rozsudek jménem republiky

Ats 2 2012
29
ČESKÁ REPlJBL[K\
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Ne
v
1
v ří právní s ud rozhodl v senátě Poženem z předsedy UDr. Vojtěcha Šimíčka
i ( )utkt I I Dr Ju‘t 1 i B i
J [ Dr I ikub i ( imrd J Ĺ Di /denk i Kuhn i Jí. Dr R id mi ‘1 dik r
J [ Dr [iii i Pi‘t i
i.
Dr
Pt rvi Pmth m pr n ni m tu n ti t i n itt k Připra n v bor
J
pro konání místního referenda v Mčstské části Praha 7 za nepředraženou radnici
c Pomni \lgr Jen ( 17m5kr bi tem Ptihm 7 \ ektrmni 31, PhDr Richard Biegtl, bm tun Pr‘ihe 7,
Herm ino r 41 \fr liti H tJflic, k rtm P mha
Pivre ni 5 lup ekob Hurrk bi tem Prah m
Pplk ‘n h
\n I rt bum ni Pr ih i
Di utek r
( )ndrei \Inoi Po \I F \l
rtm
Komun u tlu 4i) z ir nrpr n‘ \Ii Pi km ( iiink n idi kirni e odkrn Jt tni
P, dmi
Praha 2, proti otlputcl: Městská část Praha 7, zastoupen JUDr. Martinem Kopeckvm,
advokátem se sídlem Revoluční 24, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti navrhovatele proti
usnesení Městského soudu v Praze ze dne $6. 2012, Č. j. 12 A
201222,
—
—
takto:
I.
Usnesení
e z r
S
If.
ti
MČstského
š u j e
soudu
v Praze
ze
dne
Vyhlašuje se místní referendum v Městské části Praha 7
UJfl
n
u
leA H na mitcm
n/fl I
tli
H
irJnr
‚
miu íoouizh, zh iomo
»io‘o7uln 1 ta//u H tdm
‘
‚
oilkou 500 mnidoizd konin /táIné 1)22/ a ;i/1adn;.1h i/iiI?
\ 0/ji [
Í
—
i
H
2 / n pro
í,
H I I
j
hĺ
O/tO/fl
‚
/ W
un u
i z
i
‘
ido
n
d/a
g
tflh,i
I
udí
Hrĺ1lJ/i
Č. j. 12 A 7/2012
8. 6. 201,
22,
těchto otázkách:
Ria/ii
O
ii, 1
J/
l/I
‘2 i/a
tJ
ĺ
2
i/
lpi;
/
íh
cin
‚
—‘
W
ti
i
drť
tfli
O
Piana
—
»roi / n tzn p Jol i,tii
\dr Pij ‘
ni
il O7 Ii, O
III,
P iíst.n.i referendum se bude konat současné o první.m .koiein pre.zidentských voleb ve dnech
11.0 12. ledna 2(213.
IV.
(
.Oinurcc :c
Innu
ionltur
moci /Outo
Orrit
ruiudku
P rukdn inbo
;sruTcc
M
r
0
. lPnhi Li./iiukébu
Oč. nok Lidu Picni éoss:kn
Ats 2‘2O1 2
30
O d ů v o d n ě n í:
L
Předmět a dosavadní průběh řizcní
SoUd pezkitv3 podnínkv pro uspi )rl(I1i niistniho rcferrh
V CCtFfl
I1
rkíci se viru iJLi úhtdu tbrsk čiti 1r1 . K1jcovou otízkju je iinni ednziťir
()t7ek plenich v misrnim
\
ih IR I ci lL tLI ‚ 8tl4)\ It( 1
(1 p( )hfl()U k i ini t1Jn( ti bL( )I1 proti
i h1 x
()značencnlu USfle(:flÍ, kterm \Íčstsk soud v Praze zanaíd návrh na vyslovení neptatrsri
rozhodnuti zatupitclst Městské částí Praha ‚ krerm zastupitelstvo na vrn zasedání dne 23.
4 2012 rozhodlo, ze místní referendum nevyli iásí, a to ani o jedné z čťvř navržených otázek.
V tomto znénÍ, s variantami odpovědí Ano,‘\e.
t2
\
11)‘ ť,ko,e nak/acI ‚ij po, ni edia L ta Io/kL a
tin,
h
fl? )u1 /1 IĹ 1) pumo
ona;zi
a t J‘i
»ř() ) m L tzd Íot
3
mzíon
konin
ntm.
D..Eii
500
ahaaiých úk...;;.?
2 J e ío rř oz
i‘ i U zbo p,oo,‘ ; oí
z L
i zu \í
e z ji Pni
I nro,ť‘o /7 ř, (j
(i O1 oniho
1K i
/ Oji I / ‚r,rh
i
i
ti
PĺaJa
Soui,/ai‘
jri 1J7(7e/
‘;-
I J
p//j/
1 t( on
z t,o
J
/i
tu
i 1
ajen‘ ‚ oi ‚io
2) fli Í
!it, ‘J
;‚;
oJĹ(mki1
J
vtne
OffldJly
ži
‚
‘,
(J/
1
II
J
J
/
r/ntefom.
4
J
i
I
‘
Í
Ii!)
í
‚
1
‚
ři
J
/I J
1
Ji
(.dý
Př o
i
/
‘n,jiJ/
/ f(Í
z
1
1,
I
1
‘j
>ř
1C
/
‚
/
/
‘
.
/
iii
I
‘
I
I
‘
Ž
ji
aiac ruzbodnun zasrupitelsrv() Městké čá‘ti Praha — ‘dále též Mf) Praha
II
zdtivodnilo s odkazem na 7 nísm. W ve spoJení s S odst. 3 zákona é. 22 2( 04 Sb.. o rnistním
referendu a o zrněné něktehch zákonu. ve zněni pozde
sch pžedpisu dále rež „zákon o rnisrnirn
1
rcterendu“ ci .ZMR‘7. Podle
7 písm. Ji zakona o místním referendu platí, že nelze konat
místní referendum. jesthže 1w otázka polo/ena V místním referendu byla v rozporu s právními
pš‘edpisv nebo jestliže by rozhodnutí v místním referendu mohlo bft v rozporu s právními
předpisy. Dle ( 8 odst. 3 zákona o místním referendu otazka navržená pro místní referendum
mui btt jednozn icm. polozena tak ab\ na nt bi lo momo odpo edet Slo\ em ano nebo slo em
„ne“. Zastupitelstvo MC Praha 7 si pro rozhodnuti o vyhlášení referenda rovněž obstaralo dva
odborné (nezávazné) posudky, z Odboru veřejné správy ministerstva vnitra a od vyučujícího
správního práva na Právnické fakultě UK, doc. 1 UDr. Martina Kopeckého. které zamítavý postoj
podponly s odkazem na nejednoznaČné znění navržených otázek.
Navrhovatel podal proti rozhodnuti zastupitelstva žalobu. kterou ylěstskd soud v Praze
oje vanm ustieenírn zamítl. \ rkivodnČni soud uvedl, že ne rínusmost konání nismiiu
ll
z k lfl
pirn
‚dLt
u
IL
L
Ir
L ni
nim e u e0
L
1
4]
1rL í
L
I
L
ze
1
Ld
I
L
ti
i
n
I
‘
1
L
nsr Praze
n
u
L
L 1
L
iem „:r .aiof‘w‘ .‘ýzdy
1
JL
i“,
L
U\ L
I (
L
If
‚
‚
I‘
I
/
L
l!
I
jí
u inizk: Č. 3 soud po h]ásil krečrdi
L
L
a to i vy sp( ))Lfli se sf.zoem ‚
zjaiéna“ L oeáz k o 4 soud uved.t. c uctil jasné, zd.a poem
1
a.rchitek.tonickě icní sid.ia z ahrn.uje jen i°° na bud.ově. nové, nebo zda jde o architeš.tonické
r icc na buJ ‚ e
1
ptas CuL I te ort u oL ti us ctil, /c s popude tudn di na or,ku c Č
odpoved.í „ne“ lž nelze l.iiasovut o ota.zk.ach Č .3 a Č. 4, ze ott.zk. pJdjím.aj.í odpovdd‘ „ano“
a že celková fbrmuiace otázek je sugestivní.
\rs 2 2012
31
II, Obsah kasační stížnosti
te7()\t1 UplatflU]L‘ iisičflí duvodv jdIe S 1()3 )(ISĹ I písn I. a cI zákona
č 5()j2OO2
sudniho řádu spravního, ve znéní pzdějích pedpisü (d1le té „s. ř. sk).
Namítá tak nezákonnost
p()cívajici v nesprávném posoUzeni právní otáz kv soudem
V piHedchá7eiicím iEi‘ení t dile neprezkouniatelnost usnesení nstskeb() soudu pro nedostwk
..
dUV du.
