United in Diversity

Transkript

United in Diversity
 SUMMARY
NetQues Project Report
Speech and Language Therapy Education
in Europe
United in Diversity
Network for Tuning Standards and Quality of Education
Programmes in Speech and Language Therapy/Logopaedics
across Europe (NetQues): a multilateral academic and
professional network
26 September 2013
Project No. 177075-LLP-1-2010-1-FR-ERASMUSENWA
The NetQues project was undertaken with support from the European Union
This project has been co-funded by the European Commission’s
ERASMUS Lifelong Learning Programme through the Education Audiovisual & Culture
Executive Agency
This publication reflects the views only of the authors, and the Commission cannot be
held responsible for any use which may be made of the information contained therein
© 2013 by CPLOL/NetQues
All rights reserved
The summary document may be reproduced or transmitted electronically in full or in sections
subject to acknowledgment of NetQues.
Exekutivní souhrn
i.
Projekt Network for Tuning Standards and Quality of Education
Programmes in Speech and Language Therapy/Logopaedics across
Europe (NetQues) (přel. Síť pro sladění stanardů a kvality vzdělávacích
programů v logopedii napříč Evropu - NetQues) je dílem mnohostranné
akademické a profesní síťě 65 partnerů z 31 evropských zemí. Je veden
Standing Liaison Committee of Speech and Language Therapists and
Logopaedists (CPLOL) (překl. Stálá styčná komise ortofonistů/logopedů v
Evropské unii - CPLOL).
ii.
Logopedie je celosvětově uznávána jako autonomní profese, která je na
národních úrovních v mnoha zemích právně regulována. Vzhledem k tomu,
jak Evropská unie (EU) rozvinula a zvýšila počet členů v EU, tak se také
rozvíjely související právní předpisy tak, aby posílily mobilitu a přeshraniční
uznávání kvalifikací mezi členskými státy. To vedlo k potřebě související se
schopností posoudit a analyzovat vzdělávací programy v rámci EU i mimo
ni. Tento projekt si klade za cíl nalézt shodu v oblasti standardů vzdělávání
logopedů a současně se podívat na jejich rozdíly. Vymezuje shodně
dohodnuté společné základní kompetence, které jsou jak nezbytné, tak
žádoucí pro nově kvalifikované logopedy k tomu, aby byli schopni
vykonávat své povolání bezpečně a efektivně. Při hledání orientačních
bodů, sbližování a vzájemné porozumění uchopil projekt NetQues zásady
EU Tuningu (“ladění”), aby sloužily jako "platforma pro vytvoření
referenčních bodů na úrovni tematické oblasti"”1 .
iii.
Poruchy řeči, jazyka a komunikace byly dokumentovány po mnoho tisíc let.
Na konci devatenáctého století existovalo po celé Evropě i mimo ni jejich
základní vymezení a menší počet zapálených lékařů, kteří byli zapojeni do
studia a nápravy poruch řeči. Od tohoto raného období se tato specializace
rozvinula do nezávislé akademické vědní oblasti. Tento trend je také
podporován rozsáhlou organizací EU, CPLOL.
González, J. and Wagenaar, R. (2003). Tuning educational structures in Europe. Bilbao: University
of Deusto. Retrieved 15-06-2013
http://www.relint.deusto.es/TUNINGProject/documentos/Tuning_phase1/ introduction page 1
1
Obor logopedie se zabývá lidskou komunikací a polykáním, jejich procesy,
iv.
vývojem a poruchami a konkrétně popisem, diagnostikou a intervencí
poruch hlasu, řeči, jazyka a polykání. Logoped je odborník plně profesně
kompetentní v oblasti prevence, diagnostiky, intervence a vědeckého studia
lidské komunikace a souvisejících poruch.
V průběhu času se logopedická praxe změnila v důsledku společenských
v.
změn a změn názorů a pokroku v příbuzných akademických disciplínách
lékařských,
psychologických,
pedagogických. Logopedickou
lingvistických,
sociologických
a
praxi ovlivnily změny demografické,
diagnostické, technoligický pokrok a změny sociologické. Tento profesní
záběr v rozdílných zemích EU postupně rostl současně se změnou priorit
a zaměření.
Cíle projektu NetQues:
vi.

Definovat akademický a profesní profil logopeda napříč EU.

Popsat cíle pregraduálních vzdělávacích programů stejně jako výstupy
učení (learning outcomes) (ve smyslu znalostí, porozumění a dovedností)
kterých by mělo být dosaženo).

