CdR 118/2011 EN-RD/LB/ss V Bruselu dne 18. dubna

V Bruselu dne 18. dubna 2011
89. PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ VÝBORU REGIONŮ
– 31. BŘEZNA A 1. DUBNA 2011 –
BLESKOVÝ PRŮZKUM
EVROPSKÁ PLATFORMA PRO BOJ PROTI CHUDOBĚ
A SOCIÁLNÍMU VYLOUČENÍ
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA
CdR 118/2011 EN-RD/LB/ss
CS
-1-
CdR 118/2011 EN-RD/LB/ss
.../...
-2-
Tuto studii vypracovalo středisko
Centre for Strategy & Evaluation Services
Dokument nevyjadřuje oficiální postoje Výboru regionů.
Další informace o Evropské unii a Výboru regionů naleznete na internetových stránkách
http://www.europa.eu a http://www.cor.europa.eu.
CdR 118/2011 EN-RD/LB/ss
.../...
-3-
Rozbor příspěvků z bleskového průzkumu
o Evropské platformě proti chudobě a sociálnímu vyloučení
SHRNUTÍ
Tato zpráva obsahuje shrnutí a rozbor odpovědí z bleskového průzkumu o stěžejní iniciativě strategie
Evropa 2020 – Evropské platformě pro boj proti chudobě (EPAP). Průzkum byl proveden u místních
a regionálních orgánů (MRO) a ptal se na otázky obsažené ve sdělení Evropské komise s názvem
Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální
a územní soudržnost. Získané informace byly předány zpravodajce stanoviska VR k tomuto tématu
(jeho přijetí se plánuje na 31. března 2011), člence VR paní Christine Chapman, a budou podkladem
pro 2. monitorovací zprávu VR o strategii Evropa 2020. Tento průzkum zahájila Platforma pro
monitorování strategie Evropa 2020 Výboru regionů (www.cor.europa.eu/europe2020) v prosinci se
lhůtou pro odpovědi do 2. února. Ze strany místních a regionálních orgánů bylo odevzdáno
44 dotazníků z 22 členských států EU.
Většina respondentů průzkumu uvedla, že řešení chudoby a sociálního vyloučení je v rámci jejich
orgánu významnou prioritou. Respondenti uvedli několik způsobů, jak by Evropská platforma pro boj
proti chudobě mohla pozitivně přispět k posílení stávajících opatření v těchto oblastech a ke zvýšení
jejich viditelnosti. Mezi nejvýznamnější uváděné oblasti, v nichž by platforma mohla něco změnit,
patří řešení dětské chudoby, podpora sociálního začleňování Romů, boj proti chudobě a vyloučení
migrantů, menšin a osob se zdravotním postižením a podpora bezdomovců a osob závislých na
alkoholu a drogách.
Respondenti také uvedli několik příkladů regionálních a celostátních iniciativ zaměřených na boj proti
chudobě a sociálnímu vyloučení. K hlavním druhům uváděných iniciativ patří opatření v následujících
oblastech: sociální zabezpečení a pomoc, vzdělání, usnadňování přístupu na trh práce, bydlení, zdraví
a řešení finančního vyloučení. Ukázalo se, že činnost místních a regionálních orgánů související
s prováděním iniciativ podporuje celá řada aktérů, jako jsou nevládní organizace, organizace širšího
veřejného sektoru jako např. střediska pro zprostředkování práce a místní centra drop-in, bytová
družstva a sociální partneři.
Mezi respondenty panuje velká shoda na tom, že by dětská chudoba měla mít prioritu na úrovni EU,
aby bylo možné v této otázce zvýšit osvětu na všech správních úrovních, včetně místních
a regionálních orgánů. Rozdílné názory však panují co do typu opatření, která si respondenti přejí
k řešení tohoto problému zavést. V této oblasti byly zmíněny některé osvědčené postupy
např. zřizování regionálních vzdělávacích sítí a zvyšování úrovně finančního vzdělání u mládeže.
Průzkum celkově vzato odhalil, že mnozí respondenti považují případné zavádění povinných priorit
v budoucích regionálních programech za pozitivní vývoj, který by mohl zvýšit význam problematiky
chudoby a sociálního vyloučení na místní, regionální i celostátní úrovni. Ačkoli se místy projevilo
znepokojení nad mírou, do jaké by si celostátní orgány měly zachovat kontrolu nad prioritami sociální
CdR 118/2011 EN-RD/LB/ss
.../...
-4soudržnosti, vyjádřila většina respondentů přání, aby se zvážení těchto priorit stalo v rámci budoucích
regionálních programů povinností.
Respondenti se neshodli na tom, zda by se sociální začleňování mělo zahrnout do národních programů
reforem. Z průzkumu vyplynuly tři hlavní názory: názor široce podporující jeho zahrnutí, smíšený
názor a názor, že současný přístup zachování národních akčních plánů sociálního začleňování jako
zvláštního strategického dokumentu umožňuje větší zaměření na podrobné otázky sociálního
začleňování a chudoby.
Přestože respondenti uznávají, že se ve sdělení již odkazuje na úlohu, kterou místní a regionální
orgány hrají v oblasti chudoby a sociálního začleňování, značný počet z nich vyjádřil názor, že tato
úloha není dostatečně zdůrazňována.
CdR 118/2011 EN-RD/LB/ss
.../...
-5-
ANALÝZA PRŮZKUMU
Názory respondentů z MRO uváděné v této sekci jsou uspořádány podle formy a struktury otázek
z průzkumu. Zdůrazňují se hlavní témata a nově vznikající problémy související s chudobou
a sociálním vyloučením. Sedm otázek z tohoto průzkumu je uvedeno v původním pořadí a je jim
vyčleněn prostor v závislosti na tom, kolik bylo v reakci získáno odpovědí a do jakých podrobností
zacházejí.
