Finanční účetnictví - Ing. Pavel Hanuš

Finanční účetnictví - Ing. Pavel Hanuš

Finanční účetnictví
letní semestr 2010 – 2011
verze (stav práva) 2011.1
Finanční účetnictví, MUP, LS 2010 - 2011
Ing. Pavel Hanuš
daňový poradce
externí spolupracovník Katedry mezinárodního obchodu MUP
asistent Katedry matematiky Přírodovědecké fakulty UHK
http://www.pavelhanus.cz
[email protected]
Konzultační hodiny (MUP):
dle předchozí dohody e-mailem
Finanční účetnictví, MUP, LS 2010 - 2011
Vyúka předmětu v letním semestru:
pátek
sobota
13. 5. 2011, 14.10 – 17.20, P2
14. 5. 2011, 10.00 – 13.10, P2
Finanční účetnictví, MUP, LS 2010 - 2011
Literatura a opory – 1. část:
Kovanicová, Dana: Abeceda účetních znalostí pro každého. Polygon, Praha,
2009
Štohl, Pavel: Učebnice účetnictví 2010 1. - 3. díl. Vzdělávací středisko Ing.
Pavel Štohl, Znojmo, 2010
Zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění (Zákon o účetnictví)
Vyhláška č. 500/2002 Sb. v platném znění
Zákon č. 586/1992 Sb. v plat. znění (Zákon o daních z příjmů)
Zákon č. 235/2004 Sb. v platném znění (Zákon o DPH)
Finanční účetnictví, MUP, LS 2010 - 2011
Literatura a opory – 2. část:
Hanuš, Pavel: Základy účetnictví. Dostupné on-line z webu vyučujícího
Hanuš, Pavel: Sbírka úloh ze základů (podvojného) účetnictví verze
2010.01 (WEB). Dostupné on-line z webu vyučujícího
Interaktivní aplikace Testy z účetnictví (http://www.testyzucetnictvi.cz)
Finanční účetnictví, MUP, LS 2010 - 2011
Ukončení předmětu - zkouška
1. část – písemná
- příklady k zaúčtování do peněžního deníku
- dopočty hodnot ze zaúčtovaných operací (hosp. výsledek, DPH,...)
- test typu ABCD (jediná správná odpověď)
- rozsah max. 90 minut
- nutno dosáhnout alespoň 66% úspěšnosti
2. část – ústní pohovor
- zodpovězení 3 stručných otázek z probíraných témat (2 losované)
- rozsah max. 10 minut
- okruhy otázek k ústnímu pohovoru budou předem známé
Obě části zkoušky se konají ve stejný den.
Termíny (vždy pátek, 15.00 – 18.00): 3. 6. 2011, 10. 6. 2011, 24. 6. 2011
(bude vypsáno v SISu)
Opravná zkouška:
ve stejném rozsahu, k předchozímu
neúspěšnému pokusu se nepřihlíží
Finanční účetnictví, MUP, LS 2010 - 2011
Předem známé okruky k samostudiu
(další budou upřesněny a zveřejněny na webu vyučujícího)
- obecně uznávané účetní zásady
- funkce účetnictví
- uživatelé účetnictví
- historický vývoj účetnictví
- náležitosti účetních dokladů (dle ZoÚ)
- oběh účetních dokladů
- oceňování v účetnictví (dle ZoÚ)
- inventarizace v účetnictví
- auditor a audit účetní závěrky
Další témata (z 14. 5. 2011, jsou obsahem této prezentace):
- výpočet čisté mzdy z hrubé mzdy
- účtování o zásobách (materiál, zboží, výrobky)
- účtování o dlouhodobém majetku (pořízení, odpisy, vyřazení)
- účtování o penězích na cestě
- principy fungování daně z příjmů právnických osob
- orgány způsobilé k rozhodování o rozdělení HV a možnosti rozdělení HV (bez účetního provedení)
Lucas (Luca) Pacioli, 1445 – 1514 (nebo 1517)
Summa di arithmetica, geometria, proportioni et proportionalita
(1494)
Finanční účetnictví
předmět účetnictví
Předmětem účetnictví je podnik,
- jeho majetek (aktiva)
- zdroje krytí majetku (pasíva)
- náklady
- výnosy
- hospodářský výsledek
O předmětu účetnictví se účtuje.
Finanční účetnictví
majetek podniku a zdroje
krytí majetku
Finanční účetnictví
náklady, výnosy
a hospodářský výsledek
Finanční účetnictví
zachycení DPH
v účetnictví
Obecně:
•Patří mezi nepřímé daně
•Jde o jakousi státem nařízenou přirážku, kterou prodávající uplatní
vůči kupujícímu a tento kupující ji musí zaplatit
Předmětem daně je v tuzemsku zejména:
•Dodání zboží či převod nemovitosti osobou povinnou k dani v rámci
uskutečňování tzv. ekonomické činnosti
•Poskytnutí služeb osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování
ekonomické činnosti
Osobou povinnou k dani je osoba samostatně uskutečňující
ekonomické činnosti, může jí být i „nezisková organizace“
Ekonomickou činností se rozumí:
•Soustavná činnost výrobců, obchodníků, osob poskytujících služby
•Není to činnost zaměstnanců
Plátcem DPH se rozumí v tuzemsku osoba podléhající dani, která
zejména:
•Za nejvýše 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne obrat
(„tržby“) 1 mil. Kč (plátcem se stává od 1. dne třetího měsíce
následujícího po měsíci překročení obratu)
•Uzavře smlouvu o sdružení s jinou osobou, která již plátcem DPH je
Zdanitelným plněním se rozumí především:
•Dodání zboží
•Převod nemovitosti
•Poskytnutí služby
Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné především:
•Dnem dodání či převzetí zboží
•Dnem poskytnutí služby
•Dnem přijetí úplaty (např. zálohy, pokud předchází dodání)
•K DUZP vzniká povinnost přiznat (uplatnit) daň
Sazby daně:
•Základní (2011: 20 %), uplatňuje se u většiny zboží a služeb
•Snížená (2011: 10 %), uplatňuje se u potravinářského zboží, rostlin
(živých i řezaných), knih, novin a časopisů (s plochou reklamy do 50 %),
dětské autosedačky, ubytovací služby, hromadná doprava osob, vstupné
na kulturní akce, ZOO apod., bytová výstavba vč. oprav
Zdaňovací období:
•Kalendářní čtvrtletí, pokud obrat (skutečný za minulý kal. rok či
předpokládaný) nepřevýší 2 mil. Kč
•Kalendářní měsíc, pokud obrat (skutečný za min. kal. rok či
předpokládaný) převýší 10 mil. Kč
•Při obratu mezi 2 a 10 mil. Kč si plátce může zvolit zdaňovací období na
celý následující kalendářní rok
Podávání daň. přiznání: do 25 dnů po skončení zdaňovacího období
Přijatá zdanitelná plnění jsou ta, které plátce DPH nakupuje u jiných
plátců. DPH, které v ceně těchto plnění uhradí, se nazývá odpočet daně.
