Krátké anotace k pořadům ČT2 – březen 2012 - Honey

Krátké anotace k pořadům ČT2 – březen 2012
PONDĚLÍ
21:00
Velikáni filmu
5.3.
Spartakus ½
Kirk Douglas, Laurence Olivier, Jean Simmonsová, Charles Laughton a Peter Ustinov v
americkém velkofilmu o vzpouře otroků ve starém Římě, oceněném čtyřmi Oscary (1960).
Režie Stanley Kubrick.
Historický velkofilm vyprávějící o vzpouře římských otroků, vedené v letech 74-71 před
naším letopočtem, byl natočen podle stejnojmenného románu amerického spisovatele
Howarda Fasta. Sledujeme v něm osudy vzpurného otroka Spartaka, od jeho osvobození z
libyjských dolů, kdy je prodán trenérovi gladiátorů Batiatovi, za něhož musí bojovat v římské
aréně. Tady se zamiluje do otrokyně Varinie. Jednou se ale Spartakus proti svému pánovi
vzbouří a s družinou dalších gladiátorů prochází městy, hledaje svobodu. Jeho armáda je stále
silnější a postupně se přesouvá až na jih Itálie, kde chce překročit moře a vrátit domů. V
samotném Římě se zatím povstání otroků stane rozhodujícím prvkem v politickém boji mezi
senátory, kteří chtějí využít situace ke zvýšení vlastní moci. Vítězné boje Spartaka nad
početnějšími vojsky Římanů musí jednoho dne zákonitě vystřídat porážka...
Stále působivý příběh vznikl pod vedením režisérské legendy Stanleyho Kubricka, známého i
dalšími mistrovskými tituly (2001: Vesmírná odysea, Lolita, Mechanický pomeranč, Olověná
vesta). Jeden z nejlepších historických filmů v sobě působivě spojuje heroismus, lásku, bojové
scény a historii. Jeho natáčení trvalo sto šedesát sedm dní, přitom se šest týdnů natáčela bitva
mezi římskými legiemi a Spartakovou armádou. Role Spartaka proslavila herce Kirka
Douglase. Film získal čtyři Oscary: za kameru (Russell Metty), za kostýmy (Fred Valles, Bill
Thomas), výpravu (Alexander Golitzen, Eric Orbom, Russell A. Gausman, Julia Heronová),
za herce ve vedlejší roli (Peter Ustinov) a další ocenění.
12.3.
Posel
Julie Christie a Alan Bates v romantickém příběhu nerovné lásky. Britský film, oceněný
Zlatou palmou na MFF v Cannes (1970). Dále hrají: D. Guard, M. Redgrave, M. Leightonová,
E. Fox a další. Režie Joseph Losey. (V anglickém znění s titulky)
Adaptace románu Leslieho Polese Hartleye, (zpracovaného do scénářové podoby známým
anglickým dramatikem a Loseyovým scenáristou Haroldem Pinterem), odehrávajícího se v
roce 1900 na anglickém venkově a vyprávějícího příběh nešťastné lásky mladé aristokratky a
plebejského farmáře. Příběh se rozvíjí z pohledu třináctiletého titulního hrdiny, který sem
přijel na prázdniny a je postupně - aniž zprvu tuší, oč se jedná - coby posel, předávající
milostná psaníčka, zapojován do celé tragické záležitosti...
Dominantním prvkem snímku, opírajícího se o precizní evokaci doby i prostředí, je zvláštní
atmosféra, postihující zdánlivou prázdninovou bezstarostnost a poklid venkovského sídla i
skryté vření citů, jež se tají pod obvyklou maskou britské důstojnosti.
Na MFF v Cannes 1971 snímek získal Zlatou palmu.
19.3.
Absolvent
Dustin Hoffman jako mladík, který se bouří proti přetvářce a maloměšťáctví. Americký film
oceněný Oscarem (1967). Dále hrají: A. Bancroftová, K. Rossová, M. Hamilton, W. Daniels a
další. Režie Mike Nichols.
Benjamin Braddock se vrací domů z vysokoškolských studií a rodiče uspořádají na jeho
počest slavnostní party. Jak se zdá, čeká na něj jasně nalinkovaná kariéra a skvělá budoucnost,
o nichž všichni kolem stále mluví. Benjamin nemá žádnou chuť ani důvod o těchto věcech
přemýšlet, podobné plány jej nudí a jediné, po čem touží, je klid a trochu soukromí. Přesto
nedává nic najevo. Poněkud nesmělého mladíka ale potkává osud v podobě atraktivní paní
Robinsonové a její dcery...
Slavná kontroverzní komedie režiséra Mikea Nicholse vznikla podle románu Charlese Webba,
svým tématem přitom více než souzněla se značně rozbouřenými vodami americké
společnosti šedesátých let minulého století. Hlavní hrdina se prudce vyvíjí a z jakéhosi
prototypu americké dokonalosti se stává nezkrotným rebelem, jenž nemá v úmyslu nechat se
ničím omezovat. Film, zachycující vášnivou touhu mladých lidí porušovat konvence, které
byly pro jejich rodiče téměř posvátné, se nakonec stal kultovním. Dodnes zaujme skvělým
hereckým výkonem Dustina Hoffmana a hudbou dvojice Simon & Garfunkel, s
nezapomenutelnou provokující písní Mrs. Robinson. Ze sedmi oscarových nominací film
Absolvent získal Oscara za nejlepší režii, kromě toho obdržel řadu dalších významných
ocenění.
26.3.
Třetí muž
Smrt je lépe přenechat profesionálům. Klasický britský film s Josephem Cottenem a Orsonem
Wellesem v hlavních rolích, oceněný Oscarem a Velkou cenou festivalu v Cannes (1949).
Dále hrají: A. Valliová, T. Howard, B. Lee, E. Deutsch, S. Breuer a další. Režie Carol Reed.
(V anglickém znění s titulky)
Do poválečné Vídně přijíždí na pozvání svého dávného přítele Harryho Limea autor
šestákových románů Holly Martins. V Harryho domě však zjišťuje, že jeho hostitel zemřel při
automobilové nehodě, a proto se chystá k odletu zpět. Podivné okolnosti kamarádovy smrti
mu však nedají spát a navzdory varování se pouští do pátrání po záhadném třetím muži, který
byl na místě nehody, ale nikdo o něm nic neví. V tom mu pomáhá Harryho milenka, krásná
Anna, s níž začíná pomalu rozplétat klubko událostí, na jehož konci čeká šokující odhalení.
Snímek Třetí muž znamenal po spolupráci na filmu Padlý idol (1948) druhé šťastné setkání
slavného spisovatele Grahama Greena, zde jako autora scénáře, s neméně slavným režisérem
Carolem Reedem. Vznikl film, k jehož nesporným kvalitám patří vedle výjimečné ucelenosti
vyprávění výrazná noirová stylizace. Rozbombardovaná Vídeň, kde kvete černý obchod,
nejistota a strach, je ideální kulisou pro psychologický film o lidech, které doba a prostředí
změnily k nepoznání. Kritikou uznávané „krvavé melodrama“ (G. Greene) řeší svár
odpovědnosti jedince ke společnosti a loajality k příteli. V hlavních rolích excelují Joseph
Cotten a Orson Welles, jejichž společný pobyt na plátně dává vzpomenout další z klenotů
světové kinematografie, Wellesova Občana Kanea (1941). Zmínit rozhodně zaslouží Oscarem
oceněná, expresionisticky laděná černobílá kamera Roberta Kraskera a výrazný citerový
hudební doprovod Antona Karase, představující ostrý kontrapunkt k celkově tíživé atmosféře
díla. Třetí muž vedle Oscarového úspěchu získal také Velkou cenu festivalu v Cannes a Cenu
Britské filmové a televizní akademie (BAFTA) coby nejlepší britský film. O tom, že
inteligentně vyprávěnému snímku čas nijak neubral na přitažlivosti, svědčí skutečnost, že byl
v anketě Britského filmového institutu z roku 1999 zvolen nejlepším britským filmem 20.
století.
23:30
Filmový klub
5.3.
Spartakus 2/2
Kirk Douglas, Laurence Olivier, Jean Simmonsová, Charles Laughton a Peter Ustinov v
americkém velkofilmu o vzpouře otroků ve starém Římě, oceněném čtyřmi Oscary (1960).