Identifikovat všeobecné kompetence a předmětově specifické kompetence,
které by měly být v rámci studijního programu osvojeny.
vii.
Celkově bylo získáno 65 partnerů z 27 zemí, plus Liechtenstein, Norsko a
kandidátské země EU Islandu a Turecka. Partneři byli převážně z
akademických institucí, ale zahrnuty byly také profesní asociace.
Koordinace projektu se ujal vedoucí parrner, CPLOL, který sdružuje klinické
a akademické odborníky reprezentující každou evropskou zemi. Partneři
bylo alokováni do jedné z šesti pracovních skupin (WP), zohledňující
širokou odbornou škálu a zeměpisný rozsah v rámci každé skupiny. Cíle,
které odpovídaly formulacím “tuningového procesu” byly poté přiřazeny
jednotlivým pracovním skupinám. Každý tým WP převzal zodpovědnost za
jeden nebo více pracovních aktivit, sdílených s ostatními partnery napříč
pracovního týmu. Byl přijat etnografický výzkumný přístup využívajíc
širokou škálu odborných účastníků porjektu jako klíčových posyktovatelů
informací. Za účelem poskytnutí co nejkompletního přehledu o této
rozmanitosti a za účelem zmapování současného skutečného stavu
logopedického vzdělávání, byly provedeny dva rozsáhlé evropské
průzkumy.
Průzkumy
zjišťovaly
diversitu
logopedických
kvalifikací.
Výsledky podávají profilující informace a měřítka pro kompetence
vyžadované po nově vstupujících subjektech do logopedické profese.
viii.
Profily: Shrnující profily zahrnující data z obou průzkumů ukazují, že kormě
dvou zemí mají všechny země přinejmenším jeden vzdělávací program (a
mnoho z nich prokazatelně více než jeden) vedoucí k profesní kvalifikaci
logopeda. Logopedické programy v Evropě jsou realizovány obvykle na
univerzitách, především státně financovaných, a převážně organizovaných
na fakultách s nelékařskými vzdělávacími studijními programy.
ix.
Úroveň kvalifikace, která umožňuje vykonávat profesi logopeda, je obvykle
alespoň bakalářský titul, získaný po absolvování nejméně tříletého
pregraduálního vzdělávání. Magisterský titul (dle Evropského kvalifikačního
rámce na úrovni 7) může být získán po celkem pětiletém vysokoškolském
studiu (tříleté bakalářské a dvouleté magisterské). Doktorské programy jsou
v průměru tříleté. Téměř ve všech zemích EU je možný progres od
bakalářského přes magisterský na doktorský titul. Tam, kde jsou používány,
je obvykle přidělováno 60 kreditů Evropského kreditního systému (ECTS)
za akademický rok.
x.
Většina zavedených programů je regulována státem nebo vládou. Nejvyšší
počet logopedů uvedla Francie. Belgie a Nizozemí mají nečekaně vysoké
počty, které lze případně částečně vysvětlit jejich spádovou oblastí sahající
do Německa za účelem uspokojení potřeb sousedních německých studentů
hledajících možnosti studia bakalářského titulu v logopedii. Nicméně je
třeba poznamenat, že některé uvedené grafy byly odhady, jelikož mnoho
zemí neprovádějí národní statistiky studentů dle oboru studia.
xi.
Programy zahrnují širokou škálu typů hodnocení obsahujících písemné
zkoušky, praktické zkoušky dovedností a ústní zkoušky. Reflekutjící souhrn
zkušeností, portfolio kompetencí, klinické praktické zkoušky, videoanalýzy
a sebehodnocení studenta jsou také používány. Kromě akademického
studia všechny programy zahrnují i supervizované/mentorované klinické
praktikum jako klíčovou součást cesty ke kvalifikaci a odborné způsobilosti.
Klinické kompetence jsou především hodnoceny klinickými supervizory.
Metody hodnocení klinické způsobilosti se mohou velmi lišit a zahrnují
písemné hodnocení, ústní hodnocení, pozorování a evaluační formuláře,
portfolio nebo případové studie. Výzkumné projekty prováděné studenty
jako součást programu jsou vyžadovány v téměř dvou třetinách
studovaných programů.
xii.
Kompetence: Vzdělávání logopedů vyžaduje dosažení a schopnost
prokázat schopnosti, které jsou komplexní interakcí teorie a praxe spolu s
řadou interakčních dovedností nezbytných pro efektivní praxi založenou na
důkazech (“evidence based practice”). Nejnápadnějším rysem celkových
výsledků, porovnávajíc význam předmětu specifických a obecných
kompetencí potřebných pro zahájení výkonu logopedické profese, byl
rozsah shody mezi akademiky, absolventy a zaměstnavateli.
xiii.
Co se týče předmětově specifických kompetenci, jsou to všechny
související s účinným hodnocením, diagnostikou, intervencí, prevencí a
poradenstvím vůči klientům a jejich významnému okolí v oblasti
komunikačních poruch a obtíží s polykáním. Předmětově specifické
kompetence, nejčastěji uváděny jako esenciální, souvisejí s šesti
identifikovanými
oblastmi, konkrétně “Rozsah praxe”, “Posuzování a
identifikace poruch komunikace a obtíží s polykáním”, “Plánování a
implementace intervence”, “Plánování, udržování a hodnocení služeb”,
“Prevence” a “Odborný rozvoj, průběžné vzdělávání a speciifcká etická
zodpovědnost”.
xiv.
Z hlediska obecných kompetencí, kompetence inter - a intra- personální
byly vnímány jako nejdůležitější.
xv.
Měřítka: Sada schopnosti nezbytných pro nově kvalifikované logopedy,
které byly nejčastěji citované napříč všemi klíčovými zainteresovanými
skupinami, jsou uvedeny v Příloze I. Tento dokument lze uznat, jelikož se
celá EU dohodla na společných standardech, které musí každý logoped
splňovat pro výkon profese. To také poskytuje měřítka pro pregraduální
vzdělávání logopedů a mělo by to být reflektováno ve všech evropských
logopedických vzdělávacích programech. Očekávané kompetence, které se
ukázaly být zásadními, odrážejí rozsah úrovní, u většiny z nichž byla
převážná většina posouzena jako kulminující na úrovni 6 a 7 Evropského
rámce kvalifikací2..
Vzdělávání logopedů je v rámci celé Evropy různorodé, živé a neustále se
vyvíjející. Profese se v různých zemích nachází v různých fázích vývoje.
Nicméně existuje společný cíl a hluboký závazek logopedů a vzdělavatelů
logopedů zajišťovat a utvářet nejlepší absolventy poskytující nejlepší praxi
a služby lidem, kteří potřebují odbornou logopedickou pomoc. To se ukázalo
během celé doby trvání projektu NetQues. Při této úrovni odhodlání a
odborných znalostí, je budoucnost profese a její služby vůči lidem, kteří
mohou těžit z logopedické intervence, slibná.
2
http://ec.europa.eu/education/policies/educ/eqf/eqf08_en.pdf
Kapitola 7
Očekávané kompetence vyžadované od nově
kvalifikovaných logopedů
7.1 Úvod
Předmětem vzdělávacích programů je posilování kompetencí. Jak je uvedeno v
Kapitole 3, logopedie je komplexní vědecká disciplína a profese. Je důležité, že rozsah
výstupů učení pro nové logopedy jsou popsány způsobem, který pokrývá rozsah
pravomocí, které jsou považovány za nezbytné. Rovněž bylo všemi dotazovanými
odborníky shledáno žádoucím zdůraznit, že integrace různých kompetencí v praxi
zahrnuje:
1. technické kompetence očekávané s ohledem na to jak logoped přistupuje ke
svému úkolu
2. jak logoped využívá znalosti a pochopení odpovídajícího přístupu a
rozhodovacích strategií
3. probíhající vývoj jedince jako člověka a jako profesionála.
Odborné způsobilosti je často popisovány jako "dělání správné věci", "dělání správné
věci správným způsobem" a "dělá to správná osoba " – viz popis vzdělávání lékařů
Hardena (2002)3,4 a Adamovo (2006) 5 představení výsledků učení v Příručce „EUA
Bologna Handbook“.
V Tuningu, jsou kompetence popisovány jako referenční body pro konstruování osnov
a hodnocení, ne jako přímé šablony. V konstruování kurikula umožňují flexibilitu a
autonomii. Stejně tak poskytují společný jazyk pro popis toho, k čemu kurikula směřují.
Metodika Tuningu identifikuje kompetence ve smyslu všeobecných kompetencí nebo
přenositelných dovedností, např. těch schopnosti neomezených pouze na učení nebo
použití pouze konkrétního předmětu a předmětově specifické kompetence, které
přímo souvisejí s oborem nebo předmětem, v tomto případě logopedií.
Pro tento projekt se zaměřením na logopedii se partneři dohodli, že pro srovnání
programů je nevhodnější soustředit se na to, co absolvent studia logopedie, který je
nově kvalifikovaným nezávislým odborníkem, musí být schopen dělat. Za tímto účelem
byla uznána a definována kompetence, jako v jiných případech, tak aby zahrnovala
nejenom schopnost něco udělat, ale aby to bylo děláno s pochopením, flexibilně,
s využitím na hierarchicky vyšší úrovni organizovaných kognitivních dovedností, jako
jsou analýza a syntéza. To také zahrnuje schopnost vyhledat, vybrat a vhodně
využívat informace, tedy zaměstnat reflektující kritické myšlení, stejně jako výběr
nejlepšího možného jednání založeného na všech důkazech tím nejvhodnějším
způsobem, pro ty nejlepší účely. Odborné způsobilosti zahrnují tedy řadu dovedností:
3
Harden, R. M. (2002a). Developments in outcome-based education. Medical Teacher, 24(2), 117-120.
4
Harden, R. M. (2002b). Learning outcomes and instructional objectives: is there a difference? Medical
Teacher, 24(2), 151-155.
5
Adam, S. (2006) An introduction to learning outcomes. In Froment E., Kohler J., Purser L. and Wilson L. (Eds),
EUA Bologna Handbook article B.2.3-1. Berlin: Raabe.
znalosti - kognitivní/intelektové, psychomotorické/fyzické dovednosti a po afektivní
stránce postoje, pocity a emoce.
V důsledku toho se projekt zaměřuje na identifikaci těch předmětově specifických
(profesních) kompetencí, které jsou klíčové pro nově kvalifikované6 logopedy, neboť
slouží k odlišení logopedů od jiných absolventů a zejména absolventů jiných profesí.
Rovněž jsou zahrnuty všeobecné akademické kompetence a jsou opravdu potřebné
jako základ pro rozvoj předmětově specifických kompetencí, i když jsou posuzovány
odděleně od předmětově specifických.
Dále, výsledky uvedené níže oddělují specifické znalosti, dovednosti a postoje
identifikované respondenty průzkumů (viz Příloha IV) za účelem toho, aby byly za prvé
identifikovány kompetence považované pro nové absolventy za klíčové a ty, které jsou
považované za žádoucí pro účinnou a efektivní logopedickou praxi napříč EU a za
druhé aby byl identifikován stupeň, se kterým jsou kompetence v těchto třech
doménách (tj. znalosti, dovednosti a postoje) provázané a který vede k této
kompetenci (způsobilosti).
Tento projekt popisuje specifikou integraci znalostí, pochopení, předmětově
specifických schopností a dovedností užívaných logopedem k tomu, aby fungoval v
souladu s požadavky, které jsou na něj kladené ve specifickém logopedickém kontextu
(zdravotnický/školský/sociální sektor). Cíle NetQues s ohledem na perspektivu
logopedie proto naplňují a úzce zrcadlí cíle EQF (viz Tabulka 7.1).
Table 7.1 Srovnání cílů EQF a NetQues
Objectives
EQF