Uskutečněná zdanitelná plnění jsou ta, která plátce DPH prodává (jiným
plátcům nebo i neplátcům). DPH, které v cenách těchto plnění přijme, se
nazývá daň na výstupu.
Celková daňová povinnost k DPH za zdaňovací období se určí ze
vztahu:
∑ daně na výstupu - ∑ odpočtu daně
Možné výsledky:
•Výsledek je kladný = vlastní daňová povinnost splatná správci daně
•Výsledek je záporný = nadměrný odpočet správce daně vrací
•Výsledek je nulový = negativní, ale je třeba podat daň. přiznání
Předpokládejme, že za sledované zdaňovací období (např. kalendářní měsíc) přijal („nakoupil“)
plátce DPH následující zdanitelné plnění:
•Pořízení zboží
cena bez DPH Kč 100.000,00
+ DPH 20 % Kč 20.000,00
•Telekomunikační služby cena bez DPH Kč 5.000,00
+ DPH 20 % Kč 1.000,00
•Občerstvení na schůzi
cena bez DPH Kč 1.000,00 + DPH 10 % Kč
100,00
•Konzultace s právníkem cena bez DPH Kč 10.000,00
+ DPH 20 % Kč 2.000,00
CELKEM ODPOČET DANĚ ZA PŘIJATÁ ZDANITELNÁ PLNĚNÍ
Kč 23.000,00
(občerstvení = plnění pro reprezentaci, kde není nárok na odpočet DPH, proto v součtu
nezahrnuto)
Ten samý plátce za sledované zdaňovací období uskutečnil následující zdanitelná plnění:
•Prodej zboží „na fakturu“ cena bez DPH Kč 50.000,00
+ DPH 20 % Kč 10.000,00
•Prodej zboží „za hotové“ cena bez DPH Kč 80.000,00
+ DPH 20 % Kč 16.000,00
•Poskytnutí služeb hotově cena bez DPH Kč 10.000,00
+ DPH 10 % Kč 1.000,00
CELKEM DAŇ NA VÝSTUPU ZA USKUTEČNĚNÁ ZDANITELNÁ PLNĚNÍ Kč 27.000,00
Daňová povinnost k DPH = ∑ daně na výstupu - ∑ odpočtu daně
Tedy: 27.000 – 23.000 = + 4.000,00
Podnik je v situaci vlastní daňové povinnosti, kterou je povinen vyrovnat u svého místně
příslušného správce daně tak, aby částka Kč 4.000,00 byla nejpozději v poslední den lhůty pro
podání daňového přiznání připsána na účtě správce daně.
Poznámka: Pokud by částka zjištěná dle výše uvedeného vzorce byla záporná, jednalo by se o
nadměrný odpočet. Ten správce daně vrací (bez žádosti) do 30 dnů po vyměření daně.
Příklad:
Firma se zabývá poskytováním telemarketingu. Za sledované zdaňovací období
přijala jediné zdanitelné plnění – fakturu od dodavatele za spotřebované
telekomunikační služby (Kč 1.000,00 + 20 % DPH). Za totéž období firma
uskutečnila jediné zdanitelné plnění – vyfakturovala provádění
telemarketingových služeb svému zákazníkovi v ceně Kč 5.000,00 + 20 %
DPH.
Uskutečněné zdanitelné plnění
Daň na výstupu
Kč 5.000,00
Kč 1.000,00 (závazek vůči FÚ)
Přijatá zdanitelná plnění
Odpočet daně
Kč 1.000,00
Kč 200,00 (snížení závazku vůči FÚ)
Daňová povinnost
Kč 1.000,00 – Kč 200,00
= Kč 800,00 (vlastní daňová povinnost)
Příklad:
Firma se zabývá poskytováním telemarketingu. Za sledované zdaňovací období přijala
jediné zdanitelné plnění – fakturu od dodavatele za spotřebované telekomunikační
služby (Kč 1.000,00 + 20 % DPH). Za totéž období firma uskutečnila jediné zdanitelné
plnění – vyfakturovala provádění telemarketingových služeb svému zákazníkovi v ceně
Kč 5.000,00 + 20 % DPH.
321 – Dodav. (P)
518 – Ost. služby (N)
1.200
311 – Odběratelé (A)
602 – Tržby za služ. (V)
1.000
6.000
5.000
1.
2.
343 – DPH (P)
200
1.000
daň na výstupu
odpočet DPH
KS 800
Příklad:
Firma se zabývá poskytováním telemarketingu. Za sledované zdaňovací období přijala
jediné zdanitelné plnění – fakturu od dodavatele za spotřebované telekomunikační
služby (Kč 1.000,00 + 20 % DPH). Za totéž období firma uskutečnila jediné zdanitelné
plnění – vyfakturovala provádění telemarketingových služeb svému zákazníkovi v ceně
Kč 5.000,00 + 20 % DPH.
Poř. č.
Doklad
1a.
FAD
Text
Faktura od dodavatele za telekomunikační
služby
Kč
MD
1.000,00
518
200,00
343
DAL
1b.
DPH 20 %
1c.
