Katalog vín 2009 - Matice Velehradská

Velehrad je obec se starou vinařskou tradicí. Od roku 2007 se
zde nadto koná soutěž mešních
a košer vín. Je to zajímavá myšlenka a dobrý nápad. Vždyť na
Velehrad, který je kolébkou naší
víry a kultury, si chodíme sáhnout k našim kořenům a napít
se z čistého pramene evangelia podávaného srozumitelným
jazykem. Tady celý národ každoročně oslavuje své věrozvěsty
a zakladatele našeho písemnictví a kultury.
Je tedy vhodné uspořádat přehlídku nejvyspělejší vinařské
kultury spojené s bohoslužbou právě tady, kde se připravovalo mešní víno už tenkrát na počátku křesťanství v naší zemi.
Děkuji pořadatelům, blahopřeji úspěšným vystavovatelům
a všem přeji nejen radost z dobrého vína, ale také povzbuzení
ducha při setkání s odkazem živé víry našich předků a novou
chuť k aktivnímu budování křesťanské kultury života.
Jan Graubner
arcibiskup olomoucký
Katalog vín
VELEHRAD 2009
1
Katalog vín
VELEHRAD 2009
2
Katalog vín
VELEHRAD 2009
3
Tradice vinařství
v našem kraji
Kam až sahá tradice vinařství v naší zemi? Jistě zde byla znalost pěstování vína již v době
před příchodem křesťanství. Pro křesťany však nabyla vinná réva mimořádné důležitosti,
a tak se zasazovali o rozvoj vinařství a kvalitu vína.
V nejstarší české literatuře nalézáme doklad o pěstování vína v Kristiánově legendě. Mnich
Kristián obohacuje vyprávění starších legend o sv. Václavovi a neváhá prozradit, že sv. Václav
měl rád víno, což bylo později pisateli vytýkáno: „A přihodilo–li se mu, někdy, jako knížeti
mezi takovými šelmami dlícímu, že pozdě večer nad obyčej hojněji se napil, ze spánku časně
ráno se vytrhl a nejrychleji spěchal do chrámu,“ kde toto svoje přestoupení vyznal. Současně však píše, že sv. Václav vlastníma rukama připravoval hostie a „též na vinici pospíchal,“
hrozny trhal a vlastníma rukama vytlačoval a do džbánu naléval a k svaté oběti uchovával.
Postava sv. Václava – ideálního panovníka, tak dostává ve vyprávění legend kněžské rysy.
Sv. Václav ostatně toužil podle legend stát se mnichem.
Katalog vín
VELEHRAD 2009
4
Na Moravě je počátek pěstování vína spojován lidovou tradicí s cyrilometodějskou
misí. Opět zde jistě platí, že křesťanství přineslo nebývalý rozvoj pěstování vína.
V tomto smyslu sehrál významnou roli cisterciácký řád, který vybudoval svůj klášter
v blízkosti Veligradu, dnešního Starého Města v první polovině 13. století. Již
r. 1220 se dovídáme o vinicích, které velehradští cisterciáci založili na návrší
u zaniklé osady Scorscicz v blízkosti
Uherčic u Hustopečí. Na vinicích
pracovali
přes
rok
především
konvršové – řeholní bratři. Rozsáhlé
vinice
vznikly
v
Polešovicích
a Přítlukách. Tam se rozkládaly vinice
v hoře, které se již roku 1454 říkalo
Mniška. Víno z těchto vinic se stalo
ve středověku proslulým. Zvyšování
úrovně pěstování vinné révy bývá
kladeno rovněž do souvislosti
s periodicky se opakujícími cestami
opatů na řádové kapituly do Cîteaux
ve Francii. Tak se do našich zemí
dostávaly nové a kvalitnější odrůdy
vína. Intenzívní styky měl velehradský
klášter s proslulou vinařskou oblastí
Klosterneuburg, kde mu dokonce
patřily od druhé čtvrtiny 13. století vinice.
Ačkoliv bylo pěstování vína velmi pracné, přesto právě ono bylo jednou z hlavních příčin,
že se velehradský klášter stal jedním z nejbohatších v českých zemích. Vzkvétající klášter
zničily husitské války, po nichž ztratil Velehrad takřka veškeré své vsi a statky. Hospodářská
stabilita nastala až v 17. a 18. století. Opět ji pomohlo nastolit právě vinohradnictví. Panství
velehradskému patřilo v pol. 18. stol. 40 vesnic, přičemž v polovině z nich se pěstovalo víno.
V roce 1750 byla celková rozloha klášterních vinic celkem 113 měřic (1 měřice 57 arů). Výnos vlastních vinic i výnos desátku a zemního přinášel klášteru značný výnos. Kromě okolních šenků dodával velehradský klášter víno i do vzdálených míst na Moravě a ve Slezsku
(např. do Brna, žďárského kláštera apod.) Zásoby vína v klášteře se např. v roce 1740 odhadovaly na 3 400 beček po 10 vědrech (v té době bylo jedno vědro 56–61 litrů, to je asi
2 milióny litrů vína) a při zrušení kláštera v roce 1784 bylo na Velehradě převzato císařskou
zrušovací komisí 126 000 věder vína (asi ¾ miliónu litrů) ročník 1767–1783 v ceně 52 667 zl.
Větší část vinné úrody se shromažďovala na Velehradě. Kromě pivních a vinných sklepů pod
budovou kláštera byly velké sklepy za pivovarem (dnešní Stojanov) a na dalších místech.
Vztah mnichů k vínu znásobený slavením eucharistie vyjádřili barokní umělci na skvostných chórových lavicích v bazilice, kde se motiv vína objevuje společně s dalšími plody
země. Na počest cisterciáků, kteří osídlili údolí říčky Salašky 11. listopadu 1205, byla pojmenována také soutěžní přehlídka mešních a košer vín Cisterciácká pečeť.
I dnes pronáší kněz nad vínem tato slova: „Je to plod země a lidské práce a stane se nám
nápojem duchovním.“ Takto se o vinné révě vyjadřuje současný papež Benedikt XVI.: „Víno
představuje svátek. Dává člověku pocítit slávu stvoření... Dává nám tušit něco z konečné
slavnosti Boha a lidstva, k níž míří očekávání Izraele.“
Petr Hudec
Katalog vín
VELEHRAD 2009
5
Kristus v lisu
Již v raně křesťanském umění se můžeme setkat s výjevem nazývaným Kristus v lisu, který
během staletí prodělal řadu změn. Zpočátku Kristus v kádi šlapal hrozny. Od 14. století se
objevuje nový motiv, na kterém je Kristus sám lisován jako hrozen. Krev z jeho ran stéká do
kalicha. Od 15. století nabývá břevno lisu podobu kříže, který nese Kristus na svých zádech.
Na některých vyobrazeních ještě lisem otáčí Bůh Otec, což zdánlivě činí z Boha Otce tyrana
vlastního Syna. Cožpak Kristus neprosil: „Otče, chceš-li, odejmi ode mne tento kalich?“ (Srov.
Lk, 22, 42) Nestalo se - z lisu vytéká do kalichu šťáva. Obžaloba Boha Otce za domácí násilí
ovšem nebude zřejmě uspokojivou odpovědí.
Pojďme si tedy tento na první pohled trochu morbidní výjev vysvětlit. Téma Krista ve
vinném lisu je inspirováno Izajášovým proroctvím: „Proč je tvůj úbor krvavě zbarven a tvé
roucho jak toho, jenž v lisu šlape? Sám jsem šlapal v lisovací kádi a nikdo z národů se mnou
nebyl. Rozhněván jsem po nich šlapal, rozšlapal jsem je ve svém rozhořčení, až šťáva z nich
mi roucho postříkala, poskvrnil jsem si celý oděv.“(Iz 63, 2-3). Lis ve Starém zákoně často
symbolizuje konečný soud. Šlapat víno v lisu obrazně znamená porážet nepřátele v boji.
