) vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku
i) vhodnost krajiny pro vodní turistiku
j) vhodnost krajiny pro horolezectví
k) vhodnost krajiny pro závěsné létání
l) vhodnost krajiny pro sportovní myslivost
m) vhodnost krajiny pro sportovní rybolov
n) vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků
Kulturní subsystém tvoří: [17]
A) kulturně historické památky a soubory
B) skanzeny a muzea
C) lázeňská funkce
D) kongresy a konference
E) kulturní akce
F) sportovní akce
G) církevní akce
H) veletrhy a tematické trhy
I) místní produkty
J) příhraniční specifika
Pro zařazení jednotlivých oblastí do intenzitních stupňů existují určité předpoklady,
které musejí být splněny (viz dále). [17]
Potenciál přírodního subsystému [17]
(a) Přírodní pozoruhodnosti
V krajině se vyskytují jednotlivé atraktivní přírodní výtvory, zejména skalní
formace (skály, viklany, apod.) a jiné přírodní zvláštnosti (např. chráněné druhy
fauny a flóry). Častým znakem bývají zřízené rezervace.
(b) Vhodnost krajiny pro pěší turistiku
Krajina s určitou terénní rozmanitostí (lesy, louky, pahorkatiny) s vhodnými
mimosilničními trasami využitelnými pro pěší turisty. Na trasách se mohou
objevit rozhledny či místa s možnostmi vyhlídky.
- 11 -
IGA VŠE 45/07
(c) Vhodnost krajiny pro cykloturistiku
Jedná se o krajinu s vedlejšími silnicemi a polními cestami vhodnými pro
cykloturistiku. Stupeň se odvíjí jednak od náročnosti trasy (roviny, členitost
reliéfu), ale nelze opomenout důležitost vysoké krajinné estetiky.
(d) Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty
Krajina vhodná pro provozování sjezdových zimních sportů. Důležitou roli zde
hraje nadmořská výška, dostatečné sněhové podmínky, či vhodná svažitost
terénu.
(e) Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku
Terén, který je pro dobré klimatické podmínky, dostatečné sněhové pokrývky a
pro přírodní atraktivitu území vhodný pro provozování lyžařské turistiky.
Vyskytují se zde lyžařské trasy, či přímo jejich síť, nebo lze v této oblasti do
budoucna počítat s případným zvyšováním počtu běžkařských stop.
(f) Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody
V oblasti existují vodní plochy (přírodní, umělé) vhodné pro rekreaci nejen
místních obyvatel. Stupeň odráží jednak velikost využitelné plochy i možnosti
ubytování a případné doprovodné služby.
(g) Vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy/hory
Jedná se o území s výskytem lesů a hor (pahorkatin, kopců) vhodných pro
rekreaci. Tento potenciální subsystém do určité míry souvisí s vhodností pro pěší
a horskou turistiku či cykloturistiku.
(h) Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku
Existence venkovských sídel (vlastní chaty, chalupy, apod.) nacházejících se na
území s určitou krajinnou estetikou a terény vhodnými pro různé druhy turistiky
(aktivní či pasivní odpočinek).
(i) Vhodnost krajiny pro vodní turistiku
Území, na kterém jsou situovány toky vhodné pro vodní turistiku. Do stupně
musíme započítat nejen vodácký sjezd řeky, ale také případnou výletní lodní
dopravu.
(j) Vhodnost krajiny pro horolezectví
Krajina s výskytem skal umožňujících horolezecké výstupy či jejich nácvik. Jedná
se především o různá skalní města.
(k) Vhodnost krajiny pro závěsné létání
Existence poměrně prudkých, málo zalesněných osamělých vrchů či jiných
prudších svahů vhodných pro starty rogalových křídel a pro paragliding.
(l) Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost
Výskyt mysliveckých revírů, které vydávají turistická lovecká povolení.
Návštěvník se tak může se svolením účastnit lovu.
(m) Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov
Podobně jako u předchozího bodu platí i u sportovního rybolovu podmínka
turistických rybářských lístků vydávaných v rybářském revíru.
- 12 -
IGA VŠE 45/07
(n) Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků
Jedná se o existenci břehových prostorů velkých rybníků, vodních toků či jiných
vodních lokalit s výskytem zajímavých či vzácných druhů ptáků nebo jejich
většího množství a jejich pozorování.
Potenciál kulturního subsystému [17]
(A) Kulturně historické památky a soubory
Místa, kde se nacházejí vesnické či městské památkové zóny, památky UNESCO
nebo národní kulturní památka. Stupeň je dán významností a mírou povědomí o
konkrétních památkách v dané oblasti.
(B) Skanzeny a muzea
Jedná se o území, v nichž existují skanzeny a muzea. Stupeň je tvořen velikostí a
významem těchto památek (místní, regionální, nadregionální, celostátní či
dokonce mezinárodní význam).
(C) Lázeňská funkce
Potenciál místa určují především obce, které jsou oficiálně klasifikovány jako
lázeňské. Stupeň představuje kapacitu tohoto zařízení, jeho postavení v léčebném
procesu a v rámci cestovního ruchu nelze opomenout ani jeho přitažlivost pro
turisty.
(D) Kongresy a konference
Stupeň této složky potenciálu cestovního ruchu je dán především významností
pořádaných konferencí a kongresů (místní, regionální, nadregionální, celostátní či
mezinárodní význam).
(E) Kulturní akce
Oblasti, v nichž se pořádají různorodé kulturní akce v podobě festivalů, slavností,
přehlídek, divadelních představení, apod. Stupeň tvoří pravidelnost těchto akcí a
jejich atraktivita pro návštěvníky. Opět nelze přehlédnout místní, regionální,
nadregionální, celostátní či mezinárodní význam.
(F) Sportovní akce
Jedná se o závody a jiné sportovní akce organizované v dané oblasti s výjimkou
pravidelných ligových fotbalových, hokejových či jiných zápasů. Stupeň je
reprezentován přitažlivostí pro turisty, určitou publicitou a tradicí.
(G) Církevní akce
Církevní poutní místa, kam chodí alespoň místní obyvatelstvo. Další stupně pak
určují církevní akce vyššího významu především pro poutníky z jiných míst.
(H) Veletrhy a tematické trhy
Místa, na kterých se pravidelně konají trhy, jarmarky a podobné akce místního,
regionálního či jiného významu. Obvykle bývají spojovány s dalšími kulturními
akcemi.
(I) Místní produkty
Jedná se o oblasti známé výrobou a prodejem řemeslných či tradičních
potravinářských produktů, vytvářejících turistickou atraktivitu.
- 13 -
IGA VŠE 45/07
(J) Příhraniční specifika
Příhraniční specifika jsou tvořena možnostmi příhraničních nákupních a
zábavních činností, které do oblasti lákají zahraniční turisty. Stupeň znázorňuje
potenciální ekonomický přínos této turistiky v pohraničním pásmu (0 – 15 km).
Po přiřazení dílčích bodů jednotlivým oblastem a složkám potenciálu je potřeba
zvolit také vhodné váhové koeficienty, které vystihují významnost dané složky
v celkovém hodnocení potenciálu cestovního ruchu. Konečné rozložení hodnot
potenciálu je pak podle výsledných hodnot rozvrženo do několika zón, lišících se
procentuálním vyjádřením přítomného potenciálu cestovního ruchu. Je-li to pro
zkoumanou oblast aktuální, hodnota potenciálu se snižuje o zápornou hodnotu
negativních faktorů rozvoje cestovního ruchu - zejména o špatný stav složek
životního prostředí, patologické společenské jevy (kriminalita, terorismus,
fundamentalismus apod.) a konfliktní land-use daného území. [17]
V roce 2001 zpracoval Ústav územního rozvoje v Brně5 Projekt „Hodnocení potenciálu
cestovního ruchu na území České republiky“. Ten poskytuje komplexní informace o
území ČR z hlediska jeho využitelnosti pro cestovní ruch. Hodnotí přírodní a
kulturní subsystém. Výsledkem hodnocení potenciálu je zařazení území do šesti
základních typů zón: [1]
1) Zóna bez potenciálu – bodová hodnota 0 bodů
2) Zóna základního potenciálu – bodová hodnota 1 – 25 bodů
3) Zóna zvýšeného potenciálu – bodová hodnota 26 – 50 bodů
4) Zóna vysokého potenciálu – bodová hodnota 51 – 100 bodů
5) Zóna velmi vysokého potenciálu – bodová hodnota 101 – 200 bodů
6) Zóna výjimečného potenciálu – bodová hodnota 201 a více bodů
Nejvíce území ČR dle tohoto dělení spadá do zóny zvýšeného a vysokého potenciálu
(dohromady přes 60% území).
Hodnocení potenciálu cestovního ruchu lze využít i v rámci strategického plánování
rozvoje regionů, při územním plánování apod. [1]
5
Ústav územního rozvoje, dostupné z <http://www.uur.cz>
- 14 -
IGA VŠE 45/07
Obr. č. 1 Celkový potenciál CR v Jihočeském kraji
Zdroj: Kartogram 1 – Celkový potenciál cestovního ruchu. In Urbanismus a územní rozvoj, roč. V, č.
1/2002. Dostupné z <www.uur.cz/images/publikace/uur/2002/2002-01/01.pdf>
Dle této studie se v námi zkoumaném území nacházejí oblasti s potenciálem velmi
vysokým a vysokým.
Obr. č. 2 Typy celkového potenciálu CR v Jihočeském kraji
Zdroj: Kartogram 17 – Typy celkového potenciálu cestovního ruchu. In Urbanismus a územní rozvoj,
roč. V, č. 1/2002. Dostupné z <www.uur.cz/images/publikace/uur/2002/2002-01/01.pdf>
Z obrázku vyplývá, že ve větší části námi zkoumaného území převažuje potenciál
přírodní; kulturní se soustřeďuje zejména v blízkém okolí Jindřichova Hradce.
- 15 -
IGA VŠE 45/07
Výsledky hodnocení potenciálů cestovního ruchu poskytují přehled o územně
diferencovaných rozvojových podmínkách v tomto oboru. Proto mohou být využity
institucemi veřejné správy, např. pro směrování rozvoje cestovního ruchu nebo pro
územní plánování. [17] Některé ze složek subsystémů lze určitou mírou ovlivnit,
proto je nezbytné, aby obce či sdružení obcí (resp. mikroregiony) měly neustálý a
aktuální přehled jak o stávajících podmínkách, tak zejména o rozvojových
možnostech cestovního ruchu na svém území. Zvyšování potenciálu turistické
destinace by mělo mít za následek rostoucí počet návštěvníků jednotlivých atraktivit.
K tomu může do určité míry přispět i dobře koncipovaný marketing a management
cestovního ruchu.
Hledání únosných mezí rozvoje potenciálu destinace, čili nalézání udržitelné míry
aktivace turistického potenciálu území, musí představovat integrální součást jejího
systematického plánovitého rozvoje. Při strategickém plánování cestovního ruchu na
území turistické destinace by bylo vhodné v ideálním případě (dle M. Páskové)
provést následující kroky: [26]
1. „Zjištění současné hodnoty turistického zatížení území, respektive jeho
nejzatěžovanějších částí. Následuje zjišťování současné hodnoty únosné kapacity
řešeného území. Tyto hodnoty mohou být zjišťovány např. na základě znalosti
geologických, botanických a zoologických parametrů daného území, územně plánovací
dokumentace, výsledků dotazníkových šetření rezidentů i návštěvníků, na základě
analýzy výsledků vlastního terénního šetření zátěže oblasti cestovním ruchem. Rozdíly
mezi zjištěnou hodnotou únosné kapacity a současnou mírou zatížení cestovním
ruchem hovoří o míře nasycení únosné kapacity území, při stávajícím způsobu a míře
časoprostorového využívání (šetrnější způsob využívání a vyšší míra využití
disponibilního časoprostoru znamená zvýšení hodnoty únosné kapacity území).
2. Stanovení cílové (žádoucí) hodnoty turisticky únosné kapacity. Únosná kapacita je
veličinou
proměnnou,
která
se
mění
v čase
v řešeném
prostoru
v závislosti především na následujících vzájemně souvisejících faktorech: úrovni
návštěvnického managementu (zejména přístupového managementu), míře
sezónnosti, míře prostorové koncentrace, úrovni environmentální technologie,
struktuře a podílu ostatních funkcí území (lokalita vědeckého zájmu, stanoviště
ohrožených druhů atd.), struktuře a profilu návštěvnických segmentů, úrovni údržby
a technických inovací, rekonstrukcí, regulačních mechanismů a úrovni destinačního
managementu obecně.
3. Identifikace úkazů a procesů, které mohou indikovat nastartování nežádoucích změn
v území - zohlednění fyzického, ekologického, ekonomického, institucionálního, sociokulturního a psychologického rozměru dopadů rozvoje cestovního ruchu na prostředí
destinace. Následuje výběr ukazatelů, jejichž hodnota má být sledována – jde o
stanovení sady indikátorů relevantních z hlediska únosného zatížení území cestovním
ruchem, o návrh algoritmu měření hodnot ukazatelů (navržení způsobu získávání dat
- zdrojů, vhodné periody a územní jednotky - úrovně agregace zjištěných hodnot,
návrh formy, dostupnosti a manipulace s daty).
4. Takto stanovené směrné hodnoty (popsané nežádoucí projevy v území, zjištěné
symptomy nežádoucích změn v destinaci) bude nutné konfrontovat s reálnými
hodnotami (s vypozorovanými symptomy a s naměřenými průtoky návštěvníků)
využití kapacity a zjišťovat tak míru nasycení dané únosné kapacity.“ [26]
- 16 -
IGA VŠE 45/07
Toto však nelze podchytit v našem výzkumu, proto se např. nezabýváme
stanovením únosné kapacity ani některými dalšími kroky, viz informace v kapitole
„Metodika výzkumu“, str. 22.
Problematikou cestovního ruchu, jeho přínosem i únosností se zabývají také
strategické a koncepční plány České republiky. Jedním z typů území vhodných pro
specifický druh cestovního ruchu je venkov a venkovská krajina. Tzv. venkovská
turistika není v ČR doposud plně rozvinuta a není využit potenciál zemědělských
farem v oblasti agroturistiky. Turistická infrastruktura a propagace v této oblasti
neodpovídá standardům Evropské unie a doprovodné služby (ubytovací, stravovací,
informační) mají stále nízkou úroveň. Venkov má přitom v České republice vysoký
potenciál přírodního i kulturního dědictví. Na mnoha místech je však tento potenciál
nedoceněný a nevyužitý. Vybavenost venkovských obcí technickou infrastrukturou
se kontinuálně zlepšuje, avšak zdaleka ještě nedosahuje dostatečné úrovně. [22]
Indikátory udržitelného rozvoje cestovního ruchu
Pro výpočet indikátorů, jež pomáhají sledovat cestovní ruch v duchu udržitelného
rozvoje, existují různé koeficienty a ukazatele. Klíčové indikátory udržitelného
cestovního ruchu definuje i UNWTO, postupně jsou přidávány další, které mají
vypovídací hodnoty o vlivu cestovního ruchu na region. Existují ukazatele či
indikátory vhodné speciálně např. pro ostrovní oblasti, horské oblasti, kulturní místa
či chráněné oblasti. V našem výzkumu využijeme především následující ukazatele,
vhodné pro obecné sledování rozvoje cestovního ruchu a pro rozvoj v chráněných
oblastech: [31]
•
koncentrační koeficient je ukazatel, vyjadřující míru závislosti destinace na
hlavních zdrojových oblastech. Vyjádřit jej lze několika způsoby: 1. jako podíl
počtu turistů ze tří hlavních zdrojových oblastí a počtu turistů celkem; 2. jako
podíl počtu přenocování turistů ze tří hlavních zdrojových oblastí a počtu
přenocování turistů celkem; 3. jako podíl součinu počtu přenocování turistů ze
tří hlavních zdrojových oblastí a jejich průměrné útraty a součinu celkového
počtu přenocování turistů a jejich průměrné útraty;
•
hustota výskytu turistů (míra hustoty výskytu turistů) je jedním z ukazatelů
intenzity cestovního ruchu v destinaci a poměřuje celkový počet dní
strávených za rok v destinaci turisty s plochou dané destinace. Výsledná
hodnota se přepočítává na jeden den. Vypočítá se jako součin průměrné délky
pobytu a počtu turistů, vše děleno plochou dané destinace a číslem 365.
Přesnější by pro vyjádření intenzity cestovního ruchu bylo sledovat počet
návštěvníků, problémem je však způsob získávání údajů o jejich počtech;
•
míra turistické intenzity je také jedním z ukazatelů intenzity cestovního
ruchu v destinaci a vypočítá se jako podíl počtu turistů a počtu rezidentů, vše
vynásobeno 100;
•
míra turistické penetrace (míra turistického pronikání) je dalším z ukazatelů
intenzity cestovního ruchu v destinaci. Poměřuje počet dní strávených za rok
v destinaci turisty s počtem dní strávených v destinaci místními obyvateli.
Vypočítá se jako součin průměrné délky pobytu (resp. průměrného počtu
- 17 -
IGA VŠE 45/07
přenocování), počtu turistů a čísla 100, vše děleno počtem rezidentů
vynásobených číslem 365 (počtem dní strávených v destinaci místními
obyvateli – při přesném výpočtu by měl být tento člen zkorigován o počet dní,
který stráví rezidenti mimo destinaci, což lze zjišťovat dotazníkovým
šetřením);
•
intenzita užívání je ukazatel, který se vypočítá jako průměrný počet turistů na
jednotku plochy;
•
iritační index, vyjádřený stupněm rozladěnosti místních obyvatel vůči
návštěvníkům na čtyřstupňové škále (euforie, apatie, podrážděnost,
nepřátelství);
•
atraktivnost destinace či místa je složený ukazatel měření těch atributů, jež je
dělají přitažlivé pro cestovní ruch a mohou se měnit v čase;
•
spokojenost návštěvníků, neboli hodnocení
destinace, většinou prostřednictvím dotazníků;
•
Defertova funkce, čili intenzita turistické atraktivity, poměřující počet lůžek a
počet obyvatel;
•
míra využití lůžkové kapacity;
•
úroveň sezónnosti, tj. podíl míry návštěvnosti v nejsilnějším a nejslabším
měsíci sezóny. [31]
spokojenosti
s nabídkou
Soustavné sledování vývoje hodnot indikátorů samo o sobě vytváří databázi
nezbytnou pro kvalifikovanou práci destinačního managementu i pro účel
komparativních studí prováděných na vyšších úrovních veřejné správy. [31]
Atraktivita turistické destinace
Atraktivita turistické destinace je zčásti vyjádřena jejím potenciálem. Mnohé studie
dokázaly, že „primární potenciál cestovního ruchu je rozhodujícím faktorem, který ovlivňuje
cestovní ruch v dané destinaci“. [9] Není to zdaleka vše, co atraktivitu utváří. Existují
různé další faktory, pomocí nichž je možné atraktivitu turistické destinace změřit.
Atraktivita destinace je širší pojem, často subjektivního charakteru. V očích
návštěvníků je odrazem především turistické nabídky v dané lokalitě a zároveň
cenové úrovně poskytovaných služeb. Sama turistická destinace by měla generovat
určitá specifika, vytvořit určitou image, která návštěvníky do míst přiláká. [11]
Jak již bylo řešeno, výši celkové atraktivity destinace lze do určité míry ovlivňovat.
Především její kvalitu, charakter poskytovaných služeb či nabídku dalších
doprovodných služeb. Mimoto na atraktivitu často působí i dostupnost základních
služeb (ubytovací a stravovací služby – kvalita a související náklady, množství
a hustota rozmístění těchto zařízení; dopravní služby – nabídka spojů a jejich kvalita,
náklady na dopravu, čas potřebný k přepravě). [15]
Význam atraktivity turistické destinace se neustále zvyšuje, zejména pro destinační
management. Důležitou roli také hraje marketingová strategie, vytvářená právě na
základě hodnocení atraktivity destinace. Proto jsou vytvářeny různé metodiky
hodnocení přínosu cestovního ruchu.
- 18 -
IGA VŠE 45/07
Jednou z možností, jak měřit tyto přínosy je satelitní účet cestovního ruchu, který je
využíván na úrovni státu. Nebyla však vytvořena jednotná metodika, pomocí níž by
se daly změřit přínosy cestovního ruchu na nižších úrovních - na úrovni obce,
mikroregionu, regionu či jinak vymezených oblastí. Vznikla řada studií, které se
touto problematikou zabývaly, mezi nimi i práce doc. RNDr. Jiřího Vaníčka, CSc.,
který navrhl měření atraktivity turistické destinace na základě analogie s atraktivitou
obchodu, mezi jejíž činitele patří průměrná vzdálenost zákazníka od obchodu,
průměrný počet denních návštěvníků v obchodu a průměrná četnost návštěvy
obchodu za měsíc. [15]
Jednotlivé průzkumy ukázaly, že atraktivita turistické destinace není dána pouze
přírodním a kulturním potenciálem, ale záleží také např. na struktuře návštěvníků,
důvodech návštěvy či délce pobytu v destinaci, neboť tyto faktory se mohou na
jednotlivých místech výrazně lišit. Výsledkem bylo sestavení takového vzorce pro
výpočet atraktivity turistické destinace, který by tyto odlišnosti bral v potaz a
zároveň objektivně posoudil atraktivitu daného místa či oblasti. Měření by se tak
mohlo stát dalším nástrojem pro hodnocení přínosu cestovního ruchu na úrovni
obce, mikroregionu či regionu. [15]
Atraktivita turistické destinace se podle výše řečeného vypočítá podle následujícího
vzorce:
Nejprve definujeme veličinu „ochota k návštěvě“:
ochota k návštěvě (km /den) = d * n,
kde d je průměrná vzdálenost místa bydliště návštěvníka od turistické destinace
(bydliště od místa dotazování) a n je průměrný počet turistů a návštěvníků za den
(počet návštěvníků za rok /365) v dané destinaci.
Známe-li dále počet dnů strávených v destinaci v rámci jedné návštěvy, lze vypočítat
obecnější veličinu – atraktivitu turistické destinace (ATD):
atraktivita turistické destinace = d * n * f /1000 = ochota k návštěvě * f /1000,
kde f je průměrný počet dnů strávených v destinaci. [15]
Ochrana území
Ochrana životního prostředí je jednou z prioritních oblastí strategického rozvoje
území. Územní ochrana je zakotvena v zákoně 114/1992 Sb., o ochraně přírody a
krajiny, a jeho prováděcí vyhlášce 395/1992 Sb. V České republice existují dvě
úrovně zvláště chráněných území: jedná se o velkoplošná zvláště chráněná území
(národní park, chráněná krajinná oblast) a maloplošná zvláště chráněná území
(národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace, přírodní
památka). [16]
V souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie byla vymezena soustava chráněných
území tzv. NATURA 2000, jejímž cílem je zabezpečit ochranu nejvýznamnějších
lokalit evropské přírody. Soustava těchto území má zajistit ochranu z evropského
pohledu nejvzácnějších a nejvíce ohrožených druhů rostlin, živočichů a nejcennějších
přírodních stanovišť. Vedle současných zvláště chráněných území tak vznikly dvě