Faktura celkem
1.200,00
321
Faktura odběrateli za pokytnuté služby
5.000,00
602
2b.
DPH 20 %
1.000,00
343
2c.
Faktura celkem
6,000,00
2a.
FAV
311
Finanční účetnictví
Výpočet čisté mzdy
z hrubé mzdy pracovníka
Základní schéma výpočtu čisté mzdy z hrubé mzdy pracovníka zaměstnaného formou pracovní smlouvy
HRUBÁ MZDA
(= hodinová, úkolová či smluvní mzda za odpracovaný čas + mzda za neodpracovaný čas – zejména
za dovolenou + příplatky ke mzdě + odměny, prémie a další „pobídkové“ složky)
- SOCIÁLNÍ (DŮCHODOVÉ) POJIŠTĚNÍ ZAMĚSTNANCE (6,5 % z hrubé mzdy)
- ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ ZAMĚSTNANCE (4,5 % z hrubé mzdy)
- záloha na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků („daň ze mzdy“)
= ČISTÁ MZDA
- SRÁŽKY ZE MZDY (hodnota stravování, spoření, obstávky typu výživné, exekuce apod.)
= ČISTÁ MZDA K VÝPLATĚ
Základní schéma výpočtu měsíční zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních
požitků
Základ daně = hrubá mzda + sociální a zdravotní pojištění hrazené
zaměstnavatelem
(hrubá mzda + 9 % zdr. pojištění z hrubé mzdy + 25 % soc. pojištění z hrubé mzdy) = tzv.
supehrubá mzda
zaokrouhlení na celé stovky Kč nahoru
daň ze zaokrouhleného základu daně 15 %
- slevy na dani (ve výši 1/12 z roční výše slevy)
- daňové zvýhodnění (ve výši 1/12 z ročního daňového zvýhodnění)
= výsledná záloha na daň (+) nebo daňový bonus (-)
Poznámky:
při výpočtu měsíční zálohy na daň lze uplatnit tyto slevy na dani:
- na poplatníka 23.640,00 ročně, tj. Kč 1.970,00 měsíčně
- na invaliditu 1. nebo 2. stupně („částečný invalidní důchod“) Kč 2.520,00 ročně, tj. Kč 210,00 měsíčně
- na invaliditu 3. stupně („plný invalidní důchod“) Kč 5.040,00 ročně, tj. Kč 420,00 měsíčně
- na držitele průkazu ZTP/P Kč 16.140,00 ročně, tj. Kč 1.345,00 měsíčně
- na studium poplatníka (do 26, resp. 28 let) Kč 4.020,00 ročně, tj. Kč 335,00 měsíčně
SLEVY LZE UPLATNIT MAXIMÁLNĚ DO VÝŠE VYPOČTENÉ 15% DANĚ ZE ZAOKROUHLENÉHO DAŇOVÉHO ZÁKLADU, NELZE TAK ZÍSKAT
ZÁPORNÉ ČÍSLO (DAŇOVÝ BONUS). Výsledná záloha na daň tedy po uplatnění slev může být nejméně nulová.
Při výpočtu měsíční zálohy na daň lze uplatnit toto daňové zvýhodnění:
- na nezaopatřené dítě (pobyt dítěte mimo bydliště rodičů, např. na koleji, nemá na toto zvýhodnění vliv) Kč 11.604,00 ročně, tj. Kč 967,00 měsíčně
S VYUŽITÍM DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ NA DÍTĚ JE MOŽNÉ ZÍSKAT ZÁPORNÉ ČÍSLO NEBOLI DAŇOVÝ BONUS.
Slevy na dani uplatňuje pracovník podepsáním tzv. Prohlášení k dani u zaměstnavatele. Každou slevu/daň. zvýhodnění lze uplatnit pouze u jednoho
zaměstnavatele v kalendářním měsíci (i když má např. pracovník více pracovních poměrů)
Příklad – výpočet čisté mzdy u pracovníků s různými „daňovými podmínkami“
Finanční účetnictví
vybrané účetní případy
Příklad – Zboží ve způsobu A*
Firma obdržela fakturu od dodavatele za zboží v ceně Kč 10.000,00 + 20 % DPH. Od jiného dodavatele obdržela
fakturu za dopravu tohoto zboží v ceně Kč 500,00 + 20 % DPH. Celá zásilka byla následně přijata na sklad (součástí
pořizovací ceny je i doprava). Část zboží byla potom vyskladněna za účelem prodeje v „nákupní“ (skladové) ceně Kč
7.000,00 a odběrateli prodána v hotovosti v prodejní (tržní) ceně Kč 20.000,00 + 20 % DPH.
Poznámky:
Účet 131 – Pořízení zboží je aktivní a svou funkcí tzv. kalkulační – na straně MD se účtují všechny částky, které budou následně součástí
pořizovací ceny zboží. Zásilka zboží bude v této úhrnné částce na základě příjemky přijata na sklad (tj. na účet 132). DPH v tomto případě
nebude součástí pořizovací ceny, protože bylo uplatněno jako odpočet daně (účtováno v op. 1b. I 2b. Na 343MD).
Rozdílem konečných stavů účtů 604 a 504 zjistíme tzv. obchodní marži jakožto rozdíl meni prodejní (tržní) a nákupní cenou prodaného zboží.
Nejde však o zisk, z této marže bude obchodní podnik hradit své další náklady (mzdy, nájem,...). Marže může být (obvykle krátkodobě) i
záporná. Zde činí Kč 13.000,00.
Daňová povinnost k DPH z výše uvedeného účtování činí Kč 1.900,00 (vlastní daňová povinnost k úhradě finančnímu úřadu).
Po zaúčtování výše uvedených operací zůstává na skladě zboží v hodnotě (ve skladní ceně) Kč 3.500,00.
Pro účtování o zásobách (všeho druhu!) je možno použít ještě tzv. způsob B, který je z hlediska účetního zachycení jednodušší (kratší), ale pro
účely výkladu i praktického sledování pohybu zásob méně názorný; nebude proto předmětem dalšího výkladu.