čitelnější a srozumitelnější
kvalifikace napříč různými zeměmi a
systémy v Evropě
podporovat mobilitu občanů mezi
zeměmi a usnadnit jejich celoživotní
vzdělávání
zvýšit transparentnost kvalifikací





NetQues
dohodnout se na společných
standardech a kritériích pro nově
kvalifikované logopedy
usnadnit větší mobilitu
kvalifikovaných odborníků napříč
různými zeměmi
podporovat rozvoj profese
poskytnout vodítko vysokoškolským
institucím a zúčastněným stranám
ohledně vzdělávání logopedů ve
všech zemích Evropy
umožnit evropským občanům
dostupnost adekvátních služeb
kvalifikovaných logopedů
7.2 Metoda
Jak již bylo popsáno v Kapitole 5, tým odborníků v oblasti vzdělávání logopedů
generoval soubor předmětově specifických a všeobecných kompetencí v návaznosti
6
newly qualified = one who has successfully completed the SLT programme and is ready to work
independently as a speech and language therapist
na rozsáhlý průzkum stávající dokumentace vzdělávacích programů, regulačních
rámců, referenčních bodů a vymezujících dokumentů z celé Evropy, stejně jako
globálně podložené logopedické kompetence, včetně dokumentů užívaných v USA
(ASHA)[7], Austrálii (SPA)[8], Kanadě (CASLPA)[9] a pokynů IALP[10]. Tyto navržené
položky byly pilotně ověřeny a opakovaně prověřeny modifikovanou Delphi technikou
zapojením širší skupiny expertů z řad kolegů v edukační a klinické logopedické
praxi. Toto úsilí vyústilo ve společný soubor 60 předmětově specifických a 38
obecných kompetencí (viz Příloha IV pro zjišťování položek).
Předmětově specifické kompetence se týkaly těchto osmi oblastí:








rozsah praktického působení,
posuzování a určování obtíží v komunikaci a obtíží v polykání,
plánování a implementace intervence,
plánování, udržování a evaluace služeb,
prevence,
zajištění kvality,
výzkum,
profesní rozvoj, průběžné vzdělávání a specifická etická zodpovědnost.
Obecné kompetence se týkaly těchto tří oblastí:



instrumentálních kompetencí,
intrapersonálních a interpersonálních kompetencí,
systémových kompetencí.
Celkový soubor 98 pravomocí vytvořil základ pro dotazník (v angličtině), který byl
spolu s glosářem odeslán na vedoucího partnera v každé zemi pro zajištění překladu
logopedům kompetentním v jejich vlastním jazyce a angličtině. Průzkum a glosář pak
byly připraveny ve všech požadovaných evropských jazycích (celkem 24) pomocí
zpětného překladu jako kontroly. Nakonec byl použit nástroj on-line průzkumu
SurveyMonkey[11] pro dokončení respondenty v tom jazyce, který upřednostňují.
Průzkum byl rozeslán třem skupinám klíčových partnerů v jednotlivých zemích:
1. akademičtí učitelé/lektoři/výzkumní pracovníci logopedických programů
2. čerství absolventi (z posledních pěti let) z logopedických programů
3. zaměstnavatelé logopedů (včetně manažerů zdravotnických služeb).
Respondenti byli požádáni, aby posoudili schopnosti jako:
-
ne nezbytné, aby mohli vykonávat praxi (pracovat) jako nově kvalifikovaní
logopedi
žádoucí, ale ne nezbytné, aby mohli vykonávat praxi (pracovat) jako nově
kvalifikovaní logopedi
-
nezbytné, aby mohli vykonávat praxi (pracovat) jako nově kvalifikovaní
logopedi
Nově kvalifikovaný logoped byl definován jako 'ten, kdo úspěšně dokončí logopedický
studijní program a je připraven pracovat samostatně jako logoped.
Údaje, tedy odpovědi na průzkum, byly analyzovány partnery z Pracovní skupiny 3 s využitím
SPSS7 a Excel8 pro poskytnutí popisné statistiky a také statistické analýzy výsledků ze
skupin respondentů a charakteristických vlastností.
7.3 Výsledky a klíčová zjištění
Celkem bylo obdrženo po uzavření SurveyMonkey odkazu 4383 odpovědí. Ze 4383
přijatých odpovědí bylo 2863 (65 %) plně dokončeno a použito k analýze. 1520
odpovědí s chybějícími daty bylo zamítnuto.
1.3.1 Nejvýznamnější předmětově specifické kompetence
25 předmětově specifických kompetencí, které byly nejčastěji uváděné jako
"esenciální" všemi třemi skupinami respondentů jsou uvedeny dále v tabulce 7.2.
Můžeme konstatovat, že předmětově specifické kompetence nejčastěji uváděné jako
esenciální, souvisejí s šesti z osmi oblastí zmíněných výše (viz 7.2 výše), tedy:






rozsahem praktického záběru,
posuzováním a identifikací poruch komunikace a obtíží s polykáním,
plánováním a prováděním intervence,
plánováním, udržováním a hodnocením služeb,
prevencí,
profesním rozvojem, průběžným vzděláváním a specifickou etickou
zodpovědností.
Respondenti proto uvážili, že počáteční vzdělávání logopedů by mělo zejména klást
důraz na kompetence, které se vztahují k hodnocení, diagnostice, léčbě, prevenci a
poradenství tak, aby bylo možné začít provozovat logopedickou praxi.
7
8
SPSS Statistical Product and Service Solutions IBM
EXCEL Microsoft for Windows/Mac
Table 7.2 25 Předmětově specifických kompetencí nejčastěji citovaných jako
zásadních
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
Nejčastěji citované jako zásadní
Deskriptory předmětově specifických kompetencí
Dokáže vyšetřit, diagnostikovat a provádět intervenci řečových a jazykových
poruch
Rozumí profesním úkolům a hranicím práce logopeda
Pokud je to potřebné, odešle klienta včas a vhodným způsobem k dalším
profesionálům
Poskytuje přiměřenou zpětnou vazbu o výsledcích vyšetření klientovi a jemu
blízkým osobám, způsobem, kterému mohou bez obtíží porozumět
Zařazuje přiměřené terapeutické techniky s užitím potřebných pomůcek a
přístrojového vybavení
Dokáže vytvořit ústní a písemné zprávy o výsledcích vyšetření, zahrnující
analýzu a interpretaci informací z vyšetření.
Integruje výsledky vyšetření s dalšími relevantními informacemi, které vedou k
dosažení cílů
Sleduje a dodržuje etický kodex národního profesního sdružení a /nebo etický
kodex stanovený zaměstnavatelem a/nebo státními orgány
Rozumí zásadám a principům, které jsou součástí specifických terapeutických
metod
Je schopen diskuze k dlouhodobým výsledkům a terapeutickým rozhodnutím a
po konzultaci s klientem stanoví přiměřenou formu logopedické terapie pro
klienta. Tyto diskuze vede se zapojením blízkých a klíčových osob z okolí
klienta
Identifikuje nedostatky v informacích, které jsou potřebné k pochopení poruch
klienta, a vyhledává informace k doplnění těchto mezer
Analyzuje a interpretuje přesně závěry vyšetření a zapojuje informace
z anamnézy a dalších relevantních zdrojů do hodnotících závěrů
Vytváří promyšlená rozhodnutí týkající se počátku, průběhu, modifikace či
ukončení využití určitých technik, postupů nebo procedur a provádí přiměřený
záznam o těchto rozhodnutích
Vybírá a plánuje přiměřenou a účinnou terapeutickou intervenci, která je
vedena v součinnosti s lidmi z klientova okolí
Vytváří atmosféru vzájemného porozumění a podpory při účasti na vyšetření a
procesu diferenciální diagnostiky
Připravuje přiměřeným způsobem klienta a jemu blízké osoby na ukončení
terapie, s jejich souhlasem a s dodržením relevantní agendy v procesu
ukončení terapie
Zaznamenává do dokumentace reakce na intervenci a každou změnu v
intervenčním plánu
Včasnou intervencí poruch předchází vzniku a rozvoji poruch komunikace,
příjmu stravy a tekutin a polykání:
Identifikuje vliv různých situací, prostředí nebo kontextu na klientovy problémy
Využívá realistický pohled na svoje současné schopnosti k rozvoji
osobnostního růstu v profesi logopeda a rozvoj vlastních interpersonálních a
komunikačních schopností
Rozpoznává dopad poruch na pocit psychosociální pohody, sociální či
zdravotní stav klienta a jeho blízkých osob
Shromažďuje informace, zahrnující i kvalitativní
a kvantitativní data, pro zhodnocení efektivity terapie
Rozumí úlohám dalších členů jedno či víceoborového týmu a tvorbu
intervenčních plánů konzultuje s dalšími členy týmu
24.
25.
Stávající záznamy a evidence vede čitelně a přesně, v souladu s
profesionálními a právními požadavky a užívá uznávanou terminologii
Rozumí pojmům účinnost a užitečnost ve vztahu k intervenci
1.3.2 Společné rysy napříč zúčastněnými stranami
Akademici, absolventi a zaměstnavatelé vyjádřili velmi podobné preference týkající se většiny
jejich prvních pěti nejvyšších z 60 předmětově specifických kompetencí. I přes vysoký počet
možných voleb kompetencí byla značná míra shody u kompetencí vnímaných jako nezbytné
nebo žádoucí. Tabulka 7.3 níže ukazuje pět kompetencí nejčastěji uváděných jako zásadních
206 zaměstnavateli, 476 akademickými pracovníky a 2181 absolventy, kteří ukončili svá
studia v posledních pěti letech.
Table 7.3 Pět předmětově specifických kompetencí nejčastěji uváděných jako
zásadní v každé ze tří zúčastněných skupin
Nejcitovanější předmětově specifické kompetence zúčastněnými stranami
Zaměstnavatelé
Akademici
Absolventi
1. Umí posoudit,
1. Umí posoudit,
1. Umíí posoudit,
diagnostikovat a
diagnostikovat a zasáhnout
diagnostikovat a
intervenovat poruchy
do poruch řeči a jazyka
zasáhnout do poruch
řeči a jazyka
řeči a jazyka
2. Rozumí profesním
úkolům a hranicím při
práci logopeda
2. Poskytuje přiměřenou
zpětnou vazbu o výsledcích
vyšetření klientovi a jeho
blízkým osobám, způsobem,
kterému mohou bez obtíží
porozumět
2. Rozumí profesním
úkolům a hranicím při
práci logopeda
3. Poskytuje přiměřenou
zpětnou vazbu o
výsledcích vyšetření
klientovi a jeho blízkým
osobám, způsobem,
kterému mohou bez
obtíží porozumět
4. Zařazuje přiměřené
terapeutické techniky s
užitím potřebných
pomůcek a
přístrojového vybavení
3. Dokáže vytvořit ústní a
písemné zprávy o
výsledcích vyšetření,
zahrnující analýzu a
interpretaci informací
z vyšetření.
4. Pokud je to potřebné,
odešle klienta včas a
vhodným způsobem k
dalším profesionálům
4. Rozumí profesním úkolům a
hranicím při práci logopeda
5. Pokud je to potřebné,
odešle klienta včas a
vhodným způsobem k
dalším profesionálům
5. Pokud je to potřebné, odešle
klienta včas a vhodným
způsobem k dalším
profesionálům
4. Poskytuje přiměřenou
zpětnou vazbu o
výsledcích vyšetření
klientovi a jeho blízkým
osobám, způsobem,
kterému mohou bez
obtíží porozumět
5. Zařazuje přiměřené
terapeutické techniky s
užitím potřebných
pomůcek a
přístrojového vybavení
1.3.3 Nejméně významné předmětově specifické kompetence
Deset předmětově specifických kompetencí, které byly nejméně často uváděny jako
zásadní pro začátek provádění logopedické praxe, jsou uvedeny v tabulce 7.4 níže.
Tabulka 7. 4 Deset předmětově specifických kompetencí, které jsou nejméně často
citované jako zásadní pro nově kvalifikované logopedy v celkovém počtu
respondentů (nejméně = 1)
Nejméně často uváděné jako zásadní
Deskriptor předmětově specifické kompetence
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
Dokáže administrovat, provádět záznamy a interpretovat následující instrumentální
diagnostické techniky: tympanometrie, akustická analýza, laryngografie,
nazometrie, stroboskopie, nazoendoskopie, videofluoroskopie
Přispívá k rozvoji oboru a profese realizací výzkumů a publikací výzkumných a
případových studií
Je seznámen se skupinou užívaných statistických programů
Spolupracuje na výzkumech, iniciovaných a podporovaných dalšími pracovišti
Dokáže administrovat, provádět záznamy, vyhodnocovat a vhodně interpretovat
řadu publikovaných či neformálních diagnostických nástrojů
Vytváří návrhy k tvorbě a vytváří nové prostředky a metody
Hodnotí formálními a neformálními prostředky diagnostické a intervenční metody ve
vztahu k současnému výzkumu
Po získání zkušeností a požadovaného specializačního vzdělávání vede a učí
studenty svého oboru
Edukací veřejnosti a jiných odborníků přispívá k prevenci vzniku nebo rozvoji
poruch komunikace, příjmu potravy, tekutin a polykání
Přispívá k procesu získávání údajů pro programy zabezpečení kvality praxe
Viditelně tyto schopnosti vyžadují postgraduální kvalifikační zkušenosti v oblasti
logopedie a nejsou proto uváděny jako zásadní pro nově kvalifikované logopedy.
1.3.4 Nejsignifikantnější všeobecné kompetence