Křesťané spatřují v postavě krví zbroceného trpícího služebníka, o němž jednotlivé části
Izajášových proroctví pojednávají, Mesiáše – Krista. Motiv rudého či krvavě zbarveného roucha symbolizuje poskvrnění hříchem, který na sebe musel Mesiáš vzít a celý motiv je poukazem na Kristovo utrpení. Órigenés například uvádí, že víno je sklízeno z vinného keře, který
Kristus sám se sebou ztotožnil („Já jsem pravý vinný kmen“ Jan, 15,1) a lisováno nebeským
Otcem, pravým vinařem. Rupert z Deutzu uvádí k výkladu výše citovaného úryvku z Izajáše
toto: „Lisoval tím, že se sám pro nás obětoval, stal se lisovaným hroznem, když pod tlakem
kříže víno z jeho tělesné schránky proudilo.“ Postupně se akcentuje výklad motivu jako poukaz na svátost eucharistie. Obraz byl využit ve sporech s reformací, kdy bylo třeba prokázat,
že po proměnění chleba a vína při mši svaté přijímají křesťané Kristovo tělo a krev.
Na mnoha vyobrazeních dochází ještě k dalšímu rozšíření. Zástupci církve (jáhnové, kněží)
přinášejí hrozny a sypou je do kádě, v níž Kristus víno šlape. Jiní členové církve zachycují
víno do kalichu. Tím se zdůrazňuje role církve při proměňování a rozdělování eucharistie. Na
počátku bohoslužby oběti přinášejí zástupci církve plody země a lidské práce - chléb a víno
- s přáním, aby se staly „pokrmem duchovním“. Hrozny přisypávané do kádě mohou ovšem
symbolizovat také bolesti a utrpení jednotlivých křesťanů, které mají být proměněny Kristovým spasitelským činem. Tím je vyjádřena kvalita spoluúčasti křesťanů na tomto tajemství.
Na závěr bychom se ještě mohli pokusit rehabilitovat Boha Otce. Kristus nepřišel na zem
usmířit s lidmi naštvaného Boha Otce. Bůh poslal na zem svého Syna z lásky k nim. Rozhodnutí Krista obětovat se za spásu lidí až do krajnosti spočívá v jeho „vydanosti“. Takto to vyjadřuje sv. Anselm z Canterbury: „Bůh nenutil Krista zemřít. Ten podstoupil smrt dobrovolně ne
proto, že by mu poslušnost velela zemřít, ale proto, že ho k tomu vedlo zachování spravedlnosti,
a v tom vytrval s takovou pevností, že ho to stálo život. Je možno také říci, že Otec mu přikázal
zemřít v tom smyslu, že mu přikázal to, co jej stálo život.“
Petr Hudec
Použitá literatura:
ROYT, Jan: Slovník biblické ikonografie. Praha 2007, s. 133-134.
POSPÍŠIL, Ctirad, Václav: Ježíš z Nazareta, Pán a Spasitel. Praha 2000, s. 98.
Starý Zákon, Překlad s výkladem XI. Izajáš. Praha 1989, s. 392-393.
Katalog vín
VELEHRAD 2009
6
Alegorie proměnění vína v krev (výřez)
(Marco dal Pino Detto Marco da Siena (1571) – pinakotéka Vatikánských muzeí)
Víno Ve Starém zákoně patří jakožto nápoj k životu člověka stejně jako chléb jakožto jídlo.
Je člověku dáno k udržení jeho životní síly (svou barvou odpovídá krvi). Člověku po pádu,
odříznutému od stromu života, přenechal Bůh pro útěchu vinnou révu, jejíž plody jsou pro
radost srdci (Srov. Žalm 104, 15) a dává mu zapomenout na námahu (Př. 31,6). Proto k slavnostní hostině nutně patří pohár vína, nad nímž se zvláštním způsobem recituje děkovná
modlitba, a proto se zvláště zmiňuje přečištěné víno při eschatologické (tj. budoucí - na
věčnosti) hostině, k níž Bůh pozve všechny národy (Iz 25,6). Kristus je pravý vinný kmen (Jan
15,1), který tato Boží zaslíbení potvrzuje. Z těchto všech hledisek lze pochopit, že u eucharistie se zřetel nejprve zaměřuje na přijímání z kalicha, spíše než na způsobu chleba při lámání.
V rozporu se starobylým zvykem upřednostňuje Západ již odedávna bílé víno, aby se snáze
pralo plátno na čištění kalicha.
V mírně upravené podobě citováno z: BERGER, Rupert: Liturgický slovník. Vyšehrad 2008, s. 537-538.
Katalog vín
VELEHRAD 2009
7
Mešní a košer víno ve zvykovém a psaném právu
Mešní víno v předpisech kanonického práva
„Víno musí být přírodní z plodů révy vinné a nezkažené“ toto je základní sdělení
Kodexu kanonického práva katolické církve Codex Iuris Canonici 1983 (CIC). Podobnou charakteristiku uvádí i předpis Římské kurie z roku 1706.
Podle hlavy IV. „Věci potřebné ke slavení mše“ všeobecné směrnice Římského misálu,
obnoveného rozhodnutím II. vatikánského koncilu a uvedeného v platnost papežem
Pavlem VI. v roce 1980, se píše, že víno pro eucharistickou bohoslužbu má být z plodu
révy, přirozené a čisté, bez příměsí cizích prvků.
Posvátná kongregace de Propaganda fide považuje za nepřijatelné pro slavení liturgie rybízové víno, uměle vyrobené víno, zoctovatělé víno a víno znehodnocené značným množstvím vody nebo jiné tekutiny. Za pochybné je považováno víno vyrobené
z plodů divokých odrůd révy.
Nezáleží na tom, zda je víno bílé či červené, musí však být zdravé a pitelné. Kněžím,
kteří nemohou ze zdravotních důvodů používat víno, může Kongregace pro Boží kult
a disciplínu svátosti povolit při liturgii užívat čistého révového moštu.
Všeobecně platí, že je povinností každého konkrétního kněze, aby si pro bohoslužby
obstaral kvalitní mešní víno, které odpovídá církevním předpisům. Jednotlivé biskupské úřady mohou kněžím tuto úlohu ulehčit tím, že dohlédnou na výrobu dobrých
mešních vín a přeberou záruku za jejich vhodnost pro bohoslužebné účely. Ze společenského pohledu kněží už na základě svého poslání byli nositeli kvalitní vinařské
kultury. A to i v těch oblastech, kde se révě vinné kvůli povětrnostním podmínkám
příliš nedařilo a s šířením křesťanství přinášeli pěstování vína i do oblastí dříve révou
vinnou neosázených.
Liturgické víno v tradici nekatolických východních církví
Obdobná je situace u nekatolických východních církví. Mnohé synody ve svých
předpisech pouze opakovaně zdůrazňují nutnost používání čistého přirozeného
vína z plodů révy zpracovaného klasickou přirozenou metodou. Pravděpodobně prvním přesnějším a ucelenějším předpisem, který spíše zdůrazňuje uvedené
metody, než zavádí něco nového, je tradiční metoda Otců, uvedená v předpise
IV. Kyjevského synodu kolem roku 1400.
V nejstarších dobách bylo pravděpodobně užíváno víno červené, které přímo symbolizovalo Kristovu krev. Dodnes se převážně červené víno používá
v Egyptské církvi. V Antiochyjské církvi předchází výrobě liturgického vína žehnání vinice. V nekatolické Arménské církvi je naproti tomu žehnáno vínu před
jeho liturgickým užíváním. Tato skutečnost nabízí souvislost s žehnáním vínu
v římskokatolických farnostech na svátek svatého Jana. Tento svatý, který působil
a zemřel v Efezu, podle tradice vypil otrávený nápoj, který mu však nezpůsobil
žádnou otravu, protože jej předtím požehnal. V nekatolické Syrské či Chaldejské
církvi dohlíží na výrobu liturgického vína pověřený člen církve, podobně jako je
tomu u košer vín vyráběných pro židovskou komunitu.
