Farní zpravodaj

… byli
jedné
mysli …
… m li
všechno
spole né…
Sk 4,32-35
Farní zpravodaj
Tábora a okolí
ro ník VII
1
doba postní 2006
Tábor, Sezimovo Ústí, Pohnání, Ratibo ské Hory,
Chotoviny, Hlasivo, Hoštice, Borotín, St ezimí
A drtivá je tíha k íže.
Syn pod ní chýlí níž a níže
tvá sinou, zrudlý diadém.
A celé pluky archand l ,
jež slétají se k jeho elu,
ho nezadrží p ed pádem.
Jak ten strom spásy zdá se vratký!
Me obrací se v srdci matky.
Jsi živ? A m žeš ješt vstát?
Uzdvihneš, Synu m j a Pane,
své údy na smrt utýrané
pro novou pou , pro nový pád?
Václav Ren : Popelka Nazaretská
Za átek doby postní bývá v dobrých
k es anských rodinách spojen alespo
s n jakou p edstavou pokání, obrácení,
p edsevzetí nebo nápravy života. Ješt
zbožn jší k es ané si mohou uv domit, že by
se tato zm na života mohla týkat i jich
samotných. Jen ti nejzbožn jší (a tedy my) si
uv domí, že by po nich mohl B h chtít
opravdovou zm nu životního stylu, zvyk ,
našich oblíbených ne estí, našeho zab hnutého, spokojeného a celkem spo ádaného života.
Rad ji opustím tuto strašlivou a nep íjemnou p edstavu a vrátím se v již vážném
zamyšlení k tomu, co jsme prožili p i ud lování popelce na samém za átku postní doby:
Prach jsi a v prach se obrátíš! Prach je v mnoha kulturách a náboženství znamením smutku
bu to nad úmrtím blízké osoby, nebo nad vlastním ponížením. V biblické mluv má
symbol popela své nezastupitelné místo, které sdílí spolu s prachem. Symbolizuje tedy
nepatrnost lov ka p ed Bohem (Gn 18,27), ponížení, smutek (Plá 3,16), zmar a
pomíjivost (Ez 28,18), h íšnost, k ehkost, marnost (Iz 44,20) výraz naléhavé prosby v
beznad ji (Ester 4,1-3), ale je také znamením o išt ní (Nm 19,11) a opravdového obrácení
(Jon 3,6). Spojení mezi nešt stím, které lidi potkává a h íchem, který ud lali proti
Hospodinu je ve SZ tak t sné, že je prakticky nelze odd lit (srov. 1Mak 3,47; Job 30,19).
Je tedy potom jasné, že je pot eba, aby vnit ní obrácení provázelo také vhodné vn jší
znamení.
V naší kulturní oblasti si možná n kdo ekne, že se m že obrátit i bez toho, aby sed l
ve špín a prachu od ný do n jaké pytloviny. To je jist pravda, ale i nám, kte í máme
pom rn rozvinuté abstraktní myšlení velmi pomáhá, m žeme-li záležitost, která není
post ehnutelná smysly, p iblížit n jakým p irovnáním z oblasti, které známe. Symbol
prachu, nebo popela je zcela transparentní: Prach je nepatrný, bez povšimnutí se po n m
šlape...
Co je nemyslitelné pro Starý i Nový Zákon je pokrytectví. Tedy situace, kdy vn jší
znamení pokání neprovází vnit ní obrácení, respektive postoj p ipravenosti ke služb Bohu
a bližnímu. U farize totiž Ježíš kritizoval stejný postoj neup ímnosti jako již Izajáš
praný oval dávno p ed Ježíšovým narozením (srov. Iz 58). B h si tedy nežádá, abychom
se celou dobu postní tvá ili zkroušen , pokorn , zdrceni svými nepravostmi (Mt 16,17),
ale spíše máme p inášet Bohu ob ti milosrdných skutk (Oz 6,6; Mt 12,7). Asi každý
k es an by byl ochoten ob tovat pro Krista sv j život, ale již málokterý z nás je ochotný
ob tovat mu p t minut soust ed né modlitby denn navíc. Málokdo je ochoten na znamení
pokání a obrácení v novat bližnímu navíc jeden úsm v nebo dobré slovo. Z ídka je kdo
ochoten snášet nedokonalosti druhých, natož vyložené p íko í. Jsme spíše ochotni íci
ušt pa nou poznámku (nejlépe v nep ítomnosti toho, o kom je e ) než ml et. Nemnozí
k es ané si lámou hlavu nad tím, komu by mohli pomoci, kde by byli pot ební. Také
k es ané i dnes zapomínají zkoumat, co od nich každý den B h o ekává a co krásného má
pro n p ipravené, a rad ji cht jí sami ur ovat co je dobré pro n i pro jejich bližní.
K es ané v našich farnostech jist takoví nejsou... Kdybychom však p ece jen m li
v t chto v cech n jaké „drobné“ nedostatky, není práv nyní as za ít, není práv te ten
pravý as k modlitb , není práv tato chvíle vhodná pro to, abychom n koho pot šili... A
když ne te , tak kdy? (2 Kor 6,2).
Jan Turek, jáhen
5. DUBNA: VINCENC FERRERSKÝ
Narodil se v roce 1350 ve špan lské Valencii. Od mládí byl velmi zbožný.
V sedmnácti letech vstoupil k dominikán m, stal se kn zem a u itelem filosofie a teologie.