__________
*) tzv. způsob B evidence zásob (materiálu, zboží, vlastní výroby) nebude vyložen; jde o určité zjednodušení účtován í (nikoliv evidence) zásob
Příklad – Zásoby vlastní výroby – výrobků (způsob A)
Podnik vyrobil 100 ks výrobků, z tzv. výsledné kalkulace zjistil, že na ně vynaložil tyto náklady: spotřeba tzv. přímého
materiálu Kč 100,00, spotřeba tzv. přímých mezd Kč 50,00, výrobní režie Kč 10,00. Přímé náklady se dají přímo zjistit
na jednotku (jednici) výkonu (spotřeba výrobního materiálu, mezd pracovníků výroby), režijní náklady jsou společné pro
celý podnik či pro celý výrobní úkol a na jednotku (jednici) výkonu (výroby) se zjišťují různými formami přepočtů
(nejjednodušší je tzv. kalkulace dělením, kdy se celkový režijní náklad – např. spotřeba tepla ve výrobní hale – vydělí
počtem vyráběných výrobků, pokud podnik produkuje jediný druh těchto výrobků).
Prvním účetním případem bude tedy převod hotových výrobků na sklad. Dále bude proúčtováno vyskladnění výrobků
za účelem jejich prodeje (50 ks) a faktura odběrateli za výrobky – 50 ks po Kč 300,00 + 20 % DPH. Předpokládejme
nulový počáteční stav výrobků na začátku tohoto příkladu.
Poznámky:
Z definice výnosů plyne, že výnosy jsou v penězích oceněné výkony. Pokud tedy podnik vyrobí (dokončí) výrobek (analogicky polotovar či
nedokončenou výrobu), realizoval výnos, byť zatím jen v rámci podniku. Proto je třeba účtovat o tomto výnosu na účet 613. Naopak vyskladnění
(úbytek) výrobků za účelem jejich prodeje je snížení tohoto výnosu. Proto účet 613 nese název „Změna stavu“ a může nabývat i záporných
hodnot (pokud se v jednom roce vyskladní více výrobků, než jich v tomto roce bylo vyrobeno – tedy například se vyskladňují zásoby výrobků
vyrobené v předchozích letech).
Na skladě zbývají výrobky v hodnotě Kč 8.000,00, což v tomto konkrétním případě odpovídá stavu 50 ks výrobků (po Kč 160,00)
Příklad – Účtování o materiálu ve způsobu A
Podnik pořídil v hotovosti materiál v ceně Kč 1.000,00 + 10 % DPH. Dále zaplatil v hotovosti dopravu tohoto materiálu
do skladu v částce Kč 300,00 + DPH a následně celou zásilku materiálu přijal na sklad. Dále část materiálu v částce Kč
800,00 vydal ze skladu do výroby k výrobě výrobků.
Tentýž podnik v hotovosti nakoupil pohonné hmoty do služebního vozidla v ceně Kč 1.000,00 + 20 % DPH.
Za hotové podnik rovněž nakoupil drobné kancelářské potřeby v ceně Kč 400,00 + 20 % DPH, které ihned vydává k
používání (spotřebě) svým zaměstnancům.
Poznámky:
Účtování o materiálu je podobné účtování o zboží – k zachycení procesu pořízení se však používá účet 111 – Pořízení materiálu a následně
112 – Materiál na skladě. Součástí pořizovací ceny materiálu bude opět také např. doprava. Vydáním materiálu do spotřeby a vznikem nákladu
účetní zachycení pohybu materiálu v podniku končí (případně je předmětem tzv. vnitropodnikového účetnictví) a tento materiál se může znovu v
účetnictví „objevit“ až jako součást hotového výrobku – viz předchozí schéma.
Jde-li o materiál, který je ihned jednorázově spotřebován (kancelářské potřeby, pohonné hmoty, méně významné - „levnější“ položky inventáře
apod.), neúčtuje se obvykle jeho přijetí na sklad, ale zachytí se ihned tato jednorázová spotřeba.
Příklad – Peníze na cestě
Pracovník podniku vybral z firemního běžného účtu (např. na základě tzv. výběrního lístku banky) částku Kč
100.000,00, kterou dle příjmového pokladního dokladu vložil do pokladny. Z výpisu z běžného účtu, který podnik získal
druhý den ze svého internetového bankovnictví, je patrný výše uvedený výběr hotovosti z účtu.
V další situaci podnik dle výdajového pokladního dokladu odvedl část hotovosti (Kč 10.000,00) na svůj běžný účet.
Druhý den, kdy podnik má již k dispozici výpis z bankovního účtu ze svého internetového bankovnictví, banka
potvrzuje, že částka Kč 10.000,00 byla na bankovní účet skutečně přijata.
Poznámky:
Pro zachycení pohybu peněžních prostředků mezi 2 účty krátkodobého finančního majetku (účty skupiny 2) se používá aktivní účet 261 –
Peníze na cestě. Jeho funkcí je překlenout časový a zejména dokladový nesoulad při pohybu peněz mezi 2 účty krátkodobého finančního
majetku. Na účtu 211 – Pokladna lze totiž účtovat výhradně (až na drobné výjimky např. při inventarizačních rozdílech) dle VPD/PPD, na účtu
221 – Bankovní účet potom výhradně dle výpisu z bank. účtu. Ačkoliv v době účtování může mít podnik již k dispozici oba tyto účetní doklady, je
třeba vždy převod peněz mezi pokladnou a bank. účtem účtovat přes 261.
Účet 261 se použije i v případě, kdy podnik převádí peněžní prostředky např. mezi dvěma svými bank účty (z každého bank. Účtu obdrží
samostatný výpis z běžného účtu) nebo při pohybu hotovosti mezi dvěma podnikovými pokladnami (v jedné pokladně je třeba vystavit VPD, v
druhé PPD).
„Vynechání“ účtu 261 z tohoto procesu může způsobit, že účetní stav peněz na bank. účtu či v pokladně nebude souhlasit se skutečným
stavem, což může způsobit značné problémy.
