Berešit 10. kapitola

Berešit
CEPV2001
1 Toto je rodopis synů Noeho: Šém, Chám a Jefet. Po
potopě se jim narodili synové.
-
-
K
1 Tito jsou pak rodové synů Noé, Sema, Chama a Jáfeta,
jimž se tito synové zrodili po potopě.
V této kapitole nechci dopodrobna rozebírat jméno po jménu (stejně i v případě dalších rodopisů),
ale pouze upozornit na známá fakta, zajímavosti či spojitosti s jinými místy bible. Převážně jsem
čerpal z Výkladů ke SZ, neboť nejsem specialistou na etnografii, ale postoj označující rodopisy v
bibli za zbytečné a nezajímavé nesdílím a naopak považuji vše v bibli zapsané za smysluplné a
mající význam. To, že někdo nerozumí neznamená, že se jedná o zbytečnost.
Rodopis značí další důležitou etapu v dějinách lidstva a Země
Ze tří Noemových synů vzejde celé budoucí potomstvo
Nyní zmíním význam jmen Noemových synů:
Šém (= Jméno) – praotec těch, jimž bylo zjeveno Jméno nad každé jméno
Chám (= Žhavý) – Otec pronárodů obývajících především Africký (žhavý) kontinet, sloužících
modlám, mimo jiné božstvu Slunce (egypt. Ra)
Jefet (= Rozšíření, Uvolnění) - praotec národů nesoucích moudrost a lidské poznání
2 Synové Jefetovi: Gomer a Magóg a Mádaj, Jávan a Túbal,
Mešek a Tíras. ([// 1Pa 1:5- 1Pa 1:7 Ez 38:1- Ez 38:6])
3 Synové Gomerovi: Aškenaz a Rífat a Togarma.
4 Synové Jávanovi: Elíša a Taršíš, Kitejci a Dódanci. ([
Iz 66:19 Jon 1:3 Ž 72:10; Nu 24:24 Iz 23:1 Iz 23:12
Da 11:30])
5 Z nich vzešly ostrovní pronárody v různých zemích,
pronárody různého jazyka a různých čeledí. ([ Iz 11:11
Iz 42:4 Sf 2:11])
-
10. kapitola
2 Synové Jáfetovi: Gomer a Magog, a Madai, a Javan, a
Tubal, a Mešech, a Tiras.
3 Synové pak Gomerovi: Ascenez, Rifat, a Togorma.
4 Synové pak Javanovi: Elisa a Tarsis, Cetim a Dodanim.
5 Od těch rozděleni jsou ostrovové národů po krajinách jejich,
každý podlé jazyku svého, vedlé čeledi své, v národech
svých.
Jefet měl 7 synů, kteří jsou základem pronárodů, které lze však jen těžko určit a můžeme se pouze
domnívat, že to tak je (Výklady ke SZ). S jistotou lze říci, že Mádaj jsou Médové, Jávan – Jónové
neboli Řekové, ale u ostatních jde pouze o dohady. Gomer by mohli být Skythové z Krymu, Tiras
Tyrsenští či Etruskové, Aškenaz záp. Arméni, Elíša – Alašia = Kypr či Sicílie, Taršíš by mohla být
kolonie Týru v Hispánii. Jméno Magóg můžeme např. najít ve Zj 20,8 spolu s Gógem, kde má spíše
symbolický význam. V každém případě se jedná o národy vzdálené budoucímu Izraeli jak fyzicky,
tak i duchovně, národy provozující modloslužbu, přesto mající požehnání od praotce Noe, projevující
se např. v obsazení ostrovů
6 Synové Chámovi: Kúš a Misrajim, Pút a Kenaan. ([//
1Pa 1:8- 1Pa 1:10 Jr 46:9 Ez 30:5; Ž 105:23])
7 Synové Kúšovi: Seba a Chavíla, Sabta a Raema a Sabteka.
Synové Raemovi: Šeba a Dedán. ([ Ž 72:10; : Gn 25:3])
8 Kúš pak zplodil Nimroda; ten se stal na zemi prvním
bohatýrem. ([ Mi 5:5])
9 Byl to bohatýrský lovec před Hospodinem; proto se říká:
Jako Nimrod, bohatýrský lovec před Hospodinem.
10 Počátkem jeho království byl Babylón, Erek, Akad a Kalné
v zemi Šineáru. ([ Gn 11:9; Am 6:2; Gn 11:2 Za 5:11])
11 Z této země vyšel do Asýrie a vystavěl Ninive – i
Rechobót-ír a Kelach ([ Jon 1:2 Na 1:1])
12 a Resen mezi Ninivem a Kelachem – to je to veliké město.