\‘spr1vnť )5()1J7ĽOI JVfl1 ()[aik\ soudeni. dle
s ptí-uje
I 3 dst. I pism. i; s.
stez()vatel V tomy e tvrzenou nejednoznaČnost otaikv nelze podle něj subsunxwat pod
ustanoveni
7 písm. d) tohoto zákona, jak to udělal městský soud. StěŽovatel roněž bTLdÍ.
e soud chybné interpretoval ustanovení
písm. d z3kona o místním referendu v tom smyslu.
:ie i r07p
5C konem pvaije ziejn rak()vv piípd. kdy otázka nerespekwie zákoniu
rer1yun()l()u. ĺ3 rozpor r >zbodnuti v nístnim referendu se zák )flefl1 \k stware1 p()\zu]
pouze akov pEipad, kdy by rozhodnuti v místním referendu uložih obci učinit urČitý kroky
kterm by však obec souČasně porušiia urČitou svou 7 ákonnou povinnost.
[ 6. J
(
.
.
teovate1 rovnez .irgumeilruje. že soud chybně po5()udil míru presiiosri torinulace textu
7.
otazek pro mísmi referendum, kterou je po přípravném véboru momo pozadovat. a povahu
textu těchto otázek. V duskdku toho soud vykládá podmínky nepHpustn )sti místního reterenda
neptlrnerenL exten/n ne, mc t\ to podmmkx maji ní t
kladrm retnktu ne / pm ih zákowi
o místním referendu jakožto vřrazu přímě demokracie a kontroly komunální politiky, jakoŽ
i z judikatury Lstavniho oudu. podle něj vvptévá. že zákonná omezení institutu místnmho
referenda dle
‚i S zákona o místním referendu je úeba vykládat restriktivně. 1 ext ouizek
místního referenda podle stežovaele formulule politick )u směrnici pro zastupitelstvo. a je tedy
na něj tŽeba klást podstatně nižři nároky na formální preciznost. Rozhodujicm. je z hlediska textu
otázek jejich srozumitelnost pro hlasující občany.
Napadené usnesení posuzovalo podle názoru stc7ovatele text otazek rozporu s vtře
edni ttu / I id tmi ncpmimetent pm.ne \ zd kd\ z b\ lo rno7no fl ijit klid ktcr ní ruin nař
moznc jiné chápání otázky. s odkazem na tento včklad prohlásrl soud otazku za nejednoznačnou,
nezákonnou, ti tudíž nepřípustnou. Soud tak na text navržených otázek aplikoval pravidla, která
konání místního referenda v podstatě znemožňují, a to ve dvojím ohledu. Nejprve stěžovatel
‚numnujc hn\ m‘.tick‘ ipekt p dle neboř c \ Itnoti az K i ze z idu polLn1 I 7 idnc p( jrri dm
nelze formulovat tak. aby je nebylo možno napadat Z pozic právního cm logickeho formalismu.
což platí zvLůtě v neustale se rozvíjejícím a komplikuiícím právním systemu m( )derni spolecn( )stm.
Si
tu
[9 I
Druhi m aspektem, kter oud podle stezoi atule pominul je fakt, ze z poi aht mistniho
referenda jakožto textu pfedkládaného K hlasování občanům vvplhvá nutnost zjednodušení
mnohdy ‘dozitéch problemu. Dle S odst. 3 zákona o místním referendu toO7 musí bit otázka
formulována jednou větou, iak otázka ziišt‘ovací. Pouze te retickv by bylo tnomne vlomit
do zév irky vcsvčtiuíci text, Pokud má být intřtní referendum
akéko]i složitější OtáZce moJné,
je třeba podbs stěžovatele dodržovat následujicí pravidla interpretace textů navržených otázek:
dadat text ot izek p dle um du
kte i ad pr pru tu ar hom peicem remo utu tř
I7 d vozoaat ze ech otř čiv .stí. ýturé vhiášcní reřercrida donu ‚vézeh a 2 akcentovat cclkvč
I L L
Hk
n
z
ia a
ji 9,]
Na •írovnicb konkrétních výtek stěžovatel tvrdí. že. soud chybné posoudil některé dílčí
otázka, a to např. zda iJd Či nelze ovlivnit výši ůroků, co tř C rozumet pojmem „dosavadn.í ptnces
ýl)i•rIj síla“, co lze rczumct pod pojmem vlastní pozemek“ ve vztahu K Č
34 zákona o hlavním
z
t
městy P,
co znamenati Kn tena., ctř nomicka
‚yjonracní dmrunriosuý aricbo
kteiů již postavena c.
\‚2 2012
32
K otaice UH >ku e ré>n atd
jádi‘ii tak. e u >u d:in\ buď ‚akonein. neb> smluvné. \ e
11.1
‘mlux nich ur> >kn je dana Lloh >(h u mluvnich ttan. Je pnu d> >U, ze bank nabzi i .ml( aix‘
a nichž ‘e v .e bud >ueieh un >ku odv >iue >d .a,eb na tinančnicb triích, které mok> >u b t
nrornénhx e. tak> >v> >U ‘.mh aivu by pak ted\ >dpuree prapade kladneh>> r> >‚h> >dnuti o otařce č. 1
uJ.r( rit nennel. C( >7 je urcite orriezení, >>\ em není to za‘ ‚iiek k nééemu, CO h\ bvií> nenr>ne
c pr> ta,ák> >Hne.
12.
R kud idu > p >jem archatekt> aucke reeni, do.p>il > >ud ke praviaemu iávéru, ‘e rent)
polem muže zabrnovar jak ..prace na n >vé budox é“ tak r .anturierv bud> >a \ jtl
ta euc“
xii rr.
soud ak i roh>) neprax ně dovodil, e otazka je nejednoznačna. Pokud určitx Polem
zahrnUje x lee mo/floti, pak je tento polem nutno vztáhnout na vechn t to moznota.
kutečnot, ze určitý pojem je iri, prece neznamena, ze tento pojem je nejednoznačný.
.
[1 3.j
‘těžox atul nen)uhlasl ani s xx hradou rékajici e pojmu i (1(1;?! jo ťi
Podle něj fleíii
prax dou,
o pozemku, uci kter m odpurce x konax a pníx a a pox innostl x Iastnika, neni možno
hox oht jako o xl.o.tntm pozemku odpurce. Pokud odpurce dle 34 odt. 3 zákona o hlax nim
měste Praze a konax a prax a a pox lnnoti vlasrnika x uci určitemu majetku, pak lze o tomto
majetku nci, že e jedna (3 jeho x latní majetek. tezox atd take nedíJí názor soudu, ze pojem
‚do‘ax adni proces výběru udia‘> je nejaný pr> >to, ze občanum nejsou mamy jednotlix é úkom,
které odpurce doud ukurečnil. \[ístní referendum nelze nev\ hlásit z t> >ho dux odu, že občane
nemaji o dané pn>bleniance p >vedomí. proto7e je na poliricke >dpovidn> >ti volicu.
>> pr> >bluma nec ni formor ah.
.
ze
:
1—kj
Podiu ré >Carde ro flu neplati. ze by krttéria ‚ekononucka veb> >dn> >‘r“ .a ..dopraviu
Jorupru >t“ br la pdli obecná. ( )bě kritéria h >u ana, (3d ebe vzájemně ohraniéatelna a mok> ui
t upedn> >‘tnéna
pred kritérii lin\mi napi‘. ohledr na hu.torickou tradíct, e.tenčno‘t
él repruzentatix n >st aj.., která také m> >h u byr brána e p >taz. avak v/LIX jako méně duleiuá,
než ekonomická ábodnor a dopravni d>rupnost.
II
kj
\epi‘ezkoumarelnor a nedostaiek dux odu napadeného ri‘ne,ení dle
l0 odst. 1
písm. d
ř. patuje tc,ovatel x tom, že oud podle jeho naioru v podstatě x ubec nereagox al
na argumente obsazeně v návrhu ana na argumente oh‘,azene v replice ze dne
6. 2012, dale
podle jeho nazoru oud uvedl, že otázky ‘>ou nejasné, aniž ovšem uvedl. x jakém ohledu mají být
nejasné, k jakumu konkrétnímu jinému vykladu mohou ‘x adět, x éem mohou bt lilaující
zmateni nebo do jak ch konkrétntch x vkladových prohlemu se muže odpurce dostat, pokud by
bi 1 kladnou odpovědi na kteroukoli otazku vázán, se podle nax rhox atcle ani zcela jané nevi jadřil
k tornu, ktcr / utanox Liii
pum. d zakona o mastnim referendu pox ažuje za naplněne, tedx
zda je x rozporu e zakoncm je otazka položuna x místnrn-t referendu, anebo x rozporu
c / rkoiacm b mohlo b rozhodnuti x minntna rr terrndu, nebo prípartné obojr.
.
