Učebnice - Základy stavby zatímních železničních mostů z materiálu

Transkript

Učebnice - Základy stavby zatímních železničních mostů z materiálu
MINISTERSTVO DOPRAVY
UČEBNICE
Základy stavby zatímních
železničních mostů
z materiálu PIŽMO a ŽM
Ing. Jan Englich, Ing. Josef Mazač
Praha 2008
Název učebnice
Základy stavby zatímních železničních mostů z materiálu
PIŽMO a ŽM
Autor
Ing. Jan Englich, Ing. Josef Mazač
Vydavatel
Ministerstvo dopravy, odbor krizového řízení
Lektor
Ing. Radim Šturm, ministerský rada OKŘ MD
Určeno pro
Výcvik ve stavbě zatímních železničních mostů jako
hospodářská příprava pro krizové stavy v železniční dopravě
Schválil
Ing. Michal Pešan, ředitel odboru krizového řízení
Ministerstva dopravy
Do tisku
2008
Str./Obr./Tab./Foto
162/144/24/38
Náklad
150 výtisků
Vydání
Druhé
Text neprošel redakční ani jazykovou úpravou. Na zpracování a vydání učebnice se podílela
Stavební obnova železnic a.s. (SOŽ a.s.). Za odbornou a obsahovou náplň odpovídá ředitel
a člen dozorčí rady SOŽ a.s. Ing. František Andrlík.
2
OBSAH
Předmluva ……………………………………………………………………………..….…. 5
Seznam použitých zkratek ………………………………………………………......…….… 6
Úvod - Krizové situace většího rozsahu v železniční dopravě a jejich řešení v mostním
stavitelství …………………………………………………………………..……….. 7
Díl I Mostní pilíř PIŽMO
A
Textová část
I. Základní údaje
1. Všeobecný popis a použití ………………………………………………..………... 12
2. Součásti pilíře, jejich popis a použití ……………………………………..………... 12
3. Konstrukce pilíře ………………………………………………………..……….…. 22
4. Konstrukční údaje pro spojování a křížení součástí pilíře ……………..……….….. 25
5. Konstrukční údaje pro zakládání pilířů ……………………………………….…..... 25
6. Druhy montážních prostředků a jejich použití …………………………………..…. 28
7. Bezpečnostní pravidla ………………………………………………………..…….. 32
II. Montáž a demontáž
1. Přípravné práce …………………………………………………………..…….….... 32
2. Montáž všeobecně …………………………………………………..…………….... 34
3. Ruční montáž ……………………………………………………………………….. 40
4. Strojní montáž .……………………………………………………………………… 41
5. Zahloubený základ ………………………………………………………………….. 45
6. Demontáž …………………………………………………………………….……... 46
7. Základní normy pro montáž ………………………………………………….……... 47
III. Navrhování typizovaných pilířů
1. Všeobecné zásady …………………………………………………………….…...... 48
2. Použití předpisu ……………………………………………………………….…...... 49
IV. Skladování a přeprava materiálu
1. Zásobní jednotka PIŽMO …………………………………………………………... 50
2. Skladování, údržba a životnost materiálu …………………………………….…...... 52
3. Nakládání a přeprava materiálu …………………………………………………….. 53
B
Fotografie
1. Fotografie číslo 1 až 17 …………………………………………………...…....... 57-65
Díl II. Železniční most ŽM
A
Textová část
I. Základní údaje o mostu ŽM-16
3
1. Všeobecný popis a použití ………………………………………………………….. 68
2. Popis a použití součástí mostu ……………………………………………………… 69
3. Statické a konstrukční údaje ………………………………………………………... 78
4. Montážní prostředky ………………………………………………………………... 84
5. Základní bezpečnostní pravidla …………………………………………………….. 87
II. Montáž a demontáž mostů ŽM-16
1. Přípravné práce ……………………………………………………………………... 88
2. Montáž mostů ………………………………………………………………………. 90
3. Dokončovací práce …………………………………………………………………. 93
4. Demontáž mostů ……………………………………………………………………. 95
III. Montážní oddíl a jeho organizace
1. Všeobecně …………………………………………………………………………... 96
2. Složení montážního oddílu a úkoly jednotlivých družstev …………………………. 96
3. Technologické postupy ………………………………………………………..…..... 98
4. Základní výkonové normy pro montáž vysouváním a letmo ……..……………….... 99
IV. Skladování a přeprava materiálu
1. Zásobní jednotky ŽM …………..…………………………………………………. 100
2. Skladování, údržba a životnost materiálu ……………………………………….... 106
3. Nakládání a přeprava materiálu ……………………………………………….…... 108
B
Obrázky
1. Seznam obrázků číslo 1 až 96 ……………………………….………………... 109-110
2. Obrázky ……………………………………………………………………….. 111-150
C
Fotografie
1. Fotografie číslo 1 až 21 ……………………………………………………….. 151-161
Prameny a literatura ……………………………………………………………………….. 161
4
PŘEDMLUVA
Jedním z cílů Dopravní politiky ČR je zajištění náležité ochrany dopravní
infrastruktury tak, aby objekty a zařízení, dopravní prostředky a informační systémy, které
jsou životně důležité pro fungování základních funkcí dopravy, neselhaly za jakýchkoliv
scénářů, rizik a hrozeb. Opatření, sloužící k ochraně dopravní infrastruktury, by měla být
zaměřena na snížení možnosti selhání a na omezení důsledků těchto selhání. Ochrana
z důvodů zranitelnosti dopravní infrastruktury před teroristickou nebo kriminální činností
nebo z jiných příčin, například v důsledku přírodních katastrof je velmi významná pro
schopnost státu, územních celků a provozovatele dopravy poskytovat nezbytné služby.
„Strategie krizového řízení v dopravě do roku 2013“ doplňuje Dopravní politiku ČR
a vytyčuje základní koncepční záměry a cíle Ministerstva dopravy v oblasti krizového řízení,
zajištění obrany státu a mezinárodní spolupráce pro období let 2005 až 2013. Mezi priority
příprav na krizové situace, v případě narušení železniční dopravní infrastruktury, patří
i výcvik ve stavbě zatímních železničních mostů z materiálu PIŽMO a ŽM, který se provádí
ve výcvikovém středisku Ministerstva dopravy v Kojetíně. V roce 2005 byl Stavební obnovou
železnic a.s. uspořádán kurz ve stavbě zatímních železničních mostů z materiálu PIŽMO
a ŽM. K tomu byla vydána také provizorní skripta, která se stala základem textu této
učebnice.
Učebnice nemůže nahradit vlastní výcvik a nepokrývá celou látku kurzu. Je určena jak
pro instruktory odborného výcviku, tak posluchače kurzu. Pokud usnadní orientaci v dané
problematice a zaujme další zájemce tím, že objeví „něco navíc“, pak učebnice splní svůj cíl.
Návrh učebnice zpracovali zaměstnanci Stavební obnovy železnic a.s. Patří jim za to
dík.
Ing. Michal Pešan
Ředitel odboru krizového řízení Ministerstva dopravy
5
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
p.č.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
36.
37.
38.
39.
40.
41.
42.
43.
44.
45.
46.
Zkratka
1p
2s
AČR
AD 160
AJ
BOZP
CVD
ČD, a.s.
ČSN
DN
DO
EDK 1000
FMD
GEK 80
GŘ ČD
hm
HYRA
HYRA – M
IK ŽM 16M
IP
KN
KO
KS
MD
MO
MO 634
NZ
OPSÚ
PIŽMO
PMS
PS
SKJ
SOS
SOŽ a.s.
š
TOŽ
VF VŠDS
VS
VT
VŽelV
z
ZJ
ZOZ MD ČR
ŽM-16
ŽM 16M
žst.
Název zkratky
Poznámka
Jednopatrový most (číslice udává počet pater – 1 až 3)
Dvoustěnný most(číslice udává počet stěn – 1 až 2)
Armáda České republiky
Automobilní jeřáb s nosností 16 tun
Automobilní jeřáb
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
Centrum vojenské dopravy
České dráhy, akciová společnost
Československá státní norma
Dvoukomorový nosník
Dočasná obnova
Speciální kolejový jeřáb s nosností 100 tun
Federální ministerstvo dopravy
Speciální kolejový jeřáb s nosností 80 tun
Generální ředitelství Českých drah
Most s horní mostovkou
Hydraulické zvedací zařízení
Modernizované hydraulické zvedací zařízení
Instrukční knížka ŽM 16M
Nosník tvaru I
Komorový nosník
Krátkodobá obnova
Krizový stav
Ministerstvo dopravy
Ministerstvo obrany
Vlečný motorový člun
Nouzové zatížení
Operační příprava státního území
Pilíř železniční mostní – ocelová rozebíratelná konstrukce
Pontonová mostní souprava
Pracovní soulodí
na bázi PMS
Samovztyčitelný kozový jeřáb
Stav ohrožení státu
Stavební obnova železnic akciová společnost
Most se šikmým ukončením
Technická ochrana železnic
Vojenská fakulta vysoké školy dopravy a spojů
Válečný stav
Vyprošťovací tank
Velitelství železničního vojska
Most zesílený
Zásobní jednotka
Zvláštní obnovovací závody Ministerstva dopravy
Provizorní železniční mostní konstrukce
Modernizovaná provizorní železniční mostní konstrukce
Železniční stanice
6
ÚVOD
Krizové situace většího rozsahu v železniční dopravě
a jejich řešení v oblasti mostního stavitelství
Jak vyplývá z Bezpečnostní strategie České republiky a Vojenské strategie České
republiky, nehrozí ve střednědobém horizontu České republice rozsáhlejší konvenční agrese.
Přesto nelze ve smyslu uvedených dokumentů tuto možnost v dlouhodobé perspektivě zcela
vyloučit. Tato skutečnost je dána působením mnoha faktorů, v jejichž důsledku se
bezpečnostní situace na globální úrovni nezlepšila ani natolik, aby mohlo být vyloučeno
použití zbraní hromadného ničení. Vezmeme-li v úvahu i reálnou hrozbu teroristických útoků
proti železniční infrastruktuře, zvyšující se četnost stále obtížně předvídatelných ničivých
účinků velkých přírodních mimořádných událostí a neopomenutelnou hrozbu rozsáhlých
průmyslových havárií, způsobených selháním bezpečnostních opatření, případně lidského
faktoru, je zřejmé, že problematice rychlé a kvalitní obnovy železniční infrastruktury je
třeba věnovat odpovídající pozornost.
Mezi nejcitlivější místa, z hlediska narušení provozu na železnici, ale také z důvodu
náročnosti na obnovení provozu, patří železniční mosty.
Volba způsobu obnovení provozuschopnosti na zničených/poškozených úsecích tratí
a tedy i na mostech, spočívá v komplexním zhodnocení rozsahu vyřazení železniční sítě ve
vazbě na nutnost realizovat v daném čase konkrétní přepravy, respektive na obnovení
nezbytné dopravní obslužnosti příslušného místa (prostoru), kde byl provoz přerušen. Podle
zvoleného způsobu rozeznáváme:
opravu,
rekonstrukci,
novostavbu,
provizorní obnovu, kterou dále dělíme na krátkodobou a dočasnou.
V další části se budeme zabývat výhradně problematikou spojenou s provizorní
obnovou. Její základní charakteristikou je použití provizorních konstrukcí, které zajišťují při
optimálním nasazení sil a prostředků maximální rychlost provedení stavby. Základním
druhem provizorní obnovy je, ve smyslu jediného platného předpisu ČD pro řešení krizových
situací, vojenských i nevojenských, předpis O3 „Zásady pro obnovu rozrušené železniční sítě
za válečného stavu“, dočasná obnova (DO). Technologické a stavební postupy při tomto
druhu obnovy musí vyhovovat pro zabezpečení provozu na dobu 5 – 7 let, zatímco KO se
provádí pouze v případě velkého rozsahu zničení k zabezpečení provozu na dobu maximálně
jednoho měsíce a po jejím provedení musí následovat DO nebo rekonstrukce. Pro zabezpečení
rychlé obnovy železnice za stavu ohrožení státu (SOS) a válečného stavu (VS) se zpracovává
Plán technické ochrany železnic (TOŽ), který předpokládá provádění obnovy formou KO.
K zatímní obnově mostů menších rozpětí (do 30 m) se používají zejména provozní
mostní provizoria různých typů, která se obvykle vkládají do překážky vcelku, pomocí
kolejových jeřábů.
Pro obnovení provozu na velkých železničních mostech je předurčen, a z uvedeného
důvodu i uložen ve státních hmotných rezervách, následující speciální mostní a pilířový
materiál:
7
P. č.
Název konstrukce/materiálu
1.
Pilíř železniční PIŽMO
2.
Železniční most ŽM-16
3.
Železniční most ŽM 16M
4.
Montážní prostředky pro stavbu pilířů PIŽMO
5.
Montážní prostředky pro stavbu mostů ŽM
Ochraňující organizace
SŽDC,s.o. - úložiště
SOŽ a.s. - střediska ZOZ MD ČR
Konstrukce uvedené v bodu 1 – 3 splňují ve všech ohledech požadavky kladené na
DO. Například konstrukcí ŽM-16 byla řešena v roce 1976 oprava dvou železničních mostů
přes Labe a Ploučnici v Děčíně. Most přes Labe je dosud v provozu. Nová, stálá konstrukce
mostu přes Ploučnici byla osazena po téměř třicetiletém provozu v roce 2005. Tramvajový
most přes Vltavu byl postaven v roce 1982 z materiálu ŽM-16 s podpěrami z materiálu
PIŽMO a doposud je v plném provozu. Nejdelší železniční přemostění z materiálu ŽM-16M
(238 m) ve Znojmě z roku 1992 bylo demontováno koncem roku 2008, po 16 letech provozu.
Příprava na minimalizaci důsledků rozsáhlejšího vyřazení železniční sítě, ať již
cíleného nebo nahodilého, není jednoduchou ani jednorázovou záležitostí. Nutnost provádět
přípravu pro řešení krizových situací vyplývá mimo jiné i z rozsahu poškození železniční
infrastruktury při povodních v roce 1997, kdy byla zasažena 1/3 území, zaplaveno 946 km
železničních tratí, 13 železničních stanic, zničeno a poškozeno 26 mostů a propustků. Celkové
škody na železniční infrastruktuře dosáhly výše cca 1,5 mld. Kč.
Zprovoznění mostů a propustků bylo limitující pro obnovu provozu a probíhalo
dvěma způsoby:
a) formou obnovy s následným provedením definitivní stavby,
b) přímo formou provedení definitivní stavby.
Poškozené mostní objekty byly ze statického hlediska prosté nosníky a na
dvoukolejných tratích se jednalo o samostatné nosné konstrukce. Délky jednotlivých
překážek, které na železnici vznikly, v důsledku působení vodního živlu, nepřesahovaly,
s výjimkou dvou případů, 30 metrů. Po složitých jednáních byla v prvním případě, z důvodu
urychleného zprovoznění jedné koleje, použita konstrukce ŽM-16 o rozpětí 36 metrů a to i za
cenu značných komplikací při následné obnově druhé koleje. První kolej tak byla
zprovozněna za 13 dní po zničení objektu (vlastní obnovovací práce trvaly 9 dnů). Druhá
kolej byla zprovozněna vložením dvou provizorií KN 21,5 až o 29 dní později. Na hlavních
tratích mohla být, vzhledem k délkám překážek, použita technologie nejrychlejšího
a nejjednoduššího zprovoznění alespoň jedné koleje vkládáním mostních provizorií typu KN
a DN různých délek kolejovými jeřáby GEK 80 a EDK 1000. Tempo obnovy bylo snižováno
skutečností, že v důsledku přerušení tratí na několika místech nebylo možno tato ucelená
mostní provizoria a také kolejové jeřáby přepravit na místo obnovy dříve, než byl zprovozněn
předchozí objekt. Přesto doba obnovy nepřesáhla 14 dní. Stavbu mezilehlých a pomocných
pilířů z materiálu PIŽMO nebylo nutno provádět ve vodě. Stávající poškozené pilíře byly
v některých případech sanovány využitím technologie tryskové injektáže, případně jinými
betonážními metodami (podbetonování, mikropiloty). Zborcené krajní opěry byly obvykle
odbourávány. Vymletý prostor zasypán a zhutněn. Před vložením mostního provizoria byly
stavěny pražcové rovnaniny, nebo osazovány betonové prefabrikáty. K některým mostním
objektům musela být budována provizorní přístupová komunikace (panelová). Při realizaci
obnovovacích prací byl vytvářen na všechny zainteresované orgány a organizace nesmírný
8
tlak z hlediska rychlosti uvádění jednotlivých úseků do provozu, protože z důvodu
nemožnosti odvozu výrobků a přísunu surovin po železnici vznikaly denně milionové ztráty.
Také tlak místních orgánů byl značný, a proto došlo i ke změně původního záměru zprovoznit
mostní objekt až později formou definitivní opravy. Objekt byl urychleně zprovozněn
vložením mostního provizoria, přestože se jednalo o vedlejší trať.
Důležitým poznatkem spojeným s praktickým řešením takto rozsáhlé obnovy mostů je
zjištění, že bez předchozího vyjasnění kompetencí a průpravy řídících pracovníků v oblasti
krizového řízení bylo potřeba poměrně dlouhého času (3 - 5 dnů) na konečné rozhodnutí
o způsobu obnovy a zpracování projektové dokumentace.
Rozhodovací proces se prodlužoval zejména u složitějších objektů, protože do něj
vstupovala řada aspektů – skutečně ověřený stav poškození (zničení), posouzení nezbytnosti
rychlé obnovy a její ekonomické výhodnosti, dlouhodobé záměry správce trati, rozdílné
technologie používané jednotlivými organizacemi, dostupnost obnovovacího materiálu
a další, které často směřovaly k protichůdným návrhům.
Z uvedeného příkladu je zřejmé, že příprava na řešení krizových situací musí v sobě
zahrnovat nejen technicko-technologickou schopnost stavbu realizovat, ale celý komplex
následujících opatření:
a.
plánování TOŽ s cílem provedení rychlé obnovy železnice za SOS a VS,
b.
plánování, přípravu a udržování materiálních zdrojů pro všechny KS,
c.
přípravu vedoucích pracovníků pro řízení obnovy,
d.
přípravu vedoucích pracovníků pro realizaci obnovy,
e.
rozvoj vědeckých přístupů k řešení krizových situací v železniční dopravě.
Jedním z důležitých prvků, nezbytných k úspěšnému řízení a realizaci provizorní
obnovy železničních mostů, je systematické rozšiřování okruhu osob se základními
znalostmi a odpovídajícími praktickými dovednostmi pro:
způsob navrhování a volbu použití konstrukcí z materiálu PIŽMO a ŽM při
krizových situacích,
organizaci stavby s použitím materiálu PIŽMO a ŽM a volbu optimálních
technologických postupů,
realizaci stavby zatímních železničních mostů při plném (optimálním) obsazení
montážních oddílů a nasazení vhodné techniky,
péči o skladovaný provizorní pilířový a mostní materiál, operativnost
a správnost jeho výdeje pro potřebu stavby.
Následující text vychází zejména z původních předpisů bývalého Železničního vojska
Žel-6-2/1, 2, 3 - Železniční most ŽM-16, Žel-6-4/1, 2 - Mostní pilíř PIŽMO ve znění podle
posledních úprav provedených v roce 1986 a z Instrukční knížky ŽM 16M. Do učebnice
nebyly, s ohledem na její předpokládané využití, zařazeny statické výpočty a tabulkové části
předpisů pro návrhy konstrukcí.
Pasáže, které byly technickým rozvojem překonány, jsou bez náhrady vyřazeny a text
je doplněn o zkušenosti ze staveb prováděných Stavební obnovou železnic a.s. v letech 1994 –
2004. Pro zlepšení názornosti byly zařazeny fotografie zabudovaných konstrukcí PIŽMO
a ŽM a z výcviku prováděného ve Výcvikové základně MD v Kojetíně. Výběr a popis
9
fotografií je zaměřen nejen na základní použití konstrukcí v souladu s předpisy, ale i na
atypické možnosti použití uvedených konstrukcí.
Tato učebnice podává základní ucelenou charakteristiku konstrukcí ŽM
a PIŽMO, přehled o jejich možnostech, postupech při stavbě včetně organizace pracovních
skupin, pravidlech BOZP a zásadách skladování a ošetřování tohoto materiálu.
Učebnice se skládá ze dvou vnitřně členěných dílů:
Díl I
Mostní pilíř PIŽMO
A. Textová část
B. Fotografie
Díl II.
Železniční most ŽM
A. Textová část
B. Obrázky
C. Fotografie
Učebnice je určena pro pracovníky krizového managementu, stavebních organizací
a pro pracovníky obhospodařující materiál PIŽMO a ŽM ve skladech a úložištích hmotných
rezerv v rámci školení ve výcvikovém středisku MD v Kojetíně, případně jako doplňkový
materiál pro studenty středních a vysokých škol dopravního směru, stavebního a provozního
zaměření. Nenahrazuje vydané a doposud platné předpisy. Slouží pro doplnění přednášené
problematiky v kurzu a umožňuje zkvalitnit a urychlit rozhodovací proces při řešení
krizových situací.
10
D Í L I.
Mostní pilíř PIŽMO
A
Textová část
11
I.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
1.
Všeobecný popis a použití
Mostní pilíř PIŽMO je ocelová, příhradová, rozebíratelná konstrukce, kterou lze
snadno přizpůsobit jak zatížení, tak výšce a únosnosti základové půdy. Jednotlivé součásti
konstrukce je možno zaměňovat za součásti téhož druhu. Součásti se spojují šrouby. Pilíř
PIŽMO lze zakládat jak na roštech, tak na nánožkách, které je možno ukládat na terén, nebo
přímo na dno vodoteče, nebo ho lze založit na zahlubovacích nánožkách, které se zahlubují do
dna vodoteče, aby se zamezilo podemílání. K zakládání pilíře v hluboké vodě slouží zvláštní
plováky, pomocí nichž se konstrukce postupně spouští.
Z materiálu PIŽMO se staví pilíře zatímních železničních mostů a pomocné podpěry
při montáži železničních mostů na souši i ve vodě.
Kromě toho lze materiál PIŽMO použít i pro stavbu jiných konstrukcí, jako například
podpěr silničních mostů, lešení, skruží, montážních stožárů, jeřábů, nakládacích ramp a jiných
pomocných konstrukcí.
Typizované mostní pilíře (do celkové výšky 35,2 metrů), jejichž návrhy jsou
zpracovány v předpisu „Mostní pilíř PIŽMO díl II – určovací tabulky a výkazy materiálu“,
není nutno staticky posuzovat.
Návrhy všech jiných pilířů nebo odlišných konstrukcí z materiálu PIŽMO je nutno
vždy staticky posoudit.
2.
Součásti pilíře, jejich popis a použití
Všechny součásti pilíře PIŽMO jsou rozděleny do těchto konstrukčních skupin:
sloupky,
ztužidla,
roštové nosníky,
nánožky,
spojovací šrouby M 20,
zahloubený základ.
Označení součástí se skládá z písmen (zpravidla počátečních) a číslice, která značí
pořadové číslo v konstrukční skupině. Přehled součástí je uveden v tabulce č. 1 (váha součásti
se podle technologie výroby může lišit o ± 5%).
Sloupky S jsou základním nosným prvkem pilíře. Mají čtvercový průřez, vytvořený ze
čtyř úhelníků 80 x 80 x 10 mm, s přivařenými pásky. Na obou koncích mají přivařenou desku
s osmi otvory pro spojovací šrouby. Uprostřed desky je kruhový otvor ø 210 mm. Na stěnách
mají sloupky v pravidelných roztečích čtyři otvory pro připojení ztužidel Z.
Sloupek 3,2 m (S 1) tvoří zpravidla většinu sloupků v dříku pilíře (obr. 1). Vzhledem
k velké hmotnosti se nepoužívá při ruční montáži pilíře.
12
Sloupek 1,6 m (S 2) se používá hlavně při ruční montáži pilíře. Lze ho použít při
montáži v celém dříku, včetně zúžených částí pilíře a dále při montáži paty a pod hlavici pilíře
(obr. 2).
Sloupky 1,0 m (S 3), 0,6 m (S 4), 0,4 m (S 5) se používají v patě pilíře při různých
způsobech zakládání na nánožkách a roštech v rovném i v odstupňovaném terénu, aby bylo
dosaženo odstupňování celkové výšky pilíře a také pod hlavicí pilíře (obr. 3 až 5). Sloupek
1,0 m ukončuje vždy krajní sloup dříku v patře, kde se pilíř podélně nebo příčně zužuje.
Ztužidla Z spojují navzájem sloupky. Jsou svařena z trubek ø 60 mm a mají v místech
připojení ke sloupkům přivařeny (vodorovné i svislé) styčné desky se čtyřmi otvory pro
13
šrouby ke spojení se sloupky nebo mezi sebou. Příčné ztužidlo Z 5 má v každé styčné desce
dva otvory.
Vzpěra Z 6 má v malé styčné desce čtyři otvory a ve velké styčné desce, kterou se
připojuje k přírubě sloupku, sedm otvorů pro šrouby.
Čtvercové ztužidlo (Z 1) je nejpoužívanější ztužidlo, zejména v dříku. V patě se
používá jen tehdy, když to vyhovuje odstupňování výšky (obr. 6).
Lichoběžníková a trojúhelníková ztužidla (Z 2 – obr. 7, Z 3 – obr. 8) a přímé
ztužidlo (Z 4 – obr. 9) umožňují vzájemnou kombinací v patě a v nejvyšší vrstvě dříku pilíře
odstupňovat výšku pilíře po 0,4 m a založení paty na nánožkách po 0,2 m.
14
Příčná ztužidla (Z 5 – obr. 10) ztužují pilíř ve vodorovném směru. Jedním příčným
ztužidlem se dva sloupky úhlopříčně spojují mezi sebou.
15
Vzpěra (Z 6 – obr. 11) slouží k částečnému přenášení tlaků do krajních sloupů
rozšířených částí dříku pilíře a k zvýšení jeho stability.
Roštové nosníky 6,5 m, 4,0 m, 2,7 m, 2,0 m (R 1, R 2, R 3, R 4) se používají ke
zřízení roštového základu nebo hlavice pilíře. Mají truhlíkový průřez a jsou příčně vyztuženy
žebry. Do základového roštu se kladou vždy v předem smontovaných dvojicích, spojených na
obou koncích pomocí malé stykové desky R 5. Je-li třeba dvě dvojice čelně spojit, musí se
před spojením obou čel jedna deska sejmout, ale druhá deska se ponechá na místě. Čela
nosníků se pak spojí šesti krátkými šrouby T 1. Na jedné pásnici má každý roštový nosník
(kromě nosníku R 1) otvory pro připojení sloupků. Protože jsou otvory pouze na jedné
pásnici, musí se nosníky při montáži ukládat vždy tak, aby byly touto pásnicí obráceny
k přírubám sloupků, tj. v patě pilíře otvory nahoru a v hlavici pilíře otvory dolů. Rozteč
otvorů je stejná jako osová vzdálenost sloupků tj. 2000 mm. Křižování roštových nosníků
v hlavici se zajišťuje stykovými příložkami (R 7 nebo R 8).
Roštový nosník 6,5 m (R 1) se používá pouze v hlavici pilíře jako překlad (obr. 12).
V pásnici nemá otvory a nelze ho tedy připojit šrouby ke sloupkům.
16
Roštový nosník 4,0 m (R 2) se používá jak v patě, tak i v hlavici pilíře (obr. 13).
Roštový nosník 2,7 m (R 3) se používá v hlavici pilíře (obr. 14). Výjimečně ho lze
použít i v patě. Jako jediný má otvory po obou stranách pásnice.
Roštový nosník 2,0 m (R 4) se používá jak v patě, tak i v hlavici pilíře (obr. 15).
17
Malá styková deska (R 5) slouží ke spojení čel dvojice roštových nosníků (obr. 16).
Velká styková deska (R 6) se používá stejným způsobem jako malá styková deska,
avšak ke spojení čel trojice roštových nosníků (obr. 17).
Krátká styková příložka (R 7 - obr. 18) se používá k zajišťování polohy roštových
nosníků při vzájemném křížení vrstev v hlavici. Příložky se spojují dlouhými šrouby T 2.
Dlouhá styková příložka (R 8 - obr. 19) se používá stejným způsobem jako krátká
styková příložka, ale pouze při vzájemném křížení čtyř nosníků vedle sebe.
18
Příklady způsobů montáže stykových příložek jsou na obr. 20 a 21.
19
Nánožky N (obr. 22) se používají k zakládání pilířů přímo na terénu nebo ve vodě.
Navzájem se spojují trojúhelníkovými ztužidly. Šroub nánožkové nohy umožňuje regulovat
výšku v rozmezí od 0 do 400 mm.
Nánožková podložka (N 1) přenáší tlaky sloupů do základové spáry. S nánožkovou
patkou se spojuje osmi šrouby, které se vkládají tak, aby jejich hlavy byly uvnitř nánožkové
podložky.
Nánožková patka (N 2) má lůžko se zajišťovacím šroubem pro kulový čep
nánožkového šroubu a umožňuje jeho vychýlení od svislé osy, takže lze přizpůsobit polohu
nánožkové patky (nánožkové podložky) sklonu terénu v základové spáře.
Nánožková noha (N 3) je čtvercového průřezu, který tvoří čtyři úhelníky 80 x 80 x 10
mm s přivařenými pásky. Na stěnách nánožkové nohy jsou otvory pro šrouby k připojení
ztužidel. Na jednom konci nánožkové nohy je příruba s kruhovým otvorem ø 210 mm a na
druhém konci matice s lichoběžníkovým závitem, do níž je vešroubován nánožkový šroub.
Nánožkový šroub má na jednom konci kulový čep, kterým se opírá o lůžko nánožkové patky,
v němž je přidržován zajišťovacím šroubem M 20. Na konci nánožkového šroubu je vnitřní
čtyřhran, do kterého se nasazuje otáčecí tyč ze soupravy pro vytáčení nánožek. Otáčením
šroubu pomocí pák zasazených do hlavice lze měnit výšku sestavené nánožky, a tím
vyrovnávat smontovaný pilíř. Je-li k nánožce přístup, je možno otáčet nánožkovým šroubem
pomocí tyče zasazené do otvoru nad kulovým čepem.
Spojovací šrouby M 20 s maticí (obr 23) se používají ke spojování součástí PIŽMO.
V matici je asi do 2/3 závit a na 1/3 zápich. Matice M 20 se nasazují zápichem na šroub,
výjimečně obráceně např. při připojování příčného ztužidla Z 5. Šrouby jsou 61 a 88 mm
dlouhé a označují se T 1 a T 2.
20
Šrouby jsou uloženy v bedně 650 x 360 x 325 mm. Jedna bedna obsahuje 230 šroubů
T 1 s maticemi (hmotnost 79 kg) nebo 200 šroubů T 2 s maticemi (hmotnost 90 kg).
Dlouhý šroub T 2 se používá jen ve spojitosti se stykovými příložkami R 7 nebo R 8
ve spojích při křižování roštových nosníků v hlavici. Ve všech ostatních spojích se používá
krátký šroub T 1.
Zahloubený základ pilíře PIŽMO se používá k zakládání pilířů v proudící vodě, kde
je nebezpečí podemletí. K jeho vytvoření se používají součásti pro zahloubený pilíř PIŽMO
(tabulka č. 1) a dále sloupky S 2, ztužidla Z 1 a šrouby T 1.
Přehled součástí pilíře
tabulka č. 1
Konstrukční skupina
a označení
Sloupky
S
Ztužidla
Z
Roštové nosníky
R
Označení
Součásti
S1
S2
S3
S4
S5
Z1
Z2
Z3
Z4
Z5
Z6
R1
R2
R3
R4
R5
R6
R7
R8
Název součásti
Sloupek 3,2 m
Sloupek 1,6 m
Sloupek 1,0 m
Sloupek 0,6 m
Sloupek 0,4 m
Ztužidlo čtvercové
Ztužidlo lichoběžníkové
Ztužidlo trojúhelníkové
Ztužidlo přímé
Ztužidlo příčné
Vzpěra
Nosník roštový 6,5 m
Nosník roštový 4,0 m
Nosník roštový 2,7 m
Nosník roštový 2,0 m
Deska styková malá
Deska styková velká
Příložka styková krátká
Příložka styková dlouhá
21
Hmotnost
1 ks/kg
207,00
118,60
84,80
65,40
52,50
50,10
48,00
35,30
23,30
18,50
78,40
746,00
465,00
322,00
243,00
11,90
17,90
11,85
22,00
Konstrukční skupina
a označení
Označení
Součásti
N1
Nánožka
N2
N
N3
T1
Spojovací šrouby M 20
T
T2
ZZ 1
ZZ 2
ZZ 3
Zahloubený základ
ZZ 4
ZZ
ZZ 5
ZZ 6
ZZ 7
3.