Otázka 1: Jakou důležitost má boj proti chudobě / sociálnímu vyloučení ve vaší instituci
(např. mezi hlavními prioritami instituce)? Bude mít stěžejní iniciativa Evropské komise
týkající se chudoby a sociálního vyloučení nějaký kladný přínos pro tuto činnost? Prosím
uveďte podrobnosti.
Značné procento MRO účastnících se průzkumu uvedlo, že chudoba a sociální vyloučení jsou pro ně
významnou prioritou. Bylo uvedeno, že se to projevuje zvýšenou pozorností věnovanou boji proti
chudobě a sociálnímu vyloučení v místních a regionálních strategiích. Mnoho MRO zdůraznilo, že
tato témata jsou pro jejich organizaci přední otázkou, protože mají odpovědnost a zákonnou pravomoc
provádět opatření spoluprací se zařízeními sociální péče.
Mezi oblasti nejvyšší priority při řešení chudoby / sociálního vyloučení, které MRO označovaly, patří:
 Za klíčovou otázku označila řada respondentů řešení dětské chudoby, a to kvůli riziku
mezigeneračnímu přenosu chudoby / sociálního vyloučení mladých lidí.
 Podpora zapojení Romů, a to nejen ve vztahu k trhu práce, ale též ke zdravotnictví, bydlení
a vzdělávání. Odpovědi z průzkumu ukázaly, že k řešení vyloučení Romů se v členských státech
s vyšším podílem romské populace uplatňuje široké spektrum opatření.
 Za hlavní zájem byl také označen boj proti chudobě a vyloučení migrantů a zdravotně
postižených osob, zejména v městských oblastech s vysokou nezaměstnaností a nejistými
podmínkami bydlení. Pokud jde o zdravotně postižené, byla hlavní uváděnou prioritou nutnost
zajistit dostatečnou vybavenost v oblasti mobility a sociální péče.
 Podpora bezdomovců a osob závislých na alkoholu a drogách – řada MRO uvedla, že
nejpalčivějším problémem, s nímž se potýkají, pokud jde o sociální vyloučení, je řešení
naléhavých sociálních problémů, např. zajištění přiměřeného bydlení a zvyšování dostupnosti
služeb denních center (drop-in) pro osoby s nějakou formou závislosti.
Respondenti průzkumu z řad MRO dávali v závislosti na svých specifických socioekonomických,
územních a demografických podmínkách prioritu různým druhům opatření v boji s chudobou
sociálním vyloučením. Kupříkladu země s vyšším podílem romské populace se často zaměřují na
zlepšování zdraví a vzdělávacích příležitostí pro Romy. V zemích EU s velkým podílem populace
migrantů se projevuje tendence podporovat opatření určená migrantům zaměřená na bydlení a na
problémy související s integrací.
CdR 118/2011 EN-RD/LB/ss
.../...
-6Všichni respondenti uvítali vytvoření evropské platformy pro boj proti chudobě a sociálnímu
vyloučení (EPAP) a domnívají se, že bude mít do budoucna rozhodující úlohu při utváření nových
přístupů k chudobě a sociálnímu vyloučení na úrovni členských států a při zlepšování koordinace
mezi MRO, celostátními orgány, dalšími sociálními partnery a soukromým sektorem, který
v některých členských státech hraje zásadní roli v poskytování sociálních služeb.
Většina respondentů uvedla, že rámec poskytovaný touto evropskou platformou již začíná pomáhat
subjektům zainteresovaným na snižování chudoby a sociálním rozvoji – např. MRO, celostátním
orgánům, sociálním partnerům, nevládním organizacím a jednotlivým expertům – stanovovat si
priority jejich činnosti. MRO také uznávají, že EPAP má velký potenciál přispět k veřejné osvětě
a zvýšení zájmu veřejnosti o otázku chudoby v budoucnu (protože sociální začlenění je již
v programech strukturálních fondů prioritou).
Otázka 2: Zapojila se vaše instituce do nějakých regionálních či celostátních iniciativ
zaměřených na boj proti chudobě / sociálnímu vyloučení? Prosím uveďte podrobnosti.
Respondenti také uvedli široké spektrum příkladů místních, regionálních a celostátních iniciativ, jako
jsou projekty, programy a strategie zaměřené na řešení chudoby a sociálního vyloučení. Shrnutí
podporovaných iniciativ je uvedeno v příloze A.
Pokud jde o druhy podporovaných iniciativ, byla uvedena řada opatření z oblasti vzdělávání
(např. podpora prevence předčasného ukončení školní docházky, podpora žákům ze znevýhodněného
prostředí v podobě osobního poradenství, které by jim pomohlo dostat se na vysokou školu),
sociálního zabezpečení a sociální pomoci (poradenství a pomoc v oblasti dávek sociálního
zabezpečení pro zranitelné, rizikové skupiny, denní centra drop-in pro lidi se závislostí, služby
sociální podpory a centra poskytující služby v terénu), bydlení (konzultace sdružení sociálního
bydlení zastupujících chudé) a zdraví (příprava regionálních programů prevence užívání drog).
Ukázalo se, že do podpory činností MRO v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení je
prostřednictvím spolupráce a partnerství zapojeno široké spektrum subjektů, které pracují na
provádění těchto iniciativ. V mnoha iniciativách se ukázaly mít důležitou roli nevládní organizace.
