Kůže, srst, vlna a zbarvení

Kůže, srst, vlna,
stratum corneum
(dlaždicový
epitel)
rohovatějící
s. lucidum
pokožka
s. granulosum
s. spinosum
s. germinativum
zárodečná
bazální membrána
papilární vrstva
(elastická vlákna)
potní
žláza
mazová
žláza
chlupová
cibulka
škára
síťovitá vrstva
(kolagenní vlákna)
chlupová
papila
tukové
vazivo
Tvořeno řídkým
vazivem
podkoží
Funkce kůže
Patří k největším a nejdůležitějším orgánům těla
7 – 10 % živé hmotnosti (těla savců)
• ochranná – např. vlivy mechanické, biologické, chemické a fyzikální
(UV záření, teplo, ochrana před patogeny – imunitní systém)
• termoregulační – např. prostřednictvím cév ve škáře
• zásobní a izolační – tuková vrstva
• metabolická – např. hospodaření s vodou
- syntéza vitamínu D
- výměna plynů, pachy (sexuální vliv)
- rozklad bílkovin
• přenos smyslových vjemů – např. teplo, hmat, bolest
• - nejsilnější a nejpevnější kůže bývá na hřbetě zvířat
- méně pevná a kvalitní na břichu (zejména samic)
Nejjemnější kůže – mláďat do odstavu
• - mléčná plemena skotu – kůže tenčí, na krku jemné záhyby
- masná plemena skotu – silná, měkká, houbovitá
podobně: koně teplokrevníci x chladnokrevníci
• Teplé a suché klima – silná rohová vrstva pokožky (brání
odpařování), škára je tenká, slabší podkožní vazivo.
• Chladné klima – celkově silnější kůže, zejména silné
podkoží (tuk), škára je slabší, ale hustá.
• Vyčiněná kůže (useň) je tvořena zejména škárou
• Hovězina – kůže - dobré mechanické vlastnosti –
(silná vrstva síťovitá)
• Vepřovice – kůže má dobře vyvinutou vrstvu papilární –
(síťovitá téměř chybí) – dobře zpracovatelná kožedělné výrobky.
• Jemná je kozina, skopovice, ceněná je i teletina, konina
Chlup tvoří: kořen, krček, stvol
Kořen zakončen chlupovou cibulkou – nasedá na chlupový váček (folikul)
Hladkosvalový vzpřimovač, vyústění mazových a potních žláz
Struktura chlupu:
kůra (rohová vrstva)
obsahuje pigment
dřeň
pokožka – kutikula
(šupinkovitá struktura)
Typy chlupů – dle výskytu kory a dřeně
Podsada – jemné chlupy často bez dřeně – nebývají srstí stálou – sezónně
často vypadávají (línání). Výjimka – vlnovlasy vlnařských ovcí - nelínají
Pesíky = krycí – dlouhé, silné, mají dřeň, přerůstají podsadu, nelínají
– (např. i prasečí štětiny)
osinaté chlupy – dlouhé, v některých místech mají dřeň; tvoří
přechod mezi krycími a podsadou;
- hmatové chlupy - s nervovými zakončeními u cibulek (u pysku)
- ochranné chlupy (víčka)
- žíně (koně – ohon, hříva, rousy na spěnkách chladnokrevníků)
Polopesíky
- přechodné, dlouhé, lesklé s dření v části chlupu – kožešinová zv.
Línání:
• Stálé – průběžné opadávání
• Sezónní – výměna srsti 1- 2x ročně (jaro, podzim) v krátkém
časovém úseku – reakce na změnu klimatu
• Věkem – možná výměna srsti u mláďat některých druhů
(cca okolo 5- 6 měsíců - může nastat i změna zbarvení)
Vlivy působící na kvalitu srsti:
• Vnitřní činitelé – např. druh, plemeno, pohlaví, věk, zdravotní stav,
intenzita endokrinních žláz – zejména štítné,
část těla z níž srst pochází
• Vnější činitelé – např. výživa, klimatické vlivy, ošetřování
Typ osrstění – genetický základ, mutace – dědičné odchylky typu osrstění od normálu
• Angorismus - prodloužení srsti – zjemnění pesíků - zmnožení
podsady, která převládá.