‘.
iň.l
Podle oěi> >x alele >ud
‘d‘are x ubc fltre.i‘ ‘x al na tiekture >r‘imeer, (áua/cne,
a 7 ‘aapr. raa
aděia‘ nt udtkan» 1
zavur> eph i1et ‚ H‘ udrkaruu áiludne m‘—ru ra,ck
jlľ
mLfll “utcruodnfl‘. {Ue( 11> t, /U ted>‘
“zenkll>17OL aur
>u P‘ lfli j3C/fl
R ‘i
uz‘x- >‘x
1
un>t. ‘e e‘. L 7 iaiiai ‘xr apixk arln‘
(U
x R
neznaniena
‚1>‘ rku
yc,7 iR‘ ‚ťcTa‘
.runXerlr, ze
rulLu
zh 3dm Lit
‘‘?cu
ti“ .du ‘tt‘
I c
pr.x mm uk «em ;zkzu
j/
e Y
:ca
trn
.a11,d“
-o> .pn
‘yv‘
7‘
O ‘v
.d pr vm
7,‘ Id
e/
>t‘>‘-
‘,
‘
‘
‘
“
>
‘
‘
‘
‚‘
‘
po“
p d, ze b
a
Ix
:1
“>zLi
fl
fl tpedcncr
I
r
‚
l‘IL
rlp
m
“r-je
‘
o
‘“c
‘j>
4
/
bazc‘at
p pr r-r ‘e
‘7 cr t
‚te
‘
c.
rze,c
O
utu
‘‘)‘
xlii
1
s
C.
VC
i
r i
P1
\r2 2fl12
[1S.1
Z v\e uu,den\ch duvidu -t‘ovateI navrbiije napadené u‘nesení krajskéb udu 1
ako
zru1t.
1)ále na rhuje aIn \ejr sí prái ni soud dle utanovení
[191
1 1() odst. 2 písm. c
rozhodl o ochrane
cci mtstniho referenda, a to usneenrm nasledujíciho znénl:
1.
33
‘.
ř.
\lě.tske ěati Praha e na zakiadě tuh rhu pripravného iboru na konam mistniho
rerenda. i Praze
za iiepi Irai‘en‘ u radnici v hlauije tnistm reterendum
)tazce:
V‘.!‘- zĹ“
z: : ‘,.í ;:J. rc na $‘ii;:i ij ( 1
p, ;‚
‘;e:.
j;
LiI‘i %Ia ‘í‘irj
:
()()
;:ha:‘jr:a:
‘u
i)PE J ;ian: :7nh .‘, Ano \ e“
‚\‘
—
-
2. \ \l‘stskt. času Praha 7 se na základě návrhu připra něho ‘ boru na konaní místního
referenda Praze za riepředrazenou radnici hlašuje místni referendum o orazce: „Jsr
ni :iri( ní Jot pjaiJo pro u
iii eda
radu I o h1í Praha — a uv /‚ ní ní ro ho
unaví o r n toJ
akp z o r ii J rzkč a ; ‘o komun/Jo akona rJ r fl ‚
vl
í‘nzn‘ av ‘vní \14“ fuk PrzJ-.u ? An \e“
.
\ M“.tské části Praha
se na 7aklade návrhu pripravneho vfboru na konaní místního
referenda v Praze za nepíedranínou radnici vvblauje místní referendum o táice: JsP
;j 0,, u‘ r
Jr ‘i Ĺ Ji L ‚zJ,i \í stsní PtI Pr j/j $i‘t‘kfl ídh.
/oJnu!i ‘nil ční/iv
j./v fl nJ J w;wm ha ‚ I mamu a Jup ranní J, tuhnout fl o vm) I(. Prih,u ? Ano Ne“
—
‘.
‘
4. V Mr stké caso Praha se na zakladě navrhu pripras nebo boru na konáni mistniho
reterrnda v Praze za nepredrazenou radnici hlasuje mísrni referendum o ota7ce: ‚Jt
hro Jí, ľ).
a ni un Ir: ntonuv / ní ad/i L í,.I,m Jet‘
ití Prdu
‚‘di/hena ;j‘;;,j
r: ní;;;
„r/u
(‚)‘h,,ju
7ľ Ji: č!rPI -.
‘ ar «id \n Ne“
01
5.
Míuní referendum k vJe Ul edenčm otázkám e u‘kuteční v den, kdy prUhehrle první den
voleb dv ‘enani Parlamentu (e‘.ké repubhkv a za‘.tupitelste\ kraju \\hlasenvch v roce
2012.
6. Ne da h soud usnesení dle bodu 5. navrhujeme, abi oud stanovil den konání místního
referenda tak, aby e toto konaln dne 12. hjna 2012,«
‚
III .Vvjádřcní odpurce
x em s .idreui op‘ ‘7 tnue ni —1-) z.1i «la O mhitnim rJ‘enndi1, podle néh
roth‘ douti niotnani referendu e pr /atupitclt\ O ‘1) t a orJánv obce ní aině, jin‘ mi 1U\ r
rr zn tn ní1cd«m mhtntho ríerriida ic rozhodnuti aute zai unie reanr, jimz je 1
inak
si ncm trci rk n samOstitnc 01 ( lMiOsti lou Ii Pc k star clinck lpi odst I 2 [stsr
už n ti iroo pr u
1k
sir t rtu
z is
pr
tu‘
pitchn em, p ik pučť ivet i tohor
pra d/la rozhodí aru
mitiuni ‘terenní Ir im u pilme lu ikracie m i i ivini un, euc urcovat,
n.u z,r‘umtdo
2 uirz v o uro ‘v t Iv
ura r 2.in ulm‘ ‘TiOl •‘i lliriufl‘
Ii
iziu $000
1ntn reuto!)
ia azure. nutnu/or
‘dle idpnrcvc dort
;1 onu hon ov/tnu, áe
J «d/re‘ni, ji a roJ‘« Jr 1 i,o uuíct ‚aou 1«., daI‘ran
‘.
‘‘
o
:u
“0th7
t
uo
.r,
nin
r itfllo
‘nh‘
‘rd“ -p. ‘o
p ocu
ní
rd‘
z
[[I.
/ -1,iiu
1
ve
‘„
u
‘
re ane ‘J J 212. trn‘
c uizhodr
rdi 1)
0‘;
r r,
I
I C
í1f
\r2 2012
34
rnatenalniho pohledu zá aine. Odpurce uzar ira. ze e mčtk soud podle jeho nazoru e emi
otazkami amotatně a podrobně poradal. Zá črem na\ rhl zarnitnutí kasační tínoti,
‚
Řízení před Nejvyšším správním soudem a posouzení věci
IV.
\ej\ s‘t sprai ni oud konstatuje, ze b1v plnénr i šechn podmink rizeni, a proto
pritoupil K projdnani i rozhodnuti kaační tinob, i azán jejim rozsaheni a dui od,
109 odst. a 4 s, I. v
[22j
I platnéné tizni namitk určuji si ou povahou sled, i jakem se jimi \eji i s( sprár ní soud
1231
nia zabat. \ zhledem K tomu, e steoiatel uplatnil s kaačni srÝnoti rorněz durod podle
I 03 odst. I pím. d s. ř. s, ti rzenou nepřezkoumatelnost rozhodnuti Městskcho soudu r Praze,
zabr al se Nejr sÍ pra ni soud nejprr e touto námitkou. Pokud b totiž uznal jeji opravněnost,
musel b zi ažoi at, zda je možně se meritorně zabi at i emi ostatními námitkami.
IV. A Kasační duvod dle
103 odst. 1 písm. d)
5,
ř.
s.
Pokud jde o nepřezkoumatelnost a nedostatek dni odu napadeného usnesení, kterou
1241
namita stezoi atd podle 103 odst. 1 pum. d) soudniho íádu sprá\ ního, dospel soud k zái éru,
namitkami stéžoi atele i i roi nar, třebaže mist\ poněkud
ze e \1ěstsk soud r Praze pokusil
se
nicmene korektně zabfval konkrétní argumentací ke rsem
uspornrtn zpusobm. Mčstsk‘ soud
cti rem nairzenim otazkam, nepominul ani obecnv ramec zákona o mistnim referendu a roinéž
zminu i moznou proi izanost polozeni cli otazek. strana 8 rozhodnutí městskeho soudu
Z rozhodnuti je Jasné rozpoznatelne, o jaké dui ody se soud pn přezkoumavani
[25]
připustnoti rnistniho referenda (>přel, proč argumentaci stězoi atele odmítá a na jakem zákonnem
podkladě své rozhodnuti založil. Nelze tedi ti rdít, že b bylo usneseni me‘tského soudu
nepřezkoumatelné pro nedostatek duvodu.