Příklad – Zúčtování se zaměstnanci – základní „použitelná“ verze bez „nemocenských dávek“, srážek ze mzdy
apod.
Dle dokladu, který je nazýván jako zúčtovací a výplatní listina (ZVL) či mzdový doklad apod. jsou k poslednímu dni
příslušného měsíce zaúčtovány následující položky související se zaměstnáváním pracovníků. Úhrady jednotlivých
částek jsou pak hrazeny v průběhu dalšího měsíce – obvykle v tzv. výplatní termín (splatnost „daně ze mzdy“,
sociálního a zdr. pojištění je však až do 20. dne následujícího měsíce)
-
Poznámky:
Jde o celkové částky – může jít o mzdu jediného pracovníka či o součet příslušných položek pro všechny pracovníky v podniku.
Hrubé mzdy (op. 1) jsou pro podnik nákladem a zároveň závazkem vůči zaměstnancům. Z těchto hrubých mezd se sráží sociální (přesněji
důchodové) pojištění, zdravotní pojištění a „daň ze mzdy“ (op. 2 – 4), čímž dochází ke snížení závazku vůči zaměstnancům a naopak vzniku
závazku vůči správě sociálního zabezpečení, zdravotním pojišťovnám pracovníků a finančnímu úřadu. Na účet 524 a 336 se účtuje jak SP (DP),
tak i ZP. Je vhodné vytvořit případně analytické účty (např. 336/SP, 336/ZP či 33601, 33602, analogicky u 524). Správný název „daně ze mzdy“
je záloha na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (a funkčních požitků.
Součástí „předpisu mezd“ je i sociální (důchodové) a zdravotní pojištění, které za své zaměstnance hradí zaměstnavatel. Příslušnými institucím
se pak odvádí součet SP (DP) a ZP sraženého zaměstnancům a hrazeného zaměstnavatelem (firmou). Zde je uvažována tzv. základní sazba
sociálního (důchodového) pojištění ve výši 25 % z hrubých mezd (platné od 1/2011).
Částka úhrady čistých mezd se vypočte jako rozdíl hrubých mezd mínus sociální a zdravotní pojištění sražené zaměstnancům a mínus „daň ze
mzdy“.
Příklad – Pořízení dlouhodobého majetku
V níže uvedených situacích podnik pořizuje různé druhy dlouhodobého majetku.
Poznámky:
Proces pořízení dlouhodobého majetku se účtuje na účty 042 (u DHM), resp. 041 (DNM), popř. 042 (DFM). Za DNM jsou považovány položky v
ocenění od Kč 60.000,00 (bez DPH) výše; podnik může rozhodnout o snížení této hranice. Za samostatné movité věci (součást DHM) jsou
považovány položky v ocenění od Kč 40.000,00 (bez DPH) výše; podnik může opět rozhodnout o snížení této hranice. Pozemky, budovy, stavby
apod. se mezi dlouhodobý majetek zařazují vždy bez ohledu na cenu.
Součástí ceny je také doprava, montáž apod. Naopak součástí ceny není vyškolení obsluhy či některé správní poplatky (zde přidělení SPZ).
Dlouhodobý majetek se zařazuje do užívání v okamžiku, kdy jsou splněny technicko – ekonomické předpoklady pro jeho provoz. Děje se tak na
základě dokladu (zde označen jako INT – interní účetní doklad),který se obvykle nazývá zápis (protokol) o zařazení majetku do užívání
Příklad – Odpisy dlouhodobého majetku – výpočet
Dlouhodobý majetek se používá více let a proto se i postupně opotřebovává – jeho cena postupně vstupuje do nákladů
(nikoliv tedy najednou jako například u materiálu). Neodpisují se pozemky, umělecká díla a sbírky, dlouhodobý
finanční majetek a některé další položky.
Pro výpočet odpisů se obvykle sestavuje odpisový plán, který obsahuje kromě informací o příslušném majetku také
zvolený způsob odpisování. Rozlišujeme účetní odpisy (stanovuje si je sama firma s přihlédnutím ke skutečnému
opotřebení majetku) a daňové odpisy (jsou dány Zákonem o daních z příjmů jako maximální částky, které lze uplatnit
pro účely výpočtu daně z příjmů).
Cena, ze které se provádí odpis, se obvykle označuje jako vstupní cena (což je termín Zákona o daních z příjmů;
prakticky jde o cenu, v níž je majetek zachycen v účetnictví).
Odpisový plán obsahuje obvykle výši ročních odpisů, oprávky a zůstatkovou cenu. Odpis vyjadřuje opotřebení majetku
za daný rok. Oprávky jsou úhrn odpisů za jednotlivé roky používání (a odpisování), zůstatková cena je potom vstupní
cena snížená o oprávky. Zcela odepsaný majetek má nulovou zůstkovou cenu, lze jej dále používat, ale nelze jej již
odpisovat.
Sestavení odpisového plánu (účetní odpisy):
vstupní cena majetku Kč 200.000,00
předpokládaná doba použitelnosti 5 let
roční odpisová sazba 20 % ze vstupní ceny
Poznámky:
Daňové odpisy definuje Zákon o daních z příjmů jako (jak je uvedeno výše) jako maximální částky, které lze použít při výpočtu daňového
základu k dani z příjmů. Rozlišujeme daňové odpisy nehmotného majetku (Zákonem o daních z příjmů je dána doba odpisování v měsících,
odpisuje se s přesností na celé měsíce v daném roce), u hmotného majetku potom rovnoměrné odpisy (odpisují každý rok stejnou částku) a
zrychlené odpisy (odepíší vyšší částku na v prvních letech používání, méně na konci používání). Jsou zde stanoveny doby odpisování v letech.
Pro majetek pořízený mezi 1. 1. 2009 až 30. 6. 2010 bylo za splnění dalších podmínek možno použít tzv. mimořádné odpisy (výrazné zrychlení
doby odpisování u některých druhů hmotného majetku).
Příklad – Účtování o odpisech dlouhodobého majetku
Odpis je pro podnik náklad (účet 551), vyjadřuje roční opotřebení příslušné položky dlouhodobého majetku. Může se
účtovat ročně (celá roční částka k 31. 12. daného roku) nebo ve výši 1/12 ročního odpisu ke konci každého měsíce.