Katalog vín
VELEHRAD 2009
8
Mešní a košer víno jako pojem Českého právního řádu
Pojem mešní čí košer víno je použito v platném zákoně č. 321/2004 Sb. o vinohradnictví a vinařství. Zákon nezmiňuje žádné specifické požadavky na tato vína,
to znamená, že musí splňovat veškeré podmínky v zákoně uvedené. Pouze v § 16
Společná ustanovení o označování produktu v odstavci 6 uvádí: Na etiketě vína
lze uvést, že splňuje požadavky pro účely církví a náboženských společností, že
jde o mešní víno, košer víno apod., pokud byl vydán písemný souhlas příslušné
církve nebo náboženské společnosti s uváděním takto označeného vína do oběhu; bez předchozího písemného souhlasu církve nebo náboženské společnosti je
zakázáno uvést takto označené víno do oběhu.
Označení mešní víno se užívá jen v katolické církvi, jejíž liturgie se nazývá mše
svatá. Jménem katolické církve v ČR uděluje souhlas k užívání označení mešní
víno jen Česká biskupská konference. V obdobných evropských zákonech tato
pravidla o označování ve vztahu k mešním vínům zpravidla nejsou uvedena.
Víno v židovské kultuře
Víno coby nápoj znali už lidé ve starověkém Řecku, Egyptě, Babylóně, ale i Číně.
Pro jeho opojnou chuť, která konzumenty sbližuje, ale též pro jeho podobnost
s krví, jej začlenili do svých obřadů, rituálů a liturgií. Po vzoru Egypta zařadili také
Židé vinnou révu a nápoj z ní mezi věci posvátné, které jsou součástí svátků, zvyků
a rituálních úkonů.
Víno se stává prostředkem, který umožní plnit vůli Stvořitele. Judaismus přesně
nařizuje jak víno konzumovat, aby šlo o jednání „ve prospěch nebes“ a nikoli jen
o kratochvíli s alkoholem. Tato praxe je určená každému a pro každou příležitost
vyjma svátku Purim, kdy je podroušení v podstatě předepsáno. Je stanoven řád,
který v ideálním případě vylučuje zneužívání alkoholu.
Výroba košer vína musí být od sklizně až po rozlévání pod dohledem zbožného
Žida, který dodržuje Šabat a ostatní příkazy a zákazy. Nežidé nebo málo zbožný Žid se nesmí dostat do přímého kontaktu s vinnou šťávou a později s vínem.
Všechny případné ingredience musejí být rovněž košer.
Katalog vín
VELEHRAD 2009
9
Druhy košer vín
Košer (kosher, kašr) – obecně znamená vhodné jídlo či nápoje, které byly připraveny v souladu se židovskými předpisy, což přestavuje nutnost používat nástroje
a nádobí, které slouží výhradně k přípravě košer potravin a používat jen produkty
certifikované rabinátem. Na přípravě košer vína se mohou během celého procesu
výroby až po otevření a rozlévání podílet jen Židé, pokud s vínem manipuluje
někdo jiný, přestane být víno ve smyslu náboženských předpisů košer.
Mevushal (M´ vushal) je pasterizované košer víno, které bylo technologií UHT
rychle zahřáto na vysokou teplotu. Příprava tohoto vína nijak nevybočuje ze základních předpisů, tzn. že při jeho výrobě s ním nepřijde do styku nikdo jiný než
Šabat světící Žid (Nežidé nemohou ovládat ani knoflíky výrobní linky), ovšem
s láhvemi vína už mohou manipulovat a otevírat je i Nežidé (obchodníci, číšníci).
Chceme-li ortodoxnímu Židovi věnovat láhev vína a očekává-li se, že ho budeme
pít spolu, je vhodné volit právě Mevushal. Moderní technologie zaručují, že pasterizace víno nijak negativně neovlivňuje, může naopak některé zajímavé charakteristiky jednotlivých odrůd zdůraznit.
Passover (Pesach) je označení pro košer víno vhodné i pro použití během oslav
židovského svátku Pesach. Na jeho správnou přípravu se dbá asi nejpřísněji.
Zde obzvlášť platí, že drtiče, lisy, tanky a další zařízení musí být třikrát očištěny
horkou párou nebo horkou vodou a je-li to nutné, používá se i plamenomet.
Všechny sudy musí být nové nebo předtím použité jen pro výrobu košer vína.
K čiření vína se na rozdíl od nekošer vín nepoužívají živočišné produkty (vaječné bílky, želatiny) ale bentonit. Vína Passover mohou být jak nepasterizovaná,
tak pasterizovaná.
Kiddush (víno pro kiduš) jsou sladká vína používána především o některých
židovských svátcích, obřadech a slavnostních příležitostech. Podle našich kritérií
jde vlastně o slámové víno. Hrozny se lisují až po odpaření dostatečného množství vody. Vyrábí se např. z odrůdy Carignan (košer vína jsou někdy chybně ztotožňována právě se sladkými těžkými víny, košer vína jsou ale vyráběna v celé šíři
od suchých, přes polosuchá, desertní až po perlivá).
Ing. Josef Vaculík, Mgr. Dana Klimešová
Katalog vín
VELEHRAD 2009
10
Vážení hosté,
Výstava „Cisterciácká pečeť“ je jediná speciální mezinárodní soutěž a výstava
mešních a košer vín v České republice. Celkem je zastoupeno 10 zemí Evropy a
Izrael z blízkovýchodní Asie. Na výstavě je prezentováno 50 vín mešních, 17 vín
košer a 2 vína liturgická. Soutěže se výhradně zúčastnili oprávnění výrobci mešních a košer vín z České republiky a ze zahraničí. Nejvíce zahraničních vzorků doputovalo z Izraele (11).
Hodnocení vín proběhlo 15. listopadu 2009 v prostorách Stojanova gymnázia
Velehrad za odborného dohledu vedoucího degustace Ing. Pavla Vajčnera.
K hodnocení bylo předloženo 69 vzorků vín, z nichž 35 vzorků představují vína
bílá, 17 vzorků vína červená, 2 vzorky vína růžová a 15 vín bylo zařazeno do kategorie přírodně sladkých vín. Posuzování kvality předložených vín bylo provedeno
100 bodovým systémem ve třech komisích. Tento 100 bodový systém charakterizuje víno v deseti ukazatelích vzhledu, vůně a chuti, a tím umožňuje mnohem
přesněji vyhodnotit kvalitu vína ve všech jeho podobách. Jeho používání při
všech významných vinařských výstavách naznačuje, že po dlouhých letech užívání 20 bodového systému se mění se vzrůstající kvalitou vína i jeho hodnocení.
Stobodová stupnice hodnocení vína
Stupeň hodnocení
vynikající
velmi
dobré
dobré
uspokojivé
neuspokojivé
čirost
5
4
3
2
1
barva
10
8
6
4
2
intenzita
8
7
6
4
2
čistota
6
5
4
3
2
harmonie
16
14
12
10
8
intenzita
8
7
6
4
2
čistota
6
5
4
3
2
harmonie
22
19
16
13
10
Hodnocený znak
Vzhled
Vůně
Chuť
perzistence
Katalog vín
8
7
6
5
4
Celkový dojem
11
10
9
8
7
Σ
100
86
72
56
40
VELEHRAD 2009
11
Výstavní podmínky:
• Vystavovatel může vystavit libovolný počet vzorků. Vzorky jsou označeny cukernatostí hroznů při výrobě vína nebo přívlastkem, pokud je přiznán.