nové kategorie: ochranu rostlin, živočichů a vzácných přírodních stanovišť zajišťují
- 19 -
IGA VŠE 45/07
„evropsky významné lokality“ a pro ochranu ptačích druhů jsou vyhlášeny „ptačí
oblasti“. [16]
Přírodní park je obecně chráněné území podle výše zmíněného zákona č. 114/1992
Sb. Přírodní parky zřizují krajské úřady vyhláškou, ve které omezují činnosti, jež by
mohly vést k rušení, poškození nebo ke zničení dochovaného stavu území, cenného
pro svůj krajinný ráz a soustředěné estetické a přírodní hodnoty. Předchůdcem
přírodních parků byly tzv. klidové oblasti, zřizované pro omezení negativních vlivů
z důvodů rekreačního využívání. [16]
Obr. 3 Přírodní parky v Jihočeském kraji
Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, dostupné z <www.nature.cz >
Téměř 80% námi zkoumaného území zaujímá právě přírodní park. V území se dále
nachází několik menších přírodních rezervací, přírodních památek a jedna národní
přírodní památka. Bližší informace jsou uvedeny v kapitole „Informace o
zkoumaném regionu“, str. 26.
Zajímavým údajem je koeficient ekologické stability (KES), vyjadřovaný jako
poměr tzv. stabilních a nestabilních krajinných prvků. Vyjadřuje se jako podíl
ekologicky příznivých ploch a ploch, které zatěžují životní prostředí. Situaci v námi
zkoumaném území znázorňuje následující obrázek.
- 20 -
IGA VŠE 45/07
Obr. č. 4 Koeficient ekologické stability ve zkoumaném území
Zdroj: upraveno dle Územně analytických podkladů Jihočeského kraje, 2007, <gis.kraj-jihocesky.cz>
Vidíme, že naprostá většina námi zkoumaného území se nachází v intervalu od 1,01
výše. Znamená to, že se jedná o vcelku vyváženou krajinu a krajinu relativně
ekologicky stabilní. Pouze oblasti jihovýchodu Staroměstska pod Landštejnem,
Strmilovska a v části severovýchodního území vykazují hodnotu KES 0,3 – 1,0,
značící území intenzivně využívané zejména zemědělskou výrobou s labilními
ekosystémy. Průměr ČR se pohybuje v rozmezí KES 1,01 – 2,6, Jihočeský kraj
vykazuje hodnotu 1,45. Námi zkoumané území je tedy z tohoto pohledu
nadprůměrné.
- 21 -
IGA VŠE 45/07
Metodika výzkumu
Pro účely této výzkumné zprávy nebudeme rozlišovat mezi pojmy „turista“,
„návštěvník“ a „výletník“. Turistou, návštěvníkem či výletníkem pro nás bude každá
osoba, která v dané oblasti nemá trvalé ani přechodné bydliště a navštívila oblast po
dobu nepřesahující půl roku, především za účelem trávení volného času.
Výběr výzkumné oblasti
Jako výzkumné území byla záměrně vybrána oblast na jihovýchodě
Jindřichohradecka, konkrétně Přírodní park Česká Kanada rozšířený o významné
turistické spádové oblasti – o obce ležící na okraji přírodního parku, o soustavu
rybníků na severu území (Komorník, Ratmírovský; územně spadají pod obce
Blažejov, Střížovice, část pod Strmilov) a o západní část Novobystřicka. Důvodem je
především viditelný potenciál přidaného území, značné ubytovací kapacity a známé
turistické cíle, což vzhledem k těsnému sousedství s parkem Česká Kanada do
tamějšího cestovního ruchu značně zasahuje.
Toto území bylo vybráno záměrně z několika důvodů. Prvním je řešitelovo
dlouhodobější zaměření se na tuto oblast (od roku 2000, provoz turistického portálu
a cestovní agentury, oboje speciálně zaměřené na tuto oblast), dalším důvodem jsou
snahy o využití tamějšího potenciálu cestovního ruchu, které ne vždy odpovídají
stupni ochrany daného území či vhodnosti využití potenciálu, a také absence
konkrétních výzkumů tohoto typu. Některé závěry výzkumu by však měly být
zobecnitelné i na jiná území.
Monitoring návštěvníků, názorů obyvatel a starostů obcí
Data pro monitoring návštěvníků a pro monitoring názorů obyvatel a starostů byla
získána osobním dotazováním za použití standardizovaných dotazníků. Pro účely
monitoringu návštěvníků byla využita metodika a dotazník České centrály
cestovního ruchu6. Dotazník byl pouze rozšířen o jednu otázku a doplněn o možnost
více odpovědí u dalších tří otázek. Je uveden v příloze č. 3. Dotazník pro zjištění
názorů obyvatel i starostů obcí byl vytvořen zcela nově. Tyto dotazníky jsou
v uvedeny v příloze č. 4, resp. č. 5.
Výběr respondentů byl prováděn náhodným oslovením návštěvníků, pokud možno
rovnoměrně po celém výzkumném území tak, aby následné výsledky zpracované za
výběrový soubor zaručovaly reprezentativnost vzorku. V tomto konkrétním
výzkumu nebyla předem známa struktura ani počet návštěvníků, proto nebylo
možné uplatnit kvótní výběr podle předem stanovených znaků. Návštěvníci byli
nejčastěji oslovováni v místech významných turistických cílů a soustředěného
cestovního ruchu, tedy v místech zvýšeného pohybu turistů. Jednalo se především o
ubytovací a stravovací kapacity, odpočinková místa při cestách, různé přírodní či
kulturní památky, informační centra, apod. Mimo české verze dotazníky existovaly
i ve dvou jazykových mutacích (angličtina a němčina), určených pro zahraniční
návštěvníky.
6
Viz <http://www.czechtourism.cz/?show=002025>
- 22 -
IGA VŠE 45/07
Monitoring návštěvníků probíhal ve dvou vlnách, vždy v hlavní turistické sezóně.
První vlna proběhla od 17. července do 5. září 2007 a druhá od 19. července do
8. srpna 2008. V letní sezóně roku 2007 byla získána data od 300 respondentů, v letní
sezóně roku 2008 od dalších 200 respondentů, celkem tedy bylo monitorováno 500
návštěvníků. Monitoring v zimní sezóně 2007/2008 nebyl proveden z důvodu
nepřízně počasí - nedostatku sněhu pro zimní turistiku.
Anketa mezi místními obyvateli probíhala dle stejného scénáře a ve stejném období
jako monitoring návštěvníků. V roce 2007 byla získána data od 153 respondentů,
v roce 2008 od dalších 67, celkem tedy odpovědělo 220 místních obyvatel.
Monitoring názorů starostů proběhl v období 17. červenec – 5. září 2007 formou
osobního dotazování. Odpovědělo všech 13 dotazovaných starostů nebo jejich
zástupců.
Výzkum potenciálu území
Vycházíme ze [17]. Předpokládáme, že různá místa (i na menším území) mají odlišný
potenciál. Z důvodu nerovnosti jednotlivých atraktivit v turistické destinaci jsme
území rozdělili do několika částí. Rozčlenění by tak mělo ukázat možný přírodní a
historicko-kulturní potenciál pro jednotlivá území zkoumaného regionu.
Konkrétní oblasti jsme volili na základě správního území obcí vyskytujících se v této
turistické destinaci. Poté jsme jejich hranice mírně upravili, neboť ne všechny
příslušné části obcí leží ve výzkumném území. Následně jsme některé oblasti sloučili
nebo naopak rozdělili, aby velikost oblastí byla přibližně stejná a vypovídala co
nejvíce o potenciálu, který území z velké části charakterizuje. Blíže v kapitole
„Potenciál zkoumaného regionu“, str. 34.
Podle jednotlivých složek subsystémů zmíněných na str. 11 - 14 jsme zařadili
konkrétní místa do potenciálních stupňů a poté do potenciálních zón. To vše na
základě znalostí o místních atraktivitách, zjištěných pozorováním, rozhovory a
studiem literatury. Váhové koeficienty jsme zvolili na základě monitoringu
návštěvníků, ve kterém vyjadřovali také své preference ohledně provozovaných
aktivit, a na základě vlastních dosavadních zkušeností. Více opět na str. 34.
Zpracování dat
Data z monitoringů byla zpracována pomocí tabulkového procesoru a promítnuta do
příslušných grafů. Kromě běžné vizualizace výsledků obvyklými typy grafů jsme
použili chi-kvadrát (χ2) test dobré shody na zjištění vybraných párových závislostí.
Volba této metody byla dána jednak typem proměnných, které jsou výhradně
nominální, jednak její všeobecnou rozšířeností a tedy i snadnou interpretovatelností
v odborné komunitě. Podrobnosti k metodě lze najít v [31].
Výpočet ukazatelů
K výpočtu ukazatelů zatíženosti území cestovním ruchem, intenzity turismu, využití
lůžkové kapacity, iritačního indexu a dalších jsme využili data získaná z primárního
terénního (údaje od obcí a z rozhovorů) i sekundárního výzkumu (údaje od Českého
statistického úřadu a Národního památkového ústavu). Pro výpočet vah
- 23 -
IGA VŠE 45/07
a procentuálního rozdělení hodnot jsme využili výsledků monitoringu návštěvníků a
našich expertních odhadů na základě získaných znalostí a zkušeností. Hodnoty
únosné kapacity území, které by byly velmi vhodné, nebyly počítány jednak
z důvodu dosud neexistující metodiky pro otevřená území a pro náročnost takového
výzkumu, který nebyl součástí aktuálního výzkumného úkolu. Je to však výzva pro
další navazující výzkumy.
Výpočet atraktivity destinace
K výpočtu atraktivity turistické destinace (ATD) byla použita metodika dle doc.
Jiřího Vaníčka [12,15]. Jednotlivé údaje potřebné pro výpočet vzorců byly získány
z monitoringu návštěvníků, dat poskytnutých obcemi a informačními středisky a
dalšími sekundárními statistickými daty. Problémovou veličinou byl zejména počet
turistů v oblasti. Celý postup je uveden od str. 47 dále.
Nedostatky zvolených postupů
Největším problémem při řešení projektu bylo získání validních dat pro jednotlivé
výpočty a analýzy. Většina dat se sleduje na úrovni kraje, některé na úrovni okresu.
Pokud však takovéto území není ve sledovaných faktorech homogenní, získaná data
nejsou dostatečně vypovídající. Proto jsme nemohli využít téměř žádné statistiky
Českého statistického úřadu a veškerá data bylo nutné získávat terénním výzkumem
přímo ve zkoumaném regionu. Tento způsob je náročnější na časové, lidské i finanční
zdroje, přináší však validnější výsledky.
I při tomto sběru dat se však vyskytují problémy. Je např. velmi těžké zjistit
skutečnou celkovou ubytovací kapacitu oblasti, neboť některá ubytovací zařízení
nejsou nikde evidována (typicky chaty, v menší míře ubytování v soukromí).
Skutečná ubytovací kapacita území je tak vyšší, než jakou počítáme na základě údajů
za zařízení, která jsou evidována. Jistou výhodou pro nás byla znalost této oblasti,
která nám umožňuje, za pomoci dalších zjištění, např. i za pomoci aktuálních
územně analytických podkladů Jihočeského kraje, provést expertní odhad této
neevidované ubytovací kapacity.
Největší problém je ovšem ve zjištění počtu turistů, kteří danou oblast navštíví.
Vzhledem k tomu, že se jedná o neuzavřenou oblast, neexistují mechanismy, kterými
by bylo možné návštěvníky spočítat. V úvahu tak prakticky přicházely pouze tři
možnosti: a) využít údajů od ubytovatelů a zjistit tak počet ubytovaných, případně
počet přenocování, b) vyjít z odvedených místních poplatků za ubytování a c) využít
významné místní atraktivity, kde se návštěvnost sleduje. U prvních dvou postupů
jsme se setkali s poměrně zásadními překážkami.
Při pokusu získat od ubytovatelů údaje o ubytovaných, příp. počtu přenocování,
jsme narazili na velkou neochotu tato data poskytnout. Ačkoliv mají ubytovatelé ze
zákona povinnost vést knihu ubytovaných, nechtěli tyto údaje většinou poskytnout.
Tímto způsobem navíc lze podchytit pouze evidovanou ubytovací kapacitu a je
velmi náročné oslovit všechny ubytovatele, kterých je v oblasti velké množství.
Ve druhém případě, snaze vycházet z odvedených místních poplatků za ubytování,
jsme sice od všech obcí získali výši poplatků, lišil se však způsob, jakým obce
poplatky evidují. Jak se ukázalo, obce zajímá především celková výše poplatků a tak
- 24 -
IGA VŠE 45/07
až na výjimky nejsou schopné poskytnout konkrétnější údaje, či rozdělení poplatků
např. na čtvrtletí. I přes tato omezení jsme tato získaná data využili (za pomoci
dalších údajů, získaných během výzkumu) pro výpočet počtu ubytovaných. Ukázalo
se však, že tento přístup k výpočtu turistů přináší velmi nízké číslo, které dle našich
znalostí a dosavadních zkušeností nemůže odpovídat reálu, ani se mu blížit.
Proto jsme nakonec přistoupili ke třetí možnosti a využili jsme jediné atraktivity, kde
je počet turistů sledován. Touto atraktivitou je velmi významná památka, hrad
Landštejn. Získali jsme data návštěvnosti po jednotlivých měsících roku, ze kterých
při výpočtu množství turistů vycházíme. Lze totiž jednoznačně tvrdit, že minimálně
tento počet turistů výzkumnou oblast navštívil, ač lze zároveň tvrdit, že ne všichni
turisté v oblasti navštívili hrad Landštejn. Zde ovšem již nemáme k dispozici žádná
data, s jejichž pomocí bychom mohli i jen odhadovat počet těchto turistů. Dalším
nedostatkem tohoto postupu je fakt, že nelze zcela využít procentuální rozdělení
návštěvníků, kteří v oblasti přespí a kteří nikoliv, dle údajů z námi provedeného
monitoringu, neboť lze předpokládat, že hrad Landštejn navštíví větší množství
jednodenních návštěvníků, zejména pak, koná-li se na hradě zajímavá akce. Proto
jsme přistoupili k expertnímu odhadu počtu návštěvníků Landštejna, kteří jej a
potažmo oblast navštíví pouze na jeden den.
Veškeré výpočty a výsledky jsou uvedeny v kapitole „Výpočty ukazatelů“, str. 45.
Další polemika může nastat u zvolené metodiky výpočtu potenciálu. Metodicky
vycházíme z projektu Ústavu územního rozvoje z roku 2001 a v něm navržené
bodovací tabulky. Při tomto postupu se nevyhneme otázce subjektivnosti
ohodnocení jednotlivých složek potenciálu, proto je výsledek průměrem hodnocení
dvou až tří členů řešitelského týmu; zapojení více osob do takovéhoto hodnocení
považujeme obecně za nutné. Od výše uvedené metodiky jsme se odchýlili při volbě
váhových koeficientů jednotlivých složek subsystému; dle našeho názoru by tento
přístup mohl přinést validnější data pro danou destinaci, narazíme zde však zároveň
na problém srovnatelnosti takto získaných výsledků mezi různými destinacemi.
Hlavním zdrojem pro určení vah pro nás byly preference návštěvníků, vyjádřené
v odpovědích na otázky při monitoringu turistů, dodatečným zdrojem pak naše
vlastní zkušenosti a získané poznatky o daném území.
Jsme si vědomi určitých nedostatků zvolených metod a v navazujících výzkumech se
více zaměříme mimo jiné právě na metodickou stránku celého problému.
Výsledky našeho výzkumu však považujeme za využitelné a užitečné pro
zkoumanou destinaci.
- 25 -
IGA VŠE 45/07
Informace o zkoumaném regionu
Výzkumným územím je Přírodní park Česká Kanada rozšířený o přilehlé turistické
spádové oblasti. Nadále budeme v textu používat označení „turistická oblast Česká
Kanada“, příp. „výzkumný region“, „výzkumná oblast“ či „výzkumné území“. Celá
oblast spadá do Jihočeské kraje, okresu Jindřichův Hradec. Vše je znázorněno na
následujících obrázcích.
Obr. č. 5 Umístění turistické destinace Česká Kanada v rámci republiky
Zdroj: vlastní úprava dle <www.zabrezsko.cz/wpimages/Mapa_CZ_big.png>
Obr. č. 6 Vyznačení turistické destinace Česká Kanada v rámci okresu
Zdroj: vlastní úprava dle <www2.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/t/070026EADB/$File/133130m5.gif>
- 26 -
IGA VŠE 45/07
Rozloha celého (bývalého) okresu Jindřichův Hradec je 1.943,69 km², počet obyvatel
činí 92.752 osob. Průměrná hustota zalidnění je tedy 47,8 obyvatel na 1 km². V okrese
Jindřichův Hradec je 106 obcí, z toho 13 měst a 1 městys. Ve městech žije 59,7% všech
obyvatel okresu.
Obr. č. 7 Výzkumné území
Zdroj: vlastní úprava dle <www.mapy.cz>
Z obrázku je patrné rozšíření zkoumané lokality přírodního parku o obce ležící na
jeho okraji (zejm. Slavonice, Český Rudolec, Markvarec, Kunžak, Horní Pěna, Nová
Bystřice), o turisticky významné oblasti přírodního parku, o podobné území kolem
rybníků Komorník a Ratmírovský, o rekreační rybník Pěněnský a západní část
Novobystřicka až po Peršlák (opět turisticky významná lokalita s podobnou
charakteristikou jako přírodní park).
Severozápadní část území tvoří Jindřichohradecká pahorkatina, která na jihozápadě
navazuje na třeboňskou pánev. Větší část oblasti pokrývá kopcovitá a zalesněná
Novobystřická vrchovina, která na severu navazuje na masív Českomoravské
- 27 -
IGA VŠE 45/07
vrchoviny. Do východní části zasahuje Dačická pahorkatina, která má ráz protáhlé
sníženiny. V podloží se nachází zejména tzv. landštejnská a číměřská žula. Nejvyšším
vrcholem České Kanady je Vysoký kámen nedaleko Kunžaku, který dosahuje
nadmořské výšky 738 m. Českou Kanadou prochází hlavní evropské rozvodí Labe Dunaj. Oblast odvodňují četné potoky, které napájejí rybníky, na něž je zejména
západní a severozápadní část oblasti velmi bohatá. Mezi nejdůležitější patří
Kačležský (176 ha), Krvavý (127 ha), Ratmírovský (78 ha), Osika (67 ha), Pěněnský
(60 ha) a Komorník (56 ha). Rybníky slouží především k chovu ryb, některé
i k závlahám a mnohé mají význam jako hnízdiště a shromaždiště vodního ptactva.
V létě se velká část z nich mění v oblíbená koupaliště. Území je z velké části
zalesněno, převažují hospodářské lesy s jehličnany (cca 90%). Podnebí je mírně
drsnějšího rázu. Právě pro početné vodní hladiny, rozsáhlé lesní komplexy a mírně
chladnější klima se tento region nazývá Českou Kanadou.
Rozloha výzkumného území je 368 km2, z toho Přírodní park Česká Kanada čítá 283
km2; 85 km2 tedy připadá na zbylé území mimo tento přírodní park. V rámci
přírodního parku Česká Kanada najdeme tyto chráněné oblasti:
-
přírodní rezervace Blanko (0,11 km2) a Skalák u Senotína (0,142 km2);
-
přírodní památky Rašeliniště Klenová (0,045 km2), Gebhárecký rybník (0,19
km2), Dědek u Slavonic (0,028 km2), Velký troubný (0,0816 km2), Rašeliniště
Mosty (0,029 km2), a Jalovce u Valtínova (0,005 km2);
-
národní přírodní památka Kaproun (0,029 km2).
Ve zbylém území se nacházejí následující chráněné oblasti:
-
přírodní rezervace Krvavý a Kačležský rybník (5,617 km2) a Hrádeček (0,1835
km2);
-
přírodní památky Jalovce u Kunžaku (0,0033 km2) a Rašeliniště u Suchdola
(0,0255km2).
Tato chráněná území tedy tvoří celkem 5,8293 km2.
Do výzkumného území dále svým výběžkem zasahuje východní část Přírodního
parku Homolka - Vojířov (cca 5 km2). Pouze necelých 70 km2 (19%) výzkumné oblasti
tedy nespadá pod žádný stupeň ochrany přírody a krajiny. Další chráněná území
(např. EVL) jsou však v návrzích.
Přírodní park Česká Kanada byl vyhlášen již v roce 1994, současné Nařízení
Jihočeského kraje č. 1/2004 je z 6. dubna 2004. V něm se uvádí, že „Posláním
přírodního parku je zachování přírodní, kulturní a historické charakteristiky daného území a
jeho ochrana před činností snižující jeho přírodní a estetickou hodnotu, při současném
vytváření podmínek pro únosné využití území zejména pro turistiku, rekreaci i únosnou
urbanizaci v rozsahu nezbytném pro rozvoj života v obcích.“ [32] Mezi omezení využití
území patří mimo jiné také zakládání či zřizování urbanisticky nevhodných staveb,
parkovišť, tábořišť, kempů a letních táborů trvalého charakteru.
V oblasti se nachází 11 obcí I. stupně a 2 obce II. stupně (obě jsou městy). Všech
třináct obcí má dohromady 52 částí, celkem tedy můžeme hovořit o 65 lokalitách.
Počet obyvatel v oblasti k 1. 1. 2007 činil 11.833. Z tohoto počtu žilo ve městech 5.112
- 28 -
IGA VŠE 45/07
obyvatel, což je 43% všech, nepočítaje v to části měst. Jednoduchým výpočtem
dostaneme také průměrnou hustotu zalidnění, která činí 32,15 obyvatel na km2.
Tab. č. 1 Vybrané souhrnné informace o zkoumaném regionu
Rozloha
368 km2
Počet obcí
Počet obyvatel
13 (z toho 2 města)
11.833
Průměrná hustota
zalidnění
32,15 obyv. / km2
Rozloha chráněných
území
Počet částí obcí
Počet obyvatel ve
městech
293,8 km2
52
5.112
Zdroj: vlastní zpracování
Pokusili jsme se také zařadit všechny výzkumné lokality do destinačních typů podle
následujících charakteristik destinační typů7:
•
Přírodní typ (turistika v ekologicky hodnotných oblastech, nástupní destinace
do chráněných oblastí)
•
Typ u vodních ploch (povodí řek a okolí vodních ploch, využívaných v rámci
vodácké turistiky, letní rekreace, sportovního rybaření, atp.)
•
Venkovský typ (vesnické památkové rezervace a zóny, ale zejména v rámci
pobytu na statku i řadové vesnice s dochovanou lidovou architekturou,
místními tradicemi a venkovským životním stylem, nenarušeným životním
prostředím a typickou kulturní krajinou)
•
Kulturně poznávací typ (historická jádra měst, zejména městské památkové
rezervace a zóny s unikátními panoramatickými pohledy, architektonickými
památkami, expozicemi a bohatým kulturním životem, popř. podmínkami
pro kongresový či veletržní cestovní ruch)
•
Historický (romantizující) typ (historické objekty - zámky, hrady, ruiny –
v zajímavém krajinném rámci)
•
Typ zimních sportů (především horská krajina s působivou scenerií, s terénem a klimatem vhodným pro zimní sporty)
•
Náboženský (poutní) typ (sakrální stavby a s nimi spojené poutní akce
přesahující místní význam, např. chrámy, kláštery, poustevny, křížové cesty,
kaple harmonizující s okolní krajinou, židovské hřbitovy)
•
Rekreační typ (příměstská poloha s příznivými podmínkami pro víkendový
cestovní ruch s výskytem chatových a trampských osad, rekreačních domků,
chat a chalup)
•
Příhraniční typ (poloha v blízkosti hraničních přechodů, často vyvolávající
i méně hodnotné, krátkodobě orientované formy cestovního ruchu či dokonce
formy společensky nežádoucího cestovního ruchu – nákupního, sexuálního,
atd.)
7
Výsledky předběžného průzkumu úrovně řízení cestovního ruchu na úrovni obcí. M. Pásková a kol. Dostupné z
<http://www.cestovni-ruch.cz/zakony/analyzamzp.doc>
- 29 -
IGA VŠE 45/07
•
Atrakční typ (komplexy uměle vytvořených atraktivit a služeb cestovního
ruchu - tematické parky, turistické komplexy, nákupní a zábavní komplexy)