Jako vynikající kazatel a p evor kláštera ve Valencii vzbudil pozornost probošta místní
kapituly Pedra de Luna. Ten ho získal, aby svým vlivem podporoval avignonského papeže
Klementa VII. Když se sám v roce 1394 stal jako Benedikt XIII. avignonským papežem,
povolal Vincence na sv j dv r jako kaplana a zpov dníka. Tam Vincenc poznal a
uv domil si hrozivé ú inky papežského rozkolu a pokoušel se p im t Benedikta XIII., aby
odstoupil. Když se mu to nepoda ilo, opustil v roce 1399 Avignon a jako putující kazatel
projížd l na oslu Špan lsko, Itálii, Švýcarsko a Francii a všude kázal pokání.
Zlé následky papežského schizmatu, stoleté války a etných epidemií ho vedly
k hlásání brzkého p íchodu Antikrista a konce sv ta. S ním táhly zástupy hlasit se
modlících a bi ujících se žen a muž , které v n m vid li proroka. Dnes lze t žko posoudit,
zda šlo u n ho jen o omyl nebo zám rný taktický tah, jak vyburcovat lidi z mravní
lhostejnosti, které uprost ed zmatk doby stále více propadali, a obrátit je k duchovnímu
životu. Jisté je, že po odstran ní papežského schizmatu na kostnickém koncilu, k n muž i
moráln p isp l tím, že odmítl poslušnost avignonskému papeži, v tomto zp sobu kázání
již dále nepokra oval. Gesto odmítnutí poslušnosti vzdoropapeži bylo tím závažn jší a
p sobiv jší, že postavil blaho jednotné církve nad osobní p íchylnost a p átelství. V dob
kostnického koncilu, jehož se nezú astnil, a koliv tam byl zván, p esunul svou
kazatelskou innost do Francie, p edevším do Normandie a Bretagne. Tam také v m st
Vannes 5. dubna 1419 zem el.
Svatý Vincenc Ferrerský bývá zobrazován jako dominikán s plameny kolem hlavy,
s knihou a medailonem ve tvaru slunce s IHS. N kdy má u nohou skupinu Maur a Žid ,
na jejichž obrácení se svými kázáními ve Špan lsku významn podílel.
Pramen: Josef Heyduk: Svatí církevního roku.
J.V.
O MŠI SVATÉ 9
Posvátné ticho
Vážené tená ky a vážení tená i farního zpravodaje, dovolte mi v následujícím lánku
o eucharistii opustit témata týkající se slov a p edest ít Vám úvahu o tichu ve mši svaté.
Nejprve se, prosím, zamysleme nad následujícím p íb hem:
Jeden muž se odebral za mnichem, který žil dlouho v klauzu e. Zeptal se ho: "Co ses ve
svém život nau il od ticha, co pro tebe ticho znamená?"
Mnich práv erpal konví vodu ze studny a ekl svému hostu: "Podívej se dol do
studny! Co vidíš?"
Muž se podíval do studny. "Nevidím nic."
Chvilku z stali oba dokonale v klidu a mnich pak ekl svému hostu: "Podívej se te !
Co jsi vid l ve studni?"
Muž poslechl a odpov d l: "Te vidím sebe – vidím sv j odraz ve vod a také nebe
nad hlavou."
Mnich mu na to ekl: "Podívej, když pono ím konev do vody, voda je v pohybu. Te
zase naopak je voda klidná. A to je zkušenost s tichem – jen v klidném tichu lov k vidí
sama sebe a nebe nad sebou."
-3-
Tolik p íb h. Snad z n j pochopíme, pro Úvod k ímskému misálu uvádí pro mši
svatou tento pokyn: „Jako sou ást bohoslužby je také t eba zachovávat ve stanoveném
ase posvátné ml ení. Jeho nápl je závislá na tom, o kterou ást mše jde: p i úkonu
kajícnosti a po výzv k modlitb se jednotlivci v duchu usebírají; po tení nebo homilii
krátce rozjímají o tom, co slyšeli; po p ijímání pak ve svém srdci chválí Boha a modlí se.“
A dále: „Je chvályhodné zachovávat ml ení v kostele, v sakristii a v k nim p ilehlých
prostorách už p ed za átkem bohoslužby, aby se všichni zbožn a ádn disponovali
k jejímu slavení.“
A snad to nejen pochopíme, ale též s Boží pomocí víc a více naplníme…
P. Jan Kuník
Použitá literatura: Všeobecné pokyny k ímskému misálu, BK, Praha 2003
srv. Bruno Ferrero: P íb hy pro pot chu duše, Praha, 1996
ODKUD SE VZAL POPELEC A POPELE NÍ ST EDA
Jak a kdy vznikla Popele ní st eda a jaký význam má popelec, resp. zna ení se
popelem? A byla postní doba vždycky tak dlouhá jako je dnes?
F.D., královéhradecká diecéze
Radost vyr stá z o ekávání a touhy. S velikono ní radostí je to podobné. K es anské
spole enství m lo pot ebu p ipravit se na radost slavení velikonoc p stem, který m l
zpo átku paradoxn slavnostní charakter a ítal pouze jeden i dva dny (Velký pátek, Bílá
sobota). Tato krátká doba ovšem neodpovídala padesátidennímu slavení Velikonoc, a tak
byla prodlužována – nejprve na šest dní, pozd ji na t i týdny. Pro ekatele k tu byla
vrcholným obdobím p ípravy. Liturgie této periody byla charakteristická tím, že tení
evangelia byla vzata ze svatého Jana. Její stopy vidíme dodnes.
Ke konci 4. století byla pak p íprava prodloužena na 40 dní (odkaz na Ježíš v p st
v poušti, pobyt Mojžíše na ho e) a za ínala první postní ned lí (Quadragesima). Ale
jelikož o ned lích p st nebyl, z stalo do za átku Velikonoc pouze 36 postních dní. P i
významu ísla 40 a p i zm n charakteru p stu tak, že každý den m l být dnem
zdrženlivosti od masa a vína a sou asn újmy (jenom jedno nasycení za den), bylo d ležité
íslo 40 zachovat, a tak se p idaly p ed první postní ned li ty i dny, ímž se tohoto plného
po tu docílilo. Tím se také ustavila st eda jako za átek p ípravy na Velikonoce a sou asn
zahájení postu. Od 6. století byla ozna ována jako „caput iei“ – po átek postu. Vzhledem
ke zvyku ud lovat v tento den popelec je od 10. století ozna ována jako Popele ní st eda.