• Vína ohodnocená při degustaci (cca 30 % hodnocených vzorků v každé
kategorii) budou oceněna diplomem a zlatou, stříbrnou a bronzovou
medailí, dosáhla-li daného počtu bodů.
• Víno s absolutně nejvyšším bodovým ohodnocením ze všech vystavovaných vín získá ocenění „Cisterciácká pečeť výstavy“.
Organizační výbor výstavy:
Hudec Petr, Mgr.
Luža Vojtěch st.
Kadlčík Josef
Schreier Martin, Bc.
Vaculík Josef, Ing.
Klimešová Dana, Mgr.
Klimeš Radek
Motyčka Martin, Mgr.
Věříme, že bohatost nabízeného sortimentu mešních a košer vín a zejména
pestrost vůní a chutí přispěje k příjemnému odpoledni a večeru strávenému
v historických prostorách Stojanova gymnázia, kdysi sídla řádu cisterciáků.
Katalog vín
VELEHRAD 2009
12
Otisk Pečeti
V loňském roce uspořádala Matice velehradská druhý ročník soutěže a přehlídky
mešních a košer vín s názvem Cisterciácká pečeť na počest cisterciáků, kteří na
Velehrad připutovali 11. listopadu 1205.
V září roku 2008 se ocitli organizátoři ve velmi svízelné situaci, neboť je během
příprav zasáhla zpráva o vážné autonehodě senátora Ing. Josefa Vaculíka, který
byl iniciátorem vzniku soutěže a současně jejím prezidentem. Nad realizací akce
visel vážný otazník. Nakonec se rozhodli v přípravách pokračovat a pokusit se
udržet laťku vysokého standardu, která byla nastavena při prvním ročníku soutěže - jak by si to náš „Jožka“ přál.
Výstavy se zúčastnilo 67 vzorků vína z 10 zemí a tří světadílů. Zajímavostí byla například vína z Golanských výšin. Organizátory potěšilo hojné zastoupení vzorků
vín z rakouských cisterciáckých klášterů. Také se zde objevilo slovinské víno, na
jehož vinětě byla podobizna slovinského národního světce, biskupa Slomšeka,
který měl k Velehradu osobní vztah.
Vzorky hodnotilo čtrnáct degustátorů pod vedením Ing. Pavla Vajčnera. Absolutním vítězem soutěže se stalo víno Samos, výrobce Hofkirchner Weinvertrieb
GmbH z Rakouska, které na výstavu dodal vystavovatel klášterní produkty Benedictus Brno. (Cílem organizátorů je, aby byli vystavovateli vína přímo jejich výrobci. Vzhledem k náročným kritériím soutěže se však neobejdeme bez pomoci
zprostředkovatelů, obchodníků a našich přátel, kteří cestují po světě. Za jejich
pomoc jsme velmi vděční.)
Výstava potvrdila, že víno, které slouží k liturgickým účelům, patří vzhledem k
technologii výroby a svému určení k nejkvalitnějším vinařským produktům. Nejširší veřejnost se o tom mohla přesvědčit v sobotu 8. listopadu ve sklepení Stojanova gymnázia Velehrad. Zde předal vítězům ocenění olomoucký arcibiskup
Mons. Jan Graubner.
Rok se s rokem sešel a my jsme rádi, že nově započatá tradice výstavy pokračuje. Ihned, jakmile mu to jeho zdraví dovolilo, se zapojil do příprav výstavy Josef
Vaculík a my mu za to děkujeme.
Co činí Cisterciáckou pečeť výjimečnou?
Je mnoho „koštů“, ale jen jedna Cisterciácká pečeť:
– akce těží z hluboké tradice vinařství v kraji, kterou ovlivnila přítomnost řádu
cisterciáků na Velehradě
– kritéria daná soutěžními podmínkami vyžadují vysoké nasazení organizátorů
při získávání vzorků vína (převážně ze zahraničí) a podílejí se na jejich kvalitě
– Cisterciácká pečeť se odehrává v krásných prostorách barokního sklepení někdejšího cisterciáckého kláštera
– na vysoké úrovni soutěže se podílí také úroveň katalogu vín, který je obohacen
odbornými články a prezentací výstavy
– kvalitě vzorků, náročnosti přípravy a stylovému prostředí odpovídá i výše vstupného.
Katalog vín
VELEHRAD 2009
13
Literární průvodce výstavou vín
aneb něco pro vinaře laiky
Na výstavě Cisterciácká pečeť je v letošním roce prezentováno 69 vzorků vína z
euroasijského kontinentu. Můžeme je charakterizovat a hodnotit pomocí názvů
odrůd či přidělených bodů a samozřejmě podle toho, jak nám chutnají. Já bych
zde ovšem rád uvedl návštěvníky výstavy do dalších souvislostí, které mohou zážitek „koštování“ zpříjemnit, nebo alespoň dopovědět či ozřejmit některé skutečnosti, pokud katalogem listují již doma.
Můžeme začít cisterciáky – řádem, který formoval tvář Velehradu takřka šest set
let. Je pro nás zvláštním potěšením, že je na výstavě prezentováno víno ze dvou
rakouských cisterciáckých klášterů – Zwettl a Klosterneuburg. Víno z druhého
zmíněného kláštera se v předchozích dvou ročnících stalo absolutním vítězem.
Dnešní dobu charakterizuje globalizace, a tak i víno vystavované klosterneuburgskými cisterciáky se urodilo na řeckém ostrově Samos a v Rakousku bylo „pouze“
zpracováno. My na Velehradě pro to máme ovšem zvláštní pochopení – vždyť
Velehrad symbolizuje setkávání Východu a Západu a zde se to děje v jedné lahvi. Řecko, domovina sv. Cyrila a Metoděje, je ovšem na výstavě reprezentováno i
víny, která se tam nejen urodila, ale byla zde i zpracována. (Představuji si scénu,
jak sv. Cyril a Metoděj kráčejí na Moravu a nesou s sebou nejen překlady evangelií
a bohoslužebných knih, ale v torně také sazeničku révy vinné).
Rovněž Slováci obohatili výstavu svými víny. Zatímco v loňském roce jejich vína
nedosahovala příliš vysokého bodového ohodnocení, v letošním roce se stalo
víno ze Slovenska absolutním vítězem.
Nejen v krajích, kde je možné pěstovat révu vinnou, slaví křesťané liturgii a potřebují k tomu víno. (Představte si třeba eskymáckou mši.) Na výstavě je tedy prezentováno i víno z Polska, přičemž réva těchto vín pochází z Maďarska, Rakouska
a Španělska. Jak se Poláci vypořádali s kritérii kvality, která jsou na mešní vína
kladena? Posuďte sami, jak chutná „polský tokaj“!
V souvislosti s užíváním vína při liturgii nás možná překvapí praxe jižních zemí,
kde nechápou, proč se tolik zabýváme kritérii výroby mešního vína. Vždyť u nich
se přislazovat skutečně nemusí. Přesto se na výstavě objevilo mnoho likérových
vín z Itálie a Španělska, některá jsou dokonce fortifikovaná (je do nich přidán alkohol). Zatímco u nás a například v německy mluvících zemích jsou pro výrobu
mešního vína přesně stanovená pravidla, v Itálii se prý omezili na konstatování, že
ke mši by se nemělo používat horšího vína, než jaké se podává na stůl. Skutečnými klenoty mezi italskými víny jsou produkty z Cormons. Představují opravdovou
„kulturu vína“, a to jak po stránce jeho kvality, tak i co do jeho prezentace. Na
vzhledu lahví a vinět se podílí řada výtvarníků. Toto víno rád užíval i zesnulý papež Jan Pavel II. Lahve této značky určitě nepřehlédnete.
