Čechy a Bavorsko všedního dne Böhmen und Bayern im Alltag

Čechy a Bavorsko všedního dne
Böhmen und Bayern im Alltag
Jak se natáčely evropské magazíny
Wie die Europa-Magazine gedreht wurden
2
Čechy a Bavorsko
všedního dne
MIROSLAV SEDLÁČEK
v kontextech:
- Evropská unie z pohledu obou národů
- Hospodářství
- Vzdělávání
- Sociální spolupráce a církev
- Cestovní ruch
- Životní prostředí
- Kultura a sport
Díl druhý
Vydala Úhlava, o. p. s. v rámci projektu
„Čechy a Bavorsko všedního dne“. Projekt
je spolufinancován Evropským fondem
pro regionální rozvoj v rámci programu
přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká
republika – Svobodný stát Bavorsko
2007 – 2013.
Čechy a Bavorsko všedního dne
Böhmen und Bayern im Alltag
Böhmen und Bayern
im Alltag
MIROSLAV SEDLÁČEK
in Kontexten:
- Europäische Union
aus der Sicht beider Nationen
- Wirtschaft
- Bildung
- Soziale Zusammenarbeit und Kirche
- Fremdenverkehr
- Gedreht wurden
- Kultur und Sport
Zweiter Teil
Herausgegeben von Úhlava o.p.s. im Rahmen
des Projektes „Böhmen und Bayern im Alltag“.
Das Projekt wird vom Europäischen Fonds für
Regionalentwicklung mitfinanziert, und zwar
im Rahmen des Operationsprogramms der
grenzüberschreitenden Zusammenarbeit Ziel
3 Tschechische Republik – Freistaat Bayern
2007 – 2013.
Čechy a Bavorsko všedního dne
Böhmen und Bayern im Alltag
3
Úvodem
Uteklo už více než 20 let od doby, kdy byly po takzvané sametové revoluci v bývalém
Československu otevřeny hranice s okolním světem. Po desetiletí trvající izolaci sousedů,
tedy Čechů a Bavorů, se lidé stále učí žít společně tak, jak tomu bylo historicky po dlouhá
staletí. Na první pohled je to jednoduchá záležitost, ovšem v praxi se ukázalo, že je tady
mnoho úskalí. Tím největším a nejzásadnějším jsou jazykové bariéry, vytvořené násilným
odloučením celých generací sousedů. Jak se je daří odstraňovat - o tom pojednává velká
část televizních reportáží v pořadech Čechy a Bavorsko všedního dne.
Nedílnou součástí při odstraňování jazykových bariér a vzájemné nedůvěry, uměle pěstované
v lidech za železnou oponou, jsou kultura a sport – společné akce, při kterých lidé dokáží
najít společné zájmy a dokonce i řeč. Uzavírají se přátelství, která podporují snahu naučit se
jazyku svých sousedů a přátel. Evropská unie si toto velmi dobře uvědomuje, a proto právě
takovéto akce podporuje, a právě proto vznikl program přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká
republika – Svobodný stát Bavorsko 2007 – 2013. Z jeho prostředků jsou podporovány
projekty, jako je například projekt Čechy a Bavorsko všedního dne.
Druhý díl této publikace se zabývá, kromě výše uvedených aspektů společných přeshraničních
aktivit, také otázkou spolupráce mezi českými a bavorskými redakcemi, které se podílely
na výrobě půlhodinových televizních magazínů. Ty byly vysílány v regionálních stanicích
– v Česku na frekvenci celostátní televize Prima a jejich repríza potom v jednotlivých
regionálních zpravodajských pořadech. Stejné to bylo i v Bavorsku.
4
Čechy a Bavorsko všedního dne
Böhmen und Bayern im Alltag
Vorwort
Mehr als zwanzig Jahre sind vergangen seitdem im Zuge der sogenannten Samtenen
Revolution in der ehemaligen Tschechoslowakei die Grenzen zur benachbarten Welt geöffnet
wurden. Nach jahrzehntelanger Isolation der Nachbarn, Tschechen und Bayern, lernen die
Menschen noch immer zusammen zu leben, wie historisch über lange Jahrhunderte hinweg.
Auf den ersten Blick schient dies eine einfache Angelegenheit zu sein, in der Praxis zeigen sich
allerdings manche Schwierigkeiten. Die größte und grundsätzlichste Schwierigkeit bilden die
durch gewaltsame Trennung ganzer Generationen von Nachbarn gebildeten Sprachbarrieren.