Název součásti
Podložka nánožková
Patka nánožková
Noha nánožková
Šroub krátký 61 mm
Šroub dlouhý 88 mm
Zahlubovací patka
Zahlubovací noha
Zahlubovací
nánožka
Zahlubovací sloupek 1,6 m
Zahlubovací sloupek 0,4 m
Hlavice zahlubovacích sloupků
Vyrovnávací zahlubovací sloupek
Krátké ztužidlo
Hmotnost
1 ks/kg
146,00
123,40
199,7
0,30
0,40
379,50
196,20
81,60
27,20
14,10
130,00
6,15
Konstrukce pilíře
Pilíř PIŽMO se skládá z hlavice, dříku a paty (obr. 24).
Hlavice pilíře je dvouvrstvý nebo vícevrstvý rošt z roštových nosníků. Roznáší tlaky
z mostních ložisek na jednotlivé sloupy dříku. Poslední vrchní vrstva roštových nosníků
v hlavici se ukládá vždy v podélné ose pilíře (příčné ose mostu). Typizované hlavice jsou
navrženy jako dvouvrstvé (výška 0,8 m), čtyřvrstvé (výška 1,6 m), pětivrstvé (výška 2,0 m),
šestivrstvé (výška 2,4 m) a sedmivrstvé (výška 2,8 m).
Dřík pilíře tvoří konstrukce ze sloupků a ztužidel. Základním nosným prvkem jsou
sloupy, které v půdorysu mají osovou vzdálenost 2,0 metru (ve směru podélné i příčné osy
pilíře) a jsou navzájem spojeny ztužidly. Různé druhy sloupků a ztužidel umožňují
odstupňování výšky pilíře po 0,4 metru. Dřík může být buď stálého průřezu, nebo se může
směrem k patě postupně rozšiřovat, a to jak v podélném tak i příčném směru. Pro určení typu
hlavice je výchozím údajem uspořádání půdorysu dříku v jeho nejhořejší (nejužší) části.
Pata pilíře roznáší tlaky sloupů dříku do základové spáry. Patu pilíře tvoří:
a) jednovrstvový rošt z roštových nosníků uložených u typizovaných pilířů vždy v podélné
ose pilíře (příčné ose mostu) a vrstva sloupků S 3 a ztužidel Z 3, nebo
b) soustava nánožek spojených ztužidly Z 3, nebo
c) zahloubený základ pilíře sestavený ze zahlubovacích nánožek, hlavic zahlubovacích
sloupků ZZ 5, vyrovnávacích zahlubovacích sloupků ZZ 6 a sloupků S 2 a S 4 spojených
ztužidly Z 1 a krátkými ztužidly ZZ 7.
U netypizovaných pilířů může projektant navrhovat patu také libovolnou kombinací
sloupků a ztužidel podle místních podmínek, avšak vždy tak, aby jednotlivé součásti byly
připojeny plným počtem šroubů, respektive staticky spolupůsobily s jinou součástkou, např.
s roštovým nosníkem.
V pilíři se pomocí ztužidel Z 5 vytváří vodorovné zavětrování (obr. 25).
U typizovaných pilířů se podle jeho výšky může zřizovat v jedné, dvou nebo třech rovinách,
které se odspodu označují v1, v2, v3.
Roviny, v nichž se dřík pilíře rozšiřuje (mění se počet sloupů), se odspodu bočně, tj.
ve směru podélné osy pilíře označují h1, h2, h3, h4 a čelně, tj. příčné osy pilíře u1 a u2.
V půdorysu pilíře se přiřazuje každému sloupu písmeno a číslo souřadnicovým
způsobem s počátkem v bližším levém rohu pilíře při pohledu ve směru staničení (od začátku
ke konci) trati.
22
Sloup v počátku souřadnicového systému je označen a1 a další sloupy této řady zleva
doprava a2, a3, ….. Obdobně se označují další řady sloupů, a to druhá řada b1, b2, b3, ……;
třetí řada c1, c2, c3, ….. atd.
23
24
4.
Konstrukční údaje pro spojování a křížení součástí pilíře
Jednotlivé součásti pilíře se spojují různě dlouhými šrouby M 20. Při spojování roštů
z roštových nosníků se používají kromě šroubů ještě stykové desky a stykové příložky.
Šrouby se, kromě připojení sloupků k roštovému nosníku v patě pilíře, vkládají
zásadně tak, aby při svislé poloze byly hlavami nahoru, a při vodorovné poloze tak, aby jejich
matice byly přístupné při montáži a údržbě.
Sloupky se navzájem mezi sebou spojují osmi krátkými šrouby T 1.
Ztužidla mezi sebou a ztužidla se sloupky se spojují čtyřmi krátkými šrouby T 1.
Příčné ztužidlo Z 5 se připojuje tak, že se jeho příruba uloží na přírubu ztužidla Z 3
(Z 2, Z 1) a spojí dvěma krátkými šrouby T 1.
Krátké ztužidlo ZZ 7 se připojuje ke stykové desce sloupku jedním krátkým šroubem
T 1 a k vodorovné stykové desce ztužidla Z 1 dvěma krátkými šrouby T 1. Stykové desky
krátkého ztužidla ZZ 7 se na stykovou desku sloupku i ztužidla Z 1 pokládají shora.
Roštové nosníky se připojují k sloupku šesti krátkými šrouby T 1. Jestliže se dvě
dvojice roštových nosníků stýkají svými čely nad sloupkem, spojují se s ním čtyřmi krátkými
šrouby T 1.
Roštové nosníky se spojují ve dvojice (trojice) tak, že se na jejich čela šesti krátkými
šrouby T 1 připojují malé (velké) stykové desky. Mezi čela dvou dvojic roštových nosníků se
vkládá jen jedna styková deska. Je to nutné proto, aby se otvory na roštových nosnících kryly
s otvory na přírubách sloupků. Při křížení jednoho až tří roštových nosníků se tyto spojují
krátkými stykovými příložkami R 7, přiloženými k přírubám nosníků a vzájemně spojenými
dlouhými šrouby T 2.
Nánožka se sestavuje tak, že se k nánožkové podložce N 1 připojuje osmi svorníky
nánožková patka N 2. Do jejího lůžka se vloží kulová hlava šroubu, který je vešroubován do
nánožkové nohy N 3. Nánožková noha se v lůžku nánožkové patky zajišťuje zajišťovacím
šroubem M 20 x 320 mm. U patek N 2 bez lůžka se zajištění provede dvěma svorníky.
Zahlubovací nánožka se sestavuje tak, že se k zahlubovací patce ZZ 1 přišroubuje
osmi krátkými šrouby T 1 zahlubovací noha ZZ 2. Na závit v horní části zahlubovací nohy se
připojí nejdříve zahlubovací sloupek ZZ 4 a pak se už podle potřeby připojují další
zahlubovací sloupky ZZ 3.
5.
Konstrukční údaje pro zakládání pilířů
Pilíře PIŽMO se zakládají na roštech z roštových nosníků nebo na nánožkách,
popřípadě na zahlubovacích nánožkách.
Základový rošt z roštových nosníků se používá tehdy, zakládají-li se pilíře přímo na
únosném terénu (beton, asfalt) nebo na pilotovém roštu. Drobné nerovnosti se vyrovnávají
dřevěnými podložkami nebo klíny.
Při založení na terénu ve vodorovné základové spáře (obr. 26) se odstraňuje
neúnosná vrstva zeminy, vytváří se štěrkový nebo škvárový polštář o tloušťce cca 30 cm,
oboustranně přesahující šířku roštového základu minimálně o 60 cm se sklonem 45°. Podle
místní situace se zřizuje v jednotlivých osách pilíře odvodnění. Na polštáři se vytváří jedno
nebo dvouvrstvá pražcová rovnanina (horní vrstva pražců se ukládá v příčné ose pilíře) a na
takto upravenou spáru se ukládají roštové nosníky zpravidla delší stranou v podélné ose pilíře
(příčné ose mostu).
25
Při založení na terénu v odstupňované základové spáře (obr. 27) je navíc nutno
vhodnou kombinací sloupků S 4 a S 5 a ztužidel vytvořit ve stanovené niveletě spáru mezi
dříkem a patou pilíře. Podmínkou pro toto založení je provedení statického posouzení základu
s tím, že únosnost podloží musí být všude pod pilířem stejná.
Při založení v neúnosné základové spáře (obr. 28) se ukládá pata z roštových
nosníků na pilotové rošty, které jsou tvořeny pilotami ø 30 cm, beraněnými v osové
vzdálenosti a v počtu stejném jako je počet sloupů v nejspodnější části dříku pilíře. Piloty se
opatřují stativem z tvrdého dřeva 30 x 30 cm, které se ukládá zpravidla na piloty v příčné ose
pilíře (podélné ose mostu), tak aby roštové nosníky mohly být uloženy v podélné ose pilíře
(příčné ose mostu).
26
Paty pilířů z nánožek umožňují založení pilíře přímo na terénu bez jeho zvláštní
úpravy, neboť terénní nerovnosti lze vyrovnat změnou výšky nánožky (vyšroubováním nebo
zašroubováním šroubu nánožkové nohy). Kloubové uložení šroubu v nánožkové patce
umožňuje přizpůsobit její sklon terénu. Proto se nánožek používá tam, kde by bylo obtížné
upravit základovou spáru pro základový rošt, např. pro skalnatý a členitý povrch terénu, ve
vodních tocích apod. Na skalnatém terénu lze použít nánožky i bez nánožkových podložek.
Přitom je třeba dbát, aby podloží mělo odpovídající únosnost. Výšku nánožky lze měnit
v rozmezí 400 mm (shodné s nejkratším sloupkem S 5). Při větším výškovém rozdílu terénu
se pata pilíře zakládá v odstupňované spáře kombinováním nánožek se sloupky. Vhodnou
kombinací sloupků a ztužidel lze odstupňovat výšku po 0,20 m. Nánožky musí být vždy
spojeny ztužidly. Pata pilíře musí být v tomto případě staticky posouzena.
Zahloubený základ pilíře PIŽMO se používá při zakládání pilířů v řekách, kde je
nebezpečí podemílání nánožek. Zahlubovací nánožky umožňují v nesoudržných materiálech
dna, se zrny o velikosti do 10 cm, zahloubení až 1,5 metru. Zahloubení jednotlivých
zahlubovacích nánožek v jednom základu nemusí být stejné. Nestejné zahloubení se
vyrovnává vhodnou polohou vyrovnávacího zahlubovacího sloupku ZZ 6.
Mostní ložiska se ukládají na roštové nosníky hlavice pilíře buď přímo (proti posunutí
se zajišťují přivařením krátkými koutovými svary), nebo je-li nutno dodatečně vyrovnat
výšku jejich uložení, vkládají se pod ně dřevěné podklady. Jestliže se na pilíř ukládají
konstrukce různé stavební výšky a k vyrovnání nestačí dřevěné podklady, je možno použít
sloupků a ztužidel PIŽMO (obr. 29).
Pilíře šikmých mostů vyžadují zvláštní úpravu hlavic a statické posouzení.
Pilíře mostu v oblouku se situují tak, aby podélná osa pilíře směřovala do středu
oblouku. Hlavice se upraví podle polohy ložisek.
27
6.
Druhy montážních prostředků a jejich použití
K montáži a demontáži pilířů PIŽMO se používají:
automobilové nebo věžové jeřáby
jiné prostředky pro strojní montáž (portálové jeřáby, vysokozdvižné vozíky,
kladkostroje apod.)
souprava nářadí a pomůcek PIŽMO
plováková souprava
souprava k vytáčení nánožek
montážní prostředky zahloubeného základu pilíře PIŽMO.
Jaký montážní prostředek se použije, závisí na typu a rozměrech pilíře a na
konkrétních podmínkách stavby. Montážní souprava PIŽMO byla původním montážním
prostředkem, který se používal při stavbě extrémně vysokých pilířů (1962, Ždákov-90 m), kdy
nebylo možno použít automobilní nebo věžové jeřáby. Souprava obsahovala výložník,
zdvihací a stavěcí vrátek, kladky, závěsy, lance a další příslušenství. Její modernizace v roce
1992 nebyla dokončena a vzhledem k stáří, morální zastaralosti a tomu, že nesplňuje současné
požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, je v současné době nepoužitelná.
Automobilové nebo věžové jeřáby jsou nejvhodnějším prostředkem pro strojní
montáž a demontáž pilířů PIŽMO jak na suchu, tak s využitím pracovního soulodí PS 50 na
vodě. Běžnými automobilovými jeřáby lze montovat, obvykle blokovou montáží, prakticky
všechny typizované pilíře.
Jiné strojní prostředky se použijí pro montáž pilířů PIŽMO v atypických
podmínkách, kde není použití automobilních jeřábů možné nebo vhodné.
Souprava nářadí a pomůcek PIŽMO (obr. 30) je výbava montérů ručním nářadím.
Je jí třeba při všech stavbách, ať se provádějí jakýmkoliv způsobem. Každý z montérů na
pilíři musí být vybaven všemi druhy nářadí a pomůcek, kromě třecího klíče PIŽMO, kterým
se vybavuje jen každý druhý montér. Pro montážní skupinu v síle 4 osoby je optimální
potřeba pomůcek uvedena v tabulce č. 2.
Obsah bedny s nářadím a pomůckami
tabulka č. 2
p. č.
Název
Počet
1.
Jednostranný otevřený klíč 31 mm
2.
Třecí klíč PIŽMO
3.
Ocelový trn ø 20 mm
4.
Ocelová palice 2 kg
5.
Kbelík na šrouby
6.
Konopný vazák ø 12 mm, 7,5 m dlouhý s hákem
Celková hmotnost nářadí a pomůcek v jedné bedně
Celková hmotnost jedné bedny je 53,4 kg.
28
4
2
4
4
4
4
Hmotnost v kg
Jednotlivě Celkem
1,00
4,00
1,25
2,50
0,43
1,72
2,32
9,28
1,60
6,40
3,00
12,00
35,9
Obr. 30. Souprava nářadí a pomůcek PIŽMO
1 – jednostranný plochý klíč, 2 – třecí klíč PIŽMO, 3 – těsný trn, 4 – palička, 5 – kbelík na šrouby, 6 – vazák
s karabinovým kroužkem
Obr. 31. Plovák PIŽMO
1- plováková skříň, 2 - víko, 3 - svodidlo, 4 - nástavec svodidla, 5 - stojan vratidla, 6 - kolo vratidla,
7 - šroub vratidla, 8 - plovákový nosník, 9 - pouzdro s výsuvným ramenem
29
Plováková souprava je sestavena z šesti plováků PIŽMO a z pomůcek a nářadí
potřebných k montáži plováků, pokud nejsou obsaženy v soupravě nářadí a pomůcek PIŽMO.
Plováky PIŽMO (obr. 31) jsou rozebíratelné a sestavují se z jednotlivých částí na místě
použití. Při skladování a přepravě se ukládají plovákové skříně do sebe. Ostatní součásti se
ukládají v bednách na paletách. Hmotnost sestaveného plováku je 890 kg. Minimální hloubka
umožňující použití plováků je 1,8 m u pilířů na nánožkách a 2,3 m u pilířů na zahloubeném
základu.
Nosnost jednoho plováku je 4500 kg při ponoru 1,8 m. Plovák nesmí být trvale celý
ponořen. Krátkodobé přelití vody přes víko není na závadu. Počet plováků, použitých při
zakládání pilíře v hluboké vodě, se řídí rozměry pilíře a technologií stavby.
Kromě rozebíratelných plováků PIŽMO je uložen ve státních hmotných rezervách (od
roku 2006 v kategorii pohotovostních zásob) i původní typ plováku, který nemá
rozebíratelnou skříň. Lze ho použít prakticky stejně. Nároky na jeho přepravu jsou vyšší.
Složení plovákové soupravy
tabulka č. 3
p.č.
Hmotnost v kg
Označení Počet
části
kusů 1 kusu
Celkem
Název
Plovák PIŽMO
1. Plováková skříň
2. Vnitřní výztuha
3. Svodidlo
4. Nástavec svodidla
5. Čep ø 20 mm (k připojení nástavce svodidla)
6. Víko
7. Pouzdro s výsuvným ramenem
8.
stojan vratidla
9.
kolo vratidla s maticí
Plovákové
10.
šroub vratidla
vratidlo
11.
plovákový nosník
12.
čep ø 38 mm ( k připojení nosníku)
13. Krátký šroub
CELKEM
Pomůcky a nářadí
14. Závěs přepravního rámu
15. Závěs plováku
16. Gumová palice
17. Ocelová palice 2 kg
18. Uvolňovací páka
19. Montážní žebřík
20. Přepravní rám
21. Bedna
CELKEM
Záložní díly
22. Šroub vratidla
23. Čep ø 20 mm
24. Čep ø 38 mm
24. Závěsné ústrojí pro zavěšení plovákové skříně
26. Těsnění pod víko
27. Lepidlo na těsnění
28. Axiální ložisko (ČSN 02 4730)
CELKEM
30
P1
P2
P3
P4
P5
P6
P7
P8
P9
P 10
P 11
P 12
T1
6
24
48
48
48
6
12
6
6
6
6
6
170
1
1
2
2
2
2
1
2
P 10
P5
P 12
1
10
2
2
30 m
1
1
278,0
34,0
10,2
4,0
0,4
196,0
17,9
26,3
11,8
5,8
74,7
0,6
0,3
1668,0
816,0
489,6
192,0
19,2
1176,0
214,8
157,8
70,8
34,8
448,2
3,6
51,0
5341,8
109,4
32,6
2,0
2,5
1,3
16,0
1878,0
10,0
109,4
32,6
4,0
5,0
2,6
32,0
1878,0
20,0
2083,6
5,8
0,2
0,4
2,0
5,8
2,0
0,8
4,0
5,5
1,0
0,4
19,5
1,0
0,4
Souprava k vytáčení nánožek (obr. 32) se používá vždy při zakládání pilíře na
nánožkách, zejména ve vodě. Složení soupravy (tabulka č. 4) je stanoveno tak, že stačí
k současnému vytáčení 4 nánožek při hloubce vody do 4 m. Páky a tyče jsou svazkovány,
hlavice jsou ukládány v bedně. Počet souprav se řídí podmínkami stavby, zejména hloubkou
vody.
Složení soupravy k vytáčení nánožek
tabulka č. 4
p. č.
Název
Počet kusů
1.
Páka 1500 mm
8
2.
Hlavice
4
3.
Tyč otáčecí se spojkou 12
CELKEM
Hmotnost
1 kusu Celkem
8,00
64,0
6,25
25,0
11,00 132,0
221,0
Montážní prostředky zahloubeného základu pilíře PIŽMO se používají při
montáži a demontáži zahloubeného základu pilíře PIŽMO. Jsou tvořeny z následujících
skupin:
čerpací stanice,
montážní jeřábek,
zařízení pro vytahování zahloubených nánožek,
pomůcky a závěsy,
nářadí.
Materiál je uložen buď trvale na čerpadle čerpací stanice, nebo v sedmi bednách,
případně volně. Celková hmotnost bez dvou čtvercových ztužidel Z 1, dvou trojúhelníkových
ztužidel Z 3 a čtyř krátkých ztužidel ZZ 7, které jsou nezbytné k vytahování zahloubených
31
nánožek, ale nejsou součástí soupravy, činí 5255 kg (z toho hmotnost čerpací stanice 3556 kg
a hmotnost všech beden 1320 kg).
7.
Bezpečnostní pravidla
Nemá-li být ohrožena bezpečnost pracujících a poškozován materiál, je třeba
dodržovat na všech pracovištích přísnou organizovanost prací, vysokou kázeň a dbát pokynů
řídících pracovníků.
Před zahájením prací je vedoucí povinen poučit všechny pracovníky o zachovávání
obecně platných zásad bezpečné práce a specifických podmínek montáže pilíře PIŽMO
s důrazem na:
dodržování předepsaných technologických postupů,
udržování pořádku na pracovišti,
používání pracovní obuvi a rukavic, ochranných pásů a přileb při práci, nad vodní
hladinou i záchranných vest,
používání předepsaných pomůcek a nářadí,
nepřetěžování používaných mechanizačních prostředků a nepoužívání šikmého
tahu lana,
zřizování montážních a bezpečnostních podlah,
používání pouze homologovaných závěsů s platnou revizí,
zákaz pohybu pod zavěšeným břemenem,
sledování zavěšených břemen při jejich volném pohybu,
používání signálů vazače k navádění jeřábníka pouze stanovenými pracovníky,
navádění všech dílů konstrukce pomocí vazaček a jejich osazování na konstrukci
s využitím trnů nebo montážních klíčů (do otvorů pro šrouby se nesmí strkat
prsty),
ochranu montérů v konstrukci pilíře před dosednutím montované součásti nebo
bloku na konstrukci tak, aby nad nimi byla alespoň polovina ztužidla Z 1,
odvěšování zabudovaných dílů až po jejich bezpečném zajištění šrouby,
zákaz práce na místě, nad nímž pracuje jiný montér,
zákaz shazování materiálu při demontáži pilíře.
II.
MONTÁŽ A DEMONTÁŽ
1.
Přípravné práce
Cílem přípravných prací je připravit staveniště, tj. vlastní základovou plochu,
skládkové a předmontážní prostory, příjezdové a odsunové komunikace, pro hladký a rychlý
přísun materiálu, jeho účelné rozložení na skládkách a snadnou dosažitelnost materiálu při
vlastní montáži.
Materiál se na skládky dopravuje podle podmínek staveniště, zpravidla na
automobilech.
32
Vykládku materiálu je třeba co nejvíce mechanizovat použitím automobilních jeřábů.
Materiál se vykládá ve svazcích až do využití maximální únosnosti jeřábu.
Nejsou-li k dispozici mechanizační prostředky, je možno materiál, při dodržení
bezpečnostních pravidel, skládat a nakládat ručně. Ke skládání sloupků se použije skluzů
z fošen nebo trámců.
Nelze-li skládku pro nevýhodný terén zřídit v těsné blízkosti montovaného pilíře,
může se doprava materiálu zajišťovat až k patě pilíře, např. úzkorozchodnou dráhou. V tomto
případě se na skládce zřizuje předmontáž, na které jsou připravovány podle stanovené
technologie jednotlivé díly (bloky).
Při montáži pilíře na vodě automobilním jeřábem z pracovního soulodí PS 50 se
materiál dopravuje k patě pilíře na přepravním soulodí rovněž nejlépe v předmontovaných
dílech (blocích).
Staveniště je rozděleno na tyto části:
základová plocha pilíře,
skládkové plochy,
plocha pro předmontáž,
přísunové a odsunové komunikace.
Základová plocha se upravuje provedením následujících činností:
sejmutí vrstvy drnu nebo humusu,
vyrovnání plochy do vodorovné roviny,
úprava pro uložení dřevěných podkladů,
rozložení pražcové podlahy.
Oddrnování a odhumusování je nutno provést v každém případě, i při zakládání pilíře,
který nebude zatěžován provozními břemeny. Tloušťka odebrané vrstvy je závislá na druhu
základové půdy a na druhu pilíře a pohybuje se od 10 do 50 cm.
Základová plocha pro pražcovou podlahu se upraví do vodorovné roviny proměřením
vodovážnou latí nebo nivelací s přesností ± 3 cm.
Pod pražcovou podlahu se nasype vrstva škváry, štěrku nebo šotoliny 5 až 10 cm tlustá
a proměřením vodovážnou latí se vyrovná do vodorovné roviny s přesností ± 2 cm.
Pražcová podlaha se zřídí v potřebném počtu vrstev podle statického výpočtu. Pražce
se kladou podle statického posouzení základu buď vedle sebe nebo s mezerami tak, aby
nebylo překročeno dovolené namáhání jak mezi roštovými nosníky základu a pražci, tak mezi
pražci a úložnou plochou.
Pražce se zapouštějí do terénu nebo se ukládají volně na upravený terén a skobují se.
Horní plocha pražcové podlahy se proměřuje vodovážnou latí nebo nivelací
a vyrovnává se do vodorovné roviny podsypáním pražců s přesností ± 0,5 cm. Je nutno dbát,
aby pražce byly řádně uloženy a nekolébaly se.
U pilíře zakládaného na nánožkách postačí oddrnování a odhumusování pod
nánožkovou podložkou. Nánožková podložka se zapouští minimálně 5 cm do terénu.
Skládkové plochy musí umožnit účelné uspořádání materiálu podle potřeb montáže.
Musí být dostatečně veliké, aby materiál nemusel být ukládán v příliš vysokých rovnaninách,
což by ztěžovalo odebírání součástí pro montáž. Skládkové plochy je třeba urovnat a předem
označit pro příslušný druh ukládaného materiálu. Na skládkových plochách musí být
dostatečný počet podkladového materiálu, aby součásti neležely přímo na zemi a jednotlivé
vrstvy mohly být prokládány.
Zásadně se materiál ukládá tak, aby nejtěžší součásti byly v dosahu montážního
prostředku, kterým se montáž (předmontáž) provádí, respektive pokud je skládka v těsné
blízkosti základové ploch pilíře tak, aby byly co nejblíže paty.
Sloupky se ukládají podle délek vodorovně (S 4 a S 5 i svisle, ale jednotlivé vrstvy se
musí prokládat dřevem) na sebe do rovnanin na podklady ze dvou pražců nebo hranolů.
33
Výška rovnanin obvykle nepřesahuje 2 m. Skládka sloupků se zřizuje zpravidla v sousedství
plochy pro předmontáž.
Ztužidla Z 1, Z 2 a Z 3 se ukládají podle druhu do rovnanin na sebe tak, aby vytvořená
rovnanina byla stabilní. Výšky jednotlivých rovnanin obvykle nepřesahují 2 m. Ostatní
ztužidla se ukládají vedle sebe.
Roštové nosníky se ukládají na sebe na dřevěné podklady a rozloží se podle
jednotlivých délek. Skládka se zřizuje zpravidla dodatečně až při dokončování montáže dříku.
Na stejném místě se ukládají i ostatní součásti této konstrukční skupiny.
Spojovací šrouby M 20 se ukládají v bednách podle typu šroubu v blízkosti plochy pro
předmontáž a u paty pilíře pro montéry na pilíři.
Plocha pro předmontáž musí být tak velká, aby umožnila smontování stěnového
dílu, tj. minimálně 3 x 4 metry. Musí být v dosahu montážního prostředku a musí umožnit
vztyčení stěnového dílu. Pro blokovou montáž je plocha obvykle větší v závislosti na velikosti
největšího osazovaného bloku, která závisí na únosnosti a vyložení jeřábu. Plocha je
vybavena pražci nebo hranoly, na kterých se provádí předmontáž.
Přísunové a odsunové komunikace musí být dostatečně únosné pro plně naložená
vozidla. Komunikace musí zabezpečovat plynulý přísun a odsun bez obtížného zajíždění
vozidel na skládkové plochy. Pro stavbu větších pilířů je vhodné, z hlediska zajištění
celkového tempa stavby, komunikace zpevnit, případně rozšířit (zřídit výhybny).
2.
Montáž všeobecně
Mostní pilíře PIŽMO se montují ručně (výjimečně tam, kde nelze použít jeřáby) nebo
strojně. Strojní montáž se provádí pomocí automobilních, věžových a jiných jeřábů
popřípadě i s využitím dalších mechanizačních prostředků (např. vysokozdvižné vozíky).
Podle půdorysu pilíře a místních podmínek staveniště se určí celková dispozice, tj.
počty, kapacita a umístění skládek, prostory pro předmontáž, počty, druhy a umístění
montážních prostředků.
V určených patrech se zřizují bezpečnostní podlahy z fošen nebo sítí, montážní
podlahu si montéři průběžně přesouvají do vyšších pater. Bezpečnostní podlahy se zřizují
v celé ploše vodorovného průřezu pilíře. Zabraňují pádu drobných součástí, nářadí
a popřípadě i montérů a nesmějí být umístěny níže než 6,4 m od montážní podlahy. U vyšších
pilířů (nad 10m) se pro bezpečný pohyb montérů zřizují také výstupní žebříky (obvykle
dřevěné sbíjené).
Montáž základu. V místě montáže se výrazně vyznačí (např. křídou, kolíky, pískem)
podélná osa mostu a podélná osa pilíře. Osová vzdálenost sloupků v obou směrech je 200 cm.
Roštové nosníky se zpravidla ukládají kolmo k podélné ose mostu. Na pražcové podlaze se
označují jednak osy roštových nosníků, jednak obrysové rozměry, aby bylo umožněno přesné
uložení nosníků podle viditelných značek.
Roštové nosníky se ukládají ve dvojicích, s oboustranně připojenými stykovými
deskami. Při čelním stykování dvou dvojic nosníků musí být jedna deska odebrána.
Po položení základu z roštových nosníků je třeba provést kontrolu a úpravu výšky
základu a vodorovného uložení nosníků. Vodorovné uložení se kontroluje vodovážnou latí.
Roštové nosníky je třeba urovnat do vodorovné roviny s největší možnou přesností v mezích
tolerance ± 0,2 cm.
Po vyrovnání roštu se montuje základní vrstva sloupků 1,0 m (S 3) s trojúhelníkovými
ztužidly (Z 3). Sloupky i ztužidla se připojují plným počtem šroubů, matice se dotahují pouze
ručně.
Předmontáž. Provádí se pouze při strojní montáži. Jedná se o sestavení montážních
dílů z jednotlivých součástí na předmontážní ploše pro zrychlení tempa montáže dříku a plné
34
využití nosnosti používaného montážního prostředku. Předmontáž provádí skládkové družstvo
na předmontážní ploše. Připravují se tyto základní montážní díly:
stěnový díl – 2 x S 1 + 2 x Z 1 hmotnost 520 kg,
křídlo – 1 x S 1 + 4 x Z 1 hmotnost 415 kg,
stěnový díl metrový - 3 x S 3 + 2 x Z 3 hmotnost 330 kg,
trojkřídlo – 3 x S 3 + 8 x Z 3 hmotnost 545 kg.
Poslední dva díly se využívají pro nejvyšší patro dříku pilíře. Jednotlivé stěnové díly
lze spojovat, kombinovat a vytvářet i atypické díly v závislosti na možnostech montážního
prostředku (např. 2 x S1 + 6 x Z1 hmotnost 720 kg).
Při blokové montáži se vytvářejí jednotlivé bloky, tj. konstrukční celky sestavené
z jednotlivých součástí nebo stěnových dílů. Typizované bloky se vytvářejí s půdorysem dříku
2 krát 2 (označení bloku se zapisuje 2.2) až 3.4 sloupků s jejich různou délkou. Například
blok 3.4 vytvořený z 12 x S 1 + 34 x Z 1 + 102 x T 1 má hmotnost 4290 kg a lze jej osadit,
s použitím jeřábu AD 160 při pracovní poloze výložníku E a vyložení 4 m až do výšky
11,0 m, nebo při vyložení 7 m maximálně do výšky 9,8m.
Montáž dříku. Montáží dříku se rozumí montáž pilíře nad základním patrem
metrových sloupků včetně nejvyššího patra metrových sloupků. Činnost montérů spočívá
v navedení a osazení montážních dílů nebo bloků pomocí montážních klíčů nebo trnů na
otvory sloupků základu (posledního smontovaného patra), v doplňování šroubů a vyvěšování
závěsu. Z hlediska bezpečnosti musí být dodržen minimální počet vložených šroubů před
vyvěšením podle tabulky č. 5. Další doplnění šroubů provádějí montéři před osazením
následujícího dílu (bloku) buď na plný počet nebo minimálně tak, aby sloupky byly
v přírubách spojeny nejméně čtyřmi šrouby v rohových otvorech; ztužidla musí být připojena
v každé stykové desce minimálně dvěma šrouby umístěnými v úhlopříčce. Matice šroubů se
dotahují ručně.
Šrouby v dříku se doplňují na plný počet s odstupem dvou pater a matice se dotahují
klíčem, přičemž je zakázáno být pod stěnami (bloky) které se montují (osazují).
Ve dvou horních patrech dříku se matice dotahují až po smontování první vrstvy
roštových nosníků hlavice.