Významný je navíc přínos organizací z širšího veřejného sektoru a sociálních partnerů, jako jsou
např. střediska pro zprostředkování práce, střediska sociální péče, denní centra drop-in pro
bezdomovce a osoby závislé na alkoholu a/nebo drogách, sdružení sociálního bydlení, komunitní
a dobrovolné organizace a odbory.
Pokud jde o zaměření, některé iniciativy se snaží o podporu sociálního začleňování napříč širokým
spektrem znevýhodněných skupin, zatímco jiné se zaměřují na konkrétní skupiny např. Romy,
migranty, zdravotně postižené osoby, seniory, osoby závislé na alkoholu či drogách a bezdomovce.
CdR 118/2011 EN-RD/LB/ss
.../...
-7Některé příklady opatření pro sociální začleňování jsou uvedeny níže. První se zaměřuje na posílení
struktur a systémů sociálních služeb ve Finsku:
Kaste je národní program pro rozvoj sociální a zdravotní péče ve Finsku, jehož cílem je dosáhnout
snížení chudoby a sociálního vyloučení u celé řady zranitelných skupin. Zaměřuje se zejména na děti
ohrožené chudobou, dlouhodobé bezdomovce, narkomany a osoby s mentálními problémy tím, že
podporuje nové struktury a systémy sociálních služeb.
Další příklad opatření sociálního začlenění je zaměřen na snížení chudoby a sociálního vyloučení
v romské komunitě.
Na Kypru se právě zavádí projekt Zvyšování informovanosti veřejnosti o začleňování Romů do
kyperské společnosti. Jeho cílem je informovat a zvýšit povědomí veřejnosti o romské komunitě
a podpořit její přijetí ve společnosti za současného zachování respektu k jejímu způsobu života
a zvykům. Celkovým cílem je snížit chudobu a sociální vyloučení romské komunity.
Následující příklad ilustruje způsob, kterým MRO usilují o snížení chudoby a sociálního vyloučení
tím, že pomáhají znevýhodněným skupinám znovu vstoupit na trh práce.
V Německu je cílem iniciativy Hohenlohe znovu začlenit lidi trpící dlouhodobou nezaměstnaností
do trhu práce a zároveň snížit jejich závislost na programech sociálního zabezpečení. Mezi činnosti
v rámci tohoto projektu patří posuzování potřeb odborné přípravy u lidí, jimž hrozí vyloučení, stáže,
pracovní příležitosti a programy pro seniory. Tato iniciativa také podporuje integraci zdravotně
postižených osob do trhu práce pomocí dílčího projektu ZEBRA.
Následující iniciativa je příkladem informační a osvětové iniciativy zaměřené na boj proti chudobě
a sociálnímu vyloučení.
Zastupitelstvo portugalského města Faro zavedlo informační a osvětovou kampaň na téma
chudoba a sociální vyloučení v místní komunitě. Tato iniciativa umožnila místním orgánům
propagovat práci, již místní zúčastněné strany v této oblasti odvádějí, přímo podnítit nárůst veřejné
informovanosti a nepřímo podpořit snazší přístup k sociálnímu zabezpečení a jiné pomoci. Dále
pomohla upevnit partnerství, vytvořit nové komunikační kanály a formulovat společné cíle pro
příslušné subjekty na poli sociální pomoci.
Většina opatření uvedených v průzkumu se explicitněji zaměřuje na sociální vyloučení, spíše než na
chudobu, která byla nepřímým cílem opatření podporovaných MRO. Některé zajímavé příklady
přímých opatření na boj s chudobou však respondenti uvedli. Například následující iniciativa ze
Skotska:
Achieving Our Potential (AOP) (Naplnění našeho potenciálu) je rámcem pro řešení chudoby
a nerovnosti příjmů ve Skotsku a nastiňuje klíčová opatření požadovaná skotskou vládou a jejími
partnery. Tento rámec byl vytvořen v partnerství se Shromážděním skotských místních orgánů
CdR 118/2011 EN-RD/LB/ss
.../...
-8(COSLA) a popisuje způsob, jakým skotská vláda úzce spolupracuje s místní správou na řešení
chudoby. Zastupitelstvo regionu Scottish Borders se zavázalo k provádění AOP a zaměřuje se na tři
klíčové cíle: snížit v této oblasti počet zadlužených domácností či domácností, jimž hrozí zadlužení;
zlepšit přístup k cenově dostupným a únosným finančním službám tak, aby domácnosti mohly
efektivně řídit své finance; zlepšit přístup k informacím a poradenství za účelem maximalizace
příjmů.
Otázka 3: Souhlasíte s tím, že boj proti dětské chudobě by měl být jednou z priorit EU? Pokud
ano, jaká opatření by podle vás měla být přijata k dosažení tohoto cíle? Jsou tato opatření
v dostatečné míře obsažena ve sdělení Komise? Chcete upozornit na nějaké příklady z vaší
instituce / osvědčené postupy v této oblasti?
Mezi respondenty převažoval názor, že by dětská chudoba měla mít prioritu na úrovni EU, aby
bylo možné v této otázce zvýšit osvětu na všech správních úrovních, včetně místních a regionálních
orgánů. Mnozí respondenti zdůrazňovali, že děti jsou vůči sociálnímu a ekonomickému vyloučení ze
společnosti obzvláště zranitelné kvůli nedostatečnému přístupu ke vzdělání a problémům, jako je
předčasné ukončování školní docházky, jímž jsou neúměrně zasaženi mladí Romové a osoby
s přistěhovaleckým původem (včetně druhé a třetí generace). Za zvláštní problém romských dětí byl
označen mezigenerační přenos chudoby.