Ve východní církvi, kde se nepostili vedle ned le ani v sobotu, museli pak ty icetidenní
p st prodloužit na osm ned l. Vlivem toho se v západní církvi zavedla tzv. „doba
p edpostní“, kterou ale po II. vatikánském koncilu neznáme.
Sypat si popel na hlavu, vyhazovat hlínu k nebi, válet se v popelu – to vše bylo u
primitivních národ výrazem smutku, bolesti, lítosti. Strach p ed smrtí velel lov ku, aby
se posypal popelem z ob ti nebo hlínou z hrobu, aby se uchránil p ed duchem zem elého.
lov k se za maskou z popelu a hlíny cítil bezpe n . A když v Sýrii utíkali poz stalí
sednout si na hromadu popela p ed branou m sta, znovu to byl út k a hledání bezpe í p ed
duchem mrtvého, který mohl sídlit v dom , kde p edtím doty ný žil. Jiné národy, které
neznaly strach p ed smrtí, se naopak snažily s mrtvými spojit, dokonce se nechávaly
-4-
popelem z mrtvého o kovat, aby p ijaly jeho dobré vlastnosti. Takové zvyky jsou nám
dnes cizí a vzdálené.
Ve starozákonní dob – stejn jako v pohanské antice – byl popel symbolem smutku a
pokání. V tomto pojetí jej od svého za átku užívá i k es anské spole enství. Popel byl
sypán na hlavu nejprve jenom ve ejným h íšník m, p ipraveným init pokání. Když tato
praxe ustala, za al se popelec ud lovat i ostatním v ícím. Na synod v Beneventu (1091)
doporu uje papež Urban II. všem kostel m zvyk ud lovat popelec. Je zajímavé, že bylo
zvykem sypat popel na hlavu muž m, zatímco ženám se popelem zna il na elo k íž.
P i ud lování popelce se užívá popelu z palmových ratolestí nebo ko i ek z Kv tné
ned le, které p ipomínají Kristovo vykupitelské dílo. Svými h íchy ovšem v sob ú inky
tohoto triumfu ma íme. K es an, který se nechává ozna it popelem, slyší proto výzvu:
„ i te pokání a v te evangeliu.“ Nebo také: „Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš.“
lov k p ijímající popel vyjad uje spolu s kající církví zm nu smýšlení, touhu vrátit se
k Bohu a získat u n j ochranu a nesmrtelnost. Proto je popel taktéž symbolem o isty a
zmrtvýchvstání. Je známo, že ohe o iš uje a popel je ohn m pro išt ný prvek – je to
poslední nespálitelný prvek zem a první istý prvek pro novou zemi. Kajícníkovi popel
p ipomíná vlastní kone nost a poslední skute nost smrti, p icházející po h íchu, ale také
první krok k nekone nosti, nebo „smrt je konec života, ne lásky“ (svatá Terezie). Popelec
m že být pro nás i znamením radosti. Chce nás u it spojovat ve svém život pokání a
radost, a tak krá et vst íc Veliké noci našeho vykoupení.
P. Daniel Peter Janá ek, O. Praem, fará v Praze - epích
CHLÉB – OB TNÍ DAR
(pokra ování z ísla 5/2005 – advent)
V Písmu svatém slyšíme asto mluvit o chleb . Primitivní chleba si pekl už Abrahám.
Prosí Sáru, aby jej p ipravila pro t i hosty, kte í se u n j zastavili. Byla to asi v popelu
upe ená placka z husté kaše.
Pozd ji se Izraelité nau ili péct chleba „p esný“. Byl to chleba nekvašený.
P ipome me si, pro . O velké noci, kdy B h vysvobodil Izraelity z egyptského otroctví, se
museli všichni p ipravit na odchod. Ženy už nesta ily z práv p ipraveného t sta péct
chleba. Zabalily je proto do pláten a nesli s sebou. Až teprve mimo Egypt je mohly upéct.
T sto však už nevykynulo, protože k tomu pot ebuje klid. A tak Izraelité jedli chleba bez
kvasu, nekvašený. I když asi nebyl tak dobrý, p esto si zvyk péct tento chleba už
ponechali, na památku slavných Božích in .
Cestou dom , do zaslíbené zem , dostávali Izraelité manu, sbírali ji každé ráno krom
soboty kolem stan ze zem , mleli ji a pekli z ní chleba. Mana se dala sbírat jen na jeden
den, déle nevydržela (krom pátku, kdy se sbírala na dva dny, protože sobota byla den
sváte ní). Když si cht l n kdo jindy tajn nasbírat manu do zásoby, pak to, co m l
schované ve stanu, mu shnilo. Pro asi? B h tak u il lidi, aby se u ili spoléhat na n ho, na
jeho dobrotu a v ili, že jim bude každý den pomáhat.