Účtování probíhá nepřímo prostřednictvím účtu oprávek (účty ze skupiny 07 pro DNM a 08 pro DHM). Na
„majetkovém“ účtu (tj. na účtu ze skupiny 01 či 02) je po celou dobu používání DNM/DHM vidět jeho původní vstupní
cena a oprávky „nabíhají“ na příslušném účtu ze skupiny 07 či 08. Rozdílem příslušných účtů (např. 013 a 073 pro
software nebo 022 a 082 pro samostatné movité věci nebo 021 a 081 pro stavby apod.) se potom zjišťuje zůstatková
cena.
Odpis se účtuje každý rok jako náklad (551MD) a odpovídající účet oprávek. Oprávky „nabíhají“ každý rok až do
okamžiku, kdy dosáhnou 100 % vstupní ceny.
Účty oprávek se obvykle označují jako korekční účty aktiv, tedy je to aktivum se záporným znaménkem (snižuje
hodnotu dlouhodobého majetku).
Odpisy jednotlivých položek dlouhodobého majetku se potom zaúčtují např. tak, jak je uvedeno v následující tabulce
účetního deníku. Částky by odpovídaly příslušným odpisovým plánům:
Poznámky:
Odpisy se účtují na základě interních účetních dokladů, jejichž přílohou mohou být tabulky (počítačové sestavy) znázorňující výšii odpisů pro
jednotlivé konkrétní položky dlouhodobého majetku.
Příklad – Vyřazování dlouhodobého majetku
Dlouhodobý majetek lze vyřadit pozuze v případě, je-li 100% odepsán (jeho zůstatková cena je nulová). Protože tomu
tak často není, je nutno vyřazovaný dlouhodobý majetek „doodepsat“, tedy provést dodatečný odpis navíc. Tento
dodatečný odpis se účtuje ve výši stávající zůstatkové ceny tak, aby po tomto doodepsání byla zůstatková cena nulová.
Poté je možné dlouhodobý majetek vyřadit – tyto operace, tedy jak „doodepsání“, tak vyřazení DM se účtují na základě
interního dokladu, který se obvykle označuje jako zápis (protokol) o vyřazení majetku. Nákladový účet, nakterý se
účtuje „doodepsání“ zůstatkové ceny, by měl vystihovat důvod, proč dochází k vyřazení. U vyřazení v důsledku
likvidace (DM přestal plnit svou funkci dříve, než se předpokládalo) se dodatečný odpis účtuje na účet 551, v případě
prodeje DM se účtuje na 541, v případě darování na 543, v případě „běžné škody“ (krádež, poškození,...) na účet 549,
v případě „živelné“ škody (povodeň, oheň,...) na 582 apod.
Příklad: ve všech situacích předpokládejme stroj se vstupní cenou Kč 100.000,00 a dosavadními oprávkami Kč
75.000,00. Vždy bude provedeno doodepsání zůstatkové ceny, následně vyřazení a popř. další související operace
(např. prodej DM). Jednotlivé situace jsou v účetním deníku odděleny dvojitou čarou:
Příklad – Účtování o „drobném“ majetku
V případě, že podnik pořídí majetek, jehož použitelnost je delší než 1 rok, ale jeho vstupní cena je nižší než Kč
40.000,00 za položku v případě samostatných movitých věcí, resp. nižší než Kč 60.000,00 za položku v případě DNM,
může podnik na základě svého rozhodnutí tento majetek zaúčtovat:
(1) jako „běžný“ dlouhodobý majetek (tedy DHM – SMV či DNM), ač nedosahuje kritéria ceny
(2) jako jednorázovou spotřebu materiálu v případě samostatných movitých věcí
(3) jako spotřebu služeb (518) v případě nehmotného majetku
Poznámky:
Kategorie „drobného“ dlouhodobého hmotného/nehmotného majetku právně již několik let neexistuje; podnik se rozhodne, zda dotyčnou
položku povede jako běžný dlouhodobý majetek či jako zásobu (DHM) s následným účtováním do spotřeby či jako spotřebu služeb (DNM)
Jak už bylo uvedeno, pozemky, stavby apod. se jako DHM účtují vždy bez ohledu na vstupní cenu.
Pokud je „drobný“ majetek ihned předán k užívání (spotřebě), je možno účtovat tak, jak je uvedeno v op. 6 a není nutno majetek „brát na sklad“.
Příklad – Další časté účetní případy – 1. část
Následující účetní deník obsahuje řadu dalších v praxi často se opakujících účetních případů
Poznámky:
U občerstvení v operaci 4 není nárok na odpočet DPH – zaplacená DPH se proto účtuje do nákladů stejně jako cena bez daně. Navíc tento
náklad (513 – Reprezentace) je tzv. „daňově neuznatelným nákladem“ pro účely daně z příjmů.
Taktéž daňově neuznatelný náklad je úrok z prodlení (či jiná sankce od „státního orgánu“) v op. 10.
Příklad – Další časté účetní případy – 2. část
Následující účetní deník obsahuje řadu dalších v praxi často se opakujících účetních případů
Finanční účetnictví
Základy daně z příjmů
právnických osob
Poplatníkem DPPO
•
Jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami
•
Má-li taková právnická osoba sídlo na území ČR, má daňovou povinnost na své „celosvětové“
příjmy
•
Nemá-li taková právnická osoba na území ČR své sídlo, má daňovou povinnost pouze na příjmy
plynoucí ze zdrojů na území ČR
Předmětem daně
•
Jsou veškeré příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a nakládání s majetkem
•
U „neziskových“ organizací nejsou předmětem daně příjmy plynoucí z jejich poslání („hlavní
činnosti“), pokud výdaje (náklady) na tyto činnosti jsou vyšší
•
Dále u „neziskových organizací“ nejsou předmětem daně příjmy z dotací či příspěvků na provoz
ze státního rozpočtu, úrokové příjmy na bankovním účtu apod.