Zatímco se všichni respondenti shodli na tom, že je nutné, aby dětská chudoba měla prioritu na úrovni
EU, vyskytly se naopak rozdílné názory co do typu opatření, která si respondenti přejí k řešení tohoto
problému zavést. Některé MRO se kupříkladu zaměřují na zlepšování přístupu dětí k vysoce
kvalitním vzdělávacím zařízením, zatímco jiné obce kladou větší důraz na zajištění bezpečných
a zdravých životních podmínek pro děti tím, že úzce spolupracují s rodinami a sociálními službami.
Co se týče druhé části otázky, čili míry, do jaké je dětská chudoba uspokojivě zohledněna ve
sdělení Komise, se mnozí respondenti vyjádřili tak, že uznávají, že se sdělení problémem dětské
chudoby zabývá, ale mohl by se klást větší důraz na nedostatek finančního vzdělávání ve školách.
Někteří respondenti prohlásili, že by podpořili zavedení závazných legislativních povinností v boji
proti chudobě a sociálnímu vyloučení.
Informace, které poskytly MRO a širší okruh zúčastněných stran, obsahovaly celou řadu osvědčených
postupů, jak snížit dětskou chudobu. Například ve Skotsku mají děti z nízkopříjmových domácností
nárok na bezplatnou školní stravu a mladí lidé jsou stimulováni k tomu, aby dále studovali, pomocí
„příspěvku na podporu vzdělání“. Tyto příspěvky v současnosti pobírá 39 000 mladých lidí
z nízkopříjmových rodin.
Mezi další příklady patří iniciativy na vytváření regionálních vzdělávacích sítí umožňujících různým
školám a místním orgánům výměnu osvědčených postupů poskytování podpory na vzdělání malých
dětí a na zařízení celodenní péče, společně s podporou spolupráce se středisky denní péče a širšími
vzdělávacími institucemi. Některé dotazované MRO uvedly, že v regionech s vysokou mírou dětské
chudoby dochází k výrazným snahám o zmírnění nutnosti toho, aby sociální služby odebíraly děti
CdR 118/2011 EN-RD/LB/ss
.../...
-9z rodičovské péče. Opatření v této oblasti zahrnují zlepšování rodičovských dovedností a stimulování
kontaktu mezi rodiči a dětmi v přítomnosti sociálního pracovníka (v případech, kdy se rodiče
nacházejí ve věznici, při rozvodovém řízení či střídavé péči) a péči o děti umožňující dětem účastnit
se mimoškolních činností.
Otázka 4: Měl by být boj proti chudobě / sociálnímu vyloučení povinnou prioritou v budoucích
regionálních programech v rámci budoucí politiky soudržnosti po roce 2013?
K této otázce byla prezentována řada názorů s tím, že většina respondentů podporuje povinné
začlenění řešení chudoby a sociálního vyloučení do budoucích regionálních programů. MRO, které se
takto vyjádřily, uvedly tyto důvody:




Mezi některými státy EU12 panují obavy, že se celostátní orgány budou zdráhat učinit
z vymýcení chudoby a sociálního vyloučení v národních akčních plánech konkrétní prioritu,
pokud EU neposkytne jasné pobídky. Pokud se z řešení chudoby a sociálního vyloučení udělá
povinná priorita, mohlo by to stimulovat další činnost a spolupráci MRO a celostátních
orgánů v této oblasti.
Hospodářská krize již prohloubila sociální rozdíly a to by mohlo potenciálně vést ke zhoršení
chudoby a sociálního vyloučení v novém programovém období strukturálních fondů po roce
2013. V tomto kontextu se někteří respondenti domnívají, že je nutné, aby EU podpořila
rozvoj nových regionálních a národních přístupů k boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení.
Mnohé MRO považují chudobu a sociální vyloučení za spojené nádoby, které vyžadují
holistický přístup, jehož cílem bude zavedení efektivních řešení. V tomto ohledu by stanovení
povinnosti, aby budoucí regionální rozvojové programy obsahovaly tyto otázky coby priority,
mohlo mít značný blahodárný vliv na programy sociální podpory tím, že zaručí, že v nich
budou obsažena konkrétní opatření v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení.
Současná politika soudržnosti se primárně zaměřuje na hospodářský růst a vytváření
pracovních míst, což nechává široký prostor k důslednějšímu řešení sociálních otázek. Někteří
respondenti podpořili začlenění chudoby a sociálního vyloučení jako povinné priority do
budoucí politiky soudržnosti coby prostředku odstranění nerovnováhy mezi hospodářským
růstem a podporou opatření ke snížení chudoby. Navíc byly předloženy návrhy na použití
povinných priorit ke snazšímu zaměřování prostředků ESF na sociálně nejvíce znevýhodněné
skupiny, jimiž jsou např. dlouhodobě nezaměstnaní.
Některé MRO účastnící se průzkumu však vyjádřily obavu, že by tento návrh mohl zpochybnit zásadu
subsidiarity. Panovaly také obavy, že by povinná opatření v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení
mohla vést k omezení při stanovování regionálních priorit a ke snížené flexibilitě MRO při adaptaci
jejich priorit na měnící se sociální a ekonomické podmínky. Řada MRO vyjádřila názor, že zavedení
dalších povinností v politice soudržnosti by mělo zajistit, že sociální opatření budou rozsáhlá a budou
moci být uzpůsobena tak, aby uspokojovala specifické regionální potřeby.
Průzkum celkově vzato odhalil, že mnozí respondenti považují případné zavádění povinných priorit
v budoucích regionálních programech za pozitivní krok, který by mohl zvýšit význam problematiky
CdR 118/2011 EN-RD/LB/ss
.../...