Wie erfolgreich ihre Überwindung ist, davon handelt der Großteil der Fernsehberichte der
Sendungen „Böhmen und Bayern im Alltag“.
Untrennbarer Bestandteil bei der Überwindung von Sprachbarrieren und gegenseitigem
Misstrauen, das künstlich in den Menschen hinter dem Eisernen Vorhang genährt wurde,
sind Kultur und Sport – gemeinsame Veranstaltungen, bei denen die Menschen vermögen,
gemeinsame Interessen, sogar eine gemeinsame Sprache zu finden. Freundschaften werden
geschlossen, die Bemühungen unterstützen, die Sprache der Nachbarn und Freunde zu
lernen. Die Europäische Union ist sich dessen wohl bewusst und deswegen unterstützt sie
solche Aktivitäten. Aus diesem Grund entstand das Programm der grenzüberschreitenden
Zusammenarbeit Ziel 3 Tschechische Republik – Freistaat Bayern 2007 – 2013. Aus seinen
Mitteln werden Projekte wie beispielsweise „Böhmen und Bayern im Alltag“ gefördert.
Der zweite Teil dieser Publikation widmet sich neben den oben erwähnten Aspekten
gemeinsamer grenzüberschreitender Aktivitäten, auch der Zusammenarbeit zwischen
tschechischen und bayerischen Redaktionen, die sich an der Produktion der halbstündigen
Fernsehmagazine beteiligten. Die Magazine wurden im regionalen Fernsehen ausgestrahlt – in
Tschechien auf der Frequenz des gesamtstaatlichen Fernsehsenders Prima mit Wiederholungen
in den einzelnen regionalen Nachrichtensendungen. Genauso war es auch in Bayern.
Čechy a Bavorsko všedního dne
Böhmen und Bayern im Alltag
5
Bez tlumočníka to stále nejde
Redakční rada projektu Čechy a Bavorsko všedního dne, složená ze zástupců spolupracujících
redakcí a obecně prospěšné společnosti Úhlava (nositel projektu), se scházela
na pravidelných jednáních jednou za měsíc. V první fázi přípravy pořadů, tedy do konce
roku 2009, se každá schůzka konala na půdě jedné z redakcí. Jak v Česku, tak i v Bavorsku.
Na hostiteli pak bylo, aby zajistil program celého jednání. Většinou se ale jednotlivé
redakce držely podobného scénáře, který se osvědčil – nejdřív pracovní záležitosti a potom
vzájemná výměna zkušeností a zábava sbližující rozdílně hovořící kolegy.
Podmínkou pro úspěšné konání porad byl tlumočník. Jazyková bariéra se totiž projevuje
v médiích zcela stejně, jako v ostatních oblastech společného života. I přesto, že se
jednotliví účastníci porad snažili mezi sebou domluvit sami. Ovšem nedokonalost znalosti
řeči sousedů mohla způsobit zásadní pochybení při realizaci projektu. Každopádně tyto
pokusy jednotlivců o vzájemnou a neformální komunikaci byly velmi pozitivní a byly
signálem snahy uzavírat osobní přátelství redaktorů a vedoucích pracovníků. Tlumočník
byl většinou potřebný jen při řešení pracovních otázek.
Češi v německých mediích
Velmi pozitivní pro spolupráci českých a bavorských redakcí byla skutečnost, že v bavorských
mediích pracuje poměrně hodně Čechů – mnohdy jsou to lidé, kteří mají historické
a rodinné vazby na Bavorsko. Dokázali jazyk svých sousedů zvládnout tak dokonale, že
pracují v oblasti, kde je dokonalá znalost jazyka rozhodující. Právě tito lidé ve většině případů
zajišťovali na bavorské straně při poradách kvalifikovaný překlad pracovních záležitostí.
Německý překladatel měl totiž mnohdy potíže pochopit přesný smysl projednávaných
záležitostí. A právě tady velmi pomáhali Češi pracující v Německu. Tito lidé pomáhali také
při poradách na české půdě, kdy bylo nutné, aby domácí překladatel přesně pochopil
připomínky a podněty z německé strany.