Minimální počty šroubů
tabulka č. 5
Montážní díl
nebo blok
Stěnový díl
Křídlo
Stěnový díl metrový
Trojkřídlo
Stěnový díl pro blokovou montáž
Blok
minimální
počet
vložených
šroubů před
vyvěšením
4
2
6
6
2+2
4
Umístění šroubů
Po dvou v úhlopříčkách obou sloupků
V přírubě sloupku v úhlopříčce
Po dvou v úhlopříčkách sloupků
Po dvou v úhlopříčkách sloupků
Po jednom do krajních sloupků a dvou ztužidel
Po jednom v každém rohovém sloupku
Montáž hlavice. Provádí se podle předem vypracovaného technologického postupu
v závislosti na mechanizačním prostředku buď osazováním jednotlivých nosníků nebo jejich
dvojic, výjimečně i trojic. Spodní vrstva roštových nosníků hlavice se připojuje plným počtem
šroubů. Nosníky se ukládají po vrstvách, v každé vrstvě vždy nejdříve nosníky nejvzdálenější
od skládky.
35
Montáž pilíře ve vodě. Ve vodě se zakládá pilíř na nánožkách, jejich podložky se
ukládají v mělké vodě na dno zbavené kamenů a urovnané, aby podložka nánožky spolehlivě
dosedla. Uložení nánožek se provádí automobilním jeřábem. Základní patro se montuje ručně
a zřizují se pomocné improvizované lávky pro montéry. Po smontování základního patra
pokračuje stavba podle zásad pro montáž dříku. Proti podemílání je nutné zasypat nánožky
ihned těžkým kamenným záhozem.
V hluboké vodě se nánožky na dno spouštějí pomocí plováků PIŽMO.
Konstrukce základu pilíře se během montáže zavěšuje na plováky PIŽMO (obr. 33)
a postupně s namontováním dalších pater se spouští do vody. Zavěšení konstrukce PIŽMO
umožňují výsuvná ramena na obou koncích plovákového nosníku. Výsuvná ramena se
vysouvají pod vodorovné páskové výztuhy sloupků, popř. pod svislé stykové desky ztužidel.
Plováky udržují horní část konstrukce základu pilíře nad vodou pro montáž dalšího patra.
Otáčením kola vratidla s maticí se šroub vratidla a s ním i plovákový nosník zdvihnou
do horní polohy a výsuvná ramena plovákového nosníku se vysunou tak, aby se zaklesla pod
páskové výztuhy sloupků. Dalším přizdvižením plovákového nosníku se uvolní výsuvná
ramena v pouzdrech a zasunou se do pouzder.
Otáčením kola vratidla s maticí se spouští plovákový nosník do dolní polohy. Tím se
současně spouští konstrukce základu pilíře do vody. Před dosažením dolní polohy
plovákového nosníku se vysunou výsuvná ramena z pouzder. Dalším spouštěním
plovákového nosníku se o tato výsuvná ramena opřou páskové výztuhy sloupků, a tím se
uvolní výsuvná ramena plovákového nosníku. Plovákový nosník je možno po zasunutí
výsuvných ramen zdvihnout do horní polohy a postup se opakuje.
36
Plovák je při spouštění konstrukce základu veden mezi trubkami ztužidel svodidly
a nástavci svodidel. Po spuštění konstrukce základu o výšku jednoho patra se spouštění
přeruší a montuje se další patro.
Dosedne-li v průběhu spouštění konstrukce základu na dno, přestane se zvětšovat její
ponor a výsuvná ramena se uvolní ze zaklesnutí o páskové výztuhy sloupků.
Konstrukce se zdvihá opačným postupem.
Technologický postup montáže pilíře PIŽMO v hluboké vodě je znázorněn na obr. 34
až 39.
37
38
Po osazení potřebného množství základních prvků na vodu se plovoucí základní prvky
spojí do žádaného půdorysu a vytvoří se základní vrstva pilíře. Základní prvky se spojují
ztužidly Z 1 a Z 3. Montéři používají při spojování nafukovací čluny, loďky nebo pontony.
Po dokončení montáže základní vrstvy je možno konstrukci spouštět a pokračovat
v montáži dalších pater. Současně s montáží sloupků je nutno montovat otáčecí tyče
k vytáčení nánožek. Splavení základu pilíře do vytyčené osy pilíře se provádí pomocí
motorových člunů nebo vrátků zakotvených na břehu, popř. na soulodí.
39
Po spuštění na dno se základ vyrovná do vodorovné polohy tak, že se nánožkové
šrouby vytočí o potřebnou výšku soupravou pro vytáčení nánožek. Po vyrovnání je nutno
zkontrolovat, zda všechny nánožky dosedají na dno. Tam, kde hrozí nebezpečí podemílání,
musí být ihned po dokončení montáže základu provedeno vhodné zajištění (kamenným
záhozem, štětovou stěnou apod.).
Technická data pro montáž základu pilíře PIŽMO ve vodě jsou uvedeny v tabulce č. 6.
Potřebný počet plováků podle velikosti základu a hloubky vody udává tabulka č. 7.
Technická data pro montáž základu pilíře PIŽMO ve vodě
Úkon
Počet mužů
Sestavení základního prvku na břehu a osazení na vodu
(automobilovým jeřábem)
Spojení dvou základních prvků na vodě
Montáž jednoho patra sloupků S 2 ručně
(základ 4.4 sloupky)
Spuštění základu o jedno patro
tabulka č. 6
Doba
(min)
6
30
6
20
6
20
2
u každého vratidla
5
Stanovení potřebného počtu plováků PIŽMO podle velikosti základu a hloubky vody
Počet
pater
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
3.
Maximální
hloubka vody
v metrech
4,8
6,4
8,0
9,6
11,2
12,8
14,4
16,0
17,6
19,2
20,8
22,4
tabulka č. 7
Počet plováků pro typ základu
(počet sloupků)
4.3 5.3 6.3 4.4 5.4 6.4 7.4 5.5 6.5
4
4
6
4
4
6
6
8
6
4
4
6
4
4
6
6
8
6
4
4
6
4
6
6
8
8
8
4
4
6
6
6
8
8
8
9
4
6
6
6
8
8 10 8 10
6
6
8
6
8
9 10 10 11
6
6
8
8
8 12 12 10 12
6
8
8
8 10 11 14 12 14
6
8 10 9 10 12 14 12 16
6
8 10 9 12 13 16 14 16
- 10
- 12 14 16 14 18
- 12 15 18 16 18
Ruční montáž
Ručně se montují pilíře výjimečně a to pouze pilíře do výšky 10 – 12 m. Ručně se
montují pilíře výhradně ze sloupků S 2. V každém patře se zřizují z fošen montážní podlahy,
po nichž se montéři pohybují.
Na staveništi se nevytváří prostor pro předmontáž.
Pilíře se montují po součástech, které se ze skládek dopravují a do pilíře osazují ručně.
Roštové nosníky v základu pilíře se ukládají jednotlivě a po umístění se spojují stykovými
40
deskami. Počet mužů pro přenášení roštových nosníků udává tabulka č. 8. Hlavice pilíře musí
být vždy montována strojně.
Přenášení roštových nosníků
tabulka č. 8
Roštový Hmotnost Přenáší
Zatížení na
nosník
v kg
počet mužů 1 muže v kg
R2
465
12
40
R3
325
8
40
R4
245
8
30
4.
Strojní montáž
Strojní montáž se podle druhu použitých mechanizačních prostředků dělí na:
montáž ze stěnových dílů a křídel automobilním nebo věžovým jeřábem,
blokovou montáž automobilním nebo věžovým jeřábem,
improvizovanou montáž.
Montáž ze stěnových dílů a křídel je obvyklým druhem montáže. Použije se tehdy,
pokud vzhledem k podmínkám nebo počtům pracovníků a jeřábů není možné nebo vhodné
sestavovat celé bloky. Tímto způsobem lze namontovat libovolný pilíř.
Bloková montáž automobilním jeřábem je základním druhem montáže a v závislosti
na použitém jeřábu a místních podmínkách, lze tímto způsobem namontovat libovolný pilíř.
Hmotnost bloků nesmí přesáhnout nosnost jeřábu při příslušném vyložení jeho ramene
ani nosnost závěsu. Velikost bloků pak musí vyhovovat možnostem manipulace a přepravy
v místních podmínkách. Bloky se sestavují na předmontážní ploše, která je buď přímo na
staveništi nebo na vzdáleném pracovišti. V tomto případě se vytváří skupina pro dopravu na
vlastní staveniště. Z důvodu efektivní dopravy na nákladních automobilech se mohou
sestavovat pouze menší bloky (do půdorysného tvaru 2.3) nebo stěnové díly. Způsob umístění
stěnových dílů pro blok 3.4 na nákladním automobilu je znázorněno na obr. 40. Pro práci na
předmontážní základně lze s výhodou použít kozové jeřáby.
Z jednotlivých bloků lze sestavit patra pilíře jakéhokoliv půdorysného rozměru.
K připevnění dalšího bloku na první, již osazený blok, je třeba tyto bloky již při jejich
sestavování doplňovat postranními ztužidly. Zavěšení těchto bloků je třeba vzhledem
k posunutému těžišti věnovat zvýšenou pozornost. Vzhledem k nosnosti a možnostem
41
vyložení jeřábu je nutno z hlediska rychlosti stavby volit nejvhodnější tvary bloků (ne vždy
největší), případně jejich kombinaci se stěnovými díly a křídly.
Pro vytvoření vodorovného zavětrování se ve stanovených rovinách do příslušných
bloků zamontovávají příčná ztužidla Z5.
Ve všech případech je třeba hmotnost přidaných součástí (dílů) přičíst k hmotnosti
zvoleného typizovaného bloku a podle celkové hmotnosti pak určit možné vyložení jeřábu
a zdvih bloku.
Pro každou stavbu pilíře blokovou montáží je třeba v rámci přípravy zpracovat
technologický postup včetně určení tvarů a sledu bloků v jednotlivých patrech dříku pilíře.
Přitom je třeba uvažovat kromě hmotnosti bloků i možnosti použitého automobilového jeřábu.
Bloky se zpravidla sestavují v blízkosti pilíře ze stěnových dílů. Podle jejich umístění
v dříku se k nim přimontovávají ztužidla pro připojení k již vestavěným blokům, nebo
k vytvoření vodorovného zavětrování. Šrouby se osazují v plném počtu. Při přípravě
staveniště je třeba připravit prostory pro příslušné množství ztužidel. Možné uspořádání
pracoviště je uvedeno na obr. 41.
Bloky se při manipulaci jeřábem přidržují dvěma lanci. Před vyvěšením se musí blok
zajistit nejméně jedním spojovacím šroubem v každém rohovém sloupku bloku. Vestavují-li
se do pilíře stěnové díly, je nutno je před vyvěšením zajistit tak, že se připojí nejméně čtyřmi
spojovacími šrouby k již vestavěným blokům, a to tak, že se po jednom šroubu zasune do
obou krajních sloupků a do stykových desek dvou ztužidel.
Technologie stavby pilíře, především sled vestavování bloků je určující a ovlivňuje
pracovní postupy všech ostatních činností, zejména předmontáže a dopravy.
Hlavice se montuje podle stanoveného technologického postupu. Na bloky posledního
patra se zpravidla, již při jejich předmontáží, osadí roštové nosníky první vrstvy hlavice.
Bloky se pak osadí pomocí závěsu bloku s roštovými nosníky (obr. 42). Nelze-li zajistit, aby
42
se při zavěšení bloku s roštovými nosníky závěsná ústrojí opírala o sloupky tak, aby nedošlo
k jejich sesmeknutí, pak se i nosníky první vrstvy hlavice musí osazovat do pilíře samostatně,
pomocí závěsů roštových nosníků (obr. 43 a 44).
43
Obr. 43. Závěs roštového nosníku
1, 2 – ramena závěsu, 3 – čep, 4 – řetězové oko, 5 – závěsné oko, 6 – zajišťovací kolík,
7 – trubka na přenášení
Obr. 44. Závěs dvojice roštových nosníků
1, 2 - ramena závěsu, 3 - čep, 4 - řetězové oko, 5 - závěsné oko, 6 - zajišťovací kolík
Improvizovaná montáž je kombinací strojní a ruční montáže a v závislosti na
strojním vybavení a typu montovaného pilíře se při ní mohou využívat i jiné zdvihací
prostředky (kozové jeřáby, vysokozdvižné vozíky, montážní plošiny, kladkostroje apod.).
Při improvizovaném způsobu montáže se dodržují všechny všeobecné zásady a navíc
se při stanovení technologického postupu zohledňují možnosti (zejména vyložení a nosnost)
všech použitých atypických mechanizačních prostředků, s důrazem na dodržení zásad
bezpečnosti.
44
5.
Zahloubený základ
Zahloubený základ pilíře PIŽMO se používá při zakládání pilířů ve vodním toku, kde
dno je tvořeno nesoudržným materiálem o velikosti zrn do průměru 10 cm a je nebezpečí
podemílání.
Principiálně je postup montáže obdobný jako při zakládání pilíře na nánožkách
s použitím plováků PIŽMO. V průběhu montáže se používají montážní prostředky
zahloubeného základu pilíře PIŽMO. Musí být dodržena minimální hloubka vody 2,3 m
(nejmenší ponor základní vrstvy je 1,9 m). Závislost na rychlosti proudu je dána plavebními
možnostmi motorových člunů používaných k zaplutí základní vrstvy do osy pilíře. Do
rychlosti proudu 1,6 m/s lze plavbu základní vrstvy na plovácích PIŽMO provést čelním
postrkem jedním nebo dvěma čluny (např. MO 634).
Zvláštnosti při montáži:
zahlubovací nohy ZZ 2 musí být orientovány tak, aby odváděcí otvory
směřovaly na stejnou stranu (v konečné poloze základu musí všechny odváděcí
otvory směřovat po proudu !),
zahlubovací sloupky ZZ 3 se do sloupků S 2 vkládají tak, aby směřovaly
vnitřním závitem dolů a jejich dolní konec byl 40 cm nad dolní stykovou
deskou sloupku S 2 a v této poloze se zajistí upínkami,
při nasazování sestaveného bloku na zahlubovací nohy se upínky povolí,
zahlubovací sloupky ZZ 3 se našroubují na zahlubovací sloupky ZZ 4. Spoj
musí být dotažen klíčem na zahlubovací základ s nástavcem,
opětovnému dotahování upínek je nutno věnovat zvýšenou pozornost, protože
na velikosti vyvozené svěrné síly závisí spolehlivost spojení zahlubovací
nánožky se sloupkem S 2 (prodlužování dotahovací tyče je zakázáno),
je třeba dodržet soustřednou polohu zahlubovacího sloupku ZZ 4 v kruhovém
otvoru horní stykové desky sloupku S 2,
potřebný počet plováků se stanoví podle tabulky č. 9, v závislosti na hmotnosti
základu, v okamžiku jeho dosednutí na dno,
montáž zahloubeného základu se zpravidla provádí pomocí automobilového
jeřábu jako bloková montáž s tím, že se nedoporučuje, vzhledem k malé
tvarové tuhosti montovaného základu, vkládat větší bloky než základní
čtvercové bloky, (technologicky obtížné vkládání),
po dokončení montáže celého patra se zkontrolují všechny styky sloupků
a ztužidel, dotažení upínek v montovaném patře, vyjmutí upínek z předchozího
patra a základ se spustí na plovácích o 1,6 m do vody,
po dosednutí základu na dno se namontuje na zahlubovací sloupky ZZ 3 ještě
jedno patro zahlubovacích sloupků ZZ 3, potom se celá konstrukce mírně na
plovácích přizvedne, definitivně se umístí do požadované polohy a spustí se na
dno,
pokud při nerovnosti dna přesáhne vzdálenost zahlubovací patky ode dna 50
cm, je nutné na příslušný sloup namontovat ještě jeden zahlubovací sloupek
ZZ 3,
postupně se uvolní a vyjmou všechny upínky a tím se zruší spojení
zahlubovacích nánožek s konstrukcí PIŽMO (nánožky dosednou na dno
a odlehčená konstrukce PIŽMO nesená na plovácích se mírně vynoří z vody),
soulodí s čerpací stanicí se umísťuje vedle základu tak, aby větve vodního
potrubí směřovaly k základu a savice se umístí tak, aby sací koše byly mimo
kal zvířený při zahlubování,
45
nánožky se zahlubují po dvojicích, na které se současně napojují obě větve
vodního potrubí,
zahlubování se ukončí, dosáhne-li pokles zahlubované nánožky 1,5 metru,
nebo trvá-li dodávka tlakové vody (při tlaku minimálně 0,6 MPa) do
zahlubovací nánožky již 5 minut a v posledních dvou minutách nebyl pokles
nánožky větší než 2 cm,
vzhledem k nestejnému zahloubení nánožek se po ukončení zahlubování
montuje vyrovnávací patro vysoké 1,6 m, s využitím dvou sloupků S 4
a jednoho vyrovnávacího sloupku ZZ 6,
v závislosti na přesahu zahlubovacího sloupku ZZ 3 se pro každý sloup určuje
poloha vyrovnávacího sloupku ZZ 6 a tato se křídou vyznačí na sloupu,
další podrobnosti jsou uvedeny v předpisu Žel – 6 – 4/1.
Potřebný počet plováků
Počet pater sloupků S 2
Celková výška konstrukce základu v m
Maximální hloubka vody v m
4.3
5.3
6.3
4.4
5.4
6.4
7.4
Potřebný počet plováků
PIŽMO pro zahloubený
8.4
základ velikosti
5.5
6.5
7.5
8.5
6.6
7.6
8.6
6.
1
3,55
3,2
4
4
4
4
6
6
6
8
6
8
8
10
9
10
12
2
5,15
4,8
4
6
6
5
6
7
8
9
8
10
10
12
11
12
14
tabulka č. 9
3
4
5
6,75 8,35 9,95
6,4 8,0 9,6
6
6
6
6
8
8
8
8
10
6
7
8
8
10 10
9
10 12
10 12 14
12 14 16
10 12 12
12 14 16
14 16 18
14 18 20
14 15 18
16 18 22
17 21 24
Demontáž
Pilíře PIŽMO se demontují v zásadě obráceným způsobem, než byl použit pro jejich
montáž, a to zpravidla strojně. Ručně lze výjimečně demontovat pilíře, pokud byly použity
v dříku sloupky S 2. V každém patře je nutno zřídit lávky pro pohyb montérů. Demontuje se
nejprve hlavice, potom dřík, obvykle v dílech (blocích ), jak byly vestavovány při montáži.
Demontované díly nebo bloky se ukládají podle místních poměrů na skládkové ploše
roztříděně na předem určená místa. S ohledem na další plánované použití se demontují na
součásti, nebo se ponechávají v dílech, které jsou vhodné pro přesun na další pracoviště.
Pro demontáž pilířové části pod vodou se použijí plováky PIŽMO k postupnému
vyzdvižení ponořených částí konstrukce.
Zbytek pilíře na nánožkách se připlaví ke břehu (minimální hloubka vody 1,0 m)
a demontuje se na jednotlivé díly, které se vyzdvihnou a přenesou na břeh pomocí
automobilního jeřábu.
46
Při demontáži pilíře založeného na zahlubovacím základu PIŽMO je nutné, před
demontáží patra vyrovnávacích zahlubovacích sloupků, do konstrukce základu vložit plováky
PIŽMO. K vytažení nánožek zahloubených ve dně se použije buď jeřáb umístěný u pilíře,
nebo zařízení pro vytahování zahloubených nánožek. Ve výjimečných případech, zejména po
dlouhodobém zahloubení nánožek, může být jejich vytahování obtížné. Potom je možné
kombinovat tah jeřábu nebo zdviháků zařízení pro vytahování zahloubených nánožek
s dodávkou tlakové vody do vytahované nánožky.
7.
Základní normy pro montáž
V závislosti na použitém způsobu montáže a s ohledem na počet pracovníků a jejich
vycvičenost lze při montáži pilíře uvažovat s následujícími výkonovými normami:
Pro montáž ze stěnových dílů a křídel s montážním oddílem ve složení
Mistr (předák)
1
Skupina předmontáže (jeřáb 8 tun)
1+6
Skupina montážní (jeřáb AD 020)
1+6
CELKEM
1 + 2 + 12
je možno dosahovat následující výkony:
při montáži základu na nánožkách (3,95 Nh/t)
3,50 t/hod
na roštech
(2,65 Nh/t)
5,30 t/hod
při montáži dříku
(7,4 Nh/t)
1,90 t/hod
při montáži hlavice
(5,4 Nh/t)
2,60 t/hod
Pro blokovou montáž s montážním oddílem ve složení
Mistr (předák)
1
Skupina předmontáže (3 montážní stoly, jeřáb 8t)
1 + 15
Skupina sestavování bloků (2 montážní stoly, jeřáb 8t) 1 + 21
Skupina montážní (jeřáb AD 20 nebo těžší)
1 + 14
CELKEM
1 + 3 + 50
je možno dosahovat následující výkony:
při stavbě pilíře o základu 5.4 a výšce 14, 8 m
5,65 t/hod
při stavbě pilíře o základu 4.3 a výšce 10, 0 m
6,28 t/hod
Montáž pilíře 6.4 N výšky 10, 0 m (bez hlavice) lze provést za cca 7,2 hodin.
Montážní oddíl pro stavbu zahloubeného základu, který pracuje ve složení
Mistr (předák)
1
Skupina montáže základních prvků
1+ 8
Skupina spojování základních prvků
1 + 10
Skupina zahlubování nánožek
1+ 5
Skupina vyrovnávacího patra
1 + 10
CELKEM
1 + 3 + 33
je schopen, při použití dvou jeřábů, tří motorových člunů a dvou soulodí (pracovní
a přepravní), vybudovat za 16 hodin zahloubený základ půdorysu 6.4, při hloubce vody 3,6 m.
Montáž šesti plováků PIŽMO provádí skupina ve složení mistr, 8 montérů, jeřábník
(10 osob) za 70 minut.
47
III.
NAVRHOVÁNÍ TYPIZOVANÝCH PILÍŘŮ
1.
Všeobecné zásady
Typizovanými pilíři PIŽMO se rozumějí pilíře zatímních železničních mostů
s mostními konstrukcemi z IP nosníků, mostu ŽM 16 s dolní mostovkou a jejich kombinací.
Jsou navrženy podle ČSN 73 6202 pro zatěžovací vlaky B, C a nouzové zatížení NZ.
Nouzové zatížení NZ se liší od zatěžovacího vlaku C tím, že se:
neuvažují dynamické účinky,
neuvažují boční rázy,
uvažují účinky tlaku větru 160 kg/m2 pro nezatížený most a 120 kg/m2 pro
zatížený most,
povoluje se rychlost na mostě nejvýše 10 km/hod.
Typizované pilíře se označují písmeny velké abecedy a arabskými číslicemi. Označení
se skládá ze tří částí. První písmeno vyjadřuje rozmezí výšky pilíře, druhá skupina čísel značí
počet sloupků v podélné a příčné ose pilíře (jak v patě tak pod hlavicí pilíře) a třetí písmeno
udává druh paty pilíře.
Rozmezí výšky pilíře a jejich označení:
A
do 6, 40 m,
B
od 6,60 až 11,20m,
C
od 11,40 až 16,00 m,
D
od 16,20 až 20,80 m,
E
od 21,00 až 25,60 m
F
od 25,80 až 30,40 m,
G
od 30,60 až 35,20.
Druhy pat pilíře a jejich označení:
N
pata na nánožkách,
R
pata na roštu z roštových nosníků,
ZZ
pata na zahlubovacích nánožkách.
Z hlediska výškového uspořádání pilíře je celková výška pilíře Hc tvořena součtem
výšky paty Hp + výšky dříku Hd + výšky hlavice Hh (viz obr. 24).
Pro návrh pilíře je nutno znát tyto výchozí údaje:
zatěžovací vlak nebo nouzové zatížení,
způsob založení,
celkovou výšku pilíře Hc (od povrchu terénu nebo od podkladové pražcové vrstvy
k úložné ploše ložiska),
únosnost základové plochy,
druh a rozpětí mostních polí,
hloubku vody.
Na základě těchto údajů lze přistoupit, s využitím určovacích tabulek a výkazu
materiálu (Žel – 6 – 4/2), k návrhu pilíře.
48
2.
Použití předpisu
Tabulky slouží pro rychlé navrhování typizovaného mostního pilíře PIŽMO, podle
daných parametrů. S užitím tabulek je možno rychle stanovit typ pilíře a vyčíst jeho
konstrukční údaje, počet jednotlivých součástí konstrukce a její celkovou hmotnost. S pomocí
přílohy je možno rychle nakreslit jednoduché schéma pilíře v měřítku 1 : 100.
Tabulek a výkazů je možno využít i při navrhování netypizovaného pilíře.
Předpis uvádí celkem osm typů určovacích tabulek a výkazů materiálu:
I.
Tabulky k stanovení jednotlivých typů pilířů
II.
Tabulka konstrukčních údajů dříku pilíře
III.
Tabulka počtu a sledu sloupků a ztužidel
IIIa. Tabulka počtu a sledu součástí v jednom sloupu zahloubeného základu
IV.
Tabulky k určení typu hlavice
V.
Tabulky schémat typizovaných hlavic s rozmístěním roštových nosníků
VI.
Tabulky počtu roštových nosníků v jednotlivých vrstvách, popř. polohách
v hlavici
VII. Výkazy materiálu jednotlivých typů pilířů
VIIa. Doplňující tabulky k výkazům materiálu pro jednotlivé typy pilířů se
zahloubeným základem
VIIb. Výkazy materiálu zahloubených základů pro typizované a netypizované
pilíře
VIII. Výkazy materiálu jednotlivých typů hlavic
V tabulkách I/1 až I/6 jsou uspořádány všechny typizované pilíře PIŽMO pro nouzové
zatížení NZ a zatěžovací vlaky C a B při založení na roštových nosnících a na nánožkách.
Tabulky slouží k vyhledání potřebného typu pilíře podle:
celkové výšky pilířů Hc do 35,20 m,
součtu přilehlých mostních polí do 223 m,
únosnosti základové půdy 0,5, 1,0, 1,5, 2,0 a 4,0 kg/cm2.
Před zahájením vyhledávání příslušného typu pilíře je nutno přibližnou výšku
zaokrouhlit na nejblíže nižší násobek 0,40 m. (např. přibližná výška 13,1 m : 0,40 m = 32,75.
Toto číslo se zaokrouhlí na nejblíže nižší celé číslo tj. 32, které se vynásobí 0,4 a získá se
celková výška pilíře Hc = 12,8 m).
V tabulce I/3 se najde skupina pilířů C a např. pro dovolené namáhání základové
půdy 0,5 kg/cm2 ve sloupci příslušném pro součet rozpětí přilehlých mostních polí 40 m se
nalezne 7.4 - 5.4. To znamená, že hledaný pilíř má v patě 7 sloupků v podélném směru a 4
sloupky v příčném směru pilíře a v hlavě 5 sloupků v podélném směru a 4 sloupky v příčném
směru.
Příslušný pilíř je tedy typu:
C 7.4 – 5.4 R
S takto získaným typem pilíře se pracuje v dalších tabulkách s tím, že v tabulce II lze
z hlediska konstrukčního uspořádání pilíře zjistit jeho:
zúžení ve směru podélné osy pilíře ve výškách h1, h2, h3, h4,
ve směru podélné osy pilíře u1, u2,
vodorovné zavětrování pilíře ve výškách (rovinách) v1, v2, v3.
Výšky jsou měřeny od spáry mezi patou a dříkem (viz obr. 3).
Tabulka III slouží k stanovení počtu a určení sledu sloupků a ztužidel v patě a dříku
pilíře pro výšku odstupňovanou po 0,40 m pro založení na roštových nosnících nebo
nánožkách a pro výšku zahloubeného základu odstupňovanou po 1,6 m od 3,55 m do 9,95 m.
Určení počtu a sledu sloupků a ztužidel v dříku lze provést až po zjištění Hd, která se zjistí
49
tak, že od Hc se odečte Hp a Hh (viz tabulka IV). Pro příslušnou Hd se zjistí na boku tabulky
počet sloupků S 1 a ztužidel Z 1 v jednotlivých patrech a v horní části tabulky počet a druh
zakončujících sloupků (S2, S3, S4, S5) a ztužidel Z2, Z3 nebo Z4.
V tabulce IV se zjistí, na základě již zjištěného půdorysu dříku pod hlavicí, druhu
zatížení a typu přilehlých mostních konstrukcí v příslušné tabulce číslo IV/1 až IV/38, výška
hlavice (dvouvrstvá 0,80 až pětivrstvá 2,0 m) a její typ (1 až 128). Součástí této tabulky je
i odkaz na tabulku V, ve které je uvedeno pro všech 128 typů hlavic celkem 33 druhů
schémat hlavic a v posledním sloupci odkaz na jednu z 26 tabulek VI, ve kterých jsou
stanoveny počty roštových nosníků v jednotlivých vrstvách, popřípadě v polohách,
vyznačených na schématech v tabulce V.
Tabulky VII a VIII jsou výkazy materiálu pro jednotlivé typy pilířů. Obsahují přesné
počty součástí materiálu PIŽMO, proto je třeba počty spojovacích šroubů zvýšit o zálohu pro
krytí možných ztrát a znehodnocení (obvykle 3%). Celkový počet se zaokrouhluje na celé
bedny.
Při objednávce materiálu pro typizovaný pilíř se zásadně používá údajů tabulek VII
a VIII, s uvedením základních údajů o konstrukci pilíře tj.:
typ pilíře (A až G),
počet sloupků v půdorysném řezu (např. 6.4 – 4.3),
způsob založení pilíře (R, N, ZZ),
požadované zatížení (NZ, C, B),
označení konstrukce přilehlých mostních polí (P-P, P-ŽM, ŽM-ŽM)
typ hlavice (1 až 128),
výšku pilíře od základové spáry po spodní hranu hlavice (Hp + Hd).
Při založení na zahlubovacím základu se použije tabulka VIIa., která stanoví kolik
a které součásti zjištěné podle tabulky VII je nutno přičíst (odečíst) k celkové potřebě.
Příklad objednávky: Žádám PIŽMO, F 7.5 – 4.3 N, NZ, P-ŽM, hlavice 7, výška 25,60.
Při založení v hluboké vodě je třeba ještě vyžádat potřebný počet plováků PIŽMO
a souprav k vytáčení nánožek. Montážní prostředky a doplňující stavební materiál (fošny,
hranoly apod.) se vyžadují zvlášť, pokud je montážní jednotka nemá v potřebném množství
k dispozici.
Staví-li se netypizovaný pilíř, je třeba objednávat materiál s uvedením počtu všech
potřebných součástí konstrukce, popřípadě dalšího stavebního materiálu, nikoliv uvedením
typizovaného pilíře doplněného výčtem chybějících součástí.
IV.
SKLADOVÁNÍ A PŘEPRAVA MATERIÁLU
1.
Zásobní jednotka PIŽMO
Materiál pro stavbu pilíře PIŽMO je sestaven do zásobní jednotky (ZJ) a doplňku pro
zahloubený základ. Složení ZJ a doplňku pro zahloubený základ PIŽMO je uvedeno v tabulce
č. 10.