- 10 chudoby a sociálního vyloučení na místní, regionální i celostátní úrovni. Ačkoli se místy projevilo
znepokojení nad mírou, do jaké by si celostátní orgány měly zachovat kontrolu nad prioritami sociální
soudržnosti, vyjádřila většina respondentů přání, aby se zvážení těchto priorit stalo v rámci budoucích
regionálních programů povinností.
Otázka 5: Jste pro zahrnutí sociálního začleňování do národních programů reforem v rámci
strategie Evropa 2020? Nebo by měl být zachován současný přístup, tj. národní akční plány
sociálního začleňování?
Respondenti se neshodli na tom, zda by se sociální začleňování mělo zahrnout do národních programů
reforem (NPR), jejichž úlohou je přispívat k dosažení cílů strategie Evropa 2020. Z průzkumu
vyplynula široká řada názorů na tuto otázku, které se lišily podle typu orgánu a členského státu,
v němž se orgán nachází. Odpovědi lze rozčlenit do tří kategorií podle tří hlavních názorových
proudů: názor široce podporující jeho zahrnutí, smíšený názor a názor, podporující zachování
stávajícího přístupu – národních akčních plánů sociálního začleňování.
Mezi názory prezentovanými MRO účastnícími se průzkumu, které se vyslovily pro zahrnutí
sociálního vyloučení a chudoby do NPR, zaznělo:
 Tímto zahrnutím by bylo možné formulovat osvědčené postupy v Evropě, pomocí nichž by
členské státy získaly přístup k příkladům případových studií, které by mohly napomoci ke
zvýšení osvěty v oblasti chudoby a sociálního vyloučení. To by se mohlo zkombinovat
s posílením otevřené metody koordinace s cílem pomoci Komisi v efektivnější spolupráci
s členskými státy na dosažení společných cílů souvisejících se sociálním vyloučením.
 Pokud má dojít k výraznému pokroku v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení, je
nezbytné, aby se na všech úrovních procesu snižování chudoby podíleli evropští občané,
zejména uvnitř členských států, ale i mezi nimi. Zahrnutí (sociálního vyloučení a chudoby do
národních programů) je považováno za významný způsob stimulace přeshraniční spolupráce
v otázkách chudoby.
 Zahrnutí sociálního vyloučení a chudoby by umožnilo tyto otázky řešit na strategičtější
úrovni. V důsledku toho by se takové zahrnutí ve středně až dlouhodobém výhledu mohlo stát
horizontální prioritou hospodářských politik národních vlád, což by mohlo pomoci zajistit
vyšší rozpočtové prostředky na činnost v této oblasti.
 Mohlo by také pomoci podpořit provádění, kontinuitu, užší monitorování a průběžné
vyhodnocování účinnosti a efektivnosti opatření v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení.
Mezi postoji uváděnými respondenty, kteří návrh nepodpořili ani s ním nesouhlasili, patřilo:
 Někteří respondenti jsou přesvědčeni, že aby se zahrnutí sociálního vyloučení a chudoby
mohlo účinně zavést jako koncepce, je nutné zajistit, aby bylo na národní a unijní úrovni
prováděno monitorování. Někteří respondenti se vyslovili ve prospěch větší míry konzultace
mezi místními a celostátními orgány v rámci přípravy NPR.
 Současný přístup realizovaný na základě národních akčních plánů sociálního začleňování,
respektuje zásadu subsidiarity a víceúrovňové správy. Panuje však obava, že by zahrnutí
sociálního vyloučení a chudoby mohlo vyústit v nižší účast sociálních partnerů
CdR 118/2011 EN-RD/LB/ss
.../...
- 11 a zainteresovaných stran ze soukromého sektoru. Mnoho respondentů by nicméně podpořilo
přístup spočívající v zahrnutí sociálního vyloučení a chudoby, pokud by tyto otázky byly
řešeny.
Mezi názory prezentovanými MRO účastnícími se průzkumu, které se vyslovily pro zachování
národních akčních plánů sociálního začleňování, patřilo:
 Současný přístup uznává obtíže plynoucí z realizace univerzálního přístupu vzhledem ke
značným socioekonomickým rozdílům mezi členskými státy, které mohou vyžadovat zcela
odlišné přístupy k boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Pro některé respondenty mohou
historické a kulturní rozdíly znamenat, že proces zahrnutí sociálního vyloučení a chudoby
není praktický. Z toho důvodu poskytují národní akční plány užitečnější rámec k řešení
chudoby a sociálního vyloučení.
 Jiní respondenti upozornili na to, že některé příčiny a formy sociálního vyloučení jsou
specifické pro jednotlivé členské státy, regiony a obce (např. míra nezaměstnanosti,
hospodářský rozvoj, vzdělání a další sociodemografické faktory) a že nástroje, které se
používají v boji proti chudobě, se do značné míry liší v závislosti na povaze řešeného
problému a na dalších faktorech, jako je např. úroveň zdrojů a postupů řízení MRO
v členských státech.
 V některých obcích byly národní akční plány provedeny relativně nedávno. Místním orgánům
bude nějakou dobu trvat, než své zdroje nastaví tak, aby se mohly vyrovnat s novými
prioritami. Řada respondentů uvedla, že podpora intenzivnějších snah o realizaci národních
akčních plánů bude efektivnějším způsobem, jak zajistit, že se z oblasti chudoby a sociálního
vyloučení stane na místní a regionální úrovni priorita.
Otázka 6: Uznává sdělení dostatečným způsobem úlohu, kterou v této oblasti hrají místní
a regionální orgány? Pokud ne, co by podle vás mělo být do sdělení Komise doplněno?
