ukázka z příručky učíme řemesla: pracovní návod plstění

MOKRÉ PLSTĚNÍ - KULIČKA S PŘEKVAPENÍM
Metoda mokrého plstění (wet felting) spočívá v máčení vlny
(nejlépe střídavě v horké a studené vodě), mydlení a jejím tření
rukama, případně přes bublinkovou fólii, v rohoži nebo na valše.
Voda, vyšší teplota, zásadité prostředí a tření totiž napomáhají
otevření jemných šupinek na povrchu vláken - ty se mezi sebou
propletou a propojí.
1.
4.
Vybereme si tři barvy rouna,
chomáčky cca velikosti „do dlaně“. Vlnu jemně nacupujeme na
hromádky, vlákna překládáme
kolmo přes sebe, různými směry.
2.
Z chomáčku vlny (barvy, která
bude uvnitř) jemně v dlaních
uválíme kuličku. Rovnoměrně
ji obalíme rounem další barvy
a opět zaválíme do kuličky.
Tu obalíme poslední vrstvou vlny
a opět uválíme.
Namočíme si a namydlíme ruce.
Pěnu jemně (opět válením mezi
3. dlaněmi) vtíráme do kuličky.
Jakmile se vlákna začínají lepit na
ruce, znovu si namočíme a namydlíme ruce. Opakujeme, dokud se
pěna do kuličky vsakuje.
Kuličku v tomto kroku do vody
nenamáčíme, pouze ruce!
6.
5. Když je kulička zcela tvrdá
Když je kulička pěnou nasycená, na
Na závěr kuličku ostrým nožem
(skoro ji nejde prsty zmáčknout),
okamžik ji ponoříme do horké vody.
rozřízneme. Je potřeba ji nechat
vypláchneme ji pod proudem
Vyždímáme a opět válíme v dlaních
dobře vyschnout, alespoň tři
vody a důkladně ji přitom
- zpočátku lehce. Jak se kulička
dny.
v dlani ždímáme, aby se
zmenšuje a zpevňuje, zvyšujeme
vyplavily zbytky mýdla.
tlak při ždímání i válení. Střídáme
teplou a studenou vodu.
Objeví-li se „prasklina“ a kulička se rozpadá, znovu si namydlíme ruce a prasklinu zahladíme. Pokud to
nepomůže, obalíme kuličku tenkou vrstvou rouna a zamydlíme - tak lze zachránit i rozpadající se dětské
výtvory.
Kuličky můžeme prošít (např. „neviditelnou“ tenkou nylonovou nití) a připevnit na afroháčky jako náušnice,
použít je na náhrdelník či jako ozdoby na vánoční stromek.
POZOR!
Vlnu z česanců zásadně vytahujeme, odtrháváme, nikdy ji
nestříháme nůžkami! Ustřižené konce se třepí a nezaplstily by se.
32
SUCHÉ PLSTĚNÍ - VÍLA
Při suchém plstění se vlákna vlny proplétají a zpevňují díky speciální jehle. Ta má na sobě drobné
zářezy, které zachycují jednotlivá vlákna.
Jehlou lze vytvářet nepřebernou škálu výrobků. Jednoduché brože, obrázky, postavičky i realistické
modely zvířat. Složitější výrobky nevyžadují tak velké zkušenosti, ale spíš fantazii a výtvarný talent
(podobně jako modelování z hlíny).
Tip: Použijeme drátek o délce 15 cm a využijeme jej i jako měřítko: Všechny kusy z česanců oddělujeme
zhruba takto dlouhé (tělový na hlavu, jednu až tři barvy na šaty, křídla, vlasy).
1.
4.
Hlavu vytvoříme tak, že na
kusu vlny uděláme ne příliš
pevný uzel a přetáhneme
delší část rouna
rovnoměrně přes uzel.
Na podložce vytvarujeme
velmi tenký kus vlny do
tvaru křídel. Připlstíme
v jedné linii na záda
(jakoby podél páteře).
2.
5.
Ručičky jsou z chlupatých
drátků omotané na kraji
tělovou vlnou a přes ni vlnou
v barvě šatů. Zbytek rouna
z hlavy omotáme křížem přes
ručičky a ještě zpevníme
jehlou. Krk také zaplstíme.
Vlasy děláme nakonec. Vlnu
připevníme k hlavě ve směru
pěšinky a tvarujeme účes.
Drdol je snadnější, vypadá
lépe než rozpuštěné vlasy.
Ty se časem zacuchají.
3.
6.
Uprostřed kusu vlny uděláme menší otvor
a přetáhneme ho přes hlavu. Na prsou
překřížíme a ze všech stran připícháme jehlou
k tělu (v „podpaží“, pod ručkami a kolem
krku). Stejně postupujeme i s dalším odstínem.
Žmouláním mezi prsty pak doupravíme cípy
šatů.
Vílu dozdobíme. Dekorace si předpřipravíme na
podložce. Příliš do nich nepícháme, protože by
se vlákna zaplstila do sebe a nepřichytla by se
na požadované místo.
TIP
TECHNIKA PLSTĚNÍ JEHLOU
Základní trik pro výrobu postaviček - UZEL: Uvázáním
jednoduchého uzlu a přetažením přečnívající části vlny přes tento
uzel vytvoříte základ nejen k postavám (hlava), ale i k mnoha
figurkám zvířat. Ušetříte si tak spoustu práce s plstěním pevné koule.