50
Složení zásobní jednotky a doplňku pro zahloubený základ PIŽMO
tabulka č. 10
Součást
S1
S2
S3
S4
S5
Z1
Z2
Z3
Z4
Z5
Z6
R1
R2
R3
R4
R5
R6
R7
R8
N1
N2
N3
T1
T2
ZZ 1
ZZ 2
ZZ 3
ZZ 4
ZZ 5
ZZ 6
ZZ 7
S4
Počet
kusů
Název
Sloupek 3,2 m
Sloupek 1,6 m
Sloupek 1,0 m
Sloupek 0,6 m
Sloupek 0,4 m
Ztužidlo čtvercové
Ztužidlo lichoběžníkové
Ztužidlo trojúhelníkové
Ztužidlo přímé
Ztužidlo příčné
Vzpěra
Nosník roštový 6,5 m
Nosník roštový 4,0 m
Nosník roštový 2,7 m
Nosník roštový 2,0 m
Deska styková malá
Deska styková velká
Příložka styková krátká
Příložka styková dlouhá
Podložka nánožková
Patka nánožková
Noha nánožková
Šroub krátký 61 mm
Šroub dlouhý 88 mm
Bedna na šrouby 650 x 360 x 235 mm
Hmotnost 1 ZJ celkem
Zahlubovací patka
Zahlubovací noha
Zahlubovací sloupek 1,6 m
Zahlubovací sloupek 0,4 m
Hlavice zahlubovacích sloupků
Vyrovnávací zahlubovací sloupek
Krátké ztužidlo
Sloupek 0,6 m
Hmotnost doplňku celkem
Palety 1900 x 1100 x 750mm
pro součásti ZZ 3, ZZ 4, ZZ 5
190
160
66
24
56
750
50
162
72
80
30
10
72
56
26
90
10
160
40
48
48
48
16 500
200
67
20
20
76
40
24
20
66
40
6
Hmotnost ZJ a doplňku celkem
Hmotnost Hmotnost
1 kusu
celkem
v kg
vt
207,00
39,33
118,60
18,97
84,80
5,59
65,40
1,56
52,50
2,94
50,10
37,58
48,00
2,40
35,30
5,75
23,30
1,68
18,50
1,48
78,40
2,35
746,00
7,46
465,00
33,48
322,00
18,03
243,00
6,32
11,90
1,07
17,90
0,17
11,85
1,89
22,00
0,88
146,00
7,01
123,40
5,92
199,7
9,58
0,30
4,95
0,40
0,08
10,0
0,67
217,14
379,50
7,59
196,20
3,92
81,60
6,20
27,20
1,09
14,10
0,34
130,00
2,60
6,15
0,41
65,40
2,62
24,77
235,3
1,41
243,32
Z jedné ZJ lze postavit podle typu pilíře jejich různé počty. Možné využití ZJ je
uvedeno v tabulce č. 11.
51
Možnosti využití ZJ
tabulka č. 11
Počet pilířů, který Typ pilíře Výška v m
lze postavit z 1 ZJ
5
A 3.2 R
6,0
5
A 3.2 N
6,0
3
A 3.2 R
6,0
1
B 6.5 N
10,8
3
A 3.2 N
6,0
2
C 4.3 R
15,6
1
A 3.2 R
6,0
2
A 3.2 N
6,0
1
B 4.2 R
10,8
1
C 4.3 R
15,6
1
B 4.2 R
10,8
2
B 4.2 N
10,8
1
B 6.5 N
10,8
1
C 4.3 R
15,6
1
D 5.4 R
20,4
1
G 8.5 N
34,8
Z doplňku pro zahloubený základ pilíře PIŽMO lze sestavit jeden základ 5.4 ve vodě
hluboké 6,0 m. Kromě součástí doplňku jsou pro stavu třeba ještě sloupky S 2, ztužidla Z 1
a krátké šrouby T 1 ze ZJ PIŽMO.
2.
Skladování a údržba materiálu
Materiál ZJ se skladuje v současnosti obvykle v halách, výjimečně volně na terénu.
Pouze v halách se skladují všechny montážní prostředky (obvykle v bednách nebo na
paletách), plováky, čerpací stanice, zahlubovací nánožky a součástky opatřené závitem. Jednu
ZJ lze přehledně uložit na ploše 55 x 4 m. Průměrná výška skládky na 25 metrech délky je 4
m, na zbývajících 30 metrech délky kolísá výška skládky mezi 1,2 až 3,5 m.
Součásti doplňku pro zahloubený základ pilíře PIŽMO se pro skladování a dopravu
ukládají do palet nebo se svazkují. Součásti ZZ 1 se spojují po dvou do svazků tak, že se
přiloží stykovými deskami k sobě a spojí dvěma šrouby T 1. Součásti ZZ 2 se spojují do
svazků po třech kusech závěsem zahlubovacích noh. Na součásti ZZ 3 se našroubují součásti
ZZ 5 a společně se ukládají do palet. Součásti ZZ 4 se sešroubují po čtyřech kusech a uloží do
palet. Součásti ZZ 6 se svazkují se sloupky S 4 tak, že mezi dva sloupky se umístí jeden
zahlubovací sloupek a stykové desky se spojí vždy dvěma šrouby. Takto vzniklé trojice se
spojí závěsem zahlubovacích noh do svazku. Součásti ZZ 7 se spojují do svazku po 11
kusech.
Plováková souprava se pro skladování a dopravu ukládá na přepravní rám (obr. 45)
tak, že všechny plovákové skříně jsou zasunuty v sobě a horní skříň je uzavřena víkem.
Podrobnosti o způsobu uložení a upevnění všech součástí soupravy jsou uvedeny v předpisu
Žel – 6 – 4/1.
Běžná údržba spočívá v očištění součástí a dílů montážních souprav, po skončení
pracovního použití, od hrubých nečistot. Zvýšenou pozornost je nutno věnovat ošetření
plováků PIŽMO. Vyrovnají se drobné deformace jednotlivých částí, zejména plovákových
skříní a okrajů vík. Opraví se těsnění pod víky.
52
Ošetřování materiálu na skládce spočívá v očištění dosedacích ploch všech součástí
a v očištění otvorů pro šrouby.
Před dlouhodobým uložením se materiál konzervuje, případně se podle stanovených
postupů obnovuje nátěr. Všechny součásti, opatřené závitem nebo čepem, se po očištění
(např. otryskáváním, ocelovým kartáčem apod.) konzervují vazelínou, případně překrývají
konzervačním papírem. Vazelínou se konzervují též pryžová těsnění pod víky plovákových
skříní. Ke konzervaci se zásadně používají ekologicky vhodné přípravky!
Životnost součástí pilířové konstrukce se udává 50 let, montážních prostředků 15 let.
Obr. 45. Schéma uložení plovákové soupravy na přepravním rámu
1 - přepravní rám, 2 - otočný čep sklopného rámu, 3 - místo pro uchycení horního konce sklopného rámu k přepravnímu rámu,
4 - místo pro připojení svazku plovákových skříní ke sklopnému rámu, 5 – táhlo pro spojení svazku plovákových skříní, 6 – místo
pro uložení drobných částí v prostoru pod svazkem plovákových skříní, 7 – plovákové nosníky, 8 – žebříky, 9 – místo pro připevnění
vík k přepravnímu rámu, 10 – svazek svodidel, 11 – svazek nástavců svodidel, 12 – svazky vratidel, 13 – bedny s drobnými
součástkami, 14 – přípojný plech stojanů vratidel
3.
Nakládání a přeprava materiálu
Materiál mostního pilíře PIŽMO, včetně montážních souprav, lze přepravovat jak na
nákladních automobilech, tak na železničních vagónech. Při nakládání a přepravě je třeba dbát
na zajištění materiálu proti posunutí (např. vázacím drátem) a na označení přesahujících
součástí, podle dopravních předpisů.
Počet vozidel pro přepravu materiálu PIŽMO se vypočte ze vztahu:
P = (Q . k) : U,
kde
Q = celková hmotnost přepravovaného materiálu v tunách,
k = koeficient skladnosti materiálu, který činí 1,3 (sloupky) až 1,7 (nánožky),
U = únosnost vozidla v tunách.
Hrubá kalkulační norma:
Jednu ZJ lze převést na 40 nákladních vozidlech o nosnosti 10 tun. Vypočítaný počet
vozidel je bez zálohy. Pro předpokládanou jízdu v terénu je navíc nutno konstrukční údaj
nosnosti vozidla snížit o 20 –30%. Hmotnost přepravovaných součástí se zjistí z tabulek VII
a VIII (viz část III, odst. 2, str. 43 a 44).
53
Možné způsoby naložení součástí materiálu PIŽMO na nákladní automobily jsou
schematicky znázorněny na obrázcích 46 až 48.
Doplněk pro zahloubený základ lze naložit na dva nákladní automobily o nosnosti
10 tun a jeden přívěs o nosnosti 5 tun.
Plováková souprava se přepravuje s využitím přepravního rámu na jednom nákladním
vozidle o nosnosti 10 tun. Není-li přepravní rám k dispozici, je nutno rozložit materiál i na
jednom přívěsu o nosnosti 5 tun.
54
55
56
B
Fotografie
hlavice
dřík
základ
Č. 1 Pilíř PIŽMO 3x3 výšky 7,0 m založený na roštových nosnících s dvouvrstvou hlavicí
Ztužidlo příčné Z5
Ztužidlo trojúhelníkové Z3
Č. 2 Předmontovaný blok dříku pilíře PIŽMO 3x3 ze sloupků S3
57
Č. 3 Dvouvrstvá hlavice pilíře PIŽMO se třemi dvojicemi roštových nosníků v první vrstvě a dvěma
dvojicemi ve druhé vrstvě
Příložka styková krátká R7
Č. 4 Dvouvrstvá hlavice pilíře s osazenými příložkami pro zajištění polohy roštových nosníků ve druhé
vrstvě
58
Stykové příložky krátké R7
Šrouby dlouhé T2
Č. 5 Detail zajištění polohy dvojice roštových nosníků v hlavici pilíře PIŽMO
Vzpěra Z6
Č. 6 Zúžení pilíře PIŽMO ve směru jeho podélné osy
59
Vypodložení roštových nosníků do nivelety dřevěnými klíny nebo podložkami
Č. 7 Detail základu pilíře na roštových nosnících
deska
Pouze v základu pilíře se vkládají
šrouby ve vertikálním směru
dříkem nahoru
Deska styková malá
R5
Č. 8 Připojení sloupku v základu pilíře k roštovým nosníkům
60
Sloupky S3
Čtvercové ztužidlo Z1
Sloupky S5
Příčné ztužidlo Z5
Přímé ztužidlo Z4
Č. 9 Atypický základ pilíře PIŽMO na roštových nosnících zapuštěných do betonu
Na základě statických výpočtů nebylo nutné v základu provádět v příčné ose pilíře ztužení mezi řadami
sloupů přímým ztužidlem, postačuje příčné ztužidlo
Č. 10 Zapuštěním roštových nosníků do betonového základu se omezuje pokles pilíře a prodlužuje se
životnost stavby
61
Původní
betonový pilíř
Č. 11 Rozšíření původního betonového pilíře jeho obestavením pilířem z materiálu PIŽMO
Nástavec PIŽMO 3x4 s třívrstvou hlavicí
Trvalé
bezpečnostní
zábradlí
Původní pilíř
Č. 12 Nastavení původního pilíře materiálem PIŽMO
62
Nánožková noha N3
Nánožková patka N2
Nánožková podložka N1
Č. 13 Založení pilíře PIŽMO 2x3 na nánožkách na nerovném terénu
Montážní podlaha
Niveleta paty
Hp 1
Hp 2
Nánožkové šrouby
Č. 14 Pilíř PIŽMO 2x3 výšky 5,4 m
Stejné nivelety paty pilíře se dosahuje rozdílným vytočením nánožkového šroubu nánožkové nohy pod
jednotlivými sloupy pilíře.
63
Plovákové vratidlo
Plováková skříň
Maximálně
vytočené
nánožkové
nohy
Č. 15 Vkládání plováku PIŽMO do čtveřice nánožek spojených ztužidly Z3
Plovákový nosník P3
Výsuvné rameno plovákové skříně
Č. 16 – Plovák vložený do čtveřice nánožek
64
Č. 17 Vkládání základního prvku automobilním jeřábem do hluboké vody, kde se spojuje s dalšími prvky
do požadovaného půdorysu pilíře
65
66
D Í L II.
Železniční most ŽM
A
Textová část
67
I.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O MOSTU ŽM-16
1.
Všeobecný popis
1.1.
Popis mostu
Železniční most ŽM-16 je ocelová, příhradová, rozebíratelná konstrukce. Sestavuje se
z přesně vyrobených součástí, které lze u stejného druhu vzájemně zaměňovat. Součásti se
spojují v železniční (výjimečně silniční) mosty šrouby. Mosty jsou stavěny zásadně jako
prosté nosníky.
Podle rozpětí a zatížení, které má most bezpečně nést, se staví mosty jednopatrové
jednostěnné až třípatrové dvoustěnné s pásy nezesílenými nebo zesílenými a s mostovkou
dolní nebo horní. Jednotlivé typy mostů ŽM-16 jsou uvedeny na obr. č. 1 - 6.
V roce 1983 byly některé součásti modernizovány a označují se jako ŽM 16M. V této
učebnici jsou uvedeny pouze ty modernizované součásti, které jsou uloženy v úložištích
Českých drah, nebo jsou zabudovány v mostech u žst. Znojmo a žst. Havlíčkův Brod.
1.2.
Konstrukce a uspořádání hlavních nosníků
Příhradové přímopásové hlavní nosníky jsou základním nosným prvkem mostu
a sestávají v podstatě z elementů a pásů. Elementy mají tvar kosočtverce, jehož delší
úhlopříčka tvoří svislici a strany tvoří příčky. Elementy mají výšku 3 300 mm a délku
3 000 mm, jíž je dána i délka příhrady hlavního nosníku. Elementy se řadí po délce za sebou,
na výšku nad sebou (1-3 patra) a u dvoustěnných mostů vedle sebe. Z horní i dolní strany se
k elementům připojují pásy teoretické délky 6 000 mm. U všech druhů mostů je délka celé
příhrady 3 000 mm a rozpětí je násobkem této hodnoty. Všechny druhy mostních konstrukcí
lze ukončit též poloviční příhradou a rozpětí je pak násobkem celých příhrad zvětšeným o půl
příhrady (1 500 mm). Mosty ŽM-16 mohou být stavěny s ukončením kolmým nebo šikmým.
1.3.
Označování druhů mostů
Označování druhů mostů se provádí těmito zkratkami:
1p1s-36
jednopatrový jednostěnný o rozpětí 36 m s dolní mostovkou
a kolmým ukončením,
2p1s-51-hm
dvoupatrový jednostěnný o rozpětí 51 m s horní mostovkou
a kolmým ukončením,
3p2sz-105
třípatrový dvoustěnný zesílený o rozpětí 105 m s dolní
mostovkou a kolmým ukončením,
1p1s-34,5-š 4,5 jednopatrový jednostěnný o rozpětí 34,5 m s dolní mostovkou
a šikmým ukončením o 1,5 příhrady (tj. o 4 500 mm).
Dolní mostovka, poloviční příhrada a kolmé ukončení mostu se ve zkratce neuvádějí.
Pokud se do konstrukce zabudují modernizované součásti, uvádí se zkratka ŽM 16M.
68
2.
Popis a použití součástí mostu ŽM-16
2.1.
Mostovka a příčné ztužení
Podélníková mostovka je klasickým typem mostovky s upevněním koleje na dřevěných
mostnicích nebo pražcích, připevněných agrafami k podélníkům. Může být montována ve
dvou základních polohách:
a)
s podélníky umístěnými na příčnících (obr. č. 7A),
b)
s podélníky umístěnými mezi příčníky (obr. č. 7B).
Příčníky tvoří příčné spojení a ztužení obou hlavních nosníků a přenášejí do nich svislé
a vodorovné reakce podélníků. U dvoupatrových a třípatrových mostů tvoří příčníky horní
příčli portálu a montují se v obrácené poloze. U vnitřních příhrad se montuje pouze
plnostěnné vylehčené ztužidlo a pro montáž mostů s horní mostovkou se používají vzpěry
a botka vzpěr.
Podélníky jsou tvarem válcovaný I nosník h = 360 mm (č. 36) s otvory pro jejich
připevnění k příčníkům.
Podélník č.1 (dl. 2973 mm, hmotnost 223 kg, obr. č. 8) má na obou koncích na jedné
straně odříznuté příruby tak, aby mohlo být nad příčníkem vmontováno podélníkové ztužidlo
(poloha mostovky a) nebo těsně dolehl k svislým přírubám příčníku (poloha b). Uprostřed
svislice jsou 2 otvory pro připojení mezilehlého podélníkového ztužidla č.4.
Koncový podélník č.2 (dl. 3 487 mm, hmotnost 260 kg, obr. č. 9) je na jedné straně
upraven stejně jako podélník č.1, na druhé straně je 500 mm od konce výřez pro ztužidlo
a vytváří tak konzolu pro pražce koleje na začátku a konci mostního pole pro polohu
mostovky a).
Podélníkové ztužidlo č.3 (dl. 1 686 mm, hmotnost 60 kg, obr. č. 10) - základním
tvarem je válcovaný I nosník h = 180 mm (č. 18) s patkami přivařenými na koncích. Otvory
ve vodorovné přírubě patky slouží k připojení ztužidla k příčníku, ve svislé přírubě k připojení
podélníku nebo koncového podélníku.
Mezilehlé podélníkové ztužidlo č.4 (dl. 1 686 mm, hmotnost 46 kg, obr. č. 11) základním tvarem je válcovaný I nosník č. 18 s patkami z úhelníku na koncích. Otvory ve
svislé přírubě patky slouží k připojení podélníku nebo koncového podélníku a tím zajišťují
jejich vzájemnou polohu uprostřed příhrady.
Příčník č.5 (hmotnost 655 kg, obr. č. 12) je tvarem svařovaný I nosník h = 880 mm,
vyztužený proti vybočení svislými výztuhami. Horní pásnice příčníku jsou v místech uložení
podélníků vyztuženy přivařenou deskou a otvory v ní slouží k připevnění vodorovných přírub
patek podélníkového ztužidla (poloha a). Otvory ve vnitřních výztuhách slouží k připojení
podélníků nebo závěrných konzol (poloha b). Příčník je na obou stranách opatřen
styčníkovými deskami, přivařenými k horní části příčníku tak, že přesahují nad jeho horní
pás. V každé styčníkové desce je 12 otvorů pro připevnění příčníku k elementům hlavních
nosníků. Otvory v dolní pásnici příčníku a uprostřed svislice slouží k připevnění plechů
příčného ztužení a větrového nosníku. Příčník 5M je stejný, ale v dolní pásnici má vyvrtané
další otvory pro připevnění krátkých větrových příček u polí zakončených ½ příhradou.
Přípojný plech č.6 (hmotnost 4,7 kg, obr. č. 13) - plech se 4 otvory, který se 2 šrouby
připojuje k pásu a 2 šrouby k příčníkům nebo ztužidlům (u 2p mostů).
Ztužidlo plnostěnné vylehčené č.7 (h = 782 mm, hmotnost 386 kg, obr. č. 14) - průřez
tvaru I tvoří horní příčné ztužení u dvoupatrových mostů s dolní mostovkou nebo dolní příčné
ztužení a opěru vzpěry pro mosty s horní mostovkou.
69
Ztužidlo příhradové č.7 (h = 880 mm, hmotnost 364 kg, obr. č. 15) - pásy
příhradového ztužidla průřezu T jsou svařované, příčky ztužidla tvoří úhelníky. Použití je
stejné jako u vylehčeného ztužidla, které ho z důvodu technologicky jednodušší výroby
později nahradilo.
Vzpěra č.8 (dl. 3070 mm, hmotnost 58 kg, obr. č. 16) průřez tvaru T, uprostřed otvory
pro zavěšení, na koncích otvory pro připevnění k příčníku nebo ztužidlu.
Botka vzpěr č.9 (hmotnost 23 kg, obr. č. 17) - je vytvořena svařením dvou plechů,
přičemž svislý plech je ztužen koutovými výztuhami a má otvory pro připevnění vzpěr a ve
vodorovném plechu jsou otvory pro její připevnění k příčníku, ztužidlu nebo ztužidlu pro
mosty s horní mostovkou.
Modernizovaný most ŽM-16M umožňuje montáž panelové mostovky, kterou tvoří:
Příčník panelové mostovky (hmotnost 760 kg, obr. č. 78) - obdoba příčníku č.5, který
je zesílen a upraven pro připevnění panelů mostovky.
Panel (dl. 2 990 mm, hmotnost 1 810 kg, obr. č. 79) - nahrazuje 2 podélníky č.1
s podélníkovými ztužidly č.3 a č.4. Má uzavřený tvar s vykrojením v horní části, ve které jsou
podkladnice pro přímé upevnění koleje (obr. č. 80).
Koncový panel (dl. 3 490 mm, hmotnost, 2 100 kg, obr. č. 81 ) - nahrazuje 2 koncové
podélníky č.2 s podélníkovými ztužidly č.3 a č.4. Používá se místo panelu v koncových
příhradách mostu.
Úložná deska L + P (hmotnost 8,7 kg, obr. č. 82) – umožňuje uložení a připevnění
panelu a koncového panelu s příslušnými druhy podložek k příčníku panelové mostovky.
Podložky (tl. 12, 16, 20, 32 mm /ocelové/ a tl. 2 mm /pružná/ obr. č. 83) - slouží
k vytvoření potřebného nadvýšení koleje na mostě.
2.2.
Hlavní nosník
Hlavní nosníky jsou základním nosným prvkem mostu a přenášejí svislé a podélné
vodorovné síly od zatížení mostního pole do ložisek. Sestávají z pásů a elementů.
Všechny pásy ŽM-16 jsou vyrobeny ze dvou válcovaných U nosníků 400, postavených
stěnami k sobě s mezerou 160 mm a vyztužených přinýtovanými svislými i vodorovnými
přepážkami. Výsledný průřezový modul pásu je 400 x 400 mm. Pásy ŽM-16 rozdělujeme
zásadně na koncové a střední. Střední pás č.10 (dl. 6 000 mm, hmotnost 1 110 kg, obr. č. 18)
má na jedné straně zámek s čelistí vložnou a na druhé straně s čelistí otevřenou. Povrchové
části zámkových čelistí jsou přesně opracovány a proti korozi chráněny chromováním
a vazelínou. Proti rozevření musí být zámky zajištěny dvěma šrouby 40E, vloženými do
otvorů v ose zámků.
Koncové pásy jsou na jedné straně opatřeny zámkovou čelistí (otevřenou nebo vložnou),
druhá strana bez čelisti je zesílena, vyztužena a ve svislicích i přírubách jsou otvory pro
připevnění stykových desek č.52 a 53 a úzkého elementu č.51 pro spojení polí při jejich
výsunu nebo pro připevnění dalšího koncového pásu jako vysouvacího nástavce (se vzpěrou).
U mostu ŽM 16M se používá zesílený pás (dl. 6 000 mm, hmotnost 1350 kg), kde
zesílení bylo provedeno pásnicemi vevařenými nahoře i dole mezi U nosníky 400 tak, že
s nimi tvoří uzavřený truhlíkový průřez. U zesílených mostů se zesílený pás montuje místo
pásu č.10 s pásovým zesílením č.29 u dolních pásů.
70
Koncový pás s čelistí otevřenou č.11 (dl. 6 450 mm, hmotnost 1 174 kg, obr. č. 19) se
montuje pouze na začátku mostu v dolním pásu. Uprostřed pásu je každá příruba opatřena
8 otvory, které slouží k připevnění elementu a přípojného plechu.
Koncový poloviční pás s čelistí otevřenou č.12 (dl. 3 450 mm, hmotnost 689 kg, obr.
č. 20) se montuje pouze na začátku mostu v horním pásu.
Protože horní pás začíná koncovým pásem polovičním a dolní pás koncovým pásem
celým, nejsou zámky pásů na horním a dolním pásu nad sebou, ale jsou o 3 000 mm posunuté,
což zlepšuje statické vlastnosti konstrukce.
Koncový pás s čelistí vložnou č.13 (dl. 6 550 mm, hmotnost 1 231 kg, obr. č. 21) se
montuje pouze na konci mostu v horním (lichý počet celých příhrad) nebo dolním pásu (sudý
počet příhrad).
Koncový poloviční pás s čelistí vložnou č.14 (dl. 3 550 mm, hmotnost 746 kg, obr.
č. 22) se montuje pouze na konci mostu v horním nebo dolním pásu (obráceně než pás č.13).
Spojení zámků pásů ŽM-16 se ještě překrývá plechy:
Stykový plech pásů pro jednostěnné mosty č.15 (400 x 470 mm, 8 otvorů, hmotnost
14,3 kg, obr. č. 23) překrývá zámkový styk a k přírubám pásů se připevňuje plným počtem
svorníků (na dolním pásu se plechy montují až po vysunutí).
Stykový plech pásů pro dvoustěnné mosty č.16 (470 x 901 mm, 16 otvorů, hmotnost
32,5 kg, obr. č. 24) překrývá zámkový styk u 2s mostů.
Koncový styčníkový plech pásů pro jednostěnné mosty č.17 (410 x 630 mm,
11 otvorů, hmotnost 18 kg, obr. č. 25). Umístění otvorů umožňuje jeho připojení ke
koncovým pásům, příčníku nebo ztužidlu pro mosty s horní mostovkou a ke koncovému
větrovému plechu č.26. V místech ložisek se na plech připevňuje šrouby 40B vahadlo ložiska.
Koncový styčníkový plech pásů pro dvoustěnné mosty č.18 (410 x 1 131 mm,
17 otvorů, hmotnost 34 kg, obr. č. 26) umožňuje stejné připojení jako plech č. 17 u 2s mostů.
Elementy č.19 (hmotnost 540 kg, obr. č. 27) mají tvar kosočtverce s výškou 3 300 mm
a délkou 3 000 mm, jehož delší úhlopříčka tvoří svislici a strany tvoří příčky. Tvoří stěnovou
výplň hlavních nosníků. Vodorovné stykové desky s 10 otvory slouží k připojení elementů
k pásům nebo jejich vzájemnému spojení nad sebou u 2s a 3s mostů. Svislé desky s 10 otvory
slouží pro jejich spojení mezi sebou nebo pro připojení ke koncovému elementu č.20 nebo
koncové svislici č.35. Svislice elementu jsou při montáži orientovány tak, aby rozšířená část
s otvory pro připojení příčníku byla u dolního pásu a směřovala dovnitř mostu (u 2p mostů se
v horním patře montují obráceně).
Zesílený element (ŽM 16M, 735 hmotnost kg, obr. č. 84) - obdoba elementu č.19, je
zesílený a s větším počtem otvorů (16) ve svislé stykové desce.
Koncový element č.20 (hmotnost 650 kg, obr. č. 28) má tvar trojúhelníku s výškou
3 300 mm a délkou 1 500 mm a používá se pouze na začátku nebo konci mostního pole.
Zesílený koncový element (ŽM 16M, 740 kg, hmotnost obr. č. 85) - obdoba koncového
elementu č.20, je zesílený a s větším počtem otvorů (16) ve svislé stykové desce).
Stykový plech svislic č. 21 (150 x 340 mm, 4 otvory, hmotnost 5 kg, obr. č. 29)
překrývá oboustranně u 2p a 3p mostů vodorovné styky elementů vnitřních svislic.
Koncový stykový plech svislic č. 22 (220 x 580 mm, 8 otvorů, hmotnost 14,5 kg, obr.
č. 30) překrývá oboustranně u 2p a 3p mostů vodorovné styky koncových elementů nebo
koncových svislic č.35.
71
2.3.
Větrový nosník
Větrový nosník zabezpečuje spolu s příčným ztužením prostorovou tuhost mostního
pole a bezpečné přenesení vodorovných příčných sil do ložisek. Základními součástmi
větrového nosníku v normální poloze jsou:
Větrová příčka č.23 (dl. 3 254 mm, hmotnost 82 kg, obr. č. 31) má průřez tvaru T,
uprostřed s otvory pro zavěšení, opatřený na obou koncích přivařenými styčnými deskami
se 3 otvory pro připevnění k větrovým plechům.
Větrový plech č.24 (325 x 980 mm, 18 otvorů, hmotnost 26,7 kg, obr. č. 32)
obdélníkového tvaru se skosenými rohy. Je mírně ohnut podle sklonu přírub pásů. Pro
připevnění k pásu slouží 8 otvorů podél delší strany plechu, 4 střední otvory jsou pro
připevnění plechu k příčníkům nebo ztužidlům a ve dvou rozích jsou 3 otvory k připevnění
větrových příček.
Křižný větrový plech č.25 (520 x 620 mm,17 otvorů, hmotnost 29 kg, obr. č. 33) je
obdélníkového tvaru se zkosenými rohy. Pro připevnění plechu k příčníku nebo ztužidlům
slouží 5 otvorů vrtaných střídavě podél kratší osy plechu. Ve všech rozích jsou vyvrtány
3 otvory pro připevnění větrových příček.
Koncový větrový plech č.26L-levý a č.26P-pravý (325 x 390 mm s výřezem,
11 otvorů, hmotnost 20,7kg, obr. č. 34). Tvoří ho 2 plechy, jeden větší s výřezem a zkosenou
delší stranou a druhý menší, se zkoseným rohem. K většímu plechu je menší přivařen svrchu
(pravý) nebo zespoda (levý). Pět otvorů ve dvojité části plechu slouží pro připevnění
k příčníku a styčníkových plechů pro 1s nebo 2s mosty. Podél strany se třemi otvory, pro
připevnění ke koncovým pásům, je plech mírně ohnut podle sklonu příruby pásu nahoru
(levý) nebo dolů (pravý plech). Zbývající 3 otvory slouží pro připojení větrové příčky.
2.4.
Spojení stěn dvoustěnných mostů
Spojka stěn č.27 (100 x 160 x 623 mm, 10 otvorů, 22,9 kg, obr. č. 35) je svařovaného
průřezu I, ztužená žebry přivařenými mezi přírubami. Slouží ke spojení stěn 2s mostů
a zajišťuje jejich spolupůsobení. Připojuje se ve všech vnitřních příhradách ke svislicím
elementu šrouby 40D.
Koncová spojka stěn č.28 (90 x 200 x 690 mm, 12 otvorů, 40,5 kg, obr. č. 36) je
svařovaného průřezu I, ztužená žebry přivařenými mezi přírubami. Připojuje se ke svislicím
koncových elementům nebo koncovým svislicím šrouby 40D.
2.5.
Zesílení pásů
Pásové zesílení č.29 (32 otvorů, hmotnost 568 kg, obr. č. 37) je tvarem válcovaný
nosník U 400, na jehož obou koncích jsou přivařeny zámkové čelisti. Jedna je opatřena
vyfrézovanou drážkou lichoběžníkového průřezu, druhá ozubem téhož průřezu. Čelisti při
vzájemném spojení dvou pásových zesílení do sebe zapadají a tvoří rozebíratelné spojení,
obdobné zámkům pásů. Správné spolupůsobení obou čelistí zajišťují 4 šrouby 40C. Ke stěně
nosníku jsou v místech otvorů přivařeny čtvercové a obdélníkové podložky tl. 12 mm, jimiž
pásové zesílení přiléhá k přírubám pásů. V podélné ose jsou vyvrtány 4 odvodňovací otvory.
Příruby nosníku jsou opatřeny po obou koncích 2 otvory k připojení spojky pásového zesílení
pro 2s mosty a uprostřed je každá příruba opatřena montážním otvorem. Pásové zesílení se
připevňuje v určeném rozsahu ke spodním i horním pásům hlavních nosníků zesílených
72
mostů. U konstrukcí ŽM 16M se montuje pouze v horním pásu a u dolních pásů se montuje
zesílený pás.
Spojka pásového zesílení pro dvoustěnné mosty č.30 (98 x 100 x 920 mm, 8 otvorů,
hmotnost 23,4 kg, obr. č. 38) má tvar svařovaného průřezu U, ztuženého žebry přivařenými
mezi přírubami. Slouží ke spojení pásových zesílení u 2s zesílených mostů šrouby 40D.
2.6.
Ukončení mostů poloviční příhradou
Pomocí následujících součástí lze délku jednotlivých polí mostu ŽM-16 odstupňovat
o 1,5 m:
Koncový tříčtvrtinový pás s čelistí vložnou č.31 (dl. 5 050 mm, hmotnost 990 kg, obr.
č. 39) je obdobou koncového pásu č.13 a liší se jen délkou. Montuje se na konci mostu
ukončeného poloviční příhradou v horním (lichý počet celých příhrad) nebo dolním pásu
(sudý počet celých příhrad).
Koncový čtvrtinový pás s čelistí vložnou č.32 (dl. 2 050 mm, hmotnost 514 kg, obr.
č. 40) je obdobou koncového polovičního pásu č.14 a liší se jen délkou. Montuje se na konci
mostu ukončeného poloviční příhradou v horním nebo dolním pásu (obráceně jako pás č.31).
Koncový poloviční podélník č.33 (dl.2 000 mm, hmotnost 145 kg, obr. č. 41) je
uspořádán obdobně jako koncový podélník č.2 a liší se jen délkou. Montuje se pouze na konci
mostu ukončeného poloviční příhradou při mostovce s podélníky na příčnících.
Krátká větrová příčka č.34 (dl.1 456 mm, hmotnost 38 kg, obr. č. 42) je obdobou
větrové příčky č.23, liší se jen délkou. Je součástí větrového nosníku mostů ukončených
poloviční příhradou, ve které se namontují vždy 4 ks krátkých příček (obr. č. 71, poloha C).