Na výstavě nechybí ani víno ze sladké Francie. Již při prvním ročníku nám zaslal
na soutěž víno jeden francouzský vinař s prosbou, aby alespoň jedna z lahví byla
užita při slavení liturgie. To je krásné a výmluvné gesto. Stejně tak ve španělštině
se u vína určeného ke slavení liturgie setkáme s označením: „de consargración“.
Katalog vín
VELEHRAD 2009
14
Tím je výrazně akcentováno jeho určení.
Kromě vín již zmíněných cisterciáků se na výstavě můžeme setkat s produkcí benediktinů (klášter Altenburg, Rakousko) a kartuziánů (slovinský klášter Pleterje).
Asijský kontinent je zastoupen víny ze Svaté Země - Izraele. Převážně se jedná o
košer vína, která jsou přednostně určena k oslavě židovských svátků. Různé asociace nám vytanou na mysli, když zjišťujeme jednotlivé kraje jejich původu. Víno ze
svahů Golanských výšin má pro nás obrazně řečeno „buket střelného prachu“. Kdo
v Izraeli byl, toho nepřekvapí, že se zde objevila i vína z Negevské pouště, neboť
je velmi úrodná, pokud se intenzívně zavlažuje. Mnoho vín je z Galileje. U mešního vína s nápisem „Kana“ se mně vybavil osobní zážitek z Káně Galilejské, kterou
jsem měl možnost před několika lety navštívit. Toto místo je spojováno s prvním
veřejným zázrakem Ježíše Krista. Na svatbě zde na žádost své matky Panny Marie
proměnil vodu ve víno. Prodejci devocionálií dnes v Káně prodávají mnoho lahví
vína značky „Kana“ a u některých by bylo možná Kristova zásahu znovu potřeba.
Na závěr si můžeme představit česká mešní a košer vína. Produkci košer vín zde
zastupuje Vinařství Dvořáček z Mikulčic. Na vinětě tohoto vína ovšem netančí chasidové, ale cifrují moravští šohaji. (Druhý český výrobce - severočeské Vinařství
Chrámce - letos vzorky vína nedodal, neboť letos košer vína nevyráběli). Povolení
k výrobě mešních vín v České republice mají jen dva výrobci – Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž a Karmelitánské nakladatelství (Ampelos, ŠSV, a. s. Znojmo).
Lze říci, že česká produkce se může směle měřit s víny zahraničními a udělená
hodnocení jsou toho dokladem. Právě díky Cisterciácké pečeti je možné objektivně tento poznatek uvést. Z pohledu jednoho z pořadatelů výstavy, kterému jde o
co největší pestrost a bohatost nabídky, musím vyjádřit přání, aby bylo výrobců
mešního i košer vína v Čechách více.
Skutečnost, že množství vyráběných mešních a košer vín je v České republice nevelké, si žádala od organizátorů velké pracovní nasazení. Vedeme korespondenci s
desítkami producentů vína a několik jsme jich v zahraničí osobně navštívili. Naším
cílem je, aby byli vystavovateli vína přímo jeho výrobci. Vzhledem k náročným kritériím soutěže jsme se však neobešli bez pomoci zprostředkovatelů, obchodníků
a našich přátel, kteří cestují po světě. Za jejich pomoc jsme velmi vděční a zaslouží
si uznání. (Až pojedete v létě na dovolenou do zahraničí, pamatujte na nás!)
Aby nedošlo k situaci jako v Káni Galilejské („Došlo jim víno!“), sortiment vystavovaných vzorků byl doplněn řadou nesoutěžních vín darovaných našimi přáteli a
sponzory. Rovněž jim patří dík.
Nezbývá než si přát a pracovat na tom, aby se úroveň výstavy Cisterciácká pečeť i
v následujících letech dále zvyšovala.
Katalog vín
VELEHRAD 2009
Petr Hudec
15
Složení degustačních komisí
(jako první je uveden předseda komise):
Komise č. 1 (Bílá vína tichá) Polehňa František (Blatnice p. sv. Antonínkem)
Bartošek Pavel, Ing. (Velehrad)
Hron Josef (Uherské Hradiště - Sady)
Štěrba Vojtěch (Uherské Hradiště - Mařatice)
Komise č. 2 (Bílá vína tichá, Růžová vína tichá, Sladká vína tichá)
Jakubík Břetislav (Zlechov)
Hlaváček Milan (Uherské Hradiště)
Kunc Ondřej, Mgr. (Brno)
Hrňa František (Buchlovice)
Komise č. 3 (Červená vína tichá, Sladká vína tichá) Masařík Vojtěch, Ing. (Uherské Hradiště)
Psotka Zdenek, Ing. (Zlechov)
Červenka Kamil (Tibavá, SR)
Vedoucí degustace: Vajčner Pavel, Ing. (Znojmo)
Katalog vín
VELEHRAD 2009
16
CISTERCIAN SEAL
The 3rd year of the international competition and exhibition of sacramental and
kosher vine
Velehrad 21st November 2009
The first two years of this unique wine competition received a noticeable response not only from experts but also from amateurs. In this year 69 samples of
sacramental and kosher wine from Austria, Germany, Italy, Spain, Slovenia, France, Israel, Greece, Hungary, Slovakia and the Czech Republic has been presented.
The expert committee led by Mr. Ing. Pavel Vajčner evaluated wine on 15. November 2009. Rulandské šedé 2008, Slámové, Mešní, 93 bodů (Exhibitor: Pivnica
Tibava s.r.o. - Producer: Pivnica Tibava s.r.o., Slovakia) became the overall winner.
Velehrad, the biggest place of pilgrimage in Moravia, has been the meeting point between the cultures of the West and East for centuries. The culture from the
East was brought there by saints Cyrillus and Methodius, the culture of the West
by members of the Order of Cistercians, who were active there between the period from 1205 to 1784. One of the reasons why Matice Velehradská, which takes
care of universal development of this place of pilgrimage, decided to organise the
competition and exhibition of sacramental and kosher vine, was the fact that the
Cistercians began to grow grapes in Velehrad.
The exhibition confirms that wine, which is used for liturgical purposes, belongs
to the wine of the highest quality with regard to the production technology and
its purpose. The broadest public can make sure of it during the social event, which
the catalogue was published for.
The international exhibition of sacramental and kosher wine, the Cistercian Seal,
is formally acknowledged by the Czech Republic Ministry of Agriculture and registered with the Czech Republic Wine Fund. Monsieur Jan Graubner, Archbishop
of Olomouc and Metropolitan of Moravia, has assumed patronage over the competition.
I have no choice but to wish and work on the Cistercian Seal to have the rising
trend in the following years.
Katalog vín
Ing. Josef Vaculík, the president of the competition
VELEHRAD 2009
17
ZISTERZIENSERPETSCHAFT
(CISTERCIÁCKÁ PEČEŤ)
3. Internationaler Wettbewerbsausstellung von Mess- und Koscherweinen
in Velehrad am 21. November 2009
Der grösste Wallfahrtsort Mährens, Velehrad, ist bereits vor Jahrhunderten zum
Symbol der Begegnung des Ostens und des Westens geworden. Die Kultur des
Ostens wurde zu uns von den Gebrüdern Cyrill und Method aus Saloniki gebracht,
diejenige des Westens dann von den Zisterziensern, die hier zwischen 1205 und
1784 ihre Wirkung ausübten. Zu den Gründen der Entscheidung des Bürgervereins Matice Velehradská, der für die allseitige Entfaltung des Wallfahrtsorts sorgt,
eine Wettbewerbsausstellung von Mess- und Koscherweinen zu veranstalten,
gehört unter anderem die Tatsache, dass es die Zisterzienser waren, die in Velehrad den Rebbau in Angriff nahmen.