A to z stalo i nám. I my se máme u it žít s Bohem, denn s ním spolupracovat,
spoléhat se na n ho a denn prosit o pomoc. Tímto jsme si p ipomn li, že i Ježíš Kristus
mluví o chleb . Nejen to, víme že se jím i sám stává: „Kdo bude jíst jeho t lo a pít jeho
krev, nezem e, ale bude žít nav ky.“ P i poslední ve e i svými slovy prom uje chleba a
víno a dává tuto moc i apoštol m. Proto nám má být chleba tak posvátný. Církev za ala
podle starého židovského zvyku používat ke mši svaté také nekvašený pšeni ný chléb,
-5-
kterému se íká „hostie“. Hostie se d ív pekly na každé fa e a byl to skute ný ob ad. Kn z
sám p ipravoval mouku, která byla zvláš k tomuto ú elu namletá z pšenice (pšenice je
podmínkou, z jiného obilí se hostie d lat nesm jí) a požehnal ji. Z mouky a vody se
rozmíchala kaše. K pe ení se používaly dv kulaté plotny – spodní, rozeh átá jako pevná,
a horní, na které byly asto vylisované r zné vzory, p ipevn ná na pantu ke spodní. T sto
se nalilo na spodní plochu, p ikrylo tou vrchní a rychle upeklo. Upe ené plátky se potom
nechávaly ve vlhké a chladné místnosti trochu nam knout, aby se hostie lépe vykrajovaly.
Jednotlivé hostie se vysekávaly ru n speciálním nástrojem o dvou velikostech: v tší
hostie pro kn ze a menší pro ostatní v ící.
Dnes se hostie pe ou v klášte e sester v Bílé Vod u Javorníka ve velkém. Moderní
stroje dokáží péct a vykrajovat tisíce hostií. Není divu, protože sestry jimi zásobují celou
republiku. I když i do této oblasti p ípravy hostií vstoupila technika, sestry se ani p itom
nezapomínají modlit a prosit Pána, aby se stal živým chlebem všech lidí.
Petr Svoboda
POUTNÍ MÍSTO P EŠTICE
Cestujeme-li z Písku na Stod p es Nepomuk, nem žeme minout P eštice. Po vyjetí
z lesa na kopci za osadou Kuciny se p ed námi objeví panorama m sta P eštic, jemuž
dominuje p sobivá stavba kostela Nanebevzetí P. Marie.
Toto místo bylo roku 1238 zamýšleno a budováno jako proboštství benediktinského
kláštera v Kladrubech. Po husitských bou ích p ešly P eštice do sv tských rukou, i když
nadále kladrubští obsazovali do P eštic svého probošta. Roku 1752 byl starý kostel
zbourán, aby ustoupil nyn jšímu chrámu vystav nému podle plán K. I. Dietzenhofera.
Se stavbou, kterou až do své smrti vedl
sám projektant, bylo zapo ato již roku 1750.
Po Dietzenhoferovi vedl stavbu do roku 1756
František Ignác Preé, který vyhnal obvodové
zdivo do výše asi 5 metr . Po delší p estávce
pokra oval Anselmo Lurago od roku 1763 do
své smrti 1765. Chrám dokon oval Anton
Haffnecker, za n hož byl roku 1775 ne zcela
dokon ený chrám vysv cen. Poté bylo r. 1785
kladrubským benediktin m oznámeno zrušení
zdejšího kláštera a poté i proboštství. V roce
1808 byla zdejší fara povýšena na d kanství.
Nedostav né v že dostaly r. 1885 nové provizorní st echy, z tohoto období pochází také
projekt na dostavbu v žních bání. R. 1892 kostel t žce poškozen požárem a následn
rekonstruován.
Po sametové revoluci prob hla generální oprava chrámu za p sobení a pé e patera
Plavce. Byly dostav ny v žní bán dle p vodních plán K. I. Dietzenhofera. Základní
konstrukce byly vsazovány vrtulníkem, na míst dopln ny tesa ské prvky a v že pokryty
m d ným plechem. M dí též pokryt kostel i sanktusová v ži ka. Obnovena je i fasáda. A
tak kostel do daleka zá í svojí p sobivostí. Svými rozm ry – délkou 55 m, ší kou kolem
16 m, výškou uvnit 25 m a výškou v ží p es 50 m p sobí majestátn , ba ohromujícím
dojmem.
Poutní tradice P eštic je úzce spjata s Alžb tou a Josefem Hofmistrovými. Nejprve si
Josef u servit v Praze na Starém M st opat il neum lou kopii P. Marie Bolestné s hlavou
-6-
umu eného Krista v náru í. R. 1686 si jeho žena nechala zhotovit kopii kvalitn jší. R.
1700 bylo poprvé zpozorováno, že obraz se zázra ným zp sobem „potí“. V c se neutajila,
a proto po opakovaných znameních byl obraz darován do kostela r. 1710. O rok pozd ji
podroben církevnímu zkoumání, prohlášen za zázra ný a v kostele nakonec vystaven
k ve ejnému uctívání.
Pr elí chrámu, jak již zmín no, je dvouv žové. Druhým exponovaným pr elím je
severní, obrácené k m stu, jehož úst edním motivem je kasulové okno. Trojlodní interiér
má polokruhový uzáv r. K presbytá i z obou stran p iléhají polygonální prostory, z nichž
jeden slouží jako kaple sv. Barbory a druhý jako sakristie. Na klenb presbytá e je freska
Nanebevzetí P. Marie z roku 1898. Hlavní oltá Nanebevzetí s obrazem od J.
Redelmayera, na tabernáklu milostný obraz P. Marie P eštické. P i sloupech jsou umíst ny
sochy sv. Bonifáce, Patrika, Benedikta a Scholastiky. Oltá sv. Kiliána daroval kostelu
stavitel chrámu Dietzenhofer. Oltá sv. Benedikta souvisí s právy benediktin ke kostelu.
P sobivá je mramorová kazatelna se symboly evangelist a hlavn sochou kázajícího
Krista na st íšce.
Hlavní poutí je svátek Seslání Ducha Svatého – výro í p enesení milostného obrazu do
kostela k ve ejnému uctívání.
Mše sv. je zde každou ned li dopoledne v 9.15 hod. a duchovní správu vykonává
zdejší sídelní duchovní správce pater Karel Plavec.