Během jednotlivých porad se ukázalo, že v každé z pěti bavorských redakcí, zapojených
do projektu Čechy a Bavorsko všedního dne, pracuje v průměru jeden Čech nebo člověk,
který umí velmi dobře česky. Na druhé straně hranice něco podobného zatím nefunguje.
Pokud ano, tak velmi sporadicky. Důvodem je zřejmě rozdílnost platů v přepočtu české
koruny k Euro. Ekonomiky sousedních států nejsou zatím tak vyrovnané, aby byla práce
v českých mediích pro německé novináře atraktivní. Projekt Čechy a Bavorsko všedního
dne by tohle mohl do budoucna vyřešit. Už z toho důvodu, že se spolupráce redakcí stává
nejen prospěšnou, ale především prestižní záležitostí.
6
Čechy a Bavorsko všedního dne
Böhmen und Bayern im Alltag
Ohne Dolmetscher geht es noch immer nicht
Der Redaktionsrat des Projektes „Böhmen und Bayern im Alltag“, zusammengesetzt aus
Vertretern der kooperierenden Redaktionen und der gemeinnützigen Gesellschaft Úhlava o.p.s.
(Projektträger), traf sich einmal im Monat zu regelmäßigen Arbeitstreffen. In der ersten Phase
der Vorbereitung der Sendungen, d.h. bis Ende 2009, fand jedes Treffen im Hause einer der
Redaktionen in Tschechien wie in Bayern statt. Aufgabe des Gastgebers war es, das Programm
des Treffens vorzubereiten. Meist wählten die einzelnen Redaktionen einen ähnlichen
Rahmen, der sich bewährte – zuerst das Arbeitsprogramm und anschließend gegenseitiger
Erfahrungsaustausch und Unterhaltung, bei der sich die unterschiedliche Sprachen sprechenden
Kollegen näher kamen.
Voraussetzung für den Erfolg der Besprechungen war ein Dolmetscher. Die Sprachbarriere
zeigt sich nämlich in den Medien genauso wie in anderen Bereichen des gemeinsamen Lebens.
Obwohl sich die einzelnen Teilnehmer bemühten, sich selbst untereinander zu verständigen,
so bestand doch die Gefahr, dass unzureichende Kenntnisse der Sprache der Nachbarn
grundsätzliche Fehler bei der Durchführung des Projektes zur Folge haben könnten. Auf
jeden Fall waren diese Versuche von Einzelpersonen um eine gegenseitige und informelle
Kommunikation sehr positiv und Zeichen für das Bemühen der Redakteure und leitenden
Mitarbeiter, persönliche Freundschaften zu schließen. Der Dolmetscher war meist nur bei der
Lösung von arbeitsbezogenen Fragen notwendig.
Češi v německých mediích
Sehr positiv für die Zusammenarbeit der tschechischen und bayerischen Redaktionen war die
Tatsache, dass in den bayerischen Medien verhältnismäßig viele Tschechen arbeiten. Oft sind dies
Menschen, die historischen und familiären Bezug zu Bayern haben. Sie haben es geschafft, die
Sprache ihrer Nachbarn so perfekt zu beherrschen, dass sie in einem Bereich tätig sind, in dem
perfekte Sprachkenntnisse entscheidend sind. Eben diese Personen leisteten in den meisten Fällen
bei den Besprechungen auf bayerischer Seite qualifizierte Übersetzungen der zu behandelnden
Arbeitsthemen. Der deutsche Übersetzer hatte nämlich oft Schwierigkeiten, die genaue Bedeutung
des Besprochenen zu verstehen. Gerade in diesem Punkt halfen die in Deutschland arbeitenden
Tschechen sehr. Sie halfen auch bei den Treffen auf tschechischem Boden, bei denen es notwendig
war, dass der einheimische Übersetzer die Fragen und Anregungen von deutscher Seite genau
verstand.
Während der einzelnen Treffen zeigte sich, dass in jeder der fünf bayerischen Redaktionen, die an
dem Projekt „Böhmen und Bayern im Alltag“ beteiligt sind, im Durchschnitt ein Tscheche oder eine
Person arbeitet, die sehr gut Tschechisch spricht. Auf der anderen Seite der Grenze gibt es bisher
nichts Vergleichbares, wenn doch, dann sehr sporadisch. Grund sind wohl die Gehaltsunterschiede,
wenn man tschechische Kronen in Euro umrechnet. Die Wirtschaft der benachbarten Staaten
ist bisher noch nicht so angeglichen, als dass die Arbeit in tschechischen Medien für deutsche
Journalisten attraktiv wäre. Das Projekt „Böhmen und Bayern im Alltag“ könnte dies in Zukunft
ändern. Schon allein aus dem Grund, dass die Zusammenarbeit der Redaktionen nicht nur zu einer
einkommens- sondern vor allem prestigeträchtigen Angelegenheit wird.