[26.] téžoi atd dale argumentuje, že Mčstskti soud i Praze vubec nereagoi al e svém
r‘‘zhodnutí na argumenty bazené i replice k iijádření rdpurce ze dne
6. 2fll2, doručenou
dne 8. 6. 2012. Ze .oudniho spisu je isak patrne, že na tuto repliku, v níž stézoiatel
argumentaci rozhojnil, jiz mestski soud s ohledem na i e naznačeni časov rámec rozhodor ání
i e \ eci n(mohl reatioi ar
‘.
/ i ise ur edeni cli duvodu dospel N eg \ ssí sprai ni oud k zai ěru, ze tito čast kasacni
stiznostl tezoi nele u kaucí se n iniit tne neprezkoumatelnosti pro nedostatek dui odu neni
dui odn i.
IV B Kasační duiod dlc
ti
e
1«
r
N
K u
i
ji
nr
‚
tir
N
s
I n
1
t i
pa
e t kL
103 odst. 1 pim. a) s. ř. s.
Kp
i
ti
m r r ritt
e, ed a c
fl ds
dle
pu i
s r
zit ust I tni tu 1) rerenda k >nte ta ‘esk ch p liti
cl
t u
Ii ti i ret ret d t
cd tn je
z tnu>
pr ek
inc I rn
stm
i
‚
idu
I pln 1 K u K h r e I ti str
rujit I ke
t
t
ti i
e
Ie tu
e
ture
ti i i
Ii
ti
i
c
r
r
2()12
\rs2
5
z oleneho sboru iastupitelu. l prai u českeho rnistniho referenda zařazuje odborna literatura
na iupnici iln\ lahv mezi tředo Č modeh. protože sice v aduje i i kvorum účasti,
le ztr> >i Cn je na n >zdil >LI referend i cele řadč čaPích evropču ch zemí, kde je > >kalní
referendum r >vne 7ik> >ti en>. ‘a i/ne pr> čaPí r> >stup >heťnih> iarupitePti i. .í 01k> >liv t>
In nzullati\ ni Schiller. I I> cal Direct Dem> >crac tu huti >pc. pringer: ( 11.
1»
.
\listní refer učutu tnue b t zaroven hybatelem, kter\ spolu s dahtmi politicky mi pra v
[M)j
r azbou na misto napí. ‘oubor prav občanu pči jednani ohecniho zatupiteisti a podporuje
akru nu ohčanke k >munlri a posiluje demokratickou iegnimitu. jde o proj obcanke
kompetence
jadhr c a n zh> >ck >vat o i ‚naínn cli místních zalezu> >stech. \ ret>) ou\ lo‘ti
nurn>
zduraznir
je
p> >riebu r> >iírir pr >ceduriIní dern kracti, v ní je prlmarru duraz kladen
na i >lb o pohncke svobod občanu a jejich aktu ní participaci. \lístni referendum je ted\
instituteni umoznujlcl -i obodn a piEíni proje\
nic lokální komunat a pustInní úcasti ohcanu
i komunalní politice.
j3l.
Referendum. krerc w iinciatřvou tzv. zdola, na zakiadé akriviri pfípravného X boru, fl\ 1C
provčruje kvalitu lokitni demokracie a nabizí čaPi kanal. díky kterému mají občane píániv
na tv ubu politick ch
>zh> dnurí
k> >munltě. \elze op> >menout ani zásadni roli mísrniho
referenda cohi silného nkrro;e kontrolt místní satnospravv, zejména pak při spra\ Č
komunainiho majetku a hospodaření obce.
\a r>u‘dil oč abstraktních a často vysoce politických otázek pojenvch tradičně
[2.I
>lat> >dnirni referendy ma inísmi referendum uzknu i azbu k lokálním problémum. \ oliči
učni rozhoduji o vccech. ktere dobře znalí. O probleinech. je e jich často >>s >buč dorvkaji.
Na pudori u česke zak>urné úpra\v funguje referendum
‘a v praxi čauo jako poslední
„i eto“ obcanu i c i ěcech na1eejicich do siniota(né pusobnosti obce, demokratická pojistka
na mentu uror ni pohtickeho ro7hodovanl ĺaswpitelsti o obce totlz má zakonuou mo/nost
o takto kriricki cli otazkach nusrního ‘ii ota samo ihlasit referendum, zjistit bezprosrrední
pohled občanu na připrav> >vanČ řesení a případkv od nich zPhrt oln mandát pro ‚asadní změnu
obecního ‘[v> na. Pokud zanupirelsrvo obce rakoi (tu mo7nost odmítá a sna>í e, aniž jsou
pro t>) dány zakonne duvodv. Veflhi dosruprrvmi prostředky niistni referendum zablokovat, muže
to bir zaroi eň signalem, e je ‚.‘yd cI‘náhíj r čri étstigdánzérn‘,
Občanká společnost se totiž zpravidla aktu izuje zejména tehdi, kd\ jde o sporné
j33.
obecni zalert> >ti
> )hlatl rozp >čtově, pozemkové či majetkové.
K ntroverznl jsou ti picky
záměti, které mají i ira na celIn >i-X architekt> >nický či prírodní ráz obce a hv> mí podniínkt
>bčauu např. iuvesrlční plane v historickeni centru tuěst či 7elefll Ci nakladaní komunálním
majetkem protredk\ i i nax ha nové kolk, radnice, uzavřeni p> ncnciálně ueiIiodnvch smluv
iru cstoi s korupc turn poteuciakm ip >d.
Probkni nic ke ota,k i rnistnlm hlisox 5
ini, které oud\ dosud resil\ i rámci prezkumu
referend.
u rrapti r. zach> an> peranu >vébo břrrc parku v obci Karl>
rázka
ro > n
u rcanjckL h
5
0 Lefltrd poLi I
Ii r u
>bct l.IlLfl )ViCC. rczha a
pka
hc Břu.w‘
rbi ftb u rate ri> d> rud 1ena\ ebruch p ‘icnrcich, erax ba
i. ba Jr tuU
tifls J
kinr ret
b
5 >1 )\ Cc, i t Iv limu:
h
5 i / brch i pod. / predc leh
i ti
z
TL
tip. dech it iei ktic nan potcn y 1
p
lni ir, ist
R time,
71
‚ c
r b I u 1 em ne,
h‘IL zni ab‘ ii koj ii tupne c naiouchaii Ii s
>liLi, tV: h
10
>ne
“cipr
Jnc č> kne. > >mn oy
yiratmh ui rm-rund>. yk o7 b
o
dem>
>rn
crno kd >h,in
re pitt> ‘J
rni cr
urníeh
.
‚
‘
0
dr 0>>
pkt tni r
‚
I
‚y,>Cj 1
ra
e
,
rry
re co
Jrk. rcrcrn
im tbc
i
rit m
lir
r.i
>iO1
yoriiurilra
p‘otu
I n
Sr‘
Vr
‘I
‘1(
lil.
‚>
rér
‚
.SS1S>
r
I
Ss.1.‘‘
•r
36
2012
potiuck ch sil i demokrancke společnoti. lak jiř v minulosti i dale eitovanch nále,ech
;udikoial I. starni soud, je ted\ nutné, ab% organX při aplikaci a interpretaci zakona o mitním
3 hrozilo nebezpeci. ze e zákon stane rnrtiim
referndu nepostupo alv prili přisné. jinak b
prai nim predpisein. kterč znemožni mtstni referendun efekui né r hlaos ar a konat.
\a dmhou stranu nelze pOminout ani ) zákona o rnumim referendu. / nčhoz pliá.
‘c roihdnuti o místním referendu je pro za‘tupitelsn O bee. zatupitelsr\ o tatutarniho mesta,
)rnanv ‘hec a tatutarníl1() Ffl“ti 7a\ 1/fl(!. I ‘ praxi znamena. ;e )rganX UI)Ce 1 )U pO\ tnn\
k nkrem{ tazce n )zh )diiUtO. Je tedy
]ednar p dlc u b. iak b Ĺ v mistním referendu
r( )zhodne p třeba vvh uht ituaci, kdy b ()tazka p ‘lu‘ena V inutinni referendu nebo ‘ani( rné
zp ru pravntnn pedpis - S písm. J zakona inisrniin referendu.
přijate hdnutí b‘:lv
P61
—
fsta\ ni ud ak e s‘ch nálezech pravidelné durazné \ aruje před drn, ah udv
L zcela v n /p()ru
pism. J ZMR piih‘ eXten7i\ ne. prflt ie by to
vkLídab rnez ni
mi‘unirn referendu, kterÝ má urun1t občanutn přtmo u ‘právu
‘e m\ ‘deru a uéelem ‚ák( ‘na
vécí nalerÝiicich do arn tatne pusohno‘ui obec. S o,bledem na zasadv kladu pohtickx eh práv
e eirovane ustanoveni zákona o tzv. i Ýluee z pdpusmosti referenda třeba vztáhnout toliko
na phpadi, kdy po1oená otázka či eventuální \\‘sledek referenda jsou v rozporu
3
nalez l“tavntho soudu ze dne 9. unora 2012,
kogentni poi ah
s pra nimi normami
obci Kraov, nalez 1stainiho soudu ze dne
vetrne elektrárny
p. zn. III. I S 83 09
prodej pozemku v Zabrehu nebo předchozi nalezy,
unora 2012, p. zn. III. kS 263 09
223ľ
2005.
fl4
9.