Režie Stanley Kubrick.
Historický velkofilm vyprávějící o vzpouře římských otroků, vedené v letech 74–71 před
naším letopočtem, byl natočen podle stejnojmenného románu amerického spisovatele
Howarda Fasta. Sledujeme v něm osudy vzpurného otroka Spartaka, od jeho osvobození z
libyjských dolů, kdy je prodán trenérovi gladiátorů Batiatovi, za něhož musí bojovat v římské
aréně. Tady se zamiluje do otrokyně Varinie. Jednou se ale Spartakus proti svému pánovi
vzbouří a s družinou dalších gladiátorů prochází městy, hledají svobodu. Jeho armáda je stále
silnější a postupně se přesouvá až na jih Itálie, kde chce překročit moře a vrátit se domů. V
samotném Římě se zatím povstání otroků stane rozhodujícím prvkem v politickém boji mezi
senátory, kteří chtějí využít situace ke zvýšení vlastní moci. Vítězné boje Spartaka nad
početnějšími vojsky Římanů musí jednoho dne zákonitě vystřídat porážka...
Stále působivý příběh vznikl pod vedením režisérské legendy Stanleyho Kubricka, známého i
dalšími mistrovskými tituly (2001: Vesmírná odysea, Lolita, Mechanický pomeranč, Olověná
vesta). Jeden z nejlepších historických filmů v sobě působivě spojuje heroismus, lásku, bojové
scény a historii. Jeho natáčení trvalo sto šedesát sedm dní, přitom se šest týdnů natáčela bitva
mezi římskými legiemi a Spartakovou armádou. Role Spartaka proslavila herce Kirka
Douglase. Film získal čtyři Oscary: za kameru (Russell Metty), za kostýmy (Fred Valles, Bill
Thomas), výpravu (Alexander Golitzen, Eric Orbom, Russell A. Gausman, Julia Heronová),
za herce ve vedlejší roli (Peter Ustinov) a další ocenění.
12.3.
Neklidný
Otec a syn k sobě hledají cestu navzdory letům odloučení a protichůdnému postoji k vlasti.
Koprodukční drama o otázkách izraelské národnosti (2003).
Hrají: M. Ivgy, R. Danker, K. Youngová, P. Somervilleová a další.
Režie Amos Kollek. (V hebrejském a anglickém znění s titulky)
Tvorba význačného izraelského režiséra a spisovatele Amose Kolleka se stejně jako autor sám
pohybuje mezi Amerikou a Izraelem. Proto i Neklidný v sobě spojuje postupy amerických
nezávislých filmů, jako jsou zájem o egocentrické a prostořeké postavy žijící ve velkoměstě, a
blízkovýchodní kinematografie, kde naopak hrdinové fungují jako nositelé významů,
vztahujících se k obecným sociálně politickým tématům země a národa.
Tentokrát v centru dění stojí Moše - ztroskotaný padesátník živící se v New Yorku jako
pouliční šmelinář, který před lety odešel z Izraele, kde nechal ženu a tehdy čerstvě
narozeného syna Cacha. Rozhněvaný "neklidný muž" žijící bohémským životem ventiluje
svůj hněv nad vlastním osudem a směřováním své domoviny v básních, jež mísí uštěpačné
vulgarismy, lascivní oplzlosti a kritický osten. Když jednou v baru, kde tradičně zapíjí svou
hořkost, odřekne kapela, požádá ho majitel, zda by za ni nezaskočil s autorským čtením, což
pro Mošeho nastartuje strmou kariéru barového umělce. Nová šance spolu s úmrtím jeho ženy
v Izraeli vedou Mošeho k přehodnocení jeho dosavadního života a touze se usadit. Mezitím
však v Izraeli dospěl jeho syn, který zrovna dokončuje vojenskou službu jako odstřelovač.
Film o nelehkém hledání nového začátku pro otce a syna, rozbratřené dlouholetým
odloučením a protichůdnými postoji k životu a vlasti, poukazuje na řadu motivů, vážících se k
izraelskému nacionalismu a americké komunitě Židů pocházejících z Izraele. Režisér ve svém
osobním filmu porovnává dva radikální postoje, které coby syn bývalého starosty Jeruzaléma
žijící v USA zná. Hlavní roli ztvárnil přední izraelský charakterní herec Moshe Ivgy.
19.3.
Bílá vrána
Život dokáže být krutý i krásný. Australský koprodukční film o životě s autismem, dospívání,
první lásce a přijetí sama sebe i druhých (2007). Hrají: R. Wakefield, L. Ford, G. Wardová, T.
Colletteová, E. Thomson a další. Režie Elissa Downová. (V anglickém znění s titulky)
Patnáctiletý Thomas Mollison chce vyrůstat jako každý teenager v jeho věku. Má to ale těžké.
Protože je jeho otec voják, rodina se často stěhuje a plachý chlapec se jen těžko sžívá s novým
prostředím. Jeho život však ještě více ztrpčuje skutečnost, že jeho starší bratr Charlie je
autista. Zatímco rodiče Charlieho dávno přijali, Thomas nikoli. Stydí se za něj a ve skrytu
duše ho nenávidí. Pak ale potká Jackii, které Charlieho společnost nevadí.
Celovečerní debut scenáristky a režisérky Elissy Downové představuje emocionálně silný a
přitom nesentimentální portrét rodiny, která se musí potýkat s autismem. Snímek, který bývá
často srovnáván s vynikajícím filmem Co žere Gilberta Grapea (1993) Lasseho Hallströma,
posbíral řadu cen na filmových festivalech. K jeho přesvědčivosti přispívají vynikající
herecké výkony, vedle ostřílené Toni Colletteové, známé například z filmů Muriel se vdává
(1994), Šestý smysl (1999) nebo Hodiny (2002), především mladých herců Rhyse
Wakefielda, Lukea Forda a Gemmy Wardové.
26.3.
Kolo v Pekingu
Bicykl je v čínské metropoli zdrojem obživy i znakem společenského statutu. Přijít o něj
může být osudové. Drama o moderní Číně a její mládeži (2001). Hrají: Zhou Xun, Li Bin, Cui
Lin a další. Režie Wang Xiaoshuai. (V čínském znění s titulky)
Jízdní kolo bylo odnepaměti symbolem Pekingu. Ačkoli dnes již nemá tak zásadní roli, jako v
době před tím, než se Čína otevřela tržní ekonomice, ale nadále pro řadu lidí představuje zdroj
obživy i znak společenského statutu. Snímek ověnčený cenami ve dvou kategoriích na
berlínském filmovém festivalu vychází z čínské reality a spojuje ji s inspirací klasickým dílem
italského neorealismu Zloději kol (1948). Podobně jako ve filmu Vittoria De Sicy představuje
krádež bicyklu začátek cesty, během níž postavy projdou různými vrstvami společnosti a
prostřednictvím rozličných peripetií před zraky diváků vyvstane obraz místa dění. Na rozdíl
od sociálně agitačního italského snímku zasazeného do Říma v době po druhé světové válce
se Kolo v Pekingu odehrává v moderní době a ukazuje čínskou metropoli z pohledu mladé
generace. Hlavními hrdiny vyprávění jsou dva mladíci - jeden pochází z vesnice a v Pekingu
se živí jako poslíček, zatímco druhý je ze středostavovské rodiny a ve městě chodí do školy.
Režisér Wang Xiaoshuai bývá řazen k tzv. šesté generaci čínských filmařů. Ta představuje
poslední etapu v generačním členění čínských tvůrců a přelom mezi organizovaným
filmovým aparátem a bujícím tvůrčím prostředím tržně orientované společnosti. Jedná se o
režiséry, kteří vystudovali Pekingskou filmovou akademii a první díla vytvořili začátkem 90.
let. Na rozdíl od estétsky zaměřených filmařů páté generace jako Zhag Yimou či Chen Kaige
se zaměřovali na každodenní realitu. Snažili se poukazovat na témata spojená s proměnami
společnosti v tehdejší Číně, kde se spojovaly počátky bující ekonomiky s paradoxy stále
platného komunistického řízení.
ÚTERÝ
22:00
Film
6.3.
Bob a Carol a Ted a Alice
Můžete zapomenout na věrnost, ale přitom své milované nezrazujte!