13 Misrajim zplodil Lúďany a Anámce, Lehábany a
Naftúchany ([// 1Pa 1:11- 1Pa 1:16 Iz 66:19 Jr 46:9])
14 i Patrúsany a Kaslúchany – z nich vyšli Pelištejci – a
Kaftórce. ([ Jr 44:1; Dt 2:23 Jr 47:4 Am 9:7])
15 Kenaan zplodil Sidóna, svého prvorozeného, a Chéta, ([
Iz 23:4 Ez 28:21 Mk 3:8 Mk 7:24; Ez 16:3])
16 Jebúsejce, Emorejce a Girgašejce ([ Joz 15:8; Gn 15:21
Dt 7:1n])
17 i Chivejce, Arkejce a Síňana,
18 Arváďana a Semárce a Chamáťana. Potom se čeledi
kenaanské rozptýlily. ([ Ez 27:8 Ez 27:11; Iz 10:9])
19 Pomezí kenaanské se táhlo od Sidónu směrem přes Gerar
až ke Gáze, směrem přes Sodomu, Gomoru, Admu a
6 Synové pak Chamovi: Chus a Mizraim a Put a Kanán.
7 A synové Chusovi: Sába, Evila, a Sabata, a Regma, a
Sabatacha. Synové pak Regmovi: Sába a Dedan.
8 Zplodil také Chus Nimroda; onť jest počal býti mocným na
zemi.
9 To byl silný lovec před Hospodinem; protož se říká: Jako
Nimrod silný lovec před Hospodinem.
10 Počátek pak jeho království byl Babylon a Erech, Achad a
Chalne, v zemi Sinear.
11 Z země té vyšel do Assur, kdežto vystavěl Ninive, a
Rohobot město, a Chále,
12 A Rezen mezi Ninive a mezi Chále; toť jest město veliké.
13 Mizraim pak zplodil Ludim a Anamim, a Laabim, a Neftuim,
14 A Fetruzim, a Chasluim, (odkudž pošli Filistinští) a
Kafturim.
15 Kanán pak zplodil Sidona prvorozeného svého, a Het,
16 A Jebuzea, a Amorea, a Gergezea,
17 A Hevea, a Aracea, a Sinea,
18 A Aradia, a Samarea, a Amatea; a potom odtud
rozprostřely se čeledi Kananejských.
19 A bylo pomezí Kananejských od Sidonu, když jdeš k Gerar
až do Gázy; a odtud když jdeš k Sodomě a Gomoře, a Adama
a Seboim až do Lázy.
20 Ti jsou synové Chamovi po čeledech svých, vedlé jazyků
svých, po krajinách svých, v národech svých.
Sebójím až k Leše. ([: Nu 34:2- Nu 34:12; Gn 20:1; Dt 2:23;
Gn 13:10 Gn 14:2])
20 To jsou synové Chámovi v různých zemích, pronárody
různých čeledí a jazyků.
-
-
-
Základem Chámovy větve jsou jeho čtyři synové: Kúš (pravěpodobně Núbie, Etiopie), Misrajim
(Egypt), Pút (snad Somálsko) a Kenaan (Syropalestinu)
Zvláštní pozornost je věnována Nimrodovi jako prvnímu bohatýrovi před Hospodinem (JB – mluví o
něm jako o prvním mocnáři). Je zvláštní, že ač za domovinu Kúšanů se považuje Núbie, je
Nimrodovým působištěm Mezopotámie (Babylon, Erek, Akad a Kalné v zemi Šineáru). Některé
překlady jej označují jako zakladatele Ninive (CEPV2001, KB, PT), kdežto například JB udává jako
zakladatele Ninive Aššura, který vzešel ze země Šineár. Jednou z možností Nimrodova působiště v
Šineáru je fakt, že byl u stavby babylonské věže a jeho potomstvo se ocitlo v Africe až po zmatení
jazyků a rozptýlení národů po zemi. Jméno Nimrod můžeme přeložit jako Vzpurný, což by úzce
souviselo s Babylonem jako symbolem vzpoury proti Bohu a není vyloučeno, že právě Nimrod stál u
počátku stavby věže ba mohl být i otcem myšlenky být jako Bůh. A tak postava Nimroda nabývá
spíše duchovní charakter a stává se jakýmsi prototypem historického dění té doby.
Celkem je Chámových potomků 30 a z nich většina je nám neznámá, ale povšimněme si těch
několika známých jmen, které budou mít v budoucnu co do činění s izraelským národem:
a) Kaslúchané z nichž vyšli Pelištejci
b) Sidon (Féničané), potomek Kenaanův a jeho druhý syn Chét (pravděpodobně praotec Chetitů)
c) Známá jsou i jména Jebúsejci, Emorejci a Gergašejci (Dt 7,1)
o oblasti Kenaanu něco vypovídají i hraniční města (Gáza, Sodoma, Gomora, Gerar...)