a Lázeňský typ se v oblasti nevyskytují.
Je zřejmé, že se při zařazování do destinačních typů jedná o schematizaci a pro
účely výzkumu nezbytnou míru generalizace, neboť v reálu může obec představovat kombinaci více destinačních typů. Tuto skutečnost jsme částečně ošetřili tak, že
jsme obce zařadili do max. tří destinačních typů, z nichž jsme vybrali jeden
převažující. Tento fakt je třeba zohlednit i při vlastní interpretaci výsledků.
Z tabulky níže vidíme, že převažuje destinační typ venkovský a přírodní,
následován rekreačním. Dle hodnot Defertovy turistické funkce (viz str. 47), se
v České republice typ venkovský nachází nejčastěji v intervalu nevýrazné turistické
aktivity, typy přírodní a rekreační pak nejčastěji v intervalu významných středisek
cestovního ruchu a typ u vodních ploch spadá nejčastěji do intervalu převážně
turistických lokalit.
Tab. č. 2 Destinační typy obcí a jejich částí
Obec
Český Rudolec
Část obce
Horní Radíkov
Lipnice
Markvarec
Matějovec
Nová Ves
Nový Svět
Radíkov
Rožnov
Stoječín
St. M. p. Landštejnem
Přírodní
Dobrotín
Přírodní
Landštejn
Historický
Návary
Podlesí
Pomezí
Veclov
Vitíněves
Venkovský
Venkovský
Venkovský
Venkovský
Přírodní
Kulturně-poznávací
Přírodní
Příhraniční
Venkovský
Venkovský
Přírodní
Venkovský
Venkovský
Venkovský
Venkovský
Venkovský
Venkovský
Slavonice
Kadolec
Maříž
Stálkov
Vlastkovec
Číměř
Bílá
Dobrá Voda
Lhota
Nová Ves
Potočná
Sedlo
Nová Bystřice
- 30 -
Převažující typ
Přírodní
Venkovský
Venkovský
Venkovský
Venkovský
Přírodní
Venkovský
Venkovský
Přírodní
Venkovský
Kulturně-poznávací
Doplňkové typy
Historický, venkovský
Přírodní
Zimních sportů
Přírodní
Rekreační
Zimních sportů,
příhraniční
Kulturně-poznávací,
přírodní
Příhraniční
Venkovský
Přírodní
Příhraniční, zimních
sportů
IGA VŠE 45/07
Albeř
Artoleč
Blato
Hradiště
Hůrky
Klášter I
Klášter II
Klenová
Nový Vojířov
Ovčárna
Senotín
Skalka
Smrčná
Blažejov
Malý Ratmírov
Člunek
Kunějov
Lomy
Heřmaneč
Horní Pěna
Hospříz
Kačlehy
Kunžak
Strmilov
Střížovice
Kaproun
Mosty
Suchdol
Terezín
Valtínov
Zvůle
Leština
Budkov
Vlčice
Venkovský
Venkovský
U vodních ploch
Venkovský
Venkovský
Historický
Venkovský
Venkovský
Venkovský
Příhraniční
Venkovský
Venkovský
Venkovský
Venkovský
U vodních ploch
U vodních ploch
Rekreační
Venkovský
Venkovský
Rekreační
Venkovský
Venkovský
Přírodní
Venkovský
Venkovský
Venkovský
Venkovský
Venkovský
U vodních ploch
Venkovský
Rekreační
U vodních ploch
U vodních ploch
U vodních ploch
Venkovský
Zimních sportů
Náboženský
Přírodní
Rekreační
Venkovský
Zimních sportů
U vodních ploch
U vodních ploch
U vodních ploch
U vodních ploch
Venkovský
Jak ukazuje následující mapka klimatických regionů ČR, do námi zkoumané oblasti
zasahují klimatické regiony MT3, MT7, MT9 a částí CH7. Dle mapy ÚAP Jihočeského
kraje jde o MT3, MT4 a MT7.
Obr. č. 8 Klimatické regiony
Obr. č. 8a Klimatické regiony
Zdroj: www.ovocnarska-unie.cz/web/
web-sispo/klimreg/mapa.html
Zdroj: Územně analytické podklady Jč Kraje,
2007, <gis.kraj-jihocesky.cz>
- 31 -
IGA VŠE 45/07
Tyto klimatické regiony jsou charakterizovány:
MT3 – Krátké léto, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché, přechodné období
normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem. Zima normálně dlouhá, mírná až
mírně chladná, suchá až mírně suchá s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky.
MT7 - Normálně dlouhé, mírné, mírně suché léto, přechodné období krátké s mírným jarem a
mírně teplým podzimem. Zima normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s
krátkým trváním sněhové pokrývky.
MT9 - Dlouhé léto, teplé a suché až mírně suché, přechodné období krátké s mírným až mírně
teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima krátká, suchá a mírná, s krátkým trváním
sněhové pokrývky.
CH7 - Velmi krátké až krátké léto, mírně chladné a vlhké. Přechodné období dlouhé, mírně
chladné jaro a mírný podzim. Zima dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhou sněhovou
pokrývkou.
Následující obrázek představuje přehled silniční sítě zkoumaného regionu. Vidíme,
že zcela převažují silnice III. třídy (žlutohnědá barva) a dále místní komunikace (není
znázorněno). Z obrázku je také patrna oblast s minimálním pokrytí silnic.
Obr. č. 9 Silniční síť ve zkoumaném regionu
Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR <www.rsd.cz/sdb_intranet/sdb/img/kraje/kraj_jc.jpg>
- 32 -
IGA VŠE 45/07
Výzkumná oblast je poměrně hustě protkána sítí cyklotras a pěších tras. Počet
kilometrů značených turistických tras, vč. naučných tras, činí více než 226 km (vč. 8
km souběhů tras). Dominuje ale celková délka značených cyklotras, která činí 275
kilometrů (vč. 8 km souběhů dvou tras). V oblasti dále najdeme 39 km vyznačených
jezdeckých stezek (dalších cca 30 km bude vyznačeno do jara 2009) a více než 120
kilometrů více či méně udržovaných tras pro běžecké lyžování. Zjistili jsme také, že
více než 76% všech asfaltových silnic bez zákazu vjezdu motorových vozidel je
zároveň značenými cyklotrasami.
Hustota cyklotras činí tedy 0,75 km na 1 km2, hustota pěších tras 0,61 km na 1 km2 a
hustota lyžařských tras více než 0,32 km na 1 km2. Nejvíce tras je soustředěno
v trojúhelníku Nová Bystřice – Kunžak – Slavonice.
- 33 -
IGA VŠE 45/07
Potenciál zkoumaného regionu
Na budování image regionu a jeho významu pro cestovní ruch se podílí jeho
přírodní a kulturně-historický potenciál, který prakticky nelze přímo ovlivnit.
Podstatné je, aby se vhodným způsobem využil. Důležité je rozvíjet propagaci
regionu tak, aby tento potenciál lákal k návštěvě. K budování image a jeho významu
pro cestovní ruchu z velké části přispívají další faktory, které lze již poměrně dobře
přizpůsobovat potřebám destinace. Zde máme na mysli zejména nabídku kulturněspolečenských či jiných akcí, turistickou suprastrukturu, turistickou či všeobecnou
infrastrukturu. Pro získání konkrétní informace o těchto faktorech se provádí analýza
primární (přírodní a kulturně-historický potenciál) a následně sekundární
(infrastruktura, kulturní akce, jinak řečeno infrastrukturální vybavenost - ta je vázána
na primární nabídku, komunikační dostupnost - přístup do území a pobyt v něm)
nabídky cestovního ruchu.8
Oblast jsme z důvodu nerovnosti jednotlivých atraktivit v turistické destinaci
rozdělili do několika částí (viz „Metodika výzkumu“, str. 22). Rozčlenění by tak mělo
ukázat možný přírodní a historicko-kulturní potenciál pro jednotlivá území v České
Kanadě.
Obr. č. 10 Rozdělení výzkumné oblasti
Zdroj: Vlastní zpracování, mapový podklad Google maps dostupný z <maps.google.com>
8
Marketingová strategie města Poděbrady, 2005, dostupné z <www.strplan.mesto-podebrady.cz>
- 34 -
IGA VŠE 45/07
Jednotlivé oblasti lze charakterizovat takto:
Oblast č. 1 - Severozápad České Kanady
Území zvolených obcí se nachází na severozápadě zkoumaného regionu. Do této
oblasti jsme zařadili správní území obcí Blažejov, Člunek, Horní Pěna, Hospříz,
Kačlehy a Střížovice, a to především z důvodu jejich velikosti a podobnosti.
Oblast č. 2 - Kunžak
Druhá oblast zahrnuje celé správní území obce Kunžak a navíc obec Leštinu, která
je částí Strmilova, avšak svým umístěním již spadá k přírodnímu parku Česká
Kanada. Kromě toho Leština získává příjmy z rekreačních zařízení umístěních u
rybníka Komorník.
Oblast č. 3 - Olšany/Heřmaneč
Nejmenší z oblastí je okolí obcí Olšany, Heřmaneč a Jalovčí, v severovýchodní části
území. Velikost tohoto území byla zvolena záměrně, aby neomezovala oblast č. 2 a
aby tím bylo poukázáno na rozdílnost oblasti od jiných, neboť na první pohled se
zdá být téměř bez potenciálu.
Oblast č. 4 - Český Rudolec
Vymezení oblasti Český Rudolec nacházející se na východě turistické destinace
jsme ponechali dle správního území dané obce, včetně jeho příslušných částí.
Oblast č. 5 - Číměř
Pod oblast Číměř na západě regionu spadá podobně jako u Českého Rudolce pouze
správní území s částmi obce. Je to druhé území, u kterého se na první pohled jeví
potenciál jako nižší než u ostatních oblastí.
Oblast č. 6 - Nová Bystřice
Správní území Nové Bystřice můžeme najít na jihozápadě a ve střední části
zkoumaného regionu. Vzhledem k velikosti oblasti jsme přistoupili k jejímu
rozdělení na dvě stejně velké části – Nová Bystřice a Severovýchod Nové Bystřice.
Oblast Nová Bystřice je v severní části, kromě území Číměře, ohraničena také
rybníkem Osika, obcí Klášter II. a plynule tak přechází do následující oblasti.
Oblast č. 7 - Severovýchod Nové Bystřice
Tato druhá část osamostatněného území Nové Bystřice se rozkládá
severovýchodně od Nové Bystřice ve středu území. Svými hranicemi se kromě
dvou oblastí (Slavonice, Heřmaneč/Olšany) dotýká všech dalších území.
Oblast č. 8 - Staré město pod Landštejnem
Okolí Starého města pod Landštejnem v jihovýchodní části destinace je opět
ponecháno podle hranic správního území obce.
Oblast č. 9 - Slavonice
Stejně jako řada jiných stanovených území pro průzkum potenciálu cestovního
ruchu v dané turistické destinaci, je oblast Slavonic stanovena podle správního
území. Město Slavonice je nejvýchodnějším bodem celého výzkumného území.
Podle jednotlivých složek subsystémů, zmíněných na str. 11 a násl., jsme konkrétní
místa v daném území zařadili do potenciálních stupňů a poté do potenciálních zón.
- 35 -
IGA VŠE 45/07
Jednotlivé přírodní složky jsou označeny malými písmeny (a – n), kulturní složky
naopak písmeny velkými (A – J). Tato litera bude použita i ve výsledných tabulkách
hodnocení potenciálu cestovního ruchu.
Jak již bylo řečeno, existují 3 intenzitní stupně potenciálu – základní (1), zvýšená (2)
či vysoká (3) úroveň podmínek v dané oblasti. Nejsou-li pro některou složku
v oblasti podmínky, lze je označit stupněm nula (0).
Číměř
Nová Bystřice
Severovýchod Nové Bystřice
Staré Město pod Landštejnem
Slavonice
Číslo oblasti
Český Rudolec
Složka potenciálu
cestovního ruchu
Olšany/Heřmaneč
/
Kunžak
Oblast
Severozápad České Kanady
Tab. č. 3 Vyjádření intenzitních stupňů přírodního a kulturního potenciálu
1
2
3
4
5
6
7
8
9
2
3
2
2
1
2
1
1
3
1
3
2
2
0
1
2
3
3
3
3
1
2
1
2
3
3
3
0
0
0
1
0
1
0
0
0
1
2
0
3
1
3
1
3
3
3
3
0
1
0
3
2
0
2
1
3
2
3
1
1
2
3
3
3
2
0
0
1
2
2
1
1
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
1
0
0
1
Potenciál přírodního subsystému
(a) Přírodní
pozoruhodnosti
(b) Vhodnost krajiny pro
pěší turistiku
(c) Vhodnost krajiny pro
cykloturistiku
(d) Vhodnost krajiny pro
sjezdové zimní sporty
(e) Vhodnost krajiny pro
lyžařskou turistiku
(f) Vhodnost krajiny pro
rekreaci u vody
(g) Vhodnost krajiny pro
rekreaci typu lesy/hory
(h) Vhodnost krajiny pro
venkovskou turistiku
(i) Vhodnost krajiny pro
vodní turistiku
(j) Vhodnost krajiny pro
horolezectví
(k) Vhodnost krajiny pro
závěsné létání
(l) Vhodnost krajiny pro
sportovní myslivost
(m) Vhodnost krajiny
pro sportovní rybolov
- 36 -
IGA VŠE 45/07
(n) Vhodnost krajiny pro
pozorování vodních
ptáků
2
0
0
0
0
0
0
0
0
Potenciál kulturního subsystému
(A) Kulturně historické
památky a soubory
1
1
1
2
0
3
2
3
3
(B) Skanzeny a muzea
0
0
0
0
0
1
2
0
3
(C) Lázeňská funkce
0
0
0
0
0
0
0
0
0
(D) Kongresy a
konference
0
0
0
0
0
0
0
0
1
(E) Kulturní akce
1
1
0
0
0
1
0
2
3
(F) Sportovní akce
1
0
0
0
0
2
0
0
2
(G) Církevní akce
0
0
0
0
0
1
0
0
1
(H) Veletrhy a tematické
trhy
0
0
0
0
0
1
0
1
2
(I) Místní produkty
0
0
0
0
0
0
0
0
3
(J) Příhraniční specifika
1
1
0
0
0
3
1
2
3
Jednotlivým složkám subsystémů následně přiřadíme různé váhové koeficienty,
neboť různé dílčí složky nemají v celkovém potenciálu stejný význam. Některé
hledisko bývá turisty přijímáno jako důležitější než jiné (např. preference
cykloturistiky před horolezectvím apod.). Proto je bodové ohodnocení v následující
tabulce o tyto koeficienty upraveno.
Při volbě konkrétních váhových koeficientů jsme vycházeli z výsledků monitoringu
návštěvníků, ve kterém návštěvníci mimo jiné uváděli své preference ohledně
jednotlivých aktivit v turistické destinaci. Zbylé koeficienty jsme určili expertním
způsobem na základě dosavadních zkušeností a znalostí a odhadem podle
předchozích koeficientů. Váhové koeficienty vycházejí z grafu provozovaných aktivit
v regionu (str. 59).
Dostupná vyčíslení preferencí byla přejata a převedena na koeficienty. Např.
cykloturistika se pohybuje téměř na 50% (přesně 45,4%), proto byl koeficient pro
složku „Vhodnost krajiny pro cykloturistiku“ zvolen ve výši 1,5. Tímto číslem pak
jsou vynásobeny již stanovené intenzitní stupně potenciálu. Konkrétní stanovené
koeficienty pro jednotlivé složky přírodního a kulturního potenciálu jsou vyčísleny
v následujících dvou tabulkách.
- 37 -
IGA VŠE 45/07
Tab. č. 4 Stanovené váhové koeficienty pro přírodní složky potenciálu
Přírodní
složka
Koeficient
(a)
(b)
(c)
(d)
(e)
(f)
(g)
(h)
(i)
(j)
(k)
(l)
(m)
(n)
1,4
1,5
1,5
1,0
1,3
1,4
1,3
1,3
1,0
1,0
1,0
1,0
1,1
1,0
Zdroj: Vlastní zpracování
Tab. č. 5 Stanovené váhové koeficienty pro kulturní složky potenciálu
Kulturní
složka
Koeficient
(A)
(B)
(C)
(D)
(E)
(F)
(G)
(H)
(I)
(J)
1,6
1,6
1,0
1,0
1,1
1,0
1,1
1,1
1,1
1,2
V další tabulce, v níž jsou hodnoty přepočítány dílčími koeficienty, je vytvořen ještě
jeden nový sloupec s názvem „Česká Kanada celkem“ (součty bodů za jednotlivé
oblasti). Jeho cílem je určit potenciál jednotlivých složek subsystémů za všechny
oblasti dohromady a stanovit v jejich souhrnu celkový potenciál za zkoumanou
turistickou destinaci Česká Kanada. Z úhrnu pak lze ve zvolených oblastech podle
procentuálního vyjádření stanovit zóny potenciálu cestovního ruchu.
Nová Bystřice
Sev.-východ Nové Bystřice
Staré město pod Landštejnem
Slavonice
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Česká Kanada celkem
Číměř
Číslo oblasti
Český Rudolec
Složka
potenciálu
cestovního
ruchu
Olšany/Heřmaneč
/
Kunžak
Oblast
Sev.-západ České Kanady
Tab. č. 6 Vyjádření intenzitních stupňů upravených o váhové koeficienty
Potenciál přírodního subsystému
(a) Přírodní
pozoruhodnosti
(b) Vhodnost
krajiny pro pěší
a horskou
turistiku
(c) Vhodnost
krajiny pro
cykloturistiku
(d) Vhodnost
krajiny pro
sjezdové zimní
sporty
- 38 -
2,8
4,2
2,8
2,8
1,4
2,8
1,4
1,4
4,2
23,8
1,5
4,5
3,0
3,0
0,0
1,5
3,0
4,5
4,5
25,5
4,5
4,5
1,5
3,0
1,5
3,0
4,5
4,5
4,5
31,5
0,0
0,0
0,0
1,0
0,0
1,0
0,0
0,0
0,0
2,0
IGA VŠE 45/07
(e) Vhodnost
krajiny pro
lyžařskou
turistiku
(f) Vhodnost
krajiny pro
rekreaci u vody
(g) Vhodnost
krajiny pro
rekreaci typu
lesy/hory
(h) Vhodnost
krajiny pro
venkovskou
turistiku
(i) Vhodnost
krajiny pro
vodní turistiku
(j) Vhodnost
krajiny pro
horolezectví
(k) Vhodnost
krajiny pro
závěsné létání
(l) Vhodnost
krajiny pro
sportovní
myslivost
(m) Vhodnost
krajiny pro
sportovní
rybolov
(n) Vhodnost
krajiny pro
pozorování
vodních ptáků
Celkový
přírodní
potenciál
1,3
2,6
0,0
3,9
1,3
3,9
1,3
3,9
3,9
22,1
4,2
4,2
0,0
1,4
0,0
4,2
2,8
0,0
2,8
19,6
1,3
3,9
2,6
3,9
1,3
1,3
2,6
3,9
3,9
24,7
3,9
2,6
0,0
0,0
1,3
2,6
2,6
1,3
1,3
15,6
1,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
1,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
1,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
1,0
1,1
0,0
0,0
0,0
0,0
1,1
0,0
0,0
1,1
3,3
2,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
2,0
23,6
26,5
9,9
20,0
6,8
21,4
18,2
19,5
26,2
172,1
Potenciál kulturního subsystému
(A) Kulturně
historické
památky a
soubory
(B) Skanzeny a
muzea
(C) Lázeňská
funkce
(D) Kongresy a
konference
1,6
1,6
1,6
3,2
0,0
4,8
3,2
4,8
4,8
25,6
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
1,6
3,2
0,0
4,8
9,6
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
1,0
1,0
- 39 -
IGA VŠE 45/07
(E) Kulturní akce
(F) Sportovní
akce
(G) Církevní
akce
(H) Veletrhy a
tematické trhy
(I) Místní
produkty
(J) Příhraniční
specifika
Celkový kulturní
potenciál
Celkový
potenciál
1,1
1,1
0,0
0,0
0,0
1,1
0,0
2,2
3,3
8,8
1,0
0,0
0,0
0,0
0,0
2,0
0,0
0,0
2,0
5,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
1,1
0,0
0,0
1,1
2,2
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
1,1
0,0
1,1
2,2
4,4
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
3,3
3,3
1,2
1,2
0,0
0,0
0,0
3,6
1,2
2,4
3,6
13,2
4,9
3,9
1,6
3,2
0,0
15,3
7,6
10,5
26,1
73,1
28,5
30,4
11,5
23,2
6,8
36,7
25,8
30,0
52,3
245,2
Konečné rozložení hodnot potenciálu cestovního ruchu ve zkoumané oblasti je
rozvrženo do šesti zón podle procentuálních intervalů. Zóny jsou vymezeny na
základě dříve zmíněného výzkumu týkajícího se předpokladů cestovního ruchu
podle území jednotlivých obcí České republiky, kterým se zabýval Ústav územního
rozvoje v roce 2001.
Intervaly zón jsou, na rozdíl od zmíněného výzkumu, převedeny z absolutních
hodnot do hodnot relativních, a to především z důvodu dodržení stejné metodiky
výpočtu a vyvarování se případných rozdílů v určení jednotlivých zón. Jejich
rozdělení je součástí další tabulky
Tab. č. 7 Zóny potenciálu cestovního ruchu
Procentuální škála
0%
0,1 – 10%
10,1 – 20%
20,1 – 50%
50,1 – 90%
nad 90%
Zóny potenciálu
bez potenciálu
základní potenciál
zvýšený potenciál
vysoký potenciál
velmi vysoký potenciál
výjimečný potenciál
Z důvodu relativního vyjádření potenciálu je nezbytné výsledky vyjádřené
v absolutních hodnotách převést na procenta. Procentuální vyčíslení potenciálu
cestovního ruchu v daných oblastech či poměrné vyjádření složek subsystémů je
odvozeno z maximálního možného dosaženého počtu bodů za jednotlivé řádky či
sloupce. Stejným způsobem je stanovena hodnota potenciálu celé turistické
destinace. Ukázka výpočtu procentuálních hodnot je v příloze č. 1.
Jednotlivá území a jejich celkový potenciál (přírodní i kulturní) jsou součástí
následující tabulky, z níž je patrná určitá nejednotnost potenciálu České Kanady.
- 40 -
IGA VŠE 45/07
Tab. č. 8 Celkový potenciál jednotlivých oblastí
Oblast
1
Potenciál
33,2
(v %)
2
3
4
5
6
7
8
9
35,4
13,4
27,0
7,9
42,7
30,0
35,0
61,0
31,8
Po zařazení oblastí do jednotlivých zón můžeme vidět, že žádné z těchto vybraných
území nevykazuje nulový potenciál. Základního potenciálu dosahuje pouze jedna
oblast – okolí obce Číměře (7,9%). Zvýšený potenciál má okolí obcí Olšany/Heřmaneč (13,4%). Zóna vysokého potenciálu je v České Kanadě nejpočetnější. Řadí se do ní
celkem šest oblastí a jejich hodnota je tvořena především značným přírodním
potenciálem často doplněným o zvýšenou či vysokou úroveň kulturního
subsystému.
Velmi vysoký potenciál v turistické destinaci se objevuje na jediném území – v okolí
Slavonic. Zde se projevuje silné zastoupení jak přírodní, tak i kulturní složky
potenciálu. Vše je znázorněno i na následující mapce.
Obr. č. 11 Vyznačení jednotlivých zón potenciálu cestovního ruchu
Zdroj: Vlastní zpracování, mapový podklad Google maps dostupný z WWW <maps.google.com>
- 41 -
IGA VŠE 45/07
Průměrná hodnota za všechny oblasti činí 31,8%, což představuje vysoký potenciál
zkoumané turistické destinace České Kanady.
Pro úplnost interpretace výsledků průzkumu je potřeba analyzovat i oba subsystémy
potenciálu cestovního ruchu odděleně. V následujících dvou tabulkách jsou
znázorněny jak výsledky za jednotlivé přírodní složky, tak i za zvolené oblasti.
Tab. č. 9 Přírodní složky potenciálu cestovního ruchu v České Kanadě
Přírodní
(a) (b) (c)
složka
Potenciál
63,0 63,0 77,8
(v %)
(d)
7,4
(e)
(f)
(g)
(h)
(i)
(j)
(k)
(l)
(m)
(n)
63,0 51,9 70,4 44,4
3,7
0,0
0,0
3,7
11,1
7,4
Z tabulky potenciálu jednotlivých složek přírodního subsystému lze vyčíst
především vysokou vhodnost krajiny České Kanady pro cykloturistiku (77,8%), dále
vhodnost pro rekreaci typu lesy/hory, která do určité míry souvisí s další důležitou
složkou vhodnosti krajiny pro pěší turistiku. Velmi vysoký potenciál vykazují i
složky typu přírodních pozoruhodností, vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku a
v neposlední řadě i vzhledem k vysokému počtu rekreačních vodních ploch
vhodnost pro rekreaci u vody.
Vysoký potenciál se objevuje např. u venkovské turistiky. Naopak turistická
destinace vykazuje nulový potenciál pro horolezectví a závěsné létání.
Tab. č. 10 Přírodní potenciál za jednotlivé oblasti
Oblast
1
Potenciál
46,8
(v %)
2
3
4
5
6
7
8
9
52,6
19,6
39,7
13,5
42,5
36,1
38,7
52,0
37,9
V souhrnu přírodních složek je na tom nejlépe oblast Kunžaku (52,6%) následovaná
oblastí Slavonic (52%), především díky různým přírodním pozoruhodnostem,
možnostem pěší turistiky, cykloturistiky, lyžařské turistiky a díky vhodnosti pro
rekreaci typu lesy/hory. U dalších oblastí se vyskytuje buď zvýšený potenciál
(Olšany/Heřmaneč, Číměř), nebo vysoký potenciál (zbylá území České Kanady).
Turistická destinace má jako celek hodnotu 37,9%, což ji z hlediska přírodního
subsystému řadí opět do zóny vysokého potenciálu.
Obdobně je na tom Česká Kanada i z hlediska kulturního subsystému, kde jeho
hodnota činí 22,9% (vysoký potenciál). Z výše uvedených údajů v tabulkách je však
zřejmé, že v turistické destinaci převažuje spíše přírodní subsystém potenciálu.
Jednotlivé hodnoty pro kulturní složky a pro oblasti jsou opět součástí následujících
tabulek.
- 42 -
IGA VŠE 45/07
Tab. č. 11 Kulturní složky potenciálu cestovního ruchu v České Kanadě
Kulturní
složka
Potenciál
(v %)
(A)
(B)
(C)
(D)
(E)
(F)
(G)
(H)
(I)
(J)
59,3
22,2
0,0
3,7
29,6
18,5
7,4
14,8
11,1
40,7