Přestože většina respondentů uznává, že se ve sdělení již odkazuje na úlohu, kterou místní
a regionální orgány hrají v oblasti chudoby a sociálního začleňování, značný počet z nich také vyjádřil
názor, že tato úloha není dostatečně zdůrazňována. Kvůli klíčové úloze, již MRO hrají při provádění
nástrojů politiky soudržnosti, se mnoho respondentů domnívá, že by tato jejich úloha měla být
výslovně zvýrazněna a podrobněji řešena pomocí programových dokumentů, konzultací na všech
úrovních unijní tvorby politik a rozhodného požadavku na konzultování MRO při přípravě národních
akčních plánů.
Respondenti předložili tyto návrhy a doporučení na zlepšení stávajícího sdělení v tom smyslu, aby
lépe reflektovalo potřeby MRO zabývajících se otázkami chudoby a sociálního vyloučení.
 MRO musí udržovat personál pro přímé sociální služby a často pracovat s velkým počtem
organizací veřejného a soukromého sektoru, aby mohly zajistit efektivní poskytování služeb.
Někteří respondenti by si přáli, aby byly ve sdělení uvedeny konkrétní příklady činností
MRO, které řeší chudobu a sociální vyloučení, spolu s příklady metod, jak zlepšit
financování těchto činností.
CdR 118/2011 EN-RD/LB/ss
.../...
- 12 


Vzhledem k tomu, že značný počet respondentů by rád viděl, že MRO nadále hrají klíčovou
roli při navrhování a provádění politik sociálního rozvoje, navrhlo několik respondentů, že by
se tohoto sdělení dalo využít jako rámce k předefinování svěřených pravomocí a působností
MRO tak, aby mohly lépe zasahovat v oblasti chudoby a sociálního začleňování.
Někteří respondenti upozornili, že zásadním problémem je nedostatek cenově dostupného
bydlení ve městech, kterému by prospěla konkrétní zmínka o něm jako o problému v tomto
sdělení. Podle některých obcí by boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení měl probíhat
souběžně s bojem proti bezdomovectví, aby bylo možné zlepšit koordinaci zdrojů
a podpořit výměnu osvědčených postupů.
Průzkum navíc ukázal, že MRO se nedomnívají, že sdělení poskytuje dostatečně podrobný
popis různých aktivit souvisejících s řešením chudoby a sociálního vyloučení probíhajících na
místní, regionální a celostátní úrovni. Řada respondentů se domnívá, že by ve sdělení měly
být uvedeny příklady zdůrazňující konkrétní priority a organizační struktury různých
regionů napříč EU27.
Ze slov respondentů průzkumu shodně vyplývá, že jazyk sdělení je příliš vágní, pokud jde o úlohu,
jakou by měly MRO hrát, a podporu, kterou by měly mít k dispozici. Respondenti navíc podrobili
sdělení kritice za nedostatek uznání, pokud jde o úlohu MRO v utváření a řízení politik a strategií,
provádění iniciativ a poskytování služeb přinášejících potenciální změnu v oblasti chudoby
a sociálního vyloučení, zejména pokud jde o usnadnění přístupu občanů ke službám.
Podle některých respondentů mají sociální politiky větší tendenci k decentralizaci než jiné unijní
politiky, což umožňuje decentralizovaným orgánům (např. autonomním regionálním vládám,
politickým či správním regionům) hrát větší roli při formulování a zkvalitňování sociálních politik
a adaptaci těchto politik dle místních a specifických regionálních potřeb. Celkově vzato z průzkumu
vyplývá vysoká podpora pro vylepšení tohoto sdělení.
Otázka 7: Máte nějaké další připomínky nebo návrhy?
Většina respondentů vysoce ocenila rozhodnutí Komise zřídit EPAP a vyjádřila silnou podporu
rozšíření opatření k řešení chudoby a sociálního vyloučení po celé EU. Mnoho respondentů by také
rádo vidělo větší důraz na úlohu MRO v této oblasti v programových dokumentech k financování
z prostředků EU. Respondenti navíc identifikovali následující oblasti, o nichž se domnívají, že by jim
EPAP a místní, regionální a celostátní orgány měly věnovat větší pozornost.
Osobám se zdravotním postižením hrozí dle obecného názoru vyšší riziko chudoby než jiným
skupinám. Průzkum ukázal, že v Evropě panuje nedostatek společných norem a opatření konkrétně
zaměřených na zdravotně postižené osoby. Někteří respondenti vyjádřili obavy, že tato situace
omezuje zapojení postižených do společnosti, zejména v oblasti vzdělání, odborné přípravy
a zaměstnání, přístupu k vybavení ve venkovských oblastech, dopravy, informačních
a komunikačních technologií (IKT), zdravotní péče a sociálního zabezpečení.
CdR 118/2011 EN-RD/LB/ss
.../...
- 13 Několik respondentů uvedlo, že je třeba zabývat se tím, jak chudoba a sociální vyloučení postihuje
romskou populaci, migranty a menšiny. Ačkoli někteří z nich sdílí názor, že Romům a skupinám
migrantů se sdělení Komise věnuje dostatečně, jiní se domnívají, že sdělení musí vzít na vědomí
a řešit problémy vnitřních migrantů EU romského původu, zejména pocházejících ze zemí východní
a jižní Evropy, a potřeby stěhujících se obyvatel obecněji.