Čechy a Bavorsko všedního dne
Böhmen und Bayern im Alltag
7
Zájem o poznání života sousedů
Bavorští novináři mají velký zájem osobně poznávat život svých sousedů – především
v oblasti kultury a turistiky. Ukázalo se to při poradách, kdy jednotlivé televizní stanice
seznamovaly své kolegy s návrhy témat reportáží do dalších dílů evropských magazínů.
Pokaždé na měsíc dopředu. Tady většinou reagovala bavorská strana na nabídku českých
témat. Některá témata se totiž objevovala i u nich. Jako příklad můžeme jmenovat život
plzeňské zoologické zahrady a Dinoparku. Zajímali se také obnovu jihočeských památek,
problematiku úložiště jaderného odpadu či dalšího fungování Jaderné elektrárny Temelín.
Velké pozornosti se také těší, a to dlouhodobě, takzvaný lázeňský trojúhelník – Karlovy Vary,
Františkovy Lázně a Mariánské Lázně. Jsou to totiž turisticky atraktivní a Němci velmi často
vyhledávaná místa. Jejich atraktivita roste i snahou trojúhelníku o zápis do knihy kulturního
a architektonického dědictví UNESCO. Tato česká témata chtěli bavorští redaktoři natáčet
sami a bylo zajímavé potom srovnávat, z jakého úhlu se na ně zaměřili, a jak rozdílně je
proti českým kolegům zpracovali.
Prohlídky pracovišť sousedů
Pro vzájemnou spolupráci měl klíčový význam i další krok – poznání prostředí, ve kterém
zpracovatelé reportáží pracují. V závěru každé porady, které se do konce roku 2009 konaly
vždy v jiné redakci, následovala prohlídka pracovišť – studia, techniky a všeho, co s tím
souvisí. Ukázky práce studií na opačné straně hranice byly určitě pro všechny dokreslujícím
prvkem k pochopení toho, o čem jsme už psali. V každém studiu jsme vždy našli něco, co je
pro nás inspirující novinkou.
Na závěr zábava a poznání
Nejen prací je člověk živ – to je přísloví, které platí i pro redaktory a ostatní nositele projektu
Čechy a Bavorsko všedního dne. Ukázalo se to například při poradě v Českých Budějovicích.
Toto město je vyhlášené dobrým pivem a jak známo, na to si Bavoři potrpí úplně stejně,
jako Češi. A jak by ne, když jsou sousedé. A tak zlatým hřebem porady byla prohlídka
pivovaru a degustace piva. Nejenže si to nenechal ujít ani jeden z účastníků porady, ale
jedna z německých stanic tuto příležitost využila k natočení zajímavé reportáže pro své
diváky. Takže – nejenže všichni poslouchali zasvěcený výklad průvodkyně a srovnávali
budějovický pivovar s těmi, které už znají, ale vše dokreslovala atmosféra vzniku nevšedního
publicistického dokumentu.
8
Čechy a Bavorsko všedního dne
Böhmen und Bayern im Alltag
Interesse, das Leben
der Nachbarn kennen zu lernen
Bayerische Journalisten haben großes Interesse, das Leben ihrer Nachbarn persönlich kennen
zu lernen – vor allem im Bereich Kultur und Fremdenverkehr. Dies zeigte sich während der
Arbeitstreffen, bei denen die einzelnen Fernsehsender ihren Kollegen Themenvorschläge für
Reportagen für weitere Teile der Europa-Magazine machten und dies jedes Mal für einen Monat
im Voraus. Dabei reagierte meist die bayerische Seite auf das tschechische Themenangebot.