Z tabulky jednotlivých kulturních složek lze pozorovat nejvyšší důležitost kulturně
historických památek a souborů (59,3%), především v oblastech Nové Bystřice,
Starého města pod Landštejnem a Slavonic. Složka lázeňská funkce se nevyskytuje
ani v jednom z daných území. Zajímavým bodem jsou např. příhraniční specifika
(40,7%), která znamenají určitý příliv zahraničních návštěvníků a tím i možnost
zlepšení ekonomické situace regionu.
Tab. č. 12 Kulturní potenciál za jednotlivé oblasti
Oblast
1
Potenciál
13,8
(v %)
2
3
4
5
6
7
8
9
11,0
4,5
9,0
0,0
43,2
21,5
29,7
73,7
22,9
Z oblastí má nejvyšší potenciál opět okolí Slavonic (73,7%), naopak zcela bez
kulturního potenciálu zůstává okolí Číměře.
Jednotlivé rozdíly mezi přírodním a kulturním potenciálem jednotlivých oblastí
České Kanady jsou znázorněny v následujícím grafu.
Graf č. 1 Porovnání přírodního a kulturního potenciálu v České Kanadě
Porovnání přírodního a kulturního potenciálu za
jednotlivé oblasti České Kanady
Přírodní potenciál
Kulturní potenciál
80,0%
70,0%
60,0%
50,0%
40,0%
30,0%
20,0%
10,0%
0,0%
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Oblasti
- 43 -
IGA VŠE 45/07
Z grafu jsou patrné velké rozdíly mezi přírodním a kulturním potenciálem
jednotlivých zvolených oblastí. Nejvyrovnanější zůstává především Oblast č. 6 –
Nová Bystřice a Oblast č. 8 – Staré město pod Landštejnem. Ve zbylých oblastech,
kromě Oblasti č. 9 – Slavonice, pak převládá přírodní potenciál nad kulturním.
Shrnutí výzkumu potenciálu
Výzkum potvrdil, že zkoumaná oblast má dostatečný potenciál pro rozvoj
cestovního ruchu. Ukázal také, že jde především o potenciál přírodní a v jeho rámci
zejména o aktivity typu pěší turistika, cykloturistika, v případě dobrých sněhových
podmínek lyžařská turistika a o rekreaci typu lesy a místy také rekreaci u vody. To se
shoduje s aktivitami, které návštěvníci nejčastěji v regionu provozují.
Horší situace je s kulturní složkou potenciálu, kde jednoznačně nejvyšších hodnot
dosahují kulturně-historické památky a příhraniční specifika, ostatní složky mají
mnohem nižší zastoupení, které se ještě umocňuje v období mimo sezóny. Tato
skutečnost koresponduje i s relativně častým názorem návštěvníků na nedostatečné
množství vhodných kulturních akcí v regionu. Zde se ovšem mimo jiné projevuje
onen známý začarovaný kruh: při nižším počtu možných návštěvníků se nabízejícím
subjektům nevyplatí nabízet či pořádat akce, které nemají zaručenou dostatečnou
návratnost. To ovšem není problém pouze zkoumaného území.
Výsledky našeho výzkumu potenciálu tak blízce korespondují s výsledky projektu
Ústavu územního rozvoje „Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území České
republiky“ (viz str. 15), ač podle našich výpočtů jsou hodnoty potenciálu mírně nižší.
Ohrožujícím faktorem pro rozvoj cestovního ruchu zde může být právě
jednotvárnější nabídka regionu, jehož potenciál je více jednostranně zaměřený, jako
je tomu v tomto případě. Jistou možností je hledat nové aktivity, které jsou spojené
právě se složkami potenciálu, kterým území disponuje. Naopak snaha o nabídku
aktivit, pro kterou není v oblasti dostatečný odpovídající potenciál, může vést kromě
konfliktu s ochranou přírody a se zájmy místních obyvatel také ke ztrátě investic,
neefektivnímu hospodaření s veřejnými prostředky i ke ztrátě iluzí a ochotě věnovat
se dále rozvoji regionu, resp. cestovního ruchu.
Metodika výzkumu se ukázala jako použitelná a vhodná pro získání validních
výsledků. Pro eliminaci subjektivního pohledu na jednotlivé složky potenciálu je
vhodné zapojit do hodnocení více osob (cca 3 až 5). Polemika k použité metodě je
uvedena na straně 25.
- 44 -
IGA VŠE 45/07
Výpočty ukazatelů
Před samotným výpočtem ukazatelů je třeba získat či vypočítat hodnoty, se kterými
budeme dále pracovat. Jde zejména o počet lůžek, počet návštěvníků, počet obyvatel,
rozlohu oblasti a obsazenost lůžek.
Počet obyvatel
Byl získán od jednotlivých obcí a je platný k roku 2007. Změny v řádu jednotek se
nijak ve výpočtech neprojeví, proto je možné brát toto číslo jako přesné.
Počet obyvatel v oblasti pO = 11.833
Počet lůžek
Údaj o počtu lůžek byl získám z údajů od ubytovatelů a z informačních středisek
s platností k 31. 12. 2007. Nezahrnuje letní dětské tábory a neevidovanou ubytovací
kapacitu. Přes tato omezení je možné s touto hodnotou dále pracovat bez hrozby
nevalidity výsledků.
Hrubý počet lůžek celkem
pLs = 9.390
Obdobně lze určit hrubý počet lůžek mimo sezónu (tedy v období říjen až duben).
Hrubý počet lůžek mimo sezónu pLm = 2.185
Podrobnější rozložení počtu lůžek v oblasti je uvedeno v příloze č. 6.
Počet návštěvníků
Jde o nejkomplikovanější hodnotu, kterou jsme se rozhodli odvodit z počtu
návštěvníků hradu Landštejna za rok 2007. Od března do října hrad navštívilo
celkem 49.237 osob. Expertním odhadem určíme, že hrad navštívilo 65% všech
turistů, kteří navštívili zkoumanou oblast. Tímto způsobem nám vyjde hodnota
počtu turistů v oblasti 75.750.
Celkový počet turistů
pT = 75.750
Expertním odhadem také určíme počet jednodenních a vícedenních návštěvníků.
Údaje z monitoringu nelze pro takto konstruovaný výpočet přímo použít, neboť
Landštejn navštíví více jednodenních návštěvníků, než je tomu v případě celé oblasti.
Proto na základě získaných znalostí (údajů z monitoringu a z pozorování) určíme, že
podíl jednodenních návštěvníků oblasti je v případě návštěvníků Landštejna 43,5%
(tak odpovědělo 10 z 23 dotazovaných návštěvníků Landštejna). Tímto způsobem
nám vyjde, že 27.819 osoby, které navštívily Landštejn, také v oblasti strávily více než
jeden den, zatímco 21.418 osob navštívilo oblast pouze na jeden den. Na zbylý počet
turistů v oblasti (26.513, tedy 75750-49237) použijeme poměr jednodenních a
vícedenních turistů získaný z monitoringu návštěvníků. Z něj vyplynulo, že 18,4%
návštěvníků oblasti je jednodenních: 26513 * 0,184 = 4.879 jednodenních návštěvníků
a tedy 21.634 turistů vícedenních. Nyní již můžeme zkonstruovat počty návštěvníků:
Počet jednodenních návštěvníků pTj = 26.297
Počet vícedenních návštěvníků pTv = 49.453
Podíl jednodenních návštěvníků (pTj/pT)*100 = 34,7%
- 45 -
IGA VŠE 45/07
Podíl vícedenních návštěvníků (pTv/pT)*100 = 65,3%
Tyto výpočty je však nutné brát s rezervou, neboť nejsou k dispozici přesnější data.
Uvedený výpočet se však řešitelskému týmu z možných variant jeví jako nejbližší
realitě.
Obdobným výpočtem bychom mohli zjistit počet turistů v hlavní sezóně, od května
do konce září. V tomto období navštívilo hrad Landštejn 45.401 osob. Přepočty by
nám vyšlo, že zkoumanou oblast navštívilo celkem 69.848 osob, z toho 24.291
jednodenních návštěvníků a 45.557 vícedenních.
Počet přenocování
I tuto hodnotu lze pouze odhadovat na základě údajů z monitoringu návštěvníků a
bližších údajů od 3 obcí. Z monitoringu vychází, že 27,8% návštěvníků stráví
v oblasti 1-2 noci, 45,2% stráví v oblasti 3-7 nocí a 8,6% více než 7 nocí. Jelikož máme
k dispozici pouze intervaly, expertním odhadem určíme, že přenocující na 1-2 noci
průměrně přenocovali 1,5 noci, ubytovaní na 3-7 nocí v průměru 7 nocí, tedy týden, a
ubytovaní na více než 7 nocí v průměru 10 nocí.
•
27,8% všech dotazovaných zůstává na 1-2 noci
•
45,2% všech dotazovaných zůstává na 3-7 nocí
•
8,6% všech dotazovaných zůstává více než 7 nocí
•
18,4% všech dotazovaných zde vůbec nenocuje
Provedeme přepočet tak, abychom vzali v úvahu pouze turisty, kteří přenocují
(81,6% všech):
•
27,8% -> 34,1%
•
45,2% -> 55,3%
•
8,6%
-> 10,6%
Poté již můžeme vypočítat průměrný počet přenocování:
X = 1,5 * (0,341 * X) + 7 * (0,553 * X) + 10 * (0,106 * X) = Y
0,5115 * X + 3,871 * X + 1,06 * X = Y
5,4425 * X = Y
kde X = počet turistů a Y = počet přenocování v dané lokalitě
Z tohoto výpočtu dostaneme průměrnou hodnotu 5,44 přenocování na jednoho
turistu, který v oblasti přespí. Nyní již můžeme vypočítat počet přenocování:
Celkový počet přenocování pP = 5,44 * 49453 = 269.025
Obsazenost lůžek
Tuto hodnotu lze opět díky neexistenci přesných údajů pouze odvozovat od
průměrných hodnot za Jihočeský kraj dle údajů Českého statistického úřadu. Ta však
zahrnují pouze hotely a podobná ubytovací zařízení a také se jedná o průměr za celý
kraj, který nemusí odpovídat charakteru destinace. Použití těchto čísel k výpočtům
považujeme za zavádějící, proto dále uvádíme pouze zjištěné hodnoty, ale nijak
s nimi nepočítáme.
- 46 -
IGA VŠE 45/07
Tab. č. 13 Využití lůžek u hotelů a podobných ubytovacích zařízení v Jihočeském
kraji za rok 2007
Hrubé využití lůžek
23,8
Čisté využití lůžek
26,0
Čisté využití pokojů
30,9
Zdroj: Český statistický úřad
Během výzkumu se potvrdila dominance letní sezóny; jak vyplynulo z pozorování a
z dotazování při výzkumu, v rámci této sezóny (tzn. květen – konec září) se jedná
především o termín od konce června do začátku září. Záleží však také na počasí,
které ovlivňuje návštěvnost a dobu pobytu zejména v měsících mimo letní prázdniny
(květen, červen a září).
Nyní přikročíme k výpočtům jednotlivých ukazatelů. Všechny tyto ukazatele
bychom mohli zařadit do skupiny ukazatelů sociálně-kulturních vlivů cestovního
ruchu.
1) Defertova turistická funkce
Používá se jako ukazatel intenzity turistické aktivity v destinaci. Vypočítá se podle
vzorce
Tf = (počet lůžek / počet obyvatel) * 100
a může nabývat těchto hodnot
Tf < 4
téměř žádná turistická aktivita (v tomto intervalu se žádný
destinační typ v České republice nenachází);
Tf = 4 – 10
nevýrazná turistická aktivita nebo je funkce cestovního ruchu
rozpuštěna v ostatních funkcích destinace (v tomto intervalu se v České republice
nacházejí především kulturní a venkovský destinační typ);
Tf = 10 – 40
destinace s významnou, avšak ne převažující funkcí cestovního
ruchu (v tomto intervalu se nejčastěji nacházejí historický, náboženský/poutní a
atrakční destinační typy);
Tf = 40 – 100
převážně turistická destinace (v tomto intervalu se nacházejí
zejména destinační typy u vodních ploch);
Tf = 100 – 500 významná destinace cestovního ruchu (v tomto intervalu se
nacházejí rekreační, příhraniční, přírodní, lázeňský a zimní destinační typ);
Tf > 500
hyperturistická destinace.
Nejprve vypočítáme tento ukazatel za celkový počet lůžek:
Tf = (pLs / pO)*100 = (9390/11833)*100 = 79,35
Zkoumaná oblast je tedy převážně turistickou destinací.
Vzhledem k velké sezónnosti je vhodné vypočítat tento ukazatel také za období
mimo hlavní sezónu:
Tf = (pLm / pO)*100 = (2185/11833)*100 = 18,47
- 47 -
IGA VŠE 45/07
Zde již oblast spadá do destinace s významnou, avšak ne převažující funkcí
cestovního ruchu. Výsledek leží navíc blízko spodní hranice intervalu. Je vidět, že
mimo hlavní sezónu není v této oblasti turistický ruch příliš rozvinut.
Modifikace defertovy turistické funkce
Vypočítat můžeme ještě další obdobné ukazatele, které nám doplní obrázek o
zkoumané oblasti.
Tl = průměrný počet lůžek na 1 km2 9390/368 = 25,58
Tlm = průměrný počet lůžek na 1 km2 mimo sezónu 2185/368 = 5,94
Výše uvedené hodnoty nám ukazují, že mimo sezónu je nabídka ubytovacích kapacit
v oblasti přibližně 5x nižší, než v hlavní sezóně.
Obdobně by bylo možné vypočítat ukazatele za obec či správní obvod obce. Také
v našem případě nejsou lůžka rozmístěna rovnoměrně a tak by pro jednotlivá území
v rámci celé oblasti byly hodnoty rozdílné. Funkce však nepřihlíží k míře využití
lůžkové kapacity ani k výletníkům, proto je jeho vypovídací schopnost zkreslená.
2) Míra turistické penetrace
Tento ukazatel nám dává přehled o intenzitě turistického ruchu v lokalitě. Vypočítá
se jako počet dní v roce strávených turisty v destinaci ku počtu dní v roce strávených
residenty. Je stanoven jako součin průměrné délky pobytu (resp. průměrného počtu
přenocování), počtu turistů a čísla 100, vše děleno počtem rezidentů vynásobených
číslem 365 (počtem dní strávených v destinaci místními obyvateli – při přesném
výpočtu by měl být tento člen zkorigován o počet dní, který stráví rezidenti mimo
destinaci; v našem případě však tyto údaje nemáme k dispozici).
TP = ((5,44*49453) + (1*26297))* 100 / (11833*365)
TP = 29532200 / 4319045 = 6,84
Modifikovaným ukazatelem je intenzita cestovního ruchu, který vypočítáme jako
poměr mezi počtem přenocujících turistů a počtem obyvatel destinace.
TI = 49453 / 11833 = 4,18
Tento ukazatel lze vyjádřit také jako míru turistické intenzity, která se vypočítá jako
podíl počtu turistů a počtu rezidentů, vše vynásobeno 100.
TIr = (75750 / 11833) * 100
TIr = 640,16
Dalším modifikovaným ukazatelem intenzity cestovního ruchu v destinaci je hustota
výskytu turistů. Poměřuje celkový počet dní strávených za rok v destinaci turisty s
plochou dané destinace, výsledná hodnota se přepočítává na jeden den. Vypočítá se
- 48 -
IGA VŠE 45/07
jako součin průměrné délky pobytu a počtu turistů, vše děleno plochou dané
destinace (v km2, v ha) a číslem 365.
TD = (5,44*49453) + (1*26297) / (368*365)
TD = 295322 / 134320 = 2,19
Výsledek znamená, že v celoročním průměru jsou v destinaci denně 2,2 turisté na
1 km2. Toto číslo můžeme porovnat s číslem za hlavní sezónu (květen – září):
TDs = 5,44*45557 + 1*24291 / (368 * 150)
TDs = 272121 / 55200 = 4,93
V sezóně (květen – září) by tedy v destinaci pobývalo denně průměrně téměř
5 turistů na 1 km2, tedy více něž dvojnásobek oproti celoročnímu průměru. Toto číslo
se nám však, na základě pozorování během výzkumu, jeví jako poddimenzované a
máme za to, že v reálu bude vyšší.
Pro vyjádření intenzity cestovního ruchu by bylo třeba sledovat přesnější počet
návštěvníků, problémem je však způsob získávání údajů o jejich počtech.
Modifikovaným ukazatelem je tzv. „mez pohody“, který udává míru vzájemného
rušení se mezi návštěvníky v rámci cestovního ruchu. To lze zjišťovat např. formou
dotazníků. Je zřejmé, že by se tyto meze lišily pro různé segmenty návštěvníků,
avšak bylo by možné jakousi obecnou mez empiricky odvodit.
Srovnejme tyto výsledky s hodnotami průměrného počtu lůžek na km2. To nám
znázorňuje následující tabulka.
Tab. č. 14 Srovnání průměrné hustoty výskytu turistů a průměrného počtu lůžek
Průměrný počet lůžek na 1
km2
Hustota výskytu turistů na 1
km2
Celoročně
V mimo sezóně
25,58
5,94
4,93
2,19
Z tohoto porovnání nám vychází velký převis počtu lůžek v celoročním průměru, a
tím i v sezóně, nad počtem turistů; navíc jsou zde započítáni i ti návštěvníci, kteří
v regionu nepřespí. Takto však nelze výsledek interpretovat. Jelikož se jedná o
složené ukazatele, jejichž složky jsou pouze expertně odvozeny, může při výpočtu
dojít k poměrně velké deformaci výsledku oproti reálné situaci v destinaci. Zde se
opět jednoznačně projevuje nedostupnost potřebných dat.
3) Koncentrační index
Tento ukazatel se vypočte jako podíl tří hlavních zdrojových zemí na celkovém počtu
přenocování v destinaci. Vzhledem k počtu respondentů, zejména zahraničních,
- 49 -
IGA VŠE 45/07
nelze z námi dostupných údajů vypočítat validní hodnotu. Můžeme se však podívat
na některé ukazatele vztahující se ke třem hlavních zdrojovým krajům České
republiky na turistickém ruchu v oblasti.
Hlavními zdrojovými kraji pro zkoumanou destinaci jsou Jihočeský kraj (26,4%
podíl), Praha (19,7%) a Středočeský kraj (14,6%). Vybrané hodnoty jsou v následující
tabulce.
Tab. č. 15 Vybrané ukazatele tří hlavních zdrojových krajů
Jihočeský kraj
Praha
Středočeský kraj
Průměr
60,8%
90,4%
85,2%
76,3%
30,9%
27,4%
31,5%
29,9%
23,7%
52,1%
50%
39,3%
6,2%
11%
3,7%
7,1%
Podíl
přenocujících
Podíl
přenocujících na
1-2 noci
Podíl
přenocujících na
3-7 nocí
Podíl
přenocujících na
více než 7 nocí
Z údajů z monitoringu návštěvníků lze vyvodit, že 171 ze 357 tuzemských
návštěvníků, kteří v oblasti přenocují, tedy 47,9%, má bydliště v jednom ze tří
hlavních zdrojových krajů.
4) Iritační index
Doxeyho iritační index ilustruje, jak interakce mezi turisty a residenty může vyústit
do různých stupňů iritace (nevraživosti). Residenti mohou procházet čtyřmi stádii:
•
euforie – počáteční fáze rozvoje, kdy jsou návštěvníci i investoři vítáni a kdy
existuje ze strany místní správy spíše minimální plánování i kontrolní
mechanismus;
•
apatie – návštěvníci jsou bráni na milost a dochází k přímému kontaktu
návštěvníka s residentem, vztah je spíše formální až komerční, proces
plánování zahrnuje spíše marketing;
•
znechucení – dovršení bodu saturace, kdy residenti mají obavy z cestovního
ruchu jako průmyslu, nositelé rozhodnutí hledají řešení ve zvyšování
infrastruktury na místo omezení růstu turistů;
•
antagonismus – otevřené vyjádření odporu, kdy jsou návštěvníci vnímání
jako tvůrci problémů.
V našem výzkumu jsme se ptali pouze místních obyvatel, jak sami vnímají turisty
v lokalitě, kde bydlí. K dispozici měli čtyř škálovou stupnici upravenou dle Doxeyho
iridexu (turisté jsou vítáni – vztah k turistům stagnuje nebo dochází k apatii –
obyvatelé jsou spíše podrážděni – vztah k turistům je negativní, nepřátelský).
- 50 -
IGA VŠE 45/07
Ze 220 dotazovaných obyvatel jich 64,5% turisty vítá, 31,8% označilo svůj vztah jako
stagnující či apatický a pouze 3,6% uvedlo, že turisté přinášejí spíše problémy a vztah
k nim je spíše negativního charakteru.
Tento malý vzorek ukazuje na zatím pozitivní stav, kdy místní obyvatelé nevidí
návštěvníky jako zdroj problémů. Může to však souviset i s počátečním stádiem
rozvoje destinace, kdy by časem mohlo dojít ke zvyšování podílu těch, jejichž vztah
k turistům je apatický či nepřátelský. I z tohoto důvodu je tento ukazatel
významným indikátorem, který by se měl pravidelně sledovat a vyhodnocovat.
Z dosavadních výzkumů na toto téma vyplynula také hypotéza o souvislosti hodnot
Defertovy funkce a iritačního indexu. Hovoří o tom, že v největší míře se cítí
ovlivněny ochranou přírody z hlediska možností rozvoje cestovního ruchu obce s
nejvyšší hodnotou Defertovy funkce. Tuto hypotézu jsme však v našem výzkumu
nemohli přímo ověřit, neboť jsme pro nedostatek validních dat nepočítali hodnoty
pro jednotlivé obce, ale za celou oblast.
Závěry z výpočtu ukazatelů
Existují samozřejmě i další ukazatele pro hodnocení zátěže cestovního ruchu
v destinaci. Cílem našeho výzkumu nebylo podchytit všechny tyto ukazatele, to by
vyžadovalo zapojení dalších odborníků a také vyšší náročnost na sběr dat; obojí bylo
nad rámec tohoto výzkumu. Je zde však otevřené pole pro výzkumy navazující.
Díky neexistujícím výzkumům podobného typu nemůžeme námi vypočítané
ukazatele zatím porovnat s obdobnou turistickou destinací. Porovnání s destinací,
která je odlišná, zase nepřináší žádné validní závěry. V současné době však na
Fakultě managementu pracujeme s našimi studenty na výzkumu v oblastech
sousedících s turistickou destinací Česká Kanada. Tyto oblasti již bude možné,
minimálně v některých ukazatelích, porovnávat; poté již tedy budeme moci začít
vyvozovat závěry. Důležité bude také sledování výše uvedených ukazatelů v čase a
porovnání a zhodnocení jejich vývoje.
Obecně lze říci, že oblast je převážně turistickou destinací, ač bychom našli lokální
rozdíly, s velkou sezónností, zhuštěnou do 3 až 4 letních měsíců. Destinace se
nachází spíše v počátcích svého řízení a rozvoje, čemuž by odpovídaly i výsledky
iritačního indexu i nedostupnost dat potřebných pro efektivní řízení destinace.
Výzkum ukázal, že neexistuje metodika, kterou by bylo možné zjisti přesná data pro
výpočty ukazatelů. Doporučujeme, aby obce využívaly dostupné informace od
ubytovatelů, ze kterých by bylo možné získat přesnější data o počtu ubytovaných a
počtu přenocování. Zbylé potřebné údaje lze získat jednoduchým dotazováním
návštěvníků.
- 51 -
IGA VŠE 45/07
Atraktivita turistické destinace
Při měření atraktivity turistické destinace (ATD) vycházíme především z
dotazníkového šetření a z postupů uvedených v předchozí kapitole. Pro výpočet
atraktivity potřebujeme znát, resp. určit, ještě následující veličiny.
1) Průměrná vzdálenost místa bydliště od destinace
Označena ve vzorci jako d. Absolutní počty návštěvníků podle dojezdových
vzdáleností jsou součástí následující tabulky. Poslední řádek tabulky tvoří specifická
skupina zahraničních návštěvníků.
Tab. č. 16 Dojezdová vzdálenost návštěvníků
Dojezdová vzdálenost
0 – 20 km
21 – 50 km
51 – 100 km
Nad 100 km
Zahraniční turisté
Počet návštěvníků
31
53
76
269
71
Střední hodnota v km
10
35
75
150
700
Vzhledem k intervalovým odpovědím je pro vzdálenost místa bydliště od
destinace použita vždy střední hodnota intervalu. Pro vzdálenost vyšší než 100
km je počítáno s hodnotou 150 km, neboť většina těchto návštěvníků
přicestovala z Prahy, Příbrami či Brna a vzdálenosti těchto měst od turistické
destinace se pohybují právě kolem 150 km. Ostatní hodnoty se pohybují směrem
dolů i nahoru pouze v malém množství a rozmezí.
Střední hodnotu zahraničních návštěvníků je potřeba specifikovat pomocí
vzdálenosti mezi hlavním městem země, odkud přicestovali, a danou turistickou
destinací. Pro vyhledání vzdáleností zahraničních návštěvníků byl použit webový
server <maps.google.com>. Nejmenší vzdálenost museli překonávat obyvatelé
Rakouska a Slovenska. Nejvíce zahraničních návštěvníků přijelo z Nizozemska.
Nejvzdálenější návštěvník přijel z Finska.