Koncová svislice č. 35 (h= 3 300 mm, hmotnost 495 kg, obr. č. 43) základním tvarem
je svařovaný nosník průřezu I s vyztuženou stěnou. Montuje se u mostů ukončených poloviční
příhradou a v zesíleném portálu 3p1s zesílených mostů. Ke koncovému ¼ nebo ¾ pásu se
připojuje 6 šrouby, k elementům 8 šrouby.
2.7.
Ložiska
Mostní ložiska přenášejí svislé a vodorovné reakce mostních polí do opěr nebo pilířů.
Pevná ložiska přenášejí svislé a vodorovné reakce v podélném i příčném směru. Pohyblivá
ložiska přenášejí svislé a vodorovné reakce v příčném směru, v podélném směru pak
umožňují dilataci mostního pole vlivem teploty a průhybu.
Nízká ložiska 1s mostů mají pro uložení na ocel a beton výšku 380 mm, pro uložení na
dřevě 580 mm, u ložisek 2s mostů 410 mm a 640 mm pro uložení na dřevě a dilatační posuv
+/- 66 mm.
Vysoká ložiska 1s mostů mají pro uložení na ocel a beton výšku 490 mm, pro uložení na
dřevě 690 mm, u ložisek 2s mostů 520 mm a 750 mm pro uložení na dřevě a dilatační posuv
+/- 103 mm.
Typ ložiska pro konkrétní druh a rozpětí mostního pole je uveden v předpisu Žel 6-2/2 Materiál. Součásti ložisek se označují malými písmeny latinské abecedy a) až k).
Ložisko nízké pevné pro jednostěnné mosty č.36A (438 kg, obr. č. 44)
a) vahadlo (hmotnost 56 kg) - připojuje se 4 šrouby 40B ke spodní hraně dolních
koncových pásů pod krajní svislicí,
73
f) pevná stolice (hmotnost 174 kg) - v horní části má úložnou plochu, na kterou
doléhá výřez vahadla,
h) malý rošt (hmotnost 208 kg) - použije se pouze při uložení ložiska na dřevě.
Ložisko nízké pohyblivé pro jednostěnné mosty č.36B (hmotnost 579 kg, obr. č. 45)
a) vahadlo (hmotnost 56 kg) - připojuje se 4 šrouby 40B ke spodní hraně dolních
koncových pásů pod krajní svislicí,
b) valnice (hmotnost 85 kg) - v horní části má úložnou plochu, na kterou doléhá
výřez vahadla a v dolní části vyfrézované žlábky pro horní dosedací plochy
nízkých válečků,
c) nízké válečky (hmotnost 108 kg) - nakláněním umožňují vlastní dilataci mostu
o +/- 66 mm,
d) deska pod válečky (hmotnost 122 kg) - v horní části má vyfrézované žlábky pro
dolní dosedací plochy nízkých válečků,
h) malý rošt (hmotnost 208 kg) - použije se pouze při uložení ložiska na dřevě.
Ložisko vysoké pevné pro jednostěnné mosty č.37A (hmotnost 567 kg, obr. č. 46)
a) vahadlo (hmotnost 56 kg) - připojuje se 4 šrouby 40B ke spodní hraně dolních
koncových pásů pod krajní svislicí,
f) pevná stolice (hmotnost 174 kg) - v horní části má úložnou plochu, na kterou
doléhá výřez vahadla,
g) dutá deska (hmotnost 129 kg) - osazuje se pod pevnou stolici a má 4 zarážky pro
zamezení jejího posunutí,
h) malý rošt (hmotnost 208 kg) - použije se pouze při uložení ložiska na dřevě.
Ložisko vysoké pohyblivé pro jednostěnné mosty č.37B (628 kg, obr. č. 47)
a) vahadlo (hmotnost 56 kg) - připojuje se 4 šrouby 40B ke spodní hraně dolních
koncových pásů pod krajní svislicí,
b) valnice (hmotnost 85 kg) - v horní části má úložnou plochu, na kterou doléhá
výřez vahadla a v dolní části vyfrézované žlábky pro horní dosedací plochy
vysokých válečků,
e) vysoké válečky (hmotnost 157 kg) - nakláněním umožňují vlastní dilataci mostu
o +/- 103 mm,
d) deska pod válečky (hmotnost 122 kg) - v horní části má vyfrézované žlábky pro
dolní dosedací plochy válečků,
h) malý rošt (hmotnost 208 kg) - použije se pouze při uložení ložiska na dřevě.
Ložisko nízké pevné pro dvoustěnné mosty č.38A (hmotnost 1093 kg, obr. č. 48)
a) vahadlo 2 ks (hmotnost 2 x 56 kg) - připojuje se 4 šrouby 40B ke spodní hraně
dolních koncových pásů pod krajní svislicí,
f) pevná stolice 2 ks (hmotnost 2 x 174 kg) - v horní části má úložnou plochu, na
kterou doléhá výřez vahadla,
k) deska pod 2 ložiska (hmotnost 173 kg) - má 8 zarážek k zamezení posunu pevných
stolic, používá se pouze při uložení na oceli nebo betonu,
74
j) velký rošt (hmotnost 460 kg) - použije se pouze při uložení ložiska na dřevě
Ložisko nízké pohyblivé pro dvoustěnné mosty č.38B (hmotnost 579 kg, obr. č. 49)
a) vahadlo 2 ks (hmotnost 2 x 56 kg) - připojuje se 4 šrouby 40B ke spodní hraně
dolních koncových pásů pod krajní svislicí,
b) valnice 2 ks (hmotnost 2 x 85 kg) - v horní části má úložnou plochu, na kterou
doléhá výřez vahadla a v dolní části vyfrézované žlábky pro horní dosedací plochy
nízkých válečků,
c) nízké válečky 2 ks (hmotnost 2 x 108 kg) - nakláněním umožňují vlastní dilataci
mostu o +/- 66 mm,
d) deska pod válečky 2 ks (hmotnost 2 x 122 kg) - v horní části má vyfrézované
žlábky pro dolní dosedací plochy válečků,
k) deska pod 2 ložiska (hmotnost 173 kg) - má 8 zarážek k zamezení posunu pevných
stolic, používá se pouze při uložení na oceli nebo betonu,
j) velký rošt (hmotnost 460 kg) - použije se pouze při uložení ložiska na dřevě.
Ložisko vysoké pevné pro dvoustěnné mosty č.39A (hmotnost 1 351 kg, obr. č. 50)
a) vahadlo 2 ks (hmotnost 2 x 56 kg) - připojuje se 4 šrouby 40B ke spodní hraně
dolních koncových pásů pod krajní svislicí,
f) pevná stolice 2 ks (hmotnost 174 kg) - v horní části má úložnou plochu, na kterou
doléhá výřez vahadla,
g) dutá deska 2 ks (hmotnost 2 x 129 kg) - osazuje se pod pevnou stolici a má
4 zarážky pro zamezení jejího posunutí,
j) velký rošt (hmotnost 460 kg) - použije se pouze při uložení ložiska na dřevě.
Ložisko vysoké pohyblivé pro dvoustěnné mosty č.39B (hmotnost 1 473 kg, obr. 51)
a) vahadlo 2 ks (hmotnost 2 x 56 kg) - připojuje se 4 šrouby 40B ke spodní hraně
dolních koncových pásů pod krajní svislicí,
b) valnice 2 ks (hmotnost 2 x 85 kg) - v horní části má úložnou plochu, na kterou
doléhá výřez vahadla a v dolní části vyfrézované žlábky pro horní dosedací plochy
vysokých válečků,
e) vysoké válečky 2 ks (hmotnost 2 x 157 kg) - nakláněním umožňují vlastní dilataci
mostu o +/- 103 mm,
d) deska pod válečky 2ks (hmotnost 2 x 122 kg) - v horní části má vyfrézované
žlábky pro dolní dosedací plochy válečků,
k) deska pod 2 ložiska (hmotnost 173 kg) - má 8 zarážek k zamezení posunu pevných
stolic, používá se pouze při uložení na oceli nebo betonu,
j) velký rošt (hmotnost 460 kg) - použije se pouze při uložení ložiska na dřevě.
2.8.
Spojovací šrouby M 30, pojistné matice a pražcové upevňovadlo (označují
se číslem a písmenem)
Spojují součásti konstrukce v jeden celek schopný přenášet účinky zatížení svou
pevností a tuhostí. Pro ulehčení montáže mají šrouby zvlášť upravený tvar - silnější dřík
jednotného průměru a odstupňované délky, přecházející oblým zúžením do závitové části
75
s kuželovým ukončením. Matice mají závitovou část prodlouženou přesahem s vnitřním
válcovým vybráním, jehož průměr odpovídá průměru dříku, s potřebnou vůlí. Proti uvolnění
během provozu se matice zajišťují lisovanými pojistnými maticemi. K připevnění pražců se
používají pražcová upevňovadla. Druhy šroubů (obr. č. 52):
Šroub 40 A (délka 134 mm, hmotnost 1,08 kg, svěrná délka 22 - 44 mm). V konstrukci
je jich nejvíce, všeobecně se používají pro spojení plechů do tloušťky 44 mm.
Šroub 40 B (délka 154 mm, hmotnost 1,2 kg, svěrná délka 45 - 67 mm). Používají se
pro připevnění pásového zesílení, vahadla ložiska k pásu, dvojice přípojných úhelníků
k příčníkům a připojením některých větrových a styčníkových plechů.
Šroub 40 C (délka 190 mm, hmotnost 1,38 kg, svěrná délka 78 - 100 mm). Používají se
pouze pro montáž zámků pásového zesílení.
Šroub 40 D (délka 220 mm, hmotnost 1,65 kg, svěrná délka 108 – 130 mm). Používají
se pouze při montáži 2s mostů (spojky a koncové spojky stěn a spojky pásového zesílení).
Šroub 40 E (délka 282 mm, hmotnost 1,88 kg, svěrná délka 170 – 192 mm). Používají
se pouze pro zajištění zámků pásů - vždy 2 ks v jednom spoji.
Pojistná matice 40 F (hmotnost 0,023 kg). Zamezují samovolnému povolení matic
šroubů, je vhodné je montovat až po určité době provozu.
Pražcové upevňovadlo 40 G (hmotnost 1,8 kg). Sestává ze svorníku ø = 20 mm a délky
300 mm se čtvercovou hlavou, upínky, pérové podložky a matice. Používá se k připevnění
pražců k podélníkům (2 ks na jeden pražec).
2.9.
a)
Doplňující součásti ŽM-16
Pro spojení jednotlivých polí (při montáži a výsunu více mostních polí)
Úzký element č.51 (hmotnost 224 kg, obr. č. 53) - je tvaru kosočtverce s úhlopříčkou,
připojuje se vodorovnými horními a dolními deskami s 8 otvory ke koncovým pásům
a svislými deskami se 4 otvory ke koncovým elementům nebo koncovým svislicím.
Svislá styková deska č.52 (352 x 652 mm, hmotnost 23,5 kg, 24 otvorů, obr. č. 54) spojuje stěny koncových pásů sousedních polí (v jednom styku jsou 4 desky a 2 x 24 šroubů
40A).
Vodorovná styková deska č.53 (522 x 400 mm, hmotnost 16 kg, 8 otvorů, obr. č. 55)
- spojuje příruby koncových pásů sousedních polí, připevňuje se 8 šrouby pouze v horním
styku (POZOR – bývá zaměňována se stykovým plechem 1s mostů č. 15, který se liší délkou
a roztečí otvorů).
b)
Pro mostovku s příčníky mezi podélníky (obr. č. 7, poloha B)
Závěrná konzola č.54 (hmotnost 27,5 kg, obr. č. 56) - je základním tvarem válcovaný
I nosník č.36, jehož příruby jsou na jedné straně odříznuty, aby konzola mohla přilehnout
těsně ke svislým přírubám příčníku, ke kterému se připojuje 4 šrouby. Na druhé straně jsou
k oběma přírubám přivařeny obdélníkové plechy, které slouží jako zarážka krajních pražců.
Poloviční podélník č.55 (dl. 1 473 mm, hmotnost 109 kg, obr. č. 57) má na obou
koncích na jedné straně odříznuté příruby tak, aby těsně dolehl k svislým přírubám příčníku.
Používá se pouze u mostů zakončených poloviční příhradou.
76
c)
Pro zapuštěný větrový nosník (obr. č. 58)
Větrový nosník se montuje v zapuštěné poloze vždy v případě montáže vysouváním
a do definitivní polohy se u určených typů mostů přemontovává až po osazení na ložiska.
Plech zapuštěného větrového nosníku č.56L-levý a č.56P-pravý (263 x 450 mm,
hmotnost 11,8 kg, 7 otvorů, obr. č. 59). Tvoří ho plech se zkosenými rohy, po delší straně
mírně ohnutý podle sklonu příruby pásů, ke kterým se připevňuje 4 šrouby. Jeden otvor slouží
pro připojení pechu k příčníku a zbývající 2 v druhém rohu pro připevnění větrové příčky.
Pravý a levý plech se liší pouze směrem ohnutí delší strany.
Koncový plech zapuštěného větrového nosníku č.57L-levý a č.57P-pravý (263 x
465 mm, hmotnost 10,5 kg, 6 otvorů,obr. č. 60). Tvoří ho plech se zkosenými rohy s výřezem,
po delší straně mírně ohnutý podle sklonu příruby pásů, ke kterým se připevňuje 3 šrouby.
Jeden otvor slouží pro připojení k příčníku a zbývající 2 v druhém rohu pro připevnění
větrové příčky. Pravý a levý plech se liší pouze směrem ohnutí.
Přípojný úhelník č.58 (hmotnost 15,5 kg, obr. č. 61) – jeho základním tvarem je
nerovnoměrný úhelník ztužený koutovými žebry. Rohy přírub jsou zkoseny, delší rameno má
2 x 2 otvory pro připevnění větrových příček, kratší rameno 3 otvory pro připevnění úhelníku
k příčníku v ose mostu. Přípojný úhelník se běžně montuje oboustranně příčníku,
jednostranně pouze v případě nutnosti změny směru větrových příček přibližně uprostřed
rozpětí.
d)
Pro mosty s horní mostovkou
Ztužidlo pro mosty s horní mostovkou č.59 a č. 59M (hmotnost 395 kg, obr. č. 62) –
má tvar svařovaného I nosníku h = 746 mm, vyztuženého proti vybočení svislými výztuhami.
Horní i dolní pásnice příčníku jsou uprostřed opatřeny 5 otvory pro připevnění botky vzpěr
nebo křižného větrového plechu. Spodní pás má na obou koncích 4 otvory pro připevnění
větrových plechů nebo přípojného plechu. Na obou koncích je ztužidlo opatřeno svislými
stykovými deskami s 10 otvory pro připojení k elementům nebo koncovým svislicím. Ke
každému ztužidlu pro mosty s horní mostovku přísluší 2 krátké a 2 dlouhé vložky, které se
vkládají mezi nezesílenou část svislic elementu a svislou desku ztužidla. Tyto vložky jsou
připojeny v době přepravy nebo skladování 3 svorníky ke stěně ztužidla.
Ztužidlo 59M je stejné, ale v dolní pásnici má vyvrtané další otvory pro připevnění
krátkých větrových příček a používá se pouze u polí zakončených poloviční příhradou.
e)
Pro pomocný příčník
Konzola pro pomocný příčník č.60 (hmotnost 41,3 kg, obr. č. 63) – má tvar
nerovnoměrného úhelníku, vyztuženého koutovým plechem. Svislý plech je opatřen 8 otvory
pro připevnění k příčníku, vodorovný plech má 4 otvory pro připevnění k horním přírubám
koncových pásů. Slouží jako spojovací součást mezi pomocným příčníkem a koncovým
pásem, kde nahrazuje příslušnou část svislice elementu.
Krátký podélník č.61 (hmotnost 22,2 kg, obr. č. 64) – má tvar válcovaného I nosníku
č.36. Příruby nosíku jsou jednostranně na koncích odříznuty, aby mohly těsně přilehnout ke
svislým přírubám příčníku, ke kterým se podélník připevňuje 4 šrouby. Jako nosníky, přímo
podporující kolej, se vkládají mezi příčník portálu a pomocný příčník.
f)
Pro šikmé ukončení mostů
Příčník šikmých mostů č.62 (hmotnost 520 kg, obr. č. 65) – jeho základním tvarem je
svařovaný I nosík h = 800 mm délky 3 245 mm. Oproti příčníku č.5 je zkrácen a ukončen
plechem. Příčník šikmých mostů podporuje podélníky v předsunutých příhradách šikmých
77
mostů. Na jedné straně je standardně přichycen ke stěně hlavního nosníku, na druhé straně je
prostě podepřen.
Větrová příčka šikmých mostů č.63 (dl. 2 333 mm, hmotnost 52 kg, obr. č. 66) je
obdobou větrové příčky č.23, liší se jen délkou. Je součástí větrového nosníku šikmých mostů
a montuje se pouze v krajní příhradě mostu se šikmostí 1 500 a 4 500 mm.
Koncový tříčtvrtinový pás s čelistí otevřenou č.64 (dl. 4 950 mm, 937 kg, obr. č. 67)
je obdobou koncového pásu č.11 a liší se jen délkou. Ukončuje pásy hlavních nosníků na
začátku mostu při šikmém ukončení mostů 1 500 a 4 500 mm.
Koncový čtvrtinový pás s čelistí otevřenou č.65 (dl. 1 950 mm, hmotnost 465 kg,
obr. č. 68) je obdobou koncového polovičního pásu č.12 a liší se jen délkou. Ukončuje pásy
hlavních nosníků při šikmém ukončení mostů 1 500 a 4 500 mm a to na začátku mostu.
Větrový plech šikmých mostů č.66L-levý a č.66P-pravý (325 x 980 mm, 15 otvorů,
hmotnost 29,5 kg, obr. č. 69) – jeho základním tvarem je obdélníkový zesílený plech se
zkosenými rohy a výřezem. Plech je podél delší strany mírně ohnutý podle sklonu příruby
pásů, ke kterým se připevňuje 5 svorníky. Pro připojení k příčníku má plech 4 otvory vrtané
oboustranně podél osy souměrnosti plechu a pro připojení větrových příček je v obou rozích
po 3 otvorech. Druhý plech je k většímu plechu přivařen buď svrchu (pravý) nebo zespodu
(levý) a vyplňuje mezeru ke styčníkovému plechu č.17 nebo č.18. Plech se montuje pouze
u mostů se šikmostí 4 500 a 6 000 mm při rozvětvení větrových příček nad ložiskem
u odsunutého hlavního nosníku. Pravý a levý plech se liší pouze směrem ohnutí.
g)
Pro zesílení portálu
Hranol č.67 (hmotnost 197 kg, obr. č. 70) – jeho základním tvarem je nosník
vyrobený ze dvou válcovaných U nosníků. Otvory v přírubách slouží k připojení koncové
svislice, koncového styčníkového plechu pro 2s mosty a vahadla ložiska. Hranol nahrazuje
část pásu pod vnější svislicí i nad ní při zdvojení svislic zesíleného portálu u 3 patrových
zesílených mostů.
3.
Statické a konstrukční údaje
3.1.
Základní údaje pro statický výpočet
Mosty ŽM-16 byly původně navrženy pro zatěžovací vlak G a dodatečně byly upraveny
pro zatěžovací vlaky C a B. Součásti mostovky jsou navrženy pro zatížení vlakem B. Výkazy
materiálu pro jednotlivé typy mostů a uvedená zatížení jsou obsaženy v předpise Žel-6-2/2 –
Materiál.
Dynamický součinitel δ byl stanoven pro jednotlivá zatížení, druhy a rozpětí mostů
s přihlédnutím k výsledkům dynamických zkoušek takto:
Druh mostu
δ
1p1s
1,4
1p2s
1,3
2p1s
1,3
2p2s
1,2
3p1s
1,3
3p2s
1,2
Odstředivé a brzdné síly nejsou ve výpočtu uvažovány, boční rázy jsou uvažovány podle
ČSN 736202.
Tlak větru na 1m2 plochy vystavené větru je stanoven takto:
-
u mostů nezatížených hodnotou 160 kp/m2,
-
u mostů zatížených hodnotou 120 kp/m2.
78
Plochy vystavené větru, tlak větru a jeho působiště jsou pro jednotlivé druhy mostu
uvedeny v tabulce čl. 94 předpisu Žel-6-2/1.
Dilatační zařízení se vkládá u mostů s rozpětím 60 m a větším na předmostí
u pohyblivého ložiska, u mostů s více poli se dilatační zařízení vkládá do první příhrady.
Dovolená namáhání pro materiál ŽM-16 v kp/cm2:
Součásti
Druh namáhání
Z oceli 10523
Z oceli 10373
tah, tlak
tah, tlak
Smyk
Šroubové svorníky
Otlačení
(ocel 12050)
Tah
ohyb, tah, tlak
Ložiska (ocelolitina 4227)
soustředěný tlak
Smyk
Nýty (ocel 10451)
Otlačení
Tah
Tah
Svary tupé
Tlak
Smyk
Svary koutové
Smyk
3.2.
Zatížení
Poznámka
hlavní Celkové
2 350
2 700
hlavní nosné součásti
1 530
1 800 méně důležité součásti
1 750
2 000
3 850
4 400
1 350
1 500
2 070
2 300
9 800 11 300
1 650
1 900
4 000
4 600
880
1 000
1 900
2 200
2 300
2 600
1 400
1 600
1 500
1 750
Největší přípustná rozpětí a hmotnost mostů ŽM-16
Mosty ŽM-16 nemají charakter trvalých železničních mostů a používají se jako
dlouhodobá provizoria s dobou zabudování až 30 let. Svislý teoretický průhyb nemá
přestoupit hodnotu L/700 a při dodržení této hodnoty lze mosty pojíždět rychlostí do
60 km/hod. Při průhybu větším než L/500 je rychlost vlaků max. 20 km/hod.
Druh mostu
Označení
mostu
Jednopatrový jednostěnný
Jednopatrový dvoustěnný
Jednopatrový dvoustěnný zesílený
Dvoupatrový jednostěnný
Dvoupatrový jednostěnný zesílený
Dvoupatrový dvoustěnný
Dvoupatrový dvoustěnný zesílený
Třípatrový jednostěnný
Třípatrový jednostěnný zesílený
Třípatrový dvoustěnný
Třípatrový dvoustěnný zesílený
1p1s
1p2s
1p2sz
2p1s
2p1sz
2p2s
2p2sz
3p1s
3p1sz
3p2s
3p2sz
Max. rozpětí Hmotnost mostu (t/m)
(m)
s mostovkou
G
C
B
dolní
horní
36 36 33
1,85
1,92
51 48 45
2,99
3,18
60 54 51
3,52
3,72
57 51 48
2,36
2,45
72 63 60
2,56
2,69
81 72 69
3,92
4,06
99 87 84
4,43
4,58
66 60 57
2,82
84 75 72
3,17
3,41
93 84 81
4,87
5,10
114 105 102
5,32
5,55
Hmotnost mostní konstrukce nezahrnuje hmotnost železničního svršku, podlahy
a zábradlí, která souhrnně činí 500 kg/bm.
79
3.3.
Osové vzdálenosti, účinné a celkové výšky
Osové vzdálenosti hlavních nosníků činí:
- u jednostěnných mostů …………………………….. 4 800 mm
- u dvoustěnných mostů ….………………………….. 5 800 mm
Účinnou výškou se rozumí vzdálenost těžištních os horního a dolního pásu téhož
hlavního nosníku, celková výška se měří mezi vnějšími hranami pásů (pásových zesílení)
hlavních nosníků.
Hlavní nosník
Jednopatrový
Jednopatrový zesílený
Dvoupatrový
Dvoupatrový zesílený
Třípatrový
Třípatrový zesílený
3.4.
Účinná výška (mm)
3 700
3 964
7 000
7 264
10 300
10 564
Výšky uložení podélníků podle druhů mostů v mm
Druhy mostů
Dolní
Poloha
mostovka podélníků
na příčnících
mezi příčníky
jednopatrové
Horní
mostovka
dvoupatrové
třípatrové
3.5.
Celková výška (mm)
4 100
4 364
7 400
7 664
10 700
10 964
1s
2s
1s
2s
1s
2s
1s
2s
1s
2s
Ložiska nízká
Ložiska vysoká
uložená
na dřevě na oceli na dřevě na oceli
1 855
1 655
1 965
1 765
1 915
1 685
2 025
1 795
1 405
1 205
1 515
1 315
1 465
1 235
1 575
1 345
5 021
4 821
5 081
4 851
8 431
8 231
8 381
8 151
8 491
8 261
11 731 11 531
11 791 11 561
Průjezdný průřez a poloha koleje na mostě
Šířka průjezdného průřezu mostu činí 4 336 mm.
Výška průjezdného průřezu u 2p mostů s dolní mostovkou při uložení na pražcích:
- u mostů s podélníky na příčnících …...……………………………. 4 900 mm
- u mostů s podélníky mezi příčníky …...………………………...…. 5 350 mm
Osa koleje na mostě může být:
-
totožná s osou mostu
-
rovnoběžná s osou mostu
-
křížit osu mostu
-
zakřivená
Výchylka osy koleje od osy mostu větší než 100 mm není přípustná.
80
3.6.
Montážní spojitost a největší délky převislých konců mostů při montáži
vysouváním
Při montáži mostů o více polích vysouváním nebo letmo se spojují sousední pole
spojovací příhradou, přičemž osová vzdálenost koncových svislic sousedních polí je
1 000 mm.
Spojovací příhrada se vytvoří vložením úzkého elementu č.51 mezi přečnívající části
koncových pásů a jeho připojením ke svislicím koncových elementů a pásům obou polí.
Koncové pásy se stykují stykovými deskami č.52 a č.53. (obr. č. 72).
Po dokončení výsunu mostu je nutno montážní spojitost sousedních polí zrušit.
Při montáži vysouváním jsou možné tyto největší délky převislých konců ŽM-16 (m):
Způsob montáže
stolice
Konstrukce
plně montovaná
2-osá
bez podélníků
plně montovaná
4-osá
---------aaaaa
bez podélníků
Prodloužení při použití
vysouvací vzpěry o
1s
36
39
40,5
45
1p
2s
42
43
45
48
2sz
39
-42
4,7
5,5
5,6
1s
27
30
39
42
Druh mostu
2p
1sz
2s
2sz
1s
25 31,5 28,5 21,5
-33
-23
36 43,5 40,5 34,5
-45
-- 37,5
1sz
20
-33
--
2s
24,5
25,5
39
40
2sz
23
-36
--
5,2
5,4
5,6
5,9
6,0
5,8
5,8
5,5
3p
Prodloužení převislého konce použitím koncového pásu a vysouvací vzpěry je zřejmé
z obr. č. 73. Absolutně nejdelší délky převislého konce 53,5 metru lze dosáhnout při montáži
mostu 1p2s bez podélníků (odlehčení konstrukce) na 4-osých stolicích.
Průhyby převislých konců při montáži jsou uvedeny v tab. čl. 127 předpisu Žel 6-2/1
(pro nejběžnější druh mostu 1p1s činí průhyb převislého konce dl. 36 m celkem 14 cm včetně
popuštění ve spojích a zámcích). S průhybem je nutno kalkulovat při stanovení nivelety
vysouvací dráhy mostu pro jeho osazení na vysouvací stolice umístěné na podpěře.
3.7.
Uspořádání mostovky a příčného ztužení
Mostovka - poloha podélníků může být buď na příčnících nebo mezi příčníky (obr.
č. 7). Při použití polohy mezi příčníky se zmenší výška uložení podélníků (a tím i mostu)
o 450 mm. U mostů s horní mostovkou není poloha podélníků mezi příčníky možná!
Příčné ztužení
a) u mostů s dolní mostovkou
u 2p mostů se ztužidla montují pouze při horním pásu (obr. č. 3),
u 3p mostů se ztužidla montují ve druhém a třetím patře se vzpěrami (obr. č. 5).
b) u mostů s horní mostovkou
u 1p mostů se montují při dolním pásu ztužidla pro mosty s horní mostovkou (č.59) se
vzpěrami ve vzdálenosti po 6 metrech, s výjimkou krajní příhrady a s výjimkou
vystřídání polohy příček. Vzpěry jsou připojeny na příčník přímo, na ztužidlo č.59
prostřednictvím botky vzpěr (obr. č. 2),
u 2p mostů se montují při dolním pásu ztužidla č.7 v obrácené poloze, a u horního
pásu ztužidla č.59 i v portálu.V obou případech se ztužidla montují ve vzdálenosti po
6 metrech, s výjimkou krajní příhrady a s výjimkou vystřídání polohy příček. Vzpěry
81
se připojují oboustranně ke ztužidlu č.59 prostřednictvím botky vzpěr a volnými konci
nahoře k příčníku a dole ke ztužidlu (obr. č. 5),
u 3p mostů je uspořádání příčného ztužení v obou dolních patrech stejné jako u 2p
mostů. V horním patře se montují ztužidla č.7 v normální poloze se vzpěrami ve
vzdálenosti po 3 metrech. Vzpěry jsou připojeny volnými konci k příčníku mostovky
přímo a ke ztužidlu prostřednictvím botky vzpěr (obr. č. 6).
V portálu vícepatrových mostů s dolní i horní mostovkou jsou vždy místo ztužidel
použity příčníky a vzpěry jsou zdvojeny. U mostů 3p1sz se od určitého rozpětí (např. pro vlak
C od 64,5 m) v portálech zdvojuje koncová svislice pomocí koncových spojek stěn. Přidaná
koncová svislice musí být rovněž podepřena ložiskem prostřednictvím hranolu č.67.
3.8.
Uspořádání větrového nosníku
a) u mostů s dolní mostovkou
U všech druhů mostů musí být větrové příčky v krajních příhradách připojeny ve
styčníku nad ložisky.
U mostů ukončených celou příhradou, jejichž rozpětí není násobkem 6, se provede
normální změna polohy příček poblíž středu pole (obr. č. 71). V každé příhradě se
montují dvě větrové příčky, u 1p mostů při dolním pásu, u vícepatrových mostů též při
horním pásu tak, aby geometrický tvar obou větrových nosníků byl stejný.
U mostů ukončených poloviční příhradou a lichým počtem celých příhrad se v první
celé příhradě za poloviční příhradou připevňují větrové příčky ke středu příčníku 5M
pomocí křižného větrového plechu č.25, proto není nutno měnit polohu větrových
příček uprostřed mostu.
U zesílených mostů většího rozpětí je nutné ve 2 – 7 příhradách dolního větrového
nosníku větrové příčky zdvojit, přičemž krátké větrové příčky se nezdvojují.
U mostů, jejichž montáž se provádí vysouváním, se montuje dolní větrový nosník
vždy v poloze zapuštěné (obr. č. 58). U mostů delších než 60 m a mostů ukončených
poloviční příhradou se musí dolní větrový nosník vždy přemontovat do polohy
normální. Protože krátké větrové příčky nelze montovat v zapuštěné poloze, namontují
se až po vysunutí nad překážku.
b) u mostů s horní mostovkou
Platí stejné zásady o uspořádání větrových příček v krajních příhradách a o změně sledu
větrových příček, jako u mostů s dolní mostovkou. Větrové příčky v horním větrovém
nosníku je nutno připojovat k plechům excentricky, tj. přikládat příčky k plechům
zespodu a svislou přírubou dolů.
U mostů zesílených větších rozpětí se horní větrový nosník zesiluje vložením
pomocného větrového nosníku v zapuštěné poloze s jednoduchými nebo zdvojenými
větrovými příčkami.
3.9.
Uspořádání hlavního nosníku
Uspořádání pásů a elementů je pro oba hlavní nosníky u mostů s kolmým ukončením
stejné, u mostů se šikmým ukončením může být odlišné. U 2s mostů jsou elementy ve vnitřní
stěně osazeny zesílenou svislicí dovnitř mostu, ve vnější stěně vně mostu. Stykové plechy
82
svislic u vícepatrových mostů kryjí styky elementů tam, kde není namontováno ztužidlo.
Spojky stěn se montují u všech svislic při dolním i horním pásu, u vícepatrových mostů též
v mezipatrech, kde kryjí zároveň vodorovné styky elementů.