J. Barto
BRUNO FERRERO: STARÉ HOUSLE
P i jedné dražb došla ada na housle. Byly poškrábané a od ené. Visely z nich
povolené struny a licitátor si pomyslel, že je škoda ztrácet s nimi as. Nicmén je
s úsm vem pozvedl a prohlásil: „Kolik nabídnete, pánové? Vyvolávací cena tisíc korun!“
„Tisíc sto!“, ozvalo se.
„Tisíc dv st .“
„Tisíc t i sta!“ p ihodil další.
„Tisíc t i sta poprvé, tisíc t i sta podruhé, tisíc t i sta...“
V zadní ásti sálu vstal muž s šedivými vlasy. P išel k licitátorovi a vzal do ruky
smy ec.
Kapesníkem oprášil housle, vypnul povolené struny, energicky se chopil houslí a
zahrál tak krásn a ist , že to zn lo jako zp v and l .
Když dohrál, licitátor klidným a tichým hlasem ekl: „Kolik nabídnete za tyto housle?“
A zvedl je i se smy cem.
„Deset tisíc! Dvacet tisíc!“ T icet tisíc! T icet tisíc poprvé, t icet tisíc podruhé, t icet
tisíc pot etí,“ a odklepl vydraženou ástku kladívkem.
Lidé tleskali, ale n kte í se ptali: „Co zm nilo cenu t ch houslí?“
Odpov byla jednoduchá: „Mistrova ruka.“
I my jsme jako staré, zaprášené a od ené nástroje. Ale dokážeme p ekrásn hrát. Sta í,
aby nás vzal do ruky mistr.
Tady jsem, m j Bože. Hledáš m ? Co ode mne chceš?
PRO JSOU CHRÁMY P EPLN NÉ
Chrám je dostatek a neznám ve svém okolí nikoho, kdo by se do chrámu net šil. Celá
rodina se ve sváte ním od vu vypraví v ned li do svého oblíbeného chrámu, aby tvo ila
-7-
spole enství nejen s ostatními v ícími, ale hlavn se svým bohem. Návšt va chrámu
dokonce nahradila v posledních letech rodinné výlety a procházky p írodou.
Pohyb lidí se okolo takového b žného chrámu zvyšuje, zvlášt v t chto dnech. I
nezú astn ný pozorovatel (je –li v bec takový) zjiš uje, že se n co d je. Doprava v okolí
chrámu je p í inou nejednoho infarktového stavu idi i chodc , v ící se radostn
v mohutných proudech hrnou dovnit , š astný úsm v na tvá i. Jedna obrovská bohoslužba
je sloužena prakticky od rána do ve era. Liturgie má svá pevná pravidla a neexistuje skoro
nikdo, kdo by se jí necht l aktivn ú astnit.
Vnit ek chrámu je vyzdoben tak, aby v ící pod vlivem krásy výzdoby, barevných
sv tel a podmanivé hudby zapomn li na své všední starosti a oddali se do v le nejvyššího,
pln se pono ili do jeho bytí a jasn poznali, co jim v jejich bídném život schází a co
všechno a v jak r zných podobách mohou od n ho získat. Ministranti a p isluhující se
vydávají do krajnosti, aby pro svého boha získali co nejvíce duší. Každému v ícímu,
který jeví známky nejistoty okamžit vysv tlí, co pot ebuje, aby byl dokonale š astný. Pro
d ti, které ješt nechápou obsah v rouky svých rodi , je zde p ipraven d tský koutek. Ani
zde se ovšem d ti neponechávají svému osudu, ale již odmala jsou jim p edkládány
v lákavém obalu všechny p edm ty, které budou pro život pot ebovat.
Aby evangelizace p inesla co nejv tší užitek, jsou liturgické texty rozesílány celoro n
do všech domácností. Jednotlivé chrámy mezi sebou dokonce sout ží o to, kdo svým
ove kám poskytne lepší duchovní vedení. Za dlouholetou v rnost svému bohu získávají
v ící p i návšt v chrámu r zné výhody. Chrámy se také d lí podle toho, kolika v ícím
jsou schopny osv tlit základní nauku své víry. M žeme nalézt superchrámy, hyperchrámy
nebo megachrámy. Pokud jste n kdo slyšeli o gigachrámu, rád se nechám pou it.
Jenom jedno nechápu. Nikdy jsem tu neslyšel nahlas vyslovit jeho jméno. Jméno boha,
kterému se slouží. Možná to v ícím nep ipadá d ležité, možná chce z stat sám b h
utajen. Možná, že nechce být pojmenován proto, že by ztratil svoji schopnost manipulovat
miliardami lidí po celé planet . Možná by se potom n kte í jeho v ící rozpomn li, že
existuje opravdový, reálný B h, jehož jméno je Láska. P esto se odvážím pojmenovat
boha, jehož chrámy a v rouka jsou popsány v tomto lánku – je to mamon.
Karel Tomek, http://www.kratr.cz
LÁSKA
Láska m zvala: „Poj !“ – však duše stála,
lp l na ní h íchu prach.
Hned láska bystrým okem zpozorovala,
že váhám v obavách.
V soucitném doteku se ke mn sklání
a ptá se, co mi brání.
Dím: „Chci z íti hosta, hodného být zde!“
Praví „Vždy jsi to ty!“
„Já, bloud a nevd ník? Což o i mé
mohou t z íti?“
Vzala mou ruku, pravíc úsm vn :
„O i máš ode mne.“
„Ach, Pane, já vše zmarnil, rozplýtval,
-8-
dej mi, co zasloužím!“
Dí láska: „Nevíš, kdo tvé viny s al?“
„Ach, kéž ti náležím!“
„Pak spo i , t lem svým t nasytím!“
Již usedám a jím!