Americký film (1969). Hrají: N. Woodová, E. Gould, D. Cannonová, H. Ebersberg, L.
Bergere, R. Culp a D. F. Muhich. Režie Paul Mazursky.
Konec šedesátých let minulého století přinesl celou řadu společenských a politických změn,
mimo jiné také silný vliv hnutí hippies, které v Americe ovlivnilo mnohé partnerské vztahy
mladší i starší generace. Právě o tom vypráví film, který natočil hollywoodský režisér Paul
Mazursky (Rozvedená žena, Moskva na Hudsonu, Měsíc nad Paradorem). Manželský pár Bob
a Carol Sandersovi se snaží vnést do svého života poněkud větší volnost a zároveň i hlubší
důvěru. Svým jednáním ale občas poněkud šokují své nejlepší přátele Teda a Alici...
13.3.
Fast Food Nation
Pravda se blbě polyká. Britsko-americký film, po kterém vás přejde chuť na hamburgery
(2006). Hrají: P. Arquetteová, G. Kinnear, B. Willis, E. Hawke, K. Kristofferson, A.
Johnsonová, B. Cannavale, L. Guzmán, A. Lavigne, P. Dano a další. Režie Richard Linklater.
(V anglickém a španělském znění s titulky)
Reklamní manažer fast-foodového řetězce Mickey's Don Henderson se na šéfův příkaz vydá
do Colorada prověřit hygienické podmínky u dodavatele hovězího masa, používaného v
hamburgerech. V mleté směsi, která je mimo jiné součástí oblíbeného sendviče Obr (Big One)
se totiž vyskytly bakterie fekálního původu. Don podnikne exkurzi ve sterilně čistém prostředí
masokombinátu Uniglobe a nenajde nic závadného. Nedá se však odradit a kontaktuje lidi,
kteří mu mohou povědět víc o skutečných podmínkách na jatkách i v balírnách masa, jež
zůstávají mimo dohled veřejnosti. Mezitím do Spojených států riskantně pronikne další z
mnoha skupinek chudých mexických utečenců, hledajících jakoukoliv práci. Několik z nich v
Uniglobe na vlastní kůži pozná, jak mizerně se tu dodržují bezpečnostní a hygienické
předpisy. Mladá americká dívka Amber, pracující v Mickey's u pokladny, se pod vlivem
rebelského strýce rozhodne proti fast-foodům bojovat a podnikne "teroristickou" akci.
Mašinérie, udávající styl života většiny Američanů, však funguje s děsivou dokonalostí...
Britsko-americký snímek režiséra Richarda Linklatera vznikl podle úspěšné stejnojmenné
knihy Erica Schlossera, vydané v roce 2001.
20.3.
Pobřeží moskytů
Chtěl vytvořit ráj. Stvořil peklo. Harrison Ford v hlavní roli amerického dobrodružného filmu
(1986). Dále hrají: H. Mirrenová, R. Phoenix, J. Steele, M. Plimptonová a další.
Režie Peter Weir.
Svérázný vynálezce a otec čtyř dětí Allie Fox nenávidí civilizaci, protože ta podle něj vede
jen k úpadku a zániku. Jeho snem je odjet do džungle a tam žít podle zákonů přírody. Po
večírku s námezdními dělníky odkudsi ze Střední Ameriky se Allie rozhodne, že odjede na
Pobřeží moskytů v Hondurasu. Tamní džungle je totiž jedním z mála míst, kterých se ještě
civilizace nedotkla. Allie přesvědčí svou ženu a všichni se opravdu vydají na dalekou cestu.
Ze zchátralé divošské osady udělá Allie během několika měsíců idylické místo, ve kterém je také díky jeho vynálezům - radost žít. Jednoho dne se tam však objeví tři bělošští ozbrojenci,
jejichž úmyslem je vydírat Allieho lidi a žít si v pohodlí. Allie musí ochránit své životní dílo,
svou rodinu i svůj sen o jediném správném způsobu života. Není však jisté, zda se přitom sám
nezmění...
Tak jako většina filmů režiséra Petera Weira, i Pobřeží moskytů je ukázkou dramatického
konfliktu několika odlišných kultur. Ta vyspělejší tu však nepředstavuje tu "správnou". V
hlavní roli filmu se objeví světoznámý herec Harrison Ford, který krátce předtím hrál ve
Weirově kriminálním thrilleru Svědek. Postavu Allieho syna ztvárnila jedna z velkých
hereckých nadějí amerického filmu River Phoenix, který však předčasně zemřel.
27.3.
Na velikosti záleží
Láska, smích a sumo. Izraelská koprodukční komedie o vzdoru proti dietnímu diktátu (2009).
Hrají: I. Cohen, I. Kaplanová, D. Benedek, L. Finkelsteinová a další. Režie Erez Tadmor a
Sharon Maymon. (V hebrejském a japonském znění s titulky)
Láska, smích a sumo. Proč se otravovat s hubnutím, když se můžete dát na zápasení? Poznání,
k němuž dojde čtveřice kamarádů, otevírá množství komediálních situací, ale upozorňuje i na
společenský tlak vyvíjený na lidi s nadváhou. Hlavní hrdina, pětatřicetiletý Izraelec Herzl,
pracuje jako kuchař, ale kvůli nadváze je paradoxně vyhozen z práce, i z dietního programu.
Najde si nové místo v japonské restauraci, kde objeví kouzlo japonského tradičního zápasu
sumo. Absolvuje tvrdý trénink a připravuje se s třemi kamarády na prestižní japonskou
soutěž. Reprezentovat stát Izrael v Japonsku ale může jen jeden z nich. Snímek začínajících
režisérů Ereze Tadmora a Sharona Maymona bere sumo jako cestu člověka k uznání sebe
sama i prostředek revolty ve společnosti posedlé ideálem štíhlé linie. Pomůže sumo hrdinům
ke zlepšení jejich společenské situace a nastolí v jejich rozháraných životech klid? Každá z
postav si nese svá traumata, křivdy i vlastní libůstky, a právě
prostřednictvím skvěle profilovaných charakterů film rozehrává smích i napětí a upoutává
publikum. Dokladem toho budiž Cena diváků, kterou si snímek v roce 2009 odnesl z
karlovarského festivalu.
STŘEDA
22:10
Filmy
7.3.
Edith Piaf
Strhující drama jedné z největších šansoniérek všech dob. Francouzský film ověnčený
desítkami cen a dvěma Oscary v koprodukci Francie, Velké Británie a České republiky
(2007). Hrají: M. Cotillardová, S. Testudová, P. Greggory, E. Seignerová, G. Depardieu a
další. Režie Olivier Dahan.
Narodila se na chodníku, vyrůstala v nevěstinci, vydělávala si pouličním zpěvem... Přesto se z
ní stala světoznámá hvězda první velikosti. Život Edith Piaf (vlastním jménem Edith
Giovanna Gassion) byl bojem o hudbu, přežití a lásku. Její magický hlas, vášeň a přátelství s
hvězdami její doby (Marlene Dietrich, Jean Cocteau, Yves Montand aj.) jí od dětství v
chudobě přivedlo k obdivu celého světa. Žila vždy naplno a "ničeho nelitovala..." Díky své
neuvěřitelně silné vůli a neobyčejnému nadání se vypořádala s tragickým osudem a její sen z
dětství se stal skutečností. "Jednou budu bohatá, budu samé prachy. Budu mít bílý auťák a
černého šoféra." Nechtěla dát světu šanci na ni zapomenout a povedlo se jí to beze zbytku.
"Velcí umělci nepatří jen jedné generaci, zůstávají tu napořád."
Režisér Olivier Dahan obsadil do hlavní role svého nového filmu skvělou Marion
Cotillardovou. Pro natáčení si režisér kromě Francie vybral také Prahu. Zde si na pomoc
přizval české herce v čele s Markem Vašutem...
Film se setkal s mimořádným úspěchem - získal dva Oscary a desítky dalších cen. Marion
Cotilladrové otevřel Oscar udělený za titulní roli Edith Piaf cestu k dalším rolím za hranicemi
Francie.
14.3.
Bratři
Láska má moc překonat i největší překážky, ale může také rozvrátit rodinu. Dánské drama o
válce a konfliktech v zázemí (2004). Hrají: C. Nielsenová, N. L. Kaas, U. Thomsen, B.