Mnoho MRO a obcí uvedlo, že rostoucím problémem je dětská chudoba, jelikož se neustále
prohlubuje současnou hospodářskou krizí. Podle některých respondentů by se dětské chudobě měla
dát konkrétní priorita, aby bylo zajištěno, že členské státy na řešení tohoto problému vyčleňují
dostatečné zdroje. Respondenti navrhli řadu opatření ke snížení dětské chudoby, jako jsou
např. opatření k opětovnému začlenění rodičů do trhu práce, ke zlepšení přístupu malých dětí
k výchovně vzdělávacím zařízením (tj. jesle, předškolní péče), ke zlepšení přístupu k bydlení
a zdravotní péči a usnadnění přístupu rodičů malých dětí ohrožených chudobou k sociální pomoci.
Mnoho respondentů se obává, že hospodářská krize prohloubila problém chudoby a sociálního
vyloučení u osob s nízkými příjmy a postihuje ty, kteří předtím měli jisté či stabilní zaměstnání, ale
nyní čelí rostoucímu osobnímu zadlužení. Někteří respondenti uvedli, že by škrty veřejných financí
určených na dávky sociální péče a přímé služby mohly zvýšit míru chudoby a sociálního vyloučení.
Ze strany některých respondentů byl vyjádřen zájem o evropský přístup k řešení rostoucího počtu
nelegálních organizací poskytujících úvěry. Bylo zdůrazněno, že řešení této otázky by mohlo
pomoci řešit některé problémy spojené s finančním vyloučením.
CdR 118/2011 EN-RD/LB/ss
.../...
- 14 -
(ILUSTRATIVNÍ) SEZNAM INICIATIV V BOJI PROTI CHUDOBĚ A SOCIÁLNÍMU
VYLOUČENÍ UVEDENÝCH RESPONDENTY
Organizace
Provincie Overijssel
Název iniciativy
-
obec Lingewaard
(Gemeente
Lingewaard)
-
obec Bilzen
(Gemeente Bilzen)
Sociální dům
úřad starosty obce
Kato Polemidia
Zvyšování
informovanosti
veřejnosti
o začleňování Romů
do kyperské
společnosti
Otevřená města
(OPEN Cities)
(program URBACT
II)
Pečovatelská služba
Nitranský
samosprávný kraj
městský úřad
Dobrich
zastupitelstvo župy
Călăraşi
Výbor pro sociální
dialog (CDS)
Trnavský
samosprávný kraj
„Rukavice, šál,
čapica“
městský úřad Kavala
Frontisterio
CdR 118/2011 EN-RD/LB/ss
Popis
Místní orgány mají primární odpovědnost za programy, jejichž
cílem je zabránit mladým lidem v předčasném ukončování
školní docházky, řešit osamělost, zadlužení, vést diskuzi
o poruchách příjmu potravy a řešit problémy související
s alkoholismem a užíváním drog.
Obec Lingewaard je zapojena do boje proti chudobě
a sociálnímu vyloučení na místní úrovni prostřednictvím EPAP
a na regionální úrovni tím, že provádí legislativu týkající se
chudoby a vyloučení.
Místní orgán provádí konzultace se sdruženími zastupujícími
chudé, jako jsou např. CAW (střediska všeobecné sociální
péče), sdružení sociálního bydlení a střediska pro
zprostředkování práce. Od místních orgánů se také vyžaduje,
aby v rámci sociální politiky vypracovávaly předávací systémy
podporou aktivit na nejnižší úrovni.
Základním cílem tohoto projektu je informovat a zvýšit
povědomí veřejnosti o přijímání romské komunity ve
společnosti za současného zachování respektu k jejímu
způsobu života a zvykům. Cílem je snížit chudobu a sociální
vyloučení v rámci romské komunity.
Tento projekt připravil legislativní, organizační, koncepční
a praktická opatření na podporu integrace cizinců žijících na
Slovensku. Místní orgány v Nitře dále poskytují poradenství
a denní centra drop-in bezdomovcům.
Obec Dobrich spolupracuje v partnerství s bulharským
Červeným křížem na celé řadě iniciativ, včetně pečovatelských
služeb financovaných UniCreditBulbank, v rámci nichž je 52
seniorům, jejichž děti žijí v zahraničí, poskytována péče
a pomoc v sociální izolaci.
CDS udržuje vztahy se sociálními partnery – administrativou,
zaměstnavateli a odbory prostřednictvím výměny informací.
Zastupitelstvo správního obvodu Calarasi se CDS aktivně
účastní.
Iniciativa
na
podporu
bezdomovců
v Trnavském
samosprávném kraji – oblečení zabalené do plastikových tašek
s logem kraje je ve vánočním období rozváženo mezi
bezdomovce.
Iniciativa poskytuje příspěvky rodinám s dětmi, které se
připravují na přijímací zkoušky na národní vysokou školu
a které si nemohou dovolit soukromé doučování. Provádí se ve
spolupráci s řediteli místních středních škol a přirozeně závisí
na finančních možnostech v daném roce.
.../...
- 15 Organizace
zastupitelstvo
regionu Scottish
Borders
svobodné hanzovní
město Brémy
zastupitelstvo města
Faro
Název iniciativy
Achieving Our
Potential (AOP)
(Prosazení našeho
potenciálu): rámec
pro řešení chudoby
a nerovnosti příjmů
ve Skotsku
Integrované,
produktivní Brémy
-
regionální vláda
Galicie
obec Kerava
Plán sociálního
začlenění
Kaste
Prešovský
samosprávný kraj
-
zastupitelstvo župy
Mureş
Partnerství žup
zastupitelstvo města
Preston
-
úřad maršálka
Velkopolského
vojvodství v Poznani
Regionální program
prevence drogové
závislosti pro
Velkopolské
vojvodství 2010–
2014
Sekundární síť
sociálního
zabezpečení
vláda spolkové země
Vídeň
CdR 118/2011 EN-RD/LB/ss
Popis
Strategii tvoří celoregionální přístup k řešení chudoby
a vyloučení. Třemi klíčovými cíli jsou: snížit v této oblasti
počet zadlužených domácností či domácností, jimž hrozí
zadlužení; zlepšit přístup k cenově dostupným a únosným
finančním službám tak, aby domácnosti mohly efektivně řídit
své finance; zlepšit přístup k informacím a poradenství za
účelem maximalizace příjmů.