Jehlu držíme
podobně jako tužku,
ukazováček opíráme
o horní zahnutý
konec. Pícháme proti
podložce, důležité
je vytahovat jehlu
pod stejným úhlem,
v jakém byl vedený
vpich, jinak se ohne
a zlomí.
33
1
PLSTĚNÍ
Petra Skřivánková
„Při práci s ovčí vlnou cítím vůni oveček,
rozkvetlou louku a čerstvý vánek…“
Historie zpracování ovčí vlny sahá až do mladší doby kamenné. Do vlněných oděvů se
oblékali staří Řekové i Římané. Soukenictví bylo jedním z nejdůležitějších řemesel ve
středověku. Vlna a výrobky z ní přestály průmyslovou revoluci a jsou vysoce ceněné i dnes.
Ovčí rouno lze po vyprání spřádat či plstit – a právě plstění je věnována následující kapitola.
Principem plstění (neboli filcování) je „zacuchání“ vláken vlny do sebe buď mechanicky
(tlakem, třením, plstící jehlou) nebo pomocí teplé vody a mýdla. Vlákna vlny na sobě totiž
mají (podobně jako lidský vlas) mikroskopické šupinky, kterými se zachytávají, propojují
se a vytvářejí tak pevnou souvislou hmotu - plsť.
POMŮCKY A VYBAVENÍ
Nejdůležitější ingrediencí je ČAS, plstění nelze uspěchat. Počítejte s tím, že i výroba
jednobarevné kuličky velikosti třešně zabere alespoň 15 minut času.
mykaná vlna
Vlna: Na mokré plstění je možno použít jak
česanou, tak i levnější mykanou vlnu. Mykaná vlna
se skládá z kratších, hrubších a neuspořádaných
vláken, které není třeba v první fázi tolik cupovat a
překládat přes sebe, je proto vhodná pro menší děti.
Většinou se ale nenabízí v tak široké barevné škále
jako kvalitnější vlna česaná.
česaná vlna
Mýdlo: Není třeba nějaké speciální mýdlo „na plstění“, ale vzhledem k tomu, že
bude pokožka s mýdlem v dlouhodobém kontaktu, je vhodné vybrat si hypoalergenní, případně čistě přírodní mýdlo, s vůní, která je nám příjemná. V zásadě lze
ale použít jakékoli tuhé nebo tekuté mýdlo nebo třeba i březový šampón.
Dvě misky (na teplou a studenou vodu): Pokud pracujeme s dětmi, vybíráme
stabilní nádobu – děti se o ni v zápalu tvoření často opřou a převrhnou ji.
Igelitový ubrus na stůl, ručník: Všude bude spousta vody a mydlinek
Plstící jehla: Je velmi ostrá, tenká a snadno se láme. Proto si do začátku
nekupujte jen jednu, ale raději 3-5 kusů.
Jehly se prodávají v různých tloušťkách (S, M, L), pro začátečníky jsou vhodnější
nejsilnější jehly (L). Až získáte určitou praxi, můžete pro jemnější práci (obličej,
detaily) používat tenčí jehly M nebo nejtenčí S, které se ale snadněji lámou.
Molitanová podložka: Stačí formát cca A5 nebo i menší, tloušťka by měla být
alespoň 5 cm.
Chlupaté drátky na čištění dýmek: Tvarují se z nich končetiny, případně kostry
zvířat. Drátky se omotávají vlnou, proto je potřeba použít chlupaté, na hladkých
by vlna tak dobře nedržela.
31
PLSTÍME S DĚTMI
Ovčí rouno je příjemný a inspirativní materiál nejen pro
dospělé, ale i pro děti. Děti se do vlny spontánně zachumlávají,
dělají si z ní „polštářky“, peřinky pro plyšáky apod. Děti by měly
vlnu poznat všemi smysly dříve, než se s nimi pustíme do plstění
- pohladit si ji, očichat, prohlédnout si ji v různých podobách,
poslechnout si ovečky na louce,…
Začínáme s jednoduchými výrobky, bez plstění - motýlci, květinky,
jednoduchý andílek apod. U mokrého plstění je lépe začít s „žížalkami“,
které jsou jednodušší než kuličky a lze je v případě potřeby zafixovat
uzlíkem.
Děti od cca čtyř let zvládají i plstění jehlou, jen zřídka se s ní píchnou,
občas jehlu zlomí. Je vhodné začínat s plstěním obrázku na čtvereček
filcu - zde je jasně vidět oblast, kam dítě nesmí strkat prstíky, aby se
nepíchlo. Osvědčila se také vykrajovátka na cukroví, do kterých se vloží
vlna, a dítě píchá jehlou jen uvnitř formičky.
Objevování barev
MOKRÉ PLSTĚNÍ
Žížalky
Kuličky
jako
náhrdelník,
žaludy,
sněhuláčci,…
Vyskládáme
obrázek z vlny
do uzavíratelného sáčku, přidáme trošku vody, kapku
tekutého mýdla a plstíme.
SUCHÉ PLSTĚNÍ
Plstění jehlou na filc
Hlavu andělíčka tvoří uzel, přes něj
přetáhneme vlnu a krček omotáme
tenkým pramínkem. Křídla oddělíme
od těla a dotvarujeme lehkým
zažmouláním mezi prsty.
Plstění do formičky
34