George Herbert
ZAJÍMAVÉ KNIHY
Poj me se spole n podívat na n kolik nových knih, které m žeme objevit v našem
krásném kostele Prom n ní Pán .
První z nich napsal Peter Seewald a nese název „Joseph kardinál Ratzinger - Benedikt
XVI“ (K es anství na p elomu tisíciletí). Vydalo nakladatelství Portál, 2005. Rozhovor
s kardinálem Ratzingerem je portrétem nového nejvyššího pastý e, papeže Benedikta XVI.
a sou asn pr vodcem myšlením a životem tohoto významného katolického myslitele.
Vyslovuje se k základním otázkám budoucnosti církve, papežství, mezináboženskému
dialogu. Nevyhýbá se témat m, jako je antikoncepce, sv cení žen, celibát, ale také
církevní dan nebo západní hospodá ský systém. Nacházíme nez ídka p ekvapivé, vždy
však d sledn promyšlené odpov di. Podobn se m žeme seznámit i s jednotlivými
etapami Ratzingerova života. Kniha byla p eložena do devatenácti jazyk .
Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vyd í vydalo v roce 2005 další podn tnou
knihu, která nese název „Evropa – Její základy dnes a zítra.“ Autorem je Joseph Ratzinger.
Všichni dob e víme, že v roce 2004 se Evropská unie rozší ila o další evropské státy a
vedly se obšírné debaty o evropské ústav . Zdá se však, že o základních otázkách diskuse
kupodivu neprobíhala. J. Ratzinger se v knize ptá na p vod Evropy a její hranice, klade si
otázku kdo má právo nazývat se Evropanem a vstoupit do nové Evropy apod. Zd raz uje
rovn ž duchovní ko eny Evropy, morální základ politiky Evropské unie a odpov dnost za
mír v Unii i ve sv t .
Nebude-li se Evropská unie zakládat na t chto hodnotách, hrozí jí podle Ratzingera
nebezpe í, že mezi d vody jejího vzniku p evládne ist pragmatické a ekonomické
hledisko, které m že mít negativní dopad nejen na zahrani ní politiku, ale i na život jejích
ob an .
Maria Di Lorenco je autorem knihy „Matka Tereza – zá lásky“, vydalo Karmelitánské
nakladatelství Kostelní Vyd í v roce 2005.
Do rukou se nám dostává kniha o kalkatské sest e, zakladatelce Misioná ek lásky, jenž
oslovuje mnohé svou moudrostí a specificky mate ským rysem své zbožnosti. Ve svém
praktickém p ístupu k duchovnímu životu se v mnohém inspirovala myšlenkami sv.
Ignáce z Loyoly. Bude pro nás možná jistým p ekvapením, že Tereze z Kalkaty neleželo
na srdci jen zmír ování t lesné bídy t ch nejubožejších a nejpot ebn jších. Svým
povzbuzováním se snažila rovn ž odstra ovat duchovní bídu ze života lidí v západním
sv t .
Za nejvzácn jší z celé knihy lze patrn považovat úryvky dosud neznámých dopis
Matky Terezy, objevených teprve po její smrti. Odhalují se v nich dv velká tajemství
jejího života: po átek jejího povolání, inspirovaný samotným Kristem, a temná noc ducha,
která toto povolání doprovázela. „M j úsm v je pláš , který p ikrývá nesmírné množství
bolestí,“ ekla jednou. Kniha je poutavým sv dectvím o její vnit ní trýzni i její state né
ví e.
Knihy pro vás vybírala M. Skopcová
-9-
KRÁTKÉ ZPRÁVY
Sbírka na Svatopetrský halé vynesla v Tábo e 12.000,- K , v Sezimov Ústí 4.300,K , v Pohnání 5.260,- K a v Ratibo ských Horách 1.100,- K . Dohromady bylo
odesláno 22.660,- K . Všem dárc m Pán B h zapla .
Celodiecézní sbírky v b eznu a dubnu:
o 19. b ezna – na uprchlíky (1/3 sbírky)
o 16. dubna – na pot eby diecéze
Postní ekumenické bohoslužby budou každý týden ve st edu v 19.00 hod. st ídav
v r zných církvích, st ídat se budou i kazatelé – viz tabulka vzadu.
Výstava „Poutník Jan Pavel II.“ k nedožitým 85. narozeninám Karla Wojtyly se
uskute ní ve dnech 6. – 10. b ezna v Gotickém sále Husitského muzea v Tábo e.
Obsahuje velkoplošné fotografie, knihy a videomateriály.
Po ad Alfréda Strej ka a Št pána Raka „Vivat Commenius“ k výro í J. A. Komenského
uvádí Církev s. husitská ve svém kostele ve Farského ul. v ned li 26. 3. od 17.00 hod.
V pátek 31. 3. 2006 se bude konat v d kanském kostele od 15.00 hodin pobožnost
k ížové cesty pro d ti.
P i mši sv. 2. dubna na 5. ned li postní bude v Tábo e i v Sezimov Ústí ud lována
svátost pomazání nemocných všem, kte í pro stá í nebo vážnou nemoc mají zna né
obtíže. Vhodnou p ípravou bude i p edchozí svátost smí ení.
Svátost smí ení lze slavit kdykoliv podle domluvy. P íležitost bude v dob postní také
v sobotu 1. 4. od 16.00 hod. v d kanském kostele v Tábo e a ve tvrtek 6. 4. od 15.00
hod. ve farním kostele v Sezimov Ústí a 1/2 hod. p ed každou mší svatou (ve Svatém
týdnu 1 hod.)
Velikono ní dílna pro d ti i dosp lé se bude konat v poutním dom Emauzy na
Klokotech na Zelený tvrtek 13. 4. Za átek je v 9.00 hod. D ti se mohou nau it vyrobit
si r zné velikono ní ozdoby. Obdobná dílna se uskute ní v Církevní ZŠ Orbis-Pictus
v sobotu 8. dubna.