Mejding a další. Režie Susanne Bierová. (V dánském znění s titulky)
Michael měl vždycky všechno pod kontrolou: úspěšnou vojenskou dráhu i rodinný život s
krásnou ženou Sarah a dvěma dcerami. Jeho mladší bratr Jannik je jeho pravý opak, dokonce
nějaký čas strávil ve vězení. Otec, který neskrývaně dává přednost svému úspěšnějšímu
synovi, nemá pro Jannika vlídné slovo a v rodině to pod klidným povrchem skřípe. Pak je
Michael vyslán na vojenskou misi do Afghánistánu. Během plnění jednoho úkolu je sestřelen
jeho vrtulník a Michael prohlášen za mrtvého. Zdrcenou Sarah utěšuje Jannik a navzdory své
pověsti ukazuje, že je schopný se postarat o sebe i Michaelovu rodinu. Brzy začne být jasné,
že vzájemné pocity válečné vdovy a jejího švagra se vyvíjejí až za hranice příbuzenských
sympatií. Náhle se ale Michael vrací domů po utrpení stráveném v afghánském zajetí. Když
se vás dotkne smrt, nic už nemůže být jako dřív...
Režisérka Susanne Bierová o Bratrech prohlásila: „Tento film přenáší mezinárodní konflikt, o
němž čteme jen v novinách, do kontextu každodenního života. Byla jsem fascinována tím, jak
se může všední život proměnit více či méně nahodilými událostmi a jak lidé na tyto radikální
změny reagují. I když dánské vojenské kruhy považují můj film za politický, pro mne je to
především příběh o lásce, o možnosti milovat v moderním životě.“ Susanne Bierová patří k
předním a světově uznávaným dánským režisérům. Její propracovaná a nesentimentální
dramata reflektují etické otázky vyvolané tím, když jistoty každodenního života náhle vezmou
za své. V Dánsku na sebe režisérka poprvé upozornila romantickou komedií Ten jediný
(1999), která ovládla předávání dánských výročních cen Bodil a Robert. Na dramatu Otevřená
srdce (2002), natočeném podle manifestu Dogma, poprvé spojila síly se scenáristou Andersem
Thomasem Jensenem. Jejich spolupráce se ukázala být ideální symbiózou a od té doby
realizuje Bierová výhradně Jensenovy scénáře, konkrétně k filmům Bratři (2004), Po svatbě
(2006) a Lepší svět (2010). Jedinou výjimkou zatím byl projekt Spálené vzpomínky (2007),
kterým si věhlasnou dánskou režisérku pokusil přivlastnit Hollywood. Americké producenty
zřejmě nalákala oscarová nominace filmu Po svatbě, ale o režisérce věděli již od
festivalových úspěchů jejích předchozích filmů. Snímek Bratři se ostatně stal předmětem
stejnojmenného amerického remaku z roku 2009, kde hlavní role ztvárnili Tobey Maguire,
Jake Gyllenhaal a Natalie Portmanová. Nicméně již originál se může vedle jiných kvalit
chlubit také hvězdným a světoznámým obsazením složeným z dánských herců, kteří hráli ve
význačných evropských snímcích i v amerických hitech.
21.3.
Biutiful
Excelentní Javier Bardem jako oddaný otec, bývalý narkoman, zklamaný milenec i duchovně
založený kriminálník. Hlavně však člověk, kterému zbývá tragicky málo života, aby vyrovnal
všechny účty. Mexicko-španělské drama (2010).
Dále hrají: M. Alvárezová, H. Bouchaibová, G. Estrella a další. Režie Alejandro González
Iňárritu. (v původním znění s titulky)
Film Biutiful Alejandra Gonzáleze Inárritua je příběhem Uxbala, konfliktního bývalého
narkomana, který je po zprávě o blížící se smrti nucen hledat smíření s vlastním životem a
minulostí, obklopený nebezpečným podsvětím moderní Barcelony.
Vinou rakoviny zbývají Uxbalovi pouhé dva měsíce života, během nichž se snaží zajistit
budoucnost svých dvou malých dětí. Přitom jej čeká konfrontace s přítelem z dětství, který je
nyní policistou, s bývalou manželkou – maniodepresivní prostitutkou, s bratrem, který mu
pomáhá v jeho temných obchodech, ale i s dávno zesnulým otcem, který se mu zjevuje v
představách. Dalšími výraznými postavami jsou dealeři drog a ilegální imigranti, jež do
intimního dramatu o vyrovnání se smrtí přinášejí společenský aspekt a ukazují odvrácenou
stranu současného města včetně zneužívání přistěhovalců a kriminálního podhoubí.
Javier Bardem byl za roli rozporuplného Uxbala nominován na Oscara za hlavní mužskou
roli, a stal se tak prvním hercem v historii oscarových nominací, který celou hlavní roli
ztvárnil španělsky. Tuto nominaci nakonec neproměnil, byl však za svůj výkon oceněn ex
aequo na MFF v Cannes. Jeho brilantní výkon doplňuje Inárrituovu vizi syrové, nehostinné
Barcelony, jejíž atmosféru umocňuje práce tří stálých spolupracovníků režiséra: působivá
kamera Rodriga Prieta, střihačské umění Stephena Mirrionea a hudba Gustava Santaolally.
28.3.
Soumrak dne
Sloužili svým pánům lépe než sami sobě. Anthony Hopkins a Emma Thompsonová v
hlavních rolích nenaplněného milostného příběhu. Britský film (1993). Dále hrají: J. Fox, Ch.
Reeve, P. Vaughan, H. Grant, T. Piggott-Smith, B. Chaplin aj. Režie: James Ivory.
Celý svůj život zasvětil svému povolání. V něm, v jistotě a bezpečnosti tradice, nacházel
smysl své existence. Svou malou armádu služebných dokázal ovládat stejně mistrně, jako své
pocity a svou tvář. Vždy dokonalý, perfektní, bezchybný majordomus pan Stevens,
nejtypičtější představitel typicky anglického fenoménu loajality a služebnosti, dokonale
zvládnuté profese, které padá za oběť soukromí i individualita. A přece i v jeho životě nastaly
chvíle, kdy se tento neměnný řád zdál být ohrožen. To bylo tehdy, když na Darlington Hall
přišla jako nová hospodyně slečna Kentonová. I pro ni byla až dosud služba alfou a omegou
její existence. Na rozdíl od pana Stevense jí však v hrudi tlouklo srdce, toužící po lásce...
Snímek režiséra Ivoryho a jeho stálých spolupracovníků (scénáristka Ruth Prawer
Jhabvalaová, producent Ismail Merchant, kameraman Tony Pierce-Roberts, skladatel Richard
Robbins...) je - podobně jako Pokoj s vyhlídkou či Howards End - opět dokonalou sociálněpsychologickou dobovou studií. Jeho předlohou se stal román Kazua Ishigura, Japonce,
žijícího od r. 1960 v Anglii, působivý obraz dnes již zaniklého světa anglických šlechtických
sídel. Odehrává se ve dvou časových rovinách: jednak ve druhé polovině padesátých let,
jednak - a zejména - před druhou světovou válkou, v rozsáhlých retrospektivách, mapujících
kromě osobního života obou protagonistů i naivní snahy jejich pána, lorda Darlingtona, o
politiku appeasementu...
Film získal řadu britských i mezinárodních cen, nominován byl na celkem osm Oscarů.
PÁTEK
21:00
Velikáni filmu
2.3.