(forma osrstění některých plemen králíků, koz, koček a morčat)
např. koza angorská - mohérové chlupy (výjimečný lesk),
střední jemnost mohérových chlupů cca 25 – 38 μm ,
délka cca 120 – 250 mm.
koza kašmírová – produkce velmi jemné podsadové srsti (kašmíru) – vyčesává se,
(střední jemnost vlákna cca 15 μm)
• Rexismus - zkrácení srsti – hustá, krátká podsada, pesíky buď chybí
nebo stejně dlouhé jako podsada, např. králík plemene kastorex
(Castor - Rex) doslovném překladu "bobří král„
• Alopecie (lysost) – absence srsti (subvitální až subletální znak)
(skot, králíci, prasata , myši, psi, kočky)
koza kašmírová – produkce velmi jemné podsadové srsti
(kašmíru) – vyčesává se,
(střední jemnost vlákna cca 15 μm)
Vlákna živočišného původu v textilním
průmyslu:
Tržní označení:
Vlna – wool
- vlákno ze srsti ovce domácí
Mohér – mohair
- vlákno ze srsti angorské kozy
Kašmír – cashmere
- vlákno ze srsti kašmírové kozy
Alpaca – alpaca
- vlákno ze srsti lamy
Angora -
- vlákno ze srsti angorského králíka
Srst králíků velmi dobře plstnatí – surovina pro
kloboučnický průmysl.
Ovčí vlna
• pravá vlna je tvořena vlnovlasy
• vlnovlas = druh podsady, bez dřeně cca 5-15cm,
- střední jemnost cca do 40 μm
- vyrůstají v chomáčcích po 5-50
- jejich síla a zkadeření určuje vlastnosti vlny
• rouno je tvořeno chomáči vlny – nejžádanější špalkovité,
po celé délce stejně široké.
• Nejkvalitnější
vlna(nepraná),
– hřbet střižní
a boky
Potní
vlna – surová vlna
vlna
Čistá vlna – vlna praná, po mechanickém a chemickém vyčištění se 17 % vlhkostí
Dle plemene hustota vlasových folikulů: hrubovlnné - od 2000 / cm2
merinové do 12 000 / cm2
Vlastnosti vlny
• jemnost – je dána průměrem vlnovlasu
• zkadeření – je dáno počtem obloučků na cm délky vlnovlasu
• věrnost – pravidelné obloučkování n. jemnost vlnovlasů
• délka – přirozená x skutečná (po narovnání obloučků)
• pružnost – schopnost vrátit se do původního stavu po natažení,
stlačení, kroucení, ohýbání
merino
valaška
• lesklost – záleží na postavení
šupin, výživném stavu, výrazná u
dlouhovlnných
• pevnost – odolnost proti přetržení
• barva – bílá – světlá – pestrá
(dle plemene)
výtěžnost „rendement“ – poměr mezi hmotností čisté vlny a střiže
(potní vlny)
Jemnější vlny mají nižší výtěžnost (mají vyšší obsah lanolinu)
Jemnovlnná plemena: 25 – 50 %,
Polojemnovlnná : 50 – 60 % ; Polohrubovlnná: 60 – 70 %
Hrubovlnná: 65 – 75 %
Vlna - podle typu pokryvu
•
•
•
•
pravá = podsadová, merinová
nepravá = polopesíková = dlouhovlnné ovce
smíšená = podsada + pesíky + polopesíky
srst = primitivní plemena
Sortiment vlny
• Určuje se dle jemnosti vlny (síly vlnovlasu μm a zkadeření
vlny - počtu obloučků na 1 cm délky) – sortiment opticky
• Sortiment 15 tříd
• Nejjemnější vlna sortimentu AAAAA,
Bradfordské číslo 100, metrické číslo 3300
• Nejhrubší je vlna sortimentu F,
Bradfordské číslo 28, metrické číslo pod 290
Metrické číslo udává délku nitě (m) upředené z 1 kg vlny.