Manche Themen traten nämlich auch bei ihnen auf. Als Beispiele können wir das Leben des
Pilsner Zoologischen Gartens und Dinoparks nennen. Sie interessierten sich auch für die
Restaurierung südböhmischer Denkmäler, die Frage der Lagerung von atomarem Abfall wie
dem weiteren Betrieb des Kernkraftwerks Temelín. Großer Aufmerksamkeit erfreut sich auch,
und dies langfristig, das so genannte Bäderdreieck – Karlsbad, Franzensbad und Marienbad. Es
handelt sich dabei nämlich um touristisch attraktive und von Deutschen sehr häufig besuchte
Orte. Ihre Attraktivität steigt noch mit den Bemühungen des Bäderdreiecks ins Verzeichnis
des kulturellen und architektonischen Welterbes der UNESCO aufgenommen zu werden.
Diese tschechischen Themen wollten die bayerischen Journalisten selber drehen und es war
interessant dabei zu vergleichen, aus welchem Blickwinkel sie dies taten und wie unterschiedlich
sie sie gegenüber ihren tschechischen Kollegen verarbeiteten.
Besichtigung der Arbeitsstätten der Nachbarn
Für die gegenseitige Zusammenarbeit war ein weiterer Schritt von herausragender Bedeutung
– das Kennenlernen des Umfelds, in dem die Autoren der Berichte arbeiten. Im Anschluss an
jedes Arbeitstreffen, die bis Ende 2009 jeweils in einer anderen Redaktion stattfanden, wurden
die Arbeitsstätten besichtigt: das Studio, die Technik und alles, was dazu gehört. Vorführungen
der Arbeitsweise der Studios auf der anderen Seite der Grenze waren sicherlich für alle eine
Untermalung und Quelle besseren Verständnisses dessen, worüber wir schon geschrieben
haben. In jedem Studio fanden wir stets ein für uns anregendes Novum.
Zum Schluss Unterhaltung und Kennenlernen
Der Mensch lebt nicht von der Arbeit allein – dieses (wörtlich übersetzte tschechische, Anm. des
Übersetzers) Sprichwort gilt auch für Redakteure und andere Träger des Projektes „Böhmen
und Bayern im Alltag“. Dies zeigte sich beispielsweise bei der Besprechung in Budweis. Diese
Stadt ist berühmt für gutes Bier und wie jeder weiß, ist Bier eine Vorliebe der Bayern genauso
wie der Tschechen, wie sollte es auch anders sein, wenn sie Nachbarn sind. Und so war eine
Besichtigung der Brauerei mit Bierverkostung glanzvoller Höhepunkt dieses Treffens. Nicht nur,
dass sich keiner der Teilnehmer diesen Programmpunkt entgehen ließ, einer der deutschen
Sender nutzte die Gelegenheit und drehte einen interessanten Bericht für seine Zuschauer. So
lauschten alle den fundierten Ausführungen der Brauereiführerin und verglichen die Budweiser
Brauerei mit denen, die sie schon kannten, während die Produktion eines nicht alltäglichen
publizistischen Dokumentes die ganze Atmosphäre krönte.
Čechy a Bavorsko všedního dne
Böhmen und Bayern im Alltag
9
Ukázky z reportáží
Pozitivní příklad vyrovnání s minulostí
Důležitou podmínkou k tomu, aby mohly evropské magazíny plnit svůj účel, je vyrovnání
se s minulostí. V následující ukázce se jedná o minulost válečnou. Redaktorka Lenka
Rybáčková z Českých Budějovic natočila reportáž o společnosti Živá paměť, pomáhající
lidem, kteří zažili druhou světovou válku. Do Česka jezdí mladí muži z Německa a v rámci
náhradní vojenské služby se starají o přeživší oběti nacismu. Soužití těchto lidí je opravdu
velkým důkazem snahy o vyrovnání se s minulostí.
Hlavními hrdiny příběhu jsou německý mladík Felix Sens a Čech Václav Knotek, který byl
za války nasazen v Německu na nucené práce.
„Chtěl jsem pomáhat v Čechách nebo v Polsku, protože si myslím, že vzhledem k historii
má k nim Německo zvláštní vztah. Chtěl jsem se setkat přímo s lidmi, kteří byli nasazeni
na nucené práce,“ zdůvodnil Felix, proč si vybral zrovna takovou civilní službu. Václav Knotek
z Českých Budějovic strávil válečná léta coby totálně nasazený automechanik v Německu.
V roce 2009 oslavil 89. narozeniny a krátce nato se seznámil s Felixem. A netajil se s tím, že
je za to velmi rád. I přesto, že Felix je Němec a Němci mu hodně ublížili. Zanedlouho z nich
byli dobří přátelé.