Cílem je začlenit do trhu práce práceschopné osoby, pro které
je však obtížné najít zaměstnání.
Rozvíjí projekty zastupitelstva města na podporu
mezikulturního přístupu (služby a opatření pro vysvětlování
a podporu začleňování, zejména u přistěhovalců).
Plán vyčleňuje konkrétní zdroje na podporu systému sociálních
služeb ve prospěch sociálního začleňování.
Kaste je národní program rozvoje sociální a zdravotní péče.
Cílem je prevence vyloučení dětí a mládeže, snížení
dlouhodobého bezdomovectví, rozvoj služeb drogové prevence
a služeb v oblasti duševního zdraví, snížení nerovností
v oblasti zdravotnictví a podpora nových struktur a systémů
služeb.
PSK právě připravuje iniciativu zaměřenou na vytvoření
stipendijního fondu na podporu školní docházky Romů do
středních škol. Tato iniciativa bude také podporovat doučování
studentů, poskytovat kariérní poradenství a pomáhat motivovat
romské rodiče ke změně postoje ke vzdělávání.
Partnerství hledá nejlepší řešení problémů na celostátní úrovni
v oblastech, jako jsou odborná příprava, zaměstnanost
a sociální vyloučení.
Zastupitelstvo
hrabství
Lancashire
v partnerství
se
zastupitelstvem Chorey a South Ribble spustilo iniciativu na
pomoc mladým lidem ve věku 18–24 let, kteří jsou
nezaměstnaní déle než 12 měsíců, tak že jim poskytne pracovní
místo na dobu 6 měsíců.
Tento projekt je prováděn v rámci Národního programu
prevence drogové závislosti.
Program zahrnuje dávky na bydlení, dávky zdravotně
postiženým osobám a dávky pro bezdomovce, dávky pro osoby
drogově i jinak závislé a psychosociální pomoc.
.../...
- 16 -
SEZNAM ÚČASTNÍKŮ PRŮZKUMU
Země
AT
AT
BE
BE
BE
BG
CY
CZ
CZ
DE
DE
DE
DE
DE
EE
EL
ES
ES
ES
FI
FI
FR
HU
IE
NL
NL
NL
NL
PL
PL
PL
PT
RO
RO
SE
SE
SI
SK
SK
SK
SK
UK
UK
UK
Organizace
Dolní Rakousko (Amt der NÖ Landesregierung)
město Vídeň (Stadt Wien)
obec Bilzen (Gemeente Bilzen)
Belgická síť proti chudobě (BAPN) Réseau Belge de Lutte contre la Pauvreté (BAPN)
Vlámská veřejná správa, za odbor zdravotní péče, sociální pomoci a rodiny (WVG) a odbor
služeb obecné vládní politiky (DAR)
městský úřad Dobrich (Община град Добрич)
úřad starosty obce Kato Polemidia (Δήμαρχος Κάτω Πολεμιδιών)
Kraj Vysočina
Moravskoslezský kraj
Ministerstvo práce, rodiny, prevence, sociálních věcí a sportu Sárska
obec Arnsberg (Stadt Arnsberg)
Svaz německých zemských okresů / zemský okres Hohenlohe (Deutscher Landkreistag)
shromáždění zemského okresu Saarpfalz (Saarpfalz-Kreis)
svobodné hanzovní město Brémy (Freie Hansestadt Bremen)
Svaz obcí a měst Estonska (AME)
obec Kavala (Δημος Καβαλας)
Autonomní oblast Murcie (Comunidad Autónoma de la Región de Murcia)
vláda Baskicka (Gobierno Vasco)
regionální vláda Galicie (Xunta de Galicia)
Sdružení finských místních a regionálních orgánů (Suomen Kuntaliitto)
zastupitelstvo města Kerava (Keravan kaupunki)
Pactes Locaux /P’ACTES
zastupitelstvo župy Győr-Moson-Sopron (Győr-Moson-Sopron Megyei Önkormányzat)
zastupitelstvo města Dublin
Provincie Overijssel
obec Lingewaard (Gemeente Lingewaard)
město Den Haag
obec Delft (Gemeente Delft)
úřad maršálka Velkopolského vojvodství v Poznani (Urząd Marszałkowski Województwa
Wielkopolskiego w Poznaniu)
Úřad maršálka Mazovského vojvodství (Urząd Marszałkowski Województwa Mazowieckiego)
úřad maršálka Kujavsko–pomořanského vojvodství (Urząd Marszałkowski Województwa
Kujawsko-Pomorskiego)
zastupitelstvo města Faro (Câmara Municipal de Faro)
zastupitelstvo župy Calarasi (Consiliul Judetean Călăraşi)
zastupitelstvo župy Mureş (Consiliul Judeţean Mureş)
město Stockholm
město Malmö (Malmö stad)
obec Ptuj (Mestna občina Ptuj)
Trnavský samosprávny kraj
Úřad Košického samosprávného kraje
Nitransky samosprávný kraj
Prešovský samosprávný kraj
zastupitelstvo města Preston
zastupitelstvo regionu Scottish Borders
skotská vláda
_____________
CdR 118/2011 EN-RD/LB/ss