února
ze
dne
1\
15
např. p zn.
tS•1
‘
—
rwa ° dia!
v Lkni iod
01017 L
L avii oiii opn:ztit
»lin!. d ZúÍR
oř‘
vpn“ r
n,tm/,o
;
(
r!IerafJu.
Př
r!iirv,i,
m
drn t
Imtu, k n ‚ a rn,zd zá y‘a o mIur rn
n
‘vddJi »‘j
»Li,! ioL to ;ak a/am
fl fl171‘e i/ĺ 1
řO‘Yl) Ii
a
rai
“‘1‘!
lří/c/Ul .iďjl,/ ;;a ‚dOJÍ/ii »fl) trn/I J ĺliot//,7‘,,í;anir 010k/rif
o/fl/i//J PIfl »I J.‘ tř. ‘,i;.
J
‘t“ fl/íi?Oj/ ř/ii!
2011. i,‘i 60
I fl)‘ R
I 7 iř‘‘! f;1:ltm/;l ‘son ‚/11, 1 tmo‘;:! íLnz a /ž,éit‘/j“)u. Pni/ta: I
J 1,“!!!! f7,‘O ni,‘!!‘! Jfl ž‘iiIl/it‘ „1Q;J‘ řikři‘ 1171)1/i 1)/OJ!‘ i/i :‘r‘m ř“‘i/.1//I l ‘a] 1,5
‘1;: ť) fl,
oJ. I LúIIři t/“l!dI‘itjď .i/to to‘, ‚/fl/ J/Zr/I/J/Je! oLjji, jeJ fllJf:JJJQ/fÍ
2.
‘tti: i/UI!‘),‘ Ii/OJ“ ‘t íU)ř/f
‚íi,‘doi/, /11 /uzo:/kt, ‘//// 77Jj‘t/fl i//j /17rO‘).‘íJaJ
iIl/i/ ‚dmJJ,Yďm
1
tinoty/Io řo ‚oJ;1!;‘o/n1rl/;l ‘J!/r‘
lni/leJ‘ ;nv‘!jz- — /; nr
tr‘, zda ‚ “;o‘ťnI trU,‘i1i/‘í‘ cIJ!,l/l!, (je‘ I Í zrn, řJ (‘ľ,l/ly 0,/ci‘ »0Uť ‘/i“tu/ fliř‘Jflo/!
m‘“ t mun/Ir ‚ 70s‘tí‘tu. J)á‘ L i‘vdo oiu,lii ‘m/I/Ii i“°i“nim‘i
‚‘i‘omiroiJ ji
I f‘I‘O r zlá ř«o ‚« 6,‘ř‘a,
nalez
.L];ž ‘7 iv‘ i/‘o;nkiu 2i,“Ĺ‘(P,‘! Oj,‘/!/) (‘J,j!/U
26 09o,
ředne ). února 2(02. p. itt. 111.
P81
‚
‘
“
“‘,
1‘•l \
29. srpna
literatura
285 s, s,
ádril i \en ‚dí pra ni ‘oud v ro7hodnuri ze dne
3
podobnveh intencich se
2012, Č. j. \r 1 2012 26. \‘ííe m edeni nazor zaujlmá ro né, i komentařoi Ú
Rigel, I ĺkon o mlstntm referendu k‘‘mentarem r judikaturou. Praha, Leyes, 2011,
0
a 93 )
‚
usneseni dospel pro mzp tuplno/I,
Pr ize r predmernLm
ud
i1e‘t k
1°) j
jasno r rdnorlir ch otazek k za eru, ze minut referrndeim je ti pLpt tne
r eiedt ‘ot n st t
r zp r‘
rázkv b
iRb ti‘ b p ozena
8 odst.
po ‚dle
pi n d 7 MR t e p )eni
z rk in
I / n izno/I ‚dedk b‘d i rozu ru
/ ik r en i
‚
sek kdu‘ ‘,nar ‘v
adn ‘iIUO 1)
P tz i
7.
L
ti
/n,t
‘
“
em „ra
‘
nulu«
‘
kutit ouj rsr‘1rk
r,,‘‘,,,«J‘J‘‘/íi‘Je
0
r
i-u
ulut
‚L
‘ku‘‘ifl!Ttir
5‘‘‘,“ ““J.
‚
.‚
‚liu“
0
tr‘d
l ‘z nu
ti
Ota ek Jpras
iřr,,,ette O ‘vmule
1‘ “a‘‘s ‘títi
Ldt‘
iII
eet,kt roto
‚‘,Tfl,,ui‘iJc‘LS S‘.hOC
„‚I,!-l‘t
nu ar
ab
Iud“
‚/etra rjflmfli
O‘zio:.
:m,lrOL ‘e
J
‚
‚
rtu?
fl‘“,/íe‘
r,,ti,‘I,
‘7iCK
‘
‘oizk‘
na ar Ĺ
S
tn riu
1C rUCufl‘
‘°‘n
°
‘.,
‘ulti/K‘
OJI
‚oeí. 1 )r
‚
o‘.n‘o k‘,rttr ‚r rJ,tns
Ĺ
cot/kJ i ‚S“tL
auk,,nk.ri
ot ‘uiu Le
pr
1‘ĺOtt1
tizka
/ [R. rer prcdr punte. /e
dn.
et jota
j“‘
‘ji
‘tik‘,
!rtl
edet
5
oJm‘o kc
flu
ot
pn“
r ‘it,e
t.,
pripadé, ie je mítnirn referendu položeno vice otaiek. Otálk% se ted\ netni navzajem
lučo ar ci puobir náx odné mohou bx t ak e zrahu obecného a i Iasrniho.
t předloienou
Pri roihodo ani o jedno?nacnostl z\ olenvch otack je
[42j
k ‚
1
jLdnoduchc ětu typu J
j)LIi niek m ok rn< kunc i
‘<tašku ntkoh
rIa‘ i Ii“ najde rnnohov\ znatnost, ale retlekt< ar pohled běžneho obcana. jenž hla.uje
ur a je určih tli
or a zi1arn jako I/urd
refercndu, 1 euro k< <ncepr ie
aniloa‘<kém
iandardetn fikti ni u< <liv. s niž <udi nři p< >měř< <V.ifll operuji Stručné řečeno>: bezn\ X )l1C mu.t
>uh!aii
4)
otazka rká, měl bx I n zuniét dusledkum vcho
\
Cetfl r( zbuduje, oeho
cI ne‘ouhla‘u x mís mim re terendu.
pomcr(4
třeba
prípadná nejedno o7nacnoyr oraikv musí d( ahovat
na? adreato >vi již při pn nim
určité intenzity a nav< >/< > ar matoucí a víceznačné interpretace
čteni. Strikmi interpretace b\ totiž nutné vedla k r oniu. že lw se zatupiteltva >hej ‘nažila řadu
tázek etou at ‘ ukazem na jejich nejednoznačno ost.
nep >h< )dlnch
I
/ na.tinéneh> 4 ramce tedy ph ne.
4.j
že
()tatne ab‘u dutni lindvitická jedn< )?nacn( >t je píe ideaiern, kterému je rn< >žno se při
[34.
formulaci otazek přihližrn ar, než jej reálně dociht. tfli samotna lřng istická véda někd nenabízí
ctm jednotna řešení, vždt t‘ žit oucí jazyková realita se často jei í jako mnohovtevnata
a kolísajici. [ touto lin istickou t bradou je ale třeba tn at na tom, že je žádoucí, abt otá7ka
bt la prinaěrenč stručná. přehledna a ‘o. ntaktickv nekomplikoi ana. Případná del‘ií či s1ožitějí
otazka nemust nume znamenat nejednoznacnot, už z toho drn odu, že néktere paRit é
konaunalní problémt je obtiine fotrnulo ar i krátké a jednoduche i čte.
mim
odst. 3 ZMR trče. \fěstsk\ soud
plsm. d Z\IR a
Pokud jde o <pojeni tne/i
v Praze pri prezkurnu otázek, \ nichž je problemern jejich tirzna nejednoinačnrnt. nesplnění
ku jcdnoznačn>oti spojuje rozporem se zakoneni, a to přlmo se zákonem os rnisrnim
soud
referendu. linmi sbi v, pojem f ii/U iiiU/
S písm. ti; ĺ\ÍR interpretuje
v jakési dudraci kruhem jako rozpor se srn pravnimi předpisy. tedt i e ‘:iiTi(Otfl\m ZMR.