21 Také Šémovi, praotci všech Heberovců, staršímu bratrovi
Jefeta, se narodili synové.
22 Synové Šémovi: Élam a Ašúr, Arpakšád a Lúd a Aram. ([//
Gn 11:10nn 1Pa 1:17nn])
23 Synové Aramovi: Ús a Chúl, Geter a Maš.
24 Arpakšád zplodil Šelacha a Šelach zplodil Hebera.
25 Heberovi se narodili dva synové: jméno jednoho bylo
Peleg (to je Rozčlenění), neboť za jeho dnů byla země
rozčleněna; a jméno jeho bratra bylo Joktán. ([ Gn 11:16
1Pa 1:19])
26 Joktán pak zplodil Almódada a Šelefa, Chasarmáveta a
Jeracha,
27 Hadórama a Úzala a Diklu,
28 Óbala a Abímaela a Šebu,
29 Ofíra a Chavílu a Jóbaba; ti všichni jsou synové Joktánovi.
30 Jejich sídliště bylo od Méši směrem k Sefáru, hoře na
východě.
31 To jsou synové Šémovi různých čeledí a různých jazyků,
různé pronárody v různých zemích.
32 To jsou čeledi synů Noeho podle jejich rodopisu v různých
pronárodech; z nich pak po potopě vzešly všechny pronárody
na zemi.
-
-
-
21 Semovi také, otci všech synů Heber, bratru Jáfeta staršího
zrozeni jsou synové.
22 A tito jsou synové Semovi: Elam, a Assur, a Arfaxad, a
Lud, a Aram.
23 Synové pak Aramovi: Hus, a Hul, a Geter, a Mas.
24 Potom Arfaxad zplodil Sále; a Sále zplodil Hebera.
25 Heberovi také narodili se dva synové; jméno jednoho
Peleg, proto že za dnů jeho rozdělena byla země, a jméno
bratra jeho Jektan.
26 Jektan pak zplodil Elmodada, a Salefa, a Azarmota, a
Járe,
27 A Adoráma, a Uzala, a Dikla,
28 A Obale, a Abimahele, a Sebai,
29 A Ofira, a Evila, a Jobaba; všickni ti jsou synové Jektanovi.
30 A bylo bydlení jejich od Mesa, když jdeš k Sefar hoře na
východ slunce.
31 Tiť jsou synové Semovi po čeledech svých, vedlé jazyků
svých, po krajinách svých, v národech svých.
32 Ty jsou čeledi synů Noé po rodech svých, v národech
svých; a od těch rozdělili se národové na zemi po potopě.
Dostáváme se k Šémovi a jeho potomstvu. Je to praotec Heberovců z nichž vzešel národ Izrael.
Ačkoliv z historie jsou pro většinu z nás známá jména Elam, Aram nebo Ašúr, je pro nás důležitý
Arpakšád, z něhož vzešel Heber. I když Arpakšád zplodil další syny a dcery (: Gn 11,13) zdá se, že
tento rodopis chce zdůraznit především hebrejskou linii. Heber (= Překračující – H.) je praotcem
Hebrejců, tedy i Izraelitů, kteří „překročili“ Rákosové moře, poušť a poté řeku Jordán, aby vstoupili
do země zaslíbené – Kenaanu (Jz 1,2).
Rozšířeno je jméno Heberova syna Pelega o poznámku o rozčlenění země. V této souvislosti mě
napadají dvě možnosti: a) jednalo se o rozčlenění země na jednotlivé kontinenty (do té doby byla
země více méně jedním velkým územím), b) šlo o rozčlenění země po babylónském zmatení jazyků
na území jednotlivých kmenů s různým jazykem a posléze i kulturou a náboženstvím a k rozdělení
země na kontinenty došlo až poté. Toto vysvětlení je pro mě přijatelnější, neboť jak jinak by se
objevili lidé např. v Americe či Austrálii nebo na ostrovech, o kterých se zmiňuje v. 5.
Tento rodopis hovoří o národech v různých zemích, různých jazyků i když až do stavby Věže mělo
lidstvo jednotný jazyk (: Gn 11,1). Jakoby to bylo proroctví na budoucí události anebo, a to spíše, je
to dáno skutečností, že Tóra je psána Mojžíšem, kterému byla samozřejmě skutečnost zmatení
jazyků známa.
-
Tyto tři skupiny obsahují celkem 70 národů či čeledí tedy veškerou plnost národů, které naplnily po
potopě celou známou zemi. Tento celek vzešel z jediného člověka – Noe. Srze Odpočinutí (Noe)
lidstvo povstalo, aby se jednou opět do odpočinutí, tentokrát Božího, vrátilo.