Diecézní setkání mládeže s biskupem Ji ím Pa ourem se letos koná v sobotu 8. dubna
v eských Bud jovicích.
V táborské farnosti vyvrcholí b hem postní doby p íprava katechumen (2 dosp lí a 4
d ti) na k est, který se uskute ní na velikono ní vigilii, tj. 15. 4. 2006 p i bohoslužb ,
která za ne ve 21.00 hod. Prosíme, zvlášt b hem této poslední ásti p ípravy, o
modlitbu všech farník za zdárné a požehnané završení katechumenátu.
Farní zpravodaj Tábora a okolí vydávají ímskokatolické farnosti
uvedené v hlavi ce.
Redakce: Tábor, D kanská 305, tel. 381 253 824 - vede Petr Svoboda.
e-mail: [email protected]
Farní zpravodaj na internetu: www.sezusti.webzdarma.cz/zpravodaj
- 10 -
HUMOR
Mladý potomek vévodského rodu se pokouší stát se námo ním d stojníkem. P i jedné
plavb dostane za úkol vypo ítat na širém oceán polohu lodi. Když odevzdá sv j
výpo et zkoušejícímu, obrátí se korvetní kapitán ke skupin aspirant a ekne:
„Smekn te, pánové!“ Všichni hned uposlechnou, ale p ece jen se dívají na kapitána
tázav . Ten jim sv j rozkaz vzáp tí vysv tlí: „Podle výpo t tohoto pána totiž práv
proplouváme westminsterskou katedrálou.“
U itelka potká svého bývalého žáka a ptá se: „Copak d láš, Pet e?“ „Meteorologa.“
„To mne udivuje, vždy ty jsi vždycky býval takový pravdomluvný chlapec...“
„Slyšela jsem, paní Novotná, že máte nového podnájemníka. Kdepak pracuje?“ „O
práci ješt nehovo il, paní sousedko, on je státní ú edník.“
Mladý zdvo ilý muž vynese sta ence t žký kufr do pátého patra. „D kuji vám, to je od
vás hezké. Kou íte?“ „Ano,“ odpoví mladík horliv . „Hned jsem si to myslela ... jste
tak udýchaný, m l byste toho nechat.“
Š ára v baru. N kolik výst el , zmatek a roz ilený velitel si zavolá seržanta: „Ne ekl
jsem vám, že máte dát st ežit všechny vchody?“ „Ale jo, my je st ežili. Oni snad museli
utýct východem nebo co?“
Instalatér se snaží uklidnit paní v zatopené kuchyni: „Nepla te, paní, plá em to jen
zhoršujete.“
P ijde starý Fraser poprvé k léka i a vidí na dve ích nápis: Poplatek: za první návšt vu
20 penny, za každou další 10 penny. Fraser chvíli p emýšlí, pak vejde do ordinace a
bod e zvolá: „Tak, pane doktore, už m tu zase máte!“
„Chlap e, chlap e, tv j mozek lze p irovnat k horské salaši.“ „Pro , pane u iteli?“
„Protože je také vysoko položen a uvnit za ízen velmi primitivn .“
Svatý Petr slyší klepání na nebeskou bránu, otev e a vidí tam stát muže. Než se ho sta í
na cokoliv zeptat, muž zmizí. Po chvíli se klepání ozve znovu. Když svatý Petr otev e,
stojí p ed ním tentýž muž, ale v p íští vte in zmizí. „Poslyšte“, zavolá za ním svatý
Petr, „vy si ze m d láte špr ouchlata, nebo co?“ „Ne,“ ozve se v dálce. „Oni se m
snaží vzk ísit.“
Na pláži je slyšet dív í k ik: „Pomóóóc, topím se!“ Jeden pán se chystá sko it do vody,
ale d v e k i í: „Vy ne, ten mladík vlevo!“
Jeden ze snoubenc , kte í se p ipravovali na manželství, telefonoval na faru: „Ot e,
pora te nám n jaký biblický citát na svatební oznámení, chceme tam dát jen odkaz.“
„Dob e… Tak tam zkuste dát 1 Jan 4,18.“ Ovšem v telefonu bylo špatn slyšet. Na
svatebním oznámení se pak místo 1 Jan 4,18 (Strach nemá v lásce místo, protože
dokonalá láska strach vyhání.) objevil citát Jan 4,18 (P t muž už jsi m la, a ten,
kterého máš te , není tv j muž.)…
„Jste v ící?“ „Ne, jsem ateista.“ „Opravdu?“ „Jako že B h je nade mnou!“
- 11 -
HOSPODA ENÍ FARNOSTÍ V ROCE 2005
Název položky
(údaje v K )
Nájemné
Prodej pozemk
Sbírky
Dary
Úroky z vedení ú t a ostatní p íjmy
P ísp vek z diecéze
P ísp vek z obce (m sta)
P ísp vek z ministerstva a z kraje
Náhrady škod – za zrekvírované zvony
P íjmy celkem
Bohoslužebné pot eby
Režijní výdaje
Tábor
22900,00
291500,00
322197,00
203320,00
5128,15
21000,00
200000,00
140000,00
20221,31
1226266,46
33193,50
184149,10
Sez. Ústí
54562,00
0,00
116110,00
44820,00
356,47
0,00
0,00
0,00
20221,31
236069,78
1347,00
32508,30
Pohnání
0,00
0,00
98275,00
2084,00
1255,97
21000,00
5000,00
0,00
19358,49
146973,46
1332,00