—
písm. d ZMR rozpor se zákonem a
odst. 3 ZMR
K naznačené vazbě mezi
46.1
poiadavek jednoznacnosti \eji y sprái ni o >ud podonka. že nesdílí tento pral ni nazor.
esti ní, matouci či zcela neurčitá‘ otázka je sama o sobc duvodem
3
\ejecinoznačná kapcioznt. sii
odst. 3 ‚ak na o místním referendu, není tedy potřeba
nepřípustnosti ukove otázky podle 5
písm. W. Zatímco totiž
navíc .do ařet“ nadbt tečné spojeni i lukovnii duvodv podle
ozp
hmotntbn
r
právem.
>dt. 3
oru
(Od
d><
obia..ti
vé
měřuje
die
písm.
dui
ti
iluko
p<
5
tedy o případnt duvod nepřípustnosti otazkt
tiltruje „procesnt“ tránku referenda, jedna
/ hlediska formalne adne formubice
—
‘
—
\ rasu n‘iznačeneho be neh umce a uuavni judik <mn ted\
utiioi ti edin h e )ta?k\ inistnilio referenda Praie
[4‘
)
]
N jdri
I
4
zeba
j
(
o
i
dit
t
tiku e
/
‚
I tet i
? /
zni,
J
1
/ĺj
IU
J tf
a
J
\j
I
I
U
UI / d‘ Z /
‘
Ĺ
r.
c
<r‘,
‘.
srn e
‘a,
sku nit dtim
r
/
‚
‘si‘ ‘ti- ti O ‘UL
<t<
‘nv<-
zI
Je
-<.
/ I
pt
L
U
‚1<
/ ivo‘
-
‘o, z
/‘
sprai ni soud
kj<‘
‚
Jul
Jtí‘t I
Praht
d spd
In.U I
tik< ost dn zraefl ‘tt, 1‘
u-t
naso
ha > pudu/ci_t ch
no
‘;iĹi/t hĹ> ti(
a dde n)< issahtu nr{r< <dotek atoku“. dok- z
<.
-hide ‘ta nuoa stu oá:ianenteh rr,seh
nit :sPĹo\ ‘té
zd
.o ;sdi
>< nr
ti <vl.‘ t u zJtL;pore
‘t!jt ie‘s< n<potine
V 2tdc
<daoi
atehv c
tI .
P
ti tnt U
P t ‚
V>
ti na ta?
‘ud
e
1‘
sh
-
‘‘
\r 2 2012
38
[90]
\ ej í pra ni oud dospěl k zár éru, že položená orazka ura zcela jasni sm l: zajitit,
ab celkoi ě naklad\ r éetnf úroku nepřekroČiI íixní Částku 500 milionu korun. V raz „r cetně
pnpadur eh uroku‘ je zjer ně nrtněn rak, ab pomoci uroku neb la dole nar \ or lna cena nad
vr t\ ČenS rrop a nb\l tak obchazen případnr r vsledek referenda. \a zatupiteLtr u je r ak ceta,
kterou i k v O cenemu erb zr oh.
] ze ted uzarrlt, že mlurnr soboda zastupitel‘rra muže b%t pnpadnou kladnou
1511
odpor edi otazkou Č. I omezena. Omezeni ‘m1uvní robodr však muže bt legálním i legitimnim
dusledkem rozhodnuti r referendu a rozhodně neznanrena, ze bi část otázk\ br la nejednoznaČna,
jak tr rdi zastupitelstvo, nebo dokonce r edla k nezakonnr m dusledkurn.
[52j
K snilur ním zar azkum obce r e r ztahu L připurno‘ti orazek položen ch r místntnr
referendu se jiz opakor aně ri jádi‘il L starní soud, např. ve r ěci obce Zábřeh nalez Ĺsrar mho
soudu ze dne 9. unora 2012, p, zn. III. L8 263 09, nfmz judikoral, ze ani e\lsrujíci mlurni
zar azk obce nelze chapat jako automatickou blokaci tnbtmho refernda. ‚.1) nimru I s/unito
tako pol/i á
ú mni/o
ť en í/Ĺ i o
u ta
I a m ko aŤ a,ak r In
iru z o jih o ti ion ho
1 r fia o zva
uri/ž/r
oraoranž po i/mí S
u y hín i iiá,v ;opnn ni / ž mí fl. Poi ti/a mu/ní! o r
mayu / pr‘ r Z it,0! JI fJP r f. Z m
hdovani v mitním rr udu u i niha‘i
1
o
ml
uJ fl Ii I4tlfl; J
In aníaá
pm ino ahi i mkrrrohrarní mta!iy, Jo tomS zko napy. 5 i/z u/dní / asa v
m J. Ji
Ĺ01,
už
lin
mohou
nim
rror
ť
r
Á
onkrétní
J
o‘
mh
a
I
‚
4
n
/
o
itvkou
z‘r
uta
o
imz
po
r
íu
a iw i / to 4r r a i 5r. i/ it t“u z ta szm orarum ml) roíoduzatí r muž/ním reJ už n tu r Ĺm)J u
/ Á r/r ni;, po /1 a‘i i “ ‘om.
/2 Z I IR tak l radu n ni
O ‘lir oo
‚ dac/žiru fl i in/ fl
‚r í
°žiim lož ť/o pro ktu a ‚% mí o e. i mlr uio ni n požni 9
‚
iu zt o Si
puĹm. aj / lIR Jliko;
5 /31‘ fl J nutno ‘ní ‚pr torz! ‘ik
u‘ n uiu‘ požili t Ora ;n nožm r mi u
am at ž z y)r n aniž iii tr tr ky, k/ r im pravní Jzd e/ara k čIiihol o“
1
1‘
‚i
m až a mn p
‘
‚
*
I I \ejriui prarni oud nane pripotnina, ze r resenem pripadě se nejedna o jiz uzarřene,
tedi exlsoujici smlur ni zavazkn, ale o možné omezeni budoucí mmur ni si obodv zastupitelstva
při n oibě por ahi úroku.
Zanorka s rírazem ‚a‘ tn pnp zdníh p4dnmn ‘/ o/ban/za / ne‘o i/ii Ji zO/l pilino pmio m
L řzdu mo/í ís/ Pr žha
je ni světlující, jednoznačně srozumitelnou r sur kon, která upřesňuje,
Čeho se má přislunJ financnr strop ti kat. Ze zakonněho zněni pit ne, ze tato vsun ka má pusobit
jako pren ence obchazeni stropu eelkovhch nákladu, Iinami slon y zajirit, ani maximální cástka
nakladu vn naluzenSch na tar bu ‘idh radnice bila skuteene konečnou sumou.
I 54.j
‘
Orazka e. I je tedt pripustna.
[55.]
[a6
]
I
Pote pristoupil \elnns‘i ‘prar ni soud L přezkumu orazkv c. 2, ktera bila polozena takto:
i
/ i a n
/a L a/u ‘o tI / u Ií i ipro z‘ I /
ni to
ro‘ Jo n
an ha
Inu!] mnu i
‚4
a
i o
r
a
J m
u /jKi II
r
‚
raz ‚ o z‘
ipadeur u torin hari r
r
Ť Obcn m iee i pre jejich
z
r ) i emo z i
tu tu L iSu Kr K r dice, p mc ti
zhledem L t ‚mo, e ie
h ku p ict t ni e e kom i
zr predpoklid
b ane j o rr uto rci
i
t i
‚
i
rr ‚ tik i pí
tr dnu iur 1
ok 1
r e Ii‘
h
orr
i
i
1 ot turb i eleri J
e
dp(
klaua
n
it
z ijmu
r
n
ira
P
Ĺ flit ac tu
Ir
1 ti I
I
l‘r
nt rr rv n i C t pik na ze
a n isledne
i i
re ti Or
I
e co d
ud
klid na zin t ro (
i z
‚z ‘e
ní í i
Sin
u
rs dci I
i r i
J
r
b
O
7t
i
r
i
‚
‚
‚
‚
\r
)
2 2(112
nC(lkaYUJu fll nuanCe 7ikofllw upravv ni jeťkov‘ch \ zrutu lYte7l hl. in. Prahou a jednlirh\ nM
ibtkvnu ébrmi. nvbr3 Rlkazuie na nn i ora7kv preterence \ ta ln na vlatním puzernku.
i >udl chipe v ‘nrntn ()bucneifl nn dia. tud\
zahrnuju i puicnick. kterv hude
i.
lc \Vľi7
1
k
b rnialné e lurnicr i hlai níh méta. ale bude 1ké éÁti Praha véřen a bude k nétnu mír
‚tah. redx bude l nétnu nij. vyk nax ar prava d )Vlflfl< ri. lak iÝ b\ I(
iain\ dhp( )zlCflt
)rJ,ek \ reterendu ie ěar r rřeba pn blern zetrucntt a x raz zIednliduit, nékJ
prl \ řčbe
atd ak d »pel k za eni. /u nol urazk
L Ii Culili dr ‘hne terinihíicke nepřun
nc idp ruie zakunu.
ni munu
je pn h1aujieí bcanv ]udflo!naCfl\ a
—
)imka Č. 2 je redv piaputna.
tazha Č. 3. kterou e
6(1.j
o
o.
vr
h
JfW/
.1 i‘
10
O/j
‘idPot d
oud rámci přezkumu zabvval. zni takto: ‚ji!
ni ud
r“ /L tjJ, e loma/i rnz
ast: Pni/u
L nao %1
‚rz / / /uitu// 0It/i9 U i//j áI aiá zsi Pra/j ť“
\ej
i pravní
—
161I \lrsky soud Praze dopel k mar éru, áe formulace otazk\ je dcmontrativna pouliti
vi ramu /ejiTlefla a pouhr á prth obecne termitu mat/nico stc,‘ovatei por a)uje oba termitu
za dostateČné jane, určité a ohraniČene,
‘
\ ejr vi prar ní oud podotr ka e ekonomicka vr hodnot nabidkv je obr i klé kriterium
«8 7akona
a hezni prár ní terrnm, OU7i\ an mcjmena r oblasti r eřejnmh zakázek. např.