Průměrná vzdálenost bydliště od turistické destinace (d) se tedy rovná 195,8 km.
2) Průměrný denní počet návštěvníků v destinaci
Vyjdeme z výpočtu celkového počtu turistů, který činí 75.750 osob. Průměrný denní
počet návštěvníků (n) je tedy 207,5.
3) Průměrný počet dnů strávených v destinaci
Opět vyjdeme z výpočtu v předchozí kapitole, kde jsme výpočtem došli k hodnotě
5,44. Hodnota (f) se tedy rovná 5,44.
- 52 -
IGA VŠE 45/07
Nyní již můžeme přistoupit k samotnému výpočtu ATD. Nejprve vypočítáme tzv.
ochotu k návštěvě:
ochota k návštěvě (km/den) = d * n,
ochota k návštěvě (km/den) = 195,8 *207,5 =40628,5.
Návštěvníci tedy z důvodu návštěvy turistické destinace denně ujedou celkem
40.628,5 km.
Nyní můžeme vypočítat i atraktivitu destinace:
atraktivita turistické destinace = d * n * f /1000,
atraktivita turistické destinace = 195,8*207,5*5,44/1000 = 221.
Atraktivita turistické destinace nám tedy vyšla ve výši 221. Toto číslo má vypovídací
schopnost pouze při porovnání s jinými, charakterově stejnými turistickými
destinacemi. Z výzkumu J. Vaníčka máme k dispozici pouze výsledné atraktivity za
jednotlivé regiony a za vybrané obce ČR.
Tab. č. 17 Atraktivita jednotlivých regionů ČR
Pořadí
Region
1
Praha
2
Okolí Prahy
3
Jižní Morava
4
Šumava
5
Západočeské lázně
6
Severní Morava a Slezsko
7
Krkonoše
8
Jižní Čechy
9
Východní Čechy
10
Vysočina
11
Střední Morava
12
Severozápadní Čechy
13
Český sever
14
Český ráj
15
Plzeňsko
Zdroj: vlastní zpracování dle [15]
ATD
hodnota
% průměru
65 570
12 039
8 132
7 836
5 156
4 706
4 688
4 556
2 991
2 653
2 074
2 048
1 822
1 023
889
779
143
97
93
61
56
56
54
36
32
25
24
22
12
11
Jak vidíme, hodnoty za jednotlivé turistické oblasti jsou mnohonásobně vyšší, než
námi vypočtená hodnota ATD za Českou Kanadu. Nelze však srovnávat specifické
území s regionem mnohem větší rozlohy i variability potenciálu. Problém je také
v určení průměrného počtu návštěvníků.
- 53 -
IGA VŠE 45/07
Tab. č. 18 Atraktivita vybraných obcí
Obec
České Budějovice
Jindřichův Hradec
Nová Bystřice
Strakonice
Karlovy Vary
Olomouc
ATD
2970
760
60
130
8370
2680
Zdroj: vlastní zpracování dle [13]
Z tabulky výše jsou patrné velké rozdíly ve výsledcích atraktivity obcí ČR. Vidíme
zde jednu obec, která je součástí zkoumaného regionu (Nová Bystřice) a jednu obec,
která leží poblíž hranic výzkumného území a je hlavním střediskem regionu.
Z tohoto porovnání již námi vypočítaná hodnota ATD nevykazuje zásadní odchylku,
která by mohla provedený výpočet znehodnotit.
Atraktivita se tedy dá použít pro porovnávání jednotlivých turistických destinací
podobného charakteru, či pro zjišťování vývoje destinace v čase. Vzhledem
k nedostatku podkladů pro srovnávání atraktivit jsme v našem výzkumu přistoupili
k porovnání alespoň s regiony a vybranými obcemi.
Z výzkumů J. Vaníčka také vyplývá, že atraktivitu turistické destinace lze využít
k výpočtu ekonomických přínosů cestovního ruchu pro danou destinaci. Pro
výpočet této veličiny bychom však potřebovali podrobnější analýzu.
Návrhy na možné úpravy měření atraktivity
Důležitým faktorem, který atraktivitu ovlivňuje, je četnost návštěv turistické
destinace. Možným řešením, jak zakomponovat tento faktor do měření atraktivity
turistické destinace, je stanovení jednotlivých koeficientů a jejich následný vážený
průměr. Údaje lze získat z monitoringu návštěvníků. Faktor, který si můžeme
označit jako (c) , může nabývat hodnot 1 (jsme zde poprvé) až 2 (byl jsem zde více
než třikrát), analogickým procentuálním vyjádřením je interval 0% - 100%. Pomocí
počtu návštěvníků a koeficientů pak stanovíme vážený průměr.
Koeficientem četnosti pak bude vynásobena původní hodnota ATD.
Aby byl výsledek ještě přesnější, bylo by vhodné do něj zakomponovat ještě údaj o
další předpokládané návštěvě regionu (v), neboť pouze podle minulého chování
(četnost návštěv) nemůžeme určit, zda se návštěvník do turistické destinace vrátí.
Hodnotu lze získat opět z monitoringu návštěvníků.
Modifikovaný vzorec pro výpočet ATD by pak vypadal takto
ATD = (d * n * f /1000) * c * v
Výše uvedená a použitá metodika je v praxi použitelná i vypovídající, pokud existují
validní vstupní data. Jen při existenci odpovídajících vstupních dat lze destinace
mezi sebou na základě tohoto ukazatele atraktivity turistické destinace porovnávat.
- 54 -
IGA VŠE 45/07
Monitoring návštěvníků 2007 – 2008
Monitoring návštěvníků proběhl v letních měsících roku 2007 a 2008 (viz „Metodika
výzkumu“, str. 22). Celkem bylo dotázáno 500 návštěvníků, z toho 429 tuzemských
(85,8%) a 71 zahraničních (14,2%). Tato kapitola obsahuje podrobné výsledky
provedeného výzkumu.
1) Způsob dopravy do regionu
Doprava do regionu
76,6%
80,0%
70,0%
60,0%
50,0%
40,0%
30,0%
20,0%
12,6%
6,4%
10,0%
3,0%
0,2%
0,4%
0,8%
0,0%
Autem
Vlakem
Autobusem Zájezdovým
autobusem
Na kole
Pěšky
Jinak
Více než 75% turistů přijelo do regionu autem. Druhý nejčastější způsob dopravy je
na kole, který využívají především turisté ubytovaní v okolí zkoumaného regionu
(především Telčsko, Dačicko, Jindřichohradecko), v menší míře pak turisté jezdící na
kole dálkové trasy, např. z místa bydliště. Doprava vlakem zahrnuje jak standardní
vlaky ČD, tak i úzkorozchodnou železnici JHMD. V odpovědích „Jinak“ je
zastoupena třikrát jízda na koni (Maříž) a jednou velký karavanmobil. Turisté také,
až na skutečné výjimky, nevyužívají hromadnou autobusovou dopravu.
- 55 -
IGA VŠE 45/07
2) Délka pobytu v regionu
Délka pobytu v regionu
8,6%
18,4%
45,2%
27,8%
Jednodenní
1 - 2 noclehy
3 - 7 noclehů
Delší
Převládá pobyt na tři až sedm noclehů, což zahrnuje nejčastější týdenní pobyty. Více
než čtvrtina návštěvníků se ubytuje pouze na jednu či dvě noci a téměř pětina turistů
v regionu nepřenocuje a navštíví jej pouze během jednoho dne.
3) Počet dosavadních návštěv regionu
Počet návštěv regionu
38,8%
36,8%
40,0%
35,0%
24,4%
30,0%
25,0%
20,0%
15,0%
10,0%
5,0%
0,0%
Poprvé
1 - 3krát
Vícekrát
Téměř shodné procento návštěvníků (36,8 – 38,8%) je v regionu poprvé, nebo zde
doposud (resp. od roku 2000) bylo již jednou až třikrát. Čtvrtina respondentů oblast
navštívila již více než třikrát. Je zde vidět poměrně velký počet turistů, kteří se do
regionu vracejí opakovaně.
- 56 -
IGA VŠE 45/07
4) Osoby doprovázející respondenty
S kým respondenti přicestovali
54,0%
60,0%
50,0%
40,0%
22,6%
30,0%
15,8%
20,0%
7,6%
10,0%
0,0%
Sám
S partnerem,
známými
S malými dětmi
Se staršími
dětmi
Turisté nejčastěji přicestovali s partnerem, známými či přáteli (tedy bez dětí mladších
18 let). Druhou nejčastější skupinou jsou rodiny či skupiny s dětmi školního věku
(více než pětina všech respondentů). Necelých 16% pak přicestovalo s dětmi, kdy
alespoň jedno bylo předškolního věku. Objevují se však i „turisté-samotáři“.
5) Typ ubytování v regionu
Typ ubytování
32,2%
35,0%
30,0%
25,0%
17,6%
20,0%
12,2%
15,0%
10,0%
5,0%
10,6%
7,0%
10,6%
5,2%
3,2%
1,4%
0,0%
Hotel *** Hotel * a
a více
**
Penzion
Kemp, Ubytovna,
tábořiště
hostel
Privat pokoj
Chata,
chalupa
Vlastní
Bez
chata, ubytování
příbuzní
Nejčastějším typem ubytování byl kemp či rekreační zařízení (chatky, stany,
karavany). Následují penziony a pronajaté chaty či chalupy mimo rekreační zařízení,
stejně jako vlastní chaty či chalupy. Méně využívané jsou hotely nižší kategorie a
ubytovny. Téměř 18% respondentů nebylo v regionu ubytováno. Mezi nimi najdeme
- 57 -
IGA VŠE 45/07
jak turisty, ubytované v bližším okolí (Telčsko, Dačicko, Jindřichohradecko,
Třeboňsko), tak i turisty pouze projíždějící z/do větší vzdálenosti od regionu.
6) Stravování v restauračních zařízeních
Stravování v restauracích
49,8%
50,0%
45,0%
40,0%
30,4%
35,0%
30,0%
19,8%
25,0%
20,0%
15,0%
10,0%
5,0%
0,0%
Téměř vždy
Téměř nikdy
Částečně
Na otázku, zda se respondenti stravují v restauračních zařízeních mimo své
ubytovací zařízení, odpovědělo „částečně, nepravidelně“ 50% z nich. V restauračních
zařízeních se téměř vždy stravuje 30% respondentů. Zde je mimo jiné poměrně velký
rozdíl mezi tuzemskými a zahraničními návštěvníky (viz „Porovnání tuzemských a
zahraničních návštěvníků“, str. 69) .
7) Převažující důvody návštěvy regionu
Důvody návštěvy regionu
Tranzit
Příbuzní 4,0%
Nákupy, jídlo
Zábava
6,7%
Práce
Zdraví, rehabilitace
Turistika, sport
25,6%
36,4%
Relaxace, rekreace
Poznávání
0,0%
- 58 -
20,4%
20,9%
26,0%
10,0%
24,9%
20,0%
30,0%
Hlavní
Doplňkové
40,0%
50,0%
60,0%
IGA VŠE 45/07
Respondenti mohli zvolit jeden hlavní důvod a volitelně ještě až dva důvody
doplňkové. Nejčastějším důvodem je dle očekávání relaxace a rekreace, následována
poznáváním a turistikou. Poznávání je také nejčastějším doplňkovým důvodem,
většinou k turistice nebo relaxaci. I zde však najdeme dílčí rozdíly mezi tuzemskými
a zahraničními návštěvníky.
8) Provozované aktivity v regionu
Provozované aktivity
9,2%
Sběr lesních plodů
5,5%
Společenský život
4,4%
Sportovní akce
Kulturní akce
Církevní turistika
Venkovská turistika
24,8%
Poznávací turistika
Fitness, rehabilitace
14,5%
3,7%
Jiný sport
Lyžování
Koupání
10,8%
15,9%
40,9%
Cykloturistika
37,3%
Pěší turistika
0,0%
4,5%
5,0%
10,0%
15,0%
20,0%
Převážně
10,5%
25,0%
30,0%
35,0%
40,0%
45,0%
50,0%
Doplňkově
Respondenti mohli zvolit jednu až tři hlavní aktivity a volitelně jednu až tři aktivity
doplňkové. Nejčastější hlavní aktivitou je cykloturistika, následována pěší turistikou
a poznávací turistikou. Z rozhovorů a pozorování však vyplynulo, že pod pojmem
„pěší turistika“ si musíme představit jak velmi krátké pěší výlety (např. kolem místa
ubytování, do lesa na procházku a sběr lesních plodů apod.), tak i výlety delší a
náročnější. Koupání je především doplňková aktivita (16%), další důležitou
doplňkovou aktivitou je poznávání a zajímavý je také sběr lesních plodů (pouze však
pro tuzemské návštěvníky). Ač z výzkumu vyplývá, že vůbec nejčastější aktivitou je
turistika pěší, z rozhovorů a pozorování lze tyto výsledky poupravit ve prospěch
cykloturistiky a v neprospěch delší či náročnější pěší turistiky.
- 59 -
IGA VŠE 45/07
9) Příští návštěva regionu
Příští předpokládaná návštěva
37,6%
40,0%
31,0%
35,0%
30,0%
22,4%
25,0%
20,0%
9,0%
15,0%
10,0%
5,0%
0,0%
Do 1 roku
Někdy později
Ne
Nevím
Většina respondentů předpokládala, že se do regionu vrátí buď opět příští rok nebo
dříve (37,6%), případně někdy později (cca do tří let – 31%). Více než pětina
respondentů však v době dotazování nedokázala říci, zda a kdy opět region navštíví.
10) Subjektivní pocit zatížení lokality turistickým ruchem
Nasycení lokality
62,2%
70,0%
60,0%
50,0%
40,0%
25,1%
30,0%
20,0%
8,3%
4,7%
10,0%
0,0%
Přeplněná
Běžně zaplněná
Méně zaplněná
Nevím
Respondenti měli ohodnotit, jak se jim osobně jeví lokalita z hlediska počtu turistů.
Šedesát dva procent z nich uvedlo, že lokalita je běžně zaplněná a turistů je
přiměřený počet. Podle názorů 25% respondentů je lokalita méně zaplněná a nebyl
by problém pojmout další turisty. Jak vyplynulo ze sběru dat, názor je ovlivněn
lokalitou, ve které se turisté pohybují. Názory na menší nasycení lokality se
- 60 -
IGA VŠE 45/07
objevovali především tam, kde se turistů pohybuje méně (oblast kolem obcí Lipnice,
Markvarec, Radíkov, Veclov, Heřmaneč, Kačlehy, Lomy, Terezín, Suchdol, Hradiště).
Často také respondenti vyjadřovali názor, že by raději oblast méně zaplněnou, ač
většinou chápali, že při nízké poptávce by také byla nižší nabídka služeb. Můžeme
říci, že Česká Kanada je z velké části stále chápána jako oblast s menším množstvím
turistů, což je zároveň pro část návštěvníků lákadlem; zejména pak pro ty, kteří
oblast znají z doby dřívější (např. devadesátá léta 20. stol.).
11) Hodnocení poskytovaných služeb v regionu
Hodnocení služeb
Cenová úroveň
Čistota a pořádek
Úroveň personálu
24,8%
57,8%
33,4%
25,8%
49,8%
Ubytovací služby
0%
Velmi dobře
10,6%
13,8%
82,0%
27,8%
31,2%
Služby pro motoristy 2,4%
Veřejné stravování
8,0%
55,2%
Služby pro lyžaře 6,4% 8,6%
Služby pro cyklisty
10,0% 7,4%
41,4%
30,4%
7,0%
17,2%
38,2%
44,8%
8,8%
45,8%
20%
Spíše dobře
34,0%
28,6%
40%
Spíše špatně
3,4%
60%
Velmi špatně
15,4%
22,2%
80%
100%
Nevím
Z hodnocení služeb vycházejí poměrně příznivé výsledky. Cenová úroveň je
hodnocena jako dobrá nebo spíše dobrá 82,6% respondentů, pro 10% z nich je
v regionu spíše draho. Ještě lépe je hodnocena péče o čistotu a pořádek. Také úroveň
personálu ve službách, se kterým se respondenti setkali, je ze 75% hodnocena kladně.
Respondenti, kteří se moli vyjádřit ke službám pro cykloturisty, byli většinou
s těmito službami spokojeni nebo spíše spokojeni. Největší nespokojenost byla se
službami pro motoristy (např. malý počet čerpacích stanic apod.). Spokojenost
panuje také s úrovní veřejného stravování a úrovní ubytovacích zařízení.
- 61 -
IGA VŠE 45/07
12) Hodnocení infrastruktury a vybavenosti regionu
Hodnocení infrastruktury a vybavenosti
Vybavenost atrakcemi pro děti
15,4%
Příležitost pro zábavu 6,6%
Dostupnost hromadnou dopravou
15,0%
31,8%
34,2%
43,0%
18,6%
52,2%
25,6%
42,0%
17,8%
Dopravní infrastruktura 5,4%
36,4%
Ubytovací kapacity
34,2%
0%
Spíše dobře
20%
16,6%
11,0%
5,8%
30,2%
56,8%
61,4%
Stravovací kapacity
Velmi dobře
4,8%
32,6%
Nákupní možnosti 4,6%
Vybavenost pro sportovní aktivity
26,2%
26,6%
47,0%
7,2% 9,2%
48,0%
40%
Spíše špatně
60%
Velmi špatně
14,4%
80%
100%
Nevím
Vybavenost atrakcemi pro děti nedokázala více než polovina respondentů zhodnotit
z důvodu, že je nehledají či nevyužívají. Svoji nespokojenost vyjádřilo 30%
respondentů, pouze 17% oslovených považovalo vybavenost za dobrou či spíše
dobrou. Příležitosti pro zábavu byly označeny za dobré či spíše dobré 39%
dotázaných návštěvníků, naopak 29% je považuje za nedostatečné. Nákupní
možnosti v regionu jsou pozitivně hodnoceny téměř 47% respondentů, ale poměrně
vysoké procento ( 37% ) dotazovaných je označilo jako nedostatečné. Vybavenost pro
sportovní aktivity je hodnocena spíše dobře, nicméně z rozhovorů a pozorování
vyplynulo, že návštěvníci využívají především infrastrukturu pro cykloturistiku a
příp. sportoviště v místě ubytování. Dostupnost regionu hromadnou dopravou
návštěvníci příliš nevyužívají, téměř 57% z dotazovaných nedokázalo dostupnost
posoudit, zbylí respondenti se rozdělili na spokojené či spíše spokojené (19,6%) a
nespokojené (23,6%). Dopravní infrastruktura je považována spíše za dobrou, ale
více než čtvrtina návštěvníků ji vidí jako horší (kvalita silnic, dostupnost parkovišť).
Rozsah a dostupnost ubytovacích a stravovacích kapacit je hodnocena velmi
podobně a vychází ze sledovaných faktorů nejlépe.
- 62 -
IGA VŠE 45/07
13) Hodnocení péče o rozvoj cestovního ruchu v regionu
Hodnocení péče o rozvoj CR
52,8%
Přátelskost místních
16,0%
Drobný prodej
44,4%
Programy pro volný čas 4,2%
Bezpečnost
34,2%
33,8%
11,2%
34,8%
Péče o památky
34,8%
23,2%
25,8%
32,2%
Životní prostředí
6,4%
50,0%
49,4%
0%
Velmi dobře
11,8%
52,4%
8,0%
40,6%
32,4%
Poskytování informací
14,2%
33,8%
48,6%
Místní značení
9,8%
6,8%
51,2%
20%
Spíše dobře
40%
Spíše špatně
60%
8,6% 7,4%
80%
Velmi špatně
100%
Nevím
Pozitivním zjištěním je, že turisté vnímají místní obyvatele jako přátelské nebo spíše
přátelské. Drobný prodej je ze 60% hodnocen jako velmi dobrý či spíše dobrý, avšak
jako nedostatečný z 25%. U programů pro volný čas byli dotazovaní turisté spokojeni
v 38%, nespokojeni v téměř 29%. Hodnocení péče o bezpečnost nedokázala většina
návštěvníků posoudit s tím, že v oblasti není proč dbát o vyšší bezpečnost. Zbytek
respondentů byl většinou spokojen. Péči o životní prostředí hodnotilo velmi a spíše
dobře téměř 85% všech dotazovaných, podobně jako péči o památky. Také
poskytování informací o regionu je považováno za odpovídající, méně spokojeno
bylo pouhých 9% respondentů.
14) Využití informačních zdrojů pro pobyt
Využití informačních zdrojů
100,0%
90,0%
80,0%
70,0%
60,0%
50,0%
40,0%
30,0%
20,0%
10,0%
0,0%
TIC
CA/CK
Média
Ano
Pr.
materiály
Částečně
Internet
Personál
Známí
Ne
- 63 -
IGA VŠE 45/07
Otázka zjišťovala, které informační zdroje návštěvníci využili před a při svém
pobytu v regionu. Nejvíce využívaným zdrojem informací byl internet, využilo jej
44,8% a alespoň částečně 22,6% všech návštěvníků. Na druhém místě jsou tištěné
propagační materiály (30,4% turistů je využilo a 36,8% alespoň částečně) a na třetím
místě informace od známých či příbuzných (26,8% zcela a 35,6% částečně). Poněkud
překvapením zůstává, že pouze 43,6% turistů navštívilo některé turistické informační
centrum (TIC), navíc polovina těchto turistů uvedla, že informace využili pouze
částečně. Naproti tomu více než polovina dotazovaných žádné TIC v době
dotazování (ještě) nenavštívila. Podobně nehledají turisté informace ani v masmédiích a příliš ani u místního personálu.
15) Výdaje na pobyt v regionu
Průměrné náklady na osobu a den (v Kč)
42%
45,0%
40,0%
35,0%
28,4%
30,0%
25,0%
19,2%
20,0%
15,0%
8,8%
10,0%
1,6%
5,0%
0,0%
do 200
201-500
501-1000
1000-2000
nad 2000
Návštěvníci měli co nejpřesněji odhadnout, kolik činí jejich průměrná útrata na den a
osobu během pobytu v regionu. Nejvíce respondentů uvedlo rozmezí 201,- až 500,Kč (42%). Více než čtvrtina (28,4%) uvedla rozpětí 501,- až 1.000,- Kč a necelých 20%
uvedlo průměrnou útratu do 200,- Kč. Nižší výdaje uváděli především jednodenní
návštěvníci.
16) Nedostatky nabídky v regionu
Tato otázka byla otázkou otevřenou a dobrovolnou, respondenti se mohli slovně
vyjádřit, zda jim něco v regionu schází, nebo zda jim něco vadí. Vyjádřilo se 38
tuzemských a 14 zahraničních návštěvníků. Tabulka ukazuje nejčastější názory.
Tuzemští respondenti
Zahraniční respondenti
Názor
Četnost
Názor
Četnost
Méně možností (kvalitního)
občerstvení
7 (18,4%)
Nedostatečná znalost cizích
jazyků (aj, nj)
5 (35,7%)
- 64 -
IGA VŠE 45/07
Nedostatečné dopravní spojení
5 (13,1%)
Slabší úroveň služeb
5 (35,7%)
Špatný povrch silnic a cyklotras
4 (10,5%)
Malá nabídka služeb
4 (28,6%)
Nedostatek zábavy a kultury,
zejm. večer
4 (10,5%)
Špatný povrch silnic a
cyklotras
1 (7,1%)
Špatné místní značení
4 (10,5%)
Mezi dalšími názory se objevilo (citujeme):
-
„Jednotvárnost památek, horší značení naučných a tématických cest.“
-
„Nevyřešení parkování pod hradem Landštejn, předražené parkoviště,
nemístná aktivita Policie ČR.“
-
„Bezohlednost řidičů a cyklistů na silnicích.“
-
„Zanedbanost některých vesnic.“
-
„Volně běhající psi v některých vesnicích.“
-
„Více možností ke koupání.“ a také „Horší kvalita vody ke koupání.“
-
„Více možností pro děti.“
17) Údaje o respondentech
Všichni respondenti uvedli také svůj věk, dosažené vzdělání a pohlaví.
Respondenti dle věku
39,2%
40,0%
35,0%
28,2%
30,0%
25,0%
20,0%
15,0%
15,2%
11,6%
10,0%
5,8%
5,0%
0,0%
do 25 let
26-34 let
35-49 let
50-59 let
60 a více let
Nejvíce návštěvníků-respondentů bylo ve věku 35 až 49 let a poté ve věku 26 až 34
let. Dohromady tvoří dvě třetiny všech dotazovaných.
- 65 -
IGA VŠE 45/07
Respondenti dle vzdělání
16,0%
30,8%
53,2%
Bez maturity
Maturita
Vysokoškolské
Podle očekávání dominuje vzdělání ukončené maturitou, na druhém místě, téměř
s třetinovým podílem, se nachází vzdělání vysokoškolské.
Respondenti dle pohlaví
53,6%
46,4%
Muži
Ženy
Téměř shodný počet respondentů byli muži a ženy.
- 66 -
IGA VŠE 45/07
Zdrojové kraje a země návštěvníků
Následující graf ukazuje kraje české republiky, ze kterých do oblasti přijeli tuzemští
turisté-respondenti.
Zdrojové kraje
3,2%
3,8%
3,8%
3,0% 2,4%
2,4% 1,6% 1,3%
26,4%
4,0%
6,7%
7,0%
19,7%
14,6%
Jihočeský
Praha
Středočeský
Jihomoravský
Vysočina
Moravskoslezský
Královéhradecký
Plzeňský
Liberecký
Zlínský
Olomoucký
Ústecký
Pardubický
Karlovarský
Dle očekávání dominují kraje Jihočeský, Praha a Středočeský. Z ostatních krajů lze
zmínit ještě Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina, oba s podílem nad 5%. Pokud
bychom sečetli Středočeský kraj a město Praha, dostaneme více než třetinový podíl
(34,3%). Na opačném konci stojí kraje Karlovarský a Pardubický.
Podíváme-li se na okresy, nejčastěji je zastoupen některý z okresů Prahy (22,6%),
následován okresem Jindřichův Hradec (14,8%), okresy České Budějovice a Brno
(shodně 3,8%), dále následují okresy Tábor, Příbram a Kladno.
Graf na následující stránce ukazuje vzdálenost bydliště od regionu.
- 67 -
IGA VŠE 45/07
Vzdálenost bydliště od regionu
62,7%
70,0%
60,0%
50,0%
40,0%
30,0%
17,7%
12,4%
20,0%
7,2%
10,0%
0,0%
Do 20 km
21 - 50 km
51 - 100 km
Nad 100 km
Téměř dvě třetiny tuzemských návštěvníků přijely do regionu ze vzdálenosti větší
než 100 km. Do kategorie „do 50 km“ spadá především okres Jindřichův Hradec a
přilehlá část kraje Vysočina.
Struktura zahraničních návštěvníků dle zemí je ukázána na následujícím grafu.
Zdrojové země
2,8% 2,8%
2,8% 1,4%
4,2%
26,8%
7,0%
12,7%
23,9%
15,5%
Nizozemsko
Rakousko
Slovensko
Německo
Francie
Belgie
V. Británie
Itálie
Dánsko
Finsko
Nejčastějšími zahraničními návštěvníky-respondenty byli obyvatelé Nizozemska a
Rakouska, následováni obyvateli Slovenska a Německa, nad 5% se dostali ještě
obyvatelé Francie. Tato zjištění korespondují s předchozími pozorování či
statistikami jiných subjektů, které udávají největší podíl zahraničních návštěvníků
obyvatelům Rakouska, Nizozemska, Francie a Slovenska. Zejména rakouští turisté
využívají příhraniční turistiky a jednodenních návštěv.