Spojování prvků hlavních nosníků se provádí takto:
a)
spojky stěn
u 1p mostů se připojují spojky stěn ke svislici elementu při dolním pásu 10 šrouby, při
horním pásu pouze 2 šrouby,
u 2p mostů při dolním a horním pásu 10 šrouby, v prvém patře 4 šrouby,
u 3p mostů při dolním pásu, horním pásu a ve 2. patře 10 šrouby a v prvním patře
4 šrouby.
b) koncové spojky stěn
u 1p mostů se připojují spojky stěn ke svislici elementu při dolním pásu 9 šrouby, při
horním pásu pouze 4 šrouby,
u 2p mostů při dolním a horním pásu 9 šrouby, v prvém patře 8 šrouby,
u 3p mostů při dolním pásu, horním pásu a ve 2. patře 9 šrouby a v prvním patře
8 šrouby.
c) elementy
u 1s mostů se připojují svislé stykové desky elementů v prvé a druhé příhradě
10 šrouby, v dalších čtyřech příhradách 8 šrouby a ve zbývajících středních příhradách
6 šrouby. Vodorovné stykové desky u vícepatrových mostů se v prvních 3 příhradách
připojují 10 šrouby a ve zbývajících příhradách 8 šrouby.
u 2s mostů se připojují svislé stykové desky elementů v prvé příhradě 10 šrouby,
v dalších 3 příhradách 8 šrouby,v dalších 4 příhradách 6 šrouby a ve zbývajících pouze
4 šrouby. Vodorovné stykové desky u vícepatrových mostů se v prvních 3 příhradách
připojují 10 šrouby, v dalších 3 příhradách 8 šrouby a ve zbývajících příhradách 6
šrouby.
Připojení elementů k pásům se provádí vždy plným možným počtem šroubů.
3.10.
Zesílení hlavních nosníků
Zesíleným mostem se rozumí most se zesílenými horními a dolními pásy obou hlavních
nosníků. U zesílených mostů delších rozpětí musí být pásové zesílení dlouhé nejméně
0,614 L. Počet pásových zesílení je uveden ve výkazech materiálu jednotlivých druhů mostů
v předpise Žel 6-2/2.
3.11.
Šikmé ukončení mostů
Používá se pouze výjimečně, pokud nelze obnovu provést mostem s kolmým
ukončením. Šikmé ukončení se dociluje vzájemným posunutím hlavních nosníků o 1 500 mm
a jeho násobky až do 6 m u mostů jednopatrových a do 3 m u mostů vícepatrových.
83
4.
Montážní prostředky
Montážní prostředky jsou veškeré montážní pomůcky, kterých se používá ke stavbě
mostu ŽM-16. Rozdělují se do těchto skupin:
Jeřáby
I.skupina
portálové jeřáby únosnosti 5 - 10 tun
Pro montáž jednopatrových mostů lze použít samovztyčitelné portálové jeřáby se
zdvihem minimálně 6,5 m, pro dvoupatrové mosty nutno použít portálové jeřáby se zdvihem
minimálně 10 m.
jízdní dráha portálových jeřábů
Jízdní dráha se obvykle staví z polovičních pražců (dřevěných nebo betonových typu
RS) a kolejnic tvaru A nebo S 49. Kolejnice nutno vzájemně vodivě propojit a celou dráhu
uzemnit pomocí zemnících tyčí.
automobilové jeřáby únosnosti 7 - 120 tun
Pro montáž 1p mostů lze použít běžné jeřáby únosnosti 7 tun. Pro 2p případně 3p mosty
je nutno použít výkonnější jeřáby, obvykle s únosností 16 – 120 tun podle technologie stavby
a místních podmínek, přičemž orientačně je možno uvažovat s maximální hmotností
předmontovaných dílů 3,5 tuny.
věžové jeřáby různého typu a výšky
Jejich použití je výhodné pro montáž vícepatrových mostů nebo při montáži mostu na
plošině v určité výšce nad terénem.
II.skupina
Ostatní montážní prostředky
závěsy
K zavěšování dílů při manipulaci, montáži a demontáži mostu se používají speciální závěsy:
Název
Obr.č.
Šroubový závěs
87
Lanový závěs
88
Závěs podélníkového
rámu
89
Závěs pásu
90
Kotvový závěs
91
Hákový závěs
92
Závěs dvojice elementů
Závěs koncového
elementu
93
Patkový závěs
95
Rámečkový závěs
96
94
Použití
Pro všechny součásti, které mají v blízkosti
těžiště otvor pro svorník
Pro součásti, které lze zavěsit ve dvou
bodech (např.příčníky)
Pro všechny druhy podélníkových rámů
Pro všechny druhy pásů zdvihaných nebo
osazovaných samostatně
Pro stěnové díly 1p mostů nebo horní díly 2p
mostů bez pásového zesílení
Pro jednotlivé elementy nebo jejich svazky
naležato
Pro osazování dvojic elementů
Pro koncové elementy nebo jejich svazky
osazované naležato
Pro různé díly spodního patra (bez horních
pásů)
Pro stěnové díly horního patra s pásovým
zesílením
84
Nosnost v kg
4 000
3 500
1 000
1 500
3 750
3 000
1 500
3 500
3 000
4 000
Lze využít i jiné závěsy (např. textilní se zajišťovací karabinkou), přičemž všechny
závěsy musí mít platnou revizi a před použitím musí být prohlédnuty, zda nedošlo k jejich
poškození.
nářadí a pomůcky
K montáži nebo demontáži mostů se používá toto nářadí a pomůcky:
Palička ocelová do 2 kg - při vkládání nebo vyjímání šroubů. Pouze pro lehké poklepy tak,
aby nedošlo k poškození závitu nebo odštěpení kousků kovu!
Klíč otevřený nebo třecí č. 41 - slouží k dotahování šroubů. Pro dotažení obtížně přístupných
šroubů se použije nástavec. V případě, je-li stanoven utahovací moment, použije se
momentový klíč.
Kbelík na svorníky - ocelový nebo plastový, slouží k roznášení a přenášení šroubů.
Vazačka s hákem - nejlépe délky 6 – 10 m, slouží ke kotvení a řízení polohy zavěšených dílů
nebo součástí a k vytahování plechů nebo šroubů na horní pásy.
Těsný trn krátký - slouží k přesnému nastavení příslušných otvorů spojovaných součástek
mostu (mimo zámky pásů a pásových zesílení, případně spojek stěn) tak, aby se usnadnilo
nenásilné vložení svorníků 40A a 40B.
Těsný trn dlouhý - používá se ke stejnému účelu u zámků pásů, pásových zesílení a spojek
stěn, tedy pro vložení šroubů 40C, 40D a 40E.
Ocelový klín - slouží ke snazšímu osazování součástek a jejich uvolňování při montáži.
Dřevěný klín z tvrdého dřeva – používá se (4 ks) při zahájení stavby mostu pro výškovou
úpravu polohy prvního příčníku.
Konzola pro montáž pásového zesílení - slouží k dodatečné montáži pásového zesílení
dolních pásů, kterou je možné provést až po výsunu nad překážku.
Záchytný postroj - slouží k zajištění montérů ve výškách bez pevné podlahy proti pádu do
hloubky (náhrada dříve používaného ochranného pásu).
Při přípravě montážní základny se, kromě výše uvedeného, používají:
Nivelační přístroj s latí - pro osazení vysouvacích stolic do stanovené nivelety.
Pila oblouková nebo motorová - pro upravení délky dřevěných podložek (prkna, fošny,
hranoly, pražce) rovnanin pod vysouvací stolice.
Měřičské pásmo 20 – 50 m - pro rozměření polohy vysouvacích stolic.
Další vhodné nářadí a pomůcky - vytyčky, křída mastná, ocelové kartáče, úhlová bruska,
vrtačka s vrtáky do dřeva i železa, ochranné brýle, fošny na pracovní podlahy, hřebíky,
textilie na čištění svorníků od vazelíny, špachtle, sochory a ocelové páky, řetězové
a hřebenové zdviháky, theodolit pro vytýčení osy mostu, palice ocelová 10 kg apod.
vysouvací prostředky
Tvoří je vysouvací stolice, vysouvací vzpěra a zařízení pro vyvození vysouvací síly.
Vysouvací stolice - slouží pro podélné vysunutí konstrukce nad překážku. Mohou být
jednoosé (únosnost 30 t, obr. č. 74), dvouosé (únosnost 60 tun, obr. č. 75) nebo čtyřosé
(únosnost 120 tun, obr. č. 76) a sestavují se z těchto součástí:
dvoukolí (hmotnost 44 kg) - skládá se z osky, zasazené do lůžka nebo vahadla stolice
a dvojice koleček s omezovacím nákolkem, které se na ní otáčejí,
85
lůžko jednoosé stolice (hmotnost 65 kg) - svařená krabice nahoře s lůžkem pro osazení
jednoho dvojkolí,
malé vahadlo (hmotnost 60 kg) - žebrová konstrukce nahoře se 2 lůžky pro osazení dvoukolí
a dole s dosedací plochou pro osazení na úložnou desku (2 osá stolice) nebo velké vahadlo
(4 osá stolice),
úložná deska (hmotnost 132 kg) - masivní deska s uchem pro nošení, nahoře s 1 lůžkem pro
osazení malého nebo velkého vahadla,
velké vahadlo (hmotnost 310 kg) - uzavřená žebrová konstrukce nahoře se 2 lůžky pro
osazení malých vahadel a dole s dosedací plochou pro osazení na úložnou desku.
U modernizovaného mostu ŽM-16M byly uvedené součásti upraveny tak, že jednotlivé
stolice jsou vyšší (o 8, 14 a 16 cm) a mají vyšší únosnost (40, 80 a 160 tun).
Vysouvací vzpěra (174 kg, obr. č. 77) slouží k prodloužení převislého konce mostu o 6,5 m
a montuje se mezi koncový pás, který se pomocí desek č.52 a č.53 připojí zepředu k čelu
prvního pole a ke krajní svislici levého i pravého hlavního nosníku.
U modernizovaného mostu ŽM 16M jsou dvě vzpěry nahrazeny vysouvacím nástavcem,
kde jsou vzpěry připevněny až na konec předsunutého koncového pásu a pomocí svislice,
diagonály a větrových příček se vytváří prostorová, tuhá a plně únosná konstrukce (obr. č.
86).
Zařízení pro vyvození vysouvací síly - jako prostředky pro podélné vysunutí konstrukce
ŽM-16 nad překážku se běžně používají:
-
tažné zařízení soupravy HYRA-M,
-
vyprošťovací tanky (např. VT 55),
-
automobily vyprošťovací (např. AV-15),
-
vrátky ruční nebo elektrické s kladkostroji,
-
u lehčích konstrukcí navijáky nákladních terénních automobilů (např. T 815).
U lehčích konstrukcí lze použít i posun zezadu pomocí nákladního automobilu, případně
lokomotivy, pokud se montáž provádí přímo v koleji za mostem. (použito např. SOŽ a.s.
v roce 1997 v Suchdole nad Odrou).
III.skupina
Dopravní prostředky
slouží k přepravě předmontovaných stěnových dílů a dalších součástí mostu ŽM-16
z montážní základny (skládky materiálu) do čela montáže. Mohou to být:
-
nákladní terénní automobily (např. T 148 nebo T 815),
-
železniční vagóny (nízkostěnné pro díly naležato, vysokostěnné pro díly
nastojato),
-
člun a dopravní soulodí (např. MO 634 a soulodí PMS) v případě montáže na
vodě.
Dříve používaná úzkorozchodná drážka 600 mm (včetně výhybek a točnic), s vozíky
oplenovými a vozíky s podélnými prahy, již není ve skladech k dispozici.
86
5.
Základní bezpečnostní pravidla
Vedoucí montážního oddílu (stavbyvedoucí) odpovídá za dodržování zásad bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci všemi pracovníky, kteří se montáže zúčastňují. Všichni pracovníci
musí být před zahájením montáže a v nutném rozsahu i před každou směnou prokazatelně
proškoleni (seznámeni) se zásadami bezpečnosti práce. Vstupní školení zajišťuje obvykle
bezpečnostní technik, denní školení a upřesnění denního úkolu provádí mistr nebo
stavbyvedoucí.
Základem bezpečné práce při montáži ŽM-16 je organizovanost a provádění všech
činností předepsaným způsobem nebo postupem a na základě povelů a pokynů mistrů
(předáků). Každý člen předmontážní, montážní nebo dopravní skupiny provádí úkony, pro
které je určen a zacvičen v co nejkratším čase tak, aby přitom nebyla ohrožena jeho
bezpečnost nebo bezpečnost ostatních. Při ohrožení bezpečnosti nebo nedodržování zásad
BOZP je každý povinen toto oznámit svému nejbližšímu nadřízenému.
Při práci musí být dodržovány zejména tyto hlavní zásady:
-
všichni pracovníci musí být řádně ustrojeni a musí používat předepsané
ochranné pomůcky (přilba ochranná, rukavice pracovní, pevná obuv,
ochranné brýle apod.),
-
montéři, kteří při práci vystupují na konstrukci, musí být vystrojení
bezpečnostním postrojem a při práci ve výšce připoutáni,
-
je zakázáno vstupovat do prostoru pod zavěšeným břemenem nebo se v něm
zdržovat,
-
k zavěšování jednotlivých součástí nebo předmontovaných dílů se musí
používat předepsané nebo jiné vhodné druhy závěsů a zavěšení musí být
provedeno bezpečným způsobem, který nutno vyzkoušet a pokud nevyhovuje,
břemeno převěsit,
-
k usměrňování zavěšených dílů zvedaných nad úroveň dosahu rukou zásadně
používat vazačky,
-
nesmějí se používat závěsy, u kterých nebyla provedena revize a zatěžovací
zkouška, dále závěsy, u nichž došlo během používání k poškození, zejména ty,
které vykazují trvalou deformaci, trhliny nebo poškození lan korozí
a přelomením jednotlivých drátů,
-
vyvěšení součástí nebo předmontovaného dílu mostu se provádí na pokyn
vedoucího skupiny nebo vazače až po bezpečném připojení ke konstrukci
(obvykle 1-2 šrouby), nebo uložení na podklady takovým způsobem, aby
nemohlo dojít po vyvěšení k jejich překlopení nebo sesunutí,
-
jeřáby, elektrocentrály, tažné prostředky a další stroje a mechanizmy mohou
obsluhovat jen osoby s platným oprávněním, které musí dodržovat předpisy
a bezpečnostní pravidla, uvedená v příslušných instrukcích (návodech) pro
obsluhu těchto zařízení,
-
při zatloukání trnů nebo šroubů do otvorů musí být použity paličky, které
nemají uvolněnou násadu a poškozenou údernou plochu, pracovník musí mít
rukavice a ochranné brýle,
-
při navádění součástí do správné polohy a zajišťování vstřícnosti otvorů musí
být používány trny nebo rukojeti klíčů, do otvorů se nesmí strkat prsty,
87
-
drobné součásti a šrouby nesmějí být volně položeny na konstrukci tam, kde
hrozí jejich spadnutí na pracovníky pohybující se pod tímto místem,
-
pomocné pracovní podlahy z fošen musí být uloženy a zajištěny tak, aby
nemohlo dojít k překlopení při vstupu na volný konec,
-
při dešti, námraze nebo silném větru je nutno dbát při práci zvláštní opatrnosti
a případně montáž přerušit do doby, než se podmínky zlepší. Při výsunu nutno
provádět měření rychlosti větru, přičemž při rychlosti vyšší 14 m/s
(u vícepatrových mostů 11 m/s) je výsun zakázán.
Uvedené zásady nevyčerpávají všechny možnosti bezpečné práce. Vedoucí montážního
oddílu, mistři (předáci) a vedoucí skupin musí vyžadovat od všech pracovníků pracovní
disciplínu, zachovávání pořádku na pracovišti a preventivně předcházet situacím, při kterých
by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti práce.
II.
MONTÁŽ A DEMONTÁŽ MOSTŮ ŽM-16
1.
Přípravné práce
1.1.
Všeobecně
Stavba mostu musí být provedena plánovitě, organizovaně, rychle a plynule. K tomu je
nutno důkladně a uvážlivě připravit staveniště, skládky materiálu a všechna montážní
zařízení.
Příprava staveniště zahrnuje zejména:
-
případné odstranění trosek,
-
vytyčovací a měřičské práce,
-
vymezení montážních a skládkových ploch, jejich urovnání a případné
zpevnění,
-
přípravu zdrojů energie včetně rozvodů a zřízení osvětlení pracovišť,
-
rozměření a úprava základů pro vysouvací stolice (panely nebo dřevěné
rovnaniny) a jejich osazení na ně do stanovené nivelety,
-
přípravu a zpohotovení montážních prostředků a pomůcek na skládce i v čele
stavby,
-
provedení úprav příjezdových komunikací,
-
další případné práce související se stavbou mostu (stálé nebo pomocné
podpěry, lešení, přístaviště, sestavení soulodí apod.).
Přípravné práce musí být provedeny a dokončeny před zahájením montáže.
1.2.
Staveniště a jeho rozdělení
Staveniště zahrnuje prostor vlastní stavby mostu a přilehlé prostory, sloužící k ukládání
a přípravě materiálu, předmontážním, montážním a dokončovacím pracím.
88
Staveniště je členěno na tyto hlavní pracoviště:
-
skládka a předmontáž,
-
čelo stavby.
Obě pracoviště jsou zpravidla místně oddělena a komunikačně spojena zpevněnou
cestou pro nákladní automobily, případně kolejí pro přepravu součástí a dílů na vagónech
(např. stavba mostu ŽM 16M ve Znojmě v roce 1992 nebo ŽM-16 v Suchdole nad Odrou
1997).
Uspořádání a rozmístění pracovišť pro skládku, předmontáž a montáž v čele stavby je
rozdílné podle místních podmínek, optimální technologie stavby a potřebě dodržení zásad
BOZP.
Skládka musí být umístěna na místě dobře dostupném pro dopravní prostředky
a spojovací komunikace musí umožňovat průjezd vozidel s ložnou šířkou min. 4,5 m (šířka
stěnového dílu max. 4,1 m + mezera). Ve výjimečných případech, kdy je na předmostí
dostatek místa a vhodný terén, je možno skládku a předmontáž umístit v bezprostřední
blízkosti čela stavby tak, aby předmontované díly byly osazovány jeřábem v čele stavby
s minimálními pojezdy.
1.3.
Manipulace s materiálem a jeho uspořádání na skládce
Při manipulaci s materiálem ŽM-16 je nutno používat odpovídající závěsy a předepsaný
způsob zavěšení součástí nebo dílů. Je zakázáno shazovat jednotlivé součásti (i plechy
a šrouby) z dopravních prostředků nebo konstrukce na zem. Součásti, svazky součástí nebo
předmontované díly musí být ukládány na dřevěné hranoly nebo ocelové rošty takovým
způsobem, aby byla před vyvěšením zajištěna jejich stabilita a bylo možno je znovu bezpečně
zavěsit.
Jednotlivé součásti musí být na skládce (orientačně je potřeba na 1t materiálu 1m2
plochy) rozloženy tak, aby umístění odpovídalo pořadí jejich postupného odebírání při
minimálních pojezdech montážních a dopravních prostředků a nebylo nutno je při montáži
přerovnávat.
Při předmontáži pomocí portálového jeřábu typu SKJ (Samovztyčitelný Kozový Jeřáb),
pohybujícího se na předem vybudované kolejnicové drážce, je obvyklé toto pořadí uložení
součástí směrem od čela stavby:
a)
pásové zesílení a samostatně pásy,
b)
elementy, koncové elementy a koncové svislice,
c)
příčníky a samostatně ztužidla,
d)
podélníky a ztužidla podélníků,
e)
vzpěry a botky vzpěr,
f)
větrové příčky, větrové a jiné plechy,
g)
ostatní materiál.
Šrouby se rozmístí podle jejich potřeby po celé skládce a průběžně se doplňují.
Nastojato se na dřevěné podklady ukládají příčníky, ztužidla a podélníky.
Naležato se zpravidla ukládají pásy (zámek s čelistí vložnou dopředu), elementy,
koncové elementy.
89
Plochy součástí a) až b) se obvykle označují jako velká skládka. Optimální je její
obsluha dvěma kozovými jeřáby typu SKJ, nebo jinými vhodnými portálovými jeřáby.
Plochy součástí c) až g) se obvykle označují jako malá skládka. Pro její obsluhu stačí
jeden jeřáb SKJ.
2.
Montáž mostů
2.1.
Předmontáž dílů
Předmontáží jednotlivých součástí do větších celků lze dosáhnout vysoké tempo
montáže v čele stavby, nasadit optimální počet pracovníků a omezit rozsah montážních prací
přímo v čele stavby.
Při předmontáži se obvykle sestavují (automobilovým jeřábem nebo SKJ-5) tyto díly:
-
stěnové díly z elementů a pásů,
-
podélníkové rámy (u mostovky s podélníky na příčnících),
-
rámy příčného ztužení (ze ztužidel, příčníků a vzpěr s botkami vzpěr),
-
díly zapuštěného větrového nosníku,
-
díly horního ztužení 2p mostů (ztužidlo, větrový plech č. 25 a 4 větrové
příčky).
Předmontáž stěnových dílů z elementů a pásů se provádí ve vodorovné poloze
zpravidla na roštech z dřevěných pražců. Na ně se osadí dva elementy č.19 (případně č.19
a koncový č.20) a šrouby 40A se spojí jejich svislé stykové desky. K tomuto prvku (dvojice
elementů) se připojí příslušné pásy - u 1p mostů oboustranně a u vícepatrových mostů
jednostranně, přičemž do středního patra 3p mostů se osazují pouze dvojice elementů.
Je nutno dbát na dodržení správné polohy součástí, zejména výztuhy svislice elementu
(rozdíl mezi pravou a levou stěnou), polohy zámku pásů a směr šroubů, neboť pozdější
provádění oprav je obtížné a způsobuje vždy značné časové zdržení stavby.
Stěnové díly se dělí na počáteční (P1 – P4), střední (S1 – S4) a koncové (K1 – K12)
a jejich sestava je uvedena v čl. 186 předpisu Žel 6-2/1.
Předmontáž podélníkových rámů se provádí nastojato zpravidla na roštu z dřevěných
pražců. Dva podélníky nebo koncové podélníky se spojí podélníkovými ztužidly a takto
sestavený prvek se zavěšuje speciálním závěsem podélníkového rámu.
Pro mostovku s podélníky mezi příčníky se rámy nesestavují! Dvojice podélníků se
zavěsí v požadované poloze na lanový závěs a po jednom se připojí k příčníkům.
Podélníkové rámy se dělí na počáteční (P), střední (S) a koncové (K1 – K2) a jejich
sestava je uvedena v čl. 196 předpisu Žel 6-2/1.
Předmontáž zapuštěného větrového nosníku u dolních pásů se provádí připojením
přípojných úhelníků č.58 a přípojných plechů č.6 (pouze jedním šroubem) k příčníku č.5
a volným přiložením větrových příček č.23 a plechů zapuštěného větrového nosníku č. 56L
a č.56P.
Předmontáž rámů příčného ztužení se provádí naležato zpravidla na roštu z dřevěných
pražců. Ztužidla (č.7 nebo 59) nebo příčníky č.5 se vystrojí botkami č.9 a spojí vzpěrami č.8
s dalším ztužidlem nebo příčníkem. Pokud jsou v dané příhradě 3, respektive 4 ks ztužidel
a příčníků, montuje se v horních patrech příčník nebo ztužidlo samostatně jen s botkou vzpěr.
90
Rámy příčného ztužení se dělí na počáteční a koncové (PK1 - PK4) a střední (S1 - S4)
a jejich sestava je uvedena v čl. 198 předpisu Žel 6-2/1.
Předmontáž dílů horního ztužení 2p mostů se provádí nastojato zpravidla na roštu
z dřevěných pražců. Ztužidla č.7, č.59 nebo příčníky č.5 se vystrojí křižným větrovým
plechem č.25 a čtyřmi větrovými příčkami č.23, připojenými k plechu jedním šroubem tak,
aby je bylo možno po osazení pootočit do správné polohy. Větrové příčky se na obou stranách
před osazením zajistí vazačkami. Příčníky č.5 mostů s dolní mostovkou se osazují samostatně,
ale na skládce se vystrojí přípojným úhelníkem č.58 větrového nosníku v zapuštěné poloze.
Ostatní plechy (č.6, č.56 L+P apod.) se k příčníku připevní jedním šroubem a montér při
jejich zabudování je pouze přemístí na místo.
Osazování šroubů
a) Svislé šrouby se osazují vždy hlavami nahoru a maticemi dolů.
b) Vodorovné šrouby podél osy mostu se vkládají jedním směrem, obvykle hlavou
směrem k překážce (směr výsunu) a maticí ve směru montáže konstrukce.
c) Vodorovné šrouby příčně k ose mostu se osazují vždy hlavou k ose mostu,
s výjimkou šroubů stykových plechů svislic č.21 a č.22 na vnější straně hlavního
nosníku, které se montují hlavami vně mostu.
Doprava předmontovaných dílů do čela stavby
Vzhledem k tomu, že již prakticky nelze uvažovat s dopravou předmontovaných dílů do
čela stavby na vozících úzkorozchodné dráhy 600 mm, provede se doprava naležato na
nákladních automobilech nebo nízkostěnných vagónech, případně nastojato na
vysokostěnných vagónech.
Počet dopravních prostředků musí být takový, aby v závislosti na délce přepravy byly
montážní prostředky v čele stavby využity a neměly prostoje.
2.2.
Montáž v čele stavby
Součásti mostů ŽM-16 se spojují počtem šroubů, uvedených v bodu 3.9. (u ŽM 16M
vždy plným počtem svorníků).
Hlavním způsobem montáže mostů ŽM-16 je montáž vysouváním. Pomocnými druhy
montáže, které se však používají pouze ojediněle, pokud výsun není možný, jsou:
-
montáž letmo,
-
montáž na lešení,
-
montáž kombinovaná.
Při montáži vysouváním se konstrukce montuje na předmostí směrem od překážky,
dolní pásy se ukládají na stolice vysouvací dráhy a konstrukce se postupně vysouvá nad
překážku. Pokud vyvažovací nosník ani prodloužení délky konstrukce o 6,5 m vysouvací
vzpěrou nebo vysouvacím nástavcem nepostačuje, je nutno montovat pomocné vysouvací
podpěry nejlépe z materiálu PIŽMO, které se po dosunutí demontují.
Základním montážním prostředkem pro montáž mostů ŽM-16 je portálový jeřáb SKJ 5.
Pro mosty 1p možno použít SKJ-5 nízký, pro 2p mosty jsou nejvhodnější v čele montáže dva
SKJ, přičemž jeden nízký se používá pro montáž prvního patra a mostovky, druhý vysoký pro
montáž druhého patra, horního větrového nosníku a příčného ztužení.
91
K montáži v čele stavby lze použít též automobilové jeřáby, nejlépe AD 16 - AD 28.
Zvláštnost montáže automobilovým jeřábem spočívá v tom, že je třeba vytvořit dostatečný
manipulační prostor, popř. upravit pořadí vkládaných dílů a postup vysouvání tak, aby
pojezdy jeřábu byly minimální.
Automobilní a portálové jeřáby lze vzájemně kombinovat, např. ve Znojmě jeřáb AD 28
vykládal díly z vagónů a montoval spodní patro a vysoký SKJ-5 současně montoval horní
patro o 12 m dále směrem k překážce.
Zahájení montáže čela 1p mostu s dolní mostovkou
-
Montážní stolice se osadí do nivelety, obvykle na rovnaniny z polovičních
pražců. Osová vzdálenost stolic pro 1s mosty je 4,8 m. Jejich počet závisí na
délce montážní základny (obvykle 20 – 30 metrů). Minimální počet stolic na
montážní základně je 6 kusů.
-
Mezi určené stolice se do výšky horní hrany soukolí vybuduje rovnanina
ukončená dvěma dvojicemi proti sobě postavenými dřevěnými klíny
(maximálně 1 m od stolic) a na ni se osadí příčník (součást č.5), který se proti
překlopení zajistí oboustranně dřevěnými vzpěrami.
-
K příčníku se připojí první počáteční díl hlavního nosníku, přičemž případná
výšková diference mezi otvory příčníku a svislice se vyrovná pomocí
dřevěných klínů (počáteční díl sestává z horního ½ koncového pásu č.12,
koncového elementu č.20, elementu č.19 a dolního koncového pásu č.11).
Stěnový díl se opět provizorně zajistí proti překlopení dřevěnými vzpěrami.
-
Druhý počáteční díl se k příčníku připojí z druhé strany, přičemž k vyrovnání
rozdílů mezi otvory se opět použijí dřevěné klíny. Z hlediska bezpečnosti je
možno klíny i provizorní vzpěry odstranit až po sestavení čela mostu.
Z hlediska technologického je nutno klíny a provizorní vzpěry odstranit před
prvním podélným posunem konstrukce. Pokud se krajní díly sestavují přímo ze
součástí, postupuje se v pořadí – 1) dolní pásy, 2) příčník, 3) koncové
elementy, 4) element, 5) horní ½ pás - vždy střídavě pro pravý a levý hlavní
nosník, přičemž není nutno příčník podpírat rovnaninami a klíny.
-
Montáž čela mostu se ukončí vložením dalšího příčníku a větrového nosníku
v první příhradě.
-
Pořadí montáže dalších stěnových dílů, příčného ztužení, mostovky
a větrového nosníku vyplývá z technologického postupu, který si zpracuje
vedoucí montážního oddílu pro konkrétní most, na základě vzorů v předpisu
Žel-6-2/1 (str. 74 – 79). Obdobný postup je u montáže vícepatrových mostů,
kde se horní patra montují o 12 m posunutě směrem k překážce.
-
Při montáži čela mostu pomocí SKJ nezáleží na pořadí prvního a druhého
stěnového dílu (levá nebo pravá stěna). Při použití automobilního jeřábu je
rozhodující poloha jeřábu a montáž se zahajuje vždy stavbou stěny vzdálenější
od jeřábu tak, aby se předmontované díly nemusely zdvihat přes již
vybudovanou stěnu.
92
2.3.
Vysouvání mostních polí ŽM-16
Vysouvání mostní konstrukce nad překážku se provádí na etapy, podle délky
vysouvací dráhy, zpravidla po dokončení montáže určité části mostního pole. V konečné fázi
každého výsunu musí být s dostatečnou bezpečností (minimálně 1,25) zajištěna stabilita
konstrukce proti překlopení odpovídajícím momentem vyvažovacího nosníku. Ke zvýšení
stability se konstrukce zpravidla opatřuje vysouvací vzpěrou (u ŽM 16M vysouvacím
nástavcem) délky 6,5 m. Při najetí nad vysouvací stolice se obvykle používá tento postup:
stolice se bočně vysunou mimo obrys mostu,
zvedáky HYRA nebo HYRA-M se odstraní průhyb konstrukce,
stolice se zasunou pod spodní pásy a konstrukce se na ně spustí.
Potřebná vysouvací síla S v megapondech činí:
S = 0,05 Q ± (Q x sklon dráhy v ‰)/1000, kde Q je hmotnost mostu v tunách.
Jako zdroj vysouvací síly je nejvhodnější použít navijáky vyprošťovacího tanku nebo
automobilu, umístěného v ose konstrukce. Připojení tažného lana musí být provedeno
v blízkosti styčníků tak, aby nedošlo k deformaci mostních částí. Před každým posunem musí
být zkontrolována správná poloha všech vysouvacích stolic (nákolky stolic musí být v drážce
pásu), odstraněny všechny zajišťovací klíny a zarážky a odstraněny omylem vložené šrouby
na spodní hraně pojížděných pásů. Při vysouvání nejsou montéři na konstrukci, ale jsou
rozmístěni ke stolicím, sledují, zda nákolky stolic nevyjíždějí z drážky a vkládají nebo
odstraňují zajišťovací dřevěné klínky. Pokud nákolek stolice vyjede z drážky pásu, výsun se
ihned zastaví a po přizvednutí hydraulickým zvedákem se stolice příčně posune do správné
polohy.
3.
Dokončovací práce
3.1.
Uložení konstrukce na ložiska
Po vysunutí mostních polí ŽM-16 se zdemontuje vysouvací nástavec a případně
spojovací příhrady u mostů s více poli. Úzké elementy se pomocí řetězových zvedáků po
vyjmutí uloží na mostovku.
Rozsunutí polí o 50 mm a jejich spuštění na ložiska se provede zpravidla pomocí saní
a zvedáků ze soupravy HYRA nebo HYRA-M. Mostní pole se nejprve srovná do vodorovné
polohy a pak se střídavě spouští na obou stranách tak, že jeden konec mostu je pevně
podepřen (příruby pístu leží na roznášecích hranolech).