Chybný pohyb
Člověk se neustále pohybuje vpřed, ale ne vždy ví, za jakým cílem. Volná adaptace Goetheho
románu Viléma Meistera léta učednická jako filozofická roadmovie (1975). Hrají: R. Vogler,
H. Ch. Blech, H. Schygullová, N. Kinská a další. Režie Wim Wenders. (V německém znění s
titulky)
Spolu s tituly Alice ve městech a V běhu času náleží film do Wendersovy volné trilogie
roadmovie o postavách putujících napříč Německem. V tomto případě se začínající spisovatel
Wilhelm na popud své matky vydává ven z ulity rodného domova, aby načerpal zkušenosti a
přišel do kontaktu s lidmi. Během své cesty potkává další osamělé a vykořeněné postavy, s
nimiž hovoří o různých tématech, od všedního života přes historii země po obecný lidský
úděl. Na rozdíl od ostatních Wendersových filmů na cestě v Chybném pohybu diváci sledují
pohyb nikoli ve smyslu přesunu z místa na místo za nějakým cílem, nýbrž spíše pohyb vnitřní,
který vede hrdinu z jeho počátečního stavu do nazření vlastní existence. Wilhelm během své
bloumavé pouti, jež ho vede napříč Německem i osudy jeho obyvatel, sice urazí nějakou
vzdálenost, ale jeho situace na začátku se od cíle fyzické cesty moc neliší. O to zásadnější
jsou však proměny, které v něm vyvolala setkání a dialogy. Právě v nich se totiž zračí
historická zkušenost Západního Německa, coby země, jež se nedokáže vyrovnat se svou
těžkou minulostí a z ní vyplývajícími mnohoznačnými volbami.
Vzájemné propojení Chybného pohybu se snímky Alice ve městech a V běhu času dotváří
vedle tematické podobnosti také stálé složení tvůrčího štábu. Vedle samotného Wenderse a
cenami ověnčeného evropského kameramana Robbyho Müllera je nejpatrnější spojnicí
jmenovaných titulů německý herec Rüdiger Vogler, který do jisté míry zosobňoval režisérovo
alter ego.
9.3.
2001: Vesmírná odysea
Dva nejdůležitější kroky ve vývoji lidstva. Britský film natočený podle literární předlohy A.
C. Clarkea, oceněný Oscarem za vizuální efekty (1968). Hrají: K. Dullea, G. Lockwood, W.
Sylvester, D. Richter a další. Režie Stanley Kubrick. (V anglickém znění s titulky)
Svět stojí na samém prahu jednadvacátého století a lidstvo už dávno proniklo do vesmíru.
Proniklo, ale dosud jej zcela neovládlo a nepochopilo. Dalším důkazem toho je nečekaný
objev záhadného monolitu na Měsíci, jehož nevysvětlitelnou existenci je třeba (alespoň
prozatím - v zájmu zachování řádu a klidu) lidem utajit. Jediná stopa vede k Jupiteru, k němuž
monolit vyslal signál. Proto je k této planetě ve vší tajnosti vypravena expedice, jejímž cílem
je získat důkazy o možné existenci myslící civilizace ve vesmíru. Tři hibernovaní vědci, dva
piloti a HAL, geniální a neomylný počítač nejnovější řady 9000. To je posádka vesmírné lodi
Discovery, vydávající se na dalekou, nebezpečnou pouť na samu hranici naší sluneční
soustavy...
Do budoucnosti, vzdálené více než tři desítky let, situovali Stanley Kubrick a A. C. Clarke
svou vizi budoucího světa. Vizi, která se - jak již dnes víme - zcela nenaplnila, která však jako
dílo, jež v oblasti kinematografie položilo základ žánru sci-fi, dodnes uchvacuje diváky na
celém světě.
Literární předlohou filmu se stala Clarkeova povídka Hlídka (The Sentinel), vydaná už r.
1951, na jejímž přepisu do scénáře pracoval Kubrick s Clarkem čtyři roky. Zároveň s
uvedením filmu pak přišla na trh i románová podoba "Odysey".
Film získal Oscara za vizuální efekty (nominován byl na 3 další: za režii, za scénář, za
výpravu), a řadu dalších mezinárodních cen. Názory kritiků se různily, divácky byl ovšem
film maximálně úspěšný od prvního uvedení v kinech.
16.3.
Pan Klein
Kdo je ten druhý, který má stejné jméno, ale smrtelnou identitu? Francouzské filmové drama
oceněné dvěma Césary - za nejlepší film a nejlepší režii (1976). Hrají: A. Delon, J.
Moreauová, S. Flonová, M. Lonsdale, J. Bouise, M. Aumont, M. Girotti. Režie Joseph Losey.
Někteří francouzští politici, stejně jako francouzská policie plnili aktivně příkaz německých
okupantů - vytvořit seznamy všech židů. Jejich zatčení bylo po té bleskově provedeno 16. a
17. července 1942. Na zátahu se podílelo i 9 000 pařížských policistů a četníků. Židé byli
shromažďováni především na Zimním stadionu (Vélodrome d'Hiver), kde byli drženi pět dní
bez vody a jídla a potom převezeni do sběrných táborů, odkud vedla přímá cesta do
vyhlazovacích táborů. Tato akce, známá jako Deportace na Zimní velodrom v Paříži (ve
francouzských dějinách označovaná jako Rafle du Vélodrome d'Hiver neboli Razie Zimního
velodromu), je jednou z nejtemnějších skvrn v dějinách Francie
Internetová databáze uvádí tato zdrcující čísla: V Paříži bylo zatčeno 13 152 osob, což činilo
více než čtvrtinu z celkového počtu 42 000 francouzských židů poslaných v roce 1942 do
Osvětimi. Z nich se po skončení dálky vrátilo jen 811. Z Pařížanů přežilo jen 25 dospělých a
několik dětí.
Do období před touto razií se odehrává příběh Roberta Kleina (Alain Delon) alsaského
obchodníka se starožitnostmi, který nakupuje výhodně umělecká díla od židů. Jednoho dne
zjistí, že mu někdo objednal předplatné židovských novin, ačkoliv on sám židem není.
Nahlásí vše na Policejní prefektuře, kde se dozví, že existuje ještě jiný Robert Klein, který se
za něj vydává. Snaží se jej proto najít. Paradoxně nastanou problémy s Úřadem pro židovské
otázky. Pan Klein musí doložit svůj nežidovský původ.
23.3.
Na dotek
Věříte-li v lásku na první pohled, dívejte se pořádně. Americko-britský film, nominovaný na
dva Oscary (2004). Hrají: J. Robertsová, J. Law, N. Portmanová, C. Owen a další.
Režie Mike Nichols.
Londýnský novinář a začínající spisovatel Dan (Jude Law) jednoho dne potká půvabnou
mladou Američanku Alici (Natalie Portmanová) a zamiluje se do ní za první pohled. Dívka se
ve Spojených státech živila jako striptérka, v Danovi však najde lásku a životní oporu, jakou
dosud neměla. Dan však zároveň začne bezvýsledně svádět fotografku Annu (Julia
Robertsová). Frustraci z neúspěchu si vybije na anonymním erotickém chatu. Dělá tam
Anniným jménem lascivní návrhy neznámému muži, jímž je dermatolog Larry (Clive Owen).
Nakonec pošle Larryho na schůzku s Annou. To poslední, co čeká, je, že se Anna s Larrym
skutečně setkají a dokonce se do sebe zamilují. To je však jen začátek složité milostné hry, ve
které každého ze čtyř zúčastněných čeká vrcholné štěstí, ale i zklamání, přetvářka a lež. A v
tom úplně nejhorším případě i pravda...
Snímek renomovaného režiséra Mikea Nicholse (mj. Absolvent, Hlava 22, Myslete na
Henryho) je adaptací divadelní hry Patricka Marbera. Získal dvě nominace na Oscara za
mužský (C. Owen) i ženský (N. Portmanová) herecký výkon ve vedlejší roli.
30.3.
Oliver!
Nesmrtelný příběh chlapce, který měl odvahu chtít od života víc. Britská muzikálová adaptace
slavného Dickensova románu Oliver Twist, oceněná šesti Oscary (1968). Hrají: M. Lester, R.
Moody, O. Reed, J. Wild, S. Wallisová, H. Secombe a další. Režie Carol Reed.
(V anglickém znění s titulky)
Klasický román anglického spisovatele Charlese Dickense Oliver Twist, vyprávějící příběh
malého sirotka, který navzdory tomu, že v životě nepoznal nic než hlad a kruté zacházení,
nikdy neztratil víru v lidskou dobrotu a po mnoha ústrcích se dočkal lepšího života, asi
netřeba blíže představovat. A je také pochopitelné, čím tento košatý příběh plný emocí a
dramatických zvratů přitahoval filmaře. Vždyť svého prvního filmového zpracování se dočkal
již v roce 1909 v době němého filmu a od té doby byl zfilmován ještě mnohokrát, naposledy v
roce 2005 Romanem Polanskim.