13789,00
Rat. Hory
0,00
8000,00
84568,00
9200,00
858,53
0,00
0,00
0,00
38716,98
141343,51
3591,00
25423,00
33051,00
19500,00
23456,00
0,00
5597,00
0,00
19175,00
0,00
788094,00
298333,40
80818,50
28140,00
z toho: elekt ina a plyn
za pohledy kostela
Opravy budov a mobiliá e
z toho: Tábor:
oltá v „klášterním“ kostele:
projekt na opravu krovu d k.k.:
nové sociály na fa e:
Sez. Ústí: fasáda fary + m íže:
Pohnání: h bitovní ze , vstupní dve e:
Rat. Hory: vitráže v oknech :
Odeslané sbírky a p ísp vky diecézi
200 002,151 606,236 583,237 719,59 100,28 140,-
obraz hlavního oltá e v „klášte e“: 134 400,malá oprava st echy d k. kostela:
16 693,oprava zdi kolem zahrady:
31 416,elektroinstalace a úpravy na pošt : 60 614,st echa kostela:
21 718,-
295800,00
54680,00
30540,00
18100,00
z toho: Svatopetrský halé
na pot eby diecéze
na charitativní ú ely
na bohoslovce
havarijní fond oprav
svépomocný fond
na misie
na bible
odvody z nájmu a dar
odvody z prodeje nemovitostí
na pomoc postiženým vlnou tsunami
13000,00
16000,00
24800,00
15500,00
10000,00
4000,00
10000,00
2000,00
10500,00
150000,00
40000,00
3500,00
7200,00
5800,00
7000,00
5000,00
1900,00
4500,00
1000,00
6780,00
0,00
12000,00
2500,00
4140,00
1500,00
1400,00
700,00
200,00
9200,00
900,00
0,00
0,00
10000,00
1000,00
2500,00
2100,00
1700,00
1700,00
600,00
1350,00
250,00
0,00
4000,00
2900,00
Dary a charit. výdaje – adopce na dálku
– sv tový den mládeže Kolín n. R.
– pro CZŠ Orbis-Pictus
Nákupy dlouhodobého majetku
11000,00
8000,00
9500,00
124051,50
111 926,50
5000,00
3000,00
0,00
39906,00
0,00
0,00
2022,00
3326,00
12 125,00
37 500,00
0,00
0,00
1466,00
0,00
3326,00
106,00
1453894,10
1067,00
435841,70
0,00
128501,50
240,00
78820,00
z toho: ozvu ení kostela (TA), varhany (SÚ)
kuchy . linka (TA), svítidla (PO, RH)
Ostatní výdaje
Výdaje celkem
P ehled n kterých úkon duchovní správy za rok 2005 v porovnání s rokem 2004
K ty
Svatby
Pomazání nemocných
Poh by
- individuáln
- spole n
- do zem
- kremace
2004
19
3
5
16
6
99
2005
13
9
14
15
7
100
2004
3
1
0
0
0
0
2005
12
0
1
20
0
1
2004
2
0
4
0
4
0
2005
0
0
0
0
6
0
2004
2
1
0
0
1
0
2005
3
0
0
0
3
0
P ehled výkaz o hospoda ení sledovaných farností
r. 2005 v K
Nájemné
Prodej majetku
Sbírky
Dary fyzických osob
Úroky z ú tu
P ísp vek diecéze
P ísp vek obecní
Náhrady škod
Ostatní p íjmy
P íjmy celkem
Výdaje zda ované
Bohoslužebné výdaje
Režijní výdaje
Opravy památek
Opravy ostatní
Odeslané sbírky
Z toho :
svatopetrský halé
pot eby diecéze
charita
bohoslovci
havarijní fond
svépomocný fond
misie
bible
odvod nájm
odvod prodeje a dar
ostatní
Dary a charita
Da z nemovitostí
Ostatní výdaje
Výdaje celkem
Rozdíl v r. 05
Celkový stav financí
farnosti
CHOTOVINY
0,00
0,00
51591,50
275406,00
878,25
0,00
25000,00
20007,50
11821,00
384704,25
3560,00
9870,60
88885,40
440321,00
19000,00
15071,00
BOROTÍN
0,00
0,00
43488,50
5250,00
416,88
0,00
0,00
20007,50
0,00
69162,88
0,00
1160,60
31538,50
6500,00
0,00
10827,00
790,00
1845,00
3314,00
1917,00
2200,00
800,00
3268,00
710,00
0,00
0,00
227,00
18216,00
348,00
11821,00
607093,00
-222388,75
769,00
1235,00
1518,00
1725,00
2100,00
800,00
1840,00
510,00
0,00
0,00
330,00
5250,00
292,00
0,00
55568,10
13594,78
290,00
1185,00
615,00
572,00
900,00
300,00
220,00
0,00
0,00
0,00
120,00
3250,00
145,00
768,00
67082,10
83236,82
1021,00
160,00
700,00
350,00
100,00
0,00
750,00
630,00
0,00
0,00
100,00
3500,00
0,00
0,00
11869,20
42922,15
180,00
232,00
489,00
0.00
500,00
200,00
88,00
80,00
0,00
0,00
50,00
0,00
378,00
0,00
4846,60
21137,70
71746,66
80 083,62
97265,05
126080,38
88712,97
Nezahrnuje stav p j ek a pohledávek farností.
- 13 -
HLASIVO ST EZIMÍ
0,00
0,00
107243,00
0,00
18889,00
23709,50
3250,00
5500,00
161,42
586,85
0,00
0,00
0,00
5000,00
20007,50
19995,00
768,00
0,00
150318,92
54791,35
36937,00
0,00
820,60
820,60
19759,50
3737,60
1200,00
0,00
0,00
0,00
4202,00
3811,00
HOŠTICE
0,00
0,00
5517,00
0,00
459,80
0,00
0,00
20007,50
0,00
25984,30
0,00
820,60
1829,00
0,00
0,00
1819,00