Při spouštění musí být oba hlavní nosníky mostního pole ve stejné úrovni, aby nedošlo
ke zkřížení konstrukce. Před dosednutím na ložiska se na saních HYRA nebo HYRA-M
provede směrová úprava (max. se povoluje odchylka 1 cm od osy) a válečky pohyblivých
ložisek se nastaví do polohy, odpovídající teplotě vzduchu.
3.2.
Montáž železničního svršku a příslušenství mostu
U mostů s podélníkovou mostovkou se po osazení do konečné polohy položí kolej
s pojistnými úhelníky, osadí se dilatační zařízení a zřídí se dřevěná podlaha se zábradlím
a ochranná zařízení.
93
Kolejnice, pražce, úhelníky a dilatační zařízení
Na mostě se zpravidla klade svršek stejného typu, jako na předmostí. Dřevěné pražce
(výjimečně mostnice) s osovou vzdáleností max. 60 cm se agrafami připevní k podélníkům.
Kolejnice se k pražcům připevňují prostřednictvím plochých žebrových podkladnic
a příslušných upevňovadel. Kolejnice na mostě se zpravidla svařují, styk koleje musí být min.
2 m za závěrnou zídkou.
Na všech mostech delších než 20 m se osazují pojistné úhelníky, jejichž horní hrany
musí být alespoň ve stejné úrovni jako temeno kolejnice a nesmí ho převyšovat více než
30 mm. Pojistné úhelníky musí být prodlouženy min. 10 m za závěrnou zídku, odkud se
sbíhají do osy koleje, kde se spojí klínem z tvrdého dřeva.
Dilatační zařízení se vkládá na předmostí u pohyblivého ložiska pouze u mostů 60 m
a delších, u kratších polí postačí styk kolejnic s prodlouženou dilatační volností (oválné
otvory ve spojkách).
Podlaha na mostě
Podlaha na mostě ŽM-16 se zřizuje zpravidla na obou stranách koleje z fošen tl. 5 – 8
cm podélně uspořádaných případně z prken uložených příčně a připevněných k podélným
dřevěným hranolům (10x10 nebo 10x15 cm), položeným na příčníky. Fošny se kladou
s mezerami 0,5 cm pro volný odtok srážkové vody. S výhodou je možno podélné fošny stejné
délky spojovat v podlahové díly. Mezi kolejnicemi se obvykle zřídí podlaha z žebrového
plechu nebo prken, která se připevní k pražcům.
Zábradlí
Průběžné zábradlí výšky 1 100 mm se zřizuje pouze u mostů s horní mostovkou. Osová
vzdálenost sloupků v podélném ose mostu je 2 000 – 4 000 mm. Prvky zábradlí (sloupky
a madla) nesmí zasahovat do průjezdného průřezu mostu, vzdálenost musí být minimálně
4 400 mm. U mostů s dolní mostovkou se obvykle zábradlí nahrazuje drátěným pletivem.
Ochranná zařízení
U mostů s horní mostovkou se světlou šířkou zábradlí do 5 000 mm se ve vzdálenosti
max. 50 m zřizují ochranné výstupky hluboké min. 50 cm a široké min. 75 cm.
Protipožární prostředky (obvykle přenosné hasicí přístroje) postačí u mostů do 50 m
umístit pouze na jednom předmostí, u mostů nad 50 m do 100 m na obou předmostích
a u mostů delších než 100 m se umístí taktéž uprostřed přemostění.
3.3.
Povolení k užívání mostu
Každý most se předává do provozu na základě povolení k užívání, které se udělí
komisionálně, po příznivém výsledku první hlavní prohlídky a zatěžovací zkoušky.
Pro první hlavní prohlídku se připraví projektová dokumentace, podle které byla stavba
provedena, včetně zaznamenání případných změn, zápisy o geologickém posudku, zápisy
o provedených zkouškách únosnosti základových spár, pilotovací protokoly a zápisy
o převzetí již zakrytých částí stavby.
Z mostní konstrukce se odstraní veškerá pomocná montážní zařízení a hrubé nečistoty,
zvlášť pečlivě je nutno očistit ložiska. Pro zajištění přístupu ke všem částem mostu se zajistí
pomocná zařízení, např. žebříky, lávky, hydraulické plošiny apod.
94
První hlavní prohlídka spočívá v:
-
porovnání provedení stavby se schválenou projektovou dokumentací
a ustanoveními předpisu Žel 6-2/1,
-
posouzení jakosti stavebních hmot netypizovaných částí přemostění (opěry,
podlaha apod.),
-
posouzení odborného smontování konstrukce ŽM-16 (v jednotlivostech i
vcelku),
-
důsledném a pečlivém posouzení všech částí mostu (hlavní nosníky, příčné
a větrové ztužení, mostovka, kolej, ložiska, podlahy, zábradlí) - zjištěné závady
(např. chybně vložené, nebo povolené šrouby) je nutno odstranit před
provedením zatěžovací zkoušky.
Zatěžovací zkoušku může provádět, stanoveným zatěžovacím břemenem, pouze firma
k tomu certifikovaná (např. TAZUS). Zkouška se provede nejprve klidným zatížením, kdy je
zatěžovací souprava v klidu. Údaje se získávají měřením ihned po zatížení a dále v pěti
minutových intervalech. Obvykle se toto provede 2 x a pak následuje dynamická zkouška
projetím zatěžovací soupravy pomalou jízdou a následně max. povolenou rychlostí (5 – 60
km/hod). Pozor – před zatěžovací zkouškou nesmí být konstrukce pojížděna!
3.4.
Udržování mostu ŽM-16
Most ŽM-16 vyžaduje soustavnou údržbu a dotahování matic uvolněných šroubů.
Zvláštní pozornost nutno věnovat kontrole šroubů mostovky. Periodicky se kontroluje
i funkce ložisek a jejich uložení, stav opěr a podpěr mostu a geometrická poloha koleje na
mostě. Občas je nutno vyčistit odvodňovací otvory a kouty styčných desek elementů.
Periodická hlavní prohlídka se provede po 6 letech provozu, mimořádná hlavní
prohlídka pak po živelné pohromě nebo při zjištění chvění konstrukce nebo zdvihání ložisek
při jízdě vlaků.
4.
Demontáž mostů
Demontáž mostů ŽM-16 se provádí obdobným způsobem jako montáž, ale obráceným
postupem. Před vlastní demontáží se zpravidla zdemontuje podlaha a železniční svršek,
v případě potřeby se ještě provede odlehčení posledního pole demontáží podélníků.
Konstrukce se zvedne z ložisek a osadí na vysouvací stolice potřebné únosnosti. Pokud se
provádí demontáž více polí, je nutno před zahájením výsunu obnovit jejich spojitost (vložení
úzkých elementů č.51 a montáž desek č.52 a č.53).
S postupným výsunem se v čele stavby konstrukce rozebírá na díly, které se po
dopravení na skládku rozeberou do jednotlivých součástí, které se očistí a pečlivě prohlédnou.
Poškozené se označí a uloží samostatně k zajištění jejich opravy. Zvláštní pozornost nutno
věnovat očištění a následné konzervaci zámků pásů, ložisek a závitů šroubů. Součásti
(elementy, příčníky, ztužidla, podélníky apod.) se svazkují, naloží na vagóny a odešlou do
stanoveného úložiště.
Demontáž mostů o více polích lze ve výjimečných případech provést i letmo, kdy je
možno využít i delší povolené převislé konce. Zbylé krajní pole se obvykle vysune
a demontuje na břehu.
95
III
MONTÁŽNÍ ODDÍL A JEHO ORGANIZACE
1.
Všeobecně
Montáž mostů ŽM-16 provádí montážní oddíl, jehož složení je ovlivněno:
2.
-
druhem mostu,
-
způsobem montáže,
-
vzdáleností, uspořádáním a vybavením skládky materiálu,
-
způsobem dopravy materiálu ze skládky do čela mostu,
-
druhem použitých montážních prostředků.
Složení montážního oddílu a úkoly skupin
Montážní oddíl řídí vedoucí montážního oddílu (stavbyvedoucí), který organizuje celý
postup stavby mostu, řídí přípravné práce, montáž, vysouvání a spouštění mostu. Řídí
a kontroluje činnost obou pracovních čet a odpovídá za dodržování zásad BOZP všemi
pracovníky. Je mu podřízen pracovník logistiky pro materiálně-technické zabezpečení
stavby, který zajišťuje úplnost a provozuschopnost montážních prostředků a doplňování
skládky mostním, pomocným a spotřebním materiálem. Ten má obvykle k dispozici
údržbáře elektrických strojů a rozvodné sítě na pracovišti.
Montážní oddíl pro stavbu mostu se dělí na dvě pracovní čety:
a)
skládková četa - pracuje na skládce a zajišťuje dopravu předmontovaných dílů
do čela stavby,
b)
montážní četa - pracuje v čele stavby mostu.
Vedoucí (mistři) obou čet a vedoucí skupin (předáci) řídí a kontrolují činnost
jednotlivých skupin, přebírají přidělené nářadí a montážní pomůcky, odpovídají za jejich
správné používání a ukládání, za dodržování BOZP, za kvalitu práce a přesné dodržování
sledu prací podle technologického postupu montáže. Vedoucí montážní čety, kromě těchto
povinností, odpovídá za správné smontování, směrové a výškové uložení mostní konstrukce
a vysouvání.
Skládková četa se dělí na tyto skupiny:
a)
skupina malé skládky - provádí předmontáž podélníkových rámů, rámů
příčného ztužení, dílů horního ztužení 2p mostů a vystrojování příčníků.
Předmontované díly a jednotlivé součásti nakládá (portálovým nebo
automobilním jeřábem) na dopravní prostředky k přepravě dalším skupinám
nebo přímo do čela stavby,
b)
skupina skládky elementů - provádí (SKJ nebo AJ) spojení dvou elementů
případně elementu a svislice a jejich naložení na dopravní prostředek,
c)
skupina skládky pásů - ke dvojicím elementů připojuje pásy,
d)
skupina dopravní - zajišťuje dopravu dílů a součástí do čela stavby. Tvoří ji
buď řidiči nákladních automobilů nebo vlaková četa při dopravě po kolejích
96
(dříve při použití úzkorozchodné drážky s vozíky to byli pracovníci, kteří
zajišťovali jejich ruční posun).
Montážní četa se dělí na tyto skupiny:
a)
skupina montážních prostředků - obsluha SKJ nebo automobilních jeřábů
s vazači, kteří zavěšují díly a součásti před jejich vložením do mostu,
b)
skupina montérů levé strany mostu,
c)
skupina montérů pravé strany mostu - spojují šrouby předmontované díly
a součásti, dle technologického postupu, do prostorové konstrukce,
d)
skupina pomocná - zajišťuje údržbu drážek SKJ a doplňování svorníků.
Pro výsun mostu se obvykle sestavuje samostatná pracovní skupina, která provádí
zakotvení vysouvacího prostředku, připevnění lan a kladkostrojů ke konstrukci, rozmístění
vysouvacích stolic na opěrách a vlastní výsun konstrukce.
Počty pracovníků v jednotlivých skupinách jsou závislé na druhu použitých montážních
prostředků (SKJ s pojezdem, SKJ bez pojezdu nebo AJ) a druhu mostu (1p1s - 3p2s).
Pro nejběžnější druh mostu 1p1s, při použití 4 ks SKJ-5 s pojezdem, jsou optimální tyto
počty pracovníků v jednotlivých skupinách:
Skládková četa
celkem 1 + 4 + 22
skupina malé skládky
1 + 4 (předák, obsluha SKJ, vazač, 2 montéři)
skupina skládky elementů
1 + 4 (předák, obsluha SKJ, vazač, 2 montéři)
skupina skládky pásů
1 + 8 (předák, obsluha SKJ, vazač, 6 montérů)
skupina dopravní
1 + 6 (předák, 6 řidičů)
Montážní četa
celkem 1 + 4 + 25
skupina SKJ-5
1 + 3 (předák, obsluha SKJ, 2 vazači)
skupina montérů levé strany
1 + 10 (předák, montér horního pásu, montér mezi pásmové výplně, montér dolního pásu, 2 montéři
mostovky, montér větrového nosníku, 3 dotahovači
šroubů, 1 nosič šroubů)
skupina montérů pravé strany
1 + 10 dtto
skupina pomocná
1 + 2 (předák, 2 pracovníci pro doplňování šroubů)
Montážní oddíl 1p1s mostu
celkem 4 + 8 + 48
Pro nejběžnější druh mostu 2p1s, při použití 5 ks SKJ-5 s pojezdem, jsou optimální tyto
počty pracovníků v jednotlivých skupinách:
Skládková četa
celkem 1 + 4 + 20
skupina malé skládky
1 + 4 (předák, obsluha SKJ, vazač, 2 montéři)
skupina skládky elementů
1 + 4 (předák, obsluha SKJ, vazač, 2 montéři)
skupina skládky pásů
1 + 6 (předák, obsluha SKJ, vazač, 4 montéři)
skupina dopravní
1 + 6 (předák, 6 řidičů)
Montážní četa
celkem 1 + 4 + 40
97
skupina 2 ks SKJ-5
1 + 6 (předák, 2 obsluha SKJ, 4 vazači)
skupina montérů levé strany
1 + 16 (předák, montér horního pásu, 2
mezipásmové výplně, montér dolního pásu, 2
mostovky, montér dolního větrového nosníku, 2
horního větrového nosníku, 2 montéři příčného
4 dotahovači šroubů, 1 nosič šroubů)
skupina montérů pravé strany
1 + 16 dtto
skupina pomocná
1 + 2 (předák, 2 pracovníci pro doplňování šroubů)
Montážní oddíl 2p1s mostu
celkem 4 + 8 + 61
montéři
montéři
montéři
ztužení,
Orientační počty nářadí, závěsů a ochranných pomůcek pro stavbu mostů jednotlivých
druhů mostů s dolní mostovkou jsou uvedeny na str. 70 – 72 předpisu Žel 6-2/1 a v tabulce
číslo 18 instrukční knížky ŽM 16M. Počty je nutno vždy upravit dle skutečného počtu
pracovníků v závislosti na použitých montážních prostředcích!
3.
Technologické postupy
Technologický postup stavby mostu je vlastně pořadím dopravy jednotlivých
předmontovaných dílů a součástí ze skládky do čela mostu. Běžně se používá označení
“vozík“, i když je přeprava materiálu prováděna jinými prostředky (automobily, železniční
vozy apod.) a montážní četa následně provádí v tomto pořadí vlastní sestavení (montáž)
konstrukce.
Pro každou stavbu mostu ŽM-16 se zpracuje, v závislosti na způsobu montáže
a použitých dopravních a montážních prostředcích, samostatný technologický postup. Může
mít formu textovou (tabulka s pořadím jednotlivých „vozíků“ s číselným označením součástí
a typů stěnových dílů) nebo grafickou, kde jsou navíc i předmontované stěnové díly
schématicky vykresleny. Druhý způsob je vhodný pro nevycvičený montážní oddíl, který
stavbu provádí poprvé.
Vzory technologických postupů pro jednotlivé druhy mostů textovou formou jsou
uvedeny v předpisu Žel-6-2/1 str. 74 a v instrukční knížce ŽM 16M v tabulce č. 19 a č. 20.
Vzor technologického postupu montáže mostu ŽM-16 1p1s dl. 24 m vysouváním:
Vozík
pořadí
označení
1
A
2
B
3
C
4
D
5
E
Druh loženého materiálu včetně čísel součástí
Příčník č.5, koncové plechy zapuštěného větrového nosníku č.57L a
č.57P
Počáteční stěnový díl P1 levý (koncový ½ pás s čel.otevřenou č.12,
koncový element č.20, element č.19, koncový pás č.11)
Počáteční stěnový díl P1 pravý (koncový ½ pás s čel.otevřenou č.12,
koncový element č.20, element č.19, koncový pás č.11)
Příčník č.5, 2 přípojné úhelníky č.58, 2 přípojné plechy č.6 2 větrové
příčky č.23
Počáteční podélníkový rám P (2 koncové podélníky č.2, 1 podélníkové
ztužidlo č.3, 1 mezilehlé podélníkové ztužidlo č.4)
98
Vozík
pořadí
6 10
F
7 11
G
8 12 16
H
9 13 17
I
14
J
15
K
4.
Druh loženého materiálu včetně čísel součástí
označení
18
19
20
L
M
N
21
O
22
P
Střední stěnový díl S1 levý (2 pásy č.10, 2 elementy č.19, stykový
plech 1s mostů č.15)
Střední stěnový díl S1 pravý (2 pásy č.10, 2 elementy č.19, stykový
plech 1s mostů č.15)
2 příčníky č.5, 4 přípojné plechy č.6, 2 přípojné úhelníky č.58 4 plechy
zapuštěného větrového nosníku č.56 (2L + 2P), 4 větr. příčky č.23
Dva střední podélníkové rámy S (4 podélníky č.1, 2 pod.ztužidla č.3, 2
mezilehlá podélníková ztužidla č.4)
Koncový stěnový díl K1 levý (pás č.10, 2 elementy č.19, koncový pás
č.13, stykový plech 1s mostů č.15)
Koncový stěnový díl K1 pravý (pás č.10, 2 elementy č.19, koncový
pás č.13, stykový plech 1s mostů č.15)
2 koncové elementy č.20
2 koncové ½ pásy s čelistí vložnou č.14, 2 stykové plechy č.15
Příčník č.5, koncové plechy č.57 L a 57P, 2 větrové příčky č.23
Koncový podélníkový rám K1 (2 koncové podélníky č.2,
2 podélníková ztužidla č.3, mezilehlé ztužidlo č.4)
Zbývající plechy (všechny se montují až po výsunu)
6 stykových plechů pásů 1s mostů č.15, 4 koncové styčníkové plechy
č.17, 4 koncové větrové plechy (2 č. 26L, 2 č.26P)
Základní výkonové normy pro montáž vysouváním a letmo
Výkonové normy pro montáž mostu vysouváním
Jsou uvedeny v předpise Žel-16-1 „Výkonové normy pro stavbu a obnovu železničních
mostů“, tabulka 4100:
Druh mostu
1p1s
1p2s
1p2sz
2p1s
2p1sz
2p2s
2p2sz
3p1s
3p1sz
3p2s
3p2sz
Počet pracovníků
4 + 7 + 57
4 + 7 + 61
4 + 7 + 61
4 + 8 + 71
4 + 8 + 71
4 + 9 + 77
4 + 9 + 77
4 + 9 + 79
4 + 9 + 79
4 + 9 + 83
4 + 9 + 83
Nh/tunu
3,06
4,03
5,12
8,75
9,85
11,5
12,6
10,9
12,0
13,2
14,3
V normě je obsažena předmontáž, doprava dílů do čela stavby a montáž ŽM-16, včetně
zřizování pomocných podlah. Samostatně se oceňují přípravné práce, vlastní výsun, montáž
svršku, zřízení podlahy a zábradlí.
Koeficient pro demontáž …………………………. 0,9
Pro plně obsazený montážní oddíl představují uvedené normy orientačně toto tempo:
1p1s - 12 bm /hod
2p1s - 4 bm/hod
99
3p1s - 3 bm/hod
Skutečné tempo montáže je závislé na počtu montážních prostředků, počtu
a vycvičenosti nasazených pracovníků.
Výkonové normy pro montáž mostu letmo
Jsou uvedeny v předpise Žel-16-1 „Výkonové normy pro stavbu a obnovu železničních
mostů“, tab. 4101:
Druh mostu
1p1s
1p1sz
2p1s
2p2z
3p1s
3p1sz
3p2s
3p2sz
Počet pracovníků
4 + 8 + 71
4 + 8 + 71
4 + 9 + 77
4 + 9+ 77
4 + 9 + 79
4 + 9 + 79
4 + 9 + 83
4 + 9 + 83
Nh/tunu
17,30
18,40
23,00
24,10
21,95
23,05
24,60
25,70
V normě je obsažena montáž ŽM-16 včetně dopravy materiálu, zřizování a odstranění
drážek na nosné konstrukci, manipulace s konstrukcí při montáži letmo a pracovní podlahy.
Samostatně se oceňují přípravné práce, montáž svršku, zřízení podlahy a zábradlí.
Pro plně obsazený montážní oddíl představují uvedené normy orientačně tempo:
1p1s - 3 bm /hod
2p1s - 0,6 bm/hod
3p1s - 0,7 bm/hod
Skutečné tempo montáže je závislé na počtu montážních prostředků, počtu
a vycvičenosti nasazených pracovníků.
IV.
SKLADOVÁNÍ A PŘEPRAVA MATERIÁLU
1. Zásobní jednotky ŽM
Pro základní přehled o množství a možnostech materiálu konstrukcí ŽM se používá tak
zvaná zásobní jednotka (ZJ), což je optimálně stanovené množství jednotlivých součástí, které
umožňuje postavit z každé ZJ, podle potřeby, 1 – 3 mosty, až do konkrétní délky (viz 1.3.).
1.1.
Ozn.
součásti
1
2
3
4
5
5M
6
Složení zásobní jednotky ŽM-16
Název položky
Hmotnost
1 ks (kg)
Mostovka a příčné ztužení
Podélník
Koncový podélník
Podélníkové ztužidlo
Mezilehlé podélníkové ztužidlo
Příčník
Příčník 5M
Přípojný plech příčníku
223,0
260,0
60,0
46,0
655,0
672,2
4,7
100
Celkem
ks v 1 ZJ
76
8
40
38
40
4
108
Hmotnost (t)
celkem
16,948
2,080
2,400
1,748
26,200
2,689
0,508
Ozn.
součásti
Název položky
Hmotnost
1 ks (kg)
7
8
9
Ztužidlo plnostěnné vylehčené
Vzpěra
Botka vzpěr
Hlavní nosník
10 Pás
11 Koncový pás s čelistí otevřenou
12 Koncový pás 1/2 s čelistí otevřenou
13 Koncový pás s čelistí vložnou
14 Koncový pás 1/2 s čelistí vložnou
15 Stykový plech pásů pro 1s mosty
16 Stykový plech pásů pro 2s mosty
17 Koncový styčníkový plech pro 1s mosty
18 Koncový styčníkový plech pro 2s mosty
19 Element
20 Koncový element
21 Stykový plech svislic
22 Koncový stykový plech svislic
Větrový nosník
23 Větrová příčka
24 Větrový plech
25 Křižný větrový plech
26P Koncový větrový plech pravý
26L Koncový větrový plech levý
Spojení stěn 2s mostů
27 Spojka stěn
28 Koncová spojka stěn
Zesílení pásů
29 Pásové zesílení
30 Spojka pásového zesílení pro 2s mosty
31 Koncový tříčtvrtinový pás s čelistí vložnou
32 Koncový čtvrtinový pás s čelistí vložnou
33 Koncový poloviční podélník
34 Krátká větrová příčka
35 Koncová svislice
Součásti ložisek
a
Vahadlo
b
Valnice
c
Nízké válečky
d
Deska pod válečky
e
Vysoké válečky
f
Pevná stolice
g
Dutá deska
h
Malý rošt
j
Velký rošt
k
Deska pod 2 ložiska
101
Celkem
ks v 1 ZJ
Hmotnost (t)
celkem
386,0
58,0
23,0
26
32
16
10,036
1,856
0,368
1110,0
1174,0
689,0
1 231,0
746,0
14,3
32,5
18,0
34,0
540,0
650,0
5,0
14,5
64
6
6
6
6
72
36
12
4
152
16
150
16
71,040
7,044
4,134
7,386
4,476
1,030
1,170
0,216
0,136
82,080
10,400
0,750
0,232
82,0
26,7
29,0
20,7
20,7
152
72
40
8
8
12,464
1,922
1,160
0,166
0,166
22,9
40,5
78
16
1,786
0,648
568,0
23,4
990,0
514,0
145,0
38,0
495,0
34
16
2
2
2
8
4
19,312
0,374
1,980
1,028
0,290
0,304
1,980
56,0
85,0
108,0
122,0
157,0
174,0
129,0
208,0
460,0
173,0
12
6
6
6
4
6
4
12
4
4
0,672
0,510
0,648
0,732
0,628
1,044
0,516
2,496
1,840
0,692
Ozn.
součásti
40A
40B
40C
40D
40E
40F
40G
51
52
53
54
55
56L
56P
57L
57P
58
59
59M
60
61
62
63
64
65
66L
66P
67
Název položky
Hmotnost
1 ks (kg)
Šroubové svorníky
Svorník 134 mm
Svorník 157 mm
Svorník 190 mm
Svorník 220 mm
Svorník 282 mm
Pojistná matice
Pražcové upevňovadlo se šroubem
Doplňující součásti pro styk sousedních konstr.
Úzký element
Svislá styková deska
Vodorovná styková deska
Doplňující součásti pro mostovku s podélníky
mezi příčníky
Závěrná konzola
Poloviční podélník
Doplňující souč. pro zapuštěný větrový nosník
Plech zapuštěného větrového nosníku levý
Plech zapuštěného větrového nosníku pravý
Koncový plech zapuštěného větrového nosníku
levý
Koncový plech zapuštěného větrového nosníku
pravý
Přípojný úhelník
Doplňující součásti pro mosty s horní
mostovkou
Ztužidlo pro mosty s hm se 4 vložkami
Ztužidlo pro mosty s hm 59M se 4 vložkami
Doplňující součásti pro pomocný příčník
Konzola pro pomocný příčník
Krátký podélník
Doplňující součásti pro šikmé ukončení mostů
Příčník šikmých mostů
Větrová příčka šikmých mostů
Koncový tříčtvrtinový pás s čel.otevřenou
Koncový čtvrtinový pás s čel.otevřenou
Větrový plech šikmých mostů levý
Větrový plech šikmých mostů pravý
Doplňující součásti pro zesílení portálu
Hranol
Bedny na šroubové svorníky
Hrubá hmotnost ZJ včetně beden
102
1,080
1,200
1,380
1,550
1,880
0,023
1,800
Celkem
ks v 1 ZJ
Hmotnost (t)
celkem
8 100
550
280
810
180
9 906
360
8,748
0,660
0,386
1,256
0,338
0,228
0,648
224,000
23,500
16,000
4
32
16
0,896
0,752
0,256
27,500
109,000
12
2
0,330
0,218
11,8
11,8
36
36
0,425
0,425
10,5
6
0,063
10,5
15,5
6
38
0,063
0,589
405,000
416,400
10
2
4,050
0,833
41,300
22,200
2
2
0,083
0,044
520,0
52,0
937,0
465,0
29,5
29,5
2
2
2
2
2
2
1,040
0,104
1,874
0,930
0,059
0,059
197,000
10,000
8
207
1,576
2,070
337,287
Složení zásobních jednotek ŽM 16M
1.2.
1.2.1. Zásobní jednotka 1p mostů s podélníkovou mostovkou (2 pole po 48 m)
Ozn.
součásti
1
2
3
4
5
5M
6
10
10M
11
12
13
14
15
17
19
19M
20M
23
26P
26L
29
a
b
c
d
e
f
g
h
40A
40B
40C
40D
40E
40F
Název položky
Hmotnost
1 ks (kg)
Mostovka a příčné ztužení
Podélník
Koncový podélník
Podélníkové ztužidlo
Mezilehlé podélníkové ztužidlo
Příčník
Příčník 5M
Přípojný plech příčníku
Hlavní nosník
Pás
Zesílený pás
Koncový pás s čelistí otevřenou
Koncový pás 1/2 s čelistí otevřenou
Koncový pás s čelistí vložnou
Koncový pás 1/2 s čelistí vložnou
Stykový plech pásů pro 1s mosty
Koncový styčníkový plech pro 1s mosty
Element
Zesílený element
Zesílený koncový element
Větrový nosník
Větrová příčka
Koncový větrový plech pravý
Koncový větrový plech levý
Zesílení pásů
Pásové zesílení
Součásti ložisek
Vahadlo
Valnice
Nízké válečky
Deska pod válečky
Vysoké válečky
Pevná stolice
Dutá deska
Malý rošt
Šroubové svorníky
Svorník 134 mm
Svorník 157 mm
Svorník 190 mm
Svorník 220 mm
Svorník 282 mm
Pojistná matice
103
Celkem
ks v 1 ZJ
Hmotnost (t)
Celkem
223,0
260,0
60,0
46,0
655,0
672,2
4,7
64
8
34
32
30
4
60 + 4
14,272
2,080
2,040
1,472
19,650
2,689
0,301
1110,0
1350,0
1174,0
689,0
1 231,0
746,0
14,3
18,0
540,0
735,0
740,0
28
24
4+1
4+1
4+1
4+1
44
8+2
36
24
8+2
31,080
32,400
5,870
3,445
6,155
3,730
0,629
0,180
19,440
17,640
7,400
82,0
20,7
20,7
64
4+1
4+1
5,248
0,1035
0,1035
568,0
20
11,360
56,0
85,0
108,0
122,0
157,0
174,0
129,0
173,0
8+1
4+1
4+1
4+1
4+1
4+1
4+1
8+1
0,504
0,425
0,540
0,610
0,785
0,870
0,645
1,872
1,080 4888 + 152
1,200 312 + 128
1,380 64 + 76
1,550
0
1,880 120 + 60
0,023 2016 + 1032
5,433
0,528
0,193
0
0,338
0,070
Ozn.
součásti
Název položky
Hmotnost
1 ks (kg)
40G Pražcové upevňovadlo se šroubem
Doplňující součásti pro styk sousedních
konstrukcí (zařazeny navíc oproti IK ŽM-16M)
51 Úzký element
52 Svislá styková deska
53 Vodorovná styková deska
Doplňující součásti pro mostovku s
podélníky mezi příčníky
54 Závěrná konzola
Doplňující součásti pro zapuštěný větrový
nosník
56L Plech zapuštěného větrového nosníku levý
56P Plech zapuštěného větrového nosníku pravý
Koncový plech zapuštěného větrového
57L
nosníku levý
Koncový plech zapuštěného větrového
57P
nosníku pravý
58 Přípojný úhelník
Hmotnost ZJ pro 1p mosty
Celkem
ks v 1 ZJ
Hmotnost (t)
Celkem
1,800 328 + 32
0,648
224,0
23,5
16,0
2
32
16
0,448
0,752
0,256
27,500
8
0,220
11,8
11,8
28 + 2
28 + 2
0,354
0,354
10,5
4+2
0,063
10,5
15,5
4+2
32 + 2
0,063
0,527
203,797
1.2.2. Zásobní jednotka 2p mostů s podélníkovou mostovkou (2 pole po 66 m)
Ozn.
součásti
Název položky
Hmotnost
1 ks (kg)
Mostovka a příčné ztužení
Podélník
Koncový podélník
Podélníkové ztužidlo
Mezilehlé podélníkové ztužidlo
Příčník
Příčník 5M
Přípojný plech příčníku
Ztužidlo
Hlavní nosník
10 Pás
10M Zesílený pás
11 Koncový pás s čelistí otevřenou
12 Koncový pás 1/2 s čelistí otevřenou
13 Koncový pás s čelistí vložnou
14 Koncový pás 1/2 s čelistí vložnou
15 Stykový plech pásů pro 1s mosty
17 Koncový styčníkový plech pro 1s mosty
19 Element
20 Koncový element
21 Stykový plech svislic
1
2
3
4
5
5M
6
7
104
Celkem
ks v 1 ZJ
Hmotnost (t)
Celkem
223,0
260,0
60,0
46,0
655,0
672,2
4,7
306,0
88
8
46
44
46
4
128 + 4
22
19,624
2,080
2,760
2,024
30,130
2,689
0,620
8,492
1110,0
1350,0
1174,0
689,0
1 231,0
746,0
14,3
18,0
540,0
650,0
5,0
44
36
4+1
4+1
4+1
4+1
68
16 + 2
168
16 + 2
80
48,840
48,600
5,870
3,445
6,155
3,730
0,972
0,324
90,720
11,700
0,400
Ozn.
součásti
Název položky
Hmotnost
1 ks (kg)
Koncový stykový plech svislic
14,5
Větrový nosník
23 Větrová příčka
82,0
24 Větrový plech
26,7
25 Křižný větrový plech
29,0
26P Koncový větrový plech pravý
20,7
26L Koncový větrový plech levý
20,7
Zesílení pásů
29 Pásové zesílení
568,0
Součásti ložisek
a
Vahadlo
56,0
b
Valnice
85,0
c
Nízké válečky
108,0
d
Deska pod válečky
122,0
e
Vysoké válečky
157,0
f
Pevná stolice
174,0
g
Dutá deska
129,0
h
Malý rošt
173,0
Šroubové svorníky
40A Svorník 134 mm
1,080
40B Svorník 157 mm
1,200
40C Svorník 190 mm
1,380
40D Svorník 220 mm
1,550
40E Svorník 282 mm
1,880
40F Pojistná matice
0,023
40G Pražcové upevňovadlo se šroubem
1,800
Doplňující součásti pro styk sousedních
konstrukcí (zařazeny navíc oproti IK ŽM-16M)
51 Úzký element
224,0
52 Svislá styková deska
23,5
53 Vodorovná styková deska
16,0
Doplňující součásti pro mostovku s
podélníky mezi příčníky
54 Závěrná konzola
27,500
Doplňující součásti pro zapuštěný větrový
nosník
56L Plech zapuštěného větrového nosníku levý
11,8
56P Plech zapuštěného větrového nosníku pravý
11,8
Koncový plech zapuštěného větrového
57L
nosníku levý
10,5
Koncový plech zapuštěného větrového
57P
nosníku pravý
10,5
58 Přípojný úhelník
15,5
Hmotnost ZJ pro 2p mosty
Počty součástí uvedených jako součet jsou včetně zálohy.