Výpravný snímek uznávaného britského režiséra Carola Reeda z roku 1968 je velkorysou
filmovou adaptací úspěšného muzikálu z pera hudebního skladatele a autora libreta Lionela
Barta, který měl premiéru v londýnském West Endu v červnu 1960, po níž následovalo
neméně úspěšné uvedení na newyorské Broadwayi. Z hereckého obsazení je kromě prakticky
neznámých dětských představitelů Marka Lestera (Oliver) a Jacka Wilda (Lišák Ferina)
potřeba vyzdvihnout zejména Rona Moodyho v roli Fagina a mladého Olivera Reeda coby
nebezpečného zlosyna Billa Sikese. Snímek Oliver!, který dnes patří k filmové klasice,
posbíral řadu cen - vedle prestižních Zlatých glóbů především pětici Oscarů v pravidelně
udělovaných kategoriích (nejlepší film, režie, hudba, zvuk, výprava) a jednoho mimořádné
uděleného Oscara za vynikající choreografii pro Onnu Whiteovou.
23:30
Je to soda III
2.3.
Je to soda III 1/8
Politika je sviňa. Premiérová řada britského satirického seriálu (2009). Hrají: P. Capaldi, R.
Frontová, Ch. Addison, J. Smith, J. Scanlanová a další. Režie Armando Iannucci.
(V anglickém znění s titulky)
Pravidelná obměna kabinetu znamená konec ve funkci pro dosavadního ministra sociálních
věcí Hugha Abbota, jehož v uvolněném křesle střídá nepříliš známá poslankyně Nicola
Murrayová. Ta se úřadu ujímá doslova za pochodu, pod bedlivým dohledem personálu a
především premiérova zlého muže Malcolma Tuckera. Zdá se však, že novou ministryni od
naplnění jejích představ neodradí ani jeho pověstné výstupy, doprovázené nepřetržitým
proudem vulgárních invektiv. Novou ovečku je třeba rychle přivést k rozumu a k tomuto
účelu mohou velmi dobře posloužit doplňovací volby v Leamingtonu.
9.3.
Je to soda III 2/8
Nová ministryně sociálních věcí je ve funkci sotva týden, a tisk již čile spekuluje o jejím
brzkém odchodu. A to zástupci sedmé velmoci zatím netuší o kapitálním průšvihu s databází
přistěhovalců, ze které zmizela jména všech nových imigrantů za posledních sedm měsíců.
Ministryni navíc čeká neformální oběd s redaktory vlivného deníku, na kterém bude jistě
muset čelit nepříjemným otázkám. Malcolm vyhlašuje poplach prvního stupně, a Nicolu
Murrayovou tak čeká opravdový křest ohněm.
16.3.
Je to soda III 3/8
K životu ministra patří kromě běžné agendy, spojené s řízením jemu svěřeného rezortu, také
udržování čilého vnitrostranického života, k němuž neodmyslitelně patří různé stranické
konference. Jedna taková právě probíhá v přímořském letovisku Eastbourne a Nicola
Murrayová zde hodlá pronést zásadní projev. Ještěže si ke svému vystoupení přichystala
trumf v podobě paní Priceové, statečné ženy z lidu, jež od tragické smrti svého manžela
neúnavně bojuje za změnu stavebních předpisů. Po lidových hrdinech však existuje silná
poptávka a při přetahované o jejich přízeň může téci i krev.
23.3.
Je to soda III 4/8
Na ministerstvo sociálních věci mají dorazit zástupci opozice. Tyto pravidelné návštěvy,
patřící k dobré tradici britské politiky, mají stínovému ministrovi a jeho lidem poskytnout
příležitost seznámit se s běžným provozem a kariérními státními úředníky, aby v případě
střídání u moci vše proběhlo hladce a bez komplikací. Je pochopitelné, že u stávajících
obyvatel ministerstva nevyvolává představa opozičních vetřelců na vlastním prahu zrovna
velké nadšení a připojí-li se k tomu problémy s nezvedenou dcerou paní ministryně, je
zaděláno na pořádnou šlamastyku.
30.3.
Je to soda III 5/8
Ministryni sociálních věcí Nicolu Murrayovou čeká rozhlasový duel s jejím stínovým
protějškem Peterem Mannionem. Po přestřelkách v tisku mají ti dva konečně možnost stanout
tváří v tvář v oblíbeném pořadu Richarda Bacona 5 Live a téma má být vskutku výbušné:
ředitelské bonusy v londýnské City. Po zahřívací debatě o piercingu a dalších invazivních
způsobech krášlení těla se debata, živená dotazy posluchačů, rychle dostává k ožehavé
problematice sponzoringu politických stran, a tak není divu, že do studia záhy přispěchají i zlí
muži z pozadí, Malcolm Tucker a Stewart Pearson.
SOBOTA
23:10
Animace na Dvojce
3.3.
Imigranti
Jak přežít v cizí zemi? Příběh pro dospělé natočený s notnou dávkou nadsázky, vtipu a
humoru. Maďarský animovaný film (2008). Režie Gabor Csupo.
(V anglickém znění s titulky)
Animovaný film pro dospělé natočený s notnou dávkou nadsázky, vtipu a humoru. Joska,
maďarský přistěhovalec se vydává do USA s představou snu o lehkém zbohatnutí. V Los
Angeles bydlí v bytu s Rusem Vladislavem, který přišel s podobnými plány. Všechno je ale
trochu těžší a komplikovanější, než si oba doma představovali. Při naplňování představ se
dostávají do nejrůznějších problémů, čekají na ně divoká dobrodružství a komické situace. V
cizí zemi přežijí nakonec všechny útrapy díky svému velkému přátelství...
10.3.
Marťan Mercano
E.T. volá domů, ale tam na něj kašlou. Argentinská nekonformní satira o osamělém
mimozemšťanovi a boji proti pozemským korporacím (2002). Režie Juan Antin.
(Ve španělském a marťanském znění s titulky)
Animované filmy jsou zpravidla chápané jako snímky pro děti, grotesky, fantaskní férie či
kreslené variace na tradiční žánry středního proudu. Argentinský titul Marťan Mercano
divákům připomíná, že animace může být účinným nástrojem nekonformní společenské
satiry, ba až anarchistickým pamfletem, který se nevybíravě strefuje do autorit. Podobně jako
legendární americký seriál South Park i film se žvatlajícím mimozemšťanem, který uvízl na
Zemi, využívá médium animace – ve spojení s karikaturou a hrubozrnným humorem – jako
ničím nespoutaný prostor pro zesměšňování konzumní společnosti a jejích hodnot. Ačkoli si
film střílí z nadnárodních korporací, virtuálních světů, marketingu a zotročení člověka
technologií, díky ohromné míře nadsázky nikdy nesklouzne do pedantské agitky či
prvoplánového hanopisu. Všechny lidské figurky jsou zde nahlíženy stejně: pohledem
znechuceného ufona, který mezi lidmi prostě nechce být. Uhrančivě nevázaný snímek mimo
jiné předkládá zábavnou reflexi dobového rozkolu ve světové animované tvorbě. Na přelomu
tisíciletí se začala v celovečerní produkci rozmáhat počítačová animace a nelítostně ze zájmu
diváků vytlačovala snímky vytvářené klasickou kresbou a ploškovou animací. Mnoho autorů
novou technologii chápalo jako cestu k uniformitě a odosobnění animované tvorby. Proto si
na Zemi ztroskotaný Marťan Mercano z nostalgie po domově naprogramuje virtuální obraz
Marsu. Jeho výtvor mu ale ukradnou zlotřilí vůdci korporace, kteří ho promění v důl na
peníze. Naštěstí se na pomoc vězněnému marťanovi vydává obtloustlý synek šéfa korporace,
který se skamarádil se zeleným mužíčkem přes internet. Oba pak za pomoci mimoňských
anarchistů naplánují odvetu. Film ztvárňuje svou realitu pomocí „ploché“ karikaturní kresby a
sekvence z virtuálního světa naopak adekvátně zpodobňuje jako animaci 3D modelů
vytvořených v počítači.
17.3.
Krize masožravců
Parodie na současnou politickou scénu v demokratických zemích, plnou korupce, vzájemných
podrazů a planého hašteření. Španělský animovaný film (2007). Režie Pedro Rivero.