- 68 -
IGA VŠE 45/07
Porovnání tuzemských a zahraničních návštěvníků
Provedli jsme také porovnání tuzemských a zahraničních návštěvníků. Níže
uvádíme odpovědi, ve kterých jsme našli podstatnější rozdíly.
1) Délka pobytu v regionu
Délka pobytu v regionu
48,7%
50,0%
45,0%
40,0%
35,0%
28,2%
27,7% 28,2%
30,0%
23,9%
19,7%
25,0%
20,0%
16,8%
15,0%
6,8%
10,0%
5,0%
0,0%
Jednodenní
1 - 2 noclehy
3 - 7 noclehů
Tuzemští
Delší
Zahraniční
U zahraničních návštěvníků byly vzácně vyrovnané odpovědi ve všech kategoriích.
Mnohem větší podíl zahraničních než tuzemských turistů navštíví region pouze na
jeden den. Velkou část z nich tvoří rakouští turisté v rámci příhraniční turistiky a
dále turisté projíždějící oblastí, často mezi památkami na trase Český Krumlov - Telč.
2) Počet dosavadních návštěv regionu
Návštěva regionu
60,0%
50,7%
50,0%
40,0%
40,6%
34,5%
28,2%
30,0%
24,9%
21,1%
20,0%
10,0%
0,0%
Poprvé
1 - 3krát
Tuzemští
Vícekrát
Zahraniční
- 69 -
IGA VŠE 45/07
Větší část zahraničních než tuzemských návštěvníků byla v regionu poprvé. Častější
návštěvy bychom našli zejména u obyvatel Rakouska.
3) Osoby doprovázející respondenty
S kým respondenti přicestovali
70,0%
60,6%
60,0%
52,9%
50,0%
40,0%
25,2%
30,0%
21,1%
20,0%
10,0%
14,9%
11,3%
7,0%
7,0%
0,0%
Sám
S partnerem,
známými
S malými dětmi Se staršími dětmi
Tuzemští
Zahraniční
Zde vidíme hlavní rozdíl v kategorii „se staršími dětmi“, která má u zahraničních
turistů nejnižší podíl, na rozdíl od tuzemských, kde je na druhém místě. Zahraniční
turisté častěji než tuzemští jezdí s partnerem či známými, s dětmi předškolního věku,
nebo sami.
4) Typ ubytování v regionu
Typ ubytování
40,0%
35,2%
35,0%
30,0%
26,8%
25,0%
20,0%
19,7%
16,9%
16,1%
12,6%
9,9%
15,0%
10,0%
5,0%
5,4%
14,1%
11,9%
9,1%
4,2%
3,0%
5,4%
1,4%
4,2%
2,8%
0,0%
Hotel *** Hotel * a Penzion Kemp, Ubytovna, Privat a více
**
tábořiště hostel
pokoj
Tuzemští
- 70 -
Zahraniční
Chata,
chalupa
Vlastní
Bez
chata, ubytování
příbuzní
IGA VŠE 45/07
Graf ukazuje podstatný rozdíl pramenící jednak z většího množství zahraničních
turistů, kteří v regionu nepřespí a většího počtu turistů využívajících ubytování
v hotelích vyšší kategorie a také na chatě či chalupě. Kempy využívá oproti
tuzemským turistům méně než polovina zahraničních návštěvníků.
5) Stravování v restauračních zařízení
Stravování v restauračních zařízeních
62,0%
70,0%
52,7%
60,0%
50,0%
32,4%
40,0%
30,0%
25,2%
22,1%
20,0%
5,6%
10,0%
0,0%
Téměř vždy
Téměř nikdy
Částečně
Tuzemští
Zahraniční
Z grafu je patrné, že zahraniční návštěvníci se častěji stravují v restauračních
zařízeních během svého pobytu v regionu, než tuzemští turisté.
6) Důvody návštěvy regionu
Hlavní důvody návštěvy regionu
Tranzit
Příbuzní
Nákupy, jídlo
Zábava
Práce
Turistika, sport
Relaxace, rekreace
Poznávání
0,0%
5,0%
10,0%
15,0%
Tuzemští
20,0%
25,0%
30,0%
35,0%
40,0%
Zahraniční
- 71 -
IGA VŠE 45/07
Hlavní důvody zahraničních návštěvníků k návštěvě regionu, oproti tuzemským,
vykazují větší odchylky. Zatímco pro většinu tuzemských turistů je hlavním
důvodem relaxace, rekreace a turistika a sport, pro zahraniční návštěvníky je to
poznávání, následováno s velkým odstupem rekreací a turistikou. V mnohem
početnější míře jsou také zastoupeny odpovědi „tranzit“ a „nákupy a jídlo“.
Doplňkové důvody návštěvy regionu
Tranzit
Příbuzní
Nákupy, jídlo
Zábava
Práce
Turistika, sport
Relaxace, rekreace
Poznávání
0,0%
5,0%
10,0%
Tuzemští
15,0%
20,0%
25,0%
30,0%
Zahraniční
U důvodů, uváděných jako doplňkové, je situace prakticky opačná. Nejčastějším
doplňkovým důvodem zahraničních návštěvníků je turistika a sport, poznávání a
rekreace, výraznější podíl představují také zábava a nákupy, jídlo. U tuzemských
převažuje poznávání, rekreace a turistika, více než 5% odpovědí obdržela ještě
odpověď „zábava“.
- 72 -
IGA VŠE 45/07
7) Provozované aktivity v regionu
Hlavní provozované aktivity
Kulturní akce
Koupání
Cykloturistika
Pěší turistika
0,0%
5,0% 10,0% 15,0% 20,0% 25,0% 30,0% 35,0% 40,0% 45,0%
Tuzemští
Zahraniční
U zahraničních návštěvníků převládá poznávací turistika, dále cykloturistika a pěší
turistika, naopak o poznání méně než tuzemští uváděli zahraniční respondenti jako
hlavní aktivitu koupání.
Doplňkové aktivity
Kulturní akce
Koupání
Cykloturistika
Pěší turistika
0,0%
2,0%
4,0%
6,0%
Tuzemští
8,0% 10,0% 12,0% 14,0% 16,0% 18,0%
Zahraniční
U doplňkových aktivit je situace analogicky obdobná. U zahraničních turistů opět
vévodí poznávací turistika, pěší turistika a koupání, dále cykloturistika, společenský
- 73 -
IGA VŠE 45/07
život a návštěva kulturních akcí. U domácích turistů je nejčastější doplňkovou
aktivitou koupání, poznávání a pěší turistika, častý je také sběr lesních plodů.
8) Hodnocení poskytovaných služeb v regionu
V hodnocení poskytovaných služeb nalezneme zejména tyto rozdíly mezi názory
zahraničních a tuzemských návštěvníků:
a) zahraniční návštěvníci hůře hodnotí
nespokojených oproti 16% tuzemským);
služby
pro
motoristy
(26%
b) úroveň veřejného stravování je mnohem častěji zahraničními označena jako
„spíše dobrá“ než „velmi dobrá“, více je také nespokojených zahraničních
respondentů;
c) obdobně je hodnocena úroveň personálu ve službách;
d) cenová úroveň je pro zahraniční návštěvníky obecně přijatelnější než pro
tuzemské.
9) Hodnocení péče o rozvoj cestovního ruchu
V tomto hodnocení lze vysledovat zejména tyto rozdíly:
a) přátelskost místních je častěji zahraničními návštěvníky hodnocena jako „spíše
dobrá“, než „velmi dobrá“; zřejmě můžeme usuzovat na nižší schopnost
místních domluvit se cizí řečí;
b) drobný prodej je 40% zahraničních návštěvníků označen jako neuspokojivý
(oproti 23% tuzemských respondentů);
c) v dalších kategoriích je mnohem častější odpovědí zahraničních turistů „spíše
dobře“, než „velmi dobře“.
10) Nejčastější využití informačních zdrojů
Nejčastější využití informačních zdrojů
60,0%
53,5%
50,0%
40,0%
43,4%
36,6%
33,8%
29,4%
28,9%
30,0%
19,3%
16,9%
20,0%
10,0%
4,2%
14,1%
9,1%
7,0%
3,3%
0,0%
TIC
CA/CK
Média
Pr.
materiály
Tuzemští
- 74 -
Internet
Zahraniční
Personál
Známí
IGA VŠE 45/07
Zahraniční turisté častěji než tuzemští navštěvují informační střediska, ačkoliv také u
nich je hlavním informačním zdrojem internet spolu s tištěnými propagačními
materiály. Více se také dotazují místního personálu. V tomto porovnání je vidět malý
počet tuzemských návštěvníků využívajících TIC. Graf zahrnuje pouze odpovědi
„ano“.
Respondenti dle věku
42,3%
45,0%
38,7%
40,0%
35,0%
30,1%
29,6%
30,0%
25,0%
16,9%
20,0%
15,0%
10,0%
12,8%
12,8%
5,6%
4,2%
7,0%
5,0%
0,0%
do 25 let
26-34 let
35-49 let
Tuzemští
50-59 let
60 a více let
Zahraniční
U zahraničních turistů je větší podíl návštěvníků ve věku 50 – 59 let, naopak o
poznání nižší podíl mladších 35 let. Tyto údaje korespondují s údaji o tom, s kým
návštěvníci do regionu přicestovali.
Respondenti dle vzdělání
55,5%
60,0%
50,0%
52,1%
39,4%
40,0%
27,3%
30,0%
17,2%
20,0%
8,5%
10,0%
0,0%
Bez maturity
Maturita
Tuzemští
Vysokoškolské
Zahraniční
- 75 -
IGA VŠE 45/07
Poslední graf naznačuje vyšší podíl osob s vysokoškolským vzděláním. Lze pouze
spekulovat o větším podílu obyvatel zdrojových zemí s vysokoškolským vzděláním
v porovnání s Českou republikou. Pro možnou souvislost vyššího vzdělání a vyšší
náročnosti na poskytované služby nemáme k dispozici žádná data.
Při interpretaci výsledků je však třeba vzít v úvahu menší počet dotazovaných,
zejména zahraničních návštěvníků. Z dostupných údajů nelze jednoznačně říci,
nakolik podíl dotazovaných v našem výzkumu odpovídá podílu zahraničních a
tuzemských návštěvníků regionu.
Porovnali jsme také naše výsledky s výsledky výzkumu České centrály cestovního
ruchu za turistický region Jižní Čechy konaný v létě 2006. Podstatnější rozdíly
bychom našli zejména tyto:
-
použití automobilu a kola coby dopravního prostředku je mnohem častější než
v turistické oblasti Jižní Čechy;
-
v délce pobytu vykazují Jižní Čechy větší sourodost;
-
větší spokojenost než za celou turistickou oblast Jižních Čech je s ubytovacími
a stravovacími službami; naopak o poznání hůře jsou v České Kanadě
hodnoceny možnosti zábavy, kultury a nákupů;
-
další rozdíly plynou především z možností a potenciálu zkoumané lokality.
Souvislosti a závislosti
Pokusili jsme se také za pomoci statistických metod zjistit, zda existují závislosti mezi
některými faktory, které vyplynuly z odpovědí respondentů. K testu závislostí jsme
použili CHI-kvadrát test dobré shody. P-hodnoty, tabelované v X a X+1 jsou tak
pravděpodobnosti p(χ2). Pro p (χ2) < 0.05 zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme
alternativní hypotézu o závislosti proměnných. Míru této závislosti, vyjádřenou
např. pomocí Cramerova koeficientu, jsme však dále nezkoumali, neboť zdrojová
data nepovažujeme za vhodná pro tento typ statistického zpracování. Testovali jsme
následující závislosti, u nichž jsme zamlčenou hypotézou předpokládali, že se
potvrdí.
Tab. č. 19 Testované závislosti
Otázka č. 1 – země původu
Otázka č. 2 – bydliště (kraj) tuzemských
návštěvníků
Otázka č. 19 – průměrné denní náklady
Otázka č. 7 – doprovod respondentů
Otázka č. 8 – typ ubytování
- 76 -
Otázka č. 5 – délka pobytu
Otázka č. 20 – věk
Otázka č. 10 – důvody návštěvy
Otázka č. 11 – provozované aktivity
IGA VŠE 45/07
Otázka č. 20 – věk
Otázka č. 6 – počet návštěv regionu
Výsledky dosažené za pomoci výše uvedené metody jsou shrnuty v další tabulce.
Tab. č. 20 Testované proměnné
P1
1
2_kraj
19
19
19
7
7
8
8
8
5
P2
19
19
5
8
20
10
11
5
7
20
6
p - rok2007
9 E-07
0,05640
0,0002
2 E-13
0,0001
0,0385
0,9906
7 E-41
7 E-07
0,0004
3 E-05
Závislost 2007
Ano
Ne
Ano
Ano
Ano
Ano
Ne
Ano
Ano
Ano
Ano
p – rok 2008
1,18 E-11
1,07 E-08
0,0002
1,056 E-34
2,343 E-06
0,0004
0,3646
1,37 E-83
3,54 E-06
3,54 E-06
6,79 E-08
Závislost 2008
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ne
Ano
Ano
Ano
Ano
Z údajů v tabulce je vidět, že se nepotvrdila pouze závislost mezi tím, s kým
respondenti přicestovali a jimi provozovanými aktivitami. Nelze tedy říci, že by
aktivity, které turisté v oblasti provozují, byly závislé na tom, s kým návštěvníci do
oblasti přijedou.
Největší vzájemnou závislost naopak vykazují délka pobytu s typem ubytování.
Z výpočtů lze vysledovat následující:
-
34% návštěvníků, kteří v regionu stráví 1 až 2 noci, se ubytuje v kempu či
chatové osadě, 16,7% v penzionu a 12% až 12,5% na privatu nebo v hotelu
vyšší kategorie;
-
36% návštěvníků, který v regionu stráví 3 až 7 nocí, se ubytuje v kempu či
chatové osadě, 19,5% v penzionu, 18% v pronajaté chatě nebo chalupě a
necelých 10% u příbuzných nebo na vlastní chatě/chalupě;
-
u pobytů nad 7 nocí vítězí opět kemp či chatová osada (35%), následuje
s odstupem pronajatá chata či chalupa (21,5%) a ubytování u příbuzných nebo
na vlastní chatě/chalupě (16%).
Další významnou závislost vykazuje dle předpokladů typ ubytování a průměrné
denní náklady na osobu. Můžeme říci, že:
-
do 200,- Kč na osobu a den zaplatí především ti, kteří se v regionu neubytují
(35,8%), dále ubytovaní v penzionu (27%) a ubytovaní na vlastní
chatě/chalupě či u příbuzných (24,5%);
-
201,- až 500,- Kč zaplatí nejčastěji ubytovaní v penzionu (43,8%) a neubytovaní
(22,8%);
- 77 -
IGA VŠE 45/07
-
nad 500,- a méně než 1.000,- Kč utratí převážně ubytovaní v penzionu (28,2%)
a v kempu (17,4%), dále v hotelu vyšší kategorie (13,7%) a ubytovaní
v pronajaté chatě/chalupě a také neubytovaní (12,3%);
-
více něž 1.000,- Kč pak zaplatí především ubytovaní v hotelu vyšší kategorie a
v penzionu (21%) a v hotelu nižší kategorie (19,2%);
-
průměrné denní náklady návštěvníka ubytovaného v penzionu jsou v 60%
případů v rozmezí 201,- až 500,- Kč; stejnou výši uvedlo 45% neubytovaných;
-
ubytovaní v hotelu vyšší kategorie utratí denně nejčastěji 501,- až 1.000,- Kč
(54,3%);
-
průměrné denní náklady ubytovaných v kempu jsou v 60% případů v rozmezí
201,- až 500,- Kč;
-
více než 2.000,- Kč na den a osobu uvedli pouze ubytovaní v hotelu.
Závislost vykazuje i délka pobytu a fakt, zda již návštěvníci někdy oblast navštívili, a
to takto:
-
ti, co jsou v regionu poprvé, v 94,5% přenocují, nejčastěji v oblasti stráví 3 – 7
nocí (44,6%);
-
návštěvníci, kteří již v regionu byli 1x až 3x, přenocují v 91,5% případů,
nejčastěji na 3 až 7 nocí (52%);
-
87% turistů, kteří v regionu byli již více než 3x, v něm stráví minimálně jednu
noc, nejčastěji právě jednu až dvě noci (38,3%).
Typ ubytování a doprovod respondentů také vykazuje jisté závislosti, které lze
shrnout následujícím způsobem:
-
ti, kteří jezdí sami, nejčastěji nepřespí (37%);
-
turisté, jenž přijeli s partnerem či známými nejčastěji využili ubytování
v penzionu (27,3%), nebo se neubytovali (21,8%);
-
turisté jezdící s dětmi školního věku využili nejčastěji pronajatou chatu či
chalupu (30,3%) nebo kemp (25,7%);
-
návštěvníci s menšími dětmi vyhledávali nejvíce kemp či chatovou osadu
(35,8%), nebo penzion (18,8%);
-
nejčastěji se v nějakém ubytovacím zařízení ubytují turisté s většími dětmi
(90%) a s menšími dětmi (84%).
Podíváme-li se na spojitost mezi věkovou kategorií turistů a průměrnými náklady na
osobu a den, můžeme říci, že:
-
turisté ve věku nad 60 let nejčastěji utratí do 200,- Kč na osobu a den (37,5%),
zahraniční turisté v porovnání s tuzemskými však častěji utratí více;
-
návštěvníci do 25 let utratí nejčastěji 201,- až 500,- Kč (54%), nebo méně (30%);
-
největší podíl návštěvníků, jejichž náklady na osobu a den jsou 501,- až 1.000,Kč, je ve věkové kategorii 35 až 49 let (39,1%), stejné procento těchto turistů
utratí 501,- až 1.000,- Kč;
-
více než 2.000,- Kč utratí denně zejména starší návštěvníci (nad 60, resp. nad
50 let – 8,3%, resp. 7,6%), ale žádní turisté do 34 let.
- 78 -
IGA VŠE 45/07
Podobně můžeme zkusit vyvodit závěry ze zjištěných závislostí mezi typem
ubytování a věkovou kategorií turistů:
-
42% návštěvníků do 25 let se ubytovalo v kempu, 30% se však neubytovalo
vůbec;
-
34% návštěvníků ve věku 26 až 34 let se nejčastěji ubytovalo v kempu (34%),
nebo v penzionu (18,7%);
-
26,3% turistů ve věku 35 až 49 let se nejčastěji ubytovalo v kempu, zatímco
23,4% se neubytovalo vůbec;
-
u návštěvníků ve věku 50 až 59 let je poměrně vyrovnáno ubytování v kempu,
na vlastní chatě/chalupě, u příbuzných a neubytovaných (17 – 18%);
-
46,7% ubytovaných v pronajaté chatě/chalupě bylo ve věku 35 – 49 let;
-
v penzionu se ubytovali nejvíce turisté ve věku 26 – 49 let (82% ubytovaných
v penzionu).
Zajímavý může být pohled na průměrnou výši útraty v souvislosti s bydlištěm
tuzemských návštěvníků, rozděleným po jednotlivých krajích. Ačkoliv nemáme pro
detailnější závěry dostatek dat, můžeme se podívat alespoň na ty kraje, které jsou
zastoupeny více:
-
Jihočeši v 50% utratí na osobu a den do 200,- Kč; z 39,7% je to 501,- až 1.000,Kč;
-
obyvatelé Prahy v 37% utratí 501,- až 1.000,- Kč, v 34% pak 201,- až 500,- Kč;
-
Středočeši nejčastěji zaplatí 501,- až 1.000,- Kč, a to ve 40,7%;
-
útratu nad 2.000,- Kč na osobu a den uvedli pouze 2 obyvatelé Prahy a
Středočeského kraje a dále zahraniční návštěvníci.
Výše uvedené souvislosti či závislosti však lze chápat pouze jako ukázkové. Pro
vyvozování závěrů by bylo zapotřebí více dat (více respondentů) a také delší časové
období, které by mohlo pomoci ukázat případné trendy.
- 79 -
IGA VŠE 45/07
Závěry z monitoringu návštěvníků
Výzkum pomohl odhalit názory návštěvníků na nabídku služeb, poodhalil důvody
návštěvy regionu a nejčastější provozované aktivity. Ukázal také, jaký typ turistů
oblast nejčastěji navštěvuje. Pokusíme-li se shrnout závěry monitoringu, můžeme
říci, že:
-
tuzemští návštěvníci přijíždějí zejména z Prahy, Středočeského kraje a kraje
Jihočeského, zejména pak z okresů Praha a Jindřichův Hradec;
-
zahraničními návštěvníky jsou nejčastěji obyvatelé Nizozemska, Rakouska,
Francie, Slovenska a Německa;
-
naprostá většina turistů přijíždí do oblasti autem;
-
tuzemští návštěvníci preferují především týdenní pobyty, příp. pobyty na 1 až
2 noci, u zahraničních je podíl neubytovaných a ubytovaných na 1 až 7 nocí
vyrovnaný;
-
více než třetina tuzemských turistů je v oblasti poprvé, u zahraničních
návštěvníků je to ještě více;
-
turisté nejčastěji přijíždějí s partnery či známými (nad 18 let), tuzemští turisté
dále s dětmi školního věku, menší počet s dětmi předškolního věku;
zahraniční turisté naopak častěji spíše s menšími dětmi, než dětmi školního
věku, obecně je však tento podíl oproti „partnerům, známým“ nízký;
-
tuzemští turisté nejčastěji využívají ubytování v kempech a chatových
osadách, dále v penzionech a na chalupách či chatách, téměř 18% turistů
v oblasti nepřespí; zahraniční turisté dávají přednost chalupám či chatám,
hotelům vyšší kategorie a kempům; více než čtvrtina z nich se však v oblasti
neubytuje;
-
v restauracích se stravují více zahraniční než domácí turisté;
-
hlavními důvody návštěvy regionu jsou rekreace a relaxace, turistika a
poznávání, u zahraničních turistů dominuje poznávání;
-
mezi hlavní provozované aktivity patří cykloturistika, pěší turistika a
poznávací turistika, s větším odstupem je to koupání a společenský život; u
zahraničních turistů jde především o poznávací turistiku, cykloturistiku a pěší
turistiku, doplňkovými aktivitami jsou ještě koupání a společenský život a
návštěva kulturních akcí;
-
více než třetina turistů předpokládá, že se do regionu vrátí opět za rok nebo
dříve, téměř třetina vyjádřila ochotu další návštěvy během dvou až tří let;
-
téměř dvě třetiny turistů považují lokalitu v hlavní letní sezóně za běžně
zaplněnou, čtvrtina pak za spíše méně zaplněnou; často ale s názorem, že sami
uvítají, pokud bude turistů spíše méně než více;
-
v hodnocení služeb byla poměrně pozitivně hodnocena úroveň ubytovacích a
stravovacích služeb, negativa se týkala spíše několika konkrétních zařízení;
zahraniční turisté jsou s úrovní spokojeni obecně méně než tuzemští, avšak
celkově vyjadřovali spíše spokojenost;
-
větší rezervy můžeme hledat ve službách pro motoristy a v úrovni personálu
ve službách, vč. jazykové vybavenosti;
- 80 -
IGA VŠE 45/07
-
hůře jsou hodnoceny nákupní možnosti, příležitosti pro zábavu, vybavení
atrakcemi pro děti, dostupnost hromadnou dopravou a kvalita dopravní
infrastruktury;
-
podobně vidí turisté nedostatky v nabídce programů pro volný čas a možnosti
drobného prodeje, zejména při turistických trasách a cyklotrasách;
-
pro svůj pobyt hledají turisté informace zejména na internetu, využívají také
tištěné propagační materiály a informace od známých; zahraniční turisté
častěji navštěvují turistická informační centra a častěji než tuzemští se ptají
také personálu ve službách;
-
tuzemští návštěvníci utratí v průměru na osobu a den nejčastěji 201,- až 500,Kč, více než čtvrtina pak 501,- až 1.000,- Kč; u zahraničních návštěvníků je
tento poměr přesně opačný, navíc více než pětina zahraničních turistů uvádí
výdaje nad 1.000,- Kč;
-
zjednodušeně lze popsat i „typického turistu“ zkoumané oblasti: přijel autem
z větší vzdálenosti, většinou s partnerem či známými, v trochu menší míře
s dětmi školního věku, provozuje cykloturistiku a poznávací turistiku,
informace hledá zejména na internetu nebo čerpá ze zkušeností z minulé
návštěvy, pokud je ubytován, pak nejčastěji v kempu či chatové osadě, utratí
do 500,- Kč za den, do regionu se vrátí nejpozději do tří let, vadí mu zejména
kvalita cest, nedostatek příležitostí pro drobný nákup a občerstvení při
cestách, málo kulturních akcí a nedostatek příležitostí pro zábavu. Region je
pro něj symbolem zejména čistější přírody, cykloturistiky a většího klidu.
Tyto závěry však nelze interpretovat doslovně. Výstižnější než souhrnné informace
jsou výsledky uvedené u jednotlivých otázek a odpovědí.
Použitá metodika se ukázala jako vhodná a v praxi proveditelná. Uvažovat bychom
mohli jen o drobných úpravách dotazníku. Česká centrála cestovního ruchu
v současné době připravuje aktualizaci metodiky, která by však měla z velké části
vycházet z původní, jen upravená o praktická zjištění z průběhu posledního
monitoringu. Zejména pro menší území vidíme námi doplněné otázky a možnosti
odpovědí jako vhodné a přínosné.
- 81 -
IGA VŠE 45/07
Monitoring názorů místních obyvatel
V letních měsících roku 2007 jsme provedli anketní šetření u 153 místních obyvatel,
v letních měsících roku 2008 u dalších 67, celkem tedy u 220 obyvatel. Jedná se o
velmi malý vzorek náhodně vybraných obyvatel s trvalým bydlištěm ve zkoumané
oblasti, závěry tak nelze zobecnit. Výsledky naší ankety jsou uvedeny dále.
1) Zaměstnání či podnikání v cestovním ruchu ve zkoumané oblasti
Zaměstnání / podnikání v cestovním ruchu v oblasti
70,0%
70%
60,0%
Podnikám celoročně
50,0%
Podnikám v sezóně
40,0%
Zaměstnán celoročně
Zaměstnán v sezóně
30,0%
Částečně
20,0%
10,0%
11,4%
2,7% 2,7%
Ne
7,7%
5,5%
0,0%
Více než dvě třetiny dotazovaných nebyly zaměstnány ani nepodnikaly v cestovním
ruchu. Zaměstnáno, celoročně nebo v sezóně, bylo 18% dotazovaných, 5,4% pak
podnikalo celoročně nebo v sezóně.
2) Názor na nasycenost území turistickým ruchem
Názor na nasycenost lokality turisty v hlavní sezóně
55%
60,0%
50,0%
32,3%
40,0%
přeplněná
běžně zaplněná