22
105
Celkem
ks v 1 ZJ
Hmotnost (t)
Celkem
16 + 2
0,261
176
40 + 2
22 + 2
8+2
8+2
14,432
1,121
0,696
0,207
0,207
32
18,176
8+1
4+1
0
4+1
4+1
4+1
4+1
8+1
0,504
0,425
0
0,610
0,785
0,870
0,645
1,872
9784 + 296
674 + 96
112 + 28
0
168 + 72
2730 + 318
448 + 92
10,886
0,924
0,193
0
0,451
0,070
0,972
4
32
16
0,896
0,752
0,256
8
0,220
40 + 2
40 + 2
0,496
0,496
4+2
0,063
4+2
44 + 2
0,063
0,713
347,438
V zásobách SSHR jsou uloženy zásobní jednotky ŽM 16M bez panelové mostovky.
V roce 2008 bylo z demontovaného mostu ve Znojmě získáno cca 220 bm panelové
mostovky, která bude po repasi do zásob SSHR doplněna.
Složení doplňků ZJ ŽM 16M (pro poloviční příhradu, pro šikmé ukončení, 3p mosty,
horní mostovku, 2s mosty nebo větrový nosník), uvedené v instrukční knížce ŽM 16M, jsou
pouze orientační a pro každý konkrétní případ je nutno zpracovat samostatný požadavek na
doplnění materiálu (navíc oproti ZJ) a proto nejsou v učebnici uvedeny.
1.3.
Možnosti zásobních jednotek ŽM-16 a ŽM 16M
Ze zásobní jednotky ŽM-16 lze postavit:
a) 3 mosty 1p1s do 36 metrů nebo
b) 2 mosty 2p1s do 57 metrů nebo
c) 1 most 1p2s do 51 metrů nebo
d) 1 most 2p1sz do 69 metrů.
Mosty 3p se obvykle nestaví (ze ZJ by bylo možno postavit most 3p1sz do 78 metrů).
Z jedné zásobní jednotky ŽM 16M lze postavit vždy až 2 mosty maximálního rozpětí
(1p-48 m a 2p-66m) s podélníkovou mostovkou.
Součástí zásobních jednotek nejsou následující montážní a vysouvací prostředky:
závěsy ŽM-16 (šroubový, lanový, rámu, pásu, kotvový, hákový, dvojice
elementů, koncového elementu, patkový a rámečkový),
vysouvací stolice (jednoosé, dvouosé a čtyřosé)
vysouvací vzpěra (ŽM-16) a vysouvací nástavec (ŽM 16M),
spojovací příhrada (ŽM 16M) pro spojení polí při výsunu,
podružné svislice (ŽM 16M) pro dosažení delšího převislého konce.
Montážní a vysouvací prostředky ŽM-16 jsou ve státních hmotných rezervách SHR
v omezeném počtu na úložištích ČD, a.s. a také u SOŽ a.s.
Pro stavbu konkrétního mostu je nutno tyto prostředky vyžadovat v souladu s projektem
samostatně.
Bez vysouvacích prostředků lze mostní konstrukci smontovat, pouze kombinovaným
způsobem na lešení nebo letmo, což podstatně snižuje tempo montáže.
2.
Skladování, ošetřování a životnost materiálu
2.1. Zásady skladování materiálu ŽM-16
Na skládky se smí ukládat pouze očištěný, nakonzervovaný materiál na dřevěné
podklady, uložené na dostatečně únosné (zhutněné) zemině, zajištěné proti sedání. Součásti je
dovoleno ukládat na sebe, pokud to dovoluje jejich tvar a pevnost, jednotlivé vrstvy se
prokládají dřevěnými prokladky.
V úložištích a skladech se k dlouhodobému skladování ukládají součásti buď odděleně
po zásobních jednotkách vnitřně roztříděných podle konstrukčních skupin, doplňků a souprav,
nebo po jednotlivých druzích součástí.
Oba způsoby uložení musí zabezpečit rychlý vývoz materiálu (vhodné příjezdové
a odjezdové komunikace pro použití různých mechanizačních prostředků, svazkování součástí
apod.). U každé konstrukční skupiny je možné ukládat i odpovídající množství šroubů.
Soukolí vysouvacích stolic, šrouby, plechy a ložiska se ukládají zásadně do hal (pod
106
přístřešky), uložení ostatních součástí v halách je výhodnější z hlediska prodloužení životnosti
materiálu.
Svazkováním a paletizací se zvýší využití ložného prostoru při přepravě, zmenší se
skládková plocha a urychlí se nakládání a vykládání materiálu. Počet svazkovaných součástí
činí 3 (pásy ) – 5 (elementy) kusů.
Šrouby se ukládají v bednách na dřevěné palety, ostatní drobné součástí do palet SPEPA
(ocelové bedny se zvýšenými rohy s otvory pro zavěšení, které lze ukládat nad sebe).
Na montážních skládkách se materiál ukládá roztříděný a nesesvazkovaný podle
technologie předmontáže portálovými nebo automobilními jeřáby. Pásy ŽM-16 se ukládají
naležato tak, aby otevřené čelisti byly ve směru montáže, koncové pásy je vhodné uložit
samostatně. Elementy se ukládají naležato, příčníky, ztužidla a podélníky nastojato na
dřevěné podklady.
Pro uložení jedné zásobní jednotky ŽM-16 (cca 337 tun) se kalkuluje plocha 350 m2.
2.2.
Ošetřování materiálu ŽM-16
Materiál ŽM-16 je chráněn proti korozi předepsanými nátěry. Nenatřené plochy zámků
pásů jsou pochromovány a opatřeny konzervační vazelínou. Šrouby jsou uloženy v bednách
a při dlouhodobém skladování se chrání namáčením do horké vazelíny (před montáží je nutno
vazelínu odstranit).
Běžné ošetřování materiálu ŽM-16 spočívá v očištění od nečistot, které se provádí
mechanicky nebo tlakovou vodou. Poškozené závity šroubů se protáčejí závitovým očkem.
V případě místní koroze se provede řádné očištění od rzi a mastnoty a provede se oprava
nátěru, přičemž musí být zachováno původní značení součástí.
Obnova nátěru se předpokládá po 15 letech a součásti se před tím očistí pískováním,
přičemž se zkontroluje tloušťka nosných prvků.
V úložištích SŽDC je ošetřování materiálu ŽM-16 na dobré úrovni. Materiál odprodaný
různým stavebním firmám není prakticky ošetřován, což výrazně snižuje jeho životnost.
2.3.
Životnost materiálu ŽM-16
Doba životnosti skladovaného materiálu je při řádné údržbě povrchové ochrany 50 let.
Tato doba životnosti se snižuje, dojde-li ke zkorodování, mechanickému poškození nebo
únavě materiálu, při jeho použití v provozu.
Koroze způsobuje oslabení součástí, na nichž se vytváří vruby a snižuje se tím jejich
únosnost. K mechanickému poškození dochází zpravidla při nesprávné manipulaci nebo při
přetížení součástí při práci (ohnuté příruby pásů v místech zvedání, ojetí nákolků stolic atd.).
Trvale deformované součásti se nesmějí používat.
Únava materiálu je dána počtem zatěžovacích cyklů konstrukcí použitých v provozu.
Vzhledem k tomu, že součásti ŽM-16 nemají evidenční čísla, nelze zjistit, kdy byly vyrobeny
a v jakém rozsahu již byly dříve zabudovány. Při uvedení mostu ŽM-16 do provozu
v mírových podmínkách nelze doložit certifikát kvality výrobku, který se nahrazuje odkazem
na shodu s předpisem Žel 6-2/1.
U součástí ŽM 16 M je již označení součástí, číslo součásti, znak výrobce a datum
výroby vyznačeno, ale protože se vždy používají i součásti ŽM-16 (koncové pásy), nelze
certifikaci prakticky provést.
Životnost portálových jeřábů typu SKJ a speciálních závěsů ŽM-16 se předpokládá
18 let a o jejich vyřazení rozhodují revizní prohlídky.
107
3.
Nakládání a přeprava materiálu
Základní součásti materiálu ŽM-16 (pásy, elementy, příčníky a ztužidla) se, z důvodu
rychlosti nakládky a plného vytížení vozidla, přepravují obvykle ve svazcích, část materiálu
na různých typech palet (ložiska, šroubové svorníky, plechy). Pro naložení na železniční vozy
nebo nákladní automobily, které se provede obvykle automobilovými jeřáby, nejsou
v předpise Žel 6-2/1 uvedeny podrobnější údaje, ale je nutno dodržet tyto všeobecné zásady:
-
jednotlivé součásti podkládat a prokládat dřevěnými podklady,
materiál ukládat tak, aby byly rovnoměrně zatíženy nápravy vozidla nebo
vagónu,
nad bočnice mohou vyčnívat pouze součásti, u nichž nehrozí sesutí (např.
elementy nastojato),
součásti zajistit proti posunutí vlivem otřesů při přepravě (rádlovací drát,
upínací popruhy ap.),
po naložení vždy zajistit bočnice a provést jejich sepnutí řetězy.
Pro každé naložení nebo vyložení materiálu ŽM-16 automobilním jeřábem se kalkuluje
potřeba 0,6 Nh/t při optimálním složení pracovní skupiny 1 jeřábník, 2 vazači na skládce
a 2 vazači na vozidle (vagónu).
108
B
Obrázky
Seznam obrázků
č. 1
č. 2
č. 3
č. 4
č. 5
č. 6
č. 7
č. 8
č. 9
č. 10
č. 11
č. 12
č. 13
č. 14
č. 15
č. 16
č. 17
č. 18
č. 19
č. 20
č. 21
č. 22
č. 23
č. 24
č. 25
č. 26
č. 27
č. 28
č. 29
č. 30
č. 31
č. 32
č. 33
č. 34
č. 35
č. 36
č. 37
č. 38
č. 39
č. 40
č. 41
č. 42
č. 43
č. 44
č. 45
č. 46
Jednopatrové mosty s dolní mostovkou s celou a poloviční příhradou ………….. 111
Jednopatrový jednostěnný most s horní mostovkou ……………………………... 111
Dvoupatrové mosty s dolní mostovkou (2p1s, 2p2s) ……………………………. 112
Dvoupatrový jednostěnný most s horní mostovkou ……………………………... 112
Třípatrové mosty s dolní mostovkou (3p1s, 3p2s) ………………………………. 113
Třípatrový dvoustěnný most s horní mostovkou ………………………………… 113
Uspořádání mostovky ……………………………………………………………. 114
Podélník č.1 ……………………………………………………………………… 114
Koncový podélník č.2 ……………………………………………………………. 114
Podélníkové ztužidlo č.3 …………………………………………………………. 114
Mezilehlé podélníkové ztužidlo č.4 ……………………………………………… 115
Příčník č.5 a č.5M ………………………………………………………………... 115
Přípojný plech č.6 ………………………………………………………………... 115
Ztužidlo plnostěnné vylehčené č.7 ………………………………………………. 116
Ztužidlo příhradové č.7 …………………………………………………………... 116
Vzpěra č.8 ………………………………………………………………………... 116
Botka vzpěr č.9 …………………………………………………………………... 116
Pás č.10 …………………………………………………………………………... 117
Koncový pás s čelistí otevřenou č.11 ……………………………………………. 117
Koncový poloviční pás s čelistí otevřenou č.12 …………………………………. 117
Koncový pás s čelistí vložnou č.13 ……………………………………………… 117
Koncový poloviční pás s čelistí vložnou č.14 …………………………………… 118
Stykový plech pásů pro jednostěnné mosty č.15 ………………………………… 118
Stykový plech pásů pro dvoustěnné mosty č.16 …………………………………. 118
Koncový styčníkový plech pásů pro jednostěnné mosty č.17 …………………… 118
Koncový styčníkový plech pásů pro dvoustěnné mosty č.18 ……………………. 118
Element č.19 ……………………………………………………………………... 119
Koncový element č.20 …………………………………………………………… 119
Stykový plech svislic č.21 ……………………………………………………….. 120
Koncový stykový plech svislic č.22 ……………………………………………... 120
Větrová příčka č.23 ………………………………………………………………. 120
Větrový plech č.24 ……………………………………………………………….. 120
Křižný větrový plech č.25 ………………………………………………………...121
Koncový větrový plech č.26L-levý a č.26P-pravý ………………………………. 121
Spojka stěn č.27 ………………………………………………………………….. 121
Koncová spojka stěn č.28 ………………………………………………………... 122
Pásové zesílení č. 29 ……………………………………………………………... 122
Spojka pásového zesílení pro dvoustěnné mosty č.30 …………………………… 122
Koncový tříčtvrtinový pás s čelistí vložnou č.31 …………………………………123
Koncový čtvrtinový pás s čelistí vložnou č.32 …………………………………... 123
Koncový poloviční podélník č.33 ………………………………………………... 123
Krátká větrová příčka č.34 ……………………………………………………….. 123
Koncová svislice č.35 ……………………………………………………………. 124
Ložisko nízké pevné pro jednostěnné mosty 36A ……………………………….. 124
Ložisko nízké pohyblivé pro jednostěnné mosty 36B …………………………… 125
Ložisko vysoké pevné pro jednostěnné mosty 37A ……………………………... 126
109
č. 47
č. 48
č. 49
č. 50
č. 51
č. 52
č. 53
č. 54
č. 55
č. 56
č. 57
č. 58
č. 59
č. 60
č. 61
č. 62
č. 63
č. 64
č. 65
č. 66
č. 67
č. 68
č. 69
č. 70
č. 71
č. 72
č. 73
č. 74
č. 75
č. 76
č. 77
č. 78
č. 79
č. 80
č. 81
č. 82
č. 83
č. 84
č. 85
č. 86
č. 87
č. 88
č. 89
č. 90
č. 91
č. 92
č. 93
č. 94
č. 95
č. 96
Ložisko vysoké pohyblivé pro jednostěnné mosty 37B …………………………. 127
Ložisko nízké pevné pro dvoustěnné mosty 38A ………………………………... 128
Ložisko nízké pohyblivé pro dvoustěnné mosty 38B ……………………………. 129
Ložisko vysoké pevné pro dvoustěnné mosty 39A ……………………………… 130
Ložisko vysoké pohyblivé pro dvoustěnné mosty 39B ………………………….. 131
Spojovací součásti 40A – 40G …………………………………………………… 132
Úzký element č.51 ……………………………………………………………….. 133
Svislá styková deska č.52 ………………………………………………………... 133
Vodorovná styková deska č.53 …………………………………………………... 134
Závěrná konzola č.54 …………………………………………………………….. 134
Poloviční podélník č.55 ………………………………………………………….. 134
Dolní zapuštěný větrový nosník …………………………………………………. 135
Plech zapuštěného větrového nosníku č.56L a č.56P ……………………………. 135
Koncový plech zapuštěného větrového nosníku č. 57L a č.57P ………………… 135
Přípojný úhelník č.58 …………………………………………………………….. 136
Ztužidlo pro mosty s horní mostovkou č. 59 a č.59M …………………………… 136
Konzola pro pomocný příčník č.60 ……………………………………………… 136
Krátký podélník č.61 …………………………………………………………….. 137
Příčník šikmých mostů č.62 ……………………………………………………… 137
Větrová příčka šikmých mostů č.63 ……………………………………………... 137
Koncový tříčtvrtinový pás s čelistí otevřenou č.64 ……………………………… 138
Koncový čtvrtinový pás s čelistí otevřenou č.65 ………………………………… 138
Větrový plech šikmých mostů č.66L a č.66P ……………………………………. 138
Hranol č.67 ………………………………………………………………………. 139
Dolní větrový nosník …………………………………………………………….. 139
Montážní spojitost dvou dvoupatrových konstrukcí ŽM-16 …………………….. 139
Použití koncového pásu a vysouvací vzpěry …………………………………….. 139
Vysouvací stolice jednoosá ……………………………………………………… 140
Vysouvací stolice dvouosá ………………………………………………………. 140
Vysouvací stolice čtyřosá ………………………………………………………... 140
Vysouvací vzpěra ………………………………………………………………... 141
Příčník panelové mostovky č.11 (ŽM 16M) …………………………………….. 141
Panel č.12 (ŽM 16M) ……………………………………………………………. 142
Upevnění podkladnic na panelech č.12 a č.13 (ŽM 16M) ………………………. 142
Koncový panel č.13 (ŽM 16M) ………………………………………………….. 143
Úložná deska č.14 levá (ŽM 16M) ………………………………………………. 143
Podložky č. 15 až č.19 (ŽM 16M) ………………………………………………. 143
Zesílený element č.30 (ŽM 16M) ……………………………………………….. 144
Zesílený koncový element č.32 (ŽM 16M) ……………………………………… 144
Vysouvací nástavec (ŽM 16M) ………………………………………………….. 145
Šroubový závěs …………………………………………………………………... 146
Lanový závěs …………………………………………………………………….. 146
Závěs podélníkového rámu ………………………………………………………. 147
Závěs pásu ……………………………………………………………………….. 147
Kotvový závěs …………………………………………………………………… 148
Hákový závěs …………………………………………………………………….. 148
Závěs dvojice elementů ………………………………………………………….. 149
Závěs koncového elementu ……………………………………………………… 149
Patkový závěs ……………………………………………………………………. 150
Rámečkový závěs ………………………………………………………………... 150
110
111
112
113
Obr. 8 Podélník č.1
Obr. 9 Koncový podélník č.2
Obr. 10 Podélníkové ztužidlo č.3
114
115
Obr. 14 Ztužidlo plnostěnné vylehčené č.7
Obr. 15 Ztužidlo příhradové č.7
Obr. 16 Vzpěra č.8
Obr. 17 Botka vzpěr č.9
116
Obr. 18 Pás č.10
Obr. 19 Koncový pás s čelistí otevřenou č.11
Obr. 20 Koncový poloviční pás s čelistí otevřenou č.12
Obr. 21 Koncový pás s čelistí vložnou č.13
117
Obr. 22 Koncový poloviční pás s čelistí vložnou č.14
Obr. 23 Stykový plech pásů pro jednostěnné mosty č.15
Obr. 24 Stykový plech pásů pro dvoustěnné mosty č. 16
Obr. 25 Koncový styčníkový plech pásů pro jednostěnné mosty č.17
Obr. 26 Koncový styčníkový plech pásů pro dvoustěnné mosty č.18
118
119
Obr. 30 Koncový stykový plech svislic č.22
Obr. 31 Větrová příčka č.23
Obr. 32 Větrový plech č.24
120
Obr. 33 Křižný větrový plech č.25
Obr. 34 Koncový větrový plech č.26L – levý a č.26P - pravý
Obr. 35 Spojka stěn č.27
121
Obr. 36 Koncová spojka stěn č.28
Obr. 37 Pásové zesílení č.29
Obr. 38 Spojka pásového zesílení pro dvoustěnné mosty č.30
122
Obr. 39 Koncový tříčtvrtinový pás s čelistí vložnou č.31
Obr. 40 Koncový čtvrtinový pás s čelistí vložnou č.32
Obr. 41 Koncový poloviční podélník č.33
Obr. 42 Krátká větrová příčka č.34
123
Obr. 43 Koncová svislice č.35
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
Obr. 55 Vodorovná styková deska č.53
Obr. 56 Závěrná konzola č.54
134
Obr. 58 Dolní zapuštěný větrový nosník
56L – levý (ohyb nahoru)
56P – pravý (ohyb dolů)
Obr. 59 Plech zapuštěného větrového nosníku č.59L a č.59P
57L – levý (ohyb nahoru)
57P – pravý (ohyb dolů)
Obr. 60 Koncový plech zapuštěného větrového nosníku č.57L a č.57P
135
Obr. 61 Přípojný úhelník č.61
Obr. 62 Ztužidlo pro mosty s horní mostovkou č.59 a č.59M
Obr. 63 Konzola pro pomocný příčník č.60
136
Obr. 64 Krátký podélník č.61
Obr. 66 Větrová příčka šikmých mostů č.63
137
Obr. 67 Koncový tříčtvrtinový pás s čelistí otevřenou č.64
Obr. 68 Koncový čtvrtinový pás s čelistí otevřenou č.65
66L – levý (ohyb nahoru)
66P – pravý (ohyb dolů)
Obr. 69 Větrový plech šikmých mostů č.66L a č.66P
138
Obr. 70 Hranol č.67
A – ukončený v celé příhradě
B – vystřídání větrových příček
C – ukončený v poloviční příhradě
Obr. 71 Dolní větrový nosník
Obr. 72 montážní spojitost dvou konstrukcí ŽM 16
Jmenovité prodloužení převislého konce délky x o 6,5 metru, připojením koncového pásu b se vzpěrou a, se
redukuje účinkem hmotnosti připojených součástí q o 1,8 metru.
Obr. 73 Prodloužení převislého konce použitím koncového pásu a vysouvací vzpěry
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
C
Fotografie
3. Osazení příčníku č. 5 na pomocné pražcové rovnaniny, po
vyvěšení se příčník oboustranně zajišťuje proti překlopení
2. Zřízení
pomocných
pražcových
rovnanin
oboustranně
ukončených
dvojicí
dřevěných
klínů
Jednoosá
vysouvací
stolice
1. Zřízení vysouvací dráhy v niveletě výsunu
mostu osazením vysouvacích stolic na podklady
Koncový plech zapuštěného větrového nosníku č. 57 P
Č. 1 Postup při zahájení montáže čela jednostěnného mostu z předmontovaných dílů
Standardní postup zahájení montáže čela mostu při plně obsazeném montážním oddílu (předmontáž,
doprava a čelo montáže) s použitím kozových jeřábů. Dřevěné klíny slouží k rektifikaci výšky příčníku
pro připojení krajních stěnových dílů P 1.
Koncový element č. 20
Koncový ½ pás s čelistí otevřenou
Element č. 19
Koncový pás celý s čelistí otevřenou č. 11
Č. 2 Montáž čela mostu z předmontovaných dílů
Stav po připojení levého počátečního stěnového dílu P 1 (součástky č. 11, 12, 19 a 20 jsou spojovány na
pracovišti předmontáže) k prvnímu příčníku. Montéři horního pásu a mezipásové výplně se připravují
k připojení 1. středního stěnového dílu.
151
3. Osazení koncového elementu č. 20
2. Připojení příčníku
ke koncovým pásům
koncovým plechem
zapuštěného větrového
nosníku
Koncové pásy se u vysouvacích
stolic zajišťují proti podélnému
posunu dřevěnými klíny
1. Po zřízení vysouvací dráhy se osazují
koncové pásy na vysouvací stolice
Č. 3 Postup při zahájení montáže čela jednostěnného mostu z jednotlivých součástí
Výhoda této varianty postupu při zahájení čela montáže, spočívající v eliminaci méně stabilní pozice
příčníku, se negativně projevuje v nemožnosti použít předmontované koncové stěnové díly P 1, což
prodlužuje dobu montáže.
Kotvový závěs
Pás č.10
Zámek
pásu
s čelistí
vložnou
Element č.19
Č. 4 Montáž mostu ŽM-16 vysouváním
Připojování levého středního stěnového dílu k čelu mostu
152
Koncové podélníky č. 2
Podélníková ztužidla č. 3
Mezilehlé podélníkové ztužidlo č. 4
Č. 5 Koncový podélníkový rám K1 mostovky s podélníky na příčnících.
Předmontáž podélníkových rámů se provádí na podkladech, obvykle z dřevěných pražců
Přes příruby závěrných
konzol se ukládá první pražec
Závěrná konzola č.54
Č. 6 Ukončení mostního pole mostu ŽM-16 s mostovkou s podélníky mezi příčníky
153
Panel mostovky
Příčník panelové
mostovky
Konstrukce panelu mostovky umožňuje
okamžité vložení a připevnění kolejnic
Č. 7 Panelová mostovka mostu ŽM 16M
Větrové
příčky
č. 23
Přípojný úhelník č.58
Větrový
plech č.56L
Podélníky mezi příčníky
Větrový
plech č.56P
Č. 8 Tramvajový most Praha-Troja
Větrový nosník ŽM-16 v zapuštěné poloze a mostovka s podélníky mezi příčníky
154
Směr výsunu
3
2
Připojení mezilehlého
podélníkového ztužidla
č.4 mezi podélníky č.1
1
Připojení podélníku č.1
k příčníku č.5
Č. 9 Mostovka mostu ŽM-16 s podélníky mezi příčníky
Šipky ukazují způsob osazování šroubů do konstrukce 1 - ve vertikálním směru dříkem dolů, 2- ve
vodorovném směru v podélné ose mostu jedním směrem (zde dříkem proti směru výsunu), 3 ve
vodorovném směru kolmo k podélné ose dříkem ven z konstrukce.
Přípojný plech č.6
Doposud nedemontovaný
přípojný úhelník č.58
Křižný větrový plech č.25
Větrové příčky č.23
Č. 10 Detail větrového nosníku v normální poloze
V době vysouvání konstrukce jsou větrové příčky v zapuštěné poloze připojeny k příčníku pomocí
přípojného úhelníku. Po výsunu konstrukce se doplňuje křižný větrový plech, větrové příčky se
přemontovávají do definitivní polohy a přípojný úhelník se demontuje.
155
Podélníkové ztužidlo č.3
Koncový podélník č.2
Č. 11 Ukončení mostovky pole mostu ŽM-16 s podélníky na příčnících
Krajní
spojka stěn
č.28
Koncové
elementy
č.20
Č. 12 Detailní pohled na uspořádání dvoustěnného jednopatrového mostu
156
Diagonály VN 3
Větrová
příčka
střední
VN 5
Větrová příčka krátká VN 4
3
2
Svislice VN 2
1
Vzpěra VN 1
Vzpěra VN 1
Větrová
příčka
dlouhá
VN 7
Koncové pásy se k mostní
konstrukci připojují
zesílenými svislými
stykovými deskami SP 2
Koncové
pásy celé č.
11 nebo č. 13
Č. 13 Smontovaný vysouvací nástavec
Na obrázku není vidět větrová příčka dlouhá VN 6, která se montuje na úrovni horní hrany koncového
pásu ve směru od svislice VN 2 na pravé stěně mostu ke konci koncového pásu levé stěny. Zesílené stykové
desky se umisťují oboustranně každého koncového pásu v celkovém počtu čtyři. Pořadí montáže č. 11 L,
VN 2L, VN 3L, VN 1L, č. 11 P, VN 2P, VN 3P, VN 1P, VN 7, VN 4-1, VN 5, VN 4-2,VN 6, VN 4-3.
1080
520
40
520
Č. 14 Pohled na portál tramvajového mostu Praha-Troja
Celková šířka dvou konstrukcí ŽM-16 vybudovaných vedle sebe neumožňuje obnovu železniční
dvoukolejné trati v původních osách.
157
L
L/2
Ukončení pravého
mostního pole
poloviční příhradou
Zkrácené
koncové pásy
850
Pevné ložisko
Pohyblivé ložisko
Č 15 Tramvajový most Praha-Troja
Z prostorových důvodů byly zkráceny koncové pásy sousedních polí ŽM-16. Původní osová vzdálenost
ložisek 1 050 mm byla zmenšena o 200 mm.
Č. 16 Silniční přemostění zhlaví žst. Praha Holešovice z materiálu ŽM-16
Dva mosty 1p1s - 39 vedle sebe, asfaltová vozovka umožňuje kvalitní provoz vozidel
(stavba byla realizována v roce 1980)
158
Oboustranné zábradlí
s výplní z drátěného
pletiva
Dřevěná výplň
mezipražcových prostorů
Oboustranný
dřevěný chodník
Č. 17 Tramvajový most Praha-Troja
Konstrukce ŽM umožňuje provést vystrojení mostu na úrovni trvalých staveb. Při obnově v krizových
situacích se tyto úpravy neprovádějí v plném rozsahu.
Č. 18 Tramvajový most Praha-Troja
Atypické podepření krajního pole mostu ŽM-16 pilířem PIŽMO, konstrukce působí jako spojitý nosník.
159
1.
2.
3.
4.
Č. 19 Železniční most v km 99,297 trati státní hranice - Šatov - Kolín u Znojma přes údolí Dyje
Celkový pohled na most ŽM 16M 2p1sz o čtyřech polích se stejným rozpětím 58,5 metru a celkové délce
nosné konstrukce 238 metrů (zatímní most byl demontován v roce 2008 a nahrazen trvalou ocelovou
konstrukcí).
V první a poslední příhradě
každého mostního pole se u
horního pásu montuje příčník č.5
V ostatních příhradách se
montuje ztužidlo příhradové č.7
Pole je ukončeno
1/2 příhradou s
příčníkem č.5M
a krátkými
větrovými
příčkami č.34
V ostatních
příhradách
se montují
větrové
příčky č.23
Oboustranný
chodník se
zábradlím
Kolejnice přímo upevněné
k panelům mostovky
Č. 20 Železniční most ŽM 16M přes údolí Dyje
Pohled na znojemský portál dvoupatrového mostu s panelovou mostovkou a vystrojením pro
předpokládané dlouhodobé provozování (stavba byla realizována v roce 1992).
160
Dvě řady trubek
přivařených vně
konstrukce tvoří
zábradlí
Niveleta
koleje
Niveleta
ložiska
Bezpečnostní
výklenky
Č. 21 Boční pohled na dvoupatrový železniční most přes Dyji
Konstrukci ŽM lze po drobných úpravách využít v běžném provozu jako stálou stavbu s předpokládanou
dobou životnosti až 30 let. Z obrázku je patrný poměr mezi celkovou výškou konstrukce (7400 mm)
a úložnou výškou mostu (1649 mm) tj. svislou vzdáleností spodní úložné plochy ložiska a horní úložné
plochy pražců.
PRAMENY A LITERATURA
1. Mostní pilíř PIŽMO díl I text a obrázky (Žel-6-4/1), MD VŽelV, Praha 1964
2. Mostní pilíř PIŽMO díl II určovací tabulky a výkazy materiálu (Žel-6-4/2), MD
VŽelV, Praha 1964
3. Železniční most ŽM–16, díl I text (Žel-6-2/1), MD VŽelV, Praha 1959
4. Železniční most ŽM–16, díl II materiál (Žel-6-2/2), MD VŽelV, Praha 1959
5. Železniční most ŽM–16, díl III obrázky (Žel-6-2/3), MD VŽelV, Praha 1959
6. Modernizovaný železniční most ŽM 16M, instrukční knížka, FMD VŽelV, Praha
1983
7. Navrhování obnovy železničních mostů s použitím rozebíratelných konstrukcí, VF
VŠDS Žilina, 1967
8. Výkonové normy pro stavbu a obnovu železničních mostů (Žel-16-1), MD VŽelV,
Praha 1982
9. Předpis pro technickou ochranu železnic za branné pohotovosti státu, ČD O4, Praha
1998
10. Zásady pro obnovu rozrušené železniční sítě za válečného stavu, ČD O3, Praha 2002
11. J. Englich, R. Soušek, J. Strbačka, Problematika TOŽ jako nedílné součásti OPSÚ
a její perspektivy, Vojenské rozhledy 2005/4
12. M. Čermák, V. John, M. Teichman, M. Teršel, Léto 1997: Mosty pod vodou, ČD,
Praha 1998
13. J. Englich, J. Mazač, R. Soušek, Zkušenosti z výcviku ve stavbě provizorních
železničních mostních konstrukcí a jeho perspektivy, Sborník mezinárodní konference
Krizové stavy doprava, Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera,
Pardubice 2005
14. M. Benda, E. Dračka, J. Englich, F. Hrubeš – fotografie
161
162