Osvobození od daně (např.):
•
Členské příspěvky např. u profesních komor či obč. sdružení, výnosy kostelních sbírek
•
Příjmy z dividend a jiných podílů na zisku vyplácené dceřinnou společností
•
atd.
•
Sazba daně z příjmů právnických osob činí pro rok 2010 a 2011 19 %
•
Základ pro výpočet DPPO (základ daně) se přitom zaokrouhluje za zdaňovací období na celé
tisícikoruny směrem dolů
•
Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok nebo tzv. hospodářský rok (12 po sobě jdoucích
kalendářních měsíců začínajících jiným měsícem než je leden)
•
Daňové přiznání k DPPO se podává do 3 měsíců po skončení zdaňovacího období (od roku
2011 se vlivem Daňového řádu tato lhůta počíta počínajícíc dnem následujícím po skončení
zdaň. období) – tedy do 1. 4.
•
Zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce na základě plné moci předložené finančnímu
úřadu před uplynutím „základní“ lhůty (viz výše) či podléhá-li firma auditu (nutno oznámit
správci daně), prodlužuje se výše uvedená „základní“ lhůta o další 3 měsíce (tj. do 1. 7.)
Základem daně pro účely DPPO (analogicky pro podnikající fyzické osoby):
•
Rozdíl mezi výnosy a náklady, pakliže poplatník vede (podvojné) účetnictví
•
Rozdíl mezi příjmy a výdaji, pakliže poplatník (týká se prakticky jen FO) vede daňovou evidenci
(dříve tzv. jednoduché účetnictví)
Výnosy (příjmy) se rozumí
•
Výnosy (příjmy) z činnosti poplatníka (tržby za výrobky, zboží, služby)
•
Výnosy (příjmy) z prodeje (nepotřebného) majetku
•
Atd.
Výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů („daňově uznatelným nákladem“) se
rozumí například:
•
Nájemné včetně „finačního leasingu“ (při splnění podmínek dle ZoDP)
•
Odpisy hmotného/nehmotného majetku (vyjadřující opotřebení tohoto majetku)
•
Náhrady cestovních výdajů
•
Dále většina nákladů zaúčtovaných v účtové třídě 5 (výjimky viz dále)
•
apod.
Za tzv. daňově neuznatelné náklady (výdaje) se považují například:
•
Výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku
•
Penále, úroky z prodlení a pokuty (s výjimkou zaplacených smluvních sankcí tohoto druhu)
•
Výdaje „nad limit“ dle ZoDP či dle jiných právních předpisů (např. tzv. cestovné nad limit)
•
Manka a škody převyšující náhrady (s výjimkou „mank do norem“)
•
Výdaje (náklady) na reprezentaci (pohoštění, občerstvení, dary s výjimkou tzv. „reklamních
předmětů“ atd.)
•
Kladný rozdíl mezi tzv. účetními a daňovými odpisy hmotného/nehmotného majetku
•
atd.
Finanční účetnictví
Rozdělování (úhrada)
hospodářského výsledku
Hospodářský výsledek minulého účetního období (minulého roku) podléhá obvykle v první
polovině roku rozdělování (nebo „úhradě“) - jde o tzv. schvalovací řízení.
Rozděluje se zásadně čistý hospodářský výsledek,tj. zisk (teoreticky i ztráta) po zdanění daní
z příjmů za minulý rok.
ČISTÝ ZISK = ÚČETNÍ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK mínus DPPO
O rozdělení hospodářského výsledku rozhodují nejvyšší orgány jednotlivých právních forem
podnikání, a to obvykle na návrh vedení příslušné účetní jednotky. Těmito nejvyššími orgány
jsou:
•
U akciové společnosti – valná hromada akcionářů
•
U společnosti s ručením omezeným - valná hromada společníků (max. 50 společníků)
•
U družstva – členská schůze (členů družstva neboli družstevníků)
•
U veřejné obchodní společnosti – všichni společníci
•
U komanditní společnosti – komplementáři (neomezeně ručící společníci)
Poznámka: pokud má akciová společnost nebo společnost s ručením omezeným jediného
společníka (akcionáře), rozhoduje tento společník (akcionář) sám v rozsahu působnosti valné
hromady. Valná hromada se tedy v pravém slova smyslu nemusí svolávat
ROZDĚLENÍ ZISKU – 1. část
V případě, že účetní jednotka dosáhne zisku, má v zásadě následující možnosti jeho rozdělení.
1. Příděl do zákonného rezervního fondu (u a. s. nebo u s. r. o.) nebo do nedělitelného
fondu (u družstva): zmíněné právní formy podnikání (a. s., s. r. o., družstvo) tvoří ze
zákona (tj. dle Obchodního zákoníku) povinný rezervní (nedělitelný) fond, který slouží
především ke krytí možných ztrát v budoucích letech. Tvorba tohoto fondu má přednost
před ostatními možnostmi; rezervní (nedělitelný) fond se tvoří určitým procentem z čistého
zisku (přesnou výši stanovuje ObchZ), záleží na konkrétních podmínkách u konkrétní účetní
jednotky, obvykle je to 5 % - 20 % z čistého zisku
2. Příděl do statutárních fondů: pokud se účetní jednotka ve svých „zakládacích
dokumentech“ (společenské smlouvě, zakladatelské listině, stanovách,...) zaváže tvořit
další (tzv. statutární) fondy, musí po přídělu do rezervního (nedělitelného) fondu provést
příděl i do těchto statutárních fondů. Způsob přípdělu je stanoven zakladatelskými
dokumenty, často též procentem z čistého zisku. Tyto fondy slouží ke konkrétním účelům,
typickým příkladem je sociální fond (dříve ale stále častěji opět i dnes označovaný jako
FKSP – fond kulturních a sociálních potřeb), fond odměn,...