Bradfordské číslo – počet přaden (po 560 yardech – yard = 0,914 m), které
lze upříst z jedné anglické libry vlny (libra = 0,45 kg)
V anglické klasifikační stupnici - nejpoužívanější
Jakostní třídy ovčí vlny – středoevropská
klasifikační stupnice
Třída
jemnosti
Střední síla
vlnovlasu v
μm/počet
obloučků na
cm délky
Třída
jemnosti
Střední síla
vlnovlasu v μm/počet
obloučků na cm
délky
AAAAA
15 μm / 12
C
36 μm / 3
AAAA
16 μm / 11
C/D
40 μm / 2
AAA
19 μm / 10
D
48 μm / 1,5
AA
20 μm / 9
D/E
53 μm / 1
A
24 μm / 7
E
60 μm / 0,5
A/B
27 μm / 6
E/F
70 μm / 0,3
B
29 μm / 5
F
80 μm / nezjistitelné
B/C
32 μm / 4
Počet stříží u ovcí – ročně:
• Jednostřížná – jemnovlnná plemena, některá polojemnovlnná
• Dvojstřížná – ostatní
• Vícestřižná – některé kožichové např. romanovská ovce
• Roční stříž potní vlny dle plemene a pohlaví cca 3 – 8 kg
Rozdělení plemen ovcí podle kvality vlny
- ovce jemnovlnné (merinové ovce – různých plemen)
5A až A/B; do 27 μm
- polojemnovlnné - vlna z vlnovlasů, silnější, méně zkadeřená
B až C/D; 27,1 – 35 μm
cigája, východofríská ovce, masná
krátkovlnná plemena (suffolk, texel ...)
- polohrubovlnné - smíšená vlna (vlnovlas + pesíky)
D až E; 35,1 – 43 μm
dlouhovlnné ovce - šumavská ovce, zušlechtěná
valaška
- hrubovlnné - smíšená vlna obsahuje podsadu, pesíky i polopesíky
E/F až F; 43,1 - 67μm;
valaška, ovce vřesová
Ovčí kůže
• Kůže ovcí - ovčina (vlna alespoň 1,5 cm) – zásada poslední
střihání 6 - 8 týdnů před vyskladněním
• A) Kožichové kůže – od hrubovlnných plemen ovcí
(např. romanovské, vřesové) – kožichy
• B) kožešinové kůže – pláště, čepice, podšívky –
zejména karakulské – perziány (kožky jehňat
krátce po narození – převážně černé),
poloperziány (kříženců)
Zbarvení hosp. zvířat
•
•
•
•
nejvýraznější změny vlivem domestikace
plemenný znak
hospodářský význam u produkce vlny a kožešinových zvířat
plemenné zbarvení (vč. strakatosti a skvrnitosti) – geneticky
determinováno
Melanin se tvoří v melanocytech – v pokožce se tyto buňky
nachází na hranici se škárou – tvoří síť.
Syntéza melaninu začíná až na konci přechodu melanocytů.
Zrnka melaninu mohou přecházet do dalších buněk a pigmentovat
celou bazální vrstvu – kořeny chlupů.
Zbarvení srsti – závisí na aktivitě melanocytů – vliv např. teploty,
intenzita světla, hladina hormonů, biochem. pochody, vliv
některých látek přítomných v buňkách.
Např. grošování koní – tmavé skvrny se světlejším středem – různá
intenzita prokrvování kůže. Kožní cévy tvoří kruhovitou síť
vlásečnic, na obvodu kruhu je nejhustší – nejintenzivnější oxidace
– tvorba více melaninu než uprostřed kruhu.
Pigmentovaná kůže – odolnost vůči slunečnímu záření, odolnost k
vnějším vlivům.
Melanismus – je černé zbarvení – černý pigment (kůže, srst, peří);
jen černě zbarvené části těla (akromelanismus = parciální melanismus).
Albinismus – pigment chybí v kůži a srsti.
Růžová kůže, prosvítání krevních vlásečnic, červené oko.
Totální albinismus = oslabení konstituce.
Parciální albinismus (lysina , hvězda, strakatost s různým
poměrem pigmentované a nepigmentované plochy).
Erytrismus – např . koně ryzáci
Leucismus – pigmentovaná kůže, ale srst bez pigmentu.
Mláďata se rodí pigmentovaná a vybělují postupně.
Leucismus u např. starokladrubských běloušů, lipicánů,
Flavismus – žlutá srst, kůže nepigmentovaná nebo málo pigmentovaná
(koně isabely - žluťáci)