30,0%
20,0%
málo zaplněná
9,5%
nevím
3,2%
10,0%
0,0%
První graf ukazuje názor na nasycenost v hlavní, tedy letní sezóně. Vidíme, že pouze
necelých 10% obyvatel si myslí, že turistů je již příliš mnoho, třetina dotazovaných
soudí, že lokalita, ve které žijí či se pohybují, je zaplněná méně a bez větších
- 82 -
IGA VŠE 45/07
problémů snese další turisty. Názor místních obyvatel koresponduje s názorem
turistů.
Názor na nasycenost lokality turisty v celoročním
průměru
79,5%
80,0%
70,0%
60,0%
přeplněná
50,0%
běžně zaplněná
40,0%
málo zaplněná
30,0%
nevím
10%
9,5%
20,0%
10,0%
0,9%
0,0%
Druhý graf ukazuje názor na nasycenost v celoročním průměru. Zde se jasně
ukazuje, že mimo letní sezónu je oblast turisty velmi málo navštěvována.
3) Převažující vztah k turistům
Vztah k turistům
64,5%
70,0%
60,0%
50,0%
31,8%
euforie
40,0%
apatie
30,0%
20,0%
podrážděnost
3,6%
10,0%
0,0%
Respondenti se měli pokusit označit svůj vztah k turistům, na škále „euforie“ (turisté
jsou vítáni), „apatie“ (je mi to jedno nebo ochota ke kontaktu stagnuje nebo klesá),
„podrážděnost“ (turisté přinášejí více problémů než užitku) a „nepřátelství“ (turisté
nejsou vítáni). Výsledky můžeme považovat za pozitivní.
- 83 -
IGA VŠE 45/07
Obyvatelé dle věku
28,2%
30%
30,0%
20%
25,0%
do 25 let
15%
20,0%
26-34 let
35-49 let
15,0%
10,0%
50-59 let
6,8%
60 a více let
5,0%
0,0%
Nejčastěji dotazovanými byli obyvatelé ve věku 35 – 59 let, pětinové zastoupení mají
obyvatelé nad 60 let věku.
Obyvatelé dle vzdělání
57,7%
60,0%
50,0%
35,5%
Bez maturity
40,0%
Maturita
30,0%
20,0%
Vysokoškolské
6,8%
10,0%
0,0%
Na tomto grafu se ukazuje nižší vzdělanost respondentů, ač ze vzorku 220 obyvatel
(tedy cca 1,8% všech obyvatel zkoumané oblasti) nelze vyvozovat žádné závěry.
Šetření Českého statistického úřadu z roku 2004 ale např. ukazuje, že správní obvod
Dačice se v rámci Jihočeského kraje vyznačuje podprůměrným podílem osob
s úplným středním a vyšším vzděláním. Z bližších údajů ČSÚ lze vyčíst, že je tomu
tak i ve velké části námi zkoumané oblasti.
- 84 -
IGA VŠE 45/07
Obyvatelé dle pohlaví
52,3%
53,0%
52,0%
51,0%
50,0%
Muži
47,7%
Ženy
49,0%
48,0%
47,0%
46,0%
45,0%
Podíl mužů a žen na výzkumu byl poměrně vyrovnaný.
5) Pozitivní a negativní dopady cestovního ruchu
V této dobrovolné a otevřené otázce mohli respondenti vyjádřit svůj názor na to, co
považují za pozitivum a co za negativum turistického ruchu v obci či oblasti, kde
bydlí. Nejčastější odpovědi a jejich četnosti jsou uvedeny v následující tabulce.
Pozitiva uvedlo 47 respondentů, negativa 46.
POZITIVA
Názor
NEGATIVA
Četnost
Názor
Četnost
Příliv peněz do regionu, pro
místní podnikatele
35 (74,5%)
Znečištění přírody, obce
24 (52,2%)
Zaměstnanost
11 (23,4%)
Příliš mnoho turistů, aut, kol
v daném lokalitě a čase
8 (17,4%)
Nadměrný hluk
8 (17,4%)
Chování turistů, zejména
cyklistů
7 (15,2%)
- 85 -
IGA VŠE 45/07
6) Porovnání roku 2007 a 2008
Jedinou odpovědí, která se meziročně lišila, byl názor na zatížení lokality turisty.
Porovnání názorů na nasycenost území turisty
56,2%
60,0%
52,2%
50,0%
40,3%
40,0%
28,8%
2007
30,0%
2008
20,0%
11,1%
10,0%
6%
3,9%
1,5%
0,0%
přeplněná
běžně zaplněná
málo zaplněná
nevím
Jak z grafu vidíme, v roce 2008 poklesl počet těch, kteří považovali lokalitu za
přeplněnou či běžně zaplněnou a zvýšil se počet respondentů, kteří ji označili za
méně zaplněnou. Tento fakt může být způsobem dvěma faktory, přikláníme se ke
kombinaci obou: 1) celkově nižším počtem turistů v roce 2008 a 2) větším
zastoupením respondentů z oblastí obecně méně turisticky využívaných než při
dotazování v roce 2007.
Závěry z monitoringu názorů místních obyvatel
Souhrnně můžeme říci, že místní obyvatelé turisty ve své obci spíše vítají, převážně
pokládají oblast v sezóně za běžně zaplněnou nebo v menší míře za méně zaplněnou,
v ostatních měsících za málo zaplněnou. Většinu dotazovaných obyvatel však
cestovní ruch v oblasti neživí. Za pozitiva považují příliv peněz pro obec a pro místní
podnikatele, za negativa zejména znečištění a odpadky, nadměrný pohyb turistů a
s tím související větší hluk a někdy nevhodné chování turistů.
Vzhledem k malému počtu a výběru respondentů však nelze tyto závěry zobecňovat.
Názory místních obyvatel jsou důležité pro plánování rozvoje cestovního ruchu
v obcích. Mohou pomoci při odhadech, které formy podpory či investice místní
obyvatelé podpoří a které nikoliv. Plánovat rozvoj bez ohledu na místní komunitu je
neefektivní a neudržitelné. Přínosem i pro tuto oblast by se mohly stát principy
komunitního plánování.9
9
Viz např. Sedláková, J. Kvalita komunitního plánování sociálních služeb. Praha: Oeconomica. 2008. ISBN
978-80-245-1392-8
- 86 -
IGA VŠE 45/07
Monitoring názorů starostů obcí regionu
V roce 2007 jsme se na problematiku cestovního ruchu dotázali všech starostů, příp.
jejich zástupců, obcí zkoumaného regionu. Jednalo se celkem o 11 obcí tzv. prvního
typu (s působností orgánů obecní samosprávy) a dvě obce (města) 2. typu
(s pověřeným obecním úřadem).
1) Existence plánů (strategických dokumentů) týkajících se rozvoje či regulace
cestovního ruchu
Obec a strategické materiály týkající se CR
23,1%
Ano, má
Částečně
Ne, ale bude mít
53,8%
Ne a nebude mít
15,4%
7,7%
Více než polovina obcí nemá vlastní plány či strategické dokumenty týkající se
cestovního ruchu a ani s nimi do budoucna nepočítá. Vzhledem k typu a velikosti
obcí se zřejmě nejedná o nijak výjimečný stav.
2) Provádění monitoringu vývoje, výkonu a dopadu cestovního ruchu
Monitorování vývoje, výkonu a dopadu CR
23,1%
Ano, pravidelně
46,2%
Ano, částečně
Ne
30,8%
- 87 -
IGA VŠE 45/07
Téměř polovina obcí nesleduje vývoj, výkon ani dopad cestovního ruchu na svém
území. Téměř třetina obcí to činí jen částečně, případně nahodile.
3) Sledování ubytovacích kapacit
Sledování ubytovacích kapacit
15,4%
30,8%
Ano, přesný přehled
Ano, částečný přehled
Ne
53,8%
Téměř třetina obcí uvádí, že má přesný přehled o ubytovacích kapacitách spadajících
pod jejich území. Více než polovina označuje přehled za částečný (jsou si např.
vědomy určité neevidované kapacity, nebo ubytovací zařízení sledují jen pomocí
neformálních informací z vlastního pozorování) a 15,4% obcí přehled nemá.
4) Přehled o počtu objektů pro druhé bydlení
Přehled o objektech druhého bydlení
7,7%
15,4%
Ano, téměř přesný
Ano, přibližný
Ano, jen orientační
76,9%
- 88 -
IGA VŠE 45/07
Tři čtvrtiny obcí tvrdí, že má přesný nebo téměř přesný přehled o objektech druhého
bydlení. Zbytek obcí označuje přehled za přibližný, orientační nebo neaktuální.
5) Odhad velikosti neevidované ubytovací kapacity na celkové ubytovací kapacitě
Neevidovaná ubytovací kapacita
23,1%
38,5%
Lze odhadnout
Nelze odhadnout
Vše evidujeme
38,5%
Pět obcí dokázalo odhadnout velikost neevidované ubytovací kapacity. Údaje jsou
velmi variabilní: 2%, 5%, 5-8%, 10%, 30%.
6) Závislost obce na cestovním ruchu
Závislost obce na cestovním ruchu
15,4%
7,7%
Převážně závislá
Částečně závislá
30,8%
Závislá jen z malé části
Nezávislá
46,2%
Téměř polovina obcí (6) je podle názorů starostů na cestovním ruchu závislá jen
z malé části. Částečně či spíše závislé jsou 4 obce (Číměř, Horní Pěna, Slavonice a
Staré Město pod Landštejnem). Za obec převážně závislou na CR se považuje pouze
- 89 -
IGA VŠE 45/07
Nová Bystřice. Za obce, pro které CR není důležitým odvětvím, pak Hospříz a
Kačlehy. S těmito názory představitelů obcí se víceméně ztotožňujeme.
7) Názor na nasycenost území turistickým ruchem
Názor na nasycenost území v hlavní sezóně
80,0%
70,0%
69,2%
60,0%
50,0%
40,0%
30,8%
30,0%
20,0%
10,0%
0,0%
Běžně zaplněná
Méně zaplněná
Názory starostů se shodují s názory místních obyvatel i turistů. V hlavní sezóně
převažuje názor o běžně zaplněné lokalitě, menší zaplněnost udávají zejména obce
s nižším podílem cestovního ruchu (Číměř, Heřmaneč, Kačlehy) a také Slavonice.
Názor na nasycenost území v celoročním průměru
100,0%
92,3%
90,0%
80,0%
70,0%
60,0%
50,0%
40,0%
30,0%
20,0%
10,0%
7,7%
0,0%
Běžně zaplněná
Méně zaplněná
Druhý graf zcela jasně ukazuje, že 12 ze 13 starostů považuje oblast ve zbylých
měsících roku za turisticky málo využívanou.
- 90 -
IGA VŠE 45/07
8) Aktivní snaha obce o redukci sezónnosti cestovního ruchu
Snaha obce o regulaci sezónnosti CR
23,1%
ano
částečně
53,8%
ne
23,1%
Pouze tři obce se samy aktivně snaží redukovat sezónnost cestovního ruchu, další tři
obce se o to snaží částečně. Redukce spočívá především v podpoře zimních
lyžařských (běžeckých) tras.
9) Hodnocení infrastruktury a vybavenosti regionu
Hodnocení infrastruktury a vybavenosti regionu
Vybavenost atrakcemi pro děti 7,7%
Příležitost pro zábavu
23,1%
38,5%
30,8%
Nákupní možnosti 7,7%
30,8%
46,2%
Vybavení pro sportovní aktivity
61,5%
Dopravní infrastruktura 7,7%
15,4%
Ubytovací kapacity 7,7%
velmi dobře
30,8%
30,8%
76,9%
Dostupnost hromadnou dopravou
Stravovací kapacity
30,8%
38,5%
15,4%
23,1%
23,1%
38,5%
38,5%
38,5%
7,7%
15,4%
15,4%
46,2%
38,5%
15,4%
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100
%
spíše dobře spíše špatně velmi špatně 2 nevím
Vidíme, že starostové jsou při hodnocení kritičtější než turisté, více vnímají problémy
svého regionu. Za nejvíce problematickou je jimi označována vybavenost atrakcemi
pro děti, příležitosti pro zábavu, dopravní infrastruktura, a dostupnost a rozsah
ubytovacích a stravovacích kapacit. Kladněji je hodnoceno vybavení pro sportovní
aktivity a v rámci (omezených) možností i dostupnost hromadnou dopravou.
- 91 -
IGA VŠE 45/07
10) Hodnocení péče o rozvoj CR
Hodnocení péče o rozvoj cestovního ruchu
Přátelskost místních
23,1%
76,9%
Drobný prodej
53,8%
Volný čas
23,1%
30,8%
Bezpečnost
46,2%
23,1%
Místní značení
30,8%
Poskytování informací
10%
7,7% 7,7%
53,8%
46,2%
velmi dobře
7,7%
76,9%
23,1%
0%
7,7%
84,6%
7,7%
20%
spíše dobře
7,7%
23,1%
30%
40%
50% 60%
spíše špatně
7,7%
23,1%
38,5%
Životní prostředí 7,7%
Péče o památky
15,4%
15,4%
30,8%
70%
velmi špatně
80%
90% 100%
nevím
V této kategorii jsou jako problémové vnímány zejména možnosti trávení volného
času, částečně také možnosti drobného prodeje a občerstvení a poskytování
informací o obci, částečně také péče o bezpečnost návštěvníků. Kladně je hodnocena
přátelskost místních obyvatel, péče o životní prostředí a o památky a s výhradami
také kvalita místního orientačního značení.
11) Pozitivní a negativní dopady cestovního ruchu
V této otevřené otázce mohli starostové uvést pozitivní a negativní dopady
cestovního ruchu, které ve své obci nejvíce vnímají. Pozitiva uvedlo 10 starostů,
negativa pak 9.
Jako pozitivní byly téměř vždy uvedeny zaměstnanost a příliv financí pro obec a
místní podnikatele, dále např. zviditelnění obce nebo rozvoj služeb. Jako negativní
zejména menší klid v obcích a více odpadu k likvidaci.
12) Slabiny a nedostatky území z hlediska nabídky CR
Na tuto dobrovolnou otevřenou otázku odpovědělo 12 ze 13 starostů. Některé
názory jsou uvedeny dále:
-
neúspěch při jednání o nových ubytovacích kapacitách, vleklé potíže se
zámkem;
-
nedostatek ubytovacích kapacit (bude se zlepšovat), místy zlepšení služeb,
současný stav silnice na Landštejn;
-
chybějící ubytovací kapacity pro náročnější turisty;
-
přílišná sezónnost, malá nabídka zábavy;
-
málo památek a zajímavostí v obci;
-
nedostatek restaurací, vhodných ubytovacích kapacit a památek;
- 92 -
IGA VŠE 45/07
-
nevyužité možnosti pro agroturistiku;
-
postoje některých starousedlíků k turistům a k případným změnám v obci;
-
úpadek z důvodu vytvoření Přírodní rezervace Kačležský a Krvavý rybník.
Vidíme, že kromě specifických problémů jednotlivých obcí se zde objevuje zejména
názor reflektující nedostatek odpovídajících ubytovacích kapacit, příp. kapacit pro
stravování a možnosti zábavy. Zajímavý postřeh se týká nevyužitých možností pro
agroturistiku, s čímž můžeme jen souhlasit.
Věk dotazovaných starostů
60,0%
53,8%
50,0%
40,0%
30,8%
35 - 49 let
30,0%
50 - 59 let
60 a více let
20,0%
15,4%
10,0%
0,0%
Všichni starostové jsou muži. Graf ukazuje jejich věkové rozložení.
14) Údaje o obcích
Počty obyvatel obcí vč. částí
3253
3500
3000
2598
2500
2000
1511
1500
725
1000
500
67
90
218
354
409
465
975
547 610
0
Kačlehy
Heřmaneč
Blažejov
Hospříz
Horní Pěna
Člunek
St. Město p. Landštejnem
Střížovice
Číměř
Český Rudolec
Kunžak
Slavonice
Nová Bystřice
- 93 -
IGA VŠE 45/07
Počty obyvatel obcí včetně jejich částí jsou uvedeny k roku 2007. Graf výše ukazuje
absolutní hodnoty.
Poměrný počet obyvatel obcí vč. částí
1,84%
0,57%
2,99%
Kačlehy
3,46%
Heřmaneč
3,93%
Blažejov
27,52%
4,63%
5,16%
Hospříz
Horní Pěna
Člunek
6,13%
St. Město p. Landštejnem
Střížovice
Číměř
8,25%
Český Rudolec
Kunžak
21,98%
12,78%
Slavonice
Nová Bystřice
Tento graf ukazuje poměrný počet obyvatel jednotlivých obcí na celkovém počtu
obyvatel. Vidíme, že v obou městech (vč. jejich částí) žije téměř 50% obyvatel
zkoumaného regionu. Vynecháme-li části měst, žije přímo ve městech 43% všech
obyvatel.
Závěry z monitoringu názorů starostů
Dotazování starostů ukázalo shodné i specifické problémy jednotlivých obcí.
Zejména malé obce se, z víceméně pochopitelných důvodů, nevěnují sledování
výkonů cestovního ruchu. Často se spoléhají na znalost místní situace a místních
poměrů. Také finanční, časové a lidské kapacity nejen menších obcí jsou limitované.
Některé obce také nevnímají cestovní ruch jako natolik důležité odvětví pro rozvoj
obce, aby bylo nutné jej více sledovat. Potenciál území některých obcí je sice nižší,
nicméně všude lze nalézt možnosti, jak místní potenciál využít více. Úloha obcí tak
může spočívat i v různých podobách podpory zejména místních podnikatelů.
Jednotlivým obcím bychom mohli doporučit navázání spolupráce s dalšími obcemi
i s místními podnikateli a získávání bližších údajů o přenocujících turistech od
ubytovatelů. S případným monitoringem nebo výzkumem cestovního ruchu může
obcím pomoci např. i regionální vysoká škola, jakou je právě Fakulta managementu
v Jindřichově Hradci.
- 94 -
IGA VŠE 45/07
SWOT analýza cestovního ruchu zkoumaného území
Na základě získaných znalostí jsme vytvořili jednoduchou SWOT analýzu
zkoumaného území z pohledu cestovního ruchu. Váhy jednotlivých kritérií jsme
volili ze škály 1 – 5 bodů, kde 5 značí nejvyšší váhu a 1 nejnižší.
Tab. č. 21 SWOT analýza cestovního ruchu zkoumaného regionu
Silné stránky (S)
Vysoký podíl území se zachovalou
krajinou (relativně čistá a neporušená
krajina).
5
Existence památek a přírodních
atraktivit.
4
Kvalitní síť tras, především cyklotras.
4
Relativní různorodost turistických
atraktivit (lesy, rybníky, technické
památky atd.).
Spojení cyklobusy v průběhu hlavní
sezóny.
2 města se zázemím (Nová Bystřice a
Slavonice) jako centrum regionu a
výchozí body.
Slabé stránky (W)
Nedostatečná nabídka kulturního a
společenského vyžití pro aktivní
trávení dovolené.
Malá nabídka produktových
balíčků cestovního ruchu vybízející
k vícedennímu pobytu.
4
Nedostatečná nabídka mimo hlavní
sezónu.
4
3
3
3
Jednostrannější zaměření regionu
na cykloturistiku a částečně na
lyžařskou turistiku.
3
2
Nedostatečná komunikace a
vzájemná spolupráce subjektů v
cestovním ruchu.
Absence unikátních turistických
atraktivit nadregionálního
významu.
3
Chybějící nabídka pro náročnější
klientelu.
Nejasnost a nevědomost, kdo je
odpovídající cílový klient a co
očekává.
Celkem
4
21
3
2
Neuspokojivý stav dopravní
infrastruktury.
2
Horší dopravní dostupnost
prostředky hromadné dopravy.
2
Celkem
30
- 95 -
IGA VŠE 45/07
Příležitosti (O)
Nabídka nových forem turismu
vhodných pro tuto lokalitu (např.
agroturistika, hippoturistika, kongresová
turistika, golfová turistika).
Využití fondů EU pro rozvoj cestovního
ruchu a navazujících služeb.
Rozvoj regionálních center a jejich
doprovodné infrastruktury a
marketingu.
5
5
Ohrožení (T)
Vyčerpání regionu (zevšednění jeho
nabídky).
4
Nepříznivé počasí, zejména v hlavní
sezóně.
4
Konkurence turistických regionů
s obdobnou nabídkou.
3
Odliv současné zahraniční klientely
do jiných regionů.
3
3
4
Nabídka služeb pro nepříznivé počasí
(např. transport k turistickým
atraktivitám, interaktivní výstavy,
muzea, plavecký bazén apod.).
3
Neúměrný tlak na turistické
využívání atraktivních lokalit.
Efektivnější propagace regionu.
3
Degradace krajinného rázu
výstavbou nevhodných staveb.
3
Omezení rozvoje turismu z důvodu
rozšiřování chráněných území.
3
Nekvalitní služby poskytované
návštěvníkům.
2
Rostoucí podíl jednodenních návštěv
některých atraktivit.
2
Silná koruna zlevňující zahraniční
pobyty.
2
Celkem
29
Produkty cestovního ruchu zaměřené na
specifické atraktivity oblasti.
Využití územního plánování a
komplexních pozemkových úprav k
zabezpečení trvalého souladu všech
hodnot území.
3
Spolupráce s obcemi v rakouském
příhraničí a se subjekty v Jindřichově
Hradci a Telči.
2
Podpora rodinné turistiky.
2
Celkem
30
3
Z analýzy vyplývá vyrovnanost jednotlivých složek analýzy, zejména příležitostí,
ohrožení a slabých stránek. Nejnižší hodnocení získaly silné stránky. To vše by
mohlo ukazovat na fakt, že destinace je teprve ve fázi rozvoje, disponuje určitým
potenciálem a určitými silnými stránkami, je však třeba maximalizovat příležitosti a
tím minimalizovat ohrožení i slabé stránky, zejména ve faktorech, které jsou ze
strany samosprávy a místních podnikatelů ovlivnitelné. Bylo by však vhodné SWOT
analýzu upravit či znovu vytvořit za pomoci více odborníků se znalostí zkoumaného
území.
- 96 -
IGA VŠE 45/07
Závěr
Provedený výzkum poukázal na některé možnosti a vhodnosti sledování výkonů
cestovního ruchu v destinacích, zejména v menších nebo specifických oblastech.
Prokázal, že dosud neexistují mechanismy, které by na lokální úrovni poskytly
dostatek validních dat pro sledování vývoje a výkonů cestovního ruchu. Ověřil
některé metody a postupy získávání a vyhodnocování údajů o cestovním ruchu
v destinacích. V neposlední řadě přinesl výzkumnému týmu nové znalosti, které
bude moci využít v následujících výzkumech a které budou využitelné i pro subjekty
cestovního ruchu v regionu.
Všechny cíle projektu se podařilo splnit. V praxi byla ověřena konkrétní metodika
pro výpočet potenciálu a zatížení oblasti cestovním ruchem. Ukázalo se, že výsledky
použité metodiky jsou velmi závislé na vstupních datech, jež musejí být dostatečně
validní. To je největší problém v neuzavřeném území, které je navíc menší než okres
či kraj. Tím bylo poukázáno i na hlavní nedostatky takového řešení i na problém
získání validních údajů na nižších úrovních územní samosprávy. Jelikož zatím
neexistují obdobné výzkumy ve srovnatelných lokalitách, nelze některá zjištěná fakta
a vypočítané ukazatele podrobněji interpretovat. Zde se však řešitelskému pracovišti
otevírá prostor pro další výzkumy, v nichž hodlá i nadále pokračovat.
Z důvodů výše uvedených je ve výzkumu použitá metodika v současné době
využitelná jen s omezeními; nejprve je třeba zajistit možnosti získání validních
vstupních dat. Řešitelský tým považuje za vhodné a efektivní, aby jednotlivé obce
nebo organizace destinačního managementu v regionu získávaly údaje přímo od
ubytovatelů (konkrétně zejména počet ubytovaných a počet přenocování). Takto
získané údaje by poté bylo možné využít pro přesnější výpočty a získat tak přehled
o destinaci i o jejím vývoji. Tento přehled je mimo jiné důležitý i pro proces
územního plánování. Zde může obcím se sběrem, zpracováním a interpretací
potřebných dat pomoci právě regionální vysoká škola, jakou je i Fakulta
managementu v Jindřichově Hradci.
Absence organizace destinačního managementu v regionu může hrát svoji roli
v dalším efektivním rozvoji destinace. Skutečně funkční destinační managementy
v České republice zatím teprve vznikají. Řešitelský tým by však vytvoření organizace
destinačního managementu na Jindřichohradecku do budoucna jednoznačně
doporučil.
Osvědčilo se i zapojení studentů fakulty do vědecko-výzkumného projektu se
záměrem přispět k jeho úspěšné realizaci a také k výchově studentů k vědecké práci.
Jeden ze studentů-spoluřešitelů úspěšně započal doktorandské studium na fakultě a
druhý byl oceněn za svoji diplomovou práci, zpracovávanou v rámci tohoto
výzkumu, děkanem fakulty a Jihočeským krajem.
Je zřejmé, že významnou podmínkou rozvoje cestovního ruchu, který by měl být
dlouhodobě udržitelný a přínosný pro všechny dotčené skupiny i jednotlivce,
představuje sledování a zvyšování únosnosti tohoto rozvoje. Monitorování rozvoje
musí zahrnovat nejen stanoviska odborníků, ale také názory a postoje celé
zainteresované veřejnosti (místních obyvatel, návštěvníků). To činí tento proces
náročným a výsledky obtížně interpretovatelné. Je však třeba se o to pokusit a při
rozvoji cestovního ruchu postupovat v souladu s těmito přístupy.
- 97 -
IGA VŠE 45/07
Použitá literatura
[1] Francová, E. Cestovní ruch. Olomouc: Univerzita Palackého. 2003. ISBN 80-2440719-1
[2] Indrová, J. a kol. Cestovní ruch I. Praha: Oeconomica. 2004. ISBN 80-245-0799-4
[3] Ryglová, K. Cestovní ruch (soubor studijních materiálů). Ostrava: Key publishing
s.r.o. 2007. ISBN 978-80-87071-44-1
[4] Vaško, M. Cestovní ruch a regionální rozvoj. Praha: Oeconomica. 2002. ISBN 80-2450445-6
[5] Vystoupil, J., Šauer, M. Základy cestovního ruchu. Brno: Masarykova univerzita.