3. Příděl do ostatních fondů: nejvyšší orgán může rozhodnout o tom, že kromě
rezervního/nedělitelného fondu a statutárních fondů budou tvořeny další fondy k daným
účelům. Nejvyšší orgán stanoví účel i způsob tvorby takového fondu
ROZDĚLENÍ ZISKU – 2. část
4. Podíl na zisku společníků (akcionářů, členů družstva): u a. s., s. r. o., družstva a u
komanditistů komanditních společností může být společníkům těmto společností (u k. s.
tedy jen zmiňovaným komanditistům) vyplacen podíl na zisku. Tento podíl na zisku podlhá
zdanění tzv. srážkovou daní (ve výši 15 %), daň odvádí za společníky společnost a tento
podíl na zisku společníci již ve většině případů dále nijak nezdaňují.
Příklad: Společnost s ručením omezeným rozhodla, že svým společníkům vyplatí podíl na
zisku společnosti ve výši Kč 100.000,00. Tento „hrubý“ podíl na zisku bude zdaněn 15%
srážkovou daní (tj. Kč 15.000,00). Tuto daň odvede svému finančnímu úřadu vyplácející
společnost a společníci obdrží již „čistý“ podíl na zisku ve výši Kč 85.000,00.
5. Krytí neuhrazených ztrát minulých let: pokud má podnik neuhrazené ztráty minulých let
(viz dále), může „letošní“ zisk použít k jejich krytí („vymazání“). Pozor – vykazuje-li podnik
neuhrazené ztráty minulých let, nesmívyplácet svým společníkům podíl na zisku (viz
předchozí bod), dokud tyto „staré neuhrazené ztráty“ nebudou zcela pokryty („uhrazeny“).
6. Ponechání zisku jako nerozděleného: nejvyšší orgán může stanovit, že určitá část zisku
nebude nijak účelově rozdělena a bude ponechána jako „volný zdroj“ do dalších období.
7. Zvýšení základního kapitálu o zisk: je možné schválit zvýšení základního kapitálu o
dosažený zisk. Tato skutečnost podléhá zápisu do obchodního rejstříku a je administrativně
náročnější, i když bývá velmi pozitivně vnímána.
ÚHRADA ZTRÁTY – 1. část
Pokud podnik dosáhne ztrátu, je potřeba i tu „vypořádat“ v rámci schvalovacího řízení na
základě rozhodnutí nejvyššího orgánu (viz výše). Existují následující možnosti:
1. Čerpání rezervního/nedělitelného fondu: má-li podnik vytvořen ze zisku minulých let
rezervní (u družstva nedělitelný) fond, může jej v souladu s Obchodním zákoníkem použít
ke krytí ztráty aktuálního roku. Rezervní/nedělitelný fond lze čerpat maximálně do výše jeho
zůstatku, popř. do výše stanovené ObchZ
2. Čerpání statutárních/ostatních fondů: pokud má podnik tyto fondy vytvořeny ze zisku
minulých let a pokud tyto fondy nejsou tzv. účelově vázány (tj. pokud není stanoveno, že se
tyto fondy mohou používat jen v určitých situacích – což obvykle stanoveno bývá), může
podnik do výše jejich zůstatků čerpat tyto fondy
3. Předepsání ztráty k náhradě:ztráta může být předepsána společníkům k náhradě, tzn. že
společníci vzniklou ztrátu zaplatí penězi (popř. nepeněžní formou). Tato situace je možná
pouze v případě, že se k ní společníci předem zavázali ve společenské smlouvě nebo že s
ní dodatečně souhlasí. V žádném případě ji nelze používat u akciové společnosti
(=akcionáři nemohou zaplatit ztrátu své a. s.)
ÚHRADA ZTRÁTY – 2. část
4. Krytí z nerozděleného zisku minulých let: pokud účetní jednotka vykazuje z minulých let
zisk, o jehož rozdělení v té době nerozhodla, může tento „fond“ použít do výše jeho
zůstatku ke krytí ztrát
5. Ponechání ztráty jako neuhrazené: používá se zejména u nových účetních jednotek,
které nemají jiné možnosti, jak ztrátu pokrýt; obvykle se ztráta ponechává jako neuhrazená
s tím, že v budoucnu dojde k jejímu krytí z příštích kladných hospodářských výsledků
6. Snížení základního kapitálu o ztrátu: jako krajní řešení se někdy používá snížení
základního kapitálu o dosaženou ztrátu. Tato skutečnost se zapisuje do obchodního
rejstříku a snížený základní kapitál nesmí poklesnout pod zákonem stanovenou hranici.
Rozdělení zisku – příklad
Společnost s ručením omezeným se základním kapitálem Kč 200.000,00 dosáhla čistého zisku
ve výši Kč 234.512,00. Zisk byl dosažen poprvé, společnost dosud nemá vytvořen rezervní
fond. Na základě rozhodnutí valné hromady bude hospodářský výsledek rozdělen takto:
•
Příděl do zákonného rezervního fondu dle § 124 Obchodního zákoníku (v prvním roce
dosažení zisku min. 10 % z čistého zisku, ne výše než 5 % základního kapitálu)
Kč 10.000,00 (10 % z čistého zisku je 23.451,20, ale hranice je 5 % ZK = 10.000,00)
•
Nárok společníků na podíl na zisku Kč 200.000,00, z toho 15% srážková daň Kč 30.000,00,
společníkům bude vyplacen čistý podíl na zisku Kč 170.000,00
•
Rozdnodnutím valné hromady se vytváří sociální fond (určen k poskytování bezúročných
půjček zaměstnancům a k dalším výdajům sociálního charakteru) Kč 20.000,00
•
Zbylá část zisku Kč 4.512,00 (tj. 234.512 – 10.000 – 200.000 – 20.000) ponechána jako
nerozdělený zisk minulých let
Poznámka: Z účetního hlediska je proces rozdělování HV (zisku i ztráty) většinou jen přesun
mezi účty vlastního kapitálu. Výjimku tvoří výplata podílu na HV, popř. úhrada ztráty – zde
dochází k pohybu peněžních prostředků.
Vlivem vyšších či kumulovaných ztrát se může podnik dostat do situace záporného vlastního
kapitálu – může být vnímáno jako špatný signál pro věřitele (např. banky) či investory.
Konec prezentace/výkladu předmětu Finační účetnictví.