Unsere Wettbewerbsausstellung von Mess- und Koscherweinen Cisterciácká pečeť, d.h. Zisterzienserpetschaft, wurde offiziell vom Landwirtschaftsministerium
der Tschechischen Republik anerkannt und durch den Weinbaufonds registriert.
Schutz und Schirm haben dem Wettbewerb der Erzbischof von Olomouc (Olmütz)
und Metropolit von Mähren, Monsignore Jan Graubner, und der Vizehauptmann
der Zliner Region für Kultur, Denkmalpflege, Fremdenverkehr und Kirchen, Herr
Dipl.-Ing. Jindřich Ondruš, gewährt.
Bereits die ersten zwei Jahrgänge dieser einzigartigen Weinbauer-Wettbewerbsausstellung fanden einen beträchtlichen Widerhall, und zwar sowohl unter den
Fachleuten als auch in der Öffentlichkeit. Dieses Jahr nahmen am Wettbewerb
69 Proben von Mess- und koscheren Weinen aus Österreich, Deutschland, Italien,
Spanien, Slowenien, Frankreich, Israel, Griechenland, Ungarn, der Slowakei und
Tschechien teil. Die Fachkommission unter Leitung von Dipl.-Ing. Pavel Vajčner
bewertete die angemeldeten Weine am 15. November 2009. Als Sieger ging der
Wein Ruländer Grauer Strohwein aus dem Weinbetrieb Pivnica Tibava (Slowakei)
hervor.
Diese Ausstellung bestätigt, dass der zu liturgischen Zwecken dienende Wein
gehört – angesichts der Produktionstechnologie sowie seiner Bestimmung - zu
jenen der besten Qualität. Die breiteste Öffentlichkeit kann sich darüber anlässlich dieser Gesellschaftsveranstaltung unter anderem auch aus diesem Katalog
überzeugen.
Nun bleibt es nichts anderes übrig, als sich zu wünschen und daran zu arbeiten,
dass die Ausstellung Das Zisterzienserpetschaft in bevorstehenden Jahren eine
aufsteigende Tendenz aufweist.
Dipl.-Ing. Josef Vaculík, Präsident des Wettbewerbs
Katalog vín
VELEHRAD 2009
18
Č.
50
Název
Ročník
Dourčení
Zařazení
Body
Víno s nejvyšším bodovým ohodnocením - Cisterciácká pečeť výstavy
Rulandské šedé 2008
Slámové Mešní
(Vystavovatel: Pivnica Tibava s.r.o. - Výrobce: Pivnica Tibava s.r.o., Slovensko)
93 Z
Nejlepší kolekce vín
(minimální počet 4 vzorků od jednoho vystavovatele)
42
Sauvignon
2008
Výběr z hroznů
mešní
39
Ryzlink rýnský
2008
Pozdní sběr
mešní
40
Rulandské šedé
2008
Pozdní sběr
mešní
41
Muškát moravský
2008
Pozdní sběr
mešní
44
Ryzlink rýnský
2006
Pozdní sběr
mešní
43
Tramín červený
2008
Výběr z cibéb
mešní
(Vystavovatel: Arcibiskupské zámecké víno - Výrobce: Arcibiskupské zámecké víno, Kroměříž)
89 Z
84 S
84 S
84 S
80
92 Z
Průměrné hodnocení všech přihlášených vzorků vína vítězné kolekce – 85,50 bodů
Celkově nejlépe hodnocené víno v kategorii bílých tichých vín
42
Sauvignon
2008
Výběr z hroznů
Mešní
89 Z
(Vystavovatel: Arcibiskupské zámecké víno - Výrobce: Arcibiskupské zámecké víno, Kroměříž)
Celkově nejlépe hodnocené víno v kategorii červených tichých vín
55
Goya
2008
Mešní
88 Z
(Vystavovatel: Connvelo Carbó Bolta, Španělsko - Výrobce: Bodegas Camilo Castilla, Španělsko)
Celkově nejlépe hodnocené víno v kategorii růžových tichých vín
62
Tsantali
2008
Mešní
(Vystavovatel: Josef Kadlčík, Hluk - Výrobce: Agios Paulos, Chalkidiki, Řecko)
82
43
Tramín červený 2008
Výběr z cibéb
Mešní
(Vystavovatel: Arcibiskupské zámecké víno - Výrobce: Arcibiskupské zámecké víno, Kroměříž)
92 Z
Celkově nejlépe hodnocené víno v kategorii speciálních vín
Katalog vín
VELEHRAD 2009
19
Č.
Název
Ročník
Dourčení
Zařazení
Body
Seznam vystavovatelů
1
2
3
4
5
Benedictus - klášterní produkty (vz. Marie Mezuláníková), Brno
Chardonnay
2008
Mešní
(Výrobce: Reichardt, Dannerskirchen, Rakousko, č.š.: E 618008)
Domaine Emerald Riesling 2008
Košer
(Výrobce: Barkan Wine Cellars, Ltd., Izrael, č.š.: L116B9)
Chardonnay
2008
Košer
(Výrobce: Tabor, Galilea, Izrael, č.š.: 8358)
Cabernet Sauvignon
2006
Reserve barrique
Košer
(Výrobce: Barkan Wine Cellars, Ltd., Izrael, č.š.: L 134B9)
Samos
2008
Mešní
(Výrobce: Hofkirchner Weinvertriebs GmbH, Rakousko, č.š.: L 2719) Občanské sdružení Matice velehradská (vz. Jan Peňáz), Velehrad
6
Carigan
2008
Košer
(Výrobce: Barkan Wine Cellars, Ltd., Izrael, č.š.: L166B9)
7
Semillon
2008
Košer (Výrobce: Barkan Wine Cellars, Ltd., Izrael, č.š.: L167B9)
8
Pinot Noir
2008
Košer (Výrobce: Barkan Wine Cellars, Ltd., Izrael, č.š.: 76842)
9
Vino de Misa J. Salla
2008
Likérové
Mešní
(Výrobce: Ctra. Reus - El. Morell, Španělsko, č.š.: L- 4298/8/B)
10
Santa Messa
2008
Likérové
Mešní
(Výrobce: Martinez, Marsala, Itálie, č.š.: No 777567)
11
Messwein 2008
Mešní
(Výrobce: Weingut Stift Klosterneuburg GmbH, Rakousko, č.š.: M 4591194)
12
Mašno vino Dolenjska
2007
Mešní
(Výrobce: Kartuzija Pleterje, Slovinsko, č.š.: NM 150/2008)
13
Dorato Dolce per ss. Messe 2008
Likérové
Mešní
(Výrobce: Salvatore Calamia, Marsala, Itálie, č.š.: L 09 09 09 )
14
Rosso per ss. Messe
2008
Likérové
Mešní
(Výrobce: Salvatore Calamia, Marsala, Itálie, č.š.: L 09 03 09)
Cantina Produttori Cormòns S.C. Agr., Gorizia, Itálie 15
Katalog vín
Vinum pro sancta missa 2007
Mešní
(Výrobce: Cantina Produttori Cormons S.C. Agr., Itálie, č.š.: 492/93)
VELEHRAD 2009
85 S
83 B
82
84 S
87 S
79
78
78
77
85 S
80
80
81
84
83 B
20
Č.