25 všeobecných kompetencí, nejčastěji hodnocených jako "nezbytné" podle všech tří
skupin respondentů, jsou uvedeny v tabulce 7.5 níže.
Berouc v úvahu všech 38 obecných kompetencí, všechny položky z oblasti
intrapersonální a interpersonální kompetence, které byly zahrnuty do průzkumu, byly
mezi 25 nejčastěji uváděnými jako zásadní všemi kategoriemi respondentů. Mezi
deseti obecnými kompetencemi nejčastěji citovanými jako nezbytné jsou ty související
s intrapersonálními kompetencemi, jako „demonstrace čestného, upřímného a
spolehlivého chování“, stejně jako „schopnost být sebekritický a reflektovat svůj vlastní
výkon“.
Nejčastěji
citovanými
interpersonálními
dovednostmi
byly „schopnost adekvátní zpětné vazby poskytované srozumitelným a citlivým
způsobem“ a „empatie vůči klientům a kolegům“, následované „systémovovými
kompetencemi“ a „instrumentálními kompetencemi“, které byly obecně považovány za
méně důležité.
Pro shrnutí, výsledky ukazují, že inter - a intra- personální všeobecné kompetence
byly vnímány jako nejdůležitější. Proto by měly být tyto všeobecné pravomoci pečlivě
podporovány v rámci počátečního vzdělávání s cílem uschopnit logopedy do praxe. Po
těchto osobních kompetencích, které mají určitě velký význam, se zdají být především
instrumentální kompetence vnímány jako zásadní.
Table 7.4 Všeobecné kompetence nejčastěji uváděné jako nezbytné z celkového
počtu respondentů
25 nejčastěji citovaných nezbytných
deskriptorů obecné kompetence
1.
Demonstruje čestné, upřímné a spolehlivé chování
2.
Demonstruje schopnost být sebekritický a reflektovat svůj vlastní výkon
3.
Poskytuje adekvátní zpětnou vazbu srozumitelným a citlivým způsobem
4.
Je empatický ke klientům a kolegům
5.
Přebírá zodpovědnost za rozvoj vlastních vědomostí a schopností v celoživotním
horizontu
6.
Vykazuje pozitivní postoj a proaktivitu
7.
Je schopen efektivně a citlivě získávat informace
8.
Používá přiměřené, efektivní dovednosti a materiálů pro sdělování psaných, mluvených
či vizuálních informací a instrukcí
9.
Adaptuje své vlastní chování a přístup za účelem přizpůsobení se novým situacím
10.
Nalézá zásadní faktory v určitém problému a navrhuje možná řešení
11.
Vyjadřuje preferované řešení/rozhodnutí
srozumitelným způsobem a navrhuje nezbytné konkrétní kroky řešení
12.
Uznává diverzitu a multikulturalismus
13.
Používá znalosti pro nalezení zásadních faktorů v určitém problému a jejich možných
řešení a rizik s nimi spojených pro výběr toho nejoptimálnějšího řešení v rámci
konkrétních podmínek
14.
Prokazuje odolnost při zvládání profesních požadavků způsobem, kterým jsou schopni
zachovávat si sebeúctu a zvládat stres
15.
Prokazuje sociální schopnosti jako je asertivita, schopnost spolupracovat a vyjednávat
16.
Analyzuje informace tak, aby dokázal vyvodit vhodné závěry a rozpoznal jejich důsledky
17.
Syntetizuje informace z různých zdrojů tak, aby dokázal zvolit vhodný postup či
odpovědět na otázku
18.
Aplikuje právní a etické principy při vedení a uchovávání integrity, spolehlivosti a
autenticity záznamů
19.
Rozpoznává rizika či úskalí spojená s každým možným řešením
20.
Rozčleňuje úkoly do konkrétních kroků, sestavuje si časový plán s realistickými cíli,
bere ohled na všechny další vlivy
21.
Pracuje nezávisle
22.
Plní cíle či výsledky pracovní činnosti v souladu s časovým plánem
23.
Zkoumá vědeckou literaturu za účelem nalezení nejvhodnějších informací pro
zodpovězení otázky
24.
Koncipuje v nových situacích tvořivá a originální řešení
25.
Shromažďuje data s užitím různých metod, včetně analýzy literatury, rozhovorů,
dotazníků a pozorování
1.3.5 Společné rysy napříč zúčastněnými stranami
Stejně jako v posouzení předmětově specifických kompetencí, akademičtí pracovníci,
absolventi a zaměstnavatelé opět vyjádřili velmi podobné preference týkající se
většiny svých nejlepších pěti z 38 hodnocených všeobecných kompetencí. Existovala
tedy proto značná míra shody u všeobecných kompetencí vnímaných jako
nejdůležitější. Tabulka 7.6 níže ukazuje výsledky prvních pěti nejvybranějších u 206
zaměstnavatelů, 476 akademických pracovníků a 2181 absolventů, kteří v posledních
pěti letech dokončili své pregraduální vzdělávání.
Table 7.5 Pět všeobecných kompetencí nejčastěji uváděných jako zásadní ve všech
třech zúčastněných skupinách
Nejcitovanější obecné competence u všech zainteresovaných stran
Zaměstnavatelé
Akademici
Absolventi
1. Demonstruje čestné,
1. Poskytuje přiměřenou
1. Demonstruje čestné,
upřímné a spolehlivé
zpětnou vazbu o
upřímné a spolehlivé
chování.
výsledcích vyšetření pro
chování.
klienta a jeho blízké
osoby, způsobem,
kterému mohou bez
obtíží porozumět
2. Poskytuje přiměřenou
2. Demonstruje čestné,
2. Demonstruje schopnost
zpětnou vazbu o
upřímné a spolehlivé
být sebekritický a
výsledcích vyšetření
chování.
reflektovat svůj vlastní
pro klienta a jeho blízké
výkon
osoby, způsobem,
kterému mohou bez
obtíží porozumět
3. Je empatický ke
3. Demonstruje schopnost
3. Je empatický ke klientům a
klientům a kolegům
být sebekritický a
kolegům
reflektovat svůj vlastní
výkon
4. Přebírá zodpovědnost
4. Je empatický ke klientům 4. Poskytuje přiměřenou
za rozvoj vlastních
a kolegům
zpětnou vazbu o
vědomostí a schopností
výsledcích vyšetření pro
v celoživotním
klienta a jeho blízké osoby,
horizontu
způsobem, kterému
mohou bez obtíží
porozumět
5. Demonstruje schopnost 5. Používá přiměřené,
5. Přebírá zodpovědnost za
být sebekritický a
efektivní dovednosti a
rozvoj vlastních vědomostí
reflektovat svůj vlastní
materiálů pro sdělování
a schopností
výkon
psaných, mluvených či
v celoživotním horizontu
vizuálních informací a
instrukcí
1.3.6
Nejméně významné obecné kompetence
Deset obecných dovednosti, které byly nejméně často uváděny jako nezbytné pro
počátek výkonu logopedické praxe, jsou uvedeny v tabulce 7.7 níže.
Systémové kompetence jsou častěji považovány za žádoucí nebo ne nezbytné. Tedy
konrétně, osm z deseti kompetencí, které nebyly považovány za důležité, jsou
systémové kompetence. Je jasné, že “být schopen psát odborné dokumenty,
výzkumné stati a přípravovat odborné prezentace v cizím jazyce” (což obvykle
znamená publikování výzkumu) nebude obvykle posuzováno jako požadavek pro
zahájení logopedické praxe, i když se může stát více nezbytnou kompetencí v průběhu
logopedické kariéry.
Zjištění, že „je schopen číst a rozumět profesionálním dokumentům, vědeckým
článkům a profesionálním prezentacím v cizím jazyce a používání cizího jazyka“ jsou
dvě z všeobecných kompetencí nejméně často uváděné jako nezbytné nebo žádoucí,
může být vysvětleno skutečností, že většina profesní vědecké literatury je psána v
angličtině a že stejně tak jako zúčastněné strany v anglicky mluvících zemích (nebo
tam, kde angličtina dokonce široce používá) to pociťují jako méně nezbytné určovat,
aby byl nově kvalifikovaný logoped schopen chápat nebo vyjadřovat se v cizím jazyce.
Tabulka 7.7 Deset obecných kompetencí nejméně často citované jako nezbytné
celkovým počtem respondentů
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
Least often cited as essential
Generic Competence Descriptors
Je schopen psát odborné dokumenty, výzkumné stati a připravovat
odborné prezentace v cizím jazyce
Vytváří a realizuje výzkumný projekt, který by efektivně zodpověděl
stanovenou otázku
Přiměřeným způsobem vede ostatní
Vede ostatní takovým způsobem, který umožní dosáhnout společného
stanoviska
Vzdělává další členy týmu a nové spolupracovníky
Využívá e-learningové aplikace a adaptované nové edukační technologie
Je schopen číst a rozumět profesionálním dokumentům, vědeckým
článkům a profesionálním prezentacím v cizím jazyce
Zabývá se novými projekty a dle potřeby řeší obtížné problémy a úkoly