2006. ISBN 80-210-4205-2
[6] Demek. J. Trvale udržitelný rozvoj, principy, cíle, současný stav. In Aktuální problémy
cestovního ruchu, „Trvale udržitelný rozvoj v cestovním ruchu“ – sborník z 3.
mezinárodní vědecké konference. Jihlava. 2008. ISBN 978-80-87035-13-9
[7] Pásková, M. Role cestovního ruchu v ochraně přírody a krajiny. In Aktuální problémy
cestovního ruchu, „Trvale udržitelný rozvoj v cestovním ruchu“ – sborník z 3.
mezinárodní vědecké konference. Jihlava. 2008. ISBN 978-80-87035-13-9
[8] Vaníček, J. a kol. Monitoring návštěvníků vybraných měst ČR. In Sborník z 1. a 2.
mezinárodní konference „Aktuální problémy cestovního ruchu“. Jihlava. 2007.
ISBN 978-80-87035-01-6
[9] Vaníček, J., Brčáková, H., Kulhánková, J. Vliv polohy a atraktivity destinace na aktivní
cestovní ruch : Jindřichův Hradec a Písek. In Cestovní ruch, regionální rozvoj a
školství: Sborník referátů z 9. mezinárodní vědecké konference. 2004. ISBN 807040-690-9
[10]Vystoupil, J. Šauer, M. Návrh nové rajonizace cestovního ruchu. In Sborník z 1. a 2.
mezinárodní konference „Aktuální problémy cestovního ruchu“. Jihlava. 2007.
ISBN 978-80-87035-01-6
[11] Kovařík, P.: Atraktivita a benchmarking turistických regionů. COT business. Leden
2008. ISSN 1212-4281
[12] Vaníček, J., Jahn, A. Potenciál cestovního ruchu a atraktivita a turistické destinace.
COT business. Březen 2005. ISSN 1212-4281
[13] Vaníček, J. Atraktivita vybraných obcí ČR pro turisty a výletníky. COT business.
Červenec/srpen 2006. Str. 54-56. ISSN 1212-4281
[14] Vaníček, J. Co lze a co nelze vyčíst z monitoringu návštěvníků v turistických regionech.
COT business. Leden 2006. ISSN 1212-4281
[15] Vaníček, J. Lze měřit atraktivitu turistické destinace? COT business. Duben 2006.
Str. 42-43. ISSN 1212-4281
[16] Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [online]. Dostupné z
<www.ochranaprirody.cz>
- 98 -
IGA VŠE 45/07
[17] Bína, J. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. In
Urbanismus a územní rozvoj [online]. 2002 Dostupné z
<www.uur.cz/images/publikace/uur/2002/2002-01/01.pdf>
[18] Czech Institute for Tourism and Management, o.p.s. Ekonomický a sociální pilíř
udržitelného cestovního ruchu v České republice. [online] 2007. Dostupné z
<www.mmr-vyzkum.cz/INFOBANKA/DownloadFile/3512.aspx>
[19] EUROPARC Federation. The European Charter for Sustainable Tourism in Protected
Areas. Rev. May 2007. Dostupné z <www.european-charter.org>
[20] Fakulta informatiky a managementu Univerzita Hradec Králové. Udržitelný
cestovní ruch. [online] Dostupné z <http://ucr.uhk.cz>
[21] Marketingový výzkum a měření atraktivity turistické destinace [online]. 2007.
Dostupné z <www.mandk.cz/view.php?cisloclanku=2007010009>
[22] MMR ČR. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007–2013.
Dostupné z <www.mmr.cz/koncepce-statni-politiky-cestovniho-ruchu-v-cr-naobdobi-2007-2013>
[23] MMR ČR. Prováděcí dokument ke Koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR na
období 2007 – 2013. Dostupné z <http://www.mmr.cz/provadeci-dokument-kekoncepci-statni-politiky-cestovniho-ruchu-v-cr-na-obdobi-2007-2013>
[24] Mourek, D. Cestovní ruch a životní prostředí. [online] Dostupné z
<http://www.czp.cuni.cz/ projekty/sdcz/moduly/3E>. 1999
[25] Organizace cestovního ruchu. [online] Zpracovala Doc. Ing. Alžbeta Kiráľová, PhD.
Dostupné z <http://www.icpisek.cz/docs/cz/ocr.xml>
[26] Pásková, M. Kapacita území turistického regionu Český ráj pro udržitelný rozvoj
cestovního ruchu. In Cestovní ruch, regionální rozvoj a školství. 2003. Dostupné z
<http://kod.ef.jcu.cz/wwwtajcucz/katedra/konfer.html>
[27] Wikipedia. Pearson's chi-square test. [online] Dostupné z <
http://en.wikipedia.org/wiki/Pearson%27s_chi-square_test>
[28] Rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje. [online] Dostupné z
<http://gis.kraj-jihocesky.cz/dokumentace.jsp?id=76>
[29] TIMUR. Burza indikátorů udržitelného rozvoje na místní úrovni. [online] Dostupné z
<http://indix.agenda21.cz>
[30] Vepřek, K. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu a jeho využití v územních plánech
VÚC. Urbanismus a územní rozvoj [online]. 2002. Dostupné z
<www.uur.cz/images/publikace/uur/2002/2002-03/05.pdf>
[31] Zelenka, J., Pásková, M. Regulace CR - plánování, územní plánování, únosná kapacita,
oceňování potenciálu území, EIA, monitorování. [online] Dostupné z
<http://ucr.uhk.cz/documents/Management/predn/Regulace CR.ppt>
[32] Nařízení Jihočeského kraje č. 1/2004, ze dne 6. dubna 2004, o přírodním parku
Česká Kanada. [online] Dostupné z < http://www.kraj-jihocesky.cz>
[33] Nařízení Jihočeského kraje č. 4/2004, ze dne 6. dubna 2004, o přírodním parku
Homolka - Vojířov. [online] Dostupné z < http://www.kraj-jihocesky.cz>
[34] Zákon č 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
- 99 -
IGA VŠE 45/07
Autoři výzkumné zprávy
Ing. Martin Musil
Od roku 2003 působí jako odborný asistent na Katedře managementu veřejného
sektoru Fakulty managementu VŠE Praha v Jindřichově Hradci. Problematikou
cestovního ruchu se blíže zabývá od roku 2000, vystudoval obor Cestovní ruch (Bc.,
1999) a Management veřejných služeb (Ing., 2001). V současné době studuje
v doktorském studijním programu Management se zaměřením disertační práce na
vlivy šetrné turistiky na rozvoj regionu. Provozuje turistický portál novadomus.cz.
Kontaktní e-mail: [email protected]
Ing. Kateřina Dušáková
Vystudovala obor Management (Bc.) na Fakultě managementu VŠE Praha
v Jindřichově Hradci (2006) a následně obor Management veřejného sektoru (Ing.) na
téže fakultě (2008). Oblastí cestovního ruchu se zabývala především ve své
diplomové práci na téma Atraktivita turistické destinace. V současné době pracuje
v soukromém sektoru.
Ing. Martin Luštický
Od roku 2007 studuje doktorský program Fakulty managementu VŠE Praha
v Jindřichově Hradci na Katedře managementu veřejné sektoru. Na stejné fakultě
vystudoval bakalářský i magisterský program. Cestovním ruchem se zabýval již ve
své bakalářské a diplomové práci. Nyní se věnuje problematice strategických
dokumentů územních samospráv v oblasti cestovního ruchu.
Doc. Dr. Ing. Jan Voráček, CSc.
Je vedoucím Katedry managementu informací Fakulty managementu VŠE Praha.
Předtím dlouhodobě působil jako profesor na Lappeenranta University of
Technology ve Finsku a jako docent na VUT v Brně. Mezi jeho odborné zájmy paří
datové analýzy, simulační modely, strojové učení a softwarové inženýrství.
Tato výzkumná zpráva i další výstupy z tohoto výzkumného úkolu jsou k dispozici
na internetové adrese <http://vyzkum.novadomus.cz>
Diplomová práce Ing. Kateřiny Dušákové „Atraktivita turistické destinace“ byla
v roce 2008 oceněna děkanem Fakulty managementu a Jihočeským krajem.
- 100 -
IGA VŠE 45/07
Posudky oponentů výzkumné zprávy
Níže jsou uvedeny posudky oponentů této zprávy. Jedná se o odborníky na oblast
cestovního ruchu a metodik zkoumání sociálních jevů. V posudcích je hodnocena
zejména aktuálnost a smysluplnost výzkumu, použité metody a postupy a jejich
vhodnost, interpretace výsledků, využitelnost výstupů projektu a uvedeny
doporučení pro zlepšení výzkumu do budoucna.
Ing. Zuzana Bedrnová, vedoucí oddělení cestovního ruchu města Jindřichův Hradec
Téma výzkumné zprávy hodnotím jako vysoce aktuální. Nejen přírodní park Česká Kanada,
ale i území s ním sousedící mohou čerpat informace z provedených průzkumů a
dotazníkových šetření. Dostatečné množství získaných statistických údajů v dané destinaci
ukazuje na vhodné zvolení postupů při zpracování dat. Dílčí závěry jsou jasné a jednoznačně
definované. Závěrečná SWOT analýza odpovídá reálnému stavu v oblasti cestovního ruchu v
návaznosti na ochranu životního prostředí. Výstupy projektu mohou sloužit jako podnět ke
spolupráci mezi subjekty v cestovním ruchu např. i okolích městech - Jindřichův Hradec.
Stejně jako v daném území, tak i město Jindřichův Hradec řeší např. nedostatečnou nabídku
pro návštěvníky mimo hlavní sezónu, malou nabídku produktových balíčků cestovního ruchu
vybízející k vícedennímu pobytu, atd.
V letošním roce jsme zaznamenali na území regionu Jindřichohradecko i sousedících
regionech nárůst nových ubytovacích kapacit - zejména penziony rodinného typu,
respektujících šetrnou turistiku. Ubytovatelé také často provozují další služby a jejich
nabídka je rozšířena o gastronomické zážitky, kulturní produkce, relaxační a sportovní
aktivity, jízdu na koních a další, a také často nabízejí balíčky služeb a výhodné ceny při
dlouhodobém pobytu návštěvníka v regionu. V případě pokračovaní výzkumu doporučuji také
zahrnout tyto údaje k dalšímu vyhodnocení.
Ing. Eva Fellegiová, odborná asistentka, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
Výzkum se zabýval velmi aktuálním tématem. Zatíženost regionu cestovním ruchem je oblast
zkoumání, která má v „éře trvale udržitelného rozvoje“ své opodstatnění. Destinace se již
nezabývají pouze otázkou, jak nalákat turisty do regionu. Je mnohem důležitější, aby rozvoj
cestovního ruchu následoval zásady trvale udržitelného rozvoje a také aby účastníci
cestovního ruchu, kteří oblast navštíví, zde pobývali delší dobu a využili co nejvíce služeb
cestovního ruchu.
Pro zkoumání zmiňované problematiky zátěže oblasti cestovním ruchem byly vybrány vhodné
ukazatele. Jejich aplikace však byla velmi ztížena ne příliš validními daty, které byly
k dispozici. Často se autoři odkazovali na své expertní odhady, ať již při určování počtu u
jednotlivých proměnných ve výpočtu ukazatelů, tak i při určování váhových koeficientů.
Mohou být ovlivněny subjektivním vnímáním a jejich profesním zaměřením.
Dále bych doporučovala pro větší vypovídací schopnost dotazování oslovit více než 220
místních obyvatel z celkového počtu 11833. Při prostředcích určených pro tento výzkumný
záměr to nebylo zcela možné, ale názor obyvatel je pro zkoumanou problematiku stěžejním.
Aplikace metodiky výzkumu ČCCR byla zcela pořádku, monitoring starostů byl také velmi
vhodně proveden, ale dotazníkové šetření pro monitoring názorů místních obyvatel nebylo
- 101 -
IGA VŠE 45/07
příliš konkrétní. Bylo by vhodné dotazník rozšířit a snažit se získat více informací, jež by
dotvářely linii výzkumné otázky.
Myslím si, že problém validity dat se táhl celým výzkumem velmi výrazně. Použité metodiky
byly zajímavé, ale při současném stavu získávání informací v oblasti cestovního ruchu
regionu, nepříliš využitelné. Sami autoři poukazovali na tento fakt a navrhovali možnosti
zlepšení monitoringu rozvoje cestovního ruchu.
Dle mého názoru by tuto aktivitu měla převzít jedna zastřešující organizace, která by se
rozvojem cestovního ruchu a jeho řízením v destinaci zabývala. Organizace by měla
vzniknout na bázi destinačního managementu, a to především z iniciativy tzv. zdola, aby
k jejímu založení/rozvoji přispívaly obce regionu v rámci partnerství, spolupráce. Tento model
již na některých územích funguje a zaznamenává přínosy nejen v oblasti rozvoje cestovního
ruchu, ale právě i monitoringu tohoto rozvoje a poskytování získaných dat zájmovým
skupinám v destinaci.
Prof. Ing. Magdalena Hrabánková, CSc., děkanka Ekonomické fakulty Jihočeské
Univerzity v Českých Budějovicích
Zvolené téma je aktuální a účelné, protože po řadu problémových oblastí představuje cestovní
ruch faktor zvyšování hospodářského potenciálu regionu.
Autoři prokázali znalost dosavadních výsledků obdobných výzkumů a uplatnili je při volbě
metod ke zpracování daného tématu. Metodický postup, způsob zpracování dat a související
výpočty byly vhodně zvoleny, případné nedostatky postupů jsou ve zprávě uvedeny.
Výsledky byly využity pro charakteristiku zvolených oblastí a vyhodnocen jejich potenciál
z hlediska vhodnosti pro cestovní ruch podle jejich přírodních a kulturních hodnot.
S postupem lze souhlasit.
Výstupy projektu mohou výrazně ovlivnit rozhodování o konkrétních opatřeních na podporu
cestovního ruchu podle podmínek příslušné destinace.
Doporučuji zaměřit se dále na sociálně ekonomické otázky cestovního ruchu - podíl na daňové
výnosnosti regionu, vytvoření nových pracovních míst, nárůst tržeb z cestovního ruchu apod.
Také dále řešit vztahy mezi turistikou a péčí o životní prostředí.
Mgr. Eliška Novotná, odborná asistentka, Fakulta managementu VŠE Praha
v Jindřichově Hradci
Patnáct let trvající spontánní procesy rozvoje cestovního ruchu ve zkoumané oblasti České
Kanady po otevření příležitostí změnou politického řádu, přinesly dostatek „tvrdých“
statistických dat a sociálních zkušeností potřebných pro sběr, analýzu a interpretaci
„měkkých“ výzkumných dat. Tato aktuální sociální situace dává provedenému výzkumu
smysl.
Výzkum se týkal třech sociálních souborů. V jednom případu ze tří není základní soubor
přesněji definován (obyvatelé) a v jednom případu ze tří není znám (návštěvníci). Metoda
stanovení výzkumného souboru je v případě návštěvníků uvedena jako náhodná na určených
místech, v případě obyvatel není uvedena (při velikosti výzkumného souboru 220 z téměř
11.900 uvedených obyvatel území je zcela zásadní). Problémy základních a metod stanovení
výzkumných souborů nedávají možnost považovat výzkum za reprezentativní pro tyto dva
základní soubory, jednalo se o velmi pečlivě připravenou anketu, jejíž data nemohou být ze své
- 102 -
IGA VŠE 45/07
podstaty validní a reliabilní. Taková jsou však nepochybně data získaná na souboru starostů,
kde byl zkoumán celý základní soubor.
Metody kvantitativního zpracování dat považuji za vhodné (s přihlédnutím k výhradě
uvedené dále v posledním odstavci) a v případě vytvoření vlastní metodiky za velmi vhodné.
Jejich pečlivé zpracování přináší vynikající výsledky.
Informace získané analýzou dat jsou vhodným způsobem interpretovány, rozsah dat a
informací obsažených ve výzkumné zprávě je impozantní. Nereprezentativnost dat (viz výše)
však neumožnila výzkumnému týmu zúročit svoji pečlivou a bohatou výzkumnou činnost do
znalostí.
Výstupy jsou využitelné, pokud jde o ověření metod, včetně případných vlastních,
vytvořených pro potřeby tohoto výzkumu a zcela nepochybně též pokud jde o získané
informace.
Autoři přejali mnohá východiska a metody, která jsou diskutabilní. Např. stanovení
kulturního subsystému (str. 11) či některé indikátory stanovení rozvoje cestovního ruchu (str.
18). Oceňuji soustředění různých zdrojů a jejich vytěžení pro potřeby výzkumného týmu a
chápu obtížnost kritických přístupů k nim, do budoucna je však doporučuji.
Ing. Martina Pásková, Ph.D., vedoucí oddělení ekologie lidských sídel a člověka,
Ministerstvo životního prostředí ČR
Výzkum se zvoleným tématem je rozhodně vysoce aktuální a velmi smysluplný, a to vzhledem
k neexistenci (v případě zátěže území cestovním ruchem) a nejednotnosti (v případě
potenciálu území pro rozvoj cestovního ruchu) metodik.
Výběr řešeného území je logický a pro praxi jistě užitečný, totéž lez říci o jeho dalším členění
pro účely výzkumu. Navíc toto území je typologicky velmi zajímavé a ne příliš probádané alespoň z hlediska zvoleného předmětu výzkumu.
Metodický aspekt výzkumu (kromě citační kultury) považuji za jeho nejslabší stránku.
Použité metodiky nejsou v případě výzkumu potenciálu i zátěže nijak invenční a navíc
evidentní inspirace existujícími modely nejsou dostatečně zmíněny ani kriticky analyzovány.
Ani v jednom případě nedošlo ke kritické analýze existujících českých a zahraničních přístupů
a metodik. V případě potenciálu byla převzata více méně mechanisticky bodovací metoda
(dnes v době GISů) Jana Bíny, použitá před 6 lety v projektu ÚÚR pro MMR, jen byly
upraveny váhové koeficienty jednotlivých složek potenciálu, a to ještě způsobem, který může
vést ke zkreslení výsledků. Koeficienty vycházely totiž mj. z preferencí návštěvníků řešeného
území, jež se evidentně mohou lišit od preferencí návštěvníků jiných oblastí, takže tím se
v podstatě do budoucna znemožňuje územní srovnatelnost výsledků.
Citační kultura je místy na nízké úrovni - poměrně frekventovaně jsou citovány pasáže textu
jiných autorů, požívány koncepty zahraničních autorů bez zmínění jejich jména a pokud je
citováno, jedná se nezřídka o sekundární citaci a někdy není zřejmý začátek či konec citace.
Interpretace výsledků je provedena uspokojivým způsobem a umožňuje tak dobrou
využitelnost výsledů pro studium, práci veřejné správy či podnikání.
Celému výzkumu by výrazně prospěla kvalitní analýza metodických přístupů a větší invence
při jeho řešení. Autoři by se v této fázi výzkumu neměli tolik bát nezodpovězených otázek či
identifikace metodických problémů.
Velmi pozitivně lze vnímat zapojení studentů do výzkumu a tedy i výchovně vzdělávací
aspekt výzkumného projektu.
- 103 -
IGA VŠE 45/07
Stručná reakce řešitelů na posudky
Možnosti projektu i řešitelského týmu byly omezené, ať již časově či finančně. Proto
jsme přistoupili k ověření stávajících metodik, které se jevily jako použitelné na
úrovni menšího regionu. Nedostatků postupů jsme si v převážné míře vědomi a
snažili jsme se je ve zprávě uvést. Stejně tak jsme si vědomi nutnosti zaměřit se
v dalších výzkumech na kritičtější analýzu dosavadních exitujících postupů, jejich
vhodnost a metodických problémů vůbec. Bibliografické odkazy a citace byly
upraveny.
Děkujeme všem oponentům za jejich čas, ochotu a objektivní posudky.
- 104 -
IGA VŠE 45/07
Seznam příloh
Příloha č. 1: Postup výpočtu procentuálních hodnot pro zařazení do zón potenciálu
cestovního ruchu
Příloha č. 2: Výkres hodnot území
Příloha č. 3: Dotazník pro návštěvníky regionu
Příloha č. 4: Dotazník pro obyvatele zkoumaného regionu
Příloha č. 5: Dotazník pro starosty obcí zkoumaného regionu
Příloha č. 6: Rozložení počtu lůžek ve zkoumané oblasti
- 105 -
IGA VŠE 45/07
Příloha č. 1
Postup výpočtu procentuálních hodnot pro zařazení do zón potenciálu
cestovního ruchu
Postup výpočtu si ukážeme po jednotlivých krocích. Následující část tabulky je
převzata ze str. 36 z Tab. č. 3, kde jsou stanoveny jednotlivé intenzitní stupně
potenciálu v oblastech České Kanady.
(a) Přírodní
pozoruhodnosti
2
3
2
2
1
2
1
1
3
Nejprve byly stanoveny váhové koeficienty a jednotlivá bodová ohodnocení o ně
byla upravena (intenzitní stupeň * koeficient). Pro tento příklad Přírodních
pozoruhodností byl vypočten váhový koeficient 1,4. (viz. Tab. č. 4, str. 38). Z toho
vzešlá tabulka (Tab. č. 6, str. 38) byla rozšířena o sloupec „Česká Kanada celkem“,
nyní označen žlutě.
(a) Přírodní
pozoruhodnosti
2,8
4,2
2,8
2,8
1,4
2,8
1,4
1,4
4,2
23,8
Dalším bodem ve výpočtu je stanovení možného maxima dosažených bodů. V našem
příkladě mohlo možné maximum za Přírodní pozoruhodnosti dosáhnout hodnoty 3
(nejvyšší možný stupeň) krát 9 (počet oblastí) krát 1,4 (stanovený váhový koeficient)
= 37,8 bodu.
Jelikož však tato složka dosáhla pouze 23,8 bodů z 37,8, je daná procentuální
hodnota pro zařazení do zóny potenciálu 23,8/37,8 = 63% (zaokrouhleno na jedno
desetinné místo).
Tímto způsobem byly vyčísleny i další procentuální hodnoty pro další jednotlivé
přírodní i kulturní složky.
Obdobný je i výpočet pro jednotlivé oblasti, jen počítáme nikoliv s řádky, ale se
sloupci.
IGA VŠE 45/07
Příloha č. 2
Výkres hodnot území
Zdroj: upraveno dle <http://gis.kraj-jihocesky.cz/dokumentace.jsp?id=76, srpen 2008>
IGA VŠE 45/07
Příloha č. 3
Dotazník pro návštěvníky regionu
IGA VŠE 45/07
IGA VŠE 45/07
IGA VŠE 45/07
IGA VŠE 45/07
Příloha č. 4
Dotazník pro obyvatele zkoumaného regionu
IGA VŠE 45/07
IGA VŠE 45/07
Příloha č. 5
Dotazník pro starosty obcí zkoumaného regionu
IGA VŠE 45/07
IGA VŠE 45/07
Příloha č. 6
Rozložení počtu lůžek ve zkoumané oblasti
Druh zařízení
Hotely
Penziony
Ubytovny
Privaty
Chaty a chalupy
Kempy a
chatové osady
Počet lůžek
378
837
301
379
580
6915
Oblast
Českorudolecko
Číměř a okolí
Horní Pěna
Komorník
Kunžatecko
Novobystřicko
Nový Vojířov a okolí
Slavonicko
Staroměstsko pod
Landštejnem
Počet lůžek
144
72
85
4095
1036
2231
112
589
442
IGA VŠE 45/07
Název
Počet stran
AA – VA
Vydání
Náklad
Sazba
Č. publikace
Potenciál a zatížení oblasti cestovním ruchem v
souvislosti s ochranou životního prostředí
Ing. Martin Musil, Ing. Kateřina Dušáková ,
Ing. Martin Luštický, doc. Dr. Ing. Jan Voráček, CSc.
Vysoká škola ekonomická v Praze
Nakladatelství Oeconomica
Ing. Jan Nový, Ing. Martin Musil
Ediční komisí Fakulty managementu v Jindřichově
Hradci dne 22. 10. 2008
č. vydavatelského oprávnění 21 514/79
118
8,83-8,40
První
30 výtisků
Autor
6-1942
Prodejní cena
neprodejné
Autoři
Vydavatel
Obálku navrhli
Povoleno
Tato publikace neprošla redakční ani jazykovou úpravou.

Musil, M. a kol. Potenciál a zatížení oblasti cestovním ruchem v

Transkript

Podobné dokumenty

(Ed.) Udržitelný rozvoj cestovního ruchu

Analýza prostředí - Sdružení Ašsko

Poznejte regiony České republiky - Jihočeská centrála cestovního

Zpravodaj - duben 2011

Pripad-milujici

Seznam VD I. až III. kat. TBD 01.01.2011

Hodnocení zdravotních rizik

Environmentalistika cestovního ruchu

POČÁTKY NAŠICH DĚJIN – PRVNÍ STÁTNÍ ÚTVARY U NÁS

Krok za krokem SROPem

systém opatření ke snížení emisí skleníkových plynů na lokální

Cestovní ruch v opolském vojvodství a na česko