„Když člověk má někoho, s kým si může pohovořit a povídat o jakýchkoliv problémech, tak
to určitě má svůj význam a to mi dělá dobře,“ řekl Václav Knotek, který je klientem obecně
prospěšné společnosti Živá paměť.
„Komunikaci jim umožňuje znalost německého jazyka na straně klientů, protože tím, že
velká část z nich byla v průběhu druhé světové války deportována do Německa na nucené
práce či byla vězněna v koncentračních táborech, káznicích, věznicích, tak mnoho z nich
umí němčinu,“ vysvětlila Darina Sedláčková z Živé paměti, proč nebylo tak těžké, aby se
Felix a Václav tak rychle sblížili. Felix je přitom už třetí mladý muž z Německa, který pomáhá
napravit křivdy minulosti.
10
Čechy a Bavorsko všedního dne
Böhmen und Bayern im Alltag
Kostproben der Reportagen
Positives Beispiel für
Vergangenheitsbewältigung
Wichtige Voraussetzung, damit die Europa-Magazine ihren Zweck erfüllen können,
ist die Bewältigung der Vergangenheit. Im folgenden Ausschnitt handelt es sich um
Vergangenheit aus dem Krieg. Die Redakteurin Lenka Rybáčková aus Budweis drehte eine
Reportage über die Organisation Živá paměť (Lebendige Erinnerung), die Menschen hilft,
die den Zweiten Weltkrieg miterlebt haben. Nach Tschechien kommen junge Männer aus
Deutschland und kümmern sich im Rahmen ihres Zivildienstes um überlebende Opfer des
Nationalsozialismus. Das Zusammenleben dieser Menschen ist wirklich ein großer Beweis
für das Bestreben, die Vergangenheit zu bewältigen.
Die Haupthelden der Geschichte sind der junge Deutsche Felix Sens und der Tscheche Václav
Knotek, der während des Krieges Zwangsarbeiter in Deutschland war.
„Ich wollte in Tschechien oder Polen helfen, weil ich meine, dass hinsichtlich der Geschichte
Deutschland eine besondere Beziehung zu ihnen hat. Ich wollte direkt Leute treffen,
die Zwangsarbeiter waren,“ begründet Felix, warum er gerade diese Art von Zivildienst
gewählt hat. Václav Knotek aus Budweis verbrachte die Kriegsjahre als zwangsrekrutierter
Automechaniker in Deutschland. Im Jahre 2009 feierte er seinen 89. Geburtstag und kurz
danach lernte er Felix kennen. Er macht kein Geheimnis daraus, dass er darüber sehr froh
ist, obwohl Felix Deutscher ist und Deutsche ihm sehr viel Leid angetan haben. Sehr bald
wurden aus ihnen gute Freunde.
„Wenn man jemanden hat, mit dem man reden kann und alle möglichen Probleme
besprechen kann, dann hat das seinen Sinn und mir tut es gut,“ sagt Václav Knotek, Klient
der gemeinnützigen Organisation Živá paměť (Lebendige Erinnerung).
„Die Kommunikation erleichtert ihnen Kenntnis der deutschen Sprache auf Seiten der
Klienten, da ein Großteil von ihnen im Laufe des Zweiten Weltkrieges als Zwangsarbeiter
nach Deutschland deportiert worden oder in Konzentrationslagern, Zuchthäusern und
Gefängnissen gefangen gewesen ist, so dass viele von ihnen Deutsch können,“ erklärt
Darina Sedláčková von Živá paměť, weshalb es für Felix und Václav nicht so schwierig war,
sich anzunähern. Felix ist dabei schon der dritte junge Mann aus Deutschland, der hilft, das
Unrecht der Vergangenheit wieder gut zu machen.
Čechy a Bavorsko všedního dne
Böhmen und Bayern im Alltag
11
Společný internetový portál
Internet – věc, která dokáže během několika sekund spojit lidi po celém světě. Na to vsadili
také iniciátoři česko německého sblížení. Vytvořili unikátní internetový portál www. bbkult.
net – dvojjazyčný kulturní web, který prezentuje stovky akcí na obou stranách hranice.
Zajímavou reportáž o tomto projektu připravila pro evropské magazíny plzeňská redaktorka
Zuzana Vacková.