Název
Ročník
Dourčení
Zařazení
Body
Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 16
17
18
19
Hibernal
2008
VzH
Mešní
(Výrobce: Ampelos ŠSV a.s., Znojmo, č.š.: 0832)
Sauvignon
2008
PS
Mešní
(Výrobce: Ampelos ŠSV a.s., Znojmo, č.š.: 0817)
Kerner
2008
PS
Mešní
(Výrobce: Ampelos ŠSV a.s., Znojmo, č.š.: 0819)
Rulandské šedé 2008
PS
Mešní
(Výrobce: Ampelos ŠSV a.s., Znojmo, č.š.: 0816)
Vinařství Dvořáček LTM, Mikulčice
20
21
22
23
24
25
Chardonnay
2008
PS
Košer
(Výrobce: Vinařství Dvořáček LTM, Mikulčice, č.š.: 26)
Cabernet Moravia 2008
Košer
(Výrobce: Vinařství Dvořáček LTM, Mikulčice, č.š.: 03)
Modrý Portugal 2006
Košer
(Výrobce: Vinařství Dvořáček LTM, Mikulčice,č.š.: 02)
Cabernet Sauvignon
2006
Košer
(Výrobce: Vinařství Dvořáček LTM, Mikulčice, č.š.: 01)
Chardonnay
2006
PS
Košer
(Výrobce: Vinařství Dvořáček LTM, Mikulčice, č.š.: 04)
Cabernet Moravia 2005
PS
Košer
(Výrobce: Vinařství Dvořáček LTM, Mikulčice, č.š.: 05)
doc. Ing. Petr Hlaváček, CSc., děkan FT UTB ve Zlíně
26
27
28
Tramín červený 2006
Mešní
(Výrobce: PD „Vinohrady“, Choňkovice, č.š.: L99)
Cabernet Sauvignon
2004
Mešní
(Výrobce: PD „Vinohrady“, Choňkovice, č.š.: L89)
Chardonnay
2006
Košer
(Výrobce: Yarden Katzrin, Izrael, č.š.: L 7267)
Jakub Severin, vinotéka Balkane expres, Zlín
29
30
Kinor - Carigan
2008
Košer
(Výrobce: Barkan Wine Cellars, Ltd., Izrael, č.š.: L 131A9)
Petit Syrah
2008
Košer
(Výrobce: Barkan Wine Cellars, Ltd., Izrael, č.š.: L 159)
Katalog vín
VELEHRAD 2009
88 Z
84 S
81
79
81
80
73
77
76
81
77
78
81
84
85 S
21
Č.
Název
Ročník
Dourčení
Zařazení
Stift Altenburg, Rakousko
31
Grüner Veltliner 2008
Mešní
(Výrobce: Stift Altenburg, A - 3591, Rakousko, č.š.: L3009/2)
Stift Zwettl, Rakousko
32
33
Messwein
2008
Mešní
(Výrobce: Schloss Kellerei Gobelsburg, Rakousko, č.š.: L 0209)
Grüner Veltliner 2008
Mešní
(Výrobce: Schloss Kellerei Gobelsburg, Rakousko, č.š.: LN 0037/09) 34
35
36
37
38
Omšové biele
2006
Mešní
(Výrobce: Pivnica Tibava s.r.o., Slovensko, č.š.: 021009L-24)
Altaris Vinum Missae
2008
Likérové
Mešní
(Výrobce: Celler sort del Castell, SL, Španělsko, č.š.: L 4503/9/B)
Prinz Stefan
2008
Liturgické
(Výrobce: „AWE-BIS“, Polsko, č.š.: 1A.04.09)
Prinz Stefan
2008
Liturgické
(Výrobce: „AWE-BIS“, Polsko, č.š.: 2A3709.1)
Veltlínské zelené 2008
VzH
Mešní
(Výrobce: Ján a René Pretzelmayer, Dubová, Slovensko, č.š.: C- 3/2009)
Arcibiskupské zámecké víno, Kroměříž
39
40
41
42
43
44
Ryzlink rýnský
2008
PS
Mešní
(Výrobce: Arcibiskupské zámecké víno, Kroměříž, č.š.: 19/08)
Rulandské šedé 2008
PS
Mešní
(Výrobce: Arcibiskupské zámecké víno, Kroměříž, č.š.: 8/08 )
Muškát moravský 2008
PS
Mešní
(Výrobce: Arcibiskupské zámecké víno, Kroměříž, č.š.: 9/08)
Sauvignon
2008
VzH
Mešní
(Výrobce: Arcibiskupské zámecké víno, Kroměříž, č.š.: 18/08)
Tramín červený 2008
VzC
Mešní
(Výrobce: Arcibiskupské zámecké víno, Kroměříž, č.š.: 23/08)
Ryzlink rýnský
2006
PS
Mešní
(Výrobce: Arcibiskupské zámecké víno, Kroměříž, č.š.: 119)
Katalog vín
Dom Spoločnosti Ježišovej, Trnava, Slovensko
VELEHRAD 2009
Body
82
81
84 S
76
79
78
78
81
84 S
84 S
84 S
89 Z
92 Z
80
22
Č.
Název
Ročník
Dourčení
Zařazení
Body
Spolok Svätého Vojtecha, Trnava, Slovensko
45
46
47
48
Omšové víno biele 2008
Mešní
(Výrobce: J&I. Ostrožovič, Veľká Trňa, Slovensko, č.š.: L14)
Omšové víno červené 2006
Mešní
(Výrobce: J&I. Ostrožovič, Veľká Trňa, Slovensko, č.š.: 0307L21)
Feteasca Regala
2008
Mešní
(Výrobce: Karpatská perla s.r.o., Šenkvice, Slovensko, č.š.: L2509)
Rizling vlašský
2005
Mešní
(Výrobce: Karpatská perla s.r.o., Šenkvice, Slovensko, č.š.: L2706)
49
50
Tramín červený
2008
Slámové
Mešní
(Výrobce: Pivnica Tibava s.r.o., Slovensko, č.š.: L22/09)
Rulandské šedé
2008
Slámové
Mešní
(Výrobce: Pivnica Tibava s.r.o., Slovensko, č.š.: L23/09)
Velehrad s.r.o.
51
Vin Blanc Bordeaux
2006
Mešní
82
(Výrobce: Cave a Vin DIPROVIN, Francie, č.š.: L 7333)
J. Antoni Blay Femenia, Španělsko
52
53
54
Sant Leandro
2008
Mešní
80
(Výrobce: La Boronía de Turís, Valencia, Španělsko, č.š.: 230954/6-8)
Cruz Conde
2008
Mešní
85 S
(Výrobce: Promeks Industrial, Montilla, Španělsko, č.š.: L-39-08 CC3/00648343)
Finest Pale Cream Sherry
2008
Fortifikované
Mešní
69
(Výrobce: Emilio Lustau, Jerez, Španělsko, č.š.: L3189)
Connvelo Carbó Bolta, Španělsko
55
Goya
2008
Mešní
(Výrobce: Bodegas Camilo Castilla, Španělsko, č.š.: L - 080807)
Milan Palkovič, Velké Losiny
56
57
Messa
2008
Mešní
(Výrobce: Cremisan Cellars, Betlém, Izrael, č.š.: 1885)
Cabernet Sauvignon 2005
Košer
(Výrobce: Yarden Katzrin, Izrael, č.š.: L 7186)
79
76
80
77
Pivnica Tibava s.r.o., Slovensko
Katalog vín
85 S
93 Z
VELEHRAD 2009
88 Z
87 S
84 S
23
Č.