Zakonná úprara reřejnrch zakázek mj. nká,
Č. 13« 2006 Sbj, o rerejnrch zakamkách
ze r připadč stanor ení zakladntho hodnoticiho kritéria ekonomicke vi hodnosti nabídk} musí
zadar atd nezbi tne uren tem alespon jedno dali dilu kriterium nu je nabídkor a cena. Další ddci
hodnuticí kriteria mohou b t k antltatir ni či kvahtatir ni por uhy u musí b t tanor en\ ve r mtahu
k předmétu pinem erejne makazko Pokud br tuto logika byla aplikor ana na vymam otamlci
r referendu, hejní/sl nabmdkor r cena muze bt kornbmovana např. se mmníněnvm aspektem
dopravní dotupnosti, ale i dalsínu sbr ne neurčeními aspektr
1 62]
t) <prav ní dostupnost sidla uřadu jr dulezitim fáktorem ovlivňujícun kvalitu vota r dané
lokahté. kteri x vznamne Or lir nuje, jak snadno ul ohnne rn< dion občane oobne komunjkovat
se svmi úředníky. [)opravni d stupnost je termtn ‚ oboru socialní geogratie a je obecně chápána
jako určité ukazatel, která na základe přiswpflosti nebo d >sa‘itelnosti daného objektu k ostatním
ostav eni v ramu clane prot <turč struktury. Dosrupnot se stano uje
objekrum určuje jeho 1
na ‚ákladé vzdaleno‘tnicb charakrcrerik r rámci b< ‘duvé neb< linior o-utuve sti,akturi. \Iiru
d prv11í durupnuti lze podle poui1tč metriky Členit na metrické. Čas ‚vé, topologické, cenové
inc. D ‘pravili d tupnot je redx zarieiujici pojem. který lze k anntikor at p< <dle celé řady
nek, R.. Ruzicka. R.. 1 ‘rák iva, B. : \[onust1 analdz\
hunteru více \ Ii: 11, ‘nik, I
d‘ítupne
unlule
ni
dotupwtm.
dopnu
zde:
‘ccm
‘cin‘
a b<
ituahcz pitu
itt
ld k‘ ‘IeniIĹ:r‘ Prklud( tcsni t)( )‘ hl Ppdf
I 63.J
‘
.
64.]
Po inleme Ii r to
reúcke p )mada\ k d prikrick ho
čta, e mjuvné. e nři po Ýitm
krirti 1 ru ni d< uupn ‘tm odia <c ue
tér ut r<mnén <zada kum. mr. ibv ohcanč ničli
u
t
1 zd íkn rL tlo
d< ‘r< tpm ‘t uno ui bilemn či CtCfli‘ ‘u
ruiLo fluiii s hieduhu.
oud rm
r ‘ar‘
Oriterti d ‘rao ni d -aatpn -t1 /‘ ‘hlednuii
to
ho rn tdn‘
ct<
d nLir
v
Iv
hi‘b‘Čutlo.
mano ure n
uČ
‘
<
(O
tO t,
ber
micka
L
‘ohbími
t
vOlbO. Vl
mmkubi p:
lzo
Ii
Ji I o‘ ‚‘u‘ In
‘,ilvoo,
n
1
zni
r<
«:lt J
flfi
m t
ĺté
‘(a
ác
fl
h‘rontí
d
té čr
r.ívno
ho
uiufll
r ‚ot
I
V
‚
u, Zo O
ti
r
JrJcfl7L
‘Picniie
‘
(1‘
OCeLI L
Li
uiu
iy
o1d‘
J flL.iIo V/Ti. cli ‚ojut-i.
‘chul tok ptéi-uáČk
fl
Jo Z‘l,tCi1 1
)p. on
1 fl „ir.
b r U Lnu I ‘o
km
b n
L,
L
1
i
‘urrniflLrn
vepcht m
ČliČ, uČ ji, á
‘r
Ji Id u
un;‘ eiW I
pl mfl
‚
t
i
[
I
J
2 2012
Initnírn referendu b 1v jednoznačne a nepri1e kompbko anč, proto je
40
logikr ‘.eci
ak nelic
autornaticki ztotonit
pojmem mnohoznačnm či dokonce matoucim. Oitatne rako a
interpretace b\
edla k ahurdnimu za ecu a znemo‘nila poloitt drri ou čoánu otazek
i referendu.
abi otazkt
‚
zřejme, ze e r otazkach opako anč objevi pojmy rrí obecnot Obecn pojem
\
e ti t, otazka podle nazoru soudu pouze
( O e tc demontran noti i \ ratu
[6]
r \ aduje. ab obč evphcitnč x r jádrena kriteria bt la pro r běru sídla tata r tu ahu prednotne,
zaro eň i ak nev lučuje, )e Mčtka cat Praha zohledni dabí, edlejí kritfria fběru sidla,
Pripra% n r bor formulaci otazki pouze mezil dve zaadní priorit cobi obligatorni kritéria, jez
nenii zarupitehti o pominout, demonuratir not
ak rozhodné nelic ztotožnit
nejednoznačnoti či nekonkretnoui. /akon o niétntm referendu totiž rozhodně nezakazuje
takor ou formulaci otazk, která pei ně r rmezí určitá kriteria, ale zároveň ponechá jistou r olnost
e tancu em cIalich, r ed1ejich kriterii. ud pcu auje nar ráenru azku za jednnznačnu
a srozumitelnou.
„
Otazka c, 3 je ted prlpustna.
[68W]
Posleze oud přistnupd k prezkumu poslední otázk\. Ctvrta otazka pro mitni referendum
[69j
I ai na ar;na
zni takto: ‚Ji ktv to, a 1
a ‚ a ar /rt klon. kL r cn iíaiz L rn/u rn suk ajJž P,a i
1‘ t( fl
i (
3 jr kit kin?
‘ko;oo,
1 O ti
O / tui
«
1 / ‚io; ke ni ti!, Ze zněni otazk podle
[0 \apaden m rrrazein v teto otazce je ar
mčstkeho soudu neni mozne zjktit, zda se jedná o prace na nuvě budor ě, nebo i r nitmnl řešeni
hudur jiz pu‘ta%nu \arrhvatl je naipak prrědčcn, zu tazka v sbe zahrnuje a umoňujc
obě anann souc ine, de z toho podle nej nep1 ne její nejednoznacnost.
\ ejr šši sprar ni ‘oud posoudil otázku č. 4 a dospěl k nasledujicím závěrum,
1.1
\rchitektonieke reseni je pomerne obecnr, zastrešujici pojem, kterv pokrvr a více nevvlučujicich
se alternatir ‘duze e tedi jednat jak o nár rh tešem nove budor r, tak o nitmní řešení
ci prestar bu budor r tar ajici. Podii ame Ii se na otazku očima bčřneho r olice, nelze říct,
ze br otázka br la nejednoznačná jen proto. e v sobě zahrnuje r íce možnosti, mt sl této otázky
referendu je jednoznačni: umožnit, ab e a) na jake‘ko i architektonicke reeni konala soutěž b)
abi e tak zkolž architektonicka soutež na sídlo I. řadu řídila transparentnimi pravidlr Ceské
komory irchitektu.
I
[«2.j
Jmrmi sloni plati. ze bez ohledu na to, jak! tip pořízení id1a ci jeho dalších ňprar
mestska e ít nakonec zr oh, ma otazka mi sl r tom, že usměrňuje jakekoli dakí rozhodor áni
transparentntm a predr idatelnrm zpusohem r erejné outěze
\a okraj \ejr si sprrr ni soud prlpomma, ze pojem „tř i I ton k ‚ nť je bezne
irehitektonick ch a itezich, zejmena r
utcznim ramci podle outezních
uzir in termin
( ske
hon t
pi ir idel
itehitcktu
rite
k rchitektoniek tu
soutezim
iz‘
ueze
uto
pio
n
Ira.