„Portál bbkult. net – cesty za kulturou, byl spuštěn po několikaměsíční přípravné práci v roce
2003. Tento kulturní web je jakousi internetovou obdobou česko-bavorského kulturního
centra Bavaria-Bohemia v Schönsee. Na portálu najdete stovky českých, bavorských nebo
společných akcí,“ uvádí se v reportáži.
“Internetová stránka je pochopitelně přístupná každému. Existuje ale jistý okruh zájemců,
kteří jej vyhledávají více – jsou to především ti, kteří se zajímají o česko-bavorskou kulturu.
Ten servis je pro tyto zájemce vhodný zejména v tom, že ta internetová platforma je
průběžně dvojjazyčná. Skutečně každý záznam se zobrazí ve dvou jazycích – v němčině
v češtině,“ vysvětlil Hans Eibauer, předseda Centra Bavaria Bohemia Schönsee.
„Ty akce jsou v různých kategoriích. Je jich zhruba 15. Kdybych měl nějaké zmínit, tak
třeba slavnosti, vernisáže, výstavy. Potom máme ještě rubriku „ostatní“, do které spadají
například volnočasové aktivity. Obecně bych řekl, že jsou to vesměs akce z kulturní oblasti,“
doplnil Jürgen Fuchs, projektový manažer kulturní databanky.
Dvojjazyčnost portálu pomáhá odbourávat jazykové i kulturní bariéry, překonávat
předsudky a nevědomost mezi obyvateli příhraničí. Příprava celého projektu probíhala
společně s bavorským partnerem, a to na úrovni redakční rady portálu, tvořené rovným
poměrem českými a bavorskými členy. Ti sídlí na německé straně přímo v česko-bavorském
centru v Schönsee.
„Ještě máme redakční kancelář v Klatovech, kterou vede Martin Hladík. Jeho úkolem
je, podobně jako u kolegy Fuchse, jednak být v kontaktu s pořadateli kulturních akcí,
kteří se chtějí na bbkult.net zapsat a zároveň sám akce do databanky zanáší,“ doplnil
kulturní manažer plzeňského kraje Václav Vrbík. Podle něj se návštěvnost jediného českobavorského kulturního portálu pohybuje v řádech statisíců ročně. Rekord přinesl rok 2007,
kdy se o přeshraniční akce na webu zajímalo více než 600 tisíc návštěvníků. Obecně se
návštěvnost bbkut.net pohybuje mezi 25 až 70 tisíci uživateli měsíčně.
12
Čechy a Bavorsko všedního dne
Böhmen und Bayern im Alltag
Gemeinsames Internetportal
Internet – eine Sache, die innerhalb weniger Sekunden Menschen auf der ganzen Welt
verbinden vermag. Darauf setzten auch die Initiatoren deutscher-tschechischer Annäherung.
Sie schufen ein einzigartiges Internetportal www.bbkult.net – eine zweisprachige
Internetseite zum Thema Kultur, die hunderte von Veranstaltungen auf beiden Seiten der
Grenze präsentiert. Einen interessanten Bericht zu diesem Thema bereitete die Pilsner
Redakteurin Zuzana Vacková für die Europa-Magazine vor.
„Das Portal bbkult.net – Wege zur Kultur, wurde 2003 nach mehrmonatigen Vorbereitungen
gestartet. Diese Kulturseite ist eine Art Kulturzentrum Bavaria-Bohemia Schönsee in
Internetform. Auf dem Portal findet man Hunderte tschechischer, bayerischer oder
gemeinsamer Veranstaltungen,“ heißt es im Bericht.
“Die Internetseite ist logischerweise für Jeden zugänglich. Es gibt aber einen bestimmten
Kreis von Interessenten, die mehr suchen – das sind die, die sich für bayerisch-tschechische
Kultur interessieren. Das Angebot ist für diese Interessenten vor allem dadurch geeignet,
dass diese Internetplattform durchgängig zweisprachig ist – in Deutsch und Tschechisch,“
erklärt Hans Eibauer, Vorsitzender des Zentrums Bavaria Bohemia in Schönsee.
„Die Veranstaltungen sind in verschiedene Kategorien gruppiert, es gibt ungefähr 15. Wenn
ich einige erwähnen soll, dann beispielsweise Feste, Vernissagen, Ausstellungen. Dann
haben wir noch die Rubrik „Verschiedenes“, in die beispielsweise Freizeitaktivitäten fallen.