Zajišťuje vzdělávání či profesní praxi pro osoby s jinou profesí, nebo pro
osoby spojené s jeho klienty
Hodnotí metodologii, výsledky a analýzy publikovaného výzkumného
projektu pro zhodnocení jeho hodnoty
7.4 Diskuse a implikace zjištění
Je zřejmé, že předmětově specifické kompetence týkající se posouzení, diagnostiky,
léčby, prevence a poradenství v oblasti komunikačních poruch a obtíží s polykáním
jsou klíčové a měl by být na ně kladen důraz v počátečním vzdělávání
logopedů. Akademičtí pracovníci, absolventi a zaměstnavatelé ukázali vysokou shodu
v tom, že zastřešující kompetencí „umí posoudit, diagnostikovat a intervenovat
poruchy řeči a jazyka“, je nezbytná k tomu, aby mohl začínající logoped provozovat
svou logopedickou praxi. Zatímco existovala silná shoda v potřebných specifických
kompetencích, existovaly určité rozdíly mezi prioritními kompetencemi z 60
předmětově specifických kompetencí napříč jednotlivými skupinami. Například
akademičtí pracovníci kladli větší důraz na položky jako například, „umí produkovat
ústní i písemné zprávy o výsledcích diagnostiky, včetně analýzy a interpretace
diagnostických“, zatímco absolventi a zaměstnavatelé častěji citovali položku „chápe
profesní úlohu a hranice logopedické intervence“.
Co se týče všeobecných kompetencí, inter - a intra- personální jsou nejčastěji
považovány za nezbytné pro počáteční vzdělávání logopedů, a proto by měly být
pečlivě podporovány v rámci počátečního vzdělávání. Instrumentální kompetence
jsou označovány za nezbytné nebo žádoucí, zatímco systémové kompetence spojené
s managementem a výzkumem jsou pro nově kvalifikované logopedy považovány za
nanejvýš jako žádoucí, ale ne nezbytné. Všeobecné kompetence, který byl nejčastěji
uváděn jako nezbytné pro nově kvalifikované logopedy mezi absolventy,
zaměstnavateli a akademickými pracovníky byl „ukazuje chování které je poctivé,
upřímné a spolehlivé“. Akademici citovali na prvním místě schopnost „poskytovat
adekvátní zpětnou vazbu srozumitelným a citlivým způsobem“, ve srovnání s druhou
prioritou této kompetence uváděnou zaměstnavateli a čtvrtinou absolventů.
Obdobně, všeobecná kompetence „empatie vůči klientům a kolegům“ byla stejně
často citována jako nezbytná absolventy a zaměstnavateli (jako třetí), méně často
(jako čtvrtá) akademiky.
Existují také určité další odchylky napříč skupinami. Zaměstnavatelé a absolventi citují
způsobilost „nést zodpovědnost za rozvoj jejich vlastní znalosti a dovednosti
v celoživotním horizontu“ jako nezbytnou pro začátek provozování logopedické praxe
častěji než akademici. Akademici častěji citovali „používá vhodné a účinné dovednosti
a materiály v písemné, ústní a vizuální komunikaci a instruování“ než absolventi a
zaměstnavatelé. Tato rozdílnost může v rámci skupin respondentů dobře odrážet
jejich vnímání relativního významu období, kdy by měly být tyto všeobecné
kompetence v průběhu rozvoje logopeda demonstrovány.
Rozdíly lze také přičíst rozdílným očekáváním relativního významu některých nebo
formujících se schopností, například těch, které souvisejí s výzkumnou činností. Je
očekáváno, že čerstvý logopedický absolvent by měl být schopen prokázat určité
schopnosti v této oblasti – ale názor na očekávanou úroveň se může lišit. Očekávání
může také odrážet vstupní úroveň a druh programu, které jsou k dispozici v dané
zemi. Z průzkumu kateder bylo zřejmé, že se napříč programy značně liší relativní
množství času a hloubka studia výzkumných metod. Jak se dalo očekávat,
respondenti z řad akademiků kladli větší důraz na znalostní bázi (základní
kompetence), zatímco pro zaměstnavatele jsou podstatnější dovednosti, které
logopedi ovládají.
7.5 Závěry
7.5.1 Teorie a praxe
Vzdělávání logopedů vyžaduje dosažení a schopnost prokázat schopnosti, které jsou
komplexní interakcí teorie a praxe spolu s řadou interakčních dovedností nezbytných
pro efektivní praxi založenou na důkazech (evidence-based practice). Povaha
logopedického povolání a vědy vyžaduje počáteční logopedický vzdělávací program,
který umožňuje těm, kteří jej úspěšně absolvují, dosáhnout řadu předmětově
specifických a všeobecných kompetencí, které jim umožní vykonávat bezpečně a
efektivně jejich profesi. Nejvýraznější (a skutečně uklidňujícím) rysem celkových
výsledků porovnávajíc význam předmětově specifických a všeobecných kompetencí
potřebných pro počátek výkonu logopedické profese, byl rozsah shody mezi
akademiky, absolventy a zaměstnavateli.
Předmětově specifické kompetence jsou všechny ty související s účinnou
hodnocením, diagnostikou, péčí, prevencí a poradenstvím vůči klientům a jejich
významným okolím v oblasti komunikačních poruch a obtíží s polykáním. Všeobecné
kompetence důležité zejména pro nově kvalifikované logopedy souvisejí se
schopností inter - a intra- personálními kompetencemi. Postojové a humanisticky
orientované dovednosti jako jsou empatie a pochopení, jsou nezbytné pro účinné
terapeutické vztahy s klienty a kolegy, pro shromažďování dat o klientovi a při
vytváření adekvátního a na důkazu založeném klinickém úsudku o příslušném
klientovi.
7.5.2
Učení se v, na základě a prostřednictvím klinické stáže
Supervizované a mentorované klinické stáže jsou zásadním prostředím, ve kterém se
může student logopedie učit, procvičovat a rozvíjet potřebné schopnosti tak, aby se
stal kvalifikovaným pracovníkem. Kvalita a načasování stáže by měly být pečlivě
naplánovány tak, aby si student logopedie vybudoval potřebnou odbornou reflexi a
pochopil složitost dobrého klinického úsudku na základě sběru a zvážení důkazů v
každé situaci. Proto je také zřetelné ze způsobu, jakým jsou profesionální logopedické
programy navrženy v celé Evropě a na mezinárodní úrovni (viz kapitola 6), že
integrované kurikulum, které zahrnuje klinické vzdělávání napříč reálnými situacemi,
je normou. Zatímco se množství učení realizovaného v rámci stáží na reálných
pracovištích může značně lišit, existuje všeobecná shoda v tom, že jsou základním
faktorem a musí být pečlivě strukturovány do procesu učení.
7.5.3
Měřítka pro vzdělávání logopedů: Evropské standardy pro
logopedickou praxi
Soubor schopnosti nezbytných pro nově kvalifikované logopedy, které byly nejčastěji
citované napříč všemi klíčovými zainteresovanými skupinami, jsou uvedeny v Příloze
I. Tento dokument lze považovat za celoevropsky dohodnuté společné standardy,
které musí každý logoped splňovat pro výkon profese. Také poskytují měřítka pro
počáteční vzdělávání logopedů a měly by být zohledněny ve všech evropských
logopedických vzdělávacích programech.
7.5.4
Způsobilost pro praxi, způsobilost k výkonu povolání a způsobilost
pro budoucnost
Prokazujíc prahové kompetence a ukončením kvalifikace, nový lékař získává statut
připravenosti pro samostatnou praxi. Nicméně celoživotní učení a profesní rozvoj
budou pro jeho další rozvoj a finanční zajištění a adekvátnost všeho toho, co logoped
provádí v praxi stále zásadní. To musí být posilováno v průběhu celé kariéry a v
prvních letech po získání kvalifikace bude mít logoped velký prospěch z podporujícího
pracovního prostředí s mentoringem, které umožní toto naplnit. Jelikož bylo uvedeno
výše, že logopedie je stále se vyvíjející, dynamickou profesí, která se musí přizpůsobit
měnícím se potřebám společnosti a začlenit nové vědecké a technologické pokroky,
je pokračující profesní rozvoj základem pro kvalifikovaného odborného logopeda, aby
byl způsobilý pro výkon povolání a způsobilý pro praxi. Podobně také soubor
prahových kompetencí potřebných v momentu vstupu do povolání by neměl být
vnímán nadčasový, ale měl by být přezkoumáván a aktualizován
pravidelně rozsáhlými procesy tak, aby se zohlednil vývoj v oblasti vzdělávání a v
profesi.