Název
Ročník
Dourčení
Zařazení
Body
58
Merlot
2004
Košer
(Výrobce: Yarden Katzrin, Izrael, č.š.: L 6176)
83
Josef Kadlčík, Hluk
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
Santa Misa
2008
Mešní
84 S
(Výrobce: Para vinicola del Mare Nostrum, SL, Španělsko, č.š.: L085.09.1)
Phantasia von Kana 2008
Mešní
82
(Výrobce: Marienburger GmbH, Německo, č.š.: L8312-EE37)
Mavrodafni of Patres 2008
Mešn
86 S
(Výrobce: Kotrotsos, Řecko, č.š.: K 0309 )
Tsantali
2008
Mešní
82
(Výrobce: Agios Paulos, Chalkidiki, Řecko, č.š.: L310071)
Tokai Furmint
2004
Mešní
72
(Výrobce: Tokaj Kereskedöház ZRT, Maďarsko, č.š.: L.8072)
Tokai Hárslevelü 2004
Mešní
79
(Výrobce: Tokaj Kereskedöház ZRT, Maďarsko, č.š.: L.8.095)
Missionale
2008
Mešní
83
(Výrobce: AWE-BIS, Polsko, č.š.: L1590)
Santa Messa
2008
Likérové
Mešní
6S
(Výrobce: Emmaus, Marsala, Itálie, č.š.: L0915305)
Vino per la Santa Messa
2008
Mešní
85 S
(Výrobce: Frazzitta, Marsala, Itálie, č.š.: L.8.0250)
Tokaji Furmint
2003
Mešní
79
(Výrobce: Bodnár Pincészt Borház, Maďarsko, č.š.: L0915305)
Alleluja 2008
Mešní
80
(Výrobce: Casa Brina, Asti, Itálie, č.š.: L0915305L0915305)
Katalog vín
VELEHRAD 2009
24
Č.
Název vína
Vystavovatel
Roč.
Dourč.
Zařaz.
Body
Seznam vystavených vín podle kategorií
42
16
56
39
40
41
59
17
33
2
15
3
60
31
51
28
38
18
32
20
44
11
12
47
64
68
19
45
37
7
26
48
34
24
63
Bílá vína tichá
Sauvignon
Hibernal
Messa Ryzlink rýnský
Rulandské šedé
Muškát moravský
Santa Misa Sauvignon
Grüner Veltliner
Dom. Em. Riesling
Vin. p. s. missa
Chardonnay
Phantasie von Kana
Grüner Veltliner
Vin Bl. Bordeaux
Chardonnay
Veltlínské zelené
Kerner
Messwein
Chardonnay
Ryzlink rýnský
Messwein
Mašno Dolenjska
Feteasca Regala
Tokai Hárslevelü Tokaji Furmint
Rulandské šedé
Omšové víno biele
Prinz Stefan
Semillon
Tramín červený
Rizling vlašský
Omšové biele
Chardonnay
Tokai Furmint
Katalog vín
Arc. zámecké víno
2008
Karmelitánské nakl.
2008
M. Palkovič, Velké Losiny 2008
Arc. zámecké víno
2008
Arc. zámecké víno
2008
Arc. zámecké víno
2008
J. Kadlčík, Hluk
2008
Karmelitánské nakl. 2008
Stift Zwettl
2008
Benedictus 2008
Cant. Prod. Cormons S.C. 2007
Benedictus
2008
J. Kadlčík, Hluk
2008
Stift Altenburg
2008
Velehrad s.r.o.
2006
doc. P. Hlaváček, CSc, Zlín 2006
Dom Sp. Ježišovej, Trnava 2008
Karmelitánské nakl.
2008
Stift Zwettl
2008
Vinařství Dvořáček LTM
2008
Arc. zámecké víno
2006
Matice velehradská 2008
Matice velehradská
2007
Spol. Sv. Vojtecha, Trnava 2008
J. Kadlčík, Hluk
2004
J. Kadlčík, Hluk
2003
Karmelitánské nakl.
2008
Spol. Sv Vojtecha, Trnava 2008
Dom Spol. Ježišovej, Trnava2008
Matice velehradská
2008
doc. P. Hlaváček, CSc, Zlín 2006
Spol. Sv. Vojtecha, Trnava 2005
Dom Sp.. Ježišovej, Trnava 2006
Vinařství Dvořáček LTM 2006
Josef Kadlčík, Hluk
2004
VELEHRAD 2009
VzH
VzH
PS
PS
PS
PS
VzH
PS
PS
PS
PS
PS
Mešní
Mešní
Mešní
Mešní
Mešní
Mešní
Mešní
Mešní
Mešní
Košer
Mešní
Košer
Mešní
Mešní
Mešní
Košer
Mešní
Mešní
Mešní
Košer
Mešní
Mešní
Mešní
Mešní
Mešní
Mešní
Mešní
Mešní
Liturgické
Košer
Mešní
Mešní
Mešní
Košer
Mešní
89 Z
88 Z
87 S
84 S
84 S
84 S
84 S
84 S
84 S
83 B
83 B
82
82
82
82
81
81
81
81
81
80
80
80
80
79
79
79
79
78
78
77
77
76
76
72
25
Č.
Název vína
Vystavovatel
Roč.
Dourč.
Zařaz.
Body
Červená vína tichá
55
61
30
53
4
57
65
58
25
21
6
27
36
8
23
46
22
Goya
Mavr. of Patres Petit Syrah
Cruz Conde
Cabernet Sauv.
Cabernet Sauv.
Missionale
Merlot
Cabernet Mor.
Cabernet Mor.
Carignan Cabernet Sauv.
Prinz Stefan
Pinot Noir
Cabernet Sauv.
Omšové červ.
Modrý Portugal
C. Carbó Bolta, Španělsko 2008
Mešní
J. Kadlčík, Hluk
2008
Mešní
Jakub Severin
2008
Košer
J. A. Blay Femenia, Španělsko 2008
Mešní
Benedictus
2006
Res. barrique Košer
M. Palkovič, Velké Losiny 2005
Košer
Josef Kadlčík, Hluk
2008
Mešní
M. Palkovič, Velké Losiny 2004
Košer
Vin. Dvořáček LTM
2005
PS
Košer
Vin. Dvořáček LTM
2008
Košer
Matice velehradská
2008
Košer
doc. P. Hlaváček, CSc, Zlín 2004
Mešní
Dom Sp. Ježišovej, Trnava 2008
Liturgické
Matice velehradská
2008
Košer
Vin. Dvořáček LTM
2006
Košer
Spol. Sv. Vojtecha, Trnava 2006 Mešní
Vinařství Dvořáček LTM 2006
Košer
Růžová vína tichá
62
Tsantali Josef Kadlčík, Hluk
2008
52
Sant Leandro
J. A. Blay Femenia, Španělsko2008
Mešní
Mešní
Sladká vína tichá
50
Rulandské šedé Pivnica Tibava s.r.o.
2008 Slámové Mešní
43
Tramín červený Arc. zámecké víno
2008
VzC
Mešní
5
Samos
Benedictus
2008
Mešní
66
Santa Messa Josef Kadlčík, Hluk
2008 Likérové
Mešní
1
Chardonnay
Benedictus
2008
Mešní
49
Tramín červený Pivnica Tibava s.r.o.
2008 Slámové
Mešní
67
Vino p. la St. MessaJ. Kadlčík, Hluk
2008
Mešní
10
Santa Messa Matice velehradská
2008
Likérové
Mešní
29
Kinor - Carignan Jakub Severin
2008
Likérové
Košer
14
Rosso p. SS. Messe Matice velehradská
2008
Likérové
Mešní
13
Dorato Dol. Messe Matice velehradská
2008
Likérové
Mešní
69
Alleluja
Josef Kadlčík, Hluk
2008
Likérové
Mešní
35
Altaris Vin. Missae Dom Sp. Ježišovej, Trnava 2008 Likérové
Mešní
9
Vin. de Misa J. SallaMatice velehradská
2008
Likérové
Mešní
54
Fin. Pale Cr. Sherry J. A. Blay Femenia, Španělsko 2008 Fortifikované Mešní
Katalog vín
VELEHRAD 2009
88 Z
86 S
85 S
85 S
84 S
84 S
83
83
81
80
79
78
78
78
77
76
73
82
80
93 Z
92 Z
87 S
86 S
85 S
85 S
85 S
85 S
84
84
81
80
79
77
69
26