(Ve španělském znění s titulky)
Bizarní, drsná a vulgární animovaná podívaná nás zavede do společenství zvířat, které je
vázáno vegetariánským paktem - tedy, že žádné zvíře nesmí zabít a sežrat jakékoliv jiné. Jde o
parodii na současnou politickou scénu v demokratických zemích, plnou korupce, vzájemných
podrazů a planého hašteření. Nereálný politický systém se zvířatům však začíná ze všech
stran rychle rozpadat, jakmile několik vychytralých jedinců začíná sledovat vlastní zájmy a
strhává na svoji stranu pracující "stádo". Masožravci od samého začátku nepočítali s jeho
dodržováním, zneužívají svou sílu a terorizují býložravce. Ti se pokoušejí o vzpouru, ovšem
jsou nejednotní a i mezi nimi je spousta těch, kterým je vlastní zájem přednější než zájem
celku. Drsný humor celého filmu vychází z rozmanité fresky lidských charakterů schovaných
do svých zvířecích protějšků, z velmi nevybíravého slangového jazyka a z ostré politické
satiry. Film natočil v roce 2007 režisér Pedro Rivero.
24.3.
Egon & Dönci
Dva osamělí obyvatelé malé planetky v jednom vzdáleném slunečním systému. Maďarská
animovaná komedie (2007). Režie Ádám Magyar.
Egon a Dönci jsou dva osamělí obyvatelé malé planetky v jednom vzdáleném slunečním
systému. Egon je amatérský vesmírný výzkumník, který se snaží být vyrovnaný, ale veškeré
jeho konání je mařeno neustálou smůlou, většinou způsobenou jeho nemotornou kočkou
Dönci. Film je založen na komických konfliktech těchto dvou postaviček, které se dostávají
do všech možných závratných dobrodružství, zatímco kdesi daleko od země zkoumají
inteligentní život. Každou situaci prožívají podivným způsobem. Egon a Dönci nikdy
nemluví. Komunikují spolu a s diváky tím nejjednodušším způsobem - jakoby dětskou
mimikou, jednoslabičnými zvuky, gesty, takže nestraní žádnému konkrétnímu jazyku.
31.3.
Kurt strašně zuří
Zábavná podívaná plná rázovitých figur a figurek s dosti peprným jazykem. Koprodukční
animovaný film (2008). Režie Rasmus A. Sivertsen. (V norském znění s titulky)
Kurt jezdí s vysokozdvižným vozíkem, v této činnosti vyniká, miluje svou práci i rodinu - tři
úžasné děti (pravicový radikál, satanistka, mutující tříletý chlapeček) a manželku, zneuznanou
architektku. Všichni si žijí svou norskou sociální idylku. Vše se změní ve chvíli, kdy se
přistěhuje nový soused, nafoukaný doktor Petter. Kurt se mu chce vyrovnat, dá výpověď v
práci a pokouší se různými způsoby poskočit na společenském žebříčku, aby nakonec
pochopil, že je mu nejlépe za volantem vysokozdvižného vozíku.
Norský animovaný snímek vychází z oblíbených dětských knih Erlenda Loeho o prchlivém,
ale v jádru dobrosrdečném šoférovi vysokozdvižného vozíku Kurtovi. Zábavná podívaná plná
rázovitých figur a figurek s dosti peprným jazykem, po formální stránce standardní hravá 3D
animace.
0:40
Červený trpaslík
3.3.
Díky za tu vzpomínku
Na Červeném trpaslíku se slaví výročí Rimmerovy smrti, kterážto oslava všechny velice
společensky unaví. A když se z ní proberou, zjistí, že se jim kamsi ztratily čtyři dny, během
nichž se muselo něco stát, protože Lister i Kocour mají zlomenou nohu, je dokončena předtím
nedokončená skládačka a ztracena černá skříňka. V tuto chvíli ovšem ještě nikdo netuší, jaké
další šokující objevy je čekají.
10.3.
Škvíra ve stázi
Posádka Červeného trpaslíka s překvapením zjistí, že kdesi na lodi existuje škvíra ve stázi,
kterou se dá projít do minulosti. Tento objev je pochopitelně naplní nadšením, neboť každý si
od něj slibuje zásadní změnu svého života: Lister že se vrátí a ožení se se svou milovanou
Kočanskou, Rimmer že se mu podaří dopravit do současnosti své živé tělo a Kocour že
konečně najde někoho, kdo ocení jeho dokonalost. Skutečnost je ovšem, jako vždycky
poněkud jiná...
17.3.
Queeq
Palubní počítač Holy nedokáže zabránit srážce lodi s meteoritem. A to je poslední kapka do
poháru trpělivosti záložního počítače jménem Queeq, naprogramovaného tak, aby v případě
hrubé nedbalosti převzal velení lodi. Queeq 500 se tedy objeví a zavede na palubě Červeného
trpaslíka tvrdý dril. Takže všichni členové posádky s nostalgií vzpomínají na zlaté doby za
Holyho...
24.3.
Paralelní vesmír
Holy překvapí posádku sdělením, že sestrojil přístroj, s jehož pomocí se Červený trpaslík
může během jediného okamžiku přemístit doslova kamkoliv. Všichni se zaradují, že se tedy
konečně vrátí na Zem. Jaké je však jejich překvapení, když se místo toho ocitnou v paralelním
vesmíru, kde - jak mají brzy poznat - existují úplně stejné věci jako v tom našem, jenom jsou
tak trochu obrácené....
31.3.
Pozpátku
„Řady" posádky Červeného trpaslíka rozmnoží robot Kryton - a hned jeho první akce je
dokladem toho, že na tuhle loď patří: při procvičování kosmických dopravních předpisů se
mu totiž podaří proletět časovou dírou, takže se i s instruktorem Rimmerem ocitnou na Zemi.
Je to ovšem poněkud jiná Země, než jakou známe - i když se píše rok 1993. Neboť tady
všechno funguje jaksi obráceně, pozpátku...
NEDĚLE
21:45
Oceněné filmy
4.3.
Lepší svět
Jaký smysl má pomsta uprostřed světa plného bezpráví a zla? Dánské drama oceněné
Oscarem a Zlatým glóbem (2010). Hrají: M. Persbrandt, U. Thomsen, W. J. Nielsen, T.
Dyrholmová a další. Režie Susanne Bierová. (V dánském a anglickém znění s titulky)
Oscarem a Zlatým glóbem za nejlepší cizojazyčný film oceněný snímek sleduje osudy členů
dvou rodin, které se náhodně protnou skrze přátelství dvou dospívajících chlapců. Elias, jehož
otec pracuje jako doktor v Africe a prožívá právě manželskou krizi, je šikanován ve škole,
zatímco Christian, který se rozhodne ho bránit, se do města přistěhoval s otcem po nedávné
smrti matky. Film řeší zdánlivě jasné etické otázky o smyslu pomsty a násilí s ní spojeným.
To vše na pozadí skutečných světových konfliktů, kterým čelíme a které reprezentuje právě
postava dánského lékaře v Africe. Snímek není samoúčelnou plejádou dramatických situací,
tak jak je známe z mnoha evropských filmů současnosti, ale precizním pohledem do života
dvou generací lidí, jimž se představa lepšího světa znenadání začíná vzdalovat. Režisérka
Susanne Bierová o Lepším světě prohlásila: „Film zkoumá limity, na něž narážíme, když se
snažíme ovládat společnost a vlastní životy. Klade otázku, jestli je naše „rozvinutá“ kultura
skutečným modelem pro lepší svět anebo jestli stejný chaos, který je spojený se zločinností a
chudobou, se skrývá i pod povrchem naší civilizace? Jsme vůči tomuto chaosu imunní nebo
jen nedbale balancujeme na jeho pokraji?“ Susanne Bierová patří k předním a světově
uznávaným dánským režisérům. Její propracovaná a nesentimentální dramata reflektují etické
otázky vyvolané tím, když jistoty každodenního života náhle vezmou za své. V Dánsku na
sebe režisérka poprvé upozornila romantickou komedií Ten jediný (1999), která ovládla
předávání dánských výročních cen Bodil a Robert. Na dramatu Otevřená srdce (2002),
natočeném podle manifestu Dogma, poprvé spojila síly se scenáristou Andersem Thomasem
Jensenem. Jejich spolupráce se ukázala být ideální symbiózou a od té doby realizuje Bierová
výhradně Jensenovy scénáře, konkrétně k filmům Bratři (2004), Po svatbě (2006) a Lepší svět
(2010). Jedinou výjimkou zatím byl projekt Spálené vzpomínky (2007), kterým si věhlasnou
dánskou režisérku pokusil přivlastnit Hollywood.