Podobné dokumenty

Czech translation survey

Czech translation survey pochopení poruch klienta a vyhledává informace k doplnění těchto  mezer 11. Dokáže vytvořit ústní a písemné zprávy o výsledcích vyšetření,  zahrnující analýzu a interpretaci informací z vyšetření. ...

Více

Městský úřad Klecany

Městský úřad Klecany ÚFoninka 2e dné 6'9'2012 ěj 26ó612012 na neaplaccní nájnu z nebylových prstor vc výši 692'63'1. Kč (ldresoválo J'K'' ád Íésát nepi€vzl) E_mailová zpnivá o posIoupení iešení ne7aplacených pohledáve...

Více

Výukový materiál - 4. Paměť

Výukový materiál - 4. Paměť Katedra informatiky, FEI VŠB-TUO, Petr Olivka. Tento text je neautorizovaný a nerecenzovaný překlad doporučené literatury: „Andrew S. Tanenbaum, Operating Systems: Design and Implementationÿ, a je ...

Více

Základní údaje Basic Information

Základní údaje Basic Information telství na speciálních školách. Speciální pedagogiku ukončila v roce 2007 státní závěrečnou zkouškou ze surdopedie, logopedie a tělesné výchovy. Paralelně vystudovala bakalářský obor čeština v kom...

Více

České Vysoké Učení Technické Fakulta Jaderná a Fyzikálně

České Vysoké Učení Technické Fakulta Jaderná a Fyzikálně femtosekund) a rozpadají se na leptonové páry ještě před opětovnou hadronizací a vymrznutím. Leptony pak opustí prostor srážky neovlivněné okolím (neinteragují silně) a z jejich energie lze odvodi...

Více