«hl
yteJe,jii.k
k‘«uteznni
tup
aflua
i
i L
pr
‘Li
L
1 L
ti
r lu
i
P
F
ti
‘z
dp
t
‘
i
K he
ťeše
p‘ezk un i don k zr ru ‚ se
n tržen otazk
ip
e I
d dL
z cen
tu
ez
i
e pr
n st edn ti ir c i
I dmu r t w
r e tsk ho
d i ze b ota k p“edjiir 1 dp ri ed
ei‘i
I Ir
ret i id
c sitn
i
izdi
z r zek
ue t u.
it z
e ii
i i
W i
rzi
zk n i r ‘ni z i Ir
r
e‘
tis i
‘
Ar2 2U124i
Obecně Lze konstatovat, ;e při p uzor ání initniho referenda na Praze nrěhl \íěrsk\
oud v Praze
přisnx‘-m a f. rniaLníni metrem. anÝ b bral hled na saniornx snu si a účel
mhtniho referenda ctí ustavní paramem tohoto institutu. Jak ii bd) V\Se ečenn. nelze tuna
puminoor ani utavnt dimenzi článku 22 Iaunv základních prav a svobod. jen‘
iaduie.
aby nejen 7akonna uprava pohtickch prat ale i jejich
klad umožňoval% a ochranoval}
s (>bodnou outč polinck\ ch sil demokraucke polečnotr.
r—i
Restnktn tu vvádad. kwr v napadenem >7hndnutt zaujal mtki )ud. vak dle na7 ru
-iho pra níh ‘O )udu ctíc k citelnemu zueni pro‘n ru pro \ vjadieni ule lčanu
O místních ‚ale,itotech a nepí‘ipustne destrukci samotného účelu institutu místmho referenda.
\ rámci pi‘ezkumu rrustntho referenda je totiž třeba ur ažoi ar o otázkách i celkoi em kontextu
správ\ ěcí verejnr ch a mítních a otazkach jednoznačnosn respektovat jejich znam pro jejich
bnéhu adreatav átce. který v nllsrnínr referendu rozhoduje. Principy aknvnibo obcan‘nvi
a participace rámci bce. i arí‘.totelském nu sin
b\ neměly lut podeindan i fkladem.
kterč jejich naplnovani prakticky /flemÚinuje.
V. Závěr a náklady řízení
[8]
ejvv‘di sprái ni soud uzavíra, }e šechnv položené otázky ná rhu místního referenda
jsou pripustné. Kaaeni stLznost srězoi atde z dia odu dle
103 odst. I písm. a s. r. s. ted
je dutodna.
flLj
Postupem podle 5 1 0) odst. 2 phlfl. C 5. r. s. soud napadené usneseni iuitského soudu
iru‘hi a e \ ěci sám rozhodl. Podle 5
dsr. zákona o mhtnirn referendu platí, ze rozhodnuti
‘oudu o navrhu pí-iprar ného i áboru podle odst. I písm. b nahrazuje rozhodnutí zastupitelsa
(>hec nebo za%tupítelt\ a statutárního města. \eji i šší spravni ‘oud proto i hlásil místní
referendum v \tesnske cash Praha a to o vsech na\ rzench otazkach.
—.
flJ
Podle 15 zákona o místním referendu e referendum musí konat nejpozdeji do 9u dnu
po dni jeho vhlá‘ení, Co se tfěc doby a terminu hlasování v místním referendu, odborná
literatura se priklonila k názoru )e je h místní referendum i i hlášeno společné s olbami, kona
e po oba cha dni voleb. Zatímco ja7%kovv včklad 5 5 odst. I Z\ĺR nev}lučuje obě varlanti,
teleoloipckv x xkiad 5 odst. I ede k jednoznačnému upřednostnění místního referenda e dvou
dnech. ‘nivsl u‘tanoi ení totL počívá v tom, aby voliči, kteří chtějí \ ulit ve volbach 1 v místnim
referendu, nemu‘eti es entuáině váá‘it do v° olebního objektu dvojí cestu. Při omezujícím výkladu
b vak dodo k naprosto nero nos azncmu rozlození mezi di ěma dny s oleb, kdr hi den s (>leb
spolcenc. mistnim referendem bI
razne atraktisnejí nez ten druhs‘. Zasadni e i aspekt
tnfcrtnos ano ti a připras cno‘t1 občani>. pnu které e polecn ĺertnin rozumitetIi\ a jiriho >duy
b1ú Ii Rapel, 1: Zak n ‘ mímm refcrLndu komcntarem a ]udlkaturou. s, 5 )-5 I
‘s Lj
1 en t a1 ď
lutně po ois rdila oleje ustalcnu pr i e obci pri i Ii iaos ani rnistflicll
clerci d polccr e
olbanu, ile i čik tun Kíi;skeh‘ oudu s Pr ze, ktei— s h
‘ssd mitni
1
Í tLfldt
L
i sic \fl i ice ni di
ti
I e
\eO k nuls
benu so lIn, to v sne(‘n1
z dii
p. zo, 44 \ (2
1‘. publ. p‘ od
2iO Xii.
Datíim Ou‘ oS
hLini >nomh
>tiivdcm ‘i.
rcfetrdo pooio
oHum1
o zaripirelOs u kroc
e dnech
I
I k r>>tii iii 2 s )hci Jil n
do d epuhl°k >s olé usiiescni Kra I ii° oudu s l>razc
I
>c I
tf i
O L
2‘
‘
.
.
2.
‚
/ hlcW I
4
:12‘ 0‘
2
hd
dár
‚:>‚
‘IiL
ti,
.
7iĺ
c
0
in>z
Lui/‘111f-U1.
l‘12L
i>v
n
tLtLtid>
‘‘d :Ioun
‘10.01‘
‚J
0011>0
12
n,
‘J
i
ucuoi
‘beai
s ILie c
iLl000O1)
i.‘ Li
L
udu
1OT1II
iLLo
\n.2 2(11242
31 V casO o nihradé nakladu ‘ e i čel mttniho referenda na azuje ‘oud fli 5X Ou předchozí
udikaruru. Ý cirovane usiwení \ v\ iB< pravnaho
<udu ze dne 29. srpna 2 (12.
e. j. \r 1 2(12 2. \ r< >k ‘ nahradě nkladu hzeni e pira ><
(<I
1. r. tciovate1 tnel
e veG plny úpéch.
pr <to ma vmb >dpureum prav na ivihradu nakbdu Ozeni. t. )t3,ku
uspéehu učatnika hzem je třeba pouzovat i e ztahu k předmětu h,ení a petitu. \ n ni reene
\ eG b In cilem téřo atele. ab\ oud \\h1ai1 mistni referendum o ctr rech navrřen ch otazkach,
> nid mu
h> či pinem zahu.
.
)vem nerna uzeni pred kralsk\m
Í 4.j Pudle <)3 >dst. 4 i‘
pra o na ivíhradu náklaču i‘u‘eni. / tohoto du )dU priznal \e;% ‘.
pouze nahradu nakladu nzem rí;ent o kaačni tiznoti,
.
.
.
bídn / učastníku
pravni ‘,oud ste/o ateh
soudem
téř atcli naklad\ znikh
pod< bč nakladu na zastoupení advokátem a unik celkem
Kč. IB Ix tv< <rem <dménou za jeden úk >n právní ‘luřbv pudaní ka.ačni ‘tlfl< <‘.u• ve Vi
2.11(1) Kč ľ
<) ud‘t.
pim.
11 <dr. 1 písm. W x h]ákv č. 1 I 9<)6
<)dmenach
ach <kam a náhradách ach okatu za poki tm áni pravnich 1u,eb advokátu tarif, e znčtil
pozdéjích předpisu, xiz 35 odst. 2 s. O s.j a pauáiem 300 Kč
13 odst. 3 tarifu. K ys1edné
eatce za pra ni zastoupeni je jetč třeba přtčist náhradu za poplatek za kasačiia stiřnost i e
5.< (I II Kč. (,elkem ak nakiadv řízeni činí ‚4I111 Kč.
Í85.j
2.4(1
I (Xlpurcc je tech ( <vinen uhradit náhradu nákladu e fi ‘3( () Kč k rukám z.itupce
na\ rhovatele Nĺr. Pai la (‘iřinskeho, a to do 3(1 dnu od pra ni m <ci tohoto rozsudku.
Po uČ e n í :
Pr
<ti t
>muto ruz‘,udku n e j s o u
>pravne pr< rredkv phputné.
V Brné dne 31. ríjna 2012
JLDr. \‘ujréch imíček v. r.
předseda enatu
La prá\ not yhotovin1:
\Lirketa \Ialend n .1
\ xčeno dne. 31 li), 20U
dne: 14. Ii, 012
seeno