11.3.
Doba temna
Dobrodružný útěk z reality všedních dní do světa plného představ. Kanadský film (2007).
Hrají: D. Arcand, E. de Caunesová, D. Krugerová a další. Scénář a režie Denys Arcand.
(Ve francouzském znění s titulky)
Pětačtyřicetiletý Jean-Marc Leblanc žije ve velkém domě s příliš energickou, ambiciózní,
věčně telefonující manželkou a dvěma dcerami, které tráví volný čas jen tím, že poslouchají
hudbu ve svých sluchátkách nebo hrají počítačové hry. Pracuje na ministerstvu jako řadový
úředník, denně naslouchající srdceryvným příběhům lidí, kteří jej přišli žádat o pomoc. Také
mu umírá mu matka, a tak vedle všech těchto stresujících vlivů má nepříjemný pocit, že se
jeho život někam nekontrolovatelně řítí. Jean-Marc uniká alespoň na chvíli z reality tím, že si
sám sebe představuje jako spisovatele, politika nebo herce...
Kanadský režisér Denys Arcand se (podobně jako v předchozích filmech Úpadek amerického
impéria, Invaze barbarů, které společně s Dobou temna tvoří jakousi volnou trilogii) zaměřuje
na zachycení složitého obrazu jedince v moderní společnosti. Ve filmu, k němuž rovněž
napsal i scénář, také vytvořil hlavní postavu. Obrazy snímal uznávaný kameraman
francouzského původu Guy Dufaux. Název snímku naráží na termín Doba světla, kterým
Francouzi označují osvícenství. Naznačuje, že se lidstvo v moderní době dostalo do stavu k
skutečnému přesně protikladnému, k jakési době Zatemnění.
18.3.
Bílá stuha
Pořádek musí být, alespoň na povrchu. Rakouský koprodukční film ověnčený desítkami
mezinárodních cen včetně Zlaté palmy z Cannes (2009). Hrají: Ch. Friedel, B. Klaussner, U.
Tukur, U. Lardiová a další. Režie Michael Haneke. (V německém znění s titulky)
Tajemná historie ožívá ve vyprávění bývalého venkovského učitele, který byl přímým
svědkem podivných událostí, jež se odehrály několik měsíců před vypuknutím první světové
války v jisté vesnici na severu Německa. Vše začalo jednoho letního dne. Jediný doktor v
kraji byl zraněn při pádu z koně. Následoval baronův synek, kterého našli zbitého před dveřmi
zámku. Podivné a zdánlivě neopodstatněné násilné činy narůstají a s nimi i napětí ve vesnici,
kde si lidé pomalu přestávají věřit. Jsou záhadné ataky projevem závisti či snahy někoho
trestat? Přísná výchova a pevná společenská hierarchie se začínají otřásat ve svých základech
a na povrch vyplouvají tutlané konflikty mezi chudými a bohatými, zneužívanými
posluhovačkami a jejich pány či dětmi a přísnými rodiči. Až pozdě začne být obyvatelům
vesnice jasné, že násilí se rodí přímo v jejich středu.
Rakouský režisér Michael Haneke patří mezi nejsledovanější a nejkontroverznější autorské
osobnosti současné evropské kinematografie. Po šokantních snímcích s patologickými hrdiny
jako Bennyho video, Funny Games či Pianistka, přináší precizně natočený snímek, který
diváka obklopuje tísnivou atmosférou neuchopitelného strachu. Bílá stuha vyhrála v roce
2009 hlavní soutěž festivalu v Cannes, odkud si odnesla ještě další dvě ceny. Také získala
Evropské filmové ceny pro nejlepší film, režii i scénář a vedle desítek dalších výročních či
festivalových vavřínů byla nominována také na Oscara, a to nejen za nejlepší cizojazyčný
film, ale také za kameru.
25.3.
Utajený
Vina se zapomíná snadněji než ponížení. Francouzské drama ověnčené řadou světových cen
(2004). Hrají: D. Auteuil, J. Binocheová, M. Bénichou, A. Girardotová, N. Richardová, W.
Afkir a další. Režie Michael Haneke. (Ve francouzském znění s titulky)
Stačí dlouhý statický anonymní videozáznam ulice a domu, ve kterém bydlí Anne a Georges,
a jejich život to postupně převrátí naruby.
Anne a Georges sledují dlouhý videozáznam jejich ulice a domu, který pořídil jakýsi anonym.
Takhle začíná film Michaela Hanekeho (scénář i režie) Utajený, který získal na 58. MFF v
Cannes Cenu za režii, Ceny FIPRESCI a ekumenické poroty. Posbíral i čtyři Evropské
filmové ceny, Césary, které se udělují francouzské produkci a mnoho dalších cen po celém
světě. Tajemné vzkazy, které dostává Georges a které vedou hluboko do jeho minulosti,
pomalu rozleptávají nejen jeho život, ale vztah s manželkou a jeho vnitřní integrace, osobní
ukotvení v životě, práci, v rodině se rozpadá. Postupně si dokáže odpovědět na otázky kdo a
proč. Ale vracet se k tomu všemu po takové době?
Vynikající herecké výkony Daniela Auteuile a Juliette Binocheové umocňují silný příběh o
vině, svědomí a lidském selhání.
23:40
Seriál Pravá krev
Napijte se s námi. První řada kultovního amerického seriálu (2008). Hrají: A. Paquinová, S.
Moyer, S. Trammell, R. Kwanten, R. Wesleyová, N. Ellis, C. Prestonová a další.
Režie Marcos Siega.
4.3.
Hořící dům lásky
Vyzrazení Sookiiných bolestných zážitků z dětství přiměje Billa k akci. Tara se sice tváří
skepticky, ale souhlasí s tím, že matce zaplatí očistné vymítání démona. Jason, který pátrá
po Véčku, jede do Draculandu, kde se setká s mladou dobrodružkou jménem Amy. A trio
chlapíků si hodlá vynutit spravedlnost na partě upírů, kteří se střetli s Merlottem při hledání
svého druha Billa.
11.3.
Čtvrtý muž v ohni
Sookie si je vědoma následků další tragédie. Taru ohromí zvrat, jaký prodělala Lettie Mae, a
zvažuje podobnou terapii i pro sebe. Jasonova nová přítelkyně Amy sice okouzlí návštěvníky
u Merlottea, ale ukáže Jasonovi i svou temnou stránku, když zdroj Véčka vyschne. Rene
požádá Arlene o ruku, zatímco jí Sookie hlídá děti. Později dívka na Billovu žádost souhlasí s
tím, že využije svých schopností, aby pomohla mocnému vůdci upírů Erikovi zbavit se
zloděje ve Draculandu.
18.3.
Požitek z lásky
Bill prolomil upíří tabu tím, že se stal ochráncem Sookie - a musí za to zaplatit vysokou cenu.
Jason a Amy unesou upíra Eddieho, aby získali jeho krev. Lettie Mae se zjevně uzdravuje a
nedůvěřivá Tara konzultuje s Miss Jeanette vymítání vlastního vnitřního démona. Dojde k
další děsivé tragédii a Sookie požádá Billa, aby ji v jeho nepřítomnosti mohl chránit Sam.
25.3.
Nechci to slyšet
Sam, který hledá kompromis v dané situaci, sdílí se Sookií své tajemství. Tara si myslí, že
matka se konečně zbavila démona, a oslavuje s ní, ale rozzlobí se, když zjistí, kdo Miss
Jeanette ve skutečnosti je. Sookie při zásnubní party Arleny a Reneho u Merlottea odhalí
zneklidňující věci. Jason a Amy diskutují o tom, co udělat s Eddiem, Tara se řítí k bizarnímu
střetu na okraji silnice a skončí ve vězení. Na tribunálu upírů, který rozhoduje o jeho osudu,