Im Allgemeinen würde ich sagen, dass es sich hauptsächlich um Aktionen im kulturellen
Bereich handelt,“ ergänzt Jürgen Fuchs, Projektmanager der Kulturdatenbank.
Die Zweisprachigkeit des Portals hilft sprachliche und kulturelle Barrieren abzubauen
und Vorurteile und Unwissenheit unter den Bewohnern des Grenzgebiets zu überwinden.
Das ganze Projekt wurde gemeinsam mit dem bayerischen Partner vorbereitet und zwar
auf der Ebene des Redaktionsrats des Portals, der zu gleichen Teilen aus tschechischen
und bayerischen Mitgliedern besteht. Die haben auf deutscher Seite ihren Sitz direkt im
bayerisch-tschechischen Zentrum in Schönsee.
„Wir haben noch ein Redaktionsbüro in Klatovy, das Martin Hladík leitet. Seine Aufgabe ist es,
ähnlich wie bei seinem Kollegen Fuchs, mit den Organisatoren kultureller Veranstaltungen, die
sich auf bbkult.net eintragen wollen, in Kontakt zu sein und zugleich selbst Veranstaltungen
in die Datenbank einzutragen,“ ergänzt der Kulturmanager des Pilsner Bezirks Václav Vrbík.
Seinen Angaben zufolge bewegen sich die Besucherzahlen auf dem einzigen bayerischtschechischen Kulturportal in der Größenordnung von hunderttausend Besuchern pro Jahr.
Bisheriger Rekord war das Jahr 2007: Mehr als sechshunderttausend Besucher interessierten
sich für grenzüberschreitende Veranstaltungen. Generell bewegt sich die Besucherzahl auf
bbkut.net zwischen fünfundzwanzig- und siebzigtausend Nutzern pro Monat.
Čechy a Bavorsko všedního dne
Böhmen und Bayern im Alltag
13
Závěrem
Druhý díl publikace Čechy a Bavorsko všedního dne se z velké části věnoval redakční stránce
přípravy evropských magazínů – tedy nutnosti sjednotit zpracování výběr témat, V příštím,
už třetím dílu, se budeme věnovat zkušenostem jednotlivých redaktorů, které získali při
natáčení reportáží se sousedskou tématikou. Jejich srovnání, tedy srovnání zkušeností
českých a bavorských redaktorů, bude určitě zajímavé a hlavně přinese obraz toho, jak
evropské magazíny plní svůj hlavní účel – sbližování národů. Budeme se také samozřejmě
věnovat dalším ukázkám z reportáží, které byly v rámci projektu vysílány.
14
Čechy a Bavorsko všedního dne
Böhmen und Bayern im Alltag
Schlusswort
Der zweite Teil der Publikation Böhmen und Bayern im Alltag widmete sich zum Großteil den
redaktionellen Aspekten der Vorbereitung der Europa-Magazine, also der Notwendigkeit,
Auswahl und Verarbeitung der Themen zu vereinheitlichen. Im nächsten, schon dritten Teil
wenden wir uns den Erfahrungen zu, die die einzelnen Redakteure beim Dreh der Berichte
mit nachbarschaftlicher Thematik sammelten. Der Vergleich von Erfahrungen tschechischer
und bayerischer Redakteure, wird sicherlich interessant sein und einen Eindruck vermitteln,
wie die Europa-Magazine ihren Hauptzweck erfüllen – Völkerverständigung. Natürlich
werden wir uns auch weiterer Kostproben von Reportagen widmen, die im Rahmen des
Projektes ausgestrahlt wurden.
Čechy a Bavorsko všedního dne
Böhmen und Bayern im Alltag
15
Vydala Úhlava, o. p. s. v rámci projektu „Čechy
a Bavorsko všedního dne“. Projekt je spolufinancován
Evropským fondem pro regionální rozvoj v rámci
programu přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká
republika – Svobodný stát Bavorsko 2007 – 2013.
Herausgegeben von Úhlava o.p.s. im Rahmen des
Projektes „Böhmen und Bayern im Alltag“. Das Projekt
wird vom Europäischen Fonds für Regionalentwicklung
im Rahmen des Operationsprogramms der
grenzüberschreitenden Zusammenarbeit Ziel 3
Tschechische Republik - Freistaat Bayern 2007-2013
mitfinanziert.